BULLETIN 4/16

OZVNY ESK CENY ZA ARCHITEKTURU

ESK

ZAARCHITEKTURU

CENA

2017

Termn pro podvn pihlek18. ledna 21. dubna 2017

Soutn pehldka architektonickch dl realizovanch na zemn R vletech 20122016

Prestin mezinrodn porota a Akademie esk ceny za architekturu

Jednoduch on-line forma pihlen bez dodatench nklad i poplatk za registraci

www.ceskacenazaarchitekturu.czwww.facebook.com/CeskaCenaZaArchitekturu

1BULLETIN KA 4/16

Ven kolegyn, ven kolegov,

na zatku listopadu vyvrcholil leton prvn ronk esk ceny za architekturu. Na slavnostnm veeru 7. listopadu v praskch Jatkch 78 byly pedny ceny vtzi a dalm sedmi finalistm esk ceny za architekturu 2016 stejn jako ti ocenn za vjimen poin a dv mimodn ceny partner Ceny.

U pi prohlen vech dl pihlench do leton Ceny v Bulletinu 2/2016 bylo, domnvm se, mon konstatovat, e esk architektura nen zdaleka v tak patn kondici, jak jsme nkdy malomysln pesvdeni. Provst inventuru stavu esk architektury byl konen tak jeden z cl Ceny a dky tm pti stm pihlench dl se tento cl, zd se, podail. Protoe ozvny prv probhlho ronku esk ceny za architekturu jsou i hlavnm tmatem tohoto sla Bulletinu, oslovili jsme ti teoretiky a kritiky architektury, aby napsali svoje prvn nzory na prbh, vsledky a pnos Ceny (viz texty Jany Tich, Ondeje Benee, Oldicha evka a Karla Doleela na stranch 77 a 80); na toto tma pin Bulletin i rozhovor s Osamu Okamurou (strana 81).

esk cena za architekturu ns ale bude potkvat i dle bhem ptho roku, jak v podob vstavy vech nominovanch dl z ronku 2016, kter bude putovat po mnoha mstech republiky, tak v podob dalch doprovodnch akc, souvisejcch i s nadchzejcm ronkem 2017 esk cena za architekturu 2017 bude otevena 18. ledna. Do novho roku 2017 tak meme vykroit i s veri Davida Vvry, vnovanmi ocennm stavbm z ronku 2016 (na stranch 54 a 75).

Nov slo Bulletinu, kter prv drte v ruce, pin i dal aktuln zprvy, tmata a informace o akcch, kter se uskutenily v poslednch nkolika mscch. Upozornit bych z nich chtl na Cenu Ministerstva kultury za pnos v oblasti architektury, kterou zskala Zdeka Vydrov (viz zprva na stran 8), na proslov Ladislava Lbuse na slavnostnm shromdn akademick obce ke tyictmu vro obnoven samostatnosti Fakulty architektury VUT v Praze (strana 13) a na zprvu o vsledcch kulatho stolu, kter Komora uspodala s clem napomoci een patov situace tkajc se praskho metropolitnho plnu (strana 12).

Ne vdy jde ruku v ruce profesn zdatnost a mravn integrita. O to vce si musme vit a pipomnat pklady tch, kte dokzali vytvet svobodn prostor i v dobch nesvobody esk komora architekt se letonho 17. listopadu pipojila k uctn pamtky Pavla vandy, bvalho studenta fakulty architektury v Brn v letech 1978 a 1981, kter se stal obt komunistick tajn bezpenosti. Zprvu o odhalen pamtn desky Pavlu vandovi najdete na stran 26.

Ven kolegyn, ven kolegov, peji vm klidn konec roku 2016, spokojen vnon svtky a v novm roce 2017 jen ve dobr.

Ivan Plicka

2OBSAH

1 vodnk (Plicka)23 Obsah 4 Kontakty na Kancel KA

AKTUALITY

6 Slovenskou cenu CEZAAR zskalo est staveb 8 Cenu Ministerstva kultury za architekturu zskala Zdeka Vydrov (Hokov)8 Vsledky 17. ronku Pehldky diplomovch prac (Hokov)

12 Kulat stl na tma Metropolitnho plnu 13 Praha schvlila nov strategick pln 13 40 let FA VUT 19762016 (Lbus)16 Jubilant Ivan Ruller (Chybk)18 esk architektura nominovan na Mies van der Rohe Award 2017 (Hokov)

21 KA se vyjaduje ke studentsk souti o plaveckou halu na Petynce (Hokov)

SERVIS 30 Akce, ztity (Praanov)32 Nov knihy (Hokov, Praanov)34 Pozor volba ve limitu vzkladnm pojitn na rok 2017 (Jirskov)35 een zvltnch situac vrmci pojitn profesn odpovdnosti (Jirskov)

LEGISLATIVA 40 Nov zkony a pedpisy41 Otzky a odpovdi

SOUTE 85 Vsledky sout100 Probhajc soute102 Pipravovan soute

SMART CITIES 36 Globalizace, msta, migrace / Rozhovor se Saski Sassen

22 Manul KA Mstsk architekt22 Komora hostila jednn ENACA vPraze (Michalov)23 OTTA: Komunln a krajsk architektura25 Zprva sekrete o innosti pracovnch skupin KA (pakov)26 Odhalena pamtn deska Pavlu vandovi (Praanov)27 Young Architect Award 201628 KA zveejnila vzorov soutn podmnky28 Publikujte sv prce vRespektu!28 OTTA architektura a spoleensk vdy

3

TMA OZVNY ESK CENY ZA ARCHITEKTURU

44 VCA zabodoval dm a atelir Zen-houses, zaujaly i stavby zveejnch prostedk a osobnosti propagujc architekturu (Hokov)46 Galaveer vskutku vydaen oslava architektury (Hokov)

50 Vstava CA vDOX (Hokov)

52 Zvren zprva poroty54 Hlavn cena Zen-Houses Atelir a dm, Liberec; Petr Stoln, Alena Miekov

60 Finalist 74 Mimodn ceny76 Vjimen poin77 Reflexe esk ceny za architekturu Jana Tich, Ondej Bene a Oldich evk, Karel Doleel81 Kvalita architektury me mt rzn podoby rozhovor sOsamu Okamurou (Praanov)83 Ozvny esk ceny za architekturu vLiberci (Hokov)

BULLETIN KA 4/16

4BULLETIN KA 4/16

PRAHAJosefsk 34/6, 118 00 Praha 1T +420 273 167 480cka@cka.cz

edn hodinypot 816 h t 817 h p 815 h

povena zenm Kancele KA, sekret KomoryIng. arch. Marie pakovM +420 727 812 736marie.spackova@cka.cz

fredaktorka Bulletinu KA, tiskov mluvMgr. Zuzana HokovM +420 608 976 925zuzana.hoskova@cka.cz

lensk pspvky, etnictvLenka DytrychovT +420 257 532 430lenka.dytrychova@cka.cz

prvn servisMgr. Eva FaltusovMgr. Ing. Daniela RybkovT +420 273 167 481eva.faltusova@cka.czdaniela.rybkova@cka.cz

informace apihlky kautorizaci, sprva databze len, sekret dozor rady aautorizan rady KAMilena OndrkovT +420 273 167 483M +420 608 976 912milena.ondrakova@cka.cz

sekret Stavovskho soudu KARadka KasalovT +420 257 532 430radka.kasalova@cka.cz

produkce akc KA, marketing, redaktorka webovch strnekMgr. Iveta KnigsmarkovT +420 273 167 484M +420 702 035 234iveta.konigsmarkova@cka.cz

projektov manaer esk ceny za architekturu, zahranin aktivityIng. Tereza MichalovM +420 731 508 028tereza.michalova@cka.cz

office managerMonika PohankovT +420 273 167 486monika.pohankova@cka.cz

recepceRenta Rettov T +420 273 167 480renata.rettova@cka.cz

BRNOStarobrnnsk 16/18, 602 00 BrnoT +420 542 211 809

soute aveejn zakzkyMgr. Tereza Zemanovtereza.zemanova@cka.cz

celoivotn profesn vzdlvn, informace apihlky kautorizaciKateina Slankaterina.slana@cka.cz

oficiln tvrtletnk autorizovanch architekt R slo 4/2016, ronk 23

Datum expedice 19. 12. 2016

Nklad 4600 ks

Registrace MK R E 11062

ISSN 1804-2066

Vydavatelesk komora architektJosefsk 34/6, 118 00 Praha 1 +420 273 167 480www.cka.cz

RedakceMgr. Zuzana Hokov

fredaktorkaPhDr. Markta Praanov

redaktorkaMgr. Iveta Knigsmarkov

produkceMartina Benov

inzerce

Redakn radaIng. arch. Ondej Bene, Ph.D.Ing. arch. Miroslav HolubecIng. arch. Lucie Chytilovdoc. Ing. arch. Radek KolakIng. arch. Ivan PlickaIng. arch. Marie pakov

Jazykov korekturaMgr. Josef ebek

Grafick designJakub Straka spoluprce Maria Mitcheva

TiskTriangl, a. s.

DistribuceBulletin KA je bezplatn rozesln vem architektm autorizovanm KA ainvestinm odborm magistrt avtch mst.

Uzvrka ptho sla 13. 2. 2017

Upozornn Uinzerce apodepsanch lnk se redakce nemus ztotoovat sobsahem. Pokud nen uvedeno jinak, obrzky pochzej zarchivu autor text.

PDF Bulletinu KA je ke staen na www.cka.cz.

KANCEL KABULLETIN KA

5AKTUALITY

6BULLETIN KA 4/16

SLOVENSKOU CENU CEZAAR ZSKALO EST STAVEBVsledky XV. ronku soutn pehld-ky nejlepch realizovanch staveb na Slovensku CEZAAR 2016 byly pedstave-ny 6. jna 2016 v Bratislav. Sout, kterou kadoron vyhlauje Slovensk komora architekt, byla jednou z inspi-rac pro vznik esk ceny za architek-turu. Novinkou letonho ronku bylo udlen ocenn Patron architektury.

Ceny se udlovaly v esti kategorich Rodinn domy, Bytov domy, Obansk a prmyslov budovy, Obnova a pestavba, Interir a Exterir. Autoi ocen-nch dl si odnesli bronzov domeek CEZAAR a soku akademickho sochae Jna Hoffstdtera.

O nejlepch stavbch rozhodovala mezinrodn odborn porota ve sloen:

Luk Kordk architekt, Slovensk republika

tefan Moravk architekt, Slovensk republika

Ilona Nmeth vtvarnice, Slovensk republika

Antonn Novk architekt, esk republika

Roman Rutkowski architekt, Polsko

Jan pka architekt, esk republika

Juri Troy architekt, Rakousko

VSLEDKY CEZAAR 2016

Kategorie RODINN DOMY

Rodinn dm po KalvriouVek any Peter ercel, Andrej vec Foto: Tom Manina

Kategorie BYTOV DOMY

Bytov domy AvanaStupava Mat Polk, Martin Reznk, Silvia Kranov, Juraj Makov

Foto: Tom Manina

Kategorie INTERIR Obchod Slvica Laurinsk 19, Bratislava Andrej Olah, Katarna Labthov Foto: Luk Rohrik

7AKTUALITY

VSLEDKY CEZAAR 2016

Kategorie OBANSK A PRMYSLOV BUDOVY Matesk kola GuliverPoovncka 3/B, Bansk tiavnica Richard Murga

Foto: Stano Dubk

Kategorie OBNOVA A PESTAVBA Interir mskokatolickho kostela sv. Vavrinca Brutovce 83, okr. Levoa

Tom Bujna Foto: Tom Manina

Kategorie EXTERIR Psteek a lvka na Stranku kopec Strank u iliny Michal Marcinov, Andrej Badin, Zuzana Demoviov, Peter Lnyi, Ondrej Marko, Marin Luck

Foto: Jana Makroczyov

CENA VEEJNOSTI Framehouse, Miletiova 5, Bratislava

Maro Fek, Filip Kandrav Foto: Maro Fek

PATRON ARCHITEKTURY 2016 ocenn za uspodn architektonick soute Slovensk komora architekt udlila letos poprv v rmci soute CEZAAR ocenn Patron architektury za jedinen pnos pro rozvoj architektury, kter nen vyjden architektonickm dlem. Driteli se stali souasn primtorka Leopoldova Mgr. Terzie Kavuliakov a jej pedchdce, bval primtor JUDr. Milan Gavornk. Cena byla udlena za vypsn nejvt architektonick soute na veejnou budovu od ry vzniku samostatn Slovensk republiky. Oba laureti svm jednnm prokzali vysokou morln a osobn odpovdnost za kulturu a kvalitu spoleenskho ivota oban msta, kdy se rozhodli zajistit zpracovatele projektov dokumentace budovy mstskho adu transparentnm a odbornm postupem architektonickou sout. Zstupci tytiscovho msta tak vem na Slovensku ukzali, e argument my si to nememe dovolit neobstoj. Nov veden na proces zadn zakzky plynule navzalo tam, kde pedchoz skonilo. I to je dkazem politick vysplosti obou lauret. Vizualizace: archiv SKA

8BULLETIN KA 4/16

VSLEDKY 17. RONKU PEHLDKY DIPLOMOVCH PRAC

Spoleensk i sportovn cent-rum, revitalizace okol eky, klter, ale teba ipstrna konop. To je jen mal vet tmat, sjakmi se absolventi architektury potkali pi ob-hajob diplomnch projekt. Ji 17. rokem esk komora archi-tekt tyto prce hodnot ana jejich zklad porovnv rove kvality studia na vysokch ko-lch architektury apbuznch obor. Do letonho kln se zapojilo 74 mladch architekt aarchitektek. Vtzem pehld-ky je Martin Kivnek zFakulty architektury VUT vBrn. Porotu zaujal jeho projekt Kulturn--spoleenskho centra sradnic vKohoutovicch. Nejvce oce-nnch m stejn jako vloskm roce Fakulta architektury VUT vPraze.

esk komora architekt od roku 2000 pod Pehldku diplomovch prac jako soutn pehldku spn obhjench diplomovch prac absolvent vysokch kol afakult poskytujcch architektonick vzdln vakreditovanm magisterskm studijnm oboru zaazenm na seznam kol suznanm vzdlnm apbuznm vzdlnm. Clem pehldky je porovnn kvality na jednotlivch vysokch kolch stejn jako monost pedstavit prce er-stvch absolvent veejnosti.

Ceny si rozdlily fakulty architektury prask VUT a brnnsk VUTVletonm ronku pitom zabodovali

mlad architekti zFakulty architektury eskho vysokho uen technickho vPraze (FA VUT) azFakulty architektury Vysokho uen technickho vBrn (FA VUT).

Prce erstvch absolvent vleto-nm roce hodnotila odborn porota tvoen teoretiky architektury Hynkem Ltalem (pedseda) aPetrem Klmou, architektkou Luci Vogelovou, designrem Janem Pavzkou akrajinskm architek-tem Petrem Velikou. Porota ve svm hod-nocen uvedla, e pro mlad architekty by mla zsadn roli hrt zejmna spoluprce sklientem: Ze samotn podstaty oboru architektury vyplv, e vedle architekta hraje vdy velkou roli rovn objednavatel,

CENU MINISTERSTVA KULTURY ZA ARCHITEKTURU ZSKALA ZDEKA VYDROV Ceny Ministerstva kultury R byly vyhleny 24. jna 2016. Vznamn ocenn za pnos voblasti architektury zskala dlouholet mstsk architektka Litomyle Zdeka Vydrov. Na cenu ji nominovala esk komora architekt. Komora vyzdvihla zejmna dleitou expertn innost architektky Zdeky Vydrov, kter se vrazn podepsala na kvalit vystavnho prosted vLitomyli. Nevelk vchodoesk msteko ji od devadestch let prvem plat za Mekku souasn architektury.

Je jen mlo eskch mst, kter se mohou pochlu-bit tak pkladnm uplatovnm spoluprce mezi odbornky asamosprvou, jako je Litomyl. Toto desetitiscov msto ve vchodnch echch dodnes plat za nedostin vzor pro ostatn esk msta. Reprezentanti msta pi uplatovn svch viz nali skvlho partnera ji tm tvrtstolet zde jako mstsk architektka psob Zdeka Vydrov, kter m na rozvoji msta nepopirateln zsluhy.

esk komora architekt vnm postavu mstskho architekta jako garanta kvalitn podoby naich mst aobc. Za osobnost otevenou dialogu astouhou propjit sv odborn znalosti veejnosti, kter pod jejm vedenm zskv kladn vztah karchitektue. Takovou personou Zdeka Vydrov bezesporu je. Vmalm vchodoeskm msteku dokzala neskutenm zpsobem aktivovat zjem okvalitn architekturu. Za jej spoluasti zde probhla ada architektonickch sout, kter esk komora architekt povauje za nejefektivnj zpsob zadvn veejnch zakzek, ato jak ve vztahu ktransparentnosti celho procesu (atm izapojen veejnosti), tak ke kvalit architektury.

Zdeka Vydrov dokazuje, e jakkoliv kol, snm se mstsk architekt setkv, m elegantn aist een. Zejmna jej citliv anadasov pstup khistorickmu prosted msta je naprosto obdivuhodn. Litomyl je znm svoj nesmrn kvalitn historickou zstavbou, kter pro souas-nho architekta mnohdy me pedstavovat tk bemeno. Zdeka Vydrov se vak tto lohy zhostila se ct azmsta, kter stav na historickm zkladu, neutvoila vyprzdnn skanzen, ale dokzala jej otevt modern architektue. Fze starho anovho se pod jejm vedenm skvle vydaila. Ostatn se jedn otma, kter je pro tuto architektku zcela esenciln ivjej vlastn tvorb. Vroce 2015 byla jej Galerie Pakosta vLitomyli nominovna na Cenu Klubu Za starou Prahu jako nejlep architektura vhistorickm prosted.

Tiskov zprva KA z25. jna 2016

Ing. arch. Zdeka Vydrov (* 1958) Absolvovala Fakultu architektury VUT vBrn. Pracovala ve Stavoprojektu Brno vateliru Viktora Rudie. Vroce 1991 zaloila vlastn archi-tektonickou kancel, od roku 1992 pracuje extern jako mstsk architektka msta Litomyle, vloskm roce zaala psobit ve stejn funkci vTinov. Je lenkou spolku Obecn dm Brno. Se svmi spolupracovnky zarchitektonick kancele Rudi aRudi zskala vroce 1996 hlavn cenu Grand Prix OA za rekonstrukci adostavbu Pavilonu G na brnnskm vsta-viti, kde rekonstruo-vala rovn Rotundu. Vroce 2001 obdrel tm estn uznn vkategorii rekonstruk-ce za rekonstrukci Umleckoprmyslov-ho muzea vBrn. Jej prce byly soust ady vstav architektu-ry doma ivzahrani. Extern vyuovala na Fakult architek-tury VUT vBrn, nyn extern spolupracuje sstavem architek-tury Fakulty stavebn. Vroce 2015 byla jej Galerie Pakosta vLito-myli nominovna na Cenu Klubu Za starou Prahu jako nejlep architektura vhistoric-km prosted.

Rozhovor se Zdekou Vydrovou viz Bulletin KA 1/2016, s. 5457.

9AKTUALITY

jen do vsledn podoby stavby ppadn zasahuje. Pro objednavatele mus bt nvrh architekta iteln asrozumiteln, aby se snm mohl ztotonit apodpoit jej. Porota Pehldky proto pi hodnocen soutnch nvrh kladla velk draz prv na jejich srozumitelnost appadn potencil jejich realizovatelnosti. Tento aspekt do urit mry souvis rovn sobecnjm vnmnm architekt voch irok esk veejnosti. Relativn obvykl je obraz arogantnho egomaniaka, jen by nejradji do esk krajiny amalebnch historickch sdel chtl bezohledn zasazovat naddimenzovan konstrukce zpohledovho betonu. Vrmci Pehldky byly proto ocenny projekty, kter navrhuj rozvjet historick iokrajov sti mst citliv, postupn apo dkladn analze prostorovch ispoleenskch vztah, upozornil pedseda poroty Hynek Ltal.

Porota ocenila projekty ve slubch veejnostiDiplomov prce, je se dostaly do

uho vbru poroty, charakterizuje tak spoleensk i kulturn angaovanost. Jak porota ve svm zvrenm slovu dle uvd, mlad architekti by mli bt pede-vm motivovni ktomu, aby navrhovali prosted, kter je pro uivatele pvtiv avychz ze skutench poteb veejnosti: Anakonec, mon nastal as pokusit se rozvolnit ji ponkud stereotypn pedstavu onutnosti udrovat vesk architektue charakter tzv. esk psnosti anaopak zat hledat ijin, koncepn amaterilov odlin een, kter se vnem snad mohou piblit pedstavm tzv. obyejnch lid ojejich ivotnm prosted vnejirm slova smyslu.

CenyPrvn cenu aHlavn cenu spolenosti

Schindler zskal absolvent FA VUT vBrn Martin Kivnek za Kulturn-spoleensk centrum sradnic vKohoutovicch. Projekt studenta zateliru Davida Mikulka porotu na prvn pohled zaujal svm jasnm plnem rozvoje vybranho zem. Kladn hodnocena byla tak grafick prezentace projektu, ji porota shledala originln, sv avtipnou.

Vtzn projekt zskv finann odmnu ve vi 25 000 K aprofesn zjezd se spolenost Schindler do vcarskho Lucernu.

Druh cena putuje do rukou stu-dentky ateliru Borise Redenkova na FA VUT vPraze Pavly Enochov. Ocenn byl jej projekt Koln eka mstu, msto ece. Jedn se odkladnou urbanistickou analzu propojen obou beh eky sms-tem. Porotu potila vtvarn citlivost

navrench een ajejich vysok vtvarn aarchitektonick kvalita.

Ocenn projekt zskv finann odmnu ve vi 15 000 K.

Tet pozici vabsolventskm kln zskal opt student FA VUT vPraze, avak tentokrt zateliru Ondeje Cslera, Jakub Hoffmann. Sportovn centrum Univerzity Karlovy porotu oslovilo zejmna svm citlivm zasazenm do komplikovan svaitho pozemku. Vsledkem je jasn aist forma stavby szejc na pvtivost deva, kter je vnvrhu mladho archi-tekta dominantnm materilem.

Ocenn projekt zskv finann odmnu ve vi 10 000 K.

estn uznnUdlena byla rovn dv estn

uznn. Prvn znich zskala Kateina Glo-serov, studentka Michala Kuzemenskho zFA VUT vPraze, za projekt Bytovho domu Plzesk. Porota ocenila zejmna stdmou koncepci bytovho domu, jeho hmota vhodn dopluje stvajc urba-nistickou strukturu okoln zstavby, ani by na sebe strhvala plinou pozornost. Druh estn uznn si od KA odnesl Vclav Mihola zFA VUT vBrn, student Barbory Poneov, za pemnu bval zemdlsk usedlosti ANNAHOF na pstrnu konop. Mrn recesistick nvrh zahrnuje ifinann sobstanost projektu i monost expanze budov ipstitelskch ploch do okol. Konop je zde pstovno vtransparentn sklenn konstrukci, vn porota shledv odkaz na sklenky zkonce 18. apotku 19. stolet.

Zvltn cenyZvltn cenu spolenosti Cegra obdr-

ela Anna Koukolov za projekt Kltera sdomovem pro seniory. Absolventka FA VUT vPraze zateliru Borise Redenkova ve sv prci pedvedla urbanisticky etrn

vloen stavby do pvodn zstavby ven-kovskho sdla. Ocenn projekt zskv licenci na pouit softwaru ArchiCAD.

Zvltn cenou eskch center byla ohodnocena Tereza vchov zFA VUT vPraze (vedouc prce Ondej Csler). Jej diplomov prce Sklenn dm se vnuje konverzi bval tovrny na sklsk centrum. Jednotliv sti budovy szej na vraznou formu, kter vychz ztypologie sklskch pec. Ocenn projekt zskv tdenn zjezd do vybran evropsk metropole od eskch center.

Vce informacwww.diplomy.cz

Katalog je kdispozici vKanceli KA.

10BULLETIN KA 4/16

1. CENA Martin KivnekKulturn-spoleensk centrum s radnic v Kohoutovicch FA VUT v Brn, vedouc prce Ing. arch. David Mikulek

VSLEDKY 17. RONKU PEHLDKY DIPLOMOVCH PRAC

2. CENA Pavla EnochovKoln eka mstu, msto ece

FA VUT v Praze, vedouc prce Ing. arch. Boris Redenkov

3. CENA Jakub HoffmannSportovn centrum Univerzity Karlovy

FA VUT v Praze, vedouc prce MgA. Ondej Csler, Ph.D.

11AKTUALITY

ZVLTN CENA SPOLENOSTI CEGRA Anna KoukolovKlter s domovem pro seniory FA VUT v Praze, vedouc prce Ing. arch. Boris Redenkov

ESTN UZNN Kateina GloserovBytov dm Plzesk FA VUT v Praze, vedouc prce Ing. arch. Michal Kuzemensk

ZVLTN CENA ESKCH CENTER Tereza vchov Sklenn dm Konverze bval tovrny na vrobu lustr Elias Palme FA VUT v Praze, vedouc prce MgA. Ondej Csler, Ph.D.

ESTN UZNN Vclav Mihola ANNAHOF FA VUT v Brn, vedouc prce Ing. arch. Barbora Poneov, Ph.D.

DIPLOMKY 2016 V SLECH 10 vysokch kol, fakult i kateder 36 student z FA VUT Praha 9 z FA VUT Brno 6 z UMPRUM Praha 6 z FAST VUT Brno 6 z FUA TU Liberec 5 z FS VUT Praha 4 VB TU Ostrava 1 z AVU Praha 1 z ZU Praha 0 ze ZF MENDELU Brno 74 absolvent 38 architektek 36 architekt 64 student se pihlsilo do soute o zvltn cenu spolenosti CEGRA 5 porotc 7 partner 7 ocennch ceny ve vi 50 000 K 3 hodnotn sponzorsk ceny

12BULLETIN KA 4/16

KULAT STL NA TMA METROPOLITNHO PLNU esk komora architekt, vdoma si svch povinnost spojench svkonem profese, nabdla ve svm prohlen ze dne 21. jna 2016 uspodn kulatho stolu, kter by napomohl een si- tuace, je vPraze nastala vsouvis-losti sppravou novho praskho zemnho plnu na Institutu plnovn arozvoje hlavnho msta Prahy. Kulat stl se uskutenil vprask Kanceli Komory dne 9. listopadu 2016 za asti zstupc Komory, nmstkyn primtor-ky auren zastupitelky pro pozen zemnho plnu Petry Kolnsk adalch zstupc odborn veejnosti aveejn sprvy. Zdiskuse, kter utohoto kula-tho stolu probhla, vzela nsledujc doporuen, na nich se shodli vichni jeho astnci. Ke shod vech nedolo pouze ubodu 9, na jeho znn se nzo-ry liily. Bod 9 tak zstv doporue-nm KA. Nsledujc zvry adoporue-n by mly napomoci postupnmu een problm spojench sppravou novho praskho zemnho plnu (Metropolitn-ho plnu) isystmu zemnho plnovn vPraze obecn.

1. Msto Praha vzhledem ke sv velikosti, vznamu apozici vrmci esk republiky potebuje organizaci, jakou je Institut plnovn arozvoje hlavnho msta Prahy (IPR) ad mstskho architekta.

2. Vzhledem ktomu, e zemn plnovn je dlou-hodob akoncepn innost, spojen vppad msta, jako je Praha, se sprvou dat velikho zem, ale isvkladem, interpretac zemnho plnu vkadodennm rozhodovn omst, je sprvn, e zemn pln hlavnho msta Prahy (Metropolitn pln) vznik vrmci IPR, e IPR je zhotovitelem tohoto plnu.

3. Nvrh zemnho plnu hlavnho msta Prahy (Metropolitnho plnu), kter byl pedn ke kontrole poizovateli, m bt dopracovn ke spolenmu jednn (viz dle bod 6).

4. Pro spn dokonen zemnho plnu hlavnho msta Prahy (Metropolitnho plnu) je zsadn, aby fungovala komunikace mezi temi subjekty, kter se na pprav Metropo-litnho plnu podlej: objednatelem (politickou reprezentac msta), poizovatelem (oddle-nm poizovn celomstskch dokumentac Magistrtu HMP) azhotovitelem (IPR). Stejn tak je dleit, aby si vechny tyto ti subjekty uvdomovaly svoji zodpovdnost, spojenou sprocesem ppravy zemnho plnu hlavnho msta Prahy (Metropolitnho plnu).

5. Objednatel by ml jasn deklarovat jak kirok veejnosti, tak kveejnosti odborn

svoji podporu pprav Metropolitnho plnu. Metropolitn pln m vznikat ve stabilnm pro-sted, svdomm podpory advry objednatele. Zkladem tto dvry je, pirozen, izmnn komunikace mezi objednatelem azhotovitelem.

6. Poizovatel by ml sumarizovat jednoznan azvazn pipomnky kdopracovn nvrhu pro spolen jednn; jejich zkladem by mly bt pipomnky Ministerstva pro mstn rozvoj R, pipomnky poizovatele azvry Odborn pracovn skupiny pro posouzen pracovnho nvrhu Metropolitnho plnu. Soust tchto pipomnek by ml bt harmonogram tohoto dopracovn vetn kontrolnch termn.

7. Poizovatel by ml bt personln poslen, protoe hraje klovou roli pi pprav Metro-politnho plnu anese vtomto procesu velkou zodpovdnost.

8. Mlo by dojt ke stabilizaci tmu zpracovatele Metropolitnho plnu. Tm zpracovatele m bt ustaven jako oteven amultidisciplinrn.

9. Pokud dochz ke zmnm vtmu zpracovatele zemnho plnu, je vhodnj, sohledem na zodpovdnost zpracovatele vprocesu ppravy zemnho plnu akontinuitu vcnho een, aby ktakov zmn dochzelo a po dokonen ucelen etapy ppravy zemnho plnu (vppa-d Metropolitnho plnu by to bylo dopracovn aprojednn nvrhu pro spolen jednn).

10. Srespektem ke skutenosti, e autorsk majet-kov prva knvrhu zemnho plnu hlavnho msta Prahy (Metropolitnm plnu) ke spolen-mu jednn nleej Institutu plnovn arozvoje hlavnho msta Prahy, je nutn zdraznit, e, pokud dojde ke zmnm vtmu zpracovatele abudou se tkat autorizovanch osob (len KA), je vkadm ppad nutno postupovat podle Profesnho aetickho du KA.

Seznam astnk kulatho stolu: Ondej Boh, poven editel Institutu plno-

vn arozvoje hlavnho msta Prahy Martin emus, poven zenm odboru zem-

nho rozvoje Magistrtu HMP Ivan Plicka, esk komora architekt Petr Hlavek, architekt Pavel Hnilika, esk komora architekt Jan Kasl, architekt Petra Kolnsk, nmstkyn primtorky, uren

zastupitelka pro pozen zemnho plnu Frantiek Korbel, pedseda Odborn pracovn

skupiny pro posouzen pracovnho nvrhu MPP Ladislav Lbus, Fakulta architektury VUT Jan Sedlk, Fakulta architektury VUT Milan Svoboda, esk komora architekt Marie pakov, esk komora architekt

Tiskov zprva KA, 22. listopadu 2016

13AKTUALITY

PRAHA SCHVLILA VIZI ROZVOJE NA PT DESETILET

Prat zastupitel schvlili 24. listopadu 2016 nov strategick pln Prahy. Zavruje se tak nkolikale-t hledn nov vize hlavnho msta, do nho byli vedle destek expert zapojeni ioban Prahy. Nyn bude strategick pln zpracovan Institutem plnovn arozvoje (IPR) rozpracovn do konkrtnch projekt.

Pln uruje, jak se bude hlavn msto rozvjet do roku 2030, avytyuje cle msta. Prce na plnu zaaly vkvtnu 2013 ajeho znn vyhotovil Insti-tut plnovn arozvoje (IPR). Pln tvo pt priorit, kter jsou rozpracovny do 12 strategickch cl. Mezi nimi je napklad ustanoven, aby Praha pro-sperovala avyplatilo se vn t ainvestovat, aby byla solidrnm mstem nebo se zde rozvjel kulturn ivot. Ve sv vizi pln pot stm, e vnsleduj-cch letech vPraze pibude a 100 tisc lid. Plnuje se tak zaveden smart opaten, kter by mohla uetit a tyi miliardy korun za rok. Dalmi tmaty strategickho plnu jsou kulturn turismus nebo podpora rodiovstv i zamstnanosti senior.

Strategick pln hl. m. Prahy je koncepn dokument, kter formuluje sdlenou vizi rozvoje msta vdlouhodob perspektiv. Pedstavuje ideov zklad pro strategick zen msta amstskch st. Kad strategick smr (Soudrn azdrav metropole; Prosperujc akreativn metropole; Dobe spravovan metropole) bude vnsledujcch fzch rozpracovn ve stedndobm (tyletm) horizontu vlastnm realizanm programem, kter zrove popisuje nastaven kompetenc do innosti ad ainstituc hlavnho msta amstskch st. Nsledn budou zpracovny iron provdc plny, kter objasuj detailn postup ppravy jednotlivch projekt. elem tohoto procesu je zavrit proces implementace do innost achodu msta ajeho mstskch st.

Vce informac oStrategickm plnu Prahy najdete na strnce www.iprpraha.cz/strategickyplan nebo strategie.iprpraha.cz.

40 LET FA VUT 19762016

Letos si vesk iSlovensk republice pipomnme 40. vro obnoven samo-statnch fakult zamench na vuku architektury, vzniklch vylennm architektonickch obor ze stavebnch fakult na technickch univerzitch vPraze, vBrn avBratislav.

Vkontextu blcho se 310. vro zaloen VUT bylo spojen bval Fakulty architektury apozem-nho stavitelstv sdalmi fakultami do Fakulty sta-vebn vroce 1960 jen krtkou, estnct let trvajc epizodou vdlouh historii koly voblasti vzdlvn stavebnch inenr aarchitekt.

17071806Zaloen VUT je odvozovno od podepsn

reskriptu csae Josefa I. vroce 1707, nejde vak oprvn i ojedinl poin. Ojedinl je kontinuita vvoje tto instituce, ikdy na rznch platformch aformch, co ad VUT mezi nejstar technick univerzity vEvrop. Tot plat oprogresi zavdn civiln inenrskch discipln ijejich dal diferen- ciaci na pozemn ainenrsk stavby.

Dobu zaloen VUT provzel ojedinl rozvoj architektury aumn, vt dob vechch vznikaly vrcholn stavby baroka. Nem to vak pmou souvislost se vznikem Stavovsk inenrsk koly vPraze. Poteba inenrskch kol tehdy souvisela spe svojenskm inenrstvm, stavbou fortifikac ainenrskmi stavbami.

18061864 Vroce 1806 dolo ktransformaci Stavovsk

inenrsk koly na Polytechnick stav. Tehdy zde psobil vznamn architekt aurbanista Ji Fier, autor mnoha klasicistnch staveb iurbanistickch poin. Jeho profesura svd otom, e na Poly-technickm stavu byla vuka architektury pevnou soust studia civilnho inenrstv.

18641920Dalm milnkem historie byl rok 1863, kdy csa

Frantiek Josef I. schvlil Organick statut Poly-technickho stavu, m byla provedena reforma polytechniky na technickou univerzitu, odpovdajc dnenm regulm. Pedstavitelem koly byl od t doby profesorskm sborem na obdob jednoho roku volen rektor. Univerzita byla ji tehdy rozlenna na tyi odbory pozemn stavitelstv, vodn asilnin stavitelstv, strojnictv atechnick luba, tzn. chemie, kter vedli volen dkani. Jako vyuovac jazyk byla vedle nminy zavedena etina. Po esti letech panovnk utrakvistickou kolu zruil arozdlil ji na esk anmeck Polytechnick stav krlovstv eskho.

Prvn dkan odboru pozemnho stavitelstv jmenovan vroce 1864 byl Josef Ztek, jeho si vak NROD SOB pi rozdlen univerzity vroce 1869

14BULLETIN KA 4/16

nevybral za profesora esk polytechniky, a do roku 1903 uil na t nmeck. Spolu sprvnm rektorem VUT prof. Koistkou toti csae dali, aby nepipustil rozdlen koly, jeliko jako dvojjazyn zaruuje vy kvalitu itoleranci.

19201950Dal milnk vvoje koly souvisel se

vznikem eskoslovensk republiky, vroce 1920 dolo kzakotven dnenho nzvu esk vysok uen technick atransfor-maci koly, nov uspodan jako svazek sedmi vysokch kol. Zodboru stavitel-stv pozemnho vznikla pedchdkyn na fakulty, Vysok kola architektury apozemnho stavitelstv. Odbory staveb-nho inenrstv akulturnho inenrstv byly sloueny do Vysok koly inenr-skho stavitelstv. Vroce 1950 byly vysok koly VUT pejmenovny na fakulty.

19501960Vtzn nor roku 1948 ml fatln

vliv na vvoj cel spolenosti, hospo-dstv ikultury asamozejm ina vvoj avuku architektury. Vechny oblasti byly zsadn doteny ztrtou svobody. To dalch 40 let provzelo apozname-nvalo marn snahy ozlepen rovn architektury aivotnho prosted astm souvisejc ast amnohdy nefunkn reformy vysokokolskho vzdlvn vtto oblasti.

Krom akademickch svobod pila VUT vt dob iosvj celistv profil iroce zamen technick univerzity, kdy zn byly po roce 1948 vylenny ti fakulty, kter se po roce 1989 nepo-dailo obnovit. Vechny tyto zmny byly projevem nov nastolenho centrlnho rozhodovn ovvoji vysokch kol.

Vvoj vzdlvn architekt ivkonu profese architekta po roce 1948 zsadn ovlivnilo rozdlen studia Architektury apozemnho stavitelstv na dva obory Architekturu aPozemn stavitelstv, zaveden ji vroce 1948/1949. Obsah studia smru Architektura aurbanismus zstal vpodstat stejn jako pedtm. Pod nzvem Pozemn stavitelstv vak vznikl zcela nov obor, jeho zamen iobsah studia se postupn vyvjely aznan mnily. Pvodn byl zamlen jako vzdlvn pro veden realizac staveb. Vakademick iprofesn praxi se vak zavedl jako vzdlvn technicky orientovanch projektant pozemnch staveb.

Vtehdejm systmu centralizovan projektov ppravy staveb ve sttnch projektovch stavech bylo vzdlvn architekt dvma smry uplatniteln amon ipnosn, kdyby vak byl jejich

pomr vyrovnan. Bylo tomu ale naopak, a do roku 1989 architekti na VUT inili pouze asi 1/10 potu student Stavebn fakulty. Vzemch EU se pomr architekt astavebnch inenr na vysokch kolch pohybuje vrelaci 1/2 a 2/1. Obdobn vyrovnan pomr byl na VUT vmezivlenm obdob atsn po vlce.

19601976 Vroce 1960 pila dal etapa

transformace vysokch kol centra-lizace vnitn struktury univerzit. Osm fakult VUT bylo tehdy zredukovno na tyi, bezprostedn se to tkalo ifakult architektury apozemnho stavitelstv iinenrskho stavitelstv, kter byly sloueny do jedn fakulty stavebn. Toto rozhodnut opt nevzniklo vlivem internch rozhodnut akademick obce univerzity nebo jednotlivch fakult. Zhlediska vzdlvn architekt lo okrok zpt, vracejc strukturu VUT osto let dozadu, ped rok 1864.

Vdobovch materilech je znt mar-kantn zmna vroce 1968. Jako erstv vtr psob dokumenty naskl touhou spolupodlet se na zmnch atvoit je zespoda nahoru. Akademick obec tehdy oteven volala po demokratizaci spolenosti, navrcen akademickch svobod aobnoven samostatn fakulty architektury. Je zajmav, jak se pn apoadavky student ipedagog zroku 1968 kryj stm, co bylo diskutovno adosaeno vroce 1989.

Vylennm fakulty architektury se tehdy zabvali studenti iorgny koly aSvaz architekt. Je zejm, e nebt peruen praskho jara okupac spte-lenmi vojsky, dolo by kvylenn oboru Architektura, tehdy zejm ise smrem Pozemn stavby, amon iktransformaci organizan struktury celho VUT ji vroce 1968.

19761989Kvylenn fakult architektury nako-

nec dolo a vroce 1976. Kuskutenn ideje, zaehnut vrevolun atmosfe roku 1968, paradoxn pomohlo iposlen pozice zstupc vysokch kol ve veden novho normalizanho Svazu architekt SR.

Pvodn zamlen velkorysej cl prosazovan zmny, vylenn obou obor vetn pozemnho stavitelstv, se nepodailo prosadit. Kdyby se tak tehdy stalo, nevznikla by dnen duplicita archi-tektonickch program na technickch univerzitch, ale kjejich spojen by tehdy stejn jet nedolo. Pi vzniku FA bylo naopak uskutenno dal dlen oboru Architektura na obor Architektura aobor

Urbanismus azemn plnovn. Tehdy jsme vzdlvali ti druhy architekt architekty, urbanisty apozemn stavitele.

19892011Vroce 1989 dolo kzsadn politick

aspoleensk zmn, kter pinesla obnoven demokratickch princip cel spolenosti vetn obnoven akademickch svobod asamosprvnho uspodn pro vysok koly iobnoven svobodnho vkonu profese architekta.

Vpotenm hektickm obdob se vroce 1990 uskutenily zsadn zmny vorganizaci koly ive vuce jako princip vertiklnch atelir nebo zave-den velkho podlu povinn volitelnch pedmt, kter se dodnes uplatuj. Byly motivovny snahou ootevenost auvolnnost studia, aby studenti pevzali spoluzodpovdnost za jeho prbh iprofil.

Obsah studia byl tehdy podroben analze vvoje vuky architektury apozemnho stavitelstv uns ivzahra-ni vetn srovnvn sevropskmi standardy, zejmna Smrnic EU ouzn-vn kvalifikace voblasti architektury, kter prokzaly, e nae studijn plny studia architektury jsou srovnateln se zahraninmi univerzitami ibvalou FAPS.

Vt dob zaaly stavebn fakulty postupn transformovat obory Pozem-nch staveb na vlastn architektonick programy architektury. Pispla ktomu, krom nvratu ke svobodnmu vkonu profese architekta, vyadujcho kom-plexn pojat architektonick vzdln, ipoteba uplatnn absolvent vzahra-ni, jeliko obor Pozemn stavby neml na zahraninch kolch srovnateln programy.

20112016Rozvoj FA po roce 1989, kdy se

vrazn zvil poet student, byl limitovn omezenmi prostorovmi pod-mnkami fakulty. Dky podpoe rektor Jiho Witzanyho aVclava Havlka se podailo realizovat novou budovu VUT dle projektu architektky Aleny rmkov, vyuvanou FA, m se po roce 2011 zsadn zlepily podmnky pro vuku ipospolitost fakulty aotevely se nov monosti jejho dalho rozvoje.

FA akreditovala nov studijn programy Design aKrajinsk archi-tektura. Tm se naplnil zmr rozen spektra vuky na komplexn oblast tvorby vystavnho prosted akrajiny, umou-jc celistv pojmn apropojen vuky itvrch innost. Ke zvyovn rovn studia itvrch innost vposledn dob vznamn pispvaj idoktorsk

15AKTUALITY

programy ajejich studenti. Fakulta se spn zapojila do mezinrodn vmny student, vem pat knejaktivnjm vrmci VUT imezi fakultami architek-tury. Vposlednch letech se fakult da zvit kredit ivoblasti vdy avzkumu. FA se postupem doby stala prestinm pracovitm pro studium itvr apub-likan innosti voblasti architektury aurbanismu idesignu avzrodcch ikrajinsk architektury.

2016Rekapitulace vvoje VUT nm

pipomn, e ji 27 let ijeme vdemo-kratickch spoleenskch pomrech, bez ohroen individulnch svobod ispolen sdlench hodnot. Nkdy se me zdt, e jsme ztratili schopnost vit si tto ojedinl situace achrnit se ped ztrtou historick pamti. Kvalita architektury aivotnho prosted obecn souvis ise zakotvenost princip demokracie aobansk spolenosti, podmiujc schopnost vyut azhodnotit potencil na epochy, nabit energi arozsahem zmn ivytrcenm tradinch hodnot, struktur avazeb.

Hledn podstaty profeseVoblasti architektonickho vzd-

lvn bude poteba integrovat nov technick atechnologick metody aprocesy projektovn istavebn vroby asnavrhovnm stle vce provzanho provozu adrby staveb. Pitom nebv problm nauit to nov, je to atraktivn adobe sdliteln, studenti vtom jsou navc ikovn. Pemra ikovnosti vak me uspokojovat aodvdt od stle obtnji poznvan podstaty profese. Pro budouc vvoj vzdlvn iprofese architekt bude rozhodujc, zda bude nadle as asnaha uit to podstatn, co se skoro nemn aplat dlouhodob. To kehk atko sdliteln, na em stoj architektura zkladn principy architek-tonickho navrhovn.

Budouc vvoj stavebnictv, atm iarchitektury zsadnm zpsobem ovlivn dv protichdn azejm neodvratn skutenosti: Neatraktivnost zednickho povoln azvyujc se cena run prce vprotikladu katraktivnosti aotevenosti monost nov etapy zprmyslnn stavebnictv isniujcm se cenm prmy-slov vyrbnch prvk staveb.

Pro dal vvoj architektury bude tak rozhodujc, zda nai studenti peklenou hypertrofii individualismu modern architektury, vsouasnosti posilovanou vlivem mdi. Zda je vedle velkch ambic budeme schopni uit iskromnosti apoko- e, obdivu kprod alidem.

Vzdlvn architekt i veejnostiKvalita architektury arove designu

vzemch, kter obdivujeme, nejsou zaloeny pouze na kreacch vjimench osobnost, ale zejmna na irokm uplatnn architektury adesignu vetn pe omstsk prosted akrajinu vkadodennm ivot avzkladnch kategorich hmotnho iduchovnho svta, kter ns obklopuje aarchitekti idesigni ho vznamnou mrou pomhaj formovat atvoit. Stvaj se zrcadlem sv doby. Pro tyto zem nen typick jen irok platforma kvalitnch architekt astavebnch inenr, ale voblasti architektury aivotnho prosted t vzdlan azainteresovan irok platforma veejnosti: od investor pes zamstnance sttn sprvy a po bn uivatele staveb asdel, kte svmi preferencemi azjmem i nez-jmem nakonec spolurozhoduj okvalit architektury aprosted.

Pemra sloitost a informacPi vzrstajc sloitosti arozdrobe-

nosti projektov ppravy staveb bude stle obtnj udret vzdlvn archi-tekt vjeho komplexnosti acelistvosti. Bude nutn projevit schopnost nejen zskat vechny potebn informace, ale nauit se je tdit ahodnotit selem absorbovat auplatovat jen ty podstatn. Bude dleit, zda se nm poda udret odstup anadhled umoujc celistvost postoj alidsk rozmr, nebo se vmno-stv informac apoadavk ipedpis rozpustme jako instantn architekti, designi apedagogov.

Pemra sloitost aomezen je dnes zvelk sti dna tak nmi nebo tmi nad nmi. Ze studia historickch pra-men ovzdlvn architekt na VUT lze vyvodit inepmo souvisejc prozaick informace otehdej dob. Jednoduch struktura Vysok koly architektury apozemnho stavitelstv koncem 40. let svd osoustedn se na vlastn peda-gogickou innost. Tehdy zejm kola nebyla tak zahlcena rznmi formlnmi administrativnmi kony, kter dnes zamstnvaj pedagogy ipoetn admi-nistrativn apart naich kol. Zvyujc se produktivita prce je zejm neustle dohnna apedhnna zvyujc se produkc poadovanch kon. Tk se to jak vzdlvn architekt, tak vkonu jejich profese.

Zahlcenost kony odvd od pedagogick innostiZdnenho pohledu se zd ne-

uviteln, e Vysokou kolu architek-tury apozemnho stavitelstv vroce

1947/1948, kdy mla do t doby idlouho pot a do konce milnia rekordn poet 955 student, dili aspravovali krom dkana pouze 1 prodkan a1 vedouc ednk, 3 lenov ednictva a1 podednk, uklzeka Rena Tomanov aslubu vrtnho konajc Frantiek Boudnk, smluvn zzenec.

To stoj nejen za zamylen, ale iza rozhodnut zat init konkrtn kroky vdom obrany avzdoru. Formou aktivnho odporu vi tmto tendencm smrem nahoru ajejich nepenen smrem dol, co je zvlt aktuln vdob definovn novch organizanch aevaluanch i akreditanch systm aorgn ivnitnch d naich univerzit.

Sousteme se na podstatn uit a tvoitRozhodn nechci srovnvat dnen

svobodn podmnky spedchozm totalit-nm reimem, ale je uiten si uvdo-movat, e na rozdl od obdob okupace anormalizace se dnen doba li tm, e hranice kolaborace se systmem jsou tm nepostehnuteln. Nejsme toti ji okupovni, snad ani normalizovni, jenom se postupn pizpsobujeme podmnkm souten ozdroje, kter jsou nastavo-vny na krtkodob horizonty ptho roku i funknho obdob. Nepromarnme anerozpusme nabytou svobodu optov-nm nvratem do pedstranho svta vykazovn toho, co se pedpokld, e mme dlat. Sousteme se na pod-statn. Na to co, opravdu mme achceme dlat. Uit atvoit. Klidn si to ze zvyku pipomnejme tikrt za sebou.

Podmnkou tvr prce na pikov rovni je tvr prosted, kter nen ovlivnno jen mrou poadovanho nebo domnlho vkaznictv, ale zejmna vzjemnou dvrou, plodc sebedvru ahlavn spoleenskou soudrnost tvr komunity. Vtomto se nememe vymlou-vat na ty nad nmi, jsme toho sami strjci. Absence dvry apodncovn nedvry dovede rozklit sebelep tm expert icelou fakultu nebo univerzitu.

Ladislav Lbusdkan Fakulty architektury VUT vPraze

Proslov na slavnostnm shromdn akademick obce vBetlmsk kapli dne 24. 11. 2016.

16BULLETIN KA 4/16

JUBILANT IVAN RULLER

t apracovat slovkem, kter je uznvn nejen svmi kolegy, ale iirokm okruhem pslunk jinch obor, je dar amal zzrak. Na FA VUT vBrn to tst mme. Nam kolegou je pan profesor ine-nr architekt Ivan Ruller, kter obklopen prac, vpln fyzick aduchovn sle oslavil devadest naroze-niny. Dky laskavosti avstcnosti pan editelky Ivety ern mu jeho ptel mohli poblahopt vjedine-nm prosted brnnsk vily Tugendhat. Doprovod-nou akc se stala tak vstava jubilantova dla, kter se uskutenila ve vile Stiassni. Jeho ivotn pbh na n pedstavil profesor Vladimr lapeta.

Ivan Ruller se narodil 17. listopadu 1926 vrodin brnnskho stavitele eka Rullera ajeho eny Marie, rozen evkov. koln dochzku zahjil vBrn na cvin obecn, kter mla sdlo vtehdejm chlapeckm uitelskm stavu. Bylo to vneorenesannm dom na nbe eky Svratky, kde se nyn nachz brnnsk fakulta architektury. Vte budov, ale ji na I. relnm gymnziu, absolvoval istedokolsk studia.

Tvr klima poznan vrodinnm prosted azjem ovtvarn umn aarchitekturu ovlivnily po maturit rozhodovn nadanho hocha ovbru budoucho povoln. Zejm ktomu tak pisplo otcem pstovan ptelstv sarchitekty Ottou Eis-lerem aJaroslavem Syitm. Prv vnich tehdej gymnazista nael sv prvn vzory. Proto nebylo pekvapenm, e krtce po osvobozen aznovuote-ven vysokch kol se jako osmnctilet zapsal ke studiu architektury na tehdej brnnsk Vysok kole technick dra. Edvarda Benee, jak se krtce po vlce brnnsk technika nazvala.

Mra studentova mimodnho talentu neunikla jeho uiteli, vynikajcmu architektu profesoru Bed-ichu Rozehnalovi. Ten vnmavmu apracovitmu posluchai umonil, aby ji bhem studi zastval msto asistenta. Ivan Ruller pak jet dva roky po absolutoriu vpedagogick innosti pokraoval.

Touha po nepoznan praxi vak mladho archi-tekta vedla koputn koly. Od roku 1952 a do roku 1990 pracoval jako projektant. Vytvoil celou adu vznamnch budov, kter obohatily fond modern esk architektury. Charakteristick pro Ivana Rullera je, e st rozshlho souboru realizoval vrodnm Brn. Meme napklad vzpomenout jeho ast vtvrm kolektivu pro vstavbu Jankova divadla. Nebo jedinenou prosklenou administrativn budovu na Vdesk ulici. Je to jedna znejhodnotnj-ch anejkrsnjch eskch povlench ednic-kch staveb, kter vynik lehkost, konstruktivistic-km pojetm, domylenm detailem ave sv dob naprosto ojedinlm pstupem keen obvodovho plt. Dal neobyejnou stavbou je vceelov sportovn hala suniktn lanovou sten konstrukc stuhm stedovm ocelovm prstencem. Stala se vznamnm stediskem kulturnch, spoleenskch asportovnch udlost, ato nejen esk nebo evrop-sk, ale isvtov rovn. Vivot vak nepichzej jen radosti. Smutn pbh teba doprovz duchovn

Foto: archiv autora

Sprofesorem Bohuslavem Fuchsem

Sttn vyznamenn Medaili Za zsluhy 2. stupn voblasti umn pevzal z rukou prezidenta republiky profesora Vclava Klause dne 28. 10. 2003

lenov Bloku v listopadu 1988 v prask pracovn Karla Pragera, zleva Karel Prager, Vladimr Karfk, Miloslav Mataovsk, Zdenk Janeek, Zbyek Stblo, Ji Novotn, Ivan Ruller, Ji ank

17AKTUALITY

aumlecky vznamnou smuten s na hbitov videnicch, kter je vsouasnosti vtroskch.

Profesor Ruller sklzel adosud sklz uznn vnrodnch imezinrodnch architektonickch sou-tch. Zskal napklad ocenn za nvrh Nmst nrod venev aza studii obytnho okrsku vMoskv. spn byl tak vsouti na vstavbu opery vBlehrad, eskho pavilonu na svtovou vstavu do Osaky, revitalizaci obytnch soubor vDublinu aprojekt UNIDO centra ve Vdni. Bylo mu dopno, aby vyuil mimodnch pleitost apra-coval na projektech vnovanch historii autrpen lidskho rodu. Ktmto duchovn silnm tmatm pat pamtnk deportace otrok vsenegalskm Dakaru nebo pamtnk obtem faismu vpolsk Osvtimi. Je teba zmnit ito, e pro svtovou orga-nizaci UNESCO se po dobu pti let vznamn podlel na dostavb Muzea historie vlibyjskm Tripolisu.

Tvrdmu soukol repres, kter drtivou silou zabraovaly ad osob ve svobodnm projevu tvrho ducha, nebyl ueten ani pan profesor. Od chmurnho obdob konce padestch let mu pro staten postoje avyjden nesouhlasu stotalit-nmi praktikami, apedevm od obdob hanebn normalizace a do listopadovho pevratu, bylo zakzno lenstv ve Svazu architekt. Vkrunm anelehkm tm dvacetiletm obdob se nemohl zastovat architektonickch sout avstav anesml publikovat.

Svtlo nadje problesklo jen vsouvislosti sobrodnm procesem ve druh polovin 60. let. Vnastalm obdob tn se zapojil do architek-tonickho dn. Scelou adou nekonformnch umlc tehdy rozvinul pevn ptelsk apracovn vztahy. Zplejdy osobnost lze vzpomenout sochae Vladimra Preclka aOlbrama Zoubka nebo male Jana Kubka, Karla Rechlka aBohumra Matala. Rozvjelo se tak jeho osobn ptelstv sprofesorem Vladimrem Karfkem, znamenitm eskm architek-tem svtovho vhlasu.

Ivan Ruller stl uzrodu spoleenstv umlc, kter pijalo nzev Sdruen Q. Do jeho ad vstoupili napklad skvl architekti aprofesoi Bohuslav Fuchs aji vzpomenut Bedich Rozehnal. Podobn jako jin obansk iniciativy inezvisl innost tohoto sdruen se tehdejmu reimu stala nepo-hodlnou ana potku 70. let byla zakzna. Jeho stedn mylenka sdruovat umlce vak byla natolik siln, e po roce 1989 dolo kjeho obnov. Pan profesor je stle aktivn tak vBloku architekt avtvarnk zaloenm ped lety Karlem Pragrem.

Na konci osmdestch let, pokolikt u, se architekt Ivan Ruller projevil jako oban astaten se zapojil do hnut za osvobozen vznnho Vclava Havla. Kdy se stal signatem vzvy Nkolik vt, dal zeteln najevo, e ovci veejn neztrc zjem.

Na sv alma mater psob Ivan Ruller srzn dlouhmi pestvkami tm edest let. Ped-stavme jej proto jako uitele. Uit zaal u jako student. Vpohnutch padestch letech slouil pt rok jako asistent uprofesora Miroslava Kopivy, aby poslze, za napjat situace, kolu nedobrovoln opustil. Ikdy rozlouen sfakultou bylo bolestn, pan profesor otto dob nehovo shokost. Dky

sv optimistick povaze se nevracel zpt, ale snadj hledl do budoucna. Vstoupil tak do ivotn etapy, ve kter mohl rozvinout svj talent avytvoit obdivuhodn soubor architektonickch prac.

Kdy za nm po listopadu pili zstupci mladch architekt svzvou, aby se do koly vrtil, neodmtl. Akdy jej oslovili, aby se stal dkanem, nabdku pijal. Byla to dobr volba, svytyenm smrem, kterm se kola mohla ubrat. Nastal as spotencilem pzniv perspektivy, ale srezidui minulho reimu, snimi bylo nutno se rozejt. Kad den pinel adu komplikac azsadnch rozhod-nut, ze kter tehdej veden fakulty, pedevm vak dky svmu dkanovi, vylo se ct.

Pan profesor m ohromn dar m rd lovka. Za tch sedmadvacet popevratovch let, co je svzn sna fakultou, si knmu studenti vylapali irok chodnk. Je uitelem, knmu stle smuje zstup poslucha. Splnm zjmem ovc, snade-nm aradost vede diplomov prce, kol dokto-randy azased ve sttnicovch komisch. Pro jeho hlubok znalosti, tvr schopnosti, nevyerpateln optimismus, laskav amil vztah klidem, schopnost pomoci aporadit, radost ze ivota, ptelsk postoje amimodnou schopnost pekonvat pekky pat jak ustudent, tak imezi kolegy knejmilovanjm lenm akademick obce.

Prce Ivana Rullera, kter je autorizovanm architektem KA, dola uznn prostednictvm ady ocenn. Je dvojnsobnm nositelem Ceny Vladimra Karfka, prezident republiky mu udlil Medaili Za zsluhy ostt voblasti umn, je nositelem Zlat medaile VUT vBrn, Ceny Obce architekt, Ceny msta Brna amedaile Emila Belue udlen STU vBratislav.

Ven pane profesore, kvaim vzcnm narozeninm vm pejeme pevn zdrav, tst, spokojenost, aa vs snmi jet dlouho bav svt.

prof. Josef ChybkFA VUT vBrn aBlok architekt avtvarnk

Text je publikovn pi pleitosti vznamnho ivotnho jubilea prof. Ivana Rullera. Pedsta-venstvo KA vele spedsedou Ing. arch. Iva-nem Plickou alenov ostatnch orgn KA iKancele KA se pipojuj kblahopn.

18BULLETIN KA 4/16

Bienle soutn pehldky realizovanch staveb pod Evropsk unie aNadace Miese van der Rohe vBarcelon od roku 1988. Clem soute je vyzdvihnout p-nos evropskch architekt, sledovat, jak uplatuj nov koncepty atechnologie vpraxi, aporovnat kvalitu architektury vjednotlivch evropskch sttech.

Ze stovek nominac mezinrodn odborn porota nsledn vybere u okruh dl zhruba tyictku nejlepch evropskch staveb, kter budou nsledn pedstaveny vkatalogu ana vstav. Ztohoto potu porota vybr finalisty soute. Vsamotnm finle pak ur jednu stavbu, je zsk Cenu Evropsk unie za souasnou architekturu Mies van der Rohe Award, ajednu stavbu, kter udl Zvltn cenu pro zanajc architekty. Vsledky tto prestin ceny by mly bt znmy vkvtnu 2017.

KA a odbornci nominovali celkem 10 eskch stavebesk komora architekt jakoto

jedna zprofesnch organizac byla opt v z vyzvna knominovn nejlepch evropskch staveb. Krom stanovench profesnch organizac adalch odbor-nch instituc mohou stavby do soute nominovat vybran nezvisl experti zcel Evropy, kte se specializuj na souas-nou architekturu. Stavby za eskou republiku vybrali architekt aprogramov editel festivalu reSITE Osamu Okamura ateoretika architektury afredaktorka vydavatelstv Zlat ez Jana Tich. Instituce iexperti rozhoduj nezvisle na sob aorganiztorm soute dodvaj nominaci maximln pti nejlepch prac dokonench vletech 2015 a2016 na zem esk republiky, ppadn

kdekoliv vEU. Komora architekt sv stavby nominuje na zklad doporuen speciln odborn komise. Ta vletonm roce pracovala ve sloen Karolina Jir-kalov (teoretika architektury), Zuzana Morvkov (architektka apublicistka) aKarolna Vrnkov (publicistka). Defini-tivn seznam nominac nsledn schva-luje pedstavenstvo KA. Do soute oCenu Miese van der Rohe zasl esk republika sv nominace od roku 1997.

Ve vtu letonch nominac jsou dv stavby, na nich se shodli jak esk komora architekt, tak Osamu Okamura aJana Tich. Jsou jimi Pavilon zkladn koly vLbeznicch (Projektil Architekti) aArcheopark Pavlov zateliru Radko Kvta. Vobou ppadech se jedn ostavby zveejnch prostedk, kter by mly bt vdy pkladem zjmu sttu asamosprv okvalitn architekturu. Pipomeme, e prv veejn stavby aprostranstv vCen Evropsk unie za souasnou architekturu opakovan zskvaj ocenn. Nemus se pitom jednat jen ozpadn lensk stty EU. Mies van der Rohe Award 2015 si nap. odnesla Filharmonie vpolskm ttn, kter vznikla na zklad mezinrodn architektonick soute, je upodobnch zakzek pedstavuje osvden akvalitn zpsob vbru projektanta. Stavbu realizovali architekti Fabrizio Barozzi aAlberto Veiga. Nkolik eskch staveb se vtto soutn pehldce dostalo a mezi finalisty (jejich pehled naleznete ne), na vznamnj ocenn vak esk architektura stle ek.

Vnominacch jsou dle zastoupeny stavby, kter se dostaly do uho vbru esk ceny za architekturu 2016. Nominovn je idritel Hlavn ceny

Zen-Houses vLiberci od architekta Petra Stolna, kter pedstavuje elementrn, nicmn velmi kvalitn zpsob bydlen apotvrzuje, e za dobrou architekturou nemus nutn stt velk rozpoet. Mezi dalmi nominacemi, kter jsou veej-nosti znm zesk ceny za architekturu 2016, jsou iStezka voblacch vDoln Morav od architekta Zdeka Frnka nebo Vstupn budova arelu Punkevnch jeskyn vMoravskm krasu od ateliru Burian-Kivinka, kter vznikla na zklad architektonick soute.

Ti zcela rozdln pklady bydlen dle reprezentuj venkovsk usedlost Maneschowitz od A1 Architects, Dm vsadu vPraze-Kyjch od pka Architekti aRekonstrukce apstavba Vrbatovy boudy vKrkonoch od ateliru IXA. Vnominacch na Mies van der Rohe Award 2017 je tak zahrnuta obnova pivo-varu vLobi od RIOFRIO Architects. Jedn se ozchranu kulturn pamtky srene-sannm jdrem ze 17. stolet. Zmrem architekt je celkov adaptace arelu na mstn kulturn centrum aobroda vroby zdejho piva.

Posledn stavbou na zem esk republiky, kterou nominovala Slovensk komora architekt aslovensk kritika architektury Henrieta Moravkov, je Komunitn centrum Mj veskch Budjovicch. Stavbu, je byla realizovna na zklad architektonick soute, navrhl atelir SLLA Architects. Slovent architekti Miriam Likov aMichal Sulo si za komunitn centrum odnesli oborov ocenn Slovensk komory architekt CEZAAR 2015. Miriam Likov byla tak porotcem leton esk ceny za archi-tekturu.

ESK ARCHITEKTURA NOMINOVAN NA MIES VAN DER ROHE AWARD 2017

esk komora architekt avybran experti nominovali letos v z nejlep esk realizace poslednch dvou let do prestin mezinrodn soute Mies van der Rohe Award 2017. Komora doporuila kudlen Ceny Evropsk unie za souasnou architekturu pt projekt, Osamu Okamura takt pt dl aJana Tich ti stavby. Jedna znominac pochz ze zahrani, co pravidla soute tak umouj. Absolutn shoda KA aeskch expert panovala udvou realizac zkladn koly vLbeznicch aArcheoparku Pavlov. Na prestin evropskou cenu byl nominovn tak vtz 1. ronku esk ceny za architekturu: Atelir adm Zen-Houses.

19AKTUALITY

ESK NOMINACE PRO ROK 2017

Pavilon zkladn koly vLbeznicch Projektil architekti nominovali KA, Jana Tich a Osamu Okamura Foto: Andrea Thiel Lhotkov

Archeopark Pavlov Architektonick kancel Radko Kvt nominovali KA, Jana Tich a Osamu Okamura

Foto: G. Dvok

Venkovsk usedlost Maneschowitz (Maneovice) A1 Architects nominovala KA

Foto: archiv autor

Obnova pivovaru v Lobi u Mena RIOFRIO Architects nominovala KA

Foto: Andrea Thiel Lhotkov

Stezka v oblacch Frnek Architects nominovala KA

Foto: BoysPlayNice

Zen-Houses Petr Stoln Architekt nominovala Jana Tich Foto: Filip lapal

20BULLETIN KA 4/16

POHLED DO MINULCH RONK:esk stavby a et architekti ve finle Mies van der Rohe Award

1997 IPB Banka v Brn / Ale Burian, Gustav Kivinka 2001 MUZO v Praze / Stanislav Fiala / D3A 2003 Palc Euro v Praze / Petr Malinsk, Richard Doleal, Petr Burian, Michal Pokorn, Martin Kotk 2003 prchod valem Pranho mostu na Praskm hrad / Josef Pleskot 2005 Klter trapist v Novm Dvoe / John Pawson 2007 Obchodn dm Selfridges and Co., Birmingham / Jan Kaplick a Amanda Levete, Future Systems

Vstupn budova arelu Punkevnch jeskyn v Moravskm krasu Architektonick kancel Burian-Kivinka

nominoval Osamu Okamura

Foto: Filip lapal

Rekonstrukce a pstavba Vrbatovy boudy vKrkonoch IXA - Tom Hraden, Martin Prok, Klra Hraden, Benedikt Markel

nominoval Osamu Okamura

Foto: Benedikt Markel

Dm vsadu vPraze-Kyjch / pka Architekti

nominoval Osamu Okamura

Foto: archiv autora

Komunitn centrum Mj veskch Budjovicch / SLLA Architects

nominovala Slovensk komora architekt a Henrieta Moravkov

Foto: archiv autor

ESK NOMINACE PRO ROK 2017

21AKTUALITY

KA SE VYJADUJE KE STUDENTSK SOUTI OPLAVECKOU HALU NA PETYNCE

esk komora architekt od potku roku 2016 sleduje vvoj kolem investinho zmru M Praha 6 tkajcho se vstavby nov plaveck haly na Petynce varelu stvajcho koupalit. Aktuln stav tto vznamn veejn zakzky, kterou se mstsk st rozhodla realizovat ve spoluprci se studenty asodkazem na Soutn d KA, kter vak na ad mst poruuje, vede Komoru kpesvden, e tato forma zadn veejn zakzky neme pinst oekvanou kvalitu ani hospodrn vsledek.

esk komora architekt pitom ji vkvtnu 2016 informovala veden Prahy 6 oskutenosti, e nvrh plaveck haly povauje za nron kol, kter stu-denti nemohou plnohodnotn zpracovat. Dalm skalm je insledn rozpracovn nvrhu vze-lho ze studentsk soute. Ktto informaci dostala Komora odpov, e Praha 6 ji na zklad ady pedchozch studi podila vslednou technic-kou studii stavby aod student se oekv este-tick zpracovn vzhledu budovy. Tento postup je pro Komoru neakceptovateln, protoe kad budova pedstavuje uniktn celek, vnm ve se vm sou-vis. Tvaroslov budovy iztvrnn fasdy mus rea-govat na vnitn uspodn budovy atechnologie, aje tedy nanejv potebn, aby ob otzky eil jeden autor.

Plaveck stadiony pedmtem soutPlaveck asportovn arely jsou pitom

pomrn astm tmatem architektonickch sout. Na zklad vyzvan architektonick soute nap. vznikl bazn vLitomyli od studia DRNH, kter je jednm z63 nominovanch dl 1. ronku esk ceny za architekturu 2016. spnou realizac je tak Sportovn arel Blanice vjihoeskch Voda-nech. Zde se navc jedn onejrychleji realizovanou stavbu zarchitektonick soute: od vyhlen vsledk po kolaudaci objektu zde ubhl jedin rok. Sv vsledky m isout obazn vPsku, kde vtzn atelir aktuln pro msto pipravuje projektovou dokumentaci.

Soutn podmnky jsou diskriminan, porota nen vhodn sestavena, nejsou eena autorsk prvaVe vztahu ke studentsk souti Komora

Prahu 6 vsrpnu 2016 optovn upozornila na pro-blematick zpsob, jakm M ksouti pistoupila. Ten spov ve skutenosti, e sout, un Praha 6 deklarovala soulad spoadavky apodmnkami KA, m adu atribut neregulrn soute aje

vzsadnm rozporu se Soutnm dem KA, kter je vchozm podkladem pro podn architekto-nickch sout. Vporot nap. chyb nadpolovin vtina nezvislch odbornk, dle jsou zde nepimen nzk odmny pro vtze soute. Za diskriminan anedostaten transparentn pova-uje Komora omezen soutcch pouze na studenty Fakulty stavebn VUT vPraze. Nedostaten eena jsou rovn autorsk prva astnk soute.

Nesoulad se Soutnm dem KASoutn podmnky obsahuj adu chyb, jsou

vnich chybn pouita ustanoven, kter jsou pro studentskou sout bezpedmtn. Tvrzen, e sout je pipravena vsouladu spoadavky KA, je tedy zavdjc. Vi nekvalifikovanmu vyuit vzorovch soutnch podmnek anepravdivmu tvrzen je KA nucena se ohradit. Komora souasn upozoruje na zvan spoleensk rozmr, kdy by se studenti jakoto budouc architekti mli setkvat spodmnkami avzory odpovdajcmi vhradn stvajc legislativ, profesnm dm izsadm.

Nutnost dodrovn profesnch zsad projektovnesk komora architekt architektonick

soute dlouhodob prosazuje jako kvalitn atransparentn zpsob vbru projektanta. Jejich ekonomickou vhodnost nedvno potvrdila analza spolenosti EEIP Dopady architektonick praxe na ekonomiku R. Specializovan Pracovn skupina KA pro soute veejnm zadavatelm souasn nabz bezplatnou pomoc pi vyhlen architekto-nick soute.

Soulad estetick, technick i provozn strnkyPestoe poet architektonickch sout roste

(za rok 2016 bylo vyhleno ji 38 sout, dalch 18 jich KA svyhlaovateli konzultuje), nen jejich institut vyuit naplno. Zcelkovho potu veej-nch investic se stle jedn ovelmi zanedbateln procento. Pi prosazovn architektonickch sout pitom Komora nar na adu mt. Podpora sout uvyhlaovatel chyb nap. iproto, e se domnvaj, e architektonickou sout zskaj pouze esteticky hodnotnou stavbu. Principem architektonick soute je vak zskat nejlep een ipo strnce technick aprovozn. Dalm mtem je iasov nronost architektonick soute. Je sice pravda, e pprava soute vyaduje vt sil ne pprava vbrovho zen. Vsledkem je vak jednoznan definovan zadn, dky ktermu vyhlaovatel zsk ji pomrn detailn studii, m se nsledn zkrt doba realizace cel zakzky.

Tiskov zprva KA z20. z 2016

Korespondence KA tkajc se soute oplaveckou halu na Petynce je kdispozici na webu KA: www.cka.cz/cs/souteze/doporucujeme-souteze-stare.

22BULLETIN KA 4/16

MANUL MSTSK ARCHITEKT

esk komora architekt dlouhodob zdrazuje tma mstskho architekta, jen m vznamnou anenahraditelnou roli pi vzniku, rozvoji asprv lidskho sdla obce, msta. Na webovch strnkch Komory byla publikovna aktuln verze manulu fungovn mstskho architekta. Tento materil se stal zrove podkladem pro prvn publikaci nov edice KA, kterou pipravujeme. Dalmi vad se stanou metodiky kzadvn veejnch zakzek i standardm vkon.

Vmanulu se nejen zstupci politick reprezentace obce i msta mohou dozvdt, kdo je to vlastn mstsk architekt, co dl, vem me pomoci, kdo jm me bt, zda je jeho angaovn vbec legln aza jakch podmnek si ho me obec i msto najmout.

esk komora architekt je pipravena na tyto otzky odpovdat. Ale tak se spedstaviteli obce i msta osobn setkat akonzultovat monosti zaveden pozice mstskho / obecnho architekta tak, aby odpovdala konkrtnm podmnkm konkrtnho msta i obce sohledem na jejich velikost, specifick problmy amonosti. Je zejm, e uobce s250 obyvateli aukrajskho msta se budou modely fungovn mstskho architekta dosti liit. Ale smysl jejich role bude stejn.

Vzva k doplnn seznamu mstskch architektVesk republice existuje vsouasn dob

necel stovka mst aobc, kter ani by jim to kdokoliv nadil ji mstskho architekta maj. Seznam mstskch architekt je zveejnn na webo-vch strnkch KA. Prosme vechny autorizovan osoby, aby nm pomohly tento seznam doplnit. Pokud vykonvte funkci mstskho architekta anejste uvedeni na seznamu www.cka.cz/cs/pro--verejnou-spravu/mestsky-architekt, pihlaste se, prosm, na adrese cka@cka.cz, tel.: 727 812736.

Manul Mstsk architekt je ke staen na www.cka.cz/cs/pro-verejnou-spravu/mestsky-architekt.

KOMORA HOSTILA JEDNN ENACA V PRAZE

Druh leton jednn Evropsk st pslunch orgn varchitektue (ENACA) se uskutenilo 4. listopadu 2016 na pd prask Kancele KA. Pracovnho jednn se zastnilo ticet zahraninch len tto vznamn zahranin organizace, j pedsed Oga Mihlikov ze Slovensk komory architekt. Jednn se zastnil vzcn host, pedseda Evropsk rady architekt (ACE) Luciano Lazzari, snm se za KA pivtal pedseda Ivan Plicka. Za Komoru se jednn dle zastnila Marie pakov, sekret KA aTereza Michalov, sekret skupiny zahrani.

Vprbhu jednn se eila transpozice smr-nice oodbornch kvalifikacch PQD (Professional Qualifications Directive) do zkon jednotlivch lenskch zem. esk republika je jednou ze zem, vnich ji tato smrnice byla transponovna, ato novelou zkona ouznvn odborn kvalifikace, sinnost od 1. kvtna 2016. Dle byly prezentovny vsledky dotaznk Regulace profese aCeloivotn vzdlvn aakreditace, kter vyplovali jak lenov ACE, tak ENACA. KA se dotaznkovho eten rovn zastnila adotaznk vyplovala vkoordinaci sMMT ajeho Akreditan komis.

Praskho jednn ENACA se dle zastnila zstupkyn Ministerstva kolstv, mldee atlo-vchovy Markta Holekov, jej role spov vkoordinaci uznvn odbornch kvalifikac. Vrmci regulace profese se diskutovalo osvobod vykonvn profese vzahraninch sttech, kdy byl nmeckm reprezentantem pedstaven takzvan nmeck model. Poslednm, avak nemn dleitm bodem jednn bylo tma architektonick vzdlvn ajeho uznvn vzahraninch sttech. astnci jednn se vtto souvislosti podlili osv zkuenosti zdomovskch zem. Jednn probhalo vpozitivnm duchu snslednou podntnou diskus. Dal schzka Evropsk st pslunch orgn byla naplnovna na bezen 2017.

Tereza Michalovsekret PS Zahranin aktivity

23AKTUALITY

OTTA: KOMUNLN AKRAJSK ARCHITEKTURA

Vprostorch prask Kancele esk komory architekt se 20. jna 2016 uskutenila dal debata zcyklu OTTA (Oteven think tank architekt). Ji tradinm tmatem, ktermu se KA usilovn vnuje, byla komunln akraj-sk architektura. Na debat se seli nejen zstupci samosprv ainiciativ, ale tak mstt architekti, kte se na rozvoji naich sdel velkou mrou podlej. Hlavnmi okruhy diskuse byly pklady dobr praxe, architektonic-k soute aveejn zakzky obecn, mstsk/krajsk architekt, problematika zemnho plnovn apod.

Po uvtn architekta Petra Leka, garanta platformy OTTA, avodnch zkladnch dajch, vetn potu architektonickch sout, vtu mst se zjmem oarchitektonick soute amstskho architekta, upozornn na vldn Politiku architektury astavebn kultury atexty KA ktmatu politiky aarchitektury (Architektura pro komunln volby, Architektura pro krajsk volby aArchitektura pro venkov), je zpozice KA obsahuj deset bod krozvoji mst akraj, nsledovalo pt vstupnch prezentac.

PREZENTACE

Tom Zdvihal CBArchitekturaPoet architektonickch sout se odvj od

vle komunln politick reprezentace, jak dokazuje pklad sotva sedmitiscovch Vodan, kde jich bylo vminulosti uskutenno hned nkolik. Vodany se souasn mohou pochlubit nejrychleji postavenou stavbou zarchitektonick soute sportovn arel Blanice (1 rok). Bezesporu se tak jedn oskvl argument proti tvrzen, e sout me cel projekt vrazn zpomalit. Tom Zdvihal dle pokraoval ve srovnn eskho arakouskho prosted (zde pochz piblin 60 % staveb zarchitektonickch sout), za zajmav povauje draz na kvalitu staveb vRakousku iutechnickch budov (nap. hasisk stanice). Pedstaven byl pipravovan sbornk kvalitnch veejnch staveb vjinch echch ahornm Rakousku od roku 1993. Chyst se idal sbornk, tentokrt zamen na stedn echy aVorarlbersko.

Jan Hork radn msta Perov a mstsk architekt Ronova pod RadhotmArchitekt porovnval ob msta afunkci

mstskho architekta vnich. Hovoil oklov podpoe politik aosystematickm postupu pi een akc. Jako zsadn se jev podrobn harmono-gram plnovanch investic, kter by mly bt eeny vpedstihu. Souasn zdraznil, e nen mon se vrhnout pouze na dlouhodob een, st akc mus mt reln vsledky dve. Pome to nejen pi

komunikaci sveejnost, ale souasn to umouje nkter ztakto zskanch podklad uplatnit pro dal akomplexnj een. Podrobnji popsal svoji prci mstskho architekta. Vyzdvihl elnost zemnch studi, jimi msto podmiuje nov rozvoj vdalch oblastech.

Lena Mlejnkov starostka SemilStarostka pedstavila sbornk zarchitektonick

soute na novostavbu Matesk koly pod Vartou, do n se pihlsilo 66 tm. Starostka Semil dle vyzdvihla vznam kvalitnho Strategickho plnu, kter je zkladnm rozvrhem na nejdel dobu dopedu. Hovoila t oklovch osobch, je maj pi omsto na starosti. Zdraznila lohu vboru pro rozvoj msta astavebn komise pi kultivaci vstavby ve mst obecn apoadavku zemnho plnu na stavby projektovan architektem. Zmnila vznam stanoven hranice zastavitelnho zem, jej projednn sobany bylo bouliv, ale dky konkrtnm negativnm pkladm se podailo. Lena Mlejnkov souasn uvedla, e vznamn veejn investice se vyplat pedstavit veejnosti. Projedn-vn biotopu nap. pithlo velmi mlad publikum.

Jana Podzimkov radn Mnichova HraditRadn pedstavila akce, kter procesoval

mstsk architekt oteven architektonick sout na nmst, vyzvan sout na een Domu dt azapojen student FA VUT vPraze vetn workshopu pi prav mstsk ple uJizery. Upozornila na dleitost participace, kter se vMnichov Hraditi intenzivn vnuj. Zmnila t problm stetu sautorem ji rozpracovanho zemnho plnu.

Petra Trambov radn PskuRadn pedstavila akce msta sdrazem na

architektonick soute. Od novostaveb baznu (sreferendem kprvnmu rychle vzniklmu projektu), pes rekonstrukci Sladovny (a na jej tet st, kter m napravit nekoncepnost pedchozch etap), nmst (sdebatou nad vymstnm parkovn) aknihovny zbval koly po celkovou koncepci eky ve mst na toto tma Psek vptm roce plnuje architektonickou sout.

ZDISKUSE

Vnsledn debat vystupovali dal zastnn politici aarchitekti. Jednm zhlavnch tmat byl nap. zpsob hospodaen mst.

V Litvnov chystaj sout na mostStarostka Litvnova Kamila Blhov pedstavila

snahu okvalitn uchopen novch projekt ve mst, kter by pineslo kvalitativn zmnu. Nar vak na omezenou podporu ostatnch zastupitel. Prvn architektonickou sout ve mst bude nov most.

Problmy s hlednm mstskho architekta eskho Krumlova Mstostarosta eskho Krumlova Josef Her-

mann sdlil, e snahou msta je mt architekta

24BULLETIN KA 4/16

jak internho (ideln ve funkci vedoucho odboru rozvoje), tak externho, jen by plnil inovativn aparticipan lohu. Bohuel prvn vbrov zen na internho zamstnance skonilo nespn kvli nzkmu zjmu uchaze, nyn se rozjd hledn externho odbornka. Uvedl, e je tristn, e msto zaazen do seznamu UNESCO nem osobu, kter by systematicky peovala ojeho prosted, jak vrovin spoluprce spslunmi odbory vrmci pamtkov pe, tak zejmna vi obyvatelm msta.

Pozice vedoucho odboru a architekta msta by se nemla sluovat Znsledn diskuse vyplynulo, e je zsadn

rozdl mezi architektem na zamstnaneck pozici vedoucho odboru (nap. zemnho plnovn) aarchitektem msta, kter je extern poradn osobou. Nejev se snadn ani vhodn ob pozice slouit, nebo kad se tk do znan mry jinho obsahu prce. Byl zmnn pojem kreativn architekt, kterm byla mnna pozice externisty jako poradce akonzultanta.

V Koln zaal nov mstsk architekt psobit od zatku listopadu Podle starosty Kolna Vta Rakuana tak

konen zan systematick pe omsto. Prvn architektonick sout bude vypsna na een Prask ulice.

Stedoesk kraj plnuje zaveden pravidel architektonickch sout u vech krajskch investic Starosta Martin Kupka pochvlil spoluprci

sexternm obecnm architektem aflexibilitu jeho statutu. Kerstvm vsledkm voleb do zastupi-telstva Stedoeskho kraje uvedl, e spolen se STAN adalmi partnery smuj kprogramovmu prohlen, jeho soust bude zaveden pravidla architektonickch sout uvech krajskch investic do veejn vybavenosti apodmnka pizvn archi-tekta tak kliniovm, zejmna dopravnm stavbm. Za klov povauje pedvn pklad dobr praxe.

Malm obcm chyb dostaten finann i personln podpora Starosta Tehova David Hlouch upozornil na pro-

blm malch obc, kter se nemus dokat podpory od obc srozenou psobnost (ORP), do jejich psobnosti vmnoha ohledech spadaj asnimi mohou asto bt ve stetu zjm. ORP pak navc asto nedisponuj potebnmi finannmi alidskmi zdroji na adekvtn podporu svch obc. Prv pro tyto ppady by uvtal vt odbornou podporu kraje, napklad pomoc krajskho architekta. Zdraznil, e katastry malch obc tvo tm 80 % zem R amaj tak zsadn vliv na utven krajiny aprosted. Upozornil t na dleitost asovn akc na pkladu Vodan, kde mj. vlivem plinho zbru anaden novho veden msta pro promnu prosted dolo kzahlcen, vyerpn aknegativn reakci veejnosti.

Sporn kvalita zemnch pln Na komplikovanou diskusi nad architekto-

nickmi tmaty ikvalitou zadn zemnho plnu ijejich konenm zpracovnm upozornily mstsk architektka Klatov Eva Brandov stejn jako Kristna Jirsov. Jen na zklad kvalitnho zadn aaktivn asti veden msta i obce je mono obdret odpo-vdajc nvrh od architekta i urbanisty. Kristna Jirsov souasn uvedla, e mnoz architekti nejsou v oboru zemnho plnovn dostaten prokoleni.

Chyb osvta, vzdlvn politik i laick veejnostiZastupitelka Zdib Pavla Obornkov vid problm

vnedostaten osvt. Tak Petr Jirsek, mstosta-rosta Chlumce ust, hovoil onutnosti probudit zjem obyvatel, co se unich podailo pi nvrhu konverze kulturnho domu.

Mstsk architekt mus prokzat osobn kvality Ty by mly pevaovat nad otzkou jeho orga-

nizanho umstn. Doporueny byly strategick vbory sast vedoucch vbor. Mstsk architekt by ml bt tahounem agarantem vtiny podtmat zmnnch vtextu KA (viz www.cka.cz/cs/pro-ve-rejnou-spravu/mestsky-architekt).

Stavebn zkon podporuje pli podrobn zemn plny Ty pak ztrcej svoji strategickou lohu ablokuj

vypracovn regulanch pln azemnch studi.

Redakn krceno.

Cel zpis aprezentace jsou dostupn na www.cka.cz.

25AKTUALITY

ZPRVA SEKRETE OINNOSTI PRACOVNCH SKUPIN KANa kad jednn pedstavenstva KA pedkld sekret KA adu informac apodklad souvisejcch svkonem profese autorizovanch architekt. Mezi zsadn znich pat tak souhrnn zprva oinnosti jednotlivch pracov-nch skupin za uplynul obdob. Shrnu-jeme aktivity za srpenjen 2016.

Standardy a honoreProbhly schzky PS ohledn finalizace

metodiky pro zadvn veejnch zakzek, koordi-nace se KAIT asMMR, pprava vydn Standard, aktualizace apravy kalkulaky; pprava semin kmetodikm vkrajch, koordinace skraji, spolu-prce sPS Soute aprvnm oddlenm.

Probhla schzka na MMR ohledn dopracovn metodik pro ZVZ stermnem dokonen obecn sti do jna 2016 vnvaznosti na platnost novho ZVZ.

Pamtkov pe Smlouva ospoluprci sNP se zapracovanmi

pipomnkami NP je pipravena kpodpisu, pipomnky nejsou zsadnho charakteru, spe upesujc adoplujc.

Pprava obsahu konference stmatem Pamt-kov pe vnvaznosti na stavby pihlen do esk ceny za architekturu propojen sputov-n vstavou 1. ronku CA jaro 2017.

Legislativa Vydn Stanoviska KA kaktuln situaci

tkajc se zemnho plnovn vPraze. Svoln kulatho stolu na tma poteby stabi-

lizace prosted pro dokonen Metropolitnho plnu asituace vzemnm plnovn vPraze, podrobn viz s. 12. Novela stavebnho zkona nyn kprojednn vPoslaneck snmovn, vl-dou ji byla schvlena (zsadn zmny vypu-tno koordinovan zen, vrcen se kpvodnm pojmm, vyputn st vnvaznosti na nov projednvan zkon EIA, ponechno zmocnn Prahy vydvat vlastn PSP, co KA podpoila dopisem pedsedovi vldy avld R).

pln nov Stavebn zkon prce na tezch adefinovn hlavnch zsad abod dleitch pro KA.

Zkon EIA spravami po pipomnkovm -zen rozesln vupraven podob; KA uplatnila zsadn koncepn ikonkrtn pipomnky; KA bude MP zaslna upraven podoba zkona.

Zkon ovkonu povoln . 360/1992 Sb. rozjednan podpora Honor vsentu, otzka uplatnn pozmovacch nvrh sentor koordinace se KAIT.

Jednn sadem vldy problematika bezba-rirovch staveb aakce vsystmu celoivotnho vzdlvn KA, ast na koordinanm jednn vboru adu vldy.

Realizace srie semin adalch akc tkaj-cch se legislativy (spoluprce sKancel Ve-ejnho ochrnce, krajskmi ady, MMR) PSP, ZVZ, stavebn zkon, problematika povolovn staveb, problematika zemnho plnovn probhl semin PSP aje pipraven dal.

Zkon oznalcch vrmci pipomnkovho zen doplnno Ministerstvem spravedlnosti pro profesn komory stanoven kritri apodmnek pro jmenovn znalc.

Urbanismus Pprava celodenn konference na tma Mstsk

architekt dne 13. 12. 2016 vNrodnm technic-km muzeu definovn obsahu, jednotlivch blok askladba pednejcch apanelist.

Velk zjem odokument Mstsk architekt vyel proto jako 1. tisk nov edice KA ada Manuly; ped vytitnm dolo kaktualizaci textu pro manul iweb, doplnna byla st pro mal obce nsledn byla pipravena grafick podoba dokumentu amanul bude pipraven kdistribuci vtitn podob; zrove probhla kompletn aktualizace databze mstskch architekt Kancel KA.

Spoluprce sMMR na tvorb dotaznk kAP zaslna finln podoba zMMR, kter byla pedna lenm PS aprobh rozesln lenm KA, kte se vnuj zemnmu plnovn.

Spoluprce na Standardech tkajcch se zemnch pln aregulanch pln.

Krajinsk architektura eena aktuln podoba prce na Standardech

ahonorch aKalkulace, spoluprce sPS Standardy aHonore; prce na finln podob sti Standard.

Aktivn osvta ohledn kompetence autorizo-vanch osob pro obor krajinsk architektura vnvaznosti na vypisovn dotanch vzev aprogram souvisejcch soborem.

Spoluprce na akcch celoivotnho vzdlvn tkajcch se tmat krajinsk architektury.

Zahranin aktivity Jednn ENACA probhlo vptek 4. 11. 2016

vPraze viz s. 22. kolen ACE vrmci PROF/TRAC za KA se astnili D. Bork aR. Vrabe-lov; uzavena dohoda onslednch kolench pro leny Komory, informace budou vyuity ve spoluprci sastnky za KA ivpprav programu konference stmatem udritelnost.

Probh zatovn grantu, ACE zaslny kom-pletn podklady.

Soute Aktivn spoluprce na finalizaci metodiky pro

zadvn veejnch zakzek spracovn skupinou Standardy ahonore apprava sti semine vnvaznosti na soute pro kraje, msta aobce.

26BULLETIN KA 4/16

Konzultace aktulnch monch sout leny PS Soute.

Pprava kolen porotc akolen vyhlaova-tel sout (listopad, Brno) apprava kolen vPraze (asi nor 2017).

Poet doloek regulrnosti soute vzrostl na 36 (vroce 2015 bylo za cel rok 25 regulrnost, vroce 2014 celkem 42 avroce 2013 dohromady 39).

eena jedna neregulrn sout aproblema-tick sout pro studenty na plaveck arel Petynka vPraze 6 viz s. 21.

Vzdlvn Pprava tmat aobsahu celodenn akce na

tma architektura ve vzdlvn spoluprce se subjekty zabvajcmi se touto tematikou spoluprce MMT aspolupracujc nadace zalenn do kalende 2017.

Spoluprce akoordinace sMMT aMMR ohledn naplovn Politiky architektury, nvaznost na body, kde garantem jsou jednotliv resorty ve spoluprci sKA akolami probh vyhodnocen.

Spoluprce pracovn skupiny vnvaznosti na eskou cenu za architekturu se stednmi ko-lami vregionech osvtov avzdlvac akce, jejich tmatem budou vsledky 1. ronku CA vkonkrtnch regionech, koordinace sjednot-livmi kraji astednmi kolami, realizace jaro 2017.

Diskuse oaktuln otzce vztahu uznanho vzdln aprokazovn praxe pi autorizanch zkoukch, informovn oinnosti jednotlivch len pracovnch skupin vnvaznosti na jed-notliv stupn vzdlvn vetn celoivotnho vzdlvn.

Schzka pracovn skupiny vsledky Pehldky diplomovch prac.

Probhlo Grmium rektor adkan vysokch architektonickch astavebnch kol, hlavnm tmatem bylo promtnut aktulnch zmn legislativy do innosti vysokch kol abyla diskutovna otzka prokazovn praxe sohle-dem na jednotliv studijn programy vysokch kol suznanm nebo pbuznm vzdlnm; ast zstupc vysokch kol tak na vyhlen vsledk Pehldky diplomovch prac.

Zprvu sestavila Ing. arch. Marie pakov,sekret KA

ODHALENA PAMTN DESKA PAVLU VANDOVI

Na brnnsk Fakult architektury VUT byla 17. listopadu 2016 odhalena pamtn deska bvalmu studentu abojovnkovi proti komunistickmu reimu Pavlu vandovi, jeho tlo se nalo vjnu 1981 na dn propasti Macocha. Pavel vanda byl vminulosti opakovan nominovn na udlen Pocty KA.

Pavel vanda studoval FA VUT vBrn vletech 19781981. Vtto dob se zapojil do aktivit proti komu-nistickmu reimu, byl opakovan vyslchn StB. Jeho smrt se nikdy nepodailo jednoznan vyetit. Steori sebevrady se uhluboce vcho avyrov-nanho lovka mnoz dodnes nesmili. Vletonm roce byla Studentskou obc FA VUT SOFA uspo-dna sbrka na vytvoen pamtn desky, jejm auto-rem je Jan ebnek azaslouil se oni Roman Antl, kter na fakult studoval ve druh polovin 80. let.

Slavnostnho odhalen se zastnili krom matky asestry Pavla vandy tak bval spoluci adal zstupci veejnosti. Hlavn slovo pednesl spisovatel, novin absnk stejnho jmna Pavel vanda. Za KA vystoupil len pedstavenstva KA Vojtch Mencl, spoluky zastupoval Ivo Ondraka ana zvr promluvil Jan ebnek.

Foto: archiv Romana Antla

27AKTUALITY

YOUNG ARCHITECT AWARD 2016

Osm ronk soute student aarchitekt do 33 let m vtze. Nejlep ideov studie byly ocenny 20. z 2016 ji tradin pi mezinrodnm stavebnm veletrhu FOR ARCH. Zcelkem 76 pihlench studi na tma Architektura mimo as poslala porota do finle 18 prac. Nsledn ocenila sedm znich. Snominovanmi dly se me veejnost seznmit bhem putovn vstavy, kter odstartovala vernis na veletrhu FOR ARCH askon vdubnu 2017.

Clem soutn pehldky vyhlaovan ABF, a. s., bylo zskat architektonick aurbanistick studie, kter nenahl na archi-tekturu zist uitnho, technickho i estetickho hlediska, nbr jako na dla pibliujc architekturu kumn, bo mtus oarchitektue jako vhradn technick discipln. Tma leto-nho ronku Architektura mimo as vsob obsahuje hledn samotn podstaty architektury. Sout se konala 29. 2.20. 9. 2016. elem soutn pehldky je zmapovat tvorbu mladch zanajcch architekt, pomoci najt mladm tvrcm msto na souasn architektonick scn, zapojit je do tvorby kvalit-nho veejnho prostoru, piblit architekturu irok veejnosti apodpoit veejnou diskusi oarchitektue. Projekt byl realizo-vn sfinann podporou Ministerstva kultury, hl. m. Prahy, sta-tutrnch mst Ostravy aBrna.

Odborn porota ve sloen Zdenk Frnek (pedseda), Petr Hjek, Jakub Fier, Jana Hlavov aJosef Pechar hodnotila prce dle kvality architektonickho aurbanistickho een, vbru msta, koncepnosti akontextulnosti een, pnosu pro kva-litu ivotnho prosted, etrnosti achytrosti nvrhu, novtorstv aoriginality prce.

Studenti amlad architekti nevhali obtovat mnoho asu pedveden vlastn vize osvm pohledu na vyhlen tma. Leton ronk bylo vypsno tma ideov, kter je dle nzoru poroty obzvl vdnen dob hledn identity esk architek-tury velmi aktuln. Uvdomn si tohoto problmu probhalo na pozad zkuenost mladch architekt smezinrodnm kontex-tem. Porota byla pekvapena nevelkm mnostvm npaditch een, avak ta, kter porota hodnotila mezi nejlepmi, stla za to. Potvrdilo se tm, e opravdov talent nen nic bnho, akdo se takto projev, ml by dostvat dal ance, k pedseda poroty Zdenk Frnek.

Vce informac viz www.yaa.cz

Cena architekta Josefa Hlvky | Cena veejnosti Prce sfragmenty / Dita Mrzkov (AVU vPraze, Atelir architektonick tvorby / kola Emila Pikryla vedouc ateliru: Emil Pikryl)

Cena rektora VUT za koln prciKd varchitektue / Jakub Trka (FUA TU vLiberci, PROSTOR S vedouc ateliru: Jan Stoln)

Cena rektora TUL za koln prciProgramovateln hmota / Monika Rafajov (FA VUT vPraze, Atelir experimen-tln / Florin FLOW vedouc ateliru: Milo Florin)

Cena asopisu Modern obec za pnos k poslen pospolitosti obyvatel danho sdlaKaplnka vzkriesenia / Samuel Neton (nejedn se okoln projekt)

Cena asopisu ARCHITECT+ za inovativn a citliv pstup k eenAbsolutn absence / Norbert Obrl (FA VUT vBrn, stav prostorov tvorby vedouc ateliru: Barbora Poneov)

Cena asopisu ERA21 za kvalitn prezentaci zvolen architektonick mylenky, nikoliv v efektn grafick podob, ale ve smyslu sdlnosti, pesvdivosti a srozumitelnosti odborn i laick veejnostiAutentick msto / Vojtch Tecl (VUP vPraze, Architek-tura 2 vedouc ateliru: Ivan Kroupa)

TITUL YOUNG ARCHITECT AWARD 2016 | CENA CEGRA

Haydarpaa: Performance space, kolejit bvalho vlakovho ndra Haydarpaa, Istanbul, Turecko Autor: Michaela Beneov (Accademia di Architettura di Mendrisio, USI; Atelier Aires Mateus vedouc ateliru: Francisco Aires Mateus, Manuel Aires Mateus) Hodnocen poroty Siln, jednoduch a svobodn forma jako odpov na hledn podstaty divadla. Pipojen vaha dokld mnohovrstevnatost a usilovnost tohoto hledn, kter napluje zadn soutn pehldky. Nvrh byl porotou vybrn jako hold skvle zvldnut, vskutku sml archetypln architektonick form.

BULLETIN KA 4/16 28

KA ZVEEJNILA VZOROV SOUTN PODMNKY

esk komora architekt dlouhodob propaguje architektonick soute. Veejnm zadavatelm nabz konzultace apomoc sppravou sout. Pra-covn skupina KA pro soute souasn aktivn oslovuje jejich potenciln vyhlaovatele aupozor-uje na hlavn vhody tohoto postupu pi zadvn veejn zakzky, mezi n pat nap. vbr zvcero nvrh na zklad kvality, nikoliv ceny i transpa-rentnost celho procesu. Dal pomocnou rukou nabdnutou vyhlaovatelm je poskytnut vzorovch soutnch podmnek pro otevenou anov tak u sout onvrh pipraven podle novho zkona ozadvn veejnch zakzek. Vzory jsou od pro-since 2016 zveejnn na webovch strnkch KA vsekci Soute, vrubrice Jak pipravit sout?. Vsti vnovan specifikaci zakzky se vzorov sou-tn podmnky nap. obracej ktzv. kalkulakm, tedy programm pro stanoven pedpokldan hod-noty zakzky, kter KA zveejnila na konci roku 2014 aprbn tyto programy aktualizuje ipro specifick okruhy innosti architekt aprojektant. Kalkulaky jsou kdispozici na webu KA vsekci Pro veejnou sprvu avsekci Pro architekty. Ppra-vou modelovch soutnch podmnek Komora rea-guje na ast podnty ze strany vyhlaovatel iorga-niztor architektonickch sout. KA si od tohoto kroku slibuje zejmna zefektivnn celho procesu atak usnadnn ppravy soute pro vyhlaovatele.

www.cka.cz/cs/souteze/jak-pripravit-soutez/vzory-a-pravidla--soutezi

PUBLIKUJTE SV PRCE V RESPEKTU!

Nabdnte sv erstv realizace ke zveejnn redakci asopisu Respekt, kter kad tden uveej-uje fotografii jedn nov stavby. Novinka Karo-lna Vrnkov hled stavby, kter nabzej njak veobecn zajmav pbh nebo zkuenost a nejsou star ne rok. Tipy na vae nebo ciz realizace je mon zaslat na e-mail vrankova@respekt.cz.

OTTA ARCHITEKTURA ASPOLEENSK VDY

26. ledna 2016, 16 h esk komora architekt, Josefsk 34/6, Praha 6

Architektura se prvem nazv celostn discipl-nou, kter vyuv znalost mnoha pbuznch obor. Specifickou oblast ztchto pbuznch obor jsou spoleensk vdy. Je otzkou, nakolik archi-tekti sodbornky ze spoleenskch vd spolupra-cuj anakolik se potkvaj ina teoretick rovni. Debata Architektura aspoleensk vdy by mla bt takovm vykroenm architektonick obce smrem ktmto vdm. Smyslem tohoto setkn by mlo bt vyjasnn vzjemnch pedsudk adebata nad prvky, kter ns spojuj amohou bt pnosn pro ob strany ave vsledku rovn pro prosted, ve kterm ijeme.

Na setkn srden zveme architekty aodbornky ze spoleenskch vd, kte maj ospolenou debatu zjem.

ast na setkn potvrzujte na e-mailu iveta.konigsmarkova@cka.cz.

Dal informace: www.cka.cz www.facebook.com/CeskaKomoraArchitektu

29SERVIS

30BULLETIN KA 4/16

AKCE AZTITY

Upozorujeme na zajmav akce audlosti zoboru architektury. Nkter znich probhaj pod ztitou esk komory architekt. Kompletn seznam akc je dostupn na webu KA vsekci Svt architektury.

VstavaFA VUT 19762016

25. 11. 20168. 1. 2017

Galerie Jaroslava Fragnera, Betlmsk nm. 5a, Praha 1

Vstava pedstavuje 40 let obnoven samostatn Fakulty archi-tektury na praskm VUT. Kurtor Jan Stempel rekapituluje jej historii symbolickou formou vbru 40 staveb pedagog aabsol-vent koly, 66 osobnost zjejch ad ajmen 4389 absolvent, kte zde vuplynulch 40 letech studovali. Nvtvnk me porovnat zatky avsledky architektonick prce vybranch absolvent apedagog. Vizuln atraktivn je izptn srovnn grafickch styl atechnik zpracovn prezentac studentskch prac ajejich vvoje vuplynulm obdob a ksoudob pota-ov grafice. Vstavu dle dopluj momenty ze ivota koly ainnosti studentskho Spolku poslucha architektury, nov knin publikace pipraven pedagogy i absolventy koly adle dokumentrn film Hedviky Hlavkov Jednoduchej dm onov budov VUT ajej autorce Alen rmkov afilm Jany Chytilov Kritick idle: Rostislav vcha.

www.gjf.cz

Foto: archiv Galerie Jaroslava Fragnera

31SERVIS

Vstava SAUNA / ARCHITEKTURA POITKU

18. 1.10. 3. 2017

Galerie Jaroslava Fragnera, Betlmsk nm. 5a, Praha 1

Fenomn sauny jako relaxan proces ijako monost kvalitn aexperimentln architektury. Souasn realizace esk izahranin, site-specific instalace od studia H3T ped galeri.

www.gjf.cz

VstavaBET S DOMY

15. 3.30. 4. 2017 Galerie Jaroslava Fragnera, Betlmsk nm. 5a, Praha 1

Jubilejn vstava Davida Vvry sleduje nejen architektonick otisky autora, ale dotk se tak jeho ivotnch zkrut a poetic-kch avtvarnch pesah. Pedstav pedevm ptici realizac: Lvku vChebu, pestavbu tovrny Vertex na Mstskou knihovnu Hradec Krlov, vilu vJevanech, kapli Brzina arekonstrukci Mstskho divadla vKladn.

www.gjf.cz

Foto: archiv Galerie Jaroslava Fragnera

Foto: archiv Galerie Jaroslava Fragnera

32BULLETIN KA 4/16

VstavaET ARCHITEKTI A POTKY TURISTIKY NA CHORVATSKM JADRANU

27. 9. 201619. 3. 2017

Velk galerie sttnho zmku Hradec nad Moravic

Vstava pibliuje vce ne 20 kolemi sloenmi z projekt, skic a fotografi architektonick objekty z doby, kterou meme oznait jako potky turistickmu ruchu na chorvatskm pobe. Jedn se o hotely, vily, pravy nbe i pl, kter navrhli et anebo s eskmi zemmi zce spjat architekti pro oblast chorvatskho Jadranu. Nvtvnk vstavy se tak seznm s dly autor, mezi nimi zaujmou takov jmna jako Jan Kotra, Carl Seidl, Emil Krlek, Josef Schulz, Adolf Loos, Josef Hoffmann a dal, z nich mnoho bylo znmo z spnho psoben ve funkcch profesor na vznamnch kolch v Praze a Vdni. Vstavu organizuje Kabinet architektury a vznikla v roce 2015 z iniciativy Institutu pro turistiku v Zhebu, Sttnho archivu v Rijece a Velvyslanectv esk republiky v Zhebu.

Foto: archiv Kabinetu architektury

NOV KNIHY ARECENZE

Jn Stempel, Jan Jakub Tesa, Petr Pitk

99 DOM II

Vydal KANT (2016)

Vroce 2012 vyla kniha 99 dom, kter mapovala soukrom bydlen vesk republice. Aokamit si zskala jak laick publikum, tak architekty adal odbornky zoboru. Zatmco veejnost kvitovala sro-zumiteln tma, snm je snadn se ztotonit (kdo by si nechtl listovat inspirativnm katalogem toho nejlepho, co bylo vkategorii rodinnch dom uns nedvno postaveno?), obvykle kritick archi-tekty si publikace autor Jna Stempela aJana Jakuba Tesae zskala pedevm poctivou doku-mentac ve form fotografi, vkres apdorys. Technick dokumentace ke vem realizacm je sou-asn vyvedena ve stejnm mtku, co usnaduje vzjemn posouzen velikosti aprostorovho uspo-dn jednotlivch objekt.

Po spchu 99 dom zroku 2012 tedy nen divu, e se jeho pokraovn pojilo sadou oekvn. Szkou na jistotu se opt ukzalo tma knihy. Rodinn domy zkrtka thnou. Architekt do realizace soukromho domu vstupuje zrove jako host do dennho ivota azvyk jeho budoucch obyvatel. Izde tedy plat ona mantra: bez osvcenho investora dobr architektura nevznikne. Ztohoto dvodu byli na kest knihy pozvni nejen architekti, ale ijejich klienti. Vsledkem toti asto bv kompromis mezi pvodnm nvrhem aoekvnm klienta, co si autoi knihy velmi dobe uvdomuj. Rodinn domy jsou tak skvlm pkladem toho, jak architekturu vce piblit veejnosti. Ta je uns paradoxn zvykl soukrom bydlen druhch hodnotit vce ne stavby vznikl zveejnch investic. Tyto reflexe jsou vak velmi osobn azpohledu svch vlastnch preferenc, nikoliv relnch poteb uivatel dom. Vyplv ztoho, e esk spolenost se relevantn kritice architektury zatm stle u. Emotivn reakce vak alespo dvaj tuit, e architektura nen veejnosti zcela lhostejn.

Publikace 99 dom nabz tak pohled na to, jak si architektura vede vjednotlivch regionech. Souhrnn mapa ukazuje, e ve vbru architekt

33SERVIS

Ladislav Zikmund-Lender (ed.)

PROSTORY TOUHY

Vydala Galerie Jaroslava Fragnera (2016)

Prostory touhy: Je architektura sexy? Tak se jmeno-vala spn vstava, kterou v srpnu a z letonho roku nabdla Galerie Jar