belgie • Text a foto: Markéta a Michael Foktovi

106 Lidé a Země www.lideazeme.cz

směr Evropa

Město, kde mají labutě za trestBelgické Bruggy, kterým nikdo neřekne jinak než „město zamilovaných“, jsou plné superlativů a romantických symbolů. Jedním z nich jsou labutě. Tyto majestátní ptáky s dlouhými krky tu mají ale díky staré legendě za trest. Málokdo však dnes ví, že za bohatstvím i pádem bývalého námořního přístavu stojí obyčejné bláto.

107www.lideazeme.cz Lidé a Země

Dokud slaný živel nezanesl bahnem a pískem kanál Zwin, měly Bruggy přímý přístup k moři. A také ho pilně využívaly. Po celá staletí představovaly jednu z nejdůležitějších obchodních bran do Evropy. Obchodníci ze všech koutů kontinentu i z Anglie tu prodávali proslulou skotskou vlnu, vlámské sukno, a když sem kolem evropských břehů dorazili janovští kupci, dokonce i vzácné koření z Východu. Oceánu se však navěky vzdorovat nedá. Dnes leží bývalý přístav asi patnáct kilometrů ve vnitrozemí.

Voda však v Bruggách koluje doposud. Je ale sladká a do města ji přivádí řeka Reye. Dávní stavitelé rozvedli její vody do soustavy desítek kilometrů kanálů tvo-řících rušné dopravní tepny města. Celé historické centrum je vlastně velkým os-trovem, protože ho vodní cesty obklopují kolem dokola. Po vodě se dalo zboží do-konce vozit až do velké tržnice na hlav-ním náměstí Groete Markt, kde ho kupci rovnou pod střechou prodávali. Velké lodi už do Brugg nevplouvají a místo tržnice se tyčí správní budova Provinciaal Hof, kanály však neosiřely ani dnes.

Čluny, které křižují vodu, ale většinou přepravují poněkud živější náklad – tu-risty cvakající spouštěmi fotoaparátů.

SvatEbní měStobruggy patří k nejromantičtějším městům Evropy a mno-ho belgičanů si pro svůj svatební den volí právě toto mís-to. Jeho historické centrum patří na Seznam světového dědictví UnESCo a pyšní se i nejedním unikátem.

Ze zadní strany muzea Gruuthuse naleznete pravděpo-dobně nejmenší gotické okénko starého kontinentu. ve středověkém městě objevíte i stopy jednoho z čes-kých zemských patronů – svatého Jana nepomuckého. Podle něj je pojmenovaný i most nad nejpůvabnějším průplavem brugg – Sint Jans nepomucenusbrug. Zpět do centra se dostanete jednoduše ulicí Wollestraat. Jeden z nejstarších charitativních počinů je zazna-menán právě v bruggách. ve 13. století zde mezi lidmi panovaly propastné majetkové rozdíly. na náklady bohatých rodin a cechů se proto chudým a nemocným obyvatelům města stavěly takzvané „boží domy“. Jelikož bylo na průčelí domu vždy vytesáno jméno zakladatele, je těžké z pohledu dnešních podnikatelů usuzovat, zda se jednalo spíše o dobrý marketingový tah, nebo o projev milosrdenství.

108 Lidé a Země www.lideazeme.cz

směr Evropa

Teprve od vody totiž lze naplno ocenit nádhernou architekturu města, jehož mos-ty se pyšní oblouky sklenutými z cihel. Načervenalé kvádry pálené hlíny jsou také důkazem, že je možné vystavět div světa, nebo alespoň Evropy, hezky kou-sek po kousku. Cihlová věž kostela Panny Marie, vlámsky Onze Lieve Vrouwekerk, je se svou výškou sto dvaceti

dvou metrů nejvyšší cihlovou stavbou starého kontinentu. A také druhou nej-vyšší věží v celé Belgii. Proslulá kated-rála v Antverpách ji totiž poráží o jeden jediný metr výšky.

Po vodě se dá doplout až k místnímu „jezeru lásky“ neboli Minnewater. Dnes

Úpadek města kdysi způsobil, že se zde téměř nestavěly nové budovy. Díky tomu mají bruggy skvěle zachovalé historické jádro.

109www.lideazeme.cz Lidé a Země

ho vyhledávají zamilovaní kvůli krásné atmosféře, je-ho původ je však mnohem prostší. Právě tudy vtékala řeka Reye do města, než ji ruce dávných stavitelů

donutily rozběhnout se do sítě kanálů. Jezero sloužilo jako zásobárna vody, aby hladina v kanálech pokud možno nekolísala.

Na jezeře vždycky najdete několik desítek labutí. Podle legendy je mu-sejí Bruggští chovat navěky, protože kdysi popravili správce města Pietera Lanchalse. Jeho jméno znamená v překla-du „Dlouhokrký“ a v erbu měl labuť, pře-devším však patřil ke dvoru Maxmiliána Rakouského. Právě rozlícený panovník prý tuto povinnost občanům Brugg naří-dil. Elegantní ptáci si evidentně vzali po-divný příkaz k srdci více než lidé, protože v Benátkách severu, jak se Bruggám často říká, dobrovolně zůstávají po celá staletí.

Chudobou k bohatstvíTento slogan by se v dnešní době krize asi hodil na mnohá místa Evropy, v Bruggách se ale něco takového skutečně povedlo. Dlužno však říct, že za to nemohli roz-hazovační politici ani uvědomělí občané. V pozadí velké proměny nestojí nic men-šího než Severní moře. Právě ono zaneslo bahnem kanál, který prosperující obchod-ní středisko pojil s otevřenými vodami oceánu i bohatstvím obchodních flotil. Kdysi nejbohatší přístav široko daleko se postupem času změnil v nejchudší město Belgie, zatímco hodnost obchodní metro-pole převzaly nedaleké Antverpy.

Všechno zlé je pro něco dobré, ačkoli by se to občanům Brugg během posled-ních čtyř staletí asi vysvětlovalo poměrně těžko. Úbytek peněz a prosperity zname-nal, že se ve městě téměř nestavěly nové budovy. V uličkách centra tak dnes panu-je atmosféra jako ve středověku, rušená snad jen auty. Neuvěřitelně zachovalé his-

torické centrum, které při pohledu z výšky visí jako drahokam na třpytivém

Po vodě se dá doplout až k „jezeru lásky“ neboli minnewater.

bruggy jsou plné obchůdků s čokoládovými pcohoutkami a pralinkami s nejrůznějšími náplněmi.

110 Lidé a Země www.lideazeme.cz

směr Evropa

náhrdelníku tvořeném řekou Reye, se stalo devízou, která nestárne. Lidé, jimž vzalo moře obživu, dnes profitují z jiného přílivu: přívalu turistů, kterých se tu roč-ně vystřídá více než tři miliony.

Sladké tajemství brugg Obchod v Bruggách kvetl snad už v do-bách, kdy tady přistávali Vikingové. Právě oni dali budoucímu městu jméno Bryggja, což v jejich severském jazyce znamenalo něco jako „místo pro přistá-ní“. Přístav vzkvétal tak závratně, že se zde začali v domě bohaté patricijské rodiny Van der Beurse pravidelně schá-zet s místními obchodníky italští kupci. Vznikla tak první mezinárodní směnár-na na světě. Jestli vám příjmení starého vlámského kupce něco připomíná, jste na správné stopě. Od jména jeho majite-le je odvozován název dnes celosvětově zažitého pojmu „burza“.

Velké obchody se sice z Brugg po-stupně přesunuly jinam, i dnes tu však vznikají malá dílka připomínající drahé kameny. Většinou však moc dlouho nevy-drží. Během několika dní končí v žaludcích milovníků sladkostí. Místní pralinky v sobě ukrývají pevné i tekuté náplně nejrůzněj-ších druhů. Oříšky či ovocný krém však patrně začínají vycházet z módy. Alespoň

v provoněné manufaktuře, kterou provo-zuje Dominique Persoone. „Vždycky mě bavilo lidi kolem sebe tak trochu šokovat. Vymýšlet nové kombinace chutí a ukrývat v pralinkách věci, které by v čokolá-dě hledal jen má-lokdo,“ vysvětluje s úsměvem. „Ačkoli se to na první po-hled nezdá, je mož-né k výrobě pralinek přistupovat vědec-ky,“ pokračuje. Při svých kulinářských pokusech se spojil s odborníky zkou-majícími, jak mole-kuly různých chutí vnímá lidský jazyk. Společně zjistili, že se k sobě hodí třeba molekuly čokolády a ústřic – a nová kombinace byla na světě. „Vyvinuli jsme také svítící pralinky, které v so-bě měly světélkující látku podobnou té u světlušek.“

Kdysi se po vodě vozilo zboží, dnes řeku křižují čluny s turisty.

111www.lideazeme.cz Lidé a Země

Inzerce A111000000