18. 6. 2010 Cena 10,- Kããíslo 34
Chová pan fieditel slona? � Film·pit � MilgramÛv experi-ment � Arnold � Na‰i profesofii a vysoké ‰koly � Otázková
kopaná � Stra‰ák jménem maturita � ·pitálsk˘ dvÛr
ŠKOLNÍ ČASOPISGymnázium Špitálská, Praha 9
Rozhovor Rozhovor s Jifiím X. DoleÏalems Jifiím X. DoleÏalem
3
VáÏené ãtenáfiky, váÏení ãtenáfii,
právû ãtete poslední úvodník tohoto ‰kolního roku – pûknû ãern˘ na bílém. Ano,ãerná a bíla, bílá a ãerná – dvû barvy, které mohou b˘t vnímány mnoha zpÛsoby. Jakobarvy staré televize, jako pruhy, které má zebra nebo jako odstíny lidské kÛÏe. Právû po-slední zmínûn˘ zpÛsob chápání ãerné a bílé mû znepokojuje.
Pokud chcete sledovat názory, které panují v na‰í spoleãnosti, mÛÏete provádûtprÛzkumy vefiejného mínûní nebo ankety. Pokud ale chcete omezit sledovan˘ vzorek po-pulace pfieváÏnû na mladé lidi, jako zdroj informací Vám velmi dobfie poslouÏí sociálnísíÈ Facebook.
Názory mé generace mû zajímají, proto sleduji v˘skyt nûkter˘ch facebookov˘ch sku-pin. Poslední dobou zaznamenávám alarmující nárÛst poãtu tûch rasisticky zamûfien˘ch.Stránky, jejichÏ název hlásá „Cikáni do plynu!“ uÏ nejsou Ïádná rarita. V˘kfiik „âechy âe-chÛm“ má pfies tisíc fanou‰kÛ. Lidí, ktefií se otevfienû vyjádfiili, Ïe jim vadí Romové, sedokonce na‰lo pfies pût tisíc. V˘roky pfiíznivcÛ tûchto hnutí jsou bohuÏel velmi radikální.Není vÛbec tûÏké na Facebooku najít pfiíspûvek vyz˘vající k fyzické likvidaci RomÛ.
Smutné je, Ïe toto rasistické sm˘‰lení je problémem právû u mlad˘ch lidí. Vût‰inaz nich pfiitom nemá s Romy Ïádnou osobní zku‰enost. (I kdyÏ kaÏd˘ z nich má v rukávûalespoÀ tfii historky o tom, jak jedna paní povídala, Ïe cikáni kradou.) Neexistuje tedyÏádn˘ dÛvod k nenávisti, natoÏ pak k nenávisti zaloÏené na rasovém základû – je pfiecinesmysl odsoudit celé etnikum kvÛli chování jedincÛ.
Chtûla bych Vás poÏádat, abyste zkontrolovali, zda nûjak˘m zpÛsobem i Vy osob-nû nepodporujete rasismus na internetu. A aÏ Vás pfií‰tû na Facebooku nûkdo pozve doskupiny „Lada v roce 1936 napsal knihu Kocour Mike‰, cikáni jí v roce 2010 doãetli,“zamyslete se tfiikrát, neÏ do ní vstoupíte.
Na závûr bych Vás chtûla poÏádat o spolupráci: spoleãnû s v˘tiskem ·pitu, kter˘právû drÏíte v rukou, by se k Vám mûl dostat také dotazník. Nepalte ho, nevyhazujte ho,nejezte ho! Je pro nás velmi dÛleÏité, abyste jej vyplnili a vrátili zpátky. V˘sledky dotaz-níkÛ zhodnotíme a pokusíme se z nich vyvodit dÛsledky. Podle Va‰ich názorÛ vybere-me cestu, kterou budeme ãasopis do budoucna smûfiovat. Nebojte se tedy vyjádfiit svépfiipomínky k na‰í práci – potfiebujeme je!
Tématem tohoto ãísla je âas. Pfieji Vám tedy, abyste nelitovali ãasu, kter˘ vûnuje-te ãtení ·pitu a tû‰ím se na shledanou po prázdninách!
Laura Haiselová
4
Obsah ãísla:
5 Chová pan fieditel slona?7 Film·pit9 To je hrÛza, jak se ti stafií dnes chovají...
10 Nûkdy jindy11 ·pit v ãasov˘ch údajích12 MilgramÛv experiment16 Arnold17 Rozhovor s Jifiím X. DoleÏalem22 Otázková kopaná23 Stra‰ák jménem maturita26 âas28 Nourish & lifestyle29 Na‰i profesofii a vysoké ‰koly33 „VraÈte mi mÛj ãas“35 ·pitálsk˘ dvÛr36 Beatlemánie36 Pojìme tanãit jako MJ37 Louãím se38 Sudoku
CChhoovváá ppaann fifieeddiitteell sslloonnaa??Jakub Cepník
UÏ nejménû mûsíc si studenti i profesofii stûÏují na hlasit˘ du-pot, kter̆ je neustále vyru‰uje pfii hodinách. “Je to opravdu ne-
snesitelné,” svûfiila se nám paní profesorka Caletková. “Studenti sevÛbec nemohou soustfiedit na v˘uku a dokonce se jim pfii psaní tfiesoulavice.” Klademe si tedy otázku: Kdo má tyto zvuky na svûdomí?
Jeron˘m Hukot, pfiední ãesk˘ odborník v oblasti akustiky, kter˘externû spolupracuje s na‰í redakcí, je neúprosn˘. “Ve‰keré v˘zku-my a mûfiení, které jsem dosud provedl, nasvûdãují tomu, Ïe zvu-kové vlny vycházejí pfiímo z fieditelny,” fiíká.
Pan fieditel v‰ak dává od pfiípadu ruce pryã. “Já s tím nemámnic spoleãného. ¤editelna je jiÏ od kvûtna z technick˘ch dÛvodÛuzavfiena a já doãasnû sídlím v kabinetu profesorky Pfiechové,”sdûlil exkluzivnû pro ·pit. “Zkuste se zeptat pana ‰kolníka,” pora-dil nám je‰tû.
Pan ‰kolník v‰ak jen kroutí hlavou. “Nûjaké dupání? No, a co jás tím? Podívejte, já jsem tady od spravování a údrÏby. Nejsem Ïád-n˘ detektív!”
Od pana ‰kolníka jsme se tedy nic konkrétního nedozvûdûli.DÛleÏitou informaci nám v‰ak prozradil jist˘ primán. Vidûl pr˘, jaku ‰koly stál náklaìák a pan ‰kolník z nûj vidlemi házel seno na dvo-rek ‰koly, odkud ho posléze odnesl kamsi do ‰kolního sklepení.
Studenti jsou vyfiízení. Chodí do ‰koly nevyspalí, neboÈ musí lát-ku, jiÏ díky hluku nestaãili v hodinách vstfiebat, dohánût po nocích.Nejmenovaná dívka ze sexty dokonce strávila dva dny na Bulovce,kdyÏ zkolabovala po pfiedávkování kofeinem.
Zato panu fiediteli se v poslední dobû znatelnû zvedla nálada.Jeden redaktor ·pitu de‰ifroval vzkazy, které pan fieditel vysílá mor-seovkou ze stfiechy ‰koly svému blízkému pfiíteli Marku Kaufman-novi, fiediteli proseckého gymnázia Litomûfiická. “Ahoj Marku,” za-
5
satira
ãíná nበpan fieditel, “dnes se mi splnil mÛj dlouholet˘ sen. Pofiídiljsem si...” Zbytek vzkazu bohuÏel neznáme, protoÏe onen redak-tor v zápalu de‰ifrování roztrhl morsepavouka, a zbylé znaky tudíÏnerozlu‰til.
UÏ to tedy vypadalo, Ïe na‰e pátrání uvázne na mrtvém bodû,náhle v‰ak nastal naprost˘ zlom. KdyÏ jsem se jednoho dne chy-stal opustit v pÛl ‰esté ‰kolu (mám totiÏ ve zvyku dlouho po vyuão-vání vysedávat na poãítaãích), v‰iml jsem si na chodbû u kopírkynûkolika obrovsk˘ch sloních stop. Paní uklízeãka se je marnû sna-Ïila zamaskovat.
Postavme se tedy problému ãelem a zodpovûzme si následu-jící otázku: CHOVÁ PAN ¤EDITEL SLONA?!
6
FFiillmm··ppiittJan Holan
Vût‰ina lidí uÏ tu‰í, Ïe s Film·pitem není nûco v pofiádku, aleco se s ním vlastnû stalo? Tímto ãlánkem chci vyvrátit po-
vûry okolo (ne) konání Film·pitu a také bych vám rád pfiiblíÏil jehohistorii. Pro tento úãel jsem vyzpovídal pana profesora StanislavaGottwalda.
Tak pro zaãátek okolo konání Film·pitu. Bude se tedy tento‰kolní rok konat Film·pit?
Tento ‰kolní rok se nekoná Film·pit.
Smím vûdût dÛvody zru‰ení?Bylo málo pfiíspûvkÛ. TakÏe by se nevyplatilo pronajímat celé kino.
Kolik konkrétnû pfiíspûvkÛ vám pfii‰lo? Od koho byly tytopfiíspûvky?
Konkrétnû mi pfii‰ly tfii pfiíspûvky. A od koho? To je tajn˘.
Byl Film·pit pfiesunut ãi úplnû zru‰en?Nebyl úplnû zru‰en, nebyl ale ani konkrétnû pfiesunut. Nejspí‰e
nûkdy na záfií, ale není konkrétní datum.
Dále bych se chtûl zeptat, zda vám pfii‰el slíben˘ projektod Ondfieje Hály.
No, to právû nepfii‰el, coÏ byl jeden z dÛvodÛ, proã se to takyodloÏilo. ¤íkal, Ïe bude natáãet nûco pfies prázdniny.
Nyní bych vás chtûl vyzpovídat ohlednû historie Film·pitu,takÏe pamatujete si, kdy byl historicky první Film·pit?
Ano pamatuju, ale to bych si musel vzpomenout na rok. Tak jási vzpomenu a pak ti to fieknu. Je to takov˘ch pût let zpátky.
Koho vÛbec napadlo nûco takového pofiádat?Tak já mám pocit, Ïe paralelnû to napadlo více lidí. Já si tfieba
myslím, Ïe to napadlo mû, protoÏe mû to napadlo taky. Ale o po-dobném projektu uvaÏovala i paní profesorka Pernicová, i kdyÏ
7
‰kola
moÏná v men‰ím mûfiítku. A taky Ondra Hála. Já jsem Ondru Háluoslovil jiÏ asi dva roky pfiedtím neÏ byl první roãník, coÏ je‰tû Ond-ra se do toho jako nechtûl pustit, takÏe jsem to nechal trochu vy‰u-mût a pak se to dalo nûjak dohromady.
Pfiispûl jste nûkdy sám nûjak˘m projektem? Pokud ano, ãím?Ano, konkrétnû to byl film o v˘jezdu sborovny na vodu.
Je nûjak˘ konkrétní Film·pit, na kter˘ sám rád vzpomínáte?No, tak jako mnû se líbily v‰echny. PÛvodní, ten první roãník byl
jenom ve tfiídû, v 01 a pak to zaãalo b˘t v kinû, takÏe to pak bylo ta-kové lep‰í. TakÏe na ten vzpomínám – jak to zaãlo v kinû.
Jak˘ byl podle vás nejlep‰í projekt na Film·pitu? Nûco, covás samotného nejvíce zaujalo.
To nemÛÏu fiíct, nûjak mû nenapadá, co by bylo asi nejlep‰í,protoÏe tam bylo nûkolik zajímav˘ch vûcí. Samozfiejmû projektyOndry Hály jsou velice zajímavé. Velice zajímavé byly také nûjakékreslené snímky. Já si vzpomínám tfieba na snímek Tomá‰e Nová-ka o kufieti, ten byl velice pûkn˘.
A teì poslední otázka. Zmûnil se za tu dobu nûjak zájemstudentÛ o Film·pit?
Ano, bylo více projektÛ. Já si myslím, Ïe hlavní roli sehrál prá-vû Ondra Hála, protoÏe ten byl takov˘ filmov˘ nad‰enec a dokázalzblbnout hodnû lidí kolem sebe, takÏe táhnul takovou partu, kteráfilmovala ,a pak se nabalili samozfiejmû i dal‰í. A teì taky takov˘tahoun pfiímo není, proto asi není zas tak velk˘ zájem. Lidi by rádi‰li na ten Film·pit, ale nejsou ty projekty.
To je v‰e, dûkuji vám za rozhovor.
8
TToo jjee hhrrÛÛzzaa,, jjaakk ssee ttii ssttaafifiíí ddnneesscchhoovvaajjíí......Markéta Nováková
„To je hrÛza, jak se ti mladí dnes chovají...“ sly‰ím, jak si dÛ-chodci obãas stûÏují. A aby toho nebylo málo, jedním dechem do-dávají: „Jsou drzí a nevychovaní! To za m˘ch mlad˘ch let...“ dostá-vají se ke strhujícímu závûru jejich filipiky. To za jejich mlad˘ch letbyla i tráva zelenûj‰í, smûju se. UÏ to nevydrÏím.
Chtûla bych tady poloÏit dvû otázky k zamy‰lení. Za prvé, kdonás vychovával (vychovává)? Za druhé, je problém opravdu jenna na‰í stranû?
Nedávno jsem byla v cukrárnû. Stála jsem ve frontû za paní,která zrovna platila. Prodavaãka jí podûkovala a rozlouãila se s ní,kdyÏ jsem pfiistoupila k pultu já. NeÏ jsem se staãila nadechnout,vyjela na mû: „Co chcete? Tamten, jo? Pûtadvacet.“ Nestaãila jsemse divit. Pfiesto jsem fiekla „Dûkuji“ a doufala, Ïe usly‰ím alespoÀ„Prosím“. Nic. AlespoÀ mi nezaãala tykat.
Dal‰í nezapomenuteln˘ záÏitek mám z autobusu. Potkala jsemse v nûm s bratrancem a tak jsme si zaãali povídat. V Poãernicích,kde mûl bratranec vystupovat, jsem ho ze srandy chytla za rukua fiekla mu, Ïe ho nepustím. Bratranec se usmál a fiekl, Ïe tedy ne-vystoupí, a kvÛli mû o jednu zastávku pfiejel. VyslouÏila jsem si zato kázání od jedné star‰í paní o tom, jak je dne‰ní mládeÏ hrozná,zejména holky. Zfiejmû nás celou dobu bedlivû pozorovala. KdyÏuÏ nic jiného, tak nechápu, co jí do toho bylo.
V tûchto historkách – a dal‰ích, které máte jistû vlastní – vidímjako jedin˘ spoleãn˘ bod moje mládí. Stafií lidé vûdí v‰echno lépe:já jsem jen mal˘ smrdut˘ skunk, kterému je tfieba vyhnat ìábla z tû-la. Jsou ztraceni ve sv˘ch ideálech a vzpomínkách, které uÏ jsouale pÛl století pro‰lé.
9
názor
Na závûr bych vás ráda ujistila, Ïe nemíním v‰echny lidi nad ‰e-desát vystfiílet. âtu své dílo po sobû (jsem naprosto pfii smyslech)a fiíkám si, Ïe star˘ ãlovûk, kter˘ se tímto neurazí a neutvrdí v názo-ru, Ïe mladí jsou drzí, je buì osvícen˘ nebo má Alzheimera. Vûfiím,Ïe mladí lidé mohou b˘t drzí, ale Ïe drzost samotná se nevztahujena mládí, jako spí‰e na konkrétní situaci a na povahu ãlovûka. To-téÏ platí i u star˘ch lidí. Ne v‰ichni stafií lidé se pokládají za nadfia-zené mlad‰ím. Spousty star˘ch lidí si velmi váÏím, protoÏe majíhodnû zku‰eností, ve kter˘ch se jim podafiilo neutopit se, ale vyrÛstz nich. Jsou pro mû symbolem moudrosti.
Navíc, „stafií lidé“ nemusí b˘t jenom stafií lidé...
NNûûkkddyy jjiinnddyyMetodûj Novotn˘
Ptal se Satan sv˘ch tfií tovary‰Û, jakto Ïe, pfies v‰echny snahy pek-la, je lidstvo je‰tû pofiád naklonûno Bohu a ne ëáblu. Ptal se jich na nej-vût‰ího nepfiítele lidí. Jeden fiekl nemoc. Druh˘ smrt. Tfietí, jak uÏ to takb˘vá, se zamyslel a fiekl “âas”. Mûl pravdu. A tak se pekelníci vydali dosvûta av‰em lidem fiíkali, Ïe BÛh existuje, to nemohou popfiít, ale Ïe s tímv‰ím pokáním je je‰tû dost ãasu. Právû o odkládání je tahle báseÀ.
Nemám rád budík, co vzbudí mû ráno,a pfiece ho vÏdy veãer nastavím.
To uÏ tak jednou zkrátka bylo dáno,a tak si jen fiíkám “Co já s tím!”
A tak ho vÏdy veãer nafiídím znovu,v prapodivné nadûji,
Ïe s tím jednou nûco dûlat mohu.Ale aÏ nûkdy pozdûji.
10
··ppiitt vv ããaassoovv˘̆cchh úúddaajjíícchhBronislav âíÏek
Jak jiÏ víte, tématem tohoto ãísla je ãas. Proto jsem se roz-hodl zjistit nûkterá zajímavá ãasová fakta o na‰em ‰kolním
ãasopise. Je pravda, Ïe v nûkter˘ch okamÏicích zji‰Èování jsem secítil trochu zvlá‰tnû, napfiíklad tehdy, kdyÏ jsem ·pit vyhazoval z ok-na. Nakonec v‰ak bylo kolemjdoucím v‰e vysvûtleno.
� Jeden ·pit se vytiskne za 20 s� Jeden ·pit se vytiskne, pfiehne v pÛlce a se‰ije za 34 s� Jeden ·pit se ráno od 7:20 do 8:00 prÛmûrnû prodá za 50 s� BûÏn˘ ãtenáfi je schopen pfieãíst 1 ·pit za 30 min� Jeden ·pit dopane z 1. patra rodinného domu na zem za 1:77 s� Jeden ·pit dopane z 2. patra rodinného domu na zem za 2:45 s� Jeden ·pit se v pfiírodû rozloÏí za více neÏ 4 mûsíce
11
téma
Krvavé dûjiny
Uplynulo 65 let od nejtem-nûj‰í kapitoly na‰ich dûjin: druhésvûtové války. Konfliktu, pfii kte-rém násilnû ode‰lo ze svûta 62537 400 lidí. ¤ekla bych, Ïe totoãíslo by nás, jako lidské spole-ãenství, mohlo odradit od dal-‰ích válek. Pfiesto se na spous-tû míst Zemû bojuje i dnes.A obávám se Ïe se bojovat bu-de i v budoucnu: místo abychomse pouãili, vyvíjíme totiÏ je‰tûrychlej‰í stíhaãky a jako novinkui atomové zbranû.
Proã musí tolik lidí zemfiít?Proã chce tolik lidí vraÏdit?
Studie poslu‰nosti
Stanley Milgram, americk˘sociální a experimentální psy-cholog, provedl v roce 1963 v˘-znamn˘ experiment. Inspirovalho Charles Percy Snow, kter˘ siv‰iml, Ïe „kdyÏ se zamyslímenad na‰í dlouhou a ponurou his-torií, tak zjistíme, Ïe mnohemohavnûj‰í zloãiny byly spáchányve jménu poslu‰nosti neÏ ve
jménu rebelie.“ MilgramÛv ex-periment zkoumal, kolik lidí jeschopn˘ch zabít neznáméhoãlovûka jenom proto, Ïe mu tonûkdo nafiídil.
Jak to probíhalo?
Pfiedstavte si, Ïe se pfiihlásí-te na experiment zkoumající zá-vislost mezi uãením a trestánímza chyby. Pomáhá to lep‰ím stu-dijním v˘sledkÛm? Jak velkétresty jsou nejúãinnûj‰í? Nic dal-‰ího netu‰íte a ãekáte s druhoupokusnou osobou na pfiíchodvûdce.
12
MMiillggrraammÛÛvv eexxppeerriimmeennttMarkéta Nováková
informativní ãlánek
Vûdec se záhy objeví. Vysvût-lí vám, Ïe jeden z vás bude uãitela druh˘ Ïák. Uãitel se ptá na otáz-ky Ïáka a dává mu na v˘bûr ãtyfiimoÏnosti. Îák odpovídá a pokudjeho odpovûì není správná, uãitelho potrestá. Rozlosujete si role.Na Vás padne uãitel.
Jde se na vûc. Pfiecházíte domístnosti, kde bude sedût Ïák.Vûdec vám je‰tû dovysvûtlí, Ïetrestání bude probíhat formouelektrick˘ch ‰okÛ, kdy kaÏd˘dal‰í ‰ok (trest) bude o 15 V vy‰-‰í neÏ ten pfiedchozí, a pfiipoutáÏáka na elektrické kfieslo. Îáko-vi je‰tû ukáÏe tlaãítka pomocíkter˘ch Vám dá vûdût svou od-povûì a potom uÏ jen Vy s vûd-cem odejdete do druhé, „uãitel-ské“ místnosti.
Va‰e místo je pfied ‰okov˘mgenerátorem a obrazovkou zo-brazující Ïákovy odpovûdi. Po-mocí generátoru mÛÏete dát Ïá-kovi ránu aÏ 450 V.
Napfied jde v‰echno jako pomásle. Îák jen málokdy odpoví‰patnû a vy jen málokdy trestá-te. Ale pak se v‰echno obrátí.Z Ïáka se stane úpln˘ tupeca po Vás se chce, abyste tresta-li stále silnûj‰ími ‰oky.
Jak daleko zajdete?
Velk˘ vÛdce
UãitelÛm samozfiejmû nedû-lalo radost fyzicky muãit dal‰íhoãlovûka. âas od ãasu na vûdcejako na autoritu vrhli krátk˘ po-hled, ãas od ãasu se dokoncezeptali, mají-li pokraãovat. Kdyωlo do tuhého, fiekli vûdcovi, Ïetohle nechtûjí dûlat.
Vûdec si uãitelÛ nev‰ímal.Byl zabran˘ do papírÛ a teprveaÏ kdyÏ osoba poloÏila vûdci nû-jakou otázku, odpovûdûl. Cho-val se formálnû, stroze, ale po-fiád zdvofiile. Mûl v zásobû ãtyfiidonucovací vûty a teprve kdyÏse po první z nich uãitel nevrátilk experimentu, pfie‰el vûdeck dal‰í:
1. v˘rok:„Prosím pokraãujte.“
2. v˘rok:„Experiment vyÏaduje abyste pokraãovali.“
3. v˘rok:„Je velmi podstatné abyste pokraãovali.“
4. v˘rok:„Nemáte jinou moÏnost, musíte pokraãovat.“
Po pouÏití jednoho nebodvou z v˘rokÛ se vût‰ina lidí za-
13
se vrátila k experimentu. Bylinervózní, potili se, tfiásli, koktali,svírali rty, nafiíkali, kousali si neh-ty, dokonce se i nervóznû smáli,ale pokraãovali dál. Experimentto totiÏ vyÏaduje.
V˘sledky
V˘sledky ‰okovaly odbornouvefiejnost i samotného Milgra-ma. Tak stra‰ná ãísla nikdo ne-ãekal. MoÏná právû proto, aby silidé nemuseli pfiipustit, co toznamená, byl zpoãátku experi-ment tak kritizován. Ani Milgramv˘sledkÛm napfied nevûfiil. Pro-vádûl experiment pofiád znovu,mûnil prostfiedí a cílové skupinypokusn˘ch osob. V˘sledky zÛ-stávaly hrozivû stejné.
V‰ech 40 lidí do‰lo aÏ k ‰o-ku 300 V. V tomto bodû pfiestalÏák jakkoli reagovat. Pfiesto 26lidí – to je 65 procent – pokra-ãovalo aÏ do 450 V a podle po-kynÛ vûdce trestali Ïádnou od-povûì jako ‰patnou. Zbyteknûkde mezi 300 a 450 odmítlpokraãovat.
Plesk. Jaké jsou Va‰e pocity?
Reálnost experimentu
Îák byl ve skuteãnosti nastr-ãen˘ vûdec a Ïádné ‰oky nedo-stával. Pfiesto byli lidé pfiesvûd-ãeni o reálnosti experimentu:na zaãátku si role „rozlosovali“,dokonce si i na vlastní kÛÏi vy-zkou‰eli ránu 45 V. KdyÏ mûlina stupnici od jedné do ãtrnáctiurãit, jak moc Ïáka bolel jejichposlední trest, prÛmûrná hodno-ta byla 13,42, bereme-li ãíslo 14jako nejbolestivûj‰í.
Zajímavé bylo, Ïe nikdo ne-projevil zájem se s Ïákem poskonãení experimentu vidût.
Vûdec sice uãitele uji‰Èoval,Ïe Ïáci nezemfiou, na druhoustranu v iluzích ho také nene-chal. „PfiestoÏe elektrické ‰okymohou b˘t extrémnû bolestivé,nezpÛsobí Ïádné trvalé po‰ko-zení tkání.“ Samotné ‰okyna generátoru byly rozdûlenépodle intenzity. Poslední katego-rie nesla varovn˘ název „Pozor:kritické ‰oky“ a poslední dvû tla-ãítka dokonce nepatfiily do po-slední kategorie, ale byly ozna-ãené pouze jako „XXX“.
Reálnost experimentu doka-zuje i otázka jedné dvacetileté
14
studentky biologie po otázce zatrestem 300 V: „Neodpovídá. Za-bili jsme ho?“
Proã jste do‰li tak daleko?
Myslím, Ïe odpovûdi pokus-n˘ch osob nepotfiebují komen-táfi: „ProtoÏe ten pán mi fiekl Ïeto nezpÛsobí Ïádné dlouhodobépo‰kození.“ „Plnil jsem zadáníexperimentu.“ „Moc jsem o tomnepfiem˘‰lel, moje práce byla toudûlat, takÏe...“
Je to v nás
Co to znamená pro nás?Pro mû je to moc velké ãíslo,abych mohla fiíct, Ïe se mû tonet˘ká, Ïe já bych to nikdy neu-dûlala. Nejvíc mû na tom dûsíprávû to, Ïe se ho neúãastnilinacisti, teroristi, dokonce ani‰moulové. Byli to obyãejní lidé.
„Za urãit˘ch okolností mÛÏe-me vÏdy pfiesvûdãit sami sebe,Ïe násilí je oprávnûné. Mysleljsem si, Ïe násilí je nûco, co dû-lají ostatní lidé. Ale teì poprvé vi-dím, Ïe to není nûjaká vnûj‰í sí-la. Je to hlavnû v nás. Ve Vás, vemnû, v kaÏdém z nás,“ fiekl soci-ální psycholog, kter˘ pokus zo-pakoval v roce 2009.
Co dodat na závûr? Bohudíka bohuÏel, Ïe my se takovéhoexperimentu asi nezúãastníme...
15
Zdroje:http://www.holah.karoo.net/milgramstudy.htmhttp://www.youtube.com/watch?v=BcvSNg0HZwk&NR=1http://www.youtube.com/watch?v=-WLV7mMwGz0http://www.youtube.com/watch?v=6Ahc7FYFGno&NR=1
Îe Ïáci jako vãelky pilnéo hodinách pracují
- to jsou jen pfiedstavy mylné,které se lidem vnucují.
KdyÏ profesor bez pfiestánívede svÛj dlouh˘ monolog,nemá vÛbec Ïádné zdání,
jak tûÏké je s ním drÏet krok.
Îák zpoãátku pozor dává,v ruce svírá propisku,
zanedlouho to v‰ak vzdává,konãí s psaním zápiskÛ.
Kupfiíkladu pfii fyzice,která mu nic nefiíká,
dá si v pohodlí své lavicena chviliãku ‰lofíka.
Jin˘ do se‰itu ãmáráv‰elijaké obrázky,
dokud ho kantor nepokáráa nezaãne klást otázky.
Noviny do velké mírytaké sk˘tají zábavu
- dokreslovat fotkám kníry, nad kfiíÏovkou trápit hlavu.
„Tfii úkoly a dva testy?Nemám ani jedin˘!“Îáci dohánûjí resty o hodinû ãe‰tiny.
Zkrátka kdyÏ se oz˘vá tfiídouprofesorÛv znûl˘ hlas,
studenti velmi rychle pfiijdouna to, jak vyuÏít ãas.
Takhle to vidí Arnold. Souhlasíte s ním? Chcete s ním diskutovat?Chcete mu dát pûstí? Máte ho rádi? Líbí se vám? Rádi byste mu nûcovzkázali? Chcete mu zapálit vlasy? Chcete ho podrbat za uchem?Chcete mu poradit? Chcete ho kritizovat? Tak mu to napi‰te! Arnoldsdílí e-mail s redakcí - [email protected]
16
AArrnnoolldd
RRoozzhhoovvoorr ss JJiififiíímm XX.. DDoolleeÏÏaalleemmPetra Bafitipánová
Jifií X. DoleÏal je kontroverzní ãesk˘ novináfi pÛsobící uÏ 20 letv ãasopisu Reflex. Je znám˘ sv˘m neortodoxním psan˘m
i mluven˘m projevem. Patfií mezi pfiíznivce povoleného drÏení zbranía legalizace marihuany (na problematiku drog napsal nejen spoustyreportáÏí, ale také nûkolik knih). Upozornil na sebe mimo jiné i tím, ÏedrÏel hladovku za umístûní radaru na území âeské republiky.
Vím, Ïe ãasopis, do kteréhopí‰ete, je pravicovû zamûfien˘,co fiíkáte v˘sledkÛm voleb a jakjste to v redakci oslavili?
Jsem s v˘sledky voleb velicespokojen˘, ale v redakci jsme tonûjak neslavili, jelikoÏ tam je po-fiád moc práce.
Prozradíte mi, kdo je vá‰politick˘ oblíbenec?
Myslíte, koho jsem volil? Novolil jsem ODS.
Stalo se vám nûkdy, Ïe jste nebyl v nûjakém ãlánku zcelaupfiímn˘?
Já moc nevím, na co se ptáte.
Jestli se vám pfii nûjakém rozhovoru stalo, Ïe jste na táza-ného nûco vûdûl, ale stejnû jste to nepouÏil.
Víte co, já jsem placen˘ od toho, abych kdyÏ na nûkoho nûcovím, tak abych se ho na to zeptal a abych kladl i nepfiíjemné otázky.
Napsal jste nûkdy do Reflexu nûco, co vám odmítli otisk-nout?
Velmi dlouho mi leÏel rozhovor o hlavonoÏcích - pak jsme hodali na web. Mû hlavonoÏci hodnû zajímaj. Prvohorní i souãasn˘
17
rozhovor
hlavonoÏci jsou podle mû hodnû zajímav˘, tak jsem udûlal rozho-vor se specialistou na hlavonoÏce a vût‰inû m˘m nadfiízen˘m sezdálo, Ïe to není pro bûÏného ãtenáfie aÏ tak zajímav˘.
Máte pfii psaní nûjakou hranici, za kterou nehodláte jít?Jako myslíte, co se t˘ãe rizika? Nejezdím do války. MÛj kolega
·ibík je asi odváÏnûj‰í neÏ já.
Co si myslíte o oblibû koufiení vodní d˘mky?Koufiení vodní d˘mky je problém, protoÏe to se mladí lidé uãí
koufiit tabák, coÏ je záleÏitost hor‰í, neÏ kdyby koufiili marihuanu.Koufiení tabáku je smrtící záleÏitost. Na tabáku z vodní d˘mky jsouceloÏivotní závislosti. Já koufiím tabák tfiicet let, takÏe vím, o ãemmluvím.
Vy jste znám˘ jako antifeminista. DokáÏete pfiipustit nûja-kou zásadní vûc, kterou mají Ïeny tûωí?
HÛfi se Ïenám moãí do dálky, neÏ muÏÛm.
Máte nûjak˘ vzor?âlovûk mívá vzory jenom za mlada. Kdysi jsem mûl fiadu autorÛ,
u kter˘ch jsem si fiíkal, Ïe bych chtûl psát tak dobfie jako oni. Z tûchãesk˘ch to byl napfiíklad Karel Michal a z tûch zahraniãních WilliamBurroughs.
Jaké mûsto vám pfiipadá nejatraktivnûj‰í?Praha. Mám to tady moc rád.
Jak by vypadal vበideální den?Tak to je jednoduch˘. To bych se ráno probudil, mûli bysme
dobrej sex s manÏelkou, pak bych ‰el na trilobity, na‰el bych dvatfiiceticentimetrov˘ trilobity. Pak bych se vrátil domÛ, cestou bychsi koupil los, i kdyÏ jsem to nikdy nedûlal, vyhrál bych sto miliónÛa veãer bych mûl zase sex a dobrou veãefii.
Dûkuji za rozhovorNemáte za co.
18
První kalendáfi
Nejstar‰í kalendáfi vznikl uÏve starém Egyptû. EgypÈanézpozorovali, Ïe v dobû letníhoslunovratu vychází hvûzda Sop-det(dnes Sirius) a pfiibliÏnû v tudobu se zaãíná rozvodÀovat Nil.Vypracovali si kalendáfi, kter˘mûl dvanáct mûsícÛ po tfiicetidnech a tfii roãní období po ãty-fiech mûsících- doba záplav(Ak-het), doba setí(Proyet) a doba sk-liznû(Shom). Mûsíce se naz˘va-ly jmény bohÛ, kter˘m byly za-svûceny. KaÏd˘ mûsíc se dûlilna tfii ,,velké“ t˘dny po desetidnech(dekády) nebo na ‰est,,mal˘ch“t˘dnÛ po pûti dnech(centády). ProtoÏe se kalendáfipo nûjaké dobû neshodoval s pfií-rodními jevy, podle kter˘ch bylvymûfien, bylo pfiidáno pût doplÀ-kov˘ch dnÛ, které nepatfiily Ïád-nému mûsíci.
Koptsk˘ kalendáfi
V roce 26 pfi.n.l. se zaãalpouÏívat koptsk˘ kalendáfi. Fun-guje na podobném principu jakoJuliánsk˘(rok má 365,25 dnea kaÏd˘ ãtvrt˘ je pfiestupn˘), je-
din˘ rozdíl byl v tom, Ïe povaÏo-val za pfiestupn˘ ten rok, ze kte-rého po dûlení ãtyfimi vznikl ne-dûliteln˘ zbytek tfii. Je‰tû ve dva-cátém století se pouÏíval napfií-klad v Etiopii.
Babylonsk˘ kalendáfi
Podle nûkter˘ch je je‰tûstar‰í neÏ egyptsk˘, ale nejstar-‰í doloÏené pouÏívání kalendáfieje aÏ z roku 3500 pfi. n. l. Nov˘den v nûm zaãínal veãerem vechvíli, kdy bylo moÏné spatfiitna obloze mûsíc. Nov˘ mûsíczaãínal prvním viditeln˘m srp-kem mûsíce po období novu.Kalendáfi vycházel z pohybumûsíce a mûl stfiídavû 29 a 30dní a trval dvanáct mûsícÛ.
ZaloÏen spolu s ¤ímem
První fiímsk˘ kalendáfi pr˘zaloÏil sám Romulus, zakladatel¤íma, a také byl od zaloÏení ¤í-ma poãítán(AUC-Ab Urbe Con-dita) – rok 753 pfi.n.l. byl rokemnula. Rok zaãínal na jafie a kon-ãil v zimû. Poãet mûsícÛ zkrátilina deset a pojmenovali je podleãíslovek-nûkteré mûsíce se takjmenují dodnes(september-se-
19
DDeenn,, mmûûssíícc,, rrookk vvããeerraa aa ddnneessAnka Holanová
téma
dm˘, december-desát˘). Ukáza-lo se, Ïe deset mûsícÛ se roz-chází s lunární cyklem, takÏe br-zy po zavedení byly pfiidány dal-‰í dva mûsíce.
Kalendáfi první fiímskérepubliky
Starofiímsk˘ kalendáfi pfieddobou Julia Caesara mûl dva-náct mûsícÛ tvofiících 355 dnÛ.Pro vyrovnání s tropick˘m ro-kem byl pfiibliÏnû kaÏd˘ druh˘rok pût dní pfied koncem mûsíceFebruaria vkládan˘ pomocn˘mûsíc Mercedonius, kter˘ mûlobvykle 28 nebo 29 dní. Délkutohoto mûsíce urãovali knûÏípodle své vÛle, takÏe se na kon-ci svého pouÏívání tento kalen-dáfi zcela rozcházel s tropick˘mrokem.
Juliánsk˘ a gregoriánsk˘kalendáfi
Juliánsk˘ kalendáfi byl usta-noven v roce 45 pfi.n.l. GaiemJuliem Caesarem a byl koncipo-ván jako sluneãní kalendáfi. Rokmûl 365,25 dne a kaÏd˘ ãtvrt˘rok je pfiestupn˘, protoÏe ale tro-pick˘ rok má o pár minut ménûneÏ rok juliánského kalendáfie,kalendáfi se kaÏd˘ch 128 letzpozdil o jeden den. V roce
1582 uÏ byl posun tak znateln˘,Ïe papeÏ ¤ehofi XIII. zavedl gre-goriánsk˘ kalendáfi, kter˘ zÛstalvlastnû stejn˘, ale roky dûlitelnéstem jsou pfiestupné, jenom po-kud jsou dûlitelné ãtyfimi sty. Po-slední takto pfiestupn˘ rok byl2000 a pfií‰tí bude 2400. Podletohoto kalendáfie se fiídí i nûkte-ré v˘znamné sportovní akce, na-pfi. letní olympijské hry se konajíkaÏd˘ pfiestupn˘ rok.
Revoluãní kalendáfi
V roce 1793 byl ve Franciivyhlá‰en nov˘ republikánsk˘ ka-lendáfi. Pfiedchozí rok 1792 bylrokem jedna, rok nula se nepo-ãítal. Tento kalendáfi se neujal,a tak se Francie za Napoleono-vy vlády vrátila ke gregoriánské-mu kalendáfii.
20
21
Maysk˘ kalendáfi
SlouÏí pfiedev‰ím k pfiedpo-vídání zatmûní Slunce. Tvofiilaho sestava tfií velik˘ch kol-hiero-
glyfy na velkém kole pfiedstavo-valy 365dní roku a znakyna dvou men‰ích 260 dní po-svátného roku. Dohromady ur-ãuje astrologick˘ v˘znam kaÏ-dého dne a je neuvûfiielnû pfies-n˘-od skuteãného prÛbûhu lu-nárního cyklu se li‰í o pouh˘ch
33 sekund. Maysk˘ kalendáfikonãí v pátek 21. prosince 2012,kdy také skonãí pát˘ vûk Slunce.
Îidovsk˘ kalendáfi
Rok má dvanáct mûsícÛ,z nichÏ kaÏd˘ má 29 nebo 30dní, poãet dní v mûsíci je nepra-videln˘. Jednou za pfiibliÏnû tfiiroky(sedmkrát za devatenáctlet) se vkládá tfiináct˘ mûsíc.Den zaãíná a konãí v˘chodema západem slunce a nemûfií sena hodiny, ale na dvanáctinydne. Zaãátek nového roku musíb˘t pfiesnû vypoãítán, aby tradiã-ní oslavy a svátky následujícíbezprostfiednû po nûm nezasa-hovaly do ‰abatu(soboty-svat˘den, kdy se nesmí pracovat).Kalendáfi poãítá roky od stvofie-ní svûta.
22
OOttáázzkkoovváá kkooppaannááJakub Cepník
Áno, a teraz to vyzerá na naozaj zaujímavú akciu. Hráãi sa blíÏi pred bránku, zápas naberá grády. Pani profesorka
Nováková práve prihrává hneì tri otázky ‰tudentke Andree Böhmo-vé z prváku.
Paní profesorka Nováková: Své otázky bych ráda poloÏilaAndree z 1. B, protoÏe je pro mûzajímavá ze dvou dÛvodÛ: jed-nak má stejnû neobvyklé pfiíjme-ní, které jsem za svobodna vlast-nila také já (i kdyÏ ãesky psané)a druhak cel˘ ‰kolní rok vydrÏelasedût vedle tfiídního ‰a‰ka, kter˘se více neÏ studiu vûnujevym˘‰lení blbostí. Andrea jenaproti tomu dívka jemná a zod-povûdná, takÏe se ptám:
Co vám pfiiná‰í nebo moÏná bere místo v lavici vedle stu-denta Podolky?Honzu znám uÏ nûkolik let, proto bylo pro mû pfiirozené sednoutsi s ním do lavice a jsem za to ráda, protoÏe je s ním sranda.
Jak se vám líbí na na‰em gymnáziu?Ze zaãátku to bylo hor‰í, ale zvykla jsem si.
Co si myslíte o va‰em mladém dlouhém panu profesorovitfiídnímu?Pan profesor Pretl je nároãn˘, ale spravedliv˘, ãasto nám vyráÏídech svou poctivostí.
SSttrraa‰‰áákk jjmméénneemm mmaattuurriittaaLaura Haiselová
Maturita – studenti se jí bojí, pfiipravují se na ni, nemÛÏoukvÛli ní spát, jsou z ní nervózní. Ale z ãeho na ní mají
strach? Je to normální? Je to nutné? Není maturita jen nezbytná for-malita? Bojí se jí i kantofii? Kdo jin˘ by to mohl vûdût lépe neÏ sami maturanti a jejich tfiídníprofesor?
Lenka Hanu‰ová (8. V)
Myslím, Ïe slovo maturita ne-nechá asi Ïádného stfiedo‰kolá-ka v klidu. Já se jí samozfiejmûtaké bála - a jak! Po dlouhém ob-dobí, kdy mi váÏnû nedocházelo,Ïe uÏ opravdu dokonãuji gymná-zium a zkou‰ka dospûlosti uÏ jeza rohem, pfii‰el „svaÈák“ (ãti: „uãení od rána do veãera, rozpisotázek na den, nervy v k˘blu“).Ke konci tohoto t˘dne teprve pfii-‰la panika…
Svého vrcholu mÛj strach dosáhl veãer pfied maturitou, kdyÏjsem zjistila, Ïe si nepamatuju vÛbec nic, Nic, NIC. V hlavû dutoa prázdno, Ïaludek na vodû. Ale jak jsem pozdûji zjistila, takhle tomají v‰ichni. Poslední den prostû mozek vypne, a celé pfiedchozíuãení jako by na vás nezanechalo jedinou stopu. To je na‰tûstí alejen zdání, na potítku uÏ zase budete mít své vûdomosti zpátky.
A jestli bych doporuãovala budoucím maturantÛm bát se? Pfii-mûfiená míra strachu a nejistoty urãitû není na ‰kodu - pokud vásto zaktivizuje. Na druhou stranu nic se nesmí pfiehánût a nechat sestrachem paralyzovat a zbyteãnû vy‰ilovat nemá cenu. Profesofii
23
anketa
jsou hroznû milí a nesnaÏí se vás potopit - takÏe se pfiipravte, po-fiádnû vyspûte, vezmûte si maskota a strach rozpusÈte v horké ão-koládû…
Pan profesor Stanislav Gottwald (M, F)
Maturity jsem se trochuobával, to ano. Ale strach? Toje silné slovo. Mám pocit, Ïe ja-ko tfiídní jsem mûl ze zkou‰ekvût‰í hrÛzu. KdyÏ ãlovûk matu-ruje sám, má pocit, Ïe to nûjakmÛÏe ovlivnit, ale kdyÏ maturu-jí druzí, já osobnû propadámdepresi, ‰ílené bezmoci. Dá seto ale pfieÏít.
Myslím, Ïe maturita nebylazase tak stra‰ná, ale jako fra‰-ka mi to nepfiipadalo. Bát se jemoÏná zbyteãné, protoÏe tosvazuje. Nebát se ale je trochupodezfielé. Trocha strachu mÛÏe b˘t motivující, je to taková pfiípra-va na boj, adrenalin a tak. Ale rozumnû, v‰eho s mírou!
Jak se maturit bojí profesofii? I to je individuální, podobnû jakou studentÛ. Já si pÛvodnû myslel, Ïe to ãasem bude rutina, ale pfii-padá mi, Ïe je to ãím dál tím tûωí - psychicky. A navíc mám pocit,Ïe bych mûl studenty spí‰ podpofiit a dûlat, Ïe se vlastnû nic nedû-je, Ïe to bude „v poho“ a Ïe já jsem je‰tû víc „v poho“. Ale to je asimÛj osobní problém. DokáÏu si vyfabulovat nejrÛznûj‰í vûci, kteréby mohly v daném pfiípadû studenta rozhodit, které by mohly b˘tpfiíãinou neúspûchu. Myslím si ale, Ïe kdyÏ se s nimi „sloÏím“, ni-komu to nepomÛÏe. Nemá cenu se v tom babrat. Jsou dospûlí.KdyÏ to pak zvládnou alespoÀ zdánlivû sami, tak si toho víc váÏí.
24
A o nû jde pfiedev‰ím. Ne o to, abych si sám pfied sebou dokázal,Ïe je umím podrÏet. To je jim na …
Martin BartÛnûk (4. B)
Maturity jsem se bál aÏ nûkdy v nedûli veãer, kdyÏ jsem usí-nal. JelikoÏ jsem ‰el v pondûlí ráno hned první, tak nebyl ani ãasse bát.
Nejvíc jsem se obával toho,Ïe kdyÏ vyletím, zklamu profe-sory, ktefií mû pfiipravovali.
Zpûtnû se na maturitu kou-kám jako na opravdu zajímav˘záÏitek, u kterého mi bylaspousta lidí oporou. Bylo to tûÏ-ké? To si rozhodnû nemyslím.Aãkoliv jsem k losování pfiichá-zel vÏdy se stoick˘m klidem,i pfiesto jsem si byl vûdom, Ïemám v hlavû prázdno. Na potítku se v‰ak vÏdycky nûjaké informacea vzpomínky k tématu objevily. A mimoto jsem si sám dokázal, Ïe seto dá zvládnout, i kdyÏ jsem nemûl moc velké ‰tûstí na otázky.
StudentÛm hlavnû klid, chápu, Ïe si myslí, Ïe se mi to lehce fií-ká, kdyÏ uÏ to mám za sebou, ale maturita je zkou‰ka dospûlostive dvou smûrech: v tom, Ïe uÏ máte nûjaké znalosti, a v tom, jest-li umíte zachovat ãistou hlavu, kdyÏ je na vás tlak.
25
ââaassAnna PodrouÏková
¤íká se, Ïe ãas plyne jako voda, Ïe ãas jsou peníze a Ïe ãasv‰echno vyléãí. To je âas opravdu tak mocn˘ ãarodûj? âas
je opravdu zvlá‰tní pojem, kter˘ se neustále mûní, a pfiitom je na-prosto stejn˘. Jestli jste se do toho teì trochu zamotali, ãtûte dála bûhem pár fiádek se zase rozmotáte.
âas plyne jako voda… Je to pravda. Îivot nám utíká mezi prs-ty a jednou za dlouhou dobu se zastavíme a fiekneme si, jak to rych-le utíká, Ïe nedávno nám bylo pût a uÏ nám táhne na dvacet. Nû-kdy je ãas ale skuteãnû promûnliv˘. Urãitû jste se nûkolikrát v Ïivo-tû tû‰ili na nûjakou událost. NeÏ nastala, nemohli jste se doãkat,mûli jste pocit, Ïe trvá vûãnost, neÏ den D koneãnû pfiijde. Potomse va‰e pfiání a ãekání naplnilo a ani jste se nenadáli, v‰echno za-se skonãilo a vy uÏ mÛÏete jen vzpomínat.
Myslím si, Ïe jedny z nejhor‰ích situací t˘kající se ãasu jsou ty,pfii kter˘ch se nehoráznû nudíme. Po dvou hodinách bídy a utrpe-ní se koukneme na hodinky a s hrÛzou zjistíme, Ïe uteklo teprve pat-náct minut. To mám sto chutí vÏdycky ten ãas posunout. KéÏ bychmûla hodinky, které by byly schopny ãas regulovat… BohuÏel vy-nálezce a objevitel nejsem, tudíÏ se budu muset spokojit, a vy rov-nûÏ se mnou, s tím, Ïe budeme muset trpût a odpoãítávat tfieba mi-nuty, neÏ zase zaãne zvonit na pfiestávku.
Mnoho lidí tvrdí, Ïe ãas jsou peníze. Nevím, kdo tento pojem vy-myslel, ale nedivila bych se, kdyby stvofiitelem této krátké vûty bylnûjak˘ workoholik, protoÏe to by to docela sedûlo. Pokud máte prá-ci nebo brigádu, tak ano, za odpracované hodiny máte peníze.Znám ale víc lidí v mém vûku, ktefií nemají ani jedno, ani druhé. âaspro nû také znamená peníze, ale v opaãném slova smyslu: peníz-ky ub˘vají. Joo, kdybych místo bezedné slánky mûla bezednou ka-siãku, to by mû ãas bavil mnohem víc.
26
téma
Zmínila jsem je‰tû jeden pojem ohlednû ãasu. âas v‰echno vy-léãí… Tahle vûtiãka úzce souvisí i s velice znám˘m: „Sejde z oãí,sejde z mysli.“ KaÏdému se urãitû pfiihodilo nûco, z ãeho mu bylosmutno, proléval slzy a trápil se. Nejbolestnûj‰í je zrovna ta chvíle,ve které své chmury proÏíváte a psychicky se cítíte b˘t dosti na dnû.V tomto ohledu je âas milosrdn˘ pán. Za dva t˘dny, mûsíc, za pÛlroku se cítíte jinak, ta nejvût‰í bolest pomine a vy se zase na svûtusmíváte a neutápíte se ve svém Ïalu jako onehdy. A jak se fiíká:„Co tû nezabije, to tû posílí.“
I kdyÏ si ãas dûlá ãasto pfiesnû to, co nechceme, mûli bychommu b˘t vdûãní. Právû on nám ukáÏe cestu, kterou se dáme v Ïivo-tû dál. To, jestli je ‰patná nebo dobrá, to uÏ není jeho práce. Za tomÛÏe nበOsud, ale to uÏ je jiná kapitola.
27
Young people today
Why do the older generati-on complain that we young pe-ople eat the wrong food, takevery little exercise, and don’tlook after our bodies? Nothingcould be further from the truth.
How did our parents’ gene-ration use to eat
Until recently, in the last 20years, an average citizen ofthe Czech Republic was usedto quite an unhealthly diet thatwasn’t in accordance with ournatural needs. For breakfastmost people used to have a sli-ce of bread with butter and so-me ham or cheese accompani-ed by tea or coffee. That wasOK, but their lunch certainlywasn’t. Most popular lunchwas meat, usually pork or beefwith dumplings and sauce wit-hout any vegetables. Insteadof salads, dairy products andmineral water, there was thickmeat and beer.
Today’s world of nourish
After the Velvet Revolution,globalisation enters everywhe-re including our alimentation.Who doesn’t take vegetable onhis plate e.g. in the school can-
tine, becomes a subject of gos-sip: “Ohh, this boy/girl is goingto be like a blimp...”.
People do more physicalexercise too. Almost everybo-dy I know does a kind of sportregulary, whether it’s football,tae-kwon-do or dance.
A survey in Elle magazinelast month revealed that a he-althier lifestyle is directly pro-portional to the education gra-de of each person. Well, if youare laying on the couch, drin-king ale and watching TV, youwill unlikely achieve anythingimportant in your life.
Conclusion
It is modern to live healthi-ly. In my opinion this surge ofliving a better lifestyle is good,but should not be exagerrated.I already know a few young pe-ople who ended up in psychia-tric clinics because of anore-xia. So the point is to be reaso-nable and responsible for your-self.
With better education, mo-re nourishing food, more inten-sive and varied exercise – wit-hout doubt we’re going to bethe healthiest generation ever!
NNoouurriisshh && lliiffeessttyylleeJifií Culka
28
english page
29
NNaa‰‰ii pprrooffeessoofifiiiaa vvyyssookkéé ‰‰kkoollyy –– ddííll ddrruuhh˘̆
Bronislav âíÏek
Vminulém ãísle jste se dozvûdûli nûco o pfiírodovûdecké fakul-tû od paní profesorky Pfiechové a o “peìáku” od paní profe-
sorky BlaÏkové. Dnes vás ãekají dal‰í dvû zpovûdi o vysok˘ch‰kolách.
Profesor StanislavGottwald RnDr.Vystudoval matfyz v Praze.
Vybral byste si tuto ‰kolui dnes?
Rozhodnû bych si vybral mat-fyz, moÏná víc neÏ tenkrát.
Podle ãeho jste se tenkrátrozhodoval?
Já jsem chtûl uãit a v podstatû jsem se rozhodoval, jestli buduuãit biologii nebo matiku. Pak mû zaãala trochu zajímat fyzika, takjsem spojil tu matiku s fyzikou. Moje matikáfika mi to tenkrát vymlou-vala, ale já jsem chtûl jít nûkam uãit.
Mûli jste na ‰kole pfiedmûty, které byly naprosto zbyteãné?
No, my jsme mûli marxismus-leninismus, takÏe ten mi pfiipadaldocela zbyteãn˘ a dal‰í podobné pfiedmûty tohoto raÏení. Ale takémi hodnû zbyteãné pfiipadaly didaktiky odborn˘ch pfiedmûtÛ, pro-
rozhovor
30
toÏe nám v praxi v podstatû nic nefiekly. Srovnávali jsme tfieba rÛz-né definice v˘chovy podle rÛzn˘ch lidí, samozfiejmû byla nejlep‰í taLeninova a tak podobnû…TakÏe to mi nic moc nedalo.
Poslal byste na svoji vysokou ‰kolu své dítû?
No pokud by mûlo o dan˘ obor zájem, tak ano, ale to by zá-leÏelo na nûm. Pokud by bylo humanitnû orientované, tak bychho na matfyz necpal. Dokonce ne kaÏd˘, kdo se zajímá o mati-ku, si myslím, Ïe musí na matfyz, Ïe by ho to tfieba mohlo nao-pak i otrávit.
Jaké byly nejvût‰í prohfie‰ky tenkrát na vysok˘ch ‰ko-lách? Víte o tom, Ïe by se tfieba v dobû va‰eho studia na va‰í‰kole distribuovaly drogy?
Ne, drogy jsem nedistribuoval a nikdo nedistribuoval ani kemnû ty drogy. Tam byly nejvût‰í prohfie‰ky spí‰e politického cha-rakteru. Ale myslím si, Ïe konkrétnû matfyz byl tohoto uchránûn,moÏná i více neÏ jiné ‰koly.
Kter˘ pfiedmût jste povaÏoval za nejtûωí a proã?
Nejtûωí asi byla teoretická fyzika, konkrétnû teoretická mecha-nika, protoÏe ten profesor, co nás mûl, byl znám˘ tím, Ïe byl scho-pen vyhodit skoro v‰echny, takÏe se mu dokonce podafiilo vyhoditsvÛj vlastní krouÏek.
Myslíte si, Ïe to dnes mají studenti jednodu‰‰í?
V urãitém smûru ano, v jiném zase ne. Mohou si vybrat pfied-mûty, coÏ je na jednu stranu fajn, ale kdyÏ si nevyberou správnû,tak mají smÛlu. My jsme to mûli nalajnované, my jsme si ani mocvybírat nemohli.
31
Profesorka Marie Musálková Mgr.Vystudovala vysokou ‰kolu Jana Evangelisty Purkynû v Brnû.
Filozofickou fakultu - obor ãe‰tina a dûjepis.
Vybrala byste si tuto ‰kolui dnes?
Nevím úplnû pfiesnû, jestlibych si vybrala stejnou ‰kolu,protoÏe v souãasné dobû se milíbí fakulta humanitních studií.Myslím si, Ïe je to ‰kola, kteráuãí lidi pfiem˘‰let. Vím, Ïe zdestudenti dostanou spoustu lite-ratury, pfieãtou si ji a pak musína kaÏdou tu knihu napsat svÛjnázor. Není to názor pouze jed-nostránkov˘, ale tfieba dvace-tistránkov˘. MoÏná by mi jenvadilo, Ïe bych z této ‰koly ne-mohla jít uãit.
Mûla jste na ‰kole pfiedmûty, které byly naprosto zbyteãné?
Urãitû, protoÏe jsem studovala v jiné dobû, takÏe naprosto zby-teãn˘ byl marxismus-leninismus nebo komunistická v˘chova. Nebose mi zdála b˘t zbyteãnû obsáhlá biologie ãlovûka, kde jsme se tfie-ba museli uãit, kolik metrÛ ãtvereãn˘ch musí mít kaÏd˘ Ïák ve tfiídû.
Poslala byste na svoji vysokou ‰kolu své dítû?
Urãitû bych na ni svoje dítû poslala, protoÏe si myslím, Ïe je ta‰kola velmi svobodná, a to i za mého studování v dobû normalizace.
Jaké byly nejvût‰í prohfie‰ky tenkrát na vysok˘ch ‰ko-lách? Víte o tom, Ïe by se tfieba v dobû va‰eho studia na va‰í‰kole distribuovaly drogy?
Studenti kradli knihy z univerzitních knihoven. Potom také stu-denti hodnû pili alkohol. Drogy moc v té dobû je‰tû neexistovaly,maximálnû nûjaké léky. V té dobû nebyl moc kvalitní alkohol, tak-Ïe se pily – fiíkalo se jim ãuãáky a byla to vína, která byla vyrobenaz jablek a vi‰ní, bylinek a podobnû. Ta byla oblíbená, protoÏe bylavelmi levná, tenkrát stála fla‰ka asi 8 korun.
Kter˘ pfiedmût jste povaÏovala za nejtûωí a proã?
Nejhor‰í zkou‰kou byl pro mû historick˘ v˘voj ãe‰tiny, protoÏejsem se musela uãit spoustu nazpamûÈ. Potom také dûjiny komu-nistick˘ch zemí a komunistick˘ch stran. Dûjiny mezinárodního dûl-nického hnutí.
Narazila jste na nûjakého obávaného pedagoga - notoric-kého vyhazovaãe? Jaké jste s ním mûla zku‰enosti? Jak ses takov˘m ãlovûkem vypofiádat?
Narazila jsem na takového, samozfiejmû. Zkou‰el staroslovûn-‰tinu, která je povaÏována za velice tûÏkou. Zkou‰el tak, Ïe si do svépracovny zavolal 11 lidí a postupnû kladl otázky. KdyÏ nûkdo okamÏi-tû neodpovûdûl, tak ho vyhodil. ¤íkal tomu leteck˘ den. Já jsem sena tuto zkou‰ku uãila nejménû mûsíc. Mûla jsem ‰tûstí, Ïe jsem by-la zkou‰ena s jednou dívkou, která mu pfied zkou‰kou fiekla, Ïe mádneska narozeniny, a dala mu do rukou fla‰ku slivovice. TakÏe on senás v‰ech zeptal jenom jednou a nikoho z nás nevyhodil.
Myslíte si, Ïe to dnes mají studenti jednodu‰‰í?
Vadí mi, Ïe se jejich zkou‰ky skládají z testu, Ïe nemohou ho-vofiit o tom, co znají, a to je podle mû obrovská chyba.
32
,,,,VVrraaÈÈttee mmii mmÛÛjj ããaass””Metodûj Novotn˘
,,VraÈte mi mÛj ãas!” vzkazuje maturant Michal Kriml svûtu.,,Stojí za tím Gottwald!” obviÀuje Michal na‰eho fyzikáfie. Pr˘ mukrade ãas a on se pak nestaãí uãit na maturitu. Îádá, aby mu bylv‰echen odcizen˘ ãas vrácen, jinak si má v plánu podniknout dal-‰í kroky.
Michale, proã si myslí‰ Ïe je za tím právû on?
,,Staví si svÛj vlastní urychlovaã ãástic, jsem si tím jist˘! Nûko-lik lidí ho pfii tom uÏ vidûlo!”
Zatím si nikdo nestûÏoval, taková informace by se jistûrychle roznesla.
,,Vym˘vá jim mozek! Vidûl jsem, jak jejich mozky nosí do bio-logické vitríny ve tfietím patfie.Absenci jim pak omlouvá zfal‰ovan˘-mi omluvenkami, které kopíruje na ‰kolní kopírce.”
A kde se podle tebe sk˘va jeho laboratofi?
,,Ve sklepû! Chodí ho tam stavût o pfiestávkách! Proto chodí po-zdû na hodiny.”
O pfiestávkách by to nemohl stihnout!
,,A jsme u jádra problému! Pomocí svého zafiízení mi krade ãas!A nejen mnû, mÛÏe ho krást komukoliv!”
Jestli se uvás objevují stafiecké neduhy, krade vám ãas, tvrdí Mi-chal. Jak˘m pfiístrojem to provádí, Michal je‰tû neví.
,,Zde si je‰tû nejsem jist, ale pracuje se na tom. Mám podezfie-ní, Ïe má spoleãníky pfiímo ve vládû, která ho dotuje!”
Toto závaÏné obvinûní odÛvodÀuje Michal tím, Ïe jinde by panprofesor peníze nesehnal. Pr˘ je tento grant jen jeden z mnoha, kte-ré rozdal pan primátor Bém za dobu svého pÛsobení na Magistrátu.
33
satira
Ale jakou by mûla vláda motivaci?
,,Vznik âerné díry! Je to zaloÏeno na jednoduché filosofii ães-ké vlády vytloukat klín klínem. Momentálnû chtûjí touto dírou zakr˘tdíry dal‰í, napfiíklad ty ve ‰kolství nebo v dÛchodech.”
Michal uÏ poÏádal pana ‰kolníka, aby cel˘ urychlovaã ãástic conejrychleji rozebral.
,,Pfiijdu se sem po prázdninách podívat, a jestli tu je‰tû bude,rotmontuju ho sám!” utahuje si Michal z rychlosti, s jakou pan ‰kol-ník dokáÏe plnit zadané úkoly. V první fiadû v‰ak Ïádá zpût svÛj ãasa pak je teprve ochoten podnikat dal‰í kroky. ,,JestliÏe se prokáÏe,Ïe je v tom opravdu namoãena i vláda âR, pak mám v plánu uspo-fiádat tfietí praÏskou defenestracin!” odhaluje Michal své zámûry.Koho vyhodí je pr˘ jiÏ pfiedem urãeno.
,,V‰echny, chci se stát neomezen˘m vládcem âeské republiky.Aby se jiÏ takové vûci neopakovaly,” dodává.”
PociÈujete-li tedy bolesti zad, lupe vám v kloubech nebo se stá-váte-li schizofreními, je moÏné, Ïe vám pan profesor Gottwald kra-de ãas a vy se stáváte starci/stafienami. Redakce ·pitu pfieje Mi-chalovi hodnû ‰tûstí v hledání jeho ztraceného mládí a doufá v brz-ké vyfie‰ení celého pfiípadu.
34
35
··ppiittáállsskk˘̆ ddvvÛÛrrJakub Cepník
Napsat ãlánek o historii ‰koly byl bezpochyby u‰lechtil˘ ná-pad, leã jiÏ po krátké dobû vyplynulo, Ïe to nebude jedno-
duché. Náv‰tûva starého vysoãanského kronikáfie ani studiumv ústfiední knihovnû zatím nepfiinesly k˘Ïené ovoce. Pfiesto si dovo-lím pfiispût do tohoto ãísla krátk˘m historick˘m ãlánkem. Tak tedy…
V dobû tfiicetileté války, nejspí‰e v roce 1634, byl v místech, kdese dnes nalézá budova gymnázia, zaloÏen ‰pitál pro vojáky, tzv. „‰pi-tálsk˘ dvÛr“. Vût‰ího v˘znamu nabyl v‰ak aÏ o století pozdûji, pfii se-dmileté válce, kterou povaÏujeme za první celosvûtov˘ konflikt.
Její nejv˘znamnûj‰í bitva se odehrávala u nedalek˘ch ·tûrbo-hol. Dne 6. kvûtna 1757 se pfii ní stfietlo rakouské vojsko pod vele-ním prince Karla Lotrinského a pruské vojsko pod velením panov-níka Fridricha II. Aãkoliv byli Karlovi vojáci skvûle rozmístûní, bylinakonec poraÏeni Prusy.
Bitva se povaÏuje za nejkrvavûj‰í konflikt 18. století. Padlo zdetolik vojákÛ, Ïe se neve‰li na místní hfibitovy a museli b˘t pohfibívá-ni do spoleãn˘ch ‰achet. Zranûní se léãili a umírali v okolních ‰pi-tálech, takÏe i v tom na‰em „‰pitálském dvofie“.
Ke ‰pitálu patfiilo hospodáfiství, díky kterému mohla b˘t uhraze-na ãást nákladÛ za léãení. Zprvu na nûm pracovali uzdravení vojá-ci – nûktefií ve Vysoãanech dokonce zÛstali. Po váleãn˘ch letechzaãal dvÛr vzkvétat a nakonec sv˘m v˘znamem pfiekonal vût‰inuokolních hospodáfiství. Hodnû se roz‰ífiil a za obûÈ mu muselo do-konce padnout nûkolik budov.
V dobû první republiky v nûm byl obecní dvÛr a hasiãská zbrojnice.
Zdroj: Miroslav Kuranda: 100 let Vysoãan: 1902 – 2002, Mûst-ská ãást Praha 9, 2002; Wikipedie, otevfiená encyklopedie
historie ‰koly
BBeeaattlleemmáánniieeVûra Hujerová
I kdyÏ pojem The Beatles jistû nemusím vysvûtlovat, dovolila jsemsi, jako správná Hujerová, udûlat men‰í prÛzkum. Co m˘m vrstev-
níkÛm fiíkají legendární Brouci?
,,To byla anglická rockenrolová kapela.” nebo taky ,,To byli nádherníkluci, co k tomu umûli zpívat,” fiíkají moji spoluÏáci.
ProtoÏe ãas ubíhá velmi rychle, tito b˘valí “nádherní” kluci uÏ zestárli.Na v˘stavû s názvem Beatlemánie, na kterou bych Vás chtûla pozvat, setedy mÛÏete kochat pouze voskov˘mi figurínami z r. 1964.
Pfiejdeme tedy k zmiÀované Beatlemánii, kterou mÛÏete nav‰tívitv âeském muzeu hudby. V první ãásti v˘stavy se nachází historie Roc-k’n‘Rollové skupiny Brouci a od jejích úpln˘ch poãátkÛ v Liverpoolu. Dá-le se expozicí pfieneseme pfies nejvût‰í tsunami jejich slávy aÏ k rozpa-du The Beatles a následujícímu Ïivotu jednotliv˘ch BroukÛ.
Druhá ãást v˘stavy je o vlivu Beatles na tehdej‰í mládeÏ. O novémÏivotním stylu “mániãek”, jejich kultufie i módû.
Na závûr je zde pfiipravena zvlá‰tní ãást o Johnu Lennonovi a takébohat˘ doprovodn˘ program.
Pokud Vás mÛj ãlánek zaujal, prásknûte do bot a nav‰tivte âeské mu-zeum hudby, nejpozdûji do 10. ledna 2011!
PPoojjììmmee ttaannããiitt jjaakkoo MMJJAnna PodrouÏková
Urãitû kaÏd˘ znáte fenomenální videoklip Michaela Jacksona k písniThriller a neunikla vám ani proslulá taneãní choreografie zombíkÛ. Po ce-lém svûtû ji lidé tanãí a zkou‰í zlomit rekordy v poãtu taneãníkÛ v jednomãase na jednom místû. Ani Praha není pozadu a oãekává pfiíjezd nûkoli-ka stovek lidí z celé republiky, aby si zatanãili jako MJ!
Celá tato akce vypukne 28.8.2010 v Praze! Zaregistruj se bezplatnûna www.thrillerdance.cz/ a sleduj novinky, tréninky, videa a mnoho dal‰ího.
36
kultura
37
LLoouuããíímm ssee
V‰echno jednou konãí a nûco nového zase zaãíná. Tak jsemse i já rozhodl po 2 letech ukonãit své vedení ·pitu, jelikoÏ
mû ãeká pfií‰tí rok septima a s ní spojené uãení a semináfie. Obá-vám se, Ïe bych na ·pit mûl ãím dál tím ménû ãasu, a to by se moh-lo nechvalnû projevit na kvalitû celého ãasopisu, coÏ si v Ïádnémpfiípadû nepfieji. KaÏdopádnû se s ãasopisem nelouãím zcela, bu-du i nadále psát ãlánky a navíc se budu celkovû starat o ekonomic-k˘ chod na‰eho ãasopisu. O novém ‰éfredaktorovi budeme hlaso-vat v záfií.
KdyÏ jsem v kvartû pfiebíral vedení ·pitu po Máje Kalvové, vÛ-bec jsem nevûdûl co mû ãeká. Byl jsem jako krátkozrak˘, kter˘ hle-dá br˘le. Zmatenû jsem se potácel ãasopisem, neÏ jsem se zorien-toval, av‰ak nakonec jsem své br˘le na‰el. Povedlo se mi, myslímsi to nejdÛleÏitûj‰í, co se ãlovûku na vedoucí pozici mÛÏe podafiit,a to najít si dobré lidi, ktefií vûdí co chtûjí a jsou schopni vyuÏít sv˘chnejlep‰ích dovedností. Není nic lep‰ího, neÏ vûdût, Ïe celá redak-ce táhne za jeden provaz.
Na závûr bych chtûl popfiát mnoho ‰tûstí budoucímu ‰éfredak-torovi a celkovû i celému ·pitu. Vám ãtenáfiÛm pfieji pfiíjemnû strá-vené prázdniny a se ·pitem pfií‰tí ‰kolní rok na shledanou!
Bronislav âíÏek
PPrroo cchhyyttrréé hhllaavviiããkkyy......
SUDOKU lehké
SUDOKU tûÏké
38
39
PPrroo cchhyyttrréé hhllaavviiããkkyy......
SUDOKU lehké
SUDOKU tûÏké
40
Redakce
Redakce: Martina Kune‰ová (1.V), Vûra Hujerová (2.V), Denisa·enk˘fiová (2.V), Metodûj Novotn˘ (3.V), Jakub Cepník (3.V), JanHolan (3.V), Anna Holanová (5.V), Petra Bafitipánová (5.V), LauraHaiselová (6.V), Markéta Nováková (6.V), Petra Svobodová (6.V),Bronislav âíÏek (6.V), Jifií Culka (3.B), Anna PodrouÏková (3.B);
Sazba a zlom: Pavel Svoboda
