Sportovní trenér jako pedagog - ped.muni.cz · • u nás – v pedagogice sportu – Svoboda,...

Sportovní trenér jako pedagog

Brněnská pobočka ČPdS

Vladimír JůvaKatedra pedagogiky sportu

Fakulta sportovních studií MU

4. listopadu 2009

Obsah přednášky:

Úvod1. Vymezení trenérské profese2. Trendy v trenérském vzdělávání3. Trenér jako pedagogická profeseZávěr

Úvod

• Požadavek propojit sport, trenérství a pedagogiku se objevuje již na konci 19. století – platí i dnes?

• Má trenérství pedagogický charakter?• Má trenérství pedagogický charakter?• Proč sportovní trenér figuruje

mezi pedagogickými pracovníky?• Proč pedagogika patří k tradičním

oblastem trenérského vzdělávání?

Úvod

• Sílí negativní socializační dopady sportu na mladou generaci (Sekot 2006)

• Trenér (soutěžního i rekreačního sportu) = profesionál, jenž by měl vedle profesionál, jenž by měl vedle maximálního rozvoje sportovní výkonnosti přispívat k pozitivní socializaci

• Koncepce trenérství = klíčový problém sportu na všech úrovních

1. Vymezení trenérské profese

• sportovní trenér = specifická profese s dlouhou tradicí • první profesionální kouč v americkém VŠ sportu – 1864

(Jenkins 2005, s. 163)

• sportovní trenér – zajišťuje a vede trénink sportovce• sportovní trenér – zajišťuje a vede trénink sportovce• trenér = odborník ve sportu i pedagog , poradce, … =

práce s lidmi = sociální profese• rozvoj sportu + negativní jevy → vyšší nároky

na trenérovy odborné znalosti, jeho vůdcovské, strategické a taktické schopnosti a zejména na jeho pedagogickou odpov ědnost (Jansa; Kovář 2008a, 2008b)


• sportovní trené ři = rozsáhlá skupina pedagogických pracovník ů

- ve školských zařízeních- ve struktuře soutěžního sportu - v dalších, hlavně volnočasových aktivitách

Zákon o pedagogických pracovnících (2004) –Zákon o pedagogických pracovnících (2004) –sportovní trenér = pracovník vykonávající přímou pedagogickou činnost + pracovní vztah

• požadavky:- odborná kvalifikace (maturita + kurzy, VŠ sport)- bezúhonnost- zdravotně způsobilý

• = zúžené vymezení trenéra a jeho vzdělání


Širší chápání profese trenéra – evropský projektAEHESIS (Aligning a European Higher Education Structure In Sport)

1)trenér orientovaný na osoby participující ve sportua) trenér začátečníků (dětí, mládeže, dospělých)a) trenér začátečníků (dětí, mládeže, dospělých)b) trenér rekreačně sportujících osob

2)trenér výkonnostně orientovaných sportovcůa) trenér talentovaných sportovců (děti, mládež)b) trenér profesionálních sportovců

⇒ trenér v soutěžním, školním i v rekreačním sportu


Široká p ůsobnost a skladba trenér ů:• soutěžní + školní + rekreační sport (cvičitelé, instruktoři)• nejrůznější úrovně: pomocný trenér, asistent trenéra,

smluvní trenér, trenér ve sportovní škole, vedoucí trenér, reprezentační trenér ad.

• různé skupiny adresátů – věk, sportovní výkonnost, • různé skupiny adresátů – věk, sportovní výkonnost, sociální a kulturní specifika, …

• různé zázemí sportovního klubu (malý klub v „malých sportech“ → trenér vykonává různé aktivity, velké a ekonomicky saturované kluby → dělba práce)

• nejrůznější formální dosažené vzdělání – krátké trenérské kurzy – nejvyšší vědecké kinantropologickévzdělání


Aktivity trenéra:• teoretické – rozvoj vzdělání (daný sport + vědy o sportu

+ …), příprava tréninků, …• interakční (praktické) – trénink, soutěže, ...• různorodé sociální role trenéra – informátor, důvěrník • různorodé sociální role trenéra – informátor, důvěrník

(„terapeut“), ukazňovatel, motivátor, vychovatel, … (Svoboda 2003; Côté 2006)

• různorodé profesní role – učitel, třídní učitel, vychovatel, pedagog VČ, ...

• „Trenérská role představuje schopnost rozvíjet důvěru sportovce, hodnotit, řešit problémy a rozhodovat“(Walsh 2007)

1. Vymezení trenérské profeseProblémy trenérské profese:• trenérství = pouze rysy povolání (semiprofese) ≠

profese (např. Treutlein 2001)

• absence profesní autonomie trenérů –závislost na laické veřejnosti

• výsledky a hodnocení práce trenéra = pouze úspěchy • výsledky a hodnocení práce trenéra = pouze úspěchy svěřených sportovců

• zapojení trenérů do extrémního konkurenčního prostředí – mohou být vyměněni za sportovce bez vzdělání

• častá absence trenérského etického kodexu • v soudobém vrcholovém sportu trenéři často řeší ostrý

střet zájmů – komplexní rozvoj sportovce nebo jen sportovní úspěchy?(i ve sportovním školství, v SCM – systém financování)


Problémy trenérské profese:• trenérova práce = neustálý tlak termínů (soustředění,

závody, testy, cestování atd.) →• časový deficit, problémy se synchronizací jednotlivých

pracovních úkolů• trenérskou profesi problematizuje časové omezení • trenérskou profesi problematizuje časové omezení

pracovních kontraktů • problém trenérské profese = genderové kritérium =

absence žen-trenérek (opak učitelství) • „Trenér… to je holt jednoduše mužská záležitost“

(Cachay; Bahlke 2004), Jůva 2009 – 2:1, Kovář; Jansa 2009 – 3:1• → programy pro zlepšení diskriminace žen-trenérek

(např. SRN)


Absence empirických výzkum ů trenérství u nás:• trenéři se svými svěřenci tráví velké množství času → intenzivně a dlouhodobě je ovliv ňují (jen empirie – absence výzkumů časového snímku trenérů a jejich vlivu na sportovce)snímku trenérů a jejich vlivu na sportovce)

• trené ři = rozsáhlá pedagogická profese, ale opomíjena pedagogickým výzkumem

• u nás – v pedagogice sportu – Svoboda, Jansa, Kovář, Jůva – jen některé aspekty

• v zahraničí – stálá pozornost – hlavně vzdělávání (1970–2001 – 610 statí, Gilbert; Trudel 2004)


Komparace trenéra a u čiteleobsahová analýza zahraničních textů (Bělka; Dvořák 2006)

řada analogických kompetencí učitele, trenéra:a) sebereflektivní (mj. předcházení „vyhasínání“)b) osobnostní – ve smyslu sociální orientace (respektování b) osobnostní – ve smyslu sociální orientace (respektování

osobnosti z hlediska jeho individuálních potřeb a práv)c) diagnostické – hlavně rozpoznání patologických jevů

(např. šikana, drogová závislost atd.)d) komunikativníe) organizačníf) osobnostní (dodržování etických principů a vystupování)


Výzkumné šet ření sportovních trenér ů na FSpS:• předvýzkum – 2006• kvantitativní dotazníkové šetření – 2008• dotazník „Cesta k trenérské profesi“ • dotazník „Cesta k trenérské profesi“ • čtyři části dotazníku zaměřené na cestu trenérů

ke sportu, cestu k trenérství, vzdělávání trenérů a jejich profesní kariéru

• další rozšíření – teritoriálně (ověřuje se anglická verze použitého dotazníku) a ve vybraných sportech (atletika, šerm, veslování, lyžování, ...)

1. Vymezení trenérské profeseVýzkumné šet ření sportovních trenér ů na FSpSDostupný výzkumný vzorek:• studenti-trenéři FSpS MU + jimi oslovení trenéři• 212 vyplněných dotazníků, 35,8 % žen, 64,2 % mužů• věk – 18–75 let, průměr 29 let• věk – 18–75 let, průměr 29 let• 15,6 % trenérů – 1. trenérská třída, 32,1 % – 2.,

37,7 % – 3., 4,2 % 4., 10,4 % trenérů pracovalo bez oficiálního trenérského vzdělání (!)

• vzdělání – 48,1 % trenérů SŠ, 42,4 % trenérů VŠ TV, 9,5 % VŠ s jiným zaměřením

• 42 sport ů – nejčastěji trenéři působili v atletice (12,3 %), fotbale (11,8 %), volejbale (6,6 %) a v plavání (6,1 %)


Trenérství je hodn ě fyzicky i psychicky namáhavá profese

9,4 % 3,8 % ANO9,4 % 3,8 %

86,8 %

NENEVÍM


Trenérství je celoživotní profesí

5,3 %23,1 % ANONENEVÍM

71,6 %

NEVÍM


Práce s dosp ělými sportovci je mén ě zátěžová než práce s d ětmi

12,7 %49,1 %

38,2 %

49,1 %

ANONENEVÍM

2. Trendy v trenérském vzd ělávání

1919 první trenérské vzdělávání na Univerzitě Illinois• trenérské vzd ělávání = proces učení, v němž se budoucí

(i současní) trenéři učí trénovat (Trudel; Gilbert 2006)

Dvě cesty trenérského vzd ělávání:• systematické trenérské vzdělávání („formální“ – nejčastěji • systematické trenérské vzdělávání („formální“ – nejčastěji

celostátní programy – např. USA – Bílá kniha, svazy, ..., projekt EU AEHESIS – doporučená kurikula, ...)

• trenérské vzdělávání vycházející z empirie a z reflexe vlastní praxe (typická životní dráha – aktivní sportovec –asistent trenéra – samostatný – hlavní trenér)


V trenérském vzd ělávání se posilují : • etické aspekty trenérství • pedagogické aspekty trenérství

(Jones 2006, Pawlenka 2004, Schierz; Thiele; Fischer 2006)(Jones 2006, Pawlenka 2004, Schierz; Thiele; Fischer 2006)

• viz inovované kurikulární koncepce(svět – ICCE = The International Councilfor Coach Education, AEHESIS, SportsCoach UK, Bílá kniha USA, svazy, ...)

2. Trendy v trenérském vzd ěláváníEtická dimenze trenérského vzd ělávání:• opírá se o etické trenérské kodexy (u nás není)• britský trenérský etický kodex:

- respekt k jedinečné hodnotě jednotlivce- ocenění péče o klienty - motivace sportovce uplatnit svůj potenciál- hledání společně cesty zlepšení- analogie s požadavky na učitele v UK- analogie s požadavky na učitele v UK

• Kodex cti Německého sportovního svazu - úkol trenéra = pedagogicky odpovědné jednání: „Jednej tak, abys svým jednáním minimalizoval rizika sportovce a abys maximalizoval jeho osobní rozvoj (z pohledu fyzického, mravního, sociálního, emocionálního a zdravotního)“

• zdraví a dobrý stav stojí nad výkonnostními cíli


Posilování d ůrazu na sociální oporua pomoc trenéra sportovci:• „v životě jsou důležitější věci než sport“• = dvojí poslání sportovního trenéra –• = dvojí poslání sportovního trenéra –

příprava na sportovní úspěchy + pomoc a „doprovázení“ na cestě k „dobrému životu“


Pedagogická dimenze trenérského vzd ělávání:• rozvoj pedagogické odpov ědnosti = odpovědnost vůči

sportujícím, maximální eliminování rizik a podpora vzájemné odpovědnosti trenéra, sportovců i klubu (Behm 2008, s. 349)

• hlavní úkol trenérského vzd ělávání = budoucí trenéři si musí uvědomit sociální souvislosti

• hlavní úkol trenérského vzd ělávání = budoucí trenéři si musí uvědomit sociální souvislosti tréninkového procesu a musí získat „pedagogickou odpovědnost pro dobrý život“ (Kurz 2004, s. 34)

• rozvoj trenérských kompetencí , které podporují dobrý a zdařilý život sportovce a usilují o realizaci jeho přirozených zájmů

• podpora reflexe trenérské praxe – např. projekt „Co trenéři potřebují“ (Schierz; Thiele; Fischer 2006)


Rozvoj klíčových kompetencí trenérské profese:• systémové kompetence = jednat adekvátně

v daných systémech, napříč těmito systémy i proti nim (např. při tlaku na porušování sportovní etiky)

• věcné kompetence = • věcné kompetence = jednat účelně, přiměřeně, logicky a důsledně

• sociální kompetence = trenérovo srozumitelné a odpovědné jednání

• osobnostní kompetence = trenérské jednání, jež respektuje tři předešlé skupiny kompetencí (Schierz; Thiele; Fischer 2006)

2. Trendy v trenérském vzd ěláváníVýzkumné šet ření sportovních trenér ů na FSpSHodnocení vzd ělávání na sportovních VŠ:• 49,4 % trenérů – dobrá teoretická příprava

(biologická a medicínská východiska, teorie sportu a sportovního tréninku, …)

• 57,8 % trenérů – studium nepřipravilo pro praxi, zejména na pedagogické a psychologické

• 57,8 % trenérů – studium nepřipravilo pro praxi, zejména na pedagogické a psychologické aspekty trenérství, např. nepřipravenost na:- „řešení problémů s motivací a kázní“- „sociální a psychologické problémy“

Hodnocení trenérských kurz ů: • jen 25,6 % trenérů – dobrá teoretická příprava • jen 21,7 % trenérů – dobrá příprava pro praxi

2. Trendy v trenérském vzd ěláváníOblasti , které absolventy kurzů i sportovních VŠ málo p řipravily na jejich působení v praxi :• sociální aspekty:

- komunikace- motivace- řešení interpersonálních problémů (sportovci, - řešení interpersonálních problémů (sportovci, rodiče, další trenéři, vedení klubu, novináři, …) - ...

• pedagogické a psychologické aspektytrenérství = nejčastěji uváděná oblast (29,7 %) potřebná pro další vzdělávání trenérů(2. místo – 4,7 % případů – teorie sportovního tréninku)

3. Trenér jako pedagogická profesePropojení trenérství a pedagogiky – stoletá tradicePierre de Coubertin (1863–1937)• sport = nejen fyziologický proces,

ale i rozvoj „svalů, rozumu, charakteru a vědomí“

• sport = cílevědomá snaha po zdokonalování (sebezdokonalování, po zdokonalování (sebezdokonalování, dotváření), ne pouze růst výkonu a úspěchy v soutěžích

• sport = prostředek k dosažení dokonalosti, tzn. konkrétních pedagogických cílů

• sport = prostředek rozvoje a kultivace sociálních vztahů• olympismus – sport jako prostředek přispívající

k edukaci, k rozvoji každého jedince i sociálního života• olympijská pedagogika (Olympic Pedagogy)• trenérství musí naplňovat takto chápaný sport

3. Trenér jako pedagogická profese

Koncepce trenéra jako pedagogaSocialistická t ělovýchova• např. Václav Fiala: Cvičitel, trenér – pedagog (1973)• „Především je třeba si uvědomit, že práce cvičitele a

trenéra je úkol výcvikově výchovný, úkol pedagogický“• hlavní edukační cíle = morální a ideově politické• dále jen obecné a skoro nespecifikované na sport• dále jen obecné a skoro nespecifikované na sport• např. v kapitole osobnost pedagoga – žádné výsledky

výzkumů a ani specifické požadavky na trenéra• analogický přistup v bývalých socialistických státech• např. NDR – selhání trenérů, právní řešeníSoučasná teorie sportovního tréninku• u nás (např. Dovalil 2005, Perič 2004) navazuje

na koncepci trenérství v pedagogice sportu (hlavně Bohumila Svobody)


Úspěšný trenérÚspěšný trenér –– výzkumy + normativní koncepcevýzkumy + normativní koncepce(Svoboda 1996, s. 79(Svoboda 1996, s. 79––80)80)

•• Model člověka Model člověka (přirozená autorita), tzn.: nepředstírat, (přirozená autorita), tzn.: nepředstírat, umět naslouchat, mít porozumění, chápající přísnost, umět naslouchat, mít porozumění, chápající přísnost, sebepoznání, sebepoznání, seberegulaceseberegulace, ..., ...

•• Vyžadovat plné Vyžadovat plné odevzdání se sportuodevzdání se sportu , ale současně , ale současně dávat najevo, že jsou v životě i důležitější věci než sportdávat najevo, že jsou v životě i důležitější věci než sportdávat najevo, že jsou v životě i důležitější věci než sportdávat najevo, že jsou v životě i důležitější věci než sport

•• Budovat Budovat sebedůvěrusebedůvěru , , sebeoceňovánísebeoceňování, sebekontrolu , sebekontrolu (např. racionální reagování na chyby své i cizí) (např. racionální reagování na chyby své i cizí)

•• Umění komunikace Umění komunikace –– rozhodně, ale přátelsky (pozitivně, rozhodně, ale přátelsky (pozitivně, stenicky, ...)stenicky, ...)

•• Korigovat Korigovat odůvodněně, výstižně a stručně (nejprve odůvodněně, výstižně a stručně (nejprve pochválit, pak opravovat)pochválit, pak opravovat)


Úspěšný trenérÚspěšný trenér –– výzkumy + normativní koncepcevýzkumy + normativní koncepce(Svoboda 1996, s. 79(Svoboda 1996, s. 79––80)80)•• „„Pozitivní hn ěvPozitivní hn ěv“ (ty, takový borec a necháš se oklamat)“ (ty, takový borec a necháš se oklamat)•• Sportovec má Sportovec má právo vyjád řit se právo vyjád řit se k tréninku, taktice ap.k tréninku, taktice ap.•• Vyhýbat se Vyhýbat se rutinnímu vyjad řování rutinnímu vyjad řování (já jsem to říkal, ...)(já jsem to říkal, ...)•• Po neúspěchu Po neúspěchu komunikovat v klidu komunikovat v klidu („vytáhnout ze („vytáhnout ze

stresu“)stresu“)•• Seznamovat sportovce s Seznamovat sportovce s úkoly úkoly a a odpov ědností odpov ědností

jejich i ostatníchjejich i ostatních•• Rozlišovat nechu ť Rozlišovat nechu ť k usilovné práci k usilovné práci od od fyzické či fyzické či

psychické psychické únavyúnavy


Posilování pedagogické koncepce trenérství zejména v kolébce moderního sportu – UK:• řada statí a knih k tématu trenér jako pedagog• sumarizace: Robyn L. Jones (Ed.) The Sports Coach as

Educator: Reconceptualising Sports Coaching. 2006• základní předpoklad = „trenérství je fundamentálně • základní předpoklad = „trenérství je fundamentálně

spjato s vyučováním a učením v rámci daných situačních omezení“ (jiné edukační prostředí)

• z toho vyplývá potřeba nově koncipovat pojetí trenérství – má být redefinované jako „edukační úsilí“

• trenérství = eduka ční iniciativa• „Úspěšné trenérství je v srdci, vychází z pedagogické činnosti a konečným cílem je učení a rozvoj sportovce“

Závěr• Požadavek propojit sport, trenérství a pedagogiku

se objevuje již na konci 19. století – platí i dnes?Ano, je ještě významnější v souvislosti s narůstajícími negativními jevy ve sportu.

• Má trenérství pedagogický charakter?Ano, trenérství = práce s lidmi + iniciování učení + Ano, trenérství = práce s lidmi + iniciování učení + výchova + doprovázení + pomoc na cestě životem

• Proč sportovní trenér figuruje mezi pedagogickými pracovníky?Sportovní trenér vykonává přímou pedagogickou práci nejen ve vzdělávacích zařízeních, ale i v klubech, jednotách, SCM, ... → potřeba rozšířit legislativní vymezení trenéra

Závěr• Proč pedagogika patří k tradičním oblastem

trenérského vzdělávání?Pedagogika a pedagogika sportu má integra ční funkci všech vědeckých poznatků o sportu (Schmidt-Millard 2003)

→ = klíčová oblast ve vzdělávání trenér ů při: → = klíčová oblast ve vzdělávání trenér ů při: • rozvíjení jejich kompetencí užitečných pro praxi • vytváření jejich vlastního svědomí • rozvoji pedagogické odpovědnosti • uvědomování si faktu o vzájemné provázanosti

všech věd o pohybu a sportu Koncepce trenéra jako pedagoga je opodstatněná

Závěr

Doporu čení – posílit:• pedagogicky orientované

výzkumy trenérství• pedagogickou, psychologickou a etickou • pedagogickou, psychologickou a etickou

dimenzi trenérského vzdělávání• vysokoškolské vzdělávání trenérů• tvorbu etických a profesních trenérských

kodexů s důrazem na pedagogickou odpovědnost

Literatura• AYALON, A. What makes a coach a good teacher. In SIMRI, U.; TIEGEL, G. (eds.). The physical

educator and the coach. Similarities and dissimilarities. Wingate : Institute for Physical Education. 1977, s. 59–64.

• BĚLKA, J.; DVOŘÁK, M. Diference profesních kompetencí učitele TV a trenéra. In Sport a kvalita života 2006. Brno : Masarykova univerzita, 2006, s. 29. Text celého příspěvku (5 s.) je zveřejněn na CD, které je součástí sborníku.

• BETTE, K.-H. Die Trainerrolle im Hochleistungssport : system- und rollentheoretische Überlegungen zur Sozialfigur des Trainers. Sankt Augustin : Richarz, 1984. ISBN 3-88345-313-7.

• CÔTÉ, J. The Development of Coaching Knowledge. International Journal of Sports Science & Coaching, 2006, roč. 1, č. 3, s. 217–222.

• CUNNINGHAM, G. B.; SAGAS, M.; ASHLEY, F. B. Occupational commitment and intent to leave the coaching profession: Differences According to Race. International Review for the Sociology of the coaching profession: Differences According to Race. International Review for the Sociology of Sport, 2001, roč. 36, č. 2, s. 131–148.

• CUNNINGHAM, G. B.; BRUENING, J.; SARTORE, M. L.; SAGAS, M.; FINK, J. S. The Application of Social Cognitive Career Theory to Sport and Leisure Career Choices. Journal of Career Development, 2005, roč. 32, č. 2, s. 122–138. ISSN 0894-8453.

• DIGEL, H. Zukunftsperspektiven des Trainerberufs. Leistungssport, 2000, roč. 30, č. 6, s. 5–11.• FIALA, V. Cvičitel, trenér – pedagog. Praha : Olympia, 1973. 228 s.• JANSA, P.; KOCOUREK, J.; KOVÁŘ, K. Základy pedagogiky sportu. In JANSA, P.; DOVALIL, J.

a kol. Sportovní příprava : vybrané kinantropologické obory k podpoře aktivního životního stylu. Praha : Q-art, 2009, s. 38–71.

• JANSA, P; KOVÁŘ, K. Názory a postoje trenérů v týmových sportech. In Hry 2008 : Výzkum a aplikace. Plzeň : ZU, 2008a, s. 113–119.

• JANSA, P; KOVÁŘ, K. Názory a postoje trenérů ve vybraných sportech. In Současný sportovní trénink. Praha : UK, 2008b, s. 317–321.

Literatura• JONES, R. L. (Ed.) The Sports Coach as Educator: Reconceptualising Sports Coaching.

Routledge : Abingdon, UK, 2006. xvi +185 s. ISBN 978-0-415-36759-2.• JOSEFÍK, Z. Kondiční trenér ve vrcholovém sportu. In Sport a kvalita života 2008. Brno :

Masarykova univerzita, 2008, s. 56. Text celého příspěvku (3 s.) je zveřejněn na CD, které je součástí sborníku.

• LAVALLEE, D. Career Awareness, Career Planning, and Career Transition Needs Among Sports Coaches. Journal of Career Development, 2006, roč. 33, č. 1, s. 66–79.

• SEKOT, A. K sociálním aspektům profesní pozice trenéra. In Sport jako sociálně-kulturní fenomén. Brno : Masarykova univerzita, 2006, s. 13–30. ISBN 80-210-4136-6.

• SCHMIDT-MILLARD, T. Perspectives of Modern Sports Pedagogy. European Journal of Sport • SCHMIDT-MILLARD, T. Perspectives of Modern Sports Pedagogy. European Journal of Sport Science, 2003, roč. 3, č. 3, s. 1–7.

• STEFFY, B. E. (ed.). Life Cycle of a Carreer Teacher. Thousand Oaks, CA : Cowin Press, 2000. ISBN 0-7619-7540-3.

• SVOBODA, B. Pedagogika sportu. Praha : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0156-7.• SVOBODA, B. Trenéři a současný sport. Tělesná výchova a sport mládeže, 1998, č. 3, s. 37–43.• TREUTLEIN, G. Trainerrolle und Professionalisierung. In HAAG, H.; HUMMEL, A. (eds.).

Handbuch Sportpädagogik. Schorndorf : Verlag Hofmann, 2001, s. 455–460.• TRUDEL, P.; GILBERT, W. Coaching and Coach Education. In KIRK, D.; MACDONALD, D.;

O´SULLIVAN, M. (eds.). The Handbook of Physical Education. London ad. : SAGE Publications, 2006, s. 516–539.

• VALLANCE, B. Coach profile: Questions for Brent Vallance. Modern athlete and coach, 2009, roč. 47, č. 1, s. 43–44.

• ZINDEL, T. Die Befristung von Arbeitsverträgen mit Trainern im Spitzensport. Berlin : BWV, 2006. ISBN 3-8305-1263-5.

Děkuji za pozornost

Date post:	09-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	7 times
Download:	0 times

Sportovní trenér jako pedagog - ped.muni.cz · • u nás – v pedagogice sportu – Svoboda,...

Documents