Adaptace živočichů na trvalý či Adaptace živočichů na trvalý či přechodný život v jeskyníchpřechodný život v jeskyních

Ladislav ŠigutLadislav Šigut

Biofyzika 2.ročníkBiofyzika 2.ročník

JeskyněJeskyně

• Jedny z nejméně probádaných oblastí na zemi

Charakteristiky

• Nedostatek světla• Zóna temna (afotická

zóna) je ochuzena o zelené rostliny a tím i proces fotosyntézy

• Teploty s minimálními výkyvy během roku• Vysoká relativní vlhkost vzduchu=> Silný adaptační tlak

Jeskynní zvířata Jeskynní zvířata

• TROGLO = díra

Trogloxéni

• Zvířata, která si někdy vyberou jeskyně za svůj domov

Mýval severní

Jeskynní zvířataJeskynní zvířata

Troglofilové

• Zvířata, která často žijí v jeskyních, ale mohou žít i jinde

sekáč rohatý

TroglobiontiTroglobionti

• živočichové, kteří žijí a rozmnožují se pouze v temných částech jeskyní a jsou adaptovaní výlučně na toto prostředí

• Pravděpodobně existuje přibližně 50000 – 100000 druhů troglobiontů

Charakteristiky

• Rozvinuté smysly: čich, chuť• Detekce vibrací• Redukce zrakových orgánů (anoftalmie) • Ztráta tělního pigmentu• Redukce či ztráta křídel• Nápadné prodloužení nohou a tykadel• Živočichové převážně malých rozměrů,

jinak pomalejší metabolismus

Typy jeskynních živočichůTypy jeskynních živočichů

• Nejčastěji bezobratlí:– Bizarní brouci, štírci, stonožky, mnohonožky, pavouci

a korýši ze skupiny stejnonožců– V oblastech tropů a subtropů žijí zástupci jeskynních

kobylek, švábů, vzácně i pravých štírů

Slepý brouk stejnonožci štír Diplocentrus anophthalmus Anommatus hungaricus Cirolanides texensis

Typy jeskynních živočichůTypy jeskynních živočichů

• Četní jsou i drobní roztoči a chvostoskoci

• V daleko menší míře jsou zastoupeni obratlovci, např.:

– Slepé ryby (Severní i Jižní Amerika, Afrika a Čína)

– Obojživelník macarát jeskynní Proteus anguinus

• Jeskyně ČR - pouze sporadicky

– Moravský kras: chvostoskoci a roztoč Oribellopsis cavaticus

– Ledové sluje u Vranova nad Dyjí: glaciální relikty – pavouci, horští střevlíci i mimořádný severský dravý roztoč Rhagidia gelida

Macarát jeskynníMacarát jeskynní (Proteus anguinus) (Proteus anguinus)

Třída: ObojživelníciPodtřída:  ocasatí Řád:  mloci

• Jeden z prních objevených troglobitů (1680) – nejdříve považován za dračí mládě

• Jeho neobvyklý vzhled se vyvinul během několika milionů let života ve tmě

• Dosahuje délky kolem 20 - 25 cm, dožívá se až 58 let

Zbarvení:

• Kůže postrádá pigment, růžové zbarvení keříčků vnějších žaber je způsobeno krevními kapilárami v blízkosti kůže

Macarát jeskynníMacarát jeskynní (Proteus anguinus) (Proteus anguinus)

Stavba těla:

• Velmi protáhlé tělo

• Tenké končetiny s redukovanými prsty

– na předních nohou po třech,

na zadních po dvou prstech

• Vnější žábry i v dospělosti (voda chudá na kyslík),

u dospělce i rudimentární plíce

• Spodní čelist je redukována, oční víčka a často i oči zcela chybí

Životní strategie:

• Vodu nikdy neopouští a po celý život zůstává ve stádiu larvy, třebaže pohlavně dospívá (neotenie)

• Potravu hledají macaráti pomocí hmatu a čichu, navíc jsou schopni vydržet i dlouhé, až několikaměsíční hladovění

• V přírodě loví drobné vodní korýše, v zajetí přijímá žížaly, nítěnky, apod.

Macarát jeskynníMacarát jeskynní (Proteus anguinus) (Proteus anguinus)

Rozmnožování:

• Samičky kladou 50 - 70 vajec v kterémkoliv období roku, z nich se zhruba za 10 - 12 týdnů líhnou larvy

• Podle některých údajů mohourodit i živá mláďata v malém počtu a poměrně velké velikosti (přes 10 cm)

Naleziště:

• krasové komplexy Chorvatska, Slovinska

a západní Bosny

Mlok texaskýMlok texaský

• Podobný mlok žije i v jeskyních Texasu• Má tenké a jemné nožky,

s jejichž pomocí se nade dnem

doslova vznáší, a na těle a v okolí

tlamky má zvláštní nervová

zakončení, upozorňující ho

na přítomnost kořisti. • V divočině už možná

žije pouze stovka

texaských mloků

Arachnocampa luminosaArachnocampa luminosa

• „Pavoučí larva“• Nový Zéland - Waitomo Caves - Jeskyně světélkujících červů• Larvální stádium malých černých mušek z řádu dvoukřídlých• Loví pomocí vláken hedvábí (žláza v ůstech) s lepkavým slizem

(tucty vláken)

Arachnocampa luminosaArachnocampa luminosa

• Bioluminiscence (luciferin, luciferáza, ATP, kyslík)– Intenzita světla klesá s nasycením larvy

• Světlo je použito k přilákání hmyzu líhnoucího se v jeskyni, chemikálie na vláknech k jeho paralyzování

• Larva citlivá na vibrace kořist usmrtí a vysaje nebo pozře celou

LiteraturaLiteratura

• http://www.ifauna.cz/rubriky/clan_show.php?id=1697&r=3• http://www.utexas.edu/tmm/sponsored_sites/biospeleology/

photos.htm• http://www.caves.cz/cz/sprava/pece-o-jeskyne/vyzkum/

biospeleolobie/• http://interactive2.er.usgs.gov/learningweb/teachers/

explorecaves_animals.htm• http://www.answers.com/troglobionts• http://www.env.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/

aa943fb38bfdd406c12568e70070205e/ceaf389b0def59a6c1256a3f00304323?OpenDocument

• http://laz.mf.cz/clanek/ztraceny-svet-jeskynnich-zivocichu• http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=491

LiteraturaLiteratura

• http://www.arkive.org/species/GES/amphibians/Proteus_anguinus/• http://tourism.waitomo.govt.nz/glowworms.htm

Děkuji za pozornost