1

Srážky ze mzdy v praxi exekuční a smluvní v roce 2014 Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát, 25. 09. 2014

Obsah

Úvod

První kapitola: Srážky ze mzdy – pojem a druhy

Druhá kapitola: Historické souvislosti vývoje institutu smluvní dohody o srážkách ze

mzdy v České republice

Třetí kapitola: Exekuční srážky ze mzdy v České republice

Závěr

Anotace: Cílem předloženého příspěvku je uvést pro praxi přehledný a názorný výklad

provádění srážek ze mzdy zaměstnanců ve světle vývoje historických souvislostí po nabytí

účinnosti nového zákoníku práce v roce 2007 a nového občanského zákoníku v roce 2014

v České republice.

Klíčová slova: srážka ze mzdy, exekuční srážka ze mzdy, zákonná srážka ze mzdy, dohoda

o srážkách ze mzdy, zákoník práce, občanský zákoník

Annotation: The aim of this contribution is to give the resume of an practical explanation of

employees´ wage collision execution in historical context according to the new labour code

from the year 2007 and new civil code from the year 2014 in the Czech Republic.

Key words: wage collision, executory wage collision, legal wage collision, wage collision

agreement, labour code, civil code

Použitá literatura:

BREBURDA, Jan. Exekuce srážkami ze mzdy 2014: srážky ze mzdy na základě zákona, dohod

a exekucí - výše a pořadí srážek ze mzdy - zvláštní režim nově sjednaných srážek ze mzdy -

změna plátce mzdy, několik plátců mzdy - srážky z dávek nemocenského pojištění - srážky v

insolvenčním řízení - přehledné tabulky, názorná schémata, praktické příklady. 2. rozš. vyd.

Olomouc: ANAG, 2014, 471 s. Práce, mzdy, pojištění (ANAG). ISBN 978-80-7263-858-1

JAKUBKA, Jaroslav et al. Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související

předpisy s komentářem k 1. 1. 2011. 5. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 1197 s.

ISBN 978-807-2636-372

JOUZA, Ladislav. Zákoník práce s komentářem. Praha: BOVA POLYGON, 2006, 831 s.

ISBN 80-7271-137-8

KUBÍNKOVÁ, Marcela et al. Nový zákoník práce: s účinností od 1. ledna 2007 a související

předpisy s exkluzivním výkladem a příklady pro praxi. Praha: Sondy, 2006, 507 s. ISBN 80-

868-4615-6

STRÁNSKÝ, Jaroslav, Vít SAMEK a Jan HORECKÝ. Nový občanský zákoník a pracovní

právo s praktickým výkladem pro širokou veřejnost. Praha: Sondy, 2014, 125 s. Paragrafy do

kapsy. ISBN 978-808-6846-521

ŠKÁROVÁ, Marta et al. Vzory smluv a podání ze soukromého práva (občanské právo,

rodinné právo, obchodní právo), občanského soudního řízení a insolvenčního práva podle

2

stavu k 1. 1. 2014. 14. vyd. s aktuálními vzory po nabytí účinnosti občanského zákoníku č.

89/2012 Sb. Praha: Linde, 2014, 585 s. ISBN 978-807-2019-410

Internetové zdroje:

FETTER, Richard W. Exekuce 2014: Ochrana zaměstnanců v exekuci vzroste: mesec.cz. In:

[online]. [cit. 2014-09-13]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/exekuce-2014-ochrana-

zamestnancu-v-exekuci-vzroste/

Akilda: Naše práva končí tam, kde začínají práva jiných. [online]. [cit. 2014-09-06].

Dostupné z: http://www.akilda.cz/, Mgr. Ilona Kostadinovová, Srážky ze mzdy:

http://www.akilda.cz/odborne-clanky-k-pracovnepravni-tematice/srazky-ze-mzdy/

Podnikatel.cz.Ohrožený podnikatel.: Exekuce a srážky ze mzdy se v roce 2012 mění. [online].

[cit. 2014-09-06]. Dostupné z:http://ohrozeny.podnikatel.cz/clanky/exekuce-a-jine-srazky-ze-

mzdy-2012/

Businesscenter.cz: Zákoník práce [online]. [cit. 2014-09-06]. Dostupné

z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/

Kalkulačka exekuce na mzdu – exekuční srážky z platu 2014 [online]. [cit. 2014-09-13].

Dostupné z: http://kalkulacka.org/kalkulacka-exekuce-na-mzdu-exekucni-srazky-z-platu-

2014/

Penize.cz: Kolik berete a kolik vám berou. Kalkulačka čisté mzdy 2014 [online]. [cit. 2014-09-

13]. Dostupné z: http://www.penize.cz/mzda-a-plat/281761-kolik-berete-a-kolik-vam-berou-

kalkulacka-ciste-mzdy-2014

Prameny práva:

Občanský zákoník, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění účinný do 31. 12. 2013/starý ObčZ

Zákoník práce, z. č. 65/1965 Sb., v platném znění účinný od 01. 01. 1966 do 31. 12.

2006/starý ZP

Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění účinný od 01. 01. 2007 a ve znění

zejména novely č. 304/2013 Sb. účinné od 01. 01. 2014/ ZP

Občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb., v platném znění účinný od 01. 01. 2014/OZ

Občanský soudní řád, z. č. 99/ 1963 Sb., v platném znění /OSŘ

Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících

výkonů rozhodnutí, v platném znění

Zákon o �životním a existenčním minimu, z. č. 110/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č.

409/2011 Sb.

Zákon o pomoci v hmotné nouzi, z. č. 111/2006 Sb., v platném znění/HmN

Zákon o státní sociální podpoře, z. č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů/SSP

Zákon č. 121/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o

změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o správě daní a poplatků, z. č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zrušen

Daňový řád, z. č. 280/2009 Sb., v platném znění účinný od 01. 01. 2011

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a dalších právních

předpisů

Trestní zákoník, z. č. 40/2009 Sb., v platném znění

3

Úvod

Srážky ze mzdy jsou jedním v praxi z nejčastějších institutů, se kterým se setkávají

mzdové účetní ve většině podniků zaměstnávajících větší počet zaměstnanců. Může se jednat

o srážky ze mzdy zákonné či prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí označované

v praxi jako tzv. exekuční srážky ze mzdy nebo se může jednat o srážky ze mzdy prováděné

na základě smluvního ujednání vyplývající z tzv. dohody o srážkách ze mzdy.

Vývoj současné podoby právní úpravy srážek ze mzdy u nás je do jisté míry

komplikovaný, neboť došlo v posledních letech k několika zásadním změnám v právní

úpravě. V praxi se to tak může týkat dohod o srážkách ze mzdy uzavíraných v různých

časových obdobích, a proto se může lišit postup prováděných srážek u konkrétních

zaměstnanců podle období, kdy povinnost provádět srážky ze mzdy nastala a který postup je

proto potřeba dodržovat. Nemusí to být vždy zcela jednoduché se v celkovém kontextu právní

úpravy správně zorientovat.

Cílem předloženého článku je proto snaha o rekapitulaci historických souvislostí

vývoje současné podoby srážek ze mzdy a rozbor platné právní úpravy, tzv. rozbor de lege

lata. Dále bude provedeno celkové zhodnocení současné právní úpravy srážek ze mzdy pro

praxi a uvedena konkrétní doporučení včetně vzorové smlouvy o srážkách ze mzdy mezi

zaměstnancem a zaměstnavatelem.

První kapitola: Srážky ze mzdy – pojem a druhy

Pojem hrubá mzda, superhrubá mzda a čistá mzda

Čistá mzda je to, co je zaměstnanci převedeno na účet nebo vyplaceno v hotovosti

jako mzda v podnikatelském sektoru či plat v rozpočtovém sektoru. Povinná pojištění platí

zaměstnanec, ale technicky je za své zaměstnance odvádí zaměstnavatel.

Historicky a prakticky se tak postupně vytvořila praxe označování mzdy jako čisté

a hrubé, přičemž hrubou mzdu lze ještě dělit na tzv. superhrubou a hrubou. „Otcem – nebo

vzorným adoptivním tátou – sousloví je Vlastimil Tlustý. Superhrubou mzdu sice nenajdete

v žádném zákoně či vyhlášce, pojem se ale uchytil – a neblahý dopad triku s hrubou mzdou,

tedy že zaměstnanec nevidí spoustu peněz, které ještě pro stát musí vydělat, je snad přece

jenom trošku narušený: díky superhrubé mzdě si můžete uvědomit, že vaše cena není

vyjádřena jen vaší čistou mzdou, dokonce ani vaší hrubou mzdou. Stojíte zaměstnavateli ještě

za víc…“1

1 Penize.cz: Kolik berete a kolik vám berou. Kalkulačka čisté mzdy 2014 [online]. [cit. 2014-09-13]. Dostupné

z: http://www.penize.cz/mzda-a-plat/281761-kolik-berete-a-kolik-vam-berou-kalkulacka-ciste-mzdy-2014

4

Příloha: Obrázek - Mzda hrubá, superhrubá a čistá (vlastní zdroj autorky)

Čistá mzda je to, co zaměstnavatel měsíčně zaměstnanci reálně vyplatí. K čisté mzdě

lze dojít, pokud se od hrubé mzdy odečte daň z příjmu a odvody na zdravotní a sociální

pojištění.

Na sociálním pojištění platí zaměstnanec šest a půl procenta z hrubé mzdy, na

zdravotním pojištění čtyři a půl procenta. Daň z příjmu dosahuje patnácti procent,

odečítá se z hrubé mzdy a prakticky se počítá právě ze mzdy tzv. superhrubé (zaokrouhlené

na celé stovky nahoru). Superhrubá mzda je tak tvořena hrubou mzdou navýšenou o odvody,

které za zaměstnance navíc platí na sociálním a zdravotní pojištění zaměstnavatel, u

sociálního pojištění se jedná o dalších pětadvacet procent z hrubé mzdy, u zdravotního

pojištění o devět procent.

Lidé, kteří mají nadprůměrné příjmy, navíc platí ještě tzv. solidární daň.2 Každý, kdo

má hrubou mzdu vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy (což dělá v roce 2014 přesně

103.768,- Kč měsíčně), musí odvádět z převisu nad tuto částku sedmiprocentní daň.

Solidární daň neodvádí zaměstnavatel, pokud do této skupiny zaměstnanec spadá, respektive

do ní patří alespoň v jednom měsíci z roku, musí zaměstnanec na začátku následujícího

roku sám podat daňové přiznání a daň zaplatit a t o nejpozději do konce března

příslušného kalendářního roku v souladu s pravidly vyplývajícími z daňového řádu.

Čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy slouží v praxi jako limit pro výpočet sociálního

pojištění. Maximální vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění tvoří ročně

osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy, tedy: 1.245.216,- Kč. Z peněz, které si vydělá

zaměstnanec nad tuto hranici, už pojištění platit nemusí. Podobně to dřív fungovalo i u

zdravotního pojištění, od roku 2013 jsou ale jeho stropy zrušené.

2 Penize.cz: Kolik berete a kolik vám berou. Kalkulačka čisté mzdy 2014 [online]. [cit. 2014-09-13]. Dostupné

z: http://www.penize.cz/mzda-a-plat/281761-kolik-berete-a-kolik-vam-berou-kalkulacka-ciste-mzdy-2014

MZDA-podn.sektor

PLAT-rozp. sektor

HRUBÁ

-6,5% sociální pojištěníZN

-4,5% zdravotní pojištěníZN

-25%sociální pojištěnímZV

-9%zdravotní pojištěníZV

SUPERHRUBÁ

-15% daň z příjmu

ČISTÁ

-vyplacena zaměstnanci na

bankovní účet či hotově

ponížená o odvod na

sociální a zdrav.poj. a daň

5

Srážky ze mzdy je proto potřeba v obecné rovině rozdělit do několika základních

kategorií.

První kategorie: Zákonné srážky ze mzdy

Jde především zejména o tzv. zákonné srážky ze mzdy upravené v § 145 zákoníku

práce3, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění. Srážkami z příjmu zaměstnance jsou pro účely

zákoníku práce podle § 145 odst. 1 ZP srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů

zaměstnance ze základního pracovněprávního vztahu; přičemž jinými příjmy zaměstnance

jsou

a) odměna z dohody,

b) náhrada mzdy nebo platu,

c) odměna za pracovní pohotovost,

d) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením

zaměstnání,

e) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se

zaměstnáním,

f) odměny podle § 224 odst. 2 ZP,

zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu zejména při životním nebo pracovním

jubileu a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro

invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod, nebo za poskytnutí

pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo

odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být

ohrožen život, zdraví nebo majetek.

Srážky ze mzdy smějí být provedeny podle § 146 ZP jen

a) v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem,

b) na základě dohody o srážkách ze mzdy (§ 327 ZP, § 2045 OZ ) nebo k uspokojení závazků

zaměstnance,

c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace,

bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi

zaměstnavatelem a odborovou organizací, a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem

odborové organizace.

Příloha: Pořadí zákonných srážek ze mzdy podle § 147 zákoníku práce, z. č. 262/2006

Sb., v platném znění

Pořadí srážek ze mzdy podle zákoníku práce, § 147 ZP:

Zaměstnavatel smí srazit zaměstnanci podle § 147 odst. 1 ZP

a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti nebo pojistné na důchodové spoření,

b) pojistné na sociální zabezpečení (nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti) a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,

c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro

přiznání této mzdy nebo platu,

d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci

k plnění jeho pracovních úkolů,

e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo a

náhradu mzdy nebo platu v době prvních 14 dní pracovní neschopnosti podle § 192 ZP, na niž zaměstnanci

právo nevzniklo.

3 § 145 zákoníku práce - zákonné srážky ze mzdy, dostupné na internetu

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast6h8.aspx, Businesscenter.cz: Zákoník

práce [online]. [cit. 2014-09-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/

6

Druhá kategorie: Smluvní srážky ze mzdy

Další kategorii a v praxi velmi významnou součástí pracovněprávních vztahů představují tzv.

smluvní srážky ze mzdy, jak o nich bude pojednáno podrobněji rovněž v historických

souvislostech.

Třetí kategorie: Exekuční srážky ze mzdy

Třetí velkou kategorii tvoří tzv. exekuční srážky ze mzdy v souladu právní úpravou

zakotvenou v občanském soudním řádu, z. č. 99/ 1963 Sb., v platném znění /OSŘ. Výkon

rozhodnutí (exekuce) nařízených nebo vedených soudem, soudním exekutorem4, správcem

daně5, orgánem správního úřadu

6, jiného státního orgánu nebo orgánu územního

samosprávného celku7 se řídí zvláštním právním předpisem

8.

Příklad9:

Paní Vopičková vydělává 11.000,- Kč hrubého, přičemž pracuje v obchodě

s potravinami. Když k hrubé mzdě paní Vopičkové připočteme dvacet pět procent, které za

ni zaměstnavatel odvádí na sociální pojištění (Kč) a devět procent, které za ni odvádí na

pojištění zdravotní (990,- Kč), dopočteme se k „superhrubé“ mzdě ve výši 14.740,- Kč.

Patnáctiprocentní daň z příjmu se bude paní Vopičkové počítat právě ze superhrubé mzdy

zaokrouhlené na stokoruny nahoru – vyšplhá se tedy na 2.220,- Kč. Když ale uplatní základní

slevu na poplatníka (2.070,- Kč), rázem daň klesne na sto padesát korun. Z hrubé mzdy se

paní Vopičkové ještě strhnou platby sociálního (715,- Kč) a zdravotního (495,- Kč)

pojištění. Čistou měsíční mzdu paní Vopičkové pak už zjistíme jednoduše, stačí odečíst od

hrubé mzdy platby za zdravotní a sociální pojištění a daň – a dojdeme k výsledku 9.640,- Kč

čisté mzdy.

Základní obecné pravidlo pro provádění srážek ze mzdy

Možnost srážet zaměstnanci ze mzdy stanovuje zákoník práce. Zaměstnavatel sráží ze

mzdy v případech, kdy:

je srážka stanovena zákonem,

zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o srážkách ze mzdy,

srážky slouží k úhradě členských příspěvků členem odborové organizace.

4 Zákon č. 121/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů,

ve znění pozdějších předpisů.

5 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů zrušen, od 11. 2011 daňový

řád, z. č. 280/2009 Sb., v platném znění

6 Česká správa, resp. okresní správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna apod.

7 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

8 § 276 až 302 občanského soudního řádu. Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy

souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.

9 Penize.cz: Kolik berete a kolik vám berou. Kalkulačka čisté mzdy 2014 [online]. [cit. 2014-09-13]. Dostupné

z: http://www.penize.cz/mzda-a-plat/281761-kolik-berete-a-kolik-vam-berou-kalkulacka-ciste-mzdy-2014

7

Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání,

ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny.

Započtení je upraveno v §§ 1982-1991 OZ a je možné v případě, když jedna strana,

která něco dluží straně druhé a je tedy dlužníkem a současně se nachází v pozici věřitele této

druhé strany, která něco dluží jí. Prakticky se zaměstnavatel stává zaměstnancovým

dlužníkem, když zaměstnanci vznikne právo na mzdu za odpracovanou práci. Zaměstnanec

se může stát dlužníkem, když způsobí zaměstnavateli škodu. Zákoník práce v § 144a odst. 4

ZP určuje, že započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy

či platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí

srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu, z. č. 99/1963 Sb., platném znění. Znamená

to tedy pro praxi, že nejvyšší přípustný rozsah započtení odpovídá nejvyššímu přípustnému

rozsahu exekuční srážky ze mzdy. Pravidlo v novém občanském zákoníku, podle něhož nesmí

výše srážek ze mzdy přesáhnout polovinu mzdy, bude třeba aplikovat současně a vedle

úpravy srážek podle občanského soudního řádu. Bude-li výsledkem výpočtu provedeného

podle pravidel o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy zjištění, že by výše srážky mohla činit

více než polovinu mzdy, uplatní se právní úprava v novém občanském zákoníku, podle které

nad rozsah poloviny mzdy nelze srážku provést.10

Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze

mzdy § 146 písm. b) ZP.

Zákon č. 110/2006 Sb., o �životním a existenčním minimu, ve znění nařízení

vlády č. 409/2011 Sb., stanovuje životní minimum jednotlivce, které činí 3.410,- Kč,

a existenční minimum 2.200,- Kč se využívá v systému dávek pomoci v hmotné nouzi, z. č.

111/2006 Sb., v platném znění.

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších

předpisů/SSP upravuje tzv. normativní náklady na bydlení jakožto maximální možné

uznatelné částky pro náklady na bydlení pro přiznání tzv. příspěvku na bydlení a právě pro

určení tzv. nezabavitelného minima při provádění exekučních srážek ze mzdy.

Spolu s růstem nákladů na bydlení se každoročně zvyšuje i nezabavitelná částka

potřebná pro výpočet srážek ze mzdy zaměstnanců. V roce 2012 došlo po delší době rovněž

k navýšení tzv. existenčního minima, z. č. 110/2006 Sb., ve znění n. v. č. 409/2011 Sb., a

proto došlo rovněž k nárůstu částek tzv. nezabavitelného minima.

Druhá kapitola: Historické souvislosti vývoje institutu smluvní dohody o srážkách ze

mzdy v České republice

Srážky ze mzdy nejsou pro praxi nic novým. Jde o jeden z nejjednodušších

a nejčastějších možných způsobů zajištění pohledávky zaměstnavatele vůči zaměstnanci.

Dohoda o srážkách ze mzdy byla upravena již ve starém zákoníku práce, z. č.

65/1965 Sb.11

, v platném znění účinný od 01. 01. 1966 do 31. 12. 2006 (dále též jen starý ZP).

První zásadní změna nastala v roce 2007 po nabytí účinnosti nového zákoníku práce,

z. č. 262/2006 Sb., účinný od 01. 01. 2007. Od této doby se i v pracovněprávních vztazích

uplatňuje obecná soukromoprávní zásada „co není zakázáno, je dovoleno“. Další zásadní

změna tento institut postihla v roce 2014 po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku,

z. č. 89/20012 Sb., účinný od 01. 01. 2014.

10

STRÁNSKÝ, Jaroslav, Vít SAMEK a Jan HORECKÝ. Nový občanský zákoník a pracovní právo: s

praktickým výkladem pro širokou veřejnost. Praha: Sondy, 2014, 125 s. Paragrafy do kapsy. ISBN 978-808-

6846-521, str. 53 11

§ 121 starého zákoníku práce, z. č. 65/1965 Sb., do 31. 12. 2006 upravoval tzv. zákonné srážky ze mzdy, §

246 odst. 1 starého zákoníku práce, z. č. 65/1965 Sb. do 31.12.2006, upravoval zajišťovací institut tzv. dohodu

o srážkách ze mzdy, srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí., § 278

zákona č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řízení. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná

8

Přelom let 2006-2007, dohoda o srážkách ze mzdy podle § 327 ZP nebo § 551 ObčZ Zajišťovací institut

12 – dohodu o srážkách ze mzdy – upravoval přímo zákoník práce,

z. č. 262/2006 Sb., ve znění z. č. 585/2006 Sb. Proto nebylo možné na pracovněprávní vztahy

použít ustanovení § 551 ObčZ, z. č. 40/1964 Sb. o dohodě o srážkách ze mzdy a jiných příjmů

podle občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb. v platném znění/ObčZ. Od 1. 1. 2007 bylo

podle novelizovaného znění § 551 starého občanského zákoníku možné písemnou dohodou

o srážkách ze mzdy mezi věřitelem a dlužníkem zajišťovat pouze uspokojení pohledávky

výživného13

. Zaměstnavatel proto nebyl povinen srážet ze mzdy zajištění pohledávek podle

občanského zákoníku, které neměly charakter výživného. Prakticky tak tedy došlo k tomu, že

byl tradiční zajišťovací institut v pracovněprávních vztazích upraven nově od roku 2007

avšak pouze do roku 2013 přímo v zákoníku práce.14

Podle přechodného ustanovení se srážky na základě dohod o srážkách ze mzdy

a z jiných příjmů uzavřených před 1. lednem 2007 budou provádět podle dosavadních

předpisů. Zaměstnavatel dlužníka musí provádět srážky ze mzdy a zasílat je věřiteli od

okamžiku, kdy mu byla dohoda doručena. Dohoda tedy musela být uzavřena do 31. 12.

20006. Pohledávky zajištěné těmito dohodami není možné ode dne nabytí účinnosti nového

zákoníku práce zvyšovat, jestliže je není možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy

a z jiných příjmů. Měl-li zaměstnanec zájem, aby mu zaměstnavatel srážel ze mzdy částku ve

prospěch třetí osoby, a nejedná-li se o výživné, je potřeba k tomu souhlasu zaměstnavatele.

Bylo tedy potřeba uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy podle § 327 zákoníku práce ve znění

účinném do 31. 12. 2013 mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k uspokojení závazků

zaměstnance vůči zaměstnavateli. Právní úprava obsažená v § 327 zákoníku práce však byla

s účinností od roku 2014 zrušena a přesunuta v obdobném duchu do § 2045 a násl. nového

občanského zákoníku. V praxi se však původní smlouvy budou i nadále řídit dosavadní právní

úpravou účinnou do 31. 12.2013, pokud byly uzavřeny do konce roku 2013.

Zaměstnavatel je tedy v obecné rovině povinen srážet ze mzdy tedy jen částky

výslovně dohodnuté mezi ním a zaměstnancem, s výjimkou případů vyjmenovaných v § 147

zákoníku práce – povinné odvody daně z příjmů, pojistné, nevyúčtovanou zálohu na mzdu,

nevyúčtované cestovní náhrady či náhradu mzdy za dovolenou, na kterou zaměstnanec ztratil

právo nebo mu právo na ni nevzniklo.

Jako problematická se v praxi ukázala interpretace zmíněného novelizovaného

ustanovení § 551 starého občanského zákoníku ve znění účinném od 01.01.2007. Problém se

týkal zejména uzavření dohody mezi fyzickou osobou a peněžním ústavem se zaměstnancem

z hlediska dat. Podle § 44 starého občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jestliže se

oba účastníci dohodli na jejím obsahu. Jinak smlouva nevznikne. Písemný návrh na uzavření

smlouvy je závazný okamžikem doručení a to i v případě, že se dotyčná osoba ještě

neseznámila s jeho obsahem. Slovům „dojde“ je třeba rozumět tak, že projev vůle dojde do

sféry dispozice svého adresáta. Pokud však přijetí návrhu obsahuje dodatky nebo jiné změny,

považují se tyto za nový návrh. Neobsahuje-li tedy smlouva žádné dodatky či změny, lze

považovat za okamžik uzavření smlouvy den, kdy se oba účastníci dohodli na jejím obsahu,

tedy den doručení návrhu jedné strany straně druhé.

12

JAKUBKA, Jaroslav et al. Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem

k 1. 1. 2011. 5. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 1197 s. ISBN 978-807-2636-3, str. 457 13

JOUZA, Ladislav. Zákoník práce s komentářem. Praha: BOVA POLYGON, 2006, 831 s. ISBN 80-7271-137-

8, str. 687 14

KUBÍNKOVÁ, Marcela et al. Nový zákoník práce s účinností od 1. ledna 2007 a související předpisy

s exkluzivním výkladem a příklady pro praxi. Praha: Sondy, 2006, 507 s. ISBN 80-868-4615-6, tr. 325

9

Praktický příklad z přelomu let 2006-2007:

Zaměstnavatel obdržel od společnosti Credit Home, s. r. o., žádost o srážky ze mzdy.

Na smlouvě jsou uvedena dvě data podpisů. 21. 12. 2006 podepsáno zástupcem společnosti

Credit Home, s. r. o., a 02. 01. 2007 podepsáno klientem (tedy zaměstnancem

zaměstnavatele). Otázka zní, zda je zaměstnavatel povinen provádět srážky ze mzdy na

základě této smlouvy o srážkách ze mzdy podle § 551 občanského zákoníku.

Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá

účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. Smluvní proces je

dovršen, smlouva vzniká neboli je uzavřena v okamžiku, kdy projev vůle obláta (klienta

společnosti Credit Home, s. r. o. – zaměstnance zaměstnavatele) dojde do dispoziční sféry

oferenta (zástupce společnosti Credit Home, s. r. o., a tak se stane perfektní a účinnou

akceptací. Projev akceptační vůle musí být učiněn prohlášením nebo jednáním, z něhož lze

dovodit souhlas (§ 43 c odst. 1 občanského zákoníku). Takovým jednáním je právě podpis

klienta.

V případě podpisu na zmíněné smlouvě by měl být směrodatným okamžikem uzavření

smlouvy den podpisu klienta, neboť v tento den byla pravděpodobně jeho akceptace návrhu

doručena oferentovi - zástupci společnosti Credit Home, s. r. o. V takovém případě by se

jednalo o smlouvu uzavřenou podle novelizované právní úpravy účinné od 1. 1. 2007.

Přelom let 2013-2014, dohoda o srážkách ze mzdy podle § 2045-2047 OZ §§ 2045-2047 nového občanského zákoníku upravuje dohodu o srážkách ze mzdy nebo

jiných příjmů nově rovněž pro pracovněprávní účely, neboť § 327 zákoníku práce byl

s účinností od 01. 01. 2014 zrušen.

Dohoda o srážkách ze mzdy tedy nebude nadále upravena v § 327 zákoníku práce, z.

č. 262/2006 Sb., v platném znění, jakožto institut k uspokojení plnění oprávněného

zaměstnavatele však ze své podstaty a smyslu zůstává nezměněna, i když je zcela upravena v

novém občanském zákoníku a nikoli v zákoníku práce. Srážky ze mzdy nesmějí činit více,

než by činily srážky při výkonu rozhodnutí podle § 278 občanského soudního řádu, z. č.

99/1963 Sb./OSŘ.

Ve vztahu k novému občanskému zákoníku, z. č. 89/2012 Sb. s účinností od 01. 01.

2014 je proto potřeba upozornit na následující. Podle § 2045 odst. 1 OZ lze zajistit dluh

dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu či z odměny ze smlouvy

o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek

nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu čistého výdělku.

Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je potřeba k uzavření takové

dohody o srážkách ze mzdy předchozího souhlasu zaměstnavatele. Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem,

kdy byla plátci dohoda předložena. Podle § 2046 OZ nese plátce mzdy nebo platu náklady

spojené s placením srážek. Má-li však plátce plnit současně podle několika dohod

o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek k tíži dlužníka tedy

zaměstnance.

Prakticky lze tedy konstatovat, že se od roku 2014 vracíme do jisté míry do období

před rokem 200715

, kdy zaměstnavatel nesl náklady spojené s prováděním srážek ze mzdy

zcela. Podle právní úpravy účinné od roku 2014 je tomu tak však pouze v případě jedné

dohody o srážkách ze mzdy. Pokud by jich měl zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřeno

více, pak již je možné náklady spojené s bankovními transakcemi požadovat od zaměstnance

a zaměstnavatel nemá povinnost je nést.

15

JAKUBKA, Jaroslav et al. Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem

k 1. 1. 2011. 5. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 1197 s. ISBN 978-807-2636-3, str. 457

10

Provádění srážek ze mzdy od roku 2014 z praktického úhlu pohledu16

§ 327 Zákoníku práce zrušen

§ 2045 - § 2046 OZ - nový občanský zákoník/OZ

Dohoda o srážkách ze mzdy slouží k zajištění dluhu zaměstnance jakožto dlužníka

vůči věřiteli zaměstnavateli. Nejde-li o takové zajištění, je třeba vždy k uzavření dohody

o srážkách ze mzdy předchozího souhlasu zaměstnavatele.

Podle nového občanského zákoníku jsou smlouvy uzavírány na základě tzv. „právních

jednání“ dvou smluvních stran, tj. doposud podle starého občanského zákoníku

definovaných jako „právních úkonů“, jakožto projevů vůle smluvních stran. Proto právní

teorie rozlišuje předpoklady, které musí být splněny, aby právní jednání právní vzniklo

a existovalo a aby bylo dovršené právní jednání platné. S tím jsou pak spojeny rovněž otázky

následků případných nedostatků tzv. vad právních jednání.17

Nový občanský zákoník má

v § 551 a násl. OZ stanovena pravidla pro tzv. zdánlivé právní jednání. O právní jednání

nejde, chybí-li vůle jednající osoby a nebyla-li zjevně projevena vážná vůle a rovněž nelze-li

pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah ani výkladem. Smluvní strany však mohou

dodatečně projev vůle dodatečně vyjasnit a potom by se v praxi k jeho neurčitosti

a nesrozumitelnosti nepřihlíželo a hledělo by se na takové právní jednání jako na platné od

samého počátku (§§ 551 – 553 OZ).

Neplatnost právních jednání je upravena § 574 a násl. OZ, přičemž se má na právní

jednání hledět spíše jako na platné než jako na neplatné. Zde je tedy podtržena pro praxi snaha

o zdůraznění významu projevu vůle subjektů smlouvy. Nový občanský zákoník totiž považuje

některé z náležitostí právních jednání za samotný předpoklad jejich právní existence.

Náležitosti právních jednání tak jsou prakticky vždy subjekt, vůle, projev vůle, předmět

(možnost a odvolatelnost) a poměr vůle a projevu (shoda vůle a projevu). Doposud byl podle

starého občanského zákoníku některý z těchto nedostatků sankcionován absolutní neplatností

právního úkonu, neplatností od samého počátku ex nunc. Nový občanský zákoník vychází

právě z teorie tzv. zdánlivého právního jednání tedy spíše z relativní neplatnosti, které je

potřeba se dovolat.18

Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla

plátci dohoda předložena. § 2046 OZ Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy

nebo platu; má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod

o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody

k tíži dlužníka tedy zaměstnance.

Nový kogentní § 144a ZP zcela zakazuje postoupení pohledávky na mzdu, plat,

odměnu a jejich náhrady. Zakazuje se tak použít právo na mzdu, plat, odměnu a jejich

náhrady k zajištění dluhu. Výjimku tvoří právě dohoda o srážkách ze mzdy podle § 2045

OZ. Přičemž je nutné pro praxi poznamenat, že se doporučuje v dohodě o srážkách ze mzdy

zejména smluvně dojednat následující obsah.

16

BREBURDA, Jan. Exekuce srážkami ze mzdy 2014: srážky ze mzdy na základě zákona, dohod a exekucí - výše

a pořadí srážek ze mzdy - zvláštní režim nově sjednaných srážek ze mzdy - změna plátce mzdy, několik plátců

mzdy - srážky z dávek nemocenského pojištění - srážky v insolvenčním řízení - přehledné tabulky, názorná

schémata, praktické příklady. 2. rozš. vyd. Olomouc: ANAG, c2014, 471 s. Práce, mzdy, pojištění (ANAG).

ISBN 978-80-7263-858-1, str. 8, str. 98-99, str. 103-105 17

STRÁNSKÝ, Jaroslav, Vít SAMEK a Jan HORECKÝ. Nový občanský zákoník a pracovní právo s praktickým

výkladem pro širokou veřejnost. Praha: Sondy, 2014, 125 s. Paragrafy do kapsy. ISBN 978-808-6846-521, str. 22 18

STRÁNSKÝ, Jaroslav, Vít SAMEK a Jan HORECKÝ. Nový občanský zákoník a pracovní právo s praktickým

výkladem pro širokou veřejnost. Praha: Sondy, 2014, 125 s. Paragrafy do kapsy. ISBN 978-808-6846-521, str. 23

11

Správně vymezit způsob provádění srážek co do jejich výše pevnou částkou nebo

konkrétním určením způsobu jejího stanovení, aby nebyla považována dohoda za neplatnou

z důvodu její neurčitosti19

.

Dále lze doporučit rovněž dohodnout alternativu, zda bude možné nebo nikoli srážet

částky z cestovních náhrad. Samozřejmě nevyúčtované zálohy na cestovních náhradách lze

srážet v souladu s § 147 odst. 1 písm. d) zákoníku práce.

Při realizaci nových občanskoprávních dohod tak prakticky podléhají sjednaným srážkám

vedle obvyklé mzdy také veškeré jiné příjmy povinného zaměstnance, které jsou jinak podle

§ 299 OSŘ postižitelné exekucí. 20

Nový občanský zákoník tak počítá tedy rovněž

s postižením odměny z dohody o provedení práce.

Podle nového ustanovení § 144a odst. 4 ZP započtení proti pohledávce na mzdu, plat,

odměnu a jejich náhrady, smí být provedeno za podmínek stanovených v úpravě výkonu

rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu, z. č. 99/ 1963 Sb., v platném

znění novely č. 293/2013 Sb./OSŘ.

Shrnutí: Pro praxi je od roku 2014 existence dvojího režimu:

Obecný systém výpočtu výše prováděné srážky ze mzdy je vymezen občanským

soudním řádem, z. č.99/1963 Sb. a nařízením vlády o nezabavitelných částkách, n. v.

č. 595/2006 Sb. – srážky na základě exekuce, na základě zákona, na základě dohod

o srážkách ze mzdy uzavřených do 31. 12. 2013.

Nové občanskoprávní dohody o srážkách ze mzdy uzavřené počínaje 01. 01. 2014

umožňující radikální zjednodušení, prosté pravidlo – výše srážky ze mzdy nesmí

přesáhnout polovinu (čisté) mzdy povinného – univerzální dohody, § 2045 OZ, tzv.

nepojmenované smlouvy, § 1746 OZ.

Prakticky tedy platí při realizaci srážek ze mzdy podle nových občanskoprávních dohod

od roku 2014 následující pravidla.

Při realizaci nových občanskoprávních dohod podléhají srážkám vedle obvyklé

mzdy také veškeré jiné příjmy povinného. Navíc je nově postižitelná rovněž odměna z dohody o provedení práce.

V odborných kruzích existují odlišné právní názory, zda lze zahrnout také náhrady

nákladů spojených s pracovním výkonem, zejména pak cestovní náhrady, jejichž

postižení vylučuje výslovně občanský soudní řád. Jde-li o smluvní volnost, pak podle mého

názoru lze výslovně dohodnout ve smlouvě se zaměstnancem, že lze srážet rovněž

z cestovních náhrad.21

V praxi lze srážet nevyúčtované zálohy cestovních náhrad, § 147

odst. 1 písm. d) zákoníku práce.

19

BREBURDA, Jan. Exekuce srážkami ze mzdy 2014: srážky ze mzdy na základě zákona, dohod a exekucí - výše

a pořadí srážek ze mzdy - zvláštní režim nově sjednaných srážek ze mzdy - změna plátce mzdy, několik plátců

mzdy - srážky z dávek nemocenského pojištění - srážky v insolvenčním řízení - přehledné tabulky, názorná

schémata, praktické příklady. 2. rozš. vyd. Olomouc: ANAG, c2014, 471 s. Práce, mzdy, pojištění (ANAG).

ISBN 978-80-7263-858-1, str. 104 20

BREBURDA, Jan. Exekuce srážkami ze mzdy 2014: srážky ze mzdy na základě zákona, dohod a exekucí - výše

a pořadí srážek ze mzdy - zvláštní režim nově sjednaných srážek ze mzdy - změna plátce mzdy, několik plátců

mzdy - srážky z dávek nemocenského pojištění - srážky v insolvenčním řízení - přehledné tabulky, názorná

schémata, praktické příklady. 2. rozš. vyd. Olomouc: ANAG, c2014, 471 s. Práce, mzdy, pojištění (ANAG).

ISBN 978-80-7263-858-1, str. 103 21

BREBURDA, Jan. Exekuce srážkami ze mzdy 2014 srážky ze mzdy na základě zákona, dohod a exekucí - výše

a pořadí srážek ze mzdy - zvláštní režim nově sjednaných srážek ze mzdy - změna plátce mzdy, několik plátců

mzdy - srážky z dávek nemocenského pojištění - srážky v insolvenčním řízení - přehledné tabulky, názorná

12

Samotné srážky ze mzdy se provádějí z čisté měsíční mzdy, respektive jiných

postižitelných příjmů povinného dosažených v daném kalendářním měsíci.

Plátce mzdy nově od roku 2014 vůbec nebude muset rozlišovat běžné a přednostní

pohledávky a nebude zkoumat nárok povinného na nezabavitelné částky ani nebude

provádět standardní výpočet výše srážky v rámci třetinového systému, jako je tomu tak

u exekučních srážek ze mzdy.22

Limitem zákonným v novém občanském zákoníku je

maximálně polovina čisté mzdy, nikoli hrubé či superhrubé, přičemž se prakticky vychází se

ze skutečného příjmu povinného.

Výše srážky – je potřeba sjednat výslovně v dohodě nebo určit jednoznačný

způsob jejího určení. V opačném případě by mohla být dohoda považována za

neplatnou z důvodu její neurčitosti.

Příloha: Vzory dohody o srážkách ze mzdy

Příloha: Vzor dohody o srážkách ze mzdy 2013, resp. 2014

VZOR

Dohoda o srážkách ze mzdy podle § 327 zákoníku práce,

z. č. 262/2006 Sb., v platném znění účinné do 31. 12. 2013,

ustanovení zrušeno novelou č. 303/2013 Sb. od 01. 01. 2014,

nově podle §§ 2045 - 2047 občanského zákoníku,

z. č. 89/2012 Sb. v platném znění účinného od 01. 01. 2014/OZ

Zaměstnavatel………………………………………….

se sídlem v……………………………………………..

a

zaměstnanec …………………………………….., bytem………………..

se dne …………………….

dohodli na náhradě škody způsobené zaměstnancem dne …………………., a to takto:

Zaměstnanec dluží svému zaměstnavateli částku………Kč. Tento dluh je proto smluvně zajištěn touto dohodou

o srážkách ze mzdy zaměstnance uzavřenou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Srážky ze mzdy

nebudou činit více než by činily srážky při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu, § 278 zákona

č. 99/1963 Sb., v platném znění.

V …………..dne…… 2014

…………………………………. …………………………………

zaměstnanec zaměstnavatel

schémata, praktické příklady. 2. rozš. vyd. Olomouc: ANAG, 2014, 471 s. Práce, mzdy, pojištění (ANAG).

ISBN 978-80-7263-858-1, str. 103 22

BREBURDA, Jan. Exekuce srážkami ze mzdy 2014 srážky ze mzdy na základě zákona, dohod a exekucí - výše

a pořadí srážek ze mzdy - zvláštní režim nově sjednaných srážek ze mzdy - změna plátce mzdy, několik plátců

mzdy - srážky z dávek nemocenského pojištění - srážky v insolvenčním řízení - přehledné tabulky, názorná

schémata, praktické příklady. 2. rozš. vyd. Olomouc: ANAG, 2014, 471 s. Práce, mzdy, pojištění (ANAG).

ISBN 978-80-7263-858-1, str. 104

13

Příloha: Vzor dohoda o srážkách ze mzdy podle nového občanského zákoníku 201423

DOHODA O SRÁŽKÁCH ZE MZDY, § 2045 OZ, Z. Č. 89/2012 SB. Dne 2. ledna 2014 uzavřeli

Marta Sojková, r. č. 495709/0189, bytem Rakovník, Pražská 312, a

František Sojka, r. č. 490715/211, bytem Řevničov 363, PSČ 270 54,

tuto

dohodu o srážkách ze mzdy

I.

Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 6. 2013, čj. 8C 152/2013-18, který nabyl právní moci

dne 20. 7. 2013, bylo rozvedeno manželství účastníků této dohody.

Dne 20. 8. 2012 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o výživném pro rozvedenou manželku, ve které se

pan František Sojka zavázal poskytnout paní Martě Sojkové odbytné – jednorázovou částku 50 000 Kč, slovy

padesát tisíc korun českých, s tím, že zaplacením této částky zanikne právo paní Marty Sojkové na výživné

rozvedené manželky.

II.

Pan František Sojka se zavazuje, že shora uvedenou částku zaplatí paní Martě Sojkové ve splátkách

provedených srážkami ze mzdy.

Plátcem mzdy Františka Sojky je jeho zaměstnavatel obchodní společnost VAPE, s. r. o., IČ: 15245181, se

sídlem Rakovník, Pod nemocnicí 123.

F. Sojka souhlasí s tím, aby mu plátce mzdy prováděl měsíční srážky ze mzdy ve výši 5,000,- Kč

od 02. 01. 2014 do 31. 10. 2014 a sraženou částku poukazoval na účet M. Sojkové č. 1211560247/0100 vedený

u Komerční banky, a. s.

F. Sojka prohlašuje, že jeho hrubá měsíční mzda činí 30.000,- Kč a jiné srážky pro dluhy nemá.

III.

M. Sojková s tímto způsobem zaplacení dlužné částky souhlasí.

IV.

F. Sojka prohlašuje, že jeho zaměstnavatel s uzavřením této dohody souhlasí a zavazuje se, že mu tuto

dohodu předloží následující pracovní den po jejím uzavření.

V Rakovníku dne 2. ledna 2014

………………… ………………… …………………………………………………….

Marta Sojková František Sojka Zaměstnavatel/ VAPE, s. r. o./oprávněný zástupce

23

ŠKÁROVÁ, Marta et al. Vzory smluv a podání: ze soukromého práva (občanské právo, rodinné právo,

obchodní právo), občanského soudního řízení a insolvenčního práva podle stavu k 1.1.2014. 14. vyd. s

aktuálními vzory po nabytí účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Praha: Linde, 2014, 585 s. ISBN 978-

807-2019-410, str. 78

14

Třetí kapitola: Exekuční srážky ze mzdy v České republice

Realizace srážek ze mzdy podle občanského soudního řádu, z. č. 99/1966 Sb./OSŘ

NEZABAVITELNÉ MINIMUM

Stanovená výše nezabavitelných částek je konstruována nadčasově24

, tzn. bez nutnosti

novelizace vládního nařízení č. 595/ 2006 Sb., neboť se při výpočtu vychází z pravidelně

valorizovaných hodnot zakotvených v jiných právních předpisech.

- Zákon o životním a existenčním minimu, z. č. 110/2006 Sb., ve znění n.v. 409/2011

Sb., v roce 2014 ŽMJ 3410,- Kč

- Normativní náklady na bydlení, n. v. č. 440/2013 Sb. v roce 2014 je to částka

5.873 Kč -

ŽMJ + NNB = nezabavitelné minimum, které je rovno dvěma třetinám součtu

ŽMJ = životní minimum jednotlivce 6.188,66 Kč na osobu povinného + vyživované

osoby 1.547,16 Kč na jednotlivé vyživované osoby (povinný musí ve svém vlastním

zájmu doložit plátci mzdy vyživovací povinnost)

NNB = normativní náklady na bydlení 5.873,- Kč

Poskytování výživného komplexně upravuje druhá část nového občanského zákoníku.

Zákon o rodině, z. č. 94/ 1963 Sb. byl zrušen, na vlastním pojetí vyživovací povinnosti se

však v praxi plátce mzdy nic zásadního nezměnilo.

Exekuční srážky ze mzdy v roce 2014

Srážky se provádějí zásadně z čisté mzdy, do které se započítávají i čisté odměny za

vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru.

Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní nezabavitelná částka. Ta se

každoročně mění.

Pro rok 2012 činila nezabavitelná částka dlužníka 5.841,33 Kč, v roce 2013 činila

6.064,67 Kč a v roce 2014 činí 6.188,67 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník

poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného,

tj. 1.460,33 Kč/2012, 1516,17Kč/2013, 1.547,47Kč/2014. Částka, nad kterou se srazí veškerý

zbytek mzdy, je pro rok stanovena na 8.762 Kč/2012, 9.097,- Kč/2013 a 9.283,- Kč/2014.

24

BREBURDA, Jan. Exekuce srážkami ze mzdy 2014 srážky ze mzdy na základě zákona, dohod a exekucí - výše

a pořadí srážek ze mzdy - zvláštní režim nově sjednaných srážek ze mzdy - změna plátce mzdy, několik plátců

mzdy - srážky z dávek nemocenského pojištění - srážky v insolvenčním řízení - přehledné tabulky, názorná

schémata, praktické příklady. 2. rozš. vyd. Olomouc: ANAG, 2014, 471 s. Práce, mzdy, pojištění (ANAG).

ISBN 978-80-7263-858-1, str. 81

15

Příloha: Vývoj nezabavitelných a dalších souvisejících částek potřebných k výpočtu

srážek ze mzdy (v Kč)25

:

2014 2013 2012

Nezabavitelná částka na povinného 6188,67 6064,67 5841,33

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1547,47 1516,17 1460,33

Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (100%ní částka

výpočtové základny)

9283 9097 8762

Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy 3094 3032 2920

Příloha č. Srovnání částek životního minima jednotlivce, normativních nákladů na

bydlení a nezabavitelného minima v letech 2011 a 201226

Rok 2011 2012

Životní minimum jedince 3126 Kč 3410 Kč

Náklady na bydlení 4863 Kč 5352 Kč

Základní nezabavitelná částka 7989 Kč 8762 Kč

2/3 základní nezabavitelné částky 5326 Kč 5841,33 Kč

1/4 základní nez. částky na povinného 1331,50 Kč 1460,33 Kč

Maximum 1/3 zbytku čisté mzdy 2663 Kč 2920 Kč

Srovnání nezabavitelných částek

Exekuce se počítá vždy z čisté mzdy, prakticky se tedy z hrubé mzdy vždy nejprve

strhnou zákonné srážky jako je sociální a zdravotní pojištění a daně. Z čisté mzdy dále musí

zůstat zaměstnanci takzvaná nezabavitelná částka. Výše nezabavitelné částky se odvíjí od

toho, jestli žije zaměstnanec sám nebo jestli žije s manželkou a případně i s dětmi. A nakonec

také záleží na tom, jestli jsou srážky ze mzdy prováděny z důvodu přednostní pohledávky,

nebo jestli se jedná o nepřednostní pohledávku.

Nezabavitelná částka 2014

Nezabavitelné minimum při exekuci na mzdu, se stanovuje tak, že pro jednotlivce je

nezabavitelná částka rovna dvěma třetinám z částky životního minima a normativních

nákladů na bydlení. Životní minimum jednotlivce je v roce 2014 částka 3.410,- Kč,

25

FETTER, Richard W. Exekuce 2014: Ochrana zaměstnanců v exekuci vzroste: mesec.cz. In: [online]. [cit.

2014-09-13]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/exekuce-2014-ochrana-zamestnancu-v-exekuci-vzroste/ 26

Dagmar Kučerová, Podnikatel.cz.Ohrožený podnikatel.: Exekuce a srážky ze mzdy se v roce 2012

mění. [online]. [cit. 2014-09-06]. Dostupné z:http://ohrozeny.podnikatel.cz/clanky/exekuce-a-jine-srazky-ze-

mzdy-2012/

16

normativní náklady na bydlení jsou pak 5.873,- Kč. Jako nezabavitelné minimum musí

zůstat 2/3 z 9.283,- Kč, tedy 6.188,67 Kč.

Pokud ten, komu je nařízena exekuce na mzdu, žije s manželkou, nebo má vyživovací

povinnost na nezaopatřené dítě, tak se základní nezabavitelná částka dále zvyšuje. A to

konkrétně o 1/4 (25%) z nezabavitelné částky jednotlivce – tedy za každou osobu

o částku 1.547,17 Kč.

Zvýšení nezabavitelné částky se provádí, i když má manželka svůj vlastní příjem. U dětí se

zvýšení nezabavitelné částky provádí pouze v případě, že se nejedná o exekuci nařízenou

z důvodu dlužného výživného pro tyto děti. V případě, že mají exekuci nařízenou oba

manželé, pak se zvýšení nezabavitelné částky provádí u obou z nich.

Příloha: Obr. - Schéma výše nezabavitelných částek k 01. 01. 201427

27

BREBURDA, Jan. Exekuce srážkami ze mzdy 2014: srážky ze mzdy na základě zákona, dohod a exekucí - výše

a pořadí srážek ze mzdy - zvláštní režim nově sjednaných srážek ze mzdy - změna plátce mzdy, několik plátců

mzdy - srážky z dávek nemocenského pojištění - srážky v insolvenčním řízení - přehledné tabulky, názorná

schémata, praktické příklady. 2. rozš. vyd. Olomouc: ANAG, c2014, 471 s. Práce, mzdy, pojištění (ANAG).

ISBN 978-80-7263-858-1, str. 83

Na osobu

povinného

nezab. částka

6.188,66 Kč

Na osobu

vyživovanou

nezab. částka

1.547,16 Kč

ŽMJ

3.410,-Kč

NNB

5.873,- Kč

2/3 x (ŽMJ+NNB)

1/4x2/3x

(ŽMJ+NNB)

17

Příklad28

Pan Novák je ženatý a má se současnou manželkou 2 děti. Kromě toho ale má ještě

třetí dítě z předchozího manželství. Protože neplatil alimenty na toto třetí dítě, byla nařízena

exekuce a panu Novákovi jsou prováděny exekuční srážky ze mzdy. Nezabavitelná částka se

u pana Nováka stanoví tak, že se bude jednat o součet 6.188,67 Kč (základní nezabavitelná

částka jednotlivce) a třikrát částka 1 547,17 Kč (za manželku a obě děti z druhého

manželství). Tedy dohromady 10.830,18 Kč. Vyživovací povinnost na dítě, kterému pan

Novák dluží alimenty, se nezohlední (pokud by ale byla exekuce nařízena z jiného důvodu –

např. nezaplacený úvěr v bance, pak by se započítalo i toto třetí dítě).

Výpočet exekuce na mzdu v praxi

Základem pro výpočet exekuce je čistá mzda. Od této čisté mzdy (resp. nemusí se

jednat jenom o mzdu jako takovou, ale o všechny náhrady mzdy, jako je třeba i

nemocenská, peněžitá pomoc mateřství apod.) se odečítá základní nezabavitelná částka.

Pokud je zbylá částka (po odečtení nezabavitelného minima) vyšší než 9 283 Kč, vše nad

částku 9. 283,- Kč se zabavuje bez omezení.

Pokud je zbylá částka rovna 9.283,- Kč nebo nižší, tak se tato suma zaokrouhlí směrem

dolů na částku, která je dělitelná třemi (zbytek, tj. jedna nebo dvě koruny se připočtou

k základní nezabavitelné částce). Tyto třetiny se pak dělí takto:

První třetinu ze zbytku (resp. z 9.283,- Kč) dostává zaměstnanec a připočte se

mu k základní nezabavitelné částce

Druhá třetina se použije na úhradu přednostní pohledávky, pokud

zaměstnanec nemá žádnou přednostní pohledávku, pak mu tato druhá třetina

stejně jako ta první zůstává

Třetí třetina se použije na úhradu přednostních i nepřednostních pohledávek,

pokud nejsou žádné přednostní pohledávky, pak se použije na úhradu pouze

nepřednostních pohledávek

Přednostní pohledávky jsou takové, u kterých je možné zabavit větší sumu peněz a které

jsou určené zákonem. Jedná se zejména o následující pohledávky:

pohledávky výživného, nový občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb.

pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,

nový občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb. nebo zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb.

u pracovního úrazu či nemoci z povolání

pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy, trestní zákoník,

z. č. 40/2009 Sb.

pohledávky daní a poplatků, z. č. 280/2009 Sb., daňový řád

28

FETTER, Richard W. Exekuce 2014: Ochrana zaměstnanců v exekuci vzroste: mesec.cz. In: [online]. [cit.

2014-09-13]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/exekuce-2014-ochrana-zamestnancu-v-exekuci-vzroste/

18

pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, 187/2006

Sb., důchodového pojištění (155/1996 Sb.) a důchodového zabezpečení

pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, z. č. 589/1991 Sb. a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní

pojištění, z. č. 592/1992 Sb.

pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb

dítěte svěřeného do pěstounské péče, občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb.

pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, z. č.

187/2006 Sb.

pohledávky náhrady mzdy (sníženého platu nebo snížené odměny) poskytované po

dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

zákoník práce, z. č. 2622/2006 Sb.

pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při

rekvalifikaci, z. č. 435/2004 Sb.

pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory, z. č. 117/1995

Sb.

Příklad29

výpočtu – srážky ze mzdy 2014

Pan Novák je zaměstnaný, má manželku a dvě děti a dluží na výživném za 3 dítě. Jeho

čistá mzda je 20 tisíc korun měsíčně. Jeho zaměstnavateli byl doručen příkaz k provádění

exekučních srážek ze mzdy z důvodu dlužného výživného (přednostní pohledávka). Dlužné

výživné je 60 tisíc korun.

Základní nezabavitelná částka pana Nováka bude 10.830,18 Kč (výpočet

nezabavitelné částky viz výše)

Zbytek – tedy 9.169,82 Kč je menší než 9.283 Kč, takže se zaokrouhlí na číslo

dělitelné 3 a rozdíl se připočítá k nezabavitelné částce

První třetina – 3.056,- Kč náleží p. Novákovi

Druhá a třetí třetina se použije pro úhradu pohledávky

Celkem tedy bude zabaveno 6.112,- Kč, panu Novákovi celkem zůstane 13.888,-

Kč

Srážky ze mzdy u více pohledávek

Postup soudů, soudních exekutorů, správců daně a orgánů veřejné správy nebo

soudního exekutora při provádění exekucí v případě, že jsou souběžně postiženy tytéž věci,

práva nebo jiné majetkové hodnoty upravuje zákon č. 119/2001 Sb., v platném znění., kterým

se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.

29

Kalkulačka exekuce na mzdu – exekuční srážky z platu 2014 [online]. [cit. 2014-09-13]. Dostupné

z: http://kalkulacka.org/kalkulacka-exekuce-na-mzdu-exekucni-srazky-z-platu-2014/

19

Při exekucích souběžně postihujících nárok povinného na mzdu se uspokojují

pohledávky oprávněných podle svého pořadí, § 3 odst. 1 z. č. 119/2001 Sb. Pořadí

pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu

rozhodnutí srážkami ze mzdy, exekuční příkaz soudního exekutora o provádění srážek ze

mzdy, exekuční příkaz správce daně k provedení srážek ze mzdy nebo příkaz k provedení

srážek ze mzdy vydaný orgánem veřejné správy například příslušná okresní správa sociálního

zabezpečení nebo zdravotní pojišťovna. Pokud byla téhož dne plátci mzdy doručena

rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka

k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Podle § 4 odst. 1 z. č. 119/2001 Sb. může plátce mzdy, oprávněný nebo povinný

požádat soud, aby usnesením rozhodl, jaká částka má být v příslušném výplatním období

ze mzdy povinného sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku.

Nebude-li rozhodnuto, může plátce mzdy zaslat částku sraženou ze mzdy povinného

soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu, § 4 odst. 2 z. č.

119/2001 Sb.

Provádí-li srážky ze mzdy povinného více plátců mzdy, soud na návrh plátce mzdy,

oprávněného nebo povinného usnesením rozhodne, jakou část základní částky nemá

jednotlivý plátce mzdy ze mzdy povinného srážet, § 5 odst. 1 z. č. 119/2001 Sb. Kdyby

příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani stanovené části základní

částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu a soud znovu usnesením rozhodne, jakou

část základní částky má jednotlivý plátce mzdy srážet. Provádí-li srážky ze mzdy povinného

několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky soudu. Soud prověří, zda celkově sražená

částka nepřevyšuje pohledávky všech oprávněných. Nepřevyšuje-li je, vyplatí jednotlivým

oprávněným na ně připadající část ze sražené částky. Převyšuje-li je, vyplatí soud ze sražené

částky oprávněným tolik, kolik odpovídá jejich pohledávkám, a zbytek vrátí povinnému.

V uvedených příkladech byly popsány situace, kdy měl zaměstnanec pouze jednu

pohledávku. Pokud nastane situace, kdy je nařízeno více pohledávek, pak v takovém případě

je rozhodující pořadí došlých pohledávek. Pořadí pohledávek se tedy v praxi přednostně řídí

datem, kdy bylo nařízení o výkonu rozhodnutí doručeno zaměstnavateli.

Při stanovení pořadí pohledávek se prakticky proto postupuje následovně:

Z druhé třetiny se nejprve hradí pohledávky na výživném

Pokud není pohledávka na výživném nebo pokud je uhrazena, tak se hradí další

přednostní pohledávky v pořadí, jak byly doručeny

Ze třetí třetiny se hradí všechny pohledávky v pořadí, jak byly doručeny (tj. pokud

je nepřednostní pohledávka doručena dříve než přednostní, bude se hradit nejprve

tato nepřednostní pohledávka)

20

Praktické příklady na závěr30

:

⃝ Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku v roce 2014

6.188,67 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 6.189,- Kč

⃝ Ženatý zaměstnanec s manželkou a jedním dítětem bude mít nezabavitelnou částku

9.283,61 Kč (6.188,67 + 1.547,47 + 1.547,47), po zaokrouhlení 9.283,- Kč.

⃝ Připomenutí postupu exekučních srážek ze mzdy: Stanovíme čistou mzdu. Z čisté mzdy

odpočítáme nezabavitelnou částku (6.188,67 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu

(1547,47 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení

o nezabavitelných částkách, n. v. č. 595/2006 Sb. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a

nezabavitelných částek větší než 9.283,- Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku

9.283,- Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle§ 279 občanského soudního

řádu na částku dělitelnou třemi.

Z částky 9.283 vychází 3.094,3333 Kč, zbytek 2 Kč se připočte k základní nezabavitelné

částce povinného.

Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na

to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté

mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní

pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud

nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se

nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to

podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto

ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny

poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se

vyplácí povinnému. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině

zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek,

zbývající část se připočte k první třetině.

Při více srážkách je třeba rozdělit pohledávky na výživné, přednostní a nepřednostní

pohledávky podle pořadí. Důležité je pečlivé poznamenání data doručení nařízení výkonu

rozhodnutí nebo podpisu dohody o srážkách ze mzdy se zaměstnancem.

Vyživované osoby

Vyživované osoby jsou takové, na něž se vztahuje vyživovací povinnost,

vyjmenovává ustanovení § 1 odst. nařízení vlády 595/2006 Sb. Zde je uvedeno, že na

manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má

samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina

nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou

manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž

prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí

dosud trvá.

V praxi se hovoří dále i o ostatních vyživovaných osobách. V praxi může činit potíže

přesně určit, koho lze za ostatní vyživovanou osobu považovat. Vyživovanou osobu by měl

zaměstnanec přesně označit a svou vyživovací povinnost doložit.

„Jak pro server Podnikatel.cz uvedla PETRA BÁČOVÁ, tisková mluvčí Exekutorské

komory ČR, pod pojmem „ostatní vyživované osoby“ na základě zákona o rodině rozumíme

„ostatní příbuzní“. Jedná se např. předky a potomky, nikoliv už sourozence apod., sdělu-

je Petra Báčová a dodává, že v tomto případě však musí být vyživovací povinnost stanovena

30

Dagmar Kučerová, Podnikatel.cz. Ohrožený podnikatel.: Exekuce a srážky ze mzdy se v roce 2012

mění. [online]. [cit. 2014-09-06]. Dostupné z:http://ohrozeny.podnikatel.cz/clanky/exekuce-a-jine-srazky-ze-

mzdy-2012/

21

soudní cestou. Nevyplývá automaticky ze zákona. Musí se totiž přihlédnout k § 90 zákona

o rodině, kde se uvádí „jen pokud toho nutně potřebují“. Zákon o rodině, z. č. 40/1964 Sb. byl

s účinností od 01. 01. 2014 sice zrušen, přesto lze v obdobném duchu vycházet z právní

úpravy rodinného práva obsažené v novém občanském zákoníku, z. č. 89/2012 Sb.

Z čeho se exekuce nesráží

Připomeňme si ještě na závěr jednu pro praxi důležitou změnu občanského soudního

řádu, z. č. 99/1963 Sb., v platném znění, na základě které se od roku 2012 nesráží

z nemocenských dávek ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství

a v mateřství vyplácených z nemocenského pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění.

Stejně jako v minulých letech podléhají exekučním srážkám dávky nemocenské a peněžitá

pomoc v mateřství.

Výkony rozhodnutí se nesráží z dohod o provedení práce. Týká se to pouze výkonu

rozhodnutí, tj. exekucí. Srážky například na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem

z dohody o provedení práce možné jsou. Podle § 299 občanského soudního řádu se srážky ze

mzdy a jiných příjmů týkají dohody o pracovní činnosti a nikoliv dohody o provedení

práce, což ovšem v praxi neznamená, že by odměnu, která povinnému plyne z dohody

o provedení práce, nemohl postihnout sám soudní exekutor. Na tyto příjmy je totiž nutné

pohlížet jako na „jinou peněžitou pohledávku“ podle § 312 odst. 1 občanského soudního

řádu. V tomto ustanovení jsou vymezeny případy vymykající se nárokům definovaným v §

299 OSŘ a rovněž pohledávkám z účtu u peněžních ústavů. Pro dohodu o provedení práce

platí, že plnění z ní vyplývající jsou postižitelná v celém rozsahu, a to přikázáním jiné

peněžité pohledávky a to i s perspektivou budoucí splatnosti. Zjednodušeně lze říci, že

zaměstnavatel z dohody o provedení práce v rámci zúčtování mzdy nesráží a ani nesmí,

zatímco exekutor dlužníkovi peněžitou odměnu „zabavit“ může.

Závěr

A co říci na závěr textu věnovaného srážkám ze mzdy. Pro praxi je určitě důležité, aby

se zaměstnavatel a zaměstnanec byli schopni dohodnout, jde-li o smluvní srážky ze mzdy.

Jde-li o exekuční srážky ze mzdy, pak moc volnosti smluvní strany nemají. Je-li soudem nebo

exekutorem nařízeno provádění srážek ze mzdy, musí zaměstnavatel srážky provádět

v souladu s obecným legislativně zakotvenými pravidly a nemá příliš prostoru se této

povinnosti vyhnout. Má-li zaměstnanec pocit, že jsou mu srážky prováděny neoprávněně,

musí se přednostně se svými požadavky obracet na soud nebo na exekutora. Zaměstnavatel

není oprávněn odmítnout a nemá možnost zkoumat oprávněnost provádění srážek, které má

provádět na základě vykonatelného rozhodnutí, tj. rozhodnutí které nabylo právní moci.

22

Příloha: Nařízení o nezabavitelných částkách č. 595/2006 Sb.

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2006 o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena

povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je

mzda postižitelná srážkami bez omezení

(nařízení o nezabavitelných částkách)

Vláda nařizuje podle § 278 a § 279 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb.,

občanský soudní řád:

§ 1

(1) Základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena povinnému z

měsíční mzdy, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky �životního minima jednotlivce 1) a částky

normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen "nezabavitelná

částka") na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen

poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na

základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel 2).

(2) Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i kdy� má samostatný

příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému

manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se

nezapočítává na �žádného z těch, v jejich� prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného,

jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

§ 2

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního

řádu srazí bez omezení, činí součet částky �životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na

bydlení pro jednu osobu.

§ 3 Základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny

nahoru.

§ 4 Zvýší-li se částky �životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zvláštního

právního předpisu, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek

čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něho� připadne

den, od něho� se tyto částky zvyšují. 3)

§ 5 Nařízení vlády č. 63/1998 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z

měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez

omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), se zrušuje.

§ 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Předseda vlády:

Ing. Topolánek v. r.

Ministr spravedlnosti:

JUDr. Pospíšil v. r.

1) § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o �životním a existenčním minimu, ve znění nařízení vlády č. 409/2011 Sb.,

životní minimum jednotlivce 3410,- Kč, Existenční minimum 2.200,- Kč

2) § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální

podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 9 zákona č. 110/2006 Sb.

§ 28 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů