Ročník 2016

SBÍRKA PŘEDPISŮ

ČESKÉ REPUBLIKY

PROFIL PŘEDPISU:

Titul předpisu:

Vyhláška o monitorování radiační situace

Citace: 360/2016 Sb. Částka: 143/2016 Sb.

Na straně (od-do): 5642-5689 Rozeslána dne: 9. listopadu 2016

Druh předpisu: Vyhláška Autoři předpisu: Státní úřad pro jadernou

bezpečnost

Datum přijetí: 17. října 2016 Datum účinnosti od: 1. ledna 2017

Platnost předpisu: ANO Pozn. k úč.:

Hesla rejstříku:

Euratom ; Jaderné materiály, jaderná zařízení, radioaktivní látky, štěpné

látky, radioaktivní zásilky ; Ministerstva a ostatní ústřední orgány – Státní

úřad pro jadernou bezpečnost ; Monitorování radiační situace

Vydáno na základě:

263/2016 Sb.

Předpis mění:

Předpis ruší:

Související předpisy EU:

32013L0059; 32000H0473

Text předpisu:

360

VYHLÁŠKA

ze dne 17. října 2016

o monitorování radiační situace

Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016

Sb., atomový zákon, k provedení § 9 odst. 2 písm. c), § 24 odst. 7, § 25 odst. 2

písm. a) až c) a e), § 69 odst. 2 písm. d) a e), § 111 odst. 3 písm. d), § 149 odst. 6

písm. a) až c) a § 150 odst. 4 písm. a) až c):

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a zároveň navazuje

na přímo použitelný předpis Euratomu2) a upravuje

a)

výčet změn ovlivňujících monitorování radiační situace pracoviště III.

kategorie a pracoviště IV. kategorie,

b)

požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti

monitorování radiační situace,

c)

výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační

situace,

d)

rozsah a způsob sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání

veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace a

uchovávání informací o nich,

e)

rozsah a způsob předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech

důležitých z hlediska monitorování radiační situace,

f)

okruh údajů předávaných Evropské komisi a Úřadu a způsob jejich

předávání,

g)

výčet změn souvisejících s monitorováním radiační situace na pracovišti se

zdrojem ionizujícího záření,

h)

rozsah a způsob dokumentování změny související s monitorováním radiační

situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a jejího oznamování

Úřadu,

i)

rozsah a způsob monitorování úložiště radioaktivního odpadu,

j)

podrobné požadavky na formu a způsob monitorování radiační situace,

k)

kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace,

l)

obsah národního programu monitorování,

m)

požadavky na činnosti vykonávané měřicí laboratoří a její vybavení,

n)

rozsah a způsob provádění porovnávacích měření a

o)

obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

smíšenou stravou směs vybraných základních potravin, která složením a

množstvím ve směsi odpovídá průměrné denní spotřebě obyvatele České

republiky, a

b)

položkami smíšené stravy jednotlivé základní druhy potravin.

§ 3

Monitorování radiační situace

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

Monitorování radiační situace na území České republiky ke stanovení velikosti

zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva musí být provedeno tak, aby

a)

při normálním monitorování

1.

bylo zajištěno systematické a trvalé měření úrovně ozáření,

2.

byly stanoveny obvyklé hodnoty ozáření,

3.

bylo umožněno včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozáření nad obvyklé

hodnoty a

4.

byl potvrzen vznik nehodové expoziční situace,

b)

při havarijním monitorování

1.

byl identifikován a charakterizován nastalý únik radioaktivní látky a šíření

ionizujícího záření; jedná-li se o nehodovou expoziční situaci vzniklou na

území České republiky, je součástí monitorování radiační situace odhad

šíření nastalého úniku radioaktivní látky a ionizujícího záření v okolí

jaderného zařízení nebo pracoviště, na němž k radiační mimořádné události

došlo, nebo v okolí místa, kde byla nehodová expoziční situace vyvolána

svévolným činem,

2.

bylo identifikováno kontaminované území a

3.

bylo umožněno předpovědět vývoj nehodové expoziční situace.

§ 4

Monitorovací sítě

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Monitorování musí být prováděno prostřednictvím monitorovacích sítí.

(2) Monitorovací sítě se dělí

a)

podle území na síť řídkou3) a hustou4), která se dále dělí na teritoriální síť,

která pokrývá celé území České republiky, lokální síť, která pokrývá

vybrané území a je na něm cíleně zahuštěná, a hraniční síť, která pokrývá

hranice vymezeného, popřípadě uzavřeného prostoru, a

b)

podle účelu a použitého způsobu měření nebo provádění odběrů na síť pro

zevní a vnitřní ozáření.

(3) Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí jsou uvedeny v příloze č. 1 k této

vyhlášce.

§ 5

Monitorovací místa

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Monitorovací místa se dělí na měřicí, odběrová a sběrná.

(2) Monitorovací místa se dále dělí na stálá a na nestálá. Pro nestálá

monitorovací místa, ve kterých se provede pouze jedno měření, jeden odběr nebo

jeden sběr vzorku, se určuje alespoň zeměpisná šířka a zeměpisná délka a pro stálá

monitorovací místa se určuje též název a nadmořská výška. Všem monitorovacím

místům je datovým střediskem Úřadu přidělen identifikátor.

(3) Měřicí a odběrová místa s výjimkou měřicích míst v monitorovacích

trasách a v hraničních sítích se stanovují před zahájením příslušného měření nebo

odběru tak, aby byl minimalizován případný vliv okolních budov, porostu a dalších

objektů na výsledek měření. Měřicí a odběrová místa v lokálních sítích, měřicí

místa v monitorovacích trasách a sběrná místa se stanovují tak, aby při havarijním

monitorování bylo možné využít výsledky monitorování pro zpracování návrhu na

zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření.

(4) Měřicí místa pro provádění měření v monitorovacích sítích

a)

pro zevní ozáření s výjimkou monitorovacích tras musí umožnit umístění

měřicích zařízení do výšky nejméně 1 m nad zemí,

b)

včasného zjištění musí být stanovena tak hustě, aby umožnila včasné zjištění

zvýšené úrovně zevního ozáření nad obvyklé hodnoty na území České

republiky s tím, že za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se

vyskytujících hodnot ze všech dosavadních měření provedených v daném

měřicím místě, a

c)

teledozimetrického systému musí umožnit při nehodové expoziční situaci

vzniklé v energetickém jaderném zařízení nebo při podezření na ni včasné

zjištění případného úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření

do ovzduší a provedení odhadu jeho velikosti.

(5) Odběrová místa se stanovují tak, aby byl prováděn odběr vzorků

a)

životního prostředí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo

jiném povrchu; stálá odběrová místa pro provádění odběru vzorků v

hydrosféře musí umožnit u povrchové vody, s výjimkou říčních vod, odběr z

velkých vodních ploch, u říční vody odběr v místech, kde je možné zjistit

průtok, u pitné vody v místech, jež umožní vykazovat odpovídající objemy

vody vyrobené nebo dodané zásobovací sítí za rok, a u odpadních vod v

místech, kde je možné stanovit objem výpusti, a

b)

potravního řetězce v obchodní síti nebo u producenta mléka, mléčných

výrobků, položek smíšené stravy nebo krmiva; odběrová místa pro

provádění odběru vzorků samosběrem lesních plodin a hub musí být volena

tak, aby charakterizovala území jejich výskytu.

(6) Sběrná místa jsou místa shromažďování a sběru vzorků z exkretů, při

havarijním monitorování navíc i vzorků z potravního řetězce, a místa soustředění

osob k měření obsahu radionuklidů ve vybraných orgánech lidského těla nebo v

celém lidském těle.

§ 6

Monitorované položky

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Monitorovanými položkami charakterizujícími vnější pole ionizujícího

záření zdrojů, které mohou způsobit zevní ozáření a které se nacházejí v atmosféře,

hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu, jsou ovzduší, voda, půda

a povrch lidského těla, těla zvířete a předmětu.

(2) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje obsah radionuklidů a

které mohou při požití nebo vdechnutí způsobit vnitřní ozáření, jsou ovzduší a

voda, které reprezentují životní prostředí, dále mléko, mléčné výrobky, smíšená

strava, položky smíšené stravy a krmiva, které reprezentují potravní řetězec.

(3) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje vnitřní ozáření, jsou

exkrety, vybrané orgány lidského těla nebo celé lidské tělo.

(4) Podrobnosti k členění monitorovaných položek podle odstavců 1 až 3 jsou

uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 7

Měření a vyhodnocování fyzikálních veličin

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Přímé měření musí být provedeno jako okamžité v určitém čase nebo

integrální za určitý časový úsek, kontinuální po určitou dobu, jednorázové nebo

opakované. Nepřímé měření musí být provedeno v měřicí laboratoři po odběru a

případném zpracování vzorku; přiřazení typu měření k jednotlivým sítím je

uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Nové postupy měření nebo jejich revize se zavádějí do praxe po jejich

úspěšném prověření, zejména v rámci nácviku nebo porovnávacího měření.

Prověřuje se srovnatelnost hodnot získaných různými postupy, splnění požadavků

na nejmenší detekovatelné hodnoty meřených fyzikálních veličin, popřípadě na

rozsah měření, uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Podrobnosti k měření a vyhodnocování fyzikálních veličin v

monitorovaných položkách jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 8

Měřicí a odběrová zařízení

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Měřicí zařízení, které slouží k měření příslušné fyzikální veličiny na

měřicích místech, musí

a)

splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu meřené fyzikální

veličiny nebo na rozsah měření, který je uveden v příloze č. 3 k této

vyhlášce,

b)

být schopno měřit i ve ztížených meteorologických podmínkách,

c)

poskytovat v síti včasného zjištění spolu s výsledkem měření datum a časové

údaje měření,

d)

poskytovat na monitorovacích trasách spolu s výsledkem měření datum a

časové údaje měření, zeměpisné souřadnice měřicího místa a

e)

poskytovat v síti spektrometrického měření spolu s výsledkem časové údaje

měření.

(2) Měřicí zařízení používané k měření příslušné fyzikální veličiny

charakterizující obsah radionuklidu v monitorovaných položkách musí umožnit

stanovení obsahu radionuklidu ve vzorku odebraném na odběrovém místě nebo ve

vzorku reprezentujícím lidské tělo nebo v celém těle a musí splňovat požadavky na

nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3

k této vyhlášce.

(3) Odběrové zařízení

a)

používané na odběrovém místě musí umožnit provedení odběru vzorků tak,

aby následné měření vzorků splňovalo požadavky na nejmenší

detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k

této vyhlášce,

b)

určené k odběrům vzduchu a aerosolů musí umožnit provádění

kontinuálního odběru a stanovení průtoku nebo objemu odebraného

vzduchu,

c)

uspořádané do souboru zařízení určených k odběru vzorků výpustí do

ovzduší a kapalných výpustí musí umožnit určení objemu výpusti a

d)

umístěné stabilně na odběrovém místě musí být schopné provádět odběry i

za ztížených meteorologických podmínek.

(4) U zařízení podle odstavců 1 až 3 určených v programu monitorování nebo

v národním programu monitorování se kontroluje stálost parametrů a provádí

kalibrace.

§ 9

Vzorky

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Vzorek se odebírá jako

a)

bodový nebo kontinuální,

b)

směsný nebo reprezentativní.

(2) Vzorek musí být odebrán v množství umožňujícím jeho měření, které splní

požadavek na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny podle

přílohy č. 3 k této vyhlášce, popřípadě i jeho opakované měření, pokud je to pro

danou monitorovanou položku určeno v příslušném programu monitorování.

Vzorek pro opakované měření musí být uchován nejméně tak dlouho, dokud datové

středisko Úřadu nevydá pokyn k jeho likvidaci.

(3) Ke každému odebranému vzorku musí být proveden záznam o odběru,

který obsahuje údaje, jejichž přehled a forma jsou uvedeny v příloze č. 4 k této

vyhlášce, a který spolu s odebraným vzorkem musí být předán přímo nebo

prostřednictvím sběrných míst měřicí laboratoři.

§ 10

Měřicí laboratoř

[K § 149 odst. 6 písm. a) a § 150 odst. 4 písm. a)

atomového zákona]

(1) Měřicí laboratoř musí provést příjem vzorku odebraného v souladu s § 9,

přípravu k měření, popřípadě zpracování, měření a vyhodnocení měření

odebraného vzorku.

(2) Měřicí laboratoř musí

a)

převzít vzorek a potvrdit jeho převzetí,

b)

převzít vyplněný záznam o odběru,

c)

zkontrolovat úplnost údajů v záznamu,

d)

zkontrolovat, zda označení vzorku odpovídá příslušným údajům v záznamu

o odběru,

e)

zaevidovat vzorek a přidělit jednoznačné označení vzorku a

f)

třídit vzorky podle kontaminace za nehodové expoziční situace.

(3) Měřicí laboratoř dále musí

a)

provést měření obsahu jednotlivých radionuklidů ve vzorcích v souladu s

požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny

uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce,

b)

při měření soustavně kontrolovat správné provádění měření tak, aby byla

zajištěna jeho opakovatelnost, přesnost a citlivost,

c)

předat údaje o vzorku ze záznamů o odběru a o měření uvedené v příloze č. 4

k této vyhlášce do datového střediska Úřadu,

d)

účastnit se porovnávacího měření a

e)

o prováděných činnostech vést a uchovávat záznamy po dobu 10 let, jedná-li

se o činnosti prováděné v souvislosti s havarijním monitorováním při

radiační havárii, uchovává záznamy po dobu 30 let. Pokud měřicí laboratoř

není schopna dobu pro uchování záznamů dodržet, musí předat záznamy

datovému středisku Úřadu.

§ 11

Předávání dat z monitorování

[K § 149 odst. 6 písm. a) a § 150 odst. 4 písm. c) atomového zákona]

(1) Osoby podle § 149 odst. 2 atomového zákona musí předat data z

monitorování, která obsahují kromě výsledků měření také datum, časové a

zeměpisné údaje, datovému středisku Úřadu neprodleně po jejich získání,

dálkovým přístupem5) v datovém formátu, který musí splňovat požadavky souboru

technických opatření (dále jen "datové rozhraní") uvedeného v národním programu

monitorování.

(2) Datové rozhraní pro data z monitorování ze sítě včasného zjištění, sítě

integrálního měření, sítě okamžitého měření, hraniční sítě a ze sítě vnitřního

ozáření musí být pro danou síť jednotné.

(3) Pokud je dálkový přístup podle odstavce 1 nefunkční nebo za nehodové

expoziční situace není možné předání dat dálkovým přístupem, je přípustné

předávání dat v analogové formě nebo na jiných nosičích digitálních dat

odsouhlasených datovým střediskem Úřadu.

(4) Obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí je uveden v příloze č.

5 k této vyhlášce.

§ 12

Datové středisko Úřadu

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Datové středisko Úřadu data z monitorování

a)

nepřetržitě přijímá prostřednictvím datového rozhraní stanoveného v

národním programu monitorování,

b)

posuzuje z hlediska jejich použitelnosti podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,

c)

porovnává s monitorovacími úrovněmi uvedenými v národním programu

monitorování; v případě překročení příslušné monitorovací úrovně

prověřuje, zda toto překročení není důsledkem vzniku nehodové expoziční

situace; pokud se jedná o chybu, vyšetřuje její příčinu a požaduje zjednání

nápravy u dodavatele dat,

d)

shromažďuje, ukládá a uchovává; pokud se jedná o data z normálního

monitorování provedeného při havarijním cvičení, nácviku nebo

porovnávacím měření nebo o data z havarijního monitorování, ukládá a

uchovává data odděleně od ostatních předávaných dat,

e)

zveřejňuje6) přednostně jako prostorová data7), a to způsobem umožňujícím

dálkový přístup a zobrazení dat pro potřeby řešení krizových situací za

využití jednotných zeměpisných podkladů v souladu s jiným právním

předpisem8),

f)

zpracovává ve formě podkladů potřebných pro vypracování návrhu Úřadu

podle § 208 písm. f) atomového zákona a k zavedení, potvrzení, upřesnění

nebo odvolání ochranných opatření, pokud se jedná o data z havarijního

monitorování,

g)

zpracovává do výroční zprávy o monitorování radiační situace na území

České republiky a

h)

starší 10 let uchovává na datových nosičích umožňujících případné budoucí

zpracování v historických řadách.

(2) Datové středisko Úřadu předává Evropské komisi dálkovým přístupem

podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou

energii9) použitelná data

a)

z monitorování radiační situace na území České republiky prováděného

monitorovacími sítěmi zevního a vnitřního ozáření z radionuklidů

obsažených v ovzduší průběžně,

b)

z normálního monitorování provedeného v rámci řídké sítě za kalendářní rok

do 30. června následujícího roku10) a

c)

z monitorování výpustí z energetických jaderných zařízení za kalendářní rok

ve formě standardizovaných informací podle přílohy č. 6 k této vyhlášce do

30. září následujícího roku11).

(3) Datové středisko Úřadu dále

a)

poskytuje měřicí laboratoři identifikátory stálých monitorovacích míst a

dodavateli dat z přímého měření identifikátory stálých měřicích míst,

b)

poskytuje držiteli povolení datové formáty pro předávání dat,

c)

vydává měřicí laboratoři pokyn k likvidaci vzorku pro opakované měření a

d)

zabezpečuje kompatibilitu s formáty prostorových dat stanovených jiným

právním předpisem12).

§ 13

Rozsah a způsob provádění porovnávacího měření

[K § 150 odst. 4 písm. b) atomového zákona]

(1) Porovnávacím měřením musí být prověřeno plnění požadavků měření a

vyhodnocování fyzikálních veličin na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené

fyzikální veličiny nebo rozsah měření podle přílohy č. 3 k této vyhlášce a na

nejistotu výsledků měření.

(2) Porovnávací měření se dělí na přípravnou, realizační a hodnotící část.

Přípravná část obsahuje přípravu referenčního vzorku, přípravu pokynů, popřípadě

dotazníku pro účastníky porovnávacího měření, stanovení termínu a podmínek

měření, včetně požadovaného datového formátu. Realizační část obsahuje přípravu

k měření, případné zpracování dodaného vzorku, měření, vyhodnocování výsledků

a předání dat v požadovaném datovém formátu a určeným datovým rozhraním.

(3) Rozsah porovnávacích měření organizovaných Úřadem je uveden v příloze

č. 7 k této vyhlášce. Úřad stanoví kritéria pro hodnocení výsledků porovnávacího

měření a následně podle nich hodnotí příslušné měření. Po vyhodnocení výsledků z

porovnávacího měření Úřad určí, které výsledky nevyhověly stanoveným kritériím

pro toto měření, a vyhodnocuje, zda účastník byl v porovnávacím měření úspěšný.

§ 14

Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska

monitorování radiační situace

[K § 25 odst. 2 písm. a) až c) a e) atomového zákona]

(1) Veličinami důležitými z hlediska monitorování radiační situace jsou

fyzikální veličiny charakterizující pole záření a obsah radionuklidů v

monitorovaných položkách uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Skutečnostmi důležitými z hlediska monitorování radiační situace jsou

a)

výsledky kontroly správného provádění měření podle § 10 odst. 3 a kontroly

stálosti parametrů měřicích a odběrových zařízení podle § 8 odst. 4,

b)

činnosti prováděné měřicí laboratoří podle § 10,

c)

záznamy o odběru podle § 9 odst. 3 a záznamy o měření podle § 10 odst. 3,

d)

data z monitorování, datové formáty, datová rozhraní podle § 11 odst. 1,

e)

skutečnosti charakterizující kapalné a plynné výpusti z pracoviště,

f)

skutečnosti charakterizující pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v

okolí pracoviště,

g)

hodnoty monitorovacích úrovní a činnosti při jejich překročení,

h)

vyhodnocování úspěšnosti provedené organizátorem porovnávacího měření

podle § 13 odst. 3 a doklady o odstranění nedostatků, pokud byly

organizátorem zjištěné, a

i)

vzorky pro potřeby zahájení institucionální kontroly.

(3) Veličiny podle odstavce 1 musí být sledovány, měřeny, hodnoceny,

ověřovány a zaznamenávány a skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) až h) musí být

hodnoceny, ověřovány a zaznamenávány v rozsahu a způsobem vymezenými v

programu monitorování.

(4) Jedná-li se o veličiny a skutečnosti související s monitorováním

a)

pracoviště IV. kategorie, které je jaderným zařízením, musí být uchovávány

záznamy po celou dobu provozu pracoviště a po dobu vyřazování pracoviště

z provozu a po té po dobu 10 let po vyřazení a

b)

úložiště radioaktivních odpadů, musí být uchovávány všechny skutečnosti

podle odstavce 2 písm. i) a záznamy o nich po dobu minimálně 50 let nebo

do doby zahájení institucionální kontroly.

(5) Pokud držitel povolení není schopen dobu pro uchování záznamu podle

odstavce 3 nebo 4 nebo vzorků dodržet, musí předat záznamy nebo vzorky

datovému středisku Úřadu.

(6) Držitel povolení nebo měřicí laboratoř při předávání dat z monitorování

radiační situace musí současně předat datovému středisku Úřadu informaci o

překročení monitorovacích úrovní stanovených v programu monitorování. Pokud se

jedná o předávání dat z monitorování výpustí z energetických jaderných zařízení a

přepracovatelského závodu, musí být předána tato data současně ve formě

standardizované informace podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

§ 15

Kritéria pro výběr dalších osob pro provádění

monitorování radiační situace

[K § 149 odst. 6 písm. b) atomového zákona]

(1) Kritérii pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace

jsou

a)

vyhodnocení účasti v porovnávacím měření podle § 13 odst. 3 jako úspěšné,

nebo

b)

nezjištění žádného nedostatku při nácviku monitorování pro monitorovací

síť, fyzikální veličinu a monitorovanou položku, jedná-li se o monitorovací

síť, fyzikální veličinu nebo monitorovanou položku, pro niž nejsou

organizována porovnávací měření.

(2) Zařazení k účasti v porovnávacím měření nebo nácviku monitorování Úřad

provede na základě další osobou předložených podkladů, kterými jsou

a)

přehled fyzikálních veličin a monitorovaných položek, které má další osoba

zájem monitorovat, a monitorovacích sítí, v nichž má zájem monitorovat,

b)

informace o personálním zajištění monitorování podle odstavce 2 písm. a),

které má další osoba zájem monitorovat,

c)

přehled měřicích zařízení uvažovaných k zajištění monitorování podle

odstavce 2 písm. a), které má další osoba zájem monitorovat, včetně

informace o měřicím rozsahu měřicích zařízení a dokladu o provedení

poslední kontroly stálosti parametrů a kalibrace, a

d)

návrh postupu činnosti, podle které další osoba bude provádět monitorování.

§ 16

Obsah národního programu monitorování

[K § 149 odst. 6 písm. c) atomového zákona]

Národní program monitorování obsahuje

a)

výčet osob, které podle tohoto programu zajišťují monitorování, včetně

kontaktních údajů na zástupce odpovědné za monitorování,

b)

přehled monitorovacích sítí, včetně výčtu monitorovacích míst s uvedením

údajů podle § 5 odst. 2 a jejich vyznačení v digitalizovaném mapovém

podkladu,

c)

výčet monitorovaných položek s uvedením jejich členění do všech úrovní a

výčet fyzikálních veličin, které v nich budou měřeny,

d)

výčet všech v úvahu připadajících postupů činností při monitorování, včetně

rozsahu a frekvence provádění jednotlivých činností,

e)

výčet měřicích a odběrových zařízení, popis jejich parametrů, určení

frekvence kontroly stálosti jejich parametrů a provádění kalibrace,

f)

výčet měřicích laboratoří,

g)

popis datových formátů a formy datového přenosu podle § 11, včetně

požadavků na příslušná datová rozhraní,

h)

výčet vzorků, pro které může být požadováno opakované měření,

i)

určení konkrétních činností a použitých prostředků podle písmen b) až h) při

monitorování pro jednotlivé osoby podle písmena a) a

j)

hodnoty monitorovacích úrovní a přehled příslušných opatření při jejich

překročení.

§ 17

Změny ovlivňující monitorování radiační situace

[K § 9 odst. 2 písm. c) atomového zákona]

Změny ovlivňující monitorování radiační situace jsou změny v okolí pracoviště

III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, které

a)

mají bezprostřední dopad na monitorování radiační situace a

b)

jsou důsledkem zahájení

1.

výstavby jaderného zařízení nebo jiného pracoviště IV. kategorie, kromě

pracoviště s jaderným zařízením, nebo

2.

provozu jiného pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie.

§ 18

Změny související s monitorováním radiační situace

na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření

[K § 69 odst. 2 písm. d) a § 69 odst. 2 písm. e) atomového zákona]

(1) Změny související s monitorováním výpustí a okolí jsou změny provedené

a)

v postupech odběru a zpracování vzorku, nebo

b)

v postupech měření a vyhodnocování fyzikálních veličin jejich aktualizací

nebo revizí, popřípadě přijetím nového postupu.

(2) Držitel povolení provede o změnách záznam a oznámí je 30 dnů před jejich

provedením Úřadu.

§ 19

Požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost

v oblasti monitorování radiační situace

(K § 24 odst. 7 atomového zákona)

(1) Záměr monitorování výpustí z jaderného zařízení nebo z pracoviště IV.

kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízením, obsahuje

a)

popis předpokládaného množství, typu a složení výpustí,

b)

předpokládanou dobu zahájení vypouštění a monitorování výpustí

uvažovaných podle písmene a),

c)

přehled předpokládaných monitorovacích sítí s výčtem uvažovaných

monitorovacích míst a uvedením údajů podle § 5 odst. 2,

d)

výčet předpokládaných měřených fyzikálních veličin a monitorovaných

položek s uvedením členění položek do všech úrovní,

e)

výčet předpokládaných měřicích a odběrových zařízení a návrh frekvence

provádění kontrol stálosti jejich parametrů,

f)

popis předpokládaného způsobu nakládání se vzorky, včetně způsobu

likvidace vzorků odebíraných při havarijním monitorování,

g)

výčet předpokládaných měřicích laboratoří,

h)

výčet předpokládaných postupů pro všechny činnosti monitorování včetně

bilancování,

i)

návrh rozsahu a frekvence monitorování a

j)

návrh předpokládaného způsobu předávání dat podle § 11 a uchovávání

záznamů.

(2) Program monitorování výpustí a okolí obsahuje

a)

přehled monitorovacích sítí,

b)

výčet měřených fyzikálních veličin a monitorovaných položek s uvedením

členění položek do všech úrovní,

c)

přehled monitorovacích míst s uvedením údajů podle § 5 pro normální a

havarijní monitorování včetně jejich zakreslení do digitalizovaného

mapového podkladu,

d)

popis způsobu nakládání se vzorky, včetně způsobu likvidace vzorků

odebíraných při havarijním monitorování,

e)

výčet měřicích laboratoří,

f)

rozsah a frekvenci měření a bilancování,

g)

popis způsobu předávání dat podle § 11 a uchovávání záznamů,

h)

výčet používaných měřicích a odběrových zařízení a jejich parametrů,

i)

rozsah a frekvenci odběrů vzorků pro normální a havarijní monitorování,

j)

hodnoty monitorovacích úrovní a přehled příslušných opatření při jejich

překročení,

k)

frekvenci předávání dat z jednotlivých monitorovacích sítí,

l)

popis datového rozhraní pro předávání dat a

m)

výčet postupů pro všechny činnosti monitorování.

(3) Program monitorování podle přílohy č. 1 části 1 písm. a) bodu 5 a části 2

písm. a) bodu 8 atomového zákona se vztahuje pouze na monitorování okolí.

(4) Popis způsobu monitorování okolí po uzavření úložiště radioaktivního

odpadu obsahuje

a)

vymezení okolí, v němž bude prováděno monitorování,

b)

přehled monitorovacích sítí,

c)

výčet měřených fyzikálních veličin a monitorovaných položek s uvedením

členění položek do všech úrovní,

d)

výčet uvažovaných monitorovacích míst s uvedením údajů podle § 5,

e)

výčet měřicích a odběrových zařízení a návrh frekvence provádění kontrol

stálosti jejich parametrů,

f)

popis předpokládaného způsobu nakládání se vzorky,

g)

výčet měřicích laboratoří,

h)

výčet postupů, rozsahu a frekvence měření a

i)

popis předpokládaného způsobu předávání dat podle § 11.

§ 20

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Předsedkyně:

Ing. Drábová, Ph.D., v. r.

____________________________________________________________

1)

Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví

základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení

ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom,

96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.

2)

Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

3)

Čl. 2 bod e) doporučení 2000/473/Euratom o uplatňování článku 36

Smlouvy o Euratomu týkajícího se monitorování úrovně radioaktivity v

životním prostředí pro účely hodnocení ozáření obyvatelstva jako celku.

4)

Čl. 2 bod d) doporučení 2000/473/Euratom.

5)

§ 2 písm. n) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné

správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6)

§ 2 písm. d) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním

prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

7)

§ 2 písm. e) zákona č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 103/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o právu

na informace o životním prostředí, ve znění vyhlášky č. 257/2015 Sb.

8)

§ 26a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých

zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9)

Čl. 35 a 36 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou

energii.

Doporučení Komise 2004/2/Euratom ze dne 18. prosince 2003 o

standardizovaných informacích o plynných a kapalných radioaktivních

výpustích do životního prostředí z jaderných reaktorů a závodů na

přepracování vyhořelého jaderného paliva v normálním provozu.

10)

Doporučení Komise 2000/473/Euratom.

11)

Doporučení Komise 2004/2/Euratom.

12)

§ 2 a 3 nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických

referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a

zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 360/2016 Sb.

Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí

Tabulka č. 1: Řídká a hustá sít

Síť

Název sítě

podle

územního

dělení

Územní rozložení Název území

(oblasti/okolí/areálu)

řídká, tvořená

odběrovými místy

(podrobnosti o

monitorovaných

položkách viz tabulka

č. 1 přílohy č. 3)

teritoriální reprezentuje celé území

České republiky Česká republika

hustá, tvořená

monitorovacími místy

(podrobnosti o

monitorovaných

položkách viz tabulky

č. 2 až č. 8 přílohy č.

3)

teritoriálnía) reprezentuje vyjmenované

oblastib)

Česká republika

Praha a střední Čechy

jižní Čechy

západní Čechy

východní Čechy

severní Čechy

jižní Morava

severní Morava

lokální)

reprezentuje okolí

příslušného pracoviště

okolí jaderného zařízení

(energetického)

okolí jaderného zařízení

(jiného)

okolí pracoviště III., IV.

kategorie, které není

jaderným zařízením

reprezentuje areál

příslušného pracoviště

areál jaderného zařízení

(energetického)

areál jaderného zařízení

(jiného než

energetického)

areál pracoviště III., IV.

kategorie, které není

jaderným zařízením

reprezentuje okolí odvalu,

odkaliště nebo jiného zbytku

po činnosti související se

získáváním radioaktivního

nerostu nebo po jiné

hornické činnosti

doprovázené výskytem

radioaktivního nerostu podle

§ 88 odst. 4 atomového

zákona

hraniční uzávěra uzávěra u obced)

vybraný hraniční přechod hraniční přechod6)

Vysvětlivky: a) Umístění monitorovacích míst v rámci husté sítě se volí tak, aby v teritoriálních

sítích

1.

byla monitorovací místa reprezentativní pro danou oblast,

2.

v každé oblasti byly zastoupeny monitorované položky životního prostředí a

monitorované položky potravního řetězce byly charakteristické pro danou

oblast a

3.

vybraná odběrová místa reprezentovala oblasti s větší hustotou zalidnění. b) Názvy oblastí jsou orientační, nejedná se o přesné zeměpisné vymezení. c) Umístění monitorovacích míst v rámci husté sítě se volí tak, aby v lokálních

sítích

1.

byly zastoupeny monitorované položky, umožňující monitorování obsahu

radionuklidů ve výpustech a z případných úniků radionuklidů z jaderného

zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, které není jaderným zařízením, popř.

pracoviště III. kategorie,

2.

vybraná odběrová místa umožnila odhad ozáření reprezentativní osoby a

3.

umožňovala ověření požadavků limitování ozáření, prokazování, že radiační

ochrana je optimalizována, a zajištění dalších požadavků na bezpečné

provádění povolených činností, zejména včasné zjištění odchylek od

běžného provozu. d) Název se doplňuje o konkrétní zeměpisný název nejbližší obce. e) Název se doplňuje o konkrétní název hraničního přechodu.

Tabulka č. 2: Síť pro zevní a vnitřní ozáření

Síť Název monitorovací sítě Měření nebo odběry

prováděné sítí

pro zevní ozáření, tvořená

monitorovacími místy, kde se měří

veličiny charakterizující vnější pole

ionizujícího záření zdrojů, které se

nacházejí v atmosféře, hydrosféře,

pedosféře, popřípadě na zemském

nebo jiném povrchu

síť včasného zjištění,

včetně teledozimetrického

systému

okamžitá a kontinuální

měření

síť integrálního měření integrální a kontinuální

měření

síť okamžitého měření

okamžitá a jednorázová

nebo okamžitá a

opakovaná měření

síť spektrometrického

měření

integrální a jednorázová

nebo integrální a

opakovaná měření

síť monitorovacích trasa) okamžitá a jednorázová

měření

síť uzávěrb) okamžitá a jednorázová

měření

pro zevní a vnitřní ozáření

síť odběru vzorků

životního prostředí, včetně

výpustí

kontinuální nebo bodové

odběry

pro vnitřní ozáření, tvořená

monitorovacími místy, kde se měří

obsah reprezentativních

radionuklidů v životním prostředí,

potravním řetězci nebo lidském těle

síť odběru vzorků

potravního řetězce

bodové, směsné nebo

reprezentativní odběry

síť měření lidského těla

integrální a jednorázová

měření kontinuální nebo

bodové odběry

Vysvětlivky:

a) Měřicí místa jsou rozmístěna rovnoměrně po trase tak, aby jejich hustota (při

měření každou sekundu) byla zhruba 1 měřicí místo na 10 m trasy pro pozemní

monitorování a 1 měřicí místo na 25 m trasy pro letecké monitorování, pokud Úřad

neurčí jinak. b) Pouze za nehodové expoziční situace.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 360/2016 Sb.

Podrobnosti k členění monitorovaných položek

Radionuklid obsažený v

monitorované položce může

způsobit zevní nebo vnitřní

ozáření (cesty vnitřního ozáření)

Členění monitorovaných položeka))

1. úroveň 2. úroveň 3. úroveň

zevní a vnitřní (při vdechnutí) atmosféra ovzduší

aerosoly

plynné formy

výpusti do ovzdušíb)

spady

zevní a vnitřní (pokud se z půdy

dostane do potravního řetězce) pedosféra půda

porost a sníh

půda a porost

půdy - in situ

půdy - letecké

zevní a vnitřní (při požití)

hydrosféra

voda

srážky

pitná voda

povrchová voda

podzemní užitková voda

odpadní voda

výpusti do vodotečíc)

zevní

kaly vodárenské kaly

čistírenské kaly

sedimenty

sedimenty z nádrží,

rybníků a jezer

sedimenty z kanalizace

sedimenty z vodních

toků

plaveniny

zevní a vnitřní (pokud se dostane do

potravního řetězce) flóra

rostlinné

indikátory

jehličí

listí

lišejníky

mechy

tráva

vodní řasy

dřevo

vnitřní (při požití) potravní

řetězec

mléko

mléko kozí

mléko kravské

mléko ovčí

dětská mléčná výživa

mléčné

výrobky

jogurt

smetana

syrovátka

sýry

tvaroh

smíšená strava

celodenní strava - (při

požití) poměrná část

celodenní strava -

restaurace a jídelny

celodenní strava -

spotřební koš

položky

smíšené stravy

houby

lesní plody

maso jateční

obiloviny

okopaniny

ovoce

potravinářské výrobky

ryby

vejce

zelenina

zemědělské plodinyd)

zvěřina

léčiva

léčivé rostliny

výrobky z léčivých

rostlin

krmiva

pícniny

siláž a senáž

krmiva ostatní

krmné směsi

vnitřní (radionuklid se již v lidském

těle nachází a dostal se do těla

požitím, vdechnutím nebo přes

povrch těla)

lidské tělo

exkrety

moč

stolice

ostatní

vybrané

orgány

štítná žláza

ostatní

celé tělo uvnitř těla

povrch tělae)

zevní a vnitřní zvířata, (pokud se

dostane do lidského těla nebo

potravního řetězce)

zvířata,

předmětyf) povrch

Vysvětlivky:

a) Ve výroční zprávě jsou zpravidla hodnoceny pouze vybrané monitorované

položky. b) Výpusti do ovzduší ve formě plynné a aerosolové. c) Výpusti do vodotečí v kapalné formě z kontrolních nádrží a odpadního kanálu. d) Se zpracovávanou nebo zkrmovanou nadzemní částí plodiny za nehodové

expoziční situace. e) Povrchová kontaminace těla se měří za nehodové expoziční situace na uzávěrách. f) Pouze na uzávěrách a hraničních přechodech v rámci nehodové expoziční situace.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 360/2016 Sb.

Příloha č. 3

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 360/2016 Sb.

Obsah záznamu o odběru a záznamu o měření

TABULKA č. 1 - Záznama) o odběru

A Zadání

odběru

1 Účel odběru

2 Požadované stanovení

3 Příjmová měřicí laboratoř

B Popis

vzorku

1 Monitorovaná položka

2 Doplňující informace o

vzorku

3 Úprava vzorku (při

odběru)

4 Množství odebraného

vzorku (včetně jednotky)

5 Další doplňující informace

C Datum a

časb)

1 Datum odběru vzorku

(DD.MM.RR)

2 Čas odběru místní

(hh:mm)

3 Datum a čas počátku

odběru

4 Datum a čas ukončení

odběru

5 Délka odběru vzorku (v

hodinách)

6 Další doplňující informace

D Lokalita

1 Název lokality

2

Zeměpisná délka ve

stupních a minutách nebo

v desetinných stupních

(WGS84)

3

Zeměpisná šířka ve

stupních a minutách nebo

v desetinných stupních

(WGS84)

4 Doplňující informace o

lokalitěc)

5 Další doplňující informace

E Předání

vzorku

1

Příjmení, jméno,

popřípadě jména fyzické

osoby, která provedla

odběr, včetně kontaktních

údajů (telefon/elektronická

pošta) a podpisu

2

Příjmení, jméno,

popřípadě jména fyzické

osobyd), která provedla

záznam, včetně

kontaktních údajů

(telefon/elektronická

pošta) a podpisu

3

Příjmení, jméno,

popřípadě jména fyzické

osoby, která převzala

odebraný vzorek, včetně

kontaktních údajů

(telefon/elektronická

pošta) a podpisu

4 Datum předání

5

Přidělené číslo

(identifikátor) vzorku

měřicí laboratoříe)

6 Další doplňující informace

Vysvětlivky:

a)

Záznam o odběru může být doplněn o další informace, a to formou

doplňujících poznámek v jednotlivých řádcích nebo doplněním řádků. Část

A. vyplní zadavatel odběru, části B., C., D., a řádky E.1l a E.2 vyplní

odběratel vzorku, řádek E.3 a další se vyplní při předání/převzetí vzorku do

měřicí laboratoře. Měřicí laboratoř předává datovému středisku podle § 10

odstavec 3) písmeno c) této vyhlášky údaje uvedené v řádcích B.1, z části C.

odpovídající časové údaje podle typu odběru, dále řádky D.1, D.2, D.3 a E.5.

Uvedené údaje měřicí laboratoř předává ve formátu IRIX.

b)

V části C. se vyplní odpovídající údaje podle toho, zda byl odběr kontinuální

nebo bodový, pro kontinuální odběr je možné zadat řádky C.3 a C.4 nebo

C.3 a C.5.

c)

Např. úvodí (u povrchových vod: jméno řeky, jezera, nádrže nebo moře),

popis lokality apod.

d)

Pouze pokud se liší od fyzické osoby v řádku E.1.

e)

Jednoznačné označení vzorku v měřicí laboratoři.

TABULKA č. 2 - Záznama) o měření

A Laboratoř 1 Název měřicí laboratoře

2 Adresa laboratoře

B

Příjem a

zpracová ní

vzorku

1 Datum příjmu vzorku

2 Identifikátorb) vzorku (přidělený

měřicí laboratoří)

3 Zpracování vzorkuc)

C Údaje o

měření

1 Metoda měření

2 Měřicí zařízení (typ) / ověřeno (ano/ne)d)

3 Datum a čas měření

4 Doba měření

5 Množství měřeného vzorku (včetně

jednotky)

6 Označení měření (identifikátor,

číslo spektra)

7 Měřená veličina (objemová,

hmotnostní aktivita)

8 Druh nejistoty (kombinovaná,

standardní)

D Výsledky

měření

Radionuklid Hodnota Nejistota Jednotka Poznámkae)

1 ..........f)

2 Referenční datum a časg) (DD.MM.RR hh:mm)

3 Další doplňující informace

E Kontaktní

údaje 1

Příjmení, jméno, popřípadě jména

fyzické osoby, která provedla záznam,

včetně kontaktních

údajů (telefon/elektronická pošta) a

podpisu

Vysvětlivky:

a)

Záznam o měření může být doplněn o další informace, a to formou

doplňujících poznámek v jednotlivých řádcích nebo doplněním řádků.

Měřicí laboratoř předává datovému středisku podle § 10 odstavec 3)

písmeno c) této vyhlášky údaje uvedené v řádcích A.l, B.2, C.l, C.7, D.l,

D.2, přičemž řádek D.l se uvede pro všechny zjištěné/požadované

radionuklidy. Uvedené údaje měřicí laboratoř předává ve formátu IRIX.

b)

Jednoznačné označení vzorku v měřicí laboratoři.

c)

Při přípravě vzorku k měření se vzorek nebo jeho část musí umístit do

měřicích nádob nebo měřicích přípravků, a to buď v neupraveném stavu,

nebo ve stavu vzniklém jeho zpracováním.

d)

Pokud měřicí zařízení podléhá ověření podle zákona č. 505/1990 Sb., o

metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

e)

Uvedou se hodnoty nejmenší významné aktivity (NVA), pokud je měřená

hodnota menší než NVA.

f)

Doplní se řádky pro všechny zjištěné/požadované radionuklidy.

g)

Referenční datum je datum (popřípadě i čas pro měření při nehodové

expoziční situaci), ke kterému se vztahuje naměřená hodnota.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 360/2016 Sb.

Obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí

1.

ÚVOD

2.

POUŽITÉ SYMBOLY, ZKRATKY A DEFINICE

3.

MONITOROVÁNÍ VÝPUSTÍ

3.1

Rozsah zabezpečení monitorování výpustí

3.1.1

Výpusti do ovzduší

3.1.2

Výpusti do vodotečí

3.2

Výsledky monitorování výpustí

3.2.1

Monitorování plynných výpustí

3.2.1.1

Výsledky měření aktivity radionuklidů

3.2.1.2

Výsledky měření vyjádřené v efektivní dávce

3.2.1.3

Přehled překročení referenčních úrovní při monitorování výpustí do ovzduší

3.2.1.4

Standardizované informace pro uvádění radionuklidů do životního prostředí

formou výpustí do ovzduší (podle přílohy č. 6 k této vyhlášce)

3.2.1.5

Tabulky a grafy výsledků monitorování výpustí do ovzduší

3.2.2

Monitorování kapalných výpustí

3.2.2.1

Výsledky měření aktivity radionuklidů

3.2.2.2

Výsledky měření vyjádřené v efektivní dávce

3.2.2.3

Přehled překročení referenčních úrovní při monitorování výpustí do vodotečí

3.2.2.4

Standardizované informace pro uvádění radionuklidů do životního prostředí

formou výpustí do vodotečí (podle přílohy č. 6 k této vyhlášce)

3.2.2.5

Tabulky a grafy výsledků monitorování výpustí do vodotečí

3.2.3

Zhodnocení výsledků monitorování výpustí

3.2.3.1

Čerpání autorizovaného limitu

3.2.3.2

Tabulky a grafy čerpání autorizovaného limitu

4.

RADIAČNÍ ZÁTĚŽ OBYVATELSTVA V OKOLÍ JADERNÉHO

ZAŘÍZENÍ ZPŮSOBENÁ VÝPUSTMI

4.1

Výpočet 50 ročního úvazku efektivní dávky

4.2

Nejvyšší úvazek individuální efektivní dávky z výpustí do ovzduší

4.3

Nejvyšší úvazek individuální efektivní dávky z výpustí do vodotečí

5.

MONITOROVÁNÍ OKOLÍ JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ

5.1

Rozsah zabezpečení monitorování okolí jaderného zařízení

5.1.1

Monitorovací sítě pro zevní ozáření

5.1.1.1

Síť včasného zjištění

5.1.1.2

Síť integrálního měření

5.1.1.3

Síť okamžitého měření

5.1.1.4

Síť spektrometrického měření

5.1.2

Monitorovací sítě pro zevní a vnitřní ozáření

5.1.2.1

Monitorované položky životního prostředí

5.1.3

Monitorovací sítě pro vnitřní ozáření

5.1.3.1

Monitorované položky potravního řetězce

5.2

Výsledky monitorování okolí

5.2.1

Výsledky měření dávkových příkonů

5.2.2

Výsledky měření obsahu radionuklidů v monitorovaných položkách

životního prostředí a potravního řetězce

5.2.3

Přehled překročení referenčních úrovní pří monitorování okolí

5.2.4

Tabulky a grafy výsledků monitorování okolí

5.3

Zhodnocení výsledků monitorování okolí

6.

ZHODNOCENÍ VLIVU JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ NA RADIAČNÍ

SITUACI V JEHO OKOLÍ

7.

ZÁVĚR

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 360/2016 Sb.

Požadavky na údaje předávané jaderným zařízením

TABULKA č. 1: Přehled radionuklidů uvolňovaných z energetických

jaderných reaktorů během jejich normálního provozu a požadavky na

nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do ovzduší

Radionuklidy a jejich seznam Klíčové

radionuklidy

Nejmenší

detekovatelná

objemová

aktivita

(Bq/m3)

Kryptony: 85Kr, 85mKr,87Kr, 88Kr, 89Kr 85Kr 1x104

Xenony: l31mXe, l33Xe, 13mXe, 135Xe, 135mXe, 137Xe, 138Xe l33Xe 1x104

Kobalty: 58Co, 60Co 60Co 1x10-2

Stroncia: 89Sr, 90Sr 90Sr 2x10-2

Cesia: l34Cs, l37Cs 137Cs 3x10-2

Plutonia: 238Pu, 239Pu + 240Pu 239Pu

+ 240Pu 5x10-3

Americium: 241Am 241Am 5x10-3

Radionuklidy emitující záření alfa

celková

aktivita

alfaa)

1x10-2

Jódy: 131I, l32I, 133I, 135I 131I 2x10-2

Tritium: 3H 3H 1x103

Uhlík: l4C 14C 1x101

Vysvětlivka: a) Stanovuje se pouze, není-li možné stanovit jednotlivé radionuklidy

emitující záření alfa uvedené v tabulce.

TABULKA č. 2: Přehled radionuklidů uvolňovaných z energetických

jaderných reaktorů během jejich normálního provozu a požadavky na

nejmenší detekovatelnou aktivitu pro výpusti do vodotečí

Radionuklidy a jejich

seznam

Klíčové

radionuklidy

Nejmenší detekovatelná objemová

aktivita (Bq/m3)

Tritium: 3H 3H 1x105

Kobalty: 58Co, 60Co 60Co 1x104

Stroncia: 89Sr, 90Sr 90Sr 1x103

Cesia: l34Cs, l37Cs 137Cs 1x104

Plutonia: 238Pu, 239Pu + 240Pu 239Pu + 240Pu 6x103

Americium: 241Am 241Am 5x101

Radionuklidy emitující

záření alfa

celková aktivita

alfaa) 1x103

Vysvětlivka: a) Stanovuje se pouze, není-li možné stanovit jednotlivé radionuklidy

emitující záření alfa uvedené v tabulce.

TABULKA č. 3: Přehled radionuklidů uvolňovaných ze závodů na

přepracování vyhořelého jaderného paliva během jeho normálního

provozu a požadavky na nej menší detekovatelnou objemovou aktivitu

pro výpusti do ovzduší

Radionuklidy a jejich

seznam

Klíčové

radionuklidy

Nejmenší detekovatelná objemová

aktivita (Bq/m3)

Kryptony: 85Kr 85Kr 1x104

Kobalty: 60Co 60Co 3x10-2

Stroncia: 90Sr 90Sr 2x10-2

Rubidia: 106Ru 106Ru 3x10-2

Cesia: 134Cs, 137Cs 137Cs 3x10-2

Plutonia: 238Pu, 239Pu

+ 240Pu 239Pu + 240Pu 1x10-2

Jódy: 129I 129I 2x100

Tritium: 3H 3H 1x103

Uhlík: 14C 14C 1x101

TABULKA č. 4: Přehled radionuklidů uvolňovaných ze závodů na

přepracování vyhořelého jaderného paliva během jeho normálního

provozu a požadavky na nej menší detekovatelnou aktivitu pro výpusti

do vodotečí

Radionuklidy a jejich

seznam

Klíčové

radionuklidy

Nejmenší detekovatelná objemová

aktivita (Bq/m3)

Tritium: 3H 3H

Kobalty: 57Co, 58Co, 60Co 60Co 1x104

Stroncia: 89Sr, 90Sr 90Sr 1x103

Plutonia: 238Pu, 239Pu

+ 240Pu 239Pu + 240Pu 6x103

Curia: 242Cm, 243Cm, 244Cm 242Cm 6x103

Urana)

Vysvětlivka: a) Množství uranu se může vyjadřovat v kg.

TABULKA č. 5: Obsah standardizované informace pro uvádění do

životního prostředí formou výpustí do ovzduší radionuklidů uvolněných

z jaderných reaktorů a ze závodů na přepracování vyhořelého

jaderného paliva během jejich normálního provozu

Plynné výpusti

Reaktor: (místo, typ reaktoru) Monitorovací období:

Objem vzduchu uvolněný za uvedené období (m3):

Radionuklid

Nejvyšší hodnota nejmenší

detekovatelné

objemové aktivity pro příslušný

klíčový radionuklida)

(Bq/m3)

Celková vypuštěná

aktivita (Bq)b) Komentářc)

Vzácné plyny

41Ar

85Kr

85mKr

87Kr

88Kr

89Kr

131mXe

133Xe

133mXe

135Xe

135mXe

137Xe

l38Xe

Aerosoly

51Cr

54Mn

58Co

59Fe

60Co

65Zn

89Sr

90Sr

95Zr

95Nb

110mAg

122Sb

124Sb

125Sb

134Cs

13Cs

140Ba

140La

141Ce

144Ce

238Pu

239Pu + 240Pu

241Am

242Cm

243Cm

244Cm

Celková aktivita

alfad)

Jódy

131I

132I

133I

135I

Tritium

3H

Uhlík

14C

Vysvětlivky: a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 1 nebo tabulky č. 3 této přílohy. b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude

v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou

všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA

konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto

přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako

součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině

NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud

všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než

NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová

(v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit). c) Komentář se uvádí pro případy, kdy se bilance stanovují předběžně

výpočtem, pro případy, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní

hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA),

dále se uvádějí informace o fyzikálně-chemické formě 3H a 14C a jódů

(organická nebo anorganická), provádí se upřesnění monitorovacího období

a monitorovacích metod. d) Pouze pokud se neměří jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa.

TABULKA č. 6: Obsah standardizované informace pro uvádění do

životního prostředí formou výpustí do vodotečí radionuklidů

uvolněných z jaderných reaktorů a ze závodů na přepracování

vyhořelého jaderného paliva během jejich normálního provozu

Kapalné výpusti

Reaktor: (jméno/typ): Monitorovací období:

Objem vody uvolněný za uvedené období (m3):

Radionuklid

Nejvyšší hodnota nejmenší

detekovatelné

objemové aktivity pro příslušný

klíčový radionuklidaa)

(Bq/m3)

Celková vypuštěná

aktivita (Bq)b) Komentářc)

Tritium

3H

Ostatní (aktivační a štěpné produkty)

51Cr

54Mn

55Fe

59Fe

58Co

60Co

63Ni

65Zn

89Sr

90Sr

95Zr

95Nb

103Ru

106Ru

110mAg

122Sb

123mTe

124Sb

125Sb

131I

134Cs

137Cs

140Ba

140La

141Ce

144Ce

238Pu

239Pu + 240Pu

241Am

242Cm

243Cm

244Cm

Celková aktivita

alfad)

Vysvětlivky: a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 2 nebo tabulky č. 4 této přílohy. b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude

v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou

všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA

konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto

přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako

součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině

NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud

všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než

NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová

(v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit). c) Komentář se uvádí pro případy, kdy se bilance stanovují předběžně

výpočtem, pro případy, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní

hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA),

dále se uvádějí informace o fyzikálně-chemické formě 3H a 14C a jódů

(organická nebo anorganická), provádí se upřesnění monitorovacího období

a monitorovacích metod. d) Pouze pokud se neměří jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 360/2016 Sb.

Rozsah porovnávacích měření organizovaných Úřadem

Název

porovnávacího

měření

Monitorovaná položka Metoda měření

Interval

opakování

(první rok

konání)

Porovnávací měření

- TLD ovzduší

termoluminiscenční

měření 3 roky (2018)

Porovnávací měření

- rychlé stanovení

gama

voda spektrometrie gama 1 rok (2017)

Porovnávací měření

- Sr a Pu v

aerosolech

aerosoly radiochemie,

spektrometrie alfa 4 roky (2017)

Porovnávací měření

- 90Sr v mléce mléko

radiochemie,

spektrometrie beta,

sumární beta

4 roky (2018)

Porovnávací měření

-radionuklidy v

půdě a porostu

půda spektrometrie gama 4 roky (2018)

Porovnávací měření

- 90Sr ve vodě voda

radiochemie,

spektrometrie beta,

sumární beta

3 roky (2019)

Porovnávací měření

- 3H ve vodě voda

scintilační kapalinová

spektrometrie 3 roky (2019)

Porovnávací měření

- rychlé stanovení

beta

voda proporcionální detektor

záření beta 4 roky (2019)

Porovnávací měření

- kapacita měřicí

laboratoře

vybrané monitorované

položky reprezentující

životní prostředí a

potravní řetězec

spektrometrie gama 3 roky (2017)