- 1 - í íslo o 57 7 v i a jí esk v ap argi ílov K ká roc plik ilol vé s Kv sp ce kov log sku te pole 1 vaný ie. upin en 2 en 199 ý v ny“ 201 nost 98, výzk SV “, kt 6 t p s kum VVJ terá pro sdru m, je á b vý užu vzd e p yla ýzku uje dl pok a za um z lává kra alož a záje ání ov žen vy emc a ván a v yuž ce m ím v e žití a mezi „ esk jíl a inár es kosl l sti rod sko love ( S imu dní oslo ens SVV uluj sty ove sku VJ) je yky ensk v r ), u te y v ké roc usta eore v o ná e 1 ave etic obla árod 963 ená cký asti dní 3. ý i í SL p í v O kte mi ch sv vyu po mo p í zaj lite by P e s h za pro výz již po jso ad lét Ma Ro tel e-m LOV Vá dn ísp Ostr erá b Z nerá emi t , užit Z zná onot ísp jíma eratu t edp hod lá oto zku Vzh pro Na odzi Vše ou rese Záv o be artin ozvo .: 23 mail VO ážen nešn vk rav byla pís ál ický ne í. kr ámk tém vky avé ury, eba poklá noc ánky rád mu. hled ostor z mn ech na e: w v re ez e n Š ojov 330 l: st ED ní p ní m z . C a na sp v p e ých bo ritick u, matic y z lá kte a ádá cení y v di i . dem r od záv ího na w www em extré astn vá 2 0872 astn DITO áte ís z po Chce a se vk esun a se kých že cký, ze ánky erou na ám, ím p im za m k dbor r o ís dos webo w.cz p e émn ný, 69,1 233 ny@ ORA elé, slo odz eme min lze nuje fyzi pik h p e s t sem y, u p e ty že prac pak a d boh rným ješ sla, sud ovýc zech eji v ních edit 165 @gli. A j imn e Vá nái e vi z g káln klád p ip se tzn., miná stej eváž yto e ta covi ktov rob haté m in t kte vy ch hcla všem h tep tor 5 00 .cas e ího ám prez dt geol ních dá v pom Inf , ž á n žn tr ato š a aný né é ná nform up erá j yšlá strá ayg m n plot Pra s.cz v sem tak zen , že logi h, a velký ínek form že a jak d radic situ a s ých zaj áplni mac pozo je 14 ís ánk grou našim . aha z nov min k p i ntová e se cký ale ý vý k máto ob t e ko z láva ce uac tím as jíma i toh cím. or u 4. 1 sla ách up.c m 6 ván áe iblíž ána e st ch o je ýzna byc or bsah eba zmiz al pr zn ce s m sp sopi avos hoto uji 0. 2 a d h S cz ten o , kte žit o a. tudi obo tom am ch stá huje ch zela rof. novu sou pojen isec sti o í na 2016 dalš Spol ná p erý okru ium or d mu t prak rád ává e hybí a tr Kon u visí nou ch. i ísla u 6. ší in le n m ede se h té jílo do o tak ktick d z h vtš í n rans nta. nav í h u ho Bud výs nec uzáv nform nost p íje evší kon éma ovýc obo i v kém zmín hodn šino jak smis By váza lavn onbo dem ledk chá v rk mac ti n emn ím al at, ch r ve mu nil n ou ké se ylo at. n ou me ky m ku ce na né O S v a p P Z J B D F M D G P OBS SEM D ve s a vy prog PE Zbig P p Joná c Barb ž Dav v Fran v k Mart M d v Dan C f Graž O m Pete B m m SAH MIN Dne spol yužit gram EDN gnie Pozn parti áš char bora žele id K v ge ntiše vrste kovo ta Mod do vlast iela Cha ikov žyn Ostr mole er B Brat mine metó H P NÁ 26 lupr tí jíl m: NÁŠ ew nan icles Tok rakt a D za n Kolo eopo ek evna ovýc Va difiko co tnos a rakt vaný a rava ekul Boh tisla erál ódo PE E 6. 1 ráci p KY Ro n, P s be kars eriz ouš na k ouš olym Ko atýc ch n aláš ova ordi stm Pla teriz ých Sim a): lam há ava) ov u Lb EDN 1. s odz : ozyn Polan ehav ský zace šov kval šek mere ovan ch nosi ško né erito i. ach zace ver mha Inte i tav (Ús : Hy a bL. NÁŠ 201 es zimn nek nd) vior (V e a p á (V itu j (VŠ ech nda hyd ích vá ver ové á e rmik a erka ven stav ybri org ŠEK 15 p skou ní se (D : A r in d ŠB- pou VŠC jílov ŠCH vyu a (V drox h. (C rmik é (C a kulit Mar alac in. v an dné gan K Z po á u s emi Dep 30 diffe -TU žití CHT vých HT P užite VŠC xid CN kulity ker CN vyu . rtyn ce v norg é sy nický PO áda pole iná pt. 0 m eren U Os ma T Pr h so Pra elný CHT o V y v ram V užití nko verm gan ysté ých ODZ la V e no . Se of in s nt ph stra rock raha orbe ha): ých v T P bsa VŠB e fu iky VŠB í o vá miku nicke my fa ZIM VŠB ostí emi Ph stor hysi va): kéh a): V nt : Sy v ak Prah hují B-TU unkc s B-TU orga (C ulitu ej c na arbív MNÍH B-TU í pr ná hysic ry a ical : G o jíl Vliv . ynté kvak ha): ících U ci p s U anick CN u n chém báz v p HO U O o v m cs, abou sys has u. váz éza kultu P h C Os prek fun Os ky V neut mie, ze í prip Ostra výzk l te UA ut c stem ssou zané zeo u e. ípra Co strav kurz nk n strav mo VŠB- tráln , SA ílový rave ava kum ento AM, clay ms. ul – ého olit ava na va): zor ními va): odi- -TU ními AV, ých ené y – o : - U
Lukáš Petra (Ústav anorganickej chémie, SAV, Bratislava): Príprava a charakterizácia uhlíkovo-ílových kompozitov.
Miroslav Pospíšil (MFF UK Praha): Struktura montmorillonitu interkalovaného thiabenda-zolem ešená molekulárními simulacemi.
POSTERY:
Lenka Kulhánková (VŠB-TU Ostrava): Studium zát žového senzoru p ipraveného z nano- kompozitu polyanilin/fylosilikát.
Miloslav Lhotka (VŠCHT Praha): Využití rehydratovaných kaolin pro dekontaminaci arsenu, antimonu a selenu.
Martin Š astný (Geologický ústav AV R, v.v.i. Praha), Pavel Hájek (Techfloor s.r.o. Opava): Geochemický a mineralogický záznam sediment rybníku Marti ák (Praha).
Zden k Klika1,2), Jana Seidlerová1,2), Marianna Hundáková, Marta Valášková a Ivan Kolomazník1). (1) Nanotechnology Centre, VŠB-TU Ostrava, Czech Republic,2) IT4- Innovations centre of excellence, VŠB-TU Ostrava, Czech Republic): Uptake of Ce(III) and Ce(IV) on montmorillonite.
Milan Pšeni ka (MFF UK Praha): Intercalation of pravastatin drug into LDH in water environment – molecular simulation study
Jakub Škoda (MFF UK Praha): Molecular simulations of Zr derivatives containing sulfophenylphosphonates
Na následujících stránkách najdete dva lánky a n kolik abstrakt z p ednášek a poster z tohoto seminá e. A 30 MIN STORY ABOUT CLAY PARTICLES BEHAVIOR IN DIFFERENT PHYSICAL SYSTEMS Zbigniew Rozynek1,2)
1) Faculty of Physics, Institute of Acoustics, Adam Mickiewicz University, Umultowska 85, 61-614 Pozna , Poland 2) Department of Physics, Norwegian University of Science and Technology, Hoegskoleringen 5, N-7491 Trondheim, Norway
I will present three physical systems, in which clay mineral particles were used in different context. (i) Synthetic smectite clays are considered as good materials for CO2 capture, and the sorption and retention of CO2 by such clays will be presented here. (ii) The clay mineral particles can be used as model particles, and the specific shape, size and dielectric properties of various natural and synthetic clays can be utilized to study particle self-assembly on a surface of oil droplets. (iii) The clay-polymer composites are interesting materials with a broad range of applications. Functionalities of the composites are related to the degree of clay particle exfoliation and orientation within the
polymer matrix. Electric-field-assisted control of clay layers exfoliation will be discussed here.
A good material for CO2 capture should possess some specific properties, including a large effective surface area with good adsorption capacity, selectivity for CO2, regeneration capacity with minimum energy input, and low cost and high environmental friendliness. The gaseous CO2 may intercalate into the interlayer nano-space of smectite clay (synthetic fluorohectorite) at conditions close to ambient. The rate of intercalation, as well as the retention ability of CO2 is strongly dependent on the type of the interlayer cation, which in the present case is Li+, Na+ or Ni2+. Interestingly, the smectite Li-fluorohectorite is able to retain CO2 up to a temperature of 35 °C at ambient pressure, and that the captured CO2 can be released by heating above this temperature (Michels et al., 2015).
Colloidal films formed on a surface of a droplet can be actively controlled by electric fields. As a simple illustration of this, we performed experiments in which we switched between two different field strengths, one that induces a narrow ribbon formation, and a higher field that actively stretches the ribbon and covers the drop. Seen through the electrodes, this has the appearance of an expanding and contracting ‘pupil’ (Dommersnes et al., 2013).
Exploration of new physical methods for clay-polymer composites processing is currently an active field of research. In the present work, organoclay polypropylene nanocomposites were prepared by melt intercalation and subsequently exposed to an electric field and studied in-situ by means of synchrotron X-ray scattering. Experiments were performed both at room temperature, and in the melted state (up to 200 °C) and during solidification (cooling down to room temperature). Structural changes and time evolution of the alignment of the layered silicates at different electric field strengths, as well as, the final degree of their orientation is discussed (Rozynek et al., 2014).
Literature: Dommersnes P., Rozynek Z., Mikkelsen A.,
Castberg R., Kjerstad K., Hersvik K., Fossum J. O. (2013): Active structuring of colloidal armour on liquid drops. Nat Commun 4, 2066.
Michels L., Fossum J. O., Rozynek Z., Hemmen H., Rustenberg K., Sobas P. A., Kalantzopoulos G. N., Knudsen K. D., Janek M., Plivelic T. S., da Silva G. J. (2015): Intercalation and Retention of Carbon Dioxide in a Smectite Clay promoted by Interlayer Cations. Sci Rep 5, 8775.
Rozynek Z., Silva S. M. D., Fossum J. O., da Silva G. J., de Azevedo E. N., Mauroy H., Plivelic T. S. (2014): Organoclay polypropylene nanocomposites under different electric field strengths. Applied Clay Science 96, 67.
- 3 -
GHASSOUL – CHARAKTERIZACE A POUŽITÍ MAROCKÉHO JÍLU Jonáš Tokarský VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava, eská republika Klí ová slova: jíl, Maroko, charakterizace, sorpce, keramika
Již od dob starov kého Egypta je v oblasti Maghrebu znám pod jménem ghassoul [rasul] neobvyklý jíl vyzna ující se výjime nými isticími schopnosti. Jako p írodní mýdlo, ple ová maska i šampón byl používán eky i ímany a od 12.–13. stol. n. l. rovn ž národy na st edním východ . Jediné známé nalezišt na sv t , podzemní ložisko o rozloze cca 2500 ha, se nachází v Maroku, v regionu Fés-Boulemane, kde tento materiál vznikl nejspíše diagenetickou transformací dolomitu v m lkých vodách druhohorních a t etihorních jezer bohatých na ho ík a oxid k emi itý (Chahi et al., 1999). V deckou obec o existenci ghassoulu poprvé zpravil A. A. Damour v roce 1843 (Damour, 1843), avšak teprve za tém sto let, v roce 1936, byla publikována první studie v nující se jeho složení a pravd podobnému p vodu (Frey et al., 1936). Do roku 2008 bylo publikováno ješt n kolik studií zkoumajících složení ghassoulu a v sou asnosti panuje p esv d ení, že jde o trioktaedrický ho e natý smektit stevensit s p ím sí sepiolitu, hektoritu a saponitu.
V tšina prací v novaných ghassoulu byla publikována až po roce 1990. Krom geologických a mineralogických studií jsou v novány výzkum m praktické využitelnosti, kterou lze (mimo kosmetické ú ely, které však nejsou p edm tem t chto prací) shrnout do dvou hlavních oblastí: sorpce a pr myslová keramika.
Sorp ní schopnosti ghassoulu byly testovány na organických látkách a iontech t žkých kov . V p ípad organických látek byl tento materiál shledán vysoce ú inným (nap . sorp ní kapacita ghassoulu pro rhodamin B je 302 mg/g) (Elass et al., 2013). Také v p ípad n kterých t žkých kov je jeho sorp ní kapacita vysoká (nap . p i pH 4 a 6 je sorp ní kapacita ghassoulu pro Hg2+ 34 mg/g a 18 mg/g) (Benhammou et al., 2005).
V oblasti keramiky byl ghassoul úsp šn použit jako prekurzor pro p ípravu kordieritové keramiky. Jako zdroj ho íku a k emíku tak m že v po áte ní sm si nahradit i doplnit nap . enstatit nebo mastek. Kordieritová keramika p ipravená kalcinací sm si ghassoulu a andalusitu p i teplot 1350 °C se svou hustotou 2,4 g/cm3 a koeficientem teplotní roztažnosti 5,3·10–6 °C–1 (25–1300 °C) nijak výrazn neliší od kordieritové keramiky p ipravené z jiných surovin (Bejjaoui et al., 2010).
Doposud se ghassoulem zabývá pouze n kolik akademických institucí v Maroku, Špan lsku a Francii. V eské republice je prvním pracovišt m, které se tomuto materiálu v nuje, Centrum nanotechnologií na VŠB-TU Ostrava. Ghassoul je zde, mimo jiné, zkoumán coby nosná matrice pro fotoaktivní nano ástice ZnO (Tokarský., Mamulová Kutláková, 2015).
Literatura: Bejjaoui R., Benhammou A., Nibou L., Tanouti B.,
Bonnet J. P., Yaacoubi A., Ammar A. (2010): Synthesis and characterization of cordierite ceramic from Moroccan stevensite and andalusite. Appl. Clay Sci. 49, 336–340.
Benhammou A., Yaacoubi A., Nibou L., Tanouti B. (2005): Adsorption of metal ions onto Moroccan stevensite: kinetic and isotherm studies. J. Colloid Interface Sci. 282, 320–326.
Damour A.A. (1843). Analyse de la pierre de savon de Maroc. Annales de chimie et de physique. 3, 316–321.
Elass K., Laachach A., Azzi M. (2013): Equilibrium, thermodynamic and kinetic studies to study the sorption of rhodamine-B by Moroccan clay. Global Nest J. 15, 542–550.
Frey R., Yovanovitch B., Burghelle J. (1936): Composition et genèse probables de quelques terres décolorantes Nord-Africaines. [Morocco] Service des mines et de la carte géologique. Notes et mémoires. 38.
Chahi A., Duringer P., Ais M., Bouabdelli M., Gauthier-Lafaye F., Fritz B. (1999): Diagenetic transformation of dolomite into stevensite in lacustrine sediments from Jbel Rhassoul, Morocco. J. Sediment Res. 69, 1123–1135.
Tokarský J., Mamulová Kutláková K. (2015): Photoactive nanocomposites of ZnO/clay type. NANOCON 2015 Conference proceedings. 196–201. ISBN 978-80-87294-63-5.
VLIV STRUKTURN A POVRCHOV VÁZANÉHO ŽELEZA NA KVALITU JÍLOVÝCH SORBENT Barbora Doušová1), David Koloušek1), Miloslav Lhotka1a), Vladimír Machovi 1b), Martina ubová Urbanová2), Tomáš Matys Grygar3) 1) Vysoká škola chemicko-technologická v Praze,
Aluminosilikáty jsou sorbenty výborných povrchových vlastností, snadno dostupné, ekonomicky i ekologicky výhodné, proto otevírají nové možnosti v dekontamina ních technologiích. Vzhledem k nízké hodnot pH nulového náboje (pHZPC) jsou primárn selektivními sorbenty kationt . Charakterizace chemismu železa v r zných typech aluminosilikát je z hlediska sorpcí velmi významná, umož uje p edpovídat stabilitu a dobu zdržení adsorbovaných ástic, které se váží prost ednictvím iontu Fe k povrchu sorbentu bu komplexním mechanismem, nebo kovalentní vazbou.
- 4 -
Krystalické formy FeIII vázané ve struktu e jílové matrice se neú astní sorp ních proces a jsou stabilní i v kyselém nebo alkalickém prost edí. Slab krystalické a amorfní formy Fe p echázejí kyselým loužením ochotn na iontov vým nné formy Fe3+, které tvo í aktivní sorp ní místa a vstupují do reakcí na povrchu pevné fáze. Dva jíly s vysokým obsahem Fe ze západo eských lokalit (kaolinitický jíl 8,9 % hm. Fe a bentonit 15,2 % hm. Fe) byly louženy 0,5M HCl a 0,15M (COOH)2, a následn použity jako sorbenty As(V) a Sb(V) z vodných roztok . Rovnovážné sorp ní kapacity qr se zvýšily pro oba oxoanionty z 2.10–3 na 40.10-3 mmol.g-1, p i více než 90% ú innosti sorpce. Loužení matrice v HCl podporuje adsorpci As(V) i Sb(V), loužení v (COOH)2 pouze adsorpci Sb(V).
Anionaktivní sorbenty lze p ipravit modifikací povrchu aluminosilikátu vodným roztokem anorganické soli Fe. Adsorp ní kapacity takto modifikovaných jíl jsou až sedmkrát vyšší v porovnání s jíly obsahujícími p írodn vázané Fe. P i adsorpci As(III) a As(V) na bentonit modifikovaný Fe2+ dosáhla qr hodnoty 6.10–2 mmol g-1 p i 99% ú innosti sorpce.
Oxoanionty (nap . As(V)) se ko-adsorbují s ionty Fe z roztoku obsahujícího železo na jílovou matrici. B hem spole né adsorpce (in situ) se na povrchu jílu p ednostn zachytávají ionty Fe a vytvá ejí hydratované ástice Fe3+, které jsou aktivními místy pro následnou adsorpci oxoaniont (As). Tato adsorpce je mén rovnovážná a velmi rychlá v porovnání s adsorpcí na modifikované jíly, nicmén probíhá v p irozených systémech a je významná z hlediska chemismu Fe v jílech. Ú innost sorpce se pohybuje mezi 70 a 80 %. Literatura: Burleson D. J., Penn R. L. (2006): Two-step growth
of goethite from ferrihydrite. Langmuir 22, 402–409.
Doušová B., Fuitová L., Grygar T., Machovi V., Koloušek D., Herzogová L., Lhotka M. (2009): Modified aluminosilicates as low-cost sorbents of As(III) from anoxic groundwater. Journal of Hazardous. Materials 165, 134–140.
Manceau A., Drits V. A., Lanson B., Chateigner D., Wu J., Huo D., Gates W. P., Stucki J. W. (2000): Oxidation-reduction mechanism of iron in dioctahedral smectites: 2. Crystal chemistry of reduced Garfield nontronite. American Mineralogist 85, 153–172.
SYNTÉZA ZEOLIT V GEOPOLYMERECH VYUŽITELNÝCH V AKVAKULTU E David Koloušek1), Barbora Doušová 1), Pavel Hájek 1), Martina Urbanová- ubová 2), Roman Slavík 3) 1) VŠCHT Praha; 2) ÚMCH Praha; 3) UTB Zlín Klí ová slova: geopolymerní zeolit, NH4
V p ednášce byla diskutována možnost využití zeolit p ipravených v matrici geopolymer , p ipravených z eských kaolin . Úpravou pom ru SiO2/Al2O3 základní sm si a její tepelnou úpravou je možno syntetizovat zeolity využitelných p i chovu a transportu ryb. Velice efektivn totiž vychytávají z vody produkt metabolismu ryb – NH4
+ kation. Iontová vým na je charakterizována rychlou kinetikou a zárove vysokou kapacitou, která dosahuje 2–3× vyšších hodnot než je typické pro p írodní zeolity typu klinoptilolitu a je srovnatelná s fázov istými syntetickými zeolity typu LTA. P ÍPRAVA VRSTEVNATÝCH HYDROXID OBSAHUJÍCÍCH KOBALT NA KOVOVÝCH NOSI ÍCH František Kovanda Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav chemie pevných látek, Technická 5, 166 28 Praha 6 Klí ová slova: podvojné vrstevnaté hydroxidy; hydroxidy kobaltu; sm sné oxidy; Co3O4; nosi ové katalyzátory
Hydroxidy a podvojné vrstevnaté hydroxidy se asto používají jako prekurzory pro p ípravu oxid
využitelných v heterogenní katalýze. Oxidy p ipravené tepelným rozkladem takových prekurzor vykazují velký m rný povrch, homogenní a tepeln stabilní distribuci katalyticky aktivních složek a v p ípad vícesložkových oxid také synergické efekty mezi aktivními složkami. V posledních letech jsme se podrobn zabývali sm snými oxidy Co-Mn-Al získanými tepelným rozkladem podvojných vrstevnatých hydroxid , které vykazují vysokou katalytickou aktivitu p i totální oxidaci t kavých organických látek a p i rozkladu N2O. Ob uvedené reakce jsou významné z hlediska omezení emisí t chto nežádoucích polutant do ovzduší. P i aplikaci katalyzátor v pr myslové praxi je výhodn jší, jsou-li pom rn drahé katalyticky aktivní složky naneseny na povrchu levn jšího keramického nebo kovového nosi e. Tato práce se zabývá p ípravou podvojných vrstevnatých hydroxid Co-Mn-Al a hydroxid kobaltu na hliníkových fóliích a sítech z nerezové oceli.
Pro depozici podvojných vrstevnatých hydroxid Co-Mn-Al na hliníkové nosi e byla využita reakce anodicky oxidovaných hliníkových fólií s vodnými roztoky dusi nan Co a Mn. Reakce probíhala za hydrotermálních podmínek p i 140 °C, byl sledován vliv pH roztoku a pom ru Co/Mn na množství a složení vzniklého produktu (Kovanda, Jirátová, 2011; Kovanda et al., 2013). Nosi Al2O3/Al sloužil zárove jako zdroj hlinitých kationt p i vzniku podvojných vrstevnatých hydroxid Co-Mn-Al. Produkt krystalizoval na povrchu nosi e ve form tenkých desti ek orientovaných p ibližn kolmo k povrchu. Tato morfologie z stala zachována i po kalcinaci p i 500 °C, kdy byl získán sm sný oxid Co-Mn-Al se strukturou spinelu. P ipravené vzorky byly testovány p i katalytickém
- 5 -
spalování ethanolu, kdy nejlepších výsledk bylo dosaženo u katalyzátoru s molárním pom rem Mn/Co = 0,41 [2].
Pro depozici prekurzor na síta z nerezové oceli byla využita elektrochemická syntéza založená na katodické redukci dusi nan Co, Mn a Al ve vodných roztocích. V d sledku zvýšení pH u povrchu katody se sráží p ítomné kationty za vzniku hydroxid . Podmínky elektrochemické reakce byly optimalizovány s cílem získat produkt s požadovaným molárním pom rem kationt Co:Mn:Al. Prášková rentgenová difrakce prokázala vznik fází se strukturou podvojných vrstevnatých hydroxid , ale mikrosnímky (SEM) a detailní analýza vrstev vzniklých na povrchu nerezové oceli pomocí mikrosondy ukázaly nehomogenní distribuci kationt . Na povrchu nosi e se nejprve vytvo ila vrstva tvo ená malými krystalky podvojných vrstevnatých hydroxid s vyšším obsahem Co a Mn, na níž se poté vylou ily agregáty s vyšším obsahem Al. P i teplotn programované redukci kalcina ních produkt nanesených na ocelových sítech byl pozorován jiný reduk ní profil ve srovnání se sm sným oxidem Co-Mn-Al získaným z podvojného vrstevnatého hydroxidu p ipraveného koprecipita ní reakcí.
Analogický postup byl použit také pro elektrochemickou syntézu hydroxid kobaltu na sítech z nerezové oceli. Vznikal rovn ž produkt s vrstevnatou strukturou, velmi pravd podobn hydroxid Co(II)-Co(III). Jako další fáze byl ve vzorcích zjišt n -Co(OH)2, ale pouze ve velmi malých množstvích. Tepelným rozkladem produkt elektrochemické reakce vznikl oxid Co3O4 se strukturou spinelu. Prekurzory i kalcina ní produkty vykazovaly pom rn malou adhezi k povrchu nosi e. Síta proto byla upravena za hydro- termálních podmínek v roztocích dusi nanu kobaltnatého a mo oviny, kdy na povrchu nerezové oceli krystalizoval uhli itan kobaltnatý. Kombinací hydrotermální úpravy a následné elektrochemické reakce se poda ilo zvýšit množství nanesených prekurzor a zlepšit jejich adhezi k nosi i. Oxidy nanesené na sítech z nerezové oceli byly testovány p i totální oxidaci ethanolu a rozkladu N2O. Ve srovnání s oxidovými katalyzátory ve form zrn p ipravených ze srážených prekurzor vykázaly nosi ové katalyzátory nižší konverze, ale významn vyšší specifickou aktivitu vztaženou na hmotnost aktivních složek.
Pod kování: Tato práce byla finan n podpo ena Grantovou agenturou R (projekt P106/14-137S).
Literatura: Kovanda F., Jirátová K. (2011): Supported layered
double hydroxide-related mixed oxides and their application in the total oxidation of volatile organic compounds. Appl. Clay Sci. 53, 305–316.
Kovanda F., Jirátová K., Ludvíková J., Raabová H. (2013): Co-Mn-Al mixed oxides on anodized aluminum supports and their use as catalysts in the total oxidation of ethanol. Appl. Catal. A 464-465, 181–190.
MODIFIKOVANÉ VERMIKULITY VE FUNKCI PREKURZOR DO CORDIERITOVÉ KERAMIKY S FUNK NÍMI VLASTNOSTMI Marta Valášková Centrum nanotechnologií VŠB-Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba Abstrakt: Prezentace je stru ným p ehledem dosavadních výstup základního výzkumu vermikulit z r zných t žebních ložisek. Pozornost je v nována laboratorním úpravám vermikulit s cílem jejich studia v p írodní i modifikované form ve funkci dalšího výzkumu a vývoje nových forem materiál . Aktuální problematika je založena na organovermikulitech s pórotvornou funkcí v prekeramických sm sích, interkalovaných vermikulitech ve funkci prekurzor krystalizace požadované minerální fáze v keramické matrici a vysrážených a pevn uchycených na povrchu vermikulit nano ástic oxid kov se specifickými funk ními vlastnostmi, které jsou prekurzory cordieritové keramiky s funk ními vlastnostmi. Klí ová slova: vermikulit, interkalace, organovermikulit, cordierit, nano ástice, zirkon, oxid ceri itý. Úvod
Cordieritová keramika a materiály založené na cordieritu (Gusev et al. 2001; Valášková, 2015) byly b hem posledních p ti let p ipraveny ze sm si jílových minerál obsahujících vermikulity. Vermikulity pat í k t m jílovým minerál m, které jsou velmi žádané zejména pro dostupnost z p írodních sv tových komer n dobývaných ložisek a jejich p ímé použití v laborato ích i praxi bez náro ných p edchozích úprav (Valášková, 2014). Vermikulity z r zných komer ních lokalit se vyzna ují variabilním obsahem alkalických prvk ve struktu e. Jejich použití do prekeramických sm sí a sintrování p i 1300 °C odhalilo odlišné strukturní vlastnosti cordieritové keramiky (Valášková et al., 2014a). Vliv chemicky modifikovaných vermikulit v prekeramických sm sích na strukturní vlastnosti cordieritové keramiky lze prezentovat na následujících p ípadech: (I) oktadecylamin/vermikulit (organo- vermikulit), který b hem sintrování plnil funkci vývoje pór v keramice; (II) zirkonium/ vermikulit jako prekurzor krystalizace zirkonu v keramické matrici; (III) ástice vermikulitu s vysráženými a pevn uchycenými nano ásticemi oxidu ceri itého s fotokatalytickými ú inky v pre- keramických sm sích jsou nosi i nano ástic do cordieritové keramiky s fotokatalytickými ú inky. Výsledky a Diskuse
I. Vermikulity ve funkci póro-tvorných prekurzor do cordieritu
Charakteristika porézní cordieritové keramiky na bázi organovermikulitu
- 6 -
Poveo pB =
Obpo(m(38
ObCo(m(Va et za Vycoa oxzaau(D
orozlikopr m= bi
II.
br. 1vrch
maste8 hm
br. 2ordie
mastealáš
al., ú
ypálerdiedalid mazetomel P
zita: sti 6m rmod
k
1 Mh cek +m.%
2 Moerit/ek +škov
200ele
enéerituší m ven
mobiPin e
A =6–8né vdáln
Verkrys
Modecord+ ka
%)). (
odezirk+ kavá e
02).em é ke a p ímve
melový
et al
= 348 mmvelikní; A
rmikystal
el stdieriaolin(Va
el strkonoaolinet al
. Aujeji
eramzir
m svýfuezi ých l., 2
4 %,m; kostA-or
kuliliza
trukitovnit +lášk
ruktová nit +l., 2
uto iich mickrkonsi mukov
vhco
2004
, A-oB =ti 10rg, B
ity vce p
kturyé ke
+ Veková
tury ker
+ Zr013
uváho
ké nu tminevýchodnordie4).
org = 210–2B-or
ve fupož
y veeramer-orá et
Zr4
ramir4+ -V3).
ádomomattaké
erálh pné erito
= 61 %0 mrg =
unkžado
ermimikyrg (1t al.
4+-veika Ver
jí dgenteriáé k
. Zplyne
maovýc
60 %, B-
mm. uni
kci pova
kuliy p17 h201
ermp ip
r (50
louhnizaály k emZirkech
aterich
%, p-orgDisimo
prekané
tu (ipra
hm.14b)
ikulprav0 hm
hodce obs
men,on auály ke
óry g = tribudáln
kurzfáze
(Veraven%))).
itu ivenam.%
obép e
saho, koje
utomp
ram
o p47
ucení.
zorue
r) a né z, B
intea z
%)).
é mled ovaorunodo
mobidá
mický
pr m%, pó
u
verz pr(ma
rkalpreVpr
letívýp
aly nd, olný
bil vaných
m rnpó
r : A
rmikrekeaste
lovakeraravo
smpalekrommu
ý va
né fil
né ry A,
kuliteramek +
anéhamio SE
síem. m ullit
i byl do ltr
u inmick kao
ho ZckýEM
nterkkýcholini
Zr4+
ch ssním
KZz(Sck
kaloh smit +
-tetsmmky
Chzir
keve(O
v
KeraZrSiOz coSun
cordkaol
ovanm síVer
ramsí:
y na
hararkon
CeramermiObr.
Vzmn
amicO4) ordin ieritinit,
néhoí: A r (30
mericA (
ano-
aktenium
ordmickikul2).
zorknožs
cký by
eritoet tové k e
o ok(m
0 hm
ckým(mas- a m
eristm-ve
ieritkýchit (Z
kyství
koyl pové
alého eme
ktadastem.%
m kostekmik
tika erm
t/ZrSh smZr4+
corod
omppro ho .,
pen a
decyek +
%)),
ompk + rokr
kermikul
SiO4m s+-Ve
rdied 7–
pozprprá20
prášAl2
ylam+ kaB-o
plexkaoryst
ramilitu
4 bí ob
er) v
erit/–12
it my
ášku002)šku O3)
mineaolinrg (
xemolinital
ický
byl bsahve
Zr2 ob
coryslou a n
(a z
em nit +mas
do t + zirk
ých
p ihujícfun
rSiObj.
rdierové a nnebobs
zirko
(Ve+ Vestek
preZr4+
konu
cor
pravcích
nkci
O4 %.
rit/zap
anoo
sahuonu
er-orer (1k + k
eker+ -Veu v
rdier
venh zir
pre
obsPó
irkolika
okrysz
ující(Co
rg). 13 hkao
ramer (ma
rit/Z
nrkonekur
sahoórov
on ce stal
koího osta
Sníhm.%linit
ický(30 trici
ZrSiO
a niumrzor
ovalitos
(cop i z
omem
a Oli
ímk%))t + V
ých hm. co
O4 n
bázm- ru z
ly t b
ordiepravzirkoer nmastiver
y S, A-Ver-
sm.%))rdie
na b
zi p
zirko
ZrSyla
erit/venonuníhotek,ra
EM-org-org
sí.), B
erit
bázi
pre-
onu
SiO4až
/
o
-
4 ž
- 7 -
o u c
a miv prevzodofor
I
Cojakplynastu(Kavejakprelab
ObCepro
65 cord
Fáco
nerápre
ekerorcí 97
rster
III.
ordieko yn no
udovamarmikko ekerbora
br. 3eO2 ofilu
% dieriázovordieál ekeramích obj
ritu
c
erit ú in
(Sást
ván ada kulitfoto
ramatorn
3 Rtna p
u ref
nižt p
vé merit/z
a ram
mickývarj. %a sp
Vercor
s onný Shi icem
jaet
tovýokat
mickýn
tg dpovflexe
žší p iprminezirko
kmických riabi
%) a pine
rmikrdier
obsakae
mi ako al.
ých talyých
tes
ifrakvrche (2
a raveerálon
koreýchsm
ilnímost
elu (
kuliritu
aheatalyet Cest
201ma
ytick
stov
k nu V
220)
tvrdenýcní s ok n s
m sím zatatn(Va
ity u/Ce
em yzátal.
O2 íníc12). tricí
kéhosm
váno
í záer; b). (V
dostch nsložeodpoích
smí seastoích lášk
ve eO2
10 tor
2o
cí mSrá
ích o V
sí o s
áznab) c
Valá
t ažna bení ovíd
fásích
e proupemin
ková
funs fu
hmp i
2002ve
mateážea p
Ver/c
spol
amycordško
ž obázi
kerdaloází h. rojeenímneráá et
nkciunk
m.% ro
2). likoeriání noužCeOcordlu
y: a) ieritvá e
o 30ver
ram o
(MVa
evilom cálníc
al.,
i nok ní
Ceozkla
Msti
ál pnanožití vO2 diers
vertu (Bet a
0 %rmikický
obsaMgOriab
o v cordch f, 20
osiími v
eO2 aduontca
pro o áverm
preitu/Cfoto
rmikB) a
al. 20
% vkulitých ahu O abilní ker
dieritfází 12)
vlas
byl výmor
1 UV
stic mikuekurCeOokat
kulita B/C015
vyšš.
corjíl
a As
ramtu (ens.
CeOstno
l naýfukrillon
nmV zCe
uliturzor
O2talyt
u (VCeO
5).
ší n
rdierlovýAl2O
složeický(od stati
O2ostm
avržkovýnit m zá e
eO2/Ceru
bytický
Ver)O2. P
než
rit ých O3) eníých 67 itu,
do mi
žen ých
sbyl ení na
eO2do ylo ým
) a VPr
Ver/m r
/CeOrná
ro20 Chá
sA A/an= Prvve
foUVslopoN2aEv
O2 aveli
ozkla015)
haraástic
Vemaa B
/CeOnalý
3 r mtší
ermiKe
tokaV záožko 202O 83
von
a snikos
ade).
aktecem
er/Cstke
B, ktO2 a
ýzy bhm
m rnn
ikuleramatalá eny C0 hp e
3% ikP2
ímest kr
m N
eristmi Ce
CeOem teréa B/byl
m.% á vež itovmicyticní. C
CeOodin
evyšroz
25.
ek Srysta
N2O
tika eO2
O2 va k
é by/Cestan
a velik
veém ké ký rCor2 bynácšovazklad
SEMalit
O vli
ke2
v mkaoliyly veO2.nove
vekost elikopov
vrozkdieryl nh eal 8d u
M s v (D
vem
eram
mnoinitevypá
Poen o
e vkry
ost vrchvzorkladrit Bnejaexpe84%u ko
vysr) by
m U
mick
žstvem válenodle obszorkysta
vyhu Vrky d N2B/Cektiv
erim% rome
rážeyla s
V z
kéh
ví v pr
ny prtg
ah Cku
alit ysráVer/C
b2O beO2 n jš
mentozker n
enýmstan
zá e
o
13 reke
p i 1. fluCeOB/CCe
áženCeObylyb hp i
šímtu. klad ního
mi snove
ení (
cord
a eram30
uoreO2 vCeOeO2 nýchO2 (Oy em 10%fot
Rozu
o T
shluena
(Val
dier
30 mick0°C
esceve vzO2 =
(D)h kObrtes20
% otokazkla
vzoTiO2
ky nz ro
lášk
ritu
hmkých
C naen nzork= 1) bykrysr. 3)stov
hodobsaatalydemorku
ka
nanoozší
ková
s
m. h sma coní pku A10 yla cstalit). ványdin
ahu yzátm au Aataly
o áí en
á et
na
% m srdie
prvkoA/Cehm
cca t
y vlivakt
torež 9
A/Ceyzát
sticého
t al.
ano-
bylsícherityovéeO2
m.%.5×na
navemivním ‚
91%eO2toru
c o
-
y
í
- 8 -
Záv r: Vermikulity na jejichž vrstvách jsou pevn zachyceny kationy kov , oxid kov a organických molekul, mohou být studovány jako prekurzory specifických vlastností keramických materiál . Krátkodobé mechanické mletí jílových sm sí obsahujících vermikulity p ispívá k výpalu keramických materiál , jejichž vlastnosti jsou srovnatelné (a dokonce i lepší) s keramickými materiály p ipravenými b žn používanými, avšak asov náro n jšími postupy. Výsledné strukturní
vlastnosti a také funk ní ú inky keramického materiálu se asto projeví již p i malém množství modifikovaného vermikulitu v prekeramické sm si. Literatura: Costa Olivera F. A., Franco J. A., Cruz Fernandes
J., Dias D. (2002): Newly developed cordierite-zircon composites. Brit. Ceram. Trans. 101, 14–21.
Del Pin G., Maschio S., Brückner S., Bachiorrini A. (2004): Thermal interaction between some oxides and zircon as a material for diesel engines filter. Ceram. Int. 30, 279–283.
Gusev A. A., Avvakumov E. G., Vinokurova O. B., Salostii V. P. (2001): The effect of transition metal oxides on the strength, phase composition, and microstructure of cordierite ceramics. Glass Ceram. 58, 24–26.
Kamada K., Kang J. H., Paek S. M., Choy J. H. (2012): CeO2-layered aluminosilicate nano- hybrids for UV screening. J. Phys. Chem. Solids 73, 1478–1482.
Shi Z. M., Liu Y., Yang W. Y., Liang K. M., Pan F., Gu S. R. (2002): Evaluation of cordierite–ceria composite ceramics with oxygen storage capacity. J. Eur. Ceram. Soc. 22, 1251–1256.
Sun E.H., Kusunose T., Sekino T., Niihara K. (2002): Fabrication and characterization of cordierite/zircon composites by reaction sintering: Formation mechanism of zircon. J. Am. Ceram. Soc. 85, 1430–1434.
Valášková M. (2014): Vybrané vrstevnaté silikáty a jejich modifikované nanomateriály. 2. dopln né a opravené vydání. CERM 2014, ISBN 978-80-7204-886-1, 167 s.
Valášková M. (2015): Clays, clay minerals and cordierite ceramics – A review. Ceramics-Silikáty 59 (4), 331-340.
Valášková M., Simha Martynková G., Zdrálková J., Vl ek J., Mat jková P. (2012): Cordierite composites reinforced with zircon arising from zirconium–vermiculite precursor. Mater. Lett. 80, 158–161.
Valášková M., Tokarský J., Hundáková M., Zdrálková J., Smetana B. (2013): Role of vermiculite and zirconium–vermiculite on the formation of zircon–cordierite nanocomposites. Appl. Clay Sci. 75-76, 100–108.
Valášková M., Zdrálková J., Simha Martynková G., Smetana B., Vl ek J., Študentová S. (2014a): Structural variability of high purity cordierite/
steatite ceramics sintered from mixtures with various vermiculites. Ceram. Int. 40, 8489–8498.
Valášková M., Zdrálková J., Tokarský J., Simha Martynková G., Ritz M., Študentová S. (2014b): Structural characteristics of cordierite/steatite ceramics sintered from mixtures containing pore-forming organovermiculite. Ceram. Int. 40, 15717–15725.
Valášková M., Ko í K., Kupková J. (2015): Cordierite/steatite/CeO2 porous materials – preparation, structural characterization and their photocatalytic activity. Micropor. Mesopor. Mat. 207, 120–125.
CHARAKTERIZACE A VYUŽITÍ ORGANICKY MODIFIKOVANÝCH VERMIKULIT Daniela Plachá, Marcel Mikeska, Iveta Martausová, Gražyna Simha Martynková Centrum nanotechnologií, VŠB-Technická univerzita Ostrava Klí ová slova: vermikulit, organicky modifikovaný vermikulit, išt ní vod, adsorpce, organické látky
Výzkum jílových minerál , zejména v oblasti jejich charakterizace, modifikací a využití v mnoha aplikacích, má v Centru nanotechnologií VŠB-Technické univerzity Ostrava tradici po dobu n kolika desetiletí. Jednou z mnoha možností tohoto výzkumu je využití organicky modifikovaných jíl v oblasti išt ní kontaminovaných vod. V Centru nanotechnologií je výzkum organicky modifikovaných jíl zam en zejména na modifikace vermikulit , které mají velmi podobné vlastnosti jako montmorillonity, avšak v této oblasti nejsou velmi využívány. Vermikulity jsou modifikovány kationy, zejména hexadecyltrimethylamoniovými (HDTMA) a hexadecylpyridiniovými (HDP) a dále testovány pro sorpce r zných organických látek z vodného prost edí. Bylo prokázáno, že organicky modifikovaný vermikulit má výborné sorp ní vlastnosti zejména pro monocyklické a polycyklické aromatické uhlovodíky a jejich deriváty (Plachá et al., 2008).
Pro studium adsorp ních vlastností organicky modifikovaných vermikulit byly studovány vermikulity pocházející z r zných sv tových oblastí – brazilský, jihoafrický a eský z oblasti Letovice. Tyto vermikulity se lišily složením a zejména obsahem r zných p ím si, což se projevilo nap . r znou hodnotou CEC, která je pro kationovou vým nu d ležitým parametrem. P i vhodn zvoleném obsahu vym n ných kation se však výrazný vliv složení r zných vermikulit na ú innost sorp ních vlastností neprokázal.
Z dalších vlastností významných pro použití modifikovaného vermikulitu jako sorp ního materiálu bylo testování jeho stability v prost edí o r zném pH. Bylo zjišt no, že HDTMA modifikovaný vermikulit je stabilní v celém rozmezí pH, HDP modifikovaný pouze v rozmezí pH 4–10. V extrémních hodnotách pH dochází k degradaci
podmienky pyrolýzy (rýchlos ohrevu, kone ná teplota, a i.),
vplyv pridania kyseliny sírovej do organoílov na štruktúru pripravených kompozitov.
Organoíly obsahujúce sacharózu a z nich pripravené ílovo-uhlíkové kompozity sa charakterizovali RTG difrak nou analýzou, termickou analýzou, vibra nou spektroskopiou (I a Ramanova) a meraním špecifického merného povrchu (BET).
Z výsledkov RTG analýz a Ramanovej spektroskopie vyplýva, že pripravené kompozity obsahujú vrstvy oxidu grafénu v medzivrstvových priestoroch bentonitov. Produkty pyrolýzy pripravené bez prídavku kyseliny sírovej majú nízke hodnoty merných povrchov (8–30 m2/g). Kompozity s vä ším merným povrchom (200–230 m2/g) sa pripravili pyrolýzou organoílov obsahujúcich prídavok kyseliny sírovej. Plyny vznikajúce pri pyrolýze sa ur ili na základe výsledkov hmotnostnej spektrometrie STRUKTURA MONTMORILLONITU INTERKALOVANÉHO THIABENDAZOLEM
EŠENÁ MOLEKULÁRNÍMI SIMULACEMI Miroslav Pospíšila), Petr Ková a), Martina Gambaa,b,1), Rosa M. Torres Sánchezb) a) Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, Ke Karlovu 3, 12116 Praha 2 b) CETMIC CCT La Plata, CICBA. Camino Centenario y 506, 1897 M. B. Gonnet, La Plata, Argentina 1) Permanentní adresa: CETMIC CCT La Plata, CICBA. Camino Centenario y 506, 1897 M. B. Gonnet, La Plata, Argentina Klí ová slova: montmorillonit, thiabendazol, molekulární modelování, povrchové interakce
Metodami molekulárních simulací byly ešeny struktury a zkoumány r zné interakce fungicidu thiabendazolu (TBZ) s montmorillonitem (MMT) a dále s dv ma organicky modifikovanými MMT a to molekulami fosfatidylcholinu (DSPC) a oktadecyl trimethylamoniem (ODTMA). Tyto materiály si zaslouží hlubší zkoumání z d vodu využití t chto interkalát v oblasti sanace vody tak, aby adsorpce molekul z vody byla cílen ízena. Vyhodnocení interakcí mezi fungicidem a povrchem zkoumaných MMT umožní p esn jší posouzení vhodnosti t chto interkalát k použití v rámci sanace kontaminovaných vod. Adsorpce-desorpce TBZ a charakterizace adsorbent a vzork s adsorbovaným TBZ byly provedeny jednak experimentáln práškovou rentgenovou difrakcí a rentgenovou fotoelektronovou spektroskopií tak teoreticky optimalizací struktury molekulárním modelováním s cílem vyhodnocení vhodnosti interkalace nebo sorpce TBZ na povrchu. Adsorbovaný protonovaný TBZ na záporn nabitém povrchu MMT vytvá el tak silné elektrostatické
interakce, že nedocházelo k jeho desorpci ve vod . Oproti tomu repulzivní elektrostatické interakce mezi ODTMA a kationtovou formou TBZ byly menší a ve vzorku docházelo k vysokým hodnotám desorpce TBZ. V DSPC-MMT byl TBZ ukotven mezi et zci na povrchu a po interkalaci došlo ke snížení množství vody v mezivrství. STUDIUM ZÁT ŽOVÉHO SENZORU TYPU POLYANILIN/FYLOSILIKÁT Lenka Kulhánková1), Jonáš Tokarský2,3), Lucie Neuwirthová2), Pavlína Peikertová2), Kate ina Mamulová Kutláková2), Pavla apková4)
1) FMMI, VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu 15/2172,
Ostrava, 70833 2) CNT, VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu 15/2172,
Ostrava, 70833 3) IT4I, VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu 15/2172,
Ostrava, 70833 4) P F, UJEP, eské mládeže 8, Ústí nad Labem,
V této práci byla studována elektrická vodivost tablet p ipravených z nanokompozitu kaolinit/oxid titani itý (KATI) pokrytého tenkou vrstvou polyanilinu (PANI) v závislosti na vn jším zatížení.
Pro p ípravu nanokompozitu KATI byla použita jednoduchá jednokroková metoda: kaolinit SAK47 sušený p i teplot 100 °C nebo kalcinovaný p i teplot 600 °C byl smísen s vodným roztokem síranu titani itého, který sloužil jako prekurzor nano ástic TiO2. Takto byly p ipraveny t i r zné kompozity, které obsahovaly 20, 40 a 60 hm. % TiO2. Práškové kompozity KATI byly smíchány s roztoky anilinium sulfátu a peroxydisíranu amonného, b hem této polymera ní reakce došlo k pokrytí ástic KATI vrstvou vodivého PANI. Pro srovnání byly také p ipraveny vzorky istého kaolinitu pokrytého vrstvou PANI a istý práškový PANI. Všechny tyto materiály (PANI/KATI, PANI/kaolinit a PANI) p ipravené v práškové form byly p i laboratorní teplot , tlaku 28 MPa a bez použití jakýchkoliv dodate ných pojiv slisovány do tablet. Elektrická vodivost takto p ipravených tablet byla sledována v závislosti na vn jším zatížení tak, že tablety byly postupn zat žovány závažími o hmotnosti 124 g a byl m en proud protékající tabletou (ve sm ru lisování). V pravidelných asových intervalech byla na tabletu p idávána další
závaží, až bylo dosaženo maximálního zatížení 1488 g. Poté, co bylo dosaženo maximálního zatížení, byla závaží postupn z tablety odstra ována. Kritériem pro výb r nejslibn jšího materiálu bylo srovnání proudové odezvy p i stejném zatížení b hem procesu zat žování a odleh ování tablety. Nejpodobn jší proudovou odezvu na stejné zatížení vykazují tablety lisované z nanokompozitu PANI/KATI, p i emž pr m rné rozdíly mezi hodnotami elektrického proudu nep ekro ily 4,5 %. Tablety lisované
- 12 -
z nanokompozitu PANI/kaolinit se ukázaly jako mén vhodné (rozdíl byl 5,2 %) a tablety p ipravené z istého PANI se pro tento typ aplikace ukázaly jako naprosto nevhodné (rozdíl byl 15 %). VYUŽITÍ REHYDROXYLOVANÝCH KAOLÍN PRO DEKONTAMINACI ARSENU, ANTIMONU A SELENU Miloslav Lhotka1), Vladimír Machovi 2), Barbora Doušová 1) VŠCHT Praha, Centrální laborato e, Technická 5,
Technická 5, Praha 6-Dejvice, 166 28 VŠCHT Praha, Ústav anorganické technologie, Technická 5, Praha 6-Dejvice, 166 28, Tel.:+420 220445019, e-mail: [email protected], www.vscht.cz Abstrakt Použití jílových materiál jako selektivních sorben pro odstran ní škodlivých látek je velice efektivní a ú inné. P írodní kaolin byl tepeln upravován na metakaolin a následn rehydroxylován p i r zných teplotách na vysoce porézní sorbent. Byl stanoven specifický povrch a distribuce pór vzniklých sorbent . V n kterých p ípadech byl získaný kaolin modifikován kationem Fe3+ pro selektivní adsorpci anion . Na p ipravených materiálech pak byly provedeny sorpce oxoaniont As, Sb a Se. Byla sledována závislost ú innosti sorpce na fyzikáln chemických podmínkách experimentu (pH, koncentrace iont ) a povrchových vlastnostech materiálu (specifický povrch, zp sob modifikace). Adsorp ní vlastnosti nov p ipravených sorbent byly porovnány s kalcinovanými kaoliny v p vodní i modifikované form . Klí ová slova: kaolin, metakaolin, arsen, selen, antimon Úvod
Jílové materiály v pr myslu mají velice široké uplatn ní. Jednou z rozsáhlých oblastí použití t chto materiál je p i ochran životního prost edí jako selektivních sorbet pro odstran ní škodlivých látek. Oxoanionty arsenu, selenu a antimonu, ale také chromu, vanadu a dalších pat í k toxickým kontaminant m ohrožujícím životní prost edí, proto se sv tový výzkum zabývá nejen jejich charakterizací v jednotlivých složkách prost edí, ale také možnostmi efektivní dekontaminace zatížených oblastí. Z hlediska toxicity jsou oxoanionty AsIII,V, SeIV,VI, SbIII,V, CrVI a VV za azeny mezi látky trvale nebezpe né. Je známé, že v p irozených systémech se oxoanionty uvedených prvk selektivn sorbují na hydratované oxidy nebo oxidy hydroxidy Fe, p ípadn Al a Mn, se kterými vytvá ejí stabilní povrchové komplexy. Komer n vyráb né sorbenty na bázi oxid hydroxid Fe jsou velice efektivní, ale drahé, a tedy nevhodné pro siln zne išt né nebo pr b žn kontaminované systémy. Jílové minerály, které se adí k vyhledávaným sorbent m pro snadnou dostupnost, široké
možnosti využití, výborné povrchové vlastnosti a výhodnou cenu, nejsou vzhledem k nízké hodnot pH nulového náboje (pHZPC) selektivními sorbenty aniont . Jedním ze zp sob jejich využití pro sorpci anion je jednoduchá úprava povrchu ionty Fe, Al nebo Mn, kdy se zm ní povrchové vlastnosti; jílový minerál funguje jako nosi a povrchová vrstva hydratovaných oxidických fází kov vytvá í aktivní sorp ní místa katexové povahy (Bonin, 2000; Doušová et al., 2006). Metoda rehydroxylace metakaolinu (Rocha, Klinowski, 1991) otevírá další možnosti p ípravy efektivních anionaktivních sorbent z druho adých nebo odpadních jíl . V pr b hu rehydroxylace v autoklávu dojde k extrémnímu zvýšení specifického povrchu materiálu, a tím i k p edpokládanému zlepšení adsorp ních vlastností. Metodika
Vzorky kaolinu byly p evedeny na metakaolin p i teplot 650 °C po dobu 3 hodin a pak podrobeny hydrotermální rehydroxylaci v autoklávu p i teplot 175 °C po dobu 1, 4 a 7 dní, ve stejném režimu byly pak p ipraveny sorbenty s p ídavkem Fe jako roztoku FeSO4.7 H2O. M ení adsorp ní izotermy, specifického povrchu a distribuce mezopór bylo provedeno na p ístroji ASAP 2020 a TriFlex (Micromeritics, USA). Na p ipravených materiálech byly provedeny adsorpce oxoaniont As(V), Sb (V) a Se(IV). Jako modelové roztoky byly použity: pro As(V) – KH2AsO4 + H2O (koncentrace 40 mg.dm–3), pro As(III) – NaAsO2 + H2O (koncentrace 40 mg.dm–3), pro Se(IV) – Na2SeO3 + H2O (koncentrace 40 mg.dm–3) a pro Sb(V) – NaSb(OH)6 + H2O (koncentrace 40 mg.dm–3). Suspenze modelového roztoku a sorbentu (6 g.dm–3) byla míchána v uzav ené polyethylénové kádince p i pokojové teplot po dobu 24 hodin, následn byl produkt filtrován a ve filtrátu byla stanovena zbytková koncetrace As, Se nebo Sb. Výsledky
P i hydrotermální expozici p echází kaolin na semikrystalický, velmi reaktivní metakaolin a za ur itých podmínek dochází k tém úplné reversibilní reakci metakaolinu na kaolin. Rocha, Klinowski (1991) pozorovali p i rehydroxylaci metakaolinu zm ny v zastoupení tetra-, penta- a hexakoordinovaných atom hliníku. Pro strukturní analýzu s úsp chem použili 27Al a 29Si NMR spektroskopii, infra ervenou spektroskopii a XRD. V práci Lhotka et al. (2012) tyto výsledky byly potvrzeny a rozší eny pro další rehydroxyla ní teploty. V p edložené práci vzorky rehydro- xylovaného kaolinu byly p ipraveny za r zných reak ních podmínek. Na p ipravených vzorcích bylo provedeno stanovení adsorp ní izotermy pomocí dusíku. Z této závislosti pak byla ur ena distribuce velikosti pór pomocí DFT metody s využitím matematického modelu pro jílové materiály. V tabulce 1 jsou uvedeny specifické povrchy p ipravených sorbent ve srovnání s p vodním materiálem.
- 13 -
Tamereh
vemep iSpme17mauproza ho7 d
Ob(vlp idn
v
K
K Tarea
* m
abuletakhydr
Nalikoetak te
pecifetod,8
aterravezd lznadno
dní.
br. evopravy
vzo
K4-
K7-
K10
K14
abulak n
max
Vz
Ka
M
K4
K7
K4
K7
K1
K1
lka kaolrata
a osti
kaoleplotfický
dy Bm2/iály enélenía notu
1. o), ven
orek
-Fe
-Fe
0-Fe
4-Fe
lka ních
ximá
zore
aoli
eta
4 (4
7 (7
4-Fe
7-Fe
10-F
14-F
1. inu
ace:
brázpó
in at ý p
BET/g
jsoé vzí pó
s103
Dmet
ného
k
e
e
3. Ah po
ální a
ek
n (K
kao
4 dn
7 dn
e (4
e (7
Fe (
Fe (
Spa r175
zku ór a hy175ovrc
T máa ou zorkór se 3,1 m
istritakao p
Adsoodm
ads
K)
olin (
í)
í)
4 dn
7 dn
(10
(14
ecifrehy5°C
1 p
ydrot5 °Cch á hodistpom
ky pzvzvm2/g
bucaolini te
q*
0,0
0,0
0,0
0,0
orpcmíne
sorp
(MK
y-Fe
í-Fe
dní-
dní-
fickýydro
C)
je pro termC, p vodntribum rnp i t
tšutšujg pr
ce nu eplo
As
*
7
8
9
8
ce Ak
ní
K)
e)
e)
-Fe)
-Fe)
ý poxylo
ukáp
málndob
vodnnotuuce n teplouje je sro v
obj(st
ot 1
s (II
As(V
kap
)
)
ovrcova
ázánvod
n rba ního 15
vemaot s respe
vzor
emed)
175
I)
e
5
5
5
6
V)/A
paci
ch nýc
no dní rehyreh
o ka5,8 melikolé. 17
eakecificrek
p) a
5 °C
e**
57
59
56
61
As(II
ita (
Sm 1
1
9
10
7
7
7
6
p írch s
srovm
ydroydro
aolinm2/gosti Pro5 °
k ní cký rehy
p va vC a
I)/S
(mm
SBET
m2.g15,8
17,8
98,5
03,1
70,2
73,8
71,0
69,7
rodnsorb
vnámateoxylooxynu ug a
póo hyC sdopo
ydro
vodnvzork
rea
b(V
mol.g
T g-1 84
81
57
10
21
81
05
71
níhoent
ní deriálovanlaceur eme
ór ydrose d
obouovrcoxyl
níhoku
ak n
q*
0,1
0,1
0,1
0,0
V)/Se
g–1),
o ka (t
distl kný ve 4ený etak
prooterdistu syh aova
o ksor
ní d
A
*
4
4
2
08
e(IV
, **
aolinteplo
tribukaovzor4 dn
podkaolio tyrmáltribuyntéaž aný
kaolirbenob
As (V
V) na
max
nu, ota
uce lin, rekny. dle inu yto ln uce ézy na po
inu ntu 4
V)
e
1
a Fe
ximá
e**
99
99
100
99
e-m
ální
modif
í sor
a Lashjepka reAdsvyjevbypoAsod
prvysoprnánezvkosos
Ox
A
A
S
S Tau
fiko
rp n
Pm
angmhrnudnovod
aú
ehyddsop íd
ysokví vylo dovrcs(V)dpov
Adrobíysokorpcravdábojezbyvýšeonceorbep íd
xya
As (
As (
Se (
Sb
abuFe-
q
0,1
0,2
0,1
0,2
van
ní ú
ro maxi
muiuty oznadnícanioú indroxrpcedavkýchvzordoschu.) navídádsohá kýchce d pojemytnéenímentrentedavk
anio
(III)
(V)
(IV)
(V)
ulka -mod
S
q*
18
24
10
23
ných
inn
sormálrovav
a nchonicknos
xylace
vkemh sorek aže Z
a pá Laorpc
odh s
vyodo s
é zvm raceem kem
on
2.difik
Sb (V
h reh
nost
rpcelní a mtab pa
kýmst ce m
oxm Forpreh
eno vý
vodangme dlišnsorpysokbnorbo
volit nav
e Seox
m Fe
K4
0
0
0
Teokova
V)
hyd
t (%
e aso
modbulcprok
mom
sometaxoanFe p
níchydrtaké
ýsleddní muiSe(nýmp nká. dovajiný
vážke(IVxoane reh
Te
4-Fe
-
,09
,06
,11
oretanýc
e**
96
97
98
98
roxy
%)
anioorpelu
ce azu
odifikonrpceakanionprobch kroxyé nedki morovuIV)
m mích
Ndánnéhý poky
V) venionhydr
eore
e
tickách k
ylov
ontní a
2 ují rkovntame
aolinnt bíhakapaylovejv vyodifu m
namec
kaNižša
ho om
soe výt roxy
etick
K7
0
0
0
á sokaol
vaný
bkap
ú ina rozdaný
minajso
nu aA
ala acitávaný
tšíhyplýfikovodea mchanapaí velionr s
orbeýcho
Seylov
ká sm
7- F
-
0,10
0,08
0,16
orplín
q
0,
0,
0,
0,
ých
byly pacnno3.
dílnéých antou a adAs(Vtémáchý poho nývá, vanéelu. modnismacitá
ú iikos
ntu. sorbentuozíme(IVvaný
sorpmmo
Fe
0
8
6
ní
S
q*
,07
,09
,07
,11
kao
urcity sti Uve
é soka
m. ov
sorbV)
m . Jao 4 nár
žeé so
difikmemách nností
Prent/
u nm ro) jý po
p nol.g–
K
0
0
0
kap
Se (
olin
r en(Q
sorpedeorp
aolinM
vlivnbov
nakva
ako dnstu
e porbe
ovam,
neost
a ro /sorneb
oztoke
o 4 d
í ka–1
10-F
-
0,08
0,06
0,10
paci
IV)
za
ny Q, pce
ené ní
n Mecn nyanýa antit
opny, u spr benty
ané p i ení
sopo
Se(rbátbo ku. op
dny.
apac
Fe
8
6
0
ita Q
e**
100
99
99
99
a r z
teoq)
e vý
vlavzh
chany ým io
sotativtimáu k
pecifh
y zp
soreú
orpcovrc(IV) , a sn
Nejt
.
cita
K
Q z
*
0
9
9
9
znýc
oretipo
a jsýsleastnhlednismdobonte
orbevn ální kteréfickésor
prav
orbeelativ
innce chov
buto bíženjlepšvzo
a Q
K14-
-
0,0
0,0
0,1
zjišt
ch
ckéodlesoudkyosti
demmusbouem.enty
p ise
éhoéhorpcíidla
entyvnnost
jevýmudebunímším
orek
-Fe
08
07
4
ná
y
y í
y t
k
- 14 -
Zá
a rehDákap isp(odpoodaktp inejsémooxy60u v p PoVývyb– Ka poag LitBo
Recentní zne išt ní kovy zachycené v sedimentech je nejspíš spjato se stavební inností v okolí sídlišt erný Most.
Sedimenty z území rybníku Marti ák nám tak zanechaly jakousi kroniku lidského p sobení v této ásti Prahy. Poukazují na intenzivn osídlenou
oblast pražské aglomerace, která se postupn v historickém vývoji st huje sm rem k Vltav , aby se po tisíciletích sem zase intenzivn vrátila v podob nových sídliš a jejich infrastruktury. UPTAKE of Ce(III) AND Ce(IV) ON MONTMORILLONITE
Zden k Klika1), Jana Seidlerová2), Marianna Hundáková2), Ivan Kolomazník3) and Marta Valášková2)
1) Department of Chemistry, VŠB – Technical University Ostrava, Czech Republic
2) Nanotechnology Centre, VŠB – Technical University Ostrava, Czech Republic
3) Department of Mathematics, VŠB – Technical University Ostrava, Czech Republic
Key words: adsorption/desorption, Ce(III) and Ce(IV), ion exchange, leaching, mechanism of uptake, montmorillonite
Mechanism of cerium uptake on montmorillonite (Mt) is up to now very little known even if Ce containing nanoparticles are material with various practical use. Montmorillonites have mostly a higher cation exchange capacity compared to some other adsorbents and therefore they seem to be very suitable as sorbent for cerium uptake. Moreover Ce(III) doped on montmorillonite can replace existing ointments in burn injury, has good antibacterial properties and Ce(IV) induce in clays high permanent porosity and stability at high temperatures, a relatively high surface area and a high volume of micropores. This contribution presents mechanism of Ce(III) and Ce(IV) uptake on montmorillonite in neutral and acid aqueous solutions. The results can be summarized as follows: a) depending on the aging of montmorillonite (Mt) in acid aqueous solutions the alkali, alkaline earth metals, Al and Si are leached and CEC decreased; b) uptake of Ce(III) on Mt at pH 6 is a typical ion exchange, at pH 2 accompanied by acid leaching of Mt; c) determined selectivity constant K of ion-exchange reaction is 15.21 (L/mmolk-1); ion exchange of Ce(IV) with Mt at pH 2 and pH 6 is accompanied by Ce(IV) precipitation and formation of non-extractable cerium; d) Cerium precipitate was identified as CeO2.xH2O.
INTERKALACE LÉ IVA PRAVASTATINU DO LDH – STUDOVÁNO POMOCÍ METOD MOLEKULÁRNÍCH SIMULACÍ Milan Pšeni ka*, Miroslav Pospíšil Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, Ke Karlovu 3, 121 16 Praha 2, CZ (*)[email protected]
Vzhledem k neustále zvyšující se poptávce po nových multifunk ních nanomateriálech vhodných pro použití ve zdravotnictví, je nutné kombinovat znalosti z oblasti medicíny a nové p ístupy k p íprav materiál s požadovanými fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Jedním typem t chto materiál jsou podvojné vrstevnaté hydroxidy (LDH), které vykazují biokompatibilní vlastnosti, což jim umož uje být vhodnými nanonosi i syntetických, nebo p írodních biologicky aktivních organických slou enin. Bylo zjišt no, že LDH jsou schopny zvýšit chemickou stabilitu interkalovaného materiálu a umož ují jeho následné pomalé uvol ování v organismu, nebo mohou p ípadn omezit, i odstranit nežádoucí vedlejší ú inky. Prezentovány byly Mg2Al/Zn2Al-LDH interkalované pravastatinem studované pomocí metod molekulární mechaniky a klasické molekulární dynamiky.
Statiny jsou léky používané pro snížení LDL cholesterolu v krevním ob hu a k prevenci kardiovaskulárních chorob. Toto lé ivo obsahuje 3-hydroxy-methylglutaryl-koenzym A reduktázu, která zpomaluje biosyntézu cholesterolu. N kolik studií ukázalo také prosp šnost lé by statiny p i lé b kardiovaskulárních onemocn ní. Toto je spojeno s jejich protizán tlivými ú inky, které otevírají nové možnosti pro použití statin také v lé b chronických onemocn ní, jako je nap . Parkinsonova, nebo Alzheimerova choroba. Z tohoto d vodu jsou LDH interkalované pravastatinem velmi atraktivními systémy pro farmaceutický pr mysl.
Interkalace pravastatinu do LDH byla provedena v (Cunha et al., 2012; Panda et al., 2009) metodou koprecipitace. Experimentáln získaná data z t chto dvou studií se mírn liší, p edevším v zjišt ní uspo ádání aniont pravastatinu v mezivrství LDH. Stejn tak údaje vypo tené pomocí DFT metod odpovídajícím zp sobem nekorespondují s experimentálními výsledky. Vzhledem k velikosti systému jsou ab-initio a DFT výpo ty asov neefektivní. Naproti tomu efektivita metod molekulárních simulací je pro ešení takto velkých systém mnohem vyšší.
Na základ experimentáln získaných výsledk (Cunha et al., 2012; Panda et al., 2009) jsme vytvo ili výpo etní strategii a po áte ní modely pro modelování požadovaných struktur. Geometrie interkalovaných LDH byla optimalizována pomocí Materials Studio 2 modelovacího prost edí. Následn byl porovnán vypo tený RTG difraktogram s experimentáln získaným. Na základ tohoto porovnání bylo potvrzeno dvojvrstevné uspo ádání aniont pravastatinu v mezivrství LDH. Dále byly pomocí molekulární dynamiky studovány MSD jednotlivých fragment mezivrstevného prostoru LDH a na jejich základ
- 16 -
byly stanoveny difúzní koeficienty aniont pravastatinu, které poskytují zásadní informace pro popis ízeného uvol ování lé iva v organismu.
Literatura: Cunha, V., Petersen, P., Goncalves, M., Petrilli, H.,
Taviot-Gueho, CH., Leroux, F., Temperini, M., Constantino, V. (2012): Structural, Spectroscopic (NMR, IR, and Raman), and DFT Investigation of the Self-Assembled Nanostructure of Pravastatin-LDH (Layered Double Hydroxides) Systems, Chem. Mater., vol. 24, p. 1415 1425.
Panda, H. S., Srivastava, R., Bahadur, D (2009): In-vitro release kinetics and stability of anticardiovascular drugs-intercalated layered double hydroxide nanohybrids, J. Phys. Chem. B, vol. 113, p. 15090 15100.
1) Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, Katedra chemické fyziky a optiky, Ke Karlovu 3, 121 16, Praha 2, eská republika (*)[email protected]
Studiu fosfát a fosfonát zirkonia bylo v posledních letech v nováno mnoho úsilí kv li jejich potenciálu pro uplatn ní v mnoha oborech chemie materiál , jako je fotochemie, molekulární a chirální rozpoznávání, biotechnologie i katalýza. Struktura istého fosfonátu zirkonia byla objasn na již v roce 1960, v poslední dob je však do jeho mezivrství vkládáno množství r zných slou enin pro dosažení žádoucích vlastností výsledné struktury. Obecn platí, že fosfáty zirkonia jsou nerozpustné a špatn krystalizovatelné. Z tohoto d vodu je obtížné odvodit jejich strukturální charakteristiky. Na druhé stran nám sou asný pokrok ve vývoji numerických metod pro po íta ovou analýzu a metod molekulárních simulací umož uje efektivn ešit tyto velké struktury v reálném ase.
Na základ p edchozích studií byly analyzovány (Clearfield, Demadis, 2012; apková et al., 1998) struktury derivátu fosfonátu zirkonia se sulfofenylovými skupinami. P ítomnost siln kyselých skupin SO3H má zde za následek, že tyto slou eniny fungují jako dobré protonové vodi e. Optimalizované konformace struktur s minimálními energiemi byly získány v modelovacím prost edí Materials Studio. Rentgenové difraktogramy kone ných struktur s nejnižší potenciální energií byly vypo teny a porovnány s experimentálními daty s cílem dosažení co nejlepší shody. Prezentovány jsou výsledné optimalizované struktury vrstev fosfonát zirkonia obsahující molekuly sulfofenyl .
Pod kování: Tato práce byla podpo ena projektem GA R (projekt . 14-13368S). Literatura: Clearfield A.; Demadis K. (2012): Metal
apková P.; Beneš L.; Melánová K.; Schenk H. (1998): Structure Analysis of Intercalated Zirconium Phosphate Using Molecular Simulation. J. Appl. Cryst, 31, 845-850
JARNÍ SEMINÁ
eská spole nost pro výzkum a využití jíl po ádá op t ve spolupráci s katedrou chemické fyziky a optiky Matematicko-fyzikální fakulty UK jarní seminá , který se uskute ní dne 12.5.2016 v 10,45 hod. na MFF UK, Ke Karlovu 3, 121 16 Praha 2 v posluchárn M2 budovy MFF UK. Program seminá e:
1) Dimitrios Papoulis (University of Patras, Greece): Clay-based nanocomposites possibilities and limitations
2) Konstantinos Nikolakopoulos (Univesity of Patras, Greece): Unmanned aerial vehicles for geological and geoarcheological applications
KNIHY A ASOPISY
Tournassat Ch., Steefel C .I., Bourg I. C. and Bergaya F. (eds.) (2015): Natural and Engineered Clay Barriers, Volume 6, 432 stran, Elsevier, ISBN: 978-0-08-100027-4.
Na podzim 2015 vyšel další svazek série Developments in Clay Science. Celá série si klade za cíl zmapovat podrobné informace o všech aspektech výzkumu jíl . Témata zahrnují celou škálu obor od geologie sediment , mineralogie, krystalografie, geochemie, chemie, fyziky a koloidní v dy po aplikaci jíl v keramice a využití ve všech odv tvích pr myslu, geotechniky, zem d lství a životního prost edí. Nový svazek se tentokrát v nuje p írodním a inženýrským jílovým bariérám.
Tento svazek vznikl jako sborník p ísp vk pod editorským vedením Tournassata Ch., Steefela C. I., Bourga I. C. a Bergayi F. Na následujících ádcích nejdete seznam jednotlivých kapitol ( ástí): Chapter 1 – Surface Properties of Clay Minerals Ch. Tournassat, I. C. Bourg, C. I. Steefel, F. Bergaya
- 17 -
ChSoM.
ChChS.
ChJ.
ChChO.
Chin I. C
ChAmR.
ChPrClaJ. A.
ChBeBaJ.
ChPaanAl.
ChClaV.
SuChF.
haptolute Bo
hapth. ToAltm
haptCam
hapthem
Bild
haptCla
C. B
haptman
Cu
haptopeay BGonPaz
haptehavarrieRut
haptartiand G
Rev
haptay-RMa
ummh. ToBer
ter 2es b
oriso
ter 3ournman
ter 4ma,
ter 5micadste
ter 6ay BBour
ter 7nn-Hss,
ter 8ertieBarnçalzdn
ter 9viorers tqvis
ter 1ally Geopvil
ter 1Roc
arry,
maryournrgay
2 – Aby Cover
3 – Cnassnn
4 – J. G
5 – Sal Peein,
6 – SBarrrg, C
7 – GHilde
C. D
8 – Ses arrierlvèsiako
9 – Cr of
st
10 –Satphy
11 –ck PB.
y annassya
AdsClayr, J.
Chesat,
DisGan
StaertuF. C
SelfriersCh.
GasenbrDav
Semand rs s, Pou,
CouNa
– Trturaysic
– UpPropRot
nd Psat,
sorpy MA. D
emi A.
solnor
biliturbaClar
f-Dis Tou
s Trrandvy, F
mipeCh
. M.G. d
upletura
ransatedcal A
pscperttenb
Pers C.
ptioineDav
cal Vin
utio
ty oatioret
iffus
urna
ransd, BF. S
ermem
. Adde M
ed Tal a
spod ChApp
alintiesberg
speI. S
on orals
vis
Cosot,
on K
of Cns
sion
assa
sferB.M. Skoc
meabom
dler,Mars
Thend
rt Phargproa
ng Ss g
ectivStee
of Ins
ndi, E.
Kine
Clay
n of
at
r ThKro
czyla
ble ech
P. sily
rmoEng
Propgedache
Stra
vefel,
norg
tionC.
etic
Ba
f Wa
hrouoossas, E
Mehani
Cos
o-Hygine
pertd Mees
teg
I. C
gan
ns iGau
cs of
rrie
ater
ugh s, J.E. J
mbical
senz
ydreere
ties emb
ies
C. Bo
ic a
n Cuche
f Cl
ers U
r an
Cla. HaJaco
branl Co
za,
ro-Med C
thrbran
for
ourg
and
Clayer,
lay
Und
nd Io
ay Barrinops,
ne oup
MecClay
rougnes
r Mo
g,
Org
-Ro
Min
der
ons
Barrngto, N.
ling
hany
gh
ode
gan
ocks
nera
s
rierson,
Ma
g in
nica
ling
nic
s
als
s
aes
al
g
a janedáCOpot
ptytJejadifgeJsbaro
A
20 2626Yo 53e
G 8.4.Ko EU17Istww 6t21Dr 3527Ka VI5.Ku Pe7.Du 5t
25ÇeKo W16Ev
Jíkonko ebezále jO2odstchto
Jeírodto vednoko jfúzeeochsou ariérozhr
AKT
016
6th 6. eoko
3. výerveeorg
st–8. ošic
URO7.–2tanbww.
th In1.–2ráž
5. m7. sraps
I. In–9.utná
edo–9. udin
h M5.–2e monta
Wate6.–2vora
íly sntam
dlozpejako
netatno ape ddnícvlasotlivjsoue, hem
stur a j
raní
UA
6
Goervnham
ýroen 2gia,
edoer
ce, S
OSO22. bul, .eur
nter25. s
an
mezirpnaké m
nternzá
á Ho
ologzá
nce,
edit29. zme uakt:
er-R21. a, P
se pminoouhoe nýo tebo
oplikadán ch astnové ku na
vlmickudovjak jjíl –
ALIT
ldscna –ma,
ní 016 US
oevrvenSlov
OILervTu
roso
rnatsrpny, N
inára –m s
natií 20
ora,
gickí , Slo
terrzá íu zmww
Rockíjna
Portu
použovanodobých sn
skovlivací.
jasa inžosti kapitap . astn
kávánjsou
– vo
TY
chm– 1.Jap
kon6(?)SA
ropnce vens
vencreckoil20
tionna 2N m
rodn4. zsto,
iona016 e
ké d
ove
rane 20miru
ww.m
k-Ina, 20ugal
žívanýchbá maní
kladv ují
sný ženýovlitolyhyd
nostrea
ny iu ovoda.
midter
pons
nfer,
pská201sko
ce ko 016i
nal C2016meck
ní gzá í Jiho
al W
eská
ni 2
nsk
ean16u, Tumcm
tera016lsko
ají jah lopam
ateriv p
dováí int
poýrskiv u
y se drauti
aktiv m
vlivn
t Corvensko
ren
á jílo16
ista
Con6 ko
geol201oafr
Wor
á rep
2016
ko
Cla
urecm20
acti6 o
ako kalimál
p ípaání tegr
ohlekýchují j
zaulick
povita,
mechn ny
onfence
ce C
ová
nbu
ngre
logi16 rická
ksh
pub
6
ay M
cko16.o
on
bart. Vováa
ad en
ritu,
ed h jíloejicm
ká polop
ahaniy jev
eren201
Clay
á ko
ul.or
ess
ický
á re
hop
lika
Mee
org
Sym
riéryV práá mradge
nergú i
na ovýcch i
ují proppropadsoickévy,
nce16
y M
onfe
rg
on
ý ko
epub
on
a
eting
mpo
y práci jméddioakologgie. inno
zákch bnžena ustnustn
orpcé vlkter
Mine
eren
Ce
ong
blika
lay
g (M
osiu
ro izjsouia ktivngick
Vost a
kladbariéenýrs
r znostné ce, astnré se
M
eral
nce
ram
res
a
yere
MCM
um
zolau p epro ních
kéhoVlast
a be
dní ér aské
zné t, m
mroz
noste vy
Mart
Soc
(ME
mics
ed m
M20
WR
ci seds
ukh odo uktnosezp
vlaa na apvlas
molememzpoti jysky
tin Š
ciet
ECC
s (IC
mate
016)
RI-15
skládstavekláddpakládsti pe n
astn to,
plikastnokulá
mbráuštílovýytují
Š as
ty
C20
CC6
eria
)
5
dekeny
dáníad ,dání
jílnost
ostijak
ace.osti,árníány,
ní.ýchí na
stný
16)
6)
als
k y í í t
k í
ý
- 18 -
The 3rd Asian Clay Conference 2016 18.–20. listopadu 2016 Guangzhou, ína 2017 7th International DTTG Workshop Greifswald, N mecko 54. výro ní konference Clay Mineral Society kv ten 2017 (?) Alberta, Kanada International Clay Conference (ICC2017) 17.–21. ervence 2017 Granada, Špan lsko Kontakt: www.16icc.org 7th International Meeting: Clays in Natural and Engineered Barriers for Radioactive Waste Confinement, 23.–26. zá í 2017 Davos, Švýcarsko 2018 9. st edoevropská jílová konference (MECC2018) 21st World Congress of Soil Science (WCSS) 12.–17. ervence Rio de Janeiro, Brazílie 2019 8th International DTTG Workshop Greifswald, N mecko EUROCLAY19 1.–5. ervence 2019 Pa íž, Francie
Vydává:
eská spole nost pro výzkum a využití jíl V Holešovi kách 41 182 09 Praha 8 - Libe tel.: 266 009 490, 233 087 233 Registra ní íslo: MK R E 17129 Editor: RNDr. Martin Š astný, CSc. (Geologický ústav AV R, v.v.i.) e-mail: [email protected], [email protected]
lenové redak ní rady: prof. RNDr. Ji í Konta, DrSc. (d chodce) RNDr. Miroslav Pospíšil, Ph.D. (Matematicko- -fyzikální fakulta UK) Mgr. Jana Schweigstillová, Ph.D. (Ústav struktury a mechaniky hornin AV R, v.v.i.) prof. Ing. Petr Praus, Ph.D. (Technická univerzita – VŠB Ostrava) Technický redaktor: RNDr. Martin Š astný, CSc. Vychází: 2.5.2016 Tišt ná verze: ISSN 1802-2480 Internetová .pdf verze: ISSN: 1802-2499
