STAVME DM, ETME ENERGIjak snit provozn nkladyvaeho budoucho domuenergetick rdceSkupinyEZSKUPINA EZOBSAHDNEN DOBR VOLBA, ZTEJ SPORA5omezte sv vdaje6teplo domova ssporou energie7svstavbou nzkoenergetickho i pasivnho domu uetteetit lze u pi plnovn projektu8sprvn vbr lokality iparametr domu rozhoduj ospoez eho je dobr stavt10jak si vybrat sprvn materil pro v dmnepodceujte izolaci12energii uet tak sprvn izolace podkrov ipodlahna oknech zle13jak si vybrat sprvn okna do vaeho domuA BUDE STAVBA HOTOVA15zsady sprvnho vtrn16jak zamezit neefektivn tepeln ztrt ve vaem domm nejlpe topit18jak vybrat ideln topivo do vaeho domujak sporn vytpt19sprvnm vbrem vytpn lze opravdu uetitVen zkaznci,jist vte, e celosvtov spoteba energie neustle narst, neprosn se zvyuje spolu stm, jak se rozvj nae civilizace. Tepelnou bilanci cel planety ohrouje oxid uhliit, kter se uvoluje pi spalovn fosilnch paliv, aproto musme ptrat po jinch, alternativnch zpso-bech zskvn energie. Pestoe to bude znt a neuviteln, n nejvraznj, nejlevnj anejdostupnj alternativn zdroj energie mme vichni na dosah ruky. Jsou jm toti energetick spory.Skupina EZ je nejvtm dodavatelem elek-tiny vesk republice. Uvdomujeme si, e ns toto postaven zavazuje kodpovdnmu afrovmu pstupu kivotnmu prosted. Podporujeme vyuvn obnovitelnch zdroj energienabzme program Zelen energie, asname se co nejvce propagovat energetic-k spory. Broury ady Energetick rdce Skupiny EZ vm pomohou ssporami elektiny.Na nsledujcch strnkch naleznete n-kolik zkladnch tip, jak v prv budovan dm pizpsobit tak, aby se vrazn snily jeho budouc nklady na spotebu energie. Postavme-li si dm sobytnou plochou 120 m2, vydme za dalch 50 let za energie stku dov srovnatelnou sinvestinmi nklady do vstavby. U desetiprocentn naven investi-nch nklad me pinst a polovin sporu na budouc energetick spoteb domu!Dkujeme vm, e vnujete chvli svho asu tto broue zedice Energetick rdce. Pokud vs uveden rady atipy zaujmou, splnila svj el.Na strnkch www.cez.cz/energetickyradce najdete mnoho dalch informac tkajcch se energetickch spor.Na kontaktnch mstech Skupiny EZ jsou kdispozici idal broury edice Energetick rdce, kter vm porad jak etit elektinu vdomcnosti i jak efektivn klimatizovat.Jet jednou dkujeme za v as.SkupinaEZv spolehliv partnerpro hospodaen selektinou4 | 5 DNEN DOBR VOLBA, ZTEJ SPORAStavte nov dm? Tak to jste asi pipraveni na investin nklady vdu a nkolika milion korun. Chytr een, kter zvolme u pi stavb, mohou budouc provozn nklady domu vrazn omezit.6 | 7 DNEN DOBR VOLBA, ZTEJ SPORAVte, e?Snenm spoteby energie vnov stav-nm dom na rove pasivnho domu mete zskat dotaci a ve vi 250 000K zprogramu Ministerstva ivotnho prosted Zelen sporm. Za pasivn povaujeme takov dm, jeho ron spoteba tepla na vytpn nepeshne 20kWh/m2. Vce informac otomto podprnm progra-mu naleznete na internetovch strnkch www.zelenausporam.cz.ZLE NA MST, PROJEKTU IOBYVATELCHVraznch spor lze doshnout hned zpo-tku volbou vhodnho projektu, kter dobe uv specika stavebnho msta ibudoucch obyvatel. Pome iurit pizpsoben ivotnho stylu budoucch njemnk. Kdy si projektant abudouc obyvatel domu dobe porozum, nemus bt sporn dm omnoho dra ne obyejn nesporn varianta. Aby-chom mohli sprojektantem dobe spolupraco-vat, je dobr znt alespo zkladn informace otom, co ve m vliv na spotebu energie vdom, ajak jsou monosti sniovn tchto nklad.omezte sv vdajeZKLADEM JE OPTIMALIZACEU desetiprocentn naven investinch nklad me pinst a polovin sporu na budouc spoteb. Pokud vak zainvestujeme jet onco vce, meme si postavit nzko-energetick, i dokonce pasivn dm, kde budou nklady na energii jet ni. Zlat pravidlo k, e bychom se mli pokusit stavbu domu nkladov vyvit tak, aby prostedky za dm celkov vynaloen (tedy nklady investin iprovoznapozor, zde musme potat scelou dobou ivotnosti domu) byly co nejni.teplo domova ssporou energiesvstavbou nzkoenergetickho i pasivnho domu uetteRZN DOMY, RZN SPOTEBATm kad dm je unikt. Obecn ale plat jednoduch pouka, e ustarch dom se astji setkvme svysokmi energetickmi nroky, zatmco domy novj i rekonstruova-n (zateplen) vykazuj vrazn men nklady na energie. Jak je vidt ne na kle energe-tick nronosti dom, mnoh star stavby u nespluj ani nroky dnen platn normy.Vytpt je poteba vkad domcnosti, aprv nejvt energetick nroky pedstavuje nae neustl touha po teplu rodinnho krbu. Vmodern eench nzkoenergetickch i pasivnch domech ale vytpn ze svho dlouhodobho prvenstv sestupuje anahrazuj ho nov favorit. Podvejme se, co ve se na energetickch nrocch domu odr.JAK SE POZN PASIVN DMPasivn domy jdou vsporch jet dle ne domy nzkoenergetick. Krom lep tepeln izolace disponuj irekuperanm vtrnm, kte-r zajist snen tepelnch ztrt souvisejcch snezbytnou vmnou vzduchu. Pasivn dm u zpravidla nepotebuje dn bn vytpc systm, vysta si sm.SPOTEBA:OBVYKL NEPTEL DOMOVAVbnch domech pipad nejvt dl spoteby energie na vytpn. Na druh msto na spoteby tepla dosahuje ohev vody atet pku vdajovho ebku zaujm provoz domcch spotebi. Vdobe izolovanch, nzkoenergetickch i pasivnch domech se vak poad vrazn mn, avytpn ustupuje a na tet msto.Star zstavba (tda C)1984 nmeck norma (tda C)SBN vdsk norma (tda C)1995 nmeck norma (tda C)Nzkoenergetick dm (tda B)Pasivn dm (tda A)spoteba energie v rznch typech stavebmrn spoteba energie [kWh.m-2.rok-1]0 50 100 150 200 250 300Elektrick spotebieVentilaceOhev vodyVytpntda A tda B8 | 9 DNEN DOBR VOLBA, ZTEJ SPORASpotebu energie lze vrazn snit u ve fzi ppravy stavebnho projektu.Je ktomu vak teba vdt, co ve se do spoteby promt ajak jsou monosti vyuit obnovitelnch zdroj pmo vmst budoucho domu. Mon vs pekvap, jak dalek dsledky me mt vbr vhodn lokality, orientace i velikosti domu.etit lze u pi plnovn projektusprvn vbr lokality iparametr domu rozhoduj ospoelegenda:teplotn oblasti: 1 2 3 4smr a rychlost vtru (m/s) 3KDY SI MEME VYBRATSpoteba energie je zvisl na klimatickch podmnkch msta, kde dm stoj. Vnkterch ppadech je to faktor, kter neovlivnme, protoe vtinou stavme vlokalit, kter se nm lb akde mme kdispozici pozemek. Pokud ale zante od zelen louky ateprve vybrte vhodnou konkrtn parcelu, vyplat se prohldnout podnebn mapu esk republiky (www.atlaspodnebi.cz) analzt msta sp-vtivm mikroklimatem, zkout chrnn od vtru avystaven slunci.K SLUNCE SVT(DO OKEN)Budoucch spor lze spolehliv doclit ivhod-nou volbou orientace domu. Pokud je to jen trochu mon, vyplat se volit parcelu, na n je mon dm orientovat del stranou kjihu. Na jih, ppadn jihozpad, je nejvhodnj orientovat iokna, atak vzim uetit na vytpn. Na tepelnch ziscch ze slunenho zen se podepisuj mnoh dal faktory, vhodn orientace domu ajeho oken je vak zcela rozhodujc.66 33356454366Olomoucesk BudjovicePrahaPlzeOstravaLiberecKarlovy Varyst nad LabemPardubiceHradec KrlovBrno ZlnJihlavamapa teplotnch oblast v esk republiceVte, e?Pro optimln vyuit slunenho zen je vhodn tvar domu ve vchodozpadnm smru trochu prothnout. Uitenost orientace smrem vchod-z-pad se projevuje iuadovch domk, kde je ovem zapoteb myslet ina dostaten rozestupy. Jednotliv domky vad by od sebe mly bt vzdleny tak, aby si vzjem-n nestnily.ANI METR NAZMARZvaovat je nutn tak velikost vaeho plnovanho domu. Mla by odpovdat jeho pedpokldanmu pouit amaximln vyuvat zastavn prostor. Vdom sdobrou tepelnou izolac je tepeln odpor stn mezi mstnostmi dost mal ve srovnn stepelnm odporem obvodovch zd.A nenechte se zmlit pokud mstnost n kolik dn v tdnu nepouvte, jej optov-n vytopen zpravidla vraznou sporu ne pi nese. Vytopenzcela studen mstnosti vyjde toti nkladov na vc ne udrovn nzk teploty v dob, kdy mstnost nevyuv-me apak jen dotopen na poadovanou teplotu.ITVAR JE DLEITPARAMETRNejmench tepelnch ztrt doshnete, postavte-li si dm kompaktn, co znamen, e m co mon nejmen pomr obvodo-vch stn kuitenmu objemu. Toho lze samozejm lpe doshnout uvelkch dom svce byty, protoe plocha domu roste sdru-hou mocninou jeho rozmr, zatmco vnitn objematedy ivyuiteln obytn plocha domusmocninou tet. Urodinnch dom pedstavuje urit kom-promis jednoposchoov adov domek piblinho tvaru krychle. Jeho ochlazovan plocha je pak pouze dvoutetinov ve srovnn sobdobnm domem, kter stoj osamot.10 | 11 DNEN DOBR VOLBA, ZTEJ SPORAStavte zcihel? Rozhodli jste se pro probeton nebo jste se konen odhodlali splnit si svj letit sen odevostavb? Vlastnosti stavebnho materilu se samozejm vrazn li, aobvodov konstrukce budovy otepelnch vlastnostech domu pmo rozhoduje. Podvejme se na vhody inevhody rznch materil.z eho je dobr stavtjak si vybrat sprvn materil pro v dmKLASIKA JMNEMPLEN CIHLAPlen cihla je stle nejoblbenjm sta-vebnm materilem. Iucihel jde ale pokrok neustle kupedu. Modern drovan cihly (ciheln bloky) slehenm stepem tak u dosahuj velmi dobrch tepelnizolanch vlastnost.Doporuovan norma pro ku vnj lehk stny je pitom 0,2m apro vnj tkou stnu dokonce 0,25m. Poadovan norma (tedy maximln prostup tepla) je 0,3m pro lehkou stnu a0,38m pro vnj stnu (doporuen ipoadovan hodnoty podle normy SN730540).POTE SHOMOGENNMI MATERILYShomogennmi materily je to tk. Mnohdy vyadujeme, aby splovaly dva zcela proti-chdn poadavkymus dobe izolovatto skvle um ty provat alehk, ale souasn maj bt dostaten pevnaktomu se hod materily kompaktn atk. Vte, e?Pro poteby vytpn jsou zsadn dv vlastnosti stn domu.Souinitel prostupu tepla (U)uruje tepeln ztrty am tak zcela zsadn vznam. Denovn je jako mnostv tepla, kter unik jednm m2 obvodov konstruk-ce pi rozdlu 1K(koecientu tepla) za 1sekundu. m je jeho hodnota men, tm jsou izolan vlastnosti lep.Tepeln kapacita (c)vyjaduje, jak mnostv tepla je konstrukce schopna uloit. Velk tepeln kapacita je vhodn pro ukldn tepelnch zisk ze slunenho zen, co vrazn vylepuje energetickou bilanci domu. Chceme-li vhodn vyuvat velk okna orientovan na jih azskvat tak vce tepla od slunce, musme mt ivelkou tepelnou kapacitu, aby se nm dm ne-zaal pehvat.DEVO VTZMon vs pekvap, e nejni mon hodnoty souinitele prostupu tepla (U) pro danou tlouku stny dosahuje kombinace nosn konstrukce ze deva atepeln izolace umstn nad nosnmi prvky. Domy ze deva jsou pevaujcm typem staveb napklad vSevern Americe amaj za sebou mnohalet vvoj. Uns zatm nejsou tak bn, amnoho lid je stle jet me povaovat za nco mn hodnotnho ne klasick zdn dm. Ne nhodou jsou ale devostavby hojn za-stoupeny mezi nzkoenergetickmi apasivn-mi domy. Uritou nevhodou dom ze deva je vak men tepeln kapacita aobtnj zajiovn tsnosti azvukov izolace.Dnen probetonov stny, zd se, dok-zaly maximum aomnoho vylepit se ji nedaj. Pokud chceme doshnout niho souinitele prostupu tepla, musme zvolit jin een.EENM JE VCE VRSTEVVcevrstv stny mohou problmy sprostu-pem tepla pomoci pekonat. Ni hodnoty souinitele prostupu tepla (U) se d do-shnout tm, e stnu rozdlme na st nosnou ast tepelnizolan. Vnitn st je pak zpevnho atkho materilu, ana vnj stran je vrstva tepelnizolanho materilu. Velkou vhodou takovho typu stny je ito, e dosahuje velmi vysok tepelnakumulan schopnosti, co napomh vyuit tepelnch zisk ze slunenho zen pronikajcho do domu okny orientovanmi na jih. 12 | 13 DNEN DOBR VOLBA, ZTEJ SPORANEZAPOMETE NA PODLAHUPestoe teplota zeminy pod domem je vzim vy ne teplota vzduchu, betonov deska ize-mina dosahuj velk tepeln vodivosti. Proto je dobr izolace zkladov desky velmi dleit. Nemli bychom zapomnat, e podlaha je pesn mstem, kde se ppadn budouc do-dlvky rozhodn nevyplat odkldat: pozdj zeslen izolace podlah by bylo u velmi obtn ankladn. Rozumn tlouka tepeln izolace podlahy se pohybuje mezi 15a20cm.SILN STEN IZOLACENejlpe izolovanou st domu bv stecha, protoe na ni lze nejsnadnji umstit nad-standardn silnou izolan vrstvu (unzko-energetickch i pasivnch dom se jedn a o2530cm izolace). Nem-li dm obytn podkrov, izoluje se pod-laha pdy, pokud je obytn podkrov vdom kdispozici, izoluje se konstrukce stechy zevnit (mezi apod krokvemi).VHODY VENKOVN VARIANTY IZOLACEVppad podkrov se vyplat zauvaovat ovenkovn variant izolace nad krokvemi. Tatoti umon maximln vyuit prostoru podkrov, atak se zcela eliminuj tepeln mosty tvoen krokvemi. Udom splochou stechou me bt tepeln izolace umstna pod hydroizolac nebo nad n (tehdy mluvme otzv. obrcen stee).Vnujte pozornost sprvn izolaci stechy apodlah. Kvalita izolace vrazn ovlivuje tepeln ztrty domu. nepodceujte izolacienergii uet tak sprvn izolace podkrov ipodlahCO ZACHRNVCEVRSTVOU KONSTRUKCI?Udom svcevrstvou konstrukc se projevuje problm stepelnm mostem mezi deskou azdivem. Nkdy se pro jeho peruen uv izolace zpnovho skla, jej vhodou je velk pevnost vtlaku, nenaskavost adobr tepeln izolace. Dal monost je vyuit granulovanho p no-vho skla, kter se umst pod celou zklado-vou desku. Vte, e?Pro dvee plat skoro tot, co pro okna. Poadavky na tsnost jsou zcela stejn. Na rozdl od oken dvee nemus bt vdy prhledn. Pout tak lze klasick tepeln izolace. Nesm se vak zapomnat, e dvee jsou pomrn zk, atak se tam izolacenapklad oproti stnmne vej-de mnoho. Problm skomplikovanou tepelnou izolac dve se obvykle e tm, e dvee umstme do takov sti domu, kter je tempero-vna na ni teplotu (chodba, peds), aod vytpn sti domu ji oddluj dal dvee.na oknech zlejak si vybrat sprvn okna do vaeho domuINFILTRACE AKONVEKCETeplo okny unik hned tymi zpsoby. Inl-trac oznaujeme jev, kdy dochz kpronikn vzduchu netsnostmi mezi kdlem aostnm. Unekvalitnch nebo jen patn osazench oken me inltrace zpsobit dokonce nejvt dl tepelnch ztrt okna. Pojmem konvekce popisujeme ztrty souvi-sejc spohybem vzduchu okolo skel. Tm, co izoluje, vak nejsou okna samotn, ale nepohy-bujc se vzduch vblzkosti skel. Rozdly teplot pak uvdj vzduch do pohybu, kter zan proudit apenet teplo.VEDEN ARADIACEVeden nm pli starost nepin, protoe vzduch je natst pomrn patnm vodiem tepla. Vraznj ztrty zpsoben vedenm meme pozorovat pouze tehdy, jsou-li skla pli blzko usebe (na vzdlenost men ne 1cm). Druhm vinkem tepelnch ztrt je radiace. Kad zaht tleso toti vyzauje teplo ve form dlouhovlnnho infraervenho zen, takzvan tepeln sl. Okna by mla propoutt svtlo ateplo dovnit, ale mla by zrove zamezit niku tepla ven. Tak by okny neml prochzet okoln hluk, ale pejeme si, aby zstala lehk atenk. Pi vbru typu okna je vdy nutn udlat kompromis.JAK OKNO VYBRATDO VA NOVOSTAVBY?Nejastji se dnes vnovostavbch uvaj okna zasklen izolanm dvojsklem. Vhodou modernch oken je idobe vyeen tsnn akovn. Unzkoenergetickch i pasivnch dom se asto vyuvaj itrojskla, ppadn dvojskla se stedovou fli. Flie je dobrm eenmsniuje hmotnost zasklen azvyuje svtelnou propustnost. Obas se utakovch dom meme setkat ise paletovmi okny zasklenmi dvojsklem na vnj ajednoduchm sklem na vnitn stran.OKNA NAPEVNONeplnujeme-li okno otevrat, meme pout iokna, kter nelze otevrat i dokonce bez-rmov zasklen. Vhodou je pak maximali-zace plochy zasklen amonost pout vce vrstev voptimln vzdlenosti. Takov okno me doshnout velmi dobrch izolanch schopnost, tlouka zasklen me dosahovat a 50mm asouinitel prostupu tepla se pak pohybuje vrozmez velmi nzkch hod-not (U=0,4 W/m2K). Tento typ zasklen se do otevratelnho kdla vsadit ned. Podstatnou vhodou tchto oken me bt ijejich relativn cenov dostupnost vporovnn sotvratelnmi okny obdobn kvality.14 | 15 A BUDE STAVBA HOTOVADm stoj, a vy si v nm ji spokojen bydlte.Provozn nklady vak lze sniovat i nyn. Sta sprvn vtrat a topit. 16 | 17 A BUDE STAVBA HOTOVAJAK MNOSTV VZDUCHUSE VYMNObvykle se poaduje, aby se kadou hodinu obmnila polovina objemu vzduchu vdom. Pokud ale dm nen aktuln obvn, posta vmna omnoho men, vtinou se udv hodnota rovn desetinov obmn objemu za hodinu. Vtrnm se ztrc pomrn velk mnostv tepla, co unzkoenergetickch i pasivnch dom plat oto vraznji, nkdy pedstavuje dokonce celou polovinu tepeln ztrty domu!Vtrn je dleitou hygienickou vmnou vzduchu, bez kter se nememe obejt. Ptte se, co lze vbec ovtrn napsat? e na vtrn nen nic sloitho, si me myslet kad, avak ivtrn m sv pravidla, kter stoj za to si zopakovat.zsady sprvnho vtrnjak zamezit neefektivn tepeln ztrt ve vaem domREKUPERAN VYLEPENJet vy innosti rekuperace doshneme za dodatenho pouit tepelnho erpadla. To nm umon teplotu odchzejcho vzduchu snit a pod teplotu nasvanho vzduchu. Pokud dokeme ochladit odvdn vzduch pod teplotu rosnho bodu (obvykle mezi 8a12C), uvoln se dal teplo vzan ve form latentnho tepla vodn pry.PRVAN VTZNejjednodu monost, jak zajistit pravidel-nou obmnu vzduchu vdom, je vtrn okny, ideln prvanem. Pustte-li si do domu prvan, vzte, e takov vtrn je zhruba dvakrt energeticky spornj ne vtrn pootevenm oknem, ventilan klapkou i mikroventilan sprou.JAK ZACHRNIT VYVTRVAN TEPLOJedinou monost, jak tepelnou ztrtu zpsobenou vtrnm vraznji snit, je tzv. rekuperace, tedy zptn zskvn tepla zvy-poutnho vzduchu. Takov varianta se ale nabz jen vppad, e vdom pracuje systm snucenou ventilac. Vmnk odebr teplo zodchzejcho vzduchu apedehv snm nasvan erstv vzduch. innost rekuperanho systmu je pomrn vysok, uvd se a 80 procent, take vytvoen spora tepla me bt skuten vrazn.VYPOTTE SI NVRATNOSTTepeln ztrty vtrnm lze spouitm nej-modernjch technologi snit a tm na nulu. Cena, kterou za takovou sporu zaplat-me, me ale bt pli vysok. Ne vdy je technicky dokonal een ieenm skuten ekonomicky nvratnm, vdy proto vnujte chvli svho asu vpotu doby nvrat-nosti pro nejrznj nabzen varianty. Vbr pak posuzujete vce zasvcen asvdomm vech vhod inedostatk.oht erstv vzduchoht erstv vzduchodtah pouitho vzduchuodtah pouitho vzduchuvstup vzduchuzemn vmnkgrack znzornn rekuperace, tj. zptnho zskvn tepla z vypoutnho vzduchu18 | 19 A BUDE STAVBA HOTOVAdili jste se vemi uvedenmi radami apostavili si dm smalou tepelnou spotebou? A bude topn sezna sebevc krat, pesto se vydn alespo njak energie na vytpn zcela neubrnte. Monost, jak am vytpt je mnoho, ne vechny jsou ale vhodn pro dm smalou spotebou energie. Pojme si projt alespo ty nejobvyklej.m nejlpe topitjak vybrat ideln topivo do vaeho domuUHELN TRADICEVhodou vytpn uhlm je nesporn nzk cena tepla. Tm ale vet klad pravdpodobn kon. Vytpn uhlm ssebou pin nro-nj obsluhu azneiovn vzduchu. Existuj sice kotle, kter ob nevhody do znan mry potlauj (napklad kotle sautomatickm pi-kldnm ze zsobnku), jejich vkon je ale pro energeticky sporn domy zbyten vysok.TOPEN DEVEM I PELETAMIDevo je obnoviteln zdroj energie avnkte-rch mstech navc ipomrn levn palivo. Kotle na devo ale nelze dimenzovat na mal vkony, proto se mus vnzkoenergetickch do-mech uvat varianty sakumulan ndr, co zvyuje cenu aprostorov nroky na zazen. Mnohem vhodnjm eenm jsou pro domy smalou spotebou tepla peletov hoky, je-jich vkon lze velmi dobe regulovat. Napele-tov kotel lze navc zskat nann podporu zprogramu Zelen sporm.ZATOPTE SI ELEKTINOUVborn, tm univerzln dostupnost a prakticky 100% innost jsou dv hlavn pednosti vytpn elektinou. K dalm vhodm pmotopnho vytpn (jako pmotopn oznaujeme vytpn, kdy jsou topidla pipojena po dobu 20 hodin denn, a v dob piek se dlkovm ovldnm vypnaj) pat i tzv. mimopikov elektina. Tase prodv za ni cenu a vyuv dlkov zapnn a vypnn zazen zajiujcho elektrick vytpn. Vyuitm tto vyvaovac monosti se tato forma topen stv pomrn innm nstrojem zen spoteby. Pihldnout se vak mus i na hledisko ivot-nho prosted. U vs v dom u zplodiny sice nevznikaj, pi vrob v bnch kondenza-nch elektrrnch ale ano.ZEMN PLYN IKAPALN PROPANZemn plyn vsouasn dob pedstavuje jedno znejvhodnjch paliv idky sv pomrn pz-niv cen. Pi jeho spalovn se navc dosahuje nejmench emis CO2 adalch kodlivch ltek. Vhodou je iirok vbr nejrznjch topidel na trhu. Po vmn trysek lze ve vtin kotl na zemn plyn spalovat ipropan i butan. Takto zskvan teplo je vak dra, anavc pibv povinnost zajistit ndr pro skladovn plyn.VYUT ENERGIIOKOLNHO PROSTEDModernm astle populrnjm zpsobem vytpn je pouit tepelnho erpadla. Je to vpodstat chladic stroj, kter zskv teplo zokolnho prosted: vzduchu, zem i vody. Abychom dokzali zskan teplo penst zven ku dovnit naeho domu, je nutn nej-prve malou st energie dodat (nejastji se jedn oelektinu). Vzvislosti na topnm faktoru lze svynaloenm 1 kWh elektiny zskat piblin 3 a 4 kWh tepla.KDY VYTP V DOMOV SLUNCEVhodou solrn energie je jej dostupnost anevhodou jsou naopak denn iseznn vkyvy. Ty toti sneodkladnou pravidelnost zpsobuj, e vzim, kdy je nae poteba topit nejvt, zskvme ze slunce nejmn energie. Na rovni jednotlivch dom se tak solrn systmy obvykle pouvaj jen pro ohev vody, ppadn pro pitpn.Vte, e?Snancovnm vytpcho zazen vm me vypomoci program Ministerstva ivotnho prosted Zelen sporm.Zjeho prostedk lze dat odotaci na pozen kotle na biomasu (devo i pelety), tepelnho erpadla nebo solrn-ho systmu.Sebelep vytpc systm me bt mlo platn, pokud nebudeme vnovat pozornost iregulaci vytpn. Inspirujte se vdalch brourch zady Energetick rdce Skupiny EZ vnovanch klimatizaci azateplovn domu. Jist vnich naleznete adu pouitelnch rad ipro v nov dm.ERPADLOPRO NZKOENERGETICK DMUdom spadajcch do energetick tdy B, tedy udom nzkoenergetickch, je oblbenou avhodnou monost vytpn spouitm mal-ho tepelnho erpadla vzduch-voda. Vhodnou alternativou me bt iplynov kon-denzan kotel i kotel na pelety. Na venkov, kde je levn devo, me bt vhodn pout kotel na devo sakumulan ndr, kter umon jeho pouit ivmstech smen pote-bou tepla ne je minimln vkon kotle.jak sporn vytptsprvnm vbrem vytpn lze opravdu uetitJak zpsob vytpn je tedy pro v nov dm smalou spotebou tepla nejvhodnj? Sprvn volba zvis na mnoha faktorech. Ne nabzme nkolik monost, jejich vyuitm rozhodn neprohloupte.TEPLO VPASIVNM DOMPokud se vm podailo teba iza pouit ve uvedench zsadsnit spotebu tepla na vytpn a na rove pasivnho domu (energe-tick tda A), pak zpravidla posta pokrt dm elektrickm pmotopnm topenm. asto je poteba jen ohvat vzduch za reku-pe ranm vmnkem avmstnostech insta-lovat mal slav topn panely. Vtakovm ppad doshne vae elektrick topen skuten nzkch investinch nklad apo-mrn vysok cena za kWh tepla tolik nevad, protoe ron spoteba energie na vtpn je velmi nzk.KOMBINACE VYPOMEIdal pomrn oblben metoda vyuv jako zklad elektrick topen, ale kombinuje jej skrbovou vlokou na devo apelety. Je-li teba doasn podn pitopit, nemus se nklady zvyovat takovou rychlost, jako pi dslednm vyuvn pouh elektrick energie.Zkaznick linka840 840 840 | 24 hodin denn, 7 dn v tdnu Zaslac adresaEZ Zkaznick sluby, s. r. o., Guldenerova 2577/19, 303 28 Plzefax 371 102 008 | e-mail cez@cez.cz | internet www.cez.cz Poruchov linka SkupinyEZ 840 850 860 | 24 hodin denn, 7 dn v tdnuENR 11/09