Sešit pro laboratorní práci z biologie

téma: Plody, semena

autor: MVDr. Alexandra Gajová

vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie

registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

PLOD (Fructus)

Plod je mnohobuněčný orgán krytosemenných rostlin, který obaluje a chrání semena až do jejich dozrání. Může mít také význam při rozšiřování semen. Podle vzniku plody rozdělujeme na:

a) pravé plody – vznikají z pestíku

b) nepravý plod – vzniká z jiné části než z pestíku

obrázek č. 1: schéma vzniku plodu třešně 1 – průřez květem, 2 – vyvíjející se plod, 3, 4, 5 – řez postupně se vyvíjejícím plodem – semeno a oplodí (slupka, dužina, pecka je osemení). Semeno je mnohobuněčný útvar vznikající z vajíčka po oplození. Oplození je proces, v němž splyne samčí gameta s vaječnou buňkou. Stádium, které předchází vývojem samčí a samičí gametě tj. pohlavní buňce, označujeme prokel. U krytosemenných je samčí prokel pylová láčka a samičí označujeme endosperm. Vaječná buňka se po oplození mění v zygotu, pak se postupně mění v embryo = zárodek. Tvar semena i jeho velikost jsou typické pro každý druh rostliny.

Obrázek č. 2: stavba semene: 1 – jizva, 2 – osemení, 3 – kořínek, 4 – dělohy, 5 – endosperm, 6 – jizvička, 7 – klíček

Pro krytosemenné rostliny je typické tzv. dvojité oplození to znamená, že oplození se účastní dvě spermatické buňky – samčí gamety. Jedna splyne s vajíčkem a druhá s jádrem zárodečného vaku, ze kterého se pak tvoří živné pletivo – endosperm,

které zajistí výživu embrya. U nahosemenných rostlin oplození zajistí jen jedna samčí gameta a druhá zaniká! U nahosemenných rostlin leží semena volně na plodolistech (= jsou nahá), kdežto u krytosemenných jsou semena v plodech (jsou zde ukryta).

Obrázek č. 3: schéma prorůstání pylové váčky k zárodečnému vaku pestíku 1 – pylové zrnko, 2 – blizna, 3 – pylová láčka, 4 – prašník, 5 – čnělka, 6 – nitka, 7 – vajíčka, 8 – zárodečný vak, 9 – jádro zárodečného vaku, 10 – vaječná buňka, 11 – semeník, 12 – květní obaly

Velikost semen:

Nejmenší semena mají rostliny vstavačovité (orchideje), i na území ČR více než 50

druhů.

obrázek č. 4: vstavače mají nejmenší semena

obrázek č. 5: Největší semena mají palmy, semeno Lodoicea seychellarum má

hmotnost až 18 kg!

Přeměnou pestíku vznikají pravé plody, které rozdělujeme takto:

I. Suché plody

a) nepukavé – nažka (pryskyřník, sasanka, čeleď hvězdnicovité – např.

slunečnice, také dub, buk mají nažky v „číšce“ – miskovité květní lůžko), oříšek

(líska, lípa), obilka (lipnicovité – trávy, obilí)

Obrázek č. 6: nepukavé plody 1 – oříšek, 2 – nažka, 3, 4 – obilka

b) pukavé – měchýřek (blatouch, orlíček), lusk (čeleď bobovité), šešule (hořčice,

česnáček), šešulka (penízek, kokoška), tobolka (mák, prvosenka, zvonek).

Obrázek č. 7: pukavé plody 5 – měchýřek, 6 – lusk, 7 – šešulka, 8 – tobolka

c) poltivé – struk – na rozdíl od lusku je zaškrcovaný plod, který se rozpadá

v době zralosti příčně, na jednosemenné díly (ohnice), dvounažka (miříkovité –

např. mrkev, kmín, ale i javorovité), tvrdka (čeleď hluchavkovité – např. hluchavka,

šalvěj, máta)

Obrázek č. 8: poltivé plody 9 – struk, 10, 11 – dvounažka, 12 – tvrdka

II. Dužnaté plody – oplodí se rozlišuje na tenkou vnější vrstvu pokožku, na

střední vrstvu – dužinu, a na vnitřní vrstvu sklerenchymatickou, nebo blanitou –

pecka, nebo jádřinec. Rozdělujeme je na:

a) bobule – celé oplodí je tvořeno parenchymem, obvykle je plod vícesemenný.

Například: paprika, rajče, dýně, tykev, angrešt, vinná réva, banán…

b) peckovice – vnitřní vrstva je sklerenchymatická, tvoří pecku.

Například: švestky, meruňky, broskve, mandloň, třešně…

c) malvice – jsou dužnaté plody vznikající srůstem stěn spodního semeníku.

Proto je to tzv. nepravý plod. Například jabloň, hrušeň jsou zdužnatělou češulí,

která vznikla z květního lůžka, dolní části květního obalu.

obrázek č. 9: 13 – malvice, 14 – bobule, 15, 16 – peckovice

Souplodí tvoří soubor plodů, který vznikl z jednoho květu, z apokarpního gynecea

(=volné, v zájemně jednoplodolistové pestíky), například:

souplodí měchýřků – blatouch

souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku – jahoda

souplodí peckoviček – maliník, ostružiník

souplodí nažek ve zdužnatělé češuli – šípek

Plodenství – soubor plodů vznikajících z celého květenství např. rybíz má plodenství

hrozen bobulí.

Zvláštní případy plodů jsou u nahosemenných plodů tzv. semenné plody. Vajíčka

dozrávají v semena, která u některých druhů napodobují peckovici, nažku, nebo

bobuli krytosemenných rostlin.

Obrázek č. 10: plodem u Jinanu dvoulaločného je semenná peckovice:

U jehličnanů (smrk, jedle, borovice) – plodolisty, tj. samičí výtrusné listy

(megasporofyly) – semenné šupiny jsou v oddělených jednopohlavních šupinách

uspořádány v jednopohlavných šupinách. Po opylení větrem vajíčka dozrávají

v semena volně ležící na plodolistech. Samičí šištice během roku postupně dozrávají

a postupně dřevnatí v šišky.

Obrázek č. 11: zdřevnatěla šiška – plod Smrku ztepilého

U Tisu červeného se semeno obaluje červeným míškem a tak napodobuje bobuli –

může se označit jako semenná bobule.

Obrázek č. 12: plodem Tisu je semenná bobule

Rozšiřování semen se uskutečňuje různými způsoby, například:

větrem – anemochorie

zvířaty – zoochorie (zažívacím ústrojím, nebo na povrchu těla)

vodou – hydrochorie

vlastními silami rostliny – autochorie

člověkem – v rámci pěstitelství, zemědělství

Vysvětli minimálně v 5 bodech hospodářský význam semen a plodů!

1……………………………………………………………………………………………..

2……………………………………………………………………………………………

3……………………………………………………………………………………………..

4………………………………………………………………………………………………

5……………………………………………………………………………………………..

Ekologie:

Ekologické problémy často souvisí s ekonomickými. A tak honba za vyššími zisky

v oblasti intenzifikace zemědělství prostřednictvím různých chemických

prostředků – pesticidů a průmyslových hnojiv způsobuje velmi často zátěž

životních prostředí. Na druhou stranu je dobré vědět o snaze podpořit tzv.

bioproducenty, například v rámci ovocnářství. Ekologický způsob pěstování

plodin přináší příznivý vliv na životní prostředí, zvyšování biodiverzity, zdraví

obsluhy i konzumentů.

Mnoho starých odrůd ovoce se z různých důvodů začíná znovu pěstovat (např.

Aronie). A tak vhodným zásahem člověka může dojít k obnově bodiverzity

krajiny.

Doporučný zdroj problematiky:

http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/881B04BF9FD9A9B3C1256FC000501538/$file/Ekologie_12.pdf

Obr. č. 13: Arónie (Černoplodec, Černý jeřáb)

Jméno a příjmení: datum: třída:

A 1) Doplň ve větě pojmy spojené s opylením a oplozením: Pro krytosemenné rostliny je charakteristické ……………………................................

Kdy jedna samčí gameta splývá s buňkou vaječnou a druhá s jádrem zárodečného

vaku. Vaječná buňka se po oplození mění v ………………………., která se postupně

proměňuje v zárodek (embryo). Splynutím samčí gamety s jádrem zárodečného vaku

je živné pletivo, označované……………………………

2) Plody, na jejichž stavbě se podílejí plodolisty a jiné části květu označujeme:

a) semenné plody b) nepravé plody c) pravé plody

3) tvrdka patří mezi plody:

a) suché pukavé b) suché poltivé c) suché nepukavé d) peckovice 4) Anemochorie je

a) způsob rozšiřování semen a plodů větrem b) přenos pylu větrem c) přenos pylu hmyzem d) rozšiřování semen vlastními silami rostliny

5) Vysvětli přesně termín samosprášení: 6) Jahoda je:

a) plodenství bobulí b) souplodí peckoviček c) souplodí měchýřků d) souplodí nažek na květném lůžku e) dužnatý plod – bobule

7) Plody Máku setého označujeme (doplň název plodu): …………………

Tento plod patří mezi suché plody:

a) pukavé b) nepukavé c) poltivé

Jméno a příjmení: datum: třída:

B

1) Ve větách doplň chybějící výrazy: Semena a plody mohou být rozšiřovány i živočichy. Tento způsob označujeme

……………………………….. Jsou 2 konkrétní způsoby, buď v zažívacím ústrojí,

nebo……………………………………………………………………………………. Méně

běžný způsob je hydrochorie – rozšiřování………………………………

2) Měchýřek a lusk patří mezi suché plody:

a) pukavé b) nepukavé c) poltivé d) semenné 3) Malvice je nepravý plod.

a) ANO b) NE Své tvrzení zdůvodněte:.......................................................................................... ……………………………………………………………………………………………… 4) Plod javoru je: a) struk b) tvrdka c) tobolka d) dvounažka e) češule 5) Přiřaď ke každému typu plodu, plodenství, nebo souplodí konkrétní příklad:

a) souplodí peckoviček ………………………………………….. b) plodenství hrozen bobulí……………………………………… c) peckovice………………………………………………………..

6) Vysvětli, u kterých rostlin vznikají semenné plody a uveď konkrétní příklady.

………………………………………………………………………………………………… 7) Popiš obrázek stavby semene:

Metodické poznámky. Pracovní listy je vhodné zadat k samostudiu až po výkladu učiva generativní orgány, květ,

květenství, opylení, oplozen, vznik semene a plod, typy plodu, plodenství, souplodí. Časově

postačí asi 30 minut pro samostatnou práci – prostudování textu pracovního listu. Test

uvedený jako příklad kontrolních otázek k probranému učivu je dobré použít až následující

hodinu. K vypracování postačí 10 minut.

Řešení testu:

A

1) dvojí oplození – zygotu – endosperm

2) b

3) b

4) a

5) opylení vlastním pylem u oboupohlavních květů

6) d

7) tobolka, a)

B

1) zoochorie

2) a

3) ANO, je to dužnatý plod, který vznikl srůstem semeníku se zdužnatělou češulí.

Na vzniku se podílejí květní lůžko a dolní části květního obalu a tyčinek.

4) d

5) a) maliník, ostružiník, b) rybíz, c) švestka, třešeň, broskev, meruňka

6) u nahosemenných rostlin, u jehličnanů (semena jsou volně ložena na

plodolistech)

šišky – borovice, smrk, jedle…., semenná peckovice – jinan, semenná bobule

– tis, jalovec

7) dělohy, kořínek – klíček, poutka, jizvička, endosperm, osemení

zdroje – literatura:

KINCL, L., KINCL, M., JARKLOVÁ, J. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. 4. vyd. Praha:

Fortuna, 2006. ISBN 80-71-68-947-5.

SPOHNOVÁ M., GOLTE-BECHTLEOVÁ, M. Co tu kvete? Květena střední Evropy, 1. vyd.

Praha: Euromedia Group, k.s. Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2479-4.

DEYL M., HÍSEK K. Naše květiny. 3. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80–200-0940-X.

kreslené obrázky – autor MVDr. Alexandra Gajová

zdroje fotografií:

Obrázek č. 4:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vstava%C4%8Dovit%C3%A9, 8. 1. 2013

obrázek č. 5:

http://images.google.com/images?q=Lodoicea+maldivica&sout=1, 8. 1. 2013

obrázek č. 10:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gingko_biloba3.jpg, 8. 1. 2013

obrázek č. 11:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Picea_abies_cone.jpg, 8. 1. 2013

obrázek č. 12:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illustration_Taxus_baccata0.jpg, 8. 1. 2013

obrázek č. 13:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:800px-Aronia_melanocarpa.jpg, 5. 10. 2013