SPECIÁL: SVAŘOVÁNÍ A SPOJOVÁNÍ
Každý z těchto procesů vyžaduje pro svůj zdárný průběh použití příslušných technic‑kých plynů.
Ochranné plyny pro laserové svařováníOchranný plyn plní při laserovém svařování několik funkcí. Jedním z hlavních úkolů je ochrana svařovaného materiálu před okolní atmosférou. Cílem je zabránit absorpci kyslí‑ku, dusíku a vzdušné vlhkosti do svarové láz‑ně, čímž se zabrání tvorbě oxidů, nitridů a pórů. Kromě toho ochranný plyn zajišťuje stálé odfukování plazmy vystupující nad sva‑řenec. Tato vznikající plazma snižuje hloubku provaření tím, že její drobné částice rozptylu‑jí laserový paprsek.
Stejně jako u ostatních metod svařování s ochranným plynem lze i při svařování lase‑rem svařovací proces cíleně ovlivnit použitím optimalizovaných ochranných plynů. Zákla‑dem nejčastěji používaných směsí plynů pro
laserové svařování je argon a helium. Ochranné plyny mohou v závislosti na zá‑kladním materiálu obsahovat také aktivní složky (CO
2, O2, H2), které ovlivňují svařovací proces rovněž termicky a metalurgicky. V pro‑vedeném experimentu byla zaměřena pozor‑nost na inertní plyny – argon a helium.
Argon je jednoatomový plyn. Vyznačuje se značnou chemickou netečností, patří tedy do skupiny inertních plynů. Funkci ochranného
plynu plní velmi dobře i díky vysoké měrné hmotnosti 1,67 kg/m3 (při tlaku 1 bar a teplotě 15 °C). Hustota vzduchu je při stejných pod‑mínkách 1,22 kg/m3. Argon je těžší než vzduch, což zajišťuje jeho klesání směrem ke svařenci a tím i dobrou ochranu svarové láz‑ně. Průtok argonu se nastavuje na hodnotu 12–20 l/min. Použití argonu může do jisté mí‑ry limitovat jeho nízký ionizační potenciál (15,76 eV). Argon je náchylný k ionizaci a při určité hustotě vnášené energie může dochá‑zet ke vzniku plynové plazmy (ionizovaný ochranný plyn).
Helium je stejně jako argon jednoatomový inertní plyn. Jeho měrná hmotnost je pouze 0,16 kg/m3, což je 1/10 měrné hmotnosti ar‑gonu. Tato vlastnost je v mnohých oblastech použití helia vítaná, ale při ochraně svarové lázně působí negativně. Helium stoupá vzhůru, což snižuje efektivitu plynové ochra‑ny. Proto je při použití helia nutné zvýšit prů‑tok plynu až na 30–35 l/min. Výhodou helia je jeho vysoký ionizační potenciál (24,56 eV), který teoreticky minimalizuje ionizaci ochranného plynu a tím i tvorbu plynové plazmy. Proto je helium často používáno v plynových CO
2 laserech, zejména při sva‑řování hliníku.
Z výše uvedených teoretických skutečnos‑tí se zdá, že má v oblasti laserového svařová‑ní vyššími výkony helium lepší předpoklady než argon. Do jaké míry ochranný plyn sku‑tečně ovlivní výsledky svařovacího procesu, je předmětem následujícího experimentu.
ExperimentCílem experimentu bylo posouzení vlivu ochranného plynu na geometrii závaru a me‑chanické vlastnosti svarového spoje zhotove‑ného laserem. Jako ochranný plyn byl pro experiment zvolen argon čistoty 5.0 (99,999 %) a helium čistoty 4.6 (99,996 %).
Vzorky z oceli S355 a z austenitické nere‑zové oceli DIN 1.4301 byly svařeny ve firmě Matex PM v Plzni, kde bylo poskytnuto i po‑třebné zázemí a technické vybavení pro rea‑lizaci experimentu, zejména pak diodový, vláknem vedený laser o výkonu 5,5 kW.
52/53 11/2013
Vliv ochranného plynu při laserovém svařováníHlavním těžištěm využití laserů ve strojírenské praxi je bezesporu dělení materiálu. Lasery se však stále častěji uplatňují i v dalších oblastech, jako je svařování, pájení, kalení a navařování.
Seznam a specifikace vzorků
Číslo vzorku /obrázkuZákladní
materiál / tloušťkaOchranný plyn / průtok
Rychlost svařování
č. 1 obr. 1 S355 10 mm Helium 30 l/min 0,5 m/min
č. 2 obr. 2 S355 10 mm Argon 18 l/min 0,5 m/min
č. 3 obr. 3 1.4301 10 mm Helium 30 l/min 0,5 m/min
č. 4 obr. 4 1.4301 10 mm Argon 18 l/min 0,5 m/min
Výsledky měření tvrdosti HV
RD 28 tvrdostiZatížení HV1
Vzorek č. 1 Materiál S355
Ochranný plyn He
Vzorek č. 2 Materiál S355
Ochranný plyn Ar
Vzorek č.3 Mat. DIN 1.4301
Ochranný plyn He
Vzorek č. 4 Mat. DIN 1.4301
Ochranný plyn Ar
Základní materiál 183 186 175 171 197 194 172 173
TOO 190 185 168 169 186 195 181 183
Přechod TOO – SK 196 202 185 187 186 191 183 190
Svarový kov 203 200 187 200 170 193 188 194
Střed svaru 200 211 191 200 185 180 198 193
Obr. 1 – S355, ochranný plyn helium.
Foto
a Z
dr
oj:
MES
SEr
tEC
HN
oG
aS
ad
vEr
tor
ial
52_53_TE11.indd 52 11/7/13 9:51 AM
SPECIÁL: SVAŘOVÁNÍ A SPOJOVÁNÍ
11/2013 52/53
Výsledky zkoušky tahem
VzorekRp0,2
[MPa]Rm
[MPa]A5 [%] Z [%] Lom
Základní materiál 1.4301 270,7 633,8 61,3 68,6 ZM
1.4301 ochranný plyn argon 285,0 623,3 48,9 41,8 TOO
1.4301 ochranný plyn helium 278,1 602,6 52,4 45,3 TOO
Základní materiál S355 427,9 488,7 34,6 70,2 ZM
S355 ochranný plyn argon 393,7 481,7 25,2 67,9 ZM
S355 ochranný plyn helium 389,6 480,8 22,9 64,0 ZM
1/3 MESSER TECHNOGAS
inzerce
V rámci experimentu bylo provedeno:l Metalografický výbrus vzorků pro posouze‑ní geometrie závarul Měření tvrdosti HVl Zkoušky tahem
Vyhodnocení metalografických výbrusůPorovnáme‑li tvar a hloubku závaru na vzor‑cích z oceli S355 (obr. 1 a obr. 2), je zřejmé, že tvar průvaru je identický. Větší hloubky zá‑varu bylo dosaženo při použití heliové ochranné atmosféry (obr. 1). Tento rozdíl představuje cca 10 %.
Větších rozdílů bylo dosaženo na vzorcích z oceli 1.4301 (obr. 3 a obr. 4). Při použití he‑lia došlo k úplnému provaření tloušťky zá‑kladního materiálu (obr. 3). S argonovou ochrannou atmosférou k plnému provaření základního materiálu nedošlo (obr. 4).
Vyhodnocení provedených zkoušekVýsledky měření neprokázaly významný roz‑díl tvrdosti HV při použití ochranného plynu argonu a helia. U materiálu S355 je tvrdost HV při použití helia v průměru o cca 7 % vyš‑ší než při použití argonu. U materiálu DIN 1.4301 jsou hodnoty téměř identické.
Z hlediska naměřených hodnot tvrdosti lze rozdíl mezi použitou argonovou a heliovou ochrannou atmosférou považovat za zane‑dbatelný.
Je patrné, že ochranný plyn nemá při lasero‑vém svařování materiálu 1.4301 zásadní vliv na hodnoty smluvní meze kluzu R
p0,2 a meze pevnosti Rm. V porovnání se základním materi‑álem byl zaznamenán pokles tažnosti A5 o asi 20 % a pokles kontrakce Z o zhruba 30 % u vzorků svařených heliem i argonem. K lomu
u všech svařených vzorků z materiálu 1.4301 došlo v tepelně ovlivněné oblasti (TOO).
Mez kluzu oceli S355 poklesla přibližně o 10 % bez ohledu na použitý ochranný plyn. Pevnost zůstává stejná v rámci přesnosti mě‑ření, tažnost klesá zhruba o třetinu. To je ale patrně způsobeno zpevněním v místě svaru, kde je martenzitická struktura – zkracuje se relativní délka zkoušeného vzorku. K lomu došlo ve všech případech mimo svar a tepel‑ně ovlivněnou oblast, tedy v základním mate‑riálu, po značné plastické deformaci.
Shrnutí výsledků experimentuExperiment ukázal, že vliv ochranného plynu na mechanické vlastnosti svarového spoje můžeme považovat za zanedbatelný. Naopak se projevil pozitivní vliv helia na hloubku zá‑varu jak u oceli S355, tak u austenitické oce‑li 1.4301. Zásadní otázkou je, zda se pro do‑sažení větší hloubky provaření vyplatí použít výrazně dražší helium.
ZávěrTechnické plyny jsou neviditelnou, ale přesto nepostradatelnou součástí technologického procesu. Jejich správnou volbou přispíváme k bezvadné funkci laserové techniky a tím i plnému využití výrobního potenciálu.
Ing. Jan Kašpar, Messer Technogas s.r.o.Doc. Ing. Stanislav Němeček, PhD., MATEX PM
Obr. 2 – S355 ochranný plyn argon.
Obr. 3 – 1.4301 ochranný plyn helium.
Obr. 4 – 1.4301 ochranný plyn argon.
52_53_TE11.indd 53 11/7/13 9:52 AM