VODN SKRIPTA

(nejen) pro uchaze e o studium oboru Hra na klavr na KJJ

1.DL - ZKLADY HUDEBN TEORIE

p ipravili:

Ji Neu il Mat j Benko

ObsahSlovo vodem.........................................................3

1. Notopis.................................................................7

1.1 Notov osnova..................................................7

1.2 Noty a pomlky..................................................8

1.3 Posuvky...........................................................10

1.4 Kl....................................................................10

1.5 Takt, metrum a taktov ry.........................11

1.6 Repetice ...........................................................13

1.7 Pedznamenn...............................................14

1.8 Dynamika .......................................................15

1.9 Tempo a styl....................................................16

1.10 Artikulace......................................................17

1.11 Nkter dal hudebn zkratky a zpsoby zpisu.....................................................................18

1.12 Akordov znaky.........................................20

1.13 Ukzky klavrnho partu............................24

2. Intervaly.............................................................26

2.1. Co je interval?................................................26

2.2 Zpsob oznaovn interval a tn..........28

2.3 Zkladn intervaly..........................................31

2.4 Odvozen intervaly.......................................35

2.5 Dal mon zpsoby dlen interval.......37

2.6 Zpsoby procviovn interval a prce s nimi.........................................................................37

2.7 Shrnut o intervalech.....................................39

1 / 98

3. Stupnice.............................................................41

3.1 Jak vznik nejjednodu stupnice..............41

3.2 Sedmitnov stupnice - crkevn mody .....43

3.3 Kvarto-kvintov kruh a chromatick stupnice..................................................................46

3.4 Stavba stupnic pomoc symetrie..................47

3.5 Dal monosti tvorby stupnic.....................49

3.6 Jak stupnice procviovat...............................51

3.7 Shrnut o stupnicch.......................................52

4. Akordy...............................................................53

4.1 Trojzvuky.........................................................54

4.2 tyzvuky........................................................55

4.3 Pti- a vcezvuky, tenze.................................56

4.4 prava akord - poloha a rozloha .............58

4.5 Jak akordy procviovat.................................59

4.6 Shrnut o akordech.........................................61

5. Harmonie...........................................................63

5.1 Harmonick funkce ......................................63

5.2 Zkladn harmonick spoje .........................66

5.3 Veden hlas....................................................67

5.4 Jednoduch spoje v rmci tniny................69

5.5 Sekvence..........................................................70

5.6 Jak cviit II-V-I a sekvence ...........................71

5.7 Shrnut o harmonii.........................................72

6. Hudebn forma.................................................74

6.1 Vztah formy a hudebnho stylu...................74

6.2 Vztah formy, aranm a interpretace..........75

6.3 Motiv - nejmen prvek hudebn formy.....75

6.4 Specick druhy motivu...............................76

6.5 Prce s motivem.............................................78

6.6 Hudebn vta, tma.......................................78

6.7 Jin formln sti..........................................79

6.8 Mal a velk forma........................................81

6.9 Nejastj schmata malch forem............81

6.9.1 Jednodln forma - strock pse, blues..............................................................81

6.9.2 Mal dvoudln forma......................83

6.9.3 Mal tdln forma...........................84

6.10 Pklady velkch forem...............................85

6.10.1 Typick jazzov standard..............85

6.10.2 Propracovanj jazzov standard 85

6.10.3 Typick pop-rockov pse ..........86

6.10.4 Mn obvykl pop-rockov pse.86

6.11 Shrnut o hudebnch formch....................87

7. Studn materily............................................88

7.1 Jak dle studovat?..........................................88

7.2 Knihy................................................................89

7.3 asopisy..........................................................90

7.4 Notov materily...........................................91

7.5 Informan servery.........................................91

7.5.1 Strnky v etin................................91

7.5.2 Strnky v anglitin...........................91

7.6 Poslech ............................................................92

Seznam doporuench nahrvek k ukzkm 93

Anglicko-esk slovnk uitch pojm...........93

2 / 98

SLOVO VODEM

Mil hudebn ptel,

dovolte nm pozdravit vs jmnem klavrnho oddlen Konzervatoe Jaroslava Jeka. Jsme rdi, e jste projevili zjem o studium na na kole a pejeme si, aby vm tento text pomohl se dobe pipravit na pmac zkouky na hlavn obor klavr (zejmna jeho "jazzovou" st).

Tento prvn dl skript by ml bt pehledem zkladnch znalost z hudebn teorie, jaksi dobr (nikoli vak jen minimln) penzum informac, kter je uiten znt pro pet na hudebn kolu se zamenm na klvesov nstroje v jazzu a populrn hudb. Rozhodn nem ambici stt se v jakkoli oblasti dokumetem vyerpvajcm, spe chce poukzat na oblasti hudebn teorie a praxe, ktermi je nutno se clen a dlouhodob zabvat - nejen pro spn pet na KJJ, ale i pro obecn zdokonalen v hudebn praxi. Ve druhm dle se budeme zabvat praktickmi ukzkami, kter Vm pomohou uvdt tyto informace do praxe a va vlastn hry.

Dleitm clem tchto skript pro vs jako budouc uchazee o studium je ujasnn a sjednocen zkladn hudebn terminologie, abyste mohli komunikovat s ostatnmi muzikanty "spolenm jazykem". Nkte z vs mon chod na njakou speciln ppravu v jazzov oblasti (a u v rmci njak koly nebo k nkomu soukrom) a/nebo u tuto hudbu aktivn provozujete - pro vs by tato skripta mohla bt spe "opakovnm a shrnutm" toho, co mon ji znte, ppadn mohou poskytnout njak nov hel pohledu na vc. Tm z vs, kdo jste v tomto oboru zatm mn pokroil, doporuujeme brt jednotliv tmata tchto skript jako podnty k dalmu vlastnmu studiu jdoucmu do vt hloubky. Bude to pro vs ve studiu velkou vhodou - m dve si ujasnte teoretick zklady, tm vce se mete vnovat praktickmu hran a teorie vs nebude zdrovat. Rovn byste mli vdt, e zejmna v prvnch dvou letech studia bude zvldnut zkladn teorie a terminologie pro vs klov, proto mete tento text pouvat i jako uebn pomcku na zatku studia.

Zde je tak teba zdraznit nutnost zabvat se ji od potku anglickm hudebnm nzvoslovm. Je univerzln (pouv se po celm svt), vcemn logick (etina je bohuel v tomto ohledu dost nelogick), i kdy zdaleka ne dokonal. Proto jsou zde uvedeny anglick ekvivalenty esk hudebn terminologie, kter byste se mli nauit. Nen snad teba zdrazovat, jak je dleit znt anglitinu i v jinch ohledech - je zkladnm jazykem tto hudebn oblasti, nejlpe se s n domluvte s hudebnky z celho svta a drtiv vtina dobrch vukovch materil je prv v anglitin.

Poznmka: esk znaen tn nahradme univerzlnm anglickm. Psmeno H oznaujc tn H nahradme psmenem B (o tom vce v kapitole 2.2). Zvyovn a sniovn tn nebudeme zapisovat foneticky, ale pomoc pslun posuvky. Pokud tedy budeme mluvit o snenm e, nebo zvenm f, napeme Eb a F#, nikoliv Es a Fis. Budete se toti neustle setkvat s notovm materilem, kde dn esk oznaovn nenajdete, a to je celosvtov pouvan zpis.

3 / 98

Jak mete s tmito skripty pracovat?

Kad z nsledujcch kapitol se tk jedn oblasti hudebn teorie a praxe, kterou budete muset ovldnout jako "zkladn stavebn bloky". Jednotliv kapitoly na sebe navazuj, proto Vm doporuujeme studovat text souvisle od zatku do konce. Pi psan jsme mysleli na to, e jde pedevm o to pochopit zklad danho tmatu, uit se v jeho rmci tvoiv myslet a pracovat, nikoli se ho pouze mechanicky nauit bez znalosti jeho zkladn logiky. Uvdomujeme si, e to nen ten nejtypitj zpsob, jakm je hudebn teorie popisovna, ale je velmi dleit pro rozvjen hudebnho mylen, kter je podstatn. V hudb jazzovho okruhu m tak sv specika, kter budete muset pro spn studium ovldnout. Mli byste proto co nejvce o danm tmatu pemlet a snait se uvdomovat si jeho souvislosti, v idelnm ppad sami zkusit dozvdt se o nm vce.

Kad kapitola obsahuje nkolik rovn dleitosti textu. Zkladem kapitoly je systematick vysvtlen danho tmatu. Dleit pojmy a skutenosti, kter byste mli znt, jsou oznaeny tun. Pojmy nebo tmata, nad ktermi doporuujeme vce pemlet, jsou psna kurzvou. Ti z vs, kte jsou zvdavj nebo u uvedenou ltku vcemn znaj, mohou ocenit doplujc text psan menm psmem a oznaen hvzdikou:

* napklad takto

Ten obsahuje jednak zajmav souvislosti tkajc se danho tmatu, jednak podnty a smry, ktermi mete rozovat Vae hudebn mylen a celkov rozhled. Na konci kad kapitoly pak najdete "uebnicov" shrnut podstatnch informac k danmu tmatu. Prv toto shrnut mete brt jako to nejdleitj, co byste mli znt k pmacm zkoukm.

Nedlnou soust textu jsou notov ukzky. Pokud se jedn o ukzku z konkrtn skladby, doporuujeme podvat se na noty cel skladby a hlavn si ji poslechnout. Seznam nahrvek k ukzkm najdete v ploze na konci textu. Pro ukzky mete tak vyut nap. videa na internetovm serveru YouTube (pro snadnj vyhledvn jsou proto u skladeb uvdna jmna interpret, nikoli nutn autor). Ty se vak nkdy mohou liit od tch uvdnch zde (zejmna pokud se jedn o nahrvky z ivch koncert) - ale i to me bt zajmav porovnat...

V nkterch kapitolch najdete i cvien a/nebo urit pomcky, ktermi si mete ovit, jednak zda dobe rozumte systmu, kter se tmatu tk, a jednak zda mte i praktick dovednosti, jak s tmatem pracovat v praxi - pi he. Pro kadho z vs me bt urit kapitola dleitj ne jin, proto bude i dobrm cvienm zkusit se ohodnotit a poznat, v em jste dob a v em se potebujete zlepit. Jednotliv "zkladn bloky" samozejm dle systematicky rozvjme i pi samotnm studiu, take zskte i urit pehled o tom, jak me vypadat systm prce ve kole.

V posledn kapitole o studnch materilech jsou uvedeny odkazy na dal zdroje, na kter se mete obrtit. Nkdy jsou zahrnuty u pmo do textu (nap. odkaz na uritou skladbu a interpreta). Snate se je vyut, mohou Vm poskytnout adu dalch

4 / 98

zajmavch podnt a souvislost.

Dleit poznmka na konec - vechny notov ukzky si pokud mono pehrvejte na klavru, ppadn zkuste zazpvat. Tak se dostanete s danm tmatem nejlpe do kontaktu.

Pr slov k obecnm pedpokladm (nejen) pro studium na KJJ

Zkladnm pedpokladem dobrho provozovn jakkoli hudby (samozejm krom zvldnut techniky hry na nstroj) je rozvinut hudebn sluch a rozvinut hudebn pedstavivost. To, co je nejdleitj z hlediska sluchu, je vsledn zvuk. O nj jde v hudb pedevm - proto se snate vdy dbt na to, jak jednotliv vci zn a jak psob zvukov a vrazov. Hudebn teorie je v tomto ohledu mn podstatn, ostatn jak se mnil v historii zvukov a vrazov idel, mnila se podle toho i teorie. Je dleit chpat, e kad hudebn styl m svj urit zvukov a vrazov idel, kter je nutno vnmat pedevm sluchem, hudebn teori se d popsat jen do urit mry (ve skutenosti je clem mnoha teoretickch pouek "zaruit" prv to, "aby to znlo dobe" - tedy tak, jak si ten kter hudebn styl "d"). To znamen, e teoretick pravidla klasick evropsk hudby jsou nutn jin ne u hudby jazzov nebo teba indick prv proto, e je jin i jej zvukov a vrazov idel (nap. asto se setkme s tm, e teorie hudby jazzovho okruhu zmrn opout pravidla klasick hudby).

Nen teba zdrazovat, e to nejcennj, co meme dlat pro rozvjen takovho zpsobu vnmn, je hudbu poslouchat a analyzovat pmo sluchem, uit se podle sluchu napodobovat (a nejlpe nahrvky rznch hudebnch styl, z rznch asovch obdob apod.). To rozvj nejlpe nejen sluch, ale tak hudebn pedstavivost a pam. Pro styly hudby jazzovho okruhu je pak typick, e hr do jist mry spoluvytv hudbu dle sv vlastn individuality, nkdy i zpsoby, kter jsou tko popsateln njakou teori. Ta nm sice me pomoci nkter vci pojmenovat a lpe si je zorganizovat, ale pmou zkuenost z poslechu (a samozejm i hran) nahradit neme. Znm ren, e je lep gram praxe ne tuna teorie, zde plat beze zbytku.

Dle je podstatn, abyste dokonale ovldli ten i psan ve dvou principiln odlinch typech hudebnho zpisu - zpis do not a zpis v akordovch znakch. Je nutn si uvdomit, e to jsou dv poloviny jedn vci, kter se navzjem dopluj (to mete jasn vidt teba na zpisu jazzovch standard). Protoe jste pravdpodobn zvykl st spe klasick notov zpis, akordov znaky mohou bt pro vs nyn pi studiu dleitj. Nicmn, oboj je teba zvldnout dobe a vcemn automaticky - proto i v tchto skriptech budeme povaovat zpis jak v notch, tak ve znakch souasn jako samozejmou vc. Stle vak nezapomnejte na to, co bylo eeno dve - vsledn zvuk je to nejdleitj, jakkoli notov zpis je k nmu pouze (nedokonalm) prostedkem. To tak souvis s rozvjenm hudebn pamti - ili co nejvce vc se uit nazpam. Obvykle plat, e m vce se na hudbu pi he budete muset dvat (tj. st ze zpisu), tm mn ji budete poslouchat (a proto me i he znt).

5 / 98

V hudb jazzovho okruhu m klavr (a klvesov nstroje vbec) ponkud odlinou roli ne v hudb klasick. Zsadn rozdl je pedevm ve vtm vznamu doprovodu, a tak hran v souboru (resp. interakce s jinmi muzikanty obecn). Zatmco v klasick hudb je klavrista typicky orientovn spe na slov hran a mal komorn seskupen, v hudb jazzovho okruhu jako celku je typick, e je klavr (a klvesov nstroje obecn) spe soust njakho souboru, kter me bt velice rznorod (od dua/tria a po velk orchestry). Jeho vznam je ve velk me doprovodn a teprve v men me slov. Ti z vs, kte byli v hudb vedeni spe klasickm zpsobem, budou mon ctit, e je to ponkud nezvykl role - budete se muset uit poslouchat i jin nstroje (zejmna rytmiku - basu a bic), vce pi he komunikovat apod. Zde plat, e to, co je zsadn dleit, je pedevm kvalitn doprovod (kter nemus bt vbec sloit, spe funkn a zapadajc do celku). V tto hudb je lep a elnj bt kvalitnm a citlivm doprovazeem (i kdy teba prmrnm slistou), ne skvlm excentrickm slistou, ale patnm a nepizpsobivm doprovazeem.

Zvrem jet zmnka o improvizaci. Mon jste ekali, e se j budeme u v tchto skriptech clen vnovat, ale nen tomu tak - zmrn. Abyste mohli dobe improvizovat, muste pedevm dobe zvldnout ony "zkladn bloky" - stupnice, akordy, rytmus, formu apod. Improvizace z nich rzn stav a pouv je tvrm zpsobem, kter ale do velk mry zvis na jejich rutinnm zvldnut. Opt plat, co je uvedeno ve - klademe draz zejmna na zvldnut zklad a kvalitnho doprovodu. Pedpokldme, e budete vnovat hodn pozornosti prv zvldnut tchto zklad, proto zde improvizaci pli nezdrazujeme (nicmn, samozejm ji vtme), ostatn bhem studia budete mt hodn asu se j vnovat...

Pejeme Vm hodn zdaru ve studiu a tme se s Vmi na shledanou!

6 / 98

1. NOTOPIS

Pro zaznamenn hudby pouvme notov psmo. Je to velmi uiten vynlez a m rzn specika, kter by ml hudebnk znt. Dobr ten a psan not je nedlnou soust zkladn znalosti (mohli bychom tak ci gramotnosti) hudebnka. Pestoe se dnes velmi asto pouvaj na psan not potaov notan programy, je velmi dleit umt hledn a iteln pst noty run, protoe v hudebn praxi se setkme i se situacemi, kdy je poteba noty nap. rychle pepsat, transponovat apod. Run psan not samozejm vyaduje uritou praxi, abychom doshli jeho hezkho vzhledu a jistoty v psan.

Nkter hudebn styly vyaduj krom znalosti klasickho zpisu i alternativy, kter nabzej uritou mru interpretan svobody, nebo lpe eeno volnosti. To byl napklad tzv. generlbas v klasick hudb. V jazzu a populrn hudb se neobejdeme bez akordickch znaek. Jejich systm zpisu je jakousi hudebn zkratkou, protoe vechno, co znaka obsahuje, lze zapsat i notami. Pro intepreta znaky znamenaj harmonick vodtko, na zklad kterho vol sv vlastn prostedky pi doprovodech nebo pi improvizaci.

Podvejme se ale nejprve na zkladn stavebn prvky notopisu. Pro mnoh z vs to bude spe opakovnm, ale jeho dleitm bodem je uveden anglick terminologie. Ta je pro hudbu jazzovho okruhu obvyklej, i kdy se asto setkme i s mchnm italskho a anglickho nzvoslov dohromady.

1.1 Notov osnova

Notov osnova (sta, mnon slo staves) se skld z pti linek a noty se umisuj na linky anebo do mezer. Samozejmost je pouvn pomocnch linek (leger lines) pod osnovou i nad osnovou. Na zatku notov osnovy se pe notov kl (clef), pedznamenn (key) urujc tninu skladby nebo jej sti a metrum (time signature). U nkterch nstroj (vetn klavru) potebujeme dv nebo vce notovch osnov, v takovm ppad je opatme svorkami (brace) a taktov ry budeme pst pes n.

Nsledujc obrzek ukazuje 5 przdnch takt notov osnovy pro klavr (opaten zvorkou). V horn osnov je houslov kl, ve spodn basov kl. Na konci je nln taktov ra a ped prvnm taktem je pedznamenn tniny A dur a oznaen tydobho taktu:

7 / 98

1.2 Noty a pomlky

Samotn nota (note) se skld z tchto st:

Hlavika (head) - me bt przdn (u celch a plovch not) nebo pln (ppad ostatnch, mench hodnot). Pro nkter nstroje se pouvaj speciln tvary hlaviek - napklad pro perkuse a bic nstroje teba tyto:

Praporec (ag) n e b o trmec (beam) uruje rytmickou hodnotu noty. Me bt jednoduch, dvojit, trojit, tynsobn podle dlky noty. Trmec tak naznauje rytmick dlen not v rmci taktu.

Noika (stem) u n je podstatn jej smr. Noty smujc od tet linky nahoru maj noiku smrem dol, peme ji vlevo od hlaviky. Naopak noty smujc od tet linky dol budou mt noiku smrem nahoru, pst ji budeme vpravo od hlaviky.

8 / 98

Souasn s notami zmnme i pomlky (rest). Ty maj stejn rytmick hodnoty jako noty, ale maj svoje symboly. Pomlce, kter plat pro vechny nstroje, se k generln pauza.

Teka za notou nebo pomlkou (augmentation dot) - ji prodluuje o polovinu jej hodnoty. Pozor na zmnu s tekou nad nebo pod notou, znac zpsob artikulace stacako. Nap. z plov noty, kter trv normln dv doby, se stane nota plov s tekou, trvajc ti doby. tvrov nota s tekou bude trvat jednu a pl doby.

Stejnho vsledku prodlouen dlky noty bychom doshli tak svznm not pomoc oblouku ligatury (tie), kter znamen, e se nota vzan ligaturou nezahraje zvl, ale dr se po dobu jej rytmick dlky. Oblouek ligatury vak mus vzat noty stejn vky - pozor na zmnu s obloukem legata, kter ve noty odlin vky.

Velmi asto se setkme s triolami, nebo jinmi polyrytmy - tj. dlenm, kdy se cel takt nebo jen urit poet dob rozdl na jin pravideln rytmick hodnoty, ne uruje zkladn metrum (nap. kvartola - tyi noty v rmci ttvrovho taktu). Toto dlen se tak obecn nazv "n-tola", kde "n" oznauje poet krok, na kter dlme (nap. kvartola, kvintola, sextola, septola apod.). Anglick termn je obvykle note grouping, pouv se ppona -tuplet nebo jen -(p)let. Nap. duplet = duola, triplet = triola, quadruplet = kvartola, quintuplet = kvintola atd.). V notaci jsou n-toly zapisovny vtinou pomoc svorky, kter ohraniuje prvn a posledn notu n-toly. Uprosted je svorka oznaena slem, na kter dlme (nap. -3-), nkdy se tak oznauje poet dob, kter jsou takto rozdleny, aby nedolo k zmn (nap. -3:2-). Obvykl logika pouit notovch hodnot v n-tole je takov, e jimi nahrazujeme

"normln" poet danch hodnot o jedno slo ni. V pkladu vlevo nahrazuje 5 tvrovch not kvintoly "normln" 4 tvrov noty v taktu. Pokud by tam bylo v kvintole 5 osminovch not, nahradili bychom

9 / 98

pouze "normln" 4 osminov noty = polovinu 4/4 taktu. U lichch takt (3/4, 5/4 aj.) se toto pravidlo ponkud upravuje, nap. kvintola tvrovch not v 3/4 taktu by vyplnila prostor pouze 3 tvrovch not. V zvislosti na velikosti hodnot se nkdy pouv oznaen mal a velk n-tola, nap. mal triola vypluje prostor 1 tvrov doby (= 2 osmin), zatmco velk prostor 1 plov (= 2 tvrtek:

1.3 Posuvky

Pro zvyovn a sniovn not potebujeme speciln znaky, kterm kme posuvky (accidentals). O pl tnu smrem nahoru se noty zvyuj pomoc kku (sharp), pro snen noty o pl tnu pouvme znak bka (at):

Zven a snen noty zapisujeme obvyklm zpsobem, pouze ped n dme znamnko kku nebo bka. Musme dvat pozor, abychom ho umstili sprvn vi not (ili do mezery, nebo na linku, podle toho, kde se nachz nota). Ve znakch budeme posuvky umisovat za pslun psmeno (F#, C#, Eb, Ab). Vyhneme se eskmu zvyku zapisovat foneticky (s, cis, es, as). Pro dvojit zven pouvme znak dvojkku (double sharp) a pro dvojit snen dvojit bko (double at):

Zven, nebo snen tn plat a do konce taktu. Pokud bychom se chtli vrtit k pvodnmu tnu, museli bychom ho opatit tet posuvkou - tou je odrka (angl. natural). Odrka plat i pro zruen pedznamenn. Umstn ped notu ru pedznamenn po dobu jednoho taktu, umstn na zatek i konec taktu ru pedznamenn od danho taktu dle.

10 / 98

1.4 Kl

Notov kl je oznaen, kter uruje pozici urit noty v osnov a od nj se odvozuje zpis vech ostatnch not. Nejbnj kl je takzvan houslov (G) kl (treble clef). Ten uruje, e nota g1 je umstna na druhou linku zespoda:

Pro klavristy je samozejmost i ten v basovm (F) kli (bass clef). Ten umisuje mal f na tvrtou linku zespoda:

Dalmi pouvanmi kli jsou altov (alto), zvan nkdy tak violov a tenorov (tenor). Jsou to oba C kle, sted grackho znaku oznauje tn c1:

1.5 Takt, metrum a taktov ry

Hudebn zpis rozdlujeme do rovnomrnch st zvanch takty (measure). Taktem rozumme asov sek ohranien taktovou rou (barline), zpsob potn dob je uren tzv. metrem (time signature). Metrum oznaujeme zlomkem (napklad 4/4). Horn slo znamen poet dob a spodn slo rytmickou hodnotu jednotlivch dob. U tytvrtenho taktu tedy budeme potat tyi doby a zkladn jednotkou bude tvrov nota. Takov takt tedy me obsahovat 4 tvrov noty, 8 osminovch not, 2 plov noty, 16 estnctinovch not atd. Samozejmost jsou rzn kombinace danch hodnot. Vsledkem soutu vech hodnot ve 4/4 taktu vak vdy mus bt tyi doby.

11 / 98

V na hudebn kultue je nejrozenj vnmn tydobch, dvoudobch a tdobch takt. Taktm se sudm potem dob se k pravideln, protoe je lze rozdlit na stejn velk sti. Neleknte se vak ani mn obvyklch variant nepravidelnch takt, jako napklad 5/4, 7/4 nebo 7/8. Vjmen se setkme i s pedepsanm dvoutaktm, napklad 5/4+3/4 (tento zpsob zpisu ns zbavuje povinnosti pst zmnu taktu ped kadou taktovou rou).

Pro pehledn ten by noty mly bt umstny tak, aby byly viditeln seky jednotlivch dob. S tm souvis i sprvn pouit trmc tzv. trmcovn (beaming). Dv osminov noty spojen trmcem vyjduj stejnou rytmickou hodnotu jako jedna tvrov nota. Stejn tak meme jednu dobu vyjdit tymi estnctinovmi notami spojenmi jednm trmcem. Pokud spojujeme stoupajc nebo klesajc adu not jednm trmcem, ml by bt i smr trmce naznaen vzestupn, nebo sestupn. Noty stejn vky opatujeme vodorovnm trmcem.

Doby v taktu (beat) dlme na tk (downbeat) a lehk (upbeat). Ve vtin hudebnch styl je dleit pzvuk na prvn dob, neznamen to vak, e to tak je vdy. Napklad swing, charakteristick styl jazzov hudby (a vlastn i jej zkladn rytmick vzorec), m pzvunou druhou a tvrtou dobu (na rozdl od klasick hudby, kde je tomu naopak).

Pzvuky tvoc do velk mry sprvnou rytmickou interpretaci souvis se znalost danho typu hudby (pedevm sluchovou) a do not se obvykle nezapisuj. Interpret by ml bt obeznmen se sprvnm zpsobem frzovn v danm stylu.

Dalm specikem je rozpor mezi notovm zpisem a skutenm frzovnm v nkterch stylech. Ve swingu se osminov hodnoty frzuj jinak, ne je psno, tedy ne rovn, ale houpav (swing = houpn). Existuje vc interpretac, jak pesn popsat swingov frzovn, ani jedna vak nen zcela pesn. Nkdy se toto ctn vysvtluje jako tekovan rytmus (dv osminov hodnoty odpovdaj jedn osminov not s tekou a jedn estnctinov not), nkdy jako triolov ctn (dv osminov noty odpovdaj prvn a posledn not mal trioly). Zde je jasn vidt, e notopis m omezen monosti a nelze jm vyjdit vechno stoprocentn.

V situaci, kdy by mohlo dojt v notovm psmu ke zmatku mezi swingovm a rovnm dlenm, pouvme radji vslovn oznaen: swingy (osminy hran swingov) nebo

12 / 98

straight 8th's (osminy hran rovn). Nkdy se pe toto i oznaen na zatek skladby spolu s tempovm oznaenm.

* V jazzovch notch (nap. fake book) se oznaen swingy vtinou neuvd, povauje se za samozejm. Nicmn, pokud se maj hrt osminy rovn, oznauje se to vslovn jako straight 8th's, rock-feel nebo pop-feel.

Nyn nkolik slov o taktovch rch. Jednoduch taktov ra (single barline) znamen konec pedchozho a zatek nsledujcho taktu. Na konci jednotlivch hudebnch dl, vt nebo logickch celk se pouv dvojit taktov ra (double barline). Konec skladby bv oznaen nln taktovou rou (nal barline), kter vypad podobn jako dvojit ra, druh linka je vak zvraznna. Pro speciln situace pouvme tak peruovanou taktovou ru (do]ed barline, dashed barline).

* Rytmick dlen a hodnoty nemusme potat striktn jen tak, jak jsou napsny, ale meme s nimi pro nai potebu zachzet i volnji. Doporuuje se potat si u rychlch temp pomalej hodnoty (napklad plov noty) a u pomalejch temp rychlej hodnoty (napklad osminov noty).

1.6 Repetice

Repetice (repetition, repeat barline) jsou dvojit taktov ry (asto opateny ikmmi kidlky nad notovou osnovou, dky kterm vypadaj jako zvorky). Pat k nim jet dvouteka umstn do druh a tet mezery notov osnovy:

Funkce repetice vyplv z jejho nzvu - je to ikovn zkratka, kter ns zbavuje nutnosti napsat stejn sek hudby znova. Znamen jednodue opakovat hudebn sek, kter je jimi vyznaen. Obvykle se pedpokld jedno opakovn, pokud jich m bt vce, je nutno to vslovn oznait.

Velmi asto se v repetici nachz hudebn vta, kde se li konec pedvt a zvt. V takovm ppad potebujeme dv varianty konc. Pro tento jev uvme italsk termn

13 / 98

prima volta a seconda volta (hrt poprv a podruh). V anglitin jednodue rst ending, second ending. Kdy hrajeme sek oznaen repetic poprv, zahrajeme takty oznaen prima voltou. Pi hran tho seku podruh peskome takty oznaen prima voltou a hrajeme ty oznaen seconda voltou.

K repeticm se vou i dal znamnka, kter zjednoduuj zpis reprzov formy. Kdy pi hran narazme na znaku D.C., zna to, e mme hrt od zatku (Da Capo). Pokud mme napklad prvnch 8 takt v repetici, je poteba upesnit, zda po nvratu (D.C.) repetici opakovat, i nikoliv. K tomu slou oznaen con rep s repetic (v takovm ppad se hraje prima i seconda volta) a senza rep bez repetice (v tomto ppad hrajeme pouze seconda voltu a pokraujeme dl.

Dal variantou je D.C. al Fine. Pi tto instrukci hrajeme skladbu od zatku a do taktu, kter je oznaen jako posledn (Fine). Zde skladba kon.

Pidme jet dv dleit znaky. Tou prvn je Segno. Pi oznaen D.S. (Dal Segno od znaky) nebudeme hrt od zatku, ale od taktu opatenho tmto znamnkem:

asto uvidte oznaen D.S. al Fine. To zna od segna po konec, piem konec me bt na konci skladby (posledn takt), anebo uprosted skladby (v takovm ppad bude posledn takt oznaen znakou Fine). Jinou variantou je, kdy konec skladby jet nebyl napsn nebo se jedn o novou formln st (dovtek), kter kme Coda. Ta m svoji znaku, kter vypad takto:

Proveden bude vypadat tak, e pi oznaen D.S. al Coda hrajeme od taktu oznaenho znamnkem Segno po takt oznaen znakou Cody a potom peskome na nov sek (psan zvl na konci skladby), oznaen znovu codovm znamnkem a/nebo slovem CODA.

14 / 98

1.7 Pedznamenn

Pokud je hudba napsan v njak tnin, nap. A dur, napeme na zatek notov osnovy pedznamenn (key signature). Tnina A dur obsahuje ti kky (f#,c#,g#) a pedznamenn zna, e k tmto notm nen poteba pst kky. Vchoz nastaven takto udan tniny tedy znamen, e pokud v taktu uvidme noty f,c, nebo g, hrajeme je automaticky s pslunmi posuvkami.

Nkter hudebn sti bvaj psan v rznch tninch, nen proto neobvykl zmnit pedznamenn uprosted zpisu skladby. Pro jistotu se pouv nejdve zruen pvodnho pedznamenn (pomoc odrek) a potom stanoven pedznamenn novho.

Nkdy je hudba natolik vzdlen urit tnin, nebo moduluje tak asto, e se doporuuje pedznamenn nepouvat . Nap . v mnoha modernch jazzovch standardech z tohoto dvodu pedznamenn nenajdeme.

1.8 Dynamika

Dynamika (dynamics) je oznaen zvukov intenzity pednesu a je pedepsna pomoc dynamickch znamnek. Zkladn ti dynamick hodnoty jsou vyjdeny zkratkami italskho nzvoslov: slab (p - piano), stedn siln (mf - mezzoforte) a siln (f - forte). Tyto znaky jsou asto stupovny (nap. pp, apod.).

Dle se pouvaj vrazy pro postupn zesilovn (crescendo cresc.) a zeslabovn (decrescendo nebo diminuendo). Grackou variantou zesilovn a zeslabovn jsou vidlice < > (hairpin). Klasick notace pouv celou klu italskch vraz pro pednes a dynamiku. Populrn hudba se vc pikln k anglickmu nzvoslov.

ppp piano pianissimo co nejslabjipp pianissimo velmi slabp piano - slabmf mezzoforte stedn silnf forte - silnff fortissimo velmi silnfff forte fortissimo co nejsilnjisf / sfz sforzando / sforzato - se silnm drazem

15 / 98

cresc. () decrescendo zeslabovatdim. (>) diminuendo - zeslabovat

1.9 Tempo a styl

Oznaen tempa pedepisuje, jak rychle se m dan hudba hrt. asto bv zatek skladby oznaen pednesovm oznaenm italskm (nap. allegro, lento), nebo anglickm (nap. fast, medium). Nkdy se oznauje tempo i styl zrove (fast swing, ballad, medium samba). Nejpesnjm vyjdenm je vak seln metronomick oznaen, kde slo vyjduje poet der za minutu (beats per minute, BPM). Prostor mezi dvma dery je rytmickou hodnotou noty. Nap. oznaen q = 60 znamen, e tvrov nota bude trvat jednu vteinu (jinak eeno, metronom ude 60krt za minutu). Nsledujc tabulka pedstavuje nkolik italskch tempovch pedznamenn a jejich odpovdajc piblinou selnou hodnotu:

Pomal tempo

Grave tce 40

Largo iroce 44

Lento rozvln 50

Adagio pomalu, zvolna 54

Stedn rychl tempo

Andante voln, krokem 63

Andantino voln, rychleji, ne andante 69

Moderato mrn 88

Allegreko vesele, mrnji ne allegro 106

Rychl tempo

Allegro vesele, rychle 132

Allegro assai znan rychle 144

Vivace iv 160

Presto velmi rychle 184

Prestissimo co nejrychleji 208

16 / 98

Dalmi dleitmi oznaenmi jsou zrychlovn (accelerando) a zpomalovn (ritardando). Pokud m bt urit st skladby hrna rytmicky volnji (bez pevnch dob), oznauje se rubato. Pokud chceme po takovto sti naopak hrt v pevnm pravidelnm tempu, peme a tempo.

V hudb jazzovho okruhu se tak meme setkat se speciln tempovou zmnou, kdy se urit st skladby (nap. slo nebo coda) hraje v polovinm (half-time) nebo dvojnsobnm (double-time) tempu. V tomto ppad se vak nemn poet zkladnch (vchozch) dob (a tedy forma vetn zmn akord), mn se pouze hustota rytmu. Msto 4/4 tak vlastn hrajeme 2/2 nebo 8/8, ovem vdy na zklad pvodnch ty dob. Schematicky to meme vyjdit takto:

pklad harmonie: Cmaj | Am7 |

half-time: 1 2 | 1 2 |

pvodn tempo: 1 2 3 4 | 1 2 3 4 |

double-time: 1 2 3 4 1 2 3 4 | 1 2 3 4 1 2 3 4 |

1.10 Artikulace

Artikulac (articulation) se rozum oznaovn not znaky nebo slovy, kter pedepisuj jejich specickou interpretaci. Nkter znaky a pojmenovn jsou obecn, jin se vztahuj pouze ke konkrtnmu nstroji (resp.zpsobu hry na nj). Mezi obecn artikulan znaky pat:

pzvuk - akcent (accent)

teka nad nebo pod notou pro staccato (nota zahran krtce)

oblouek (slur) pro legato (noty hrny vzan), pp. v kombinaci s tekou pro non-legato

melodick ozdoby: praz (acciaccatura nebo grace note), trylek (trill), tremolo, arpeggio, glissando aj.

slovn oznaen rznho zpsobu hry (staccato, legato, tenuto apod.)

slovn oznaen nlady a vrazu pednesu (dolce, cantabile apod). V jazzovch notch asto najdeme i pokyny v anglitin, nap. "freely", "lightly", "with a steady beat" apod.

17 / 98

1.11 Nkter dal hudebn zkratky a zpsoby zpisu

Populrn hudba pouv pro zpis tak zkratky, kter v klasickm notovm zpise najdeme jen zdka. Jedn se o pomcky, kter cel hudebn text zjednoduuj. Mezi nejbnj pat znamnko pro opakovn jednoho nebo dvou takt. Je to ikm ra se dvma tekami nachzejc se uprosted przdnho taktu. Pokud opakujeme obsah dvou takt, umstme mezi na taktovou ru uprosted dv ikm ry s tekami a nad n napeme slici 2. Slangov se takovmu znaku k lenoch.

Nkdy je poteba vyjdit pouze harmonii pomoc akordickch znaek. Z hlediska zmn rytmu me bt nkdy nepraktick pst tyto znaky do osnovy. Tam umisujeme ikm ry (slash), kter znzoruj jednotliv doby,akordov znaky se pou pmo nad n:

18 / 98

Zde je dleit zmnit tak tzv. rytmickou notaci (rhythm notation). Jde o rytmick hodnoty pedstavujc cel akordy, kter jsou dny akordovmi znakami a interpret je hraje v pedepsanch rytmickch hodnotch. Nkdy se takov zpis pe menm psmem nad notovou osnovu (ve kter je psna melodie nebo ikm ry pedstavujc doby). Takovmu doplujcmu zpisu kme rytmick zanky (cue notes). S tmto typem partu se setkme nap. v big bandu.

Dalm pouvanm zjednoduenm je vraz simile (podobn). asto se pouv teba v doprovodech, kde je na nkolika taktech naznaena jeho stylizace a pak u jenom odkaz simile. Interpret pizpsobuje harmonii danmu modelu. Nkdy bv po tomto slov pes notovou osnovu vlnovka, kter vymezuje prostor pro tento typ doprovodu, nebo ostinata.

Velmi uiten jsou znamnka 8va (o oktvu v) a 8ba (o oktvu n). Bvaj opatena svorkou nebo dlouhou peruovanou arou, kter pesn vymezuje dobu jejich trvn.

Pauzy trvajc del dobu nemus bt vyjdeny pesnm potem vypsanch takt. Pokud mme pauzu trvajc 4 takty, meme doprosted jednoho taktu umstit tlustou ru a nad n poet przdnch takt (v tomto ppad 4). V anglitin se takov pauza nazv multirest. Jde o velmi ast zpsob zpisu hlavn v partech pro slov nstroje, kter mvaj vt pauzy.

19 / 98

Nkdy bv pkaz nehrt oznaen slovem tacet (lat. ticho). V repeticch, kde se m konkrtn nstroj pidat a na podruh, se toto oznaen pouv velmi asto (tacet 1st time).

1.12 Akordick znaky

Akordick znaky (chord symbols) jsou jednm z nejpouvanjch zpsob zpisu harmonie, v hudb jazzovho okruhu typickm a samozejmm. ten a zpis akordickch znaek je disciplnou, kter vyaduje dobrou znalost harmonie a uritou harmonickou pedstavivost.

Akordick znaky jsou mnny jako zjednoduen zpis harmonie, proto by obecn nemly bt v zpisu pli komplikovan (pokud bychom mli pli sloit znaky, bylo by mon jednodu pout klasick notov zpis). Znaka by mla obecn vyjadovat pedevm to, co v akordu mus bt - to znamen pedevm jeho zkladn kvalitu (durov, mollov, dominantn apod.), ppadn njak speciln zmr (alterace, pidan i vynechan tn apod.). Ne vdy to vak znamen, e znaka popisuje ve, co v danm akordu me bt. To zvis do velk mry na stylovm kontextu - o tom vce v kapitole Harmonie.

Systm stavby znaek si meme pedstavit jako jmno a pjmen. "Kestn jmno" je psmeno, kter oznauje zkladn tn akordu (C,Eb, F#). "Pjmen" je oznaen veho, co se nachz za prvnm psmenem a oznauje kvalitu - nebo chcete-li charakter - akordu od danho tnu. Podle "pjmen" identikujeme, jestli akord pat napklad do"rodiny" durovch, mollovch, i dominantnch akord.

Pehled zkladnho znaen v akordickch znakch:

Velk psmeno oznauje zkladn tn akordu.

Velk tercie (dur) se neoznauje. Durov kvintakord se vyjaduje pouze zkladnm tnem akordu bez dalho znaen.

Znaka mi se vztahuje k mal tercii (minor moll). Dal alternativy: min, m, - (pouze znamnko minus)

20 / 98

ist kvinta se neoznauje, pokud znaka nem oznaen vztahujc se ke kvint, je kvinta vdy ist.

Znaka aug (augmented) se vztahuje k zvten kvint. Dal alternativy: (#5), 5#, + (pouze znamnko plus)

Znaka (b5) nebo 5b zna zmenenou kvintu. Nkdy toto oznaen najdeme i v akordu typu maj, nap. CMA7(b5). Zde vak dvme pednost znaen s intervalem #11 (kter je enharmonickou zmnou b5), protoe je logitj z hlediska harmonick funkce akordu.

Znaka dim (diminished) oznauje zmenen kvintakord (asto vak i zmenen septakord). Dal variantou je indexov koleko "o" ("prmr"). Nkdy se setkme s pesnjm zpisem septakordu - dim 7 nebo o7.

Znaka maj se vztahuje k velk septim. Dal alternativy: maj7, , MA7

Znaka 7 oznauje malou septimu.

Znaka 9 oznauje velkou nnu. Podobn 2 (stejn tn o oktvu ne) oznauje velkou sekundu.

Znaka 11 oznauje istou undecimu. Podobn 4 oznauje istou kvartu.

Znaka 13 oznauje velkou tercdecimu. Podobn 6 velkou sextu.

sla 9#, 9b, 11#, 13b oznauj zven a snen pidan tny (tenze) akordu.

Nkdy se setkme i s pekrtnutm indexovm kolekem ("polomr"), kter oznauje polozmenen septakord. Jindy se tento akord pe jako mi7/5b.

Znaka add pidv k akordu dan interval (add2, add9).

Znaka omit znamen naopak vynechn uritho intervalu.

Znaka sus (suspended = prtan) zna prtanou kvartu, v tomto ppad se v akordu hraje kvarta msto tercie. Nkdy se pe tak jen znaka 4.

Pokud m bt urit st skladby bez harmonie, peme N.C. (no chord).

Jet jednou pipomnme, e dvme pednost znaen B msto eskho H. Pro znaky 9, 11 a 13 plat, e automaticky obsahuj vechny intervaly znaky s nim lichm slem. Tj. znaka 9 obsahuje 7, znaka 11 obsahuje 7 a 9, znaka 13 obsahuje 7, 9 i 11 (neplat to vak v ppad oznaen add, kdy se pidv pouze uveden interval).

U znaek se zvenm a snenm intervalem meme pouvat dv varianty zpisu - buto oznaen "'+" a "-", nebo zpsob s posuvkami - # a b. Doporuujeme pouvat zpsob

21 / 98

s posuvkami, kter se pou ped alterovanm tnem v zvorce, nap. C7(#5). Pokud nejsou napsny v zvorce, doporuujeme je pst za intervalem, jinak me dojt ke snadn zmn akordu. Nap. C#9 meme chpat jako akord s velkou (nikoli zvtenou) nnou a se zkladnm tnem C# (nikoli C). Sprvn by mlo bt: C9#. Pokud se jedn o akord dominantnho typu s alterac, peme ve znace radji 7 plus pslun alterace. V tomto ppad tedy C7(#9). Pokud akord obsahuje vce zvench a snench tn, pozor na jejich sprvn oznaen - v samostatnch zvorkch nebo s lomtkem mezi intervaly (nap. C13/9b, patn C139b). Plat, e vy intervaly by mly bt psny nad (nebo ped) nimi.

U akord, kter maj jin basov tn ne zkladn tn akordu se meme setkat se zpisem pouvajcm lomtko nebo zlomkovou ru. Nap. akord G dur s basovm tnem B (B-D-G) meme napsat takto:

G/B nebo G

B

Tmto akordm se obecn k slash chords (= akordy s lomtkem). I kdy zde nepanuje v zpisu jednota a meme se setkat s vce zpsoby, doporuujeme pouvat tento systm:

ikmm lomtkem peme obraty akordu, tedy nap. C7/E, a tak tzv. hybridn akordy (hybrid chords), kter maj basov tn, kter nen normln soust akordu, ale je jakoby "vypjen" z jinho akordu. Nap. D/Eb by oznaovalo akord Eb-D-F#-A.

vodorovnm lomtkem peme kombinaci akord, bn (i kdy ponkud nepesn) oznaovanou jako polychord - jedn se o spojen dvou celch akord, kter mohou bt velmi rznorod a bylo by obtn nebo nemon je napsat "normln" znakou. Nap. akord C pedstavuje akord E-G#-B-C-E-G.

E

V tomto ppad musme bt obezetn a dvat pozor, o kter systm jde, protoe me dojt k zmn - tat znaka uveden ve me oznaovat i akord E-G-C. Tady hraje rozhodujc roli praxe a tak stylov kontext (nap. v country balad se polychordem pravdpodobn nesetkme).

Akordy jsou pro pehlednost a rychl pochopen psny v zkladnch tvarech, ale nutno ci, e se tak mlokdy hraj - pouvaj se v urit prav, kter kme sazba nebo stylizace. O tom si vce povme v kapitole Harmonie.

Pehled asto pouvanch akord v jazzu a jejich znaek najdete v nsledujc tabulce.

22 / 98

TABULKA ASTO POUVANCH AKORD V JAZZU

23 / 98

1.13 Ukzky klavrnho partu

Zde uvdme pklady zpisu obsahujc prvky notace, kter byly zmnny. Vimnte si, prosm, jejich komplexnosti a exibility - jak se jednotliv styly zpisu mn podle poteby. Prvn ukzkou je klavrn part, kter je mono brt i ve stylu "fake book" - mohou podle nj hrt i jin nstroje (nap. dechy) a dobe slou k celkov orientaci ve skladb.

Vysvtlivky: 1 = oznaen tempa, 2 = oznaen formlnch st, 3 = oznaen nzvu a autora skladby, 4 = oznaen sla taktu od zatku (psno kurzvou), 5 = repetice s prima a seconda voltou, 6 = rytmus znaen lomtky, 7 = zmna metra, 8 = opakovn dvou takt ("lenoch")

24 / 98

Druhou ukzkou je pklad klavrnho partu v orchestru (big bandu). Na rozdl od pedel ukzky tento part neposkytuje volnost pi interpretaci, ale m pesn urenou roli: klavr sten podporuje esov sekce a podkresluje vyhrvky (ll in) kytary.

25 / 98

2. INTERVALY

Zvldnut teorie a praxe interval je pro hudebnka naprosto zsadn zleitost. Bohuel, mnoho student v n spe tpe - dluno dodat, e velkou mrou se na tom podl to, e se intervaly vysvtluj vtinou mechanicky a bez dleit nvaznosti na to, z eho vychzej - akustick zklad hudby a tak hudebn historii. Tmto souvislostem zde proto tak budeme vnovat vt pozornost, protoe se domnvme, e bez jejich znalosti nen mon dobe pochopit teorii interval.

To s sebou pin i vyrovnn se s uritmi rozpory v na hudebn terminologii, kter (a esk zvlt) nen bohuel moc logick, nebo jinak eeno - je sloitj, ne by musela bt. To se tk velkou mrou interval, ale i jinch tmat, kter budeme dle probrat. Vysvtlen tchto rozpor je dleit, abychom o nich vdli a moc se s nimi pozdji nezatovali, protoe s nimi "musme t" (lep terminologii zatm nepouvme)...

Pi studiu tto kapitoly, bute, prosm, zvl trpliv, protoe jej zvldnut Vm mon bude trvat dle a budete u n muset hodn pemlet. Vme vak, e to bude k uitku a pinese Vm to cenn nadhled, kter Vm pome rozit hudebn obzor a mylen.

2.1. Co je interval?

Interval (interval) znamen vzdlenost - pokud mme urit prostor nebo as. V hudb se tak oznauje vzjemn vzdlenost vek dvou tn. Abychom mohli vzdlenosti pesn mit, musme mt njak jednotky ("mtko"), ktermi je budeme vyjadovat. Je dleit vdt, e tyto jednotky nevznikaj nhodn, ale vychzej vdy z uritch matematickch vztah, ktermi se zabv nauka o akustice. Hudebn intervaly jsou vdy soust njakho irho systmu takovch vztah, ktermu se k tnov systm (nebo tak systm ladn, protoe to zce souvis s ladnm nstroj). V dnen hudb euroamerick pouvme tzv. dvanctitnov rovnomrn temperovan ladn. Jinak eeno: na klaviatue mme 12 rznch klves (v rmci jedn oktvy), kter pedstavuj 12 tn systmu, a sousedn klvesy (tny) maj mezi sebou zvukov vdy stejnou vzdlenost (tomu se k rovnomrn temperovn).

* Tento systm pouvme v na hudebn kultue asi 150 let. Nen zdaleka jedinou monost, jak mohou bt tny a intervaly uspodny - takovch systm meme najt i vytvoit velk mnostv. Napklad v hudb africk nebo indonsk meme najt tnov systm jen s pti nebo sedmi tny, naproti tomu v hudb indick nebo arabsk meme najt teba systmy s 19, 22 i vce tny. Ned se ci, e je jeden systm lep nebo hor, zle na hlu pohledu. Nap. n tnov systm umouje hrt harmonicky propracovanou hudbu ve dvancti durovch a mollovch tninch, ovem na druhou stranu neumouje zahrt akusticky ist intervaly (viz dle)...

26 / 98

* Mon vs napadlo, e mme na klavru klvesy uspodan (do oktvy) nerovnomrn, ale pesto pouvme rovnomrn ladn. Je to dno tm, e toto uspodn klaviatury pochz ze starch klvesovch nstroj, kter jet pouvaly jin tnov systm a jin ladn. Vce o tom v dal podkapitole.

Jak ji bylo eeno, zpadn (a zvlt esk) hudebn terminologie tkajc se oznaovn interval nen moc logick a meme v n najt nkolik rozpor. Je to proto, e nkter termny zde pochz z dalek minulosti (a ze starho ecka), ve kter byly jejich vznamy aktulnj a jasnj, postupem asu vak svj pvodn vznam ztratily a jin terminologie nebyla zavedena. Jak tedy intervaly co nejjednodueji vysvtlit? Natst nm me hodn pomoci nstroj, na kter hrajeme - klavr - a tak obor, kter v minulosti vdy k hudb nerozlun patil - matematika. Hlavn s jej pomoc toti meme lpe pochopit zklad tto teorie i rozpory, kter na ns v teorii interval haj. Je to vak matematika natst velmi jednoduch... Polome si ty nejzkladnj otzky: Jak interval vznik a jak ho nejjednodueji vyjdme, "zmme"?

Zkuste si provst jednoduch cvien - otevete si klavr (kdlo), najdte klvesu c1 a k n odpovdajc struny. Jednou rukou se zlehka dotknte strun v jejich polovin, zmknte prav pedl a druhou rukou zahrajte tn. Co slyte? Je to interval, ktermu kme oktva, a tento tn je soust toho pvodnho jako jeho tzv. alikvotn (harmonick) tn. To tak znamen, e jeden tn klavru je vlastn sloen z mnoha tn jinch.

Jak vyjdit tento vztah vzhledem k vce tn? Je to zvuk, kter m oproti zkladnmu tnu dvojnsobnou vku, proto meme pomr tnovch vek zapsat jako 2:1. Vimnte si, e pomr vek tn odpovd i pomru dlek na strun - zmkli jste j v jej polovin, co se d tak vyjdit jako 2:1. Pokud takto stisknete strunu v jej tvrtin, uslyte tn o dal oktvu v, tentokrt v pomru vek 4:1 oproti tnu zkladnmu.

Nyn se zkuste dotknout struny v jej pedn tetin. Co slyte? Je to interval ist kvinty

(pomr 3:1). Tn si zkuste zapamatovat a nyn si zkuste normln zahrt tn g2. Slyte pln stejnou tnovou vku, jako kdy jste se pedtm dotkli struny c1 ve tetin? Pokud si nejste jisti, zkuste je znovu porovnat. Pokud se Vm zd, e nejsou pln stejn, mte pravdu (a tak vborn naladn klavr a vborn sluch)...!

Clem tohoto cvien bylo poukzat na nkolik zkladnch fakt, kter se tkaj interval, resp. vztahu interval, akustiky a ladn:

- kad tn se skld ze zkladnho tnu a nkolika dalch (alikvotnch nebo tak harmonickch) tn, kter jsou vzhledem k zkladnmu tnu v uritm vkovm pomru. Ten meme vyjdit matematicky jako jeho nsobky (2.harmonick, 3.harmonick apod.)

- kad interval se d vyjdit matematicky vzjemnm pomrem tnovch vek (2:1, 3:2, 4:3, 27:16, 81:64 apod.)

27 / 98

- akusticky ist (kter nazvme tak pirozen) intervaly maj jednoduch vztahy tnovch vek (pomry sestaven z malch sel, nap. 3:2, 4:3, 6:5 apod.), znj istji, konsonantnji, "klidnji" ne intervaly temperovan (kter jsou matematicky sloitj a odvozen jinak ne z tchto malch sel). I kdy rozdl mezi pirozenm a temperovanm intervalem nemus bt velk, je sluchem rozpoznateln.

- akusticky ist intervaly (s vyjmkou oktvy) nejsou pln toton s intervaly, kter meme zahrt na klavru, protoe ty na klavru jsou temperovan (tj. umle odladn od istho ladn).

* Smysl temperovn interval je pedevm v tom, abychom mohli zahrt hudbu vyuvajc akordy a harmonick spoje v co nejvce tninch. Nen mon na klavru pouvat akusticky ist (pirozen) ladn a pitom hrt zvukov uspokojiv ve 12 rznch tninch, protoe v pirozenm ladn bychom mohli hrt ist pouze v jedn tnin, do kter by byl klavr naladn. Bli vysvtlen pesahuje rmec tohoto textu, ale doporuujeme Vm se tm dle zabvat, nap. na tchto internetovch strnkch:

hkp://www.uk-piano.org/edfoote/

hkp://www.futuretonality.com/microtonal-primer/basics.aspx

hkp://tonalsoi.com/enc/encyclopedia.aspx

Abychom si lpe vysvtlili vznik a dlen interval, bude nejsnaz pouvat ist (prodn) ladn, ze kterho je ladn temperovan ostatn tak odvozeno. Proto budeme v dalm textu kapitoly o intervalech pouvat vztahy v ladn prodnm.

2.2 Zpsob oznaovn interval a tn

Nejdve si vak musme vysvtlit, jak je n zpsob oznaovn interval, abychom je mohli sprvn popsat a zaadit. Tento zpsob opt nevznikl nhodn, ale byl odvozen z naeho tnovho systmu. Jeho podstatnm rysem je to, e i kdy m 12 rznch tn, jeho zkladnm slem je 7. To me znt z potku trochu zvltn, ale samozejm se dozvte, pro. Mme tst, e hrajeme na nstroj, na nm toto meme okamit jasn vidt - v rmci oktvy mme 12 rznch klves, ale nejsou vechny stejn - mme 7 blch a 5 ernch...

Zkusme si udlat malou exkurzi do historie: kdysi dvno (ve starm ecku a m) existovaly varhany, kter mly pouze 7 klves - byly to vlastn nae dnen "bl" klvesy. Pedstavme si, e bychom v t dob ili, na takov nstroj hrli a mli nkomu vysvtlit, jak kombinace tn na nm meme zahrt. Potebovali bychom zejm dva zpsoby oznaen - oznaen jednotlivch tn a oznaen interval (nestailo by ci napklad, e na nm meme zahrt nkolik terci). A zejm bychom zjistili, e pro oznaen interval by se lpe hodil zpsob obecn a pro tny konkrtn. Jak se od sebe li?

28 / 98

Obecn zpsob oznaovn interval je zaloen na latinskch slovkch oznaujc stupn v urit ad:

1. stupe - prima

2. stupe - sekunda

3. stupe - tercie

4. stupe - kvarta

5. stupe - kvinta

6. stupe - sexta

7. stupe - septima

Pro je tento zpsob pouze obecn? Pokud ekneme, e hrajeme interval tercie nebo kvarty, nekme tm, jak to jsou konkrtn tny. Pro pojmenovn konkrtnch tn bychom proto potebovali jin systm. Protoe latinsk slovky jsme ji pouili, mohli bychom vyut latinskou abecedu. A je to prv t zv. hudebn abeceda, kter nm umouje pojmenovat jednotliv tny:

A B C D E F G

V etin se vak postupem asu tato pirozen hudebn abeceda zkomolila, take dnes pojmenovvme tny nelogicky (H msto B):

A H C D E F G

Proto dvme pednost znaen anglickmu. V anglitin se tak zachovalo pojmenovn interval jako jednotlivch stup pdavnm jmnem:

esky anglicky anglick zkratkaprima Prime 1st

sekunda Second 2nd

tercie Third 3rd

kvarta Fourth 4th

kvinta Fifth 5th

sexta Sixth 6th

septima Seventh 7th

29 / 98

Nae "varhany" bychom tedy mohli znzornit podobn jako v nsledujcm obrzku. Vidme, e oznaen je jednoduch a logick:

interval* 1 2 3 4 5 6 7

tn/klvesa A B C D E F G

* Intervaly jsou potny od zkladnho tnu A.

Pokud bychom varhany chtli rozit o dal tny (aby mly "ern klvesy" - vech 12 tn jako dnes), narazili bychom na problm s oznaovnm dalch tn. Ten se d vyeit celkem snadno: protoe ern klvesy jsou v podstat urit varianty interval na klvesch blch (o tom vce v dalch podkapitolch), nemusme proto hudebn abecedu ruit, ale jen pidme k jednotlivm psmenm dal rozliovac znaky - posuvky, pro zven tnu kek a pro snen tnu bko, resp. odrku.

Pokud bychom chtli tento nstroj jet dle rozit - o dal oktvu navc, vzniknou dva zajmav problmy. Potebujeme toti od sebe rozliit tny obou oktv. V pojmenovn tn by problm nevznikl, mohlo by zstat stejn - s tm, e bychom se napklad inspirovali velikost pal varhan a kali tnm ve spodn okv velk (tj. maj velk paly) a vrchn oktv mal. Druh problm vak nastane ve znaen interval. Kdy toti ekneme, e nap. tny A - A jsou vdy primou, nemusme tak rozliit mezi intervaly velk A- velk A (prima) a velk A - mal A (???). Jak to vyeit? Podobn jako jsme zachovali pojmenovn tn, jen jsme k nim pidali oznaen "mal" nebo "velk", mohli bychom tak zachovat oznaen interval a kat nap. "spodn prima" (tj. interval velk A - velk A), a "horn prima" (velk A - mal a)... Zde vak nai malou exkurzi do historie a alternativnho mylen ukonme a ekneme si, jak je situace dnes a co se mezitm v historii stalo:

Msto zachovn logiky 7 psmen hudebn abecedy a 7 stup/interval dolo k zachovn potu psmen hudebn abecedy, ale k zaveden dalch stup/interval. Postupem asu se toti objevilo nov oznaen pro stupn/intervaly nad intervalem septimy):

stupe /interval zp sob odvozen esky anglicky anglick zkratka8. (prima +) oktva oktva Octave 8ve

9. sekunda + oktva nna Ninth 9th

10. tercie + oktva decima Tenth 10th

11. kvarta + oktva undecima Eleventh 11th

12. kvinta + oktva duodecima Twelfth 12th

13. sexta + oktva tercdecima Thirteenth 13th

30 / 98

* Teoreticky bychom takto mohli pokraovat jet dle: 14. kvartdecima (septima + oktva), 15. kvintdecima (oktva + oktva)...Tyto intervaly se vak ji vtinou nepouvaj.

Zsadn nevhodou tohoto systmu je, e bour spolenou logiku oznaovn tn a interval zaloenou na sle 7. Navc nen domylen do dsledku, protoe vechny intervaly nad oktvu (a zejmna vce oktv) takto nepojmenovvme. Msto toho pouvme oznaen jako nap. "kvinta pes dv oktvy" apod. Proto je tento systm uritou neloginost na hudebn teorie, kter (zatm?) nebyla doeena.

Nicmn, ned se ci, e by byl tento systm pln neuiten - budeme se s nm setkvat nap. v modern harmonii (vetn jazzov), kde me pomoci rozliit jednotliv tny u vcehlasch akord (kde me bt rozdl nap. mezi sextou a tercdecimou). Je vak teba mt na pamti, e zkladnch interval je ve skutenosti pouze sedm (prima a septima), dal jsou z nich vlastn sloen (compound intervals).

Nyn si meme piblit vznik interval a jejich rozdlen.

2.3 Zkladn intervaly

Zopakujme si, e nejjednodu intervaly maj tak nejjednodu matematick vztahy. Pokud poueme pouze nejmen sla - 1, 2, 3 a 4 - pak dostaneme tyto nejjednodu pomry a odpovdajc intervaly (a jak ji vme, tak stupn):

1:1 = prima

2:1 = oktva

3:2 = kvinta

4:3 = kvarta

Uvedenm intervalm kme intervaly ist (perfect intervals). Meme je vytvoit jenom jednm zpsobem, kter nem jin varianty (jako nap. mal/velk) - tj. 4. stupe je vdy jen ist kvarta, 5. stupe ist kvinta a 1. stupe samozejm ist prima.

* Nzev ist interval souvis s kesanskou lozo, kter se do hudebn teorie v minulosti (zejmna stedovku) hodn promtala.

* Mete si vimnout, e kvintu peme jako 3:2, ne jako 3:1, protoe pak by byl jej spodn tn o oktvu n - a byla by to fakticky kvinta pes oktvu, neboli interval duodecimy, kter tak pouvme. Transpozice uritho tnu smrem nahoru nebo dol je matematicky pouze nsoben nebo dlen jednoho z sel v pomru. Pokud transponujeme urit tn o oktvu v,

31 / 98

je to vdy nsoben sla dvma (nap. 1:1 = prima, 2:1 = oktva, 4:1 = dv oktvy, 8:1 = ti oktvy atd.). To tak znamen, e pokud transponujeme cel interval, nsobme nebo dlme ob sla stejn (nap. 3:2 = kvinta, 6:4 = tat kvinta o oktvu v, 12:8 = tat kvinta o dv oktvy v atd.).

Pokud transponujeme spodn tn tohoto intervalu pod tn vrchn (o oktvu v), dostaneme pomr 3:2. Pokud bychom ho ale transponovali nad tn vrchn (o dv oktvy v), dostaneme pomr 3:4, co je vlastn 4:3, ili ist kvarta. Tomuto jevu se k pevrat intervalu (interval inversion):

Pevratem istch interval vzniknou vdy opt ist intervaly - z primy se stane oktva (a naopak), podobn z kvarty kvinta (a naopak).

* Zde se tak dostvme k prvnmu problematickmu termnu intervalov terminologie v etin, a to je oznaen ist interval. Me mt dvoj vklad - 1. zaazen do ve uveden skupiny interval, 2. akusticky ist interval, tj. interval naladn do istho (prodnho) ladn. Nap. pokud hrajeme na klavru istou kvintu (podle intervalovho oznaen), nehrajeme akusticky istou kvintu, protoe na klavru je tato kvinta temperovan (podle akustick kvality). Anglitina m toto vyeeno lpe - perfect interval oznauje pslunost k intervalov skupin (nap. perfect ih = ist kvinta), just interval akusticky pesnou kvalitu (nap. just intonation = ist, prodn ladn; just 5th = akusticky ist (pirozen) kvinta).

Logickm opakem istch interval by mly bt intervaly "neist" (a tak to tak v historii bylo), kter nicmn nazvme jinak - bu velk (major) nebo mal (minor). To m svj dobr dvod - pokud toti vyplnme prostor vtch (istch) interval (nap. kvinty), vzniknou dv verze interval, z nich jeden je "vt" a druh "men". Prvnm takovm intervalem je tercie, kter nm me dt dv verze 3. stupn:

5:4 = velk tercie

6:5 = mal tercie

Pokud vezmeme jako 1. stupe tn C, pak E je 3.stupe tvoen velkou terci. Pokud vak bude 1.stupnm tn A, pak C na 3.stupni bude mal tercie.

32 / 98

Pevratem tercie dostaneme interval sexty:

5:3 velk sexta

8:5 mal sexta

Obdobn jako u tercie, i zde dostaneme dva rzn velk 6. stupn - bu malou sextu A-F, nebo velkou sextu C-A.

* Opt, vimnte si rozdlu: 5:4 = velk tercie, 5:8 (neboli 8:5) = mal sexta. 5:3 = velk sexta, 5:6 (neboli 6:5) = mal tercie. Nsobme pouze jednu st zlomku dvma.

Obecn plat, e pevratem malch interval dostaneme velk a naopak.

Jak se stavba interval postupn komplikuje pidvnm dalch a sloitjch sel, dostaneme se v uritm bod k tomu, e u nm nkter intervaly nebudou znt pjemn. Budeme muset rozhodnout, kter z nich jsou jet "pateln" a kter u ne. Tm se dostvme k dal mu zpsobu dlen interval:

Intervaly zatm uveden (tj. prima, kvarta, kvinta, oktva, tercie, sexta) jsou brny jako konsonance, protoe zn nejvce libozvun. Dal intervaly uveden dle budou vdy disonance.

* Charakteristika tchto pojm je velmi relativn a v historii se vdy vedly spory o tom, co je jet konsonance a co u disonance. Toto dlen odr stav dnen obecn hudebn teorie, nicmn nap. v jazzu je pouvn "disonanc" natolik ast a bn, e bychom skoro mohli pochybovat, zda je jet mme takto nazvat. Naproti tomu, nkte arani jazzov hudby dnes dokonce povauj kvartu a kvintu za disonanci...

Pokud budeme dle vyplovat prostor mal a velk tercie, dostaneme dal mal a velk intervaly - tentokrt sekundy a v jejich pevratu septimy:

9:8 = velk sekunda

16:15 = mal sekunda

16:9 = mal septima

15:8 = velk septima

33 / 98

Velk sekund se tak k cel tn, mal sekund pltn. Mal sekunda je vlastn nejmenm pouvanm intervalem v naem tnovm systmu. Tm jsme zrove dostali vechny intervaly, kterm kme zkladn, protoe tvo zklad naeho tnovho systmu, zbyl intervaly jsou z nich odvozeny. Jsou to tedy: prima (plus oktva), sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima. Pehled spolu s anglickou terminologi najdete v tto tabulce:

TABULKA ZKLADNCH INTERVAL

ist prima .1 Perfect Unison (Prime) Perfect 1st

mal sekunda m.2 Minor Second Minor 2nd

velk sekunda v.2 Major Second Major 2nd

mal tercie m.3 Minor Third Minor 3rd

velk tercie v.3 Major Third Major 3rd

ist kvarta .4 Perfect Fourth Perfect 4thist kvinta .5 Perfect Fifth Perfect 5th

mal sexta m.6 Minor Sixth Minor 6th

velk sexta v.6 Major Sixth Major 6th

mal septima m.7 Minor Seventh Minor 7th

velk septima v.7 Major Seventh Major 7th

ist oktva .8 Perfect Octave Perfect 8ve

Intervaly nad oktvu (nna apod.) adme tak mezi zkladn, take pro n plat uren kvality (ist, mal, velk) stejn jako pro intervaly od nich vzdlen o oktvu ne.

34 / 98

Cvien #1:

Zkouejte vytvoit rzn zkladn intervaly napeskku od rznch tn, jak to vidte na obrzku dole:

2.4 Odvozen intervaly

V pvodnm vznamu tohoto slova se jednalo o intervaly, kter byly odvozovny ze zkladnch interval pidnm dal mal zvukov odchylky v tnov vce (v akustice zvan comma - ti koma), take znly vdy jinak ne intervaly mal nebo velk. Jedn se bu o zvten (augmentation) nebo zmenen (diminution) uritho zkladnho intervalu, kter me bt i nkolikansobn (dvojzvten/dvojzmenen, trojzvten/trojzmenen apod...teoreticky donekonena). Clem bylo vytvet vce disonance a napt, kter tvoilo kontrast k intervalm zkladnm, protoe ty znly velmi "klidn". Matematick pomry (a tud i vsledn zvuk) se proto velmi komplikovaly.

* Prakticky by to vak znamenalo, e bychom museli mt klvesov nstroje s vce ne 12 tny do oktvy, abychom tyto intervaly mohli hrt a slyet (nap. zvltn klvesy pro tny s, ges, eisis apod.). Takov nstroje skuten existovaly a existuj.

* Zvten a zmenen intervaly byly v historii vdy ponkud problematick a asto byly v nelibosti pro jejich velkou disonanci. Nap. triton - zmenen kvinta nebo zvten kvarta, ml sloit pomr vek 45:32 nebo 64:45! Srovnejme to s istou kvintou (3:2) a kvartou (4:3) - nen divu, e se mu kalo "bel v hudb"...

V modern teorii se pouvn tchto interval radikln zjednoduilo prv zavedenm dvanctitnovho temperovanho ladn, kter tyto odchylky v rznm zvuku interval de facto zruilo (zvten nebo zmenen intervalu v tomto systmu znamen pouze zven nebo snen o pltn).

Zrove s tm se ale objevuje nov pojem - tzv. enharmonick interval (enharmonic interval). To je interval, kter se v notch jinak pe, ale stejn zn (a na klavru hraje). To znamen, e mme de facto pouze 12 klves a znjcch tn, kad z nich ale meme napsat do not nkolika zpsoby.

* Vezmme si napklad klvesy c a e. Enharmonicky meme vyjdit tn c tak jako his nebo deses. Tnu e odpovd enharmonicky disis a fes. Mme tedy pouze dv klvesy a dva znjc tny, ale est monch variant tchto tn v notovm zpisu...

35 / 98

Enharmonick zmna intervalu me, ale nemus postihnout i jeho druh a kvalitu (podle toho, zda se mn jeden nebo dva tny intervalu). Nap. z intervalu zvten kvarty se enharmonickou zmnou jednoho tnu stane zmenen kvinta (C-F# => C-Gb). Pokud bychom ale zmnili istou kvartu Bb - Eb na A# - D# (tj. oba tny enharmonicky), kvalita intervalu se nezmn (je to pod ist kvarta).

Teoreticky vzato je pouvn zvtench a zmenench interval sprvnj, ovem je nepraktick, protoe zejmna pi pout vce kk nebo bek se pomrn nesnadno te. Z tohoto dvodu se jazzov teorie sna upustit od jejich pouvn a nahrazovat je enharmonickmi intervaly. Pro tuto hudbu maj z tchto interval nejvt vznam zvten kvarta/zmenen kvinta - triton (tritone) - tj. ti cel tny, zvten kvinta, ppadn jet zmenen septima ve zmenenm septakordu (kter se vak asto nahrazuje enharmonicky velkou sextou). Zvten kvarta je v podstat toton se zvtenou undecimou. Ostatn odvozen intervaly se pouvaj jen zdka.

TABULKA ODVOZENCH INTERVAL POU VANCH V JAZZU

zv ten kvarta zv.4 Augmented Fourth* Aug. 4thzmenen kvinta zm.5 Diminished Fifth* Dim. 5th

zv ten kvinta zv.5 Augmented Fifth Aug. 5thzmenen septima zm.7 Diminished Seventh Dim. 7th

zv ten undecima zv.11 Augmented Eleventh Aug. 11th

* tyto intervaly se v anglitin asto oznauj i jako Tritone

* Jazzov hudebnci dky svmu vtmu pklonu k praxi ne teorii vlastn odhalili, e dnes je mono povaovat zvten a zmenen intervaly spe za teoretickou konstrukci, ne prakticky uiten prvek. Hlavnm dvodem je to, e dnes pouvme jen 12 rznch tn, kter (s vyjmkou tritonu) meme vyjdit v notovm psmu jednodueji - intervaly malmi a velkmi. Vledn zvuk je stejn, jde jen o notov zpis.

Co se te intervalovch pevrat, plat, e ze zvtench se stvaj zmenen a naopak.

Cvien #2:

Zkuste urovat odvozen intervaly od rznch tn podobn jako v pedchoz kapitole. Procviujte si i enharmonick zmny, zejmna v intervalech s kky a bky.

36 / 98

2.5 Dal mon zpsoby dlen interval

Intervaly meme dle rozdlit podle toho, kdy tny zazn, bu na melodick (tny zazn po sob) nebo harmonick (tny zazn zrove).

Dle je mon dlit intervaly podle smru, kterm je stavme, na svrchn a spodn (obrzek dole ukazuje ob varianty od tnu c1). Zde se dostaneme logicky k pevratm interval, protoe nap. spodn kvinta od danho tnu je stejn tn jako svrchn kvarta, jen je o oktvu n.

2.6 Zpsoby procviovn interval a prce s nimi

Intervaly je nutno umt doslova jako abecedu - pln automaticky, a to nejen teoreticky (vyjmenovat), ale hlavn prakticky - zahrt, zazpvat a pedevm slyet. Znovu opakujeme, e kdo dobe ovld intervaly, zvld i podstatn zklad prce s melodikou, harmoni i kontrapunktem.

Jednm z osvdench zpsob trninku interval jsou takzvan charakteristick psn, kter zanaj uritm intervalem (nap. J do lesa nepojedu - vzestupn velk tercie, Yesterday - sestupn velk sekunda apod.). Tyto psn mete zkusit hrt a zpvat v rznch tninch. Zkuste si tak malou provrku hudebn pamti: najdte co nejvce takovch skladeb nebo psn, kter znte, ke kadmu intervalu (sestupnmu i vzestupnmu).

Dalm prostedkem me bt intervalov tabulka, kter slou jako pomcka pro orientaci v intervalech, jejich vzdlenostech a odpovdajcch tnech. Tato tabulka je zde vypracovna pouze sten, mete si ji vytisknout a sami doplnit.

V modrm sloupci mte poet pltn, ve lutm intervaly, kter urit poet pltn tvo (doplte si analogicky vechny intervaly a dol), do prav sti doplte noty (mlo by tam bt chromaticky vech 12 pltn). Pokud chcete, mete si pro plnost doplnit i vechny zmenen a zvten intervaly.

37 / 98

INTERVALOV TABULKA

po et p ltn

interval

tny

1 .1 C, B#

C#, Db

DD#, Eb

2 m.2C#, Db

DD#, Eb

E, Fb

3 v.2 DD#, Eb

E, FbF#, Gb

4 m.3D#, Eb

E, FbF#, Gb

5

6

7

8

9

10

11

12

Tuto tabulku mete pouvat nkolika zpsoby:

1. pokud chcete najt, z kolika pltn se skld nap. velk sexta, najdte si ji ve lutm sloupeku a podvejte se do sloupeku modrho.

2. pokud chcete najt nap. malou septimu od B, najdte dek, na kterm je ve lutm sloupci mal septima. V prav sti pak vyhledejte sloupec tnu B. Spojnice obou tchto bod je hledan tn.

3. pokud chcete sami sebe zkouet z interval, zakryjte si listem papru modr a lut sloupec. V prvnm dku si vyberte njak tn a k nmu libovoln druh kdekoli jinde. Urete interval. Zkontrolovat se mete tak, e si odkryjete list papru a podvte se, zda je interval ve lutm sloupci ten, kter jste urili.

4. tabulku mete vyut i na hledn stupnic, akord apod. podle intervalovho zadn.

38 / 98

Pokud budete vynalzav, urit najdete i jin zpsoby pouit...

Tm z vs, kter vce zajm vztah interval a akustiky, doporuujeme pracovat s nsledujcm obrzkem alikvotn ady. Na nm si mete ovit ve, co bylo eeno o vztahu matematiky, akustiky a interval (v prodnm ladn).

Jednotliv alikvotn tny, kter jsou soust zkladnho tnu, jsou napsny v notaci od vchozho tnu C. Maj seln oznaen podle x-nsobku vky zkladnho tnu. Srovnnm sel sousednch (nebo jinch) tn si mete odvodit jejich vkov pomr. Nap. mezi 1. a 2. tnem je interval oktvy (2:1), mezi 2. a 3. tnem interval kvinty (3:2), mezi 3. a 4. tnem interval kvarty (4:3) atd.

2.7 Shrnut o intervalech

interval je vzdlenost vek dvou tn

intervaly jsou soust tnovho systmu (nebo t systmu ladn), kter denuje jejich zpsob matematickho odvozen a pesn tnov vky (jak maj bt naladn)

tnovm systmem pouvanm v dnen euroamerick hudb je dvanctitnov rovnomrn temperovan ladn. Jeho nejmenm intervalem je jeden pltn (mal sekunda). Zkladnmi intervaly jsou: prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima (ppadn oktva, nna, decima, undecima, duodecima a tercdecima)

intervaly meme dlit nkolika zpsoby:

1. zkladn a odvozen

2. konsonance a disonance

2. melodick a harmonick

3. svrchn a spodn

39 / 98

zkladn intervaly dlme na ist, mal a velk. ist jsou prima, kvarta, kvinta, oktva (ppadn undecima a duodecima). Mal nebo velk mohou bt vechny ostatn.

odvozen intervaly jsou zvten a zmenen (ppadn dvojzvten a dvojzmenen).

konsonance jsou: prima, tercie, kvarta, kvinta, sexta, oktva (ppadn decima, duodecima a tercdecima). Disonance jsou sekundy, septimy a vechny zvten a zmenen intervaly.

u melodickho intervalu zazn tny po sob, u harmonickho zrove.

intervaly meme od uritho tnu stavt nahoru (svrchn interval) nebo dol (spodn interval).

enharmonick intervaly stejn zn, ale jinak se zapisuj. Meme takto zamnit jeden nebo oba tny intervalu.

40 / 98

3. STUPNICE

Stupnici (scale) denujeme jako stoupajc nebo klesajc adu tn, kter jsou uspodny podle uritch pravidel. Nejastji si pod tmto pojmem pedstavme zejm stupnici durovou nebo mollovou, kter pouv evropsk klasick hudba. Nicmn, pouvanch stupnic (a zpsob jejich vytvoen) je v hudb jazzovho okruhu mnohem vce. Je to dno zejmna tm, e se do tto hudby dostaly (a dostvaj) tak vlivy jinch kultur, kter pouvaj jin typy stupnic. Na celm svt bychom rznch stupnic nali stovky, mon i tisce...Nkter z nich nm mohou znt "pirozenji", nkter pak spe "umle". To je hodn dno zpsobem jejich vytvoen, jeho zklady si zde tak strun popeme.

* Dleitm aspektem pro ns - hre je to, e kad stupnice m svj vlastn specick vraz, svoji "nladu" nebo "atmosfru". Tento fenomn nen mon popsat teori a slovy, muste si to sami vyzkouet a (dlouhodob) poznvat. Tak si vytvote i urit smysl a cit pro to, kdy kterou stupnici pout.

Pi studiu budete potebovat ovldnout pomrn velk mnostv stupnic, zejmna kvli improvizaci. Krom technickho ovldnut tchto stupnic (nov a nezvykl prstoklady apod.) je teba tak procviovat teoretickou znalost a orientaci v nich. Oboj bude vyadovat urit as. Aby byla tato orientace dobr a spolehliv, je dleit znt zpsob vytvoen stupnic. (Opt to je tma, ktermu asto v teoretick vuce nen vnovna dostaten pozornost). Podobn jako u interval, mjte, prosm, s touto ltkou trplivost a snate se myslet co nejvce logicky a do hloubky...

3.1 Jak vznik nejjednodu stupnice

V pedchoz kapitole jsme si ukzali, jak nejpirozenji vzniknou intervaly. Pokud bychom mli vysvtlit, jak vznik stupnice, musme vdy vychzet z toho, co bylo eeno o intervalech, protoe stupnice vznikaj z interval. Toto sdlen vypad na prvn pohled triviln, ale zkusme se hloubji zamyslet, co vechno to me znamenat...

Na vod si polome zsadn otzku: Jak nejmen poet tn mus mt stupnice? Na to nen pln lehk odpovdt bez velmi obshlho muzikologickho rozboru, na kter zde nen prostor. Msto toho si jednodue eknme, e nejmenm poet tn stupnice mus bt alespo 5, protoe 4 tny bychom vnmali spe jako akord, ne stupnici.

Stupnici s pti tny nazvme pentatonika (pentatonic scale). Tch existuje velk mnostv a jsou to nejpouvanj stupnice na svt (jsou typick nap. pro hudbu keltskou, nskou, japonskou, indonskou, africkou, perunskou apod.).

Jak vznikne nejjednodu stupnice - pentatonika? Podobn jako jsme si odvodili zkladn intervaly od nejjednoduch matematickch pomr, meme odvodit

41 / 98

nejjednodu stupnice od zkladnch interval. Zopakujme si, e nejjednodumi (tj.istmi) intervaly jsou prima, oktva, kvarta a kvinta. Mohli bychom ci, e nejjednodu (a tm tak nejpouvanj) stupnice jsou vystavny pomoc tchto zkladnch interval. A pokud mluvme o stavn, myslme tm doslova stavn interval na sebe.

Nyn si pojme ukzat, co meme postavit ze zkladnch interval: stavnm prim a oktv na sebe zskme opt jen primy nebo dal oktvy, nikoli st stupnice. Nicmn, oktva je v tomto kontextu velmi dleit, protoe stupnice stavme pouze v rmci jedn oktvy, jinak eeno: oktva pedstavuje rmec, do kterho se stupnice mus "vejt". To tak znamen, e jedna a t stupnice je v rznch oktvch vdy stejn (to znte velmi dobe, pokud hrajete durov mollov stupnice pes dv a vce oktv...).

Dalm intervalem je kvinta. Pokud postavme dv ist kvinty na sebe, dostaneme velkou sekundu (resp. nnu), tj. cel tn. To je ji interval, kter se ve stupnicch bn vyskytuje. Protoe jsme ekli, e stupnice mus mt alespo 5 tn, zkusme postavit na sebe kvinty tak, abychom dostali adu 5 tn:

Pokud tyto tny seadme do jedn oktvy od tnu c, dostaneme velmi pouvanou stupnici, kter kme durov pentatonika (major pentatonic scale):

* Nzev durov nebo mollov pentatonika souvis s harmoni, protoe meme v rmci tchto stupnic najt na jejich 1.stupni durov nebo mollov kvintakord.

Pokud bychom tuto stupnici zaali uspodvat i od jinch tn ne c, dostaneme dal 4 varianty:

* Jak jsou pentatoniky dleit, meme vidt i na klavru samotnm - na ernch klvesch mme prv tyto stupnice...

42 / 98

3.2 Sedmitnov stupnice - crkevn mody

Nyn zkusme pokraovat ve zpsobu stavn stupnic po kvintch dle a postavme na sebe 6 kvint:

Pokud tyto tny opt seadme do jedn oktvy od tnu c, dostaneme nai znmou durovou stupnici (major scale):

Podobn jako u pentatonik meme zskat seazenm tto stupnice od jinch tn dal varianty - nazvaj se crkevn stupnice nebo tak crkevn mody (church modes, nkdy tak pouze modes).

* Nzev crkevn je odvozen z toho, e byly tyto stupnice pouvny v crkevn hudb (zejmna stedovk). Pvodn ovem jejich nzvy vtinou pochz ze starho ecka - proto maj nzvy eckch kmen (nap. Drov) nebo zempisnch oblast (nap. Ldie, Frgie).

Durov stupnici se v tomto kontextu k jnsk. Mezi tmito stupnicemi mete najt tak stupnici aiolskou neboli mollovou (pirozenou). Pro vznikly varianty tchto stupnic (melodick, harmonick), si vysvtlme v kapitole Harmonie. Tyto stupnice jsou zkladem evropsk hudby vetn jej harmonie, ze kter vychz i harmonie jazzov. Jsou proto velmi dleit a mli by jste je co nejdve teoreticky i prakticky znt.

* V hudb jazzovho okruhu nedlme pi hran mollov stupnice rozdl mezi hranm smrem nahoru jako melodick a dol jako aiolsk, kter je vsledkem dnes ponkud zastaralho estetickho pstupu evropsk klasick hudby. Ob tyto stupnice bereme ve vem jako naprosto svbytn.

43 / 98

CRKEVN STUPNICE

Crkevn stupnice maj mezi sebou mnoho spolenho - vtina z nich se li od durov (jnsk) nebo mollov (aiolsk) pouze jednm intervalem. Tento interval je natolik typick, e se nkdy ztotouje s nzvem tto stupnice:

drsk sexta = velk sexta (srovnejme: aiolsk m malou sextu, jinak jsou tyto stupnice toton)

frygick sekunda = mal sekunda

lydick kvarta = zvten kvarta

mixolydick septima = mal septima

* Lokrick se od aiolsk li dvma intervaly - malou sekundou a zmenenou kvintou, m proto mezi tmito stupnicemi ponkud zvltn msto. Nkte autoi ji oznauj jako stupnici umlou, nikoli crkevn.

44 / 98

V hudebn literatue se mete asto setkat i s jinou metodou vysvtlen stavby tchto stupnic, a to s pomoc tzv. tetrachord. Podle n se tyto stupnice skldaj ze dvou polovin (kad m 4 tny) - vrchnho a spodnho tetrachordu. Tato metoda m sv urit opodstatnn, ale tak nedostatky, kter si zde vysvtlme.

Tetrachordon byl ve starm ecku strunn nstroj podobn lye, kter ml 4 struny (odtud i jeho nzev: tetra = tyi, chorde = struna). Pomoc dvou tchto nstroj bylo mono zahrt 8 rznch tn, to znamen celou sedmitnovou stupnici a jet vrchn oktvu. Kad z nstroj byl naladn tak, e jeho krajn struny byly vdy v ist kvart, ovem rozdlnm naladnm vnitnch dvou strun bylo mono doshnout t variant kombinac celch tn a pltn:

Rozdlnm naladnm obou tetrachord(on) se pak daly zahrt rzn stupnice:

Hlavnm nedostatkem tto metody vak je, e dl ze sedmitnov stupnice vlastn osmitnovou. (Jedn se o podobn "omyl", jako oktva v oznaovn stup a interval, o kterm jsme mluvili dve). Crkevn stupnice maj pouze sedm rznch tn, sedmitnovou stupnici na dv stejn velk poloviny dlit nelze.

* Tetrachordy tedy vypovdaj spe o tom, jak bylo mono stupnici naladit a zahrt, ne jednodue a logicky vystavt. Pesto vak meme z tto metody odvodit nco praktickho, a to je monost popsat stavbu stupnice jednodue pomoc poad celch tn a pltn. Setkme se s tm pomrn asto i v anglicky psan literatue, kde se pro to pouv "systm W/H" (whole-tone/half-tone). Meme tedy vidt nap. durovou (jnskou) stupnici napsanou takto:

W W H W W W H

W = whole-tone (cel tn), H = half-tone (pltn)

Tento zpsob je vhodn i pro zpis jinch stupnic sestavench z celch tn a pltn a je tak vbornou pomckou pro procviovn stupnic.

45 / 98

3.3 Kvarto-kvintov kruh a chromatick stupnice

Vme, e pevratem intervalu kvinty vznik kvarta. Co by se stalo, kdybychom stavli na sebe msto kvint kvarty? Vlastn nic zsadn dleitho - dostali bychom se k podobnmu vsledku (tedy stupnici), ale jinou cestou - jakoby "z druh strany". Pro to tak je, Vm nzorn uke nsledujc obrzek:

Je to tzv. kvarto-kvintov kruh. Po smru hodinovch ruiek mete vidt nslednost kvint za sebou (vetn enharmonickch zmn) - proto kvintov kruh, v protismru pak podobn nslednost kvart. Vn kruhu mete vidt pedznamenn v durov tnin od danho tnu, uvnit kruhu jsou uvedeny paraleln mollov tniny.

Vidte, e pokud jdeme jednm smrem (a u kvintami nebo kvartami), dostaneme se po 12 krocch opt na to sam msto. To tak znamen, e pokud bychom postavili 12 kvint (nebo kvart) na sebe a seadili jejich tny do jedn oktvy, dostaneme tzv. chromatickou stupnici, kter vlastn tvo n cel tnov systm. Tento obrzek je proto tak grackm klem k naemu 12-tnovmu systmu a je jeho nejlogitjm zobrazenm. Chromatickou stupnici meme vidt zde:

46 / 98

* Praktick je pst chromatickou stupnici s kky smrem nahoru a s bky smrem dol, protoe takto mme v zpisu nejmn posuvek.

3.4 Stavba stupnic pomoc symetrie

V pedchozch podkapitolch jsme si ukzali, e nejjednodum zpsobem tvorby stupnic je stavn kvint (resp. kvart) nad sebe. Co by se stalo, kdybychom pouvali pro stavbu jin interval ne kvintu?

Zkusme pokraovat logicky dle v zkladnch intervalech. Po kvintch a kvartch tu mme tercie. Pokud postavme na sebe velk tercie, dostaneme pouze ti rzn tny do oktvy, u mal tercie to budou tyi. Protoe vme, e stupnice mus mt alespo 5 tn, nememe toto brt jako stupnici.

Dle tedy mme velk sekundy. Pomoc nich ji stupnici vytvoit meme, je to tzv. celotnov stupnice (whole-tone scale):

* Podobn jako u chromatick stupnice, i zde je vhodn enharmonick zpis smrem nahoru s kky a dol s bky.

Tato stupnice je na rozdl od pedelch estitnov. Jak ji vme, meme dostat seazenm od jinch tn dalch 5 odvozench variant tto stupnice (co znamen, e celotnov ady jsou v podstat pouze dv). Dleitou vlastnost tto stupnice je to, e je symetrick (tj. mezi sousednmi tny se vdy objevuje pravideln interval - velk sekunda).

* Symetrie vychz opt z naeho tnovho systmu, jeho dleitou vlastnost je rovnomrnost. S intervaly (12 pltny) tak meme zachzet jako se 12 dly celku, kter meme nkolika zpsoby rovnomrn rozdlit na nkolik stejn velkch dl. Meme to vyjdit velmi jednodue matematicky:

12 : 6 = 2 12 : 2 = 6

12 : 4 = 3 12 : 3 = 4

Celotnov stupnice je jednm z tchto zpsob, kter bychom mohli oznait jako 12 : 6 = 2. To znamen, e v rmci celku 12 tn meme vytvoit symetrickou 6-tnovou adu, kter se bude skldat z krok o 2 pltnech (tj. velkch sekund). Jin skutenost, kterou z toho meme vyvodit, je to, e celotnov stupnice jsou de facto pouze dv, vechny dal jsou pouze jejich varianty. Zkuste se o tom sami pesvdit tm, e si zahrajete a/nebo napete celotnovou stupnici od C a od C#/Db.

Ze symetrie vyplv mnoho dalch souvislost zejmna pro harmonii a improvizaci, kter

47 / 98

zde nebudeme rozebrat, ale budou dleitm bodem Vaeho studia.

Pokud bychom pouili pro stavbu stupnice mal sekundy nad sebou, dostaneme tu, kterou u znme - chromatickou.

Zatm jsme pouvali pro stavbu vdy jen jeden interval, ze kterho jsme stavli (kvinty nebo sekundy). Symetrie nm vak umouje jet dal pstup, umoujc postavit obrovsk mnostv rznch stupnic. Je to pravideln stdn dvou (nebo vce) interval, kter vypluj uritou st symetrickho celku.

* Zopakujme si, e takovouto symetrickou st celku o 12 dlech (pltnech) mohou bt : poloviny (12 : 2 = 6 pltn, tj. interval tritonu), tetiny (12 : 3 = 4, tj. interval velk tercie), nebo tvrtiny (12 : 4 = 3, tj. interval mal tercie). Pokud bychom takto vzali estiny (12 : 6 = 2) nebo dvanctiny (12 : 12 = 1), dostaneme se zpt ke stupnici celotnov a chromatick, kter jsou samozejm tak takto symetrick, ale jejich prostor je na stdn dvou a vce interval pli mal.

Pokud si takto vezmeme jako zklad malou tercii a jej prostor budeme pravideln vyplovat nap. stdajc se velkou a malou sekundou, dostaneme stupnici, kter kme zmenen (diminished scale):

Podobnou stupnici vak meme dostat, i kdy oba kroky obrtme - tedy zaneme malou sekundou (zde psno enharmonicky):

* Tto stupnici se tak k dominantn zmenen (dominant diminished scale), protoe na jejm prvnm stupni meme najt dominantn septakord. astji ji ale najdeme pod nzvem half-step diminished scale, zatmco druh ve uveden zmenen stupnice je whole-step diminished scale.

Nzev zmenen stupnice poukazuje na zkou souvislost se zmenenmi akordy. V rmci tchto stupnic toti meme najt vdy nkolik zmenench septakord.

Vimnte si, e toto jsou osmitnov stupnice, ale dn z tn se v nich neopakuje. Prv tady bychom mohli logicky hovoit o monosti rozdlen tto stupnice na dv stejn poloviny (na rozdl od crkevnch stupnic a tetrachord uvedench ve).

* Ve skutenosti ale meme tuto stupnici rozdlit a na tvrtiny, protoe jejich nejmen sti - postupy sekundovch krok - jsou pouze dv:

48 / 98

zmenen zanajc celm tnem - W H | W H | W H | W H

zmenen zanajc pltnem - H W | H W | H W | H W

Kolik tchto rznch stupnic (bez variant) bychom mli? V rmci stupnice se opakuje zkladn postup (W H nebo H W) tyikrt a celkem mme 12 tn. 12 : 4 = 3. Mme tedy pouze 3 rzn zmenen stupnice, zbytek je z nich odvozen. Zkuste se o tom pesvdit podobn jako u celotnov stupnice.

Podobnm zpsobem stdn interval za sebou bychom mohli postavit obrovsk mnostv ad. Zde jsme si ukzali pouze nejpouvanj monosti.

* Vyerpvajcm zpsobem tuto stavbu stupnic pomoc symetrie rozebral americk skladatel a teoretik Nicolas Slonimsky ve sv uebnici "Thesaurus of scales and melodic pakerns", kterou zjemcm o tuto problematiku doporuujeme.

3.5 Dal monosti tvorby stupnic

V hudb jazzovho okruhu, resp. dnen world music najdeme velk mnostv dalch stupnic, kter mohou bt vytvoeny nebo odvozeny jet dalmi odlinmi zpsoby. Nkter z nich si zde popeme:

1. prava (pizpsoben) stupnic vi harmonii

Je to zmna jednoho nebo vce tn stupnice, aby odpovdaly uritmu akordu nebo sledu akord. To je nap. znm stupnice mollov melodick a harmonick. Protoe to je tma zce souvisejc s harmoni, najdete o tom vce v kapitole Harmonie.

2. Kombinace dvou a vce stupnic

Pokud spojme charakteristick znaky (nap. typick intervaly) dvou nebo vce stupnic, vznikne hybridn - kombinovan stupnice. Velmi pouvan je nap. lydicko-mixolydick stupnice (lydian-mixolydian nebo tak lydian dominant scale), kter vznikne spojenm lydick s tupnice (s charakter ist ickou zvtenou kvartou) a mixolydick (s charakteristickou malou septimou):

Velmi specilnm a asto pouvanm pkladem tohoto pstupu jsou tzv. bluesov stupnice (blues scale). Pestoe okolnosti jejich pesnho vzniku nejsou znmy, meme se

49 / 98

domnvat, e vznikly smenm africk pentatoniky s durovmi a mollovmi stupnicemi evropsk klasick hudby. Jedna z variant bluesov stupnice spojuje durovou pentatoniku s durovou (jnskou) stupnic a vypad takto:

* tnm Eb/E a Bb/B se k tak blue tny (blue notes), kter tvo neodmyslitelnou soust vrazu mnoha styl hudby jazzovho okruhu.

Nejobvyklej variantou bluesov stupnice je vlastn jen pvodn pentatonika s jednm tnem navc:

3. Penesen stupnice z jin hudebn kultury do naeho tnovho systmu

S rou tzv. world music dochz k men mnoha prvk rznch hudebnch kultur, co se tk samozejm i stupnic. Pestoe nkter typy stupnic (nap. zmnn pentatoniky) najdeme v mnoha kulturch, li se od sebe kontextem jejich tnovho systmu (tj. ladn) - to znamen, e jinak zn, maj jin vraz.

* Prv tnov systmy jsou vak jednm z nejdleitjch prvk, kter rzn kultury od sebe odliuj. Globalizace pinesla uritou "nadvldu" zpadn hudby a jejch nkterch prvk - zejmna naeho tnovho systmu (tj. 12-tnovho temperovanho ladn), kter umouje pouvat harmonick spoje (nae hudebn kultura je vak jedin, kter pouv "harmonii" v tomto pojet). Aby byly stupnice jinch kultur sluiteln s tmto systmem, znamen to "penesen" jejich stupnic do naeho systmu (mohli bychom dokonce vstinji pout slovo "zaokrouhlen"). To znamen, e se vlastn nael nejbli tn naeho systmu odpovdajc pvodn stupnici systmu jinho. Takto meme pouvat stupnice indick, arabsk, africk apod.

Jako pklad si meme uvst indickou stupnici Bhairav, kter je nkdy pouvna i v jazzov hudb:

* Stejnou stupnici nkdy najdeme i pod nzvem ciknsk moll (minor gypsy scale).

50 / 98

4. Uml stupnice

Tyto stupnice mohou vznikat na zklad nejrznjch umlch postup. Jednm z nich me bt nap. zmr, aby se stupnice pokud mono nepodobala nkter asto pouvan a "znm" stupnici:

3.6 Jak stupnice procviovat

Ji jsme zmnili dleitost teoretickho i praktickho ovldn stupnic. Zde Vm nabdneme nkolik tip, jak je procviovat. Idelnm postupem pi procviovn je zkouet stupnice naped vyjmenovat teoreticky, pak zahrt na klavr a ppadn i zazpvat.

zkuste si sami sestavit tabulku uvedench stupnic (zejmna crkevnch) pomoc "systmu W/H". Podvejte se na to, co jednotliv stupnice spojuje a m se od sebe li.

vezmte si jeden typ stupnice a procviujte ho od vech 12 tn.

vezmte si jeden z 12 tn a procviujte od nj vechny typy stupnic.

zkuste najt typy stupnic, kter jsou si nejvce podobn (nap. li se jednm tnem).

zkuste naopak hledat typy stupnic s co nejvtm potem rozdlnch tn.

zkuste si vzt uritou st stupnice od uritho tnu (nap. spodn 4 tny - spodn tetrachord) a zkuste najt toto poad tn i v jin stupnici od jinho tnu.

vezmte si jednu stupnici a zkuste najt co nejvce rznch akord, kter mete sestavit z tn tto stupnice.

vezmte si naopak jeden akord a zkuste najt co nejvce stupnic, kter obsahuj jeho tny (nemus to bt jen stupnice od jeho zkladnho tnu).

zkuste stupnice vyjmenovvat nejen smrem nahoru, ale tak dol.

51 / 98

3.7 Shrnut o stupnicch

stupnice je ada tn uspodan podle uritch pravidel

stupnice meme stavt rznmi zpsoby uspodn interval, nejjednodum z nich je stavn interval na sebe (nejastji kvinty).

stupnice mus mt alespo 5 tn, maximlnm potem tn stupnice v naem tnovm systmu je 12 (chromatick stupnice). Nejobvyklej jsou stupnice sedmitnov (nap. dur a moll), ale v jazzu bn pouvme i stupnice ptitnov, estitnov a osmitnov.

nejjednodu a zrove nejpouvanj stupnic je pentatonika. Me vzniknout nap. postavenm ty kvint na sebe.

nejpouvanjmi sedmitnovmi stupnicemi jsou crkevn stupnice (mody) - jnsk (durov), drsk, frygick, lydick, mixolydick, aiolsk (mollov pirozen) a lokrick. Z nich zejmna stupnice dur a moll jsou zkladem evropsk klasick hudby a jej harmonie, ze kter vychz i harmonie jazzov.

dalmi stupnicemi asto pouvanmi v jazzu jsou nap. celotnov (estitnov) nebo zmenen (osmitnov) a rzn varianty bluesov stupnice.

52 / 98

4. AKORDY

Akord (chord) je souzvuk nejmn t tn (pokud by to byly pouze tny dva, jedn se o harmonick interval).

Podobn jako stupnice, i akordy meme stavt rznmi zpsoby uspodn interval. Nejobvyklejm zpsobem, kter pouv evropsk klasick hudba, modern populrn hudba a jazz, je systm terciov (resp. tercio-sextov, protoe sexta je pevratem tercie). To znamen, e akordy vznikaj stavnm terci na sebe.

* Nen to vak jedin systm, jak se daj akordy stavt. V modernch stylech jazzu, rocku a klasick hudby se meme setkat pomrn asto i se systmem kvarto-kvintovm, kde se souzvuky zskvaj stavnm kvart na sebe. V klasick hudb 20.stolet se pouv i systm sekund-septimov.

Pokud pouvme ke stavb akord tercie, meme zskat troj- a sedmizvuky (pi pouit vce ne sedmi hlas u by se tny opakovaly).

V tchto skriptech se budeme vnovat pevn zkladnm akordm - trojzvukm a tyzvukm, ostatn zmnme jen okrajov.

Pi urovn potu tn v akordu je dleit rozliovat mezi pojmy -hlas a -zvuk. Pokud mluvme o potu hlas v akordu, mme tm na mysli poet skuten znjcch tn. Pokud vak mluvme o potu "zvuk" v akordu (trojzvuk, tyzvuk apod.), myslme tm poet rznch tn v akordu. Je dleit si uvdomit, e tyto dva pojmy nemus bt toton:

Pokud nap. zahrajeme akord pravou rukou C-E-G-c, je to tyhlas akord, protoe m celkem tyi tny, z nich C mme dvakrt. Jinak eeno: potebovali bychom tyi rzn hlasy - zpvky, aby tento akord mohly zazpvat. Je to vak trojzvuk, protoe rzn tny jsou v nm pouze ti: C, E a G. Mohli bychom tak zahrt tent akord obma rukama, v tom ppad by to byl osmihlas akord, ale stle trojzvuk.

Z toho vyplv, e pokud je poet hlas vy ne poet "zvuk" (rznch tn) v akordu, mus se logicky nkter tny opakovat - zdvojovat (v uvedenm ppad to je prv tn C), pi velkm potu hlas nkdy a ztrojovat apod.

53 / 98

4.1 Trojzvuky

Trojzvuk (triad) vznik stavnm dvou rzn velkch terci na sebe. Proto mme tyi zkladn druhy trojzvuk - durov, mollov, zmenen a zvten (vidte je v tomto poad na obrzku dole), kter vyuvaj kombinace malch a velkch terci:

Protoe je trojzvuk sestaven ze t rznch tn, meme tak dostat jeho ti rzn tvary. Ty se dl na zkladn tvar (root position) a obraty (inversions). V etin se v zkladnm tvaru trojzvuk nazv kvintakord (podle krajnho intervalu hlas - kvinty), v prvnm obratu sextakord a ve druhm obratu kvartsextakord.

Zvltnm typem trojzvuku je tzv. power chord, se kterm se asto setkme v rockov hudb (zejmna u zvuku zkreslen elektrick kytary, ale pouv se vak nap. i u Hammondovch varhan). V etin si vyslouil pilhavou pezdvku "(metalov) vidle" podle charakteristickho kytarovho hmatu v lev ruce.

54 / 98

* Power chord je v hudebn teorii dalm spornm bodem, protoe se obvykle bere jako akord - trojzvuk, i kdy obsahuje pouze dva rzn tny (jako harmonick interval se vak brt ned, protoe m tny ti a ne dva). Nicmn, opt se zde musme vrtit ke zvukov strnce hudby - nejjednodum vysvtlenm je, e vznikl prostm vynechnm durov nebo mollov tercie, protoe tercie se pli dobe nepoj se zkreslenmi zvuky.

Pomoc akordovch znaek se nkdy zna power chord jako 5 (C5), jindy se pro nj pouv normln znaka durovho nebo mollovho akordu.

Trojzvuky (zejmna durov a mollov) jsou zkladem harmonie evropsk klasick hudby a styl modern populrn hudby, kter na ni navazuj (pop, rock, country, folk aj.).

4.2 tyzvuky

Kdy ke trojzvuku - kvintakordu v zkladnm tvaru pidme nahoe jet jednu tercii, zskme tyzvuk - septakord. tyzvuky (seventh chords) jsou zkladnmi kameny harmonie jazzov hudby. Zejm nejdleitjm z nich je dominantn (zvan t tvrd mal, viz dle) septakord, kter je tak asto pe