ÚSTAV LESNICKÉ BOTANIKY, DENDROLOGIE A GEOBIOCENOLOGIE · ÚSTAV LESNICKÉ BOTANIKY, DENDROLOGIE...

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA

ÚSTAV LESNICKÉ BOTANIKY, DENDROLOGIE A GEOBIOCENOLOGIE

Problematika kontroly, údržby a rozvoje venkovních ploch s pohybem dětí

předškolního věku

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2016 Halasová Petra

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto práci: Problematika kontroly, údržby a rozvoje venkovních

ploch s pohybem dětí předškolního věku vypracovala samostatně a veškeré použité

prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje

práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve

znění pozdějších předpisů o vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon,

a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této

práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou

(subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční

smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný

příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:

PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych tímto poděkovala své vedoucí práce Ing. Zuzaně Špinlerové, Ph.D. za metodické

vedení při zpracování diplomové práce, za poskytnutí cenných rad a informací. Dále bych

ráda poděkovala paní Mgr. Petře Ondrašíkové za čas, který mi věnovala při rozhovoru

o zahradách MŠ v městské části Brno-střed.

Halasová Petra

Problematika kontroly, údržby a rozvoje venkovních ploch s pohybem dětí

předškolního věku

ABSTRAKT

Nezbytnou součástí intravilánu měst jsou plochy určené pro pohyb dětí. S provozem

těchto ploch v centru dění měst je spjata spousta problémů. Tato práce řeší problematiku

kontroly, údržby a rozvoje venkovních ploch s pohybem dětí předškolního věku

v městské části Brno-střed. Aktuální stav 15 zahrad MŠ a 25 dětských hřišť v městské

části Brno-střed byl celkově zhodnocen pomocí vlastní metodiky. Použitím této

metodiky lze určit, které zahrady mateřských škol, a která dětská hřiště jsou v nejhorším

stavu. Výsledkem je pak určení zahrad MŠ a dětských hřišť, k jejichž opravě, zlepšení

údržby či celkové rekonstrukci je nutné v rámci městské části přistoupit nejdříve. Do

hodnocení stavu zahrad MŠ a dětských hřišť byl zahrnut i pohled na dřeviny rostoucí na

těchto plochách z hlediska provozní bezpečnosti a jejich druhové vhodnosti. Součástí

práce byl průzkum způsobu financování údržby, oprav a rekonstrukcí řešených ploch,

včetně zpracování výčtu možných zdrojů financování právě v lokalitě městské části

Brno-střed.

Klí čová slova: dětská hřiště, zahrady mateřských škol, zařízení hřišť a zahrad MŠ,

zeleň na plochách s pohybem dětí, dotace, Brno-střed

The issue of control, maintenance and development of outdoor areas with the

movement of preschool children

ABSTRACT

An essential part of the urban area urban areas are intended for the movement of

children. With the operation of these areas in the center of cities is linked a lot of

problems. This work tackles the issue of control, maintenance and development of

outdoor areas with the movement of children of preschool age in the city of Brno-střed.

The current status of the 15 gardens of the KINDERGARTEN and 25 children's

playgrounds in the municipal district of Brno-střed was generally evaluated using its

own methodology. Using this methodology you can determine which garden nurseries,

and playgrounds are in the worst condition. The result is then the determination of the

gardens of the KINDERGARTEN and playgrounds, for which repair, maintenance

improvement or reconstruction is required under the city's part to proceed as soon as

possible. The evaluation of the condition of the gardens of KINDERGARTENS and

children's playgrounds has been included and look at the trees growing on these surfaces

from the point of view of operational safety and their generic suitability. Part of the

work of the survey was the method of financing the maintenance, repair and

reconstruction of the investigated areas, including the processing of the list of possible

sources of funding just in the locality of the city district Brno-střed.

Obsah

1. ÚVOD ......................................................................................................................... 12

2. CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 13 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................ 14

3.1. Dětské hřiště ........................................................................................................ 14

3.1.1. Z historie dětských hřišť .............................................................................. 14

3.1.2. Rozdělení hřišť ............................................................................................ 18

3.1.3. Umístění hřišť v urbanizovaném prostředí .................................................. 20

3.1.4. Význam a využívání hřišť ........................................................................... 21 3.1.5. Kritéria budování hřišť ................................................................................ 21

3.1.6. Zařízení dětských hřišť ................................................................................ 23

3.1.7. Zeleň na dětských hřištích ........................................................................... 24

3.1.8. Správa dětských hřišť .................................................................................. 25

3.1.9. Materiály používané k výrobě zařízení hřišť............................................... 30

3.2. Zahrada mateřské školy....................................................................................... 31

3.2.1. Z historie školních zahrad ........................................................................... 31 3.2.2. Význam zahrad při MŠ ................................................................................ 35

3.2.3. Budování zahrad MŠ ................................................................................... 35 3.2.4. Zařízení zahrad MŠ ..................................................................................... 37

3.2.5. Zeleň zahrad MŠ ......................................................................................... 38

3.2.5.1. Funkční poslání zeleně ve školních areálech ....................................... 39 3.2.6. Udržitelnost objektů školních zahrad .......................................................... 39 3.2.7. Údržba zahrad mateřských škol .................................................................. 40 3.2.8. Zařízení školních zahrad ............................................................................. 40

3.3. Financování budování, rozvoje a oprav dětských hřišť a zahrad MŠ ................. 42

4. METODIKA ............................................................................................................... 43 4.1. Sběr dat, práce v terénu ....................................................................................... 43

4.1.1. Charakteristika lokality Brno-střed ............................................................. 43 4.2. Dotazníkové šetření s vedením MŠ .................................................................... 45

4.3. Podrobný terénní záznam .................................................................................... 46 4.4. Celková analýza stavu dětských hřišť a zahrad MŠ ............................................ 49 4.5. Rozloha zahrad MŠ a dětských hřišť .................................................................. 49 4.6. Financování údržby, oprav a obnovy zahrad MŠ a dětských hřišť ..................... 50 4.7. Návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje řešených ploch ............................... 50

4.8. Určení obecných zásad a doporučení pro rozvoj a údržbu ploch s pohybem dětí předškolního věku ...................................................................................................... 50

5. VÝSLEDKY ............................................................................................................... 51 5.1. Výsledky dotazníkového šetření ......................................................................... 51 5.2. Výsledky podrobného terénního šetření v zahradách MŠ a na dětských hřištích v MČ Brno-střed ........................................................................................................... 56

5.2.1. Terénní záznam o stavu zahrad MŠ ............................................................. 56

5.2.2. Terénní záznam o stavu dětských hřišť ....................................................... 58 5.3. Celková analýza stavu dětských hřišť a zahrad MŠ v MČ Brno-střed ............... 59

5.3.1. Celková analýza stavu dětských hřišť ......................................................... 62 5.3.2. Celková analýza stavu zahrad MŠ ............................................................... 64

5.4. Rozloha zahrad MŠ a dětských hřišť .................................................................. 65 5.5. Financování údržby, oprav a obnovy zahrad MŠ a dětských hřišť ..................... 68

5.5.1. Výčet možných zdrojů financování údržby, oprav a rekonstrukcí zahrad MŠ

a dětských hřišť v MČ Brno-střed mimo využití financí z běžných rozpočtů ...... 72 5.5.1.1. Finanční podpora od nadací a fondů .................................................... 72

5.5.1.2. Firemní nadace a fondy ....................................................................... 78

5.5.1.3. Grantové programy krajských úřadů – regionální působnost .............. 80

5.5.1.4. Grantové programy magistrátů a obecních úřadů – regionální působnost .......................................................................................................... 80 5.5.1.5. Ostatní .................................................................................................. 81

5.6. Návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje řešených ploch ............................... 82

5.7. Určení obecných zásad a doporučení pro rozvoj a údržbu ploch s pohybem dětí předškolního věku ...................................................................................................... 84

6. DISKUZE ................................................................................................................... 88 7. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 91 8. SUMMARY ................................................................................................................ 92 9. POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ............................................................................ 93

PŘÍLOHY

Příloha 1: Terénní záznamy o stavu zahrad MŠ v MČ Brno-střed

Příloha 2: Terénní záznamy o stavu dětských hřišť v MČ Brno-střed

Příloha 3: Záznam z rozhovoru se zřizovatelem mateřských škol v MČ Brno-střed

Příloha 4: Záznam z rozhovoru s provozovatelem dětských hřišť v parcích v MČ Brno-

střed

Seznam zkratek

MŠ = mateřská škola

MČ = městská část

HP = herní prvek(y)

AOPK = Agentura ochrany přírody a krajiny

VŘ = výchovný řez

ZŘ = zdravotní řez

BŘ = bezpečnostní řez

RŘ = redukční řez

EU =Evropská unie

EVVO = ekologická výchova, vzdělávání a osvěta

sp. = druh daného rodu

Seznam obrázků

Obr. 1 Prefabrikované herní prvky z kovových trubek (Supuka, Feriancová a kol.,

2008), str. 15

Obr. 2 Typizované hřiště vyrobené ze dřeva a plastu (Supuka, Feriancová a kol.,

2008), str. 16

Obr. 3 Fotografie modulového síťového hřiště (foto autor, 2016), str. 17

Obr. 4 Parkurové hřiště pro dospívající děti a mládež (foto autor, 2016), str. 19

Obr. 5 Originální hřiště (foto autor, 2016), str. 23

Obr. 6 Typizované hřiště (foto autor, 2016), str. 23

Obr. 7 Použití vrbového proutí na dětských hřištích (Gründer, Schäfer, 2010), str. 25

Obr. 8 Označení certifikovaného herního prvku (foto autor, 2016), str. 26

Obr. 9 Balvaniště v zahradě MŠ (foto autor, 2016), str. 30

Obr. 10 Škola mateřská - zábava na hřišti (Strejčková a kol., 2005), str. 32

Obr. 11 Doporučené schéma školní zahrady z roku 1903 (Baroš. Barošová a kol.,

2014), str. 34

Obr. 12 Vyčlenění jednotlivých prostranství pro různé věkové kategorie je patrné už na

plánu zahradních úprav u mateřské školy z roku 1958 (Novotný, 1958), str. 37

Obr. 13 Zelený domeček pro děti (Rasper, 2014), str. 41

Obr. 14 Mělká vodní tůňka (Supuka, Feriancová a kol., 2008), str. 41

Obr. 15 Originální lavice pro děti (foto autor, 2016), str. 42

Obr. 16 Poloha Brna ve střední Evropě (http://korona.geog.uni-heidelberg.de), str. 43

Obr. 17 Poloha Brna v Jihomoravském kraji (https://mapy.cz), str. 44

Obr. 18 Městská část Brno střed (https://mapy.cz), str. 45

Obr. 19 Dotazník pro vedení MŠ (autor), str. 46

Obr. 20 Tabulka k hodnocení aktuálního stavu zahrad MŠ a dětských hřišť s ukázkou

způsobu hodnocení, (autor) str. 49

Obr. 21 Graf: Spokojenost uživatelů s velikostí a stavem zahrad MŠ , (autor) str. 53

Obr. 22 Graf: Chybějící prvky v zahradách MŠ (autor) str. 54

Obr. 24 Graf: Nejčastější závady na herních prvcích (autor) str. 55

Obr. 25 Prašný uhutněný povrch v zahradě MŠ (foto autor) str. 57

Obr. 26 Dopadové plochy v dobrém stavu (foto autor) str. 58

Obr. 27 Chybějící vrstva dopadové plochy (foto autor) str. 58

Obr. 28 Graf vyjadřující celkový stav dětských hřišť v MČ Brno-střed (autor) str. 63

Obr. 29 Graf vyjadřující celkový stav zahrad MŠ v MČ Brno-střed (autor) str. 65

Obr. 30 Graf vyjadřující způsoby financování údržby a obnovy zahrad MŠ v MČ Brno -

střed (autor) str. 68

Seznam tabulek

Tab. 1 Kategorizace dřevin pro použití na plochy s pohybem dětí (autor), str. 48

Tab. 2 Seznam navštívených dětských hřišť a zahrad MŠ v MČ Brno-střed

(autor), str. 51

Tab. 3 Výsledky dotazníkového šetření v zahradách MŠ (autor), str. 53

Tab. 4 Kdo provádí údržbu zahrad MŠ (autor), str. 55

Tab. 5 Záznam o stavu zahrady MŠ 1 (autor), str. 57

Tab. 6 Záznam o stavu dětského hřiště (autor), str. 58

Tab. 7 Celková analýza stavu dětských hřišť v MČ Brno-střed (autor), str. 62

Tab. 8 Celková analýza aktuálního stavu zahrad MŠ v MČ Brno-střed (autor), str. 64

Tab. 9 Rozloha zahrad MŠ v MČ Brno-střed (autor), str. 66

Tab. 10 Rozloha dětských hřišť v MČ Brno-střed (autor), str. 67

Tab. 11 Orientační nacenění prací a materiálu – zařízení dětských hřišť a zahrad MŠ

(autor), str. 70

Tab. 12 Orientační nacenění prací a materiálu dle ceníku AOPK – zeleň v intravilánu

měst (autor), str. 71, 72

Tab. 13 Návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje zahrad MŠ v MČ Brno-střed

(autor), str. 82

Tab. 14 Návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje dětských hřišť v MČ Brno-střed

(autor), str. 83, 84

12

1. ÚVOD Pohyb ve volné krajině lesostepního charakteru je často uváděn jako ideální

a nejpřirozenější prostředí pro život živočišného druhu Homo sapiens sapiens. Avšak

neprostupný, často monokulturní, les vysokých bytových domů lesostepní krajinu

nepřipomíná ani vzdáleně. Natož pak malé nuzné dětské hřiště, které by mělo být pro

naše děti ideálním světem poskytujícím rozmanité podněty ke správnému vývoji mozku,

jehož potenciální kapacita nás řadí právě k druhu Homo sapiens sapiens.

Právě malá až příliš sofistikovaná hřiště ve středu města Brna jsou s o něco většími

zahradami mateřských škol tématem této práce.

Problematikou dětských hřišť se například již v roce 1958 zabýval pan Novotný ve své

knize Zeleň ve městě, kde upozorňuje na to, že hřiště mají dětem nahradit přirozené

venkovské prostředí, kde mají možnost honit se, skákat, házet míčem, kopat, rýt, vozit

zem, písek, stavět z kamene, cihel, dělat rybníčky, hráze, vše tak aby hraní dětí bylo

svobodné (Novotný, 1958).

Nepostradatelnou součástí dětských hřišť a zahrad MŠ je také zeleň. Zeleň na dětských

hřištích a v zahradách MŠ je mnohdy pro děti žijící ve vysoce urbanizovaném prostoru

měst jednou z mála příležitostí, jak se dostat do kontaktu s přírodou. S existencí zeleně

na těchto místech jsou však spojeny i některé problémy nejčastěji vzniklé špatným

výběrem druhu dřeviny či nedostatečnou péčí. Z těchto důvodů je třeba zamýšlet se nad

tím, jaké dřeviny na plochy s pohybem dětí vysazovat a jak se o ně starat, tak aby byly

bezpečné a poskytly dětem možnost poznání.

13

2. CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je zabývat se stavem, kontrolou a údržbou venkovních

ploch s pohybem dětí předškolního věku v městské části Brno-střed.

Vytvořit metodiku hodnocení stavu těchto ploch na základě studia odborné literatury

a praktických poznatků získaných při práci v terénu.

Ověřit metodiku hodnocení stavu venkovních ploch s pohybem dětí v městské části

Brno-střed a navrhnout koncept kontroly, údržby a rozvoje řešených ploch, včetně

příkladu finančního ohodnocení.

Zformulovat obecné zásady a doporučení pro rozvoj a údržbu ploch s pohybem dětí

předškolního věku.

Práce má sloužit jako podklad k dalšímu řešení problematiky stavu venkovních ploch

s pohybem dětí předškolního věku.

14

3. LITERÁRNÍ P ŘEHLED

3.1. Dětské hřiště O venkovním prostoru určeném pro pohyb dětí v urbanizovaném prostředí, tedy

o prostoru dětského hřiště, je ve skriptech Krajinná rekreologie I (Schneider, Fialová,

Vyskot, 2008) uvedeno: ,,Dětské hřiště je vymezené prostranství, kde se mohou děti

volně pohybovat a využívat všech statických nemovitých objektů (prolézačky,

pískoviště, …) k vyhovění svých momentálních nálad a nápadů realizovatelných

v rámci možností a určení hřiště.“

V díle Vegetačné štruktury v sídlach (Supuka, Feriancová a kol., 2008) je psáno, že

dětská hřiště svoji koncepcí a vybavením musí nejen vyhovovat různorodé pohybové

činnosti, ale také mají děti vybízet k novým nápadům a hrám. Dětská hřiště jsou

navrhována pro různé věkové kategorie dětí, čemuž odpovídá i jejich vybavení.

Jednotlivé prvky musí být z kvalitních materiálů a musí být pravidelně udržovány.

3.1.1. Z historie dětských hřišť Postupným vývojem dětských hřišť vznikly různé tvůrčí přístupy a typy hřišť. Od těch

klasických až po speciální, málo častá, jako jsou vodní hřiště se stojatou, tryskající

a tekoucí vodou. Častá jsou hřiště dopravní, s oblibou budovaná v bývalém východním

bloku (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

Ve 20. století vnikala občas hřiště ve vnitroblocích s trávníkovou plochou, pískovištěm,

někdy brodištěm, sprchou, lavicemi, houpačkou a jinými zařízeními pro nejmenší děti,

které zde byly chráněny před úrazem a nebezpečím na ulici. Důležité bylo, aby prostor

vnitrobloku byl dostatečně volný, provzdušněný, prosluněný a zároveň částečně

zastíněný. Nutné bylo tyto prostory udržovat, vyměňovat písek v pískovištích, ošetřovat

trávník, zalévat rostliny, kropit hrací plochy a celkově udržovat čistotu celého objektu.

Budování hřišť pro hlučnější školou povinné děti ve vnitroblocích nebylo žádoucí

(Novotný, 1958).

15

Za zmínku stojí stavební, dobrodružná a tzv. robinzonská hřiště budovaná ve 30. letech

20. století. Jejich průkopníkem byl dánský architekt Sorensen. Na těchto hřištích rozvíjí

děti především svoji pracovní zručnost (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

Po 2. světové válce byla na sídlištích s oblibou budována hřiště z prefabrikovaných

herních prvků z kovových trubek (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

Veřejné hřiště pro obvod s 1 000 dětmi by v 60. letech 20. století mělo mít rozlohu

ideálně 5 000 m2 (Novotný, 1958).

Popis správného hřiště z roku 1958 uvedený v díle Zeleň ve městě (Novotný, 1958)

Správné dětské hřiště by mělo být zařízené na hraní a zaměstnání všeho druhu. Na

hřišti mají mít děti možnost honit se, skákat, házet míčem, kopat, rýt, vozit zem,

písek, stavět z kamene, cihel, dělat rybní čky, hráze, vše tak aby hraní dětí bylo

svobodné. Hřiště mají dětem nahradit přirozené venkovské prostředí a musí mít tak

dostatečnou rozlohu, nejlépe kolem 1 ha.

Samo místo pro hřiště má být na volném prostranství s proudícím vzduchem, ale ne

větrné. Chráněné má být ze severní a západní strany. Tvar může mít libovolný. Lépe

nepravidelný s mírně zvlněným terénem. Pokud je hřiště pravidelného tvaru, je vhodné

na něm vytvořit rozmanité plochy a zákoutí. Důležitým mobiliářem jsou stolky a lavice

pro kreslení a stolní hry. Povrchy hřišť mají být travnaté i pískové v poměru 3:1.

Obr. 1 Prefabrikované herní prvky z kovových trubek (Supuka, Feriancová a kol., 2008)

16

Vhodné je ohraničení hřiště nižšími keři a přítomnost větších stínících dřevin. Hřiště

není vhodné zakládat na vlhkých a podmáčených lokalitách, aby voda po dešti

nezůstávala na povrchu. Další důležitou součástí hřišť je voda. Nejideálnější je

přirozená vodoteč nebo rybník, častěji se však vodní zařízení (brodiště se šikmým

dnem, sprchy, umělé stružky s tekoucí vodou, …) musí budovat. Nepostradatelná jsou

pískoviště různých tvarů a velikosti. Lákavější jsou pro děti pískoviště nepravidelná

s dalšími možnostmi hraní. Na hřišti má být dostatek jednoduchých lavic pro děti

a s odpočívadly pro dozor.

Hřiště má být situováno v nejklidnější části sadu a odděleno stromovou stěnou, která má

chránit před větry, prachem a hlukem, nesmí však hřiště příliš zastínit. Uvnitř hřiště se

stromy musí sázet s rozmyslem. Keřů využíváme pro oddělení pískových ploch od

trávníkových, k maskování staveb a hřišťového příslušenství. Křoviny volíme nelákavé,

odolné proti poškození, beztrnné. Oplocení hřišť by mělo být provedeno z živých

stříhaných plotů, je-li nutné oplocení vyšší, tak z drátěného pletiva z obou stran

osázeného stromy a keři, případně porostlé popínavými rostlinami. Vchod na hřiště by

měl být jen jeden, nejlépe na noc uzavíratelný.

Obr. 2 Typizované hřiště vyrobené ze dřeva a plastu (Supuka, Feriancová a kol., 2008)

17

V 70. letech minulého století se v Severní Americe a západní Evropě preferoval trend

„otevřených“ dětských hřišť (HighScope), který spočíval v rozdělení prostoru dětského

hřiště na části s odlišným použitím různých materiálů, forem a herních aktivit. Tato

hřiště poskytují dětem možnost si vybrat konkrétní herní prostor a po čase změnit herní

aktivitu (z dynamické pohybové hry je možné přejít ke statickým hrám, kreslení, …)

(Supuka, Feriancová a kol., 2008).

Po otevření trhu od roku 1989 k nám začala pronikat typizovaná hřiště ze západní

Evropy. Hlavním použitým materiálem bylo opracované dřevo a plast.

Velmi oblíbenými typizovanými hřišti jsou modulová síťová hřiště z ocelových lan.

Jejich nevýhodou je, kromě vysoké pořizovací ceny, určitá sterilnost zpracování.

Reakcí na tyto standardní hřiště je budování originálních dětských hřišť tvořených

atypickými herními prvky. Tato hřiště vznikají při vzájemné spolupráci zahradníků

a architektů. Živá a moderní je koncepce „nedokončeného hřiště“ – vlastní hřiště

představuje prostor se základním herním vybavením, v němž je dětem ve spolupráci

s rodiči umožněno tento prostor přetvářet a neustále přizpůsobovat svým potřebám


Obr. 3 Fotografie modulového síťového hřiště (foto autor, 2016)

18

3.1.2. Rozdělení hřišť

Schneider, Fialová, Vyskot (2009) uvádí rozdělení hřišť takto:

Hřiště pro děti od 3 do 6 let

Plocha tohoto hřiště by měla odpovídat počtu 0,5 m2/obyvatele, nejčastější velikost je

cca 150 m2 (min 25 m2) a docházková vzdálenost je podmíněna akustickým a vizuálním

kontaktem s dozorem, ideálně 100 m od bydliště. U hřišť tohoto typu je kladen důraz na

hygienu, pořádek a čistotu.

Vybavení hřišť pro děti od 3 do 6 let:

– větší rovná mlatová či travnatá plocha, nerovný terén v kombinaci s výsadbou dřevin

– průlezky a konstrukce pro pohybové aktivity

– pískoviště a jízdní dráha pro tříkolky

– zákoutí s lavičkami a stolky pro klidné hry

– úkryt za nepohody a sezení pro dozor

Hřiště pro děti školního věku (6-14 let)

Tato hřiště bývají větší, cca 1000 m2 (min 450 m2). Velikost by měla odpovídat počtu

0,5 m2/obyvatele. Důležité je umístění mimo klidovou zónu v sociálně kontrolovaném

prostoru s docházkovou vzdáleností do 500 m od místa bydliště.

Vybavení hřišť pro děti od 6 do 14 let:

– rovná plocha pro pohybové hry, cvičení a kolečkové bruslení

– nerovný terén většího rozsahu s výškovými i sklonovými rozdíly v kombinaci

s výsadbou zeleně pro různorodé hry

– pískoviště

– jízdní dráha, někdy i U rampa pro jízdu na koloběžkách, kolech

– klidné místo pro společenské hry

Hřiště pro dospívající a mládež

Jedná se o specializovaná hřiště specifikovaná v občanském vybavení sídla. Plocha

hřiště by měla odpovídat počtu 1 m2/obyvatele. Nejčastější velikost je cca 2 000 m2

(min 600 m2) a docházková vzdálenost max. 1 000 m (Schneider, Fialová, Vyskot,

2009).

19

V díle Vegetačné štruktury v sídlach (Supuka, Feriancová a kol., 2008) jsou hřiště pro

větší děti popsána takto: „Jedná se o hřiště pro větší děti přizpůsobená jejich psychické

a fyzické vyspělosti. Nejčastěji je tvoří větší soubory ploch situované 15-20 minut od

obydlí poskytující dostatečný prostor pro pohybové hry. Většinou jsou doplněna

plochami pro míčové hry, pro jízdu na kolečkových bruslích, na kolech, …“

Ostatní hřiště

Ostatní hřiště se dělí na víceúčelové plochy a vyhrazená hřiště sportovních klubů

s celoměstský charakterem bez přímé vazby na bydliště a docházkovou vzdálenost.

Druhově ostatní hřiště patří mezi typ občanského vybavení (Schneider, Fialová, Vyskot,

2009).

Novotný (1958) dětská hřiště rozděluje na batoliště a rejdiště. Nejmenším typem hřiště

pro nejmenší děti je tak zvané batoliště, jehož součástí je ohrazené pískoviště,

houpačky a lavice pro dozor dětí. V zájmu zdraví dětí by mělo být jedno nebo více

takových hřišť umístěno v každém sadu, (dnes asi parčíku či na zelené ploše blízko

obytných domů).

Obr. 4 Parkurové hřiště pro dospívající děti a mládež (foto autor, 2016)

20

Hřiště o velikosti 1 000 až 5 000 m2 pro děti do 12 let se nazývala rejdiště. Tento typ

hřiště má mimo oddělení pro batolata také brodiště, sprchy, pískové i trávníkové plochy

pro běžné dětské hry, skluzavky, kolotoče, koloběžkovou dráhu, dostatek lavic a stolků.

V případě připojení na kanalizaci a vodovod, na nich bývají i umývárny a záchody.

3.1.3. Umístění hřišť v urbanizovaném prostředí Optimální rozmístění dětských hřišť souvisí s koncepcí urbanistického řešení obce

a jejich částí. Poloha hřiště je závislá na hustotě obyvatelstva dané lokality, na

docházkové vzdálenosti a na celospolečenském významu. Umístění hřišť by mělo být

řešeno v rámci územního plánu (Schneider, Fialová, Vyskot, 2009).

V díle Vegetačné štruktury v sídlach (Supuka, Feriancová a kol., 2008) je uváděno:

„Právě v území s vyšší koncentrací obyvatel je nedostatek vhodného místa na hraní pro

děti a mládež. Řešením je vymezení zón každodenní rekreace v bezprostředním zázemí

bydlení bezbariérově přístupných a chráněných ve formě regulace zástavby.“

Poloha hřiště je také závislá na tom, pro koho je hřiště určeno. Hřiště pro předškolní děti

by měla být situována na dohled z bytu v nehlučném prostředí. Ostatní hřiště pro větší

děti a mládež by naopak měla být situována mimo klidové zóny.

Hřiště je vhodné budovat na velkých rovných plochách, svažité pozemky nejsou

preferovány. Budování hřišť ve svažitém terénu je technicky i finančně náročnější

(Schneider, Fialová, Vyskot, 2009).

Nevhodné je hřiště umisťovat v blízkosti železnic, hlučných průmyslových závodů,

u dálnic (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

Pro umístění sportovně zaměřených hřišť pro větší děti a mládež jsou rozhodující

klimatické podmínky. Tato hřiště by neměla být vystavěna v průmyslových zónách a na

návětrné straně od podniků produkujících škodlivé exhaláty a zápach. Při jejich

situování je třeba brát v úvahu směr převládajících větrů, síla větru, prašnost, hluk a čas

oslunění, který má být nejméně 3 hodiny denně v době od 9:00 do 17:00 hodin v období

od 15. 3. do 15. 10 (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

21

3.1.4. Význam a využívání hřišť

Dětská hřiště jsou řazena mezi sportovně rekreační stavby nekryté sloužící pro

pohybovou rekreaci jak povinnou, tak i neorganizovanou. Do této skupiny staveb patří

také hřiště sportovní, areály zdraví, nekryté stadiony a nekrytá koupaliště. Veřejně

přístupná hřiště, která jsou nejčastěji součástí městských parků, je možné řadit mezi

zeleň veřejnou (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

Hřiště mají zvláště velký význam v případech hromadného bydlení, kde hustota

obyvatel přesahuje u nové zástavby 233 obyvatel/ha. Využívání hřišť je součástí

každodenní rekreace.

Potřeba existence volně přístupných hřišť vychází z požadavků na fyzické zdraví

a psychické potřeby dětí a mládeže (Schneider, Fialová, Vyskot, 2009).

Supuka, Feriancová a kol. (2008) uvádí, že dětská hřiště plní několik funkcí. Především

by měla být bezpečným prostorem pro nerušenou hru a smysluplné trávení volného času

dětí. Dětské hřiště často zvláště ve městech bývá prvním externím „domovním“

prostředím, ve kterém děti získávají elementární informace o okolním světě. Hřiště by

mělo poskytovat širokou škálu herních možností a vytvářet tak základní podmínky

pro zdravý psychický, fyzický a sociální vývin dětí. Dětské hřiště je také místem

univerzální sociální komunikace. Jako součást urbanistické struktury se dětské hřiště

podílí i na celkové estetizaci a humanizaci urbanizovaného prostoru. Může se stát

dominantou, orientačním prvkem nebo symbolem konkrétní zóny. Přítomná zeleň plní

funkci environmentální a mikroklimatickou.

3.1.5. Kritéria budování hřišť Při budování dětských hřišť je nezbytné řídit se platnými bezpečnostními předpisy. Už

při volbě stanoviště je třeba zvažovat bezpečnost místa samotného a bezpečnost

přístupové cesty. Vzdálenost a případné překážky křižující přístupovou cestu na hřiště

nesmí svoji náročností přesahovat schopnosti cílové skupiny dětí. Praxe dokazuje, že při

vzdálenosti nad 400 m návštěvnost hřiště výrazně klesá. Optimální docházková

vzdálenost je 100 m od bytu, přesáhnout by neměla 200 m. Dalším rozhodujícím

kritériem je určení rozlohy hřiště podle nároků cílové skupiny na herní a pohybové

aktivity (počet uživatelů, periodicita a délka pobytu dětí na hřišti, věk a stupeň

psychosomatické a sociální vyspělosti).

22

Hřiště by měla být osluněná alespoň v období od 1. března do 14. října nejméně

4 hodiny denně a to mezi 9.00 až 16.00 hodinou. Prostorová kvalita hřiště je ovlivněna

původními podmínkami stanoviště (poloha, rozloha, terén) a jejich případnou úpravou,

způsobem členění prostoru, světelnými poměry a také vizuálním dojmem celého hřiště.

Důležité je vhodné vybavení hřišť a jejich nerušený provoz (Supuka, Feriancová a kol.,

2008).

Plocha dětského hřiště je ve slovenském díle Vegetačné štruktury v sídlach (Supuka,

Feriancová a kol., 2008) řazena k základnímu vybavení obytné zóny a určuje ji ukazatel

1,5 m2/obyv.

Z této plochy připadá na hřiště pro:

– děti předškolního věku do 3 let 0,2 m2

– děti předškolního věku od 3 do 6 let 0,3 m2

– děti mladšího školního věku od 6 do 11 let 0,5 m2

– ostatní děti a mládež od 11 do 15 let 0,5 m2

Pro standardní dětská hřiště se v závislosti na věku cílové skupiny odvozují velikosti

hřišť pro děti do 6 roků 150-400 m2, od 6 do 11 let 450-800 m2 a od 11 do 15 let 600-

4000 m2.

Podle typu plánovaných herních prvků musí být stanoveny jejich bezpečnostní zóny

a určeno tak rozmístění herních prvků na ploše hřiště. Bezpečnostní zóny jednotlivých

herních prvků lze orientačně určit podle následujícího vzorce:

bezpečná vzdálenost (m) = 0,667 x (výška herního prvku (m) − 1,5) + 1,5.

Orientačně při výšce herního prvku 0,6 - 1,5 by bezpečnostní zóna měla být 1,5 m, při

výšce 2,5 m šířka bezpečnostní zóny 2,2 m a u vyšších než 3 m by bezpečnostní zóna

měla být min. 2,5 m (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

23

Dětské hřiště musí být takové, aby si ho děti samy zvolily pro trávení volného času. Ke

zvýšení přitažlivosti hřiště může přispět originální řešení hřiště. Na místech, kde se

předpokládá dlouhodobější pobyt dětí (v obytných zónách), je třeba vytvářet taková

hřiště, která si budou moct děti „přivlastnit“, považovat ho za své. Problém

typizovaných (lacinějších) hřišť je ve strohosti, vyplývající ze způsobu sériové výroby.

Taková hřiště nejsou dostatečným impulzem pro dětskou fantazii (Supuka, Feriancová

a kol., 2008).

3.1.6. Zařízení dětských hřišť Zařízení hřišť musí splňovat platné normy ČSN EN-1176 (pro zařízení a vybavení hřišť)

a ČSN EN-1177 (pro povrchy hřišť). Bezpečnost herních prvků je označovaná

bezpečnostními certifikáty vydanými na základě shody s platnou legislativou.

Skutečností však je, že přehnaně bezpečná hřiště ztrácí pro děti na atraktivitě – děti se

nudí a snaží se objevovat skryté možnosti využití herních prvků, používají jich

nepředvídatelným způsobem, což právě bývá nejčastější příčinou vážných úrazů.

Nebezpečí úrazu by mělo být zmírněno vhodnou volbou použitých materiálů,

důsledností při realizaci a řemeslném zpracování prvků, dopadovými bezpečnostními

zónami z měkkých materiálů (písek, gumoasfaltové pláty, …) (Supuka, Feriancová

a kol., 2008).

Obr. 5 Originální hřiště (foto autor, 2016) Obr. 6 Typizované hřiště (foto autor, 2016)

24

3.1.7. Zeleň na dětských hřištích

Výsadeb zeleně a konfigurace terénu je využíváno ke zlepšování mikroklimatu na

dětských hřištích. Zeleň je možné účinně využít na snižování hluku pouze v případě, že

máme k dispozici pro výsadbu dostatečnou plochu. Nejmenší šířka zeleného pásu

tlumícího zvuk je 10 m. Zaleží také na hustotě výsadby a na výšce rostlin. V případě

nedostatečné šířce výsadby je třeba na hlučných lokalitách použít pevných

protihlukových bariér (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

Pro dětská hřiště používáme rostliny pro děti zajímavé tvarem, barvou květu,

různorodými tvary listů, vybarvením během roku, zbarvením a strukturou borky.

Základním prvkem jsou vždy stromy, rostoucí solitérně nebo ve skupinách. Na malá

hřiště je vhodnější zvolit jeden větší strom a dále použít zeleň doprovodnou. Na větších

hřištích můžeme kombinovat různé druhy stromů nejen listem, habitem, ale i estetickým

působením.

Mnohostranným prvkem jsou keře, jak volně rostoucí, tak tvarované. Používají se na

živé ploty či stěny, pro zakrytí nevzhledných míst, oddělení jednotlivých prostranství,

vizuální obohacení prostoru. Významné jsou tak jako stromy svoji ekologickou

a estetickou funkcí.

Dále je možné využívat popínavých rostlin k popnutí nevzhledných stěn, přizdobení

plotů, vytvoření stínu při použití na pergolách a dalších konstrukcí nebo jako náhrada

trávníku v hlubokém stínu velkých stromů. Pro doplnění lze použít trvalky a okrasné

trávy, pouze za předpokladu perfektní údržby a umístění tak, aby nedocházelo ke

střetům při pohybu dětí (vhodné použít zvýšené záhony). Důležité je vyhýbat se

dřevinám trnitým a jedovatým (Schneider, Fialová, Vyskot, 2008).

Při prvotní výsadbě je doporučováno používat víceleté rostliny, které mají větší šanci

přežít v prostoru, kde se pohybují děti. Vhodné je vysazovat rychle rostoucí nenáročné

keře, které se dají zmlazovat. Dobře se k ozelenění prostoru hřiště dá využít vrbové

proutí, ze kterého je možné vytvořit celou řadu herních prvků (plůtky, týpí, splétané

domečky, tunely, které se časem zezelenají (Gründler, Schäfer, 2010).

25

3.1.8. Správa dětských hřišť

Dětská hřiště musejí být především bezpečná. Provozovatelé hřišť, ve většině případů

města a obce, musejí dbát na přísnou a důslednou kontrolu zařízení a provozu hřišť.

Požadavky na zařízení dětských hřišť v ČR vyplývají z platných evropských směrnic

transformovaných v zákoně České republiky č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích

na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Od 1. 12. 2002 vstoupilo v platnost

nařízení vlády č. 329/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým

se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů. Mezi

vybrané výrobky v příloze 2, v položce 7 toto nařízení řadí „zařízení dětských hřišť“.

Z čehož vyplývá, že veškerá zařízení dětských hřišť musí před uvedením do provozu

posoudit autorizovaná osoba – zkušebna, která ověří soulad s požadavky technických

norem a udělí výrobci certifikát (Houžvičková, 2006).

Obr. 7 Použití vrbového proutí na dětských hřištích (Gründer, Schäfer, 2010)

26

Technické normy týkající se zařízení dětských hřišť

Od roku 2000 v ČR postupně vstoupily v platnost technické normy ČSN EN 1176

a ČSN EN 1177 obsahující výčet bezpečnostních technických požadavků na zařízení

dětských hřišť.

Výčet částí normy ČSN EN 1176 Zařízení a povrch dětského hřiště

ČSN EN 1176/1 Všeobecné bezpečnostní požadavky

ČSN EN 1176/2 Houpačky

ČSN EN 1176/3 Skluzavky

ČSN EN 1176/4 Lanové dráhy

ČSN EN 1176/5 Kolotoče

ČSN EN 1176/6 Kolébačky

ČSN EN 1176/7 Provoz, údržba, kontrola

ČSN EN 1177 Povrch hřišť tlumící náraz a stanovení kritické výšky pádu

Tato norma vychází z bezpečnostních principů uvedených v normě EN 1176-1 pro

zařízení herních ploch a uvádí metodu pro stanovení útlumu nárazu na povrchy určené

k použití na ploše pádu (Houžvičková, 2006).

Obr. 8 Označení certifikovaného herního prvku (foto autor, 2016)

27

Náplň pískovišť upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhláška

č. 135/2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické

limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.

Produkty uváděné na trh musí těmto požadavkům vyhovovat. Herní prvky, u kterých je

míra rizika stanovena na hranici nepřijatelnosti, se musí z provozu odstranit. Míru rizika

na jednotlivých prvcích posuzuje odborný technický kontrolor , který herní prvky

proměří, vypočítá u nich potřebnou bezpečnostní dopadovou plochu podle výšky

volného pádu. Na základě výsledku proměření a kontroly se provozovatel nebo

statutární zástupce rozhodne o dalším postupu s ohledem na ekonomický dopad a míru

rizika stanovenou kontrolorem (Houžvičková, 2006).

Povinnosti provozovatele

Povinnosti provozovatele dětských hřišť vyplývají ze zákonů České republiky

a z pokynů pro zřizovatele, kontrolu a údržbu uvedených v normě ČSN EN 1176-7.

Pokyny a základní požadavky pro provozování dětských hřišť:

– Není-li zařízení bezpečné, musí být veřejnosti přístup zakázán.

– Zařízení je nutno instalovat bezpečně podle návodu výrobce nebo jeho zástupce v ČR.

– Informovat uživatele vývěskou o tom, pro koho je zařízení určeno (věkové hranice),

jaké jsou podmínky provozu a kdy se zařízení nemá používat, informace pro umístění

nejbližší telefonní stanice k případnému přivolání pomoci, telefonní kontakty na

policii, záchrannou službu, hasiče, odpovědné provozovatele.

– Umístit piktogram u hřiště (obrazové označení dětského hřiště).

– Zabránit používání nebezpečných zařízení (označených kontrolorem jako nevyhovují,

poškozené, …).

– Zabezpečit vstupní a únikové cesty, umožňující příjezd v případě nehody.

– Vést písemné záznamy o zařízeních, kontrolách a údržbě.

– Vést třístupňový systém kontroly.

28

Třístupňový systém kontroly

Běžná vizuální kontrola – při této kontrole se zkoumá: zda nevyčnívají základy

ukotvení herních prvků, chybějící a rozbité součásti, střepy a celkově se kontroluje

pořádek na hřišti. Tuto kontrolu provádí provozovatelem pověřený poučený pracovník

v intervalu, který určuje výrobce s přihlédnutím k frekvenci užívání hřiště. Při zjištění,

že herní prvek neodpovídá požadavkům bezpečnosti, se pořizuje písemný zápis.

Kontrola provozní – se zaměřuje na funkčnost a stabilitu zařízení dětských hřišť.

Vykonává ji provozovatelem pověřený pracovník seznámený s problematikou dětských

hřišť, a to v rozmezí 1 až 3 měsíců, nebo jak je uvedeno v návodu výrobce. Z kontroly

se pořizuje záznam o kontrole, ve kterém se hodnotí i účinnost běžných kontrol. Tuto

kontrolu může rovněž provádět odborná firma.

Roční hlavní kontrola – podrobně zjišťuje celkovou úroveň bezpečnosti zařízení,

základů, povrchů, známek rozpadu, kontrol vyplývajících z provedených oprav, kontrol

bezpečnostních dopadových ploch. Vykonává ji odborná certifikovaná firma. O průběhu

kontroly je předán provozovateli protokol. Roční hlavní kontroly se uskutečňují

v rozsahu podle ČSN EN 1176-7 v období nepřekračujícím 12 měsíců (Houžvičková,

2006).

Certifikátem, který uděluje Hospodářská komora ČR, je prokázána způsobilost firmy

k této činnosti a splnění předepsaných požadavků v tomto oboru.

Pro každé hřiště musí mít provozovatel zaveden a dodržován odpovídající rozvrh

kontrol. V úvahu je třeba brát místní podmínky a pokyny výrobce, které mohou ovlivnit

četnost kontrol.

Jestliže se v průběhu kontrol objeví závady ohrožující bezpečnost, je nutné je

bezodkladně odstranit. Není-li to možné, pak se zařízení musí zabezpečit proti použití

(např. jeho znehybněním nebo odstraněním). I při údržbě některého zařízení je potřebné

z hřiště odstranit nebo bezpečně uschovat veškeré upevňovací prvky nebo základy, aby

byla hrací plocha bezpečná (Houžvičková, 2006).

29

Opravy a údržba dětských hřišť

Jednotlivé opravy provádějí pracovníci kvalifikovaní k danému charakteru opravy

(dřevo, kov, plast) a pověření provozovatelem nebo majitelem dětského hřiště.

Předpokladem je minimálně vyučení v příbuzném oboru, kvalifikace pro specifické

úkony (sváření, apod.) a znalost informací o svých úkolech, výrobku, kompetencích

a z toho vyplývají odpovědnosti.

Opravy se musí uskutečnit v souladu s požadavky ČSN EN 1176 a pokyny výrobce.

Provozovatel může pověřit opravou i odbornou firmu, která provede opravu na hřišti po

dohodě s výrobce. V případě náhrady stávajících dílů nemůže ani odborná firma měnit

účel zařízení, ale musí použít originální díl od výrobce.

V záruční době jsou veškeré opravy a úpravy povinností výrobce. Z bezpečnostních

důvodů údržba probíhá s vyloučením veřejnosti (Houžvičková, 2006).

Povinnosti zřizovatele při vzniku úrazu dle vyhlášky č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů

dětí, žáků a studentů

V případě úrazu se pořizuje zápis, v němž se zaznamená a dvěma podpisy potvrdí:

– datum a čas úrazu, místo a herní zařízení,

– jméno a věk uživatele,

– počet uživatelů na místě v době úrazu, jejich věk,

– co měl uživatel oblečeno a obuto,

– popis úrazu a informace, kdo popis podal,

– o jaké zranění jde, která část těla byla poraněna,

– opatření poskytnutá po úrazu,

– výpovědi svědků včetně jmen, adres a podpisů,

– jméno a podpis zapisovatele,

– vyjádření, jak zamezit opakování úrazu, pokud se stal vlivem technických nedostatků

na hřišti nebo herním prvku (Houžvičková, 2006).

Provozní řád

Provozní řád je závazný dnem vydání. Statutární zástupce nebo provozovatel písemně

pověří zaměstnance k vykonávání dozoru nebo provozních kontrol na dětském hřišti.

Ten musí být s provozním řádem řádně seznámen a proškolen. Všechny záznamy

z kontrol a proškolení zaměstnanců jsou archivovány.

30

Odpovědnost provozovatele vyplývá z občanského zákoníku a vztahuje se na něj

i trestněprávní odpovědnost (obecné ohrožení).

Trh s herními zařízeními kontroluje podle platné legislativy Česká obchodní inspekce,

která je oprávněná nejen dětská hřiště zavřít, ale i vyměřit pokutu za nedodržení

zákonných ustanovení (Houžvičková, 2006).

3.1.9. Materiály používané k výrobě zařízení hřišť Ve skriptech Krajinná rekreologie I (Schneider, Fialová, Vyskot, 2008) uvádějí, že

k výrobě dětských hřišť se používají různé druhy materiálů, smrkové a akátové dřevo,

kovy, plasty, někdy i recyklovaný odpad.

Boomgaarden, Oftring a Ollig (2012) uvádí, že zvláště vhodná dřeva k použití na

výrobu zařízení dětských hřišť jsou ta s vysokým obsahem tříslovin (8-15%), která jsou

odolná hnilobě a mají tak vyšší životnost, např.: dřevo z kaštanovníku jedlého (Castanea

sativa) a trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia).

Na dětských hřištích a zahradách MŠ nachází uplatnění i přírodní kámen. Využít se dá

pro vybudování balvaniště nebo sezení. Oblíbeným materiálem je také vrbové proutí,

z něhož se dají vyrobit živé ploty, ohraničení záhonů nebo zelená zastřešení v podobě

nejrůznějších „zelených“ domečků pro děti.

Obr. 9 Balvaniště v zahradě MŠ (foto autor, 2016)

31

3.2. Zahrada mateřské školy O prostoru u školského zařízení určeného pro pobyt dětí venku, tedy o prostoru zahrady

MŠ, hovoří Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory

a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých v § 3

takto:

(1) Nezastavěná plocha pozemku pro zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven

pro výchovu a vzdělávání určená pro pobyt a hry dětí předškolního věku, včetně

travnaté plochy, musí činit nejméně 4 m² na dítě. V zařízeních pro děti vyžadující

okamžitou pomoc a ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy

musí činit nezastavěná plocha pozemku určená pro pobyt a hry dětí nejméně 4 m² na

1 dítě bez ohledu na věk dětí. Pozemek musí být oplocen z důvodu ochrany zdraví

a zajištění bezpečnosti dětí.

3.2.1. Z historie školních zahrad Část citátu J. A. Komenského uvedeného v díle Učíme se v zahradě (Audy a kol., 2007):

„Škola mateřská je příjemné jaro, ozdobené výhonky a květinkami různé vůně. …“

Školní zahrady začaly být budovány při školách po vydání Všeobecného školního řádu

císařovnou Marií Terezií ze dne 6. prosince 1774. Avšak účelem tehdejších školních

zahrad bylo poskytnout učiteli možnost pěstování zeleniny a ovoce pro svoji potřebu.

Bylo pak přirozené, že učitel své znalosti o hospodaření na zahradě předával žákům

a brával je do zahrady.

Významným propagátorem těsného sepětí školy s přírodou byl v první polovině 19.

Století český filozof a pedagog Vincenc Zahradník (1790-1836).

Za první programově a koncepčně založenou „školní zahradu“ je možné považovat

zahradu v Budči v Praze založenou ve 40. letech 19. století MUDr. Karlem Slavojem

Amerlingem (1807-1884). Tato zahrada sloužila jako vzor školní zahrady při vzdělávání

učitelů. Existence zahrady nebyla dlouhá. Celý areál v Budči skončil v konkurzu

a zahrada byla zrušena.

32

K výrazné změně v budování školních zahrad dochází v druhé polovině 19. století, kdy

po vydání říšského školního zákona v roce 1869 je zavedena povinná školní docházka

pro všechny děti. V paragrafu 63 je přímo konstatováno: „Při každé škole opatřeno buď

místo pro tělocvik, v obcích venkovských, pokud možná, zahrada učitelovi a nějaký

pozemek, na němž by se mohly dělati zkoušky hospodářské.“ Škola se školní zahradou

se tehdy stala nedílnou součástí kulturní krajiny. Tímto zákonem nebylo stanoveno, kdo

se má o školní zahrady starat. Až v roce 1873 bylo definitivně rozhodnuto, že „školní

obci přísluší zřizování a vydržování školních zahrad a školek pro pokusné

hospodářství“. V té době byla již školní zahrada rozčleněna do tří základních částí – na

zelnici, květnici a pokusné pole (Audy a kol., 2007).

Předchůdci mateřských škol byly tzv. opatrovny. První „školka“, tehdy opatrovna byla

založená v Praze roku 1832 vedená J. Svobodou - už tehdy byl zdůrazňován význam

přírody pro výchovu dětí. Většinu času tehdy trávily děti venku. První mateřská škola

existuje v Praze již od roku 1869. Větší část zaměstnání dětí tehdy probíhala venku,

z důvodu malých místností a především již z tehdy známé zdravotní důležitosti pobytu

dětí venku na čerstvém vzduchu. Školky byly bezplatné, mnohdy i se stravou.

V následujících letech došlo k velkému rozvoji mateřských škol i se zahradami.

Samozřejmostí byly vybavení pro zahradničení dětí – malé trakaře, lopatičky, …

(Strejčková a kol., 2005).

Obr. 10 Škola mateřská - zábava na hřišti (Strejčková a kol., 2005)

33

V roce 1876 se svým výnosem ke školním zahradám vyjádřilo vídeňské ministerstvo

takto, „dostatečně zařízená školní zahrada může poskytnouti mnoho názorných

prostředků učebných.“ Školní zahrady si získaly na oblibě a byly podstatnou součástí

téměř každého vzdělávacího zařízení.

Koncem 19. století byly školní zahrady bezplatně zásobovány semeny rostlin,

z vypěstované rostliny byly dále jejich semena rozšiřovány po místní obci. Tím si školní

zahrady získaly vážnost u širší veřejnosti v jednotlivých obcích.

Od roku 1897 mohla každá školní zahrada požádat, za jasně stanovených pravidel,

o finanční subvenci. V tomto roce také byla na řadě škol poprvé uspořádána „stromková

slavnost“ se sázením stromů žáky a učiteli. Akce byla většinou doprovázena obecným

shromážděním lidu, na kterém učitel mluvil o významu stromů a jejich důležitosti

vysazování, žáci recitovali a zpívali.

V roce 1900 byla pro Moravu vydána rozsáhlá instrukce zemské školní rady týkající se

zřizování a ošetřování školních zahrad. Ukázka z instrukce zemské školní rady z roku

1900: „Školní zahrady založeny buďtež dle místních poměrů. … Školní zahrada slouží

předně všeobecným vychovávacím účelům a zvláště přírodovědeckému názornému

vyučování. … Rozměry školní zahrady řídí se dle místních poměrů, výměra 3-5 arů

dostačí zpravidla úplně. … Opatrování zahrad školních budiš vždy věnována největší

pozornost a pečlivost, …, udržována v pořádku a čistotě.“

Podle výroční školní zprávy zemské školní rady za rok 1904 bylo v českých zemích

dosaženo úctyhodného počtu školních zahrad. Ze 4992 obecných škol nemělo školní

zahradu pouze 772 škol (bez školní zahrady bylo pouze 15,5% (Audy a kol., 2007).

34

Audy a kol. (2007) uvádí, že během 1. pol. 20. století se prosadil názor, že školní

zahrada má mimořádně významné místo při výchově estetické a že jejím hlavním

posláním je budit zájem o přírodu, o její život a její krásy. Je v podstatě jakousi

„oplocenou částí krajiny“. Práce na zahradě byla pro duševně pracující, tedy i děti ve

škole, považována za velmi důležitou. Poskytovala možnost volného pohybu na

zdravém vzduchu a na slunci, mírné namáhání svalů a otužování.

V roce 1922 přijali poslanci parlamentu rezoluci, v niž se obraceli na vládu

a požadovali: „Vládě se ukládá, aby nařídila úřadům školním, aby bylo při stavbách

škol bedlivě přihlíženo k tomu, aby všude, kde místní poměry dovolují, zřizovány byly

tělocvičny, hřiště, školní kuchyně, dílny a zahrady.“

V roce 1937 byl vydán Řád školních zahrad, který zdůraznil výchovný význam práce ve

školní zahradě pro zjemnění dětské povahy a pro pochopení ceny a hodnoty práce

vlastní i cizí (Audy a kol., 2007).

Obr. 11 Doporučené schéma školní zahrady z roku 1903 (Baroš, Barošová a kol., 2014)

35

3.2.2. Význam zahrad při MŠ

Schneider, Fialová, Vyskot (2009) uvádí: ,,Účel školních zahrad je rekreační,

tělovýchovný i vzdělávací. Zahrady při školách mají žákům poskytnout odpočinek,

možnost pohybových her, sportu a tělocviku i poučení v zeleném přírodním prostředí.“

Prioritním posláním zeleně školních areálů je zabezpečení vzdělávací, kulturní,

estetické, výchovné a sportovně-rekreační funkce (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

V díle Zeleň ve městě (Novotný, 1958) se o zahradách u školských zařízení uvádí:

„Školních zahrad se nejčastěji používá jako letních tělocvičen, ale měl by se jim vrátit

hlavně dobrý výchovný účel starých venkovských školních zahrad, jež probouzely

v dětech zájem a lásku k přírodě a seznamovaly je s druhy rostlin a jejich tajemstvími.“

3.2.3. Budování zahrad MŠ

Supuka, Feriancová a kol. (2008) uvádí, že zahrady u školských zařízení patří mezi

prostory vyhrazené zeleně. Kompoziční utváření areálů vyhrazené zeleně vychází

z respektování místa, v němž je dílo situované a v konečném důsledku musí tvořit

jednotný a harmonicky vyvážený celek, který respektuje požadavky na příznivé

mikroklima a hygienicky nezávadné prostředí. Důležité je logické, funkční a esteticky

jednotné uspořádání prostoru. Samozřejmostí je respektování klimatických podmínek

daného místa (nadmořské výšky, průměrné roční teploty, průměrných ročních srážek

a typu krajiny).

Kavka a Šindelářová (1978) v odstavci o zahradách mateřských škol a jeslí uvádí:

„Plocha má být zatravněná a ohraničená plotem, doplněným souvislým pásem keřů,

které nesmějí být ani trnité, ani svými plody ohrožovat zdraví dětí. Výsadby uvnitř

plochy musí být rozvrženy tak, aby vedle ploch plně vystavených slunci byly i části

zastíněné.“

36

Supuka, Feriancová a kol. (2008) uvádí, že výměra daného objektu je podmíněna řadou

faktorů:

– polohou školy v systému infrastruktury sídla (excentrické umístění v okrajové části,

blízkost dopravních tepen, výrobních zařízení, nevhodné klimatické podmínky,

přítomnost rušivých vlivů prostředí),

– velikostí, resp. kapacitou školského objektu (počet dětí, žáků),

– druhem školy v systému vzdělávacích stupňů

– zvláštnostmi vybavení školy a organizací jejího provozu (specializované učebny

v přírodě, výtvarné objekty, památníky, …)

Pro vymezení plochy zeleně při školních objektech je nutné respektovat všechna

uvedená kritéria tak, aby se dobrou organizací vymezeného prostoru dosáhlo co

nejlepšího efektu.

O významu ohraničení a bezpečnosti prostoru pro hraní dětí (Audy a kol., 2007) uvádí,

že prostor musí být pro děti co nejkonkrétněji a co nejviditelněji vymezený. Zvláště ve

městech musí být prostor zajištěn proti vstupu nežádoucích osob a děti musí být řádně

poučeny o možném nebezpečí. Bezpečností prostoru se rozumí jednak povaha terénu

(rovný, mírně svažitý, travnatý, hlinitý, písčitý, …), jednak jeho přehlednost a členění

(zábradlí, ploty, zídky, keře, živé ploty, stromy, zahradní vybavení, nábytek, stavby, …),

ale i možná rizika (ostré předměty v hlíně a písku, vyčnívající obrubníky, o něž je

možné zakopnout, jámy a jímky, …).

Na vnitřních plochách objektů je důležité vyvážení ploch otevřených (trávníky, vodní

a zpevněné plochy) a osázených (dřeviny, záhonové výsadby). Z hlediska údržby

a rychlejšího zapojení výsadeb se osvědčily skupinové výsadby dřevin. Vstupní

prostranství k hlavním budovám je esteticky vhodné doplňovat jednoduchými

květinovými záhonovými výsadbami. Prioritou je v těchto areálech vytvořit prostranství

pro hravost a rozvoj fantazie dětí v kulturním, bezpečném a hygienicky čistém prostředí.

Základem je travnaté prostranství s izolační bariérou ze stromů a keřů k eliminaci

rušivých vlivů dopravy, zástavby, a nežádoucích pohledů. Tato travnatá a otevřená

prostranství není vhodné výsadbami dřevin tříštit na malé plochy. V rámci dispozičního

řešení je vhodné pro jednotlivé věkové kategorie dětí opticky vyčlenit samostatná

prostranství (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

37

V těchto areálech se dobře dají uplatnit zemní valy, jež fungují jako vizuální

a protihluková clona. Mohou být základem pro amfiteátrové posezení, umístění

atypických zařizovacích předmětu rozvíjejících hravost, fantazii a fyzickou zdatnost

dětí. Dále se v zahradách u MŠ uplatňují mělká brodiště, mlhoviště, koloběžkové dráhy.

Preferován je volný pohyb dětí na kvalitním trávníku v přirozeném stínu velkých

solitérních listnatých stromů. Upřednostňovány jsou přírodě blízké kompozice, působící

otevřeným, bezpečným a optimistickým dojmem (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

3.2.4. Zařízení zahrad MŠ Zařízení zahrad MŠ podléhá stejným legislativním a provozním požadavkům popsaných

v kap. 3.1.6 této práce.

Obr. 12 Vyčlenění jednotlivých prostranství pro různé věkové kategorie je patrné už na plánu zahradních úprav u mateřské školy z roku 1958 (Novotný, 1958)

38

3.2.5. Zeleň zahrad MŠ

V knize Funkce zeleně v životním prostředí jsou zahrady MŠ řazeny do skupiny

vyhrazená zeleň. Vyhrazená zeleň je zeleň specifických areálu, často sloužící využívání

pouze určitou skupinou lidí např. zeleň sportovišť, léčebných areálů (Kavka

a Šindelářová, 1978).

Zeleň zahrad MŠ se podle funkční kategorizace struktury zeleně v sídelním útvaru

uvedené v knize Vegetačné štruktúry v sídlach (Supuka, Feriancová a kol., 2008) řadí

také k vyhrazené zeleni.

V díle Zahradně architektonická tvorba (Otruba, 2000) je zeleň areálů jeslí, mateřských

a základních škol řazena k zeleni objektů základní občanské vybavenosti. Tato zeleň

zastává doplňkovou funkci k jiné hlavní funkci.

O zeleni v prostoru zahrady MŠ, hovoří Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických

požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání

dětí a mladistvých v § 3 takto:

(4) Při volbě rostlin a dřevin vysazovaných na pozemky určené pro zařízení pro

výchovu a vzdělávání a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být zohledněna

ochrana zdraví dětí a žáků. Dřeviny nesmí způsobit snížení parametrů denního osvětlení

ve výukových a pobytových místnostech pod požadovaný limit podle ČSN 730580-

1,2,3. Vzdálenost sázené dřeviny od obvodové zdi budov musí být stejná, jako je její

předpokládaná maximální výška. Vysazené rostliny, travnaté plochy a dřeviny musí být

řádně udržovány. Pro údržbu musí být užívána voda alespoň I. třídy jakosti odpovídající

české technické normě upravující jakost vody pro závlahu podle ČSN 757143

(http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=410&r=2005).

Sortiment použitých druhů dřevin může být pestřejší, avšak takový jež jsou schopny se

děti naučit poznávat, např. tak, že jejich plody jsou využitelné k ručním pracím

(Aesculus hippocastanum, Corylus avellana, Pinus sylvestris). Naprosto nevhodné jsou

monokulturní výsadby, tmavé staticky působící dřeviny. Při výběru rostlin by měly být

voleny tyto rostliny: nejedovaté, bez trnů a nezpůsobující alergie. Nevhodné je používat

silně vonící dřeviny (Philadelphus coronarius, Syringa vulgaris, Ailanthus

altissima, …). Důležitá je dostatečná hmota zeleně (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

39

3.2.5.1. Funkční poslání zeleně ve školních areálech

Supuka, Feriancová a kol. (2008) uvádí, že prioritním posláním zeleně školních areálů

je zabezpečení vzdělávací, kulturní, estetické, výchovné a sportovně-rekreační funkce.

Dále také:

– eliminace rušivých prvků a znečišťujících faktorů pomocí výsadby zeleně po

obvodu objektu. Nejúčinnější je výsadba vysokých stromů s keřovou podsadbou.

V případě nedostatku prostoru je řešením použití vertikálních bariér ze zeleně na

konstrukcích.

– biologická a estetická funkce vznikající vysazením hlavních (kosterních) dřevin

a doplněním keřovými výsadbami. Pro výsadbu hlavních kosterních dřevin je

nejvhodnější použít dlouhověkých domácích dřevin (podle oblastí výskytu

přirozených fytocenóz) a za současného respektování jejich růstových a estetických

vlastností. Pro zatraktivnění úpravy zahrady je možné jako doplňkové podrostové

nebo samostatně rostoucí dřeviny použít introdukované druhy.

– důležitá součást urbanizovaného prostoru v sídlech Gründler a Schäfer (2010)

v knize Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu uvádí, že rostliny jsou hlavním

prvkem pro členění herního prostoru. Nabízejí dětem řadu možností pro vnímání

proměnlivosti přírody v ročních obdobích a poskytují příležitosti pro sbírání

zkušeností a prožitků.

3.2.6. Udržitelnost objektů školních zahrad Zárukou dobré funkčnosti a trvalé hodnoty v areálech školních zahrad je včasná

a správná údržba, ošetřování za současného respektování všech vlastností

a ekologických požadavků rostlinného materiálu (zálivka, odplevelování, okopávání,

prořezávání dřevin) (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

Důležité je také vymezení povolených a zakázaných činností, které mohou výrazně

ovlivnit životnost, funkčnost a bezpečnost prostoru školní zahrady, a to nejlépe formou

provozního řádu. Provozní řád vyvěšený u vchodu do objektu by měl určovat:

– povolené a zakázané činnosti

40

– dobu, ve kterou je povoleno prostor využívat

– za jakého počasí není vhodné prostor využívat (za tmy, v dešti, při bouřce, silném

větru nebo mrazu)

– v jakém oblečení a obuvi není vstup povolen

– kontaktní údaje na provozovatele, telefonní kontakty na záchranné složky (Audy

a kol., 2007).

3.2.7. Údržba zahrad mateřských škol Důležitá je nejen údržba herních a vegetačních prvků, ale i mobiliáře. Pravidelná péče

zahrnuje údržbu trávníku (pravidelné kosení, vertikutaci, …), údržbu pískovišť

(překopávání, čistění, výměna písku min. po 2 letech), čištění zpevněných ploch, odvoz

odpadu, údržba dřevin (zapěstování, zdravotní řez, …), pravidelnou kontrolu a údržbu

samotných herních prvků (kontrola statiky, spojů, pohyblivých částí, nátěrů, napnutí sítí,

kontrola pevnosti lanových a řetězových prvků) a včasná výměna poškozených částí


3.2.8. Zařízení školních zahrad Zařízení školních zahrad a dětských hřišť rozlišujeme na zařízení ke hře a mobiliář.

Zařízení ke hře

Herní prvky – Jsou nejrůznější statické nemovité objekty určené ke hře dětí

(prolézačky, pískoviště, …) (Schneider, Fialová, Vyskot, 2008).

Za zařízení ke hře Gründler a Schäfer (2010) považují i:

Stromy a keře jako skrýš - Pro lezení po stromech jsou vhodné stromy se stabilními

větvemi ve výši hlavy s provazovým žebříkem nebo lanem ke šplhání. Jako skrýš

poslouží velké odolné keře.

Vodní prvky - Pro malé děti postačí malá vodní kaskáda, pro větší děti můžeme zřídit

minirybníček s přírodní zónou při břehu v případě dostatku místa i koupací rybník.

41

Záhony - Záhony pro děti mají velký význam, mají tak možnost se po libosti hrabat

v hlíně, získávat první zkušenosti se setím, sázením, okopáváním, pletím a sklízením.

Učí se zodpovědnosti, získávají zkušenosti a sklízí úspěchy.

Kvetoucí keře a rostliny - Lákají motýly a další živočichy, které mohou děti pozorovat.

Např. ibišek syrský (Hibiscus syriacus), floxy (Phlox), tymián (Thymus vulgaris).

Zelené domečky - Postavené např. z vrbových prutů či z konstrukce porostlé

popínavými fazolemi (Phaseolus soccineus), hrachorem (Lathyrus odoratus), chmelem

(Humulus lupulus), lichořeřišnicí (Tropaeolum majus) či ozdobnými dýněmi (Cucurbita

pepo).

Ohniště - Je nepostradatelným prvkem na zahradách a je důležité pro seznámení

s ohněm a jeho možným nebezpečím.

Mobiliá ř

Mobiliářem může být altán, skrýš před deštěm, stolečky, lavičky a další prvky, které

nejsou určeny k tomu, aby na ně děti lezly a vyskakovaly (Audy a kol., 2007).

Mobiliář je rozlišován na pevně zabudovaný – různé lavičky a plochy k odpočinku

a mobiliář přenosný – sezónní dřevěný nebo plastový (Supuka, Feriancová a kol., 2008).

Obr. 14 Mělká vodní tůňka (Supuka, Feriancová a kol., 2008)

Obr. 13 Zelený domeček pro děti (Rasper, 2014)

42

3.3. Financování budování, rozvoje a oprav dětských hřišť a zahrad MŠ

Finanční prostředky na vybudování, přebudování nebo rozvoj školních zahrad jsou

v díle Učíme se v zahradě (Audy, 2007) dle poskytovatele financí rozděleny na:

1. Nadace a fondy

Veronica

Nadace Partnerství

Fondy evropské unie

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Škola pro udržitelný život

Státní fond životního prostředí

2. Firemní nadace a fondy

Nadace ČEZ

Společnost Lidl

3. Grantové programy krajských úřadů – regionální působnost

Jihomoravský kraj

4. Grantové programy magistrátů a obecních úřadů – regionální působnost

5. Grantové programy a sponzorské dary firem

6. Projekty středisek ekologické výchovy

7. Ostatní

Obr. 15 Originální lavice pro děti (foto autor, 2016)

43

4. METODIKA

4.1. Sběr dat, práce v terénu Samotným pracím v terénu předcházelo studium starších i aktuálních zdrojů informací

k dané problematice.

Zhodnoceno bylo 15 zahrad MŠ a 25 veřejně přístupných dětských hřišť v MČ Brno-

střed. Hodnocení proběhlo koncem roku 2015 a začátkem roku 2016.

4.1.1. Charakteristika lokality Brno-střed Město Brno leží ve střední Evropě a je druhým největším městem na území České

republiky. Brno se rozprostírá na okraji Moravské brány, ze tří stran je obklopeno

zalesněnými kopci a na jihu přechází v rozsáhlou jihomoravskou nížinu. Ze severu je

město chráněno výběžky Drahanské a Českomoravské vrchoviny. Brno se rozprostírá

v okolí řeky Svratky a Svitavy v nadmořské výšce 190 - 425 m a zaujímá plochu

230 km2. Díky poloze na rozmezí Českomoravské vysočiny a nížiny na jižní Moravě

má město Brno příjemné klimatické podmínky.

Geografická poloha města:

49° 12' severní šířky a 16° 34' východní délky

Obr. 16 Poloha Brna ve střední Evropě (http://korona.geog.uni-heidelberg.de)

44

Klimatické podmínky:

− průměrní roční teplota +9,4 ° C

− průměrné množství srážek za rok 505 mm

− průměrný sluneční svit za rok 1 771 hod.

− průměrný počet dnů se srážkami 150 dnů

− převládající směry větru severozápadní

(http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=8)

Brno – střed je jednou z 29 městských částí města Brna ležícího v Jihomoravském kraji,

v okrese Brno-město. Tato městská část se rozkládá zhruba uprostřed města po obou

březích řeky Svratky a má rozlohu 1503 ha. Městská část zahrnuje celá katastrální

území Město Brno, Staré Brno, Veveří a Stránice a části katastrálních území Černá Pole,

Pisárky, Trnitá a Zábrdovice. Počet obyvatel MČ Brno-střed platný k 11. 12. 2011 je

89 581 obyvatel, z toho 14 368 dětí (http://www.brno-stred.cz/mestska-cast).

Obr. 17 Poloha Brna v Jihomoravském kraji (https://mapy.cz)

45

4.2. Dotazníkové šetření s vedením MŠ Při hodnocení zahrad MŠ byl na základě společné konverzace s vedením MŠ vyplněn

krátký dotazník, který byl zaměřený na problematiku správy, údržby, kontroly

a financování provozu zahrady MŠ.

Obr. 18 Městská část Brno střed (https://mapy.cz)

46

Zjištěné informace byly zaznamenány do tabulky a zpracovány do grafů (kap. 5.1).

4.3. Podrobný terénní záznam Součástí návštěvy zahrady MŠ byl podrobný terénní záznam o stavu zahrady MŠ.

Zaznamenáno bylo:

– celkové uspořádání zahrady z hlediska bezpečnosti a funkčnosti při užívání dětmi,

– stav herních prvků, jejich rozmístění, závady, materiálové provedení,

– stav dopadových ploch a jejich materiálové provedení,

– stav ostatních ploch a jejich provedení,

– stav zeleně na ploše zahrady, druhová vhodnost, přítomnost habituálních defektů

a poškození, přítomnost plodnic hub,

Obr. 19 Dotazník pro vedení MŠ

47

– výchovný potenciál zahrady poskytující dětem všestranný rozvoj

– stav údržby celého prostoru.

Podrobný terénní záznam byl také pořízen při návštěvě jednotlivých dětských hřišť, na

kterých byl navíc hodnocen stav mobiliáře (laviček, odpadkových košů).

K určení druhové vhodnosti použitých dřevin v zahradách MŠ a na dětských hřištích

byla využita Kategorizace dřevin pro použití na plochy s pohybem dětí zpracovaná

v bakalářské práci (Halasová, 2014).

Stav stromů byl hodnocen z hlediska provozní bezpečnosti. Pozornost byla věnována

přítomnosti habituálních defektů a poškození popsaná v kapitole Hodnocení stavu

stromů uváděné Kolaříkem (2010) v knize Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II.

Získané informace byly přímo v terénu elektronicky zaznamenány do připravených

tabulek a byla pořízena fotodokumentace (kap. 5.2 a příloha práce). Pro elektronický

záznam a pořízení fotodokumentace v terénu byl využit malý tablet Lenovo Tab 2.

48

Tab. 1 Kategorizace dřevin pro použití na plochy s pohybem dětí

Kategorie Název kategorieKategorie 1 Dřeviny vhodné pro použití na plochy s pohybem dětí

Abies Cotoneaster Koelreuteria paniculata Potentilla StaphyleaAcer campestre Cydonia Liriodendron tulipifera Prunus serrulata TamarixAcer platanoides Deutzia Lonicera kamtschatica Pseudotsuga TsugaAmelanchier Fagus sylvatica Malus PteleaAronia Forsythia Mespilus PyrusCaragana Hamamelis Morus QuercusCatalpa Hibiscus syriacus Physocarpus opulifolius Ribes nigrum, rubrumCerasus avium Jasminum Picea abies Ribes uva-crispaCercis Kerria Picea omoricaCornus alba Larix Pinus Spiraea

Kategorie Název kategorieKategorie 2 Dřeviny méně vhodné pro použití na plochy s pohybem dětí

Acer ginnala Betula Fraxinus ornus Philadelphus SkimmiaAcer negundo Carpinus betulus Gleditsia triacanthos Picea pungens Sorbus aucupariaAcer pseudoplatanus Cornus mas Gymnocladus dioicus Swida sanguineaAcer saccharinum Corylus avellana Hippophae Prunus serotina UlmusAlnus Corylus colurna Chaenomeles Prunus spinosa ViburnumArmeniaca Crataegus Juglans RubusAucuba japonica Fraxinus Paulownia tomentosa Salix

Kategorie Název kategorieKategorie 3 Dřeviny s omezením možné použit na plochy s pohybem dětí

Elaeagnus Frangula alnus Mahonia Pyracantha TiliaAesculus Ginkgo biloba Parthenocissus RosaBerberis Chamaecyparis Platanus SymphoricarposCastanea sativa Lonicera Prunus padus Syringa

Kategorie Název kategorieKategorie 4 Dřeviny nevhodné pro použití na plochy s pohybem dětí

Aristolochia Cotinus Ligustrum Rhamnus Spartium junceumAilanthus altissima Cytisus Lycium Rhododendron WisteriaBuxus Genista Magnolia RhusClematis Ilex Populus Sarothamnus scopariusColutea Juniperus communis Prunus laurocerasus Sophora japonica

Kategorie Název kategorieKategorie 5 Dřeviny velmi nevhodné pro použití na plochy s pohybem dětí

Euonymus Hedera Juniperus virginiana Robinia TaxusDaphne Juniperus sabina Laburnum Sambucus Thuja

Sorbus - mimo S. aucuparia

Prunus – ovocné druhy

49

4.4. Celková analýza stavu dětských hřišť a zahrad MŠ K celkové analýze stavu dětských hřišť a zahrad MŠ byla předem vytvořena v programu

LibreOffice Calc tabulka hodnocení aktuálního stavu. Tato tabulka pro analýzu stavu

dětských hřišť a zahrad MŠ vznikla na základě studia literatury týkající se problematiky

správy, údržby a kontroly ploch s pohybem dětí a na základě poznatků z rozhovorů se

zřizovatelem MŠ a správcem dětských hřišť v MČ Brno-střed.

Aktuální stav zahrad MŠ a dětských hřišť byl hodnocen ze 7 hledisek. Způsob

hodnocení znázorňuje obrázek č. 20

Informace do této tabulky byly zaznamenány elektronicky přímo v terénu. Pro

elektronický záznam v terénu byl využit malý tablet Lenovo Tab 2.

Číselné hodnoty v tabulce hodnocení aktuálního stavu (kap. 5.3) byly pro každou

zahradu MŠ a dětské hřiště sečteny a určena tak výsledná hodnota. Pro důležitost byl

z hlediska bezpečnosti stav herních prvků započítán třikrát, stav dopadových ploch

a stav dřevin započítán dvakrát. Čím vyšší je výsledná hodnota, tím je zahrada MŠ či

dětské hřiště v horším stavu. Porovnáním výsledných hodnot je možné určit, na které

plochy s pohybem dětí se při údržbě, kontrole a rekonstrukcích zaměřit nejdříve.

4.5. Rozloha zahrad MŠ a dětských hřišť Aktuální rozloha zahrad MŠ a dětských hřišť (kap. 5.4) byla porovnávána

s minimálními parametry pro tyto plochy uváděnými v literatuře a platné legislativě.

Rozlohy jednotlivých zahrad MŠ a dětských hřišť byly zjištěny na webových stránkách

ČÚZK Nahlížení do katastru nemovitostí.

Obr. 20 Tabulka k hodnocení aktuálního stavu zahrad MŠ a dětských hřišť s ukázkou způsobu hodnocení

50

4.6. Financování údržby, oprav a obnovy zahrad MŠ a dětských hřišť Součástí práce byla i analýza financování údržby, oprav a obnovy zahrad MŠ a dětských

hřišť. V rámci dotazníkového šetření a rozhovorů se zřizovatelem MŠ a správcem

dětských hřišť byly zjišťovány možnosti financování údržby, oprav a obnovy zahrad

MŠ a dětských hřišť. Získané informace byly zpracovány do grafů (kap. 5.5).

Závěrem byly shrnuty možné zdroje financování zřízení, obnovy a rekonstrukce zahrad

MŠ a dětských hřišť.

4.7. Návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje řešených ploch Na základě studia literatury týkající se řešené problematiky a výsledků z terénního

šetření byl vytvořen návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje analyzovaných ploch

v MČ Brno-střed (kap. 5.6).

4.8. Určení obecných zásad a doporučení pro rozvoj a údržbu ploch s pohybem dětí předškolního věku

Při určení obecných zásad a doporučení pro rozvoj a údržbu ploch s pohybem dětí byly

zohledněny požadavky vyplývající z platné legislativy, dále byly shrnuty předpoklady

pro lokalizaci a prostorové uspořádání hřišť a zahrad MŠ uváděné v odborné literatuře

(kap. 5.7). Při určení zásad pro péči o dřeviny byly použity arboristické standardy.

51

5. VÝSLEDKY Při terénním průzkumu bylo navštíveno 15 zahrad MŠ a 25 veřejně přístupných

dětských hřišť v MČ Brno-střed, viz tabulka č. 2.

5.1. Výsledky dotazníkového šetření Při hodnocení zahrad MŠ byl s vedením MŠ na základě společné konverzace vyplněn

krátký dotazník zaměřený na problematiku správy, údržby, kontroly a financování

provozu zahrady MŠ. Zjištěné informace jsou shrnuty v tabulce č. 3.

Tab. 2 Seznam navštívených dětských hřišť a zahrad MŠ v MČ Brno-střed

52

Vysvětlivky k tabulce č. 3

Velikost a stav zahrady MŠ:

V – vyhovuje

N – nevyhovuje.

Co chybí uživatelům zahrad MŠ:

HP – herní prvek (průlezky, skluzavky, …)

DH – dopravní hřiště (upravený povrch pro jízdu na koloběžkách a kolech)

VP – volná plocha (pro pohybové a míčové hry, odpočinek, …)

Z – zeleň (poskytující stín a možnost hry dětem)

VODA – vodní prvek (brouzdaliště, mlhoviště)

PP – přírodní prvek (záhonky, kompost, budky, krmítka pro ptactvo, …)

nic – na zahradě MŠ uživatelů nic neschází.

Kontrola herních prvků a dřevin probíhá:

P – pravidelně

PŘ – příležitostně

N – neprobíhá.

Nejčastější závady na herních prvcích:

U – uhnívání dřevěných částí

V – poškození způsobené vandalismem

N – opotřebení ochranných nátěrů konstrukcí

OK – opotřebení kovových částí herních prvků (kotvení, řetízky, šrouby, …)

DP – poškození či opotřebení dopadových ploch.

Financování údržby, provozu, oprav a rekonstrukcí zahrad MŠ:

R – z rozpočtu MŠ

RF – z rezervního fondu MŠ

SR – ze sponzorských darů rodičů

Z – zřizovatelem při nákladnějších opravách, …

D – z dotačních titulů

S – ze sponzorských darů jiných fyzických či právnických osob (zahradnických

firem, místních spolků a organizací, místních firem, …).

Využití dotačních titulů:

A – MŠ využila a získala dotaci na úpravu zahrady MŠ

N – MŠ nevyužila dotačních titulů.

53

Kdo provádí údržbu zahrady MŠ:

B – rodiče s dětmi a zaměstnanci MŠ formou společných brigád

ZF – zahradnická firma

Z – zaměstnanci MŠ (školník, školnice)

U – učitelé v rámci pracovních povinností

AF – arboristická firma

PMÚ – pracovník městského úřadu (údržbář, pracovník technických služeb).

Vyhodnocení dotazníkového šetření v zahradách MŠ v MČ Brno-střed

Spokojenost uživatelů s velikostí a stavem zahrady MŠ znázorňuje graf na

obrázku č. 21. S aktuální rozlohou zahrady MŠ je spokojeno pouze 10 mateřských škol

z 15 oslovených. Se současným stavem zahrady MŠ je spokojeno pouze 6 mateřských

škol z 15 oslovených.

Obr. 21 Graf: Spokojenost uživatelů s velikostí a stavem zahrad MŠ

Tab. 3 Výsledky dotazníkového šetření v zahradách MŠ

54

Které prvky na zahradách MŠ uživatelům chybí, znázorňuje graf na obrázku č. 22.

Nejčastěji na zahradách MŠ chybí z pohledu uživatele dostatek bezpečných herních

prvků. Druhým nejčastěji chybějícím prvkem je volná plocha pro pohybové a míčové

hry dětí. Dalšími chybějící prvky jsou dopravní hřiště, zeleň, vodní a přírodní prvky.

Pouze ve dvou zahradách MŠ nechybí uživatelům nic.

Graf na obrázku č. 23 znázorňuje, v kolika zahradách MŠ probíhá kontrola herních

prvků a v kolika zahradách MŠ probíhá kontrola dřevin. Kontrola herních prvků probíhá

pravidelně každý rok ve všech navštívených zahradách MŠ, kdežto kontrola dřevin

probíhá pravidelně pouze ve dvou zahradách MŠ. V dalších 8 zahradách MŠ probíhá

kontrola dřevin pouze příležitostně, většinou v rámci rekonstrukce či větší úpravy

zahrady MŠ. V 5 zahradách neprobíhá kontrola dřevin vůbec.

Obr. 22 Graf: Chybějící prvky v zahradách MŠ

Obr. 23 Graf: Kontrola herních prvků a dřevin v zahradách MŠ

55

Nejčastější závady vyskytující se na herních prvcích znázorňuje graf na obrázku č. 24.

Nejčastější závadou je uhnívání a opotřebení dřevěných částí herních prvků, druhou

nejčastější závadou je opotřebení ochranných nátěrů konstrukcí herních prvků. Časté je

také opotřebení dopadových ploch a kovových částí konstrukcí herních prvků.

Neopomenutelné je poškození herní prvků způsobené vandalismem.

Kdo běžně provádí údržbu, opravy a menší úpravy zahrad MŠ je zaznamenáno v tabulce

č. 4.

Vysvětlivky k tabulce:

B – rodiče s dětmi a zaměstnanci MŠ formou

společných brigád

ZF – zahradnická firma

Z – zaměstnanci MŠ (školník, školnice)

U – učitelé v rámci pracovních povinností

AF – arboristická firma

PMÚ – pracovník městského úřadu (údržbář, pracovník

technických služeb).

Obr. 24 Graf: Nejčastější závady na herních prvcích

Tab. 4 Kdo provádí údržbu zahrad MŠ

56

Údržba zahrad MŠ probíhá nejčastěji formou společných brigád (jednou či dvakrát

ročně) v kombinaci s pravidelnou péčí zahradnické firmy, která zajišťuje především

kosení travnatých ploch. V pěti zahradách MŠ jsou k péči o zahradu vedeny děti v rámci

pracovní výchovy. Do třech zahrad MŠ chodí s běžnými údržbovými pracemi

vypomáhat pracovník městského úřadu. Ve čtyřech zahradách MŠ se o dřeviny stará

odborná arboristická firma.

Financování údržby, provozu, oprav a rekonstrukcí zahrad MŠ a využití dotačních titulů

je zpracováno do grafů v kap. 5.5.

5.2. Výsledky podrobného terénního šetření v zahradách MŠ a na dětských hřištích v MČ Brno-střed

Postup terénního šetření popsán v metodice (kap. 4.3). Pro rozsáhlost výsledků

k jednotlivým zahradám MŠ a dětským hřištím, které byly v MČ Brno-střed navštíveny,

jsou v této části ukázkově zaznamenány výsledky pouze pro jednu zahradu MŠ a jedno

dětské hřiště. Údaje k ostatním hodnoceným zahradám MŠ a dětským hřištím jsou

uvedeny v příloze této práce.

5.2.1. Terénní záznam o stavu zahrad MŠ

Tabulka č. 5 znázorňuje terénní záznam o stavu zahrady MŠ 1. V tabulce je zaznamenán

vždy název MŠ, velikost zahrady a její krátký popis. Dále je zaznamenán stav herních

prvků, povrchů a zeleně. Zmíněn je i výchovný potenciál zahrady a stav údržby celého

prostoru, včetně údržby zeleně. Terénní záznam byl doplněn fotodokumentací pořízenou

při návštěvě MŠ.

57

Tab. 5 Záznam o stavu zahrady MŠ 1

Zahrada MŠ: 1 MŠ Brno, Francouzská 50Velikost zahrady (m2): 960 Počet dě tí: 50

Styl zahrady: klasická, snaha o zbudování některých přírodních prvků Uspořádání: neohrožuje bezpečnost uživatelůHerní prvky: klasické, v nedostatečném počtu

Uspořádání z hlediska bezpečnosti a funkčnosti v pořádkuStav opotřebené, nutné opravy či celková výměna

Materiál dřevo strojově opracovanéPovrchy: poškozené, opotřebené

Dopadové plochy Ostatní plochyStav poškozené, prašné poškozené

Materiál hliněné trávníkZeleň: Chybějící zeleň, snaha o zlepšení situace

Stromy KeřeStav v dobrém stavu, bez větších problémů v dobrém stavu

2 2

Uspořádání v nedostatečném množství v nedostatečném množství

střední

Zastoupené prvky ovocné stromy, záhonek, květiny, pískoviště

Údržba:

Herní prvky Dopadové plochy Ostatní plochy Stromy Keře

pravidelná pravidelná pravidelná neprobíhá příležitostně

Převažující kategorie dřevin

Výchovný potenciál zahrady:

Obr. 25 Prašný uhutněný povrch v zahradě MŠ (foto autor, 2016)

58

5.2.2. Terénní záznam o stavu dětských hřišť

Tabulka č. 6 znázorňuje terénní záznam o stavu dětského hřiště 1. V tabulce je

zaznamenán vždy název dětského hřiště, jeho velikost a krátký popis. Dále je

zaznamenán stav herních prvků, povrchů, mobiliáře a zeleně. Zmíněn je stav údržby

celého prostoru, včetně údržby zeleně. Terénní záznam byl doplněn fotodokumentací

pořízenou při návštěvě dětského hřiště.

Obr. 26 Dopadové plochy v dobrém stavu(foto autor, 2016)

Tab. 6 Záznam o stavu dětského hřiště 1

Dě tské hřiště : 1 Dě tské hřiště Celní

Velikost dě tského hřiště : 210

Popis: klasické dětské hřiště v zeleni obytného souboru, neoplocené

Uspořádání: rozvolněné, bezpečné uspořádání herních prvků

Herní prvky: mohutné kovové , v dostatečném počtu

Uspořádání z hlediska bezpečnosti a funkčnosti v pořádkuStav nutné drobné opravy

Materiál kovové trubky, lana s kovovým jádrem, tvrzený plast

Povrchy: upravené, udržované

Dopadové plochy Ostatní plochyStav mírné opotřebení, doplnit kačírek nepoškozené

Materiál kačírek trávník

Zeleň: plocha hřiště velmi osluněná, zvážení dosadby dřevin

Stromy Keře

Stav v dobrém stavu, bez větších problémů v dobrém stavu

1 1

Uspořádání v nedostatečném množství v nedostatečném množství

Mobiliá ř: betonový s dřevěnými prkny

Stav opotřebený nátěr

Údržba: výskyt odpadků

Herní prvky Dopadové plochy Ostatní plochy Stromy Keřepravidelná pravidelná pravidelná příležitostně příležitostně

Převažující kategorie dřevin

Obr. 27 Chybějící vrstva dopadové plochy (foto autor, 2016)

59

Záznam z terénního šetření může správci nebo zřizovateli sloužit jako základní podklad

ke správě, plánování prací a rozdělování finančních prostředků na údržbu, opravy

a rozvoj ploch s pohybem dětí. V ideálním případě by záznam z terénního šetření měl

být vždy po zimě aktualizován, tak aby bylo hřiště před sezónou (duben-říjen) již

v provozuschopném stavu, upravené a připravené na sezónu.

5.3. Celková analýza stavu dětských hřišť a zahrad MŠ v MČ Brno-střed

Aktuální stav zahrad MŠ a dětských hřišť byl hodnocen ze 7 hledisek. Způsob

hodnocení je popsán v metodice (kap. 4.4).

Celkový stav zahrady MŠ či dětského hřiště je součet číselných hodnot hodnocených

hledisek – prostorového uspořádání, herních prvků, dopadových a ostatních ploch,

dřevin, mobiliáře u dětských hřišť nebo výchovného potenciálu u zahrad MŠ a stavu

údržby. Pro důležitost byl z hlediska bezpečnosti stav herních prvků započítán třikrát,

stav dopadových ploch a stav dřevin započítán dvakrát. Čím vyšší je výsledná hodnota

celkového stavu dětského hřiště či zahrady MŠ, tím je dětské hřiště nebo zahrada MŠ

v horším stavu. Porovnáním výsledných hodnot je možné určit, na které plochy

s pohybem dětí se při údržbě, kontrole a rekonstrukcích zaměřit nejdříve.

Stupnice hodnocení aktuálního stavu dětských hřišť a zahrad MŠ k tabulce

č. 7 a č. 8

Prostorové uspořádání z hlediska bezpečnosti provozu

1 – ideální. Rozmístění herních prvků, mobiliáře není v kolizi s bezpečným pohybem

dětí a dozoru na ploše. Prostor je přehledný.

2 – dobré. Rozmístění herních prvků, mobiliáře není v kolizi s bezpečným pohybem dětí

a dozoru na ploše. Prostor je méně přehledný.

3 – méně vhodné. Rozmístění herních prvků, mobiliáře je v některých místech v kolizi

s bezpečným pohybem dětí a dozoru na ploše, např. Umístění houpaček pro větší děti

blízko pískoviště pro malé děti. Prostor je méně přehledný.

4 – nevhodné. Rozmístění herních prvků, mobiliáře je v kolizi s bezpečným pohybem

dětí a dozoru na ploše. Prostor je méně přehledný.

5 – velmi nevhodné. Rozmístění herních prvků, mobiliáře je v kolizi s bezpečným

pohybem dětí a dozoru na ploše. Prostor je velmi nepřehledný, chaoticky uspořádaný.

60

Herní prvky (HP)

Prostorové uspořádání herních prvků

1 – výborné. HP na ploše je přiměřené množství, HP pro menší a větší děti jsou

v bezpečné vzdálenosti od sebe.

2 – dobré. HP na ploše je přiměřené množství, HP pro menší a větší děti jsou blízko

sebe.

3 – méně vhodné. HP na ploše je přiměřené množství, HP pro menší děti jsou umístěny

mezi HP pro větší děti.

4 – nevhodné. HP na ploše je moc, HP pro menší a větší děti jsou blízko sebe.

5 – velmi nevhodné. HP na ploše je moc, HP pro menší děti jsou umístěny mezi HP pro

větší děti.

Stav HP

1 – výborný. HP nové, certifikované.

2 – dobrý. HP bez poškození, plně funkční.

3 – mírně zhoršený. Opotřebení nesnižující bezpečnost HP. Nutné drobné opravy

(dotažení šroubu, obnova ochranných nátěrů).

4 – zhoršený. HP poškozené, snížená bezpečnost HP. Nutné větší opravy (výměna či

doplnění části HP).

5 – nevyhovující. HP poškozené či opotřebené natolik, že je nutná výměna či likvidace

celého HP (uhnilé kotvení HP, poškozené mechanismy, nestabilita HP).

Stav dopadových a ostatních plochy

1 – výborný. Povrchy plně funkční, dobře udržované.

2 – dobrý. Povrchy bez poškození, méně udržované.

3 – mírně zhoršený. Povrchy uhutněné, opotřebené, zanedbané. Nutné zlepšení údržby.

4 – zhoršený. Povrchy poškozené, snížená bezpečnost dopadových ploch. Nutné opravy

(doplnění materiálu dopadové plochy, obnova ostatních ploch – např. dosetí trávníku).

5 – nevyhovující. Povrchy nesplňující bezpečnostní požadavky např. dopadová plocha

chybí úplně nebo jsou povrchy z větší části poškozené), nutná celková výměna či

obnova dopadových a ostatních ploch.

61

Dřeviny

Druhová vhodnost dle Kategorizace dřevin pro použití na plochy s pohybem dětí

(kap. 4.3).

1 – převažují dřeviny kategorie 1





Stav dřevin

1 – výborný. Dřeviny velmi dobře udržované, nové a perspektivní.

2 – dobrý. Dřeviny dobře udržované, bez růstových defektů a poškození.

3 – mírně zhoršený. Dřeviny s menšími růstovými defekty a poškozeními, vyžadující

pěstební zásah (výchovný, zdravotní či udržovací řez).

4 – zhoršený. Dřeviny starší, poškozené, se sníženou provozní bezpečností vyžadující

okamžitý zásah (zdravotní či redukční řez, instalaci bezpečnostní vazby).

5 – nevyhovující. Dřeviny buď úplně chybějící, přestárlé, provozně nebezpečné,

neperspektivní. Nutné jejich odstranění a celková revitalizace zeleně.

Stav mobiliáře – hodnocen pouze u dětských hřišť

1 – výborný. Mobiliář nový, dobře udržovaný.

2 – dobrý. Mobiliář udržovaný, bez poškození.

3 – mírně zhoršený. Mobiliář opotřebený, nutné drobné opravy (dotažení šroubů,

obnova nátěrů).

4 – zhoršený. Mobiliář poškozený, nutné větší opravy (výměna prken, oprava

konstrukce nebo ukotvení).

5 – nevyhovující. Mobiliář zdevastovaný, úplně chybějící, neudržovaný, nutná celková

obnova.

Výchovný potenciál – hodnocen jen u zahrad MŠ

1 – zahrada MŠ poskytuje dětem všestranné vyžití, všechny základní potřeby pro

správný rozvoj a vývoj dětí - vodní prvky, dostatek volné travnaté plochy, velké

pískoviště, vhodnou zeleň, rozmanitý terén (mezky, prohlubně, kopečky, …).

62

2 – zahrada má velký výchovný potenciál, chybí 1 ze základních prvků (nejčastěji vodní

prvek).

3 – zahrada postrádá 2 základní prvky.

4 – zahrada postrádá více než 2 základní prvky.

5 – zahrada má minimální výchovný potenciál, většina základních prvků chybí.

Stav údržby

1 – výborný. Celá plocha je velmi dobře udržovaná jak z funkčního, tak estetického

hlediska. Je upravená a čistá.

2 – dobrý. Celá plocha je dostatečně udržovaná především z funkčního hlediska. Je

čistá.

3 – mírně zhoršený. Plocha je méně udržovaná, údržba okrajových částí je opomíjena.

4 – zhoršený. Plocha je špatně udržovaná, místy znečištěná odpadky.

5 – nevyhovující. Plochy jsou zanedbané, znečištěné odpadky s výskytem náletových

dřevin.

5.3.1. Celková analýza stavu dětských hřišť

Z tabulky č. 7 je možné určit stav všech hodnocených hledisek pro jednotlivá hřiště.

Těchto informací je možné využít při naplánování prací na jednotlivých hřištích.

Např. na dětském hřišti č. 21 bude třeba zajistit provedení drobných oprav na herních

Tab. 7 Celková analýza stavu dětských hřišť v MČ Brno-střed

63

prvcích a mobiliáři, doplnění materiálu dopadových ploch, zlepšení údržby celého hřiště

včetně zlepšení péče o stromy a keře.

Dále je možné výsledků využít při rozdělování financí na údržbu jednotlivých hřišť

a plánování rozpočtu na další rok(y). Např. na dětském hřišti č. 2 a 16 jsou herní prvky

již značně opotřebené, proto bude nutné počítat s většími výdaji na opravu či výměnu

herních prvků právě na těchto hřištích. Na hřištích 8, 9, 23 jsou ve špatném stavu

stromy, proto bude nutné naplánovat ve vhodném ročním období ošetření stromů na

těchto plochách a vyčlenit na to potřebné finance.

Z grafu na obrázku č. 28 je patrné, že nejvyšší hodnoty dosáhlo dětské hřiště č. 8,

následuje ho hřiště č. 12. Tato hřiště jsou ve velmi špatném stavu. Naopak nejlépe je na

tom hřiště č. 6 a 25.

Obr. 28 Graf vyjadřující celkový stav dětských hřišť v MČ Brno-střed

64

5.3.2. Celková analýza stavu zahrad MŠ

Z tabulky č. 8 je možné určit stav všech hodnocených hledisek pro jednotlivé zahrady

MŠ. Těchto informací je možné využít zřizovatelem při rozhodování kolik financí, které

MŠ přidělit na údržbu zahrady. Dále těchto informací mohou využít samotní správci

(v případě MŠ je to ředitelka, či vedoucí MŠ) při naplánování prací a rozdělení financí

na jednotlivé práce spojené s údržbou, opravami na zahradě. Dále na základě těchto

informací může zřizovatel či správce posoudit potřebu provedení rozsáhlejších oprav,

rekonstrukcí či celkové obnovy zahrady MŠ.

Např. na zahradě MŠ č. 8 a 12 jsou herní prvky již určené k likvidaci, proto bude nutné

počítat s velkými výdaji na pořízení nových. Také na zahradách č. 1, 5, 6 a 10 jsou herní

prvky již značně opotřebené, proto bude nutné počítat s většími výdaji na opravu či

výměnu alespoň některých herních prvků právě na těchto zahradách. Také špatný stav

dopadových ploch často souvisí se špatným stavem herních prvků. Z tabulky lze určit,

ve kterých zahradách bude nutné přistoupit k ošetření stromů a keřů. Například

v zahradě MŠ č. 1, 2, 5, 12, 14 jsou zvláště stromy ve velmi špatném stavu.

Tab. 8 Celková analýza aktuálního stavu zahrad MŠ v MČ Brno-střed

65

Z grafu na obrázku č. 29 je patrné, že nejvyšší hodnoty dosáhla zahrada MŠ č. 12, ve

špatném stavu je též zahrada MŠ č. 1, 6. Naopak nejlépe je na tom zahrada MŠ č. 9.

5.4. Rozloha zahrad MŠ a dětských hřišť O prostoru u školského zařízení určeného pro pobyt dětí venku, tedy o prostoru zahrady

MŠ, hovoří Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz

zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých v § 3 takto:

(1) Nezastavěná plocha pozemku pro zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven

pro výchovu a vzdělávání určená pro pobyt a hry dětí předškolního věku, včetně

travnaté plochy, musí činit nejméně 4m² na dítě.

Obr. 29 Graf vyjadřující celkový stav zahrad MŠ v MČ Brno-střed

66

Velikost zahrad MŠ znázorňuje tabulka č. 9. Průměrná plocha m² na jedno dítě je

v jednotlivých zahradách velmi rozdílná. Největší průměrnou plochu, 79,8 m² na jedno

dítě, nabízí zahrada MŠ 8. Nejmenší průměrnou plochou 7,0 m² na jedno dítě disponuje

zahrada 2 a 15. Přesto i tyto dvě nejméně prostorné zahrady splňují požadavek vyhlášky

č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení

a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.

Pro srovnání jsou uvedeny údaje o velikosti plochy zahrady MŠ v 60. letech 20. století,

kdy na 1 školní dítě bylo počítáno s 25 m2 plochy zahrady MŠ (Novotný, 1958). Tomuto

požadavku by dnes deset z patnácti navštívených zahrad MŠ nevyhovělo.

Plochu dětských hřišť znázorňuje tabulka č. 10. Minimální požadavky na velikosti

ploch určených pro pohyb dětí předškolního věku nejsou závazně stanoveny, pouze jsou

v literatuře doporučovány.

Tab. 9 Rozloha zahrad MŠ v MČ Brno-střed

67

Součet jednotlivých ploch veřejně přístupných dětských hřišť v MČ Brno-střed činí

13 480 m2 (1,35 ha). Celková rozloha MČ Brno-střed je 1503 ha. Plochy určené pro

pohyb dětí z celkové rozlohy MČ Brno-střed zaujímají pouze 0,09 %. Do tohoto

výpočtu nejsou zahrnuty plochy veřejnosti nepřístupných dětských hřišť v uzavřených

vnitroblocích, dále plochy ve střediscích volnočasových aktivit, ekologických center

atd.

Schneider, Fialová, Vyskot (2009) uvádí, že by plocha hřiště měla odpovídat počtu

0,5 m2/obyvatele. V případě počtu 89 581 obyvatel žijících v MČ Brno-střed, by plocha

určená pro pohyb dětí měla činit 44 790,5 m2

Na Slovensku Supuka, Feriancová a kol., (2008) uvádí, že plocha dětského hřiště náleží

k základnímu vybavení obytné zóny a určuje ji ukazatel 1,5 m2/obyv. V případě

MČ Brno-střed by plocha dětských hřišť měla zaujímat plochu 134 371,5 m2

Tab. 10 Rozloha dětských hřišť v MČ Brno-střed

Název dětského hřiště

1 Dětské hřiště Celní 210

2 3960

3 Dětské hřiště Tyršův sad 260

4 260

5 1320

6 Dětské hřiště Špilberk 3207 Dětské hřiště Náměstí 28. října 8508 Dětské hřiště Bakalovo nábřeží 6609 Dětské hřiště při ulici Bayerova 320

10 200

11 Dětské hřiště Strž - Horní 280

12 Dětské hřiště Jana Uhra 130

13 280

14 610

15 Dětské hřiště Kraví hora 320

16 Dětské hřiště Kraví hora 1 320

17 Dětské hřiště Kraví hora 2 100

18 Dětské hřiště Křídlovická – Bezručova „kaplička“ 260

19 Dětské hřiště Obilní Trh 480

20 540

21 400

22 Pískoviště při ulici Rovná 60

23 Dětské hřiště Trýbová 190

24 Dětské hřiště Veletržní – Výstavní 300

25 Dětské hřiště park Hvězdička 110

Pískoviště Leitnerová – Vodní 280150

220

Dětské hřiště při ulici Bohuslava Martinů 90

Celková plocha (m2) na území M Č Brno-st řed ur čená pro pohyb d ětí 13480

Číslo dětského hřiště

Plocha hřiště (m2)

Dětské a dopravní hřiště Lužánky

Dětské hřiště vnitroblok Pořící – Křídlovická

Dětské hřiště Špilberk – Pellicova

Dětské hřiště vnitroblok Botanická

Dětské hřiště Kamenomlýnská

Dětské hřiště ve vnitrobloku Botanická – Hrnčířská – Klatovská

Dětské hřiště při ulici Pšeník, Sovinec

Dětské hřiště při ulici Vsetínská, Remenská

Další hřiště v MČ Brno-střed

Dětské hřiště vnitroblok Rybářská- Křižkovského

Dětské hřiště v parku u Antroposu

68

Pro srovnání jsou uvedeny údaje o rozloze dětských hřišť z 60. letech 20. století, kde

Novotný (1958) uvádí, že veřejné hřiště pro obvod s 1 000 dětmi by v 60. letech

20. století mělo mít rozlohu ideálně 5 000 m2. Při počtu dětí 14 368 v MČ Brno-střed by

rozloha dětských hřišť musela zaujímat plochu 71 840 m2

5.5. Financování údržby, oprav a obnovy zahrad MŠ a dětských hřišť V rámci dotazníkového šetření a rozhovorů se zřizovatelem MŠ a správcem dětských

hřišť byly zjišťovány možnosti financování údržby, oprav a obnovy zahrad MŠ

a dětských hřišť.

Získané informace ohledně způsobů financování údržby a obnovy zahrad MŠ byly

zpracovány do grafu na obrázku č. 26.

Údržba, opravy a rekonstrukce zahrad MŠ jsou podle výsledků dotazníkového šetření

financovány různými způsoby. Je zcela na vedení MŠ, z jakých zdrojů péči o zahradu

u MŠ financuje. Avšak nejčastěji je k financování nákladů spojených s pracemi na

zahradě MŠ využíváno financí z rozpočtu MŠ, který je mateřské škole přidělen

z celkového rozpočtu MČ Brna-střed. V případě velkých rekonstrukcí či neočekávaných

náhlých výdajů, které by MŠ ze svého rozpočtu nepokryla, přispívá na tyto práce

zřizovatel (např. výměna plotu kolem celé zahrady, celkové rekonstrukce zahrad

MŠ, …).

Obr. 30 Graf vyjadřující způsoby financování údržby a obnovy zahrad MŠ v MČ Brno -střed

69

Menší plánované opravy, úpravy atd. si mateřské školy samy dofinancovávají

z rezervního fondu, který si pro tyto účely vedou.

Dotačních titulů na zlepšení stavu zahrady MŠ využily čtyři navštívené MŠ. Ve třech

případech se jednalo o celkové rekonstrukce zahrad, kdy administrativu kolem získání

dotace zajistil zřizovatel. V jednom případě MŠ získala menší grantovou podporu od

nadace Veronika na pořízení konstrukce kompostéru a beden pro chov drobného

zvířectva.

Na financování úprav v zahradách MŠ se v některých případech podílí také rodiče

a firmy svými sponzorskými dary.

Z rozhovoru se správcem dětských hřišť (viz příloha) je údržba veřejně přístupných

dětských hřišť financována z rozpočtu městské části z položky Dětská hřiště

a sportoviště. Údržba, opravy a rekonstrukce dětských hřišť, která jsou ve správě

Veřejné zeleně města Brna, jsou financovány z rozpočtu této příspěvkové organizace.

Pro představu finanční náročnosti provozu, obnov a rekonstrukcí zahrad MŠ a dětských

hřišť bylo vypracováno finanční ohodnocení nejzákladnějších položek, viz tabulka

č. 11 a 12. Ceny zařízení dětských hřišť byly zjištěny z ceníků na webových stránkách

firmem Hřiště 8D, DopadovéPlochy.cz, Revize Lukáš Ondráček, FLORA SERVIS

Česká republika. Ceny realizací a péče o zeleň byly zjištěny z ceníku AOPK.

70

Tab. 11 Orientační nacenění prací a materiálu – zařízení dětských hřišť a zahrad MŠ

71

Tab. 12 část 1 Orientační nacenění prací a materiálu dle ceníku AOPK – zeleň v intravilánu

měst

72

5.5.1. Výčet možných zdrojů financování údržby, oprav a rekonstrukcí zahrad MŠ a dětských hřišť v MČ Brno-střed mimo využití financí z běžných rozpočtů

5.5.1.1. Finanční podpora od nadací a fondů Nadace Veronika

Nadace Veronica byla založena v roce 1992 a je největší moravskou nadací zaměřenou

na ochranu přírody, krajiny a životního prostředí. Nadace Veronica podporuje tři

grantové projekty.

A) Program „SPOLEČNĚ PRO BRNO“

Nadace Veronika vyhlašuje již 8 rokem grantové řízení „SPOLEČNĚ PRO BRNO“,

které podporuje i obnovy a úpravy právě veřejných prostranství a školních zahrad.

V roce 2016 bude rozděleno 450 000 Kč. Doporučená výše žádané částky měla být do

40 000 Kč. Grantové řízení bývá zahájeno začátkem roku, v roce 2016 proběhlo

v únoru. O podporu mohou žádat neziskové organizace, studentské a občanské

iniciativy, školy všech stupňů a mimoškolní zařízení, fyzické osoby.

Tab. 12 část 2 Orientační nacenění prací a materiálu dle ceníku AOPK – zeleň v intravilánu měst

73

Podpora je určená pro projekty, které budou realizovány na území Brna, a které se týkají

obnovy a úprav veřejných prostranství, školních zahrad, zvyšování zájmu veřejnosti

a utváření pozitivního vztahu k místnímu přírodnímu a kulturnímu dědictví a životnímu

prostředí. Při přijímání žádostí je kladen důraz na nové nápady a myšlenky a na aktivní

zapojení veřejnosti do celého projektu (http://nadace.veronica.cz/page/granty-a-

podpora/aktualni-uzaverky.php).

B) Grantový program z NIF

Dalším grantovým programem, který zprostředkovává nadace Veronica je Grantový

program z NIF (nadační investiční fond) podporující projekty ve dvou oblastech:

1. Místní i regionální projekty na zachování přírodních a kulturních hodnot krajiny

zejména na Moravě a Slezsku

2. Ekologická výchova

Cílem tohoto projektu je podporovat budování vztahů k přírodě, zvyšování povědomí

lidí o jejich závislosti na přírodě a životním prostředí, posilování ohleduplnosti

a odpovědnosti člověka k přírodě, životnímu prostředí, vůči sobě i druhým. Podpora je

směřována především organizacím a jednotlivcům, kteří relativně "malé" peníze

dovedou využít jako "velké".

Tato oblast je zaměřena na:

– podporu projektů především začínajících středisek ekologické výchovy a organizací

věnujících se ekologické výchově. Velikost příspěvku do 10 000,- Kč.

– Podporu jednotlivců, kteří se v regionech dlouhodobě věnují ekologické výchově.

Nadační příspěvek je určen na vzdělání v oboru ekologické výchovy. Velikost

příspěvku do 5 000,- Kč.

– Podporu projektů, které využívají pozemky jako prostředku k bezprostřednímu

kontaktu s přírodou (např. školní zahrady, drobné chovy apod.).

Finanční příspěvek je možné začít čerpat po podepsání smlouvy, doba čerpání je

max. 2 roky. Výše příspěvku do 10 000,-Kč. V případě příspěvkových a rozpočtových

organizací je v oblasti 1. a 2. možné přispět na projekt pouze 50% z rozpočtu.

Vzhledem k nízkým výnosům nadačního jmění nebudou v roce 2016 rozdělovány

nadační příspěvky z fondu NIF (http://nadace.veronica.cz/page/granty-a-

podpora/grantovy-program-z-nif.php).

74

C) Program Vraťme dětem přírodu

Jedná se o pobídkový program na podporu přírodních školních zahrad a učeben

v přírodě. Tento program Nadace Veronica založila v roce 2006 z důvodu stále se

zvyšujícího počtu žadatelů - učitelů a škol o finanční podporu obnovy školních zahrad.

Hlavním důvodem pro zvyšující se počet těchto žádostí je alarmující a stále se

prohlubující negativní trend odcizování dětí přírodě.

Principem je navýšení peněz získaných školou v poměru 1:1 Nadací Veronica (do určité

částky). Například škola získá oslovením dárců, benefičními akcemi, jinou iniciativou

i žáků (sběr surovin) 25 tisíc korun, dalších 25 tisíc korun Nadace Veronica škole přidá.

V tomto programu se očekává zapojení žáků do prací i při obnově zahrady.

Např.: V roce 2006 putovalo na obnovu školních zahrad od Nadace Veronica celkem

648 526 Kč.

V současné době je program z finančních důvodů dočasně pozastaven

(http://nadace.veronica.cz/page/granty-a-podpora/skolni-prirodni-zahrady.php).

Nadace partnerství

Nadace Partnerství je největší česká nadace pro lidi a přírodu, která pomáhá lidem

pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze

zahraničí.

A) Grand na podzimní výsadbu stromů

Jedná se o podporu na výsadby stromů, která přispěje ke zkvalitnění životního prostředí.

Podmínkou je zapojení veřejnosti do sázení stromů a zvýšení zájmu obyvatel

o prostředí, ve kterém žjí. Podporovány jsou především výsadby domácích a ovocných

druhů dřevin. Pro získání podpory je nutná následná péče o sazenice, aby byly zdravé

a bezpečné i pro další generace. Závazek následné péče po dobu minimálně 5 let je

u těchto grantů povinný.

Oprávněnými žadateli jsou spolky, ústavy, obecně prospěšné společnosti, příspěvkové

organizace, právnické osoby, společenství vlastníků jednotek, družstva, školské

právnické osoby, obce a svazky obcí. V rámci tohoto grantu je možné osazovat

i prostory dětských hřišť a okolí škol. Žádost se vyplňuje on-line v grantové databázi

Grantys na webových stránkách: www.grantys.cz v letošním roce do 28. dubna 2016.

Výše grantu je od 10 000 do 30 000 Kč. (http://nadacepartnerstvi.cz/getmedia/af1f1987-

d41e-4355-855f-45df7a9afea0/Informace-o-vyzve-podzimni-vysadba-stromu-

2016.pdf.aspx).

75

B) Grantový program Zelené oázy

Grantový program Zelené oázy podporuje projekty zejména v urbanizovaném prostředí

nebo v jeho těsné blízkosti, které přispívají k obnově přírodně a kulturně hodnotných

lokalit, a to s aktivním zapojením veřejnosti. Tento grantový program byl poprvé

v České republice vyhlašen v roce 2015 Nadací Partnerství a společností MOL

(maďarský ropný a plynárenský koncern). Na začátku roku 2016 bylo mezi vybrané

žadatele o tento grant rozděleno celkem 1,4 miliónu korun. Díky těmto financím bude

například v brněnské Waldorfské škole upraveno zelené prostranství s naučnou Stezkou

Sojky. Žádost se vyplňuje on-line v grantové databázi Grantys na webových stránkách:

www.grantys.cz. Žádat mohou spolky, obce a školy. Výše grantu se pohybuje od

25 000 až do 140 000 Kč (http://nadacepartnerstvi.cz/Granty/O-grant-na-Zelene-oazy-

se-hlasi-219-projektu).

C) Grant na tvorbu přírodních zahrad

Motto grantu: „Zeleň neznamená jen pravidelně sečený trávník a několik stromů. Zkuste

díky našemu grantu obohatit školní zahradu nebo jiný prostor v obci o kvetoucí trvalky,

keře a stromy, které pak zároveň poskytnou potravu užitečnému hmyzu.“

V roce 2014 Nadace Partnerství nabídla obcím, školám, spolkům a dalším organizacím

grant na tvorbu přírodních zahrad a výsadbu na veřejných prostranstvích. Tímto

grantem byla podpořena výsadba cibulovin, trvalek, pnoucích rostlin, kvetoucích stromů

a keřů, použití organických hnojiv a přírodního mulče. V této výzvě nebyly podpořeny

projekty zahrnující výsadbu jehličnanů, stříhaných živých plotů, exotických rostlin,

použití chemických postřiků, umělých hnojiv.

Bylo možné žádat o grant ve finančním rozmezí od 5 tisíc do 30 tisíc korun. V letošním

roce nebyl tento grant otevřen (http://nadacepartnerstvi.cz/Krajina-stromy-a-voda-

/Stromy/Granty-na-prirodni-zahrady).

Fondy evropské unie

Fondy Evropské unie slouží k financování politik EU, podpoře hospodářského růstu

členských států, podpoře vzdělanosti apod. Slouží k financování cílů regionální

a strukturální politiky EU.

76

Strukturální a investiční fondy (ESI)

Strukturální a investiční fondy se zaměřují na snižování rozdílů v úrovni rozvoje

různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských

oblastí. Evropská unie má k dispozici celkem pět strukturálních fondů: Evropský fond

pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský

fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. Finanční podpora

z fondů je rozdělována prostřednictvím tzv. operačních programů, které určují zaměření

podpory pro daný region nebo sektor (např. dopravu, zemědělství)

(http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU).

V programovém období 2014-2020 jsou v běhu programy, které jsou spolufinancovány

právě z Evropských strukturálních a investičních fondů. Proces přípravy programů

probíhá souběžně na úrovni EU a na národní úrovni. Finance z těchto fondů jsou

využity v rámci Integrovaného regionálního operačního programu na období 2014-2020

(Prioritní osa 2, Specifický cíl 2.4), Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro

vzdělávání a celoživotní učení (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-

2020/Operacni-programy).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo začátkem roku 2015 v rámci

Fondu rozvoje kapacit mateřských a základních škol program Rozvoj výukových

kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky pro

poskytování investičních dotací na přípravu a realizaci projektů za účelem vytvoření

nových výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně

samosprávnými celky.

Ze získané dotace je možné hradit účelně a hospodárně vynaložené výdaje na

projektovou činnost, inženýrskou činnost (technický dozor investora, koordinátor

BOZP, organizátor výběrových řízení, apod.), dodávky interiérového vybavení

(vestavěný nábytek, mobiliář), AV techniku, laboratorní vybavení, informační systémy,

úpravy venkovních ploch apod.

Účastníky programu se mohli stát obce nebo svazky obcí zřizující mateřskou školu nebo

základní školu v právní formě (http://www.msmt.cz/vzdelavani/predskolni-

vzdelavani/fond-rozvoje-kapacit-materskych-a-zakladnich-skol).

77

Škola pro udržitelný život (ŠUŽ)

Škola pro udržitelný život je společný program Nadace Partnerství a střediska

ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER. Na vývoji programu se podílela také

Lipka - školské zařízení pro enviromentální výchovu. Lipka je koordinátorem tohoto

programu v Jihomoravském kraji.

Program je postaven na myšlence místně zakotveného učení. Žáci spolu s dalšími

partnery z vnějšku školy přemýšlí o tom, co mohou udělat pro udržitelnější život své

obce nebo čtvrti. Vytvoří zásobník nápadů a z něj postupně realizují navržené změny.

Tím prakticky a konkrétně mění k lepšímu místo, kde žijí a studují.

(http://www.skolaprozivot.cz/temata).

Do programu se mohou přihlásit základní a střední školy, které chtějí spolupracovat

s obcí, aktivními občany, místními iniciativami a dalšími partnery na uskutečnění

společných projektů. Podmínkou pro získávání grantové podpory je členství školy

v tzv. síti Škol pro udržitelný život. Členství školy v síti je bezplatné a potvrzuje se

certifikátem vydaným na dobu tří let od poslední aktualizace vize a zásobníku projektů.

Škola, která je členem sítě Škol pro udržitelný život může předkládat grantové žádosti

ve výzvách vyhlašovaných v rámci tohoto programu. Základní výzva je vyhlašována

zpravidla jednou ročně na jaře. Nepravidelně jsou též vyhlašovány specifické výzvy na

konkrétní témata. Z dvanácti témat, kterým se školy mohou věnovat, je šesté a desáté

speciálně zaměřeno na zahrady MŠ. Podmínkou je vždy pozitivní vliv projektu na

životní prostředí a zapojování komunity do veřejného života. Žádost o grantovou

podporu mohou školy předkládat každý rok. U projektů není požadováno žádné

spolufinancování. Je tedy možné žádat o celých 100 % částky

(http://www.skolaprozivot.cz/temata).

Ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí a AOPK

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je řídícím orgánem Operačního programu

Životní prostředí 2014–2020, zprostředkujícími subjekty tohoto programu jsou Státní

fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) pro všechny prioritní osy s výjimkou prioritní

osy 4 a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) pro příjem a hodnocení

žádostí v prioritní ose 4.

78

V období 2014–2020 je možné získat podporu z OPŽP v některé z následujících oblastí:

1. zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní,

2. zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech,

3. odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika,

4. ochrana a péče o přírodu a krajinu,

5. energetické úspory.

Prioritní osa 4 se v podoblasti 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech zaměřuje na

posílení biodiverzity a ekosystémové funkce znehodnocených ekosystémů v sídlech,

resp. jejich ekologickou stabilitu. Podporované jsou projekty zaměřené na revitalizace

funkčních ploch a prvků sídelní zeleně.

Podporovanými opatřeními je zakládání a obnova ploch a prvků veřejné zeleně (parků,

zahrad, sadů, uličních stromořadí, alejí, lesoparků, remízů, průlehů), tj. liniové,

skupinové i solitérní výsadby, zatravněné plochy včetně druhově bohatých trávníků,

apod. a realizace funkčních propojení přírodních ploch a prvků. Dále je podporována

obnova funkčního stavu stávajících ploch a prvků veřejné zeleně (revitalizační zásahy,

ošetření stromů, doplnění stávající výsadby). Součástí těchto ploch může být právě

i zeleň na dětských hřištích v parcích a v sídelní zeleni.

Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové

organizace, vysoké školy, školy a školská zařízení a další

(http://www.opzp.cz/podporovane-oblasti/4-4-zlepsit-kvalitu-prostredi-v-

sidlech?id=31).

5.5.1.2. Firemní nadace a fondy Nadace ČEZ

Nadace ČEZ vznikla v roce 2002 jako jedna z prvních firemních nadací v České

republice. Každoročně podporujeme řadu projektů, které reagují na aktuální potřeby

společnosti.

Podpora Nadace ČEZ směřuje především do těchto oblastí: podpora aktivit dětí

a mládeže (výstavba Oranžových hřišť), podpora handicapovaných spoluobčanů

(putovní Oranžové kolo) a aktivní spolupráce s regiony (grantové řízení Podpora

regionů). Na začátku roku 2010 rozšířila nadace své aktivity o podporu projektů

79

zaměřených na vzdělávání a odstraňování bariér. V rámci projektu „Oranžové hřiště“ je

vyhlašováno grantové řízení Oranžové hřiště, které podporuje výstavbu a kompletní

rekonstrukce dětských, sportovních, víceúčelových a dalších hřišť. Podmínkou je

veřejná přístupnost hřiště s výjimkou hřišť v areálech mateřských škol a zdravotních

a sociálních zařízení. Nově budovaná hřiště zohledňují nejnovější poznatky v oblasti

bezpečné hry, podpory dětské kreativity a rozvoje motoriky.

Grantové řízení je určeno pro všechny právnické osoby. Maximální výše nadačního

příspěvku není stanovena. Žádat je možné průběžně během celého roku 2016. Doposud

bylo po ČR díky tomuto grantu zřízeno přes 240 Oranžových hřišť

(http://www.nadacecez.cz/cs/vyhlasovana-grantova-rizeni.html).

Společnost Lidl

Společnost Lidl se zaměřuje na pomoc dětem od roku 2012 formou projektu

Rákosníčkova hřiště, jehož cílem je rozšířit možnosti, kde si děti mohou bezpečně hrát

a aktivně trávit volný čas. Tento projekt společnost Lidl spojila s autorem oblíbené

kreslené postavičky Zdeňkem Smetanou.

Od roku 2012 Společnost Lidl postavila celkem 59 Rákosníčkových hřišť v hodnotě

88,5 milionů Kč. O umístění hřišť rozhoduje hlasování zákazníku společnosti Lidl

a ostatní veřejnosti. Hřiště jsou postavena v blízkosti prodejny Lidl, která získala

nejvyšší počet hlasů. V roce 2016 bude v českých a moravských městech zrealizováno

jedenáct Rákosníčkových hřišť. Hlasování proběhlo během února 2016. V Brně je od

roku 2012 otevřeno jedno Rakosníčkovo hřiště v Božetěchově sadu v Králově Poli

a druhé bude začátkem roku 2016 postaveno v MČ Brno – Bystrc.

Rakosníčkova hřiště nabízí dětem k aktivnímu hraní velkou prolézačku, pískoviště,

šikmou horolezeckou stěnu, lanovou překážku, kolotoč a různé druhy houpaček.

Klidovou zónu doplňuje domeček a oplocené hřiště, které poskytuje dostatek laviček

a zpevněnou plochu pro kočárky. Rákosníčkovo hřiště je určeno zejména dětem

předškolního věku (https://www.lidl-rakosnickova-hriste.cz/).

80

5.5.1.3. Grantové programy krajských úřadů – regionální působnost Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj již několikátým rokem vyhlašuje pro podporu v oblasti

environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty dotační program „Poskytování dotací

v oblasti EVVO“.

Cílem dotačního programu je finanční podpora neinvestičních činností nevládních

neziskových organizací a obcí Jihomoravského kraje. Dotační program je zaměřen na

vzdělávací a osvětové činnosti v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty

se zaměřením na podporu aktivního zapojení dětí, mládeže i dospělých do péče

o životní prostředí, podporu tradičních i netradičních environmentálních osvětových

akcí či činností.

Dotační program vychází z Programu rozvoje Jihomoravského kraje na období 2014 –

2017:

priorita 3 „Atraktivní region pro obyvatele, návštěvníky i investory“.

Minimální výše dotace na jeden projekt je 20 000 Kč a maximální výše dotace na jeden

projekt je 80 000 Kč. Je předpokládána 20% spoluúčast žadatele.

V roce 2016 bylo možné podávat žádosti do konce února.

V předešlých letech byly v rámci tohoto projektu podpořeny i projekty zaměřené na

zahrady MŠ a ZŠ např., Projekt „Naše zahrada – náš malý kousek země“ v MŠ Hodonín

nebo Projekt „TyMyJáNová zahrada“ v ZŠ Rousínov (http://dotace.kr-

jihomoravsky.cz/Grants/1942-506-Program-pro-poskytovani-dotaci-v-oblasti-

EVVO.aspx).

5.5.1.4. Grantové programy magistrátů a obecních úřadů – regionální působnost Úřad městské části Brno-střed

Radnice městské části Brno-střed podporuje kulturní, sportovní, volnočasové a zájmové

aktivity, akce a sociální činnosti, které jsou pořádány hlavně neziskovými subjekty na

území městské části či ve prospěch jejích obyvatel.

Dotace od radnice MČ Brno-střed je možné získat na:

– podporu činnosti zájmových sdružení, působících v oblasti kultury, mládeže,

tělovýchovy a sociální činnosti

81

– podporu kulturních, školských, mládežnických, sportovních a sociálních akcí

a projektů, konaných na území MČ Brno-střed,

– akce a činností, které rozvíjejí kulturní úroveň, vzdělání, morálku a estetické cítění

občanů, zvláště dětí a mládeže v MČ Brno-střed.

V rámci této podpory mohou být podpořeny právě i akce a projekty spojené se

zahradami MŠ, např. drobné úpravy a úklidové akce na zahradách MŠ pořádané formou

veřejné brigády s rodiči a dětmi (http://www.brno-stred.cz/podporujeme).

5.5.1.5. Ostatní Spolky rodičů

Dříve se jednalo o tzv. sdružení rodičů, dnes spolky. Jejich účelem bývá především

podpora vzdělávacích, kulturních, osvětových, sportovních a jiných aktivit, a to jak

finančně a materiálově, tak i pomocí při organizaci společných akcí. Často bývají těmito

spolky podporovány právě i opravy zařízení zahrad MŠ a dosadby zeleně v rámci

různých zahradních brigád, slavností atd.

Příkladem takového spolku je spolek rodičů Klíček – Spolek k podpoře MŠ

SLUNÍČKO, z.s. v Brně – Bystrci (http://www.skolkabystrc.cz/spolek-rodicu).

Dalšími zdroji financování mohou být sponzorské dary místních firem, podnikajících

osob, jednotlivců, organizací a spolků, kteří příležitostně nebo i pravidelně přispívají na

opravy a drobné úpravy zahrad MŠ.

82

5.6. Návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje řešených ploch Na základě studia literatury týkající se řešené problematiky a výsledků z terénního

šetření byl vytvořen návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje analyzovaných ploch

v MČ Brno-střed.

Tab. 13 Návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje zahrad MŠ v MČ Brno-střed

Název zahrady MŠ

1 MŠ Brno, Francouzská 50

2 MŠ Brno, Všetičkova 19

3 MŠ Brno, Údolní 68

4

5 MŠ Brno, Křenová 76

6 MŠ Brno, Tučkova 36

7 MŠ Brno, Úvoz 57

8 MŠ Brno, Soukenická 8

9 MŠ ZDISLAVA, Brno, Pellicova 4

10 MŠ Brno, Vídeňská 39a

11

12 MŠ Brno, Pšeník 18

13 MŠ Brno, Skořepka 5

14 MŠ Brno, Vinařská 4

15 MŠ Brno, Bílého 24

Číslo zahrady MŠ

Návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje

Celková úprava zahrady, doplnění herních prvků, založení nového trávníku,dosadba nových dřevin, zavést kontrolu dřevin

Odstranění starých obrubníků vyčnívajících z povrchu, výsadba nových dřevin, doplnění dopadových ploch, ošetření stávajících dřevin a keřů, zavést kontrolu dřevin

Zlepšit prostorové uspořádání odstraněním nevhodně umístěných květináčů, přerůstající túje nahradit vhodnějšími dřevinami, opravit herní prvky

MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno, Údolní 9a

Udržovat zahradu ve stávajícím dobrém stavu, dbát na kontrolu a péči o dřeviny

Celková oprava herních prvků a veškerých povrchů, ošetření dřevin, výsadba nových dřevin, zavést kontrolu dřevin

V plánu je kompletní rekonstrukce zahrady, včetně odstranění starých nepoužívaných kašen, obrubníků, pořízení nových herních prvků, založení trávníku, zhotovení dopadových ploch, výsadba nových dřevin, zavést kontrolu dřevin

Zahrada po rekonstrukci, dbát na údržbu a pravidelnou kontrolu herních prvků i dřevin

Zajištění propadajícího se povrchu v zadní části zahrady, pořízení nových herních prvků, zlepšit péči o keře, pokračovat v pravidelné péči a kontrole dřevin

Zahrada po celkové rekonstrukci v přírodním stylu, dbát na údržbu a pravidelnou kontrolu herních prvků i dřevin

Snažit se o rozšíření zahrady, zlepšení stavu povrchů, oprava herních prvků, pokračovat v údržbě dřevin, dbát na jejich kontrolu

MŠ "Na kopečku u zvonečku", Brno, Horní 17

Zahrada po celkové rekonstrukci v přírodním stylu, dbát na údržbu a pravidelnou kontrolu herních prvků i dřevin

Nutná celková rekonstrukce zahrady, odstranění nebezpečných herních prvků, zbytků obrubníků, starého skladu nářadí. Akutní ošetření všech dřevin, odstranění nevhodných poškozených dřevin, ošetření keřů. Celková změna uspořádání zahrady, pořízení nových herních prvků, povrchů, Výsadba nových dřevin. Nutná zásadní změna v péči o zahradu, zavedení kontroly dřevin

Pokračovat ve stávající intenzitě údržby. Dbát na kontrolu dřevin a péči o ně.Oprava brodiště, ošetření dřevin, odstranění části půdopokryvných jalovců ubírajících plochu dětem. Zavést kontrolu dřevin.Oprava herních prvků, odstranění přerůstajících tújí, nahrazení vhodnějšími dřevinami. Zavést kontrolu dřevin.

83

Tab. 14 část 1 Návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje dětských hřišť v MČ Brno-střed Název dětského hřiště

1 Dětské hřiště Celní

2 Dětské a dopravní hřiště Lužánky

3 Dětské hřiště Tyršův sad

4

5 Dětské hřiště Špilberk – Pellicova

6 Dětské hřiště Špilberk

7 Dětské hřiště Náměstí 28. října

8 Dětské hřiště Bakalovo nábřeží

9 Dětské hřiště při ulici Bayerova

10 Dětské hřiště vnitroblok Botanická

11 Dětské hřiště Strž - Horní

12 Dětské hřiště Jana Uhra

13 Dětské hřiště Kamenomlýnská

14

15 Dětské hřiště Kraví hora Drobné opravy herních prvků, dbát na úklid celého hřiště



18

19 Dětské hřiště Obilní Trh

20



Drobné opravy herních prvků a mobiliáře, doplnění materiálu dopadových ploch, dosazení dřevin, dbát na úklid

V blízké době je v plánu celková rekonstrukce herních prvků a vodního příkopu, dřevěné konstrukce současných herních prvků uhnívají, pokračovat v každodenním úklidu hřiště, dbát na kontrolu a údržbu dřevin

Nově zrekonstruované hřiště, dbát na údržbu celého prostoru hřiště, včetně pravidelné péče o dřeviny

Dětské hřiště vnitroblok Pořící – Křídlovická

Zvětšit prostor hřiště především pro malé děti (např. jednoduchými dřevěnými prvky – zvířátka na přelézání,...), zlepšit údržbu ploch, dosazení popínavých dřevin k pergole

Pokračovat v pravidelné údržbě celého prostoru hřiště, dbát na kontrolu a péči o dřevinyPokračovat v pravidelné údržbě celého prostoru hřiště, drobné opravy herních prvků a mobiliáře, dbát na kontrolu dřevinDoplnit herní prvek(y) pro menší děti, opravy herních prvků (nátěry), dbát na údržbu celého prostoru

Zvážit rekonstrukci celého prostoru i okolí hřiště, hřiště kapacitně nedostačující, odstranit kontejnery z přístupových cest na hřiště, ošetření dřevin, odstranění dřevin nevhodných, zlepšit údržbu celého prostoru celého prostoru

Naléhavé ošetření dřevin, výsadba nových dřevin, doplnění materiálu dopadových ploch, zlepšení kontroly dřevin, dbát na úklid

Doplnění materiálu dopadových ploch, oprava mobiliářem, dbát na úklid a péči o dřeviny (provádění výchovných a zdravotních řezů)

Oprava dřevěných částí herních prvků, pokračovat v údržbě celého prostoru

Zvětšit prostor hřiště především pro malé děti (např. jednoduchými dřevěnými prvky – zvířátka na přelézání,...), zvážit oplocení celého hřiště, zlepšit údržbu ploch, odstranit garffiti z herních prvků, opravit mobiliář, akutní ošetření dřevin, dbát na kontrolu dřevin

Doplnění materiálu na dopadové plochy, dosadba živého plotu podél tramvajové dráhy (optická bariéra), drobné opravy herních prvků, dbát na úklid

Dětské hřiště ve vnitrobloku Botanická – Hrnčířská – Klatovská

Ošetření dřevin, dosadba nových dřevin, drobné opravy herních prvků, dbát na úklid a kontrolu dřevin

Výměna opotřebených dřevěných částí herních prvků, dbát na úklid

Dbát na pravidelnou kontrolu herního prvku, kontrolovat stav dopadové plochy, případně doplnit materiál dopadové plochy, dbát na úklid

Dětské hřiště Křídlovická – Bezručova „kaplička“

Oprava mobiliáře, drobné opravy herních prvků, zlepšit úklid celého prostoru hřištěDoplnění materiálu dopadových ploch, drobné opravy herních prvků, dbát na úklid a péči o dřeviny

Dětské hřiště při ulici Pšeník, Sovinec

Pokračovat v pravidelné údržbě celého prostoru hřiště, dbát na kontrolu dřevin

84

5.7. Určení obecných zásad a doporučení pro rozvoj a údržbu ploch s pohybem dětí předškolního věku

Při určení obecných zásad a doporučení pro rozvoj a údržbu ploch s pohybem dětí byly

zohledněny požadavky vyplývající z platné legislativy, dále byly shrnuty předpoklady

pro lokalizaci a prostorové uspořádání hřišť a zahrad MŠ uváděné v odborné literatuře.

Při určení zásad pro péči o dřeviny byly použity arboristické standardy a poznatky

zjištěné v bakalářské práci Výběr sortimentu dřevin vhodných pro použití do zahrad

mateřských škol a návrh výsadby v MŠ Dolní Loučky.

1) Dodržení platné legislativy, a to:

Vyhlášky č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení

a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých

– užitná plocha pro pohyb dětí musí být minimálně 4 m² na 1 dítě

– při volbě rostlin a dřevin musí být zohledněna ochrana zdraví dětí

– dřeviny nesmí snižovat přístup světla do výukových a pohybových prostor budovy MŠ

– vzdálenost sázené dřeviny od obvodové zdi budov musí být minimálně stejná, jako je

předpokládaná maximální výška vysazované dřeviny.

Normy ČSN EN-1176 Zařízení a povrch dětského hřiště

– obsahují výčet bezpečnostních technických požadavků na zařízení dětských hřišť.

V části ČSN EN 1176-7 jsou popsány Pokyny pro zřizování, kontrolu, údržbu

a provoz určené zřizovatelům a provozovatelům dětských hřišť, kteří musejí dbát na

přísnou a důslednou kontrolu zařízení a provozu hřišť podrobně popsanou v textu této

normy.

Tab. 14 část 2 Návrh konceptu kontroly, údržby a rozvoje dětských hřišť v MČ Brno-střed Název dětského hřiště

21

22 Pískoviště při ulici Rovná

23 Dětské hřiště Trýbová

24 Dětské hřiště Veletržní – Výstavní

25 Dětské hřiště park Hvězdička Pokračovat v pravidelné údržbě celého prostoru hřiště



Dětské hřiště při ulici Vsetínská, Remenská

Doplnění materiálu dopadových ploch, dbát na úklid a péči o dřeviny

Zvážit rozšíření a oplocení prostoru pro děti, doplnit herní prvek(y) alespoň pro menší děti (např. jednoduchými dřevěnými prvky v přírodním stylu), zlepšit úklid a péči o dřeviny

Opravit garáže a svody vody ústící na hřiště, zbudovat dopadové plochy, odstranit poškozenou dřevinu, vysadit dřeviny nové, dbát na úklid

Doplnění materiálu dopadových ploch, zvážit výsadbu dřevin alespoň v blízkosti hřiště (na hřišti již místo pro stromy není), vysadit popínavé rostliny ke zdi a pergole, dbát na úklid

85

Normy ČSN EN 1177 Povrch dětského hřiště tlumící náraz - Stanovení kritické

výšky pádu

– popisuje metody pro stanovení tlumení rázu na površích dětských hřišť.

Nařízení vlády č. 329/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb.,

kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších

předpisů

– uvádí, že veškerá zařízení dětských hřišť musí před uvedením do provozu posoudit

autorizovaná osoba – zkušebna, která ověří soulad s požadavky technických norem

a udělí výrobci herních prvků certifikát.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhláška č. 135/2004, kterou

se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku

v pískovištích venkovních hracích ploch

– v příloze č. 14 k této vyhlášce jsou uvedeny hygienické limity znečištění písku

užívaného ke hrám dětí na venkovních pískovištích určených pro hry dětí

– součástí provozního řádu musí být doklad o tom, že písek určený pro venkovní hrací

plochy s pískovištěm neobsahuje chemické látky v takovém množství, které by mohlo

být zdrojem zdravotního rizika.

2) Lokalizace a prostorové uspořádání ploch určených pro pohyb dětí

– Dětská hřiště či zahrady MŠ situovat do klidných a bezpečných částí obcí a měst,

preferovat volná provzdušněná prostranství s dostatkem přírodě blízké zeleně

s plochami osluněnými i zastíněnými.

– Plochy pro pohyb dětí zřizovat co nejdále od průmyslových areálu, podniků a zdrojů

znečištění, nevhodné je též jejich umisťování blízko rušných komunikací,

železničních drah.

– Na plochy s pohybem dětí zařízení ke hře a vzdělávání, dřeviny a mobiliář umisťovat

s rozmyslem, prostor nepřeplňovat, tak aby byl zachován prostor pro volné pobíhání

dětí a přehlednost prostoru.

– Plochy pro pohyb dětí by měly být alespoň opticky odděleny od okolí, např. nízkým

živým plotem, dřevěným plůtkem, řadou menších stromů. Eliminuje se tak množství

lidí, kteří si krátí cestu přes hřiště nebo na hřišti dokonce venčí psi. Ideálně, zvláště

v rušných částech měst, by měl být vchod na hřiště jen jeden, nejlépe na noc

uzavíratelný.

86

3) Zařízení ke hře a vzdělávání dětí ve venkovním prostředí

– Veškeré herní prvky a dopadové plochy musí splňovat platné normy ČSN EN-1176

(pro zařízení a vybavení hřišť) a ČSN EN-1177 (pro povrchy hřišť).

– Bezpečné herní prvky jsou označeny cedulkou vyjadřující shodnost s bezpečnostními

certifikáty vydanými výrobci na základě shody výrobku s platnou legislativou.

– Pro životnost a bezpečnost herních prvků je důležité použití odolných a kvalitních

materiálu, jejich odborné zpracování a následná instalace odbornou firmou.

– Provozovatel dětského hřiště a zahrady MŠ je povinen se o zařízení dětských hřišť

a zahrad MŠ starat dle pokynů uvedených v normě ČSN EN 1176-7, především

zajišťovat provádění pravidelných kontrol.

– S množstvím a složitostí herních prvků na ploše to příliš nepřehánět. Nejen že

s každým herním prvkem rostou náklady a náročnost údržby, ale také dětem často

postačí skluzavka, jednoduchá prolézačka, velké pískoviště, možnost hry v keřích a na

nízkých větvích stromů a především velký prostor pro volný pohyb.

4) Výběr a výsadba dřevin na plochách s pohybem dětí

– Výběr a výsadbu dřevin provádět dle arboristického standardu Výsadba stromů SPPK

A02 001:2012.

– Vyvarovat se použití pro děti nebezpečných dřevin (jedovatých, trnitých a ostnitých,

silně alergenních).

– Na často využívaná místa zahrady volit neplodící nebo málo plodící dřeviny a dřeviny,

které příliš nelákají bodavý hmyz.

– Dávat přednost domácím druhům dřevin před intrudukovanými.

– Volit dřeviny nenáročné na údržbu a péči, nepoužívat dřeviny způsobující potíže

s úklidem (s dužnatými plody, chomáči chmýří, …).

– Volit větší a kvalitní sazenice splňující normu ČSN 46 4902.

– Při výběru dřevin zohledňovat stanovištní podmínky (půdní a klimatické poměry,

nadmořská výška, oslunění stanoviště, …).

5) Zohlednění potřeb uživatele, tedy dětí, rodičů, učitelů

– Dřeviny vysazovat tak, aby vznikly prostory plně osluněné i plně zastíněné, nejlépe

v poměru 1:1.

– Výsadbu dřevin přizpůsobit potřebám výuky a her dětí (zahradní koutek, proutěné

domečky a bludiště, rozložité keře, stromy s nízko položenými větvemi, …).

87

– Vytvářet rozmanité výsadby vhodné pro pozorování přírodních jevů, vytvářet

stanoviště pro drobné živočichy a ptactvo.

– Okolo přístupových cest a intenzivně využívaných chodníčků neopomínat na

podchodnou (2,5 m) a podjezdnou výšku (4,2 m) stromů.

6) Údržba ploch s pohybem dětí

– Dbát na pravidelnou péči nejen o trávník a výsadby menších dřevin, ale i na

pravidelnou péči o vzrostlé stromy (kontrola stavu stromů způsobilou osobou, správné

provádění řezů dle arboristických standardu Řez stromů SPPK A02 002:2013).

– U nově vysazených stromů provádět výchovné řezy také dle SPPK A02 002:2013.

– Při výsadbě počítat s vyššími nároky na ochranu rostlin proti poničení (ušlapání,

zlomení, olámání dětmi).

88

6. DISKUZE Dětská hřiště a zahrady MŠ jsou mnohdy pro děti žijící ve vysoce urbanizovaném

prostoru měst jediným místem, kde se mohou volně pohybovat a kde mají příležitost

dostat se do kontaktu s přírodou. Proto se domnívám, že řešení problematiky dětských

hřišť a zahrad MŠ je v 21. století na místě.

Obecně volných ploch nejen pro děti, ale i dospělé ve městech ubývá. Když už se

nějaké volné místo ve městě najde, je během chvilky přeměněno na nejrůznější

garážová a parkovací stání. To kolik místa potřebuje jedno auto na zaparkování, to víme

přesně z normy ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel, ale kolik

prostoru potřebují naše děti pro správný a zdravý vývoj, o tem už moc nevíme.

Legislativa nám v případě určení potřebného prostoru pro pohyb dětí nijak nepomůže,

jen sem tam najdeme zmínku v odborné literatuře, např. Schneider, Fialová, Vyskot

(2009) uvádí, že by plocha hřiště měla odpovídat počtu 0,5 m2/obyvatele. V případě

počtu 89 581 obyvatel žijících v MČ Brno-střed, by plocha určená pro pohyb dětí měla

činit 44 790,5 m2. Ve skutečnosti součet jednotlivých ploch veřejně přístupných

dětských hřišť v MČ Brno-střed činí pouze 13 480 m2 (1,35 ha). Z celkové rozlohy

MČ Brno-střed 1503 ha, plochy určené pro pohyb dětí zaujímají pouze 0,09 %. Pro

srovnání s dobou dřívější můžeme použít údaje z knihy Zeleň ve městě (Novotný, 1958)

který uvádí, že veřejné hřiště pro obvod s 1 000 dětmi by v 60. letech 20. století mělo

mít rozlohu ideálně 5 000 m2, tedy při počtu dětí 14 368 v MČ Brno-střed by rozloha

dětských hřišť musela zaujímat plochu 71 840 m2, tedy 0,47 % plochy MČ Brno-střed.

Do tohoto výpočtu nejsou zahrnuty plochy veřejnosti nepřístupných dětských hřišť

v uzavřených vnitroblocích, dále plochy ve střediscích volnočasových aktivit,

ekologických center atd. I kdyby byly tyto plochy do zhodnocení zahrnuty, jistě by

nebylo v MČ Brno-střed dosaženo potřebné plochy 44 790,5 m2 určené pro pohyb dětí.

V případě zahrad MŠ máme alespoň zmínku ve vyhlášce č. 410/2005 Sb.,

o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu

a vzdělávání dětí a mladistvých, která hovoří o 4 m2 na 1 dítě. Všechny navštívené

zahrady MŠ splňují požadavek této vyhlášky. Zjištěná průměrná plocha v navštívených

zahradách MŠ se pohybuje od 7 do 79,8 m² na jedno dítě. V 60. letech 20. století bylo

89

na 1 školní dítě počítáno s 25 m2 plochy zahrady MŠ (Novotný, 1958). Tomuto

požadavku by dnes deset z patnácti navštívených zahrad MŠ v MČ Brno-střed

nevyhovělo.

Plochy pro pohyb dětí by měly být řešeny a „rezervovány“ v územně plánovacích

dokumentech. V díle Vegetačné štruktury v sídlach (Supuka, Feriancová a kol., 2008) je

uváděno: „Právě v území s vyšší koncentrací obyvatel je nedostatek vhodného místa na

hraní pro děti a mládež. Řešením je vymezení zón každodenní rekreace

v bezprostředním zázemí bydlení bezbariérově přístupných a chráněných ve formě

regulace zástavby.“

Terénním průzkumem v 15 zahradách MŠ a na 25 veřejně přístupných dětských hřištích

v MČ Brno-střed byly zjištěny nedostatky jak v uspořádání prostoru, provádění údržby

celé plochy, tak ve výběru druhů použitých dřevin a v péči o dřeviny samotné.

Za nejzávažnější nedostatek považuji typizovanost 11 z 25 veřejně přístupných dětských

hřišť v MČ Brno-střed. Herní prvky použité na těchto hřištích jsou strohé mohutné

kovové konstrukce umístěné ve většině případů na umělé dopadové ploše. Výhodou

těchto hřišť je větší odolnost vůči vandalům, ale děti tato hřiště příliš nevybízí k volné

hře, která je zvláště pro děti žijící ve městě velmi důležitá pro jejich správný a zdravý

vývoj. Situace v zahradách MŠ je podstatně lepší, některé zahrady MŠ jsou přímo

přebudovávány v zahrady přírodní.

Kontrola herních prvků na plochách s pohybem dětí probíhá pravidelně každý rok,

kdežto kontrola dřevin pouze ojediněle. V 5 zahradách MŠ neproběhla kontrola dřevin

zatím ani jednou. Na dětských hřištích kontrola dřevin probíhá, ale i přesto byly při

terénním průzkumu viděny dřeviny přímo na dětských hřištích napadené houbovou

infekcí či s defekty a poškozeními výrazně snižujícími provozní bezpečnost stromů.

Údržba, opravy a rekonstrukce zahrad MŠ jsou podle výsledků dotazníkového šetření

financovány různými způsoby. Nejčastěji je k financování nákladů spojených s pracemi

na zahradě MŠ využíváno financí z rozpočtu MŠ, který je mateřské škole přidělen

z celkového rozpočtu MČ Brna-střed. Údržba veřejně přístupných dětských hřišť je

financována také z rozpočtu MČ z položky Dětská hřiště a sportoviště. Získávání

dotačních titulů pro administrativní náročnost není příliš vedením MŠ a správci hřišť

časté. Dotačních titulů na zlepšení stavu zahrad MŠ využily pouze čtyři navštívené MŠ.

90

Přístupnější je možnost využití menších grantů nabízených např. v Brně Nadací

Partnerství nebo v rámci programu Škola pro udržitelný rozvoj. Na financování úprav

v zahradách MŠ se často podílí také rodiče a firmy svými sponzorskými dary.

Do hodnocení stavu zahrad MŠ a dětských hřišť byl zahrnut i pohled na dřeviny

z hlediska rozmanitosti pro environmentální výchovu dětí. K určení druhové vhodnosti

použitých dřevin v zahradách MŠ a na dětských hřištích byla využita Kategorizace

dřevin pro použití na plochy s pohybem dětí zpracovaná v bakalářské práci (Halasová,

2014).

V některých zahradách MŠ a na dětských hřištích byly zaznamenány i velmi jedovaté

dřeviny např. Juniperus sabina, Taxus baccata, Thuja sp. V mnohých zahradách MŠ

dokonce tyto dřeviny převažují. Zvláště oblíbené túje, které nijak nemění svůj vzhled

v závislosti na střídajících se ročních obdobích, jsou pro rozvoj vnímání přírody dětmi

naprosto nevhodné. Schneider, Fialová, Vyskot (2008) uvádí, že pro dětská hřiště

používáme rostliny pro děti zajímavé tvarem, barvou květu, různorodými tvary listů,

vybarvením během roku, zbarvením a strukturou borky. Též Supuka, Feriancová a kol.

(2008) uvádí, že naprosto nevhodné jsou monokulturní výsadby, tmavé staticky působící

dřeviny, a že sortiment použitých druhů dřevin by měl být pestřejší, ale jen takový, aby

děti byly schopny naučit se jednotlivé druhy poznávat, např. tak, že si s jejich plody

mohou hrát nebo je používat k ručním pracím (Aesculus, Corylus, Pinus, …).

Informace získané při terénním šetření byly přímo v terénu pomocí malého tabletu

elektronicky zaznamenány do připravených tabulek a byla pořízena fotodokumentace.

Pro hodnocení aktuálního stavu zahrad MŠ a dětských hřišť byla použita vlastní

metodika. Ta umožňuje určit, které zahrady mateřských škol, a která dětská hřiště jsou

v nejhorším stavu. Výsledkem je pak určení zahrad MŠ a dětských hřišť, k jejichž

opravě, zlepšení údržby či celkové rekonstrukci je nutné přistoupit v rámci území,

městské části, nejdříve.

Elektronický záznam o stavu ploch s pohybem dětí z terénního šetření může správci

nebo zřizovateli dětského hřiště či zahrady MŠ sloužit jako základní podklad ke správě,

plánování prací a rozdělování finančních prostředků na údržbu, opravy a rozvoj ploch

s pohybem dětí. V ideálním případě by záznam z terénního šetření měl být vždy po zimě

aktualizován, tak aby bylo hřiště či zahrada MŠ před sezónou (duben-říjen) připravené

k provozu.

91

7. ZÁVĚR Dostatek volných a přístupných ploch v intravilánu měst, na kterých se mohou děti

bezpečně pohybovat, je základní podmínkou pro zdravý psychický, fyzický a sociální

vývin dětí.

Pro hodnocení aktuálního stavu zahrad MŠ a dětských hřišť byla použita vlastní

metodika. Ta umožňuje určit, které zahrady mateřských škol, a která dětská hřiště jsou

v nejhorším stavu. Výsledkem je pak určení zahrad MŠ a dětských hřišť, k jejichž

opravě, zlepšení údržby či celkové rekonstrukci je nutné přistoupit v rámci území,

městské části, nejdříve.

Tuto metodiku hodnocení aktuálního stavu zahrad MŠ a dětských hřišť lze v praxi

použít při běžně kontrolní obchůzce dětských hřišť nebo zahrad MŠ pro okamžitou

aktualizaci stavu řešených ploch. V rámci použití, např. správcem zeleně určité městské

části, může být tato metoda přínosná při rozhodování, kterým plochám s pohybem dětí

věnovat větší pozornost a zda nepřistoupit k celkové obnově dané plochy. Výstup

z hodnocení aktuálního stavu zahrad MŠ a dětských hřišť může správci nebo zřizovateli

dětského hřiště či zahrady MŠ sloužit jako základní podklad ke správě, plánování prací

a rozdělování finančních prostředků na údržbu, opravy a rozvoj ploch s pohybem dětí.

Plocha pro pohyb dětí nemusí být jen hřiště přeplněné drahými a velkými herními

prvky, jejichž údržba a provoz nepatří zrovna k nejsnadnějším a nejlevnějším úkonům.

Dětem a jejich rodičům mnohdy postačí jen dostatečně velký udržovaný zatravněný

prostor chráněný před psy a vandaly, s dostatkem zeleně, hromadou písku a několika

kládami či balvany, které poslouží dětem jako prolézačky a rodičům jako místo

k sezení. Alespoň takových ploch by mělo být, v zájmu zdraví dalších generací,

v intravilánu měst zřizováno víc. Nehledě na to, že pro zřízení těchto ploch by mohlo

být využito ploch brownfieldu, kterých je jen na území města Brna kolem 378 ha.

Dětská hřiště a zahrady MŠ jsou také místem setkávání dětí i dospělých a jsou důležitou

součástí urbanizovaného prostoru měst a obcí. S existencí ploch pro pohyb dětí je

spojena i přítomnost zeleně, která je nenahraditelným prvkem při budování kladného

vztahu dítěte k přírodě.

92

8. SUMMARY Children's playground and garden of the KINDERGARTEN are often for children living in

a highly urbanized area of cities the only place where they can move freely and where they

have the opportunity to get in touch with nature. In general, however, free areas not only for

children but also for adults in the cities is declining.

Area playgrounds should correspond to the number of 0.5 m2/capita. In the case of the

number 89 of 581 residents living in the city district Brno-center, would be the area

intended for the movement of children should be 44 790,5 m2. In fact, the sum of the

individual areas of publicly accessible playgrounds in the city district Brno-střed is only 13

480 m2 (1,35 ha). Of the total area of the city district Brno-střed (1503 ha) area of public

children's playgrounds occupy only 0.09 %. Space for the movement of children is in the

municipal district of Brno-střed obviously insufficient.

In the case of the gardens of the KINDERGARTEN Ordinance no 410/2005 Coll., on

hygiene requirements for premises and operation of facilities and establishments for the

upbringing and education of children and adolescents speak about 4 m2 for 1 child. All

visited the garden of the KINDERGARTEN in the city district Brno-center requirement of

this decree meet.

Field research in 15 gardens of the KINDERGARTEN and on the 25th of publicly

accessible playgrounds in the city district Brno-střed were identified considerable

deficiencies both in the organization of space, the implementation of the maintenance of the

whole area, so in selecting the species of trees used and in the care of the trees themselves.

For the evaluation of the current state of the gardens of the KINDERGARTEN and

playgrounds was used own methodology. The allows you to specify which garden nurseries,

and playgrounds are in the worst condition. The result is then the determination of the

gardens of the KINDERGARTEN and playgrounds, the repair of, improvement

maintenance or total the reconstruction is necessary to proceed in the within the urban area

as soon as possible.

The methodology used assessment of the current status of the gardens of

KINDERGARTENS and children's playgrounds can administrators or the founder of the

children's playground or the garden of the KINDERGARTEN to serve as a basic substrate

for immediate use to administration, planning of work and allocation of financial resources

for the maintenance, repair and development of surfaces with the movement of children.

93

9. POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ Citováno podle normy ČSN ISO 690: 2010.

8D. [online]. [vid. 2016-03-14.]. Dostupné z: http://www.centrum8d.cz

AOPK ČR. Ceník AOPK ČR [online]. [vid. 2016-03-24.]. Dostupné

z: http://www.dotace.nature.cz/res/data/001/000211.pdf

AUDY, Jana. Učíme se v zahradě. Vyd. 1. Kněžice: Chaloupky, 2007. ISBN 978-80-

260-2568-9.

BOOMGAARDEN, Heike, Bärbel OFTRING a Werner OLLIG. Přírodní zahrady:

35 nápadů jak vytvořit nový životní prostor. [z německého originálu přeložila Emílie

Harantová]. 1. vyd. Brno: CPress, 2012. ISBN 978-80-264-0032-5.

Brownfield. Národní databáze brownfieldů [online]. [vid. 2016-03-26.]. Dostupné

z: http://www.brownfieldy.cz/

ČSN 73 6056: Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel, 1988.

ČSN EN 1176: Zařízení a povrch dětského hřiště, 2009.

ČSN EN 1177: Povrch dětského hřiště tlumící náraz - Stanovení kritické výšky pádu,

2009.

ČÚZK. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. [vid. 2016-03-14.]. Dostupné

z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/

FLORA SERVIS Česká republika. [online]. [vid. 2016-03-14.]. Dostupné

z: http://www.floraservis.cz

GRÜNDLER, Elisabeth C. a Norbert SCHÄFER. Dětská hřiště a zahrady v přírodním

stylu: význam, plánování, realizace. [z německého originálu přeložila Markéta

Kolářová]. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2010, 85 s. ISBN: 978-80-

7212-523-4

HALASOVÁ, Petra. Výběr sortimentu dřevin vhodných pro použití do zahrad

mateřských škol a návrh výsadby v MŠ Dolní Loučky. Brno, 2014. Bakalářská práce.

Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky,

dendrologie a geobiocenologie.

94

HOUŽVIČKOVÁ, Zdenka. Za dětská a sportovní hřiště odpovídají jejich provozovatelé

[online]. [vid. 2016-04-06]. Dostupné z: http://moderniobec.cz/za-detska-a-sportovni-

hriste-odpovidaji-jejich-provozovatele/

Jihomoravský kraj. Program pro poskytování dotací v oblasti EVVO [online].

[vid. 2016-03-28.]. Dostupné z: http://dotace.kr-jihomoravsky.cz/Grants/1942-506-

Program-pro-poskytovani-dotaci-v-oblasti-EVVO.aspx

KAVKA, Bohumil a Jaroslava ŠINDELÁŘOVÁ. Funkce zeleně v životním prostředí.

1. vyd. Praha: SZN, 1978, 235 s.

KOLAŘÍK, Jaroslav a kol. Standardy péče o přírodu a krajinu: A02 002:2013 Řez

stromů [online]. [vid. 2016-3-20]. Dostupné z: http://standardy.nature.cz/schvalene-

zneni-standardu/

KOLAŘÍK, Jaroslav. Péče o dřeviny rostoucí mimo les - I. 2., dopl. vyd. Vlašim: ČSOP

Vlašim, 2003,261 s. ISBN 80-86327-36-1.

KOLAŘÍK, Jaroslav. Péče o dřeviny rostoucí mimo les - II. 3., dopl. vyd. Vlašim:

ČSOP, 2010, 696 s. ISBN 978-80-86327-85-3.

Lidl. Rákosníčkova hřiště [online]. [vid. 2016-03-23.]. Dostupné z: https://www.lidl-

rakosnickova-hriste.cz/

Magistrát města Brna. Geografické údaje a obyvatelstvo [online]. [vid. 2016-03-28].

Dostupné z: http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=8

MAUER, Oldřich a kol. Standardy péče o přírodu a krajinu: A02 001:2012 Výsadba

stromů [online]. [vid. 2016-03-28.]. Dostupné z: http://standardy.nature.cz/schvalene-

zneni-standardu/

Městská část Brno-střed. Městská část [online]. [vid. 2016-03-28.] Dostupné

z: http://www.brno-stred.cz/mestska-cast

Městská část Brno-střed. Podporujeme [online]. [vid. 2016-03-28.] Dostupné

z: http://www.brno-stred.cz/podporujeme

Ministerstvo pro místní rozvoj. Informace o fondech [online]. [vid. 2016-03-24.].

Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU

95

Ministerstvo pro místní rozvoj. Programy pro programové období 2014-2020 [online].

[vid. 2016-03-24.]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-

2020/Operacni-programy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Fond rozvoje kapacit mateřských

a základních škol [online]. [vid. 2016-03-24.]. Dostupné

z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/fond-rozvoje-kapacit-

materskych-a-zakladnich-skol

MŠ Sluníčko. Spolek rodičů [online]. [vid. 2016-03-27]. Dostupné

z: http://www.skolkabystrc.cz/spolek-rodicu

Nadace ČEZ. Vyhlašovaná grantová řízení [online]. [vid. 2016-03-24.]. Dostupné

z: http://www.nadacecez.cz/cs/vyhlasovana-grantova-rizeni.html

Nadace Partnerství. Přírodní zahrady [online]. [vid. 2016-03-24.]. Dostupné

z: http://nadacepartnerstvi.cz/Krajina-stromy-a-voda-/Stromy/Granty-na-prirodni-

zahrady

Nadace Partnerství. Výzva k podávání projektů na výsadbu stromů 2016 [online].

[vid. 2016-03-24.]. Dostupné z: http://nadacepartnerstvi.cz/getmedia/af1f1987-d41e-

4355-855f-45df7a9afea0/Informace-o-vyzve-podzimni-vysadba-stromu-2016.pdf.aspx

Nadace Partnerství. Zelené oázy [online]. [vid. 2016-03-24.]. Dostupné

z: http://nadacepartnerstvi.cz/Granty/O-grant-na-Zelene-oazy-se-hlasi-219-projektu

Nadace Veronica. Grantový program z NIF [online]. [vid. 2016-03-24.]. Dostupné

z: http://nadace.veronica.cz/page/granty-a-podpora/grantovy-program-z-nif.php

Nadace Veronica. Společně pro Brno [online]. [vid. 2016-03-24.]. Dostupné

z: http://nadace.veronica.cz/page/granty-a-podpora/aktualni-uzaverky.php

Nadace Veronica. Školní přírodní zahrady [online]. [vid. 2016-03-24.]. Dostupné

z: http://nadace.veronica.cz/page/granty-a-podpora/skolni-prirodni-zahrady.php

Nařízení vlády č. 329/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým

se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů.

In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2002, částka 119. [vid. 2016-04-03].

Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=329&r=2002

96

NOVOTNÝ, Jiří. Zeleň ve městě. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické

literatury, 1958.

Operační program Životní prostředí. Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech [online].

[vid. 2016-03-24.]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/podporovane-oblasti/4-4-zlepsit-

kvalitu-prostredi-v-sidlech?id=31

OTRUBA, Ivar. Zahradně architektonická tvorba: význačné zahradní a parkové celky.

Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2000. 87 s. ISBN 80-7157-

461-9.

Revize Lukáš Ondráček. Ceník prováděných prací [online]. [vid. 2016-03-15.].

Dostupné z: http://www.revizehrist.eu/cenik-provadenych-praci/

Rovex dětská hřiště. Dopadové plochy. [online]. [vid. 2016-03-21.]. Dostupné

z: http://www.rovex-detskahriste.cz

SCHNEIDER, Jiří, Jitka FIALOVÁ a Ilja VYSKOT. Krajinná rekreologie I. 1. vyd.

Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-

200-2.

SCHNEIDER, Jiří, Jitka FIALOVÁ a Ilja VYSKOT. Krajinná rekreologie II. 1. vyd.

Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-80-7375-

357-3.

STREJČKOVÁ, Emilie. Děti pro pětihory. 1. vyd. Praha: Zájmové sdružení Toulcův

dvůr, 1998. 60 s.

SUPUKA, Ján, Ľubica FERIANCOVÁ a kol. Vegetačné štruktúry v sídlach: parky

a záhrady. Nitra: Slovenská pol'nohospodárska univerzita v Nitre, 2008. ISBN 978-80-

552-0067-5.

Škola pro život. Témata programu ŠUŽ [online]. [vid. 2016-03-24.]. Dostupné

z: http://www.skolaprozivot.cz/temata

Vyhláška 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení

a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. In: Sbírka zákonů České

republiky [online]. 2005, částka 141. [vid. 2016-04-01]. Dostupné

z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=410&r=2005.

97

Vyhláška 97/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení

hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích

venkovních hracích ploch. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2014, částka 41.

[vid. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=97&r=2014

Zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících

zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2000, částka 74. [vid. 2016-03-25].

Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=2000&cz=258

98

Zdroje obrázků

BAROŠ, Adam, Ivana BAROŠOVÁ a kol. Metodika pro výběr vhodných druhů dřevin

a bylin pro venkovská sídla. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu

a okrasné zahradnictví, 2014, 87 s. ISBN 978-80-87674-04-8.

GRÜNDLER, Elisabeth C. a Norbert SCHÄFER. Dětská hřiště a zahrady v přírodním

stylu: význam, plánování, realizace. [z německého originálu přeložila Markéta

Kolářová]. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2010, 85 s. ISBN: 978-80-

7212-523-4

Korona. [online]. [vid. 2016-03-02]. Dostupné z: http://korona.geog.uni-heidelberg.de

Mapy.cz [online]. [vid. 2016-03-03]. Dostupné z: http://mapy.cz

NOVOTNÝ, Jiří. Zeleň ve městě. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické

literatury, 1958.

RASPER, Martin. Urban gardering: zahrady ve městě : o touze po návratu k přírodě

prorůstající asfaltem i betonem. Přeložil Zdenka OBROVÁ. V Praze: Dauphin, 2014,

s 181. ISBN 978-80-7272-562-5.

STREJČKOVÁ, Emilie. Děti pro pětihory. 1. vyd. Praha: Zájmové sdružení Toulcův

dvůr, 1998. 60 s.

SUPUKA, Ján, Ľubica FERIANCOVÁ a kol. Vegetačné štruktúry v sídlach: parky

a záhrady. Nitra: Slovenská pol'nohospodárska univerzita v Nitre, 2008. ISBN 978-80-

552-0067-5.

Date post:	31-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

ÚSTAV LESNICKÉ BOTANIKY, DENDROLOGIE A GEOBIOCENOLOGIE · ÚSTAV LESNICKÉ BOTANIKY, DENDROLOGIE...

Documents