Sestava 1 - rvccr.czasopisy/VCAP_2_2016.pdf · PLAVBA A VODNÍ CESTY o.p.s. Na Pankráci 53 140 00...

22016

• Čeští a polští ministři dopravy, námořního hospodářství a vnitrozemské plavby podporují vodní koridor D-O-L

• Česko-čínská spolupráce na přípravě projektu D-O-L navázána

• Rakouský prezident podpořil propojení Odry s Dunajem

VC_titul 02-16_C.qxp_titulka 3_2010 25.05.16 9:43 Stránka 1

AQUATIS a.s. Botanická 834/56, 602 00 Brno

Tel.: +420 541 554 111 Fax: +420 541 211 205www.aquatis.cz

Zakládání staveb, a.s.K Jezu 1, P. O. Box 21 • 143 01 Praha 4

Tel.: 244 004 111www.zakladani.cz

ČSPL a.s.

K. Čapka 211/1405 91 Děčín I

e-mail: [email protected]

Povodí Vltavy, státní podnikHolečkova 8, 150 24 Praha 5

Tel.: 221 40 11 11 Fax: 257 32 27 39 www.pvl.cz

Loubská 704/9, 405 02, Děčín 1Tel.: 412 589 122 Fax: 412 512 656

E-mail: [email protected] www.csp-labe.cz

Na Pankráci 53, 140 00 Praha 4Tel.: 2 4141 0302, e-mail: [email protected]

www.p-s.cz www.podzimek.cz/synove

APL - Asociace lodního průmysluU Závodiště 251/8, 159 00 Praha 5

Tel: +420 602 281 300 e-mail: [email protected]

INŽENÝRSKÉ STAVBY / MARINA VLTAVA / LODĚNICE VLTAVAŠvermovská 32, 273 41 Brandýsek

www.petrkozeny.cz tel./fax: 312 283 702, 718 www.marinavltava.cz e-mail: [email protected]

www.lodenicevltava.cz e-mail: [email protected]

SMP CZ, a.s.Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8

www.smp.cz

Porr a.s.odštěpný závod - Vodohospodářské stavby

Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10www.porr.cz

Povodí Moravy, s.p.Dřevařská 11, 602 00 Brno

Tel.: +420 541 637 111 E-mail: [email protected]

NDCon s.r.o.Zlatnická 10/1582, 110 00 Praha 1

E-mail: [email protected]

Přístaviště lodí u Čechova mostuDvořákovo nábřeží, nástupiště č. 5

110 00 Praha 1 - Staré městoT: +420 603 555 242 www.prague-boats.cz

Úřad námořních přístavů Štětín a Svinoústíul. Bytomska 7, 70-603 Szczecin, Polsko

tel. (+48 91) 43 08 220 www.port.szczecin.pl

Povodí Labe, státní podnikVíta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

Tel.: 495 088 111 Fax: 495 407 452 www.pla.cz

Povodí Odry, státní podnikVarenská 49 701 26 Ostrava

Tel.: (+420) 596 657 111 e-mail: [email protected]

www.pod.cz

Na Pankráci 53, 57, 140 00 Praha 4Tel.: 261 222 834, Fax: 261 223 492

e-mail: [email protected]


1

Časopis pro ekologické, ekonomické a technickéaspekty vodní dopravy a vodních cest v ČR, Evropě a na jiných kontinentech.

REDAKČNÍ RADA

Ing. Jiří Aster; Ing. Miloslav Černý; Ing. Petr Forman;Ing. Lubomír Fojtů; Ing. Jiří Friedel; Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc.;Ing. Jan Kareis, Ph.D.; Tomáš Kolařík; Ing. Josef Podzimek;Ing. Milan Raba; PhDr. Štěpán Rusňák; Ing. Jan Skalický;Ing. Michael Trnka, CSc.

Články lze podle autorovy volby publikovat česky nebo slovensky,německy a anglicky. Nevyžádané rukopisy se nevracejí.Příspěvky se redakčně upravují, mohou být i kráceny.

PLAVBA A VODNÍ CESTY o.p.s.Na Pankráci 53140 00 Praha 4Fax: 241 409 467e-mail: [email protected]

Objednávky a inzerce:Šéfredaktor Tomáš Kolařík, tel.: 725 793 793Jazyková úprava: Dr. Jan MazáčDTP, tisk: PRESTO s.r.o.

Vychází čtvrtletněRoční předplatné vč. poštovného 350 KčISSN 1211-2232Evidováno Ministerstvem kultury pod číslem MK ČR E 5178.

Titulní strana: Labská vodní cesta v kaňonu u Dolního ŽlebuZdroj: ČSPL a.s.

Jihomoravský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj Pardubický kraj Středočeský kraj

STÁTNÍ PLAVEBNÍ SPRÁVAJankovcova 4, PO BOX 28, 170 04 Praha 7

Tel.: (+420) 234 637 111www.spspraha.cz

Ředitelství vodních cest ČRNábřeží L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1tel.: +420 225 131 732 fax: +420 225 131 733

e-mail: [email protected] • www.rvccr.cz

OBSAH

Úvodní slovo generálního ředitele státního podniku Povodí LabeIng. Marián Šebesta ............................................................................................. 2

Český a čínský prezident jednali o vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe ............. 3

Rakouský prezident Heinz Fischer podpořil propojení Odry s Dunajem ........... 4

Podporujeme projekt Dunaj-Odra-Labe, shodli se ministři dopravy Polska i Česka ......................................................... 5

O vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe u prezidentaMichal Symerský.................................................................................................. 6

Ministerstvo dopravy řeší Koncepci vodní dopravy ČRIng. Luděk Sosna, Ph.D........................................................................................ 6

Vodní cestu mezi Baltským a Černým mořem je možné obnovit, dokázala studie proveditelnostiAndrej Rekeš ........................................................................................................ 7

Polská Strategie rozvoje vnitrozemských vodních cest do roku 2020 s výhledem do roku 2030 .................................................................................... 8

Využití vnitrozemské plavby při obsluze polských přístavů Štětín a SvinoústíKarolina Bierdzińska .......................................................................................... 10

Novou ředitelkou Státní plavební správy byla jmenována Klára Němcová ..... 11

V Děčíně se konala beseda o Plavebním stupni DěčínMgr. Tomáš Neřold, M.A. ................................................................................... 12

Nad plavebním stupněm Děčín se vznáší hrozba ekologůMiroslav Neumaier ............................................................................................. 13

Usnesení vlády ČR č. 391/2016 o reakci vlády na zahájené řízení z důvodu vyhlášení lokalit NATURA 2000 v nedostatečném rozsahu + záznam s jednání .. 14

Studie proveditelnosti D-O-L? V nedohlednu!Schling: Chce Ministerstvo dopravy pohřbít DOL?Z domácího tisku ............................................................................................... 15

Světový kongres klastrů podpořil OdruIng. Petr Forman ................................................................................................ 16

Polské vyznamenání pro Petra Formana .......................................................... 17

Přístav Lovosice přeložil transformátory o hmotnosti 320 tunIng. Veronika Weiß ........................................................................................... 17

Plavební komora na jezu Hněvkovice se blíží k dokončeníJan Prokeš ......................................................................................................... 18

Novinky na Baťově kanálu v plavební sezóně 2016.......................................... 18

Nejnovější hotelová loď Elbe Princesse zahájila plavby do PrahyMiroslav Neumaier ............................................................................................. 19

Svaz vodního hospodářství ČR vítá rozhodnutí Ministerstva zemědělství v kauze Orlík....................................................................................................... 22

Činnost Českého plavebního a vodocestného sdružení v roce 2015Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc. ............................................................................ 23

Za Honzou ČábelkouPavel Jurášek ..................................................................................................... 27

Spolek Vltavan v Praze - 145 let jeho životaVáclav Hodr........................................................................................................ 28

Život není takový – je úplně jiný (62)Ing. Josef Podzimek........................................................................................... 30

2

Úvodní slovo generálního ředitelestátního podniku Povodí Labe

Vážené čtenářky, váženíčtenáři,

oslavy 50 let od vznikupodniků Povodí jsou v plnémproudu, a tak mi dovolte Vásu této příležitosti pozdravita říci pár slov, co to pro měznamená.

V pátek 1. 7. 1966 vznikloborový podnik Ředitelstvívodních toků. Ten den si pa-matuji velmi přesně. Bylo mideset měsíců, ale já už

tehdy věděl, že v něm brzy budu pracovat. Nakonec tonešlo tak rychle, ale od roku 1988 se stal mým druhýmdomovem. Zažil jsem mnohé, od nechápavých pohledůspřátelených pohraničníků, když jsem ve vysokých holín-kách a s nivelační latí stál uprostřed Lužické Nisy na hra-nici v Trojmezí, až po těžké rozhodování, zda zatopit částMělníka, či pokračovat v riskantní noční sanaci rozesta-věné ochranné hráze při poslední povodni před třemi lety.

Za tu dobu si nejvíc vážím toho, že jsem zde našelvelké množství kolegů a kolegyň, pro které je práce zdedost často i koníčkem. Líbí se na nám na ní předevšímto, že je velmi rozmanitá a těsně spjatá s přírodou. Alezpět proti proudu.

Zpočátku to vypadalo, že hlavní prací budou revitali-zace a čistota vod. Plavba skončila s přechodem dopravyuhlí do elektrárny Chvaletice z nedávno dobudované lab-ské vodní cesty na koleje, nádrže přestaly být v kurzua skončilo hájení profilů určených SVP.

Pak ale přišel rok 1997 a s ním povodně. No a rázembylo všechno jinak. Nezůstalo u jedné, ale s železnou pra-videlností se začaly vracet. Mí kolegové mi potvrdí, že odté doby se střídají či překrývají období, kdy řešíme povo-deň, odstraňujeme povodňové škody na vodohospodář-ském majetku a připravujeme protipovodňové investice.

Celé další období bylo vyplněno prací na „plánovánív oblasti vod“. SVP byl nahrazen plány oblastí povodí. Tě-žiště plánování se přesunulo z oblasti vyhledávání a péčeo zdroje vodního bohatství k ochraně vodních útvarů. Dlemého názoru došlo ke zbytečnému zúžení řešené prob-lematiky a do budoucna by bylo účelné se vrátit k tradiciplánování v duchu vodního hospodářství (vždyť přece„hospodařit” neznamená jen „chránit”).

Další významnou oblastí byla a je plavba. Naši předcisi byli moc dobře vědomi důležitosti a nenahraditelnostivodního spojení se světem, s mořem, k němuž bohuželjiný přístup nemáme. Proto se rozhodli vybudovat spo-lehlivou vodní cestu na Labi a na Vltavě, proto připravo-vali průplavní spojení s Dunajem a Odrou. Tyto prácetrvaly prakticky celé minulé století, bez ohledu na to, kdo

zrovna v naší zemi vládl (a že jich bylo!). Výsledkem bylydesítky jezů, plavebních komor, regulací toků, přístavů.V nebývalé míře se rozvinula stavba lodí a obchodníplavba. S tím souvisela výchova kvalitních odborníků.K dokončení splavnění mezi Hamburkem a Pardubicemijiž zbývalo málo, pouhé tři plavební stupně. No ale same-tová revoluce znamenala nejen prakticky ukončení ob-chodní plavby, ale i fakticky konec nadějí na dokončenívelkého díla našich předků.

Dovolím si příměr, který je samozřejmě pouze nadsáz-kou. Představte si, že by Holanďané 100 let stavěliochranné hráze, už by chyběly jen dva krátké úseky. Pakby však dorazili ochránci a řekli, že je to vlastně na nic –ta voda tam stejně nateče a taky tam mohou živočichovéhezky a pohodlně migrovat. Takže končíme. Přichází NATURAa těšíme se na s tím související zvýšení cestovního ruchu.

Proč se nám, vodohospodářům, nedaří přesvědčovatveřejnost a odpovědné činitele o užitečnosti našich ná-vrhů tak, jak se jiným zúčastněným daří je shazovat zestolů? Dle mého názoru je tím důvodem často roztříště-nost vodního hospodářství a úzké hájení svých zájmů.

Je smutné, že se utápíme v kompetenčních sporech,kdo bude rekonstruovat plavební komory a stavět molapro rekreační loďky, místo toho, abychom společně(téměř 27 let po revoluci!) postavili tři chybějící plavebnístupně na Labi.

Obdobně se z úst představitele SOVAK dozvíme, žepříprava vodního zdroje Pěčín je zbytečná.

Opakovaně se pouze přesvědčujeme, zda navrženáopatření jsou již dostatečně přírodě blízká.

Takže přátelé plavby a vodních cest, do dalších 50 letmáme co zlepšovat a čeká nás ještě spousta práce.

Dovolte mi se s Vámi rozloučit pozdravem: Vodohospo-dáři naší krásné malé vlasti, táhněme za jeden provaz!

Ing. Marián Šebesta,generální ředitel státního podniku Povodí Labe

Foto: EVD-Sped s.r.o.

VC_vnitrek 02-16_Cb.qxp_Sestava 1 25.05.16 14:19 Stránka 2

3

Během státní návštěvy prezidenta Čínské lidové repu-bliky Xi Jinpinga v České republice ve dnech 28. - 30.března 2016 mu prezident ČR Miloš Zeman osobněpředstavil a prodiskutoval s ním projekt vodního koridoruDunaj-Odra-Labe.

Završením jednání bylo Česko-čínské ekonomickéfórum na pražském Žofíně dne 30. března 2016, kterépřineslo konkrétní výsledky - 30 obchodních dohodv nejrůznějších oblastech, které byly podepsány zaúčasti obou prezidentů.

Při zahájení ekonomického fóra uvedl čínský prezidentXi Jinping: „Čínou navržená iniciativa Ekonomický pásHedvábné stezky je koncipována za účelem propojováníinfrastruktury a obchodní spolupráce příslušných zemí.Česká republika je důležitou zemí spadající pod část in-iciativy zvané Ekonomický pás Hedvábné stezky.“

Prezident ČR Miloš Zeman upřesnil, že objem čínskýchinvestic v Česku dosáhne letos 95 miliard korun. Uvedl,že i politici mají své sny a tím jeho je vybudování vodníhokoridoru Dunaj-Odra-Labe: „Stejně tak, jako má čínskýprezident touhu obnovit hedvábnou stezku, mým snemje otevřít vodní koridor Dunaj-Odra-Labe“.

Uvítal proto rostoucí zájem čínských firem na spolu-práci na tomto projektu.

Jednou z dohod podepsaných během ekonomickéhofóra byla také Rámcová smlouva o spolupráci na přípravěvodního koridoru Dunaj-Odra-Labe v analytické části (proúsek Dunaj-Hodonín - pozn. redakce) mezi českou spo-lečností DOE Europe SE a čínskou společností Sino-hydro Corporation Ltd.

Český a čínský prezident jednalio vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe

Česko-čínské ekonomické fórum na pražském Žofíně Foto: Archiv KPR, foto Hana Brožková


4

Rakouský prezident Heinz Fischer navštívil ve dnech11. až 12. dubna 2016 Českou republiku.

Oba prezidenti spolu hovořili i o vodním koridoruDunaj-Odra-Labe. Část projevu prezidenta ČR MilošeZemana týkajícího se této problematiky otiskujeme v pů-vodním znění stejně jako odpověď rakouského prezi-denta Heinze Fischera:

„Mám svůj sen, který je spojen s česko-rakouskou ob-chodní spoluprací. Je to sen, který je spojen s císařemKarlem IV., je to sen také jednoho z nejlepších českýchpodnikatelů Tomáše Bati a je to také můj sen – a to jevodní koridor mezi Rakouskem a Polskem, který budeprocházet českým územím, tedy Dunaj-Odra. To je sen,který byl dříve v zákonech z roku 1901 v rakouské mo-narchii. Pak však došlo ke světové válce a tento projektbyl odložen. Víte však, že stále existují diskuze s Pol-skem a Slovenskem. Polsko i Slovensko se k tomuto pro-jektu staví pozitivně. Co se týče České republiky, ministrdopravy Dan Ťok mě informoval, že bude připravená stu-die proveditelnosti, která zhodnotí tuto situaci. A co setýče Rakouska, je zde pan Christoph Leitl (prezident ra-kouské hospodářské komory – pozn. redakce), velicemoudrý a racionální člověk, který tento projekt podporujea také je zde rakouský ministr dopravy, který trošku váháprotože možná nemá tolik informací. Každý politik můžemít obavy z dlouhodobých projektů, protože budouv rukou jeho následovníků, a nikoliv jeho vlastních,“ pro-hlásil prezident ČR Miloš Zeman. „Tyto projekty ale vy-tvářejí naši hospodářskou historii a já pevně doufám, ževšechny rozumné sny budou naplněny, protože životbeze snů je nudný a šedý.“

„Pokud Miloš Zeman říká, že má sen o tomto průplavu,který by znamenal spolupráci a vzájemnou dopravu, pakjá věřím, že v politice potřebujeme vize. Jeden rakouskýpremiér kdysi řekl – pokud máte vize, potřebujete dok-tora. To je ale nesprávné, potřebujeme vize a dlouhodobécíle, určité ideje. Potřebujeme utopii, protože mít vize jejediný způsob jak udělat, aby se jednou vize staly realitou– to napsal Martin Walser – a já s tím souhlasím. Existujíurčité překážky a problémy, ale jeden ministr nikdy ne-zastaví dobrou vizi,“ reagoval rakouský prezident HeinzFischer. „Vize však musí mít dostatečnou substancik tomu, aby se stala mocnou a přesvědčivou. Dějiny jed-nou rozhodnou, jak silná tato vize je,“ dodal rakouskýprezident s tím, že s ideou českého prezidenta souhlasí.

Rakouský prezident Heinz Fischer podpořilpropojení Odry s Dunajem

Přivítání rakouského prezidenta Heinze Fischera na nádraží ve Stochově u Lán po příjezdu historickým salonním vlakem

VC_vnitrek 02-16_Ca.qxp_Sestava 1 25.05.16 12:21 Stránka 4

5

V rámci jednání české a polské vlády ve Varšavě 8.dubna 2016 byla probírána i dopravní témata, přede-vším splavnost Odry, Dunaje a Labe, silniční propo-jení obou zemí nebo spolupráce se štětínskouNámořní akademií. To byla hlavní témata jednání mezičeským ministrem dopravy Danem Ťokem a jeho pol-skými protějšky, ministrem námořního hospodářstvía vnitrozemské plavby Markem Gróbarczykem a mi-nistrem infrastruktury a výstavby Andrzejem Adamc-zykem. Ministři se při jednání ve Varšavě shodli, že

projekt D-O-L je pro Českou i Polskou republiku dů-ležitým projektem, na kterém mohou spolupracovat.

„V těchto dnech jsme dokončili výběrové řízení prokonsorcium, které dnes chystá studii uskutečnitelnosti,tzv. feasibility study pro kanál D-O-L. Rádi bychom zvá-žili, zda-li je to ekonomicky výhodné, abychom se mohlis projektem posunout dále. Vytvoříme zároveň s pol-skými kolegy pracovní skupinu, která bude řešitvodní cestu z Ostravy do Koźle v návaznosti nasplavnění Odry,“ řekl při jednání ministr Dan Ťok.

Hlavní pozornost polského Ministerstva námořníhohospodářství a vnitrozemské plavby se soustřeďujeprávě na splavnění Odry na IV. stupeň splavnosti. Polskopřipravuje přistoupení k Evropské dohodě o hlavních vni-trozemských vodních cestách mezinárodního významu.

Jedním z témat byla taky spolupráce s vysokou ná-mořní školou ve Štětíně. „Na Ministerstvu dopravy ČRevidujeme přes 20 tisíc námořníků, většina z nich jezdíbohužel na lodích jiných států a většina z nich vystudo-vala ve Štětíně Námořní akademii. O tom, že bychomznova udělali české námořní loďstvo, jsme neuvažovali.Spolupráce se štětínskou Námořní akademií je zajímavá,o říční a námořní dopravu je v ČR zájem, studenti jsoua možná by bylo vhodné tuto spolupráci dohodnout,“ uza-vřel jednání ministr Dan Ťok.

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo námořníhohospodářství a vnitrozemské plavby PR

Podporujeme projekt Dunaj-Odra-Labe,shodli se ministři dopravy Polska i Česka

Přivítání českého premiéra Bohuslava Sobotky polskou premiérkouEwou Kopaczovou ve Varšavě

Jednání českého ministra dopravy Dana Ťoka s polskými ministry námořního hospodářství a vnitrozemské plavby MarkemGróbarczykem a infrastruktury a výstavby Andrzejem Adamczykem


?!

6

Prezident republiky Miloš Zeman se ve čtvrtek 10.března 2016 v reprezentačních prostorách Pražskéhohradu setkal s krajskými koordinátory projektu vodníhokoridoru Dunaj-Odra- Labe, o čemž informoval časopisVodní cesty a plavba 1/2016.

Dovoluji si zde uvést můj pohled na proběhlouschůzku, která byla vůbec první schůzkou krajskýchkoordinátorů a to přesto, že krajští koordinátoři byliurčeni jako zástupci svých regionů, kterých se týká pro-jekt vodního koridoru D-O-L a další vodocestné projekty,na základě usnesení Rady asociace krajů ČR č. 37 již26. dubna 2013.

Konkrétně se projekt týká krajů Jihomoravského, Zlín-ského, Olomouckého, Moravskoslezského, Pardubic-kého, Středočeského a Ústeckého. Účastníci jednání seshodli na potřebnosti kontinuity a bylo navrženo, žeschůzky v tomto formátu by měly proběhnout alespoňdvakrát ročně.

Vodní koridor D-O-L není pouze chybějícím člán-kem v soustavě evropských vodních cest. Je to vo-dohospodářský projekt spojující mnoho významnýchfunkcí zásadního významu pro Evropu, tak zejménapro Českou republiku. Po funkci dopravní v současnédobě zejména narůstá význam funkce protipovod-ňové ochrany, zadržování vody v krajině, potenciálpro oblast cestovního ruchu a rekreace, ale také proekologickou stabilitu a energetickou rovnováhu.

Historicky má tento projekt svoje příznivce i odpůrcea právě pan prezident patří v současnosti mezi největšíhybatele, kteří se projekt snaží posouvat kupředu. Na

proběhlém setkání tým poradců pana prezidenta sezná-mil přítomné zástupce krajů s aktuálními informacemi tý-kajícími se tohoto projektu a také informovalo probíhajících jednáních doma i v zahraničí (konkrétněv Polsku, Rakousku a Slovensku). Okrajově byla kraj-ským koordinátorům poskytnuta informace o dílčí studiiproveditelnosti na úseku Kozle – Ostrava a o možnostechdalší synergie. Závěrem byla diskutována možnost spo-lupráce a zapojení krajů ČR za účelem zvýšení progresuv realizaci projektu D-O-L.

Z proběhlé schůzky vyzněl značně negativně přístupministerstva dopravy, které doposud nevybralo zpracova-telskou firmu na studii proveditelnosti D-O-L. Předmětnástudie má zahrnovat analýzu technické, ekonomické, en-vironmentální uskutečnitelnosti plánovaného projektu. Po-dávání nabídek na zpracování studii proveditelnostipřitom probíhalo do listopadu 2015, přesto do dnešníchdní nebylo rozhodnuto o zpracovatelské firmě. I z tohotoúhlu pohledu je vidět, že ministerstvo dopravy staví vodnídopravu do pozadí svých zájmů a priorit. Inspirací by pronás mohl být například přístup vlády v sousedním Polsku,kde mají vytvořeno od listopadu 2015 samostatné minis-terstvo námořního hospodářství a vnitrozemské plavby.Prioritou tohoto ministerstva je obnovení splavnosti Odryv souvislosti s dostavbou propojení Dunaj – Odra – Labe.

Závěrem nezbývá, než apelovat na ukončení likna-vého přístupu ministra dopravy Dana Ťoka k projektua pokračovat v realizaci studie proveditelnosti, kteráodpoví na mnohé otázky týkající se životaschopnostiprojektu vodního koridoru D-O-L.

Michal Symerský – druhý náměstek hejtmana Olomouckého kraje

O vodním koridoru Dunaj-Odra-Labeu prezidenta

Ministerstvo dopravy odeslalo do meziresortního při-pomínkového řízení návrh materiálu Koncepce vodní do-pravy pro roky 2014–2020 (dále jen Koncepce)v průběhu února letošního roku. Odbor Strategie Minis-terstva dopravy, který je gestorem zpracování Koncepce,v současné době vypořádává společně s Ředitelstvímvodních cest (ŘVC) a dalšími odbory MD připomínky,které jsou většinou technického rázu (cca čtvrtina připo-mínek).

Zaslané připomínky se týkají především protichůd-ných názorů na funkční roli ŘVC ve stávajícím systémurozvoje dopravní infrastruktury v České republice.Spornou otázku se jeví i podpora financování údržby vod-ních cest z prostředků Státního fondu dopravní infra-struktury ve formě rozdělení kompetencí mezi podnikyPovodí a ŘVC. Dalšími okruhy připomínek jsouobecný smysl vodní dopravy v ČR, otázka stavu vodnícesty v Německu, problematika přístavů a přístavišť.

K problematickým tématům budou i nadále vedenykonzultace s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem

průmyslu a obchodu, Ministerstvem životního prostředí,Ministerstvem pro místní rozvoj a Svazem dopravy. Zá-roveň probíhá proces SEA. Jeho kladné stanovisko je ne-zbytnou podmínkou pro schválení Koncepce vládou ČR.

Ing. Luděk Sosna, Ph.D. – ředitel Odboru strategie, Ministerstvo dopravy

Ministerstvo dopravy řešíKoncepci vodní dopravy ČR


7

Viz. Vodní cesty a plavba 1/2012 str. 41 až 45, 2/2014str. 8 a 4/2014 str. 19.

Toto zjištění se objevilo v usnesení, které přijali účast-níci konference shrnující projekt s názvem Obnova vodnícesty E-40 v úseku Dněpr-Visla. Konference se konalav polském Lublinu dne 16. prosince 2015 a předcházeloji 15. prosince 2015 ekologické fórum, kde na 70 speci-alistů z Běloruska, Polska a Ukrajiny diskutovalo o mo-žných ekologických rizicích vyplývajících z rozvojevnitrozemské plavby mezi Baltským a Černým mořem.

Od začátku roku 2015 mezinárodní konsorcium vedenéNámořním institutem v Gdaňsku zkoumalo podmínky provnitrozemskou plavbu vodní cestou E-40, která spojujenámořní přístavy Gdaňsk a Cherson přes území Běloru-ska, Ukrajiny a Polska. Ukázalo se však, že ekologovépovažují za nutné provést další analýzy, aby se zjistilojaký bude mít využívání vodní cesty E-40 vliv na vodnírežim a biodiverzitu řek Visla, Bug, Pripjať a Dněpr.

Nicméně odborníci z Námořního institutu v Gdaňskuupozornili, že dosud byly připraveny pouze předběžnévýsledky zkoumání, proto nemohou obsahovat komplexníposouzení problematiky životního prostředí. Mezinárodníkonsorcium vedené polskou organizací analyzovalo tech-nické a ekonomické faktory při budování laterálního prů-plavu, který by obešel řeku Bug, která byla v minulostisplavná. Ta v současné době nemůže být použita proplavbu, protože její významná část je chráněna v rámcievropsky významných území NATURA 2000.

Délka vodní cesty mezi běloruským Brestem a polskouVaršavou, kterou je potřeba znovu postavit, bude téměř160 kilometrů a náklady na vodohospodářská zařízeníbyly odhadnuty téměř na 2 miliardy eur. Předpokládá se,že většina této částky by byla financována z fondů Ev-ropské unie.

Zástupci námořního institutu v Gdaňsku také upřesnili,že finanční prostředky investované do výstavby vodní cestyby se vrátily do 30 let. To by mělo být v zájmu logistickýchspolečností v Polsku, Bělorusku a na Ukrajině a dalšíchzemí Evropy kvůli nižším nákladům na vodní dopravu.

Kromě toho výzkum prováděný konsorciem předpo-kládá potřebu stavebních prací na ukrajinských a běloru-ských úsecích vodní cesty E-40. Pro ukrajinský úsekzdůrazňuje potřebu modernizace vodních děl na řeceDněpru, stejně jako vodního systému Biełoziersk. Bělo-ruský úsek vodní cesty E-40 vyžaduje výstavbu řady vod-ních děl na řece Pripjať s cílem úpravy tokua rekonstrukci plavebních komor ve východní části prů-plavu Dněpr-Bug v souladu s předpisy Evropské unie.

Komise pro rozvoj vodní cesty E-40 v úseku Dněpr-Visla, která se skládá z téměř 80 účastníků z Běloruska,Polska a Ukrajiny schválila rezoluci k pokračování pří-pravných prací na obnově vodní cesty E-40.

„Přijetí rezoluce neznamená, že stavební práce budouzahájeny okamžitě. Ještě zbývá hodně věcí, které vyža-dují pečlivé zkoumání. To znamená, že konsorcium ex-pertů bude i nadále fungovat v příštím roce. Novévýsledky by měly být předloženy na jaře,“ poznamenal Mi-kołaj Kotecki, generální ředitel běloruské státní společ-nosti Dněpro-bugská vodní cesta. Nicméně ekologickéa ekonomické studie pokračují. Musí se shromáždit conejvíce údajů potřebných pro analýzu rizik a přínosů. Přesukončení projektu, bude Komise pro rozvoj vodní cestaE-40 v úseku Dněpr-Visla nadále plnit své povinnosti dodoby, kdy bude podepsána mezivládní dohoda o správěvodní cesty mezi Běloruskem, Polskem a Ukrajinou.“

Projekt Obnova vodní cesty E-40 v úseku Dněpru-Visla: od strategie k plánování, začal v prosinci 2013.Značná část finančních prostředků byla pokryta Evrop-skou unií v rámci programu přeshraniční spolupráce Pol-sko-Bělorusko-Ukrajina 2007–2013.

Projekt byl proveden těmito partnery:Vedoucí projektu je běloruská státní společnost Dněpro-

bugská vodní cesta; nadace Interakcia, Výkonný regionálnívýbor Brest, Úřad maršálka v Lublinu, Asociace regionál-ního a místního rozvoje Progress, Volyňská regionální radavodních zdrojů, Volyňské sdružení vědců a inovátorů.

Více informací o projektu:http://e40restoration.euwww.facebook.com/groups/e40restoration/

Andrej Rekeš – tajemník Komise pro rozvoj vodní cesty E-40 v úseku Dněpr-Visla

Vodní cestu mezi Baltským a Černým mořem jemožné obnovit, dokázala studie proveditelnosti

Plavební komory v západní části běloruského průplavu Dněpr-Bug již prošly kompletní přestavbou na plavební třídu Va. Na obr.nová plavební komora „Záluží“ otevřená v roce 2015

Mapa vodní cesty E-40 - Baltské moře - Černé moře


8

Dne 11. dubna 2016 polské Ministerstvo námořníhohospodářství a vnitrozemské plavby (MGMiŻŚ) předsta-vilo ve Wroclawi Strategii rozvoje vnitrozemských vodníchcest v Polsku do roku 2020 s výhledem do roku 2030.

„Je to všechno o úpravě těchto vodních cest na para-metry minimálně IV. třídy splavnosti,“ zdůraznil ministrMGMiŻŚ Marek Gróbarczyk.

Připomněl, že v síti vodních cest mezinárodního vý-znamu (dle Dohody AGN) jsou zahrnuty tři vnitrozemskévodní cesty, které prochází územím Polska:

- E-30, spojující Baltské moře s Dunajem v Bratislavě,zahrnující polskou část řeky Odry od Svinoústí po hra-nice s Českou republikou;

- E-40, která spojuje Baltské moře v Gdaňsku s Dně-prem v oblasti Černobylu a pokračuje přes Kyjev, NovouKakovku a Cherson do Černého moře, zahrnující v Pol-sku řeku Vislu z Gdaňsku do Varšavy, řeku Narew a řekuBug do běloruského Brestu;

- E-70, která spojuje Nizozemsko s Ruskem a Litvou,zahrnující v Polsku Odru od ústí průplavu Odra-Havolak ústí řeky Warty v Kostrzynu, průplav Visla-Odra a odBydgoszcze dolní Vislu a Szkarpawu a Gdaňskou Vislu.

Ministerstvo MGMiŻŚ již provádí činnosti zaměřené napřistoupení Polska k Dohodě AGN (Evropská dohodao hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárod-ního významu). To by se mělo stát do konce tohoto roku.

PRIORITY STRATEGIE:1) Oderská vodní cesta (E-30) – Dosažení meziná-

rodní třídy splavnosti a začlenění do evropské sítě vod-ních cest, výstavba polské části vodního koridoru

Polská Strategie rozvoje vnitrozemských vodních cest do roku 2020 s výhledem

do roku 2030

Představení Strategie rozvoje vnitrozemských vodních cest doroku 2020 s výhledem do roku 2030 ve Wroclawi 11. dubna 2016


9

Dunaj-Odra-Labe, výstavba Slezského průplavu (meziOdrou a Horní Vislou).

2) Vodní cesta na řece Visla – Dosažení významnéhozlepšení plavebních podmínek.

3) Průplav Odra-Visla-Vislanský záliv (E-70) a Visla-Brest (E-40) – Prodloužení mezinárodních vodních cest.

4) Rozvoj partnerství a spolupráce na vnitrozemskýchvodních cestách.

Odhadované náklady na výstavbu a modernizaci vy-braných polských vnitrozemských vodních cest ve směrupřizpůsobení jejich parametrů vodním cestám meziná-rodního významu závisí na přijaté koncepci a variantěa jsou následující: Oderská vodní cesta, spolu s Gliwic-kým průplavem a spojením Odra-Dunaj – od 16,5 do 22,6miliardy zlotých (cca. 101 miliard Kč až 139 miliard Kč);Střední a dolní úsek řeky Visly z Varšavy do Gdaňsku –cca. 31,5 miliardy zlotých (cca. 194miliard Kč); Slezský průplav – cca.11,0 miliard zlotých (cca. 67 miliardKč); Vodní cesta Varšava-Brest –od 8,1 do 25,5 miliard zlotých (50až 156 miliard Kč).

„Investice do vodní dopravy nebu-dou sloužit jen dopravě, ale i dalšímdůležitým ekonomickým funkcím,“zdůrazňuje Jerzy Materna, náměstekministra MGMiŻŚ. Jedná se o funkceprotipovodňové, průmyslové, regi-onální, zemědělské a lesnické, využí-vání plavebních stupňů jakosilničních mostů nebo využití vodypro výrobu elektřiny. Přidejme funkcesportovně-rekreační a sociální.

„Oderská vodní cesta prostřed-nictvím vhodných investic bude po-

hánět ekonomiku, oživí řeku a pomůže místním samo-správám v dalším rozvoji. Ekonomická atraktivita Odry jenesporná – přirozená krása je jedna věc, rozmanitosta nekonečné možnosti pro region je věc druhá,“ řekl dol-noslezský vojvoda Paweł Hreniak.“

Spolu se zlepšeným výkonem vodních cest se zvýšívýznam a podíl na trhu vnitrozemské vodní dopravy.

Podle odborných odhadů pro rok 2020 může být vodnídoprava zvýšena na 20 milionů tun ročně na Oderskévodní cestě. V dlouhodobém horizontu je odhadovanýrůst provozu na vodní cestě E-30 až na 25 milionů tunročně.

Podle odborníků po první etapě modernizace regulo-vaného úseku dolní Visly nárůst vnitrozemské vodní do-pravy může být až 7,8 milionů tun ročně ve vztahuk námořním přístavům.

Priorita Strategie č. 1 – Oderská vodní cesta (E-30) včetně výstavby polské části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a Slezského průplavu

Využívání vodní dopravy v Nizozemí, Belgii, Bulharsku, Německu, Maďarsku, Slovensku,Polsku a v Česku


Kvalita přístupové infrastruktury k přístavům z mořei z pevniny je jedním z hlavních faktorů ovlivňujícíchkonkurenceschopnost mořských přístavů a přístav-ních podniků. Dobré napojení na hospodářské zázemívnitrozemskou dopravní sítí může v nabídce služebjednotlivých přístavů představovat významnou konku-renční výhodu. Vodními cestami se v Evropě přepra-vuje asi 500 milionů tun nákladů ročně, nejvícev Belgii, Nizozemsku, Německu a ve Francii.

Polská říční síť je v Evropě jednou z lépe rozvinutýcha to i přesto, že zatím zůstává nevyužitých více než 3600 km vodních cest. V přepravě dominuje doprava sil-niční, ačkoli doprava říční je považována za nejekologič-tější a také levnou a bezpečnou. Potenciál vnitrozemsképlavby je však značný. Mezi polskými mořskými přístavyje napojení přístavní soustavy Štětín-Svinoústí na oder-skou vodní cestu (OVC) důležitým konkurenčním fakto-rem. Takový přístup k vnitrozemským vodním cestámnemá žádný jiný přístav jižního pobřeží Baltu. Oderskávodní cesta je významnou součástí dopravních koridorů:koridoru Balt–Jadran a CETC-ROUTE65. Na ose sever-jih spojuje Skandinávii se zeměmi střední a východní Ev-ropy a dále s jihem kontinentu. Napojení na německýsystém vodních cest umožňuje přístup k západním regi-onům Evropy.

Akciová společnost Správa mořských přístavů Štětína Svinoústí (Zarząd Morskich Portów Szczecin i Świ-noujście SA), vědoma si potenciálu vnitrozemské plavbyjako dopravního zázemí přístavu a důležitého faktorurozhodného pro konkurenční postavení přístavů, vnímápotřebu provedení komplexního posouzení využití poten-ciálu OVC pro obsluhu přístavního komplexu Štětín-Svi-noústí. Vznikla tak studie, připravená štětínskýmivědeckými pracovníky na objednávku společnosti, na-zvaná Možnosti využití vnitrozemské vodní dopravy v pří-stupu k přístavní soustavě Štětín-Svinoústí, pracovněnazývaná Oderskou strategií. Kromě záležitostí infra-strukturních se studie zabývá také ekonomickými kate-goriemi jako je poptávka a nabídka, nákladová a časovákonkurenceschopnost přepravy zboží vnitrozemskouvodní dopravou. Studie řeší rovněž aktuální problematiku

hledání konsenzu mezi ekonomickými hledisky a ochra-nou životního prostředí z hlediska investičních akcí pro-váděných na vnitrozemských vodních cestách s využitímpřípadových studií spolupráce vnitrozemské vodní pře-pravy s vybranými mořskými přístavy v západní Evropě.Jedna z nejdůležitějších kapitol (4. kapitola) obsahujepokus o hlubší vícesměrné šetření potenciální poptávkypo službách vnitrozemské plavby ve vazbě na přístavníkomplex Štětín-Svinoústí a to na základě posouzení hos-podářského potenciálu zázemí podél OVC. Završenímúvah uvedených ve studii je poslední kapitola obsahujícíopatření v přístavním prostředí ve Štětíně a Svinoústí na-vrhovaná v zájmu zvýšení hospodářského významuOVC. Doporučená opatření jsou rozčleněná na opatřenívnější a opatření k provedení v areálu přístavního kom-plexu, včetně jejich podrobné charakteristiky.

Obecný závěr, který lze učinit na základě dotazníko-vých šetření provedených s nejdůležitějšími gestory ná-kladní přepravy, působícími podél OVC, je ten, že jenutné především obnovit důvěru k vnitrozemské vodnípřepravě u potenciálních zákazníků.

Podniky podél OVC generují v současné době ročněasi 10 milionů tun nákladů v rámci mořské přepravy.S přihlédnutím k již realizovaným investicím nebo inves-ticím plánovaným k realizaci po roce 2020, může objemnákladů v mořské přepravě dosáhnout 20 milionů tunročně. Šetření ukazují, že zlepšením splavnosti Odryvzniknou podmínky pro přesměrování na vnitrozemskouvodní dopravu asi 10 milionů tun nákladů ročně z ná-kladů využívajících mořskou přepravu ve vazbě na pří-stavy ve Štětíně a Svinoústí. Bude se jednat jako objemové náklady (uhlí, koks, rudy, šrot, řezivo, moto-rová nafta, LNG), tak kusové zásilky (například celulóza,ocelové polotovary, žula, náklady typu project cargo).V případě IV. třídy vodní cesty a realizace investice dopřístavní infrastruktury (hlubokovodní kontejnerový ter-minál, v budoucnu pak hlubokovodní terminál pro obje-mové náklady) lze očekávat přesun dalších nákladů kevnitrozemské vodní přepravě (v mezikoridorovém sy-stému), včetně asi 100 tis. TEU kontejnerových nákladů.Objeví se také určitý objem nákladů v rámci tzv. vytvo-

Karolina Bierdzińska – Správa námořních přístavů Štětín a Svinoústí

Využití vnitrozemské plavby při obsluzepolských přístavů Štětín a Svinoústí

10

Podíl druhů dopravy v obsluze přístavů Štětín-Svinoústí v letech 1960–2014 (miliony tun). Legenda: silniční doprava, vnitrozemskávodní doprava, železnice


11

řené poptávky, vzniklé příchodem novým investorů, kteříse rozhodnou využít splavnost vodní cesty. Navíc v pří-padě zrušení posledních úžin na vodní cestě Štětín-Ber-lín (směr východ-západ) existují reálné prognózy, že natéto trase budou přepravovány náklady na úrovni 2 mili-onů tun ročně. V budoucnu lze očekávat také rozvoj kon-tejnerové přepravy kusových zásilek v rámci shortseashipping v systému námořní loď – říční člun ve směru vý-chod Německa – severské státy. Nakonec tedy po zvý-šení splavnosti ve směru sever-jih a ve směruvýchod-západ po odstranění posledních „úzkých hrdel“,dosáhne celková reálná poptávka po přepravě vnitrozem-skou vodní cestou směrem k přístavnímu komplexu Ště-tín-Svinoústí úrovně asi 12 milionů tun nákladů ročně.

Zvýšení splavnosti OVC může mít významný vliv nakonkurenční převahu přístavišť ve Štětíně a Svinoústívůči ostatním přístavům jižního Baltu. To může přispětnejen ke zvýšení objemu nákladů z různých odvětví, alei k přesunu mezi koridory. Dále bude šancí na podpořenípoptávky v zázemí přístavů Štětín-Svinoústí (zatím ne-sledované), vzniklé příchodem nových investorů do oder-ského pruhu. Díky tomu se OVC může stát reálnoualternativou pro železniční přepravu do zázemí obou pří-stavišť. Pro dosažení těchto cílů je velmi důležitá spolu-práce obchodu, vědy a veřejné správy. Jejím výsledkemmůže být lepší dopravní, energetické a hospodářské vy-užití v souladu s požadavky ochrany životního prostředířeky dle zásad trvale udržitelného rozvoje.

Článek zpracován podle monografie Možnosti využitívnitrozemské vodní dopravy v přístupu k přístavní sou-stavě Štětín a Svinoústí, vydané z iniciativy a s přispěnímspolečnosti Zarząd Morskich Portów Szczecin i Świ-noujście SA (kolektivní práce pod vedením Michała Plu-cińského, 2016).

Mgr. Klára Němcová byla dne 1. 1. 2016 na základě vý-běrového řízení podle zákona o státní službě jmenovánaředitelkou Státní plavební správy.

Klára Němcová se narodila v roce 1971 v Praze a je ab-solventkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V roce2000 nastoupila na Státní plavební správu do funkce le-gislativního právníka. Zajišťovala právní služby úřadu a za-bývala se metodickou činností zejména při aplikaci zákonao vnitrozemské plavbě ve vztahu ke správnímu řízení.

Systematicky se věnovala i lektorské činnosti uvnitřúřadu, která byla zaměřena na zvýšení odborné úrovněúředníků při aplikaci správního řádu. Velkým zdrojem zku-šeností se pro ni stala dlouhodobá participace na přípravěnovelizace zákona o vnitrozemské plavbě a prováděcíchpředpisů, která vyústila v intenzivní spolupráci s Minister-stvem dopravy na poslední novele zákona o vnitrozemsképlavbě a vyhlášek o pravidlech plavebního provozua o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel.

Od roku 2014, nejprve jako pověřená řízením a následnějako ředitelka odboru kontroly a metodiky, nahradila dosa-vadního ředitele tohoto odboru Ing. Václava Nováka.

Ve svém proslovu při slavnostním uvedení do funkcestátním tajemníkem Ministerstva dopravy Ing. TomášemČočkem, Ph.D., nová ředitelka Státní plavební správyshrnula své priority při vedení úřadu. Projevila mimo jinépřání, aby se Státní plavební správa stala vzorem moder-ního správního orgánu poskytujícího kvalitní služby ob-čanům a zároveň úřadem důsledně střežícím dodržováníprávních předpisů zajišťujících bezpečnost provozu navodních cestách.

Klára Němcová též deklarovala zájem navázat na tra-dici úřadu, která je po dlouhou dobu budovaná na dob-rých a pevných základech. Současně však se bude snažit

již dosažené výsledky zlepšovat tak, aby tento úřad mohli nadále plnit náročný závazek výkonu svědomité státníslužby ke cti a dobrému jménu České republiky.

Ředitelka Státní plavební správy též poukázala na nut-nost spolupráce s ostatními subjekty, které působí v ob-lasti vnitrozemské plavby, ať je to nadřízený správníorgán Ministerstvo dopravy, Ředitelství vodních cest,státní podniky Povodí, Policie České republiky, neboSvaz dopravy či ostatní organizace působící ve vnitro-zemské a rekreační plavbě. Pro Státní plavební správuje spolupráce s ostatními subjekty velice důležitá, jelikožje jako prvoinstanční správní úřad v oblasti vnitrozemsképlavby styčným bodem mezi státem a veřejností.

Novou ředitelkou Státní plavební správybyla jmenována Klára Němcová

Státní tajemník Ministerstva dopravy Ing. Tomáš Čoček,Ph.D. jmenoval do funkce novou ředitelku Státní plavebnísprávy Mgr. Kláru Němcovou


12

V sále Společenského domu Střelnice v Děčíně sesešlo více než 150 zájemců o projekt Plavebního stupněDěčín a o rozvoj vodní dopravy v České republice. Mezihosty byl na prvním místě ministr dopravy Dan Ťok, pri-mátorka statutárního města Děčína Marie Blažková, hejt-man Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, poslanecParlamentu ČR Jaroslav Foldyna a další.

Ministr dopravy Daň Ťok zdůraznil jednoznačný zájemMinisterstva dopravy řešit problémy vnitrozemské vodnídopravy a zejména konečně po mnoha letech přiblížit re-alizaci klíčový projekt Plavebního stupně Děčín. Zároveňale upozornil na četná úskalí, jež příprava rozsáhlých do-pravních staveb v České republice obnáší, neboť legis-lativa je velmi komplikovaná. „Mám ujištění od kolegůz Ministerstva životního prostředí, že i kdyby evrop-sky významná lokalita Porta Bohemica byla vyhlá-šena, tak by to nezabránilo stavbě jezu,“ uvedl DanŤok. Jako řešení vidí aplikaci postupů běžných v zemíchzápadně od našich hranic, kde se počet potřebných po-volení slučuje do jediného, aniž by utrpěla demokratič-nost procesu. Zdůraznil, že jako velmi významný vidípohled veřejnosti, zda tyto stavby podporuje.

Primátorka Statutárního města Děčína vyzdvihla dlou-hodobý zájem města o zlepšení plavebních podmínek,kdy právě Děčín staví na tradici zaměstnanosti ve vodnídopravě a někdo z většiny rodin má s plavbou něco spo-lečného. Krizová situace oboru se zároveň promítá i dosoučasné složité hospodářské situace regionu a proto jenutné, aby stát ekonomické podmínky pro podniky pod-pořil nejlépe zajištěním kvalitní dopravní infrastruktury.Město Děčín výstavbu Plavebního stupně Děčín jedno-značně podporuje.

V následujících prezentacích ředitel ŘVC ČR Lubomír

Fojtů a autoři projektové dokumentace i dokumentaceEIA představili projekt Plavebního stupně Děčín, důvodypro jeho výstavbu i identifikované vlivy na životní pro-středí – viz následující prezentace:

1. Funkce labské vodní cesty a potřebné parametrysplavnosti

Přednášející: Ing. Lubomír Fojtů, Ředitelství vodníchcest ČR

2. Technické řešení Plavebního stupně Děčín, variantya environmentální opatření

Přednášející: Ing. Michael Trnka, Aquatis a.s., projektant3. Posouzení vlivů na životní prostředí Plavebního stupně

Děčín Přednášející: Mgr. Tomáš Šikula, HBH Projekt s.r.o.,

Ing. Pavel Obrdlík, Ekopontis, s.r.o., autorizovanáosoba EIA

Následovala více než hodinová diskuze, kde se řadaobčanů i odborné veřejnosti z oblasti plavby dotazovalačestných hostů i panelistů na jednotlivé aspekty tétostavby i priority a aktivity Ministerstva dopravy v oblastivnitrozemské vodní dopravy.

Většina hlasů vyjadřovala podporu projektu a ape-lovala na co nejrychlejší realizaci. Žádný názor protiprojektu v diskuzi nezazněl, pouze jeden občan vyjádřilnázor, že plavebních podmínek je možné dosáhnouti jiným způsobem, který je méně nákladný. Na tento názorreagovali projektanti i autor odborného posudku z ČVUT.

Interaktivní model plavebního stupně Děčín je keshlédnutí ve vestibulu Ministerstva dopravy, webová pre-zentace Plavebního stupně Děčín je k dispozici onlinezde: http://decin.ctech-test.cz/

Mgr. Tomáš Neřold, M.A. – Ministerstvo dopravy ČR

V Děčíně se konala besedao Plavebním stupni Děčín

Město Děčín očekává od realizace Plavebního stupně Děčín zlepšení hospodářské situace regionu. Rozvoji turistického ruchu můžepomoci nový rekreační přístav v centru Děčína Vizualizace ŘVC ČR


13

V pondělí 4. dubna 2016 proběhla v děčínském kulturnímcentru Střelnice debata o výsledném vlivu na životní (EIA)plánované stavby jezu na dolním Labi. Debaty se zúčastnilizástupci města, za Ústecký kraj přijel hejtman Oldřich Bu-beníček, byl zde ministr dopravy Dan Ťok, zástupci rejdařů,plavců (říčních námořníků) a dalších.

Na prezentaci byla ukázána konečná podoba dílav krajině, i jeho vliv na okolí, na kvalitu života obyvatela změny v životním prostředí.

Po přednáškách z řad odborníků se otevřela diskusena toto téma. Ministr Ťok dal najevo, že dílo podporujea že on sám chce, aby se nákladní lodě vrátily na řeku.I zde bylo konečně uznáno, že jedna loď nahradístovky nákladních aut. Dále bylo vysvětleno, proču nás vše trvá tak dlouho, proč se o každém podob-ném projektu vedou dlouhé diskuse, které obvyklenikam nevedou a stavba obecně prospěšných věcí setak odkládá na neurčito.

„Musíme se zabývat každým nápadem,jak věc vyřešit, které nám zasílají různí lidé.I když víme, že daný podnět je nesmyslný,bohužel se musí vypracovat studie, kterájeho nesmyslnost prokáže. To stojí čas a pe-níze,“ osvětluje celou zdlouhavou legislativuLubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodníchcest ČR.

Na debatě vystoupil i hejtman Ústec-kého kraje Oldřich Bubeníček, který téžvyjádřil podporu projektu. Jak sámuvádí, vedení kraje jednoznačně podpo-ruje stavbu jezu: „Doufám, že se stanezázrak a věc se podaří. Zázraky sev naší zemi občas dějí, jelikož ko-nečně se hnula i stavba dálnice D8,kterou nám řadu let úspěšně bloko-vali aktivisté z Brna, kteří to měli jakohobby a legislativa jim to umožňo-vala. A s úsměvem říkali, když ne-uspějeme poprvé, tak se odvolámea znovu a znovu. Dnes je bohužel si-

tuace, kdy se soudí každýs každým, a tak se prostěbojíme říct, že nějaký pro-jekt je dobrý, aby násněkdo nezažaloval. A takpořád hledáme chybičkya kosmetické vady...“

Padla i zajímavá otázka,jak se vláda postaví k tomu,že ministr životního pro-středí chce vyhlásit lokalitykteré se týkají říční plavbyza každou cenu součástíNATURA 2000. Pokud se takstane, znamenalo by tokonec říční dopravy? Na toto

reagoval ministr Dan Ťok s tím, že celá tato věc se budeprojednávat v květnu na vládě a že doufá, že se jeho stra-nického kolegu podaří přesvědčit.

Z celé debaty ovšem vyplynula jedna věc. Budoucnostcelého projektu, potažmo říční dopravy visí na vlásku. Mi-nisterstvo životního prostředí se snaží, aby původnínávrh celé věci, který již byl ve vládě a vláda jej neschvá-lila, se tam vrátil a to bez možnosti úprav. Ovšem v tomtonávrhu chybí klauzule o ochraně vodních rostlin. Pokudse toto ministerstvu a Agentuře ochrany přírody a krajinypodaří, je to jako kdyby někdo namaloval na bok lodi terčpro torpédo, které spolehlivě pošle loď ke dnu. A o toekologům jde, neboť jak ministr Dan Ťok podotkl, přidnešní fanatické ochraně životního prostředí se zapo-míná na jednu věc. Na člověka, který v té krajině žije.Ekologové sami říkají, že jez by sice zlepšil kvalitu ži-vota lidí v labském údolí, snížil by emise výfukovýchplynů, hluk z nadměrné dopravy, ale toto vše je přija-telné negativum pokud se jez nepostaví.

Nad plavebním stupněm Děčínse vznáší hrozba ekologů

Ministr dopravy Dan Ťok a ředitel Ředitelství vodních cest ČRLubomír Fojtů

Detail modelu plavebního stupně Děčín

Hejtman Ústeckého krajeOldřich Bubeníček

Miroslav Neumaier


14

USNESENÍVLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

ze dne 2. května 2016 č. 391

o reakci vlády na zahájené řízení pro porušení povinnosti z důvodu vyhlášení lokalit Natura 2000 v nedostatečném rozsahu

VládaI. bere na vědomí zahájení řízení pro porušení povinnosti č. 2016/4003 z důvodu vyhlášení lokalit Natura 2000 v nedostatečném

rozsahu a informace obsažené v části III materiálu čj. 379/16;II. schvaluje zařazení lokality Porta Bohemica do národního seznamu evropsky významných lokalit, resp. soustavy Natura 2000 v roz-

sahu zahrnujícím předměty ochrany s kódy 6110, 8150, 8160, 9180, 1337 a 1106;III. rozhoduje, že lokalita Louky u Přelouče nebude zařazena do národního seznamu evropsky významných lokalit, resp. soustavy Natura 2000;IV. ukládá 1. ministru životního prostředí zpracovat ve spolupráci s vládním zmocněncem pro zastupo-vání České republiky před Soudním dvorem

Evropské unie návrh vyjádření České republiky k formálnímu upozornění v řízení pro porušení povinnosti č. 2016/4003 a následně jejpředložit Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni k odsouhlasení,

2. ministru zahraničních věcí zaslat odsouhlasené vyjádření České republiky podle bodu IV/1 tohoto usnesení Evropské komisi,3. ministru životního prostředí zpracovat a vládě do 31. května 2016 předložit návrh na doplnění evropsky významné lokality do národ-

ního seznamu evropsky významných lokalit, resp. soustavy Natura 2000, v rozsahu podle bodu II tohoto usnesení.

Provedou:ministři životního prostředí,zahraničních věcí, vládní zmocněnec pro zastupování České republiky Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r. před Soudním dvorem Evropské unie předseda vlády

Vláda ve svém usnesení č. 73/2016 (viz. Vodní cesty a plavba č. 1/2016 str. 17) dne 3. února2016 rozhodla jednohlasně o vyloučení lokalit Porta Bohemica a Louky u Přelouče z pláno-vaného rozšíření seznamu evropsky významných lokalit. Následně po několika zasedáníchvlády, kdy bylo hájeno původní rozhodnutí, změnila vláda dne 2. května 2016 usnesenímč. 391/2016 své původní stanovisko a rozhodla se pro kompromis - lokalita Porta Bohemicase stane evropsky významnou lokalitou (EVL), zatímco Louky u Přelouče nikoliv.

Redakční rada VCaP


15

Po roce od vyhlášení soutěže na zpracovatele studieproveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labese, zdá, že se naplňují slova bývalého ministra do-pravy Jaromíra Schling, jehož kritický článek jsmeotiskli v časopise Vodní cesty a plavba 1/2015.

Protože i po roce je tato proklamovaná studie pro-veditelnosti v nedohlednu, otiskujeme tento stáleaktuální článek pro připomenutí znovu.

Redakční rada VCaP

Studie proveditelnosti Dunaj-Odra-Labe?V nedohlednu!


16

Ve dnech 31. 3.–1. 4. 2016se v polském městě DąbrowaGórnicza konal Světový kon-gres klastrů (Cluster WorldCongress), kterého se zúčast-nili představitelé těchto usku-pení na lokální, regionální,státní i mezinárodní úrovni.

Pod společným heslem Budovat místní i světovou eko-nomiku prostřednictvím mezisektorové spolupráce sejednání podrobně zabývalo hlavními hospodářskými od-větvími, ale i společenskými otázkami. Specializovanépanely se zabývaly například současnou energetikou,nízkoemisním hospodářstvím s orientací na udržitelnýrozvoj a dopravu, rozvojem měst a regionů, zdravím, bez-pečností a inovacemi, spoluprací v průmyslu a řadou dal-ších otázek současnosti a příštích období.

Nečekaně velké pozornosti se těšila vnitrozemskáplavba, kde výrazně dominovaly otázky modernizacea rozvoje oderské vodní cesty, jakož i návazného hos-podářského využití potenciálu této trasy.

V průběhu jednání navrhl vládní zmocněnecdoc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vydat výzvu vůči nadchá-zejícímu společnému jednání ministrů vlád České repu-

bliky a Polské republiky, která by připomněla závažnostoderské vodní cesty pro restrukturalizaci a reindustriali-zaci slezského regionu na obou stranách hranice. Tentonávrh byl jednomyslně přijat, na místě bylo vypracovánostručné memorandum, a jeho text byl předán k mezivlád-ním jednáním, které se konaly již za necelý týden, tedy8. dubna 2016. Možná i díky tomu se ještě v den varšav-ského jednání ministrů objevil na stránkách českého Mi-nisterstva dopravy článek „Podporujeme projektsplavnosti Dunaje–Odry-Labe, shodli se ministři do-pravy Polska i Česka“ (viz. str. 5).

Ing. Petr Forman – Societas Rudolphina, o.s.

Světový kongres klastrů podpořil Odru

Zmocněnec vlády doc. Jiří Cienciala při projevu na kongresu


17

V rámci programu Světového kongresu klastrů v Polskupřevzal Ing. Petr Forman cenu s názvemMiędzynarodową nagroda im. Kazimierza Wielkiego,tedy Mezinárodní cenu Kazimíra Velkého. Cena bylaudělena za vynikající práci ve prospěch česko-polskéhospodářské spolupráce.

Kazimír III. Veliký z rodu Piastovců patřilk nejvýznamnějším polským panovníkům, vládl v letech1333–1370. Podobně jako jeho současník Karel IV. byl

skvělým diplomatem, také on založil univerzitu (1364v Krakově), podobnost lze najít i v jeho čtyřechmanželstvích. Sousedství těchto dvou významnýchpanovníků ovšem bylo v rámci tehdejšího stylu politikyplné zvratů, kolísajících mezi přátelstvím a tuhýmsoupeřením. Polské úsloví oceňuje jeho budovatelskéúsilí slovy: Když nastoupil na trůn, bylo Polsko dřevěné,když zemřel, bylo již kamenné.

Redakce VCaP

Polské vyznamenání pro Petra Formana

V areálu přístavu Lovosice Prosmyky patřící společ-nosti Česko - saské přístavy s.r.o. se od počátku letoš-ního roku přeložil již čtvrtý z celkových osmi kusůtransformátorů o hmotnosti 320 tun. Transformátory ital-ského výrobce Tamini Trasformatori S.R.L. připlouvajíz Itálie po moři do námořních přístavů Rotterdam a Ham-burk a dále jsou přepravovány říčními plavidly do Lovo-sic. První, lednovou zásilku ohrožoval nízký vodní stavna Labi a plavidla musela několik dní čekat v drážďan-ském přístavu, až se vodní stavy na českém území

zlepší. Nakonec pomohlo nečekané lednové tání sněhua plavidla s mírným zpožděním nakonec k plánované vy-kládce dorazila.

V lovosickém přístavu je překlad realizován za pomocídvou speciálních jeřábů s vysokou nosností. Z přístavuLovosice míří transformátory na speciálních přepravníchtrajlerech na stavbu rozvodny v Hradci u Kadaně. Ta máza úkol zajistit bezpečný provoz přenosové soustavy jakv době extrémních tranzitních přetoků, tak i v době dlou-hodobých omezení při rekonstrukci vedení.

Ing. Veronika Weiß – ředitelka, Česko-saské přístavy s.r.o.

Přístav Lovosice přeložil transformátoryo hmotnosti 320 tun

Foto: Miroslav Neumaier


18

Výstavba poslední chybějící plavební komory na horníVltavě na jezu Hněvkovice je v plném proudu a některépráce se blíží dokončení. Momentálně probíhají práce naželezobetonových konstrukcích plavební komory, kon-krétně se jedná o dokončení pracovních záběrů horníhoohlaví, dilatační bloky 1, 2 a 3 jsou hotové, železobeto-nové desky jsou hotové na celé plavební komoře a pro-vádí se betonáže stěn dolního ohlaví.

Dále probíhají práce na dělících stěnách dolní rejdyplavební komory, betonáže základů a stěn. Dělící stěnahorní rejdy plavební komory je již hotová včetně železo-betonů a probíhají kamenické práce. Celá stavba pla-vební komory je zhruba měsíc před dokončenímželezobetonových konstrukcí.

V součinnosti s výstavbou probíhá montáž technolo-gických zařízení jako jsou pevné úvazové prvky a opan-céřování hran, montáž elektro chrániček a šachet proumístění hladinových sond.

Stavbu obhospodařuje v současnosti 56 m vysoký sta-bilní jeřáb s příhradovou konstrukcí, který obsáhne, jakželezobetonové konstrukce celé plavební komory spo-lečně s horní i dolní rejdou, tak levobřežní koridor spo-lečně s jezovým polem. Dále probíhá zřízení sypanéjímky pro výstavbu jezového pole. Jezové pole s pohyb-livou klapkou je přímo napojené na starý jez pražskéhotypu. Práce, které budou probíhat v těsné blízkosti tohotojezu jsou naplánovány na léto – červenec a srpen. Kon-tinuálně bude probíhat výstavba levobřežního koridorua břehových částí.

Poslední fází stavby bude pak v létě a na podzim levo-břežní koridor pro rybí přechod s pohyblivou klapkoua úprava podjezí u malé vodní elektrárny.

Jan Prokeš – vedoucí projektu, Oblastní zastoupení pro Jihočeský kraj, Metrostav a.s.

Plavební komora na jezu Hněvkovicese blíží k dokončení

Stav výstavby Plavební komory Hněvkovice v březnu 2016

Stav výstavby Plavební komory Hněvkovice 23. května 2016

V duchu dlouholeté tradice se spustila 22. plavební se-zóna na Baťově kanálu opět 1. května. Akce spojená seslavnostním zahájením plavební sezóny se koná už téměřve všech přístavech na této turistické vodní cestě. Poprvétaké v největším a nejmodernějším přístavu v Petrově.

Největší novinkou v této plavební sezóně na Baťově ka-nálu je vybavení přístavišť odběrnými sloupky. To se sicenepodařilo do začátku plavební sezóny, ale na hlavníčást už by měla být vodní cesta vybavena. Do slavno-stního odemykání ale byly vybaveny přístaviště informač-ními tabulemi s provozními řády, mapou vodní cestya turistickými informacemi.

Další novinky jsou například cykloloď vyplouvající z fre-kventovaného přístavu ve Strážnici, ale také napříkladsérie cirkusových představení. Ve Spytihněvi postavil Sta-nislav Hampala divadelní loď PIEROT. Ta slouží jako plo-voucí pódium a zázemí pro divadla, koncerty nebo právěcirkusová představení, která se připravují na první čer-vencový týden. Ale bohatý kulturní program je naplánován

během celé plavební sezóny v rámci všech přístavů. Těšíme se na vás na Baťově kanálu!

Více informací můžete najít na: www.batacanal.czvšechny aktuality na: www.facebook.com/batacanal

Vojtěch Bártek – Baťův kanál, o.p.s.

Novinky na Baťově kanálu v plavební sezóně 2016

Nová divadelní loď PIEROT


19

O lodi Elbe Princess již napsalo několik médií. V nichbylo uvedeno, že se tato nová osobní loď, plující podfrancouzskou vlajkou objevila v našich vodách. To je vše.Naše redakce ovšem může přinést něco jiného. My svéčtenáře ve své reportáži slovem i obrazem pozveme přímona palubu této lodi, která vypadá tak, jako by byla staženaz německého či francouzského romantického filmu.

Naloďujeme se v půl šesté ráno v Litoměřicích. Úsvitzastihl šestičlennou posádku již v plné práci. Bylo nutnépřipravit loď k plavbě a přitom nerušit 68 cestujících, kteříještě spali.

Lodníci odvazují lana a kapitán s použitím pomocnýchmotorů odráží od přístavní hráze.

„Je to krásná a moderní loď. Máme tady čtyřicet kajuta pojmeme osmdesát cestujících. O jejich pohodlí sestará dvacet členů posádky. Ovšem nautická posádka jejen šest lidí. Zbytek se stará o ubytování. Elbe Princesseje vlastně hotel který pluje,“ říká kapitán lodi MartinMyklín.

Tato bílá kráska je dlouhá 95,5 metru a široká 10,5 metru.Díky kolesové propulzi má jen malý ponor a to 70 cm.

Chvíli po opuštění přístaviště se stroje rozběhly naplnoa dvě mohutná lopatková kolesa začala vytvářet pořádné vlny.

Miroslav Neumaier

Nejnovější hotelová loď Elbe Princessezahájila plavby do Prahy

Hotelová loď Elbe Princesse při své první plavbě do Prahyvplouvá do Hořínského plavebního kanálu

Detail zadokolesového pohonu

Elbe Princesse je dlouhá 95,5 metru a široká 10,3 metru


20

Na kapitánském můstku zatím kapitán lodi pije svouranní kávu. Kdo by zde hledal romantiku lodních prostor,byl by zklamán. Velitelé námořních legend jako Britannic,Queen Elizabeth, či smutně proslulého Titaniku, by sis řízením Elbe Princess neporadili. Velitelská kabinapřipomíná svým množstvím přístrojů, monitorů, páčeka tlačítek spíše kokpit dopravního letadla, či kosmickélodi. Kormidelní kolo se propadlo do hlubin historiea kormidelník ovládá loď jen lehkým dotykem prstů najoysticku.

Ranní slunce probudilo některé z cestujících a tivyrazili na snídani, která je pro ně připravena v dolní částijídelny. Pokud zde člověk sedí, může hledět z okna kteréje jen kousek nad vodní hladinou. Je to opravdu zajímavýpohled a pocit, když si uvědomíme, že sedíme vlastně jižskoro pod čárou ponoru.

V jídelně i v salónku nad ní, je velmi přívětivé prostředía příjemně teplo, naopak venkovní teploty jsou kousek nadbodem mrazu. Ovšem to leckoho neodradí a jde se pokochatna horní palubu, jelikož dlouhá příď lodi se již zanořila dokaňonu Porta Bohemica. Ranní slunce mezi vrcholy okolníchkopců malovalo zajímavé a divukrásné scenérie a tytopohledy se nedají vychutnat skrze okenní sklo.

Chvíli po osmé hodině se před přídí majestátněobjevuje hrad Střekov. Krásné labské údolí končí a my seblížíme ke střekovským zdymadlům. Kapitán přecházík venkovnímu ovládacímu pultu, jehož umístění muumožňuje takřka stometrový kolos jemně vmanévrovatdo plavební komory.

Supermoderní lodní můstek

Lodní restaurace

Kapitán může ovládat loď i z venkovních pultů po obou stranáchlodního můstku

Typická kajuta

Ranní slunce nad hotelovou lodí Elbe Princesse v plavebníkomoře Lovosice

Hrad Střekov


21

Tady naše cesta končí a my se loučíme se skvělouposádkou lodi Elbe Princesse. Tohle je její poslednízastávka na našem území. Po proplavení komorou,propluje loď Ústím, pak Děčínem a na večer spočinev Bad Schandau odkud bude pokračovat přes Drážďany,Magdeburk až do Berlína.

Labská princezna by letos měla doplout do Prahy ještětřináctkrát.

Loď Elbe Princesse vyplouvá ze střekovského Masarykova zdymadla

Proplouváme kaňonem Porta Bohemica


22

Jako vítězství zdravého rozumu hodnotí Svaz vod-ního hospodářství ČR (SVH ČR) postoj Ministerstvazemědělství k záměru zvýšit retenční prostor vodnínádrže Orlík na 120 milionů m3, jak to požadují sta-rostové obcí a měst na dolním toku Vltavy.

Podle SVH ČR je vůči uvedeným starostům dostatečněvstřícným krokem návrh státního podniku Povodí Vltavyzvýšit zadržovací prostor v Orlíku ze současných 62 mi-lionů m3 na 93 milionů m3. Tento krok podle předsedySVH ČR Petra Kubaly na straně jedné zvyšuje na dol-ním toku Vltavy stávající protipovodňovou ochranu,na straně druhé zabezpečuje v dostatečné mířevšechny další role Vltavské kaskády, jako je zajištěnísplavnosti Vltavy, produkce elektrické energie, turis-tika a především povinnost nadlepšovat průtok vodyzejména v období sucha v území pod Vltavskou ka-skádou. To znamená stálý odtok v objemu 40 m3/s, kterýdržela nádrž Orlík po celé loňské suché a horké léto,a i díky tomu klesla hladina nádrže až o 14 metrů oprotinormálnímu stavu. „Vltavská kaskáda nemá nejen pro-tipovodňovou roli, ale slouží také jako rezervoár vodyv období sucha, což si zřejmě starostové na dolnímtoku Vltavy plně neuvědomují,“ konstatuje Petr Kubala.

Ti se proti návrhu Povodí Vltavy zvýšit retenční prostor vevodní nádrži Orlík na 93 milionů m3 odvolali ke Krajskémuúřadu Středočeského kraje ve snaze zvýšit tento prostor nazmiňovaných 120 milionů m3. Rozhodnutím Ministerstvazemědělství bylo odvolání zamítnuto, čímž ministerstvo po-tvrdilo předchozí názor Krajského úřadu. „Jsme rádi, že Mi-nisterstvo zemědělství tímto krokem akceptovalo názorodborné veřejnosti,“ uvedl k tomu Petr Kubala.

Kromě zvýšení retenčního prostoru nádrže Orlík poža-

dují starostové obcí pod Orlíkem také zvýšení neškod-ného průtoku pod přehradou ze stávajících 1500 m3/s na2000 m3/s. Jak ale dokladuje studie Dolní Vltava – pod-klady pro optimalizaci zvládání povodňových rizika ochrany před povodněmi, kterou vypracovala v rámciprojektu podporovaného z Operačního programu životníprostředí společnost DHI, a.s., přinesl by takový krokškody na zemědělské půdě i nemovitostech kolem dol-ního toku Vltavy. Konkrétně by podle studie došlo při zvý-šení neškodného průtoku na 2000 m3/s k větším rozlivůmvody na levém břehu jezu Dolany, kdy by byl nedostupnývelín jezu a zaplaveno by bylo také několik domů. V okolíjezu Miřejovice a Nových Ouholic by již zvýšení průtokuna 1700 m3/s zaplavilo tamní pole a lesy, došlo by takéke zpětnému vzdutí na Mlýnském potoce a voda byv místě zaplavila další domy, chaty a k nim přilehlé za-hrady. Pod jezem Vraňany by se pak zvýšení neškodnéhoprůtoku projevilo rozsáhlejším zaplavením pozemků napravém břehu Vltavy a v soutokovém území Vltavys Labem a opět zaplavením dalších domů, předevšímv obcích Dědibaby a Kozárovice.

Pokud by starostové na dolním toku Vltavy na tomtosvém požadavku nadále trvali, bude nutné vyčíslit takovýmpožadavkem vyvolané investice na ochranu jmenovanýchúzemí či na kompenzaci škod dotčeným zemědělcům.

SVH je dobrovolné, neziskové, zájmové sdružení práv-nických osob v odvětví vodního hospodářství. SVH sdružujeprávnické osoby, jejichž hlavním předmětem je podnikáníve vodním hospodářství a vytváření podmínek v oblastihospodářské politiky státu na podporu rozvoje tohoto odvě-tví. SVH má působnost na území České republiky.

Svaz vodního hospodářství ČR Foto: Tomáš Kolařík

Svaz vodního hospodářství ČR vítá rozhodnutíMinisterstva zemědělství v kauze Orlík

Rekordně nízká hladina vodní nádrže Orlík v roce 2015


23

Výroční 22. Valná hromada Českého plavebníhoa vodocestného sdružení se konala 31. března 2016pod vedením člena výboru doc. Dr. Ing. Pavla Fošum-paura. Jako hosté se valné hromady zúčastnili mj.Ing. Luděk Sosna, Ph.D., ředitel odboru strategie Mi-nisterstva dopravy ČR, Ing. Vojtěch Dabrowski, ve-doucí oddělení vnitrozemské plavby na Ministerstvudopravy ČR, Mgr. Klára Němcová, ředitelka Státní pla-vební správy a Ing. Milan Raba, předseda Sekcevodní dopravy Svazu dopravy ČR.

Činnost Českého plavebního a vodocestného sdružení,z.s. (dále jen ČPVS) uváděná v tomto článku zahrnuje ob-dobí mezi dvěma valnými hromadami, tj, od dubna 2015do března 2016. Na minulé valné hromadě bylo s uspo-kojením konstatováno, že se podařilo eliminovatnázor na zrušení Ředitelství vodních cest a zahrnutíStátní plavební správu pod drážní úřad, na druhéstraně byly rozebrány důvody, pro které se vodní do-pravě nedaří tak, jak by se nejekologičtějšímu doprav-nímu oboru mělo dařit.

Bohužel týden po naší valné hromadě, která se ko-nala dne 31. března rozhodl ministr dopravy panIng. Dan Ťok o zrušení odboru plavby ke dni 7. dubna2015 a jeho převedení pod odbor drah, železničnía kombinované dopravy. Na tuto skutečnost ČPVSihned negativně reagovalo u vedení ministerstva s pou-kázáním, že rozsah činnosti státního orgánu v plavběnelze odvozovat od přepravního objemu zboží ve vnitro-zemské nákladní dopravě či počtu námořních nákladníchlodí. Krátce bylo při této příležitosti poukázáno na sku-tečnost, že ve vnitrozemské plavbě je evidováno cca 80osobních lodí a cca 35 převozních lodí a nespočetnýpočet malých plavidel. V námořní plavbě pluje pod če-skou vlajkou na mořích a oceánech cca 300 námořníchjachet. V případě právních sporů vystupuje odbor plavbyv prvním případě jako druhoinstanční správní orgán a vedruhém případě dokonce jako prvoinstanční správníorgán. Naše reakce na zrušení odboru plavby, tak jakoi jiných institucí nebyla bohužel vzata v úvahu. V sou-časné organizační struktuře Ministerstva dopravy ČR jeplavba zařazena do Odboru drážní a vodní dopravy, vekterém má dvě oddělení a to oddělení vnitrozemsképlavby a oddělení námořní plavby.

Druhý velmi diskutovatelný problém rozšíření Evrop-sky významných lokalit soustavy Natura 2000 o lab-ské údolí a Slavíkovy ostrovy, na jehož řešení seiniciativně podílelo i ČPVS, se dočasně podařilo vyřešitve prospěch vodní dopravy. Vláda České republiky svýmusnesením ze dne 3. února 2016 č.73 o nařízení vlády,kterým se mění nařízení vlády č.318/2013 Sb., o stano-vení národního seznamu evropsky významných lokalit,schválila návrh tohoto nařízení s úpravami podle připo-mínek uvedených ve stanovisku Legislativní rady vládya podle připomínek vlády. Ze záznamu z jednání schůzevlády České republiky vyplynulo, že z navrženého se-

znamu vláda vypustila navrhované nové evropsky vý-znamné lokality mj. Porta Bohemica a Louky u Přelouče.V prvním případě tak nebylo do Evropsky významnýchlokalit zahrnuto významné rozšíření lokality Labské údolío cca 7,6 tis. ha, tvořené mj. vlastním korytem vodníhotoku Labe v délce 70 km od obce Třeboutice u ČeskýchKopist po státní hranici ČR/SRN. V druhém případě ne-byla zahrnuta nová lokalita Slavíkovy ostrovy a Labišťatau Přelouče na středním úseku vodního toku Labe, velmidůležitá pro výstavbu plavebního stupně Přelouč II.ČPVS podpořilo rozhodnutí vlády stanoviskem uveřejně-ným v Parlamentních listech, z kterého vyjímám. Z hledi-ska národohospodářského je rozhodnutí vlády, kterávzala na vědomí všechny rozbory a rozhodla ve pro-spěch státu České republiky velmi zodpovědné. Méněpochopitelná je hysterie, která ze strany ekologických ak-tivit toto rozhodnutí vyprovokovala. Podstatnou část pro-jednávání předmětného návrhu rozšířeného seznamuevropsky významných lokalit Natura 2000 se ekologickéaktivity „schovávaly“ za neprokazatelné předčasné roz-hodnutí Evropské komise, že rozšíření seznamu o danélokality je již pro Českou republiku závazné a že nenío čem rozhodovat. Pro odbornou veřejnost je nepocho-pitelné, že zásadní reakce ekologických aktivit k nařízenívlády ze dne 3. února 2016, velmi podporovaná sdělova-cími prostředky, není odborná argumentace, ale pouzevelmi jednoduché a účelové vyhrožování o nijak nezdů-vodněných sankcích, které údajně Evropská komise vůčiČeské republice uplatní.

Další pro vodní dopravu velmi důležitý dokument je no-vela zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury.Jde v podstatě o rozšíření § 2 odst.1) písm.c) zákonač.104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury,ve znění pozdějších předpisů takto.

(1) Finanční prostředky, s nimiž fond hospodaří, lze po-užít na financování nebo předfinancování,

c) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebosprávy dopravně významných vnitrozemskýchvodních cest nebo movitých nebo nemovitýchvěcí užívaných za účelem provozování přístavuve Spolkové republice Německo ve městě Ham-burk, které jsou ve vlastnictví České republikynebo které má Česká republika v pronájmu nadobu delší než 10 let.

Vládní návrh na tuto novelu byl předložen a následněschválen Parlamentem České republiky.

V hodnoceném období se naše sdružení velmi po-drobně zabývalo Koncepcí vodní dopravy, vypracová-vanou Ministerstvem dopravy. ČPVS bylo spolu se Sekcívodní dopravy Svazu dopravy České republiky a Českýmsvazem vodního motorismu jedním z připomínkujícíchmíst, které tento materiál dostaly ještě před jeho před-ložením na poradu ministra dopravy a následného připo-mínkového meziresortního řízení, jako pracovní návrhMD-únor 2015. Připomínky vypracované výborem ČPVS

Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc.

Činnost Českého plavebního a vodocestnéhosdružení v roce 2015


24

byly jak zásadního charakteru a to pro oblast plavebníchobjektů a pro oblast přístavů, tak i formálního charakteru,doplněné v příloze konkrétními připomínkami za oblastsprávy vodního toku-vodní cesty a za oblast přístavů. Při-pomínky ČPVS byly odeslány na odbor strategie Minis-terstva dopravy, v požadovaném termínu.

Počátkem letošního roku byla do meziresortního připo-mínkového řízení předložena ministerstvem dopravy ČRKoncepce vodní dopravy (leden 2016). Předložená Kon-cepce vodní dopravy obsahuje celkem 10 kapitol na 174stránkách, z nichž nejobsáhlejší je 4. kapitola – PriorityKoncepce vodní dopravy (62 stránek) a 2. kapitola –Analýza stávajícího stavu vodní dopravy (90 stránek),tvořící samostatný analytický dokument.

Ke Koncepci se rozvinula velmi široká diskuze naúrovni všech institucí, které mají k vodní dopravěi k plavbě v tom nejširším slova smyslu vztah. Pomineme-li skutečnost, zda daný materiál je příliš podrobný, ze-jména v jeho analytické části či ne, hlavním podstatou jerozdělení kompetencí zejména v oblasti výstavby, moder-nizace, rekonstrukce, správy, oprav a údržby vodní cestya přístavů mezi resort dopravy a resort zemědělství, kon-krétně Ředitelství vodních cest a státní podniky Povodí.I když je možno objektivně konstatovat, že určitá část na-šich připomínek ať již věcného či formálního charakterubyla akceptována, zůstává, zejména v oblasti uvedenýchkompetencí řada rozporných zásadních připomínek.Výbor ČPVS na svém posledním jednání zjistil, že vevlastním výboru není jednota v řešení předmětných kom-petencí. Bylo doporučeno, aby byl valné hromadě před-ložen návrh na uspořádání semináře užšího okruhuvěcně odpovědných odborníků z oblasti vodních cest(vodních toků), přístavů, vnitrozemské vodní dopravya státní správy. Zásadním motivem našeho současnéhonázoru je nutnost dopracovat Koncepci vodní dopravya stanovisko ČPVS, které vyjde z uvedeného semináře,předložit vrcholným orgánům státní správy resortu do-pravy a resortu zemědělství k použití jako podklad k do-pracování dané Koncepce.

V poslední době vznikla, pro zlepšení stavu vodní do-pravy, myšlenka ustavení meziresortní pracovní skupiny,která by se zabývala konsolidačním programem vodnídopravy.

Nyní trochu z jiné oblasti činnosti ČPVS

Ve dnech 15.–17. září 2015 se v Českých Budějovicíchkonala konference plavebních a vodocestných odborníkůs mezinárodní účastí 28. Plavební dny 2015. Konferencese konala pod záštitou prezidenta České republikyIng. Miloše Zemana a záštitou ministra dopravy a mi-nistra zemědělství České republiky. Na slavnostním za-hájení konference vystoupil generální ředitel PovodíVltavy, státní podnik, RNDr. Petr Kubala, který zdůraznilvýznam konání Plavebních dní v Českých Budějovicích.Dále, v zastoupení náměstka ministra zemědělstvíIng. Aleše Kendíka, vystoupil ředitel odboru státní správyve vodním hospodářství a správy povodí Ing. Daniel Po-korný, který omluvil neúčast náměstka a vyřídil pozdravod ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky a mj. vy-jádřil podporu ministerstva zemědělství rozvoji vodníchcest v ČR. V úvodním referátu Ing. Evžena Vydry z Mi-nisterstva dopravy byla omluvena neúčast náměstka mi-nistra dopravy Ing. Ladislava Němce a tlumočen pozdravod ministra dopravy Ing. Dana Ťoka. V rámci konference

se uskutečnila odborná exkurze na nově vybudovaná ji-hočeská vodní díla vltavské vodní cesty se 3 jezovýmistupni a plně vybavenými přístavy pro sportovní a rekre-ační plavidla v úseku České Budějovice-Týn nad Vltavou,konkrétně České Vrbné, Hluboká nad Vltavou a Hněvko-vice. 28. Plavební dny byly účastníky konference v počtu150 osob hodnoceny velmi kladně. Zpráva o konání kon-ference 28. Plavební dny byla zveřejněna v časopiseVodní cesty a plavba č.1/2016 a bude i v Plavební ro-čence vydávané Státní plavební správou.

České plavební a vodocestné sdružení se na veřejnostiprezentovalo, kromě pravidelných článků v odborném ča-sopise Vodní cesty a plavba, třemi články v Parlament-ních listech, ve kterých jednak bilancovalo svou činnostza období do valné hromady v minulém roce, zhodnotiloodbornou konferenci Vodní doprava na Labi, konanou naMinisterstvu dopravy v červnu roku 2015 a konečněv těchto dnech s podporou k rozhodnutí vlády k evrop-ským významným lokalitám soustavy Natura 2000.

V rámci ČPVS pracovaly v hodnotícím období tři od-borné skupiny.

Odborná skupina Moravské vodní cesty pracovalapod vedením Ing. Pavla Santariuse, Ph.D. a zabývala sepřevážně problematikou oderské vodní cesty a její pro-dloužení na území České republiky. Vedle vedoucího od-borné skupiny Ing. Santariuse se aktivně práce veskupině zúčastňuje Ing. Forman. Vybraných zasedání od-borné skupiny se zúčastňují zástupce z polské a sloven-ské strany. Aktivním přístupem členů skupiny byliniciován projekt Oderské fórum – Forum Odrzańskie.

Členové odborné skupiny se aktivně zúčastnili 18. za-sedání Česko-slovenské mezivládní komise pro přeshra-niční spolupráci, jakož i 19. ročníku mezinárodníkonference TRANSPORT 2015 s propagací prodlouženísplavné Odry na území České republiky a vodního kori-doru Dunaj-Odra-Labe.

Dne 15. 1. 2016 se konalo za aktivní účastí odbornéskupiny v Kužni Raciborské pracovní setkání s polskýmikolegy k dalšímu postupu při řešení přeshraničníhoúseku oderské vodní cesty. Jednání se zúčastnili před-stavitelé polského příslušného ministerstva a českéhoministerstva, zástupci Moravskoslezského kraje a dalšíoficiální zástupci. Na toto zasedání navazovala cestaIng. Formana a Ing. Santariuse do Varšavy na jednánís ministrem námořního hospodářství a vnitrozemsképlavby Markem Gróbarczkem.

Odborná skupiny Baťův kanál pod vedením VojtěchaBárteka se ve své činnosti tradičně zaměřila zejména narozvoj infrastruktury a popularizaci plavby v dané oblasti.

V oblasti infrastruktury se kromě vlastní vodní cesty jednái o rozvoj zázemí pro turisty v přístavech a blízkém okolívodní cesty. Zajímavou a významnou činností odborné sku-piny byla participace na projektu MRENA – Morava riverRecreation Navigation – který v rámci Operačního pro-gramu přeshraniční spolupráce Slovenská republika-Ra-kousko 2007–2013 realizovala Agentúra rozvoja vodnejdopravy. Cílem projektu byla studie proveditelnosti Rekre-ační plavby po řece Moravě (ř. km. 0,00–69,30). Jednalo seo analýzu výchozí situace a podle možností návrh řešenírozvoje cestovního ruchu akceptovatelného ze všech rele-vantních hledisek. Využít potenciál řeky Moravy a přilehléhoúzemí pro rozvoj přeshraničního cestovního ruchu.

Ve spolupráci s obcemi, městy a kraji patří mezi priority


25

odborné skupiny rozvoj sítě cyklostezek podél vodnícesty. Cyklostezky vedoucí podél Baťova kanálu patřímezi největší turistické lákadla v regionu. Dle umístěnýchsčítačů jimi ročně projede až 250 tisíc cykloturistů. Ze-jména v Jihomoravském kraji ale povrch cyklotras nenív dobré stavu a připravují se projekty na zlepšení situ-ace. Jedná se o dlouhodobý projekt.

Ve spolupráci s obcemi a provozovateli přístavů pro-bíhá kontinuální zlepšování turistické infrastruktury takéna břehové části přístavů. Neustále se vylepšuje zázemípro návštěvníky. V roce 2015 to bylo zejména otevřenínové budovy sociálního zařízení a sprch ve frekventova-ném přístavu ve Strážnici nebo otevření moderního tu-ristického centra v Napajedlech. Také v UherskémOstrohu vzniklo moderní zázemí pro návštěvníky na lo-dích a také nové prohlídkové trasy na zámku, který senachází jenom kousek od vodní cesty.

Do oblasti popularizace plavby patří aktivní činnost a spo-lupráce při odemykání Baťova kanálu, při projektu Ahoj navodě, který byl realizován v rámci přeshraniční spolupráceČeská republika-Slovenská republika a neméně významnábyla i součinnost odborné skupiny v rámci Dne otevřenýchdveří při slavnostním otevírání přístavu Petrov.

Odborná skupina Rekreační a sportovní plavba naOstravsku pod vedením Ing. Jaromíra Šlachty svou čin-nost zaměřila zejména na spolupráci s vodáky z Občan-ského sdružení Odra a dalších klubů a na iniciativu vevztahu k primátorovi města Ostravy. V zaslaném dopisebyla jednak prezentována činnost odborné skupiny v re-kreační a sportovní plavbě na Ostravsku, zaměřená pře-vážně na oživení života na vodním toku Odra a jehobřezích a dále na žádost o podporu primátora při řešenía projednávání koncepce přístavišť na řece Odře. Pokudjde o přístaviště, jedná se hlavně o Přístaviště Přívoz,Přístaviště Petřkovice a Přístaviště Lhotka.

Členové odborné skupiny se také aktivně zúčastniliprojednávání přeprav ostravského zboží z Kozlí do Ště-tína, zejména přeprav těžkých a nadrozměrných kusů.

Na vodním toku Olše se stále aktivně rozvíjí vodáckýoddíl Poseidon se sídlem ve Věřnovicích pod vedenímIng. Josefa Toboly.

Výbor kladně zhodnotil práci všech tří odbornýchskupin a to zejména i s ohledem na propagaci plavbyv okolí svých činností a ČPVS. Výbor tak vyslovuje po-děkování pánům Santariusovi, Bártekovi a Šlachtovi zaodpovědné vedení jejich odborných skupin.

Dále jsou v krátkosti uvedeny hlavní organizačnízáležitosti ČPVS.

Jedná se v prvé řadě o transformaci sdružení na spo-lek ve smyslu nového občanského zákoníku. Oficiálnía zapsaný název je České plavební a vodocestnésdružení, zapsaný spolek (z.s.). Byly vypracovány a namimořádné valné hromadě dne 3. 12. 2015, za účasti no-táře schváleny nové stanovy. Stanovy se nijak ve svépodstatě neodlišují od do této doby schválených stanov,pouze respektují nové právní předpisy.

Do organizačních záležitostí patří i seznámení členskézákladny s ukončením členství na základě vlastní žádostiIng. Jana Flíčka, Lukáše Hradského a z titulu úmrtí JiříhoFrosta a Miroslava Cihláře.

Na 22. Valné hromadě bylo jednomyslně přijato násle-dující usnesení.

Usnesení22. valné hromady Českého plavebního

a vodocestného sdružení, z.s.,konané dne 31. března 2016 v Praze

1. Valná hromada Českého plavebníhoa vodocestného sdružení, z.s. (dále jen ČPVS)vzala na vědomí

a) zprávu o činnosti výboru ČPVS za uplynuléobdobí 4/2015–3/2016,

b) reakci ČPVS na zrušení odboru plavby zaslanouministru dopravy, státnímu tajemníkovi a vedeníministerstva,

c) stanovisko ČPVS k pracovnímu návrhu Koncepcevodní dopravy (MD-únor 2015), předloženéodboru strategie MD ČR dne 19. 6. 2015, jakoži k návrhu Koncepce vodní dopravy (MD-leden2016), předloženého do meziresortníhopřipomínkového řízení,

d) zveřejnění roční bilance činnosti ČPVSa zhodnocení odborné konference Vodní dopravana Labi v Parlamentních listech v polovině roku2015,

e) podpůrné stanovisko ČPVS k rozhodnutí vládynezařadit do nového seznamu evropskyvýznamných lokalit soustavy Natura 2000 lokalityPorta Bohemica, zahrnující labské údolí a Loukyu Přelouče, zahrnující Slavíkovy ostrovy,předložené ke zveřejnění v Parlamentních listechv březnu 2016,

f) ukončení členství Ing. Jana Flíčka, LukášeHradského a Ing. arch. Borise Petrova na vlastnížádost a Jiřího Frosta a Miroslava Cihlářez důvodu jejich úmrtí,

g) přeměnu právní formy sdružení na zapsanýspolek ve smyslu nového občanského zákoníku,včetně upravených stanov, schválených namimořádné valné hromadě ČPVS dne3. 12. 2015.

2. Valná hromada ČPVS schválila a) zprávu o hospodaření ČPVS za rok 2015, včetně

zprávy kontrolní komise, b) plán hospodaření na rok 2016 a plán hospodaření

na rok 2017.

3. Valná hromada žádáI.

a) vládu České republiky 1. aby nedopustila likvidaci nejekologičtějšího

dopravního oboru vodní dopravy, 2. o urychlené ustanovení mezirezortní expertní

skupiny, která by připravovala podklady pro běžícíproces infringementu (porušení povinností) vevěci seznamu EVL s cílem stanovit další postupvčetně přípravy argumentů při komunikacis Evropskou komisí v tomto procesuinfringementu,

3. připravit urychleně spolu s Polskou republikouprodloužení oderské vodní cesty do Ostravy, m.j.jako reakci na situaci na pracovním trhuMoravskoslezského kraje, a to včetně stanoveníhraničního bodu,

4. aby zahájila přípravu zákona o vodním koridoruDunaj-Odra-Labe a jmenovala vládníhozmocněnce pro jeho přípravu,


26

b) Ministerstvo dopravy ČR ve spoluprácis Ministerstvem zahraničních věcí ČR připravitpodklady pro uzavření nové Česko-německémezivládní dohody o labské vodní cestě,

c) Ministerstvo dopravy ČR, aby nepodmiňovalovýstavbu Stupně Přelouč II a splavnění Labe doPardubic s výstavbou Plavebního stupně Děčín,a naopak,

d) Ministerstvo dopravy ČR a Ministerstvo zemědělstvíČR dořešit v rámci zpracování Koncepce vodnídopravy kompetence v oblasti výstavby,modernizace, rekonstrukce, údržby, oprav a správyvodních cest, včetně jejich součástí (zákonč. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve zněnípozdějších předpisů – zejména novela zákonač. 187/2014), a to včetně přístavní infrastruktury,

e) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spoluprácis Ministerstvem dopravy ČR zařadit novelu územněplánovacích dokumentací etapového rozvojevodních cest dle Politiky územního rozvoje ČR,

f) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spoluprácis Ministerstvem dopravy ČR zařadit vodní koridorDunaj-Odra-Labe do části 5. - Koridory a plochydopravy, kapitoly 5.2.1.4. - Vodní doprava Politikyúzemního rozvoje České republiky,

g) Ministerstvo dopravy ČR o aktivní chráněníúzemních rezerv pro budování infrastrukturyvodních cest,

h) Ministerstvo dopravy ČR o pravidelné svoláváníSkupiny D-O-L.

II.členskou základnua) o podporu programu dokončení modernizace

labsko-vltavské vodní cesty a zahájení výstavby

Plavebního stupně Děčín a Stupně Přelouč II nalabské vodní cestě,

b) o aktivní podporu dále uvedených úkolů uloženýchvýboru ČPVS.

4. Valná hromada ukládá výboru ČPVSa) uspořádat v průběhu dubna 2016 odborný seminář

na úrovni rozšířeného výboru ČPVS a reprezentantůhlavních partnerů v oblasti plavby a vodních cestk materiálu MD Koncepce vodní dopravy v ČR a najeho základě zformulovat stanovisko ČPVS k tétoKoncepci a předložit ho vrcholným orgánům státnísprávy resortu dopravy a resortu zemědělstvík použití jako podklad k přepracování Koncepce,

b) podporovat vládu ČR v jejím setrvání naodmítavém stanovisku k zařazení lokalit PortaBohemica a Louky u Přelouče do evropskyvýznamných lokalit soustavy Natura 2000,

c) spolupracovat s Ministerstvem dopravy ČR napřípravě mezivládní dohody mezi Českourepublikou a Spolkovou republikou Německoo labské vodní cestě,

d) pokračovat v úsilí na všech státosprávnícha parlamentních úrovních o zlepšení plavebníchpodmínek na vodních cestách v ČR, prioritně nalabské vodní cestě v úseku Pardubice-státníhranice ČR/SRN a moravské vodní cestě v úsekuBaťova kanálu,

e) pokračovat ve spolupráci se Sekcí vodní dopravySvazu dopravy České republiky a Unií komorLabe/Odra,

f) zabývat se na svých jednáních podněty z diskusena 22. valné hromadě ČPVS,

g) svolat 23. valnou hromadu ČPVS v 1. pololetí roku 2017.


27

Odešel člověk, který celý svůj život zasvětil vodocestnéa plavební problematice Ing. Jan Čábelka, CSc. Po ab-solvování hydrotechnické specializace vodohospodář-ského směru na Stavební fakultě Českého vysokéhoučení technického počátkem šedesátých let minuléhostoletí nastoupil Jan Čábelka, na radu svého otce profe-sora Jaroslava Čábelky, člena korespondenta Českoslo-venské akademie věd, do praxe jako lodník k největšímučeskému rejdaři Československé plavbě labsko-oderskése sídlem v Děčíně. Zde absolvoval několik jízd po Labido Hamburku, kde však došlo k pracovnímu úrazu (zlo-mená noha), a tak svou nadějnou praxi musel ukončit.

Po neplánovaném ukončení této loďařské praxe na-stoupil jako asistent na vodohospodářskou katedru Sta-vební fakulty ČVUT. V této době si svépomocně vystavělbyt v Dejvicích na Santince a také zvýšil své akademickévzdělání. Zdárně ukončil aspiranturu a získal vědeckouhodnost kandidáta technických věd (CSc.).

Pedagogické práci se však věnovat nechtěl, a tak serozhodoval zda má nastoupit na tvořící se správní pla-vební úřad nebo do Výzkumného ústavu dopravního. Na-konec se rozhodl pro kariéru výzkumného pracovníkaa nastoupil do skupiny pro vodní dopravu Výzkumnéhoústavu dopravního, která sídlila ve známé Týnské uličcena Starém Městě, ve Výzkumném ústavu dopravním sezaměřil zejména na prognostické práce pro vodní do-pravu, a to jak z hlediska zbožových proudů, tak i lodníhoprůmyslu a samozřejmě nejvíce pro výhled našich vod-ních cest. Ve výše uvedené skupině pro vodní dopravu,kterou posléze vedl, vznikla řada prací, které se ná-sledně staly východiskem pro rozvoj vnitrozemské plavbyv České republice v tom nejširším slova smyslu. Nebylyto však jen prognostické práce, ale i výsledky měřenív terénu (např. Hořínský kanál) z hlediska plavebníhoprovozu, jakož i odborné konzultace při výzkumných pra-cích na hydrotechnických modelech plavebních zařízeníve Výzkumném ústavu vodohospodářském TGM v Praze-Podbabě.

Ing. Čábelka se věnoval i propagaci oboru na meziná-rodní úrovni. Aktivně se zúčastnil několika Světových pla-vebních kongresů. Pravidelně přispíval do sborníkůvydávaných v rámci konference plavebních a vodoce-stných odborníků s mezinárodní účastí Plavební dni,jakož i přednesením referátů při jejich konání a to jakv České republice, tak i na Slovensku. Byl jedním z inici-átorů a dlouhodobý člen výboru Českého plavebníhoa vodocestného sdružení, které v České republice sdru-žuje na 80 odborníků ze všech oblastí příbuzných vnitro-zemské plavbě, včetně vysoké školy. Zde pod jehovedením vznikly dva prognostické materiály a to Programpodpory rozvoje vodní dopravy v České republice do roku2010 (ČPVS-2002) a Program rozvoje vnitrozemsképlavby pro rekreační potřeby v České republice na ob-dobí 2007–2015 (ČPVS-2007). Koncem minulého stoletína něj dolehla i transformace Výzkumného ústavu do-pravního, a tak pracoval i v Centru dopravního výzkumuse sídlem v Brně a vyvinul velké úsilí o zřízení pobočkyv Praze.

I po odchodu do důchodu se Ing. Jan Čábelka velmi in-tenzivně věnoval odborné práci a neúnavně sledoval ve-škeré dění ve vnitrozemské plavbě a snažil se hoovlivňovat. Jenom v krátkosti se zmíním o jeho přínosupři řešení ochrany před povodněmi na vltavském nábřežípřed pražskou tržnicí, odborné konzultace při řešení In-tegrovaných dopravních systémů na Dopravní fakultě Če-ského vysokého učení technického, při řešenívýhledového stavu vodní cesty středního Labe, jakoži konzultační činnost při zpracování Malé ilustrační ency-klopedie v roce 2013.

Na Ing. Jana Čábelku bude plavebně vodocestná od-borná veřejnost vždy vzpomínat pro jeho neúnavné bur-cování k aktivní činnosti ve prospěch vnitrozemsképlavby v České republice.

Čest jeho památce. Pavel Jurášek

Za Honzou Čábelkou

Honza Čábelka před 30 lety při obnově malé vodní elektrárny ve Veletově na Labi


28

Staré Podskalí

Spolek Vltavan v Praze byl založen 11. června roku1871 v dnes již neexistující podskalské hospodě U Hej-duků, jako vzájemně se podporující spolek plavců, ry-bářů a pobřežných.

‘V přípravném výboru pro založení Spolku Vltavan byl,kromě plavců a většiny obchodníků s dřevem, i pozdějšíprimátor hlavního města Prahy a významný obyvatel a ob-chodník s dřevem v Podskalí, František Dittrich, ale i ně-kteří pokrokově smýšlející zástupci české šlechty, jenžv oblasti plavby a obchodu s dřevem podnikala, a to Adolfa Karel Schwarzenberkové a Jiří Kristián Lobkowitz. O pů-vodním ryze charitativním účelu spolku jasně mluvíúvodní slova prvé spolkové pamětní knihy: „A tak, jakonárod náš z dřímoty se probudil, zabřesklo se i v srd-cích synů našeho Podskalí, kteří usilovně pomýšlelina to, aby Vltava proměnila se v otce Vltavana, kterýby nemocné syny podskalské neopouštěl, zemřelék poslednímu lůžku doprovázel a zmrzačené hojil, vet-ché oudy podporoval, a tak od nouze pomáhal.“

Na jedné z prvních schůzí byl podán i návrh na dodnespoužívaný kroj, který je dědictvím po námořnících fran-couzského obchodního loďstva, založen byl i praporovýfond a zvoleno původní oslovení občane, později změ-něné na bratře. Již od počátku byl spolek velmi známými v oblasti spolkové kulturní a společenské činnosti, kte-rou organizoval jak pro své členy, tak i pro širokou praž-skou veřejnost. V následujících letech pak došloi k založení bratrských vltavanských spolků, a to v roce1897 v Davli, o rok později ve Štěchovicích a roku 1902

v jihočeském Purkarci. Od svého vzniku spolek Vltavanskutečně fungoval jako vzájemně se podporující spolek,členy podporoval v nemoci i při úmrtí, ale byli i členové,kteří neplnili své povinnosti a byli z řad členů vyřazenipro neplacení příspěvků. Citelným zásahem do životačlenů Spolku Vltavan, ale i celého Podskalí, bylo jeho po-stupné bourání a s tím spojená výstavba nového vltav-ského nábřeží. S postupným útlumem plavby dřevaa jeho zpracování na březích Vltavy zůstala část členůspolku bez práce, a tak hledali další uplatnění jako pra-covníci rozvíjející se lodní dopravy na řece Vltavě a tojak osobní tak nákladní. Pracovali jako lodníci, strojnícina parolodích, ale i jako kapitáni Pražské paroplavebníspolečnosti. Za těchto podmínek přečkal spolek nejenprvní republiku, ale i protektorát a po osvobození fungo-val až do padesátých let. Proto, aby nebyl v padesátýchletech spolek zrušen, tak jako všechny ostatní spolky, při-členil se tehdy, jako zájmový kroužek ROH k podniku Če-skoslovenské plavby labsko-oderské a později k závoduOsobní lodní dopravy a dále pak k Pražské paroplavbě.Po celou tuto dobu si spolek udržel svoje historické zvykya tradice, a proto je považován Spolek Vltavan za nej-starší spolek v Praze, dokonce i v celé ČR s plnou konti-nuitou činnosti. Spolek si našel i novou náplň činnosti,dal si za cíl uchovávat a sbírat památky na staré Pod-skalí, vorařské řemeslo a život na řece Vltavě.

Po výstavbě nového nábřeží a přestavbě celého Pod-skalí se zachoval pouze plavecký kostelík NejsvětějšíTrojice v Trojické ulici, pár domů v ulici na Výtoni a bu-

Václav Hodr – první místopředseda Spolku Vltavan

Spolek Vltavan v Praze145 let jeho života


29

dova bývalé celnice Na Výtoni, kde Muzeum hl. m. Prahyotevírá novou expozici Zaniklé Podskalí a život na Vl-tavě, která připomíná staré Podskalí, voroplavbu a lodnídopravu na Vltavě a využívá z části právě předměty zesbírek Spolku Vltavan. V prostorách Výtoně má náš spo-lek také své zázemí. Mezi členy spolku, zejména v minu-losti patřily významné osobnosti – olympijští vítězové,herci, malíři, spisovatelé a čestnými členy se stávali i pri-mátoři hlavního města Prahy.

Za svoji dlouholetou činnost ve vlastivědné a kulturníoblasti byl Spolek Vltavan v Praze v roce 2015 zapsánjako první spolek na krajský seznam nemateriálníchstatků tradiční lidové kultury hl. m. Prahy.

Od 1. prosince roku 1999, kdy byly zaregistrovány sta-novy a vznikl svaz vltavanských spolků Vltavan Čechy,jsou všechny vltavanské spolky součásti Mezinárodní vo-rařské asociace, která sdružuje spolky s podobným za-

měřením a tradicí z celé Evropy. Co se týká dnešníčinnosti spolek organizuje pro pražskou veřejnost každo-ročně řadu akcí společensko-kulturních i poznávacích –jmenujme např. Podskalské setkání na Výtoni, Tryznu zautonulé nebo Country parník, ale i tradiční plesy. Zvláštnípozornost pak spolek věnuje např. patronátním základ-ním školám v Botičské a Vratislavově ulici. Činnost Vl-tavanu se opírá o dlouhodobou spolupráci a pomocMěstské části Praha 2 i Hlavního města Prahy, ale takéněkterých firem, jejichž činnost je v různých formách spo-jená „s vodou“. Sem patří Pražská paroplavební společ-nost, Pražská vodohospodářská společnost nebo PovodíVltavy. Nepostradatelným je pro spolek i kontakt a trvaláspolupráce s Muzeem hl. m. Prahy.

145. výročí trvání Spolku Vltavan v Praze v letošnímroce 2016 hodlá spolek naplnit řadou aktivit, z nichž

některé se tradičně realizují v jednotlivých pětiletích.Samotné oslavy v červnu zahájí mediálními aktivi-tami včetně tiskové konference 7. června a v předve-čer oslav bohoslužbou v plaveckém kostelíkuNejsvětější Trojice v Trojické ulici a v den vyvrcholeníoslav 11. června v Podskalí na Výtoni uspořádánímvelkého průvodu za účasti bratrských vltavanskýchspolků z Davle, Štěchovic a Purkarce i dalších spřá-telených sdružení a spolků, dále slavnostní valnouhromadou v Emauzích a odpolední veselicí okolíPodskalské celnice na Výtoni. Cílem je obohatit spole-čensko-kulturní program v Praze o akce pořádané spe-cifickým (a v podstatě unikátním) subjektem pražskéhistorie profesní, sociální i kulturní. Některé akce nejsoujiným subjektem v Praze uskutečňovány. Přínosem jenejen „potvrzení subjektivní užitečnosti“ pro členy spolku,ale zejména šíření informací a tradic spojených s jednouz výrazných společenských a profesních skupin praž-ského obyvatelstva v minulosti, ale i současnosti.

Na závěr mi dovolte abych všechny přátele a příznivceSpolku Vltavan v Praze ještě jednou pozval na oslavu145. výročí založení spolku, která se koná 11. července2016. Slavnostní průvod z Podskalí začíná v 10:00a bude směřovat do Emauzského kláštera, kde od 11:00se bude konat Slavnostní valná hromada k 145 výročí za-ložení Spolku Vltavan v Praze.

Další program bude zahájen odpoledne ve 14:00v parku na Výtoni, kde budou krom jiného zábavního pro-gramu předány i dvě ceny Ing. Libora Záruby za celoži-votní zásluhy při rozvoji vodních cest a vodní dopravyv České republice.

Cenu ing. Libora Záruby uděluje jednou za dva roky re-dakční rada časopisu Vodní cesty a plavba a správní radaobecně prospěšné společnosti Plavba a vodní cesty.

Pro rok 2016 vybrala porota při svém zasedání 19.května 2016 jednomyslně bývalého ředitele závodu DolníLabe Ing. Jindřicha Zídka a bývalého ředitele Státní pla-vební správy Ing. Luďka Cidlinu.

Těším se na Vaši návštěvu a potřesení rukou našim le-tošním laureátům ceny Ing. Libora záruby.

Josef Podzimek


30

Život není takový – je úplně jiný (62)

Ing. Josef Podzimek

Každý velký těžký úkol Příznivci vodních cest se dá rozdělit nepotřebují vnějšího nepřítele,na malé lehké úkoly. vyvraždí se sami mezi sebou i při malých úkolech.

Buddhistické přísloví Josef Podzimek

Vážení a milí čtenáři, zdá se vám, že výše uvedené ci-táty se nedoplňují, nebo dokonce odporují. Věřte, že ne.Napsání tohoto pokračování mého povídání o životějsem odkládal víc než měsíc. Sleduji pozorně co se okolonás děje a jsem víc než znepokojen, jsem přímo zděšen.Nemyslím v politice, v EU či v otázce migrace. Vystačímsi jako obyčejně s vodním koridorem D-O-L, nebo dnesještě méně: s malými kousky vodních cest v ČR. Proto tabuddhistická moudrost. Soustředím se dnes na tři aktu-ální kousíčky vodních cest v ČR.

• dokončení splavnění Labe na našem území • připojení Ostravska na Odru• nový fenomén, světový přístav

na řece Moravě v Hodoníně

Stačí tyto tři malé problémy, abychom my sami pří-znivci „vodních cest a vodní dopravy“ se vzájemně vy-vraždili.

Začnu první problematikou, kterou rozdělím ještě nadva samostatné plavební úseky.

Zlepšení plavebních podmínek dolního Labe naúzemí České republiky

Nejdříve jsme byli všichni jednotní. Nebudu se vracetdo dávné historie, ale zůstanu pouze v krátkém obdobímého osobního odborného života. Když jsem sepisovalv roce 1976, tedy přesně před 40 lety publikaci DolníLabe, neboť ještě v tomto roce, jak jsem se již dříve zmí-nil, dolní Labe patřilo do organizace Povodí Vltavy, byloještě vše jasné.

Cituji z předmluvy prof. Ing. Dr. Jaroslava ČábelkyDrSc., člena korespondenta ČSAV:

„Labe není jen izolovanou vodní cestou vedoucí od násdo námořního přístavu Hamburku, ale i součástí velkéhointegrovaného systému středoevropských vodních cest.“

„Důležitost plavební cesty dolního Labe z našehoi mezinárodního hlediska ještě nesmírně vzroste po re-alizaci průplavu Dunaj-Odra-Labe.“

Z přehledné situace a podélného profilu je ještě patrnáshoda na dvou důležitých vodních dílech Dolní Žleba Malé Březno. (obr str. 31)

Nyní přeskočím do roku 1988, kdy jsme společně s Ing. Ja-roslavem Kubecem, vydali publikaci Svět vodních cest.

I zde panovala shoda. Cituji:„Úsek dolního Labe od Střekova ke státní hranici je

zatím splavněn pouze regulační metodou. Zlepšení při-nese zamýšlená kanalizace s dvěma plavebními stupni(s energetickým využitím) v Malém Březně a v DolnímŽlebu.“ (obr str. 32)

O důležitosti labské vodní cesty a vodním díle MaléBřezno a Dolním Žlebu Ing. J. Kubec nepochybuje aniv publikaci Vodní cesta Dunaj-Odra-Labe ANO neboNE?, na kterou měl jako náměstek generálního řediteleEkotrans Moravia a.s. rozhodující vliv. Ta vyšla v roce1991 a tehdy tato vodní díla byla zařazena do I. etapy vý-stavby D-O-L. (obr str. 32)


31


32

Ing. J. Kubec nezpochybňujetuto skutečnost ani v naší dalšípublikaci Vodní cesty světa, kte-rou jsme spolu vydali v roce1996.

Následuje naše poslední spo-lečná publikace pod názvem Kři-žovatky tří moří – Vodní koridorDunaj-Odra-Labe, jejíž první vy-dání vyšlo v roce 2006. Ani zdenení zpochybňován význam lab-ské vodní cesty pro naší republiku.O to víc mne překvapil názorIng. Jaroslava Kubece v televizním

Podélné profily Labsko-vltavské vodní cesty z publikace Svět vodních cest (1988)


33

pořadu Nedej se plus – My Česko Evropě nedáme, vysí-laný 1. dubna 2016.

Cituji: „Můžeme říct, že to je pověra. Já tvrdím do-konce, že to je podvod a skoro bych řekl, že je to případpro odborníky, kteří se zabývají řekněme jakousi davovoupsychologií. Těm podporovatelům stupně Děčín se poda-řilo dokázat, že v tomto státě každý skloňuje Děčín vevšech pádech a nikdo neví, že vlastně nemá pro Labesmysl, protože vyřeší malý kousek po přístav Děčín, alemy přesto chceme vyhodit 5 miliard korun.“

Tato proměna tohoto dříve velmi uznávaného odbor-níka na vodní dopravu a vodní cesty vůbec, je o to promne úsměvnější, že na fotografii z tohoto pořadu se ob-jevil s naší společnou publikací Křižovatka tří moří. Po-užiji-li předcházející terminologii tak bych řekl, že je topřípad pro psychiatra.

Záměrně jsem přeskočil vývoj této názorové změnyv pravý opak i praktické důvody, které Ing. J. Kubece k takvýraznému odbornému veletoči vedli. Naši pravidelní čte-náři vývoj sledují a ostatní pochopí po přečtení, že sejedná o akci „světový přístav v Hodoníně“. Pouze bychsvého dlouholetého odborného přítele upřímně upozor-nil, že žádný obchod se „zelenými aktivisty“, o který sezde zřejmě jedná, nikdy nebyl dodržen. Své přesvědčeníopírám o dlouholeté negativní zkušenosti s „ochránci pří-rody“ i o nesplněnou dohodu, kterou jsem osobně uza-vřel s bývalým federálním ministrem životního prostředíIng. Josefem Vavrouškem v roce 1992. Tehdy jsme si slí-bili, že nebudeme-li vehementně prosazovat labskouvětev D-O-L, tak MŽP bude souhlasit s průplavem Dunaj-Odra. Přesto, že jsem si pana ministra velmi vážil a věřilmu, nic později neplatilo. Proto bych byl velmi opatrný.Z poslední doby lze tuto „hru“ dokumentovat na nedodrže-ném slibu při výměně vodního díla Dolní Žleb a MaléBřezno za vodní dílo Děčín. Stejně tak nebude dodržen slibdaný české vládě, že se bude moci stavět VD Děčín při za-řazení labského údolí mezi evropská chráněná území.

Jsem velmi rád, že to pochopil generální ředitel stát-ního podniku Povodí Labe Ing. Marián Šebesta, i kdyžbych byl radši, kdybychom se oba mýlili.

Stačí si přečíst okamžitou reakci ředitele ekologickéorganizace Beleco Jana Duška, který přiznává, že akti-vistům ani tak nejde o lososa nebo bobra, ale o BAHNO.

1996


34

Už to konečně naši občané pochopte. Co to je prosperitastátu proti bahnu, to je třeba chránit a ne životní úroveňnás lidí. BAHNO A ZASE BAHNO, O TO NÁM JDE.

Dokončení splavnění středního Labe do PardubicK tomu, abychom mohli plout po Labi z přístavu Ham-

burk až do plánovaného přístavu na Labi u Pardubic,nám chybí pouze jedno vodní dílo, které jsme dříve na-zývali Semín a v posledních letech pak mluvíme o Pře-louči II. Mluvíme a mluvíme, ale plout nemůžeme. Nežmě někdo opraví, že chybí i vodní dílo Děčín, dříve VDDolní Žleb a VD Malé Březno, o kterém jsem podrobnějipsal v první části tohoto článku, doplním toto tvrzení jed-ním odstavcem z rozsáhlého povídání o historii VD Pře-louč II, které jsem uveřejnil v našem časopisu Vodnícesty a plavba č. 1/2015. Pro pochopení souvislostímusím čtenářům připomenout, že jsem po absolvováníStavební fakulty ČVUT nastoupil v roce 1962 u organi-zace Labe-Vltava jako úsekový technik středního Labev trati Kolín–Smiřice.

Odjel jsem osobním vlakem na svou první služebnícestu na zdymadlo Srnojedy. Před tím jsem si podrobněprostudoval labskou vodní cestu a zjistil, že od Mělníkado Pardubic bylo v letech 1904-1962 vybudováno celkem16 plavebních objektů a k plné splavnosti až do Srnojedchybí již více jak 30 let pouze dvě vodní díla Týnec nadLabem a Semín. Týnec nad Labem byl posléze postavenv rámci dobudování středního Labe do tepelné elektrárnyChvaletice. Zůstalo tak nedokončeno jedno vodní dílo,které se tehdy jmenovalo Semín a tím je vlastně celávodní cesta prakticky znehodnocena a umrtveno víc jak200 miliard Kč investovaných do této dopravní infrastruk-tury. Tehdy jsem se udiveně zeptal tehdejšího vedoucíhojezného jak je to možné? Jeho odpověď mě pronásledujedo dnes:

„Ten jeden jez tu chybí proto, že naši předkové byli

tak chytří, že jezy stavěli na přeskáčku a neočekávali,že jejich děti a vnuci budou tak blbí, že ten jeden po-slední jez nedostaví.“

Sám jsem již 15 let v penzi a stále o tomto jednomstupni mluvíme a mluvíme. Dokonce se v poslední doběobjevují hlasy, že tento plavební stupeň Semín, který senyní nazývá Přelouč II, není potřeba, pokud nebude pla-vební stupeň Děčín, který se dříve jmenoval Dolní Žleb.Říká to prý Evropská unie, nebo dokonce snad novýpan ministr dopravy, pod kterého krátkodobě vodní cestaje přidělena. Ptám se, kdo za Evropskou unii mluví - vždyje to přeci nějaká konkrétní osoba! Nebo je to jako dříve,když „strana a vláda“ něco rozhodla? A jakou váhu tomá pro rozhodnutí suverénní České republiky, která jakojediná země z 28 států EU není přímo, nebo kvalitnívodní cestou napojena na moře? A jakou logiku má sta-vět vodní dílo Přelouč II až po vodním díle Děčín, kdyžlodě bez VD Děčín do Prahy doplují (i když při nízkýchvodních stavech neekonomicky), ale bez Přelouče II doPardubic technicky nemohou doplout vůbec?

Jsem o rok starší a místo abych pokračoval v podrob-ném popisu středolabské vodní cesty, který si přečtetev uvedeném čísle našeho časopisu

DĚKUJI NAŠÍ VLÁDĚ, ŽE TENTOKRÁT NEPOD-LEHLA A VD PŘELOUČ II UCHRÁNILA PRO NÁSPAMĚTNÍKY, NEBO NAŠE POTOMKY.

O vodním díle Přelouč II, dříve Semín, bylo napsáno tolik,že se touto stoletou historií nebudu dále zabývat. Pouze od-kážu na publikaci Střední Labe, kterou napsal Karel Trejtnara kol. v roce 1978 a z které jsem čerpal informace pro mépovídání Život není takový – je úplně jiný (57).

Na závěr této kapitoly ještě jednou děkuji našívládě, že si alespoň u tohoto vodního díla zachovalatvář a neodvolala, co dříve schválila, co předtím změ-nila, a tak uchránila labskou vodní cestu do Pardubicpro nás pamětníky a naše potomky.


35

Připojení Ostravska na OdruTento problém jsem začal poprvé chápat, když jsme

spolu s Ing. J. Kubecem navštívili v osmdesátých letechminulého století Vítkovické železárny a s tehdejším ge-nerálním ředitelem Rudolfem Peškem vzlétli vládní heli-koptérou nad Ostravsko a společně plánovali, kde začítstavbu průplavu Dunaj-Odra-Labe. Následovaly pak rokyintenzivní podpory výstavby oderské vodní cesty. TehdyVítkovické železárny provokativně otevřely svůj podni-kový přístav v Kopytově a organizovaly velkolepé plavbypo nesplavné Odře. Celkem bylo vypraveno 17 plaveb,které definitivně skončily v roce 1981. Ale v duchu méhomotta o nevraživosti mezi námi příznivci plavby ihnedvedle reklamní cedule Vítkovic umístil svou ceduli ve-doucí vodohospodářského odboru KNV Ostrava a začalsouboj o to, kdo se víc zasloužil o zahájení výstavby prů-plavu Dunaj-Odra-Labe. Vyhrál to generální ředitel Vítko-vických železáren. Následně jsme společně s JZDSlušovice v roce 1989 založili akciovou společnost EkotransMoravia a.s. pro přípravu a výstavbu průplavu D-O-L. Pakpřišla sametová revoluce a s ní i jiné starosti. Zato „zeleníaktivisté“ nezaháleli a zvedli hlavu a transparenty protiprůplavu Dunaj-Odra-Labe.

Pak to s napojením Ostravska na oderskou vodní cestušlo nahoru a dolů. Ing. J. Kubec tuto důležitou část oder-ské vodní cesty nějaký čas sledoval, ale pak jí opustil,stejně jako labskou vodní cestu a vrhl se na jih.

Je vhodné zde připomenout, že až do roku 1952 ob-chodní plavbu na Odře zabezpečovala Československáplavba oderská, a.s., a od tohoto roku pak Českosloven-ská plavba labsko-oderská, n.p. svým závodem Odra.Nezájem o Oderskou vodní cestu lze vysledovat po pri-vatizaci národního podniku na akciovou společnost Če-skoslovenská plavba labská, a.s. v roce 1992.V současné době obchodní plavbu na Labi zajišťuje odroku 2002 mj. ČSPL, a.s. a Evropská vodní doprava -Sped s.r.o. (EVD).

Největší zásluhu na oživení oderské vodní cesty mázajisté Ing. Petr Forman, který již v roce 1998 jako ná-městek ministra dopravy ČR doprovázel prezidenta Vác-lava Havla na státní návštěvě Polska a zde založilmezinárodní, resp. mezirezortní skupinu OKO (OderskáKOmise), která si v poslední době změnila název na„stručné“ Česko-polská pracovní komise pro vodní kori-dor D-O-L.

Myšlenku vodního koridoru D-O-L na Ostravsku takéoživil prezident Hospodářské komory ČR Ing. VladimírDlouhý pod patronací generálního ředitele VítkovicIng. Jana Světlíka. V poslední době stoupá zájemo Ostravsko pod vlivem nebezpečí velké nezaměst-nanosti v rámci útlumu těžby uhlí a nového pohledupolské vlády na význam vodní cesty jako významnésoučásti dopravní infrastruktury státu. Na oživení

spolupráce mezi Polskem a Českem v oblasti vod-ního koridoru D-O-L má nenahraditelnou zásluhuzvláště prezident republiky Miloš Zeman. O jednotli-vých krocích této obnovené spolupráce jsou naši čtenářipodrobně informováni v posledních číslech časopisuVodní cesty a plavba. Byla by naše neodpustitelnáchyba tento stoupající zájem Polska o vodní dopravua napojení oderské vodní cesty na Ostravsko a dálena vodní koridor D-O-L nevyužít.

Nejvíc mne však trápí, že se nedovedeme sjednotitna umístění průmyslové zóny na Ostravsku a její na-pojení na vodní koridor D-O-L. Jeden příznivec plavbyjí chce vlevo, druhý vpravo a třetí uprostřed. A jsem opětu úvodního motta o naší rozhádanosti. To je asi příčinaproč útlum těžby na Ostravsku a finanční podporavlády v miliardách Kč není vůbec propojená s přípra-vou budoucí výstavby vodního koridoru D-O-L. Vždyťv dolech a přidružených podnicích nejde jenom o horníky,ale i o techniky, ekonomy, projektanty a další profese,kteří by jistě uvítali rekvalifikaci na přípravu a postupnouvýstavbu D-O-L raději než na rekvalifikaci do automobi-lového průmyslu na druhé straně republiky. Chybí místnívojevůdce, který by tento ostravský problém uchopila uvedl do života. Nemusí to být jedinec, může to býti firma nejlépe z Ostravska, která by tento probléms podporou státu uchopila a uvedla v život. Pro eko-nomiku i sociální smír je jistě lépe zajistit pro pracov-níky útlumových dolů práci v kraji než je rozeslat pocelé republice nebo vyplácet jako nezaměstnané.

Možná na překážku je stereotyp našeho myšlenía opět souboje mezi resorty. Je asi těžké pochopit,že D-O-L nepatří ani pod Ministerstvo dopravy, aniMinisterstvo zemědělství, ani Ministerstvo životníhoprostředí, či Ministerstvo pro místní rozvoj. Proč byse této problematiky neujalo Ministerstvo průmyslua obchodu, které nejvíce řeší problém Ostravska.Vždyť právě toto ministerstvo v roce 2006 tedy právěpřed 10 lety objednalo „Studii projektu výstavby vod-ního koridoru Dunaj-Odra-Labe“. Ta byla následně natomto ministerstvu kladně oponována.

První krok byl učiněn. Z iniciativy Ministerstva průmyslua obchodu proběhla na toto téma schůzka v květnu 2016s poradcem prezidenta republiky Ing. Petrem Formanem.Věřím, že dojde k dalšímu konkrétnímu rozpracovánía posléze k urychlenému uvedení do života a to ne-jenom v zájmu ostravských pracovníků, ale v zájmuekonomiky naší země.


36

Za účasti prezidenta České republiky Miloše Zemana a pre-sidenta Číny Si Ťin-pchinga bylo dne 30. 3. 2016 v Praze pode-psáno Memorandum o strategické spolupráci mezi Českourepublikou a Čínou. Oba prezidenti při svých projevech vyzdvihlidůležitost vzájemné spolupráce a budování obchodních vztahůmezi Českou republikou a Čínou.

Prezident ČR Miloš Zeman uvedl, že i politici mají své snya tím jeho je vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe:„Stejně tak, jako má čínský prezident touhu obnovit Hedvábnoustezku, mým snem je otevřít vodní koridor Dunaj-Odra-Labe“.

V rámci uvedeného Memoranda o strategické spolupráci a zapodpory obou prezidentů byla podepsána Rámcová smlouvao spolupráci mezi společností DOE Europe SE a čínskouspolečností Sinohydro Corporation Ltd., týkající se přípravya vybudování vodního koridoru Dunaj–Hodonín, který bude sou-částí nové Hedvábné stezky. Realizace nové Hedvábné stezkyje největším ekonomickým projektem v dějinách. Hlavní prioritousoučasné čínské zahraniční politiky je nastartovat komunikaci,ekonomickou spolupráci a rozvoj investic po celé délce novéHedvábné stezky, včetně České republiky.

Celkový koncept projektu Nová námořní Hedvábná stezka prokontejnery společnosti DOE Europe SE je zaměřený na vybu-dování námořního spojení mezi Dálným východem a středníi východní Evropou. Projekt logistického řetězce společnostiDOE Europe SE využívá na evropském kontinentu rumunskýpřístav Konstanta, který představuje východní bránu do Evropy,dále pak dunajskou vodní cestu, Multimodální prístav TIP Brati-slava a vodní koridor Dunaj-Hodonín s koncovým bodem v MLCHodonín/Holíč.

Projekt vybudování vodního koridoru Dunaj-Hodonín je prvníetapou celého projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe,avšak tato první etapa má vlastní, a nejen ekonomické opod-statnění, a může existovat i prosperovat zcela samostatně.

Součástí projektu výstavby vodního koridoru Dunaj-Hodonín jetaké vybudování multimodálního ogistického centra v oblasti Hodo-nína/Holíče s přístavní infrastrukturou, kontejnerovým terminálema jeho napojením na veškerou navazující dopravní infrastrukturu.

Společnost DOE Europe SE má kromě podepsané smlouvyse společností Sinohydro Corporation Limited o vybudování vod-ního koridoru Dunaj-Hodonín podepsaný příslib financovánístavby ve výši 700 milionů Euro a to s čínskou bankou ICBC.

Společnost DOE Europe SE disponuje zkušeným týmem od-borníků, který ve spolupráci se společností Sinohydro Corpora-tion Limited a financováním od ICBC projekt připraví a buderealizovat a to za podpory místních samospráv, kterých se pro-jekt bude územně dotýkat.

V rámci realizace uvedených projektů má společnost DOEEurope SE dále podepsané tyto dokumenty: A) Memorandum o spolupráci na přípravě a realizaci MLC Ho-

donín, podepsané mezi městem Hodonín a společností DOEEurope SE.

B) Memorandum o spolupráci na přípravě a realizaci MLC Holíč,podepsané mezi městem Holíč a společností DOE Europe SE.

C) Memorandum o vzájemné spolupráci (MoU), podepsané meziDOE Europe SE a přístavem Konstanta o zajištění překladukontejnerů (směřující k dosažení 1 milionu TEU/ ročně) pronovou Hedvábnou stezku, tj. pro nový logistický řetězec meziDálným východem a střední Evropou, který realizuje společnostDOE Europe SE.

D) Dále je projednáváno memorandum mezi Ministerstvem do-pravy Slovenské republiky a DOE Europe SE o dobudováníMLC TIP Bratislava a jeho zapojení do nové Hedvábnéstezky pro kontejnery

E) V současné době je připravováno memorandum mezi vládouČeské republiky a DOE Europe SE, týkající se státní podporyMLC Hodonín (strategická průmyslová zóna). Obdobné me-morandum o státní podpoře je připravováno mezi vládou Slo-venské republiky a společností DOE Europe SE, které setýká MLC Holíč (strategická průmyslová zóna).

Celkový koncept projektu společnosti DOE Europe SE jepřipravován v souladu s dokumentem Vize a akce společnévýstavby Ekonomického pásu Hedvábné stezky a námořníHedvábné stezky 21. století.

Josef Drebítko, Ing. Jan Vlček – DOE Europe SE

Společnosti DOE Europe SE navázala strategickouspolupráci se společností Sinohydro Corporation

Limited na projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe

Podpis smluv čínskými a českými zástupci

Nový fenomén, světový přístav na řece Moravěv Hodoníně

Co k této myšlence dodat, abych se nezpronevěřil úvod-nímu slovu prezidenta republiky k třetímu vydání publikaceKřižovatka tří moří – vodní koridor Dunaj- Odra-Labe.

„Musíme se však naučit říkat, co považujeme za prioritnía větu ukončit. My však vždy ještě na podporu svých ná-zorů řekneme, že priority těch druhých jsou špatné. Sámse domnívám, že začít na dokončovacích pracích vodníhokoridoru Dunaj-Odra-Labe se musí kdekoliv na trase, kdebude nejlepší ekonomická a politická poptávka.“

Miloš Zeman, prezident České republiky

Nejlépe bude, když otisknu informační sdělení autorůtéto myšlenky a počkám si na úplné znění memoranda,které redakční radě slíbil její člen Ing. Jan Skalický.

Pouze bych polemizoval s odstavcem, který označujetento projekt za 1. etapu výstavby vodního koridoruDunaj-Odra-Labe a zároveň připouští, že může existovatsamostatně. Tato skrytá rezignace na konečné celkovéřešení D-O-L mě děsí u Ing. J. Kubece, který byl po celádesetiletí technickou duší celého projektu, je v rozporui s citátem dalšího účastníka projektu, který jsme otiskliv našem časopise Vodní cesty a plavba.

„Základní vlastnost vodního koridoru Dunaj-Odra-Labeje v tom, že bude určitě dokončen, protože žádná politickáreprezentace si nemůže dovolit na něj zcela rezignovat.“

Ing. Jan Skalický

Držím všem příznivcům plavby palce, aby se sjednotiliv úsilí k dokončení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe,nebo se aspoň nehádali při prosazování dílčích etap.


Spolehlivá kvalita a dopravní dostupnostVýznamný dopravní uzel v oblasti jižního BaltuUniverzální přístavní komplex. Prvek sítě TEN-T s polohou na nejkratší cestě ze Skandináviedo střední a jižní Evropy, ale také na nejkratší námořní cestě z Finska a Ruska do Německaa západní Evropy.

Nejblíže příjemcům a odesilatelům nákladůPoloha Svinoústí nejblíže zaoceánských obchodních tras. Díky poloze Štětína 68 km odmoře možnost dopravy nákladu nejlevnější vodní dopravou do vnitrozemí.

Přístup k mezinárodnímu silničnímu, železničnímu a říčnímu systémuPropojení s evropskou dálniční sítí. Výhodná tuzemská a transevropská železničníspojení. Jedinečný přímý přístup systému vnitrozemských vodních cest západní Evropy.

Investice do dopravní infrastrukturyZlepšení propojení se zázemím díky uskutečněným a plánovaným investicím do silničníinfrastruktury (stavba rychlostní komunikace S3) a železniční infrastruktury(modernizace tratí CE-59 a E-59). Větší dostupnost od moře díky prohloubení vodnícesty do Štětína na hloubku 12,5 m. Příprava modernizace Oderské vodní cesty.

Infrastrukturní program pro přístavVyšší kvalita obsluhy zákazníků vytvářením nové přístavní infrastruktury přizpůsobenék odbavování větších lodí. Rozvoj intermodální přepravy. Vysoká kvalita odbavováníprostředků pozemní dopravy.



Date post:	11-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

Sestava 1 - rvccr.czasopisy/VCAP_2_2016.pdf · PLAVBA A VODNÍ CESTY o.p.s. Na Pankráci 53 140 00...

Documents