+ All Categories
Home > Documents > Slovinsko

Slovinsko

Date post: 26-Jan-2016
Category:
Upload: azia
View: 67 times
Download: 2 times
Share this document with a friend
Description:
Slovinsko. Republika Slovenija. Základní údaje. Hl. město : Lublaň (Ljubljana) Rozloha : 20 273 km ² Počet obyvatel : 2 011 614 (2006) Klima : mírný až subtropický pás Státní zřízení : parlamentní republika Úřední jazyk : slovinština Měna : euro (dříve Slovinský tolar; 1€ = 236 Slt) - PowerPoint PPT Presentation
44
Slovinsko Republika Slovenija
Transcript
Page 1: Slovinsko

Slovinsko

Republika Slovenija

Page 2: Slovinsko
Page 3: Slovinsko

Základní údaje

Hl. město: Lublaň (Ljubljana) Rozloha: 20 273 km² Počet obyvatel: 2 011 614 (2006) Klima: mírný až subtropický pás Státní zřízení: parlamentní republika Úřední jazyk: slovinština Měna: euro (dříve Slovinský tolar; 1€ = 236 Slt) Náboženství: římsko- katolické Státní hymna: Zdraviljica

Page 4: Slovinsko

HISTORIEHISTORIE • 4.stol. př.n.l.- keltské kmeny (4.stol. př.n.l.- keltské kmeny (→ oppida)→ oppida)• 181-16 p181-16 přř.n.l.- .n.l.- řřímská kolonieímská kolonie • konec 6. st.- osidlování údolí řek Sávy, Drávy a Mury → pobřeží konec 6. st.- osidlování údolí řek Sávy, Drávy a Mury → pobřeží

Černého moře, Podunají, Jadranské pobřeží a okolí Balatonu Černého moře, Podunají, Jadranské pobřeží a okolí Balatonu • 7. st.- Gosposvetsko polje (spolu se slovanským vévodstvím 7. st.- Gosposvetsko polje (spolu se slovanským vévodstvím

Karantánským)Karantánským)• 745- Karantánie součástí Franské říše → Slované ztrácejí svou 745- Karantánie součástí Franské říše → Slované ztrácejí svou

nezávislostnezávislost• 869- 874- Kníže Kocel zakládá nezávislý stát Slovinců v Dolní 869- 874- Kníže Kocel zakládá nezávislý stát Slovinců v Dolní

Panonii Panonii • 9. st.- slovinština využívána pro náboženské účely (Frízinské 9. st.- slovinština využívána pro náboženské účely (Frízinské

památky)památky)• 14.- 16. st.- pod nadvládou Habsburků14.- 16. st.- pod nadvládou Habsburků• říjen 1918- nezávislost → prosinec- Království Srbů, Chorvatů a říjen 1918- nezávislost → prosinec- Království Srbů, Chorvatů a

Slovinců (dynastie Karadjordjevičů) → 20. léta- politická nestabilitaSlovinců (dynastie Karadjordjevičů) → 20. léta- politická nestabilita• 1920- Jugoslávie členem Malé dohody (+ ČSR, Rumunsko)1920- Jugoslávie členem Malé dohody (+ ČSR, Rumunsko)• 3. 10. 1929- král Alexandr rozpustil parlament → osobní diktatura → 3. 10. 1929- král Alexandr rozpustil parlament → osobní diktatura →

Království JugoslávieKrálovství Jugoslávie• 1934- atentát na Alexandra → za nezletilého syna Petra II. vládnou 1934- atentát na Alexandra → za nezletilého syna Petra II. vládnou

regentiregenti• 6. 4. 1941- německý útok na Jugoslávii6. 4. 1941- německý útok na Jugoslávii• 7. 7. 41- povstání v čele s komunisty (Josip Broz Tito)7. 7. 41- povstání v čele s komunisty (Josip Broz Tito)• 1945- boje za osvobození (Korutany, Štýrsko)1945- boje za osvobození (Korutany, Štýrsko)

Page 5: Slovinsko

HISTORIE HISTORIE po 2. sv. po 2. sv. válceválce

• listopad 1945- Komunistická strana Jugoslávie zmanipuluje volby listopad 1945- Komunistická strana Jugoslávie zmanipuluje volby → v parlamentě získává rozhodující většinu → v parlamentě získává rozhodující většinu

• 29.11.1945- Federální a lidová republika29.11.1945- Federální a lidová republika• 1948- Tito X Stalin; koncentrační tábory pro politické vězně (Goli 1948- Tito X Stalin; koncentrační tábory pro politické vězně (Goli

Otok)Otok)• 1961- Hnutí nezúčastněných1961- Hnutí nezúčastněných• 1963- Socialistická federativní republika Jugoslávie (SFRJ)1963- Socialistická federativní republika Jugoslávie (SFRJ)• 4. 5. 1980- umírá Josip Broz Tito → politická krize4. 5. 1980- umírá Josip Broz Tito → politická krize• 1988- vojenský soud se třemi novináři (Janez Janša) z časopisu 1988- vojenský soud se třemi novináři (Janez Janša) z časopisu

Mladina → nespokojenost + snaha o nezávislostMladina → nespokojenost + snaha o nezávislost• 20. 1. 1990- poslední sjezd Svazu komunistů Jugoslávie20. 1. 1990- poslední sjezd Svazu komunistů Jugoslávie• 23. 12. 1990- referendum → 88% hlasů pro nezávislost Slovinska23. 12. 1990- referendum → 88% hlasů pro nezávislost Slovinska• 23. 6. 1991- oficiální vyhlášení nezávislosti Slovinska → jugoslávská 23. 6. 1991- oficiální vyhlášení nezávislosti Slovinska → jugoslávská

armáda obsazuje strategická místaarmáda obsazuje strategická místa• 7. 7. 1991- Brionská dohoda → 23. 12. 1991- slovinská ústava7. 7. 1991- Brionská dohoda → 23. 12. 1991- slovinská ústava• 15. 1. 1992- Evropská unie oficiálně uznává Slovinsko15. 1. 1992- Evropská unie oficiálně uznává Slovinsko• 22. 5. 1992- členem OSN22. 5. 1992- členem OSN• 6. 12. 1992- 1. svobodné volby (křesťanská demokracie SLS, 6. 12. 1992- 1. svobodné volby (křesťanská demokracie SLS,

liberální strany LDS, sociální a postkomunistické strany; liberální strany LDS, sociální a postkomunistické strany; prezidentem zůstává Milan Kučan, premiérem Janez Drnovšek)prezidentem zůstává Milan Kučan, premiérem Janez Drnovšek)

• 2003- prezidentem Janez Drnovšek2003- prezidentem Janez Drnovšek• 2004- zatím poslední parlamentní volby 2004- zatím poslední parlamentní volby → → premiérem předseda premiérem předseda

SDS Janez JanšaSDS Janez Janša - členem EU- členem EU

Page 6: Slovinsko

POLITIKAPOLITIKA Státní zřízeníStátní zřízení: republika (parlamentní demokracie od 25. 6. 1991): republika (parlamentní demokracie od 25. 6. 1991) Forma vládyForma vlády: parlamentní: parlamentní Správní členěníSprávní členění: 182 magistrátů, 148 obcí, 11 měst: 182 magistrátů, 148 obcí, 11 měst Dělení podle historických zemíDělení podle historických zemí: Přímoří (Primorska): Přímoří (Primorska)

Goreňsko (Gorenjska)Goreňsko (Gorenjska) Notraňsko (Notranjska) Notraňsko (Notranjska) Doleňsko (Dolenjska)Doleňsko (Dolenjska) Bílá krajina (Bela krajina)Bílá krajina (Bela krajina) Štýrsko (Štajerska)Štýrsko (Štajerska) Korutany (Koroška)Korutany (Koroška) Zámuří (Prekmurje) Zámuří (Prekmurje)

ČlenstvíČlenství: OSN (1992), CE (1993), GATT (1994), CEFTA (1997), OBSE, : OSN (1992), CE (1993), GATT (1994), CEFTA (1997), OBSE, NATO (2004), EU (2004), NATO (2004), EU (2004),

PrezidentPrezident: : Janez DrnovšekJanez Drnovšek Výkonná mocVýkonná moc: vláda (premiér : vláda (premiér Janez JanšaJanez Janša)) Legislativní mocLegislativní moc: parlament - Národní shromáždění Drževni zbor (90) : parlament - Národní shromáždění Drževni zbor (90)

- Národní rada Državni svet (40) - Národní rada Državni svet (40) Soudní moc: Soudní moc: Ústavní soudÚstavní soud

Page 7: Slovinsko

GEOGRAFICKÉ ÚDAJEGEOGRAFICKÉ ÚDAJE Rozloha: Rozloha: 20 273 km20 273 km²² Poloha: Poloha: 13°-17° v. d. a 45°-47° s. š. 13°-17° v. d. a 45°-47° s. š.  Sousední státy: Sousední státy: Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko, ItálieRakousko, Maďarsko, Chorvatsko, Itálie Klima: Klima: mírný pás, subtropický pás mírný pás, subtropický pás Průměrná roční teplotaPrůměrná roční teplota: -2: -2°°C v lednu, 21C v lednu, 21°°C v červenciC v červenci Průměrný srážkový úhrnPrůměrný srážkový úhrn: 1000 mm na pobřeží, 3500 mm v Alpách, 800 : 1000 mm na pobřeží, 3500 mm v Alpách, 800

mm na jihovýchodě země, 1400 mm ve středním Slovinskumm na jihovýchodě země, 1400 mm ve středním Slovinsku Geografické regionyGeografické regiony: Alpy, Dinárská oblast, Panonská nížina, Středomoří: Alpy, Dinárská oblast, Panonská nížina, Středomoří PohoříPohoří: Julské Alpy (Triglav- 2864 m) : Julské Alpy (Triglav- 2864 m) , Karavanky, Kamniško- Savijnské , Karavanky, Kamniško- Savijnské

Alpy (Pohorje)Alpy (Pohorje) ŘekyŘeky: : SočaSoča, Vipava, Idrijica, , Vipava, Idrijica, SávaSáva, Savinje, Krka, Sutla, , Savinje, Krka, Sutla, DrávaDráva, Mura , Mura

a Kolpaa Kolpa NP: NP: Triglavský národní parkTriglavský národní park, , Regionální parky Škocijanské jamy Regionální parky Škocijanské jamy

(UNESCO), Kras (mnoho krápníkových jeskyní- Postojna, Škocjan – (UNESCO), Kras (mnoho krápníkových jeskyní- Postojna, Škocjan – UNESCO) ..UNESCO) ..

Polovina země (10 124 kmPolovina země (10 124 km²²) je pokryta lesními porosty, někde i původní ) je pokryta lesními porosty, někde i původní lesy (Kočevja)lesy (Kočevja)

Page 8: Slovinsko
Page 9: Slovinsko

84 ha Vznik: 1924 Nejvyšší vrchol Triglav (2864 m) Rakousko, Slovinsko, Itálie Pramen řek Dráva a Soča Ledovcová jezera: Bohinjské, Triglavské, Krišké, Krnské Vodopády: Savica v Bohinji, Peričníky v údolí Vrata, vodopády u Martuljuku, Skočniky na Bílem potoce, Nadiža v Tamarju Další vrcholy: SZ- Jalovec, Mangart; SV- Prisojnik, Škrlatica a Martljukova skupina s horou Špik; střed- Kanjavec a Lepo Špišje, J- Bohinjský hřeben, Krn Muflon, kozoroh, horský orel, sysel

TRIGLAVSKÝ NÁRODNÍ PARK

Page 10: Slovinsko

OBYVATELSTVO Počet obyvatel: 2 011 600 (2006) Přirozený přírůstek: - 0,05% Hustota zalidnění: 95/km² Etnické složení: Slovinci (83,06%), Chorvati (1,81%), Srbové

(1,98%), Bosenci (1,10%), .. Náboženství : katolíci (57,8%), ateisté (10,1%), muslimové (2,4%),

pravoslavní křesťané (2,3%) .. Jazyk: slovinština, italština a maďarština Střední délka života: ženy - 80,3 let

muži - 72,6 let Věkové složení: 0 – 14 ..... 16,1%

14 – 64 …. 69,6% nad 65 ..… 14,3%

Gramotnost: 99% Urbanizace: 49,1% Města: Lublaň, Maribor, Kranj, Celje, Koper

Page 11: Slovinsko

HOSPODÁŘSTVÍ HDP: 29,441 Mld. € (14,691 € / os.) – 2006

→ růst o 4,4 % Přírodní zdroje:

uhlí, dřevo lignit, uran, olovnato- zinkové rudy, sůl

Zemědělství: pšenice, kukuřice, brambory, ovoce, víno,

mléko, med (Štajerska), zelí, chmel prasata, drůbež, hovězí dobytek, lipicáni

(vesnice Lipice) Cestovní ruch:

Pobřeží Jaderského moře (Koper, Piran, Portorož)

Julské Alpy, Bledské jezero, Kras Tranzitní doprava: turisté mířící do

Chorvatska

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP

2,3%34,7%

62,9%

zemědělství průmysl služby

Page 12: Slovinsko

PRŮMYSL Tradiční

textilní (Kranj) nábytkářský papírenský potravinářský

Chemický Krka (Novo Město) Henkel

Hutnictví ocelárny v Jesenici

Těžba uhelné doly v Trbovlje a Hrastniku

Strojírenský automobilky Renault- Revat v Novem Městě autobusy TAM-BUS- Maribor

Elektrotechnický Gorenje (vývoz do SRN, Fr., VB, ČR, Ch., Dán., Rak., Pol., It. a USA)

Energetický hydroelektrárny (Dráva, Soča) atomová elektrárna v Kršku

Page 13: Slovinsko

Doprava

Silnice - 19 586 km Železnice - 1 201 km (1849 - 1. vlak z Vídně do Lublaně)

Page 14: Slovinsko

Zajímavosti

Sport: lyžování (Kranjska Gora, Pohorje u Mariboru, Vogel nad Bohinjským jezerem, Kanin nad Bovcem, Rogla nad lázněmi Zreče, Krvavec vedle

Ljubljaně, Pokljuka), horolezectví, veslování, cyklistika, parašutismus, potápění, golf, lov, rybolov

Gastronomie: velké množství polévek, jednoločnica, ričet, jota, štruklji, krofi, prekmurska gibanica, potica

Umění: hudba – Jakob Petelin Gall, Vlado Kreslin

Jízda vpravo

Page 15: Slovinsko

Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost

Page 16: Slovinsko

LUBLAŇ

- 323 000 obyvatel- legendárním zakladatelem Iásón - drak v symbolu města- první obyvatelé již před 5000 lety → Ilyrové → Keltové → Římané → se

zánikem Západořímské říše zaniká i Emona → Slované → 1144- Laibach (→ Luwigana) → od 13. st. pod nadvládou habsburské říše jako hlavní město Kraňska → po zemětřesení r. 1511 renesanční podoba → 17. st.- baroko + rozvoj

kulturního života → během napoleonských válek hl. městem tzv. Ilyrských provincií → 1821- zasedání kongresu Svaté Aliance → 1849- první vlak z Vídně → 1895- po velkém zemětřesení secesní podoba → po připojení ke Království SHS hl. městem Drávské Bánoviny → Národní galerie (1918), Univerzita (1919), Akademie věd a umění (1938) → během 2. sv. války obsazena Italy → centrem SFRJ → po 1991 hl. městem nezávislého Slovinska

Page 17: Slovinsko
Page 18: Slovinsko
Page 19: Slovinsko
Page 20: Slovinsko
Page 21: Slovinsko
Page 22: Slovinsko
Page 23: Slovinsko
Page 24: Slovinsko
Page 25: Slovinsko
Page 26: Slovinsko
Page 27: Slovinsko
Page 28: Slovinsko
Page 29: Slovinsko
Page 30: Slovinsko
Page 31: Slovinsko
Page 32: Slovinsko
Page 33: Slovinsko
Page 34: Slovinsko
Page 35: Slovinsko
Page 36: Slovinsko
Page 37: Slovinsko
Page 38: Slovinsko
Page 39: Slovinsko
Page 40: Slovinsko
Page 41: Slovinsko
Page 42: Slovinsko

Maribor

• pod hradem Markburg• 1254- zisk městských

práv od konce 19. století- název Maribor

• 1961- universita• velká železniční

křižovatka a dálnice na Záhřeb, Lublaň a Štýrský Hradec

• autobusy TAM-BUS

Page 43: Slovinsko
Page 44: Slovinsko

Recommended