+ All Categories
Home > Documents > Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení...

Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení...

Date post: 08-Jan-2016
Category:
Upload: marlee
View: 23 times
Download: 1 times
Share this document with a friend
Description:
Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve. Rawlsovy principy. Podle Rawlse jsou ony principy tyto: - PowerPoint PPT Presentation
33
Etika Etika analytická etika, metaetika fundamentální etika etika norem Individuální etika Sociální etika analýza morální řeči (např. co je dobro jako predikát? Jsou vůbec možné hodnotové soudy? kogn.x nonkogn.) Základní problémy etiky: svobodná vůle svědomí hodnota norma štěstí ctnost normy individuálního jednání v konkrétních oblastech života (bioetika, etika vědy, etika mezilidských vztahů) spravedln ost sociálníc h útvarů
Transcript
Page 1: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

EtikaEtika

analytická etika,metaetika

fundamentálníetika

etika norem

Individuálníetika

Sociálníetika

analýzamorální řeči

(např. co je dobro jako predikát? Jsou

vůbec možné hodnotové soudy?kogn.x nonkogn.)

Základníproblémy

etiky:svobodná vůle

svědomíhodnotanormaštěstíctnost

normyindividuálního

jednánív konkrétních

oblastech života(bioetika, etika vědy, etika mezilidských vztahů)

spravedlnostsociálních

útvarů

Page 2: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

individuální etika - se zabývá praxí, pokud praxe může být přičítána jednotlivým osobám a vztahována k jejich osobní odpovědnosti.

sociální etika - se věnuje morálnímu hodnocení sociální skutečnosti, tj. sociálních útvarů, do nichž se zpevnily interakce. Ústřední otázka zní: Jsou dané institucionální útvary spravedlivé? (např. daně, sociální stát, společenské rozdíly mezi lidmi, bohatství a chudoba, válečný konflikt). Na rozdíl od individuální etiky stav těchto útvarů nelze beze všeho vztahovat k osobní odpovědnosti určitých jednotlivců, a to ani jeho vznik, ani jeho změnu.

Aplikovaná etikaAplikovaná etika

individuální etikaindividuální etika xx sociální etikasociální etika

Page 3: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

osobní odpovědnostosobní odpovědnost sociální danosti, instituce, struktury,sociální danosti, instituce, struktury,motivace, postojmotivace, postoj poměry, regulační systémy, řádypoměry, regulační systémy, řády

kategorie posouzeníkategorie posouzení

dobré – špatné dobré – špatné spravedlivé - nespravedlivé spravedlivé - nespravedlivé

individuální etikaindividuální etika sociální etikasociální etika

Page 4: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

InstituceInstituce

Instituce je sociální útvar, do nějž se zpevnila mezilidská interakce

Instituce je sociálně předepsaná struktura různých způsobů chování, prostřednictvím kterých jsou řešeny opakující se a neodbytné problémy života lidí

Page 5: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

InstituceInstituce

- Zvyk, obyčej, rituál (pozdrav, fronta…)

- Sociální normy (sociální odpovědnost, reciprocita, dodržení závazku…)

- Instituce spontánně i uměle vzniklé (rodina, trh, stát…)

- Kodifikované normy (zákony…)

- Instituce jako „úřad“

Page 6: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

PolitikaJe o redistribuci moci a zdrojů pro život, jde o „kolektivním organizování sociální existence“ někdo říká, že politika je boj o „legitimní význam termínů a pojmů“ (co je moc, svoboda, demokracie, spravedlnost, sociální stát apod.)Jaké politické zřízení je nejlepší? Je to demokracie? Proč? Za jakých podmínek?

EkonomikaZkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojůJak nejlépe organizovat procesy vytváření bohatství? Jak je přerozdělovat? Jakou roli v tom má hrát stát?

Kultura„Kultura nebo civilizace …. je komplexní celek, který zahrnuje poznání, víru, umění, právo, morálku, zvyky a všechny ostatní schopnosti a obyčeje, jež si člověk osvojil jako člen společnosti.“Jaké jsou základní hodnoty, které je třeba ve společnosti respektovat? Které se mají stát zákonem? Jaká jsou lidská práva, jak je možné je obhájit?

Klíčová témataKlíčová témata

Page 7: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Politologie

Politologie je průsečíkem snad všech společenských věd - historie, sociologie, ekonomie, právní vědy, filozofie…

politická praxe – politické myšlení – politologie – politická filosofie – sociální etika

• politologie normativní (politická filozofie, preskriptivní)

• politologie pozitivní (deskriptivní, „popisná“, empirická)

• vědecká politologie (scientisticko behaviorální)

Page 8: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Politická či ekonomická vědaPolitická či ekonomická věda

empirická normativníempirická normativní

Který politický systém lze považovat za nejlepší? Je to Který politický systém lze považovat za nejlepší? Je to demokracie? Proč ano nebo proč ne? Která ideologie je dobrá demokracie? Proč ano nebo proč ne? Která ideologie je dobrá a která špatná a proč? Mohou být některé války spravedlivé?a která špatná a proč? Mohou být některé války spravedlivé? Je trh spravedlivý? Má být svobodný nebo regulovaný Je trh spravedlivý? Má být svobodný nebo regulovaný zákony? Jak velký příjem je důstojný? Jak mají být vysoké zákony? Jak velký příjem je důstojný? Jak mají být vysoké daně? Má stát zabezpečovat blaho občanů?daně? Má stát zabezpečovat blaho občanů?

Page 9: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Politické ideologiePolitické ideologie

komunismus – socialismus – liberalismus – konzervatismus – fašismus

Liberalismus Konzervatismus Socialismus

Chceš-li podkopat oponentovy argumenty, očerni jeho slova.

Ukradni mu jeho jazyk a nahraď jej svým.

sv. Augustin

Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“...termínů a pojmů“...

Svoboda, rovnost, spravedlnostSvoboda, rovnost, spravedlnost

Jsou i další pojmy – demokracie ,, sociální stát...Jsou i další pojmy – demokracie ,, sociální stát...

Socialismus Socialismus – člověk není svobodný, je determinovaný zejména ekonomicky, – člověk není svobodný, je determinovaný zejména ekonomicky, jeho svoboda spočívá zejména v hmotném zabezpečení, lidé by si měli být rovni jeho svoboda spočívá zejména v hmotném zabezpečení, lidé by si měli být rovni materiálně, formální rovnost je nedostačující, spravedlnost je především materiálně, formální rovnost je nedostačující, spravedlnost je především spravedlností sociálníspravedlností sociální

LiberalismusLiberalismus – člověk je svobodný a jeho svobodu je třeba chránit před mocí – člověk je svobodný a jeho svobodu je třeba chránit před mocí druhých i státu, lidé jsou si rovni zejména morálně a před zákonem, sociální druhých i státu, lidé jsou si rovni zejména morálně a před zákonem, sociální nerovnost je spravedlivá, protože odráží přímo nebo nepřímo zásluhy člověkanerovnost je spravedlivá, protože odráží přímo nebo nepřímo zásluhy člověka

Konzervatismus – člověk je plně svobodná a odpovědná bytost, má ovšem Konzervatismus – člověk je plně svobodná a odpovědná bytost, má ovšem výrazné sklony konat zlé věci a proto je třeba na něj být přísný, rovnost je pojem výrazné sklony konat zlé věci a proto je třeba na něj být přísný, rovnost je pojem spíše transcendentní, spravedlivé je to, co je v souladu s přirozeným zákonem a spíše transcendentní, spravedlivé je to, co je v souladu s přirozeným zákonem a tradicítradicí

Page 10: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

- Sociální etikaSociální etika

- Křesťanská sociální etika- Křesťanská sociální etika

- Sociální nauka církve- Sociální nauka církve

empirie – rozum - tradiční hodnoty - autorita církveempirie – rozum - tradiční hodnoty - autorita církve

Míčka, Ockenfels,Míčka, Ockenfels,Anzenbacher, NovakAnzenbacher, Novak

Politická filosofie,Politická filosofie,sociální filosofiesociální filosofie

Zejména encykliky,Zejména encykliky,další oficiální dokumentydalší oficiální dokumenty

Page 11: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Charita a sociální etikaCharita a sociální etika

Láska:Eros (majetnická láska, vášeň, která od druhého něco žádá)

Philia (přáteství rovných)

AGAPE – CARITAS

Láska k Bohu a nezištná láska k bližnímu.

Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. (zůstává a Bůh v něm. (1J 4,161J 4,16 ) )

Page 12: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Deus caritas est (2006)Deus caritas est (2006)

20. Láska k bližnímu zakořeněná v lásce k Bohu je především úlohou pro jednotlivého věřícího, ale je také úlohou pro celou církevní komunitu, a to na všech úrovních od místní komunity po partikulární církev až k univerzální církvi v její globalitě. Církev musí uplatňovat lásku také jako komunita. Důsledkem toho je, že láska potřebuje také organizaci jakožto předpoklad uspořádané komunitní služby.

31. … Křesťanská charitativní aktivita musí být nezávislá na politických stranách a ideologiích. Nejedná se o způsob, jak změnit svět ideologickým způsobem, a proto charitativní dílo není ve službách světských strategií, protože jde o uplatňování lásky tady a teď, lásky, kterou člověk potřebuje stále.

Page 13: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

28. …Církev nemůže a nesmí vzít do svých rukou politický boj, aby tak budovala tu nejspravedlivější možnou lidskou společnost. Nemůže a nesmí se postavit na místo státu. Zároveň ale nemůže a nesmí zůstat pouze na okraji usilování o spravedlnost. Do tohoto usilování se musí zapojovat prostřednictvím racionální argumentace a musí probouzet duchovní síly, bez nichž by se spravedlnost, která vždy vyžaduje odříkání, nemohla prosadit ani se rozvíjet. Spravedlivá společnost nemůže být dílem církve, protože ji má uskutečňovat politika. Církev se nicméně hluboce zabývá nasazením pro spravedlnost tím, že pracuje na otevřenosti intelektu a vůle vůči požadavkům dobra.

X„Všichni křesťané si mají uvědomit své zvláštní povolání v politickém společenství“.

Gaudium et spes, čl. 75Gaudium et spes, čl. 75

Deus caritas est (2006)Deus caritas est (2006)

Page 14: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve
Page 15: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

SpravedlnostSpravedlnostpohledy politické filosofie, ekonomie,pohledy politické filosofie, ekonomie,

sociální etiky a sociálního učení církvesociální etiky a sociálního učení církve

Page 16: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

SVOBODASVOBODA

ROVNOSTROVNOST SPRAVEDLNOSTSPRAVEDLNOST

Politické ideologie svádí jakýsi bojo „legitimní význam termínů a pojmů“...

„sporné pojmy“ – nelze dospět k obecně akceptované definici

PospolitostDemokracieSociální státBlahobyt

Page 17: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Pokud chápeme svobodu v její pozitivní podobě, mícháme jí s pojmy „rovnost“ nebo „spravedlnost“

Při takovém pojetí svobody vznikají konflikty mezi svobodou, rovností, spravedlností a demokracií

…Dahrendorf hovoří dokonce o kvadratuře kruhu

(jsou i další dělení – svoboda jako autonomie x dělám si co chci – vnitřní omezení svobody – dvě já, svoboda jako politická účast x tam kde končí politika - participativní)

Svoboda, rovnost, spravedlnostSvoboda, rovnost, spravedlnost

Page 18: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Co je nejdůležitější?Co je nejdůležitější?

Rawls: „Spravedlnost je základní ctností společenských institucí“

Hayek: „Připisovat etickou hodnotu něčemu jinému, než individuu je nemožné a nepřípustné“

Meyer: „Základní ctností společenských institucí je dát prostor lidské svobodě“

Page 19: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

„„Poctivě žít, nikomu neškodit, každému dávat, co mu patří“ Poctivě žít, nikomu neškodit, každému dávat, co mu patří“ UlpianusUlpianus

Justitia suum cuique distribuit.Justitia suum cuique distribuit.Spravedlnost dává každému, co jeho jestSpravedlnost dává každému, co jeho jest..

Cicero,Cicero, De Natura Deorum, III, 38De Natura Deorum, III, 38

Page 20: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

SpravedlnostSpravedlnost

procedurální spravedlnost (formální, legální) [iustitia legalis]

materiální spravedlnost – spravedlivé jsou nejen postupy, ale i obsahy a výsledky, k nimž se dospívá, obvykle lze v jejím rámci rozlišit spravedlnost:

distributivní [iustitia distributiva] (podílná) – rozdělení statků a moci ve společnosti komutativní [iustitia comutativa] (směnná) – férovost a spravedlivé podmínky ve směně, mzdy, ceny apod.kontributivní [iustitia contributiva] (participativní) – aktivní účast na sociálním životě, procesech

„sociální spravedlnost“

Page 21: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Rovnost formálníRovnost formální

všichni lidé jsou si rovni s ohledem na všem společnou lidskou podstatu

tato rovnost není spojena nijak s představou rovných příležitostí, rovného bohatství či společenského postavení

jejím projevem je rovnost před zákonem (equality before the law)

odmítá pouze zvláštní výsady na základě privilegií, odlišného přístupu a posouzení ze strany zákona

Page 22: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Rovnost výsledkůRovnost výsledků

Rovnost výsledků (equality of outcome)

– je rovnostářstvím v nejradikálnější podobě, vyrovnat výsledky je mnohem radikálnější, než vyrovnat příležitosti- pro socialisty je spění k rovnosti základním cílem, liberálové a konzervativci toto považují za nepřirozené a nemorální

Page 23: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Rovnost příležitostíRovnost příležitostí

Rovnost příležitostí (equality of opportunity)– i když by se opět možná všichni intuitivně shodli, je to jen iluzorní shoda

Rovnost výchozích podmínek, startovní čára...,

- neimplikuje automaticky rovnostářské důsledky, ale rozdílné výsledky v cíli (meritokracie – vláda zásluh)

Jak jí docílit ?- přísná aplikace rovnosti příležitostí může omezovat princip formální rovnosti (affirmative action, kvóty) a může vyústit v rozsáhlé státní zásahy do společenského a osobního života, které mohou být ohrožením svobody a formální rovnosti

Jak eliminovat rozdíly v původu, dědictví, inteligenci?

Page 24: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

3 pojetí rovnosti příležitostí3 pojetí rovnosti příležitostí

minimální pojetí – barva pleti, pohlaví, národnost, vyznání by neměly mít vliv na možnost najít si zaměstnání, studovat, předsudky a formální diskriminace jsou vyloučeny, nejsou zohledňovány irelevantní věci= rovnost formální

konvenční pojetí – nejde jen o nezohledňování irelevantních nahodilostí, ale o to, aby všichni měli stejnou šanci relevantní schopnosti získat (aby nebyli diskriminováni sociálním původem, finančními možnostmi, schopnostmi) třeba při získávání zaměstnání, nebo úspěch v přijetí na VŠ, při stejné inteligenci a motivaci, životní perspektiva by tak neměla být ovlivněna sociálním postavením, ale nadáním

radikální pojetí – nadaní a nenadaní nemusí mít rovné šance, pokud jde o možnost získat určitou práci (houslista, chirurg), ale musí mít rovné šance pokud jde o možnost získat stejnou odměnu.= rovnost výsledků

Page 25: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Všeobecný základní příjem (Všeobecný základní příjem (universal basic incomeuniversal basic income))(Philippe Van Parijs)(Philippe Van Parijs)

„Pokud vám jde doopravdy o svobodu, poskytněte lidem základní příjem.“Van Parijs vidí jako silný nástroj sociální spravedlnosti v zavedení a uzákonění univerzálního základního příjmu (UZP). UZP se míní příjem vyplácený vládou ve stejné výši a v pravidelných intervalech každému dospělému členovi společnosti. Výše je stejná bez ohledu na to, zda osoba je chudá či bohatá, či je sama či s někým, je ochotna pracovat či nikoliv.

Margaret Thatcherová (Margaret Thatcherová (poll taxpoll tax))

Absolutně rovná a spravedlivá daň z hlavy, všichni kdo chtějí využívat služeb státu, platí stejnou částku…

Page 26: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

ODS 2003, 2007 – tzv. rovná sociální dávkaODS 2003, 2007 – tzv. rovná sociální dávkaKaždý člověk by získal každý měsíc 6 000,- Kč, jako sociální dávku od státu. Na každé dítě by pak bylo možno získat 2 400,- Kč, na druhé a třetí dítě pak 3 600,- Kč a na čtvrté 2 400,-, na páté už jen 1 200,- Kč. Např. pro průměrnou 4 člennou rodinu je hranice příjmu 20 000,-Kč. Pokud příjem rodiny této hranice nedosahuje, stát chybějící sumu doplatí.Nyní uvažují i PirátiNyní uvažují i Piráti

- na úrovni států, EU, celosvětově?- životní minimum 3410 Kč?- většinou se píše o částkách 4000 až 5000 Kč na člověko-měsíc- švýcarská Iniciativa za bezpodmínečný základní příjem (Basic Income Initiative, 2013) podala návrh petice s 125 000 podpisy navrhující bezpodmínečnou platbu pro každého občana ve výši 2500 franků (cca 55 000Kč) za měsíc.

Page 29: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

42. Slovakia42. Slovakia

....

52. Poland52. Poland

……

......

134. Rusko134. Rusko

167. North Korea167. North Korea

Index demokracie (2016)Index demokracie (2016)

1. 1. NorwayNorway

2. 2. IcelandIceland

3. Sweden3. Sweden

4. 4. New ZealandNew Zealand

5. 5. DenmarkDenmark

6-7. Canada,Ireland6-7. Canada,Ireland

8. S8. Switzerlanwitzerlandd

9. 9. FinlandFinland

10. Australia10. Australia

11. 11. LuxembourgLuxembourg

12. Netherlands12. Netherlands

13. 13. GermanyGermany

14. Austria14. Austria

15. 15. MaltaMalta

16. 16. United KingdomUnited Kingdom17. Spain17. Spain18. 18. MauritiusMauritius19. Uruguay19. UruguayFlawed:Flawed: 20. Japan20. Japan21-22. USA, Italy21-22. USA, Italy23. Cabo Verde23. Cabo Verde24-25. France, 24-25. France, SSouth Koreaouth Korea26.26. Costa Rica Costa Rica27. Botswana27. Botswana28. Portugal28. Portugal29-30. Israel, 29-30. Israel, EstoniaEstonia31. 31. Czech RepublicCzech Republic32. India32. India34. Chile34. Chile35. Belgium35. Belgium37. Slovenia37. Slovenia

„„Flawed democracies“Flawed democracies“již od 20. - Japanjiž od 20. - Japan

Revenge of the “deplorables”Revenge of the “deplorables”

Page 30: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

42. India

44. Slovakia

..

53. Poland

...

135. Rusko

167. North Korea

Index demokracie (2017)Index demokracie (2017)

1. 1. NorwayNorway

2. 2. IcelandIceland

3. Sweden3. Sweden

4. 4. New ZealandNew Zealand

5. 5. DenmarkDenmark

6.Ireland6.Ireland

7. Canada7. Canada

8. Australia8. Australia

9, 10. 9, 10. FinlandFinland, , SSwitzerlanwitzerlandd

11. Netherlands11. Netherlands

12. 12. LuxembourgLuxembourg

13. 13. GermanyGermany

14. 14. United KingdomUnited Kingdom

15. Austria15. Austria

16. 16. MauritiusMauritius17. 17. MaltaMalta18. 18. UruguayUruguay19. Spain19. SpainFlawed:Flawed: 20. 20. SSouth Koreaouth Korea21-22. USA, Italy21-22. USA, Italy23, 24, 25. Japan, Cabo Verde, 23, 24, 25. Japan, Cabo Verde, Costa Rica Costa Rica 26, 27. Chile, 26, 27. Chile, PortugalPortugal28. Botswana28. Botswana29. France29. France30, 31. 30, 31. Estonia, Estonia, Israel,Israel,32. Belgium32. Belgium33. Taiwan33. Taiwan34. 34. Czech RepublicCzech Republic36. Slovenia36. Slovenia37. Lithuania37. Lithuania

Free speech under attackFree speech under attack

Page 31: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve
Page 32: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

Spravedlivé daně?Spravedlivé daně?

Zaměstnanec ZaměstnavatelZdravotní pojištění 1 307 Kč 2 614 KčSociální pojištění 1 888 Kč 7 262 KčZáklad pro daň z příjmu 39 000 KčSleva na dani 2 070 KčDaňové zvýhodnění 0 KčZáloha na daň 3 780 KčDaňový bonus 0 KčČistá mzda 22 074 KčMzdové náklady zaměstnavatele 39 000 Kč

Daně: 43.27 43.27 %%

Univerzální daň DPH 10, 15 a 21 % tedy 53%?

Cenu PHM tvoří z více než 54 % daněCenu PHM tvoří z více než 54 % daněCenu cigaret tvoří 78,5 % daně.Cenu cigaret tvoří 78,5 % daně.Cenu alkoholu tvoří až 80% daněCenu alkoholu tvoří až 80% daně

Průměrná mzda 3Q 2017: 29 050 Kč (medián 25 181 Kč)

Page 33: Spravedlnost (II) pohledy politické filosofie, ekonomie, sociální etiky a sociálního učení církve

John Rawls (John Rawls (A Theory of Justice, 1971A Theory of Justice, 1971)) (levicově liberální pozice) spravedlnost jako „férovost“, experiment „závoje nevědomosti“, sociální a ekonomické nerovnosti mají být uspořádány tak, aby sloužily maximálnímu prospěchu nejméně zvýhodněných občanů

Robert Nozick (Anarchy, State and Utopia, 1974)Robert Nozick (Anarchy, State and Utopia, 1974)(libertariánská pozice) spravedlnost jako „právo“, odmítá redistribuci majetku jakožto zásah do práv člověka, odmítá aby jedni byli prostředkem druhých

F. A. Hayek (Osudná domýšlivost. Omyly socialismu, 1989)F. A. Hayek (Osudná domýšlivost. Omyly socialismu, 1989)podle něj je idea sociální spravedlnosti druhem zmatení, „fata morgánou“, společnost nebo trh nemůže být „spravedlivý“ nebo „nespravedlivý“, tuto vlastnost nelze připisovat ničemu jinému než jedinci


Recommended