TECHNOLOGIE - KONSTRUKCE 25

D1 > Vizua llzace

v

C8sky pavilon D

BU[]E Z KIJNTEJNERU odborna porota vybrala ve verejne soutezi na realizatora pavilonu Ceske republiky pro vystavu EXPO 2015 navrh podle navrhu architektonickeho studia Chybik+ Kristof Associated Architects. Budovu vyrobi a postavi vizovicka firma KoMA MODULAR.

V porote byJi arehitekti Eva jifiCna, Mi­roslav Repa, Zdenek Luke~, Michael Klang, Vladimir Soukenka a David Va­vra. Oslot ilo je vyuziti moduhi, kter. umozi'iuji snadnou stavbu i rozebranl pavilonu, propojenf exterieru a inleria­Til, recyklovatelnost materi&lu a zakom­panovan! vodni ploehy do prostoru.

Dulezit~ byly tak~ variabilita a moz­nast sekundarrriha vyuziti stavebnieh modulli. To potvrdil i generaIni komi­sa! Jm Franti~ek Patuznik: "Zhotavitel zV8zuje, fa po skoDcenf vystavy pavi­Ion demantuje, preveze do CR a nabid­ne k uzivAn! naptiklad jaka materskou ~kolku."

Reeyklovatelnost pavilanu bylo jed­nim z hlavn!eh krit~rif, tematem vystavy EXPO totiz zn! Patraviny pro planetu, energie pro zivot. Naklady na stavbu , udrzbu a demontAz budovy bez vnittni expozice a provozu einf Lerner 70 milia­nu karun v~etne DPR.

www.stavitel .cz

STRIZLlVDST MA ZELENDU Celkavou koneepei svetove vystavy, kterA se v roee 2015 uskute~ni v Milane, byla povefena dvajiee ~vyearskyeh arehitekru. Jacques Herzog a Pierre de Meuron (mimo jin~ jsau autary stadianu Pta~l hnizdo pro alympijsk~ hry v Pekingu 2008). Je­jieh snahou je omezen! kratkodabyeh m6dnieh vystfe!ku a tendenee vytvoreni prehledneho kompaktniho ee!ku.

Predseda poroty David VAvra siee vy­jlidfil zklamanl, ze mezi souteznimi pro-

02

111m

02 > Rez

jekty nena~el zadny, ktery by byl vyraz­nou architekturou. ale tuto zdrzenlivost vysveUuji autofi vitezneho nAvrhu prAve snahou vyhovet pozadavkUm ee!kove koneepee vystavy sousttedenlm se sp!­~e na nApad a trvalou udrziteInost nez na krlitkodoby efekt pfekvapeni. Autofi fikajl, ze se snazili komorni a kompakt­ni formou pavilonu vyhnout tvarovym a tenden~nim trapnostem upadajicim v zapomnenf.

BUDDUCNDSTISTAVEB JE JEJICH RECYKLACE Castou otlizkou, kter. provAz! pavilony svetovyeh vystav, je jejieh dam vyuziti. Vyhodu mivaj! ty, ktere se daji rozebrat a pfev~zt na jin~ mlsto - takovy byl na­priklad asud na~eho pavilonu pro EXPO v Bruselu roku 1958, ktery byl umfsten v Praze na Lelne, kde plnil funkei kavar­ny a po ruznyeh peripetiieh je z nej dnes alespoil kaneelAfskli budava.

Podminka trval~ udrzitelnosti sehrA­la roli ph tvorM nAvrhu i pri hodnoeeni

.: .-, .. I S~ \ ~h r'

05

o

DIi > Reseni interieru a stresn i zahrady

06

AL

Bt_

1 - Amfiteatr obloieny lakovanymi dfevenymi prkny v pfirodn i barve 2 - Lita podlaha bile barvy ve vsech pat rech 3 - Steny a stropy s bilym naterem 4 - Stupne vnitfnich schodD z bileho kamene 5 - Stresni zahrada S - Lakovana dfevena prkna v pffrodn i barye

~

• ----- -- - ----• •• • • •

07

AL

BL

paroty. To, ze autofi jiz ad zacatku my­sli na Dsud stavby a nabizeji k vyuziti technologii montovanyeb modulu, ktere mohall byt vyuzity napfiklad k vytvore­ni skolky, je v soucasne duM velke plus.

ATRAKTIVITA MODULO Vyuziti prefabrikovaneho modularniho systemu nahnlla jiz zmin?ma moznost re­cyldace a s tim souvisejici charakter eko­logicnosti a setrnosti. Druhou vyhodou je skutecnost, ze se jedna 0 provokativni element v SQllCaSnem stavebnictvi, po­dobne jako pohledovy beton. Ale stejn" jako u betonu i v tomto pfipade zalezi na tom, v jake kvalite se konstrukce vyro­bi. Ptiklady krasnych staveb z kontejne­ru muzeme najit po celem svete a je jen otazkou casu, kdy se dostanou do mady. Nejsme sice prvni, kda by na svetove vy­stave kontejnery pouiil, ale dosud se jed­nalo spiSe 0 vzdor a poukazani na kon­struktivistickou podstatu architektury. CHern autoru navrhu je ale vyuziti modu­hi k vytvofeni prostfedi s vysokou este­tickou hodnotou. Dokazuji to jejich slova: "Pavilon je domem i zazitkem. Navrhuje­me suver€mni architekturu se soudobym ryrazem odkazujicim na jednoduchost narodniho stylu - modernismu."

Navrh vyhovel vsem pozadavkum za­davatele. Na bazen, ktery rna odstupujici

06 > Pudorys 1 patra 07> PDdorys 2 patra

lfNOR 2014 ! STAVITEl2

dna a po odpustEmi vody se stava amfi­teatrem, navazuje restaurace. V prvnim nadzemnim podIaz] bude expozke, dru­he nadzemni podlazi je vymezeno pro soukrome vystavovatele. Tento prostor s nazvem Laboratot zivota bude prop 0 -

jen se zelenou sttechou, kde si navstev­nici mohou dat salek kavy s vyhledem na cely prostor vystaviSte.

SOUtASTi STAVBY BUOE BAZEN v navrhu vystavniho arealu ad Herzoga a de Meurona hraje velkou roli vodni ka­na!, ktery jej bude oblekat.

Zakladnim tematem ceskeho pavi­lonu se take stala voda, a to i v sirsim kontextu vystavy EXPO, jehoz tema je Potraviny pro planetu, energie pro Zivot. Krome toho by pavilon mel navstevni­kum nabidnout i ptijemny zazitek. S tim souvisi bazen na nadvoti s moznosti koupani. Na zaklade souteze mezi ces­kymi designery bude vybran take navrh plavek. Podle plimu autoru Chybik Kris­tof budou tyto plavky jakausi ozverrou na plazich sveta i po skonceni Svetove vystavy. A take konstrukce bazenu rna jiz vymySlenou funkei: po vystave by mohl byt bazen pfevezen do Prahy a umisten na naplavce. x

Hana Vinsova

HOVORiME 5 ARCHITEKTEM MICHALEM KRISTOFEM

• Spolupracovali jste na navrhu pavi­lonu se spolecnosti KDMA? Od zaeatku jsme byli v uzkem spojeni, pravidelne jsme se setkavall. Splnit vsechny podminky zadavatele bylo doeela teike, proto jsme zpraeovali nekolik variant a postupne se tak dostali k vysledne pod abe navrhu.

• Z kolika stavebnich madulu bude pavilon sestaven a jake potrebuje zaloiel1i stavby? Realizovan bude z pfibliine 45 mo­dulu 0 velikosti 9 x 3 a 6 x 3 metrO. Stavba bude mit i prefabrikovane zaklady. Italska strana nedovoluje za­kladani klasiekym zpusobem. protoie pavilony budou po vystave odstranene a pozemek ma byt uveden do puvod­nfho stavu.

• Neni Heba tak vvsakau a celkave velkou stavbu zajistit zpevriujici konstrukci? Modularni stavby se standardne realizuji do vysky i vice nez tfi po­dlali, jednotlive kontejnery na sebe navazuji. V ramei statiky pujde hlavne o nadimenzavani tlausfky pouziteho pozinkovaneha plechu a hlavni nosne

www.stavitel.cz

konstrukee. Vlastne nejde a atypieke res en!. stavba vyulfv;3 bezne rozmery modulu ...

• Pouzijete na plasf stavby izolaci. aby se v lete neprehfivala? Fasadu jsme resi!i v kombinaci te­peine izolacnieh panelu. sklenenyeh ploch a vnejsiho stinenl. ktere by melo mit takove polohy a natoeeni, aby bylo co nejvice funkcni.

• Pavilan rna ve fasade velke sklene­no plachV - nebudau tat a akna pro modularni system piilis teikil? Teehnologii zaskleni velkyeh skle­nenyeh ploch jsme si vyzkouseli pii stavbe jidelny v arealu firmy Koma a osvedtila se vYborne.

• A CD zelena pochoz! stiecha? V ramei projektu ji iesime ve spa­lupraci S8 zahradnfm architektem. Cheeme vybra! idealni teehnieke ieseni jeil skladby a take zelen tak, abychom eliminovali negativni stranky zelenyeh stieeh. Je ale pravdepodob­ne. ie zelen bude tvofit samostatnou cast, k!era bude poloiena na kon­strukei stieehy.

.0 bazenu ilkate. ie ho bude maine prevezt na prazskau naplavku. Jaka je jeho konstrukce? Jeho konstruktnim fesenim se prav8 zabyvaji specialiste - vybirame reseni, ktere bude mazno smontovat a de~ montovat. Bude mit svoji nosnou cast, dale cast teehnologiekou a cast samotneho bazenu.

• Premyslite uz a tom, jak S8 bude pavilan v let. chi ad it. aby byla v inte­rierech prijemne? Chceme co nejvfce vyuift pfirozene vetrani budovy. Nucenemu vetrani S8

ale nevyhneme, zvlaste v kancelafich a v restauraci. Pfehffvani obalky budo~ vy by melo byt co nejmensi.

• Expazice vetsinau patiebuji vvsaky a velkorysy prostor, takie asi bude lieba, aby nekter. interi.tV bVly vyssi a sirsi, nei umozriuji moduly ... Co se svetiyeh vysek tyee, limitni jsou pro nas spise pfedplsy organiz8tora EXPO. Samo!ny modul vys!avni prosto­ry nijak neomezuje. dokaze reagovat na naroky vystavovatelu. Ale interier jako takovy budou fesit autafi vystavniho prostoru. x

lINDR 2014 I STAV ITEl 2