+ All Categories
Home > Documents > Sta vba atomového jádra

Sta vba atomového jádra

Date post: 04-Jan-2016
Category:
Upload: more
View: 46 times
Download: 1 times
Share this document with a friend
Description:
Sta vba atomového jádra. Jádro se skládá ze Z protonů a N neutronů Protony a neutrony souhrnně označujeme nukleony (= částice nalézající se v jádře), nukleonové číslo A=Z+N je součtem protonového čísla Z a neutronového čísla N. - PowerPoint PPT Presentation
32
Stavba atomového jádra Jádro se skládá ze Z protonů a N neutronů Protony a neutrony souhrnně označujeme nukleony (= částice nalézající se v jádře), nukleonové číslo A=Z+N je součtem protonového čísla Z a neutronového čísla N. Protony a neutrony patří mezi baryony = těžké fermiony (částice s polocelým spinem) 235 - U U U 235 92 235 Značení X A Z Prvek X je dán protonovým číslem Z Protonové číslo určuje též počet elektronů v neutrálním atomu A = 235 235 nukleonů Z = 92 92 protonů 235-92 = 143 neutronů
Transcript
Page 1: Sta vba atomového jádra

Stavba atomového jádraJádro se skládá ze Z protonů a N neutronůProtony a neutrony souhrnně označujeme nukleony (= částice nalézající se v jádře), nukleonové číslo A=Z+N je součtem protonového čísla Z a neutronového čísla N.Protony a neutrony patří mezi baryony = těžké fermiony (částice s polocelým spinem)

235-U

U U 23592

235

Značení XAZ

Prvek X je dán protonovým číslem ZProtonové číslo určuje též počet elektronů v neutrálním atomu

A = 235 235 nukleonůZ = 92 92 protonů 235-92 = 143 neutronů

Page 2: Sta vba atomového jádra

Hmotnost atomuHmotnost protonu a hmotnost neutronu jsou téměř shodné a 1840 krát lehčí než elektron hmotnost elektronů je zanedbatelná a hmotnost jádra je dána počtem nukleonů

Uvedený přibližný vztah nezohledňuje změnu hmotnosti jádra způsobením vazebné jaderné energie

pp

npJ

enpatom

AmmNZ

NmZmm

ZmNmZmm

)(

mp= 1,6726.10-27 kg

mn= 1,6750.10-27 kg

me= 9,11.10-31 kg

Page 3: Sta vba atomového jádra

Hmotnostní deficit (defekt) mPři vytvoření jádra ze Z protonů a N neutronů se uvolní vazebná energie, tj. sníží se energie vzniklého jádra výsledné jádro je lehčí než součet hmotností nukleonů

Snížení je úměrné uvolněné vazebné energii stabilní jádra jsou výrazněji lehčí, než součet hmotností nukleonů

Atomová hmotnostní jednotka – definována jako 1/12 hmotnosti atomu izotopu 12C

mu= 1,6605.10-27 kg

2c

Em

mNmZmm

J

npJ

Page 4: Sta vba atomového jádra

Hmotnostní deficit (defekt) mJak velká je jaderná vazebná energie v atomu izotopu 12C?

Hmotnost atomu 12C je podle definice přesně rovna 12 mu

MeVeV

JJ

kg

kg

9010.602,1

10.44,1

10.44,110.3.10.596,1

10.596,1

10.6605,1.1210.6750,1.610.6726,1.6

1266

19

11

1128282

28

272727

mcE

m

m

mmmm

mNmZmm

mNmZmm

unp

Jnp

npJ

Page 5: Sta vba atomového jádra

Hmotnostní deficit (defekt) mJak velká je jaderná vazebná energie atomu 7Li, je-li jeho hmotnost rovna 7,016 mu?

Atomová hmotnostní jednotka mu je rovna mu=1,6605.10-27 kg, mp=1,6726.10-27 kg , mn=1,6750.10-27 kg.

MeVeV

JJ

kg

kg

9,3710.602,1

10.096,6

10.096,610.3.10.77,6

10.77,6

10.6605,1.016,710.6750,1.410.6726,1.3

016,743

19

12

1228292

29

272727

mcE

m

m

mmmm

mNmZmm

unp

Jnp

Page 6: Sta vba atomového jádra

Hmotnostní deficit (defekt) mJak velká je jaderná vazebná energie částice , je-li její hmotnost rovna 4,0026 mu?

Atomová hmotnostní jednotka mu je rovna mu=1,6605.10-27 kg, mp=1,6726.10-27 kg , mn=1,6750.10-27 kg.

MeVeV

JJ

kg

kg

5,2710.602,1

10.4,4

10.4,410.3.10.89,4

10.89,4

10.6605,1.0026,410.6750,1.210.6726,1.2

0026,422

19

12

1228292

29

272727

mcE

m

m

mmmm

mNmZmm

unp

Jnp

Page 7: Sta vba atomového jádra

Hmotnostní deficit (defekt) mPorovnejte vazebné energie na jeden nukleon uvedených jader

MeV5,27E

MeVLi

9,377 E

MeVC

9012 E MeV MeVC

5712/90/12 ,AE

MeV MeVLi

41,57/9,37/7 AE

MeV MeV 88,64/5,27/ AE

Page 8: Sta vba atomového jádra

Hmotnostní deficit (defekt) mJaká energie (v MeV) se uvolní při jaderné reakci p + 7Li → + , je-li hmotnost atomu lithia m(7Li)=7,016 mu a m()=4,0026 mu? Atomová hmotnostní jednotka mu je rovna mu=1,6605.10-27 kg.

mmmm

mmmm

p

p

2

2

7

7

Li

Li

MeVeV

JJ

kg

kg

8,1610.602,1

10.703,2

10.703,210.3.10.003,3

10.003,3

10.6605,1.0026,4.2016,710.6726,1

19

12

1228292

29

2727

mcE

m

m

Page 9: Sta vba atomového jádra

IzotopyAtomy, jejichž jádra mají stejný počet protonů ( jádra jednoho prvku), odlišují se však počtem neutronů

Velmi podobné fyzikální a chemické vlastnosti (kromě radioaktivních), neboť chemické vlastnosti závisejí na struktuře atomového obalu, tj. počtu elektronů, který je roven počtu protonů, tj. totožný pro izotopyRozdílná hmotnost jádra rozdílná hustota chemických látek s různými izotopy možnost separace izotopůRadioaktivita odlišných izotopů je výrazně odlišná!

U U 23892

23592Příklady

lehký vodík (obyčejný)těžký vodík (deuterium)supertěžký vodík (tritium)TH

DH

H

31

21

11

Page 10: Sta vba atomového jádra

IzobaryAtomy, jejichž jádra mají stejný počet nukleonů, ale odlišují se počtem protonů ( jádra odlišných prvků)

Přibližně stejná hmotnost jádra

Odlišné chemické vlastnosti (jádra odlišných prvků)

Přechod mezi sousedními izobary zprostředkovává rozpad (-, +)

Co Ni 6027

6028Příklady

Np U 23893

23892

Pu U 23894

23892

Page 11: Sta vba atomového jádra

IzomeryAtomy (jádra) o stejném protonovém i neutronovém čísle, které se však liší energetickým stavem jádra

Obdobně jako elektrony atomového obalu mohou obsazovat různé energetické hladiny, mohou i protony a neutrony obsazovat různé jaderné energetické hladiny

Přechod mezi izomery (z excitovaného stavu do nižšího nebo přímo nejnižšího = základního stavu) zprostředkovává rozpad , tj. vyslání vysokoenergetického fotonu

)Tc( TcTc *9943

m9943

9943

Příklad

metastabilní (excitované) technecium

Page 12: Sta vba atomového jádra

Částice a antičásticeKe každé částici existuje antičástice (někdy je identická s částicí), která má stejnou hmotnost, ale opačné hodnoty elektrického náboje a dalších „nábojů“ a čísel

Proton p+, antiproton p-

Elektron e-, pozitron e+

Elektronové neutrino , elektronové antineutrino

(obojí elektricky neutrální)

Při srážce částice se svou antičásticí dochází k anihilaci, částice a antičástice zaniknou a uvolněná energie se vyzáří ve formě dvou fotonů letících opačnými směry

Využito v PET (pozitronová emisní tomografie)

e e

2 e e- MeV511,02 cmE e

Page 13: Sta vba atomového jádra

Radioaktivní záření Vzniká v jádře atomů při změně energetického stavu jádra – následek emise či adsorbce částice

Vlnová délka < 300 pm

Energie 100 keV až 10 MeV

Silně ionizujícíFotoelektrický jev (dominantní do 0,5 MeV)

Comptonův rozptyl (dominantní 0,5 – 5 MeV)

Tvorba elektron – pozitronových párů (e- , e+)Opačný proces k anihilaci páru částice – antičástice

Pouze u fotonů s energií větší než 2mec2 1 MeV

Pouze za účasti interakce s další částicí (atomem) e e-

Page 14: Sta vba atomového jádra

Vnitřní konverze záření Foton emitovaný jádrem vyrazí elektron z vnitřní vrstvy atomového obalu

Těžký atom vysoké protonové číslo velká elektrostatická energie vnitřních elektronů

Vyražený elektron s velkou energií a ionizační schopností ionizuje prostředí

Augerův elektron

Přeskok elektronu z vyšší vrstvy na uvolněné místo vnitřní vrstvy vznik RTG záření

zářič může být zdrojem sekundárního záření a RTG záření

Page 15: Sta vba atomového jádra

Radioaktivní rozpad Emitování jádra hélia z jádra těžkého atomu (A >150)a jeho transmutace = přeměna na jiný prvek

Při rozpadu se zachovává nukleonové a protonové číslo

Vzniklý těžký aniont má Z elektronů a Z-2 protonů náboj 2-

Za zákona zachování energie a hybnosti je jednoznačně určena energie částice i dceřinného jádra

Díky vysoké hmotnosti částice dochází ke zpětnému rázu, jádro získává dostatečnou energii k ionizaci

24

2-2 He X X 4

2AZ

AZ

242

-2 He Tl Bi 20881

21283

Částice = 242He

242

-2 He Rn Ra 22286

22688 poločas rozpadu 1622 let

Page 16: Sta vba atomového jádra

Radioaktivní rozpad Souvislost poločasu rozpadu s uvolněnou energií

Vysoká uvolněná energie vysoká pravděpodobnost přeměny malý poločas rozpadu

Jádro Poločas rozpadu v s Ek v MeV

Po21284

Po21184

Ra22488

Am24195

710.04,3

52,0

510.14,3

1010.48,1

776,8

434,7

681,5

532,5

Page 17: Sta vba atomového jádra

Radioaktivní rozpad -

Podstatou rozpadu - je přeměna neutronu na proton, elektron a elektronové antineutrino

Poločas rozpadu volného neutronu je 15 minut

Hmotnost neutronu je vyšší než hmotnost protonu a elektronu může docházet k samovolnému rozpadu (mn=1,6750.10-27 kg, mp=1,6726.10-27 kg, me=9,11.10-31 kg =0,0009.10-27 kg)

Při - rozpadu se jeden neutron v jádře přemění na proton, elektron a antineutrino se vyzáří

(Anti)neutrina jsou téměř nedetekovatelná

e -01- e p n 1

110

eA

ZAZ

-0

1- e X X 1 e -01- e N C 14

714

6

Částice (-) = -e

Page 18: Sta vba atomového jádra

Radioaktivní rozpad -

Energetické spektrum elektronů je spojité od nulové hodnoty až po maximální

Tříčásticový rozpad

Zákon zachování energie a hybnosti

Maximální energie vyzářených elektronů0,02 MeV u tritia

13,4 MeV u boru

Nejtěžší izotop podléhající - rozpadu , konkurencí rozpad

H31

B125

Es25599

Page 19: Sta vba atomového jádra

Radioaktivní rozpad +

Podstatou rozpadu + je přeměna protonu na neutron, pozitron a elektronové neutrino

Hmotnost protonu je vyšší než hmotnost neutronu nemůže docházet k samovolnému rozpadu volného protonu, ale může k této přeměně docházet v jádře atomu

Při + rozpadu se jeden proton v jádře přemění na neutron, pozitron a neutrino se vyzáří

e e n p 01

10

11

eA

ZAZ

e X X 011 e e B C 0

1115

116

Částice + = e

Page 20: Sta vba atomového jádra

Radioaktivní rozpad - záchyt KZachycení elektronu z první slupky obalu (slupka K) jádrem a následná jaderná reakce

eA

ZAZ XeX -0

1- 1

Přeměna atomu, změna protonového čísla jako při rozpadu +

e SeeBr -01-

8034

8035

Page 21: Sta vba atomového jádra

Rozpadové řadyU238

92

Np23793

Th23290

U23592 Aktiniová

Uranová

Neptuniová

Thóriová

Th23190

Np23593

Ra22788

Pa23191

Ac22789

U23192

Čtyři rozpadové řady dány snížením počtu nukleonů o 4 při rozpadu a zachováním počtu nukleonů při rozpadu

Rozpadové řady končí stabilními izotopy olova

82Pb (bizmutu 83Bi)

Page 22: Sta vba atomového jádra

Příprava radioizotopůStabilní externí zářič

Požadujeme časově neproměnnou, konstatní aktivitu (přibližně, s časem klesá)

Látky s dlouhým poločasem rozpadu

Interní zářičPoužití pro značení chemických látek pro jadernou magnetickou rezonanci (NMR), pozitronovou emisní tomografii (PET)

Krátký poločas rozpadu (rychlé odbourání)

Dostatečná radioaktivita pro diagnostiku vs. co nejnižší dávka pro organismus

Page 23: Sta vba atomového jádra

zářiče

TcTc Mo * 9943

9943

9942

66 h 6,01 h

NiNi Co * 6028

6028

6027

1925 d

Page 24: Sta vba atomového jádra

Zákony zachování v jaderných reakcíchPři všech radioaktivníchpřeměnách se zachovává:

Celková energie celková relativistická hmotnost

Celková hybnostElektrický nábojNukleonové číslo

Protonové číslo se nezachovává pokud dochází k přeměně mezi protonem a neutronem, jinak ano

Zachovává se pseudoprotonové číslo, které vychází z náboje elementárních částic zachování náboje

Y XYX

2

2

1

1

2

2

1

1

A

Z

A

Z

AZ

AZ

2121 AAAA

2/ cEmmmm YXYX

2121 ZZZZ

Page 25: Sta vba atomového jádra

Radioaktivní rozpadyDoplňte produkty rozpadů

Th23490

βe

-ePa 0

1234

91 Th23090

2-2 HeRa 42

22688

α

Page 26: Sta vba atomového jádra

Radioaktivní rozpadyDoplňte produkty rozpadů

Rn22686

βeeAt 0

1226

85 HeHeLi 42

42

73?H1

1

Page 27: Sta vba atomového jádra

Doplňte naznačené jaderné reakce, tj. nukleonová a protonová čísla, chemické značky prvků nebo částic. (Anti)neutrina neuvádějte. a) -eU 239

92

b) αRn 22286

c) eC 116

d) pαN 147

e) npBe 94

-eNpU 01

23993

23992

αRnRa 42

22286

22688

eBC 01

115

116

pOHeN 11

178

42

147

nBpBe 10

95

11

94

Page 28: Sta vba atomového jádra

Jaderné reakcePřirozená radioaktivita

Umělá radioaktivita – zásah člověkaOstřelování jader částicemi umělé izotopy

Urychlovače částic

HeLinB 42

73

10

105 H ONHe 1

117

8147

42

p ONα 178

147

Opα,N 178

147

Page 29: Sta vba atomového jádra

Pozitronová emisní tomografie (PET)Založena na emisi pozitronů a jejich následné anihilaci s elektrony prostředí

Podání radioaktivního uhlíku 11C, který podléhá + rozpadu → emise pozitronu

Ideální je podání cukru (glukózy C6H12O6) značené uhlíkem 11C – nádorové množící se buňky potřebují energii, proto budou místem zvýšené spotřeby cukru → místem zvýšené emise pozitronůPoločas rozpadu 11C je 20 minut – výhodné pro diagnostiku a odbourání nuklidu, náročné na rychlou přípravu nuklidu 11C → roboty, manipulátory

e e B C 01

115

116

Page 30: Sta vba atomového jádra

Pozitronová emisní tomografie (PET)

Page 31: Sta vba atomového jádra

Pozitronová emisní tomografie (PET)Anihilace pozitronu s elektronem – svojí antičásticí

Emitovaný pozitron anihiluje s elektronem látky za vzniku dvou fotonů (gama kvant) letících opačnými směry a odnášejícími celkovou relativistickou energii pozitronu a elektronu

Vznik dvou opačně letících fotonů (oproti jednomu) je diktován podmínkou zachování hybnosti a energie → obrovská výhoda pro zobrazování

- +e+e- MeV

5,0

2 00

E

eEeEE

Page 32: Sta vba atomového jádra

Pozitronová emisní tomografie (PET)SPECT – single photon emission computed tomography

Zaznamenával pouze intenzitu dopadajících fotonů na věnec detektorů

Nové generace PETZaznamenávají pouzesimultánní signályna opačných stranách věnce potlačení šumu,vysoká rozlišovací schopnost(3 mm)


Recommended