Efektivní projektový controlling
Analýza výsledků stavebnictví za rok 2010
Aneb již žádné polštáře a nemilá překvapení na konec str. 10
Ve stavebnictví již druhým rokem klesá poptávka po jeho produkci str. 7
Udržitelné stavění Koncept, který se v krátké budoucnosti musí stát klíčovým pro rozvoj celého odvětví str. 4
SMARTStrategický Management | Analýzy | Rozhovory | Trendy březen 2011
stavebnictví
2
TrendyUdržitelné stavění ........................................................4
Výsledkový servisVýsledky stavebnictví za rok 2010 ...............................7
Strategický managementEfektivní projektový controlling ve stavebnictví .........10
V kanceláři finančního řediteleDaňové novinky roku 2011 ........................................13
MakroanalýzaJaký vývoj ekonomiky můžeme očekávat? .................14
RozhovorIng. Martin Borovka, EUROVIA CS .............................16
AnalýzaRekonstrukce panelových bytových domů – opět v roce nula!? ...................................................18
Obsah
3SMARTstavebnictví • březen 2011
Vážení čtenáři,
vítejte u již druhého vydání magazínu SMART Stavebnictví, publikace připravené Svazem podnikatelů ve stavebnictví v České republice ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte a společností ÚRS Praha.
Publikace je primárně určena vrcholovému a střednímu managementu stavebních společností a klade si za cíl přinášet nový pohled na různé stránky řízení stavebních firem a poskytovat informace, které ze stavebnictví mohou udělat opravdu ‘SMART’, nebo-li chytré, vysoce znalostní odvětví. Už do svého názvu si publikace vytkla svůj základní obsah, tedy články z oblasti Strategického Managementu, Analýzy odvětví, Rozhovory s významnými manažery odvětví a přibližování Trendů a úspěšných příkladů, která se v odvětví objevují.
Ústředním tématem tohoto vydání je pohled prezidenta SPS na budoucnost stavebnictví s příznačným názvem Udržitelné stavění. Tento pohled může být inspirací pro celospolečenskou diskusi o nutnosti vytvoření komplexní koncepce pro rozvoj celé naší ekonomiky, pochopení rizik i konkurenčních výhod a stanovení nosných oborů na které se zaměřit. Na smysluplnou koncepci rozvoje celé ekonomiky musí navazovat jednotlivé dílčí koncepce jejích jednotlivých pilířů, mezi něž stavebnictví zcela nepochybně patří. Teprve pak se mohou investice stát významným hybatelem ekonomiky jakožto aktivum generující budoucí příjmy a nebýt vnímány jen jako řádek výdajové stránky rozpočtu.
V aktuálním čísle SMARTu najdete také pohled ekonoma Luďka Niedermayera na současný vývoj ekonomiky v letošním roce, komentovaný výsledkový servis stavebnictví za rok 2010 a analýzu trendů, které lze z těchto výsledků vyvozovat, novinky v daňové legislativě a pohled na další budoucnost podpory revitalizace panelových sídlišť. V rámci rubriky Strategický management se tentokrát zaměřujeme na jednu z nejdůležitějších oblastí řízení stavebních firem, tedy projektový controlling. Věřím, že popsané principy a navržená řešení Vám pomohou při přemýšlení o tom, jak efektivně získávat správné a včasné informace o projektech využitelné pro řízení. Na závěr bych ještě upozornil na velmi zajímavý rozhovor, který nám pro toto číslo poskytl generální ředitel společnosti Eurovia, pan Martin Borovka.
Základním posláním tohoto magazínu je poskytovat relevantní informace pro řízení stavebních firem. Věřím, že Vám informace, předkládané v tomto čísle přijdou zajímavé a najdete v nich příležitosti pro Vaše podnikání či alespoň vyvolají další diskusi, která posune stavebnictví a stavební firmy zase o kousek dál.
Michal PetrmanPartner, Deloitte Česká republika
Úvod
Investice by se měly stát významným hybatelem
ekonomiky jakožto aktivum generující budoucí příjmy
a nebýt vnímány jen jako řádek výdajové stránky rozpočtu.
4
Trendy
Udržitelné stavěníPojem, který je v ČR stále na okraji zájmu – „trvale udržitelné stavění“ - se v krátké budoucnosti musí stát klíčovým pro rozvoj celého odvětví a ovlivní uvažování a chování všech podnikatelských subjektů. Objevuje se stále častěji v různých analýzách a prognózách, formálně i věcně navazuje na obecnější pojem „udržitelný rozvoj“. Jestliže u trvale udržitelného rozvoje je smysl i cíl poměrně jasný, u stavění to prozatím ve všeobecnou známost ani povědomí nevešlo.
Současná finanční a ekonomická krize nastala v době, do níž se pro-mítly důsledky několika paralelně dlouhodobě probíhajících jevů:
• globalizace;
• demografická exploze v rozvojových zemích;
• neobyčejně rychlý růst ekonomik velkých rozvojových zemí jako jsou Čína, Indie, Brazílie a další, s jejich rychle rostoucí potřebou zdrojů energie a surovin, ale i důsledky na znečišťování ovzduší a vod;
• informační exploze;
• rostoucí míra urbanizace, která vede k růstu satelitních měst s vysokými požadavky na zábor půdy, dopravu a finanční zdroje;
• růst rychlosti ubývání přírodních zdrojů, způsobený plýtvavým charakterem soudobého fungování vyspělých ekonomik;
• celoplanetární klimatické důsledky stávajícího výrobního způsobu, založeného na vysoce nehospodárném využívání neobnovitelných zdrojů energie, zejména fosilních paliv;
• nevhodný ekonomický mechanismus, který neodráží v tvorbě cen náklady související se škodami na životním prostředí a který činí ekonomicky efektivním i ničení životního prostředí.
Je zcela zřetelné, a není to náhodou, že většina z těchto faktorů zákonitě velmi intenzivně působí proti základním principům udržitel-ného rozvoje společnosti. Země Evropské unie v roce 2007 podepsaly dohodu o vyhlášení řady programů, které jsou závazné a vyžadují od členských zemí splnění stanovených limitů a hodnot ve stanovených termínech do roku 2020 a 2050.
Naléhavost úkolů trvale udržitelného rozvoje vedla orgány EU k vypra-cování společné strategie výzkumu pro evropský stavební průmysl do roku 2030, orientující země EU k přípravě a zabezpečení cílů, určených a dohodnutých při schvalování Lisabonské smlouvy. Rozhodující jsou opatření k úsporám energie, snížení emisí škodlivých plynů a náhradě klasických zdrojů energie obnovitelnými. Toho lze vzhledem k rozsahu stávajících stavebních fondů docílit jak v nové výstavbě, především ale v rekonstrukcích a modernizaci těchto fondů – zejména budov, které spotřebovávají až 40% veškeré vyrobené energie o zodpovídají přibližně za 36% emisí skleníkových plynů. Strategie je pro členské země závazná a vyžaduje od nich splnění stanovených limitů a hodnot. Platí tedy i pro naši republiku.
Protože pouhé stanovení limitů není dostatečným opatřením k zabezpečení realizace úspor, přikročily vlády řady evropských zemí
v uplynulých letech k rozsáhlým investicím a motivaci v této oblasti, jakož i k účinné mezinárodní spolupráci. Většina zemí s vyspělým stavebnictvím (Velká Británie, Francie, Německo, Švédsko a další země) vyhlásily vládní nebo rezortní programy pro oblast udržitelného stavění, jejichž realizace má zajistit splnění uvedených cílů, obsahujících zcela konkrétní termínovaná opatření i způsob jejich financování a kontroly. Vládní opatření vycházejí z poznatku, že nejúčinnější jsou ta opat-ření, která mají charakter podnikatelský, to jest taková, která jsou pro všechny účastníky finančně výhodná. Znamená to důraz na přednostní využití forem ekonomické stimulace. Získá se tím zájem a potřebný objem investic od podnikatelů a domácností.
Nedílnou součástí přípravy a realizace celého procesu je včasné, finančně i odborně náročné informační zabezpečení. O tom svědčí desítky workshopů, seminářů a informačních kampaní, pořádaných pro odbornou veřejnost i stavební dodavatelské firmy. Rovněž denní tisk a televizní či rozhlasové vysílání a dokonce specializované programy hlavních veřejnoprávních médií informují trvale veřejnost o problémech, novinkách, úspěšném řešení dílčích problémů udržitelné výstavby, s pří-klady staveb i výrobků, ale i výstavby či rehabilitace celých městských čtvrtí. Jejich cílem je poskytovat informace široké veřejnosti a získávat podporu pro udržitelné stavění stávajících i budoucích uživatelů staveb. Kromě potřebné a důležité informovanosti je významným produktem i vytváření příznivého dojmu o stavebnictví. Právě takový synergický efekt by trvale přispíval i našemu v současné době médii nedobře pre-zentovanému stavebnictví.
Evropský parlament ve Štrasburku přijal na svém zasedání 15. prosince loňského roku Usnesení k revizi akčního plánu pro energetickou nároč-nost. Ukládá v něm, jaká opatření mají být přijata výkonnými orgány EU a národními vládami v nejbližší době v oblasti udržitelné výstavby v kapitolách: soulad se stávajícími právními předpisy, energetická infra-struktura, rozvoj měst a budov, informační a komunikační technologie, doprava, pobídky a financování. Očekáváme s napětím, která instituce nebo orgán se tohoto úkolu u nás zhostí.
Rozhodující jsou opatření k úsporám energie, snížení emisí škodlivých plynů a náhradě klasických zdrojů energie obnovitelnými.
5SMARTstavebnictví • březen 2011
Vypracování, projednání, schválení a realizace vládních programů představuje obrovské úsilí a úzkou spolupráci řady orgánů státní správy, územních orgánů, odborných kapacit sdružených v SIA – Rada výstavby (ČKAIT, ČSSI, ČKA, SPS, Asociace konzultačních inženýrů a další), společně s developery, hlavními výrobci stavebních hmot a výrobků pro stavby, zástupci měst a obcí, architektonických a projektových ateliérů a dalšími partnery ve výstavbě.
V organizační struktuře MPO neexistuje útvar stavebnictví, i když je toto ministerstvo jako jediný vládní orgán podle platného kompetenčního zákona odpovědné za oblast stavebnictví a výroby stavebních hmot. Žádný z jeho útvarů nemá potřebné informace a tudíž je ani nemůže poskytovat a nést odpovědnost za neblahý stav v této oblasti.
Z toho plyne naprostá neznalost hlavních cílů a směrů vývoje evropského stavebnictví i návazných oborů, trvale klesající rozsah výzkumných kapacit odvětví, jakož i nedostatek finančních prostředků na zabezpečení takových prací externími kapacitami. Dalším důsledkem je pak i nedostatek koordinace činnosti více resortů, podílejících se na výstavbě, stejně jako využití specializovaných a nevládních organizací v odvětví. Česká republika má v oblasti udržitelné výstavby za vyspělými zeměmi několikaleté zpoždění a naléhavost této otázky nebyla dosud kompetentními místy pochopena. Důsledky pro budoucí konkurence-schopnost odvětví není obtížné dohlédnout.
Ačkoli SPS již dva roky jedná s věcně příslušnými resorty o potřebě programu udržitelné výstavby, neexistuje u nás žádný. Ten by měl s vyu-žitím poznatků vládních dokumentů zemí západní Evropy vyhlásit cíle, formy a výši podpory státu a sjednotit úsilí státních a územních orgánů, podnikatelských kruhů, ale i vědeckých a výzkumných pracovišť, škol a učilišť a zabezpečit informování široké veřejnosti.
Vláda ČR schválila v lednu 2010 aktualizaci Strategie udržitelného roz-voje nazvanou Strategický rámec udržitelného rozvoje, k níž v průběhu přípravy dokumentu vyjádřil konstruktivní připomínky i SPS ve smyslu potřeby konkretizace a uložení úkolů příslušným odpovědným resortům s využitím poznatků zahraničních dokumentů a jejich několikaletého předstihu v této oblasti.
V české ekonomice - podobně jako v dalších zemích EU - dojde v nejbližších letech k zásadním strukturálním změnám, s významnými důsledky pro stavebnictví. Svaz podnikatelů ve stavebnictví ve své pub-likaci Vývoj stavebnictví do roku 2012 věnuje kapitolu dlouholeté vizi stavebnictví a návrhům opatření pro rozvoj odvětví stavebnictví v České republice po odeznění ekonomické krize.
V souvislosti se změnou struktury poptávky se masivně prosadí nové progresivní materiály a stavební prvky, podporované využitím moderních technologií. Dojde k zefektivnění stavební výroby a změně manažerských přístupů směrem ke konceptu „štíhlého stavebnictví“.
Rozsáhlé investice budou směřovat k úsporám ve spotřebě energie a dal-ších přírodních zdrojů, k výstavbě kapacit souvisejících s obnovitelnými zdroji, návratu k jaderné energetice. Dojde k přehodnocení současných územních a urbanistických koncepcí, to vše s cílem podstatného snížení objemu, vzdáleností a energetické náročnosti přepravy nákladů i osob, snížení spotřeby surovin a energie, výrazného prodloužení životnosti výrobků a staveb, předcházení vzniku poruch a havárií, ale i omezení vlivu nepředvídatelných jevů na hospodářský i civilní život obyvatel.
V organizační struktuře MPO neexistuje útvar stavebnictví, i když je toto ministerstvo jako jediný vládní orgán podle platného kompetenčního zákona odpovědné za oblast stavebnictví a výroby stavebních hmot.
6
Trendy
Převážná většina prací souvisejících s realizací změn bude vyžadovat stále kvalifikovanější pracovní sílu, které stavebnictví již dnes pociťuje v Evropě značný nedostatek - v řádu desítek tisíc pracovníků v jednotlivých zemích a celkově několik set tisíc osob.
Za předpokladu, že nebude včas přijato do učebního poměru a vyškoleno dostatečné množství mladých pracovníků, nebudou stavební firmy schopny realizovat zakázky, neboť podmínky zadavatelů pro kvalitativně náročnější stavby z hodnotnějších a tedy dražších materiálů a komponentů se budou trvale zpřísňovat.
Pro stavební společnosti jsou důležité dva aspekty: enviromentální limity a ekonomické a sociální limity, vyplývající ze zvyšujících se konkurenč-ních tlaků. Manažeři počínají zvolna vnímat, že jim „zelené iniciativy“ mohou přinést konkurenční výhodu. Výhrou bude, až jim budou tuto výhodu opravdu přinášet, protože osvícených investorů je prozatím velmi poskrovnu. Jejich prioritou je především pořizovací cena a nikoli nalézání zdokonalených řešení staveb, která zajistí ekonomickou výhod-nost, budou prospěšná společnosti a ohleduplná k životnímu prostředí.
Filozofie rozvoje firem v konceptu udržitelného rozvoje musí směřovat ke klientům a partnerům v pěstování vztahů, založených na vzájemném naslouchání, důvěře a transparentnosti. Firma musí mít zodpovědný přístup k vlastním zaměstnancům v oblasti bezpečnosti, zdraví a rozvoje znalostí. Také musí být vstřícná k regionům, účastnit se na ekonomic-kém a sociálním životě v místech svého podnikání.
V oblasti podpory životního prostředí a inovací musí podporovat ekolo-gická řešení při projektování staveb a snižovat environmentální dopady stavenišť. Znamená to ekologicky šetrné provádění stavby a právě tak ekologicky šetrné zařízení staveniště, provozované jako „zelená budova“.
Udržitelné stavění je nutno vnímat také jako základ stability národní ekonomiky. Na prvním místě by měla být vize budoucího směrování státu, kterou dlouhodobě postrádáme. Z ní by mělo být patrné, z čeho bude generovat příjmy a co bude přidaná hodnota, kterou může a chce nabídnout. Na to musí navazovat dílčí koncepce a rozhodnutí, jaké investice jsou nutné a potřebné k dosažení těchto příjmů, kdy si je stát může dovolit a jak je bude financovat. Za předpokladu, že daná investice má jasně spočítané efekty, je možné i její dluhové financování. Stát si musí uvědomit svou výlučnou pozici coby největšího a nejsilněj-šího investora a zákazníka pro stavebnictví a jeho ekonomický význam. Měl by svoji investiční koncepci stavět jako proticyklickou, nikoli procyklickou.
Budoucnost stavebnictví je závislá nejen na vývoji ekonomiky, ale také na tom, zda vláda bude považovat veřejné investice za účinný prorůs-tový a proticyklický nástroj. Klíčové je zajištění plynulosti, neboť výkyvy v poptávce vedou zejména k vytváření nadbytečných kapacit nebo naopak k jejich nedostatku. Jde o kapacity personální, ale i technického vybavení. Stát jako největší investor stavebních zakázek má neza-stupitelnou roli ve vytváření stabilizačního efektu. Musí dlouhodobě plánovat, aby stabilizoval poptávku na trvale (dlouhodobě) udržitelné úrovni. Při tom nesmí opomenout pozitivní, ale zejména i negativní účinek vysokého multiplikačního efektu stavebnictví. Udržitelné stavění tedy z tohoto velmi důležitého úhlu pohledu znamená návrat k přiměřenosti.
Lze vyslovit osobní závěr, že podobně jak ukazují zahraniční zkuše-nosti, bez okamžitého impulsu vlády ČR, který by vyhlásil, zkoordinoval a usměrnil za pomoci značné finanční podpory program udržitelného stavění, se nemůže podařit dílčími opatřeními docílit ani potřebné spolupráce těch, kdo se na programu budou muset podílet, ale ani žádoucích výsledků.
Na závěr bych rád vyslovil naději, že i v naší republice najde udržitelné stavění nejen své přesvědčené propagátory, ale hlavně ty, kteří jim budou chtít naslouchat a také jim rozumět.
Manažeři počínají zvolna vnímat, že jim „zelené iniciativy“ mohou přinést konkurenční výhodu. Výhrou bude, až jim budou tuto výhodu opravdu přinášet, protože osvícených investorů je prozatím velmi poskrovnu.
Václav Matyáš je prezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR
7SMARTstavebnictví • březen 2011
V roce 2010 bylo zadáno celkem 3 913 veřejných zakázek na stavební práce v úhrnné hodnotě 122 173 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 1 715 zakázek (43,8 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 46 519 mil. Kč (38,1 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 2 198 zakázek (56,2%) v hodnotě 75 664 mil. Kč (61,9 % z celkové hodnoty zadaných zakázek).
Hodnota zadaných zakázek v roce 2010 byla oproti roku 2009 o 71,388 mld. Kč nižší, oproti roku 2008 činí tento rozdíl dokonce 86,135 mld. Kč.
V relativním vyjádření klesla meziročně celková hodnota zadaných zakázek v roce 2010 o 37,0 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 12,9 % a u zakázek na inženýrské stavby o 46,2 %, v tom u zakázek na stavby dopravní infrastruktury o 75,7 %.
Tento vysoký výpadek v zadaných zakázkách se zákonitě projeví v následujících 2 letech poklesem stavební produkce pro veřejný sektor v řádu 10 – 15 % s dopadem do zaměstnanosti ve stavebnictví.
Veřejné zakázky na stavební práce získalo v roce 2010 celkem 1 189 společností.
Z celkové hodnoty 122 173 mil. Kč 3 913 zadaných veřejných zakázek v roce 2010 připadlo 90 136 mil. Kč na 3 641 zakázek zadaných samostatným zhotovitelům a 32 037 mil. Kč na 272 zakázek zadaných 272 sdružením zhotovitelů.
Propad hodnoty zadaných zakázek u sdružení zhotovitelů v roce 2010 je dán praktickým zastavením zadávání velkých projektů dopravní infrastruktury v roce 2010.
Největší objem veřejných zakázek v roce 2010 získaly společnosti Skupiny Metrostav - samostatně 4 490 mil. Kč plus podíl z hodnoty 8 090 mil. Kč získaných ve sdruženích.
Druhý v pořadí, společnosti Skupiny VINCI EUROVIA, získaly jako samostatné subjekty zakázky v hodnotě 3 228 mil. Kč plus podíl z hodnoty 7 302 mil. Kč získaných ve sdruženích.
Třetí v pořadí, společnosti Skupiny OHL ŽS získaly jako samostatné subjekty zakázky v hodnotě 4 461 mil. Kč plus podíl z hodnoty 3 077 mil. Kč získaných ve sdruženích, společnosti.
Z celkového počtu 3 913 veřejných zakázek na stavební práce za 122 173 mil. Kč zadaných v roce 2010 zadali zadavatelé vládního sektoru 714 zakázek v úhrnné hodnotě 33 692 mil. Kč, zadavatelé municipálního sektoru 2 955 zakázek v úhrnné hodnotě 69 025 mil. Kč a ostatní zadavatelé 244 zakázek v úhrnné hodnotě 19 456 mil. Kč.
Hodnota zadaných zakázek v roce 2010 meziročně poklesla u vládního sektoru o 61,6 %, u municipálního sektoru o 29,9 %, u ostatních zadavatelů vzrostla o 149,6 % (tabulka 2).
Výsledkový servis
Výsledky stavebnictví za rok 2010Rok 2010 nebyl pro stavebnictví jednoduchý. Ve stavebnictví již druhým rokem klesá poptávka po jeho produkci, rentabilita podnikání se snižuje, zvyšuje se převis nabídky nad poptávkou. Pokračuje trend, kdy stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku poklesu zakázek. Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě ještě nedosáhl svého dna. Výrazným faktorem v této souvislosti je i pokles veřejných zakázek na stavební práce.
Směr výstavby rok 2010 rok 2009 rok 2008
Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč
POZEMNÍ STAVBY 1 715 46 519 2 113 53 380 1 426 47 686
Z toho: Občanská infrastruktura 1 465 41 142 1 868 48 416 1 232 43 884
Bytové stavby 250 5 377 245 4 964 194 3 802
INŽENÝRSKÉ STAVBY 2 198 75 654 2 279 140 631 2 202 160 622
Z toho: Dopravní infrastruktura 761 23 721 935 97 502 1 006 116 014
Technická infrastruktura 1 437 51 932 1 344 43 129 1 196 44 607
CELKEM 3 913 122 173 4 392 194 011 3 628 208 308
8
Výsledkový servis
Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2010 bylo Ředitelství silnic a dálnic, které zadalo 89 zakázek za 9 198 mil. Kč, 2. v pořadí Ministerstvo financí ČR a jím řízené organizace zadalo 36 zakázek za 3 285 mil. Kč a 3. v pořadí Fakultní nemocnice u sv. Anny zadala 3 zakázky za 2 410 mil. Kč.
U municipálního sektoru v roce 2010 zadalo největší objem zakázek Hlavní město Praha - 77 zakázek za 3 822 mil. Kč. Statutární město Brno 2. v pořadí zadalo 73 zakázek za 2 306 mil. Kč a 3. v pořadí Městská část Praha 8 zadala 7 zakázek za 1 585 mil. Kč.
Největší objem zakázek 18 054 mil. Kč, 14,8 % z celkového objemu zadaných zakázek, byl v roce 2010 zadán v Jihomoravském kraji. Hodnota zadaných zakázek v roce 2010 meziročně stoupla pouze v Jihomoravském kraji a to o 79,8 %, v ostatních 13 krajích klesla, z toho nejvíce o 72,3 % v Olomouckém kraji.
Rok 2010 se vyznačoval výrazným poklesem v zadání velkých veřejných staveb. V roce 2010 bylo zadáno pouze 7 staveb v kategorii nad 1 mld. Kč (včetně DPH) v úhrnné hodnotě 11 810 mil. Kč (tabulka 3).
Problematickým je propad poptávky v inženýrském stavitelství, zejména staveb dopravní infrastruktury, kde rozhodující roli mají veřejné zakázky a vtažení soukromého sektoru formou PPP projektů je v začátcích.
Rovněž se v nejbližší době nedá očekávat výrazný nárůst poptávky v segmentech soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. Tyto dva poptávkové segmenty se v období konjunktury výrazně podílely na celkové dynamice stavební produkce.
Negativní dopad na vývoj stavebnictví může mít prodlužování placení pohledávek ne jen investory, ale i mezi stavebními firmami. Rovněž zvýšení DPH u bytové výstavby může sehrát svoji negativní roli. Růst výkonnosti české ekonomiky v letošním, ale i v dalších letech, však může přinést nové růstové stimuly i pro oblast výstavby.
Nabídka stavebních prací je vytvářena cca 320 tis. podnikatelskými subjekty, z kterých cca 29 tis. připadá na obchodní společnosti. Významný podíl na trhu mají podnikatelské subjekty pod zahraniční kontrolou.
Celkově poklesla produkce stavebnictví za rok 2010 ve stálých cenách meziročně o 7,8 % a vyjádřená ukazatelem „S“ (dle dodavatelských smluv) dosáhla v absolutní hodnotě úrovně cca 492 mld. Kč. Inženýrské stavitelství se snížilo o 8,4 %, produkce pozemního stavitelství klesla o 6,7 %.
K výraznému poklesu stavební výroby došlo již v 1. čtvrtletí 2010 a struktura a dynamika se začala významně proměňovat ve prospěch inženýrské výstavby. V závěru roku 2010 se dynamika pozemního a inženýrského stavitelství vyrovnala. Situaci u podniků s 50 a více zaměstnanci dokresluje graf na následující straně.
Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu až prosinci 2010 stavební práce „S“ v hodnotě 251,627 mld.Kč. Oproti roku 2009 bylo provedeno o 8 % stavebních prací „S“ méně. Průměrná mzda v podnicích s 50 a více zaměstnanci vč. developerů v tomto období roku 2010 dosáhla 29 042 Kč (nárůst o 2,7 %).
K relativně nízkému poklesu celkové stavební produkce oproti očekávání v r. 2010 přispěly faktory, které se v roce 2011 nebudou v takovém rozsahu zřejmě opakovat. Patří sem zejména výstavba solárních elektráren a program Zelená úsporám.
Výrazný je pokles zahajovaných bytů (cca 24,6%). Rovněž dokončené byty v roce 2010 poklesly o 6,3 %.
Ve stavebnictví ve 3. čtvrtletí 2010 bylo zaměstnáno 465 tis. pracovníků, což ve srovnání s rokem 2009 je o 38 tis. pracovníků méně.
Ceny stavebních prací v porovnání s rokem 2009 poklesly indexem 99,5 a reagovaly tak na situaci odvětví, jejich pohyb je výrazně pod úrovní inflace.
Ke konci 4. čtvrtletí 2010 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 9,1 tisíc zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 143,3 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 124,7 mld. Kč, a na práce v zahraničí 18,6 mld. Kč.
Tabulka 2:
Sektor zadavatele rok 2010 rok 2009 rok 2008
Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč
Vládní sektor 714 33 692 1 021 87 809 1 056 125 886
Municipální sektor 2 955 69 025 3 130 98 406 2 365 60 049
Ostatní sektor 244 19 456 241 7 796 207 22 373
CELKEM 3 913 122 173 4 392 194 011 3 628 208 308
Tabulka 3:
Velikostní kategorie zakázek (mil. Kč)
rok 2010 rok 2009 rok 2008
Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč
Více než 1 000 7 11 810 25 74 801 26 90 868
500 – 1000 24 16 265 14 9 244 31 21 847
400 – 499 11 5 048 13 5 697 7 3 174
300 – 399 14 5 544 14 4 790 26 9 026
200 – 299 32 7 458 45 10 960 28 6 690
100 – 199 124 17 232 111 15 336 123 17 067
Celkem nad 100 212 63 357 222 120 828 241 148 671
50 – 99 211 14 768 250 17 659 172 11 971
0 – 50 3 490 44 048 3 920 55 524 3 215 47 666
CELKEM 3 913 122 173 4 392 194 011 3 628 208 308
9SMARTstavebnictví • březen 2011
V porovnání se 4. čtvrtletím 2009 poklesla hodnota uzavřených zakázek ke konci 4. čtvrtletí 2010 cca o 18 % (což představuje cca 30 mld. Kč). Pokračuje trend minulého roku, stavební firmy ztrácejí zásobu práce.
Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 4. čtvrtletí 2010 připadalo na veřejné zakázky 82,0 mld. Kč a na soukromé 42,6 mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna i tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, které mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek.
Další vývoj ve stavebnictví bude kriticky záviset na rozsahu a intenzitě úsporných opatření státu v oblasti investic, „ochotě“ a motivaci soukromého sektoru a obyvatelstva alokovat finanční prostředky do stavebních investic a v neposlední řadě na reakci, přizpůsobení se stavebních firem změněným náročnějším podmínkám stavebního trhu. I přes problémy, se kterými se stavebnictví v současné době potýká, patří mezi významná národohospodářská odvětví a lze ho využít jako jeden z dynamických faktorů národní ekonomiky s výrazným multiplikačním efektem pro celou ekonomiku a stabilizaci zaměstnanosti.
Zdeněk Kunc je ředitelem inženýrské činnosti ÚRS PRAHA, a.s. se zaměřením na analýzy, statistiku stavebnictví ČR, koncepce rozvoje a strategie odvětví.
0
20 000
leden únor březen duben květen červen červenec zářísrpen říjen listopad prosinec
40 000
60 000
80 000
100 000
120 000
140 000
160 000
PS 2010
PS 2009
IS 2010
IS 2009
0
20 000
leden únor březen duben květen červen červenec zářísrpen říjen listopad prosinec
40 000
60 000
80 000
100 000
120 000
140 000
160 000
PS 2010
PS 2009
IS 2010
IS 2009
Stavební produkce „ZSV“ - pozemní a inženýrské stavitelství načítaně - mld. Kč(stavební podniky s 50-ti a více zaměstnanci)
„ZSV“ - základní stavební výroba (práce provádená vlastními pracovníky)
150,0
200,0
250,0
0,0
50,0
4Q 05 4Q 06 4Q 07 4Q 08 4Q 09 4Q 10
100,0
150,0
200,0
250,0
Vývoj zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.)
Zakázky celkem ke konci čtrtletí
Nové zakázky ve čtvrtletí tuzemsko
Pozemní stavitelství
Inženýrské stavitelství
10
Strategický management
Efektivní projektový controlling ve stavebnictvíaneb již žádné polštáře a nemilá překvapení na konec
Plánování a řízení na základě analýzy skutečnosti je základním stavebním kamenem.
Stavební trh v současné době bojuje s výraznou depresí, jen v České republice došlo oproti předkrizovému období ke snížení stavební produkce přibližně o čtvrtinu. Nejen v národním, ale i v celoevropském kontextu lze tedy na stavebním trhu očekávat výrazné strukturální změny. K zajištění přežití a efektivního rozvoje stavební společnosti je nezbytným krokem zvýšení účinnosti, kvality, kontroly a transparentnosti ekonomických a controllingových procesů v rámci systému řízení a organizace.
Projektový controlling se po dobách „zapomenutí“ v současné stavebně vratké době právem stává významnou samostatnou a rovnocennou částí vnitropodnikového řízení. Jeho základním úkolem ve stavebnictví je snižování rizikovosti projektů při současném tlaku na udržování jejich cílové rentability tak, aby ve svém souhrnu umožňovaly růst hodnoty společnosti jako celku a zvyšovaly důvěru případných investorů. Projektový controlling zároveň zaručuje soulad tří kritických faktorů realizace stavebních projektů, jimiž jsou čas, kvalita a hospodárnost.
Nástroji efektivního projektového controllingu jsou analytické a reportingové činnosti ve fázi přípravy, realizace a vyhodnocení projektů. Úkolem zmíněných činností je zejména zajištění hospodárnosti, porovnávání plánovaných / očekávaných nákladů se skutečností a skutečnou „prostavěností“ a zjišťování odchylek, průběžné kritické a transparentní hodnocení realizace v určených ukazatelích, zajišťování plynulého toku věrohodných a relevantních informací pro rozhodování řídících pracovníků a včasná signalizace rizik a výskytu nedostatků / nevyhovujících stavů s návrhy nápravy.
Projektový Controlling
• Porovnávání nových nabídek proti sobě.
• Průběžná kontrola probíhajících projektů proti jejich původnímu plánu.
• Sumarizace průběžných výsledků jednotlivých projektů.
• Kontrola nákladů spojených se záručními podmínkami.
• Kontrola kvality provedených prací
• Kontrola plánovaných agregovaných nákupních objemů oproti skutečným objemům.
Projektový Controlling
ReportingVedení společnosti
Vedoucí a projektoví manažeři
Realizace projektu YPrůběžné výsledky
(např. výrobní faktura...)
Realizace projektu XPrůběžné výsledky
(např. fakturace, cash flow...)
Nový projekt X• Rozpočet • Business Case
Záruka – Projekt X,Y• Náklady spojené se záruč-
ními podmínkami
Nový projekt Y• Cenová kalkulace Y
Pozáruční servis – Projekt X,Y
11SMARTstavebnictví • březen 2011
„Úzká“ místa řízení stavebních projektů z pohledu projektového controllingu pro valnou většinu stavebních společností v dnešní době představují především oblasti:
• Řízení výkonnosti
- Neexistence předem nastavených metrik výkonnosti (KPIs)
- Informační „nadpotřeba“ – soustředění se na ukazatele, jež nejsou pro společnost kritické
- Rozhodování ex-post – „citem“, ne na základě relevantních dat a ukazatelů
- Nedostatečná analýza výsledků a zhodnocení (finanční i nefinanční) projektu
• Controlling projektu / Řízení nákladů
- Reaktivní finanční řízení projektů – „překvapení na závěr“
- Alokace nákladů na projekty přímo nesouvisející s projektem
- Nízká věrohodnost a přesnost finančních informací
• Plánování
- Tvorba nereálných očekávání a scénářů vývoje
- Neefektivní kontrola prostavěnosti
- Chybějící vazba kalkulací / rozpočtů na harmonogramy a plánování kapacit
• Výběrová řízení / Nákup
- Riziko nárůstu nekontrolovaných nákladů na jednotlivých projektech
- Neefektivní zajištění hodnocení dodavatelů / subdodavatelů
- Nedostatečné uplatňování přenosu záručních závazků na dodavatele / subdodavatele
• Změnová řízení
- Nepřesně vydefinovaný proces změnového řízení
- Nedefinované kompetence klíčových osob
• Reporting
- Nízká důvěryhodnost dat – zadávání dat na více místech, možnost chyb či úprav
- Zadávání dat z donucení a v časovém presu – nespolehlivost
- Nadmíra „excelentních“ organizací – MS Excel
- Používání nevhodných IS/ICT
Uvedená „úzká“ místa řízení stavebních projektů lze účinně eliminovat zavedením integrovaného komplexního systému projektového controllingu. Kritická je přitom interakce projektového controllingu s ekonomickým informačním systémem společnosti (podnikovým controllingem).
Aby se projektový controlling stal efektivním a plnohodnotným nástrojem rozhodování musí sledovat projekt z hlediska věcného i ekonomického ve všech rozhodujících fázích jeho životního cyklu, tedy nejen ve fázi realizační, ale i fázi „předrealizační“ a „porealizační“, tzn. počínaje prvotním zaevidováním zájmu o zakázku, přípravou nabídky, uzavřením smlouvy o dílo, realizací zakázky, řízením změn, vyhodnocením, až po uplynutí záruční doby.
Projektový controlling v jednotlivých fázích projektu V rámci předrealizační fáze by se projektový controlling měl zaměřit především na vyhodnocování efektivity obchodních činností z hlediska úspěšnosti nabídkového řízení a efektivity nákladů vynakládaných na obchodní činnost. Významným úkolem projektového controllingu v rámci „předrealizační“ fáze by zároveň měla být identifikace rizik, nastavení systému reportingu (např. úspěšnost nabídkového řízení, utilizace pracovníků a výše nákladů na obchodní činnost v relaci k obratu jednotlivých organizačních jednotek společnosti) a systému sdílení informací o nabídkách a projektech mezi jednotlivými organizačními jednotkami společnosti.
Projektový controlling v realizační fázi projektu by měl zahrnovat zejména systematickou podporu procesů od podepsání smlouvy o dílo až po předání stavby a identifikaci vad a nedodělků. Cílem projektového controllingu v rámci realizační fáze by mělo být:
• zajištění úplnosti, včasnosti a správnosti dat / podkladů pro hodnocení a plánování;
• zpracování analýz vývoje (dosavadního průběhu a předpokládaného pokračování) projektu z hlediska harmonogramu a cash flow;
• verifikace odchylek oproti stanovenému plánu;
• zajištění analýz příčin odchylek a formalizace možného vlivu na další průběh projektu;
• zajištění předání průběžných a finálních výsledků projektu do systému hodnocení a odměňování.
Základní činnost projektového controllingu
Management společnosti
• Spolehlivé a relevantní (potřebné) informace o průběhu realizace projektu
• Podpora strategického a finančního řízení společnosti
• Podpora rozhodování managementu společnosti
• Včasná signalizace odchylek a rizik
• Detailní přehled o vývoji projektu
Přijetí nápravných opratření
Sběr a verifikace
dat
Analýza a měření
dosahování cílů
Interpretace výsledkůanalýz
Zpracování výstupů a návrh
doporučení
Reporting Projektový
controlling
12
Strategický management
V rámci „porealizační“ etapy by se projektový controlling měl soustředit na závěrečné vyhodnocování projektu na základě porovnání výsledné kalkulace s předchozími úrovněmi, analýzy splnění termínů a cash flow. Rovněž by mělo dojít k vyhodnocení ukazatelů stavebních prací v rámci záručních oprav s cílem zjištění skutečných sumárních nákladů celého projektu.
Komplexní přístup k projektovému controllinguKomplexní pojetí projektového controllingu spočívá zejména v podchycení celého průběhu stavebního projektu společností, zajištění relevantních dat o skutečném stavu a průběhu projektu a účinné změně myšlení zainteresovaných pracovníků, a to jak na úrovni středního managementu, tak těch, kteří jsou přímo na stavbě.
Řízení a kontrola celého životního cyklu stavebního projektu představuje možnost vybudování interního systému „samoučící se“ organizace na bázi interního benchmarkingu realizovaných projektů.
Z nechtěné povinnosti zadávání a sledování dat se musí stát „účinný pomocník“. V každém momentu aktuální a pravdivé informace (data) o stavu a vývoji projektu představují základní předpoklad pro efektivní „on time“ řízení stavebních projektů. Stavebním kamenem je existence unikátních, pravdivých a podložených dat v IS/ICT, jelikož relevantní aktuální data představují podklad pro skutečné řízení projektů („ex-ante“) a zároveň jsou bází pro výrazné zvýšení vyjednávacích možností. Způsob získání takovýchto dat může být různý v závislosti na preferencích a představách dané stavební společnosti (od zadávání projektovým manažerem či ekonomem stavby, až po zajištění projektového controllingu externím dodavatelem – outsourcing nezávislého controllera).
Jakákoliv změna v jakékoli oblasti představuje pro stavební společnost významný „oříšek“, který se díky specifikům stavební výroby projevuje v určité formě rezistence. Správným způsobem nastavený a implementovaný systém projektového controllingu však po překonání počátečního vzdoru a přesvědčení dotčených pracovníků o jeho prospěchu umožňuje dosažení maximální transparentnosti při realizaci projektu. „Dřív nebo později projektový manažer i stavbyvedoucí zjistí, že pohodlnější je mít veškeré aktuální informace na jednom místě, než dohledávat data v excelových tabulkách či kostkovaných sešitech“.
Důležitým faktorem úspěchu je „work together“ přístup, který zároveň zajišťuje efektivní spolupráci a předávání pravdivých informací a zároveň umožňuje i nezávislý neovlivněný pohled o skutečném finančním i nefinančním vývoji projektu.
Miroslav Linhart je senior manager společnosti Deloitte se zaměřením na audit a poradenství pro stavební a developerske společnosti.
Petr Hána je senior consultant v oddělení poradenství společnosti Deloitte se zameřením na oblast nemovitostí a stavebnictví.
čas
Výroba v IS/ICT - prostavěnost
Náklady v IS/ICT
Subdodavatelská fakturace
Fakturace na investora
Základním účelem projektového controllingu je především:
• stanovení kontrolovatelných a měřitelných cílů realizovaných projektů – kontrola udržení cílové rentability projektů/ společnosti;
• definice srovnávací základny pro interní a externí benchmarking projektů;
• definice metod a nástrojů k zajištění a správě projektových kontrolních dat;
• jednoznačné přiřazení pravomocí a odpovědností;
• sledování plnění stanovených ukazatelů/ plánů projektů (harmonogram, náklady);
• určení zásad, způsobů zpracování a toku informací v projektu;
• řízení a eliminace rizik;
• zajištění projektového reportingu;
• stanovení metod sledování a vyhodnocování plnění projektu;
• analýza odchylek od stanovených plánů;
• vytváření a aplikace kontrolních opatření.
Implementace systému projektového controllingu přináší podstatný zdroj úspor nákladů vynakládaných na stavební výrobu – odhadováno ve výši 3 – 9 %. Systém projektového controllingu zároveň značným způsobem pozitivně ovlivňuje hospodářský výsledek společnosti jako celku.
Účetní data vs. reálný průběh stavby
13SMARTstavebnictví • březen 2011
V kanceláři finančního ředitele
Klíčové dopady novely zákona o DPHPoslanecká sněmovna schválila dne 9. února 2011 novelu zákona o DPH, která nabude účinnosti k 1. dubnu 2011. Novela byla již podepsána prezidentem České republiky. S ohledem na zásadní dopady novely je nutné, aby se společnosti včas podrobně seznámily s jejími praktickými dopady.
Jedním z dopadů novely, který pravděpodobně pocítí všichni plátci DPH, je odložení okamžiku uplatnění nároku na odpočet daně. Novela totiž požaduje, aby byl daňový doklad k dispozici již ke konci přísluš-ného zdaňovacího období, za které se podává přiznání k dani z přidané hodnoty. Jinak nárok na odpočet nebude možné do tohoto daňového přiznání zahrnout. Například tedy v případě přijatých zdanitelných plnění uskutečněných 31. května 2011 bude daňový doklad velmi pravděpodobně přijat v červnu 2011. Plátce DPH s měsíčním zdaňo-vacím obdobím bude moci nárok na odpočet DPH zahrnout nejdříve do přiznání k DPH za červen, které je podáváno do 25. července 2011. Novela zákona o DPH tak může způsobit výpadek cash flow.
Níže bych rád stručně popsal některé další změny, které by mohly mít významné dopady na činnost společností podnikajících ve stavební sféře:
• V případě, že přijatý daňový doklad nebude obsahovat vybrané náležitosti daňového dokladu (údaje rozhodné pro výpočet daně nebo DIČ), nárok na odpočet DPH nebude plátci přiznán. Zásadní tedy bude přijaté daňové doklady prověřovat s ohledem na tuto novou restrikci zákona o DPH.
• Plátce bude dle novely oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle zákona o DPH. Taková situace může nastat, pokud bude dodavatelem uplatněna vyšší než správná sazba daně. Odběratel, který uplatní nárok na odpočet daně vypočtené dle nesprávné sazby DPH, bude povinen/oprávněn takový nedostatek napravit pouze prostřednictvím dodatečného daňového přiznání. Lze tedy doporučit prověřování správnosti sazby DPH u všech přijatých plnění na vstupu ještě před uplatněním nároku na odpočet daně.
• Nárok na odpočet daně bude v případě pořízeného dlouhodobého majetku možné uplatnit jen v poměrné výši, pokud bude takový majetek využíván i pro činnosti nesouvisející s ekonomickou činností Vaší společnosti. Může se jednat například o pořízené automobily, které jsou poskytnuté vybraným zaměstnancům i pro soukromé využívání.
• Budou přepracována pravidla pro opravy základu daně a vystavování dobropisů či vrubopisů. Pojem daňový dobropis (vrubopis) bude nahrazen společným pojmem opravný daňový doklad. Vždy bude potřeba do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení opravy vystavit opravný daňový doklad s náležitostmi dle zákona o DPH, a to dokonce i v případě snížení základu daně. Odpovědnost za opravu DPH bude přebírat kupující v případě, kdy příslušný opravný doklad neobdrží. V souvislosti s touto změnou zákona bude zapotřebí posoudit uplatňování DPH v případě platebních skont, obratových bonusů apod.
• Plátcům bude dána možnost získat zpět původně odvedenou DPH, a to v případě pohledávek za dlužníky v úpadku. Oprava odvedené DPH by dokonce měla být možná i u pohledávek vzniklých před 1. dubnem 2011, pokud splní podmínky dané novelou zákona o DPH.
• Již od dubna 2011 by měli plátci daně reagovat na nové možnosti uhrazení DPH správci daně – ručení za neodvedenou daň a zajištění daně. Novela zákona o DPH zodpovědnost za úhradu daně ve velké míře přesouvá na odběratele. Úprava smluvní dokumentace se v této souvislosti jeví jako zcela zásadní.
• V případě vybraných tuzemských dodávek mezi dvěma plátci DPH nebude daň přiznávána a odváděna dodavatelem. Tato povinnost bude přenesena na odběratele. Na základě novely tento režim bude aplikován rovněž i při dodání vybraných barevných kovů a odpadů, což by mohlo být v oblasti stavebnictví relevantní. Připomeňme, že přiznávání a odvádění DPH odběratelem bude od 1. ledna 2012 rozšířeno obecně na stavební a montážní práce.
Tomáš Brandejs je senior consultant daňového oddělení společnosti Deloitte se zameřením na nepřímé daně.
14
Makroanalýza
Jaký vývoj ekonomiky můžeme očekávat?V roce 2009 česká ekonomika v důsledku světové ekonomické a finanční krize zaznamenala nejvýraznější ekonomický pokles za dobu své novodobé existence. Kombinace výrazných státních intervencí a překvapivě malého vlivu krize na rychle rostoucí „nové ekonomiky“ (Brazilie, Čína, Indie a další) přivedla rychlý obrat od ekonomického poklesu s tím, že růst světové ekonomiky výrazně předčil očekávání. Z 55 nejvýznamnějších světových ekonomik jich 50 rostlo rychleji, než bylo predikováno a odhad světového růstu pro rok 2010 je kolem 5% (což presentuje velmi rychlý obrat z poklesu o 0,5% v roce předchozím.
Z tohoto vývoje benefitovala i Česká republika a růst 2,3 %, který byl v roce 2010 zaznamenán, je výrazným pozitivním překvapením. Naopak, první prognózy vývoje pro letošní rok nevyznívají v tomto kontextu příliš příznivě, nicméně bližší pohled na hlavní faktory, které tento rok ovlivní, vyznívá opět o něco pozitivněji pro ekonomiku jako celek. I nadále však platí, že dopady krize vývoj ekonomiky „rozkývaly“ na poměrně dlouhou dobu. Proto ještě více než v minulosti je vazba mezi vývojem jednotlivých sektorů ekonomiky a celkovým makro pohledem volnější. I přes jasné signály o ekonomickém obratu jsou některá odvětví v útlumu či dokonce ještě míří ke dnu poklesu.
Výchozí stav – anatomie světového růstuVývoj světové ekonomiky není nikdy prost rizik a dvojnásob to platí dnes. To, že dnes krizový pokles nahrazuje poměrně rychlý růst ekonomiky neznamená, že krize byla „zapomenuta“ a všechny země se vracejí zpět k rychlému růstu ve stejné struktuře jako před krizí. Naopak, strukturální změny a rozložení růstu mezi jednotlivé země se podstatně změnily.
Z hlediska dopadu krize na jednotlivé světové regiony platí, že „západní rozvinuté ekonomiky“ (a Rusko) byly zasaženy krizí nejvíce, zatím co zbytek světa utrpěl menší ztráty. Krize sama tedy způsobila skokový nárůst role zmíněných „nových ekonomik“ na světovém růstu, zatím co dříve klíčové rozvinuté ekonomiky západu svůj podíl ztrácejí.
Dokumentuje to i rozložení poklesu a budoucího růstu mezi členské země OECD a zbytek světa.
Rozdíly v tempu, ve kterém se z krize dostávají jednotlivé země je patrný i v Evropě, jejíž prosperita je klíčová pro českou ekonomiku. V EU dochází k výrazně odlišnému vývoji, zjednodušeně řečeno, na severu a jihu. Německo a některé další ekonomiky (zejména Skandinávie) vykazují rychlé oživení, zatím co další země EU (například včetně Francie) mají horší vyhlídky na růst. Řada zemí (Řecko, Portugalsko či Španělsko) musí pod tlakem finančních trhů podstupovat významné reformy, které mají stabilizovat jejich veřejné finance, ale krátkodobě působí proti ekonomickému růstu.
Není divu, že v ne zcela stabilním po krizovém ovzduší zatíženém navíc potřebou razantních reforem nebyla motorem růstu evropských ekonomik v minulém roce spotřeba či investice, ale zejména vývoz či obnovení úrovně zásob. Zaznamenání hodné je významné zlepšení finanční situace evropských firem, které dává možnosti pro posílení role investic podnikového sektoru v roce 2011. Stav české ekonomiky v roce 2011Krize zasáhla českou ekonomiku zejména na straně poptávky po vývozech a následně i poklesu investiční aktivity (nejprve soukromé, poté i veřejné). Naopak krize zasáhla jen málo finanční sektor (respektive banky, které mu dominují), který je dobře vybavený kapitálem a schopný zdroje do ekonomiky poskytovat.
Pokles kurzu koruny od počátku krize byl primárně korekcí předchozího posílení, které ekonomiku oslabilo. Jeho pozitivní efekt se však projevil jen postupně, díky tomu, že nejprve se oslabení kurzu v kombinaci s poklesem produkce projevilo finančními ztrátami ze zajištění.
Dva nejvýznamnější projevy krize lze hledat v oblasti veřejných financí a na pracovním trhu. V první z oblastí platíme cenu za laxní přístup k fiskální politice v období rychlého růstu ekonomiky. V tomto pro fiskální konsolidaci optimálním období Česká republika hospodařila s vysokými deficity a pokles ekonomiky proto přivedl veřejné finance k poměrně vysokým deficitům. I když v evropském kontextu se jedná stále o poměrně nízké deficity, jejich odstranění vyžaduje podstatné fiskální reformy.
OECD
2006
Q1
2008
Q3
2007
Q1
2009
Q3
2006
Q3
2009
Q1
2007
Q3
2010
Q1
2011
Q1
2008
Q1
2010
Q3
2011
Q3
Non-OECD
Rozložení poklesu a budoucího růstu
15SMARTstavebnictví • březen 2011
Hlavním motorem zhoršení situace na pracovním trhu byla reakce firem na pokles poptávky. Ten přivedl ČR k hodnotám nezaměstnanosti atakující 10%, a to ještě vývoj utlumil odliv zahraniční pracovní síly z ekonomiky. Zatím co zpočátku roku 2011 je již řada odvětví stabilizovaných, novým aspektem, který situaci na pracovním trhu může ovlivnit jsou úspory ve veřejném sektoru. Deklarovaná snížení nákladů na provoz státu se totiž bez podstatného poklesu počtu lidí pracujících pro stát neobejde. Proto je výhled na rychlé zotavení pracovního trhu a tím i kupní síly obyvatel nepravděpodobný, i když nelze vyloučit, že v některých odvětvích, díky aktuální situaci na trhu či jiným faktorům dojde k růstům mezd vyšším, než by odpovídalo ekonomické situaci.
Z hlediska ekonomického růstu v roce 2011 platí, že postupné zlepšování ekonomické situace by se mělo promítnout do makro dat i v roce 2011. Přesto však existují dobré důvody, proč pro rok 2011 neočekávat, že tento trend se prosadí v HDP číslech za tento rok. Existují proto tři zásadní důvody. Prvním z nich je, že v roce 2010 vrcholící boom fotovoltaických elektráren se promítl i do maktro čísel. Z desítek miliard korun provedených investic byla sice jasná většina zajištěna dovozy, ale i domácí komponenta těchto aktivit se promítla do HDP v roce 2010 v takovém rozsahu (v řádu desetin procenta růstu HDP), že její výpadek v roce 2011 představuje faktor snižující prognózu pro rok 2011. Druhou oblast představuje oblast fiskálních reforem. I když z celkového pohledu není rozpočet pro rok 2011 výrazně restriktivní (nedošlo k nominálnímu poklesu výdajů) přesto úsporná opatření a strukturální změny (pokles investic na úkor některých transferů) znamenají zpomalení ekonomického růstu. Nezanedbatelným faktorem může být i to, že obrat poptávky ve většině oborů v roce 2010 přispěl k potřebě obnovení „obvyklé výše zásob“ u podniků, což také v některých případech mohlo přispět k růstu v roce 2010, přičemž tento faktor se v letošním roce zřejmě nebude opakovat.
Co můžeme dále očekávatPokračování oživení světové ekonomiky, které je podstatné i pro náš vývoj, je zatíženo řadou rizik. Klíčovým předpokladem je jak oživení vysokého tempa růstu v rychle rostoucích světových ekonomikách, druhým pak postupné oživení v ekonomikách rozvinutých, a to i přes poměrně urgentní potřebu rychlého snižování veřejných deficitů (což pro růst krátkodobě příznivé není).
Zejména udržení rychlého růstu a tím i poptávky u zemí jako je Čína se dnes střetává s potřebou udržení makro stability – nízké inflace. Kombinace stále velmi rychlého růstu například se zvyšujícími se cenami energií i dalších surovin, může přinést postupnou destabilizaci těchto ekonomik. Jiné země, jako je třeba Brazilie či Turecko zase mohou čelit neadekvátnímu tlaku na posilování své domácí měny, což sice působí krátkodobě proti růstu cen, ale ohrožuje to konkurenční schopnost ekonomiky a její makro stabilitu (díky hrozbě růstu schodku obchodní bilance).
Kromě těchto vnějších rizik představuje hlavní otázku vývoje ČR schopnost vlády navést rychle naší zemi na udržitelnou dráhu v oblasti fiskální politiky a provést toto s co nejnižšími náklady. V tomto kontextu nejde jen o rozložení nákladů na konsolidaci mezi příjmy a výdaje státu, ale i provedení jednotlivých kroků. U zvyšování příjmů je vhodné preferovat jednoduše a levně administrovatelné daně s co nejmenším nebo alespoň nejširším rozložením dopadů. Z tohoto pohledu jsou třeba zvýšení DPH (jednoduchý výběr daně a široké rozložení dopadů) či zvýšení některých majetkových daní (poměrně malý dopad na růst) vhodnými nástroji.
Na straně výdajů nejde jen o preferenci snižování provozních výdajů a nikoliv investic státu, ale také schopnost výběru investic s nejvyššími ekonomickými přínosy a jejich provedení efektivním způsobem. Mimo ty by investiční politika státu měla být stabilní a předvídatelná. Není zejména žádoucí, aby tato byla výrazně procyklická, tak jako tomu bylo v minulosti či nyní. V roce 2010 započatá podstatná redukce objemu státních zakázek třeba v oblasti dopravní infrastruktury může podstatným směrem destabilizovat odvětví ekonomiky a zpomalit tak ekonomické oživení.
Specifickým faktorem, který zvyšuje nejistotu pro predikci vývoje v ČR je otázka směnného kurzu. Zejména jeho rychlé zhodnocení představuje pro exportně orientovanou Českou ekonomiku podstatný rizikový faktor. Dnešní situace, jak z pohledu makro stability tak i kvality reformní agendy vlády, svým způsobem toto riziko posiluje.
I tak však základní scénář pro ekonomický vývoj v roce 2011 a 2012 předpokládá pokračující oživení, s postupnými změnami v jeho struktuře.
V letošním roce nepřispějí domácí faktory (zejména spotřeba) zásadním podílem k růstu ekonomiky a růst investic vykáže sice proti roku 2010 zlepšení, ale i tak bude za očekávaným růstem (kolem 1,8%) zaostávat. V roce 2012 by mělo dojít k návratu „obvyklejší“ struktury růstu, s obnovením dynamiky soukromé spotřeby i pokračování rychlého růstu investic, které by měly odpovídat celkovému růstu ekonomiky kolem 3%.
RNDr. Luděk Niedermayer je bývalým viceguvernérem ČNB, v současné době působí na pozici ředitele consultingu společnosti Deloitte
-2,0
-1,5
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
Soukromá spotřeba:
y-o-y reálně (%)
0,90,7
2,0
0,70,4
-1,5
1,5
3,0
-1,7
Veřejná (vládní)spotřeba:
y-o-y reálně (%)
Investice:y-o-y reálně (%)
2010
Struktura růstu (ČBA)
2011
2012
16
Rozhovor
Věřím, že PPP projekty budou v ČR zakotvenyříká v rozhovoru Ing. Martin Borovka, předseda představenstva a generální ředitel EUROVIA CS
1. Jak se Vaší společnosti dotkla hospodářská recese? Museli jste případně provést nějaká opatření v souvislosti s poklesem poptávky?
Stejně jako ostatní společnosti v oboru stavebnictví také my jsme čelili v letech 2009/2010 hospodářské krizi a propadu v poptávce. Stavební projekt většinou od zadání po jeho realizaci trvá v průměru 3 roky, proto hospodářská krize na stavebnictví dopadla se zpožděním. Nyní tuto situaci prohlubuje ještě propad veřejných zakázek v ČR. Příští období ve stavebnictví tedy dle našeho pohledu bude dramatické. Částečně tento propad zatím pokrýváme zakázkou na výstavbu cca 52 kilometrů slovenské rychlostní silnice R1, která je budována formou PPP projektu. Nicméně i tak se připravujeme na vnitřní restrukturalizační kroky, snižování nákladů a omezování zbytných aktivit.
2. Jak vidíte další vývoj českého stavebnictví vzhledem k oznámeným iniciativám veřejného sektoru?
Zadavatelé z veřejného sektoru činí 95 procent našich zakázek, jde tedy z našeho pohledu o klíčové subjekty. Česká republika je vedle Irska, Španělska a Portugalska jednou ze čtyř zemí EU, kde ještě dojde k omezení investic do dopravní infrastruktury. V ostatních státech chápou, že rozvoj dopravní sítě bude prospěšný celému hospodářství a efekty investic se multiplikují. EUROVIA CS již několik let působí v rámci České republiky a Slovenska, nyní se obracíme i třeba do Polska.
3. Vaši zákazníci, včetně státu, volají po nových konkurentech na stavebním trhu. Myslíte si, že český stavební trh může být ještě zajímavý pro nové konkurenty ze zahraničí, nejen z rozvíjejících se ekonomik ale I ze západní Evropy?
To nelze jednoznačně říci. Svoji roli hrají otázky dostupnosti surovin, pracovních kapacit v dané lokalitě, kontraktů se subdodavateli, logistiky, bezpochyby také legislativa a další věci. Trh se v tomto ohledu nijak dramaticky zřejmě měnit nebude, ale je možné, že na některé specializované činnosti konkurence vzroste. Osobně spíše očekávám, že se stavební trh v ČR trochu pročistí.
4. Vnímáte nějaké zásadní rozdíly ve fungování stavebního trhu a stavebních firem v ČR a ve Francii?
Samozřejmě, že zde ve velké míře funguje řada národních specifik. To platí nejen pro samotnou stavbu, ale vůbec pro legislativní zázemí, přípravu staveb, možnosti investora, a následně práci projektantů a stavitelů.
Ve Francii je stavebnictví jiné, stejně jako v každé další zemi. Rozdíl je především ve způsobu financování staveb. Ve Francii jsou náklady rozdělovány mezi více subjektů, než je tomu v ČR. Navíc ve Francii jsou již zakořeněny PPP projekty, které urychlují výstavbu. Z každé země si lze vzít něco dobrého.
5. Stavebnictví se dostává do „demografické pasti“, mladé lidi tento obor příliš neláká. Co je podle Vás příčinou tohoto stavu?
Ano, s tímto problémem se potýkáme už delší dobu. Za posledních dvacet let se českému školství podařilo snížit atraktivitu řemeslných oborů na minimum. Přitom v dnešní době jsou strojní a technologické obory vysoce kvalifikovaná práce, kde zaměstnanci využívají moderní technologie. Je obtížné mladé lidi a jejich rodiče o tomto přesvědčit.
6. Před dvěma roky pociťovalo stavebnictví obrovský nedostatek kvalifikovaných pracovníků, v posledních dvou letech se situace obrátila. Jak vidíte trend do budoucnosti z dlouhodobého měřítka?
Vidím situaci v naší společnosti, kde odcházejí zkušení zaměstnanci do důchodu a nemáme je kým adekvátně nahradit. Máme řadu programů pro mladé, posíláme je na stáže do zahraničí, ale stále se nám nedostává potřebný počet. V lednu letošního roku jsme navíc otevřeli ve Dvoře Králové vlastní školicí středisko, kde chceme našim zaměstnancům umožnit zvyšování kvalifikace a profesní růst. Spoléháme se hodně sami na sebe a prozatím v tomto trendu nevidím do budoucna zásadní obrat.
7. Stavebnictví dlouhodobě vykazuje podinvestovanost do IS/ICT řešení, na stavbách stále ještě hodně vládne „papír a tužka“. Jak hodnotíte využívání IS/ICT ve Vaší společnosti?
Technologie mají v naší společnosti zelenou. Máme řadu inovativních prvků v používaných materiálech, jako jsou třeba izolace nebo asfaltové povrchy. Stejně tak se ale věnujeme informačním technologiím. Stroje, které ke své práci používáme, jsou dnes do velké míry již řízené počítači. Místo manuálních nastavení pracovník zvládá elektronickou obsluhu a dosahuje tím mnohem přesnějších výkonů. Stejně tak využíváme řadu pomocníků pro stavbyvedoucí, mistry či další pozice v rámci stavebních prací, potřebné evidence či objednávek.
17SMARTstavebnictví • březen 2011
8. V rámci strategického materiálu Ministerstva dopravy je akcentován důraz na rozvoj PPP projektů. Jaký je Váš názor na PPP projekty? Vidíte v nich budoucnost pro české stavebnictví? Vnímáte rozdíl v pojetí PPP v ČR a ve Francii? Můžete nám popsat pozitivní i negativní zkušenosti Vaší skupiny s PPP projekty?
Spolupráce soukromého a veřejného sektoru nemůže fungovat bez patřičného legislativního zázemí. Právní rámec ale pro PPP bohužel v naší zemi doposud neexistuje. Díky tomu se možnosti rozběhnout tento typ projektů v dohledné době asi nepodaří, přestože stavební společnosti jsou na tento způsob připravené.
Každá země má samozřejmě odlišnou podobu a právní úpravu, nicméně fungování PPP a jeho princip je v zahraničí úspěšné. Vždy je nutné vycházet z optimálního rozložení rizik pro obě strany, pak PPP dává smysl. Ať už se podíváte do Francie, Velké Británie nebo za Atlantik, najdete zde řadu pozitivních příkladů.
EUROVIA CS má aktuální a konkrétní zkušenosti ze Slovenska. Zde společnost Granvia Construction, patřící do Skupiny EUROVIA CS, v září 2009 zahájila výstavbu 52 kilometrového úseku silnice R1 mezi Nitrou a Banskou Bystricou právě formou PPP. Na Slovensku rozdělili výstavbu klíčových rychlostních silnic do tří balíků. V rámci tzv. druhého balíku se koncesionář zavázal k vyprojektování, financování, výstavbě, provozu a údržbě vybraných úseků R1. Provoz a údržbu bude zajišťovat po dobu 30 let. Toto všechno za pevně stanovených podmínek, které v průběhu projektu nelze měnit.
O PPP projektech se na Slovensku začalo hovořit v roce 2005. Díky místní politické odvaze a vůli jejich historicky první PPP projekt začal o čtyři roky později. A to v době, kdy ve světě začínala hospodářská krize, tudíž zajištění financování projektu nebylo jednoduché. A nakonec se vše podařilo.
9. Jak velký podle Vás existuje prostor v českých stavebních firmách ke zvyšování efektivity (z dlouhodobého hlediska)? Jak zvyšujete efektivitu ve Vaší společnosti? Jaký prostor věnujete zavádění inovací?
Bez patřičného důrazu na efektivitu bychom nemohli na dnešním konkurenčním trhu obstát. V naší situaci nemůžeme plně rozhodnout o efektivitě stavby. Ta je specifikována požadavky investora a my jako dodavatel máme jen omezenou možnost navrhovat jiná řešení. Jsme ale schopni využívat subdodavatele, ušetřit na logistice, máme dobře situované zdroje pro suroviny.
To vše jsou věci, kde je tlak na efektivitu naší výhodou. Co se týče inovací, již jsem naznačil, že se jim velmi intenzivně věnujeme. Máme laboratoře u nás i ve Francii a řešení, která od nich dostáváme, nám pomáhají zlepšovat dodávanou kvalitu za výhodnou cenu.
10. Jaká je Vaše vize stavebnictví budoucnosti? Jak by podle Vás mělo vypadat stavebnictví, řekněme v roce 2035?
Věřím, že to, po čem v dnešní době voláme, v roce 2035 bude již samozřejmostí. PPP projekty budou v ČR pevně zakotveny. Stavební společnosti budou moci své know-how nabízet také v rámci projektování staveb a stavebnictví bude pevně provázané s dalšími obory. Rozvoj dopravy, změna životního stylu, vývoj v oblasti motorů a paliv, to jsou věci, které nyní pomyslně stojí mimo stavebnictví. V budoucnosti však bude potřeba uvažovat o každém projektu v mnohem hlubších souvislostech. Věřím, že stále půjde o velmi atraktivní obor, ve kterém se bude pohybovat řada profesionálů. A doufám, že značka EUROVIA CS v té době bude i nadále stát hodně vysoko.
Věřím, že to, po čem v dnešní době voláme, v roce 2035 bude již samo-zřejmostí. PPP projekty budou v ČR pevně zakotveny. Stavební společnosti budou moci své know-how nabízet také v rámci projektování staveb a stavebnictví bude pevně provázané s dalšími obory.
Ing. Martin Borovka (narozen v Praze dne 24.2.1974) studoval na stavební fakultě ČVUT v Praze a na prestižní INSA v Lyonu. V průběhu studia a po jeho dokončení pracoval na stavbách
mateřské společnosti Eurovia v různých částech Francie. Koncem devadesátých let se vrátil do České republiky, kde v rámci bývalých Staveb silnic a železnic působil na řadě pozic v různých regionech.
V lednu 2007 se stal generální ředitelem, od května 2008 je rovněž předsedou představenstva společnosti. V dubnu společnost změnila
název a logo. Nyní působí pod jménem EUROVIA CS.
Martin Borovka v dubnu 2009 obdržel v soutěži Manažer roku 2008 ocenění jako Manažer odvětví stavebnictví.
18
Analýza
Rekonstrukce panelových bytových domů – opět v roce nula!?Finance, náklady, ceny – to jsou v poslední době často skloňovaná témata ve všech oblastech státního i soukromého sektoru. Je kladen značný důraz na snižování výdajové části státního rozpočtu, hledá se, kde by se ušetřilo, a tyto okolnosti se přímo dotýkají nejen firem usilujících o veřejné zakázky, ale i středních a drobných podnikatelů a obyčejných lidí.
Na konci prvního kvartálu roku 2001 bylo v České republice podle výsledků Sčítání lidí, domů a bytů trvale obydleno celkem 3 827 tis. bytů. Z toho 2 161 tis. bytů, tedy 56,6 %, bylo v bytových domech. V panelových bytových domech postavených po druhé světové válce bylo evidováno 1 199 tis. trvale obydlených bytů, tedy 31,3 % celko-vého bytového fondu. Z celkového počtu bytových jednotek v bytových domech (tedy v domech se 4 a více byty) je v panelových objektech tohoto typu tedy 55,5 % bytů. Počet panelových bytových domů dosáhl 65 498.
Nejvíc domů z panelů se nachází v Moravskoslezském kraji, v hlavním městě Praze a v kraji Ústeckém. Nejméně pak v kraji Pardubickém, na Vysočině a v kraji Královéhradeckém. Nejstarší panelový bytový fond je v Moravskoslezském kraji, tedy v jednom z hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů, i když nejstarší panelový bytový dům je v Praze. Nejmladší panelový bytový fond je v Jihočeském kraji, i když to nutně neznamená, že je kvalitativně v nejlepším stavu.
Přítomností panelových domů je zatíženo obrovské množství měst v České republice a tato sídliště nejenže obklopují rostlá jádra měst, ale v mnoha případech je sama vytvářejí.
Jedná se jak o velká města, tak o malé obce. Celkově se panelové bytové domy nacházejí v 1 479 městech a obcích, přičemž 10 a více bytů je v 1 132 obcích. Stoprocentní podíl z pohledu bydlícího obyvatelstva drží obec Vřesová, jinak z větších měst pak Karviná (92 %) a např. Chomutov (87 %). Sídla s podílem obyvatel žijících v panelových domech vyšším padesáti procent lze nalézt ve všech krajích republiky, s výjimkou kraje Pardubického. Podíl v krajských městech je, s výjimkou Ostravy, Ústí nad Labem a Českých Budějovic, nižší 50 %.
Panelová bytová výstavba je soustředěna především do hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů. Komplexně nerekon-struované panelové bytové domy ve většině případů v současnosti neodpovídají standardům moderního bydlení, jedná se o budovy energeticky náročné, trpící častým výskytem poruch nosných konstrukcí a jiných havarijních situací.
Nejvíce bytů bylo postaveno v letech 1961 až 1980, a to téměř 812 tis. b.j., tedy 67,7 %. Z pohledu energetické náročnosti byly tyto bytové domy velmi nedokonalé a teprve po roce 1983 došlo k určitému zkvalitnění výstavby doprovázené postupnou aktualizací norem a před-pisů. Na druhou stranu lze konstatovat, že panelové bytové domy postavené v závěru osmdesátých let a na počátku let devadesátých si, díky omezeným finančním prostředkům, nesou obdobné závady jako panelové domy z let šedesátých.
Je nutno si uvědomit, že stejně jako v jiných socialistických zemích, i v České republice bylo hlavním cílem rychlé uspokojení bytové potřeby a s tímto cílem byly stanoveny plánovací, ekonomické i realizační ukazatele pro bytovou výstavbu. Požadavek kvality a tehdejší úroveň ekonomiky znamenaly, že tyto ukazatele byly stanoveny na nejnižší přípustné úrovni, dané tehdejšími technickými normami. Kvalita a úroveň bydlení byla na druhé koleji, časté bylo nedodržování původ-ních urbanistických studií a umělé zahušťování výstavby.
Z provedených průzkumů a prací vyplynulo, že největší množství závad bylo způsobeno nedostatky při provádění montáží panelových objektů a při výrobě panelů (37 %), chybným nebo nevyhovujícím projektovým řešením (29 %), nevhodným užíváním domu (18 %) a stářím objektu a zanedbanou údržbou a opravami (16 %).
V roce 1999, v období přípravy Programu Panel, se zanedbanost bytového fondu odhadovala na 350 mld. Kč a průměrné náklady na komplexní rekonstrukci jednoho bytu se rozpočtovaly na 300 tis. Kč. Odborné odhady zvyšovaly cenu regenerace v případě nečinnosti o 3 % potřebných rozpočtových nákladů ročně. Uvedené náklady na komplexní rekonstrukci v sobě zahrnovaly nejen činnosti související s provedením havarijních oprav a udržovacích prací, zateplením obvodového pláště a střech a modernizací veřejných prostor v domě, ale také komplexní rekonstrukcí samotných bytových jednotek, především rekonstrukci elek-trorozvodů, otopné soustavy, vyzdění bytových jader apod.
Tyto průměrné náklady komplexní rekonstrukce se liší nejen podle stáří panelového bytového domu, ale podle jeho typu, tedy podle stavební soustavy. Zásadním problémem pak je rekonstrukce nebo výměna výtahu, především u pětipodlažních budov.
Náklady ekologické likvidace veškerého panelového bytového fondu lze odhadovat na cca 700 mld. Kč, náklady na novou výstavbu zhruba stej-ného rozsahu pak v současných cenách na ne méně jak 1 800 mld. Kč, tedy celkem nikoli na 1,5 bil. Kč, jak bylo konstatováno v roce 1999, ale na nejméně 2,5 bil. Kč. Jedná se však pouze o hypotézu, která je neproveditelná a nezbývá, nežli se smířit s tím, že panelové bytové domy a panelová sídliště budou sloužit svému účelu i v dalších desetiletích.
Je nutno podotknout, že stát si nebezpečí, které v neopravených pane-lových bytových domech číhá (poškození zdravotního stavu bydlícího obyvatelstva, živná půda pro prohlubování sociopatologického poško-zení mládeže, ekologické škody související s neúsporným energetickým hospodařením, potenciální možnost vytváření ghett atd.) v minulosti uvědomoval, a až na krátké období let 1994 až 1995 se snažil vytvářet a administrovat řadu nástrojů státní finanční podpory, které by umožnily stav alespoň zakonzervovat a zamezit prohlubování dalšího chátrání.
19SMARTstavebnictví • březen 2011
V letech 1992 až 2001 byl objem finančních prostředků, které na činnosti související s rekonstrukcemi panelových domů stát posky-toval přesto naprosto nedostatečný. Jednalo se vlastně pouze o 3 nástroje, z nichž 2 byly realizované na principu přímých nevratných dotací, a to program Oprav vad panelové bytové výstavy, který adminis-trovalo nejprve Ministerstvo financí ČR a později Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a o Program české energetické agentury (ČEA), který byl však velmi specifický a objemově nedostačující. Třetím programem byly, od roku 1994 realizované (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR), bezúročné půjčky do obecních fondů bydlení, které však byly využívány v případě panelových bytových domů většinou pouze na dílčí opravy, příp. na výměnu oken. Tento nástroj byl uzavřen v roce 2000 a od roku 2001 je realizován ve formě tříprocentního desetiletého úvěru prostřednic-tvím Státního fondu rozvoje bydlení.
Program Oprav vad panelové bytové výstavby nebyl nikdy zacílen na komplexní rekonstrukce, s výjimkou období, kdy bylo umožněno provádět i zateplení objektů. V tomto případě, stejně jako v případě programu ČEA se stavební činnosti nedotýkaly bytů samotných a nelze tedy hovořit o komplexních rekonstrukcích a o zkvalitnění bydlení.
Na konci devadesátých let proto Ministerstvo pro místní rozvoj zahá-jilo přípravné práce na přípravě dotačně – úvěrového a garančního Dlouhodobého programu oprav, rekonstrukcí a modernizací bytových domů, který byl, po řadě peripetií, prostřednictví Státního fondu rozvoje bydlení nastartován v roce 2001. Tento program byl původně zamýšlen ve vztahu ke všem bytovým domům, to však bylo umožněno až koncem minulého desetiletí. Skutečně úspěšně se tento program, pod názvem Program Panel, rozjel až po roce 2005 (se změnou přístupu zúčastněných bankovních subjektů) s tím, že objem finančních prostředků, které vlastníků panelového bytového fondu byly k dispo-zici, kulminoval v roce 2007 a po stagnaci let 2008 až 2009 dochází k poklesu disponibilních zdrojů. V letech 2001 až 2010 prošel Program Panel řadou změn, byl přizpůsoben pravidlům Evropské unie a došlo nejprve ke snížení úrokové dotace a později k její diferenciaci podle objemu prováděných činností.
Program oprav vad panelové výstavby byl ministerstvem administrován až do konce roku 2006 a po té byl přesunut do kompetence Státního fondu rozvoje bydlení. V roce 2007 byl uzavřen. Program ČEA byl uzavřen již v roce 2006.
Prostřednictvím programu Panel bylo opraveno, rekonstruováno a zmodernizováno doposud více jak 300 tis. b.j. Vzhledem ke skuteč-nosti, že investiční náklady na 1 b.j. nedosahují za uvedené období průměrně v rámci ČR ani 170 tis. Kč, pak je možné si položit otázku, kolik bylo skutečně panelových bytových domů komplexně opraveno, kolik bytů splňuje podmínky moderního bydlení, kolik bytů odpovídá hygienickým a bezpečnostním normám apod.
Studie PanelScan z roku 2009 uvádí, že opravami nebylo doposud dotčeno 539 754 b.j. v panelové zástavbě. Zároveň je však uvedeno, že plnohodnotně byly provedeny opravy pouze u části bytových domů, resp. bytů. Např. u rekonstrukce střech pouze ve 33 % případů, u zateplení pouze ve 25 % případů a výměny oken ve 33 % případů. Je logické, že autoři studie PanelScan se na tyto činnosti dívají především pohledem využití moderních technologií, ale i tak lze konstatovat, s přihlédnutím např. ke kontaktní studii hodnocení stavu oprav pane-lových domů v rámci okresu Prachatice (ÚRS PRAHA, a.s. – 2009), že skutečně kvalitně (komplexněji) bylo v rámci aktivit opraveno (vlastní zdroje, jiné zdroje) cca 350 tis. b.j.
Zhruba ve dvoutřetinovém počtu bytových jednotek lze předpokládat, že došlo k vyznění bytových jader a v polovině k rekonstrukci elektro-rozvodů, otopné soustavy apod.
S přihlédnutím k výše uvedeným zjištěním pak lze konstatovat, že komplexnějšími opravami a rekonstrukcemi by mělo ještě projít, nebo opět, více jak 800 tis. b.j. a připustíme-li, že modernizací bytových interiérů prošlo max. 200 tis. b.j., pak vzhledem k inflaci a k zanedbané údržbě se opět dostáváme zpět do roku 1999 a můžeme uvažovat s potřebou nejméně 350 mld. Kč, spíše však 450 mld. Kč investičních finančních zdrojů jako prostředků, který by umožnily přiblížit panelové domy potřebám uživatelů a zamezily dalšímu chátrání panelových sídlišť.
Zvážíme-li současné možnosti uživatelů bytového fondu, zmatky okolo programu Zelená úsporám, přístup vlády k veřejným investicím a formám, i když mnohonásobně návratným, státních podpor, pak se lze domnívat, že v této oblasti jsme de facto opět v roce nula, tedy před rokem 1999.
Podpory na opravy, rekonstrukce a modernizace bytového fondu v letech 1992 až 2010 (v mil. Kč)
Rok
Opr
avy
vad
PBV
Prog
ram
Pan
el
ČEA
Půjč
ky o
bcím
Úvě
ry o
bcím
Opr
avy
vad
spec
.
Cel
kem
1992 590 - 198 - 32 820
1993 408 - 264 - 30 702
1994 - - 264 500 - 19 783
1995 - - 165 300 - 35 500
1996 123 - 172 275 - 72 642
1997 240 - 119 240 - - 599
1998 240 - 106 300 - - 646
1999 420 - 106 300 - - 826
2000 533 - 106 300 - - 939
2001 219 35 106 - 8 - 368
2002 284 252 73 - 333 - 942
2003 287 429 73 - 51 - 840
2004 230 363 66 - 115 - 774
2005 304 222 66 - 54 - 646
2006 15 1600 86 - 36 - 1737
2007 - 4300 - - 88 - 4388
2008 - 2000 - - - - 2000
2009 - 4100 - - - - 4100
2010 - 1000 - - 100 - 1100
Celkem 3893 14301 1970 2215 785 188 23352
RNDr. Jiří Klíma je ředitelem úseku regionálního rozvoje a bydlení, ÚRS PRAHA, a.s.
© 2011 Deloitte Česká republika, SPS v ČR, ÚRS Praha
Ing. Václav Matyáš, SPS v Č[email protected]
Ing. Miloslav Mašek, SPS v Č[email protected]
Ing. Michal Petrman, [email protected]
Ing. Miroslav Linhart, [email protected]
Ing. Zdeněk Kunc, ÚRS [email protected]
Ing. František Glazar, ÚRS [email protected]
Kontakty:
