JEN 2004 CENA 10 K - SOLIDRN CENA 15 K

SLO 0

SolidaritaV SLE:

Rozen EU

Demonstrace v USA - represe - odpor v Irku - zastav hnut vlku?

Nov Vietnam?

Co je socialismus ZDOLA?

Okupace Irku: OD ANTIKAPITALISMU K REVOLUCI

2 Solidarita jen 2004

29. srpna protestovalo pl milinu lid doma i v zahrani proti politice vldy G. Bushe proti okupaci Irku, tyranskmu Vlasteneckmu zkonu (zkon pijat po 11. z v USA, kter pod zminkou boje proti terorismu omezuje nkter obansk prva pozn.red.), proti bytku takka ty milin pracovnch mst, proti zkze americkch kol, proti doktrn americkho impria. Tato demonstrace, organizovna koalic Sjednoceni za mr a spravedlnost (United for peace and justice), byla vbec nejvt, jak se kdy konala u pleitosti politickho sjezdu.

Zatmco republiknsk sjezd neodhalil nic novho, masivn hnut dalo nadji milnm lid po celm svt. Napklad novini z Al Dazra, kter byla nedvno americkmi okupanmi vojsky v Irku zakzna, ekli nezvisl americk stanici Demokracii hned (Democracy Now), e jejich publikum v arabskm svt vkld sv nadje na mrov een problm do americkho opozinho hnut.

A esk mdia to pesto ignorovala. Jen esk televize a nkolik mlo list krtce zmnilo fakt, e probhla demonstrace, piem udvali sla mnohem ni, ne byl ofi ciln policejn daj 500.000.

V tomto tdnu nastalo tak nejvt masov vznn oban v historii New Yorku. Akoli zde podle policejnch zznam probhlo ze strany

demonstrant velice mlo incident, bylo zadreno okolo 2000 lid, kte byli dreni po dobu nkolika dn bez pstupu k prvnkovi a ke zdravotn pomoci.

V i d e o d o k u m e n t a c e z ulic ukazuje, jak policie rutinn uzavela st ulice a obklila kadho uvnit, vetn tch, kte mrumilovn stli nebo sedli na demonstraci, novine, obchodnky z pilehlch krmk a v jednom ppad i disidentskho republiknskho delegta. Existuj dkazy, e nezvisl novini, dokonce ti s akreditac vydanou policejnm oddlenm, byli zvltn clovou skupinou pro zatkn.

Zadrovan byli uvznni ve velkm prostoru, nazvanm Dok 57 (Pier 57; v kad sekci bylo nkolik stovek lid), kde padal ze stropu azbestov prach a po zemi se rozlval chemick olej, kter zpsoboval na odkryt ki vz vyrky. Lid, vetn dt a starch lid, byli napchovni k sob v toxickm prosted po dobu hodin i dn.

Drtiv vtina zadrench byla proputna po nkolika dnech, ale nkte byli obvinni z tok nebo podncovn nepokoj. Nejvnjm ppadem byla kauza devti aktivist, kte z jednoho prominentnho hotelu vyvsili transparent s npisem, e Bush je lh. Kdy policie vtrhla na stechu, aby je zavela, jeden z policejnch dstojnk nhodou lpl do stenho okna a poezal se. Vsledkem

bylo obvinn aktivist z toku na policejnho dstojnka. Obaloba se sna doshnout 25 let vzen.

Dal skupina byla obvinna z toku pot, co vstoupili do semine Mladch republikn v trikch, na kterch byli npisy, obviujc Bushe, e se nesnail zabrnit en AIDS. Videozznamy ukazuj Mlad republikny, jak shazuj demonstranty ze idl a kopou je, zatmco ti se kr na zemi. Nicmn obvinn z toku padne na demonstranty a dn z Mladch republikn nebyl za incident obvinn.

Ped Dokem 57, kde byli dreni vzni, zdumiv postvali jejich ptel a rodiny scny, je pipomnaly podobn vjevy v Irku a Stedn Americe v osmdestch letech. Tim Duncan, otec jednoho zadrenho, pipchl na plot papr s fotografi svho syna, kde pnliv prosil o informace o mladkovi. Duncanv syn zmizel ped nkolika dny na demonstraci a akoli policie nakonec doznala, e byl mu zadren, byl mu odepen pstup k prvnkovi a nikdy nebyl obvinn z dnho zloinu. Mj syn zmizel, a me za stt, kiel Duncan, nikdy jsem si nemyslel, e by se to v tto zemi mohlo stt.

To se samozejm me stt okem pro ty, kdo nejsou obeznmeni se situac ohledn politickch vz v USA. Incidenty v New Yorku byly mimodn oteven a kiklav projevy totalitarismu ve Spojench sttech, ale

nebyli tak uniktn, jak bychom si mohli myslet. Ped 11. zm 2001 zde bylo podle daj organizac na ochranu lidskch prv kolem 109 dlouhodobch politickch vz . Pot, co byl realizovn Vlasteneck zkon toto slo vystelilo k tiscm. Terem byli zejmna imigranti, novini a aktivist opozice. Ti byli sledovni FBI a nakonec uvznni, nkte byli zadrovni dva a ti roky bez toho, aby byli obvinni ze zloinu.

Zaten a vzen v New Yorku koncem srpna byly rozshle pokryty zpravodajstvm novina zpadn Evropy a arabskho svta, spolen s nebvalm pokrytm opozinch mdi USA jako Demokracie hned (Democracy Now) a Nezvislm medilnm centrem (Indenpendent media center). Ale maistreamov tisk USA sotva zmnil uvzovn a rozhodn neptral po podmnkch nebo dvodem zadrovn.

esk mdia nsledovala tohoto pkladu tak loajln, e v on kapitole historickch knih bude poteba poznmka pod arou o novm loutkovm reimu ve stedn Evrop. Je to zem, kter ji v ve o politickch vznch, trn mrumilovnch demonstrant a vzestupu totalitarismu. Budouc historikov budou mt ohledn esk republiky jedinou otzku: Pou se nkdy?

PEKLAD M.AFFEKAutorka lnku je lenkou Mezinrodnho mrovho

hnut R.

Dval se cel svt, krom ech

Tden od 28. srpna do 2. z si pravdpodobn nkdy vyslou kapitolu v historickch knihch, pokud bude historikm dovoleno pst pravdu. Bude to depresivn a zrove inspirujc kapitola o Nrodnm sjezdu Republikn v New Yorku, o vzrstu otevenho a do nebe volajcho totalitarismu v USA a o nstupu soudrn americk politick opozice. Jedn se o pbh, kter na tden zaujal vtinu svta. Ale esk mdia ho sotva zmnila a tak proel touto zem takka bez povimnut.

Arianna Meadowlark

3Solidaritajen 2004

V uplynulch tech letech se stalo cosi neobvyklho. 11. z 2001 byla jak jsme neustle upozorovni - ped oima celho svta napadena nejvt vojensk velmoc svta. Jej elity reagovaly na pokoen vyhlenm globln vlky proti terorismu a dobytm dvou darebckch stt Irku a Afghnistnu. Co se dje dnes? Afgnistn se vrtil ke stavu, kde byl ped uchopenm moci Talibanem. Stal se opt zapomenutou krajinou katastrof. V Irku el koalice veden USA nemyslitelnmu porce. V dubnu americk nmon pchota obklila Falludu a byla pipravena init nejhor. Nsledn vvoj byl popsn Patrickem Cockburnem v London Review of Books:Bhem nkolika mlo dn se nmon pchot podailo zmnit faludany, pedtm oznaovan vtinou ostatnch iran za nebezpen amerikofi ly, v symboly znovuobnovenho irckho nacionalismu. Obleen msta povstn v Irku neomezilo, naopak poslilo dal povstn sunnitskch mst a vesnic podl Eufratu Amerit vojci byli zabjeni, protoe jejich velitel nedokzali uvit tomu, e se povstn . Armda stle poslala konvoje z Bagddu do Faludi i pot, co gerily pevzaly kontrolu nad silnic.Nmon pchota Faludu nikdy nedobyla, povolila kontrolu nad mstem milici, veden bvalm generlem republiknskch gard. Obyvatel msta v podstat triumfovali. Jsem toho nzoru, e podobn dohoda me ukonit nerozhodn zpas mezi silami USA a armdou Mukaty al-Sadra v Nadfu. Byla ustavena nov loutkov

vlda a list Financial Times pe, e nsledky porky USA v Irku jsou, slovy prezidenta George W. Bushe, nedozrn.Co se proboha dje? Zd se, e z vlenho stroje USA odpadaj koleka rychleji, ne pedpovdalo protivlen hnut. Zhoren situace je samozejm z jedn sti nsledkem triumfalistick stupidity neokonzervativnch jestb (i holubic) administrativy G.Bushe. Ti nejprve vloili dvru v irck exulanty jako Ahmed Chalabi a Kanan Makiya. Ten v lednu Bushovi tvrdil, e ho budou iran vtat sladkostmi a kvtinami. Souasn hon na arodjnice, namen proti Chalabimu, je vyjdenm bezmocn zlosti Washingtonu nad svmi vlastnmi chybnmi kalkulacemi.Ale existuj njak hlub piny krize, do kter se dostaly USA v Irku? Je sla mocensk politiky USA ve skutenosti slab, ne by se mohla mohlo zdt, podvme li se na slu jejich armdy? Jakou pomoc pi zodpovdn tchto otzek nm me nabdnout historie?

KolosInspirac pro dal vklad bude

nov kniha konzervativnho ekonoma N. Fergusona KolosZa prv, je zajmav, jak se zmnil podtitul knihy. Na deskch meme st nzev Cena americkho impria, ale na pebalu, je byl pravdpodobn dokonen a pot, co zbytek knihy, stoj Vzestup a pd americkho impria. e by to nco vypovdalo o vzrstajcch obtch Bushovy administrativy?. Za druh: autor se sna dokzat, e pouze tvrtina star Evropy oponovala vlce v Irku. Ale plete dohromady vldy zem a lidi, kterm tyto vldy vldnou. Opozice proti vlce v Irku byla po cel Evrop ohromn. Nedvn studie Dominika Reynie z Pask univerzity odhaduje, e v prvnch tech mscch roku 2003 se astnilo protivlench demonstrac 35,5 milin lid, z toho 20 milin v Evrop. Pozdji byla konzervativn vlda ve panlsku pro svou provlenou pozici odstavena. Dokonce v Polsku, nejvt zemi Nov Evropy, ukzala nedvn studie, e 63 procent populace chce polsk vojky pry z Irku. Co je hor, Ferguson

sympatizuje s Douglasem MacArthurem, vrchnm velitelem vojsk USA bhem ran fze Korejsk vlky v letech 1950-1951, jen vyprovokoval vstup ny do vlky a pot, co nan zatlaili americk sly ke spodnmu okraji korejskho poloostrova, zpanikail a vyadoval, aby bylo na nsk msta svreno a 50 atomovch bomb. Nen pekvapiv, e pot, co vyjdil sympatie k nemu, co by bylo masovou vradou v bezprecedentnm mtku, bude autor Kolosu argumentovat tak, e vlka ve Vietnamu mla bt vedena mnohem neltostnji.To ve m pravdpodobn ukzat, jak je Ferguson tvrd chlapk. Jeho hlavn mylenky mohou bt shrnuty v kapitole Liberln imprium: Amerika by mla pestat pelapovat kolem hork kae a piznat sob a svtu, e je impriem, jeho vojensk sla podepr liberln kapitalismus. Na podporu tto teze znovu pouv argument ze sv pedchoz knihy, Imprium, kter se snaila dokzat, jak skvl bylo britsk imprium, a zdraznit zejmna jeho roli pi konstrukci modern liberln kapitalistick ekonomiky. Pi opvovn toho, co nazv imperialistick globalizace je pitom nucen Ferguson bruslit na tenkm led. Cituje napklad knihu Pozdn viktorinsk holocausty od Mika Davise, ale nevyrovnv se s dkazy, je tato kniha shromauje o stedn roli, j hrl liberln kapitalismus a britsk imperialismus ve stralivch hladomorech, kter postihly koncem 19. stolet Indii, nu a Brazlii.

Zadluen impriumAle nejvtm problmem je pro Fergusona samotn americk imprium, kter, jak se obv, nedoke elit

padek impria?Alex Callinicos

4 Solidarita jen 2004

kolm, je si samo vytyilo. Argumentuje, e jsou ti zkladn nedostatky, kter vysvtluj, pro byly Spojen stty mn spnm impriem ne jeho pedchdce. Je to jeho ekonomick defi cit, defi cit pracovn sly a nejdleitj z tchto t defi cit pozornosti.Ferguson argumentuje, e historik z univerzity v Yale, Paul Kennedy, mohl nakonec mt pravdu, kdy v knize Vzestup a pd velkch impri (1987) argumentoval, e Spojen stty riskuj plin imperiln rozprosten, kdy jejich zvazky pekro jejich zdroje. Ale pinou plinho rozprosten nejsou ani tak nklady na imprium (vojensk vdaje USA jsou v pomru k nrodnm men ne v dob Studen vlky), jako spe zvislost ekonomiky na stlm plivu zahraninho kapitlu. USA, tvrd Ferguson, je zadluen imprium. Pipisuje to charakteristicky nadmrn tdrosti federlnho socilnho systmu zabezpeen pro star. Mnohem hodnovrnjm dvodem je, e ohromn obchodn a rozpotov defi city USA odrej sil americkho sttu dret ekonomiku nad hladinou navzdory krizi ziskovosti. A u jsou piny defi citu jakkoli, nsledky meme jasn vidt. Chlb a kanny vlen stroj pentagonu a vysok spoteba zvis na vli zahraninch investor pjovat Spojenm sttm penze. Ferguson poznamenv, e podstatn a zvyujc se podl americkch obligac je ve skutenosti v rukou asijskch centrlnch bank, kter kupovali majetky v dolarech, aby udreli hodnotu svch vlastnch mn nzkou proti dolaru.Tento symbolick vztah mezi asijskmi spoiteli a americkmi konzumenty dr na nohou svtovou ekonomiku. na, Japonsko a Jin Korea vyvej ohromn mnostv relativn levnho zbo do USA. Potom pjuj mnoho

z vydlanch dolar zptky do USA, co jim umouje pokraovat v nkupu jejich exportu a udrovan vlastnch mn relativn nzko proti dolaru a tedy udrovn schopnosti konkurovat. Tak jsou zajiovny trhy v Evrop a suroviny v Rusku, na Sednm Vchod, Latinsk Americe a Africe.Nsledek toho je, e pokud by nsk ekonomika zkrachovala nebo pokud by se zhoril vztah mezi Washingtonem a Pekingem, dopad na svtovou ekonomiku by mohl bt devastujc.To ale nevysvtluje, pro to zan jt s kopce s okupac Irku. Ta m vce co dlat s druhm defi citem, kter Ferguson identifi koval. Kloptn neokonzervativc v Irku odhalilo fakt, e ozbrojen sly USA jsou pli mal a nejsou dostaten vycvieny a vybaveny pro roli kolonilnch okupant, do eho je tla strategie Bushovy administrativy.Fergusonovo een tohoto problmu je charakteristicky necitliv a hloup: Pokud bychom dali dohromady vechny ilegln imigranty, nezamstnan a vzn, je zde jist hojnost surovin pro vt americkou armdu zaveden odvod by nemuselo bt nutn nepopulrn, pokud by bylo pimen zacleno. Odvdjte ni vrstvy, eeno jinmi slovy, ale vy tdy nechte bt. Fergusonovou nejvt starost je ovem chronick krtkodechost, je by mohla vst k tomu, e by imprium Spojench stt byl tm nejprchavjm impriem ve svtov historii. Vy tdy Spojench stt postrdaj etos, kter hnal bhem vrcholn doby Britskho impria absolventy prestinch univerzit do koloni.:Mlo, jestli vbec njac, absolventi Harvardu, Stanfordu, Yale nebo Princetonu usiluj o to, aby strvili sv ivoty v pokusu zmnit sluncem vysuenou pskovou dru jako Irk v

prosperujc kapitalistickou demokracii, jakou vykresluje Paul Wolfowitz. Nejlep a nejbystej Amerian neusiluj o to vldnout Mezopotnii, ale ovldat MTV.Tento fakt m pravdpodobn co do inn s odlinmi strukturami britskho a americkho imperialismu.

Za penziPevn st pmch zahraninch investic je v souasnosti koncentrovna do bohatch zem, pevn do USA samotnch nadnrodn fi rmy se vyhbaj vtin zem Tetho svta. Kdy britsk vy stedn tdy odjdli fovat dolm nebo plantm do koloni, nsledovaly vlastn penze. A stejn to dlaj jejich americk protjky - kdy zstvaj doma. Struktura kapitalismu Spojench stt me mt tak co do inn s potnm v krtkodobch perspektivch, kter Fergusona t frustruje. Jak vyzdvihuje bystr lnek v poslednm sle asopisu New Left Review, pozdn kapitalistick spolenosti zahrnuj slab obanstv. Jinmi slovy, jednotlivci jsou povzbuzovni, aby byli pasivnmi konzumenty, je se pouze obasn, pokud vbec, podlej na veejnm ivot. Odtud neustl pokles potu lid, kte chod k volbm a tato nzk mra inspiruje zbytek rozvinutho kapitalismu.Vsledkem je politick systm, ve kterm mohou snadno dominovat bohat elity. Druh strana mince se ale objevuje ve chvli, kdy stt potebuje vybudit bezpodmnenou angaovanost, potebnou k veden vt vlky. Bush a Blair mohou napodobovat Roosvelta a Churchilla a poadovat v boji proti terorismu heroismus a sebeobtovn. Kdo by vak mohl pedpokldat, e obyejn lid, kte byli povzbuzovni, aby vidli sami sebe jako privtn konzumenty, si najednou vyvinou hrdinsk vdom nroda ve vlce?

Take jeden nsledek: Jsou zde ti, kdo trvaj na tom, e Vietnamsk syndrom byl s konenou platnost vykopn v devadestch letech. Ve skutenosti se ovem zd, e od doby Studen vlky vzrostla citlivost americkho volistva ke ztrtm. Ferguson ukazuje, jak rychle se veejn mnn Spojench stt obrtilo proti vlce v Irku. Stalo se tak mnohem rychleji, ne bhem vlky ve Vietnamu, akoli tehdy byly ztrty mnohem vt.Ppad Vietnamu nm pipomn, jak me velmoc neuspt. Pouze velice zdka je poraena na bitevnm poli. Dleit je, e ozbrojen odpor me zlomit politickou vli vldc pokraovat v boji. Vietnamsk hnut za nrodnho osvobozen zvtzilo, protoe pedevm vyprovokovalo ohromnou politickou krizi ve Spojench sttech.Nco podobnho se nyn dje v Irku. Ferguson cituje americk generly, kte si hlasit stovali, e ve Vietnamu prohrli, protoe jim politici nedovolili vst vlku do vech dsledk. Na West Pointu neu Clausewitze? Velk prusk vojensk teoretik ve slavn defi nici vymezil vlku jako pokraovn politiky jinmi prostedky. To, jak jsou vedeny vlky, vdy uruj politici. Sly USA by mohly srovnat Faludu se zem, jako to udlaly mstu Hue v roce 1968 a nacist Varav v roce 1944. Ale potom by stejn tak zmizela jakkoli nadje, e se Spojenm sttm poda vytvoit v Irku ivotaschopn loutkov reim. Politika je dokonce v souasn vlce proti terorismu dleitj, ne byla v minulosti, protoe souasn boj nen primrn fyzick zpas mezi relativn vyrovnanmi rivaly, jako gigantick stety mezi ohromnmi, tce vyzbrojenmi armdami branc, je dominovaly prvn a druhou svtovou vlku. USA pouv jako prostedek dominance euroasijskmu

5Solidaritajen 2004

kontinentu relativn mal profesionln armdn sly a velkou palebnou slu, je ovld.Ale protoe cl je politick, zpas se stejn tak o to, jak zajistit zskn dalch vldnoucch elit a veejnho mnn v USA i celosvtov, jako o tom fyzicky zniit kohokoli, kdo na USA zato vojensky. Tvarovn veejnho vnmn je tedy ohromn dleit. Kdy amerit

velitel vyjednvali pm ve Faludi, trvali na tom, e bude vyhotn z msta fi lmov tb televize Al-dazra, kter vyslala srdceryvn zbry na dsledky obleen, Je to tato bitva o veejn mnn, kterou Washington ji prohrv. Stran obrzky systematickho muen a poniovn ve vznici Abu Ghraib potopily proklamace Bushe a Blaira ohledn dodvn lidskch prv a

demokracie do Irku. Znm alterglobalista Walden Bello tvrd, e neoliberln model kapitalismu, kter USA prosazovala, utrpl krizi legitimity, kter poala s kriz ve Vchodn Asii v letech 1997-98 a zeslila udlostmi v Seattlu a se vznikem antikapitalistickho hnut. Efekt vlky proti terorismu spojen neoliberalismu a imperialismu v nechutn form, kterou j dvaj neokonzervativci a

jejich nmon pchota v Irku tuto krizi dle prohloubilo.Toto ve podtrhuje dleitost celosvtovho protivlenho hnut. Byli jsme protagonisty v tomto politickm zpase o globln veejn mnn, trvale zpochybujc autoritu Bushe a Blaira. el-li nai protivnci el hrozb porky, je o to dleitj, abychom my v boji pokraovali.

PEKLAD M.AFFEK

Redakn poznmka na vod: Nsledujc lnek byl psn pro teoretick asopis Argumenten, kter vydv nae sestersk organizace v Nmecku. Mluv-li proto o roziovn EU, zabv se asto fakty, kter se tto zem tkaj. Zrove kritizuje velmocenskou politiku Nmecka. To je, pe-li lnek lovk v Nmecku ijc, postoj proti nacionalismu, v R to vak me vyznt jako jeho prav opak. Pi ten lnku je tedy nutno vzt na vdom tento kontext. Zdrazujeme: organizace Mezinrodnch socialist jsou proti velmocenskm ambicm a nacionalistick rtorice svch zem. Nehodlme se stt soust stupidn kampan proti germanizaci.

Co pin rozen EU na vchod?

Od kvtna 2004 t Evropsk unie (EU) 25 lenskch stt. S deseti novmi pistupujcmi zemmi se rozila na vchod a k hranici bvalho Sovtskho svazu. Vn EU dnes zbvaj toliko Rumunsko a Bulharsko, jim je vstup pedpovdn v druh vln roku 2007, dle Albnie a bval Jugoslvie.

Podle ankety toto rozen Unie na vchod vtina obyvatel zpadn Evropy odmt. Mnoz se obvaj nezamstnanosti, klesajc ve mezd a socilnch dvek stejn jako rostouc kriminality. Tto nlad mezi obyvatelstvem se brn vldy zpadnch zem dmyslnou kampan nap. nmeck vlda pe ve sv propagan broue: Rozen EU napluje nadji na penesen vtznho modelu EU s jeho hodnotami prvnm sttem, demokraci, ochranou lidskch prv veobecn stejn jako prv menin i do stt stedn a vchodn Evropy. Mr a svoboda, jistota a politick stabilita budou garantovny skuten dlouhodob.

Prvn st lnku se zabv tm, kdo skuten z roziovn EU profi tuje a kdo ztrc. V druh sti bude osvtleno pozad a djiny celho procesu, v sti tet nastnny monosti odporu a alternativy k souasnmu stavu.

I. Kdo zskv a kdo ztrc?

Podporu m roziovn Evropsk unie na stran podnikatel. Nejen pro nmeck koncerny je vchodn Evropa nejdleitjm odbytitm a rezervorem levn, ale dobe kvalifi kovan pracovn sly. Ji dnes in podl vchodn Evropy na nmeckm zahraninm obchodu dvanct procent a pevyuje takto podl Francie (10,1%), Spojench stt (9%) a Velk Britnie (8%). Zatmco hospodstv v SRN doshlo od roku 2001 rstu nikoliv vyho ne 1%, ve vchodoevropskch zemch se toho asu hospodsk

rst pohybuje kolem 6%. Nmeck koncerny toti mezitm do pistupujcch zem investovaly piblin 23 miliard Euro. e prv nmeck hospodstv m na rozen Unie na vchod nejvt zjmy, je doloeno rovn tm, e pslunm komisaem pro roziovn EU v Bruselu je Nmec Gnter Verheugen.

Aby byly do EU pizvny, musely se vchodoevropsk zem podrobit privatizanm programm a drastickmu krcen nejrznjch sttnch podprnch fi nannch dvek. V poslednch deseti letech byly takka vechny provozy zprivatizovny a ty nejproduktivnj obory

jako je nap. telekomunikace i autovroba prodny zahraninm koncernm za smn stky. Vce ne polovina vchodoevropskch pracujcch je zamstnna za miziv mzdy v podnicch odkoupench zpadoevropskmi koncerny. V maarskch provozech maj zahranin (zde vtinou nmet) podnikatel dokonce estaticetiprocentn ast, na Slovensku tinctiprocentn. Samotn koncern Siemens disponuje na vchod Evropy vce ne 95 dceinmi spolenostmi s 25 000 zamstnanci. Volkswagen pevzal v roce 1991 eskho autovrobce koda. Vkupem

bvalch sttnch odvtv mohou velk kapitlov koncerny upevovat sv monopoln postaven a zvyovat tak sv zisky. Nap. BWI (Berlinwasser International), slouen nmeckch koncern RWE a Allianz a francouzskho Vivendi, koupila esk vodn hospodstv a v prbhu t let zdvojnsobila cenu vody. Nmeck Telekom odkoupil takka vechny nrodn telefonn st ve vchodn Evrop a okamit navil ceny.

Chudoba a nezamstnanostZatmco menina ve

velkch mstech profi tuje

6 Solidarita jen 2004

ze zahraninch investic a penitch podpor EU, kles velk mnostv obyvatelstva do hlubok bdy. Aby toti pilkaly dal zahranin investice, konkuruj si pistupujc zem v tzv. nabzen pod cenou a v co nejnich daovch sazbch pro zahranin investory. Nmeck poslanec Elke Wlfi ng (CDU) v, o em mluv: Srovnme-li daovou zt pro podnikatele ve starch a pistupujcch zemch EU, vidme, e zatmco v Polsku a na Slovensku in 20%, v Nmecku se pohybuje kolem 40%. Toto zeteln dokazuje, jak ostr konkurence mezi pistupujcmi stty odlkv kapitl stle vce na vchod. Nzkou daovou zt (pro podnikatele!) ospravedluj vldy sniovn dosavadn ve veejnch fi nannch podpor a socilnch dvek.

Nsledky pro obyvatelstvo jsou devastujc. Nap. v Polsku stoupla nezamstnanost z 6,5% (1990) a 10,5% (1998) na 18% (v nkterch regionech a na 60%). Ve vech pistupujcch zemch byl enormn redukovn i zcela odstrann systm pojitn (dchody, zdravotn pojitn a podpora v nezamstnanosti). Oznmen slovensk vldy o snen socilnch dvek o celch 50% (z 75 na 35 euro msn, tj. asi z 2250 na 1050 eskch korun), je bylo uskutenno v zjmu splnn evropsk podmnky o nutnosti omezen sttnch vdaj, vedlo potkem roku 2004 k hladovm boum na vchodnm Slovensku (postien jsou pedevm Romov; dnes je situace na Slovensku oznaovna za hrozc humanitrn katastrofou pozn. red).

Vstup do EU bude mt velmi patn nsledky i pro vchodoevropsk prmysl. Dojde k masovmu propoutn. Napklad polsk tk prmysl, v nm je stle zamstnvno vce ne sto tisc polskch pracujcch, je oima Evropsk unie a zahraninho kapitlu vidn jako zastaral a v evropskm rmci konkurenceneschopn,

stejn tak jako hornictv a energetick sektor. Podmnka, je vchodoevropskm sttm EU nyn klade, je omezen fi nannch podpor tmto dle evropskch mtek mn prosperujcm odvtvm a jejich postupn ruen.

Rozshl bytek zemdlcJet katastroflnj

nsledky vstupu do EU potkaj zemdlce. Rozen Unie na vchod vede de facto k vyvlastovn drobnch zemdlc. Oekv se, e ze souasnch asi dvou milion polskch statk, je iv kolem esti milionu lid, peije rozen EU necelch sto tisc.

V c h o d o e v r o p s k m zemdlcm po vstupu ve form fi nann podpory pipad pouh tvrtina stky (25%), ji EU v prmru poskytuje zpadoevropskm zemdlcm. Vldm je zakazovno tuto pomoc zvyovat o vce, neli kolik in 20% zpadoevropskho prmru. V nejlepm ppad tedy zemdlcm z pistupujcch zem pipadne pouhch 45% tohoto zpadoevropskho prmru. Zemdlsk vrobky doven ze zahrani jsou navc mnohem levnj, neli produkty zemdlc z vchodn Evropy co znamen bytek vchodoevropskch zemdlc, bytek netuenho rozsahu. Evropsk komise oekv, e v nsledujcch deseti letech budou dva miliony zemdlc kvli zadluen zcela znieny.

Evropsk zemdlsk koncerny jsaj. Pda ve vchodn Evrop se tak toti zsadn zlevn a bude poskytnuta k volnmu odkupu velkopodnikm jako nap. Danone. Hospodsk asopis Business Central Europe napsal v noru 1999: V podnikn v zemdlstv meme skuten prosperovat jen pokud budou odstranni drobn zemdlci. Vtina zemdlc ztrat svou existenn zkladnu a s ohledem na stoupajc mru nezamstnanosti tak vtinu

vyhldek na zskn novho pracovnho msta.

Nov a star hraniceS rozenm Unie na

vchod se jej vnj hranice posunula a k bvalmu Sovtskmu svazu, k bval elezn opon. Stejn jako Spojen stty zabrauj stavbou zdi potencilnm pisthovalcm z Latinsk Ameriky pekroit hranici mezi Mexikem a USA, i Evropsk unie se pokou uinit sv hranice nepropustnmi.V Schengenskch dohodch byla stanovena rozen vzov povinnost pro zem tetho svta a tvrd kontroly na pozemnch i vodnch hranicch stejn jako na letitch. Od t doby tak zahynuly stovky lid, kter se s pomoc profesionlnch pevad pokusily ilegln pekroit hranice EU.

Ale i pes toto radikln vyostovn maj nadle pokraovat tak kontroly na hranicch mezi starmi a novmi stty EU. Vchodoevropt pracujc nemohou tedy profi tovat z volnho pohybu pracovnch sil tak, jak plat pro pracujc ze zpadu. Pro obyvatele vchodn Evropy tedy znamen Evropsk unie pouh omezen volnosti jejich pohybu. Jak na vchod, tak na zpad jsou pro n hranice uzaveny. Jeliko je pracujcm z vchodu, poznamenanm chudobou v jejich vlasti, zapovzeno pracovat v zpadn sti Evropy, nezbv jim nic ne pracovat zde naerno. V dsledky faktick ilegality sv tamn prce nemaj nijakou monost brnit se nzkm mzdm a mnohdy hrozivm pracovnm podmnkm. Tato prce za miziv odmny vede nutn k dumpingovm cenm, kter kod i pracujcm se zpadoevropskm pasem. Zamstnanci z vchodu a zpadu jsou tak tvni proti sob.

Bourn socilnch jistot a sniovn mezd i na zpad

Nzk mzdy na vchod Evropy jsou podnikateli

vyuvny i k tomu, aby klesala ve mezd i na zpad. Tak podporoval f mnichovskho hospodskho institutu (IFO) Hans-Werner Sinn plen mezd a sociln pomoci pro vchodn Nmecko, a to v rmci ppravy na roziovn EU. Dokument Evropsk komise nazv toto nien socilnch jistot ve vchodn Evrop jako prospn pro budoucnost cel Evropsk unie. Toto tvrzen je odvodnno pedevm tm, e nzk mzdy ve vchodn Evrop umouj podnikatelm pesunout sem svou produkci.

Daov sazby a mzdy ve vchodn Evrop le skuten hluboko pod evropskm prmrem. Ji dnes vydl pracujc v uritm oboru v SRN tynsobek svho kolegy z vchodn Evropy. Zde, tj. na vchod, navc mzdy v dsledku privatizac poslednch let stle klesaj, zatmco ceny bnch slueb a nezbytnch ivotnch prostedk stle stoupaj.

Tyto argumenty jsou ale tak pouhm trikem sloucm klamn zamstnanc. Nebo skutenost nen tak jednoduch: nzk ceny jsou pouh faktorem v kalkulaci podnikatel. Jin faktory, jako je nap. infrastruktura, jsou ve vchodn Evrop pro podnikatele podstatn nepznivj. Nejen mzdy, ale i produktivita prce se toti ve vchodoevropskm prmyslu ocit zeteln pod prmrem EU.

Nap. Slovensko dosahuje 48% evropskho prmru, Rumunsko 27%. Sledujeme-li rove mezd spolen s produktivitou prce, nepedstavuj potom vlastn pistupujc zem pro zpadoevropsk pracovn msta dnou konkurenci. Pesto vzbuzuj zmry podnikatel obavy a to pedevm zmr nutit i pracujc na zpad k pijmn stle horch pracovnch podmnek.

Zpadn kapitl neodlt do zahrani proto, e na zpad jsou mzdy pli vysok. Podnikatel investuj

7Solidaritajen 2004

do vchodoevropskch zem z toho dvodu, aby dobyli tamn trhy.

Jen 30% zahraninch pracovnch mst ve vchodn Evrop vzniklo skuten dky vvozu pracovnch mst ze zpadu. Studie EU krom toho konstatuje, e pm zahranin investice do vchodnho bloku se do roku 2007 (tedy doby, kdy budou nejdleitj provozy ve vchodn Evrop prv zprivatizovny) sn o polovinu. Pravdou je, e se hospodstv nejen v zpadn Evrop, ale celosvtov (a tedy i na vchod Evropy) ocit v krizi zpsoben stagnac, co vede k tomu, e podnikatel vhnj pracujc do vzjemnho konkurennho boje.

II. Pozad rozen Evropsk unie

Situace v bvalm vchodnm bloku dokazuje, e zaveden trnho hospodstv v dnm ppad nee krizi vchodoevropskho hospodstv, ale citeln ji zostuje. Pitom nebyla vchodn Evropa nikdy chudobincem Evropy. Po 2. svtov vlce spadly vchodoevropsk stty pod sovtskou sfru vlivu. Rozdlen Evropy zcela vychzelo z mocenskho soupeen dvou supervelmoc. Na rozdl od zpadn Evropy nebyl na vchod pijat Marshallv pln a podpora pro znovuvstavbu tto sti Evropy, pesto se takka vechny vchodoevropsk stty rozvinuly v modern prmyslov zem. Byl pijat vtzn model ruskho sttnho kapitalismu. Stt pevzal hospodstv, izoloval se od svtovho trhu, obzvlt zpadnho importu a zahjil urychlenou industrializaci vstavbou tkho prmyslu na kor mezd, kter dky tomuto pomaleji rostly. Obyvatel vchodnho bloku sice z tohoto hospodskho rozmachu profi tovali pouze minimln, pesto vak a do 70. let jejich ivotn rove stle stoupala.

Krize svtovho

hospodstv a znik stalinismu

Industrializace probhala pod vlivem dlouhodobho hospodskho rstu po vlce. V polovin 70. let se vak opt prokzala krizovost kapitalistickho systmu. Na pelomu let 1973 a 1973 se objevila prvn velk hospodsk krize od 40. let. Zpadn hospodstv reagovala na tuto krizi vt internacionalizac svho kapitlu, snenm sttn kvty a omezenm ivotnho standartu pracujcch.

Stty vchodnho bloku nezstaly tohoto vvoje ueteny. Sice zde neexistoval soukrom kapitl, pesto se vak tyto zem se svm hospodstvm zenm sttem podlely na svtovm trhu. Dobrm pkladem je vroba elektroniky. A do poloviny 80. let se mohla produktivita na zpad vrazn zvyovat dky zaveden vroby oprajc se o potae. Rozvoj mikroelektroniky na vchod zstval stle pozadu, jeliko sttn hospodstv nemohla shnout k tolik silnmu stupni internacionalizace jako na zpad. Rozdly mezi produktivitou na zpad a na vchod se zvtily. Na pokus byrokracie doshnout vy produktivity na kor ivotn rovn obyvatelstva reagovalo mnoho zem stvkami a demonstracemi. (Nejvznamnjm hnutm tto doby byla Solidarita v Polsku, je mla hlavn podl na boji proti stalinskmu reimu.)

Po roce 1989 nastal bezpkladn hospodsk a sociln padek. Zpadoevropsk koncerny, samy oslabeny kriz na konci 80. let, ctily jedinenou anci dkladn profi tovat z pdu vchodnho bloku. MMF a Svtov banka nechaly vchodoevropsk zem nejprve zadluit a pot se podrobit jejich dikttu. Vydaly si urychlenou privatizaci sttnch hospodstv, je byla prodna zpadoevropskm koncernm za smn stky, a znien socilnho systmu. Clen vznikl hyperinfl ace a kolem

200% (v Polsku) pokodila i ty pracujc, kte si v letech ped privatizac dky sv prci dokzali naetit mnohdy i vt sumy.

Ekonom Jeffrey Sachs (USA), zstupce ultra neoliberln Chicagsk koly, formuloval fi lozofi i tohoto niivho procesu takto: m hlub krize, m hlub ok, kter m bt vyeen reformami, tm vt ozdravn inek nastane. Nsledkem tto okov terapie byl v historii evropskho kapitalismu jedinen sociln a hospodsk padek. Nap. v Polsku stoupla nezamstnanost v prbhu t let z nuly na 17% (s tm, e za minulho reimu nezamstnanost existovala, nicmn skryt pozn. red). Odstrann podpory v nezamstnanosti zpsobilo okamit pd u mnohch st obyvatelstva do naprost bdy. Krize byla tedy skuten hlubok, ozdraven se vak nedostavilo.

Rozen Evropsk unie imperialistick projektPolitika chicagskch

chlapc nala sv pomocnky ve vldch stt nyn ji bvalho sovtskho bloku. V mnohch zemch se dky politickmu tlaku podailo izolovat i zcela pott tto linii nevyhovujc politick sly. Existovaly jen ti zem, je se zpadnmu dikttu zprvu odmtly poddit Meiarovo Slovensko, Miloeviova Jugoslvie a Rumunsko. Po toku na Jugoslvii roku 1999 byl jejich odpor zlomen. Tato vlka vak byla i pro ostatn zem vchodn Evropy znamenm nutnosti sklonit se ped zpadem. Rozenm Evropsk unie je nyn hospodsk nadvlda zpadn Evropy (a zde pedevm Nmecka) politicky zajitna.

S pdem Sovtskho svazu se zmnily oblasti vlivu konkurujcch si velmoc a rozhoel se o n boj. Kapitalismus se ve svtovm mtku rozvj nerovnomrn. Rostouc konkurenn boj na svtovch trzch nut dle se

rozvjejc kapitalistick stty (nap. nmecko, Francie, USA) podrobit si slab regiony (nap. vchodn Evropa nebo Latinsk Amerika), aby tak zskaly vhodu ve vzjemnm konkurennm boji (nap. o suroviny, levnou pracovn slu nebo tak prmysl). Neda-li se uskutenit toto podroben hospodskm tlakem, vyuvaj zpadn stty tak svho vojenskho potencilu. Ve vchodoevropskch zemch jako je nap. Bosna a Hercegovina, Srbsko a Makedoni udruje EU stle sv okupan vojska. V jinch zemch vchodn Evropy se toto podroben prosazovno pomoc hospodskho a politickho tlaku.

III. Mezinrodn solidarita namsto mstn konkurenceEvropsk komise tvrd,

e krize vchodn Evropy zpsoben roziovnm EU bude pekonna a rozdly v produktivit se stejn jako dve ve panlsku i Portugalsku po vstupu zmen. Roziovn Unie se ale dnes kon za podmnek celosvtov krize kapitalismu. Li se tedy od roziovn na jih (vstup panlska, Portugalska a ecka) na potku 80. let. Namsto sjednocen zdola pjde o sjednocen shora. Vzpomnme si na vchodn Nmecko: Tehdej spolkov kancl Kohl slbil kvetouc krajinu, pokud zpadonmeck koncerny pevezmou vchodn provozy. Kvetouc krajiny se nedostavily, stejn tak jako rozmach vchodu. Situace ve vchodn Evrop je dnes dokonce jet kiklavj: sociln krize je zde hlub ne ve vchodnm Nmecku po roce 1989, fi nann podpory jsou navc mnohem men. Zatmco pi nmeck vstavb vchodu bylo 16 milionm vchodnch Nmc poskytnuto v pepotu takka 450 miliard Euro, pomh nyn Evropsk unie 75 milionm obyvatel vchodn Evropy 40 miliardami Euro v jejich nvratu dom.

Jak lze zamezit socilnmu

8 Solidarita jen 2004

padku v cel Evrop? Evropsk unie nejbohatch nenabz dnou perspektivu. Dohoda o stabilit nut zem na vchod i zpad krtit vdaje uren na systm socilnho zabezpeen. EU se opr o neoliberln agendu, pomoc kter maj bt odstranny sociln vdobytky, je jsou pekkami moci. V mnoha novch zemch EU zskaly ped volbami podporu ty (pevn opozin) pravicov strany, je se ze sv nacionalistick pozice stavly oste proti vstupu do Evropsk unie. S rasistickmi pedsudky svdly vinu za bdu na pracujc z jinch evropskch zem. Pravdou vak je, e i v tch zemch, v nich se pravice pmo podlela na vld, byla provdna politika stejn brutlnho socilnho tlaku jako v zemch s levicovou vldou. Dvodem je to, e evropskm sjednocenm

nen odstranna mstn kapitalistick konkurence, naopak je mnohonsobn zeslena. Uinit konec sniovn mezd a sociln nejistot je tedy mon pouze v ppad spolenho boje proti kapitlu, boje pracujcch z vchodu i zpadu.

Ji existuj nznaky odporu, kter se orientuj na tuto strategii. Ve srovnn se zpadem Evropy m vak v tomto boji vchodoevropsk protestn hnut mnohem men ohlas a spch. To m vce dvod. Tm nejdleitjm je ddictv stalinismu a fakt, e chyb bojovn, nezvisl odborov hnut, kter je nyn teprve ve fzi vzniku.

Le ve vchodn Evrop se se zklamnm z trnho hospodstv zrodil i odpor zdola. Na Slovensku se v minulm roce probhalo rozshl stvkov hnut. Bojovali proti socilnmu krcen a pro vy mzdy.

V Polsku se v minulm roce opt konaly stvky hornk a zamstnanc v tkm prmyslu. Pracujc zde bojuj proti zavrn prmyslovch odvtv v zjmu vstupu do Evropsk unie. Vznikaj aktivistick odbory zdola, kter kvli stalinsk diktatue nesmly dlouhou dobu pedtm existovat. Polt hornci zaloili odbory s nzvem Podzim 80, kter se odkazuj na tradici Solidarity v 80. letech.

Zpadoevropsk odbory by se mohly na toto hnut orientovat. Mly by toti potencil k zastaven socilnho krcen a dumpingovch cen. K tomu by se musely vskutku drazn postavit proti roziovn Evropsk unie, je znamen pro velkokoncerny vhody, zatmco pro pracujc cel Evropy pouh nevhody. Bohuel vtinou podporuje veden tchto odbor radji svou nrodn vldu, msto

aby jejich motivac byly zjmy pracujcch.

Ale i zde existuje dleit vvoj. Stle vce zpadoevropskch odborovch aktivist se v tto otzce stav do opozice vi svmu veden. Poaduj zmnu politickho kurzu a bojovnou politiku proti socilnmu krcen. Antiglobalizan hnut je zde obrovskho vznamu, jeliko namsto pouhch nacionalistickch perspektiv jednotlivch odborovch organizac klade perspektivu mezinrodn solidarity. Tak kadoron sjednocuje Evropsk sociln frum (ESF) socialistick hnut z vchodn i zpadn Evropy ve zcela internacionalistickm duchu. Z tohoto hnut me zdola vzniknout vskutku jednotn, antikapitalistick Evropa.

Peklad z asopisu Argumenten: Albta

varcov

Co nazvme socialismem zdola?

Od protest v Seattlu ubhlo u tm 5 let. Prmyslov msto na vchodnm pobe USA se stalo mstem, kde spolu poprv demonstrovali ekologov, odbori, uitel, socialist a dal. Spolen jim byl odpor proti Svtov obchodn organizaci (WTO), kter, mimo jin, hld patentov prva nadnrodnch spolenost na rzn druhy vrobk, m z nich dl monopoln vrobce (tm je napklad omezena vroba lk, uvanch pi lb AIDS. V Africe, kde poet lid nakaench touto nemoc dosahuje katastrofln rovn, je mono lky levn vyrobit na lokln rovni, ale patentov prva vlastn zpadn spolenosti, kter vrobu nepovoluj).Za tch pt let ale hnut, kter samo sebe oznauje jako alterglobalizan i antikapitalistick, prolo prudkm vvojem. Od protest v Praze proti Mezinrodnmu mnovmu fondu a Svtov bance (nejvt antikapitalistick protesty po pdu Vchodnho bloku), 300 000 demonstrace v Janov pes odpor proti vlce a toku na Irk, po protesty proti jeho okupaci a k Socilnm frm hnut rostlo a rozvjelo se. Peilo toky mdi (,,Pro tedy pouvte mobiln telefony, kdy jste proti t globalizaci? ptali se, aby z ns udlali blzny, kte nevd, co mluv) i hysterii rozpoutanou po 11.z. Nevad nm globalizace jako takov. Jde o to, co se globalizuje. Nen to solidarita a vzjemn spoluprce lid, ale moc a haminost nadnrodnch korporac. Na otzky proti emu protestujeme, jsou tedy vce mn jasn odpovdi: proti moci nadnrodnch spolenost, proti ekologick devastaci planety, tokm na sociln zajitn a obansk prva, proti tokm na meniny a jejich diskriminaci, proti vlkm a bd tetho svta atd. Dnes ji toto hnut hled alternativy. V alterglobalizanm hnut je jich ada. S Mezinrodnch socialist, ke kter pat i Socialistick Solidarita, hrla v prbhu budovn tohoto hnut dleitou lohu. Alternativou, kterou nabz k souasn podob kapitalismu a o kter s ostatnmi diskutuje, je vize socialismu zdola.

Me se zdt, e vlastnci nadnrodnch spolenost maj nekonen mnostv

bohatstv, aby ubrnili svoji moc. V zasedacch slech Shellu, McDonaldu nebo EZu a eskho Telecomu rozhoduj co a kdy a kolik a jak, se

bude vyrbt. Rozhoduj o tom, kolik zamstnanc bude pracovat, kolik se jim zaplat, jak dlouh a jak nron bude jejich pracovn den.

Tito lid nevlastn jen tovrny, kancele, banky a pepravn spolenosti. Vlastn tak velk ,,tovrny na nzory, tj. novinov a televizn spolenosti,

Jan Mjek

9Solidaritajen 2004

kter se u hlavnch tmat pohybuj v mezch, kter jsou v zsad vytyeny nzory jejich vlastnka. Krom toho maj sv znm i pbuzn v ele veejnoprvnch televiz, na mstech nejvych soudc, f policie nebo vysokch dstojnk armdy.

Ti nejbohat vlastn vrobn prostedky, prostedky k vrob vekerho bohatstv spolenosti, co jim dv jak ekonomickou tak politickou moc. Sdl tak spolen hodnoty, kter jsou v protikladu k hodnotm jinch skupin ve spolenosti. Neuviteln bohatstv, moc a soukrom vlastnictv vrobnch prostedk, to z nich dohromady vytv vldnouc tdu.

I pes vekerou jejich moc existuje ve spolenosti jet jedna skupina, jej moc je potencionln vt; lid, kte pracuj za mzdu, nmezdn pracujc. Pokud mluvme o tchto lidech, mme na mysli drtivou vtinu spolenosti, kter pro peit nezbv nic jinho ne prodvat svoji pracovn slu tj. svoji schopnost pracovat. Bez n by se nehnulo nic. Ztichly by turbny elektrren, vrobn linky by se zastavily, monitory u pota by zernaly, police supermarket by zstaly przdn, bankovn pevody by krachly. Tady le nejvt slabina vldnoucch. Mohou sice vlastnit obrovitnsk tovrny, stovky kancel, hypermarkety a nejvlivnj bankovn domy, ale bez lid, kte jim dvaj ivot, je ve jen hromadou rotu.

Obas se meme setkat s nmitkou, e pracujc tda jako takov miz. Tvrdme, e to nen pravda. Napklad ve Spojench sttech vzrostl poet pracujcch v prmyslu od roku 1971 do roku 1998 z 26 milion na 31 milion. Chris Harman,

vedouc redaktor tdenku na sestersk organizace v Anglii, ve svm lnku v International Socialism 96/2002 tvrd: ,,Celkov perspektiva nenaznauje

njak rozpad i bytek pracujc tdy. Ve svtovm mtku jsou pracujc poetnj n kdy ped tm, i kdy mra jejich rstu byla zpomalena za sebou jdoucmi krizemi svtov ekonomiky a tendenc ke ,kapitlov intenzivnm formm vroby (tzn. vt tlak na vkonnost kadho jednotlivho zamstnance), je by nezamstnvaly masy novch lid. A hlavn, pod pojmem pracujc tda si mnoho lid pedstav lovka v modrcch, stojcho u psu. Marx vak ml pod pojmem nmezdn pracujc na mysli lovka, kter ije z prodeje sv pracovn sly to znamen dnes

napklad tak zdravotn sestra, leteck dispeer nebo potaov grafi k.

Za jeden z nejdleitjch princip revolucione Karla Marxe

povauji, e emancipace pracujcch mus bt dlem pracujcch samch. Prv proto nen mono pedloit njak hotov konstrukn pln toho, jak by mla nov spolenost vypadat.

Nicmn meme mluvit o nkterch zkladnch principech novho uspodn. Zkladn podmnkou skuten socialistick spolenosti je hlubok demokracie, kter neomezuje prva lid na pt minut demokratickho rozhodovn jednou za tyi roky ped volebn urnou. Prvo hlasovat a skuten rozhodovat o nejrznjch problmech mus mt vichni lid. Socialismus

zdola je forma organizace spolenosti, kde veker vroba je zena zdola, pomoc rad pracujcch. Ti si ze svho stedu vol zstupce, kte jsou na rozdl od stvajcch zastupitel kdykoliv odvolateln. Jsou neustle v kontaktu a stlch diskusch s lidmi.

Jde jen o vrobu? Nikoliv. Podobn rady mohou existovat tak na kolch a ve tvrtch, jako tomu bylo za revoluce ve panlsku v retech 1936-39. Jakmile se bude vyrbt pro poteby lid a ne pro co nejvt zisk, bude mon postupn odstraovat nejvt sociln nerovnosti a ekologickou devastaci v loklnm i globlnm mtku.

Byl minul reim socialismus?Socialismus zdola

nem se ,,socialismem Vchodnho bloku nic spolenho. Srovnme-li ve zmnn nstin vize socialismu zdola s charakterem reimu, kter zde byl ped rokem 1989, zjistme, e se jedn o vzjemn protiklad.

Zdrazoval jsem, e chceme spolenost zaloenou na svobod a co nejir demokracii. V bvalm SSSR nememe o niem podobnm hovoit. Po krachu Rusk revoluce zskala postupn moc nov vldnouc tda a ji ve dvactch letech minulho stolet nememe o socialismu v Rusku vbec hovoit. Reim se mnil ve spolenost sttn kapitalistickho typu, kde byli stejn jako ve volntrnch kapitalistickch zemch nmezdn pracujc podzeni potebm akumulace kapitlu. spn revoluce byla uduena obanskou vlkou, vojenskou intervenc a mezinrodn blokdou. To vedlo postupn k vlunmu panstv nov

A se tv, ztracen, vlda vc tvch tob navrt....Listopad 1989 - jeden z projev odporu zdola proti stalinismu.

10 Solidarita jen 2004

vldnouc tdy. Autor teorie sttnho kapitalismu, Tony Cliff, k tomu dodv: ,,Marx v Kapitlu dokzal, e anarchie kapitalistick vroby je jen druhou strnkou tlaku v jednotlivch podnicch. Aby kapitalist peili, mus, protoe si vzjemn konkuruj, akumulovat (hromadit) kapitl. Aby nahromadili vce kapitlu ne jejich konkurenti mus vc a vc vykoisovat svoje zamstnance. Tak anarchie ve vrob a tlak jednotlivch zamstnavatel tvo dv strany stejn mince. Co byla druh strana tyranie Stalina? Ped jakou anarchi stanul? Tou anarchi byl ntlak svtovho kapitlu. V t dob ml tento ntlak vojenskou podobu. Doel jsem tedy k zvru, e ty sam zkony, o kterch mluvil Marx, pro jednotliv kapitalistick podniky, se uplatuj na Rusko jako na kapitalistu, jako na jeden jednotn kapitalistick podnik. Pojem sttn kapitalismus nejlpe vystihuje charakter tohoto reimu.

Podobn reim byl nastolen i v satelitnch zemch, jako bylo tehdejho eskoslovensko.

Tak zde od roku 1948 tvrdila Komunistick strana, e ijeme v socialismu. Po roce 1989 zaali politikov i mdia tvrdit, e u jsme v nm ili. Ani jedno nen pravda. Rtorika pouvan pedstaviteli minulho reimu je stle zneuvna k diskreditaci mylenek skutenho socialismu.

Samotn vtzstv KS v noru 1948 nebyl ve skutenosti nim jinm ne vldnm pevratem. norov udlosti velice zeteln ukzaly podzen dlnk byrokratick a militaristick sttn mainrii zen stalinisty, kte zstali u moci a do roku 1989.

Podntem norov politick krize byl pokus nekomunistickch ministr zabrnit Noskovi v dalm zvyovn kontroly stalinist nad polici. Otzka sporu byla, kolik rozhodujcch post v policii by bylo v rukou stalinist. Krize byla eena pedvdatelnm zpsobem. Stalinist mli, krom vtiny policie, tm celou politickou policii, vtinu tisku (prostednictvm ministra propagandy), kontrolu nad rozhlasem a mnohem vt bohatstv ne tehdej kapitalist (nebo vedli znrodnn prmysl). V norov ,,revoluci byly masy vyuity jako pomocn sla pro tajnou policii, kter se nesetkala s dnm vnm odporem. Od t doby se konaly volby dobe znmm stalinskm systmem s jedinou kandidtn listinou. Zmasakrovna byla veker opozice, vetn t autenticky levicov. Zvi Kaladndra, kter kritizoval moskevsk procesy ve tictch letech, byl popraven. len surrealistick avantgardy Karel Teige byl utvn k smrti.

Pokud se sttnkapitalistick reimy vyznaovaly tlakem a snahou potlait jakoukoliv aktivitu zdola, byla naopak revoluce v roce 1989 spontnn akc vtiny pracujcch a student stejn, jako demonstrace proti okupaci v roce 1968 a 1969

Po sametov revoluci vznikly na mnoha mstech organizace Obanskho fra a Verejnosti proti nasiliju. V zvodnch radch podnik debatovali zamstnanci o tom, jak dl. V Polsku vedl boj radikln odborov svaz Solidarita, na jeho masovch mtincch se zpvala Internacionla, jako vraz opravdov

mezinrodn solidarity, kter nebyla nastrojenm mjovm prvodem. Proto jsme v tchto udlostech naprosto na stran lid, kte protestovali proti minulmu reimu.

U d l o s t i polistopadov byly ve znamen a bsncho , , a n t i k o m u n i s m u . Levice byla naprosto zdiskreditovan a jej velice slab nestalinistick sti se nepodailo vytvoit viditeln program, kter by mohl oponovat Klausov politice ,,utahovn opask a privatizace. Chyblo zde autentick sociln a ekologick hnut a tak organizace, kter by sdruovala studenty i odbore, uitele, lkae i hornky a vechny ostatn pracujc a prosazovala jejich poadavky.

OrganizacePrv takovou

organizaci potebujeme i dnes. Nejen k boji proti vlce, ale i k boji proti nezamstnanosti, propoutn, nien ivotnho prosted, rasismu a vem ostatnm podobm tlaku.

S p o n t a n e i s t i c k teorie, vetn anarchistickch, tvrd, e nen teba dn relevantn revolun organizace. Podle nich naprost vtina pracujcch spontnn skoncuje s kapitalismem.

Problm je v tom, e aby mohl systm fungovat, pouvaj vldnouc nejenom represivn sloky, ale pedevm ideologickou nadvldu. Jak jsem naznail ve, maj v rukou mdia, systm kolstv, proces socializace probh v rodinch napklad na zklad staletch genderovch stereotyp. Velk mnostv lid zastv v souasnosti nzory, kter zabrauj nebo ztuj innou zmnu. Napklad: kad revoluce vdy vedla

a povede k tyranii, lidsk povaha je nemnn, nezamstnanost zpsobuj imigranti atd. Tyto nzory se dok velice rychle mnit. Napklad v listopadu 1989 se ze dne na den zaaly desettisce lid debatovat na ulicch, ve kolch a v prci o tom, jak je mon dal zmna. V procesu tto debaty vak chybla organizace, kter by sdruovala revolucione, kte se seli ji ped revoluc.

st lid dospje k revolunm nzorm i v nerevolun dob. Jde o to, sjednotit tyto izolovan antikapitalisty v organizaci, kter se sna studovat historii zdola, o tchto nzorech navzjem diskutuje, diskutuje s lidmi na pracovitch a ve kolch a na zklad tohoto se sna v ppadech revolt nabzet alternativu. Aby byla zmna demokratick, mus bt tato organizace poetn. Revolucioni, sdruen v organizaci, jsou podstatnou soust pracujc tdy a jsou jej organickou soust. Nejedn se o model mal elitn skupinky - sekty, hlsajc sv nzory velk vtin zvnjku, tedy o model my a oni, kdy existuje avantgarda v izololaci od vtiny lid. lenov organizace jsou dlouhodob zakotveni mezi lidmi na pracovitch a ve kolch, provaj s ostatnmi jejich zpasy a dlouhodob diskutuj o monostech zmny.

V historii u mnohokrt lid povstali proti systmu a vytvoili zrodky alternativn moci. Pro spnou zmnu je vak podle naeho nzoru poteba organizace, kter dlouhodob sdruuje antikapitalisty a na zklad svch dlouhodobch zkuenost a studia historie zdola nabz alternativu.

11Solidaritajen 2004

Pidejte se k SocSol

Chci vce informac o SocSolu a jejch aktivitch

Mm zjem pipojit se k Socialistick Solidarit

Jmno: ..................................................................

Adresa: .................................................................

Telefon: ..........................E-mail: ...........................

Vyplnn stiek zalete na adresu:SocSol, PO BOX 1002, 111 21 Praha 1

asopis, kte prv tete, vydv Sociali-stick Solidarita, skupina, kter:

- je proti vlce, socilnm krtm a neoli-beralismu

- je aktivn v antiglobalizanm a protivlenm hnut

- sna se propojit izolovan antikapitalisty

- nabz alternativu socialismu zdola

Antiwar/peace CD

Podpote protivlen hnut v R. Zakoupenm

CD pispjete na nklady, kter jsou spojeny s

aktivitami mrovch a protivlench skupin. Toto

dvoj CD obsahuje 31 psniek od kapel, kter aktivn

podporovali protivlen hnut a dnes podporuj boj proti

okupaci Irku. Krom2 dvou CD naleznete uvnit tak

barevn booklet se vemi texty.

Na CD hraj skupiny:

Public Enemy, Massive Attack, Ani DiFranco, Ms Dynamite, Asian Dub Foundation, Yo La Tengo, Billy Bragg, Sleater-Kinney, Roots Manuva, Alabama 3, Midnight Oil, Crass, Nitin Sawhney, Funmental, Chumbawamba, Seize the Day, The Mark of Cain, Life, Slovo, Pok & the Spacegoats, Sia, The Unpeople, John Lester, GM Babyz, DJ DisOrientalist,Torben & Joe, Laszlo Beckett, Change a dal. Cena CD je 250 K vetn potovnho a balnho.

Objednat si ho mete e-mailem nebo na na adrese.

Vce informac o protivlench aktivitch naleznete na:

www.iforum.cz nebo www.stopwar.org.uk.

pedplate si

Oteven noviny s lnky od autor z rznch proud a smr antiglobali-zanho a antikapitalistickho hnut.

V dalm sle, kter vyjde bhem podzimu 2004, najdete mimo jin tyto lnky:

- M.L.King: Je as prolomit ticho- Recepce kritick teorie- Reforma a globalizace neoliberalismu- CZfreeNet- Frantiek Frances - bsn

Kontakt na Socialistickou Solidaritu:Telefon: 604357215E-mail: info@socsol.czAdresa: P.O. Box 1002, 11121 Praha 1Aktuln informace o ns najdete tak na internetov adrese www.socsol.cz.

Pipravujeme tak reporte z Evrop-skho socilnho fra 2004 v Londn. Dle pipravujeme CD s filmy o vlce proti Irku. Vce informac zskte na e-mailu antikapky@atlas.cz

Zlat brna oteven, zlatm klem odemen... Prognzy pednch pedstavitel ekonomick sfry zn jist sluchu nezamstnanho jako hudba, zvouc do zahrad rajskch: jeho ivotn rove vzroste pravdpodobn a do dnes dosud netuench rozmr. Nebo, ven ptel, esk ekonomika je na vzestupu zahranin investice se do R v uplynulch mscch jen hrnuly a hrub domc produkt tak dle propot vzrostl o vce neli tyi procenta. Inu, opt je vyzvno bostvo modernho vku, Ekonomick Rst. A vldnouc se sna obany prostednictvm mdi pesvdit, e jedin slep nsledovn jeho kultu zaru ono tolik abstraktn obecn blaho. m rychleji poroste nae ekonomika, tm lpe se my vichni budeme mt. Nicmn, oprostme se nyn od tohoto neoliberlnm dogmatem zatemnnho pohledu a polome si otzku: jak budou skuten dopady pohybu ekonomiky v zemi na nae ivoty?

Ekonomick rst?

Nejsou pochyby o tom (a ekonomov tento fakt nikterak neskrvaj), odkud investice do esk ekonomiky proud. V souasn dob se jedn takka vhradn o zpadn fi rmy, je se odkupem starch provoz i vstavbou novch stvaj spolutvrcem eskho hrubho domcho produktu. Na prvn pohled je eskmu obanovi pliv zahraninho kapitlu pozitivem, nebo nov zvody zajist vt poet lpe placench pracovnch mst. Pr.

Avak pliv zahraninho kapitlu ve svm dsledku poet pracovnch mst nutn sniuje, a to ze dvou dvod. Prv z nich je vce zejm et malovrobci, vystaven konkurenci levnjch a kvalitnjch zahraninch produkt, se rzem stvaj pro zkaznky neatraktivnmi. Dve i pozdji tak do ad nezamstnanch upadaj nejen oni, ale i jejich nyn ji bval zamstnanci.

Dvodem druhm je zchrann metoda tchto, v moi zahraninho

kapitlu se topcch malopodnikatel. Touto metodou je praktick uplatovn teorie zefektivovn vroby. Co se pod tmto slovnm spojenm skrv? Lid let na dlabu, aby zbyl astn peiv pracovali na dvojnsobn vkon, v lepm ppad (lepm dle teorie efektivity) za nin platy ne dve. A tito se rdi podd dikttu fi rmy, nebo vd, e kdo tak neuin, je odstrann a kles do nezamstnanosti.

Za prv, zahranin investice mohou tedy vst k rostouc n e z a m s t n a n o s t i , v dsledku krachu mnoha mench fi rem, k postupn monopolizaci rznch odvtv vroby a k vrazn se zostujc konkurenci mezi pracujcmi lidmi.

A hlavn, honba za rostouc ekonomikou zastupuje zjmy kapitlu, nikoliv nae. Majitel mnoha fi rem se sna

zamstnance pesvdit, e jsou s nimi vlastn na jedn lodi. Ale zrove je snahou i toho nejvce lidumilnho fa tatnka, aby ml co nejvce zisku investovanho ve strojch, budovch atd. a e v zjmu fi rmy je, aby mli zamstnanci co nejmn na mzdch: fi rma je pak vce konkurenceschopn. O to sam se jedn, kdy nm nezvisl ekonom (z Patria fi nance) na T1 s chut vysvtluje, e penze se nesm projdat. Lid jsou tak nuceni utahovat si opasky i v dobch, kdy ekonomika roste. Kapitalismus vede k rstu pro rst, k akumulaci pro akumulaci. sla jsou jen paualizac nezbytnou k zakryt skutenho stavu vc a jeho dsledk. Jak je? Na vsledky se podvejme na Slovensko, z postkomunistickch zem do t s nejrychleji se rozvjejc ekonomikou.

Albta varcov

Solidarita

Pedplate si SolidarituMm zjem o pedplatn 6 nsledujch sel asopisuChci asopis distibuuovat, poslejte mi ........ kus od kadho sla

Jmno: ..................................................................

Adresa: .................................................................

Telefon: ..........................E-mail: ...........................

Vyplnn stiek zalete na adresu:Solidarita, PO BOX 1002, 111 21 Praha 1

OD ANTIKAPITALISMU K REVOLUCI

Koment k situaci v R

13Solidaritajen 2004

14 Solidarita jen 2004

15Solidaritajen 2004

16 Solidarita jen 2004

17Solidaritajen 2004

18 Solidarita jen 2004

19Solidaritajen 2004

20 Solidarita jen 2004