UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC

UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA

Economics and managEmEnt EKONOMIKA A MANAGEMENT

22010

UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA

ECONOMICS AND MANAGEMENT EKONOMIKA A MANAGEMENT

2010 2 Economics and Management - p. 2 - 2010 Brno 31 December 2010

Published by University of Defence in Brno

ISSN 1802-3975

EDITORIAL BOARD EDITOR IN CHIEF

Petr ČECH Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic

EDITORIAL BOARD

Ladislav ANDRÁŠIK Faculty of Electrical Engineering and Information Technology, Slovak University of Technology in Bratislava, Slovak Republic Ghita BARSAN “Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy, Sibiu, Romania Vasile CARUTASU “Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy, Sibiu, Romania Miroslav CEMPÍREK Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Marijana CINGULU Faculty of Economics & Business, University of Zagreb, Chorvatsko František HANZLÍK Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Oldřich HORÁK Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Hubert HRDLIČKA Language Training Centre, University of Defence, Brno Czech Republic Josef KALAS Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Aleš KOMÁR Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Miroslav KRČ Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Oto KUBIK Academy STING – Private College, Brno, Czech Republic Marek KULCZICKY The Tadeusz Kosciuszko Land Forces Military Academy, Poland Stefan KURINIA National Defence University, Warszaw, Poland Ivan MALÝ Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, Brno, Czech Republic Ivan MRÁZ General Staff, Prague, Czech Republic

Ladislav POTUŽÁK Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Bedřich RÝZNAR Brno, Czech Republic Milan SOPÓCI Armed Forces Academy of General Milan Rastislav Štefánik, Liptovský Mikuláš, Slovak Republic Oleg STANĚK The University of Quebec at Rimouski, Canada Jiří URBÁNEK Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Jaroslav ZELENÝ Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Iva ŽIVĚLOVÁ Faculty of Business and Economics, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Czech Republic

EXECUTIVE EDITOR

Vítězslav JAROŠ Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic

Copyright © 2010. All rights reserved. No part of this publication may be reproduced without the prior permission of University of Defence in Brno University Press.

5

O B S A H / C O N T E N T S Ivana MANDYSOVÁ EUROPEAN MONETARY STABILITY VERSUS REGIONAL GOVERNMENTS ………………………………………………………............... str. 7 Eva HOKE, Romana BARTOŠÍKOVÁ HUMAN CAPITAL DEVELOPMENT AS A TOOL FOR RISK ELIMINATION IN THE FOOD INDUSTRY ……………….……................................................ str. 16 Ľuboš ROSENBERGER VÝZNAM PROCESU ANALÝZY RIZÍK V SYSTÉME MANAŽÉRSTVA INFORMAČNEJ BEZPEČNOSTI (SMIB) / THE IMPORTANCE OF THE RISK ANALYSIS IN THE SYSTEM OF INFORMATION SECURITY MANAGEMENT ………………………………...………………........................ str. 21 Petr HRŮZA KRIZOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO LOKALIZACI MOBILNÍCH ZDROJŮ / THE CRISIS INFORMATION SYSTEM FOR THE LOCALIZATION OF MOBILE SOURCES…………………………….…….. str. 28 Jaroslav KOZŮBEK, Zdeněk FLASAR MOŽNOSTI VYUŽITÍ MIKROVLNNÝCH SLEDOVACÍCH SYSTÉMŮ KONTINGENTY AČR V MISÍCH / OPTIONS FOR THE USE OF MICROWAVE MONITORING SYSTEMS BY CONTINGENTS IN THE CZECH ARMY MISSIONS.................................................................................. str. 35 Vladimír VRÁB, Martin HUBÁČEK, Drahomír HAUSNER MOŽNOSTI DOPLNĚNÍ KONSTRUKTIVNÍ SIMULACE O PRVKY NEC / THE POSSIBILITY OF REPLENISHMENT OF ELEMENTS OF NEC TO THE CONSTRUCTIVE SIMULATION……………………………….…………….. str. 45 Jiří ČERNÝ, Petr HRŮZA TVORBA MODULÁRNÍCH STRUKTUR ÚKOLOVÝCH USKUPENÍ / THE CREATION OF THE MODULAR STRUCTURES OF THE TASK FORCES ……………………………………………………………………………………...str. 49 Judit BOLGAR, Zoltan KRAJNC THE ASYMMETRIC WARFARE AND ITS PSYCHOLOGICAL FACTORS …………………………………………………………………………………….. str. 55 Attila HORVÁTH TERRORIST THREATS OF THE URBAN TRANSPORTATION SYSTEMS ……………..………………………………………..…………………………….. str. 62 József PADÁNYI, János TOMOLYA THE POSSIBILITES OF THE APPLICATION OF THE HUNGARIAN ARMED FORCES IN AFRICA …………...……………………………............................ str. 70

6

Miroslav ŠKOLNÍK PRÍPRAVA DÔSTOJNÍKOV LOGISTIKY NA AOS PRE PLNENIE ÚLOH LOGISTICKEJ PODPORY V OZBROJENÝCH SILÁCH SLOVENSKÉ REPUBLIKY / THE PREPARATION OF THE OFFICERS OF THE AOS FOR THE PERFORMANCE OF THE LOGISTICAL SUPPORT TASKS IN THE ARMED FORCES OF THE SLOVAK REPUBLIC ………………................. str. 82 Josef ERNST THE NEW CONCEPT OF NCO TRAINING IN THE AUSTRIAN ARMED FORCES (AAF) ……………………………………………………………......... str. 92

Jana BERÁNKOVÁ, Dana ZERZÁNOVÁ, Ivana ČECHOVÁ KOMUNIKATIVNÍ KOMPETENCE VOJENSKÝCH MANAŽERŮ / COMMUNICATIVE COMPETENCE OF MILITARY MANAGERS ........ str. 100

Jozef KUČÍK, Petr ŽUJA MONITOROVACÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉM MÍSTA DEKONTAMINACE / THE MONITORING AND INFORMATION SYSTEM OF THE PLACE OF DECONTAMINATION ………………………………………..…..………….. str. 105 INTERNATIONAL CONFERENCE “ARMY AND KNOWLEDGE SOCIETY” (AKS 2011)…………………………………………………………………… str. 111 Představení autorů / The Authors´ Bibliographies: ............................................... str. 113

Představení recenzentů / The Reviewers´ Bibliographies: .................................... str. 117 Články neprošly jazykovou úpravou. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. The language revision has not been made. The authors are responsible for the papers content.

7

Ivana MANDYSOVÁ

EUROPEAN MONETARY STABILITY VERSUS REGIONAL GOVERNMENTS

Abstract: The paper focuses on the mutual relation between Regional Governments, European Monetary and Fiscal Policies. The fundamental role of financial markets is stressed. Indebted countries of Europe and Eurozone contributing to public deficit growth and cross-country differences in the public sector deficits are considered. The article sets a prerequisite of any effective economic harmonization in the long run and what the EU is doing to finance the Regions´ obligations. We observe that increased political influence increases debt accumulation effects on public deficits and that the political variables tend to be smaller in countries with better institutional arrangements. The government debts in public finance, access to the financial markets, bonds, as well as export or domestic demand orientation and economic growth are crucial.

1 THEORY CONCEPTS Wallace [10] offers a scale of a varied mutual relations among European Union Institutions and member governments. It stands the emerging patterns of European governance, analyses its policy outcomes in contrary to state government ones. Whereas J. Lodge [4] offers clear and comprehensive explanation of the historical development of the European Union Institutions and Policies. Analysis of the origins of Union Politics is given focusing on political actors, policies and policy processes. Author describes the most obvious manifestations of a constantly evolving integration. He analyzes the integration process in the European Union, also including reflections on the conceptual and theoretical tools and on the factors likely to influence the European Union´s future development. Milton Friedman [3] argued against government intervention in fiscal policy. Friedman opposed government regulation of many types he describes substitution on restricted debt instruments. He had resisted Keynesian orthodoxy and believed in very limited government and free markets. Friedman advocated policies such as voluntarily military, freely floating exchange rates. He investigates impact of fiscal restraints on the state budgets, effects of fiscal aggregate constrained by the rules and impact on non-constrained fiscal positions. He describes substitution on restricted debt instruments. James Tobin [8] provides list of economic explanations including coverage of the mechanisms of the Federal Reserve and how its policies affect investment activity via interest rates and the credit offered to private borrowers. McGrane [5] by focusing on unpaid early debts of certain states sheds light on the problems confronting foreign investors in the collection of debts due them when repudiated by whole communities. Attention is given to the political and economic background of those debts, to the inducements held out to investors to purchase the state securities, to the part played by the press of debtor and creditor countries in aiding or obstructing the final debt settlements, and to the economic and international

8

repercussions of these debts. Revealed are the evils of weak banking systems, the dangers inherent in the too rapid development of public works, the methods employed in the marketing of these states’ securities, the political and economic atmosphere in which repudiation doctrines were generated, and the part played by the press and by the courts in mobilizing public opinion, either for or against the payment of debts. Alberta Sbragia [7] investigates capital investment and the constraints imposed on governments by needing to borrow for such investment. She deals with state cases in comparative context. She was invited to direct a project in European Union focusing on federalism and intergovernmental politics. Dafflon [1] provides a list of accounting tricks used by governments to converge to EMU. He shows that Manual on government debts and deficits and its the methodology rules of the European system of accounts are weak and insufficient. Many countries have used tricks to qualify and maintain for EMU membership.

2 INTRODUCTION The Eurozone has experienced during the Greek crisis one of the biggest tests of its existence. There is irresoluteness of relevant institutions and political uncertainty on one hand, but finally long-awaited signs that European Government has finally decided to take action. But we need to ask how successful it has it been? Europe has gone from a period where almost all of ECB and policy makers were saying that the situation is not that bad to some realization that it actually is. They have confessed that there really is quite a dangerous environment. The interdependence of political and economic institutions could hardly been more clear then during last Eurozone crisis. The ECB changes its attitude towards regional public deficits. The ECB went from being arguing they did not need to buy bonds, to the point that within few days actually changing the opinion and being on the market buying bonds. It really highlights the concerns and the fast moves that we have seen in market conditions. The concern would be if they had let the market keep going on then the effect would be that undisciplined countries would not be able to borrow on the financial markets. The development created a logical necessity for the further progression of common fiscal tightening and budget control. The choice Regional governments have done about the scope to allow market institutions have further constrained, perhaps irreversibly, the choices of these same governments in economic policy. There seems to echo throughout the European debate that the policymakers should bind themselves to devise institutional structures for a long-run policy perspective. Frequented academic works consider especially the consequences of not being able to make credible policy commitments. It shows that the inability to make binding commitments may cause problems than at revealing how such commitments may be made. The indebted Greece state has paid back bond of 8,50 billion EUR due to Europe and International Monetary Fund money transfer. It has been confirmed, that bailout package having been transferred to Athens by the international community seems to work. The remaining matter is how long this effect can last. What is necessary to do

9

on the level of Monetary Union? Greek crisis is put off, problems do not end, Greece is just a tip of an iceberg and situation could lead to the collapse of the whole system. The Greek crisis experience is supposed to have demonstrated how an external commitment can effectively tie the hands of domestic policymakers. European citizens have seen the riots in Greece and the loss of life in Greece. There is a concern that if Spain and Portugal get to the scenario that they cannot borrow on financial markets anymore, the European Union would need emergency funding for them and then that would be a huge problem for the Eurozone. Therefore it’s better to try to head it off.

3 PROBLEM FORMULATION Monetary union is one of the European policy instruments, but fiscal policy remains national responsibility. Specific problem of countries can no longer be resolved by exchange rates. It has been shown as reality that some member states abuse their fiscal policy to free-ride on their own and it endangers monetary balance of the Eurozone. Monetary union rules have let governments to hide deficits by using a kind of creative accounting. The Treaty on European Union signed in Maastricht 1992 is the framework for the creation of single currency. Member states wishing to join Eurozone must meet the so-called Convergence criteria which form the nucleus of the Treaty. [9] The most important and examined by this article are considered the government debt and especially government budget deficit. The most important element of European Monetary Union is establishment of Euro, the single European currency. In the past the monetary integration has been started by fixed exchange rates, later the Euro, new currency was reached (1999). The main aim of single currency is to maintain price stability. Central banking system belongs to the monetary system as well. It comprises of new central bank based in Frankfurt/Germany which together with national central banks of the member stated constitutes the new monetary authority. The integration of fiscal policy has not been attempted. [6] European Commission as the main Policy-making body of the EU is in the first instance attempt of policymakers to commit to particular divisions of labour in the political economy. There may be doubts about the importance of institutions independent of the distribution of policy preferences. Anyway the rules and regulations that govern the ongoing behaviour of institutions may become very important, particularly if they are credited by observers, rightly or wrongly, as embodying particular substantive policy commitments. Such attributions are in part what gives institutional structures their special political meaning. Member countries by joining political institutions that signal the commitment of policymakers to deficit fighting with economic institutions that permit high levels of capital mobility, policymakers structure a particularly important set of reinforcing relationships. Possible proposal to alter the political institutions like European Commission would call into question the credibility of substantive policy commitment, producing an automatic, market-based penalty for higher budget deficits. The reaction

10

of market expectations would be harmful, since it would tend to lower social riots, presumably negative thing. Here comes the peculiar significance of the combination of the European Commission structural details and the freeing of European investment markets. The European Commission has been pointing out the situation that has been brewing for years. It has been looking into the divergences for a long time and policy consensus is desired among Member States to tackle the problem. Current problems are just the most visible manifestation of different competitive positions and current account balances of each European Union member state. Countries like Germany, Luxembourg, Finland, Denmark and Sweden has accumulated surpluses but another countries like Ireland, United Kingdom, Greece, Spain and Portugal have accumulated very large deficits.

Table 1: General government deficit (-) and surplus (+), Percentage of GDP, Million EUR, % of GDP

Source: European Commission, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/graph.do?tab=graph&plugin=0&pcode=teina200&language=en&tool

box=data In 2009, the government deficit and government debt of both the Eurozone (16 countries) and the EU 27 increase compared with 2008, while GDP fell. In the Eurozone the government deficit to GDP ration increase from 2,0 % in 2008 to 6,3 % in 2009, and in the EU 27 from 2,3 % to 6,8 %. in the Eurozone the government debt to GDP ration increased from 69,4 % at the end of 2008 to 78.7 % at the end of 2009, and in the EU 27 from 61,6 % to 73,6 %. Seeing the Member States results, in 2009 the largest government deficits in percentage of GDP were recorded by Ireland (- 14,3 %), Greece (- 13,6 %), the United Kingdom (- 11,5 %), Spain (- 11,2 %), Portugal (- 9,4 %), Latvia (- 9,0 %), Lithuania (- 8,9 %), Romania ( -8,3 %), France (-7,5 %) and Poland (- 7,1 %). No Member State registered a government surplus in 2009. The lowest deficits were recorded by Sweden (- 0,5 %), Luxembourg (- 0,7 %), Estonia (- 1,7 %). In all, 25 Member States recorded a worsening in their government balance relative to GDP in 2009 compared with 2008, and two (Estonia and Malta) an improvement. Looking at the results we can see that countries do not meet the second criterion as they face national budget deficits. Countries, like Ireland and Greece, United Kingdom,

11

Spain and Portugal must tackle a staggering debt mountain. The criteria concerned with the budget deficit and long-term government debts bring a lot of discussions among experts and politicians. From the very beginning there are concerns like: Is the criteria relevant? Does one criterion fit all countries? This merits more examination as it restricts the freedom of member countries in management of their economic and monetary policies. It could have undesirable effect on the country economics and its regional development. There are Eurozone members jeopardizing EMU stability. Problematic Eurozone members have been well documented. They are Portugal, Ireland, Greece, Spain and, in certain respect, we can also add Italy to the list. Italy has got very high debt levels but beyond its deficit is much lower, close to 5 %. So the rating agencies have greater confidence that fiscal policy can be shifted to get their deficit close to zero. So Italy is less of a concern.

Graph 1: Current account positions, Eurozone surplus and deficit countries (1991-2010, in % of GDP)

Source European Commission, http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/qr_euro_area/2010/pdf/qrea201001en.pdf

4 PROBLEM ANALYSIS AND SOLUTIONS Reluctance to react to Greek problems earlier has cost the Eurozone a lot of energy, time and money. Finally, Eurozone representatives realize, that if this is going to go on, there will be a risk that current problems will influence the initiated economic growth. This, consequently, would increase the risk that the required measures will be very complicated. There may appear both positive and negative externalities caused by various national fiscal systems, lack of discipline in debt deficit on one hand together with monetary union on the other hand. Therefore in case of country like Greece appears to have

12

problem, it might endanger the functioning of Eurozone and in that case European Institutions have to intervene with steps regarding budgetary and fiscal policy. No tax harmonization and common budgets shows to lead to social tensions threatening the Eurozone and European integration principles. However, Policy interdependencies may continue to challenge the credibility of the anti-deficit commitment by calling into question the viability of the proposal for budgetary unification. Relating discussion must necessarily be brief, but it is important to touch on two areas: taxes and budget deficits.

4.1 BUDGET CONTROL AND TAXES UNIFICATION The Eurozone countries that have levied the highest taxation are facing the most persistent budget deficits. (Greece, Spain, Portugal, Italy). The total amount of the government debt outstanding is already an important determinant of interest rates in Eurozone. Having EMU it seems conceivable that a country might default on its debt, but reality seems different. There is a fear that if budget deficits in certain states uncontrollably grows, than there is nothing inherent in the system to guarantee virtuous stability that European institutions are searching for. If single currency removes from lenders any exchange risk, deepening political linkages should theoretically remove any default risk.

Table 2: Eurozone and the European Union GDP, government deficit and debt

Source: Eurostat, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22042010-BP/EN/2-22042010-BP-EN.PDF

The Maastricht Treaty has included provisions for “monitoring the overall budget position of Eurozone member states and for punishing states that persist in running excessive deficits”[9]. At some point it would seem necessary to develop both binding rules and procedures for budgetary policy. The Greek crisis experience shows that effective policy commitments need not be based simply on institutions that punish politicians for weakness. Undoubtedly, by making cheating costly, which has been shown in Greece, policy commitments can be made

13

highly credible. Real credible commitments may also flow from institutional arrangements that allow policymakers to deflect short-term political costs onto institution so they can pursue longer-term goals. Obviously the European Commission is intended to perform this function. We can expect significant changes to take place in the sphere of Taxes unification. Emerging markets will overcome other markets due to their own productivity, and developed markets have to cope with their debts and an aging population, and that is going to cost huge amounts of money as well. So we will see taxes go up and that will also slow the growth. The Single Market has yet to deal successfully with national differences in the tax treatment of capital and investment markets and interests. Governments and local Politicians has devoted serious effort to announcing foreign investors about the most profitable locations for investment based on the considerations of taxes. Potential investors are very sensitive to different tax systems along different European Union countries. European Commission searches to make considerable market pressure to equalize tax rates, in that respect. Such equalization may be important for securing economic stability. Failure or abandoning could lead persistent differences in economic performance of European Union member states.

5 CURRENT AND FUTURE TRENDS Politicians say that they will decide on the speed the countries will get rid of their debts, and they say that everything is in their hands. But it is not the case, the markets are those who will decide, because if a country does not get rid of it’s debt quickly enough, markets will be afraid of bankruptcy, and won’t be willing to lend to the country. So it is the market who says how much and when the country can borrow, markets will also determine at what price to borrow. Globalization of international financial flows means that governments cannot any more rely on financing all state debt from local domestic banks. If foreign investors’ bonds start to sell out, it will push up their prices and make massive increasing in borrowing costs, thus making it more costly for countries to borrow from foreign markets. What’s more, if a government doesn’t have it’s deficit under control, then nobody will lend to them, and then the question of “how much” would simply be irrelevant. It means that markets will enforce discipline. States would then have to turn to private investors, and would have to borrow money from them, thus they must make themselves stand out to investors to make them more attractive for investment, because at this moment there will be many who want to borrow and investors will have a big choice. [2] Without the single currency, the member states would have gone through exchange rates crises and the adjustment shocks would have been bigger. The Eurozone however has discipline written into it’s laws but markets will enforce a responsible attitude simply because there are markets, who will in the end determine how much you will be able to borrow, and for how much.

14

6 CONCLUSION In the run up to the Euro, the fiscal rules of Maastricht led to significant fiscal operations, which improved the official figures but had no effect on the actual fiscal position of the government. The bottom line of this paper is that fiscal rules have an effect on the fiscal aggregates to which they refer. However, governments try to compensate for the loss of flexibility due to the rule by shifting fiscal activities from restricted to non-restricted instruments. The Politics tend to argue that Maastricht criteria make it difficult for governments of Eurozone countries to stabilize their economies with appropriate fiscal policy and to provide balanced public budget. European Institutions have played stabilizing role in general, regional politics variables seems to determine the growth of public deficits. The results are found to depend crucially on the speed of adjustment of government expenditures and the priority given to the debt reduction. When global economic slows down, the impact would mean all the negatives related with this, although it is not likely that we will return to a global recession. What is more likely is a period of very weak economic growth. We have seen the recovery of indebted countries now. Major economies are now reporting a positive economic growth rate, which is obviously good news. Fiscal tightening is coming through now and that is going to constrain the speed of this recovery that will follow from inconsistent or cheating national-level policies. But to offset this it would be better if interest rates remain low, because in an ordinary recovery we would be seeing interest rates rising in anticipation of inflation pressures. This time it is going to be the fiscal policy is going to do the tightening. So to offset the pain from this fiscal tightening, we would suggest the monitoring policy lines of the European Union institutions to be very low. The focus should be in the future, how institutions of the European Union should decide, what proposals to accept as authoritative and which to implement. Similar decisions involve strategic questions as well as the usual questions about the desirability and feasibility of a European Policy. Leaders of European institutions must decide not only what they want to do substantively but also how fast and how fat they can push member governments and citizens of member states. The positive experience of existing European Union level of state have been essential in paving the way for further European unification. The process of monetary, budgetary and fiscal coordination continues in the context of an increasingly open budgetary control, the commitments to single fiscal policy will become irreversible. However, that does not eliminate concerns about the policy pursued in a unified fiscal and budgetary regime. In the future, there will be more domestic fights to be won before the system can become a reality with high credibility pertaining to inflation policy. The equilibrium can be restored by adequate central budget (or centralizing local budgets as the first step). Harmonized fiscal system should be adopted as it is connected with regional discrepancies and they need to be prevented. Central budget means centralization of taxes and spending, the fiscal part. It would mean in practice to transfer resources from the surplus country to the deficit one. But this attitude can

15

hardly be supported by officials and politicians. Convergence of budgetary and fiscal policy is the solution. REFERENCES [1] DAFFLON, B.: Local Public Finance in Europe: Balancing the Budget and

controlling the Debt, Cheltenham: Edward Elgar Publishing Limited, 2002. [2] ESA 95 Manual on government debts and deficits, European Communities,

Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2002

[3] FRIEDMAN, M.: Capitalism and Freedom, Chicago: University Press 2002 [4] LODGE, J.: Institutions and Policies of the European Community, London:

Frances Pinter, 1995. [5] McGRANE, R.: Foreign Bondholders and American State Debts, New York:

Beard Books 2000 [6] Public Finances in EMU, European Economy No. 5/2009, Luxembourg: Office

for Official Publications of the European Communities 2009 [7] SBRAGIA, A.: Debt Wish, Pittsburgh: University of Pittsburgh Press, 1996 [8] TOBIN, J.: Money, Credit And Capital, New York: McGraw-Hill 1997 [9] Treaty of Maastricht on European Union. [online] European Commission [cit.

28. 7. 2010] Available at: <http://www.eurotreaties.com/maastrichtec.pdf>. [10] WALLACE, H., A., YOUNG: Participation and Policy-Making in the European

Union, Oxford: Clarendon Press, 1997.

16

Eva HOKE, Romana BARTOŠÍKOVÁ

HUMAN CAPITAL DEVELOPMENT AS A TOOL FOR RISK ELIMINATION IN THE FOOD INDUSTRY

Abstract: The corporate environment is a relevant influence of turbulence which is typical for modern world. Changes, innovations, flexibility are concepts, which should be regarded as commonplace. These factors mean known and unknown risks for enterprisers. Extraordinarily high requirements on quality and safety of food products are requested in the food industry. Enterprises of food industry confront constraint on low prices of final products, big competition, necessity of investment in product technology and deficiency of qualified employees. These aspects can signify possible risks, which have a negative impact on activity, financial results and quality and food safety of food industry enterprises. This paper includes results of two academic dissertations. The first Ph.D. work is focused on safety and risks in the food industry, the second Ph.D. work is focused on human resources development by modern tools personal management.

1 CHARACTER OF FOOD INDUSTRY

Food industry is one of traditional branches of Czech processing industry. Food industry produces wide assortment of food and drinks. This article is focused on the area competitive of Czech food business after entrance of the Czech Republic in EU. Changes in society, changes of boarding and entrance Czech Republic in EU have produced the new trends in food industry.

The food and drink sector is the largest manufacturing sector in Europe and employs some 3.8 million people. Many external markets have the benefit of scale; in addition they are very important suppliers of raw materials and have lower operating cost than Europe. More and more of these countries are developing important food manufacturing operations. European industry is lagging behind in productivity and unless there is a continued focus on value - addition there will be a worsening of Europe's competitive position in the future. Enterprises of food industry confront constraint on low prices of finally products, big competition, necessity of investment in product technology and deficiency of qualified employees. These aspects can signify possible risks, which have a negative impact on activity, financial results and quality and food safety of food industry enterprises. This is a reason for using risk management. The company, which can manage possible risks, realizes the competitive advantage.

Risk management is the discipline of identifying, monitoring and limiting risks. In some cases the acceptable risk may be near zero. Risks can come from accidents, natural causes and disasters as well as deliberate attacks from an adversary. In businesses, risk management entails organized activity to manage uncertainty and threats and involves people following procedures and using tools in order to ensure conformance with risk-management policies. Risk management is also used in the public sector to identify and mitigate risk to critical infrastructure. These methodologies consist of the following elements, in the following order:

17

1. identify threats and identify which are most critical 2. identify, characterize, and assess threats 3. determine the risk 4. identify ways to reduce those risks 5. prioritize risk reduction measures based on a strategy

On the basis of thesis were defined these risks for food industry (see picture 1)

employees mistake; 38% technology

mistake; 14%

suplliers; 16%

quality of raw materials;

21%

the others; 11%

Picture 1: The main risks in the food industry

Because the human factor was defined as the most frequent risk in the food industry, it is necessary to manage human capital. The fact is that good managed employees give better product results.

2 HUMAN CAPITAL

We know many forms of capital such as money, plant and equipment, etc. These tangible forms of capital are not the only ones. Education, a computer training course, expenditures of medical care, punctuality and honesty also are capital. That is because they raise earnings, improve health, or add to a person's good habits over much of his lifetime. Therefore, economists regard expenditures on education, training, medical care, and so on as investments in human capital. They are called human capital because people cannot be separated from their knowledge, skills, health, or values in the way they can be separated from their financial and physical assets. Education and training are the most important investments in human capital. We can tell that human capital refers to the stock of productive skills and technical knowledge embodied in labor. Many early economic theories refer to human capital simply as labor, one of three factors of production. The other resources defined human capital as the knowledge, skills and abilities that make it possible for people to do their jobs. Human capital development is about recruiting, supporting and investing in people, using a variety of means, including education, training, coaching, mentoring, internships, organizational development and human resource management.

18

The human capital development is the main requirement for organization competitive strength. Human resources are the basic resources for business and can use modern tools supporting a investments in human capital (Standard Investors in People, the EFQM Excellence Model, ISO 9000, etc.). In next paragraph we describe only a Standard Investors in People.

3 STANDARD INVESTORS IN PEOPLE Fluctuation and low productivity are most frequent organization problems, which does not invest in employees. Human resources management can deal this problem by the standard Investors in People. Investors in People was established in 1993 to provide national ownership of the Investors in People Standard. The national standard sets out a level of good practice for training and development of people to achieve business goals. The Investors in People Standard is a business improvement tool designed to advance an organization’s performance. In our paper we inform our readers about effectively of his standard. System implementation and the certification is a base for better image and competitive advantage.

The Investors in People Standard is based on three key principles:

• Plan – Developing strategies to improve the performance of the organization • Do – Taking action to improve the performance of the organization • Review – Evaluating the impact on the performance of the organization.

Investors in People provide a flexible framework, which any organization can adapt for its own requirements. It mirrors the business planning cycle (Plan, Do, and Review), making it clear for organizations to follow and implement in their own planning cycle.

This international Standard is about organization, management and employee development in the Human Resources Management section. Standard Investors in People is more discussed problem abroad as well as in the Czech Republic. Company cannot invest only to hard invest It necessary to know, what people can do and are motivated to do with what the organization needs them to do. Employees in organizations that have achieved the Standard may see benefits such as:

• A good working environment • Recognition and development • Pride in being part of a successful organization • Good quality training when required • Improved job satisfaction • Better communication • Skill and career development opportunities • Increased responsibility and involvement • Health and safety gains.

19

Within Ph.D. work results - Human capital development as a fundamental factor for increasing performance and competitiveness of organization - were addressed hundred companies in Zlin region. These companies were especially in this industry sectors:

• Plastic industry • Metal industry • Electro installation industry • Building industry • Food industry

The using Standard Investors in People in these companies presents the following picture.

plastic industry; 2

metal industry; 3electro installation;

3

building industries; 3

food industry; 0

Picture 2: Implementation of Standard Investors in People in companies of Zlin locality

Out of the picture is evidently, that Standard Investors in People is not used in the food industry. We thing, that this is a problem and big insufficiency. In our opinions the Standard Investors in People absence have the fall on employees’ mistake. The implementation Standard Investors in People could contribute to elimination these risks. Modern tools supporting development of human capital is ever more important abroad as well as in the Czech Republic. To invest only to equipment is not sufficient for a business success. The base for a long term successful business can only be a well educated, loyal and strongly motivated staff. It is a competitive advantage on the market when the human resource management realizes the importance of staff. Different business areas have different approaches and success factors in human resource management. Industrial enterprises have tougher work conditions and thus different requirements to employees. Enterprises of food industry confront constraint on low

20

prices of final products, big competition, and necessity of investment in product technology and deficiency of qualified employees. The food industry has many national and international safety standards for food production. These standards are related to the biological, chemical or physical risk factors. Only a small proportion devoted to risk factors of human resources. Human resources are the most important production factor in the company. They should therefore be managed separately. REFERENCES [1] BARTOŠÍKOVÁ, R. Význam systémů řízení bezpečnosti potravin pro

konkurenceschopnost potravinářských podniků. Doktorská disertační práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky, 2008.

[2] MRÁČKOVÁ, E. Rozvoj lidského kapitálu jako faktor zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti podniku. Disertační práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky, 2008.

[3] Investors in People – UK Commission for Employment and Skills [online] Publikováno 2010, [cit. 2010-01-19] Dostupné z www: www.investorsinpeople.co.uk

[4] BECKER, S. G. Human Capital. London. [online] Publikováno 2007, [cit. 2008-01-19] Dostupné z www: http://www.econlib.org/library/Enc/HumanCapital.html

[5] KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: úvod do ekonomie chování. 1. vydání, Praha: Karolinum, 2003. ISBN: 80-246-0449-3

[6] SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. Praha: Grada Publishing, a.s. 2006. 300 s. ISBN 80-247-1667-4

[7] TICHÝ, M. Ovládání rizika. Analýza a management. Praha: C. H. Beck 2006. 396 s. ISBN 80-7179-415-5.

21

Ľuboš ROSENBERGER

VÝZNAM PROCESU ANALÝZY RIZÍK V SYSTÉME MANAŽÉRSTVA INFORMAČNEJ BEZPEČNOSTI (SMIB)

Abstract: The article deals with information security management system, describes, why it is now appropriate to consider introduction a system of information security management in the organization, what benefits we will introduce a system, describes the steps and the common practice of risk analysis in the process of information security management, specifies in detail the management of risk in the context of information security and finally describes, when to do a risk analysis of information system and what are the benefits of implementing risk analysis information system. ÚVOD Proces analýzy a ohodnocovania rizika slúži v SMIB na identifikáciu a kvantifikáciu rizík organizácie v oblasti informačnej bezpečnosti. Organizácia následne reaguje na tieto identifikované riziká vytváraním bezpečnostných opatrení, ktoré majú za cieľ znižovať tieto riziká na tolerovateľnú úroveň. Tento proces je pravidelne opakovaný. Kvalita vykonávania tejto analýzy je teda silne spätá s kvalitou celého SMIB, respektíve jeho mierou, s akou chráni organizáciu. Pri vykonávaní analýzy a ohodnocovania rizika je potrebné, aby mal posudzovateľ dostatočné odborné znalosti nielen z oblasti IT, ale aj napr. zabezpečovania priestorov. Preto v praxi organizácie často tento proces prenechávajú na externých špecialistov. Táto potreba využívať externých špecialistov odradzuje najmä malé a stredne veľké organizácie od zavádzania SMIB. Za týmto ich postojom môže byť okrem zvýšených nákladov aj nechuť organizácií, púšťať do týchto oblastí „cudzích“ ľudí. Pre tieto organizácie by malo platiť pravidlo, že aj slabší SMIB je lepší ako žiadny. Preto, ak je to z pohľadu organizácie možné, mala by vyčleniť odborne aspoň čiastočne spôsobilých zamestnancov (najčastejšie z oddelenia IT) a vykonať analýzu a ohodnocovanie rizika. Riziká, ktoré pri takomto procese nebudú identifikované, je možné riešiť postupne pomocou nápravných a prípadne preventívnych opatrení v rámci SMIB. Teda využiť princíp PDCA a tým aj naplniť požiadavku neustáleho zlepšovania z normy ISO/IEC 27001:2005. V prípade snahy o získanie certifikátu, takto vykonaný proces analýzy a ohodnocovania rizika nemusí byť akceptovaný certifikačnou organizáciou.

1 PREČO UVAŽOVAŤ NAD ZAVEDENÍM SMIB? Certifikovaný SMIB poskytuje záruku ochrany, dostupnosti a integrity informácií: Dôvernosť (Confidentiality): vlastnosť, na základe ktorej informácie nie sú sprístupňované a odhaľované neautorizovaným osobám, entitám alebo procesom. Integrita (Integrity): vlastnosť zabezpečujúca presnosť a kompletnosť aktív. Dostupnosť (Availability): schopnosť byť dostupný a použiteľný na požiadanie autorizovanej entity.

22

Výhody vyplývajúce zo zavedenia a certifikácie SMIB:

zvýšenie konkurencieschopnosti organizácie, certifikát vydaný nezávislou, kompetentnou, certifikačnou organizáciou je

zárukou splnenia požiadaviek certifikačnej normy, odstraňuje prístupové bariéry ku svetovým, ale aj domácim trhom, zvyšuje imidž organizácie - napomáha udržiavať lojalitu zákazníkov, ochrana informačných aktív organizácie, predchádzanie rizikám v oblasti informačnej bezpečnosti, pripravenosť na zvládanie krízových situácií a ich rýchla eliminácia, jasne definované štruktúry a zodpovednosti, preskúmanie interných bezpečnostných pravidiel, proces trvalého zlepšovania, redukcia nákladov spojených s chybami personálu a ich následné odstraňovanie, motivácia zamestnancov k ochrane informačných aktív organizácie.[5]

2 POSTAVENIE ANALÝZY RIZÍK V PROCESE RIADENIA

INFORMAČNEJ BEZPEČNOSTI Na vybudovanie efektívneho systému riadenia informačnej bezpečnosti nám slúžia ISO normy, konkrétne zvlášť STN ISO/IEC 27001, STN ISO/IEC 27002, TNI ISO/IEC TR 13335 (vo svete tretiu a štvrtú časť tejto normy nahradila norma ISO/IEC 27005:2008) a STN ISO/IEC 20000. Proces riadenia informačnej bezpečnosti zahrňuje nasledujúce kroky:

Obrázok 1 Proces riadenia bezpečnosti IT [7]

Ak chceme investovať do bezpečnosti, vhodné je najskôr urobiť analýzu, čo má zmysel chrániť v organizácii a akú to má hodnotu pre organizáciu. Ďalej sa musí urobiť analýza

PRO

CE

S R

IAD

EN

IA B

EZ

PEČ

NO

STI

IT

1. Definovanie cieľov informačnej bezpečnosti manažmentom spoločnosti

2. Analýza rizík

3. Návrh systémovej bezpečnostnej politiky

4. Plán bezpečnosti IT na nasledujúce obdobie

5. Riadenie kontinuity činností (Havarijný plán, plán obnovy prevádzky)

6. Audit bezpečnosti informačných technológií

7. Projekty riešiace bezpečnostné problémy

23

hrozieb a miera ohrozenia, ktorá vyplýva z hrozieb a pravdepodobnosť, že táto hrozba nastane. Je potrebné, aby takáto analýza bola vypracovaná presne a odborne, a keďže nejde o aktivitu, ktorá prináša organizácii priamy zisk, je typicky realizovaná externou organizáciou. Výhodou externej analýzy je okrem odbornosti aj nezávislý pohľad, ktorý je pri takto kľúčovom kroku veľmi dôležitý. Hlavným cieľom manažmentu je, samozrejme, s čo najnižšími nákladmi maximalizovať úroveň bezpečnosti a to je možné iba pomocou jedinečného optimálneho modelu pre analyzovanú organizáciu. Analýza rizík je proces, prostredníctvom ktorého sa identifikujú bezpečnostné riziká, ktoré je potrebné kontrolovať a akceptovať.[2] Analýza rizika je východiskom pre riadenie rizík. Analýza rizík spravidla zahrňuje:

1. identifikáciu aktív – vymedzenie posudzovaného subjektu a popis aktív, ktoré vlastnia;

2. stanovenie hodnoty aktív – určenie hodnoty aktív a ich význam pre subjekt, ohodnotenie možného dopadu ich straty, zmeny alebo poškodenie na existenciu alebo chovanie subjektu,

3. identifikácia hrozieb a slabín – určenie druhov udalosti a akcií, ktoré môžu ovplyvniť negatívne hodnotu aktív, určenie slabých miest subjektu, ktoré môžu umožniť pôsobenie hrozieb,

4. stanovenie závažnosti hrozieb a mieru zraniteľnosti – určenie pravdepodobnosti výskytu hrozby a mieru zraniteľnosti subjektov voči danej hrozbe.

Podľa technickej správy ISO/IEC TR 13335- časť 3, pred začatím akýchkoľvek aktivít súvisiacich s analýzou rizík by organizácia mala mať k dispozícii stratégiu pre túto analýzu. Stratégia analýzy rizík by mala zabezpečiť, že vybraný prístup k analýze rizík je vhodný pre dané prostredie a že zameriava bezpečnostné úsilie tam, kde je to skutočne potrebné. V oblasti IT existujú 4 základné možnosti pre analýzu rizík IT:

- použitie základného prístupu pre riešenie bezpečnosti pre všetky systémy IT, - použitie neformálneho prístupu pre vykonanie analýzy rizík, - vykonanie detailnej analýzu rizík s využitím formálneho prístupu pre všetky

systémy, - vykonanie počítačovej analýzu rizík na vysokej úrovni s cieľom

identifikovať systémy IT vystavené vysokým rizikám a tie, ktoré sú pre podnikateľské aktivity kritické a následne realizovanie detailnej analýzu rizík týchto systémov a súčasne aplikovanie základnej bezpečnosti pre všetky ostatné systémy.

3 OBECNÝ POSTUP ANALÝZY RIZÍK

3.1 STANOVENIE HRANÍC ANALÝZY RIZÍK

Hranica analýzy rizík je myslená čiara oddeľujúca aktíva, ktorá budú zahrnuté do analýzy, od ostatných aktív. Pri stanovení hranice analýzy sa vychádza zo zámerov manažmentu, prípadne z úvodnej štúdie, pokiaľ bola spracovaná. Aktíva, ktoré majú

24

vzhľadom k prebiehajúcemu procesu znižovania rizík vzťah k cieľom manažmentu, budú zahrnuté do analýzy a budú ležať vo vnútri hranice analýzy. Ostatné aktíva budú ležať mimo hranicu analýzy rizík.

3.2 IDENTIFIKACIA A OCENENIE AKTÍV V tomto kroku dochádza k vytvoreniu zoznamu aktív začlenených do obchodného prostredia, procesy a informácie, ktoré budú ohodnotené v rámci návrhu rozsahu pôsobnosti SMIB.

3.3 OHODNOTENIE HROZIEB V tomto kroku dochádza k vytvoreniu zoznamu hrozieb hroziacich aktívam využijúc zoznam všeobecne známych hrozieb.

3.4 OHODNOTENIE ZRANITEĽNOSTI

V tomto kroku dochádza k vytvoreniu zoznamu potenciálne existujúcich zraniteľnosti na aktívach využijúc zoznam všeobecne známych zraniteľností.

3.5 IDENTIFIKÁCIA EXISTUJÚCICH A PLÁNOVANÝCH

BEZPEČNOSTNÝCH OPATRENÍ Krok slúžiaci na identifikácia a zdokumentovanie všetkých existujúcich a plánovaných opatrení prepojených zo zoznamom aktív.

3.6 OHODNOTENIE RIZÍK

Krok slúžiaci k výpočet rizík využijúc vytvorené zoznamy hrozieb a zraniteľností súvisiacich s aktívami zaradenými do zoznamu.

4 MANAŽÉRSTVO RIZÍK Manažérstvo rizík by malo zahŕňať tieto štyri rôzne činnosti:

- určenie celkovej stratégie manažmentu rizík, vhodnej pre organizáciu v rámci kontextu platnej politiky informačnej bezpečnosti,

- výber bezpečnostných opatrení pre jednotlivé systémy ako výsledok analýzy rizík alebo preverovanie stavu implementácie základných opatrení zabezpečujúcich základnú úroveň bezpečnosti,

- vypracovanie bezpečnostných politík a projektov jednotlivých systémov, - vytvorenie a realizácia plánov implementácie bezpečnosti pre implementovanie

bezpečnostných opatrení, založených na schválených politikách bezpečnosti jednotlivých systémov, vrátane vyhodnotenia efektívnosti a účinnosti realizovaných bezpečnostných opatrení.

Manažérstvo rizika IS je najefektívnejšie, keď prebieha v rámci celého životného cyklu systému. Zatiaľ čo pri novobudovaných systémoch môže byť uplatnený ucelený cyklu manažérstva rizík, v prípade pôvodných systémov, t.j. skôr vybudovaných systémoch, môže byť podľa potreby proces manažérstva rizík iniciovaný v ktoromkoľvek bode

25

životného cyklu systému. Súčasne platí, že proces manažérstva rizík je sám o sebe cyklickým procesom. Stratégia analýzy manažérstva rizík schválená organizáciou môže určovať, či revízia výsledkov manažérstva rizík bude vykonaná v určitých bodoch životného cyklu systému alebo v určitej frekvencii vždy po uplynutí vopred stanovenej doby. V praxi môžu existovať prípady spustenia procesu manažérstva rizík nadväzujúce na predchádzajúce revízie, s cieľom kontrolovať pokrok v implementácii schválených ochranných opatrení pre daný systém. Taktiež môže existovať aj požiadavka vykonávať manažérstvo rizika v priebehu návrhu a vývoja systému, čím sa zabezpečí, že bezpečnosť je navrhnutá a implementovaná v najvýhodnejšej fáze z hľadiska nákladov. Pri použití akejkoľvek metódy alebo techniky manažérstva rizík je dôležité zaistiť rovnováhu medzi minimalizáciou času a zdrojov vynaložených pri identifikácii a implementácii ochranných opatrení a súčasnom zaistení reálnej ochrany všetkých systémov prevádzkovaných organizáciou odpovedajúcim spôsobom. Proces manažérstva rizika je tiež proces zameraný na porovnanie[6]:

- zistených rizík, - s výhodami a/alebo nákladmi na ochranné opatrenia, ktoré ich môžu eliminovať.

Manažérstvo rizík IS odvodzuje stratégiu implementácie bezpečnostných opatrení a bezpečnostnú politiku jednotlivého systému od globálnej politiky informačnej bezpečnosti a obchodných cieľov organizácie. V rámci manažérstva rizík všetkých systémov prevádzkovaných organizáciou by sme mali vziať do úvahy rôzne typy ochranných opatrení a mala by byť vykonaná analýza nákladov, ako aj prínosov ich realizácie. Ochranné opatrenia, ktoré budú implementované pre zabezpečenie požadovanej bezpečnosti daného systému by mali byť vybrané v relácii k rizikám a potenciálnym dopadom detegovaných bezpečnostných rizík. Taktiež sa musí brať do úvahy úroveň prijateľného zostatkového rizika, je potrebné si uvedomiť, že ochranné opatrenia samé o sebe môžu obsahovať zraniteľnosť a vo svojom dôsledku tak môžu zaviesť nové riziká. Preto musí byť venovaná patričná pozornosť výberu vhodných ochranných opatrení nielen z hľadiska zníženia rizika, ale taktiež aj z hľadiska, aby sa ich implementáciou nezaviedli potenciálne nové riziká. Preto kľúčovými prvkami resp. činnosťami v rámci celého procesu manažérstva rizík je ohodnotenie rizík, prebiehajúce v rámci analýzy rizík a určenie spôsobu ich zníženia na prijateľnú úroveň. Je pritom nevyhnutné vziať do úvahy ciele organizácie, rovnako ako aj organizačné aspekty a špecifické potreby a riziká každého systému prevádzkovaného organizáciou.[6]

26

Obrázok 2 Proces manažérstva rizík zahŕňajúci detailnú analýzu rizík[6]

5 KEDY JE VHODNÉ UROBIŤ ANALÝZU RIZÍK Analýza rizík informačného systému sa robí v nasledujúcich situáciách:

□ zistenie aktuálneho stavu bezpečnosti IS; □ v prípade zavádzania systému manažérstva informačnej bezpečnosti (SMIB)

podľa normy ISO/IEC 27001; □ v prípade rekonštrukcie organizácie; □ pre uspokojenie požiadaviek audítorských firiem; □ pred zavedením bezpečnostných opatrení; □ ako súčasť príprav na vstup zahraničného kapitálu; □ pokiaľ nás k tomu núti legislatíva;

Určenie hraníc analýzy

Identifikácia aktív

Ohodnotenie aktív a stanovenie závislostí

medzi aktívami

Ohodnotenie hrozieb

Ohodnotenie zraniteľnosti

Identifikácia existujúcich /

plánovaných opatrení

Výber bezpečnostných opatrení

Akceptácia zostatkových opatrení

Identifikácia / posúdenie obmedzení

?

Bezpečnostná politika IS

Bezpečnostný projekt IS

Plán implementácie bezpečnosti IS

Ohodnotenie rizík

Analýza rizík

Manažérstvo rizík

Nie

Áno

27

□ v prípade vážnych pochybnosti o bezpečnosti informácií.

6 HLAVNÉ PRÍNOSY REALIZÁCIE ANALÝZY RIZÍK IS Medzi hlavné prínosy analýzy rizík IS patria:

□ zistenie aktuálnych poznatkov o informačnej bezpečnosti v organizácií nezávislou stranou - stanovenie aktuálnej úrovne bezpečnosti IS;

□ identifikácia rizík a slabých miest v zabezpečení, ktoré bezprostredne ohrozujú kľúčové funkcie a aktíva organizácie;

□ významné zvýšenie úrovne bezpečnosti IS implementáciou navrhnutých opatrení;

□ získanie podkladov pre rozhodnutie manažmentu o pridelení financií do bezpečnosti IS.

ZÁVER Analýza rizík má pre organizácie nesmierny význam, nakoľko sa z nej stanovuje bezpečnostná politika. U zamestnancov sa poznaním výsledkov analýzy zvýši pocit uvedomiť si, aká je pre nás dôležitá bezpečnosť IS v organizácii, nakoľko analýzou rizík sa stanoví, akým hrozbám je IS vystavený, aké sú rizika jednotlivých hrozieb, aké škody môžu vzniknúť a ktoré opatrenia nám odstránia hrozby. LITERATÚRA

[1] ISO 17799, ISO/IEC 17799:2005 Information technology- Security, Techniques

– Code of practise for information security management. [2] ISO/IEC TR 13335 (1-4): Informačné technológie - Smernice pre riadenie

bezpečnosti informačných technológií. [3] ISO/IEC 27005:2008 - Information Security Risk Management; Informačná

bezpečnosť a riadenie rizík. [4] ISO/IEC 20000: IT service management. [5] ŠOLC, M., TOMČOVÁ, T.: Prečo uvažovať o zavedení systému manažérstva

informačnej bezpečnosti?, Bezpečnosť práce č. 2/2009, 28-33. [6] STRNÁD, O.: Systémový prístup k riadeniu informačnej bezpečnosti, SP

Synergia 2008, ISBN 978-80-89291-20-5. [7] ŠOLC, M.:Význam auditu v systéme manažérstva informačnej bezpečnosti

(SMIB), Bezpečnosť práce č. 8/2009, 35-39. [8] STRNÁD, O.: Bezpečnosť a manažment informačných systémov, STU

Bratislava, 2009, ISBN 978-80-227-3040-2. [9] GIRMANOVÁ, L. a kol, Nástroje a metódy manažérstva kvality, Košice, HF

TU 2009, ISBN 978-80-553-0144-0. [10] DOSEDĚL, T.: Počítačová bezpečnosť a ochrana dat, Computer přes Brno,

2004, ISBN 80-251-0106-1.

28

Petr HRŮZA

KRIZOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO LOKALIZACI MOBILNÍCH ZDROJŮ

Abstract: The paper describes the objectives and possible solutions of the project “A localization system and management of mobile human resources and means for dealing with crisis situations in transport”. It develops methodology and standard procedures for managing typical crisis situations. 1 KRIZOVÉ ŘÍZENÍ Dnešní svět je, kromě jiného, charakterizován nárůstem hrozeb, ať už živelných nebo teroristických, které ohrožují další vývoj západní civilizace. Tyto hrozby jsou pozorovatelné jak ve vzdálenostech nepříjemně blízko od našich hranic tak i v naší republice. Na příkladu celoplošných povodní, rozsáhlých požárů či uskutečněných teroristických útoků je možné ukázat, že hodnoty, které se nám zdají samozřejmé, mohou nenávratně zmizet během krátkého časového okamžiku. Proto je nutné stabilitu našeho společenského systému neustále chránit a hledat možnosti zvyšování bezpečnosti jeho kritických míst. Důležitým faktorem správných a efektivních opatření působících proti uvedeným hrozbám jsou správné a včasné informace. Projekt, který řešíme, se snaží přispět k tomu, aby v době uplatňování těchto opatření mohly klíčové informace krizového řízení automatizovaně a spolehlivě proudit. Rozhodujícím a zároveň kritickým prvkem systému pro řešení krizových situací jsou bezpochyby zdroje (síly a prostředky) a jejich včasné nasazení v místech záchranných a likvidačních prací ve smyslu posledního znění zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a zákona 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních v krizových stavech. Jejich přeprava je mnohdy komplikovaná, riziková, do vzdálených a v krizových situacích přepravně obtížně dosažitelných míst. Zlepšení koordinačních možností řídícího centra umožní předcházet a lépe koordinovat přepravu zdrojů nezbytných pro řešení krizové situace. Tím se významně zvýší bezpečnost silničního provozu a bezpečnost přepravovaných zdrojů. To samé platí pro přepravu humanitárních pomocí do zemí mimo území České republiky. Sledovat tyto přepravy je náročné a informace o splnění úkolu jsou mobilními objekty předávány řídícímu centru až po dosažení cíle a za předpokladu, že v cíli existují vhodná komunikační zařízení. V případech, kdy další vývoj krizové situace vyžaduje změnu rozhodnutí nebo změnu trasy a nelze tak učinit v průběhu přepravy, může být přímo ohroženo zdraví a životy přepravovaných sil a posádek. Krizová centra řízení jsou vybavena standardní výpočetní technikou a převážně pevnými nebo mobilními komunikačními zařízeními vyžadující neustálou přítomnost řídících pracovníků. Mobilní objekty jsou obvykle vybaveny pouze standardními mobilními telefony bez možnosti přijímat náhradní trasy v obrazové podobě, obsáhlejší dokumentovaná rozhodnutí, nebo zpětně předávat reálný obraz vývoje krizové situace.

29

Tato skutečnost vždy vytváří nejistotu řídících center o vývoji situace, prodlužuje čas potřebný k vyhodnocení a přijetí optimálního rozhodnutí při změně situace. Navíc, protože lze tato rozhodnutí přijímat pouze ve fonetické verzi bez podpory potřebných dokumentů a dat, se zvyšuje riziko nesprávného pochopení přijímaných rozhodnutí u vykonavatelů. V současné době, jejímž významným trendem je rychlý rozvoj moderních technologií, komunikačních a informačních systémů, se objevuje reálná možnost řízení krizových situací s využitím satelitních navigačních systémů a chytrých mobilních komunikátorů. V souladu s těmito trendy a v kontextu s úkoly krizového řízení při řešení krizových stavů lze vytvořit systém, který umožní odpoutat se od rutinních postupů řízení. Dále dovolí zjednodušit rozhodovací proces krizového managementu a získat detailnější přehled o vývoji krizové situace, o pohybu mobilních objektů vyslaných k řešení krizové situace, o stavu záchranných a likvidačních prací. V neposlední řadě, podle vývoje situace, systém umožní provádět korekce řízení z kteréhokoliv místa pobytu řídícího štábu a to i se sníženým počtem pracovníků. 2 KRIZOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO LOKALIZACI MOBILNÍCH

ZDROJŮ Na základě všech těchto faktorů, byl v roce 2008 podán návrh projektu do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji pro podporu realizace udržitelného rozvoje dopravy. Poskytovatelem podpory je Ministerstvo dopravy. Název projektu je „Systém lokalizace a řízení mobilních objektů v reálném čase při řešení krizových situací v dopravě“ (označovaný zkratkou „KISLOK“ = „Krizový informační systém pro lokalizaci mobilních zdrojů“). Projekt byl přijat k řešení. Doba řešení od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010. Cílem projektu je navrhnout systém lokalizace a řízení mobilních zdrojů sil a prostředků pro řešení krizových situací v dopravě. Zpracovat metodiku a typové postupy pro řešení vybraných krizových situací s vazbou na využití mobilních zdrojů sil a prostředků. Vytvářený systém lokalizace a řízení mobilních objektů v reálném čase při řešení krizových situací v dopravě bude mít nesporně velký význam z několika hledisek:

• z hlediska časového významně zkrátí dobu od vydání rozhodnutí k zahájení přepravy zdrojů, neboť potřebné informace, dokumenty a data lze vydávat v době, kdy jsou již mobilní objekty na trase. Mobilní komunikátory umožní studium těchto údajů v průběhu přepravy a jejich tisk po dosažení prostoru nasazení, připojením na standardní informační systémy,

• z hlediska organizačního vytvoří možnost nepřetržitého sledování pohybu mobilních objektů z centra krizového řízení, případně z mobilního centra krizového řízení. Dále vytvoří možnost korekce již vydaného rozhodnutí na základě zpětné vazby a výhody využití přenosu obrazu od mobilních objektů ke krizovým centrům řízení. Tím se zaručí nepřetržitá kontinuita komunikace mezi krizovými štáby a vykonavateli. Lze předpokládat, že zavedení systému povede k úspoře počtu pracovníků v krizových štábech ve prospěch posílení přímého řízení v místě krize,

• z hlediska metodologického umožní nový systém používat efektivnější postupy řízení s využitím moderních technologií bez porušení kontinuity využívání stávajících informačních systémů v oblasti krizového řízení ministerstva dopravy,

30

• z hlediska finančního bude nový systém vyžadovat zvýšené náklady pouze v souvislosti s vybavením mobilních objektů modernějšími mobilními komunikátory,

• z hlediska uživatelského se bude jednat o jednoduchý systém, který nebude vyžadovat nadstandardní výbavu nebo speciální přípravu uživatelů.

Pro životní cyklus krizových plánů bude mít zásadní význam předpokládané automatizované sledování a dokumentování pohybu mobilních zdrojů a dokumentování komunikace se zdroji. Toto automatizované dokumentování zjednoduší a zpřesní vyhodnocení postupů použitých při řešení krizových situací a umožní adekvátní promítnutí zkušeností do původních krizových plánů. Navrhovaný systém lokalizace a řízení mobilních objektů v reálném čase při řešení krizových situací bude využitelný nejen v rámci resortu dopravy na odboru krizového řízení 030, pro který je primárně určen, ale i například v působnosti Správy státních hmotných rezerv při vývozu pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc. V působnosti Ministerstva obrany bude systém využitelný při přepravách sil a zdrojů nebo může být obecně využitelný ve prospěch řízení v rámci nasazování sil a prostředků Integrovaného záchranného systému (IZS). 3 OČEKÁVANÉ PŘÍNOSY PROJEKTU Výsledky projektu dají krizovým manažerům k dispozici metodiku, typové krizové postupy a technologii pro řízení mobilních objektů v krizových situacích. Díky vytvořené metodice budou krizoví manažeři schopni formulovat své vlastní postupy, které jim umožní sbírat a získávat informace z mobilních zdrojů. Budou moci využít předdefinované typové postupy pro vybrané krizové situace, což jim ušetří čas při přípravě vlastních, odvozených postupů. Technologie navržená a vyvinutá tímto projektem přispěje k lepší informovanosti a koordinaci subjektů účastnících se procesů krizového řízení. Díky této technologii získají krizoví manažeři rychle a správně informace, které jsou v současné době pro krizové řízení nedostupné. Tyto informace jim umožní zvýšit kvalitu rozhodovacích procesů probíhajících při řízení krizových situací. Prototyp systému využije a naváže na výsledky projektu poskytovatele CB404150601 "Komplexní systém krizového plánování, řešení a vyhodnocení krizových situací v resortu dopravy" a projekt CE802030105 "Komplexní systém řízení kolejové dopravy v krizových situacích". Umožní využít výsledky těchto projektů a zvýší jejich užitnou hodnotu pro řešení krizových situací. Využívání mobilních komunikátorů a telefonů pro řešení krizových situací se dnes omezuje hlavně na běžné hlasové a SMS služby, výjimečně na MMS služby a datové služby, umožňující připojení k Internetu. Lepší využití moderních služeb těchto prostředků pro účely automatizovaného přenosu dat při řešení krizových situací, jako je například využití GPS služeb. To bude znamenat úsporu času pro manažery krizových situací v době, kdy ho mají kritický nedostatek. Hlavním motivačním faktorem řešení projektu je snaha snížit riziko chybného rozhodnutí orgánů krizového řízení při vysílání zdrojů do oblastí krizových situací,

31

zracionalizovat a zefektivnit kontrolu hodnot v reálném čase a vytvořit orgánům krizového řízení podmínky pro korekci rozhodovacího procesu v případě změny situace. Neméně významným motivačním faktorem je úspora času, které bude dosaženo využitím moderních mobilních systémů a technologií v krizovém řízení. Jsou novou kvalitou v dané problematice. Uživatelem výzkumu bude Ministerstvo dopravy, případně další subjekty, které vyvážejí zdroje nebo zásoby pro humanitární pomoc do oblastí krizových situací. 4 DÍLČÍ CÍLE ŘEŠENÍ V JEDNOTLIVÝCH LETECH (2009-2010) Dílčí cíle řešení v roce 2009: • Zpracovat analýzu současných postupů pro řešení vybraných krizových situací

v dopravě. • Formulovat požadavky a stanovit podmínky metodiky tvorby typových postupů

nového systému lokalizace mobilních zdrojů pro řešení krizových situací v dopravě.

• Vytvořit analytický model nového systému lokalizace a řízení mobilních zdrojů pro řešení krizových situací v dopravě.

• Vytvořit návrhový model nového systému lokalizace a řízení mobilních zdrojů pro řešení krizových situací v dopravě.

• Navrhnout metodiku a typové postupy pro řešení vybraných krizových situací v dopravě využitelné v novém systému lokalizace a řízení mobilních zdrojů.

Všechny dílčí cíle byly na konci roku 2009 splněny. Oponovaná průběžná

zpráva za rok 2009 byla přijata. Nejvíce diskutovaným problémem bylo navržení metodiky a typových postupů pro řešení vybraných krizových situací v dopravě využitelné v novém systému lokalizace a řízení mobilních zdrojů. Mezi složité úkoly lze také řadit tvorbu analytického modelu nového systému lokalizace a řízení mobilních zdrojů. Tento úkol byl zejména časově náročný. Dílčí cíle řešení v roce 2010 (dělí se na dvě části): • Návrhový model systému. • Metodika a typové postupy řešení vybraných krizových situací s využitím nového

systému lokalizace a řízení mobilních zdrojů. Návrhový model systému: • Návrhový model architektury nového systému lokalizace a řízení mobilních

zdrojů. • Model návrhových tříd nového systému lokalizace a řízení mobilních zdrojů. • Databázový model pro persistentní uchovávání dat nového systému lokalizace

a řízení mobilních zdrojů. • Implementační model nového systému lokalizace a řízení mobilních zdrojů. • Pilotní implementace a ověření navrženého modelu nového systému lokalizace

a řízení mobilních zdrojů v prostředí krizového informačního systému KIS Ministerstva dopravy ČR.

32

Obrázek 1. Trasa sledovaného objektu

Na obrázku 1 je znázorněna jedna z obrazovek vytvářeného programového produktu. Žlutými body je na obrázku znázorněna cesta přesunu objektu. Při definici zobrazování je nastaveno u posledního (koncového) bodu zobrazení jména objektu (Kasal), data (21. 9. 2010) a přesného času (11:27:10). Metodika a typové postupy řešení vybraných krizových situací s využitím nového systému lokalizace a řízení mobilních zdrojů: • Popis postupu přípravy metodiky k řešení krizových situací s využitím systému

lokalizace a řízení mobilních zdrojů v krizových situacích v dopravě. • Metodika řešení krizových situací s využitím systému lokalizace a řízení

mobilních zdrojů v krizových situacích v dopravě. • Typové postupy pro zavedení systému lokalizace mobilních zdrojů pro řešení

vybraných krizových situací v dopravě. • Ověření metodiky a typových postupů pro zavedení nového systému lokalizace

mobilních zdrojů při řešení vybraných krizových situací v dopravě. • Vyhodnocení praktického použití systému.

33

Obrázek 2. Obrazovka „Opatření – Příprava k vývozu…“

Na obrázku 2 je znázorněna jedna z obrazovek vytvářeného programového produktu. Jedná se o metodiku řešení konkrétní krizové situace. Typickým případem použití systému pro lokalizaci a řízení mobilních zdrojů v krizových situacích v dopravě je provedení vývozu pohotovostních zásob z řídícího skladu k obci, která si jej vyžádala pro řešení krizové situace v jejím obvodu. Část této metodiky je proto i na obrázku 2. Tento typ situace je i dopodrobna rozpracovaným typovým postupem. V rámci projektu je řešeno 34 dílčích metodik. V měsíci říjnu a listopadu 2010 bude provedeno ověřování těchto metodik. LITERATURA [1] Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv [2] Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění zákona čís. 320/2002 Sb. [3] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový

zákon), ve znění zákona čís. 320/2002 Sb. [4] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

některých zákonů, ve znění zákona čís. 320/2002 Sb. [5] Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní

nebo jinou pohromou, ve znění zákona č. 347/2005 Sb., (úplné znění zákon č. 11/2006 Sb.)

[6] Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě [Lit15] Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

[7] Vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů

34

[8] Vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy

[9] Usnesení 20. Schůze výboru pro CNP č. 174 ze dne 24. 6. 2003, o organizačním a technickém zabezpečení „Vzorového pracoviště krizového řízení“

[10] Metodika činnosti při plánování a zajišťování nezbytných dodávek v systému hospodářských opatření pro krizové stavy, SSHR, Praha 2003

[11] Vyhláška č.328/2001 Sb., o některých podrobnostech integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003

[12] Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb.

[13] Směrnice 4 čj. PO-365/IZS-2004 ze 16. 11. 2004, kterou se stanoví organizační uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a některé další podrobnosti

[14] Směrnice předsedy SSHR č. 4 ze dne 3. března 2006, kterou se stanoví zásady pro použití pohotovostních zásob a mobilizačních rezerv formou nájmu a formou výpůjčky

[15] Směrnice předsedy Správy státních hmotných rezerv o „Způsobu poskytování pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc v systému nouzového hospodářství (doposud nebyla oficiálně vydána)

[16] Metodika Stavební obnovy železnic a.s. pro vývoz zásob, č.j.: 25/2009-Ř/ZOZ

35

Jaroslav KOZŮBEK, Zdeněk FLASAR

MOŽNOSTI VYUŽITÍ MIKROVLNNÝCH SLEDOVACÍCH

SYSTÉMŮ KONTINGENTY AČR V MISÍCH

Abstract: The article discusses the possibility of using the microwave monitoring systems (MMS)

in contemporary waged operations in Afghanistan. One of the feasible MMS´s which

could be suitable for using by Czech contingents in Afghanistan (e.g. in Logar province)

is Ubisense Series 7000 system. Although the mentioned system is primarily designed to

be used for movement monitoring and positioning the desired objects in the building

there is some possibility, if the system is purposely modified, to be used in different

environment as the coalition bases are.

ÚVOD

Jednou z důležitých podmínek objektivního rozhodování velitelů všech stupňů

je co nejdokonalejší znalost situace. V obecném pojetí to znamená mít potřebné

informace o protivníkovi (ty jsou však vždy „pouze“ v rovině pravděpodobnostního

odhadu), o prostředí v širokém smyslu tohoto slova a o vlastních jednotkách, týmech,

vojácích. K rozhodování velitelů jsou potřebné informace pokud možno v reálném čase,

s maximální prostorovou přesností, s dalšími informacemi o stavu a poloze

podřízených.

V současnosti je možné pro sledování vojáků v operacích využít poměrně velké

množství principiálně rozdílných sledovacích systémů. K nejznámějším patří systémy

využívající technologii GPS (např. Blue Force Tracker System, BFTS) nebo technologii

gyroskopů a akcelerometrů, které jsou součástí inerciálních navigačních systémů

(např. Dead Reckoning Module, DRM společnosti Honeywell).

Další z možností ke sledování pohybu a lokace především vlastních osob mohou být

mikrovlnné ultra-širokopásmové sledovací systémy postavené na bázi senzorů

a mikrovlnných snímačů. Podle úrovně vybavení a použitých technologií jsou uvedené

systémy schopny trojrozměrné lokace sledovaného objektu v daném prostoru

(standardem u technologie GPS).

Tento článek se proto zabývá problematikou možného využití jednoho z mikrovlnných

sledovacích systémů, kterým je systém „Ubisense Series 7000“ [1] od společnosti

Ubisense.

Jedná se o mikrovlnný ultra-širokopásmový sledovací (lokační) systém, který umožňuje

zaměřit 3D polohu sledovaného objektu ve vybrané zájmové oblasti s přesností až

15 cm. Systém se skládá z antén a širokopásmových rádiových přijímačů rozmístěných

v prostoru tak, aby svým pokrytím užitečným signálem vymezily zájmovou oblast.

Sledovací systém Ubisense ve své podstatě využívá tzv. „cellular“ buňkovou

architekturu. Ta umožňuje podle potřeby uživatele přidáváním dalších buněk, které

tvoří systém vzájemně propojených antén a přijímačů zájmový prostor sledování

postupně rozšiřovat. Anténa a přijímač byly integrovány do jednoho přístroje

36

tzv. „Rated Sensor“ (viz obr. 1). Podle potřeby může být rozmístěno tisíce senzorů

(přijímačů), které mohou sledovat až tisíce pohybujících se objektů v jednom okamžiku.

Aby bylo možné sledovaný objekt přesně lokalizovat, je nutné na něj umístit speciální

vysílací zařízení tzv. „Tag“ (viz obr. 2), který vysílá speciální ultra širokopásmové

pulzy.

Princip sledování objektu je velice jednoduchý. Vysílač vydává v pravidelných pulzech

širokopásmový signál, který je zachycen až několika jednotlivými přijímači. Každý

přijímač je schopen nezávisle určit azimut a náměr (sklon) zachyceného signálu.

Jednotlivé přijímače jsou propojeny do datové sítě tzv. „Ethernet Environment“ a jimi

získaná data jsou automaticky posílána do serveru, kde běží speciální aplikační

programové vybavení, které dokáže s pomocí speciálních matematických algoritmů

stanovit přesnou polohu vysílače. Při umístění jednotlivých přijímačů do sledovaného

prostoru je podmínkou v aplikaci do speciálního nastavení přesně zadat hodnoty jejich

výšky nad terénem. Dále se v zájmovém prostoru stanoví jeden referenční bod a k němu

se přesně určí vzdálenosti jednotlivých přijímačů.

Hlavní výhodou tohoto způsobu sledování je, oproti systému GPS, velice nízká

energetická spotřeba vysílače, který dokáže fungovat na jednu baterii šest až dvanáct

měsíců. Za jistých bezpečnostních podmínek může být systém GPS jeho vlastníkem

zakódován a tak přestanou fungovat všechny dostupné komerční a vlastníkem systému

GPS necertifikované přístroje GPS.

Obrázek 1 Integrovaný přijímač „Senzor“ sledovacího systému Ubisense

Zdroj: Petr Hrůza

Obrázek 2 Kompaktní vysílač „Tag“ sledovacího systému Ubisense

Zdroj: Petr Hrůza

37

I v České republice existuje několik společností, které se touto problematikou úzce

zabývají. Jako příklad lze jmenovat společnost Retia, která vyrábí pro potřeby

především hasičského záchranného sboru lokační systém RetLoc. Systém RetLoc je

primárně určen ke sledování pohybu hasičů a záchranářů při zásazích v rozsáhlých

komplexech budov a v lesním porostu.

Vzhledem k prostorovému vymezení je možno, využití sledovacích systémů vojsky

AČR v misích, rozdělit do dvou základních oblastí:

na základně,

mimo základnu.

Uvažovaný mikrovlnný systém společnosti Ubisence „Series 7000“ lze využít z důvodu

technických omezení převážně na základně.

PROČ SLEDOVACÍ SYSTÉM NA ZÁKLADNĚ?

Ačkoli v současnosti vedené operace na území Iráku a Afghánistánu nejsou typickým

válečným konfliktem jako např. Operace Pouštní bouře (1991), Operace Trvalá svoboda

(svržení režimu vládnoucího Talibanu v Afghánistánu v roce 2001) či Operace Irácká

svoboda (invaze do Iráku v roce 2003 – svržení režimu Saddáma Husajna), jsou tyto

operace pro vojáky poměrně nebezpečnější, vyčerpávající a ve svém důsledku

náročnější. Operace dříve vedené v Iráku a v současnosti vedené v Afghánistánu jsou

typickým představitelem stabilizačních operací (protipovstaleckého boje) s prvky

vedení asymetrického boje vedených v diametrálně rozdílném kulturním prostředí, než

odkud pochází většina příslušníků koaličních sil.

Z analýzy vedení soudobých operací koaličními (mnohonárodními) silami na území

Iráku a Afghánistánu vyplynuly následující hlavní bezpečnostní hrozby, které negativně

ovlivňují jednotky (koaliční síly) při plnění jejich operačních úkolů a které je potřeba

eliminovat:

přítomnost improvizovaných výbušných systémů tzv. Improvised

Explosion Device (IED) všech modifikací včetně kumulativně-průbojných tzv.

Explosively Formed Projectile (EFP) ohrožující vojáky koaličních sil

především při hlídkování (patrolách) a přesunech (doprovodech), které mohou

být odpalované povstalci rádiovým signálem na dálku (Remonte Controlled

IED, RCIED) nebo uzavřením elektrického obvodu spínačem, fyzickým

kontaktem obětí (Victim Operated IED, VOIED) nebo kombinací obou

způsobů,

sebevražedné útoky fanatických protikoaličních bojovníků s IED na

svém těle tzv. Suicide Bomb IED (SBIED) nebo ve vozidlech tzv. Vehicle

Born IED (VBIED), které mají devastující účinky na okolí (především

VBIED) a které mají silný psychologický vliv na příslušníky koaličních sil,

házení ručních protitankových (kumulativních) granátů skupinou

zpravidla tří osob v civilním oděvu z bezprostřední blízkosti přímo na

projíždějící vozidla koaličních sil nebo přes zdi z dvorků „kalátů“ (obydlí)

lemujících silnice (Anti Tank Hand Grenade, ATHG),

konvenční koordinované útoky většího rozsahu (až 200 bojovníků) na

předsunuté operační základny (Forward Operation Base, FOB) a základny

bojového zajištění (Combat Outpost Base, COB),

38

léčky na koaliční síly zřizované v prostorech s omezenou možnosti

manévru palbou a silami a prostředky (Complex Attacks, CPX),

střelba z ručních protitankových zbraní na hlídky a proudy vozidel

(Reactive Propelled Granade Attacks, RPG),

střelba z automatických zbraní na hlídky a přesunující se proudy vozidel

(Stand-Off Attacks, SOF),

raketové a minometné útoky na základny koaličních sil (Indirect Fire

Attacks, IDF),

činnost odstřelovačů zaměřená především na koaliční vojáky na

kontrolních stanovištích a v prostorech zastávek (Sniper Engagements, SNIP),

minové nebezpečí způsobené rozsáhlými nezmapovanými a ne zcela

spolehlivě označenými zaminovanými prostory jako pozůstatky z předchozích

válečných konfliktů (v členitém terénu v mnoha případech dochází vlivem

erozní činnosti k efektu tzv. stěhování min, kdy se v již odminovaných

prostorech mohou opětovně miny objevit).

Jednou z významných hrozeb, které jsou výše uvedené, jsou raketové a minometné

útoky na základny koaličních sil. Příslušníci kontingentů AČR tráví podstatnou část

plnění operačního úkolu na operačních základnách, předsunutých operačních

základnách a v některých případech i na relativně malých základnách bojového zajištění

(COB). Jako příklad lze uvést působení českých provinčních rekonstrukčních týmů

v afghánské provincii Logar, kde dočasně vyčleněné síly a prostředky kontingentu

mohou působit i mimo FOB SHANK na několika COB (např. COB Kherwar, COB

Baraki Barak a další).

Většina příslušníků štábů a jednotek zabezpečení po celou dobu mise základnu

neopustí. Tato skutečnost však zásadně nevylučuje možnost jejich zranění či zabití

příslušníky protivládních (protikoaličních) sil. Jednou z možností jsou právě výše

uvedené raketové a minometné útoky (IDF) na základny. Jen pro ilustraci 4. kontingent

AČR v PRT Logar v prvních třech měsících svého působení na FOB SHANK čelil více

než deseti raketovým útokům a jednomu minometnému útoku. Další tři raketové útoky

byly s vysokou pravděpodobnosti predikovány. Četnost raketových a minometných

útoků (IDF) na FOB SHANK byla za dobu působení 5. kontingentu několikanásobně

vyšší.

Za účelem minimalizace případných ztrát při IDF na základny, mají velitelé kontingentů

zapracovány do svých standardizovaných operačních postupů (SOP) přesné metodické

postupy pro řešení situací při potvrzení vysoké pravděpodobnosti provedení IDF, dále

pak v průběhu IDF a po IDF (po dopadu raket a min). Níže je popsán jeden z možných

a v minulosti kontingenty AČR v PRT Logar používaných metodických postupů při

IDF.

V případě, že byl potvrzen raketový útok na základnu (zpravidla až po dopadu první

rakety) byl prostřednictvím amerického výstražného systému vyhlášen poplach

smluveným akustickým signálem. V tento okamžik měli všichni přítomní na základně,

mimo příslušníků jednotek plnících úkoly ochrany základny a klíčových příslušníků

štábů (taktických operačních center) koaličních sil včetně kontingentu AČR, povinnost

okamžitě vyhledat nejbližší kryt (bunkr) a ukrýt se do něj. Příslušníci štábů se zpravidla

ustrojovali do taktické výstroje včetně nasazení přilby. V případě českého kontingentu

39

na FOB SHANK, byl americký varovný signál ještě zdvojen samostatným českým

signálem, který se šířil mezi příslušníky kontingentu po rádiové síti stanic Motorola.

Systém ověřování přítomnosti vojáků v jednotlivých krytech byl propracovaný, ale pro

dosažení vysoké úrovně jistoty, že všichni vojáci zaujali patřičné úkryty, byl tento

systém časově zdlouhavý. Kolikrát časová úspora jen pěti minut může vážně zraněnému

člověku zachránit jeho život.

Každý voják měl přiděleno své jedinečné pořadové číslo a byl přiřazen do jednoho

z přidělených krytů na základně (zpravidla v blízkosti svého ubytovacího objektu).

Každý kryt měl svého velitele, který byl zodpovědný za provedení kontroly přítomnosti

v krytu a přípravu dokladu k hlášení na taktické operační centrum kontingentu (Tactical

Operational Centre, TOC).

Po zhruba deseti až patnácti minutách od vyhlášení „palebného přepadu“ vyzýval tzv.

„watchkeeper“ (jde o obdobu operačního dozorčího v posádkách) postupně všechny

velitele krytů k dokladu přítomných v krytech. Tato procedura trvala cca dalších 20 až

25 minut. Dalších cca 15 minut trvala kontrola nahlášených počtů. Takto dlouhé časy

hlášení a kontroly počtů byly způsobeny tím, že FOB SHANK měl rozlohu cca 12 km2

a dále se rozšiřuje a příslušníci českého kontingentu se mohly v daném okamžiku

vyhlášení signálu při IDF ze služebních důvodů pohybovat na celé ploše základny.

Další jednotky mohly být při IDF i mimo základnu např. na kontrole projektu nebo byly

dislokovány na jiné alianční základně.

V průběhu kontroly počtů na TOC, velitel kontingentu zpravidla vyhlašoval vybraným

velitelům krytů další smluvený signál, kterým zajišťoval provedení kontroly ve vybraných

(přidělených) prostorech základny. Účelem kontroly bylo zjistit, zda se v daných prostorech

nenachází zranění vojáci, fragmenty vybuchlé munice (rakety a miny), nevybuchlá munice

a přesně se lokalizovaly případná místa dopadu munice tzv. „Point of Impact“ (POI) a to

včetně rozsahu poškození infrastruktury základny. V případě, že ustanovená dvoučlenná

hlídka narazila na jeden z výše uvedených příznaků dopadu rakety či miny, okamžitě o tom

informovala velitele kontingentu prostřednictvím stanic Motorola, a pokud těmito stanicemi

nebyla vybavena, tak osobně velitele svého krytu. Ten pak bez prodlení podal hlášení

veliteli kontingentu.

Další činnost se pak odvíjela na základě metodických postupů např. k činnosti při

zjištění většího počtu zraněných „Metodika MASCAL“ (Massive Casualties). Veškerá

činnost se prováděla ve spolupráci s americkou stranou, která je zodpovědná za chod

a organizaci ochrany a obrany základny.

Pokud vše bylo v pořádku, tzn. nebyli nalezeni žádní zranění, žádné fragmenty

vybuchlé či nevybuchlé munice, nebo byly-li následky jejich dopadů již eliminovány,

„watchkeeper“ na základě nařízení velitele kontingentu vyhlásil oběžníkem další

smluvený signál k ukončení vyhlášeného poplachu. Teprve poté se mohly všichni

příslušníci kontingentu vrátit zpět ke své předchozí činnosti.

V průměru celá procedura od vyhlášení signálu (poplachu), přes hlášení počtů, kontrolu

počtů, provedení dohledání raněných a fragmentů munice až po vyhlášení signálu

k ukončení poplachu trvala zpravidla až 45 minut a více.

40

Vzhledem k rozloze FOB SHANK, velkému počtu krytů (bylo jich přes 50 a další se

budují) a nevybavení všech příslušníků kontingentu stanicemi Motorola, docházelo

k nedohledání některých příslušníků kontingentu. To způsobovalo podezření, zda se tito

vojáci nestali oběti IDF či byli v úkrytu, kde nebyl nikdo z českých vojáků s vysílačkou,

anebo ještě v horším případě mohly odpočívat (např. po noční službě) v ubytovacím

prostoru, či v osobním volnu mohli běhat po základně se sluchátky od hudebních

přehrávačů na uších, a tak vyhlášení varovného signálu mohli přehlédnout.

Vzhledem k postupnému získávání a zapracování nových zkušeností při IDF, se tyto

postupy mohou měnit a zdokonalovat. Soudobá zkušenost poukazuje na fakt, že

s příchodem nového kontingentu AČR se metodické postupy včetně opatření

a vydaných nařízení velitele kontingentu při IDF mění.

V zásadě vždy bude platit jistý stupeň nejistoty, zdali jsou všichni příslušníci kontingentu

při IDF v pořádku. Dále proces ověřování přítomnosti příslušníků kontingentu v bunkrech

a kontrola přidělených prostorů bude vždy vyžadovat dobu až několika desítek minut.

1 MOŽNOST VYUŽITÍ SLEDOVACÍHO SYSTÉMU UBISENCE NA

ZÁKLADNĚ

V této kapitole je blíže rozebrána problematika monitorování (dohledu) osob a techniky

na základně.

Tuto problematiku lze vzhledem k účelu a způsobu využití rozčlenit do dvou oblastí, a to:

sledování (monitorování) vlastních sil na základně (národních

a koaličních jednotek);

sledování (monitorování) kontraktovaných osob a techniky na základně.

1.1 SLEDOVÁNÍ VLASTNÍCH SIL NA ZÁKLADNĚ

Jednou z možností využití sledovacích systémů na základně je zefektivnit výše uvedený

postup při kontrole vojáků a vyčleněných prostor při IDF a případně i při útoku na

základnu s využitím sebevražedných útočníků. V případě, že by byl zájem monitorovat

pohyb všech osob a vozidel na základně, a to z důvodů, které jsou uvedeny v části 1.2,

je sledování (monitoring) vlastních sil jednou z podmínek.

V následující části je proto popsán princip možného využití sledovacího systému

na základně.

K zajištění funkční lokalizace polohy osob a techniky na základně je nutné vhodně

rozmístit systém „přijímačů“, které svým signálem pokryjí oblast celé základny (viz

obr. č. 3). Dalším speciálním zařízením mohou být „snímače“ na přímou identifikaci

„značkovačů“, které by byly umístěny v bezprostřední blízkosti např. krytů. V případě

potřeby sledování vstupu a výstupu osob ze základny a z režimových prostorů je možné

snímače umístit i tam.

41

Obrázek 3 Rozmístění prvků sledovacího systému na základně

Jak již bylo uvedeno, dalším prvkem mikrovlnného sledovacího systému jsou

tzv. značkovače, neboli „tagy“. Ty se umísťují na sledovaný objekt. Pokud mají být

např. osoby sledovány po celou dobu jejich působení na základně, je nutné, aby daný

značkovat byl vojáky stále nošen a z hlediska zamezení jeho zneužití jinou osobou, by

neměl být bez speciálního zařízení odejmutelný. V případě pokusu o násilné sundání

značkovače by byl vyslán obsluze systému varovný signál.

Značkovače systému Ubisence 7000 Series [2] v současnosti nesplňují výše uvedené

požadavky. Přesto by se daly, po dílčí úpravě, požadovaným způsobem upravit.

Z anatomického hlediska se jako vhodné řešení jeví značkovače v podobě náramku na

zápěstí ve velikosti a v provedení komerčních „outdoorových“ hodinek.

Pro účelné využití náramkových značkovačů vojáky na základnách, by bylo vhodné

do nich integrovat i další užitečné funkce jako např.:

displej zobrazující všem uživatelům jednotný čas (např. ZULU nebo

lokální) včetně jeho synchronizace,

displej zobrazující všem uživatelům pohotovostní stav na základně (tzv.

„Allert Status“),

akustická a vizuální signalizace poplachu (pípání, vibrace, blikání údaje

na displeji);

detekce tělesné teploty uživatele,

detekce pulzu uživatele,

tlačítko pro hlášení stavu nouze (např. při zranění nositele značkovače),

VJEZD

BDOC

Legenda: Bunkr (úkryt) Operační centrum ochrany a obrany základny

Přijímač

Snímač

BDOC

42

tlačítko pro hlášení incidentu (nález nevybuchlé/vybuchlé munice, nález

IED, nález zraněného či zraněných osob, zpozorování podezřelé

činnosti/osoby a další.

Obsluha sledovacího systému např. na Operačním centru ochrany a obrany základny

(Base Defence Operation Centre, BDOC) by obsluhovala speciální aplikaci, která

by na zobrazovacím zařízení se zakresleným schématem základny sledovala pohyb

všech sledovaných objektů na základně. Aplikace by průběžně na pozadí aplikace

automatizovaně zaznamenávala:

trajektorii každého sledovaného objektu včetně časové osy,

přehled vstupů a výstupů z režimových (vyhrazených) oblastí a bunkrů,

údaje o náhlé změně tělesné teploty a srdečního pulzu nositele

náramkového značkovače (uvedená změna snímaných hodnot by obsluze

systému automaticky zobrazila varovné hlášení s uvedení hodnot

„KDO“, „CO“, „KDY“ a „KDE“),

místo a čas hlášení stavu nouze (mohla by fungovat provázaně

s předchozí funkcionalitou),

místo, čas a druh hlášeného incidentu.

Dále by bylo možné prostřednictvím dané aplikace na náramkové značkovače odesílat

informace o změně pohotovostního stavu na základně, vyhlášení signálů

a synchronizovat jednotný čas.

V případě vstupu do úkrytu po vyhlášení poplachu či vstupu nebo výstupu z režimového

místa by se značkovač přiložil či přiblížil (cca 1 m) ke speciálnímu snímači, který by

identifikoval daného uživatele. Tímto způsobem by se dalo velice rychle, řádově

v jednotkách minut, ověřit přítomnost všech osob v úkrytech, popř. zjistit kdo přesně je

neustále mimo úkryt a jaký je status jeho hybnosti a jaká je jeho tělesná teplota a pulz.

Je nutno zdůraznit, že pro sledování teploty a pulzu platí jistá omezení, která je nutné

akceptovat a která mohou hlášené informace podstatně zkreslit. Jedná se např. o zvýšení

teploty z důvodu sprchování teplou/studenou vodou a zvýšení pulzu v případě zvýšené

fyzické zátěže. Dalším omezením je i přesnost měření, kdy např. změřená teplota

nemusí odpovídat přesné tělesné teplotě a to z důvodu nedokonalého kontaktu senzoru

náramku s tělem (pokožkou) nositele.

Podobným způsobem by mohly být sledována i jednotlivá vozidla. Místo náramkového

značkovače by se požíval značkovač s upínacím mechanismem, který by se viditelně

umísťoval na každé vozidlo, které frekventovaně vjíždí a opouští základnu. Zde by opět

platila podmínka detekce pokusu násilného odstranění značkovače. Další funkcionalita

jako u náramkového značkovače není vyžadována.

1.2 MONITOROVÁNÍ KONTRAKTOVANÝCH OSOB A TECHNIKY

NA ZÁKLADNĚ

Základní princip využití lokačních systémů pro monitorování kontraktovaných osob

a techniky je obdobný jako u sledování vlastních sil na základně. V tomto případě je

však hlavním důvodem dosažení schopnosti mít nepřetržitý přehled o pohybu osob a

43

techniky, kteří by mohli být zneužiti protikoaličními bojovníky k provádění diverzní

a špionážní činnosti uvnitř základen.

Jedná se především o personál zajišťující chod základny a to poskytováním základních

logistických činností (stravování, prádelny, svoz odpadků, úklid toaletních zařízení,

obsluhy posiloven, knihoven a další). Pro všechny tyto činnosti si Američané najímají

(kontraktují) osoby ze zemí jako je Indie, Filipíny, Thajsko a další. Tito pracovníci

pobývají nepřetržitě na základně v délce 12 až 24 měsíců.

Další poměrně velkou skupinou osob s mnohem větší fluktuací (vjezd a výjezd

ze základen) jsou zaměstnanci převážně lokálních (afghánských) firem a společností,

kteří se také podílí na zajištění chodu základny a dále se využívají na zajištění

stavebních, přepravních a dopravních činností (dovoz vody, kamení, štěrků a písků,

převoz kontejnerů s jídlem a materiálem na opravu techniky a další). Uvedená skupina

osob většinou vjíždí do základny a pohybují se na základně i s nákladními vozidly, které

obsluhují.

Osádka vozidla by byla po prověření a registraci opatřena náramkovými značkovači

s omezenou funkcionalitou v porovnání se značkovači pro vlastní jednotky a vozidla by

byly opatřena značkovači, které by v každém okamžiku umožnily zjistit jejich pozici na

základně. V případě vzniku jakéhokoli incidentu by byl každý takto označený objekt

(osoba či vozidlo) snadno zjistitelný a bylo by možné i velice rychle zpětně analyzovat

předchozí aktivity sledovaných objektů na základně a tím zjistit, zdali sledovaná osoba

nemůže mít příčinnou souvislost se vznikem případného incidentu.

Na každé základně jsou vždy vybudována místa a provozy, které svým významem

spadají do tzv. „kritické infrastruktury“. Jedná se o výdejny PHM, energetická centra,

stání, přistávací a odletové plochy pro vrtulníky, místa velení, spojovací uzly a další.

Většinu těchto míst je možné zabezpečit systémy ostrahy a monitorování jakým je např.

český systém SOM ze Slavičíma. Vhodnou kombinací systémů ostrahy a monitorování

s mikrovlnnými sledovacími systémy je možné dosáhnout vysoké úrovně ochrany

základy před nežádoucí činnosti protikoaličních sil působících uvnitř základny.

Jako příklad je možné uvést stav, kdy senzor SOM např. v noci rozpozná pohyb

u jednoho z míst kritické infrastruktury s tím, že provede videozáznam či sejme

fotografii dané osoby. Bohužel už není možné identifikovat danou osobu, popř. ji

okamžitě kontaktovat přes radiostanici, pokud je jí daná osoba vybavena. V případě, že

u každého takového kritického místa by byl navíc umístěn snímač, který dokáže načíst

informaci z čipu náramkového značkovače, mohlo by dojít k její okamžité identifikaci.

Samozřejmě by se dala využít i funkcionalita 3D lokace osob v zájmovém prostoru,

kterou sledovací systémy poskytují.

V případě, že by SOM detekoval pohyb osoby u jednoho z míst kritické infrastruktury

a sledovací systém by nepotvrdil, že se v dané blízkosti pohybuje osoba s náramkovým

značkovačem, byl by tento případ systémem okamžitě vyhodnocen jako neoprávněný

pohyb. Tím by se okamžitě aktivovala jednotka rychlé reakce, tzv. „Quick Reaction

Team, QRT“, která by jela zajistit danou osobu. Tímto by mohlo dojít k eliminaci

případné hrozby.

44

Jedním ze systémů, který by se mohl využít ke sdružení funkcionalit SOM

a sledovacího systému by mohl být např. Automatizovaný systém velení a řízení

(ASVŘ). Za tímto účelem by bylo vhodné v prostředí ASVŘ vytvořit aplikaci, která by

prováděla komparaci zjištěných stavových hodnot ze SOM a ze sledovacího systému

a dále by umožňovala sledovat všechny osoby a vozidla opatřena značkovači nad

grafickým podkladem, který by představoval schéma základny vysokého měřítka

v rozmezí 1:500 až 1:5000.

ZÁVĚR

Sledovací „lokační“ systémy v minulých deseti letech prošly velmi dynamickým

rozvojem. Jsou využívány především ke sledování pohyblivých objektů a to jak

techniky, tak i osob. Svůj význam sehrávají především při sledování a lokaci přesné

polohy vozidel v případě jejich neoprávněného užívání. V případě sledování osob lze

jejich potenciál využít např. na podporu výkonů činnosti příslušníků hasičských

záchranných sborů a policejních (speciálních) jednotek usilujících o záchranu osob a při

boji s příslušníky organizovaného zločinu v nepřehledném terénu (prostředí).

Vzhledem k výše uvedenému příkladu možné činnosti vojsk při raketových útocích

na základny koaličních sil, lze spatřit možnost jejich účelného a efektivního využití i za

těchto podmínek. V takovém případě by mohlo dojít ke zkrácení doby nutné ke kontrole

počtů vojáků po raketovém útoku. Zároveň by se i mohla zkrátit doba pro vyhledání

zraněných, kteří byli raketovým útokem zasaženi, což by vedlo ke včasnějšímu

poskytnutí první pomoci.

Významným se jeví, mít co nejpřesnější přehled o situaci i v členitém a zastavěném

prostoru (terénu). Zejména při nutnosti vstupu vojáků do budov je přímá vizuální

kontrola a přehled o situaci téměř nemožná. Vzájemný přehled mezi vojáky (včetně

možností předávání zpráv, hlášení, signálů, varování, …) a celkový přehled velitele

týmu (jednotky, kontingentu) o situaci, podporuje získání požadované informační

nadvlády nad potenciálním protivníkem.

Je nutno však podotknout, že daný sledovací systém není samo spasitelný a vyžaduje,

aby všichni vojáci na základně dodržovali pokyny a nařízení a akceptovali jistá omezení

spojené s využívání tohoto systému. Je nutné zmínit i ten fakt, že by se nemohlo jednat

o samostatnou aktivitu kontingentů AČR v případě, že by tyto kontingenty působili

společně s ostatními koaličními partnery na společné základně.

Možnosti využití sledovacích systémů je vhodné zvažovat za podmínek, že by někdy

v budoucnosti tento systém buď zavedl alianční partner na své základně anebo by za

ochranu, obranu a chod základny odpovídal kontingent AČR. Tuto možnost nelze nikdy

vyloučit.

LITERATURA

[1] Ubisense Series 7000 IP Rated Sensor [Fact Sheet]. Dostupné z: http://www.ubisense.net/en/media/pdfs/factsheets_pdf/56505_ubisense-series-7000-ip-

rated-sensor-en090624.pdf [2] Series 7000 Tag Module. Dostupné z:

http://www.ubisense.net/en/resources/factsheets/series-7000-tag-module.html

45

Vladimír VRÁB, Martin HUBÁČEK, Drahomír HAUSNER

MOŽNOSTI DOPLNĚNÍ KONSTRUKTIVNÍ SIMULACE O PRVKY NEC

Abstract: Article describes particular results of CSTT research activities which are focused to NEC implementation in simulation system. The activities were provided by military research projects of PROPOJENÍ and NEC TRENAŽÉR which results are used for new project (SIMNEC). The new project should bring new quality for commanders and staffs training by simulation.

ÚVOD Konstruktivní simulace je v podmínkách AČR prezentovaná zavedeným a poměrně úspěšně modifikovaným systémem americké produkce známým pod zkratkou OTB. Systém OTB (OneSAF Testbed Baseline) je ve verzi 2.5 využíván jak ve výcviku velitelů a štábů na stupni PÚU a RÚU ve velení a řízení v bojových i nebojových operacích. Svou nezastupitelnou roli systém OTB sehrává i v řízení virtuálních simulátorů, kde plní funkci tzv. CGF (Computer Generated Forces). Staro-nový požadavek na provádění výcviku v podmínkách co nejvíce podobných skutečnému prostředí operací, rozšiřuje požadavky na prostředky, ve kterém se výcvik provádí. Požadavky na naplňování podmínek vedení operací v podmínkách NEC vyvolaly potřebu pro úpravu nejen samotných simulátorů, ale i úpravu prostředí a prostředků systému velení a řízení. Pro potřeby velení a řízení (podporu rozhodování) se pro pozemní síly AČR využívá Automatizovaný systém velení a řízení (ASVŘ) a Bojový vozidlový informační systém (BVIS). Oba podsystémy tvoří podstatnou technologickou část Operačně taktického systému velení a řízení Pozemních sil AČR. Z tohoto pohledu byly do struktur a technického vybavení Centra simulačních a trenažérových technologií (CSTT) začleněny technologie a programové vybavení obou systémů. Aby bylo možno prostředky pro podporu rozhodování využívat při výcviku na CSTT nejen ve fázi plánování operace, ale zejména v podmínkách vedení a řízení operace bylo nutno řešit otázky vzájemného oboustranného propojení obou relativně různorodých systému. 1 PROCES PROPOJOVÁNÍ SIMULAČNÍHO SYSTÉMU A PROSTŘEDKŮ

PRO PODPORU ROZHODOVÁNÍ Požadavek na propojení simulačního systému a systému pro podporu rozhodování byl inicializován potřebou vytvářet (tak jako doposud) na CSTT pro cvičící podmínky, které jsou součástí dnešního „bojiště“. Z tohoto pohledu simulační systém svým syntetickým prostředím převzal na sebe roli zdroje dat a podmínek „bojiště“, které je pro současnost charakterizované úžasnou různorodostí. Simulační systém byl v procesu jeho zdokonalování doplňován entitami, databázemi terénu a jednotek vždy s mírným předstihem tak, aby bylo na CSTT možno provádět cvičení v podmínkách, které mohou nastat s velkou pravděpodobností i v budoucnu. Právě tato skutečnost vytvořila podmínky, aby se cvičící na CSTT mohli s jistým „předstihem“ připravovat na vedení

46

boje a operace, které budou v blízké budoucnosti vést. Propojení obou systému bylo zpočátku velmi komplikované nejen technicky ale zejména naprostou rozdílností v určení obou systémů. Navíc, Operačně taktický systém velení a řízení Pozemních sil AČR (OTS VŘ PozS) vznikl historicky v podmínkách, kdy se nepožadovalo připojení tohoto systému k jiným systémům (i stejného určení). Jeho následné úpravy bezprostředně řešily „pouze“ naplňování požadavků na zdokonalování aplikačního programového vybavení a služeb systému formou přírůstků. „Kontakt s okolím“ mohl být zabezpečován pouze prostřednictvím proprietárního protokolu. Propojování simulačního systému a OTS VŘ PozS mohlo být tedy řešeno přes prostředí, které bylo schopno provádět „transformaci dat“ ze syntetického prostředí simulátoru (protokol DIS – Distribuovaná Interaktivní Simulace) do formátu proprietárního protokolu. Propojování obou systémů bylo řešeno zejména projektem obranného výzkumu PROPOJENÍ a následně projektem NEC TRENAŽÉR. Projekt PROPOJENÍ řešil a vyřešil technické, programové a metodické problémy procesů oboustranného „přenosu dat“ mezi oběma systémy. Z hlediska popisovaného tématu tohoto článku je důležitější vyřešení přenosu dat ze simulačního systému do OTS VŘ PozS přes „bránu“, které data ze simulátoru transformovala do formátu XML a až poté do proprietárního protokolu OTS VŘ PozS. Tento mezistupeň byl řešiteli přijat jako nutný krok z hlediska budoucího propojování simulačního systému jako zdroje dat ze syntetického prostředí k dalším systémům, které uvedený standard využívají k přenosu dat. Řešitelé tak s předstihem eliminovali komplikace připojování k jiným systémům, které protokol DIS nepoužívají. Projekt NEC TRENÁŽER byl vyšším stupněm řešení problematiky NEC v AČR z pohledu výcviku velitelů a štábu i jednotek v podmínkách NEC. V principu vycházel z projektu PROPOJENÍ, ale byl zaměřen na procedury zobrazování společného obrazu bojiště ze syntetického prostředí ve formátu, který odpovídá zavedeným standardům NATO. Vyřešením cílů projektu se dosáhlo stavu, kdy vyobrazení entit simulačního prostředí je transformováno (v poloze a stavu) do prostředí grafického vyobrazení taktické situace v OTS VŘ PozS. Zjednodušeně řečeno, operátoři OTS VŘ PozS měli na obrazovce vykreslenou taktickou situaci vlastních jednotek, která v daném čase odpovídala situaci „na bojišti“ (syntetickém prostředí). Právě tato schopnost propojení obou systému vytvořila podmínky, které prozatím ve skutečném životě vojsk běžné nejsou. Podmínky pro přenos polohové informace vlastních jednotek do OTS VŘ jsou již ve skutečných podmínkách vytvořeny, ale tento stav není běžnou, rutinní procedurou realizovanou systémy pro určování polohy, komunikačními prostředky a systémem pro podporu rozhodování. Stavové informace o zásobách munice a pohonných hmot se prozatím vůbec nepřenášejí. Rozbor příčin tohoto stavu není předmětem tohoto článku. Pro cvičící na CSTT je významné to, že mohou tyto informace v prostředcích pro podporu rozhodování na CSTT získat, jsou aktualizované v časových intervalech, který je uživatelský nastavitelný, tj. lze je měnit podle požadavků cvičících. Je nutno na tomto místě otevřeně říci, že i uvedená schopnost CSTT není běžně při cvičeních využívána. Příčinou může být rozdílnost vybavení jednotek a útvarů PozS prostředky OTS VŘ PozS ale také stav, kdy výcvik v podmínkách blízké budoucnosti může být „kontraproduktivní“. Svým způsobem si lze na tuto výhodu zvyknout a její absence v procesu velení a řízení skutečné operace může způsobit nedůvěru ve stávající zavedené systémy pro podporu rozhodování, velení a řízení.

47

2 POŽADAVKY NA DOPLNĚNÍ SIMULAČNÍHO SYSTÉMU Výše uvedený stav technologií a jejich využití vytvořil podmínky pro rozšiřování schopností simulačního systému v podmínkách NEC. Urychleně se prosazuje požadavek na doplnění simulačního systému o prvky (technické), které budou NEC podporovat. Důraz je položen na prostředky průzkumu (UAV, UGV, senzory, čidla, radary, průzkumné komplety a systémy, apod.). Simulační systém má implementovány entity bezpilotních prostředků SOJKA, průzkumného prostředku SNĚŽKA a LOS (LOS i ve verzi rekonfigurovatelného virtuálního simulátoru) a LOS. Projektem NEC TRENAŽÉR byla vyřešena procedura přenosu dat o poloze entit nepřátelských a jiných prostředků a jednotek do OTS VŘ. Další procedury zpracování dat o cílech ve fázi:

detekce cíle, identifikace cíle a ověřování věrohodnosti dat, přidělení cíle (k dalšímu zpracování a/anebo ničení), archivaci dat.

Data o vyhodnocení (výsledku) zničení cílů nebyly projektem řešeny. Jak však praxe ukazuje, právě naplňování uvedených fází je rozhodujícím činitelem, který umožní zvýšit užitnou schopnost prostředků pro rozhodování v podmínkách NEC. Tento proces by měl být řešen jinými složkami AČR než projektem obranného výzkumu i když na druhé straně může projekt obranného výzkumu tento problém řešit a vyřešit. To je však podmíněno celou řadou faktorů, které ovlivňují „veřejnou soutěž“, do které všichni potenciální řešitelé návrhů projektů obranného výzkumu musí vstoupit. 3 MOŽNOSTI DOPLNĚNÍ KONSTRUKTIVNÍ SIMULACE O ENTITY NEC Výše popsané podmínky a výsledky projektů obranného výzkumu pro oblast NEC a simulací jakož i požadavek na provádění výcviku v podmínkách maximálně se podobajícím skutečným podmínkám vedených operací současností a operací budoucnosti vyvolává potřebu dosáhnout u simulačního systému stavu, kdy dle požadavku praxe nebo vývoje bude možno do simulačního systému implementovat bez „složitého programování“ existující, vyvíjené nebo předpokládané technické prostředky pro NEC. V současnosti je aktuálně řešen požadavek pro doplnění simulačního systému o celou škálu již existujících UAV, UGV a senzorů či čidel, které vyplní informační mezeru o jevech a prvcích bojiště jak z pohledu vlastních vojsk tak dat o prvcích nepřítele, protivníka nebo jiných (neutrálních) prvků. Naplňování tohoto cíle je řešeno projektem obranného výzkumu SIMNEC, který si klade za cíl - Návrh úkolů, struktury, technického a programového vybavení, implementace a ověření funkcí výzkumného pracoviště SIMNEC pro tvorbu a testování modelů (modelování) prvků a podsystémů prvků NEC s využitím simulačních technologií a jeho využití pro podporu procesu budování NEC v AČR. Projekt si neklade za cíl řešit a vyřešit procesy a technologická řešení přenosu dat z uvedených prostředků k zpracovatelům. Důvodem není umělé zjednodušení této velmi těžké úlohy, ale spíše pragmatické pojetí využití syntetického prostředí simulátoru k výcviku, kdy se procvičují procesy velení a řízení v operaci s využitím simulačních a trenažérových technologií. Zjednodušeně řečeno – řešitelé v projektu předpokládají, že získané informace o poloze, stavu a charakteru pozorovaných prvků bojiště se v požadovaném formátu ke zpracovatelům v požadované kvalitě dostanou. Toto zjednodušení může být i s ohledem na cíl projektu tolerováno, protože výsledkem

48

projektu bude vytvoření takového doplňku simulačního systému, kdy se parametry, vlastnosti a chování definovaných prvků NEC budou testovat v syntetickém prostředí a bude tak exaktně zhodnocen jejich přínos pro naplnění NEC v daných podmínkách. Řešení projektu vyžaduje:

definovat předpokládané vlastnosti, parametry a chování entit NEC,

vytvořit odpovídající grafické uživatelské rozhraní, algoritmizovat vnější projevy a chování nových entit, sestavit technické řešení pracoviště pro testování entit, navrhnout a zpracovat metodiku testování entit, navrhnout a ověřit metodiku prezentace nových entit

v prostředcích pro podporu rozhodování. ZÁVĚR V současnosti probíhají procesy finalizace analytických prací k řešitelnosti projektu a naplňování cíle projektu. Předběžné výsledky a závěry ukazují, že CSTT získá po ukončení řešení projektu další schopnost, která souvisí za jistých podmínek s jeho ambicí – podílet se na výzkumných a vývojových činnostech s využitím simulačních technologií a podporou akvizicí AČR. LITERATURA

[1] Hausner, D., Vrab, V. C2 training for NEC environment with M&S

technologies support. International Military-Technical Conference. Brno, 2007. p. 320-324.

[2] Havelka, L., Vrab, V. Future of M&S in Czech Army. RTO-MP-MSG-056. NATO Modeling and Simulation Group Conference, Prague, 2007. CD – ROM.

[3] Klicnar, M. & research team. Concept of GF TCCS linking to CSTT. Research Project - Final Report. VR Group, Prague 2004.

[4] Vrab, V. Protocol about experiment (Using of GF TCCS&SIM gateway. CSTT, Brno, 2005.

[5] Vrab, V., Pavlu, P., Hausner, D. CAX in NEC Environment. ITTE Conference – Communication for the NEC Concept, Brno 2007. CD ROM

49

Jiří ČERNÝ, Petr HRŮZA

TVORBA MODULÁRNÍCH STRUKTUR ÚKOLOVÝCH USKUPENÍ

Abstract: The article describes our Defence Research Project named “Generation of the modular task forces structures for full spectrum of operations and their verification by utilizing the CD&E”. This Project is solving the current problem of the ACR today. Multi-national task forces are often created within the Alliance, as a tool of military cooperation. Such task forces require the modular structure of national contributions to these common groupings. One of the crucial requirements to these modular units is their interoperability. Aim of our Project is to optimize the process of generation of forces as a stage of the Operation Planning Process. If the aims of our Projects are fulfilled, then the current problem, when the forces deployed to operations are generated based on the current knowledge and skill of the Commander responsible for generation and preparation of forces (task forces), is erased. ÚVOD

Současné bezpečnostní prostředí prochází řadou proměn, které se vyznačují především vyšší mírou nepoznatelnosti a flexibility. Narůstá význam komplexu nevojenských hrozeb vymykajících se tradičním představám o ohrožení a roste i jejich vzájemná provázanost. Rozvoj ve vojenství detektuje především změny v charakteru operací, které jsou vedeny mnohem komplexněji (Comprehensive Approach) a v mnohonárodním prostředí. Ozbrojené síly vojensky působící v operacích spolupracují s celou řadou dalších nevojenských organizací, s nimiž koordinují své aktivity s cílem dosažení požadovaného konečného stavu operací. Mění se i obsah plněných úkolů a prováděných činností v rámci operace, jakými jsou např. střídání a souběh bojové činnosti se stabilizačním a rekonstrukčním úsilím. V mnohem větší míře jsou využívány informační technologie. Tyto skutečnosti významně a dlouhodobě ovlivňují i velení a řízení, jako jeden z nejdůležitějších nástrojů realizace veškerých vojenských aktivit. Uskupení AČR působí v rámci koaličních sil pod integrovaným mezinárodním velením. Operační nasazení a zabezpečení činnosti úkolových uskupení ACR především závisí na účinném systému velení a řízení a jeho struktuře od nejvyšší po nejnižší úroveň. Vedení operací expedičními silami vyžaduje schopnosti velení a řízení v průběhu operace, které umožňují veliteli a štábu úkolového uskupení přístup k veškerým potřebným informacím „na dálku“ z libovolné vzdálenosti ze stacionárních míst velení (Reach Back). Je tomu tak proto, že velení a řízení není záležitostí pouze přímé účasti orgánů velení a řízení rozmístěných na místech velení v prostoru operace (základnách), ale umožňuje efektivně přenést část plánovacího a rozhodovacího procesu na ty orgány velení a řízení, které mají ke kvalitnímu a rychlému provedení některých úkonů (procesů) vhodnější podmínky. Deklarovaný vývoj ve vojenství znamená náhlé a velké změny nejen forem, ale především obsahu velení a řízení, což se projevuje zejména v jednotlivých částech systému velení a řízení (SVŘ), jehož jednou ze základních složek je organizace velení a řízení.

50

Organizační struktura se stane nástrojem řízení tehdy, jestliže vytvoří prostředí a podmínky pro efektivní plnění úkolů. Těžiště rozvoje schopností pro vedení budoucích operací mimo jiné spočívá ve vyvíjení a rozvinování organizačních struktur. Organizační struktura ozbrojených sil musí umožňovat v souladu s politicko-vojenskými ambicemi AČR1

nejen vytvoření taktických úkolových uskupení sestavovaných primárně na bázi organických jednotek, útvarů a svazků, ale zároveň musí vytvořit předpoklady pro zabezpečení efektivního velení a řízení těmto uskupením. Organizační struktura je jednoznačně kostrou řízení. Na základě řady dlouhodobě analyzovaných a zkoumaných indikátorů lze vyslovit, že současná struktura sil (i v souvislosti s deklarovanými politicko-vojenskými ambicemi a snížením zdrojových možností resortu MO) je pro AČR neefektivní.

1 ZMĚNA ORGANIZACE SIL Rychlý rozvoj ve vojenství je v současnosti ovlivněn řadou změn. Především se změnil charakter operací, které jsou vedeny mnohem komplexněji než v minulosti v různých prostředích a často ve všech dimenzích. Zároveň dochází ke změnám v charakteru operací, který je umocňován zejména využíváním informačních technologií a změnou charakteru i prostoru operací. Pro vojenské síly nasazované do takových operací je charakteristická především velká různorodost plněných misí, počínaje širokým spektrem možných úkolů (od účasti v nebojových operacích až po bojové operace, včetně operací hybridních), přes rozmanitý charakter možného protivníka (včetně tzv. asymetrického protivníka, který disponuje i nejnovějšími technologiemi) a vedení většiny operací uskupeními koaličního charakteru. Uvedené skutečnosti významně a dlouhodobě ovlivňují organizaci sil, jako jeden z nejdůležitějších nástrojů realizace veškerých vojenských aktivit. Tento vývoj v NATO (EU) a v AČR znamená náhlé a velké změny nejen forem, ale především obsahu velení a řízení, což se projevuje zejména celkovou změnu organizace sil důrazem na jejich flexibilitu. Jedním z používaných nástrojů vojenské spolupráce pro řešení krizí a bezpečnostních rizik v současnosti v rámci Aliance a EU je vytváření mnohonárodních úkolových uskupení, která vyžadují národní příspěvek do těchto společných vojenských jednotek. Členské státy NATO se tímto způsobem vyrovnávají s postupující redukcí svých ozbrojených sil, rozšířením jejich primárních úkolů a požadavkem na jejich zvýšenou flexibilitu. Velmi důležitou roli hraje mnohonárodní vojenská spolupráce při generování společných jednotek. Zkušenosti z operací ukazují, že rozhodujícími vliv pro generování ozbrojených sil v budoucích operacích má především analýza vývoje hrozeb, která je přímo úměrná bezpečnostnímu prostředí. Proto příprava sil je v současnosti prováděna s předstihem, za účelem řešení možných následků vyplývajících z budoucích bezpečnostních hrozeb. Efektivní velení a řízení nasazeným společným silám spočívá především v optimalizovaném uspořádání organizace. V závislosti na organizaci se jednoznačně projevují vzájemné vztahy, souvislosti a zároveň jsou ovlivněny metody práce. Čím je struktura jednodušší a flexibilnější, tím se rychleji a efektivněji daří dosáhnout sladěné

1 Vojenská strategie ČR, Praha 2008, C. Politicko-vojenské ambice, čl. 11., 12., 13. a 14;

51

činnosti i v řetězci velení a řízení. Efektivní řízení vojsk v přípravě do operací a při jejich vedení, zahrnuje zřízení účelné struktury vojenského celku ke splnění úkolů. 2 PLÁNOVÁNÍ SIL Za výchozí dokument, který charakterizuje požadované operační schopnosti typových jednotek v rámci NATO a EU, lze považovat „NATO Capability Statements (NCS)“. Uvedený dokument představuje přehled požadovaných schopností pro druhy vojenských sil, standardizuje budování aliančních schopností a umožňuje vzájemné porovnávání schopností v rámci Aliance. Podkladem pro vypracování tohoto přehledu jsou Standardizační dohody (STANAGY) NATO. Plánování sil v mnohonárodním prostředí je provázeno komplikacemi při doplňování požadovanými jednotkami s potřebnými schopnostmi podle národních možností členských států. Eliminovat tento nedostatek plánování takových sil umožňuje generování sil vycházející ze „schopností“. Tento přístup se orientuje na funkcionální charakteristiky budoucích ozbrojených sil. Prioritně jsou definovány funkční požadavky na budoucí ozbrojené síly. Jakmile tak budou definovány i potřebné operační schopnosti, bude pak možné zjistit jejich možný deficit ve stávajících ozbrojených silách a hledat nejefektivnější varianty jejich eliminace. Plánovací proces vychází ze schopností, které jsou zaměřeny na to, jakým způsobem jsme schopni dosáhnout požadovaných výsledků, a co k jejich dosažení potřebujeme. Schopnosti není možné v tomto případě chápat zúženě na organizační struktury ozbrojených sil a prostředky, které mají k dispozici. Plánování založené na schopnostech je především významným nástrojem pro plánování v podmínkách značné nejistoty a velmi obtížně predikovatelného budoucího použití mnohonárodních ozbrojených sil. Tento přístup je využíván především pro dlouhodobé plánování výstavby struktury ozbrojených sil jednotlivých členských států. V souladu s přijatou deklarací NATO o použitelnosti, nasaditelnosti a udržitelnosti národních ozbrojených sil v mnohonárodních operacích se od Armády České republiky očekává příspěvek v podobě modulárních taktických jednotek, které budou s ostatními modulárními jednotkami aliančních partnerů vytvářet mnohonárodní úkolová uskupení. 3 POŽADAVEK MODULARITY Schopnosti ozbrojených sil jednotlivých členů Aliance (EU) se odvozují především od potřeb NATO (EU) na ozbrojené síly, schopné účinné a co nejkratší reakční doby na existující hrozby. Schopnosti armád členských států Aliance v oblasti velení a řízení jsou v NATO definovány v dokumenty NATO Task List (NTL), což představuje seznam schopností, které by modulárně vygenerované národní síly měly dosáhnout, aby byla zajištěna standardizace sil a byla zjednodušena vzájemná interoperabilita jednotek vyčleněných pod společné velení. Z uvedeného dokumentu jednoznačně vyplývá, že charakteristickým rysem současného rozvoje v organizaci velení a řízení je posilování schopností vytvářet uskupení na bázi modularity. Pozornost v přístupech a jednotlivých řešeních, vedoucích ke změnám je upírána s rozdílnou výsledností k zabezpečení interoperability. Je zcela nepochybné, že problematika generování expedičních jednotek (Force Generation) je jednou z klíčových výzev transformace NATO. Systém dlouhodobého obranného plánování ve většině evropských členských států nebyl dostatečně

52

přizpůsobený potřebám vytváření modulárních mnohonárodních jednotek a podle našeho názoru ještě doposud vytváří značné potíže při operačním plánování. Neudržitelnost stavu, kdy bylo velmi obtížné vytvářet (generovat) mnohonárodní síly působící společně v operacích, vystupovala do popředí obzvláště v kontextu celkových počtů personálu a vojenské techniky, kterými disponovali evropští členové Aliance, a z kterých byla expedičně použitelná, rychle nasaditelná a dlouhodobě udržitelná pouze velmi malá část. Zkušenosti a poznatky ozbrojených sil Spojených států amerických ukazují na cyklický trend ve změnách v jejich organizační struktuře, která zaznamenala ve svém historickém vývoji strukturu od naprosto fixní (pevné) organizační struktury k téměř ad hoc struktuře. Modularita se stala hlavní a rozhodující oblastí transformace ozbrojených sil Spojených států se zásadním vlivem na organizační strukturu jak aktivní armády, tak i záloh, stejně tak na strukturu bojových jednotek či jednotek bojové podpory a jednotek bojového zabezpečení. Organizační struktura vygenerovaných ozbrojených sil pro konkrétní operaci bude umožňovat vytvoření taktických úkolových uskupení, schopných splnit úkol- mandát operace na základě požadovaných schopností, sestavených primárně na bázi organických jednotek. Tyto budou účelově doplněné dalšími moduly, především z prvků bojové podpory a bojového zabezpečení s tím, že základním prvkem struktury pozemních sil je stanoven modulární bojový prapor. Je také potřeba si uvědomit, že s modularitou bojových útvarů je velmi úzce spojena potřeba modularity jednotek bojové podpory a bojového zabezpečení. Vzájemná sladěnost a koordinovanost zavádění modularity u jednotek a útvarů zvýší účinnost a efektivitu celkových operačních schopností. Na základě modularity se vytvářejí jednotky schopné plnit operační úkol mnohonárodních operací. Úspěch těchto operací závisí především na efektivním použití ozbrojených sil uskupených tak, aby mohly efektivně plnit stanovený operační úkol. Modul je základní stavební prvek, ze kterého je složen modulární systém. Dále je to již nedělitelná jednotka určující kompozici složitějšího systému. Modularita zahrnuje dlouhodobý proces transformace ozbrojených sil s cílem maximálního a efektivního využití potenciálu současných národních armád, restrukturalizaci a optimalizaci jejich organizačních struktur. 4 PROJEKT OBRANNÉHO VÝZKUMU „STRUKTURA“ Na základě všech těchto požadavků bylo zahájeno řešení projektu obranného výzkumu AČR pod názvem STRUKTURA. Celý název projektu je „Tvorba modulárních struktur úkolových uskupení pro celé spektrum operací a jejich ověřování s využitím CD&E“. Jedná se o projekt, který je předmětem řešení ve vyspělých armádách a úzce souvisí s konceptem NNEC. Řešení a aplikace těchto projektů jsou z hlediska databází, programových produktů a výstupů jednotlivými armádami zpracovány v různém režimu utajení. Význam projektu spočívá v přizpůsobení obecných pravidel národním zákonům

53

a standardům s cílem sjednotit přístupy a dosáhnout efektivnosti při vytváření modulárních struktur mnohonárodních úkolových uskupení. Projekt STRUKTURA je řešen v souladu s politicko-vojenskými ambicemi ČR. Řešení projektu bylo zahájeno na konci roku 2009 a potrvá do roku 2012. Cílem řešení projektu je navržení optimalizačních postupů pro tvorbu úkolových uskupení a základních (typových) organizačních modulů jednotek a útvarů pro AČR. Výsledkem bude návrh optimalizačních přístupů k tvorbě modulárních struktur úkolových uskupení pro celé spektrum operací (soubor zásad, pravidel a principů pro tvorbu modulárních struktur). Výsledky budou ověřeny s využitím CD&E (Concept, Development and Experimentation). Jedním z hlavních výstupů projektu bude programový produktu (software) pro tvorbu modulárních struktur úkolových uskupení pro celé spektrum operací pro AČR. V letošním roce je naším cílem stanovit nejnižší modulární jednotky jak bojových, tak podpůrných a zabezpečujících prvků. Kritériem pro toto rozhodnutí jsou požadované operační schopnosti vyplývající ze stanoveného operačního úkolu. Tento úkol není jednoduchý a v dnešním neustále měnícím se světě je velice složitý. Pro rok 2010 jsme si vytyčili tyto dílčí cíle:

- zpracování verifikovatelné a validované databáze elementů (zbraňové systémy, technika, atd.),

- obecný návrh souboru zásad, pravidel a principů pro tvorbu typových organizačních modulů,

- instalace a školení produktu TOPFAS (podrobněji popsáno v následujícím odstavci),

- definice typových organizačních modulů jednotek pro tvorbu modulárně strukturovaných úkolových uskupení vojsk pro různé typy operací,

- stanovení schopností typových organizačních modulů jednotek na základě jejich výzbroje, složení, taktiky, atd.,

- vytvoření souboru situací, - detailní dopracování scénářů možného bezpečnostního vývoje, pravděpodobných

krizových situací a operací s nasazením jednotek AČR. Studiem nashromážděných materiálů a následnou analýzou těchto materiálů jsme se dozvěděli o programovém vybavení, které by nám velice mohlo pomoci při tvorbě modulárních struktur úkolových uskupení. Jedná se o software TOPFAS. Tento software je vojenský produkt a vlastníkem je NC3A v Hague (Nizozemí). Je to velice nový produkt, protože ho v Hague oficiálně začali využívat až od konce srpna 2009. Na základě prvních analýz z dostupných materiálů jsme zjistili, že je potřeba tento produkt vyzkoušet a zjistit jeho praktické využití pro potřeby našeho projektu. Hlavním problémem bude naplnění databáze jednotek, techniky a konkrétních modulů. Dále jsme analýzou získaných a dostupných materiálů zjistili další programové vybavení. Jedná se o produkt pod názvem „Manpower Software“, který využívá britská armáda. Tento produkt je velice rozsáhlý a je napojený na další aplikace a informační systémy (hlavně personální informační systém). Po hlubší analýze z dostupných materiálů jsme dospěli k závěru, že tento produkt není vhodný k podpoře řešení našeho projektu.

54

ZÁVĚR Široké spektrum možných operací nastoluje otázku připravenosti ozbrojených sil potřebných pro jejich úspěšné vedení. V současné době jak NATO, tak i EU požadují síly, které jsou moderní, rozmístitelné, udržitelné a schopné vést mnohonárodní operace, včetně bojů daleko od vlastního území a svých domovských základen. Obtížně předvídatelný vývoj bezpečnostního prostředí přináší neustále zvyšující se požadavky na operační schopnosti ozbrojených sil. Z tohoto hlediska se jeví jak proces výstavby, tak i generováni sil pro úspěšné vedení i dokončení operace za jeden z klíčových požadavků. Varianta nebo model ozbrojených sil, který bude vyhodnocen a zasazen podle situace jako nejlepší, vždy bude vycházet z možností a připravenosti již takových sil vytvořených. Proto plánování optimálního modelu ozbrojených sil vycházející z kombinace jeho schopností a hrozeb je momentálně tou nejlepší variantou ke zvládnutí současných i budoucích operací. Prvky modularity je nutné zavádět v Armádě České republiky taktéž z důvodu schopnosti vyčleňovat modulární jednotky pro potřebu výstavby společných aliančních Sil rychlé reakce. Modulární jednotky, které budou na rotačním principu přispívat k držení operačních schopností mnohonárodních bojových uskupení. Takovéto modulární jednotky budou muset mít na jedné straně schopnost opakovaného operačního nasazení, na straně druhé pro zajištění rotace budou muset být v organizační struktuře AČR vytvářeny jednotky-moduly se stejnými operačními schopnostmi. Modulární česká armáda dosáhne cílových operačních schopností tehdy, pokud budou modulární bojové jednotky, jednotky bojové podpory a jednotky bojového zabezpečení vybaveny požadovanou výzbrojí a výstrojí, dostatečně připraveným a vycvičeným personálem. Důležitým rozhodnutím bude stanovení nejnižší modulární jednotky jak bojových, tak podpůrných a zabezpečujících prvků. Kritériem pro toto rozhodnutí budou požadované operační schopnosti vyplývající ze stanoveného operačního úkolu. LITERATURA [1] AAP-6. Nato Glossary of Terms and Definitions. Terminologický slovník pojmů

a definic NATO. Praha:OOS/ÚřSOJ,2009. [2] AJP-3 (A)- (Allied Doctrine for Joint Operations). 2006. Společné spojenecké

operace (STANAG 2490). [3] Doktrína AČR, Vyškov, 2010. [4] Dlouhodobá vize resortu Ministerstva obrany, Praha, 2008. [5] Vojenská strategie České republiky, Praha, 2008. [6] Doktrína AČR v mnohonárodních operacích, Praha, 2008.

55

Judit BOLGAR, Zoltan KRAJNC

THE ASYMMETRIC WARFARE AND ITS PSYCHOLOGICAL FACTORS

Abstract The authors sum up the more capital questions of the asymmetric warfare and its psychological factors. They give overview about the military-scientific basis of the asymmetric warfare and its threats; interpretation of asymmetry in the activities of national security; Systematic elements of strategic asymmetry; coherence of strategy reacting to asymmetric threats with other strategies and finally psychological aspects of asymmetric warfare. INTRODUCTION In our article we want to discuss one of the most frequently mentioned topics of today’s military science and national security, the so-called ”asymmetric warfare and intimidation” and its psychological aspects. Our aim is not the explanation of the military scientific aspect of the term, but the sociological and psychological aspect of this phenomenon. But to do this, it is essential to analyse the essence of warfare in a couple of words. The second part of the research deals with the socio-psychological mass aspect of this term, its influence on today’s national security

1. THE MILITARY- SCIENTIFIC BASIS OF THE ASYMMETRIC WARFARE AND ITS THREATS

National security (military) specialists have been using this term as some kind of a paradigm, however, in our domestic literature, it is not possible to find any basic analysis of the main questions of the asymmetric warfare, that would give its main definition, and based on that would give the answers within the area of national security. If we analyse these scientific papers, we can see that this warfare strategy is considered an axiom, and quite often terrorism and asymmetric warfare are looked upon as one and the same. We base our findings on relevant research in the USA, on results of operational experience, on the information from our domestic literature, as well as on our analysis of this topic. As a starting point we can consider a simple fact that in wars, in conflicts when weapons are used there are always present differences (asymmetries) between the participants, in the terms of quality, quantity and morale. It is a historical fact that in certain times, from the point of view of the final result in wars, these differences, called asymmetries, did not play a significant role, though it was different in other conflicts. This simplifying viewpoint does not take into consideration or shadows the fact that certain warring parties build their strategy on these very asymmetries. According to the Chinese Sun Tzu, every warfare is based on deception and he suggests to avoid the enemy which bears concentrated force, and to attack the enemy only by means of military deception. As a matter of fact, Sun Tzu built an existing strategy on

56

asymmetry, which is eerily similar to the situation that the USA and its allies have to face today. The common interpretation of the term requires a complex definition, since only this common platform can provide for future discussion. Almost all relevant experts establish that asymmetric warfare is not a new category, since even in the bible David and Goliath exemplify the difference in the strategy of warriors who possess asymmetric capabilities. However, a common definition and the answers to asymmetric threats have appeared only recently, the reason is that the actual military scientific and national security research started after 9/11 2001 when the fight against terrorism in the USA and its European allies became the central point of the national security.

2. INTERPRETATION OF ASSYMETRY IN THE ACTIVITIES OF NATIONAL SECURITY

In 1998 the National defence University of Washington defined asymmetric warfare as an „unfair” form of warfare.1

In 1999 the definition presented in the Joint Strategy Review tried to establish a wider definition which would be more acceptable for the military, as well as for the „decision-makers”, the introduction of the so- called asymmetric approach (viewpoint). According to this term, „the strategy of the enemy is aimed at eluding, deceiving or undermining the weaknesses of the USA with methods that significantly differ from the operational ones expected by the USA… usually they focus on psychological elements, like shock effect or disturbance, which influence the American ability to initiate, morale, as well as freedom of action. The asymmetric approach is based on thorough evaluation of the vulnerability of the enemy. It often applies innovative, not traditional procedures, weapons or technologies. Asymmetric warfare can appear in the entire spectrum of military activities, it can be operational, tactical, and strategic.”

This definition was based on highly subjective evaluation and quite often it did not represent an easily managed category.

2

This definition has tight strings with national security in America, with the challenges and strategic environment, in other words, it is not general or common enough in its character. Moreover, it contains only the „negative asymmetry”, which is based on the opinion that the USA is already in great advantage in its technological, military, economic capabilities compared to anybody else, so it does not deal with situations where equal or almost equal partners apply asymmetric procedures against each other, in other words, they base their entire strategy on asymmetry. Steven Metz and Douglas V Johnson II tried to establish a more general, more complex definition, which can improve the above- mentioned insufficiencies.3

“Asymmetry when applied to national security and the military, practically represents different varieties of action, organisations, way of thinking from those of the opponent,

1 Strategic Assessment 1998: Engaging Power for Peace (Washington, D.C.: Institute for National Strategic Studies, National Defense University, 1998) 2 Joint Strategy Review 1999, Washington, DC: The Joint Staff, 1999, p. 2. 3 Steven Metz és Douglas V. Johnson II. Asymmetry and U.S. military strategy: definition, background, and strategic concepts; (5., 6. oldal), http://www.strategicstudiesinstitute.army.mil/pubs/display.cfm?pubID=223, (2008. 04. 06.)

57

which is aimed at maximising their own strength and to use the weaknesses of the enemy, as well as to be able to initiate or to gain more significant freedom of action. So, asymmetry can be politically-strategic or military- strategic or the combination of both.” According to the above-mentioned authors, in practice it means different methods, technologies, organisational framework, it can also be described by several other characteristics, such as the dimensions, levels and forms of asymmetry.

3. SYSTEMATIC ELEMENTS OF STRATEGIC ASSYMETRY

3.1. DIMENSIONS OF ASYMMETRY Strategic asymmetry may be positive or negative in its character. It is usually determined by the opinions or the relative positions of the opposing parties When speaking about positive asymmetry, the United States, for example, emphasises the importance of high level of training, efficient leadership,, and the top technology of the leadership infrastructure, as well as the military arsenal which supports them. This strategy is built on the exploitation of this relevant superiority; on the other hand, negative asymmetry is based not on its own strength, but on the desire to use the weaknesses of the enemy. Consequently, based on these terms, the coalitions led by the USA have to prepare for combat against threats represented by negative asymmetry. Asymmetry possesses some kind of time aspect; it can have a short- time aspect, as well as a long-time one. There are several examples for both in military science. There are fewer examples for long-term asymmetry in our days, though certain superpowers, in certain periods of time, held onto their success based on positive asymmetry, but in long term, the balance moved towards equality. Strategic asymmetry can be brought about intentionally, or there can be asymmetry that appears because of the relative position of the opposing parties. Success is not always guaranteed by the superiority in the basic situation, because the analysis of situations shows that the reacting strategies must be flexible and adaptable if a warring opponent whose strategy is based on negative asymmetry needs to be defeated. The factor of the risk level of asymmetric threat can be low or very high. Forces of excellent training who are operationally well-prepared, the possibility of success or failure represent the high risk category of asymmetry. Having forces that require serious material investment, not to mention their deployment against asymmetric threats is of high risk, to mention, for example, the terrorist attack in Aden of the USS COLE, where terrorists achieved great success without much expenditure. On the other hand, terrorism is characterised by small expenditure, expected success and low risk factors.

3.2. COHERENCE OF STRATEGY REACTING TO ASYMMETRIC THREATS WITH OTHER STRATEGIES

Threats are very complex, consequently, reacting to those needs complex, coordinated and harmonised strategy. Diplomatic, economic, military and other actions need to be coordinated, so that their interference would target strengthening.

58

Asymmetry can be of cost-effective or psychological nature, although they are interconnected. Materialistic asymmetry can quite often produce a psychological one. Sides who used manipulative techniques, who built their actions on psychological asymmetry, were successful. The most effective is the combination of the two, although psychological advantages need more of intellectual and less of financial investment. In history there are several examples of asymmetry of operational level. During WW2, for example, the submarine warfare of Germans was aimed at countering the superiority of the traditional colonial one of the British. In the case of political-strategically asymmetry, military advantages are reached not by military means. This strategy was successful in North Vietnam, where it was possible to portrait their moral superiority against the aggressor, the USA, while neither Milosevic, nor Saddam Hussein succeeded in doing so.

3.3. FORMS OF ASYMMETRY Asymmetry can be recognised both in methods and procedures, which means different operational and strategic concept (guerrilla warfare vs. traditional operational concept, airborne, airborne mobile operations vs. traditional infantry warfare, etc.) Technological asymmetry was a regular phenomenon in the past (eg. The Vietnam War, the Afghan talibs vs. The USA, etc.) Asymmetry is represented in the „willingness”, in the moral part of the warfare, as long as a state fights for its existence and its basic interests. In this case this aim can multiply military forces; on the other hand, the combat willingness of an occupying party, whose aims are not of vital importance, can be weaker, due to its moral deficiency. Organisational asymmetry can also be of great importance in the final result of combat, since the organisational frames, warfare based on teamwork, preparation for decision- making significantly determines the best operational concept and success.

4. PSYCHOLOGICAL ASPECTS OF ASYMMETRIC WARFARE As we have shown in our short summary above, there is a well-defined system of the notion of asymmetric warfare in special literature, which also deals with the analysis of the psychological aspects of past warfare. If we want to analyse the topic, not to base it only on history, but also in the present and the possible future scenarios of security risk factors, it cannot be avoided to analyse the psychological aspects that are not of local character, which, in our case, describe those psychological aspects that are more serious than local problems and they can be of interest for the analysis of the phenomenon.

4.1. FRAGMENTS OF THE MASS PSYCHOLOGY OF THE ASYMMETRIC WARFARE

In case of the notion of asymmetric warfare when it represents the actions of opposing forces that are in confrontation, when the sphere of operation, their targets, arsenals used by one of the sides can significantly differ from those of the opponent – first of all, we need to emphasize that it is not a new phenomenon.

59

We have already pointed out, asymmetric warfare could have been recognised starting from the ancient times up to modern times, and the fact that it plays such a significant role either in military doctrine research or in publications in the press, has two basic reasons. As we see, one of the reasons is that something has ended, something that, relatively for a long time, even if not easily but still could handle certain basic security criteria. As a matter of fact, within the historic validity of the Yalta and Potsdam agreements – even though in the meanwhile several military conflicts were marked by the signs of asymmetric warfare- the existence of the bipolar world, the desire to establish balance in the world caused people to think that symmetric arms race is bad but there is nothing it can be substituted by in the upholding of the balance between the two world systems. This system ceased to exist and together with it the unspoken mutual agreement that both poles get a free hand to keep order in their spheres of interest, respectively. There was no fear of the gigantic opposition for the world any more, fears of the past disappeared. From the point of mass psychology, it could have been the time to feel relieved, but the past fears were immediately substitutes by new ones. It turned out that those prepared for symmetric warfare had no idea whatsoever how to handle asymmetric threats that rapidly became a world problem. Their system of institutions ( including military defence structures ), proved to be as useless in the fight against terrorism as well as in the fight against other, global kinds of crime, for example, financial, IT, technological, biological, cultural, etc. Those brought up in the symmetric system, soon realised that their sense of defencelessness became acute, nobody and nothing can protect them anymore, that each bite of food, each drop of water, each flight, seaside resort or underground station can be dangerous, and these fears are absolutely irrational, since they are threatened regardless of their behaviour or nationality. The other reason for the seriousness of the mass psychological effects of the asymmetric warfare can be traced back to the so- called globality, which appeared as a result of a non- organic development. It means that the structure of globality in many regions is not the result of its own organic development, but often imports from developed regions built into given cultures non- organically. Even with only one look into the problem, it brings up a number of questions like the influence of films from Western countries or advertisements, in such remote regions that are far away from the possibilities of this kind of lifestyle. How can people who are destitute use these possibilities, those who never used a telephone, who had never been seen by a doctor, and they are as distant from the lifestyle of a Western billionaire as of that of a simple shop assistant? Or what about state or religion leaders who fight for peace, who are not able to accept social differences of this magnitude, not to mention those who base their carriers on demagogue anger raising and call for “sacred wars”? Globality can not only diminish, but can also strengthen prejudice, everyday racism, intentional provocation, aggression. Moreover, those used to symmetric behaviour; do not consider the fact that the developed civilisations are much more vulnerable than the less developed ones. With proper military superiority it is easy to paralyse several road junctions, central energy supply points or satellites. But what is the value of the military superiority when there is no electricity and the main means of transport are donkeys? With this example we simply want to emphasize that in case of asymmetric warfare a certain degree of under development can be an advantage and

60

this advantage can be diminished not by applying the most modern means, but by new arms doctrines, moreover, by the establishment of new mass psychology behavioural culture. „All significant American military failures since 1945 – Vietnam, Lebanon and Somalia – were in the fight against a weaker opponent. Either in the so- called hot or cold wars the USA was successful, let he enemy be the Nazi Germany, the empire of Japan or the Soviet Union, however, the Americans did not always won against weaker opponents… In all cases an American Goliath got into stalemate situation and suffered political defeat from the local Davids. The fact that the weaker defeats the stronger, although it is exceptional happens again and again. Sparta eventually won against Athens. Frederick the Great always punched well above his waist. American rebels stopped the British domination in 13 colonies, Jewish terrorists ruled out the Brits from Palestine, the Vietnamese communists got rid of the French, then the Americans from Indochina and the mudjaheddins presented a „Vietnam„ to the Soviets in Afghanistan. The relative size of the military forces cannot predict effectively the outcome of the war.” 4

It is quite obvious that in an attack against antagonists it is not the most effective if army of massive strength, UAVs or heavy artillery is implied, but rather actions similar to those based on military and police structures, with their help it is possible to diminish the asymmetry of the opposing sides. For the axiomatic practice of such doctrines it is necessary to change old patterns, complicated interest as well as to change the old ways of fighting against global crime. It is also necessary that those professional – political organisations responsible for the well- being of the mankind would consider their main aim as of the establishment of global security instead of dealing with their local interests. Consequently, asymmetry as an existing reality should not be the tool aimed at the destruction of the „different” or „difference” but it should be a relative basis that could provide the condition of balance to enhance better global cooperation. CONCLUSION In our paper we briefly summarised some correlations between the psychological aspects of asymmetric warfare and its threats. Asymmetric warfare, as it is demonstrated in this article, is a complex sociological problem, which, opposed too many simplifying opinions, is not equal with the terrorism. If we want to understand the important questions about asymmetric warfare and the consequent threats, it is essential to understand the question of the so- called „choice of target” method of the antagonist who bases its strategy on asymmetry. To simplify this: how, according to what principles, what are the expected effects when targets are chosen? From the point of view of symmetry, as a potential opponent of asymmetric antagonist, we should be able to define, for the benefit of defence, to define the list of objects and the possible forms of the attack. This task is of priority 4 Jeffrey Record : Why the Strong Lose, Parameters, Winter, 2005-06, pp. 16-31., (http://www.carlisle.army.mil/usawc/Parameters/05winter/record.htm)

61

mainly for operational experts (reconnaissance staff) and they can perform this task successfully only in case if they are familiar with the psychological background of the asymmetric warfare. However, problems described by us point beyond their military aspects: the concepts of mass psychology are in tight correlation with the fact that the process of globalisation has only partially finished and simply from the nature of this process of development comes the proliferation of asymmetries that hinder normal functions. The first task in connection with this – understanding the reasons of their appearance – to accept their existence. The second task, although we are able to explain the proliferation of this phenomenon, is to urge for a global and worldwide action for the establishment of a possible symmetry. The third task is to clarify the fact that this work cannot be considered simply as a military one, but we need to aim to establish an opportunity for a more thorough globalisation than the existing one. With our article we want to get connected to the process of learning without hiding our aim to help our Hungarian soldiers who work in the operational field, as well as those civilians who participate in research to understand this undoubtedly significant phenomenon. REFERENCES [1] Strategic Assessment 1998: Engaging Power for Peace (Washington, D.C.:

Institute for National Strategic Studies, National Defense University, 1998) [2] Joint Strategy Review 1999, Washington, DC: The Joint Staff, 1999, p. 2. [3] Steven Metz és Douglas V. Johnson II. Asymmetry and U.S. military strategy:

definition, background, and strategic concepts; (5., 6. pages), http://www.strategicstudiesinstitute.army.mil/pubs/display.cfm?pubID=223, (2008. 04. 06.)

[4] Jeffrey Record : Why the Strong Lose, Parameters, Winter, 2005-06, pp. 16-31., (http://www.carlisle.army.mil/usawc/Parameters/05winter/record.htm)

[5] KRAJNC ZOLTÁN: A légierő megváltozott szerepe a XXI. század hadviselésében, Geopolitikai Tanács, Műhelytanulmányok 2006/7.

62

Attila HORVÁTH

TERRORIST THREATS OF THE URBAN TRANSPORTATION SYSTEMS

Abstract: Urban transportation systems, involving their infrastructure as well as their means of transport may possibly be subjects of terrorists’ attacks. The author of this article analyses why urban transportation systems and their elements fall under the category of so called “soft targets” that may be attacked easier than others. Transportation systems themselves may be considered as vulnerable parts of Critical Infrastructures – this statement, however, especially stands for the urban transport systems. This paper’s objective is to find the appropriate answers on the causes of its vulnerabilities. INTRODUCTION The definition of Critical Infrastructure (CI) has to be set in order to find the proper answer on the above question; however it does not seem to be simple. A researcher, who does not mind his or her time, may find dozens of excellent scientific definitions in the Internet about it. It depends purely on time and the capabilities of search programs. The expression of Critical Infrastructure arose and became known worldwide when President Clinton issued the Presidential Decision Directive 63 on Critical Infrastructure Protection on the 22nd May 1998. The need of such White Paper had to be released was a clear intention that international terrorism threatens critical infrastructural systems and services of the United States that have been identified in the ‘90s.

1 WHAT DOES PROTECTION OF CRITICAL INFRASTRUCTURE MEAN?

On 26th February 1993 a group called Liberation Army Fifth Battalion committed a blast in New York in a car park of one of the WTC towers. The case meant a serious warning to the United States. The American society was sincerely shocked by the terrorist attack in Oklahoma City on 19th April 1995 against Murrah Federal Building committed by Timothy McVeigh and his companion. As a result of the blast 168 people died and the number of injuries exceeded 500. The public was scandalized due to 19 children casualties, because a kindergarten is located in the proximity of the federal building. A series of terrorist attacks have been committed against overseas economic and military interests of United States in the ’90s. All these induced the Government of the USA to define the circle of so-called critical infrastructures considered as vulnerable. The Presidential Decision Directive 63 set the development of the protection of the critical infrastructure and set also its aim.1

1 Moteff J.D.: Critical Infrastructures: Background, Policy, and Implementation. United States Congressional Resarch Service. Washington DC. 2008. p.3-4

It is necessary to mention that the critical infrastructure protection became priority earlier than the 1990s, when the violence threatened natural and human created infrastructural systems and this fact received elevated mass media attention all over the world. The military forces always pointed out the vulnerability and sensitivity of certain elements of such systems.

63

The concept of critical infrastructure protection, however, is a result of the new approach of the new security environment.2

However, it would be a mistake to restrict the protection of the critical infrastructure on the terror-threat purely. In the USA the functions of the protection of the critical infrastructure has also been extended over the catastrophes, functional disturbances and prevention of accidents from the end of the ’90s. At the very beginning of conscious critical infrastructure protection, preventive means have been also extended on the threat reduction of the extraordinary situations. The terrorist attack of 11th September 2001 in the United States, transformed the tasks, methods and organisations of protection of the critical infrastructure radically. It became clear, also for the European Union that more attention should be paid to the safety challenges related with the terrorism. However the Community program has been developed much earlier. The European Council accepted The Hague-Program on the strengthening of the safety, the freedom and the justice in the Community’s member states during the autumn of 2004.3

The terrorist attack series in Madrid on 11th March 2004 urged the Community’s and the Member States' decision-makers apparently to respond the terror-threat already affecting Europe. Due to these events the decision-making process gained higher attention that accelerated up the discussions on the protection of the critical infrastructure in European Union.

In 2004, the EU accepted the following definition about the critical infrastructure: “Critical infrastructures consist of those physical and information technology facilities, networks, services and assets which, if disrupted or destroyed, would have a serious impact on the health, safety, security or economic well-being of citizens or the effective functioning of governments in the Member States”.4

The definition reflects that the European Union accepted those critical infrastructure notions where the critical importance becomes dominant. This means that those establishments, services were assigned into the circle of critical infrastructures, which in case of dysfunction, failure or destruction may cause serious injury or death of citizens. According to the European Union interpretation, the protection of the critical infrastructure expands on the following areas:

1. Energetic systems; 2. Communications and Information Technology; 3. Financial and Bank systems; 4. Health Care; 5. Food supply; 6. Water supply;

2 Attila Horváth: How the necessity of complex explanation of the critical infrastructure and its protection may be apprehended. in „Hadmérnök” [Military Engineer] an on-line journal of the Bolyai János Military Technical Faculty of Zrínyi Miklós National Defence University Budapest, issue IV vol.3 2009, ISSN 17881919. p.377-386 URL: http://www.hadmernok.hu/2010_1_horvatha.pdf 3 Zoltán Précsényi – József Solymosi: Identification of critical infrastructures: A landscape on difficulties in the EU and in the USA in „Hadmérnök” [Military Engineer] an on-line journal of the Bolyai János Military Technical Faculty of Zrínyi Miklós National Defence University Budapest, issue III vol.1 2008, p.59-69 4 Critical Infrastructure Protection in the Fight Against Terrorism, Commission of the European Communities, Brussels, 2004. p. 14

64

7. Transportation systems; 8. Production, storage and transport of dangerous goods; 9. Government.5

Among the critical infrastructure elements, the traffic system plays important role in the United States and in the European Union as well. The rail, sea, air or road traffic routes, equipments, terminals and means of transportation are especially vulnerable. That’s why it is definitely necessary to ensure their protection. Both the NATO alliance and the EU set guidelines and standards for their members on protection of critical infrastructures. The responsibility of the Member States are still their own concerning the protection and the means of protection, however they co-operate in it and exchange best practices and information and they take steps towards standardisation as well.

2 TERROR THREAT FOR THE TRANSPORTATION SYSTEMS An absolutely appropriate question arises in that concern, how and why can transportation systems become a priority target of international terrorist groups? It may be easily answered, because of the nature of terrorist networks’ attention that turn to “soft targets” primarily. Traffic networks, terminals, means of transports, their devices may be easily damaged by terrorists, while all sectors of the societies take part in it either in the mass transportation or as an individual passenger who moves on a daily basis. As a result of the many participants in the transportation systems such as the large numbers of passengers, the many elements of transportation systems, terrorists may reach their objectives by attacking them. Their objective is however quite simple: to gain media attention and to create instability amid fears. It is a commonplace among security experts that the terrorism of the Modern Era was born in hijacks of passenger aeroplanes in the ‘60s. In the late ‘60s and early ‘70s there were no weeks in the calendar of airport security services without hijacks or hijack attempts. These times may be reflected as the golden era of hijacks. The so called Dawson Field case emerges from the other recorded hijacks being committed on 6th September, 1970 when 4 planes were hijacked in the same time and got turned their route from Europe to Jordan instead of flying the United States. Due to the strengthening of airport security regimes and the hostage evacuation operations done by the Israeli security forces in Entebbe, Uganda in 1976 and the German GSG-9 in Mogadishu, Somalia in 1977. After the successes of hostage evacuations terrorists turned to bomb attack plots. The threat of a bomb attack against the air traffic means has significantly reduced until now, however the risk can be still identified. The threat of terrorism we are facing has been always changing that proves the fact of their targets is getting to be more focussed against the urban transportation since the beginning of the ‘80s. Almost every week happens an attack on urban transportation systems as of the mass media releases and the most of them resulting fatalities. Why do terrorist organisations set their targets in the metropolises? The answer may be originating from the high density of population, and the functions of urban spaces. The political, economical, financial energetic, mass transport, administrative, cultural and tourist infrastructures settled in at the urban areas show

5 See the previous note

65

extreme vulnerabilities for damages of terrorist attacks. An attempt can be arranged with relatively small efforts that may easily lead to serious effects in casualties and damages as well. It is much easier to identify possible targets, to gain information about them, to arrange preliminary physical visits and to fulfil the plan of the attack there and to escape from the danger zone. Their objectives should not be left out of consideration either. Their fundamental objectives are, practically independently from the characteristics of their own organisation, to keep society in suspense and to paralyse or at least to gain temporary impact on the operational capabilities of the political system.

3 THE ATTENTION OF THE MEDIA It seems to be a banality, but the elements of the metropolitan transportation systems show higher vulnerability than elsewhere. I would mention two indicator elements here, because of limited compass reasons: firstly the media’s attention and secondly the characteristics of urban transportation systems. Opportunities for detailed checks of means of transportation may be considered as very narrow within an urban environment, in contrast with the air traffic where detailed and multilevel checking and early warning systems have been developed worldwide. There is no such real possibility within the frames of the towns and especially not in a metropolitan area. Therefore, planners of terrorist attacks have almost unlimited number of potential targets that is worsening by the high system density of the mass transportation networks. Terrorist attacks being committed in towns draw immediate media attention. Right after they happen, sometimes within even shorter period of time, mass media disseminate their immediate and shocking reports worldwide. The public attention turns therefore towards the terrorist organisation taking responsibility for the events, also to the terrorism in general and their strike’s immediate effects. The competition among the mass media agencies favours the terrorists too, because some good portion of their reports and comments may lead panic and the false public feeling reception of being insecure in general. There are many known conditions that influences structure and the development of the urban transport systems. Upon the town’s physical dimension and the number of inhabitants there is an additional factor having strong impact to the mass transport network, which is its geographical location. The structure of a town plays also decisive role in it as well as the functional roster of the parts of the town. Just as important from the point of view of the urban transport systems the international, regional and the local role of the particular town in the circulation of capitals, in the division of labour in the economic segment, and in the commodity transportation and passenger traffic. The assessment of the urban transport system may be not complete without taking into consideration of economic and technical resources and the quality of their elements available for keeping the system operable. The hubs of urban traffic networks typically have links to/from international, national, regional destinations and also quite very often there are available two or more traffic modes. The transit traffic passing the town may not be excluded from the urban populated area, if the bypassing routes are already constructed. The urban traffic

66

systems are highly influenced by the level of the local urbanisation.6

In the recent decades a significant development may be observed in the urban traffic, because of the increasing number of shopping centres, logistic bases, industrial facilities were settled in the proximity of motorways and major roads. A notable part of the service sector has also followed them that also led to a relevant traffic increase between the town centres, the outskirts and the suburban agglomeration.

Distant passenger traffic as of its nature has their points of destinations at higher populated towns where traffic from the commuters belt, point-to-point, country wide and international rail and coach lines are departing, arriving or even crossing. The most frequent rail and coach stations or terminals are located in higher populated towns having regional, national or international interests. To those terminals busy local urban transport systems are connected forming a complicated mass transportation net. In this concern the quality of the urban transport system becomes one of the main indicators of the living standards there. In the same time its characteristics may be transformed into quantitative or even countable extent that allows opportunities for a comprehensive analysis.

4 GEOGRAPHICAL SPREAD OF TERRORISM THREATS ON METROPOLITAN TRANSPORTATION SYSTEMS

The above listed characteristics are already proven, however for extent reasons I will not analyse here serious terrorist attack cases in details. However, to demonstrate the volume of its threat I have to mention just very recent attacks against the urban transport systems by referring the places as follows: Paris, London, Madrid, Istanbul, Bologna, Jerusalem, Tel Aviv, Algiers, Mumbai, Colombo, Tokyo – regrettably the list is not exhaustive. It is more than visible that metropolises are facing the highest risk, while medium and smaller towns gain the terrorists attention just if the country’s terror risk is considered as elevated or high like Afghanistan, Pakistan, Iraq and Israel. The counterterrorism measures implemented for protection of the urban transportation systems causes unexpected difficulties for the security policymakers and for the law enforcement too. The security regimes tailored for the air traffic and have been made an extensive and successful use of them there, do not capable for the utilisation in the area of urban transport systems. It is not possible to implement these practices due to traffic arrangement, infrastructural reasons and also for certain patterns of urbanised areas. It limits the strengthening of the security means in the urban transport sector that if the passengers consider those means too frustrating, they quickly turn to individual transport modes. It is also necessary to mention that according to the latest analyses of the current situation, the terrorist attacks’ objective is to destruct vehicles and means of transport, instead of devices and facilities of the transportation systems.

5 THE EFFECTS OF TERROR ATTACKS It seems to be not so easy dealing with the threat of terrorist attacks, especially because of the very complexity of the traffic systems. The effects and consequences of terrorist attacks may be categorised into groups according to different approaches. Several 6 Attila Horváth: Terrorism threats: its targets the metropolitan transportation systems, in News Bulletin of Zrínyi Miklos National Defence University, issue 10, vol.3, Budapest, 2006. p.136-152

67

theories are known in connection with it, however we can find similarities among those different aspects. For instance, as a result of detailed analyses of terror attacks certain crisis management solutions, such as guidelines have been developed. These guidelines provide help for the participants, who and how should be dealt with its direct and indirect effects. A complicated duty roster has been compiled for these crisis situations on how the consequences of the attack have to be sorted out, and which role of the responders belongs to which of the many competent authorities. And of course there are many of such authorities; the armed forces, secret services, medical institutions, local governments, transport companies, suppliers and private individuals – all responders and participants of the crisis management structures. The particular situation of the responders and the experience gained certainly depends on the countries and also whether they have recently been attacked. Co-ordination of the fulfilment of these duties is even more difficult and sometimes the needs of the related tacks arise unexpectedly and on an immediate manner. These tasks appear on a complex way and many of them roll out with others in the same timeframes, sometimes resulting follow-up issues also to be solved. So there it is absolutely crucial that the diverse roles of the participant organisations have to be well co-ordinated. Different protocols have been prepared for each individual tasks and responder organisations that must be practiced and tested repeatedly in simulated exercises. In case of insufficient practices and mock exercises there is no guarantee of proper reaction in real situations. The situation that the responders discover right after (and sometimes in the meanwhile of) the attack needs to be assessed and interpreted into several tasks individual but coordinated units have to be fulfilled. On these diverse tasks many monographs and studies may be written and of course it goes beyond the extent of this article. Let’s see some documented cases with a few details that led to real and serious casualties and serious damages. In the aforementioned terror attack series in Mumbai on 11th July 2006 more than 774 people were injured. The injured people in different parts of the scene were transported to 20 hospitals in the proximity, where obviously they got operated on a basis of the hospital’s emergency daily routine.7

It is not easy to identify and separate the terrorists, the responders and the innocent individuals at the scene of the terrorist attacks. The identification procedure is therefore critical, and provides fundamental basis for any kind of steps forward in problem solving. After the terrorist attack series against underground network in London, the CCTV system provided very useful information for the investigation. More than 6,000 hours of records were analysed therefore security experts could entirely reconstruct the moments of the suicide bomb plots. The high density of CCTV cameras applied at several points of the attack scenes led to useful records and evidences. It has been considered a huge advantage that the investigators could finish the core part of the imaginary analyses on the day of the bomb attacks. 8

When the chaos is solved, the debris cleaned and the damages are fixed it is easy return to the daily routines. The traffic networks are operable again and the events fall slowly 7 Measures undertaken by the Government of Maharashtra following Bomb Blasts on July 11, 2006. URL cím: http://mdmu.maharashtra.gov.in/Measures%20by%20GoM.pdf 8 Report of the Official Account of the Bombings in London on 7th July. Ordered by the House of Commons to be printed 11th May 2006. United Kingdom, London. p.25-26

68

in the fog of the past. It is absolutely wrong. The government and their relevant organisations involving the stakeholders of the traffic networks have to revise the series of events that led to a successful of even an attempted attack. The lesions learnt have to be also revised and utilised for strengthening the security gaps and vulnerabilities. A misinterpreted or wrong security feeling may always lead to unexpected or even repeated events. Let’s try to imagine how many organisations, agencies and their various units should response in case of a terrorist attack happens against urban infrastructure. The participants’ roles, responsibilities, the content of their emergency response units are highly influenced by the country’s political structure, and their approach and traditions in law enforcement, investigation, medical care, security etc. Irrespectively from this, the emergency responders have to be well organised, trained and equipped specifically, just as their rules of utilisation has to be prior to worked out. However, the co-ordination of tasks and responsibilities may be considered the core important element of the salvage. The lack of such co-ordination necessarily leads to chaos and no efficiency that may costs additional lives and further serious damages that would have been saved by a well co-ordinated emergency response. Aum Shinrikyo terrorist sect attacked Tokyo underground service by Sarin nerve agent in March 1995 effecting 12 fatalities, and the poisonous gas injured almost 5.000 people additionally. The lack of co-ordination of the police, fire brigade and medical units resulted unnecessary complications in the rescue operation9

that has been analysed by experts in details. Tokyo became an example for the emergency responders and the lesson has been learnt. The Tokyo subway case also proved the fact that such a terrorist attack may not be handled as a pure law enforcement, security, medical or traffic problem; it has to be dealt with a complex phenomenon on their pro-active (prevention) and reactive phases.

CONCLUSION It is absolutely necessary to deal with increasing urban transport systems’ security in a complex manner. The experiences learnt from terrorist attacks committed against traffic system clearly urge us to take terror threats seriously. It seems to be trivial, but the highest priority has to be the escalation of the attack must be prevented as soon as possible. The fight against terrorism is not be the privilege of the grand powers. It is not possible to fight against terror groups by military and police force only – all the stakeholder entities has to participate in it following their roles set up and exercised prior to such unexpected events. In the ground traffic segment, the tasks of fighting against terrorism have to consist of three separate tasks: prevention, response and dealing with the consequences. Success is conditional to the co-operation. In many countries these tasks of the governmental organisations and the transport companies are already co-ordinated. Risks and consequences may be decreased by utilisation of technical equipment like CCTV for surveillance, explosives detection systems etc, but the stress is still on the co-ordinated joint efforts. We also have to prepare the passengers with appropriate and consumable information on the good 9 Coffee J., Wood D.M., Rogers P.: The Everyday Resilience of the City. Published by Palgrave Macmillen. Unites States and United Kingdom, London, 2009. p.98-99

69

practices what they should do in case a terror attacks and how to prevent panic. In this way we can stop panic. It is not easy to coordinate these tasks that are governmental handling but social coordination also needs for them. REFERENCES [1] COAFFE J.: Terrorism, Risk and the Global City. Ashgate Publishing Company.

United Kingdom, London, 2009. p.376 [2] COFFEE J., Wood D.M., Rogers P.: The Everyday Resilience of the City.

Published by Palgrave Macmillen. Unites States and United Kingdom, London, 2009. p.343

[3] GRAHAM S. (2007): Demodernizing by Design Everyday Infrastructure and Political Violence. In.: Greogory D., Pred A. (eds). Violent Geographies. Routhledge. Taylor 385 and Francis Group. United States and United Kingdom, New York and London. p.309-328

[4] HORVÁTH, Attila: How the necessity of complex explanation of the critical infrastructure and its protection may be apprehended. in „Hadmérnök” [Military Engineer] on-line journal of the Bolyai János Military Technical Faculty of Zrínyi Miklós National Defence University Budapest, issue IV, vol.3, 2009, ISSN: 17881919. p.377-386 URL: http://www.hadmernok.hu/2010_1_horvatha.pdf

[5] HORVÁTH, Attila: Terrorism threats: its targets the metropolitan transportation systems. in News Bulletin of Zrínyi Miklos National Defence University, issue 10, vol.3, Budapest, 2006, p.136-152

[6] MOTEFF J.D.: Critical Infrastructures: Background, Policy, and Implementation. United States Congressional Research Service. Washington DC. 2008. p.3-4

[7] PRÉCSÉNYI, Zoltán –SOLYMOSI, József: Identification of critical infrastructures: A landscape on difficulties in the EU and in the USA in „Hadmérnök” An on-line journal of the Bolyai János Military Technical Faculty of Zrínyi Miklós National Defence University Budapest, issue III vol.1 2008, p.59-69

[8] Critical Infrastructure Protection in the Fight Against Terrorism, Commission of the European Communities, Brussels, 2004. p.14

[9] Measures undertaken by the Government of Maharashtra following Bomb Blasts on July 11, 2006, URL: http://mdmu.maharashtra.gov.in/Measures%20by%20GoM.pdf

[10] Report of the Official Account of the Bombings in London on 7th July. Ordered by the House of Commons to be printed 11th May 2006, United Kingdom, London. p.25-26

70

József PADÁNYI, János TOMOLYA

THE POSSIBILITES OF THE APPLICATION OF THE HUNGARIAN ARMED FORCES IN AFRICA

Abstract: For nowadays the participation of the Hungarian Defence Forces in international operations became recognized. The approaching Hungarian EU presidency brings new challenges for our soldiers. Such kind of geographical areas, countries and conflicts could be centered, in which we weren’t presented or just in a small portion. Our monitoring is focusing on the possible application in Africa, also composing some recommendations for such kind of situations. INTRODUCTION The possibilities of the applications of the military power, was always a key question in the field of the military sciences. It is the same in the case of the Hungarian Armed Forces too, especially since, our participation in foreign mission operations became a major task. Our soldiers are in service on 4 continents, as participants of UN, NATO, OSCE operations, or joining forces where the international agreements declared. The last one and a half decade, - especially from 1995 – became more important our participation in peacekeeping operations and missions in foreign countries. Nowadays the main documents contain clear commitments, in the changing role of the Hungarian Army. As the National Military Strategy says: The task of the Hungarian Armed Forces is to support the keeping of the international peace, and security, between the boundaries of the international laws. The Hungarian Army can be a participant such international operations. These operations – mostly outside the geographical border of the EU, and NATO – are in places where the soldiers possibly have to face off, with extreme climatic and enviromental conditions, without receiving national support from the country, where they are. The theoretically short, intensive military action, could be coupled with long, changing crisis management, stabilizing, reconstruction and other different aid tasks.[1] To examine the role of the changed security enviroment, and how big is the adequacy pressure is not the part of our essay. Except that we take an experiment to exam the conditions, try to give suggestions with the possible future usage of the Hungarian Armed Forces. „In our calculation, the possibility of the needs of our troops in african fields from 2011, are quite realistic. We are preparing, as a member of the union, to be active participants to help, solve and handle future African problems. We already start to be prepared!” said Imre Szekeres, the Hungarian Minister of Defence, in his last speech at a conference, organized by the Hungarian Academy of Sciences.[2] The focus points of our essay are: To analyze and rate those areas which could be a possible designated area

for future military action, or operation for the EU. To consider the previous, determine those military capabilities – in consonance

with the valid conceptions of the military operation – with which the Hungarian Army can assist.

71

The limits of our analysis: We are not looking for, and could not found certain events, what will definatelly

happen in. The future, except that we just show some possibilites, and offer advises based

on the trends, and daily changes in the mentioned crisis areas. To calculate the risk threat level of a country we are using the ranklist based on the Global Peace Index (GBI).1

Because the estimated nature of the crisis can not be determined exactly, are answers for them also can be only theoretic. The obscurity factor of a future EU crisis management conception (it is unknown what, where and how they will manage) its quite big, therefore the needs of the necessary military power also can be determined only as a close estimation, based ot the former operation’s logs.

Our assumptions: In the future, the EU – as the European Security Strategy contains – henceforward

will be the keeper of the global security, and peace, and the defender of the democracy, and human rights.2

To solve the future crisis, and conflicts, the Eu will lean on its own equipments, but we can not exclude the possibility of an operation like the Berlin Plus Arrengement.

In the futere, the EU also will lean on the UN mandate in the question of using its own military equipment, and will hold back himself to use military combat troops.

The nature of the operation shaped by the illustrative scenarios.3

The key frame nations (UK, France, Germany, Italy, Spain, and Greece) will relate for the future operations, like in the past, lead by their own foreign political practice.

Those countries who has provinces and overseas territories before (France, UK) henceforward will be the flag bearers of the EU operations.

1. THE POSSIBLE FIELDS OF AN OPERATION To determine the location of a future operation, we have to review those distressed areas what already exist. Most parts of the world is not equally smitten by the hidden and escalating crises. This has several reasons: the differencies of reaching the natural resources; the competitions of the most developed countries for the natural resources; the effects of the globalisation is different in certain regions;

1 The system of GPI has been worked out by Australian Steve Killelea in 2007. The main pont of this methodology is ranking countries by using of 23 indicators (for example the situation of human rights, numbers of internal and extarnal conflicts, relations ton neiburing countries, etc.) 9 of 23indicators are related tomilitary informations, for those information they ha used the data og Internationa Institution for Strategies Studies (IISS). The assamption of years 2007 and 2008 has beene made by a internatinyly recognized working group (Vision of Humanity). 2 The regional conflict and failed states are determaining by the European Security Strategy as the main element of threat for Europen continent. 3The Requirement Catalogue 05 of EU is containing 5 illustrative scenarios: 1.) Separation of parties by force; 2.) Stabilisation, Reconstruction and MA to 3rd Countries); 3.) Conflict Prevention, 4.) Evacuation Operation in a non permissive environment; 5.) Assistance to Humanitarian Operations;

72

the big variance of the state of the ecomonical development in the different regions of the world;

the assimetric distribution between the populated areas and the material goods what people own in those areas (Its even still stands, that the poverty4

the contradiction between cultures, and their ethnical, moral systems;

decreased in certain regions like China, or India);

the corruption, and inefficient govermental systems; the booming growth of the world population; the different endangerment of climatic changes.

1.1. THE CHANGING OF POVERTY IN THE WORLD According to the official data of the World Bank, in China (what is the most populated country of the world) the rate of those, who are living less than 1,25 USD/day decreased from 60% (1999) to 16%. The decreasing in India was a bit less. The rate of those who are living in poverty, decreased to 41,6% (2005) from the estimated 51,3% (1990). Although, most of the poor people are living in South-Asia, their rate is the highest in the Sub-Saharan region.It is still 51%, although it is erased a bit, because it was 57,6% in 1990. We have to realize, that the increasing number of the population, and the increasing rate of poverty has close connection. The population of the planet is still rapidly growing. It was 1 billion in 1820, 2 billion in 1930, 3 billion in 1960, 4 billion in 1974, 5 billion in 1988, and it has reached 6 billion in 2000.[3] The estimations say the number of the mankind will reach the 7 billion in early 2011. The 99% of the growth will be in the developing countries.5

The Human Development Index in 2007, published again a list of the 10 poorest country of the world. In these countries not only the GDP is low, but they are suffering from the high rate of marksmen, and the different diseases and epidemics as well causes major problem. The share of the 40% of the poorest population from the world GDP is only 5%, till the reachest 20% shared 75% in 2005 from the global income. That country, where the annual GDP is less than 765 USD, is a low profitable or poor country. The disparity between the societies and inside the societies was never this high. As long as the world became 35% more rich since 1980, till then the annual GDP of 70 countries decreased. 6

These data is important from the point of view of a future operation. If we compare the maps of the poor countries with the maps of the countries in crisis, we can discover that they are nearly covering each other. It is obvious that Africa is the most problematic area. Not only beacuse 9 from the world’s poorest country is African, and the 2/3 of the 50 poorest countries is also located here. It is because Africa has the highest instability rate index as a continent.7

4 According to the World Bank that human being is considered be poore hwo has to live daily from 1,25 UDS or less;

5 UNSD 6 Data of UNDP Human Development Trends 2003, UNDP 2003), GDP per capita (PPP $) has increased from 5780 USD to between 1980 and 2003. 7 According to Human Development Index the 10 poorest countries of the world: 1. DR Kongo DK; 2. Liberia; 3. Zimbabwe; 4. Salamon Islands; 5. Somalia; 6. Komoro Islands; 7. Guinea; 8. Central republic of Africa; 9. Nigeria; 10. Etophia

73

Africa is the 2nd largest continent, and the 2nd most populated as well, in fact in several point of view it keeps some records too. the poorest continent (50% of the africans living less then a dollar per day); the biggest growth of the population (the growing of the city habitants is 3,5%

annual); it has the biggest rate of those who are living from agriculture (66%); it has the biggest rate of those who are younger than 25 years from the population

(71%); it has the lowest rate of the cultivated lands (6%); the biggest rate of marksmen (60% from the population over 15 years).

Inside Africa we have to treat the Sub-Saharan region with marked attention. This area is very poor, even with African eyes. There are some who calls this are: „The 4th world”. In this region more than 300 million people are living less than a dollar per day, and the region’s share from the world trade its only 2 % -says Viktória Dávid from the University Széchenyi István, Kautz Gyula Faculty of World Economics. It makes the average poverty harder that this area is the most infected part with HIV. 64% of those who are infected are living in this region.[4] 1.2. THE ROLE OF THE NATURAL RESOURCES The economy of Africa is higly dependent from the export of its own natural resources. Africa is rich in natural resources. For example 60% of the world diamond resources in Africa, 40% from the phosphate, and 30% of the cobalt is also located here. In our essay, we are examining the question of the oil, as the most important strategic resource. The 9,4% of the world oil resources situated in Africa. 70% of this is concentrated to the area and coast of the Bay of Guinea.[5] The West-African oil has several technical advantage compared with its Middle-Eastern rival. It sulphur level is lower, or it does not contains sulphur at all. This makes easier, and cheaper the refinement procedure. To take the classic way of the oil (from the Gulf, via go around the corner of Africa, and finally reach the European, or American ports) takes two weeks. To compare with this, a tanker from West-Africa, sailing straight and under, a few days reach the North-Atlantic area, or in maximum a week, it could reach the coast of the USA too. So the shipping time is less than a half. From a strategic point of view, it is not necessary to cross over dangerously narrow channels like the Hormuzi Channel or Bab El Mandeb, which are controlled by islamic countries, or the Suez or Mozambik channel where the biggest tankers are not able to pass through. The highest volumen of the West-Africa oil is hidden in the oil fields of the Guinea Bay. As a security point of view, it is obvious that it is more easy to defend them, like those which standing on the coast. Although we can not close off the possibility of a future terrorist or guerilla attack against them, with small, fast moving boats. We do not let to forget, that we can meet with piracy in two places on the continent, in Somalia and in Nigeria. Not only had those countries interested for the oil that has former provinces in Africa. The USA also has a big interest, as it likes to reduce its own dependance from the Middle Eastern oil. The new and aggressive expanding power in the area is China, which sees its own future development possibilities in to take its hand to the African oil. Lately the Korean Republic and India also invested to the African oil industry. [6]

74

1.3. THE PROVINCIAL PAST, AND THE ECONOMICAL INTERESTS In our assumption we pointed, that there are several country what could have a key role in a future EU operation. The mentioned countries do not play an equally active role in Africa. Practically Greece is inactive, Germany only want to play an active role if it get strong political pressure, till Italy shows activity only in the question of Somalia (former Italian territory) In the same time, only two countries (what can play a role as a key nation) developed those expeditional abilities what they can use on the African continent, mainly in their former provinces. These two states are definately the United Kingdom, and France. The former colonist countries, because of their own political and economical interest, has the capability, and will to encroach neither alone (under the umbrella of the bilateral „Defense Treaties”) nor in the ESPD task force in Africa. The African oil is important for Paris, because it gets 30% of its neccesity from there.[7] At the begining Algeria was the most important one, but for example Gabon, Cameroon, and Congo transported 20 million tons / year on the average in the 1970’s and 1980’s to France. This time, half of the annual average 20-21 billion frank FDI (Foreign Development Investment) went to Africa, and 30-40% of this was invested to the oil sector. The pre-settled forces also show the French national interest. Of course Britain is also involved in the oil industry. London traditionally take a great advantage, from its former provinces, and after their liberation, inside the Commonwealth, also can count on the natural resources of these countries, especially their oil. We have to think about the activity of the two petrol giants: the British Petrol and the Royal Dutch Shell. After this it do not seem a coincidence the fact, that most of the EU led civil-military mission was or under process in this region (7 from 9). 1.4. THE CONTINGENT SUPPORT OF THE UN EFFORTS IN THE AREA The UN takes great efforts in the area to restore the peace and stability, to avoid from a Rwandan type massacre. It is not a coincidence, that the area is the home of the two biggest UN operations, both financially and headcount, the MONUC in Congo, and the UNAMID in Sudan. (Last one with African Union)8

This last is with the participation of the AU (African Union) the EU also prefers to support the UN efforts in the area. It was one of the specifics of the EUFOR RD Congo mission that during the elections the EU led a limited liability operation on UN demand. In the future it is quite possible, that when the UN demands it, the EU will start a military operation, to help to transact different elections in the region. The elections, the basic instability of the area, and the fights for the political power (even with methods what are not accepted in any democratic country) can generate more tension. The democratic values and the democratic fights for the political power temporarly not typical in Africa yet. Because of this, it is wise to determine those countries where will be political elections in the near future.

8 MONUC: United Nations Organization Mission in the Democratic Republic of the Congo; UNAMID: African Union/United Nations Hybrid Operation in Darfur.

75

1.5. DRAWING THE CONCLUSION OF AN AREA OF A POSSIBLE FUTURE OPERATION If we take a closer look to the existing crises areas of the world, with its short term way of their developement, and we check the inclination of the EU member states for a future operation with their own economical interests, compare with the offical Eu Foreign Policy, it is quite possible that a future operation will be in a different area9

. What means that a possible future operation area for the Hungarian Army will be in Africa, indside this maybe in the Sub-Saharan region, or in English or French stake subregions.

The area is suffering form poverty, military conflicts, diseases (like HIV, malaria, etc.[8]), desertification, and the high munber of marksmen. For a future European operation, with the participation of the Hungarian Army, have to take care about this during the logistic planning. The region counts 44 countries. From the possible target countries, we can close out those, which: can called stable from security ways; their show a stable slowly development in stability and security for a long time; those countries which are disinterested for the major EU member countries (who

have an African interests by the way) like France or the UK; the EU does not show interest for the countries, because of certain reasons; those countries, which show hostile activity with the countries of the international

community; those countries, where other international organization already has certain

activites, and quite forward in the question of their own stability. If we look the GPI, on the African continent we can find 30 countries, where the crises index’s give us a reason to worry.10 We can make a smaller circle if we select those countries, where the crises index’s above the critical level.11

If we check this, finally we can indentify 7 countries, where an operation by the international community might be neccessary.

These countries are the following. Somalia; Sudan; Chad; Central African Republic; Nigeria; Democratic Republic of Congo; Zimbabwe.

The list could be more representative if we mentioned that all of these countries above will have elections in 2010 or 2011. The EU already has a mission in Chad, and Congo.

9 In respect of the analogy of ALTHEA operation, the fact that the Europian Union later will overtake the role of KFOR in Kosovo can not be excluded. 10 The GPI indicator is over 1,7 11 The GPI indicator is over 2,5

76

At the coast of Somalia has a mission at the moment (ATALANTA) against piracy, there is a mission in Bissau-Guinea as well (SRR)12, and the 3rd is the EUTR mission in Somalia and Rwanda, which major task is to help to train the Somalian security forces. We have to mention, because of its importancy, the EUFOR TCHAD/RCA operations with major french participation, and the UN led MINURCAT as well.13

The order above suggest, that the biggest possibility has a somalian mission, but because of the naval operation what already is in process, quite feasible that they will extend the naval operation, (if the piracy will be increasing) to support the AMISON, or start a field operation to complement their efforts.14

The start of the already mentioned EUTR Somalia mission, and the training program for the 500 Somalian soldiers, under french command in Djibuti, makes this trend stronger.

In the question of Sudan, where nowadays, hostile leadership is in power, the possibility of a future EU operation or mission is irrelevant. Here, to observe the latest happenings,15

rather has the possibiliy to send a civil/police contingent, to help in organize the elections about the referendum of national suverenity.

In Chad and the Central African Republic, not long ago the military operations are finished, and the area was taken away by the UN, so there is, no reality in the near future of another military mission. Although its opposite with the activity of the president Deby (leader of Chad), who would like to send out the UN forces (MINUCRAT) from his country. In the question of Nigeria, considering of the British provincal past, and the nowadays strong American interest, we can talk about only that kind of mission what is led by the UK with strong American support. Taking our attentions for the piracy against Nigerian oil tankers, this will be a naval mission as well. In the case of the democratic Republic of Congo, the EU already led two missions, and two other one is still in process, with a reason to reform the security sector. The countries security is quite unstable, especially in the eastern regions. The UN gives big logistic support to the Congolese Armed Forces to accomplish the operation (for example: carrying the troops by helicopters, and delivery new supplies). In the same time, president Kabila wants to eridicate the UN activity as a result of the western critics, which became quite sharp in recent days. This could rearrange the power relation in the eastern provinces. The country has a quite complex security status with a huge Belgian and French interests, so because of this we can’t close out the possibility of a future military mission. The operation - similar with the previous one’s – hopefully with shorter term, will be led to solve or to support a special military task. (Securising of the limited operational area, or limited support of the MONUC forces) An operation like this will be characterized by the dominance of the fast reaction land troops.

12 SSR: EU mission in support of the Security Sector Reform Guinea-Bissau. 13 MINURCAT: United Nations Mission in the Central African Republic and Chad. 14 AMISOM: African Union Mission in Somalia. 15 President between 11 and 15 of April 2010, parlamentary and regional elections were held, boycotted by numeral opposition parties. Properly to the Comprehensive Peace Agreement of 2005, a voting will be held about the independence of Southern Sudan in January 2011.

77

In the question of Zimbabwe has a great political block in front of any EU operation, because of the country’s strong anti-western policy. The list of the countries, of course can not take care coincidental factors, which come fortituosly like general N’kunda’s rebellion in the Democratic Republic of Congo, or the activity of the Lord Resistance Army (LRA). 1.6. CONCLUSION ABOUT THE COUNTRY OF A POSSIBLE FUTURE OPERATION If we look the arguments mentioned above we can declare, that the Democratic Republic of Congo, is on the first place of that list, what contains those countries, where the EU has a chance to lead a mission. This does not mean, that the next mission definately will be in this country, but means that another mission to Congo has a big chance. 2. THE POSSIBILITIES AND THE LIMITS OF THE PARTICIPATION OF THE HUNGARIAN ARMED FORCES The National Military Strategy of the Hugarian Republic declares between the tasks of the Hungarian Armed Forces, that with part of its resources, can be participant in international operations. These operations - mostly outside the georgraphical border of the EU, and NATO – are in places where the soldiers possibly have to face off, with extreme climatic and enviromental conditions, without reciveing national support from the country, where they are. The theoretically short, intensive military action, could be coupled with long, changing crisis management, stabilizing, reconstructing and other different aid tasks. Hungarian Armed Forces provides its tasks between new challanges. Nowadays, and future conflicts more or less are quite assimetric. In most

of the conlficts, it is not possible to compare the power of the fighting forces. The difficulties of a military operation will be increasing, and all of them will be

an international operation. The role of the civil-military realtionship and coordination will become very important.

The prevention of the conflicts, and to handle conflicts, the stabilization, and reconstruction, the disarmament of the fighting forces, the reintegration, and the reform of the security sector, could have a need of a longer military support.

The military conflicts of the XXI. century is followed by the eyes of the media. The public is quite sensible for the victims neither civilian nor military, so because of this, it is not enough to win the fight on the battleground. It is very important that the public accept it. It is quite a big challange when we talking about assimetric conflicts.[9]

The Hungarian soldiers are in Africa, nearly for two decade, as members of the UN „Blue Barrett” missions. This service means observing tasks mostly, but to know the African conditions, we can not say that these are less dangerous than other mission tasks. In the next chart you could see our participation in the UN missions in Africa.

78

CODENAME NAME OF THE MISSION PLACE TIMELINE UNTAG UN Transition Assistance Group NAMIBIA 1989-1990 UNAVEM UN Angola Verification Mission ANGOLA 1989-1997 HMT Hungarian Medical Team SAUDI ARABIA 1991 ONUMOZ UN Operation of Mozambique MOZAMBIQUE 1992-1995 UNOMUR UN Observer Mission Uganda

Rwanda UGANDA 1993-1994

UNOMIL UN Observer Mission in Liberia

LIBERIA 1993-date

MINURSO UN Mission for the Referendum in Western Sahara

WESTERN AHARA

1995-1996, 2000-date

MONUA UN Obsrever Mission in Angola ANGOLA 1997-date UNIFIL UN Interim Force in Lebanon LEBANON 2007-date

Table 1 Participation in the UN missions in Africa There are also served Hungarian soldiers in the Headquater of the Peacekiping Mission of Chad, in Paris. The mission in Chad was established by the EU, because of the request of the UN in 2007. The reason was to protect, and save the life of those internal refugees, flooding from the neighbouring Sudan, from Darfur to East Chad, and to the Northeast region of the Central African Republic. The mission, lately named EUFOR, was a suggestion of the Secretery General of the UN Mr Ban Ki Mun. It was also between its tasks to protect the workers, and co-workers of the UN, and other charity organizations, and to prevent the strainig of small armed groups. In point of the Hungarian participation, the currently finished operational conception provides space and limits too. The conception itself suggests two ways of participation, attendance in a European Union operation in ways of disengaged staff after finishing ALTHEA operations, furthermore a potential opportunity to take part in operations during the Hungarian presidency of the Council of the European Union. In order to determine what kind of demand will the European Union have in connection with defence forces, it is worth analizing its demand for armies in the the past operations and problems in connection with offering forces. Common points of the conferences about offering military forces of the European Union up to now are: the European Union is suffering from a permanent lack of aerial transport capacity

regarding either solid-winged or gyratory-winged devices in levels of strategy, operations and tactics;

there is a significant lack of capacity regarding the special aero-devices (e.g. MEDEVAC);

guaranteeing the strategic reserves had some difficulties; water supply and healthcare support had an emphasised role several times during

the operations; member states acted mainly with national contingents, taking place at a lower

level in military forces than the FHQ; permanent part of the necessity of defence forces was the relevance of force

protection; the leading nations welcomed significant offerings like contingents of special

forces;

79

the permanent elements – and maybe the easiest to fulfill – of defence forces were rapid reaction light-armoured forces;

Considering these facts, the Hungarian participation in point of demand on accomplishment – regarding the current situation of the army and the small possibility of acquisition with a huge amount of money – could be realised by this framework:

• Delegating an independent, light-armoured, company-powered, rapid reaction sub-unit.

Advantages: good way of visibility, the exercise is not unknown for the Hungarian Army as our activity was similar in several missions. Disadvantages: higher level of risk, forces like a company with their own logistic supply have significants costs, probable communication-interoperability problems, due to the special weaponry and technical device a strong, national logistic support is needed.

• Delegating an independent, light-armoured, strengthened section-company-powered, rapid reaction sub-units being capable of protecting forces which would fulfill the tasks of a military base guard and an insurer.

Advantages: good way of visibility, familiar exercise, lower risks, less power is needed to fulfill tasks. Disadvantages: monotonity, the national usage of the experiences is limited.

• Delegating a group consists of special forces, which could have the size of a company.

Advantages: valuable contribution, wide range of national usage of the experiences. Disadvantages: relatively unknown tasks, low visibility, high risk, the logistic maintainance of special forces have high costs.

• Delegating an independent human exploratory group, which could have the size of 1 or 2 sections.

Advantages: medium level contribution, which could become valuable in case of lack, familiar tasks, wide range of national usage of the experieces. Disadvantages: lower visibility, higher risks, a relatively bigger force is needed.

• Delegating continental kind of forces, dealing with special tasks (water cleansing, low water level bridge construction, healthcare, cartographer, CIMIC), which could have the size of 1 or 2 sections.

Advantages: medium level contribution, which could become valuable in special case of lack, well-known tasks, lower risks of the tasks, excellent range of usage of the experiences. Disadvantages: lower visibility, supposedly capability development is needed (e.g. cabapility of drilling fount, capability of water transport, perfection in special African diseases).

• The delegation of field officers. Advantages: well-known tasks, low risk of tasks, good possibilities of using the experiences.

80

Disadvantages: low visibility, participation can be planned with difficulties, significantly low level of contribution for a country fulfilling the presidency of the European Union. Among these mentioned facts, the second one could provide an adequate visibilty and could be welcomed by framber nations as an offer16

and as there is a small need for means of transport during the errand it has relatively low costs and due to the well-known tasks and other experiences from operational fields it may seem to be the easiest errand to accomplish.

FEASIBLE OBSTACLES OF THE ADAPTION: We immediately have to start preparing for the occurrent African military missions to be able to particapate in them in 2011. Including: Estimating human resources. Reviewing current missions because of the feasible rearrangement. Escalating the use of language, as it is necessary in an African operation –beyond

English – to know French and Arabic at a certain level. Considering African specialities, the usage of some tribal languages at a minimal also has to be a requirement.

The overall military-civilian valuation of the target territory and process of the information have to be started, together with the summing the available civilian resources – living, studying or operating in Hungary – up.17

Fields of the logistic support have to be reviewed, contemplation of costs have to be done.

The acquisition of the equipment has to be started immediately after the decision was made because it can be – being aware of the speed of public procurement – a critical point of the preparation.

The background of CIMIC operations has to be provided regarding the methods of cultural anthropology.

Preparation for the operation has to be strated in order to convince the national public opinion. It is important because the „success” of the African operations up to the present raises the possibility of waste.

REFERENCES [1] 1009/2009. (I. 30.) Resolution of Hungarian Goverment on Nationa Military

Strategy of Hungary, loaded from the web side. http://www.hm.gov.hu/miniszterium/nemzeti_katonai_strategia_-_kormanyhatarozat on 20 of March 2010.

[2] László Szűcs: Hungarian soldiers in Africa, loaded from the web side, http://www.honvedelem.hu/cikk/6/14984/magyar_katonak_afrikaban_pentek.html on 19 of November 2009.

16 In this case, the framework countries welcomed all time other nations’ offerings during the force generation conferences led by the EU, so the acception of that method has a high chance. 17 The competence of the Foreign Ministry of Hungary would like to gather in a database the availability of Hungarian experts who worked earlier in Africa and African students who studied in Hungary. A good starting point that in Ethiopia, the association of students, who studied in our country during the Kádár regime operates with 70-90 heads. Source: Judit Balázs: Hungary and the EU's role in African politics. Loaded from thewww.terebess.hu/.../Magyarország%20és%20az%20EU%20Afrika%20politikája.doc website on 7 of April 2010.

81

[3] CIA, The World Fact Book; loaded from http://www.cia.gov/cia/publications/factbook on 6 of April 2010.

[4] http://data.unaids.org/pub/GlobalReport/2008/jc1510_2008_global_report_pp29_62_en.pdf website on 6 of April 2010.

[5] WEC Survey of Energy Resources 2001 Crude Oil and natural gas www.worldenergy.org

[6] Christopher Gripphin: France, the United Kingdom, and EU Capacities for Military Action in Africa, School of International Relation University of Southern California, 2007. 43. o.

[7] Loaded from the http://www.industrie.gouv.fr/energie/statistics/pdf/ website on 6 of April 2010.

[8] http://www.unaids.org/en/KnowledgeCentre/HIVData/GlobalReport/2008/2008_Global_report.asp website on 6 of April 2010..

[9] The National Military Strategy of the Republic of Hungary. Loaded from the http://www.hm.gov.hu/files/9/11132/nemzeti_katonai_strategia_feher_konyv.pdf website on 8 of August 2009.

82

Miroslav ŠKOLNÍK

PRÍPRAVA DÔSTOJNÍKOV LOGISTIKY NA AOS PRE PLNENIE ÚLOH LOGISTICKEJ PODPORY V OS SR

Abstract: This article deals with requirement for future managers in logistics of the Armed forces of Slovak Republic in lower level of command. The requirements are analyzed in four main spheres. These spheres are definable as special army capabilities language skills, law knowledge’s and logistics information’s. In conclusion of paper were concerned with possibilities of preparation in future managers of logistics of the Armed forces of Slovak Republic. ÚVOD Kvalitatívne nové požiadavky kladené na Ozbrojených síl Slovenskej republiky (OS SR) budú v oblasti strategickej, operačnej i taktickej logistiky vyžadovať zabezpečenie takých kľúčových spôsobilostí, akými sú nasaditeľnosť a udržateľnosť deklarovaných síl OS SR v širokej škále operácií pod vedením NATO a v operáciách krízového manažmentu pod vedením Európskej únie. K splneniu týchto náročných úloh potrebujú mať OS SR kvalitne pripravených dôstojníkov pre plnenie komplexných a všestranných úloh logistickej podpory. Príprava budúceho dôstojníka OS SR stojí v centre pozornosti najvyšších zodpovedných funkcionárov OS SR v kontexte dokončenia transformácie vojenského vysokého školstva. Hlavným poslaním Akadémie ozbrojených síl (AOS) v tomto procese je vzdelávať, vychovávať a cvičiť študentov AOS v rámci vysokoškolského a celoživotného vzdelávania, rozvíjať ich harmonickú osobnosť, poznanie, tvorivosť a posilňovať ich motiváciu pre službu vlasti. V článku sú prezentované v jednotlivých kapitolách súčasné požiadavky na budúceho začínajúceho dôstojníka logistiky v OS SR. V praxi to znamená nástup absolventa vojenskej vysokej školy na základnú (logistickú) funkciu. Aby takýto nový absolvent – dôstojník logistiky sformulované požiadavky dokázal splniť je nevyhnutné, aby bol na to čo najlepšie pripravený. V tretej kapitole článku je uvedený plánovaný a realizovaný koncepčný spôsob takejto prípravy na AOS. 1 POŽIADAVKY NA VÝKON DÔSTOJNÍCKYCH POVOLANÍ

Dôstojníci vykonávajú v ozbrojených silách doma aj v mnohonárodných operáciách rôzne povolania (profesie), ktoré sú určené vojenskou odbornosťou a špecializáciou vojenskej odbornosti. Vzájomne odlišné dôstojnícke povolania majú spoločné, všeobecné, typické znaky: predmet práce a hlavné pracovné prostriedky a všeobecné, hlavné požiadavky na dôstojníka. Predmetom práce sú procesy riadenia organizačného prvku vojenskej organizácie a systému „človek – vojenská technika“; informácie (analýza dát a faktov), situácia a deje; nepriamo objekty vojenského a nevojenského charakteru.

83

Hlavné pracovné prostriedky sú podriadení profesionálni vojaci (resp. zamestnanci) a vojenská technika (zbrane, zbraňové systémy, munícia, vozidlá a ďalšia technika, špeciálne zariadenia, prístroje, výpočtové a informačné technológie a pod.) v zjednodušenom poňatí systém „človek - vojenská technika“. Predmet práce a hlavné pracovné prostriedky určujú všeobecné hlavné požiadavky na dôstojníka. Spolu predurčujú zameranie jeho vysokoškolského vzdelania a vo všeobecnosti zameranie obsah a rozsah vojenského odborného vzdelávania a výcviku, ale aj najvhodnejší model vzdelávacej ustanovizne.

Dôstojník – manažér logistiky musí byť:

a) manažér (veliteľ, náčelník, nadriadený) vykonáva riadiace, veliteľské a štábne funkcie v kariérnom poli získanej logistickej

odbornosti a špecializácie odbornosti, v priebehu kariéry aj funkcie nezávislé na logistickej odbornosti, v organizačných štruktúrach OS SR ako vojenskej organizácie a politickej inštitúcie.

b) vodca vedie podriadených k dosiahnutiu stanovených cieľov v súlade s vojenskou prísahou. Byť vodcom je základnou požiadavkou na každého manažéra, ale nie každý manažér

v skutočnosti vodcom aj je. Je treba aby dôstojník bol vodca (formálny aj neformálny).

c) právne vyspelý s rozvinutým právnym vedomím, ktorý sa v svojej práci dôsledne riadi ústavou, príslušnými všeobecne záväznými právnymi predpismi, služobnými predpismi a internými normatívnymi aktmi podľa svojej pôsobnosti a dbá aby ich dodržiavali aj podriadení.

d) odborne (logisticky) vyspelý s rozvinutým logistickým a ekonomickým vedomím, ktorý hospodárne využíva

pridelené zdroje v snahe o zabezpečenie ekonomickej efektívnosti obrany v oblasti svojej pôsobnosti;

Ovláda pridelenú vojenskú techniku, výpočtové a informačné technológie na užívateľskej úrovni.

e) jazykovo pripravený, v súvislosti s našim členstvom v NATO a plnení úloh v mnohonárodných operáciách f) fyzicky a psychicky zdatný. 2 POŽIADAVKY NA DÔSTOJNÍKA LOGISTIKY V OS SR NA ZÁKLADNOM

STUPNI RIADENIA1

.

Na základe vyššie uvedeného môžeme pre daný stupeň riadenia stanoviť nasledujúce kritériá:

Organizačný stupeň riadenia – čata. (veliteľ čaty logistiky, dôstojník logistiky, dôstojník logistiky štábu na vyššej zložke).

Plánovaná hodnosť: por., npor.

1 Sopóci, M. a kol.: Požiadavky na budúceho manažéra OS SR. ŠPP 096_05 – RO 02 RU 21 – 240. AOS GMRŠ, Lipt. Mikuláš

2007. s21.

84

Vzdelanie : vysokoškolské vzdelanie 1. stupňa. Absolvent Vstupného odborného dôstojníckeho kurzu (VODK) odbor (špecializácia) logistika.

Požiadavky budú teda konkretizované v nasledujúcich oblastiach: 1. Všeobecná vojenská (manažérska). 2. Jazyková. 3. Právna oblasť. 4. Odborná - logistická. 1. Všeobecná vojenská oblasť. manažér - byť schopný plniť povinnosti veliteľa čaty logistiky, veliteľa na jeho úroveň

postaveného organizačného celku, alebo povinnosti dôstojníka logistiky na nižších štábnych funkciách nadriadených zložiek,

- ovládať vojenské predpisy a služobné pomôcky potrebné pre výkon svojej funkcie, poznať základné vojenské a taktické doktríny OS SR,

- disponovať schopnosťami analyticky hodnotiť situácie, - mať základné vedomosti o bezpečnostnom a operačnom prostredí, - vykonávať výcvik a výchovu podriadených, - vedieť samostatne spracovať príslušnú dokumentáciu (v mieri a pri nasadení), - vedieť vhodne prezentovať svoje názory, poznatky a skúsenosti. vodca - vedieť viesť podriadených na dosiahnutie stanovených cieľov v súlade s vojenskou

prísahou, na to mať základné vedomosti a zručnosti z oblasti logiky, pedagogiky, psychológie, sociológie, komunikácie a manažmentu,

- ovládať svoju logistickú odbornosť a špecializáciu z hľadiska teórie aj praxe (riadenie činností na stupni čata alebo zložky nadriadeného štábu, dokonale ovládať taktiku na stupni čata a rota, mať potrebné vedomosti o taktike na stupni prápor),

- správne sa rozhodovať v stresových situáciách a v časovej tiesni, - mať základnú úroveň mravného vedomia a morálky, (profesijnej etiky a profesijnej

morálky).

2. Jazyková oblasť.

Počúvanie s porozumením – úroveň SLP 2. Dostatočné porozumenie na pochopenie rozhovorov na každodenné spoločenské a bežné pracovné témy. Rozprávanie – úroveň SLP 2. Je schopný komunikovať v každodenných spoločenských a bežných pracovných situáciách. Vie sebaisto zvládnuť väčšinu normálnych, bežných konverzácií na konkrétne témy, ako sú pracovné postupy, rodina, osobná minulosť a záujmy, cestovanie, súčasné udalosti. Čítanie s porozumením – úroveň SLP 1 . Vie čítať veľmi jednoduchý súvislý písaný materiál, ako jednoznačné texty, ktoré sú v priamom vzťahu ku každodenným životným alebo pracovným situáciám. Rozumie základný význam jednoduchých textov. Písanie – úroveň SLP 1. Vie písať pre okamžité osobné potreby. Písanie má charakter voľného zväzku viet na danú tému. Vie vyjadriť základný zámer písaním krátkych jednoduchých viet.

85

3. Právna oblasť.

ovládať vo všeobecnosti základne pramene práva, ktoré deklarujú slovenskú štátnosť, predovšetkým Ústavu Slovenskej republiky, Chartu ľudských práv a slobôd,

ovládať právne predpisy upravujúce poslanie a úlohy ozbrojených síl Slovenskej republiky, zákon o štátnej službe profesionálnych vojakov, zákony upravujúce bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci, právne predpisy upravujúce, krajnú núdzu, nutnú obranu a oprávnene použitie zbrane,

ovládať internú právnu úpravu pri realizácii právomoci veliteľa čaty pre udeľovanie odmien a ukladaní trestov za disciplinárne previnenia podriadených profesionálnych vojakov,

poznať zákonnú a internú právnu úpravu v oblasti žiadosti a sťažnosti podávaných podriadenými,

vedieť kvalifikovať protiprávne konanie podriadených predovšetkým, či toto konanie zakladá trestnoprávnu zodpovednosť, priestupkovú zodpovednosť alebo disciplinárnu zodpovednosť,

ovládať zákonnú a internú právnu úpravu v oblasti správy majetku štátu, ktorý je v užívaní ozbrojených síl, predovšetkým druhy zodpovednosti, práva a povinnosti pri užívaní majetku štátu, internú právnu úpravu vyšetrovania škôd a náhradových povinnosti,

ovládať zákonnú a internú právnu úpravu hodnotenia podriadených profesionálnych vojakov,

vedieť poradiť podriadeným ako sa orientovať v právnych predpisoch upravujúcich štátnu službu, sociálne zabezpečenie vojakov, pracovnoprávne otázky, občianskoprávne vzťahy, trestnoprávne zodpovednosti, resp. vedieť poradiť podriadeným ako a na koho sa majú obracať pri riešení osobných problémov.

4. Odborná – logistická oblasť. byť vyspelý dôstojník s rozvinutým ekonomickým vedomím, ktorý hospodárne

využíva pridelené zdroje v snahe o zabezpečenie ekonomickej efektívnosti obrany v oblasti svojej pôsobnosti,

mať technickú zdatnosť, ovládať pridelenú vojenskú techniku, výpočtové a informačné technológie na užívateľskej úrovni,

zabezpečovať ošetrovanie a uloženie výzbroje, techniky a ďalšieho materiálu a ich pripravenosť,

ovládať zabezpečenie príslušníkov jednotky všetkými náležitosťami, niesť zodpovednosť za stav a úplnosť výzbroje, techniky a materiálu čaty a ich

správne používanie, ošetrovanie, udržiavanie a ukladanie, niesť zodpovednosť za udržiavanie vnútorného poriadku v pridelených priestoroch

a dodržiavanie zásad kolektívnej hygieny a psychohygieny, byť spôsobilý zabezpečiť bezpečnosť a ochranu zdravia, protipožiarnu ochranu

a ochranu životného prostredia v oblasti svojej pôsobnosti, ovládať systém logistického zabezpečenia podriadenej jednotky v mieri i v poli , ovládať spracovanie logistickej dokumentácie v mieri i v poli na svojej úrovni. Na základe uvedených naformulovaných požiadaviek by mala adekvátne vyzerať príprava budúceho začínajúceho manažéra logistiky. V súčasnej dobe táto príprava prebieha na Akadémii ozbrojených síl (AOS) generála Milana Rastislava Štefánika a vo vybraných útvaroch a zariadeniach OS SR.

86

3. PRIEBEH VZDELÁVANIA KADETOV A ĎAĽŠIEHO VZDELÁVANIA DÔSTOJNÍKOV2

3.1 PRIEBEH VZDELÁVANIA A VÝCVIKU KADETOV

Do hodnostného zboru dôstojníkov vstupujú záujemcovia, občania SR, ktorí boli odvedení (registrovaní), regrutovaní a úspešní v procese výberu do profesionálnej služby a absolvovali prípravnú štátnu službu. Profesionálny vojak vo vojenskej hodnosti vojak I. stupňa (OR-1) vo funkcii kadeta vykonáva prípravnú štátnu službu na AOS. Počas jej výkonu poberá služobný plat vo výške minimálnej mzdy. Kadeti vykonávajú prípravnú štátnu službu dvomi spôsobmi v závislosti na dosiahnutom stupni vzdelania. Prípravná štátna služba kadetov – študentov plynie od prijatia do štátnej služby a končí dňom promócie, kedy je úspešný absolvent zaradený do dočasnej štátnej služby a menovaný do vojenskej hodnosti poručík. Počas prípravnej štátnej služby kadet vykonáva v mesiaci september základný výcvik v trvaní štyroch týždňov. Po jeho ukončení nastúpi na vysokoškolské štúdium prvého stupňa na AOS vo zvolenom študijnom odbore. V priebehu trojročného vysokoškolského štúdia v rámci študijného programu, podľa požiadaviek a rozhodnutia MO SR, získava vedomosti z oblasti vojenskej teórie, študuje predmety všeobecného vojenského zamerania, vrátane základnej telesnej prípravy, získava jazykovú spôsobilosť na úrovni STANAG 2 a vyššie. Mimo vysokoškolského štúdia absolvuje povinný vojenský program a výcvik vrátane vojenského sústredenia a špeciálnej telesnej prípravy. V súčasnej dobe na AOS prebieha dokončenie vzdelávania v štvorročných bakalárskych študijných programoch „Manažment“ a „Dopravné stroje a zariadenia“, ktoré boli základným východiskom pre prípravu dôstojníkov v logistických odbornostiach. Na základe schválenej akreditácie, podľa rozhodnutia Ministerstva obrany a vedenia akadémie, sú v akademickom roku 2010/2011 otvárané dva nové trojročné študijné programy pre bakalársky stupeň vysokoškolskej prípravy, tri študijné programy inžinierskeho stupňa vzdelávania a jeden program doktorandského štúdia na AOS (tabuľka 1).

2 SEOPMVL-30-124/2007-OdBOP.: Koncepcia na dokončenie transformácie vojenského školstva. Koncepčný dokument MO SR, Bratislava 2007.

87

1. stupeň vysokoškolského štúdia (bakalár) – 3 ročné

Študijný program Študijný odbor

Manažment vojenskej organizácie 8.4.1 Manažment vojenských systémov

Elektronické systémy 5.2.13 Elektronika

2. stupeň vysokoškolského štúdia (inžinier) – 1 ročné externé

Manažment obranných zdrojov 8.4.2 Ekonomika a manažment obranných zdrojov

Zbraňové systémy, zbrane a ich časti 8.4.3 Výzbroj a technika ozbrojených síl

Elektronické systémy 5.2.13 Elektronika

3. stupeň vysokoškolského štúdia (PhD) – 5 ročné externé

Bezpečnosť a obrana štátu 8.4.4 Národná a medzinárodná bezpečnosť

Tabuľka 1 Otvárané nové študijné programy na AOS v AR 2010/2011

V novo otváraných študijných programoch sú vyučované predmety ktoré priamo pripravujú budúcich dôstojníkov logistiky na odborné plnenie úloh logistickej podpory v OS SR čo v predmetoch dobiehajúcich študijných programoch nebolo možné v potrebnom rozsahu. V tabuľke 2 sú ako príklad uvedené vybrané konkrétne predmety ktoré predmetnú problematiku obsahujú, súvisia s ňou, vytvárajú pre ňu podklady, alebo ju rozširujú. V neposlednej rade sa tu otvárajú aj širšie možnosti pri využívaní programu ERAZMUS, vzájomných výmenných pobytov učiteľov, vedeckých pracovníkov a študentov a tiež ďalšej užšej spolupráce s našou partnersky najbližšou vysokou vojenskou školou Univerzitou obrany v Brne, ale i ďalšími vojenskými vysokými školami v zahraničí.

88

Kód predmetu

Názov predmetu 1. roč. 2. roč. 3. roč.

hod kr hod kr hod kr P205 Základy práva 44 4 P301 Základy manažmentu 46 4 P302 Bezpečnosť a obrana 46 3 P303 Doktrinálny systém OS SR a NATO 30 2 P304 Rozhodovacie procesy 60 5 P305 Manažérska ekonómia 46 3 P307 Manažment vojenských jednotiek 44 3 P403 Projektový manažment 46 4 P404 Krízový manažment 44 4 P407 Modelovanie a simulácia 44 4 P408 Vodcovstvo 44 4 P410 Logistika v OS 60 5 P411 Taktika I 44 4 P412 Taktika II 60 5 P413 Metodika prípravy jednotiek 46 4 P416 Výbušniny a munícia 60 5

PV501 Balistika 60 5

PV502 Materiálový manažment PV503 Pozemná technika

60 5 PV504 Ekonomické vzťahy v OS SR PV505 Zbrane a zbraňové systémy

74 6

PV506 Finančné a soc. zabezpečenie v OS PV507 Optické a optoelektronické systémy

60 6 PV508 DaM systémy v logistike PV509 Prevádzka a údržba VaT

60 5 PV510 Logistická podpora v mieri a v poli

Tabuľka 2 Vybrané predmety 3r. Bc študijného programu „Manažment vojenskej organizácie“

Po úspešnej akreditácii a následnom začatí výučby v uvedených programoch dňom 2.9.2010 sa podľa nášho názoru podstatným spôsobom priblíži príprava vojenských profesionálov na AOS potrebám vojenskej praxe. Bola ukončená prvá etapa snahy o nevyhnutnosť odborného manažérskeho zamerania vysokoškolskej prípravy vojenských profesionálov. I napriek týmto pozitívam, sú ešte rezervy v konkrétnej štruktúre spomínaných programov, pretože nedávajú dostatočný priestor pre prípravu vojenských manažérov logistiky v jednotlivých špecializáciách. Uvedené je však predmetom ďalšej prípravy vo vstupných odborných dôstojníckych kurzoch (VODK). Pre úplnosť je potrebné ešte uviesť aj perspektívu v akademickom roku 2011/2012 kde sú otvárané ďalšie študijné programy podľa tabuľky 3. (pozn.- predpokladá sa otvorenie aj doktorandského štúdia).

89

1. stupeň vysokoškolského štúdia (bakalár) – 3 ročné

Študijný program Študijný odbor

Manažment vojenskej organizácie 8.4.1 Manažment vojenských systémov

Elektronické systémy 5.2.13 Elektronika

Zbraňové systémy, zbrane a ich časti 8.4.3 Výzbroj a technika ozbrojených síl

Počítačové systémy, siete, služby 9.2.4 Počítačové inžinierstvo

2. stupeň vysokoškolského štúdia (inžinier) – 1 ročné

Manažment obranných zdrojov 8.4.2 Ekonomika a manažment obranných zdrojov

Zbraňové systémy, zbrane a ich časti 8.4.3 Výzbroj a technika ozbrojených síl

Elektronické systémy 5.2.13 Elektronika

Tabuľka 3 Otvárané študijné programy na AOS v AR 2011/2012

3.2 PRÍPRAVA VO VSTUPNÝCH ODBORNÝCH DÔSTOJNÍCKYCH KURZOCH3

Absolvovanie vstupného odborného dôstojníckeho kurzu (VODK) je osobitným kvalifikačným predpokladom pre poručíkov na výkon základných funkcií zameraných na získanie vojenskej odbornosti a špecializácie vojenskej odbornosti. VODK absolvujú novovymenovaní poručíci v rozsahu do 12 mesiacov - vybrané špecializácie leteckej odbornosti, do 6 mesiacov - ostatné vojenské odbornosti a špecializácie. VODK organizuje AOS, organizačná štruktúra zameraná na ďalšie vzdelávanie dôstojníkov v spolupráci s veliteľmi síl v oblasti poskytovania učebnej a výcvikovej základne a inštruktorov z počtov im podriadených útvarov a zariadení. Organizácia a vykonávanie VODK je v kompetencii veliteľa organizačnej štruktúry AOS ktorá zabezpečuje ďalšie vzdelávanie dôstojníkov pod odbornou a metodikou gesciou GŠ OS SR. V súvislosti s otvorením nových 3 ročných študijných bakalárskych programov vysokoškolského štúdia bude potrebné organizáciu a obsah VODK logistických (aj ostatných) špecializácií adekvátne prispôsobiť a zosúladiť. Jasne sa tu črtá perspektíva časového skrátenia a obsahovej konkretizácie vo VODK, z dôvodu výučby logistických (aj ostatných vojenských) predmetov priamo vo vysokoškolskej výučbe. Tieto úlohy je potrebné začať riešiť už v súčasnej dobe, pretože absolventi nových

3 SEOPMVL-30-124/2007-OdBOP.: Koncepcia na dokončenie transformácie vojenského školstva. Koncepčný dokument MO SR, Bratislava 2007.

90

študijných programov nastúpia do VODK v časovom horizonte do 3 kalendárnych rokov4

.

3.3 PRIEBEH ĎALŠIEHO VZDELÁVANIA DÔSTOJNÍKOV Jednou z podmienok kariérneho postupu dôstojníkov, podporným prostriedkom ich odborného a osobnostného rozvoja je ďalšie vojenské vzdelávanie a výcvik špecifikované pre určené vojenské hodnosti. Cieľom vojenského vzdelávania a výcviku dôstojníkov je neustále zdokonaľovanie všeobecne vzdelaných manažérov (veliteľov) v manažérskych, líderskych, taktických a operačných zručnostiach a v technických vedomostiach a tak ich pripravovať na výkon veliteľských, štábnych a pedagogických funkcií na konkrétnom stupni riadenia a velenia. Ďalšie vzdelávanie a výcvik dôstojníkov sa uskutočňuje formou kurzov - kariérnych na hodnosť a odborných kurzov na funkciu a vysokoškolským vzdelávaním druhého stupňa.

a) Kariérne kurzy na hodnosť: Vyšší dôstojnícky kurz vykonáva sa v hodnosti nadporučík a je určený ako osobitný kvalifikačný predpoklad pre hodnosti kapitán a major. Vyšší veliteľsko-štábny kurz vykonáva sa v hodnosti major a je určený ako osobitný kvalifikačný predpoklad pre hodnosti podplukovník a plukovník.

b) Odborné kurzy na funkcie: Základný veliteľsko-štábny kurz vykonáva sa v hodnosti kapitán alebo major, je osobitným kvalifikačným predpokladom na ustanovenie do štábnej funkcie. Kurz národnej bezpečnosti pre vybraných podplukovníkov a plukovníkov na získanie osobitného kvalifikačného predpokladu na výkon vybraných funkcií stanovených pre plukovníkov a funkcií určených pre generálov. ZÁVER

V článku boli prezentované požiadavky na prípravu a príprava budúceho dôstojníka logistiky OS SR na základnom stupni velenia. Na tomto stupni sa požaduje 1.stupeň vysokoškolského vzdelania, ktoré je vzdelanostným predpokladom na výkon funkcií vo vojenských hodnostiach poručík až kapitán. Aby dokázal budúci dôstojník - manažér logistiky splniť aj ďalšie požiadavky uvedené v predchádzajúcich kapitolách, bude potrebné doriešiť mnoho ďalších úloh. Medzi dôležité úlohy patria napríklad: logistické zameranie a skladba jednotlivých študijných programov v kontexte s vytvorením teoretického základu pre vstupné odborné dôstojnícke kurzy, konkrétny obsah a dĺžka týchto kurzov v odbore (špecializácii) logistiky, stanovenie ročnej potreby otvárania štúdia v jednotlivých študijných programoch (moduloch) a odborných kurzoch logistiky, riešenie prípravy manažérov logistiky na vyšších stupňoch riadenia a mnohé ďalšie [3]. Aj keď konečné výsledky ukáže až prax je určite v našich silách vyriešiť problémy a splniť stanovené úlohy tak, aby budúci dôstojník logistiky v OS SR bol čo najlepšie pripravený na splnenie

4 ŠKOLNÍK,M., IŽARIK,Š.: Logistika v ozbrojených silách SR. Akadémia ozbrojených síl GMRŠ. Liptovský Mikuláš 2008.

Monografia. s.101. ISBN 978-80-8040-362-1.

91

súčasných požiadaviek nielen v poslaní a službách obrany SR, ale aj v zahraničí pri plnení náročných úloh logistickej podpory mnohonárodných operácií.

LITERATÚRA

[1] SEOPMVL-30-124/2007-OdBOP.: Koncepcia na dokončenie transformácie vojenského školstva. Koncepčný dokument MO SR, Bratislava 2007.

[2] SOPÓCI, M. a kol.: Požiadavky na budúceho manažéra OS SR. Priebežná správa a riešení projektu ŠPP 096_05 – RO 02 RU 21 – 240. AOS GMRŠ, Lipt. Mikuláš 2007.

[3] ŠKOLNÍK,M., IŽARIK,Š.: Logistika v ozbrojených silách SR. Akadémia ozbrojených síl GMRŠ. Liptovský Mikuláš 2008. Monografia. 121 s. ISBN 978-80-8040-362-1.

92

Josef ERNST

THE NEW CONCEPT OF NCO TRAINING IN THE AUSTRIAN ARMED FORCES (AAF)

Abstract: Every qualified work is based on qualified training, whereby the quality of training is a key factor of the quality of task accomplishment. Author describes the basis and guideline for the education and training of NCOs, who serve as leaders or specialists on a temporary basis or for a working life in the article. INTRODUCTION Every qualified work is based on qualified training, whereby the quality of training is a key factor of the quality of task accomplishment. Such task-oriented training derives from the requirements, where content, qualifications of the training personnel and the methods of imparting represent key factors of the training quality. The analysis, development and conduct of assessments for future ranks as well as for training personnel are the inseparable “software” to live up to the idea of quality. The profession of an NCO follows a dynamic development by way of the enhancement of the required skills. Working areas, which are relevant to the effectiveness of the organization, require adequate training. Therefore, it is understandable that the participants of basic and higher NCO training must be qualified enough to cope with even unknown situations with all the skills obtained during the training process. The demand for adequate acting requires profound training. Therefore, basic and higher training as part of personnel development is the driving force of a necessary organizational development. The range and the intensity of fundamental skills characterize the possible flexibility of a person and an organization. An NCO is, besides his various tasks as a leader, pedagogue, trainer, instructor and organizer/manager, also an expert in his weapon system or in his specialization. The professional spectrum ranges from military leader functions at squad/platoon level through special staff jobs to specialist functions. Such NCO assignments require, besides comparable civilian capabilities, special skills for fulfilling tasks in military operations. The challenges to be met are presented by all the various and special requirements. Of key relevance is the integration of NCO as well as of officer training into our national and, increasingly, into the European educational system, thereby fostering the acceptance and recognition of the NCOs’ profession within the society. This concept is the basis and guideline for the education and training of NCOs, who serve as leaders or specialists on a temporary basis or for a working life.

93

PREFACE The training of specific military knowledge for NCOs takes place at the NCO Academy and the branch schools of the AAF. Networking with other institutions and foreign armed forces concerning training issues, thus obtaining synergy effects, has to established, where task orientation has priority. The quality criteria of the national and international education system require appropriate internal measures as well as a close networking with the civilian education system. The ensuring of high professional quality and the mutual acknowledgement of both civilian and military training are the basis of social acceptance and make changing to other jobs within or outside the armed forces much easier. Basic and advanced NCO training have to be organized according to the following guiding principles: • Individual skills for participation in multinational operations have to be developed

and fostered. • Common training elements for both commanders and specialists are to foster team

spirit and corporate identity, the harmonization of the level of knowledge and the flexibility of employment.

• Training has to be structured in modules, enabling the participation of reserve key personnel as well as civil servants of the MoD.

• Individualization of learning has to be supported by way of state-of-the-art teaching and learning methods.

• Training has to take into account the mutual benefits of civilian and military qualifications (mutual recognition) for an easier change from civilian to military jobs.

• International co-operation is to promote interoperability. • Basic and continuation training have to be oriented to operational task

accomplishment. • Previous knowledge, skills, capabilities and interests of NCO candidates have to be

taken into account. GUIDELINES RESULTS OF THE REPORT OF THE AAF REFORM COMMISSION According to the Report, “…all soldiers must have optimal training entrance possibilities for their duty.” Therefore, parts of military training as well as further training courses have to be accepted by the civilian market, enabling the acknowledgement of military service as a desired professional practice and experience, in that • training guarantees a solid basis of professionalism and interoperable acting, • training goals, contents and methods enable acting capabilities of the armed forces, • practical experience is gained in international operations and professional practical

training, by employment as an instructor or by serving in operational roles during exercises, and

94

• military training opens up perspectives inside and outside the armed forces and supports further qualifications.

RESULTS OF THE MILITARY STRATEGIC CONCEPT • Despite rapid technical progress, the soldier remains to be the most valuable

operational resource. Increased participation in multinational operations has shifted the training focus onto international contents and issues. Here, the contents and methods are to support the motivation of the soldiers and their civic education.

• Legislation relevant to national and international military operations is key to legal certainty and personal responsibility.

• Training is supportive of the idea of the educated and mature citizen in uniform, with training methods, leadership skills and supervision supporting this process.

• Training goals and contents are geared to the potential and actual use of force. • Training ensures the capability of using combat techniques in all types of combat

and fulfilling operational tasks in all kinds of terrain, especially in urban environment, thus reflecting practical requirements.

• International troop-leading and decision-making procedures, the development of communication capabilities in English, modern ICT skills and the training of cross-cultural competence are the cornerstones here.

• Training also includes competencies for co-operation with civilian institutions and non-military security forces.

• Last but not least, training has to take into consideration the increasing technological progress of the armed forces.

DEDUCTIONS FROM THE TRAINING VISION AND PHILOSOPHY • Training educates leaders who think and act in accordance with their commanders’

intents, lead by example and make qualified contributions to troop-leading and decision-making procedures.

• Basic and continuation training cover a broad spectrum of the requirements profile of NCOs as leaders, fighters, instructors, experts, organizers, administrators, managers, coaches and mediators and develop their technical, intellectual, cultural, social and ethical capabilities.

• The training concept takes into account the ever-developing social and military environment.

• Practical military skills are part of training courses. • Training is to ensure a legal status equal to civilian training, making a change to

civilian professions easier through mutual recognition. • Teaching personnel must have pedagogical competencies additionally to experience

as commanders. DEDUCTIONS FROM FUTURE PERSONNEL STRUCTURE • The training concept, through a multi-tier and command-echelon related training

organization, is geared to short term and lifetime careers alike. • Training courses for specialist functions are to be organized flexibly in terms

of general military training elements.

95

• The duration of a short term career, which starts on admission to the basic NCO course, is seven years. When it has come to its end, NCOs either quit service or commence lifetime careers.

CONSIDERED ASPECTS OF THE CONCEPT FOR PERSONNEL MANAGEMENT • Basic and continuation training create prerequisites to changing between careers. • Training requires fighting strength and peace capabilities as poles. Knowledge,

skills and capabilities are to be geared accordingly. • Training and education develop leaders and specialists who lead, educate, train

and support their subordinates on the basis of the principles of civic education, the ethical conditions of soldierly acting and the integration of the society and the armed forces.

OTHER FACTORS OF INFLUENCE The national qualification framework is to guarantee the embedding of the training system into the civilian education system. To optimize the interoperability of the armed forces and the mutual acknowledgment of acquired competencies, international developments in both the civilian and the military educational systems are to be taken into consideration. DESIRED SITUATION The integration of the concept into the Austrian and European educational system enables its integration into the society. Co-operation with partner nations promotes mutual recognition and interoperability, saving costs at the same time. ENTRANCE QUALIFICATIONS As the initial qualification, a successfully finished vocational school or training is required as the minimum of intellectual capabilities, determination and diligence. • This enables, where applicable, shorter specialist training and makes returning to

a civilian job easier. • In the absence of the above, a high-school diploma, a minimum of three years

of service or participation in an international operation is accepted. CAPABILITIES AND SKILLS Training has to be operation-oriented, the focus being on the mastering of military capabilities and skills in all types of operational employment. EQUAL TO CIVILIAN PROFESSIONAL TRAINING Teaching job activities lend themselves to civilian teaching professions. The work of an NCO does not meet pertinent legislation though. Therefore, professional NCO training cannot be conducted like that of teaching personnel. But concerning social appreciation and university entrance qualification, NCO training is to be acknowledged as education of teaching personnel.

96

Military qualification level

Military function Rank Qualification Remarks

Qual level 1 team ldr, deputy squad ldr

Corporal, Sergeant apprentice training for NCO

Qual level 2 ldr of an org element, special function

Sergeant, Master Sergeant

skilled worker prerequisite for access to high-school diploma

Qual level 3 platoon leader, NCO specialist

WO II, III foreman

Qual level 4 staff function at brigade level, senior instructor

WO I --- not comparable with civilian education

Table 1 Military qualification level and requirements

MUTUAL BENEFITS OF CIVILIAN AND MILITARY QUALIFICATIONS NCO functions include responsibilities which, albeit under military operational conditions, correspond to civilian jobs, especially in logistic units and services (i. e. technical personnel of land and air forces, field cooks, motor transport personnel, medical NCOs) and in the engineer branch (construction engineers). For such NCO functions, the acquisition of relevant civilian qualifications is part of training. Civilian qualifications combine with military special training. Besides those functions comparable to civilian ones, command functions in combat and combat support units up to platoon level as well as staff roles represent the majority of functions for NCOs and are not in direct conformity with civilian job profiles. But the NCOs acquire social and leadership skills that are in high demand in the civilian economy. INTERNATIONALIZATION • European integration efforts also concern defense-political goals. To an optimum

of interoperability, the comparability of qualifications is an important and fundamental prerequisite.

• Therefore, the collaboration of partner nations is essential. Modular course structures are key.

• Increased co-operation with partner nations concerning staff training is useful and necessary. The ongoing co-operation with the European Non-Commissioned Officers Academy (ENCOA) is exemplary and has to be intensified further in the future.

MODULAR STRUCTURE • The requirements and skills to be mastered by a professional NCO necessitate

a modular training structure. The description of modules is laid down in the curricula.

• Division into modules is to avoid redundancies in training and enable the recognition of already acquired capabilities and skills and, thus, the adaptation of training to the requirements of the individual soldier.

97

TRAINING SYSTEM • Qualification level 1 > Team leader or deputy squad leader • Qualification level 2 > Squad leader or comparable functions • Qualification level 3 > Platoon leader, comparable functions or battalion staff jobs • Qualification level 4 > Special NCO functions, staff jobs at brigade or MoD level To ensure flexibility, the sequence of courses for a given qualification level may vary as required by organizational expediency.

Picture 1 Training system

• QUALIFICATION LEVEL 1 The aim of qualification level 1 is to gain the competence to lead a team and, temporarily, a squad of the respective branch in an operation. To reach qualification level 1 very quickly, there is no fixed sequence of the required training courses. The only recommendation is to attend NCO course 1 before attending Leadership course 1. Practice in the unit is an integral part of qualification level 1 for qualification as an instructor - under guidance – during basic training 1 and 2 as well as evaluation by commanding officers.

NCO specialist unit/MoD

Preparatory course & assessment

Leadership course 2

Requalification as NCO specialist/Leadership course 3

NCO specialist/coy level deputy platoon leader

Command Course 3

Officer specialist

Highest NCO

function

Command course 2

Command course 1

Basic training Qua

lific

atio

n le

vel

1 Te

am le

ader

/ de

puty

squ

ad ld

r

Qua

lific

atio

n le

vel

2 Sq

uad

ldr

or c

ompa

rabl

e

Qua

lific

atio

n le

vel

3 Pl

t ldr

or c

ompa

rabl

e de

sk N

CO

/bn

leve

l

Qua

lific

atio

n le

vel

4 N

CO

spe

cial

ist/

desk

NC

O/b

de le

vel

Shor

tterm

ca

reer

B

asic

nat

iona

l se

rvic

e

Life

time

care

er

Leadership course 1

NCO specialist/bn level platoon leader

Leader of an org element

Practice in the unit

Higher NCO function unit/MoD

High-school diploma 2 Sem./based on professional

competence (German, Mathematics)

Command Course 4 age 38-42 (approx.)

age 33-35 (approx.)

Preparatory modules

age 28 (approx.)

age 21 (approx.)

Beginning of Basic national service: age 18.

98

NCO COURSE 1 In this 12-week course, candidates are to reach training goals in the areas of personality development and general military training. Training takes place in the brigade training companies.

LEADERSHIP COURSE 1 This course lasts eight weeks. Participants are to reach branch and function-specific training goals. Training takes place at the respective branches’ training centers. • QUALIFICATION LEVEL 2 The aim of this level is to gain the unrestricted competence to lead a team or squad of the respective branch or fulfil the tasks of a special function in an operation. Furthermore, those competencies are to be acquired that are necessary to cope successfully with all training and daily duty tasks. Qualification level 2 consists of the Preparatory course, the NCO course 2 (both at the NCO Academy) and the Leadership course 2 (at the respective branch’s training center).

PREPARATORY COURSE In this nine-week course, participants, in various training groups based on prior knowledge, acquire the basis of the following general leader training. All NCO candidates have to undergo this course. At the same time, psychological assessment is conducted by supervising personnel of the military psychological service and the NCO Academy.

NCO COURSE 2 (General military capabilities) In this 17-week course at the NCO Academy, all the skills and capabilities required for general NCO tasks at squad level are developed and trained, regardless of branch or function. The perfect use of German military terminology is obligatory, and the use of the English terminology of simple military daily routine is required. Basic legal documents and military ethical principles have to be internalized. Physical endurance and dexterity have to be proven.

LEADERSHIP COURSE 2 (Branch-specific capabilities) In this eleven-week course at the respective training center, all branch-specific capabilities are deepened and completed to enable the candidate to reach qualification level 2 and lead a team/squad of his/her branch with no restriction in all types of employment. • QUALIFICATION LEVEL 3 The aim of qualification level 3 is to gain the competence to lead and train a platoon of the respective branch or fulfil the tasks of an NCO specialist up to battalion level or a desk NCO on the battalion staff.

99

LEADERSHIP COURSE 3 This course qualifies for employment as deputy platoon leader in the respective branch or, in combination with practical service within the company, as NCO specialist up to battalion level.

NCO COURSE 3 This course, which is based on NCO course 2 and additional to Leadership course 3, qualifies for leading a platoon and fulfilling the tasks of a desk NCO or NCO specialist on the battalion staff. • QUALIFICATION LEVEL 4

The aim of qualification level 4 is to obtain the competence for the qualified fulfillment of tasks on national and multinational staffs at brigade level as well as at national MoD level or as a senior training NCO at branch schools or academies.

NCO COURSE 4 The modular one-semester course at the NCO Academy qualifies NCOs, by further developing general military capabilities, for serving with professionalism at brigade and MoD levels. During the course, NCOs have to submit a seminar paper, which can also be part of the high-school diploma (enabling entrance to university education on the basis of professional competence). English language training is continued to such an extent that NCOs fulfill the requirements of the English language examination for the high-school diploma. CONCLUSIONS This concept essentially derives from the Military Strategic Concept, the training philosophy of the AAF and, especially, their future personnel structure as well as their tasks and duties within the framework of international co-operation. Basic and further NCO education on the basis of military needs has to be oriented towards the fulfillment of operational as well as routine tasks. Furthermore, the enhancement of education standards enjoys high importance. The concept, for the first time, covers the continual and complete sequence of basic and continuation training in short term and lifetime careers, thereby ensuring the further development of competencies throughout professional life. Moreover, it constitutes an important contribution to lifelong learning, which is essential in modern societies. REFERENCES [1] BMLVS, Konzept für die Aus- und Weiterbildung der Berufsunteroffiziere

(Entwurf) [MoD, Concept for the basic and further training of professional NCOs (Draft)] Wien 2008

[2] BMLVS, Durchführungsabestimmungen für die Unteroffiziersausbildung [Implementing regultaions for the NCO training], Wien 2009

[3] http://zsintr1/karriere/unteroffizier/ausbildung.shtml

100

Jana BERÁNKOVÁ, Dana ZERZÁNOVÁ, Ivana ČECHOVÁ KOMUNIKATIVNÍ KOMPETENCE VOJENSKÝCH MANAŽERŮ

Abstract: Communicative competence is one of the key skills of a military manager which is important not only for his/her personal development and assertion in the society, but primarily it contributes to his/her self-improvement and content life, to strengthening civil society functions and the possibility of his/her self-realization at the labour market and at the same time to successful performance of his/her job. The authors of the article describe the results of their research which they carried out in 2010 with the aim to find out the state and changes in language and communicative competences of military managers/professionals. The survey and first results of the research are mentioned in the second part. 1 KOMUNIKATIVNÍ KOMPETENCE Pojem „jazyková kompetence“ se začal rozvíjet v době působení N. Chomského (Chomsky, 1965), na kterého navázal Hymes, jenž zavedl termín komunikativní kompetence (Hymes, 1972). Současný přístup k této problematice vychází především z práce M. Canale a M. Swaina (1980). Tito autoři navrhli model komunikativní kompetence, který obsahuje jako své komponenty kompetenci gramatickou, diskursní a sociolingvistickou, později se k nim začala řadit ještě kompetence strategická (Riggenbach a Lazaraton, 1991). V současné době je komunikativní kompetence podrobněji vymezována na základě požadavků vycházejících z jazykové politiky Rady Evropy, je součástí Společného evropského rámce pro výuku a studium jazyků a je definována jako schopnost:

• formulovat a vyjadřovat vlastní myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřovat se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu,

• naslouchat promluvám druhých lidí a porozumět jim, vhodně reagovat, účinně se zapojit do diskuse, obhájit svůj názor a odpovídajícím způsobem argumentovat,

• porozumět různým typům textů a záznamů, obrazovým materiálům, běžně užívaným gestům, zvukům a jiným informačním a komunikačním prostředkům, přemýšlet o nich, reagovat na ně a tvořivě je využívat ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění,

• využívat informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem,

• využívat získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi.

V 90. letech minulého století se začaly objevovat úvahy o tom, jaké znalosti, dovednosti či kompetence má mít člověk 21. století. O této problematice se diskutovalo na půdě mnoha mezinárodních organizací, jako jsou např. UNESCO, Evropská unie, nebo na setkání členských států skupiny G8. Anderson analyzoval několik zpráv z národních projektů s cílem zjistit, na které dovednosti je v těchto dokumentech kladen důraz. Na základě svého výzkumu pak identifikoval klíčové dovednosti člověka 21. století:

101

• komunikace • kreativita • spolupráce • kritické myšlení • ICT gramotnost. (Anderson, 2008)

MŠMT České republiky, jako orgán zodpovědný za vzdělávání, se zabývalo

touto problematikou a přijalo akční plán, známý spíše pod názvem Škola pro 21. století, ve kterém jmenuje a definuje klíčové kompetence pro život v 21. století. Významné místo mezi nimi zaujímá i komunikace v cizích jazycích, založená na schopnostech porozumět, vyjádřit a tlumočit představy, myšlenky, pocity, skutečnosti a názory v ústní a písemné podobě. Od počátku 90. let je jazykové vzdělávání také jednou z priorit i pro ministerstvo obrany, které klade důraz na kvalitu a úroveň jazykového vzdělávání vojenských manažerů/ profesionálů, a to především na komunikaci v anglickém jazyce. Znalost cizího jazyka se stala nedílnou součástí kvalifikačních požadavků při obsazování systemizovaných míst v armádě České republiky (AČR). Vojenští manažeři/profesionálové, kteří plní své úkoly v zahraničních misích, by měli být schopni nejen plynně hovořit s příslušníky jiných armád NATO, ale měli by umět pracovat i s dokumenty, které jsou psány v cizím jazyce. V souvislosti s jazykovým vzděláváním vojenských manažerů se často objevuje pojem komunikativní kompetence. 2 JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VOJENSKÝCH MANAŽERŮ/PROFESIONÁLŮ Univerzita obrany (UO) jako nositel terciárního vzdělávání v rezortu obrany si je své funkce při přípravě vojenských manažerů/profesionálů vědoma. Za jazykovou přípravu na UO zodpovídá Centrum jazykové přípravy. Tato příprava probíhá v souladu s cíli obsaženými ve Společném evropském referenčním rámci, tedy má směřovat nejen k jazykové správnosti, ale především se musí zaměřit na schopnost adekvátně komunikovat v cizím jazyce. Hovoříme-li o komunikativních kompetencích, musíme mít na mysli všechny její součásti - jazykovou, řečovou, předmětnou, diskursní, strategickou a sociokulturní kompetenci. Aby bylo možno rozvíjet tyto kompetence, jeví se pro výuku jako nejvhodnější metoda komunikativní, neboť dříve upřednostňovaná audio-jazyková a gramaticko-překladová metoda se z hlediska efektivity příliš neosvědčily. Cílem komunikativního přístupu je připravit manažery, aby byli schopni vést smysluplnou komunikaci v cizím jazyce, ať už se jedná o ústní nebo písemnou formu. . Aby bylo možno komunikativní kompetence rozvíjet, je nutné se soustředit na to, aby vojenští manažeři/profesionálové byli schopni kombinovat znalosti lingvistické s kulturními v sociální interakci a používali jazyk adekvátním způsobem v rámci daného kontextu. Tato funkce jazyka vystupuje do popředí především v souvislosti s účastí vojenských profesionálů AČR na zahraničních misích, kde se též předpokládá znalost sociálních a kulturních faktorů, které jsou určující pro řečový projev mluvčího. Zároveň je třeba vést v patrnosti, že na komunikaci působí celá řada vlivů, např. sociální kontext, vzájemný vztah mluvčích, informovanost o předmětu komunikace, věk, pohlaví apod. Pro komunikaci jsou typické dialogy, významnou roli hraje vztah situace ke kontextu, přičemž účelem komunikace je efektivní předání informace. Je nutno si uvědomit, že mluvčí se může potýkat s počátečními jazykovými problémy, které by ho však neměly od další komunikace odradit.

102

Centrum jazykové přípravy UO se zapojilo do výzkumného záměru FEM UO „Vojenské a ekonomické aspekty procesu výstavby profesionální AČR“, jehož dílčím úkolem je zjistit, jaké jsou základní požadavky na jazykovou vybavenost vojenských manažerů/profesionálů AČR vysílaných do misí, aby byli schopni efektivně a účinně plnit úkoly ve spolupráci s ostatními příslušníky armád členských států NATO. Na základě analýzy získaných údajů navrhneme optimální formu a náplň jazykového kurzu, který by absolvovali před samotným vysláním do mise. Je velmi důležité si uvědomit, jaké jazykové dovednosti určitá cílová skupina potřebuje pro výkon své profese nejvíce, a především na ně se v kurzu zaměřit. Sběr potřebných údajů může být prováděn různými způsoby a metodami, my jsme se rozhodli využít dotazníkového šetření, neboť podstatou vědeckého výzkumu je zjistit fakta systematickým a metodicky vhodným způsobem. Jsme si vědomi toho, že pokud je dotazník správně sestaven, měl by nám poskytnout dostatečně spolehlivé a validní údaje, a zároveň bychom měli být schopni vyloučit ty z nich, které se jeví jako ne zcela odpovídající realitě. Při tvorbě jednotlivých dotazníkových položek jsme se snažili dodržet základní pravidla, jako např.: stručně formulovat položky, nepoužívat nejednoznačné nebo negativní formulace, vyhnout se takovým položkám, které by všichni respondenti mohli zodpovědět shodně. Výhodou dotazníkového šetření je skutečnost, že zvolená metoda šetří čas i finanční prostředky ve srovnání s jinými metodami, jakou je například rozhovor. Dobře sestavený dotazník umožní následně analyzovat získaná data pomocí počítačového softwaru. 3 STRUKTURA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ-DOTAZNÍKU Jak je tedy dotazník koncipován? Je rozdělen do čtyř částí, z nichž každá se snaží postihnout určitý okruh informací. Nejprve jsme se zaměřili na získání všeobecných informací, mezi něž patří věk respondenta, typ jednotky, u které v misi působil, a pozice, kterou zastával. Předpokládali jsme, že s otázkou věku bude korespondovat i znalost a schopnost aktivního využití cizího jazyka, tedy u starších příslušníků nad 35 roků lze očekávat praktickou znalost ruského jazyka, naopak u mladších to bude především anglický jazyk, který se stal po roce 1989 nejčastěji voleným cizím jazykem v rámci jazykové nabídky jednotlivých škol. Požadovaná úroveň jazykové vybavenosti respondenta úzce souvisí s pozicí, kterou v misi zastával. Lze předpokládat, že s vyšší pozicí manažera by měla korespondovat i lepší schopnost aktivní komunikace, jedná se tedy o klíčovou jazykovou dovednost uplatňovanou jak v rámci každodenního styku s nadřízenými a podřízenými, tak i při účasti na neformálních setkáních. Druhá část dotazníku se soustředila na informaci, která vypovídá o respondentově znalosti anglického jazyka před vysláním do mise, tedy nás zajímala délka předchozího studia jazyka, složení zkoušek podle normy STANAG 6001 a jejich stupeň obtížnosti, případně absolvování jazykového kursu u nás nebo v zahraničí a jeho zaměření. Délka předchozího studia by nám měla napovědět, jakou úroveň jazyka lze očekávat u jednotlivých respondentů. V této části se též dotazujeme na to, která jazyková disciplína působila respondentům největší potíže během působení v misích – přímá komunikace, písemný projev, poslech s porozuměním, osvojení si speciální vojenské terminologie. Třetí část se zabývá kvantifikací využití konkrétních forem jednotlivých jazykových dovedností, jako jsou např. formální a neformální projev, prezentace, úřední

103

korespondence, porozumění rozkazům a jejich interpretace atd. Dále jsme žádali respondenty, aby se vyjádřili k tomu, jak oni sami vnímali svoji schopnost využít jazykových znalostí a dovedností při plnění konkrétních úkolů. Následně jsme se dotazovali na možnost uplatnění i jiných jazyků během působení v misi. V poslední části dotazníku jsme zjišťovali, jaká forma a druh kurzu by dotazovaným nejvíce vyhovovaly s ohledem na jejich pracovní zařazení a časovou vytíženost. Zajímalo nás tedy, zda by upřednostnili klasickou formu výuky, nebo by raději studovali za pomoci informačních a komunikačních technologií. 4 VYHODNOCENÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Dotazník byl rozeslán 500 respondentům z různých útvarů AČR, abychom získali dostatečně reprezentativní vzorek pro následnou analýzu. Zpět jsme obdrželi 450 vyplněných dotazníků, z nichž 18 bylo zodpovězeno příslušníky AČR, kteří doposud v misi nepůsobili, ale i jejich odpovědi v analýze zohledníme, neboť nám mohou poskytnout plastičtější pohled na celou problematiku. V současné době provádíme analýzu odpovědí na jednotlivé položky a také shromažďujeme komentáře týkající se položek s otevřenou odpovědí. První taková položka se vztahovala k respondentově znalosti anglického jazyka před vysláním do mise a jeho případnému studiu v některém z jazykových kurzů. Poměrně značná část respondentů bez ohledu na úroveň znalosti jazyka se shodla na tom, že jim nebylo umožněno před odjezdem na misi si jazykové znalosti osvěžit, případně si jazyk procvičit. Dokonce se mezi respondenty vyskytli i takoví, kteří svou znalost klasifikovali jako nulovou. Většina z nich by bývala uvítala možnost účastnit se přípravného jazykového kurzu, neboť respondenti si jsou vědomi, že přiměřená úroveň komunikativních dovedností v anglickém jazyce je nezbytnou podmínkou spolupráce s příslušníky ostatních armád členských států NATO, kde anglický jazyk je nejen hlavním jednacím jazykem, ale je také základní podmínkou pro přežití v obtížných situacích. V další části nás zaujaly komentáře týkající se subjektivního vnímání svých jazykových dovedností a jejich využití v misi. Většina respondentů klasifikovala svou znalost jako nedostatečnou, a to z různých důvodů. Pokud vyloučíme ty, kteří anglický jazyk nestudovali, jako hlavní důvod slabé znalosti jazyka respondenti uvádějí nízkou motivaci pro studium anglického jazyka, neboť jeho dokonalejší zvládnutí není na pozici, kterou zastávají, požadováno, a nevidí tedy důvod se jazyku věnovat ve svém volném čase. Dokonce jsme zaznamenali sebekritické reakce, kde jsou si respondenti vědomi nedostatku vlastní vůle, tedy nejsou ochotni vynaložit úsilí a věnovat potřebný čas studiu jazyka. Někteří z respondentů byli vysláni do jazykového kurzu, ale bohužel až po návratu z mise, takže mohli zúročit získané praktické jazykové dovednosti až v další práci. Rovněž nás zajímalo, které další jazyky kromě anglického užívali vojenští profesionálové v misi při plnění povinností, případně při komunikaci na neformálních setkáních. Překvapením bylo, že ruský jazyk byl používán poměrně často, v některých případech dokonce převýšil užití anglického jazyka. Na základě detailní analýzy dotazníku bychom rádi vysledovali souvislost mezi věkovými skupinami a mírou užití ruského jazyka pro komunikaci. Může to být ovlivněno faktem, že ve věkových

104

skupinách nad 35 let lze očekávat dobrou znalost tohoto jazyka, neboť se povinně vyučoval do roku 1989 na všech základních a středních školách. Poslední informace, kterou jsme získali z otevřených odpovědí respondentů, se týkala jazykových kurzů, které by doporučili jako vhodnou přípravu pro úspěšné plnění úkolů v misi. Jako nejvhodnější se pro většinu dotázaných jeví jazykový kurz v zahraniční nebo kurz vedený rodilým mluvčím, ale pro všechny zájemce nelze z finančních důvodů tuto formu vzdělávání realizovat. Poměrně velká část respondentů se z různých důvodů přiklání k možnosti využití on-line výuky za pomoci e-learningu, neboť každý účastník kurzu může studovat zvolený jazyk individuálně podle svých časových možností a momentálního pracovního vytížení. 5 ZÁVĚR Práce vojenského manažera/profesionála klade vysoké nároky jak na jeho odbornost, tak i na jeho jazykovou kompetenci, jejíž úroveň si může ověřit v praxi při jednání se zahraničními partnery a uplatnit při vyslání na zahraniční mise. Vzhledem k tomu, že komunikativní kompetence vojenských profesionálů vždy nedosahuje patřičné úrovně, rozhodli jsme se při řešení Výzkumného záměru FEM UO „Vojenské a ekonomické aspekty procesu výstavby profesionální AČR“, jehož součásti je dílčí úkol „Stav a změny v jazykové a řečové kompetenci vojenských profesionálů“, přistoupit k dotazníkovému šetření a na základě statistické analýzy získaných údajů chceme navrhnout pokud možno optimální jazykový kurz pro vojenské manažery/profesionály, který by jim umožnil zvládnout cizí jazyk na takové úrovni, aby byli schopni plnit úkoly v součinnosti s příslušníky ostatních armád NATO a zároveň aby splňovali požadavky resortu obrany. LITERATURA [1] Anderson. R,E. Implications of the Information and Knowledge Society for

Education. In Voogt, J., Knezek, G. International Handbook of Information Technology in Primary and Secondary Education. 2.sv. New York: Springer Science+Business Media. LLC, 2008, s.5-22.

[2] Canale, M., Swain, M., Theoretical Bases of Communicative Approaches to Second Language Teaching and Testing. In Applied Linguistics, Volume 1, No. 1, pp. 1-47, 1980.

[3] Chomsky, N., Aspects of the Theory of Syntax. Mass. MIT Press, Cambridge, 1965. [4] Hymes, D. H., Two types of linguistic relativity. In W. Bright (ed) Sociolinguistics.

The Hague: Mouton, pp. 114-158, 1966. [5] Rigenbach, H., Lazaraton, A., Promoting Oral Communication Skills. In: Teaching

English as a Second or Foreign Language. 2nd ed., Boston, Heinle and Heinle Publisher, pp. 125-136, 1991.

[6] Škola pro 21. století - Akční plán pro realizaci Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání pro období 2009 – 2013 (usnesení vlády č. 1276/2008). [online]. MŠMT. 2008. 15 s. [cit. 2009-06-15]. Dostupné z:<http://www.msmt.cz/vzdelavani/strategicke-a-koncepcni-dokumenty-cerven-2009>.

[7] Doporučení č. R (98) 6 Výboru ministrů členským státům týkající se cizích jazyků. [online]. MŠMT. 1998 [cit. 2009-01-21]. Dostupné z: <http://aplikace.msmt.cz/MezinarodniSpoluprace/Dokumenty/dopcizijazyky.doc>.

105

Jozef KUČÍK, Petr ŽUJA

MONITOROVACÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉM MÍSTA DEKONTAMINACE

Abstract: The article deals with possibilities of Monitoring - Information System of Decontamination station. There are presented information of the use of information transmission using new communications technology. The article describes the proposal of the Monitoring - Information System of Decontamination station. ÚVOD Proces organizace a řízení dekontaminace na místě dekontaminace vyžaduje od velitele místa dekontaminace, velitelů jednotek dekontaminace i samotných obsluh mimo jiné rychlou, jednoduchou a jednoznačnou komunikaci, aby byl zabezpečen plynulý průběh prací na jednotlivých plochách nebo pracovištích. Tyto plochy a jednotlivá pracoviště na nich vybudovaná jsou od sebe mnohdy vzdáleny až stovky metrů a v případě dekontaminace výzbroje a techniky kontinuálním způsobem dokonce až 6 km. K velení, řízení a zabezpečení kontinuity prací musí být velitelé schopni rychle reagovat na vzniklé situace a operativně je řešit. K zabezpečení tohoto požadavku je tudíž nezbytné použití moderních bezdrátových komunikačních prostředků. 1 STRUKTURA MÍSTA DEKONTAMINACE Dekontaminace vojsk je součástí chemického zabezpečení. Zahrnuje okamžitou, částečnou a úplnou dekontaminaci (dezaktivaci, odmoření a dezinfekci) výzbroje, techniky a materiálu (dále jen VTM) a úplnou dekontaminaci osob. Provádí ji útvary a jednotky vlastními silami a prostředky. Úplnou dekontaminaci vojsk organizují velitelé a štáby svazků (útvarů) a uskutečňuje se na rozkaz velitele svazku (útvaru). Pro úplnou dekontaminaci určuje štáb svazku (útvaru) prostory dekontaminace a místa dekontaminace. Úplná dekontaminace se uskutečňuje buď přímo v prostorech činnosti a rozmístění útvarů (tzv. zájezdem do bojové sestavy vojsk) nebo na místech dekontaminace mimo tyto prostory. K plnění nejsložitějších úkolů při provádění úplné dekontaminace VTM a osob jsou určeny jednotky dekontaminace CHV AČR. Dekontaminaci útvarů a jednotek ve všech druzích vojenských operací provádějí jednotlivé typy jednotek dekontaminace a to zpravidla společně, v jednom prostoru a za řízení společného velitele – velitele dekontaminační jednotky nebo velitele roty chemické ochrany (dále jen rcho). V této variantě použití jednotek dekontaminace bude úkol plněn na dekontaminačním místě. V některých případech se vytváří účelové uskupení jednotek dekontaminace. V tomto případě jednotky dekontaminace mohou vytvořit jen některé plochy (pracoviště), které se mohou vyznačovat omezenými možnostmi v provádění dekontaminace. Dekontaminace může být rovněž prováděna na místě dekontaminace nebo zájezdem jednotky dekontaminace do postavení vojsk.

106

Dekontaminace se řídí standardními operačními postupy, které se aktualizují k přihlédnutí na konkrétní situační faktory a to zejména s ohledem na složení, výzbroj, materiální vybavení a úkoly zabezpečovaných vojsk v operaci, terénní a meteorologické podmínky. Místo dekontaminace je vybraný úsek terénu, plochy (prostoru) nebo vhodné objekty určené k uskutečnění úplné dekontaminace. Zpravidla se rozvinuje v nekontaminovaném prostoru. Lze ho rozvinout variantně v závislosti na taktické (operační) situaci, charakteru terénu, roční a denní době, vodních zdrojích, počtu a typu dekontaminované VTM, počtu osob, apod. Obvykle obsahuje plochy, které jsou uvedeny na schématu 1.

Schéma 1: Struktura místa dekontaminace 1.1 ČETA DEKONTAMINACE Četa dekontaminace je jednotka chemického vojska AČR taktické úrovně určená k plnění úkolů úplné dekontaminace na místě dekontaminace. Je organizována do družstev (osádek a obsluh) a organizačně začleněna do roty chemické ochrany. Odborné úkoly plní v celku nebo po družstvech (osádkách). Četa dekontaminace plněním svých odborných úkolů plní nesložitější úkoly CHZ resp. OPZHN jednotek o jeden až tři stupně vyšší. Při plnění těchto úkolů může tvořit samostatnou chemickou zálohu nebo odřad (J CBRNDef Task Force - úkolové uskupení chemického vojska). Na jednom místě dekontaminace se zpravidla dekontaminuje několik rot až praporů.

Místo dekontaminace

Plocha pro dekontaminaci

osob (PDO)

Plocha pro dekontaminaci

raněných (PDRO)

Plocha pro dekontaminaci

výzbroje a techniky

(stacionární) proudnicový

způsob)

Plocha pro dekontaminaci

výzbroje a techniky

(kontinuální způsob)

Plocha pro

dekontaminaci výstroje

(logistika)

Plocha pro

dekontaminaci citlivých materiálů

Kontrolní

roztřiďovací stanoviště

(KRS)

107

1.2 VYBAVENÍ ČETY DEKONTAMINACE SPECIÁLNÍ VTM, VÝPOČETNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKOU Aktuální počty osob, a techniky čety dekontaminace rcho jsou uvedeny v tabulce 1.

Osoby Technika

Funkce Počet Název Počet Velitel čety (VČ) 1 0 Družstvo dekontaminace osob (drdek O)

7 Automobil chemický rozstřikovací ACHR-90M

1

Souprava pro dekontaminaci osob SDO

1

Automobil nákladní terénní těžký 1

Družstvo dekontaminace raněných (drdek Ran)

7 Automobil chemický rozstřikovací ACHR-90M

1

Automobil nákladní terénní těžký 1 Souprava pro dekontaminaci osob SDO

1

Družstvo dekontaminace výzbroje a techniky (drdek VT)

14 Automobil chemický rozstřikovací ACHR-90M

4

Automobil nákladní terénní těžký 4 Zařízení pro SOBT LINKA-82 4

Družstvo dozimetrické a chemické kontroly (drdchk )

4 Automobil osobní terénní 1

Automobil nákladní terénní střední 1

Celkem 33 20 Tabulka 1: Počty osob a techniky čety dekontaminace rcho

Komunikační prostředky RF-1301 a RF-1325 jsou součástí nástavby vozidel ACHR-90M. Ostatní komunikační prostředky (RF-1305) jsou přidělovány nadřízeným stupněm. Celkový přehled vybavení čety dekontaminace komunikačními prostředky je uveden v tabulce 2.

Komunikační prostředky Poznámka Přiděleno komu Název prostředku Počet VČ + drdchk RF-1305 4 drdek O RF-1301 1 ACHR-90M

RF-1325 1 ACHR-90M drdek Ran RF-1301 1 ACHR-90M

RF-1325 1 ACHR-90M drdek VT RF-1301 4 MZ-82

RF-1325 4 ACHR-90M Celkem 16

Tabulka 2: Počty a vybavení výpočetní a komunikačními prostředky čety dekontaminace Z uvedeného přehledu vyplývá, že četa dekontaminace v současnosti nemá žádné vlastní ani přidělené prostředky pro datovou komunikaci – výpočetní techniku s odpovídajícím SW, prostředky širokopásmového bezdrátového systému a monitorovacího systému.

108

2 NÁVRH MONITOROVACÍHO KOMUNIKAČNÍHO SYSTÉMU MÍSTA DEKONTAMINACE V současné době je v rámci činnosti vyspělých armád světa plně rozvíjeno a využíváno k zabezpečení potřebné komunikace v zájmovém prostoru tzv. monitorovacích komunikačních systémů vybavených moderními technologiemi bezdrátové komunikace. V rámci činnosti jednotek dekontaminace chemického vojska AČR nebyl doposud žádný takový systém řešen. Návrh monitorovacího komunikačního systému (dále jen MIS) místa dekontaminace vychází ze současného pojetí provádění dekontaminace VTM a osob v AČR. Z hlediska řízení, velení a vlastní realizace dekontaminačních prací je MIS členěn do dvou úrovní. První úroveň (řídící) propojuje jednotlivé plochy (pracoviště) místa dekontaminace a druhá úroveň (výkonná) řeší propojení v rámci plochy (pracoviště) dekontaminace. MIS první úrovně je tvořen bezdrátovými spoji Motorola PTP 600 (PTP 48600 – podporující pásmo NATO) a to v konfiguraci způsobů uspořádání zařízení v síti Point-to-Point (dále jen PTP). Jednou z největších výhod systému PTP 600 je to, že jej lze použít pro spoje při přímé viditelnosti (Line of Sight, dále jen LoS) i nepřímé viditelnosti (Non Line of Sight, dále jen NLoS), což může být, zejména při bojovém použití jednotky dekontaminace, jedním ze zásadních požadavků. Zahrnuje propojení kontrolního a roztřiďovacího stanoviště (KRS), plochy pro dekontaminaci osob (PDO) a plochy pro dekontaminaci výzbroje a techniky (PDVT). Podobně je možné propojit i další vytvářené plochy místa dekontaminace. Toto propojení je graficky znázorněno na schématu 2.

Schéma 2: Znázornění propojení první úrovně na místě dekontaminace

Uvedené propojení zabezpečuje splnění následujících parametrů: - NATO rozsah IV (4,8 a 4,5 GHz); - rychlost přenosu dat až 200 Mbps; - dosah při přímé viditelnosti (LoS) až 200 km;

109

- dosah při nepřímé viditelnosti (NLoS) 8 - 32 km; - automaticky volí volný kanál (Dynamic Frequency Selection – DFS), multianténní

komunikační systémy (Multiple Input, Multiple Output – MIMO), ortogonální multiplex s kmitočtovým dělením (Orthogonal Frequency division Multiplexing – OFDM);

- skupinový přístup Multi PTP; - časovou synchronizaci.

MIS druhé úrovně zahrnuje propojení v rámci dané plochy (pracoviště) dekontaminace na místě dekontaminace. Je vybaven systémem Motorola MESH Duo propojeným se systémem PTP 600. Možné propojení v rámci plochy (pracoviště) v návaznosti na koncové zařízení je graficky znázorněno na schématu 3. Základním prvkem tohoto systému je inteligentní přístupový bod Intelligent Acsess Point 4300 (dále jen IAP), který je metalicky, opticky nebo bezdrátově propojen s PTP zařízením. V závislosti na rozloze dané plochy (pracoviště) dekontaminace bude použit jeden nebo více IAP 4300 nakonfigurovaných jako MWR (Mesh Wireless Router), které budou navzájem propojeny bezdrátově (protokol 802.11 a v pásmu 4.9GHz).

Schéma 3: Znázornění propojení druhé úrovně na místě dekontaminace

Uvedené propojení zabezpečuje splnění následujících parametrů: - připojení koncové stanice do sítě pomocí protokolu 802.11a, b, g; tzn., že není

zapotřebí dalších speciálních karet WMC (Wireless Modem Card) pro připojení notebooků, tabletů, PDA atp. do sítě;

110

- NATO rozsah IV (4,9 GHz); - rychlost až 54 Mbps; - Virtual Network Mapping (VNM); - Quality of Service (QOS) – prioritizace dat (paketů) dle protokolu 802.11e. Vzhledem k využívaným frekvenčním rozsahům není nutné řešit žádosti o využívání frekvenčního pásma. Jsou využívána následující frekvenční pásma: - 4,8 až 4,9 GHz NATO pásmo pro spoje a komunikace v rámci MESH bezdrátové

infrastruktury; - 2,4 GHz veřejné „WiFi“ pásmo pro přístup klientských zařízení (PDA, notebook,

kamera, apod.). Z hlediska bezpečnosti je systém zabezpečený dostatečně výkonným šifrováním (bezpečnost šifrování 128 - bit a 256 - bit AES FIPS 197). MIS na místě dekontaminace umožňuje:

- vytvořit komplexní komunikační bezdrátový systém zahrnující vzájemné propojení a sdílení dat;

- vytvořit podmínky pro vysoce efektivní velení, řízení a organizaci dekontaminačních prací;

- přenos dat s využitím bezdrátové komunikace a datového přenosu; - zlepšit vzájemnou komunikaci pro zabezpečení velení a řízení; - zvýšit celkovou orientaci a přehled o činnosti na jednotlivých dekontaminačních

plochách (pracovištích); - provést operativní zásah do činnosti jednotek dekontaminace.

ZÁVĚR V současné době je v procesu velení a řízení nanejvýš důležité informace získat co nejrychleji je zpracovat, vyhodnotit a využít. Absolutní nezbytností je pak získané informace předávat včas a nezkresleně dál. Pro plnění úkolů úplné dekontaminace vojsk jednotkami dekontaminace CHV AČR je potřebné mít trvalý přehled o dění na místě dekontaminace a průběhu dekontaminačních prací. Návrh na vytvoření MIS na místě dekontaminace vychází z potřeb jednotek dekontaminace CHV AČR při plnění jejich úkolů v operacích a aktuálnosti řešené problematiky v oblasti nových komunikačních a informačních technologií prosazovaných v rámci NATO. Vychází z potřeby rozvoje sil a prostředků řízení a komunikace a automatizace vojenských procesů.

LITERATURA [1] Monitorovací a informační systém místa dekontaminace.[Studie]. CSBC

BOHEMIA, spol. s r.s.o., Brno, 2010. [2] Chemické zabezpečení v Armádě České republiky. [Vševojsk-2-6]: MO, Praha,

2008. [3] Chemické vojsko. Názvoslovná norma NN 30 0101. MO Praha, 2009. [4] Volně šířené propagační materiály a prezentace společností Motorola, Panasonic,

Tetra, Blaze, Axis, Microsoft.

111

Dear Madam/Sir,

we are pleased to invite you to the International Conference on “Army and Knowledge Society” (AKS 2011) held as an official accompanying programme of the International Exhibition of Defence and Security Technologies and Special Information Systems IDET 2011.

The conference will be held on 11th May 2011, Trade Fair Brno, Czech Republic.

Conference proceedings sections: • Modern Management in Theory and Practice • Army and Operational Capabilities Development • Logistics and Environment in Armed Forces

Paper selection

• the reviewers will consider all abstracts received by the submission deadline, • all authors will receive a notification of abstract selection, • all full papers received by the submission deadline will be double-blind reviewed, • the accepted and presented papers will be published in the conference proceedings, • the best papers in English will be included in the record of proceedings, which will

apply for the ISI Thompson database, • the selected papers will be published in the Academic Journal “Economics and

Management”, listed in the Czech science database (ISSN 1802-3975), • an author can participate as a unique author/ main author/ co-author with 2 papers

maximum, • the papers should be authentic and original contributions and should have never been

published before, • for the authors whose language is not English we strongly recommend that you have

your work proofread.

The requirements for abstracts and papers are attached below.

Conference Language: English, Czech, Slovak.

112

Conference Fees

Basic: 500 CZK or 20 EUR (includes: refreshment, conference materials, conference CD-ROM and a 3-day IDET 2011 fair admission fee for May 10-12).

Full: 2500 CZK or 100 EUR (includes: lunch, refreshment, conference materials, printed conference proceedings or current issue of journal ”Economics and Management”, conference CD-ROM and a 3-day IDET 2011 fair admission fee for May 10-12).

Please note the important deadlines:

• Registration - by January 31, 2010 • Abstract submission – by January 31, 2010 • Notification of abstract acceptance – by February 10, 2011 • Paper submission – by February 28, 2011 • Notification of paper acceptance – by March 31, 2011 • Payment of the participation fee – by April 15, 2011 • Announcement of an in-depth Conference program– by April 15, 2011 • Meeting at the Conference – May 11, 2011

Organizing Committee International Conference “Army and Knowledge Society” (AKS 2011) Dipl. Eng. Vitezslav Jaros, Ph.D. Phone: +420 724230649 Fax: +420 973 443311 E-mail: vitezslav.jaros@unob.cz Web: http://events.vojenskaskola.cz/aks University of Defence Faculty of Economics and Management Kounicova 65 662 10 Brno Czech Republic You can download this First Call from the following link: https://events.vojenskaskola.cz/aks/2011/Documents/FC.pdf

113

Představení autorů / The Authors´ Bibliographies Romana BARTOŠÍKOVÁ, Ing., Ph.D., Ústav ekonomie, Fakulta logistiky a krizového řízení, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Zabývá se oblastí řízení kvality a bezpečností potravin. Romana BARTOSIKOVA, Eng., Ph.D., Department of Economics, Faculty of Logistics and Crisis Management, Tomas Bata University in Zlin. She deals with the food safety and quality control. Email: rbartosikova@flkr.utb.cz, Phone: +420 57 603 8074 Jana BERÁNKOVÁ, RNDr., Universita obrany, Centrum jazykové přípravy Brno. Zabývá se e-learningem a aplikovanou lingvistikou v terciárním vzdělávání. Jana BERANKOVA, RNDr., University of Defence, Language Training Centre, Brno. She deals with issues of E-learning and Applied Linguistics in tertiary education. Email: jana.berankova@unob.cz, Phone +420 973 442 847 Judit BOLGAR, Miklós Zrínyi National Defence University, Budapest, Hungary. Email: Bolgar.Judit@zmne.hu Ivana ČECHOVÁ, PhDr., Ph.D., Universita obrany, Centrum jazykové přípravy Brno. Zabývá se e-learningem a aplikovanou lingvistikou v terciárním vzdělávání. Ivana CECHOVA, PhDr., Ph.D., University of Defence, Language Training Centre, Brno. She deals with issues of E-learning and Applied Linguistics in tertiary education. Email: ivana.cechova@unob.cz, Phone +420 973 443 908 Jiří ČERNÝ, Ing., Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu, Katedra vojenského managementu a taktiky, Brno. Zabývá se problematikou velení a řízení, taktikou útvarů a svazků a teorií řízení. Jirí CERNÝ, Eng., University of Defence, Faculty of Economics and Management, Department of Military Management and Tactics, Brno. He deals with issues of command and control. Email: jiri.cerny@unob.cz, Phone: +420 973 443 022 Josef ERNST, Dr., MBA, Theresan Military Academy, Wr. NEUSTADT, Austria. Email: josef.ernst@bmlvs.gv.at Attila HORTÁTH, doc., Dr., Ústav vojenské logistiky, Fakulta vojenských technologii Jánoše Bolyaiho, Univerzita obrany Miklóše Zrínyiho Budapešť, Maďarsko. Attila HORVATH, Assoc. Prof., Dr., Head of Transport Engineering Department, Military Logistics Institute in Bolyai János Military Technical Faculty of Zrínyi Miklós National Defence University, Budapest, Hungary. Email: horvathpresent@gmail.com

114

Zdeněk FLASAR, doc., Ing., CSc., vedoucí skupiny, Katedra vojenského managementu a taktiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou taktiky jednotek a útvarů. Zdenek FLASAR, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Head of Group, Department of Military Management and Tactics, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with Tactics of Units and Formations. Email: zdenek.flasar@unob.cz, Phone: +420 973 442 938 Drahomír HAUSNER, Dr., Centrum simulačních a trenažérových technologií, Brno. Zabývá se metodologií využití konstruktivní simulace k výcviku velitelů a štábů Drahomír HAUSNER, Dr., Centre of Simulation and Training Technologies, Brno. He develops methodologies of constructive simulation using for commanders and staffs training. Email: drha@centrum.cz , Phone: +420 777 645 169 Eva HOKE, Ing., Ph.D., Ústav ekonomie, Fakulta logistiky a krizového řízení, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Zabývá se problematikou personalistiky, teorií lidského kapitálu a systémové certifikace. Eva HOKE, Eng., Ph.D., Department of Economics, Faculty of Logistics and Crisis Management, Tomas Bata University in Zlin. She deals with the issue of human resources, theories, human capital and system certification. Email: hoke@flkr.utb.cz, Phone: +420 57 603 2089 Petr HRŮZA, Ing., Ph.D., Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu, Katedra vojenského managementu a taktiky, Brno. Zabývá se problematikou automatizovaných systémů velení a řízení, vojenskými informačními systémy a informačním managementem. Petr HRŮZA, Eng., Ph.D., University of Defence, Faculty of Economics and Management, Department of Military Management and Tactics, Brno. He deals with issues of automated command and control systems, military information systems and information management. Email: petr.hruza@unob.cz, Phone: +420 973 442 506 Martin HUBÁČEK, Ing., Ph.D., Centrum simulačních a trenažérových technologií, Brno. Zabývá se problematikou implementace terénních databází do systémů konstruktivní simulace a využití konstruktivní simulace k výcviku velitelů a štábů Martin HUBÁČEK, Eng., PhD., Centre of Simulation and Training Technologies, Brno. He is response for terrain databases implementation for constructive simulation and constructive simulation using for commanders and staff training. Email: martin.hubacek@unob.cz , Phone: +420 973 443 728 Jaroslav KOZŮBEK, Ing., Ph.D. odborný asistent, Katedra vojenského managementu a taktiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou taktiky jednotek a útvarů. Jaroslav KOZUBEK, Eng., PhD., Senior Lecturer, Department of Military Management and Tactics, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with Tactics of Units and Formations. Email: jaroslav.kozubek@unob.cz , Phone: +420 973 443 592

115

Zoltan KRAJNC, Miklós Zrínyi National Defence University, Budapest, Hungary. Email: Krajnc.Zoltan@zmne.hu Jozef KUČÍK, CSc., Ing., akademický pracovník Oddělení chemického vojska, Ústavu OPZHN, Univerzity obrany. Zabývá se problematikou chemického zabezpečení boje a operace a bojovým použitím chemického vojska AČR. Jozef KUČÍK, MSc., Ph.D, academicals worker, Chemical Corps Section, NBC Defence Institute, University of Defence Brno. He deals with issues of chemical support of operations and combat use of Chemical troops of Armed Forces of the Czech Republic. Email: jozef.kucik@unob.cz , Phone: +420 973 442 333

Ivana MANDYSOVÁ, Ing., Ph.D., Ústav veřejné správy a práva, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice. Ivana MANDYSOVA, Eng., Ph.D., Institute of Public Administration and Law, Faculty of Economics and Administration, University of Pardubice. Email: Ivana.Mandysova@upce.cz, Phone: +420 466 036 528 Joszef PADANYI, Miklós Zrínyi National Defence University, Budapest, Hungary. Email: Padanyi.Jozsef@zmne.hu Ľuboš ROSENBERGER, Ing., PhD. Fresenius Medical Care, spol. s.r.o., Piešťany. Zaoberá sa problematikou kvality, bezpečnosti a integrovaných manažérskych systémov. Ľuboš ROSENBERGER, Ing., PhD., Fresenius Medical Care, spol. s.r.o., Piešťany. He deals with issues of quality, safety and integrated management systems. Email: rosenberger@centrum.sk Miroslav ŠKOLNÍK, doc. Ing. PhD., Katedra manažmentu, Akadémia ozbrojených síl GMRŠ, Liptovský Mikuláš, Slovensko. Miroslav SKOLNIK, Assoc. Prof., Eng., Ph.D.,Department of Management, Armed Forces Academy of General Milan Rastislav Stefanik, Liptovský Mikuláš, Slovakia. Email: mskolnik@centrum.sk., Phone: +421 960 423161 Janos TOMOLYA, Miklós Zrínyi National Defence University, Budapest, Hungary. Email: Tomolya.Janos@zmne.hu Vladimír VRÁB, doc., Ing., CSc., Centrum simulačních a trenažérových technologií, Brno. Zabývá se problematikou rozvoje a aplikování simulačních technologií do výcviku a vzdělávání v podmínkách AČR Vladimír VRÁB, Assoc Prof, PhD, Centre of Simulation and Training Technologies, Brno. He is response for development and application of M& for training and educations. Email: Vladimir.vrab@unob.cz , Phone: +420 973 442 862 Dana ZERZÁNOVÁ, PhDr., Universita obrany, Centrum jazykové přípravy Brno. Zabývá se e-learningem a aplikovanou lingvistikou v terciárním vzdělávání. Dana ZERZANOVA, PhDr., University of Defence, Language Training Centre, Brno. She deals with issues of E-learning and Applied Linguistics in tertiary education. Email: dana.zerzanova@unob.cz, Phone +420 973 443 141

116

Petr ŽUJA, Ing. akademický pracovník Oddělení chemického vojska, Ústavu OPZHN, Univerzity obrany. Zabývá se problematikou materiálu a techniky chemického vojska a dekontaminace v AČR. Petr ŽUJA, MSc., academical worker, Chemical Corps Section, NBC Defence Institute Univerity of Defence Brno. He deals with issues of technical and material support of Chemical troops and decontamination in Armed Forces of the Czech Republic. Email: petr.zuja@unob.cz , Phone: +420 973 442 333

117

Představení recenzentů / The Reviewers´ Bibliographies František BOŽEK, prof., Ing., CSc., profesor, Katedra ochrany obyvatelstva, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou ochrany obyvatelstva. Frantisek BOZEK, Prof., Eng., Ph.D., Professor, Department of Population Protection, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with Population Protection. Email: frantisek.bozek@unob.cz , Phone: +420 973 443 170 Pavel BREBERA, Mgr., Ph.D., Univerzita Pardubice, Jazykové centrum. Zabývá se problematikou didaktiky anglického jazyka a učitelského vzdělávání. Pavel BREBERA, Mgr., Ph.D., University of Pardubice, Language Centre. He deals with issues of English language teaching methodology and teacher education. Email: pavel.brebera@upce.cz, Phone: +420 466 036 710 Zdeněk FLASAR, doc., Ing., CSc., vedoucí skupiny, Katedra vojenského managementu a taktiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou taktiky jednotek a útvarů. Zdenek FLASAR, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Head of Group, Department of Military Management and Tactics, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with Tactics of Units and Formations. Email: zdenek.flasar@unob.cz, Phone: +420 973 442 938 Josef JANOŠEC, doc., Ing., CSc., Institut ochrany obyvatelstva MV GŘ HZS ČR, Lázně Bohdaneč. Zabývá se teorií bezpečnosti, ochranou obyvatelstva, bezpečnostní politikou, krizovým řízením, bezpečnostním managementem. Josef JANOSEC, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Population Protection Institute MI GD FRS CR, Lázně Bohdaneč. He deals with Security theory, Population Protection, Security Policy, Crisis Management, Management of Security. Email: josef.janosec@ioolb.izscr.cz, Phone: +420 950 580 220 Ludvík JAROŠ, PhDr., analytik, kouč a trenér. Zabývá se problematikou řízení lidských zdrojů a vzděláváním managementu v soukromém i veřejném sektoru. Ludvik JAROS, PhDr., Analyst, Couch and Trainer. He deals with human resources management and the management education in the field private and public sector. Email: jaros.ludvik@seznam.cz, Phone: +420 603 926 656 Jozef KEBIS, Ing., Vojenská akademie Vyškov. Zabývá se problematikou výuky a výcviku vojáků chemických odborností v kariérových a účelových kurzech v oblasti OPZHN. Jozef KEBIS, Eng., Military Academy in Vyškov. He deals with issues of education and field training for chemical specialists in CBRN career and special courses. Email: jkebis@seznam.cz, Phone: +420 973 45 08 41

118

Jaroslav KOZŮBEK, Ing., Ph.D. odborný asistent, Katedra vojenského managementu a taktiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou taktiky jednotek a útvarů. Jaroslav KOZUBEK, Eng., PhD., Senior Lecturer, Department of Military Management and Tactics, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with Tactics of Units and Formations. Email: jaroslav.kozubek@unob.cz , Phone: +420 973 443 592 Oskar KOVAŘÍK, Ing., Velitelství sil podpory Stará Boleslav. Vykonává funkci zástupce náčelníka odboru výzbrojního a technického zabezpečení a zabývá se problematikou komplexního řízení rozhodujících systémů a procesů s rezortní působností v oblasti zabezpečení a hospodaření s majetkem majetkových uskupení 2.2, 2.3, 2.4, 5.0, 6.2 a zabezpečuje řízení a organizaci provozu a oprav, metrologie a OTD. Oskar KOVAŘÍK, Eng., Headquarters of Support, Stará Boleslav. He serves as a Deputy Chief of a Armament &Technical Provision Branch and he is responsible for complex controlling of decisive systems and processes of provision and management of weapons, transportation vehicles, communications device and ammunition on the Czech Armed Forces level and carry out supervision and organization of running and repairmen of equipment, metrology and special technical supervision. Email: oskark@seznam.cz, Phone: +420 973 230 502, +420 724 605 181 Miroslav PECINA, doc., Ing., CSc., Univerzita obrany, Katedra logistiky. Zabývá se problematikou vojenské logistiky. Miroslav PECINA, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., University of Defence Brno, Department of Logistics.. He deals with issues of military logistics. Email: miroslav.pecina@unob.cz, Phone: +420 973 443 312 Eva PINDEŠOVÁ, PaeDr., PhDr., Katedra řízení lidských zdrojů, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Eva PINDESOVA, PeaDr., PhDr., Department of Human Resources Management, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. Email: eva.pindesova@unob.cz , Phone: +420 973 442 521 Marian PIPTA, Ing., Oddělení velení a řízení, Sekce rozvoje druhů sil – operační sekce MO. Zabývá se problematikou velení a řízení v operacích – koncepce míst velení. Marian PIPTA, Eng., Command and Control Department, Force Development Division - Operational Division MoD. He deals with command and control during conduct of operation especially concept of command posts. Email: pipta@seznam.cz, Phone: +420 973 217 146 Martin POP, Ing., odborný asistent, Katedra ekonomie, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou obecné ekonomické teorie, hospodářské politiky, světové ekonomiky, globální ekonomiky a veřejných financí. Martin POP, Eng., Senior Lecturer, Department of Economics, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with Economic Policy, International Economics, Global Economics and Public Finance. Email: martin.pop@unob.cz, Phone: +420 973 443 245

119

Jaroslav PRŮCHA, Ing., Rektorát UO - Prorektor pro vnější vztahy. Zabývá se evropskou bezpečnostní a obrannou politikou, problematikou tvorby a nasazení EU battlegroup a bojem proto obchodování s lidmi při vojenských operacích. Jaroslav PRŮCHA, Ing., Vice rector for External Relations, University of Defence. He deals with European Security and Defence Policy, challenges of EU Battlegroup deployment and Combating Trafficking in Human Beings in Military Operations. Email: jaroslav.prucha@unob.cz, Phone: +420 973 444 950 David ŘEHÁK, Ing., Ph.D., Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Zabývá se problematikou ochrany obyvatelstva, ochrany životního prostředí, řízení rizik a bezpečnostním prostředím. David REHAK, Eng., Ph.D., VSB-Technical University of Ostrava. He deals with issues of Civil Protection, Environmental Protection, Risk Management and Security Environment. Email: david.rehak@vsb.cz, Phone: +420 597 322 816 Romana SZLAUEROVÁ, PhDr., Mendelova univerzita, Brno. Vyučuje anglický a ruský jazyk a zabývá se ruskou terminologií v oblasti managementu. Romana SZLAUEROVA, PhDr., Mendel University, Brno. She teaches English and Russian languages and deals with Russian management terminology. Email: romana.szlauerova@seznam.cz, Phone +420 604 455 114 Petr TOMEČEK, Ing., Ph.D., Agentura rozvoje informatiky. MO ČR. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou informační válek a informačních systémů v systémech velení a řízení. Petr TOMEČEK, Eng., Ph.D., Information Technology Development Agency, Ministry of Defence of the Czech Republic. He has dealt with problems of information warfare and military communication and information systems within the command and control systems in his scientific, research, publication and pedagogical activities. Email: petr.tomecek@unob.cz, Phone: +420 973 442 137 Nela URBANOVÁ, Ing., Univerzita obrany Brno. Zabývá se problematikou řízení lidských zdrojů (HRM) v rámci soukromého i veřejného sektoru. Nela URBANOVÁ, Eng., University of Defence Brno. She deals with issues of Human resources management (HRM) in the field private and public sector. Email: nela.urbanova@unob.cz, Phone: +420 973 443 922 Oto VEJMELKA, Ing., Velitelství výcviku – Vojenská akademie Vyškov, Institut doktrín. Zabývá se problematikou operačního umění, velení a řízení. Oto VEJMELKA, Eng., Institute of Education, Training Command- Military Academy, Vyskov. He deals with issues of operational art and command and control. Email: oto.vejmelka@doctrine.cz, Phone: +420 973 450 914

120

Karel VYDRA, Ing., Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení Vyškov. Zabývá se problematikou analýz a zpracování standardizačních dokumentů, doktrín a konceptů Severoatlantické Aliance v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení (OPZHN). Karel VYDRA, Ing., Joint Chemical Biological Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence, Vyškov. He deals with matters of analysis on NATO standardisation agreements, doctrines and concepts in area of Chemical Biological Radiological and Nuclear (CBRN) Defence. E-mail: vydrak@jcbrncoe.cz, Phone +420 973 45 28 15 Jan ZEZULA, Ing., Ph.D., velitel 71. mechanizovaného praporu AČR. Zabývá se problematikou použití sil a prostředků AČR v operacích. Jan ZEZULA, Eng., Ph.D., Commander of 71th mechanized battalion ACR. He deals with the issue of the use of the ACR forces and capabilities in operations. Email: zezulaj1@centrum.cz, Phone: +420 724 033 387 Tomáš ZIPFEL, Ing., Mgr., Ph.D., pracoviště vojenského zařízení 5847, Praha. Zabývá se problematikou bezpečnostní a hospodářské politiky. Tomas ZIPFEL, Eng., Mgr., Ph.D., The Workplace of Military Institution 5847, Prague. He deals with the Security and Economic Policy. Email: t.zipfel@seznam.cz, Phone: +420 724 723 403

Economics and Management

Ekonomika a Management

Published by/Vydává: University of Defence

Univerzita obrany

Address/Adresa: Kounicova 65, 662 10 Brno

Czech Republic

+ 420 973 442 660

http://www.unob.cz

Number/Číslo: 2/2010

Date of publication: 31th December 2010

Datum vydání: 31.12.2010

Executive Editor/

Výkonný redaktor: Eng. Vítězslav JAROŠ, Ph.D.

Printed by/Tisk: University Press of University of Defence

Vydavatelství Univerzity obrany

Registration number/

Evidenční číslo: MK ČR E 17538

ISSN 1802-3975

© University of Defence

Univerzita obrany