Štolní listywww.gymstola.cz/stolnilisty 4/20115.5.2011

Nadštolní redutění je tradič-nímvrcholemkulturníhoděnínanašíškole.Bohuželatraktivitatétoakcevposledních letechupadala -není tře-bahledatdůvody,protožeonětuteďnejde.Vzářísináhodouksoběsed-li dva šikovní studenti, BarboraVá-ňová(S6B)aJanDušek(S6A),kteříserozhodli,jejichslovy,„udělatletosRedutuúplnějinak“. Několikdnípředembylylíst-ky zcela vyprodané, a kdo zaváhal,ten udělal chybu. Celé 45minutovépředstaveníbylonabitévtipemaakcítak,žesečlověknasmálmnohemvícnež u zábavních televizních progra-můaanichvílisenenudil.Studentypřišla podpořit velká část profesor-skéhosboru,včetněvedení,aozby-tekmíst sepostaralipřevážněkama-rádiúčinkujících. Musím vyzdvihnout nápadspojit jednotlivá vystoupení jako te-levizníkabaret,čímžsepodařilovšeplynulenavázat.Myslím,žeprávěta

jednota předchozím Redutěním chy-běla,alenechcikřivdit,protožejsemposlední ročníky vynechal. Zdánli-věnesourodáčíslajakonádhernépě-vecké trionebomonologslečnyhra-jícízároveňobaorganizátory,takvů-becnepůsobilanuceně.Programbylvypilovándodetailů.Dokonce, jakousprávnéhotelevizníhovysílání,ne-chyběla originálně a zábavně prove-denáreklama. Největšímpřekvapením,ales-poňpromě,bylovystoupenítalento-vanéhoprimánaPatrikaBoučka,kte-rýpředvedlscénku„Vynález“zpořa-duNastojáka(HBO).Celýdivadelnísál téměřbrečelsmíchy,a takje jas-né,žeGymnáziumNadŠtoloumáta-lent.:-) Nejspíšepodheslem„Tonej-lepší na konec“ přišlo na řadu hlav-ní lákadlo večera - pěvecké vystou-pení pana profesora Růžičky a děv-čatz2.B.SpolečněsehráliazazpívaliznámoupíseňzfilmuMrazík-Praš-

nácestička.Panprofesor,oblečenývkoženébundě,pělsvýmopernímhla-sem:„Kdyžsedívámnasebe,taksemusímpochválit...“aslečnyvšatech,jaké znáte z filmového zpracování,lákaly svým: „Ach ty, Váňo, Ivane,jen sepodívejnamě...“Myslím,žesidokážetepředstavit, jaktopůsobi-lolegračně. Naúplnýzávěrsklidilivšich-niučinkujícíohromnýpotlesk.JeštěvětšípatřilBářesHonzou,kteřísiod-dechli,že8měsícůpřípravsepromě-nilo ve vynikajících 45 minut zába-vy.Oba pak poděkovali snad každé-mu,komuchtěli,adojemnězakonči-licelývečer. O tom, že se letos Redutěnínebývalepovedlo,svědčíito,žedru-hýdenránopaníředitelkapoděkova-laorganizátorůmškolnímrozhlasem,cožjsemsnadběhemsvých7letnatétoškoleještěnezažil.Báro,Honzo,adalší...kloboukdolů!

Tomáš Novotný (S7B)

KdepřesnějstepředRe-Redutouhrá-li?„Hlavněnarůznýchdivadelníchsou-těžích a Honza hrál i v divadelnímsouboru.“CoVásvedloktomu,žejsteseroz-hodli zorganizovat Re-Redutu?„Poprázdnináchjsmesiksoběúplněnáhodousedlinaobědě.“„JájsemsezrovnacelározvášněnávrátilazLet-

Pokračování na straně 3

StudentskénovinyGymnáziaNadŠtolou

Jaká byla Re-Reduta?

RozhovorstvůrciRe-RedutyJakjsteseseznámili?„Seznámili jsme se v primě na se-znamováku na Lesní boudě. Hlubšípoznání proběhlo hlavně okoukává-ním toho, že se ta druhá osoba čas-tovyskytovalanajevišti,“odpovědělHonza.Bárasouhlasilaadodala:„Jetotak,jásiHonzupamatujuzeZla-té ryby.“ „Já zase Báru ze Švejka,“přidalsehnedHonza.„Takžetakhlejsmedošlikzávěru,žehrajem.“

Profilstudenta

Profil PetraŠkráška Patnáctiletí8 11Strana:5 Strana: Strana:

Štolní listy

Po měsíci vás všechny zase zdra-vím. Musím se vrátit ke školní aka-demii, protože to pro mě byl oprav-du mimořádný zážitek. S minulými akademiemi se to vůbec nedalo srov-nat, i když je pravda, že pár posled-ních jsem neviděla, protože se kryly s přijímačkami. Úžasné bylo, že se zapojili studenti od prim až po oktá-vy. A že si všechno studenti zorgani-zovali sami. Opravdu jsem byla moc pyšná na to, jak jste šikovní. Bylo to vtipné, vkusné. Doufám, že příští rok to bude neméně hezké. A ještě jednou všem děkuji. Ve škole je před námi obdo-bí, které mám ze všech nejvíc nerada – přijímaček a maturit. Nerada pro-to, že je to období hektické. Vy se ale určitě těšíte, protože vám přinese pár dnů volna navíc, mimořádný, volněj-ší rozvrh při maturitách, které letos budou velmi, velmi dlouhé. Hned po Velikonocích jsou přijímačky. Samozřejmě že mě těší, že máme tolik zájemců, a to i v době,

kdy některá jiná gymnázia mají sot-va tolik uchazečů, kolik můžou při-jmout. Ale s paní zástupkyní Tvrskou už vidíme růžově (pokud si to už ne-pamatujete, přihlášky mají růžovou barvu). S paní zástupkyní Vrben-skou se zase pereme s novými matu-ritami, kdy stále něco nefunguje, stá-le se něco od Cermatu dozvídáme na poslední chvíli a stále řešíme nějaké problémy – třeba, jak vložit do počí-tačového systému nové jméno paní prof. Čermákové. Cermat prostě ne-počítá s tím, že se učitelky budou bě-hem školního roku vdávat! Maturanti teď finišují, ale-spoň doufám. Přeju jim, aby se jim maturitní zkoušky povedly podle je-jich představ, aby při té české premi-éře měli pevné nervy a plné hlavy vě-domostí, které se objeví právě tehdy, když je budou potřebovat.

A už se pomalu blíží prázdniny :-) !

Vaše ředitelka

Vážení čtenáři,je tomu rok, co vycházejí pravidel-ně každý měsíc Štolní listy. Za tu dobu se podepsaly snad na všech, co s nimi mají co dočinění. Vy čtenáři o ně máte zájem a v den, kdy se vydá-vají, není problém udat 400 výtisků během 5-10 minut. Díky tomu si do-voluji doufat, že mají naše noviny ta-kovou úroveň, že je rádi čtete. Mně přinesla práce pro Štolní listy spoustu zkušeností a myslím, že i ostatní stu-denti, kteří pro ŠL pracují, se během psaní článků, korektury, tisku a vše-ho zařizování něčemu přiučili a stále se lepší. Já osobně jsem úplně změ-nila svůj pohled na organizování ja-kékoli práce, na jednání s ostatními, od nichž něco potřebujeme, a Štolní listy mě neustále ovlivňují. Provází mě celý měsíc a už o nich ani nedo-kážu nepřemýšlet a nemluvit. Jediné, co mi stále výrazně chybí, je dostatek lidí, kteří by pro ŠL pracovali. Stále častěji se stává, že není snadné sehnat dostatek článků do měsíční uzávěrky a také se nám nepodařilo za celý rok sehnat designera, abychom nemuse-li dělat design my šéfredaktoři. Ale i tak si myslím, že naše redakce fun-guje dobře a já mám pokaždé, když noviny vycházejí a když vidím, že je čtete, obrovskou radost, že se nám to opět všem podařilo. Takže Vám všem děkuji, že pro Štolní listy pracujete, pomáháte nám a čtete je. Jen tak dál!

Spolušéfredaktorka Eliška Zlámalová

Od příštího čísla bychom rádi za-vedli rubriku Perličky! Pokud se Vám nebo Vašim spolužákům po-dařilo říct ve škole něco vtipného a chcete se o to podělit, tak to na-pište na redakční email. Díky!Kdokoliv cokoliv pište na redakční email:

stolni.listy@gmail.com

Ředitelský sloupek

2

Sloupekšéfredaktorky

Štolní listy

...pokračování ze strany 1ní herecké školy a najednou mi hroz-ně chybělo, že nebudu hrát,“ vzpo-mínala Bára. „Takže když viděla, že sedí vedle někoho, kdo divadlo už hrál a má s ním nějaké zkušenosti, ze-ptala se, co si myslím o Redutě. Tak-hle jsme se rozhodli, že bychom spo-lu mohli postavit Redutu na nohy.Kolik času vám zabraly přípravy?Oba organizátoři se rozesmáli. „Hod-ně! Opravdu velmi mnoho!“ „Začína-li jsme ve středu 29. září. To byl ten oběd a už tam jsme vymysleli spous-tu věcí, které tam nakonec doopravdy byly.“ „Ale pozor!!! První zkouška, při které se sjelo komplet celé před-stavení, byla ve středu před čtvrtkem, kdy byla Reduta. Tam jsme poprvé zjistili, že to půjde.“A za jak dlouho jste začínali nabí-rat nějaké další lidi?

„Asi po měsíci a půl.“ „Od začátku jsme měli představu, kdy budeme co dělat. Sice jsme to nakonec nedodr-želi, ale naplánované to bylo,“ smá-la se Bára. „Ale řádově jsme postu-povali chronologicky podle časového plánu. Alespoň to šlo po sobě,“ namí-tl s úsměvem Honza.Kde jste hledali talenty? „Legrační bylo, že jsme ty lidi vy-brali ještě dřív, než to oni samotní vě-děli.“ „A to v drtivé většině případů,“ potvrdila Bára. „V podstatě jsme k nim přišli a řekli jim, že budou vy-stupovat v Redutě s tímhle, tímhle a tímhle nebo alespoň s něčím hodně podobným,“ popsal výběr celebrit z Reduty Honza.Takže jste účinkující z Re-Reduty předem znali?

„Většinu, nahnali jsme si tam lidi, kte-ré známe a o kterých víme, že mají co předvést. Takhle se tam dostal třeba Tanvald. Na Silvestra začali tancovat a pak už tam byli.“ Na druhou stranu třeba Patrik Bouček, který hrál Luká-še Pavláska a jeho Vynález, si jedno-

ho krásného a osudného dne sednul naproti Báře na obědě a Bára si všim-la, že Patrik opravdu vypadá jako Pa-vlásek, takže ho do této role v Re-Re-dutě obsadila. „Nakonec to zvládnul úplně úžasně, dokonce byl na jeviš-ti ještě mnohem lepší než na zkouš-kách.“Co byla největší překážka?Tahle otázka Honzu i Báru na chvíli zarazila a pro oba byla trochu oříšek. Honzovi nakonec přišlo, že nejtěž-ší bylo udržet se po celou dobu akč-ní tak, aby to udrželo akční celý zby-tek týmu. Bára přiznala, že to neby-lo jednoduché, ale tento problém se prý podařilo vyřešit až dominovým efektem. „Udělali jsme plakáty, a tím jsme to hrozně nakopli. V tuhle chvíli sice ještě nikdo ze souboru nic neměl, ale najednou se první začali snažit něco nazkoušet. Ostatní viděli, že je vyprodáno, a tak se taky začali učit a pak to konečně dostalo grády.“ Pod-le Báry byl největší problém zlomit odpor Štoly vůči Redutě jako školní akademii. „Když jsme začínali, stáli jsme proti silné ofensivě. Většina lidí Redutu prostě neměla ráda, nechtěla tam být a nepovažovala ji za dobrou akci. Tohle jsme museli změnit. Pro-to jsme všude propagovali, že to dělá-me jinak a nově. Celou akci jsme pro-to nazvali Re-Reduta, což byl mimo-chodem jeden z nápadů, který padl už ten první den hned po obědě. Původ-ně jsme si mysleli, že tam ty lidi bu-deme muset asi dotáhnout, ale nako-nec bylo už měsíc před Redutou vy-prodáno.“Jak Vám pomáhali učitelé?„Paní profesorka Čiháková byla vel-mi ochotná. Taky pan profesor Růžič-ka byl úplně super, moc nám pomohl tím, že se nechal nafotit na plakáty a my jsme se tak svezli na vlně toho, jak je oblíbený. Na plakáty jsme schvál-ně vybírali známé tváře, ne protože by byli lepší než ostatní, ale protože

na ně se lidi chtějí přijít podívat. Tu-hle reklamu jsme prováděli dokonce mnohem dřív, než jsme tušili, co tihle lidé předvedou.Chystáte se zorganizovat Redutu i příští rok?

„Ne.“Je nějaká šance, že byste se necha-li přesvědčit?

„Ráda bych využila šance, že se to otiskne, a vysvětlila, proč to nemůže-me dělat znovu. Dali jsme do toho to-tiž všechno, co v sobě máme, a příš-tí rok by to v našem podání prostě nemohlo být lepší a asi ani ne stejně dobrý. Tohle bylo nejlepší, co umíme, a my nemůžeme překonat sami sebe. Také už by to nebyla Re-Reduta ji-nak, protože by to bylo pořád od nás. A nakonec bychom chtěli říct, že teď jsme se do toho pustili s velkou ver-vou a sedm a půl měsíce jsme na Re-Redutě dobrovolně pracovali, podru-hé už by to bylo nucené a podle toho by to vypadalo.“ „Na druhou stranu chci říct, jestli to někdo čte a chce se toho ujmout, že už to nebude mít tak těžké jako my, protože teď už Štola na Redutě chce být.“Chcete dodat ještě něco na závěr?Slova se jako první ujala Bára: „Text Terezy Šírové jsem sice psala já, ale to, jak říkala, že jsem úžasná a krás-ná si tam vážně připsala sama. A ješ-tě bych chtěla reagovat na to, že nám někteří lidé říkali, že náš výstup na konci byl příliš melodramatický a že jsme se chovali, jak při předává-ní Grammy - takže ať si trhnou no-hou, protože pro nás to bylo jako pře-dávání Grammy.“ Honza Báru dopl-nil. „Ten konec možná vyzněl zvlášt-ně pro někoho, kdo úplně nepochopil, co jsme do toho investovali. Já jsem se tam mihnul jen malinko na začát-ku a Bára tam jenom pokládala prač-ku. A tihle lidi, z pohledu diváka, vy-šli nakonec s největší slávou a ještě mají proslov. Ale my jsme si to po tom všem nedovedli odpustit.“

Eliška Zlámalová (S7B)

Rozhovor s tvůrci Re-Reduty

3

Štolní listy

V březnu jsem se vrátila doprácepočtyřechletechmateřskédo-volené.Každý návrat po tak dlouhédoběprovázíipocitnejistoty.Zvlád-nu to? Dokážu pokračovat v prá-ci,kteroumámmocráda,alekteroujsem čtyři roky nedělala?A jací bu-doustudenti?Vmémpovolánídávánatyhleotázkyodpověďažčas. Nejvíc jsem se těšila na stu-dentskéslavnosti.Spoluprácesestu-denty na přípravě takových slavnos-tí byla vždy součástímé práce. Prv-nídojempomémbřeznovémnástupunamě udělal plakát Re-Reduta, kte-rý visel hned vedle našeho kabine-tu.Nápadité, vkusnéavtipnéprove-denínapovídalo,žestudentisisaka-demií-redutěním dávají hodně prá-ce.Mocsemi tenplakát líbil.Bylotoopětsetkánístím,comámvprácinejraději.Stvůrčíčinnostístudentů,sjejichoriginálníminápadyashledá-nímkonkrétníhoprovedenítěchtoná-padů. Pak jsem našla na svém sto-le noty.Myslela jsem, že je tam ně-kdo položil omylem. Ale byly promě!Studentiměspontánněabezvel-kých řečí zapojili do příprav. Mělajsemradost.Přestožeznámjenmálostudentů jménem (4 roky „absence“jsou4roky„absence“),některá jmé-najsemsidíkyspoluprácinaRe-Re-dutězapamatovalavelmirychle.Pře-devšímJanaDuškaaBáruVáňovou,kteřícelouslavnostsobdivuhodnoucílevědomostí naplánovali a vymys-leli. Těžko by se jim však dále při-pravovalo bez party podobně nadše-nýchspolužáků,kterousejimprole-tošníredutěnípodařilozískat.Atour-čitě nebylo jednoduché!A že byli vpřípraváchskutečněpečlivíanicne-ponechalináhodě,mělizvukařeOnd-ruKoutka,inspicientaDavidaŠlech-tu,šatnářkyAnetuDuškovouaBáruNebáznivou,kterázároveňvprogra-muúčinkovala.TakéDavidPálenský

zvládl funkci šatnáře a nápovědy-te-dy osoby v divadle zcela nenahradi-telné.Studenti se vzájemně doplňovali,starší pomáhali mladším, byli zod-povědní,alenepoučovalianemento-rovali.Tistaršísemalýmvěnovalispřirozenouautoritouavelkýmsmys-lem pro takový nezraňující a laska-výhumor.„Tandem“Bára-Honzabylvelmi osobitý. Bára dodávala účin-kujícímaždosamépremiérykurážasvé režijnízáměryvysvětlovalas ta-kovou vehemencí, že jsme byli čas-to svědky tzv.“brechtovské přemě-ny“režisérkyvesbor tančících“rus-

vidu Šlechtovi, proběhla generálkatéměřvpohodě.Zápalslečnyrežisér-ky,kterásedosvéroleopravduvži-la, jsmemuselisicechvílemi trochuchladit(doNárodníhojetocobyka-menemdohodilatamtypožárybylyhroznéaopříčináchsepořádspeku-luje:-)),aleitoktakovégenerálcepatří. Svůj příspěvek jsem nazva-la„PohledzCafebaru“,protožeod-tamtud jsem celé představení sledo-vala. Samozřejmě jsem měla mož-nost spolupráce se zvukařem Ond-rou Koutkem. Připravenost a obrat-nosttohochlapceupoutalapozornosti pana zvukařeReduty, který posky-tovalstudentůmtechnickézázemí(akabelyažidleamaloulampičkuprostarší pianistku, která “blběvidí“) aspoustutrpělivostisvelmivelmivel-mi sebevědomým - lehce přidrzlýmpřístupemnašímladérežisérkyBáry. Co mně udělalo největší ra-dost?Re-Redutajakotaková.Bylananívidětpečlivá,systematickáadlou-hodobá příprava.A ta je pro všech-nynejdůležitější.Přitakovéprácisečlověk dozví něco o těch druhých,alenejvícsámosobě.Jájsemsedo-zvědělahodněo studentkáchze2.B- skupina Hv. Krásně zpívají, tohojsemsivšimlajižvhodináchhudeb-ky.Aletakékrásnětančí,krásněseksoběchovají,krásnéjsouaztoho,jakrychleadobřesesvévystoupenína-učily, vyplývá, že vědí, i k čemu tobylodobré.Ajásenaněkaždéúterýodpolednemoctěším. Atakésetěším,ažuvidímzá-znamzRe-Reduty.Jsemmoczvěda-vá na moderátory Vláďu Krulíka aHonzuPetráka,nakteréjsemzbarunedohlédla, i na všechna vystoupe-ní.Tohlebylpohledzezákulisí.Mělajsemsenacokoukat.Acoteprvedi-váci!

Ivana Brunclíková Čiháková

kých“děvčat,vIvánka,adokonceivmalého chlapečka recitujícího “nastojáka“. Honza poskytoval celémuprojektu skutečně chlapskou oporu.Jednoznačně prokázal organizačnítalent, což ve spolupráci s natěšený-mi, rozčilenýmia lehceztrémovaný-mistudentíkyurčitěnebylojednodu-ché.PřestoHonzadokázalzorganizo-vatspořádanýpřesunodškolydoRe-dutyaohlídat,abynikdonezabloudil.Byla jsem připravena pomáhat, alenebylotoanipotřeba. Nejhezčí jeproměvRedutěvždyckytenčasv„naší“šatně-Cafebaru.Prostředíplnéfotekjazzmannůsnádhernýmklavírem,kdeanilehkénapětínepůsobírušivě,naopak-tichépobrnkávánísemísíshovoremúčin-kujících.Teď tonejsoustudenti,aleherci,zpěvácia tanečníci.Nikdyne-přestanuobdivovattuopravdovostapoctivost,sjakoudotohojdou.Díkyvelmi noblesnímu inspicientovi, Da-

...„Pak jsem našla na svém stole noty. Mysle-la jsem, že je tam někdo položil omylem. Ale byly pro mě!“...

PohledzCafebaru,anebRe-Reduta

4

Štolní listy

V tomto čísle bychom vám rádi před-stavili Katku Noskovou z K5A. „Po-pravdě jsem se svojí třídou hodně spokojená, i když někdy lituju naše vyučujících, když vidím, co všech-no s námi musí snášet. Díky někte-rým mým spolužákům máme všichni o dost prodloužený život a to nezapo-menutelným způsobem :D.“ Za tříd-ní mají paní profesorku Denisu Neu-bauerovou. „Je jednou z mých nejob-líbenějších profesorek/profesorů, ne-jen proto že si s námi dobře rozumí a dokáže kdykoliv pomoct s jakýmko-liv problémem, ale i proto, že oprav-du rozumí tomu, co vyučuje, a doká-že to správně vyložit.“ Právě kvůli ní patří mezi Katčiny oblíbené předmě-ty literatura. Dále má ráda dějepis a občanku. S naší školou je velmi spo-kojená a hlavně se jí líbí, jak se neu-stále zlepšuje, hlavně díky práci stu-dentského parlamentu.Její obrovskou vášní je tanec. Tancuje rock’n’roll v taneční skupině Cheers, která je jednou z formací tanečního a sportovního klubu Silueta Praha, kte-rý je velmi úspěšný dokonce i na me-zinárodních soutěžích. Tanec a škola jí berou většinu času. „Ale když pře-ce jen nějaký ten čas zbyde, tak ráda kreslím, stavím několikatisícové puz-zle, zkouším psát a tak, jenže nako-nec to většinou vždycky skončí u po-čítače na ICQ :-)“.V hudbě ale směřuje spíš k metalu, rocku nebo klasické hudbě. „Mezi mé nejoblíbenější skupiny patří Three Days Grace, Escape The Fate, Sys-tem Of A Down, Apocalyptica, H.B. Gang a ještě spoustu dalších.“ Mezi její oblíbené filmy patří jednoznačně komedie, dále pak horory či hudeb-ní filmy. Ze seriálů má ráda například Comeback nebo Glee.Ráda čte, zejména fantasy od Mar-git Sandemo. „Když jsem byla men-ší, jsou to i 2-3 roky zpátky, tak jsem

byla schopná si půjčit 20 knížek a do měsíce je všechny přečíst a ještě by mi zbyl čas.“ Teď už bohužel nemá tolik času na čtení, kolik by chtěla, a když už se jí podaří nějakou knížku otevřít, považuje to za úspěch.Ve svém budoucím profesním ži-votě by ráda dělala něco kreativní-ho. „Vždycky jsem chtěla něco vy-tvářet. Ať už být malířkou, spisova-telkou, choreografkou, či vizážistkou, ale poslední dobou přemýšlím nad tím, že by mě hrozně bavilo vymýšlet videoklipy k písničkám. Určitě bych asi chtěla jít studovat dál, ale kam, to

rozhodne až to, který z těchto snů si rozhodnu splnit.“Nejvíce by se chtěla setkat s Nickem Vujicicem. „Člověk, který se naro-dil bez rukou i nohou, ale přesto se stále usmívá a užívá si života. Jezdí po světě a dává přednášky neuvěři-telně nabité emocemi, které pomáha-jí spoustě lidí uvědomit si, jací vážně jsou. A to je to, co na něm obdivuji.“Opět jsme vám, našim drahým čtená-řům, přinesli exkluzivní pohled do ži-vota jednoho ze studentů Gymnázia Nad Štolou. Příště to můžeš být i TY!

Zuzana Mariničová (S7B)

Profil studenta - Kateřina Nosková (K5A)

5

Štolní listy

Poslední číslo Štolních listů ve mně vyvolalo řadu myšlenkových pocho-dů. Začnu tím méně problematickým. Jsem moc ráda, že se objevil pozitiv-ní ohlas na školní jídelnu. Často pře-mýšlím, zda se vůbec dá rozumně přežít v prostředí časté kritiky. Vzpo-mínám na tábory, kam jsem jezdi-la jako vedoucí. Jak najednou zača-lo všem chutnat, když si jídla zača-li účastníci v rámci služeb v kuchy-ni vařit sami – a museli se vejít do rozpočtu, vše si po sobě umýt a ukli-dit apod. Já vím, že to takhle nejde, že studenti studují a kuchařky vaří a učitelé učí. Ale vážit si práce druhých bychom měli. Když mi doma řeknou – bylo to dobré – snažím se, aby to bylo příště zase dobré, ne-li lepší.Barče – moc mne pobavilo sugestiv-ní líčení odběru vzorku slin z duti-ny ústní a následného důkazu muci-nu (jen mi tam chyběl důkaz činnosti ptyalinu, který je daleko dobrodruž-nější a studentům vyšel). Ale ohradi-la bych se proti vedoucí bioložce ;-). Naše biologické soukolí pracuje pod zkušeným vedením paní profesorky Selingerové.A teď ke článku statečného Anony-ma. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Tak-že lepší je nic nedělat a u pivka roze-bírat, co ti druzí dělají špatně. Možná se mýlím, ale tak nějak pana Anony-ma čtu mezi řádky jeho dopisu. Mož-ná bylo dílko myšleno dobře – jako poselství, že se část studentů nehod-lá dostavit na podobnou akci. Moh-lo být napsáno a podepsáno – bez jíz-livostí a pivní objednávky. Také ne-mám ráda amerikanismy, ale prostě tady šlo o něco jiného. Sleduji nasa-zení studentů, kteří usilují o vybudo-vání „nové atmosféry na škole“. Aby Štoláci byli rádi Štoláky. To není jed-noduchý úkol v kolosu našeho typu. Tak držím palce a sleduji hemžení ko-

lem Listů, studentské rady a např. Re – Redutění. Baví mne, že vznikají pří-ležitosti iniciované samotnými studen-ty, kdy se setkávají různé třídy, různé ročníky a hlavně co z toho vzejde. Trá-víme ve škole příliš mnoho času na to, aby byla jen školou a jen povinností (v našem učitelském případě jen zaměst-náním).Pátrala jsem mezi studenty po reakcích na anonym. Byly různé od vlažných až po vyhraněné. Od názoru, že má ano-nym pravdu (protože čtvrťákům něco někdo vnucuje), přes názor, že to moh-lo být napsáno hůř (to jistě, proč být objektivní a věcný…) až po názor, že je článek pěkně hnusný, protože ne všichni mají chuť vše zakončit pitkou (není to zdaleka ojedinělá reakce, ale málo hlasitá). A proč se mi myšlenka rozloučení v klubu Lávka líbila? Byla by to příležitost poslechnout si škol-ní kapely, možná si pomaturitně po-povídat s některými studenty a poba-vit se při promítání historických sním-ků – na mém bývalém působišti se pro-mítání stalo vítanou a očekávanou sou-částí plesu. Důstojné rozloučení na plese. Ano – ples se mi letos MOC líbil, užila jsem si pohled na studenty, kteří mi tolik přirostli k srdci, krásné šaty, účesy, ob-leky, secvičená překvapení a předtan-čení. Měla jsem i nějaké nepříjemné zážitky, ale tak nějak jsem se je snažila zasunout do zapomnění. Pan Anonym mi bohužel připomněl, že sebekrásněj-ší šaty nezakryjí přiopilý, unavený po-hled, případně jízlivou, žlučovitou po-známku. Ani nevykouzlí dospělý ná-hled na studentská léta – že nebyla jen o hromadě průšvihů, které třídní pro-fesor „přikryl“. Letošní třídní si urči-tě zasloužili slyšet hlavně hlasité, ve-řejné a upřímné „děkujeme“ za to, co svým svěřencům předali jako lidé a učitelé. Studentský projev velmi pěk-ný, ale tohle jsem postrádala (možná

přeslechla?). Možná je Štola plná průměrných gymštoláků (viz. Profil gymštoláka v minulém čísle), se kterými není tře-ba se loučit. Já znám i jiné – třeba ty, kteří nemají úplně vynikající výsled-ky, ale nechtějí známky zadarmo a nesedí ve škole jen proto, že venku je třeba zima. O studentech motivo-vaných ani nemluvím. A pak o těch, kteří mají sice školu poněkud mimo hlavní sféru zájmu, ale žijí nějakým koníčkem – sportem, muzikou, diva-dlem, tancem, skautem atp. A také ty, kteří stíhají vše – školu, koníčky i ka-marády s plným nasazením. Snažím se nemyslet na průměrné gymštoláky při přípravách na hodiny. Ráda bych se rozloučila v případě konání Lávky s těmi, se kterými jsme na hodinách byli společně a pro které má smysl trávit hodiny času přípravami, opra-vami, hledáním příležitostí k další-mu vzdělávání, přípravou laborator-ních prací, pracovních listů, kurzů, exkurzí, sjednáváním přednášek ex-terních odborníků, vymýšlením pro-jektů nebo třeba náplně třídního vý-letu apod. Nejmenovanému studentovi O8A – každý, kdo umí ovládat více tlačítek na PC než IT hvězda, je počítačový mág. A reakce mnohých lidí na situa-ci okolo havárie Fukušima mi oprav-du připadá, že průměrných gymšto-láků je na světě víc. A jsou asi nejen manažery, ale i politiky. Tím ovšem situaci okolo havárie nezlehčuji. Je to děsivá připomínka, že ne vše je v moci člověka. Na závěr pro pobavení třeťáků a čtvr-ťáků můj sen ze včerejška (pro do-kreslení – mám letos maturanty na biologii a chemii a jsem třídní v 5S). V noci jsem se probudila hrůzou, že jsem si nepodala přihlášku na vyso-kou školu, takže mne nikam nevez-mou a navíc jsem si nestihla spočí-

Anonym a profesorské sny

6

Štolní listydě vyhráli. O to víc mě zaskočila úva-ha, která mi už týden vrtá hlavou:„Je mé gymnázium opravdu lepší než většina ostatních?“ Nedávno jsem se bavil s jedním mým bývalým spolu-žákem. A přišla samozřejmě řeč i na nové školy, a když jsem mu řekl, že jsem Nad Štolou, podíval se na mě z části udiveně, až jako by se ptal, jest-li si z něj nedělám legraci, a z čás-ti zklamaně. Pak prohodil něco v tom smyslu, že maturita je beztak všu-de stejná a že na to, jakou jsem měl střední, se mě nikdy nikdo ptát nebu-de. Překvapilo mě to a částečně i za-mrzelo. Nikdy jsem si nemyslel, že GNŠ je nejprestižnější gymnázium v Praze, ale vždy jsem si říkal, že jsme přinejmenším nadprůměrná škola a že se tu určitě něco naučím. Cestou domů jsem o tom přemýšlel a pak se podíval na žebříčky hodnocení gym-názií v ČR a zjistil jsem, že jsem měl pravdu a GNŠ je opravdu hodnoceno jako nadprůměrné. Trochu se mi ule-vilo a oddechl jsem si, že se nemu-sím za svou školu stydět. Ale v tu sa-mou chvíli pocit úlevy vystřídal pocit jakési provinilosti. Co jsem kdy udě-lal pro školu? Čím jsem se přičinil k tomu, aby byla opravdu nadprůměr-

Každý člověk má určité kruhy sebeu-vědomění. Vždy, když zvítězí národ-ní tým, cítím hřejivý pocit zadostiuči-nění, jako bych snad sám něco doká-zal. Vždy, když jdu kolem zahrádky před domem sousedů a vidím, že ta před naším domem je hezčí, vnitřně se usměji a pyšně projdu naším do-movním vchodem. A stejně tak jsem vždy šťastný, když Sparta vyhraje, a hrdě v tu chvíli řeknu, že jsem Spar-ťan. A další okruh mého já je škola. Já jsem Nadštolák! Vždy se tak tro-chu napřímím, když někde slyším chválu na mou školu nebo se dozvím, že jsme v nějakém turnaji či olympiá-

tat příklady z genetiky k maturitě. V polospánku jsem se však uklidni-la – vždyť jsem teprve ve třeťáku…a usnula jsem. Až ráno přišla ta chvilka úlevy – že moje starosti jsou opravdu z jiného soudku ;-). Maturantům držím palce a neprůměr-ným gymštolákům (průměrných jsem se nějak nechtěla lidsky dotknout, ale opravdu nevím, proč tady studují) krásné jarní dny.

Kamila Babická

Jsem Nadštolák

ná? A stačí to, co jsem udělal doteď? A nezůstávejme jenom u mě. Každý se sám sebe zeptejte přesně na tyto věci. A bohužel se obávám, že těch, co si odpoví na všechny otázky po-zitivně, bude drtivá menšina. Tak-že, probuďte každý v sobě toho Nad-štoláka a příště, až se vás někdo ze-ptá na naši školu, řekněte, že chodí-te na skvělou školu, která vám oprav-du něco dává. To je to naprosté mini-mum, co pro Štolu a nás samotné mů-žete udělat. A všichni, kdo by chtě-li udělat víc, můžou začít zítra psát s námi do Štolních Listů nebo jít repre-zentovat školu na meziškolní turnaje a olympiády. Děláte to nakonec hlav-ně pro sebe, aby až jednou budete na pohovoru a zaměstnavatel se vás ze-ptá: „A jakou máte střední školu?“ tak abyste vy mohli hrdě říci: „Jsem Nadštolák!“

Michal Outrata (4S)

(Pozn. red.:Upozorňujeme čtenáře, že sloupek měl vyjít již v pátek 29. dubna)

Autor sloupku děkuje všem za gratu-lace jeho k dnešním narozeninám. Při této příležitosti by rád popřál všechno nejlepší všem Robertům, kteří mají tu čest slavit svátek při výročí narození tak významného novináře. Investigativní novinařina občas při-nese kromě vládních krizí i zklamá-ní. Dnes se tomu tak stalo u kabinetu biologie. Pod rouškou zeleného, eko-logického zřízení se schovává ener-

geticky velmi náročný podnik. Zvláš-tě nad spotřebou vařící vody na kafe a čaj by se měl kabinet zamyslet. Ročně vypijí asi 3000 (3.103) šálků kávy a čaje. Na přípravu odpovídají-cího množství teplé vody spotřebují při započtení účinnosti 10% asi 2016 GJ energie. Toto množství odpoví-dá asi 80 000kg hnědého uhlí (80 tun uhlí!!!). Autor zápisníku tedy očeká-vá několik tajných nahrávek, směnku a rezignaci!!! Autora sloupku udivuje, jak jaro ovlivnilo profesorský sbor. Spousta jeho členů totiž nosí čím dál, tím širší šaty. Tento jev je možná

mylně připisován blížícímu se konci školního roku a tedy zvýšené konzu-maci čokolády. Pravda ale leží jinde. Jaro = čas březosti! (neskryté)

Na příští pátek (kdy je shodou okol-ností také poslední zvonění) má být velmi deštivé počasí. Zvláště jsou očekávány kyselé deště kontamino-vané CH3-COOH. Doporučuji za-koupit speciální chemický oblek z li-mitované série, který byl vyvinut spe-ciálně pro tuto příležitost. (Obchod 118)

Ondřej Novák (O8A)

Šokující zjištění z kabinetu biologie!

7

Štolní listy

„Jaká slova byste použil, kdybyste se měl krátce charakterizovat?“ začí-nám rozhovor velmi těžkou otázkou. Pana profesora to ale z míry nevy-vedlo a ihned použil stručnou a jas-nou sebedefinici - starý pošetilec. „Proč jste se rozhodl učit?“ kladu otázku, která nesmí chybět v žádném z mých rozhovorů. „Tak tady bych asi měl zkusit odpovědět nějak vážněji. Domnívám se, že období od 15 do 19 let je pro formování člově-ka velice důležité a je asi i důležité, kdo vás v tomto období ovlivní. Měl jsem tu smůlu, nebo to štěstí, že jsem střední školu navštěvoval před rokem 89, takže většina mých středoškol-ských profesorů byla velmi zvláštní. A já vždycky přemýšlel o tom, jestli se to nedá zkusit dělat jinak.“ Pan profesor maturoval právě v roce 1989, což dodalo už tak dost významnému životnímu bodu zce-la nový rozměr. „Svůj maturitní ples si pamatuji jen fragmentárně, pro-tože se tyto zážitky mísily s euforií ze změn společenských. Byl to veli-ký zážitek. Po střední škole jsem měl pocit, že musím chviličku nedělat nic a poznat svět. Pak jsem si ale uvědo-mil, že by se asi slušelo nějakou tu vysokou školu vystudovat. No a na-padlo mě, že bych to zkusil přes pe-dagogickou fakultu. Takže takhle do-šlo k tomu, že jsem se nakonec stal učitelem.“ Spíš než doba po maturitě mě ale zajímalo, jaký byl pan profesor v našem věku. „Vnímáte nějaký rozdíl mezi studenty dnes a tím, jací jste tenkrát byli vy?“ „Myslím si, že základ je vel-mi podobný. Se stížnostmi na klesa-jící inteligenci studentů asi souhla-sit nemohu, Gaussova křivka rozlo-žení inteligence se zřejmě nezměni-la. Faktem je to, že dnes se na gymná-

zia a střední školy dostane nepochyb-ně více studentů. Nás třeba v přípa-dě studijního neprospěchu ohrožo-valo okamžité ukončení studií, což pro chlapce ve vyšším ročníku zna-menalo prakticky okamžitý nástup na vojnu. U studentských zločinů jsme si hlídali určitou hranici, protože to bylo skutečně existenčně ohrožující.“ „Měl jste problémy s kázní? Můžete nám nějaký prozradit?“ sna-žím se naladit na odlehčenou vlnu.

„Problémy s kázní jsem samozřejmě, jako každý řádný student, měl. Pub-likovatelný je asi jen jediný, a to sice módní. Nosil jsem tehdy dlouhé vla-sy, což jak jistě víte, zavánělo problé-my. Dlouhé vlasy byly jakýmsi sym-bolem revolty. Dopouštěli jsme se tehdy tak potupných záležitostí jako schovávání za gumičky a za límce a podobně. Jako vlasatci jsme byli neu-stále na pokraji vyhazovu.“ „A jak to máte s rodinou, plá-nujete děti?“ padá ze mě konečně nervozita a ostych. „Jedna z mých horších vlastností je právě ta, že ne-chci mít rodinu a nechci mít děti. „Byla ve vašem životě nějaká femme fatale?“ zkouším se přesto do-stat k intimnějším informacím. „Byla, je a ...“ „Doufáte, že budou ještě dal-ší,“ skáču panu profesorovi do řeči a uzavíráme toto téma se smíchem. „Máte někdy chuť svůj život, tak jak ho teď máte, úplně změnit?“ pokládám další záludnou otázku.

„Pokud vám někdo řekne, že je zce-la spokojen a nemá chuť změnit vů-bec nic a nikdy, tak s největší pravdě-podobností lže. Myslím si, že všichni tady s pány kolegy měníme svoji pro-fesi tak třikrát za odpoledne,“ shrnuje s nadhledem realitu všedního života. „Který z filosofických pohle-dů je vám nejbližší?“ ptám se stejně hloupě jako množství studentů pře-de mnou. „Nelze říci, že by mi něja-

ký filosof zcela konvenoval a nějaké bych měl méně rád. Filosofie je spíše o různých úhlech pohledu na realitu a o tom, že svět i vlastní život může být problém, než o tom, že bychom tento problém my filosofové uměli vyřešit. To možná umějí psychologové nebo psychiatři, filosof si to ani neklade za cíl.“ Když už pan profesor zmiňu-je ples, evokuje to ve mně vzpomín-ku na dvě předtančení, kterých se účastnil. „Mám pocit, že když si z nás studenti chtějí udělat nějakým únos-ným způsobem legraci, tak bychom jim to, pokud možno, neměli zkazit,“ komentuje své exhibice pan profesor.

„Zkoušel jste někdy divadlo?“ vyptá-vám se dále, „připadá mi, že vy i v hodinách neustále s herectvím koke-tujete.“

„ Divadlo jako takové ne, ale právě v době ukončení gymnaziál-ních studií jsme se pokoušeli prezen-tovat jako undergroundová hudeb-ní skupina, která měla i složky diva-delní, dadaistické. Tahle exhibice ve mně, jak jste správně zaregistrovala, tak nějak stále zůstala.“ „Jak vzpomínáte na své dět-ství?“ snažím se držet své linie se-psaných otázek. „S láskou, nostalgií a sentimentem,“ odpovídá pan profe-sor s lehkým úsměvem na rtech. „Měl jste nějakou oblíbenou hračku?“ „Hračku? Tak to jste mě dostala.. Na žádnou konkrétní si ne-vzpomínám, ale byl jsem mistr Vršo-vic v kuličkách. Se sestrou jsme ne-měli konkurenci!“ Neměla bych zapomenout na otázky ohledně volného času. „Ve volném čase se věnuji hlavně četbě a studiu, píši články do časopisu Xan-typa. Snažím se rozšiřovat si obzory, a touto cestou se mi dostávají do ru-kou nové tituly. Pak mi taky samo-zřejmě, ačkoli jsem vzdal své ambi-

Profil profesora - Petr Škrášek

8

Štolní listypravda, že jste byl ve vězení?“ Pan profesor na to odpovídá výbuchem smíchu. „Tahleta záležitost je trado-vána a je mi studentstvem předkládá-na už dlouhou řadu let. Když odpoví-me diplomaticky, tak jsem nikdy ne-byl odsouzen za žádný trestný čin ani přestupek. Přesto jsem v letech 88-89 pobyt v policejní cele ochutnal a do-vedu si představit, jak asi musí být li-dem, kteří jsou odsouzeni ke ztrátě

svobody.“ V závěru zazněl dotaz, zda má pan profesor něco, co by si chtěl v bu-doucnu splnit, nějaký sen. Odpověď byla trefná: „Jedno poněkud cynic-ké přísloví říká, že když chce Pánbůh člověka potrestat, tak mu splní přání. Já se snažím žádná přání nemít, nebo je, pokud možno, neventilovat. Jsem spokojen s tím, co je.“

Barbora Nebáznivá (5S)

ce stát se slavným muzikantem, zů-stala kytara. Ve škole jsem hrával vo-lejbal, házenou a chvíli jsem dělal i judo, úplně nesportovní jsem nebyl.“ Oblíbeným autorem pana profesora je jeden z pozapomenutých českých autorů, Jan Křesadlo, o němž psal i diplomovou práci a neustále se snaží pracovat na jeho zviditelnění. Odvážila jsem se položit otáz-ku choulostivějšího charakteru. „Je

9

Štolní listy

DO KINA: Prvním horkým favori-tem je klasika Rychle a zběsile. Sil-niční běsnění se bude tentokrát ode-hrávat v rozpálených ulicích brazil-ského Ria, kam utekl před spravedl-ností notorický zločinec Dom Toretto (Vin Diesel) a Brian O´Conner (Paul Walker), bývalý polda, který mu na-posled pomohl utéci z vězení. Do města je přivedl plán, na jehož konci je vstupenka ke svobodě. Plán, v no-minální hodnotě 100 miliónů dolarů, na ně ale čeká v sejfu policejní sta-nice, takže je naprosto šílený. Brian a Dom povolají do Ria bývalé parťá-ky, aby zvýšili své šance na úspěch. Proti nim ovšem stojí zkorumpova-ný narkobaron a také drsný federál-ní agent Luke Hobbs (Dwayne John-son), který bere svou práci smrtelně vážně a když dostane nějaký úkol, tak ho vždycky splní. Poněkud smrto-nosná kombinace. Ještě že mají auta. V kinech 5. 5. Pak bych ještě určitě měla zmínit Piráti z Karibiku: Na vl-nách podivna. Bohužel toto je jeden z filmů, který je s každým svým pokra-čováním zamotanější a nepřehledněj-

ší: Johnny Depp alias Jack Sparrow se setká se ženou ze své minulosti (Penelope Cruz), není si jistý, zda jde o lásku, nebo zda tato žena jen „hra-je na city“ a využívá ho, aby našla le-gendární Pramen mládí. Dokonce ho donutí, aby vstoupil na palubu Queen Anne’s Revenge, lodi obávaného pi-ráta Černovouse (Ian McShane). Jack se ocitá v nečekaném dobrodružství a neví, koho se obávat více: Černovou-se nebo ženy ze své minulosti. Film bude možné vidět ve 2D i 3D. Premi-éra bude 19. 5.Divadlo: Pro tento měsíc zkuste di-vadlo Metro. V repertoáru jsem vy-brala činohru Sugar aneb někdo to rád horké, představení pro diváky, kteří se rádi smějí. Spousta vtipných situací je zároveň vděčným námě-tem k hereckému koncertu všech zú-častněných. Na jevišti Divadla Metro bude činohra odehrána za živého kla-vírního doprovodu s výběrem dobo-vých hitů. V hlavních rolích se před-staví Petr Brychta (či Braňo Polák), Vít Buriánek a Kateřina Urbanová.Festival: Zde mám naprosto jedi-

nečný a nepřekonatelný tip Street For Arch! Což se dá tematicky shrnout jako festival o umění, životě a lidech ve veřejném prostoru jak je psáno na oficiálních stránkách. Tématem toho-to ročníku je tzv. ZÓNA IDEÁL, kte-rá představuje takové městské hřiš-tě, platformu, vybavenou vším, co by měl veřejný prostor (náměstí / dvůr / promenáda / park / piazeta/… ) ob-sahovat. Akce je rozsáhlá a má velký doprovodný program. Pro důkladné informace bych musela popsat něko-lik stran, takže spíš doporučuju festi-val vygooglit. Těšte se 19. - 28. květ-na!

Můj tip neboli vzkaz z vyšších míst: Zhruba v polovině měsíce května bude k dostání DVD v ceně 50,- Kč obsahující kompletní záznam před-stavení Re-Reduta 2011 a také do-sud nezveřejněné bonusové záběry ze zkoušek a z nahrávání hudby.

Zájemci si mohou DVD objednat již nyní na: re-reduta@seznam.cz

Tereza Havířová (S7B)

Rozkvetlá květnová kultura

10

Štolní listy

Všechno znají, všechno vědí, všu-de byli. Umí kouřit, pít, hulit trávu a sexuálních zkušeností mají taky víc než dost. V čem je háček? Je jim pat-náct. Nanejvýše. Zažili jsme to všich-ni. Skoro všichni. Bylo nám dvanáct, třináct a představa patnáctých naro-zenin a občanky v kapse pro nás byla víc než vzrušující. Ne že bychom chuť cigarety neokusili dávno předtím, ale s tou průkazkou, jako bychom najed-nou byli něco víc. Ne všichni jsme

však tou dobou měli taky tolik zkuše-ností jako většina patnáctiletých dnes. Není se čemu divit. Cedule hlásající zákaz prodeje alkoholu a tabákových výrobků osobám mladším osmnácti let jsou sice kde čím přilíplé na kaž-dém rohu, ale kdo má sakra poznat, že tý holce, co vypadá s cigaretou u pusy nejmíň na pětadvacet, je sotva čtrnáct. A požadovat občanku už taky kdekoho za barem obtěžuje. A tak se nedivme, že v pití alkoholu jsou naše,

tedy ty české děti a mladiství na ne-uvěřitelném čtvrtém místě v Evropě. A za tabákové výrobky utratí za tý-den přibližně 200 korun, což za mě-síc činí 800 korun a za rok celých ne-uvěřitelných 9 600 korun, což už je poměrně slušná částka... Takže milé děti, na pseudodospělé chování rad-ši zapomeňte, díru do světa s tím stej-nak neuděláte, a hurá zpátky na hřiš-tě, dětství je přece fajn !!!

Karolina Čepeláková (3.B)

Zvířata je špatný téma,aspoň mne však přešla tréma...Bohužel já na zvířata nemám tolik nápadů,proto jsem se rozhod napsat o divokém západu…

Jo, bude to o jedný hře, kterou hraju na kompu, když mi do toho budeš kecat, tak tě potom nakopu!Joooo! Chlap se zlatou šavlí leží, a já dál stojím pod věží.

Yeah, tohle je poslední duel, nevím jak to dopadne, doufám, že když ho vyhraju, že z něj něco vypadne.Nevím, jestli sežrat perník, zaútočit na mazáka, nebo s ním vyrazit na trh - vyměnit za loupanďáka.

Ten mazák, no to je třída - k večeři jen husí křídla.Jezinka dva nula šest, zabít ji, to byla čest!Zaútočim na mazáka, zabiju ho lehce, jejda s tím jsem nepočítal, on se zabít nechce!

S 90-ti procentama motivace na duel,ještě předtím než udeřím sním plechovku Bonduelle.Zelenina, ta je zdravá, nevím však jestli mražená, když jí sním, tak nafouknu se, budu jak teta Blažena ...Teď útočim na mazáka a napětí vzrůstá, tenhle duel, tahle bitka, bude fakty hustá...Jo, už jenom jen pár minut a pak bude konec, já jestli dám tenhle level tak jsem fakty borec!

Ouky douky dneska to jde, cítím se jak frájo, ouky douky tenhle večer, no to je fakt bájo.Ouky douky, ouky douky, už jen pár vteřin do konce,budu lepší než Yakuza, předčím i ty Japonce.

Tak sleduji tento duel a je to fakt bída, on si zřejmě své životy nebezpečně hlídá...Ouky douky no, on to byl doopravdy mazák, teď mě čeká už jen asi mrtvolovej mrazák...Tímto veršem končím báseň, doufám že se líbila, a že vám tolik nevadí posluchat mě - deb*la

Pan T. (P1B)

P a t n á c t i l e t í

Na hodinku mimo real

11

Štolní listy

Muzikál Tomáše Vorla z roku 1990 se po dvaceti letech od svého nato-čení pomalu stává legendou. Ponurá atmosféra špinavého, kouřem z míst-ních továren zamořeného města ně-kdy v osmdesátých letech v kombina-ci s teatrálními výstupy herců z diva-dla Sklep udělala z průměrného pří-běhu asi nejzajímavější český film. Mladý inženýr Čáp nastoupí do prá-ce plný elánu, což je v tomto místě považováno za něco nepochopitelné-ho, až nebezpečného. Za úkol dosta-ne vymyslet projekt, který by zlepšil kvalitu ovzduší. Brzo zjistí, že takový projekt už představil jeho předchůd-ce Ing. Křížek, který za to ale byl poslán do vězení a nakonec skončil v kotelně. Tvrdá totalita tady už do-nutila sklopit hlavu všechny schopné lidi, a když se Čáp rozhodne znovu prezentovat Křížkův projekt, octne se i on v problémech.Postavy, které se ve filmu objevují, mají dokonale propracované charak-tery. Například archivář Béda, bigbí-ťák utápějící se v alkoholu, nebo me-trosexuální DJ Arnoštek hrající stále jednu píseň „Je to fajn“.Doporučuju hlavně všem fanouškům Sklepa.

Marek Juřica (S7B)

Po maturitě: „Za kolik jsi odmaturovala?” „Za 15 tisíc.”

Přejeme maturantům hodně štěstí a pevné nervy!

K O U Ř

12

Štolní listy

I pátek třináctého může být tvůj šťast-ný den! Zveme tě na skvělou Heels and Sneakers party, aneb přehlídku nejlepších kousků bot z tvého botní-ku. Ceny pro holky, ceny pro kluky! Stačí se přihlásit a ve 22:00 hod. po-rota vybere boty, které ji nejvíc zauja-

ly. Vyhlášení a předání cen proběhne ve 24:00 hod. (cca 15 min.)Mezitím bude v clubu probíhat vel-kolepá originální party, kterou bude doprovázet Dj Faith a DJ M.K. Tě-šit se můžete také na skvělé drinky v akci (např. Sex on the Beach, Cap-

tain Morgan s colou,Mojito,Cuba Libre,Fruit Chupito, Párty Chupito).

Vstup 30 Kč. Tak neváhejte, vytáh-něte boty a přijďte do Music Clubu ÓČKO!!!

Organizátor: We Make Media, s. r. o. Jeseniova 55130 00 Praha 3www.wemakemedia.cz Event Manager: Sabina Kaderkovásabina.kaderkova@gmail.com P.S. : Pro všechny Što-láky vstup do VIP sa-lonku. Každý, kdo chce příjít a bude chtít do VIP, mě musí kon-taktovat přes faceboo-kovou pozvánku (He-els and Sneakers night), poté ho připíšu na guest list. Děkuji Sabina Kaderková

Pá 13/05/2011 – Night of heels and sneakers

13

Štolní listy

Denisa Pozníčková (2B)

Michal Polák a Tonda Sokol (2S)

Jolana Šrámková (T3B)

Honza Kratochvíl (S6A)

Ondřej Novák (O8A)

Jaký je tvůj oblíbený předmět a proč?

Moc jich není, ale nejspíš hudebka, protože ráda zpí-vám :D, a taky bio-logie, kde zjišťuju plno nových věcí.

Chemie, protože mám rád vědu.

Výtvarku, tě-locvik a tak. Pak mám ráda biologii.

Tělocvik, teď s no-vým hřištěm ho mám ještě radši. Pak mám rád němčinu, proto-že už od mladých let mám dost rád Němec-ko :)

Těch je. Určitě matika, fyzika, chemie, ale tře-ba taky filozofie. U pří-rodovědných to snad nemá ani smysl vy-světlovat, u filozofie je to dechberoucím kan-torem a mojí láskou k přemýšlení :-)

Řekni něja-kou vtipnou historku ze školy.

Když jsme se na lyžáku všichni ztra-tili učitelům při cestě na nádraží a mysleli jsme si, že jdeme správným směrem. Na nádra-ží jsme sice došli, ale na jiný.

Michal byl jed-nou naštvanej a ve vzteku zaho-dil tašku. Ta taš-ka potom trefila učitelku.

Tady jsou his-torky spíš smutné.

Vtipná historka nebo situace … no když má člověk štěstí, tak jich tam zažije několik za den, teda pokud jsem ve škole já :DD

Těch je. Třeba tu, jak se nám podařilo urvat topení. Nejkrásněj-ší na ní je, kolik putuje po škole verzí :-) . Jeli-kož jsem pořád studen-tem, tak nemohu publi-kovat oficiální verzi. :-) (počkejte po matuře, ta fakt stojí za to :-))

Co ti Što-la dala a co vzala.

Dala mi plno úžas-ných kamarádů, se kterýma zažívám nezapomenutel-ný zážitky, možná taky pár vědomos-tí. A vzala iluze o zvláštních lidech na gymplech.

Dala mi po-cit, že můj život nemá cenu, a vzala mi naději na úspěch :D

Dala mi nové kamarády. Vzala mi vol-ný čas.

Máme super třídu, dá se říct že to mi vlast-ně Štola dala, pak mi určitě dala i nějaký ty znalosti:)Snad ani ně-jak konkrétně nevím o ničem, co mi vzala :) … zatím :D

Vzala mi část mládí, ale dala mi toho tolik, že na to nestačí celé vydání Štolních listů.

Jaký je tvůj oblíbený profesor a proč?

Paní profesorka Boudová, protože dokáže naučit a vy-světlit učivo s kli-dem, pobavíme se a dokonce mě do-nutí dávat pozor při hodinách.

Růžička, pro-tože je hrozně hodnej.

Lenka Dvořá-ková, proto-že je fajn, je vtipná a má autoritu.

Myslím, že každý, kdo mě zná trochu víc, tak ví odpověď na tuhle otázku :D... Je to skvělá paní pro-fesorka Beroušková. Máme ji od sekundy. Je sympatická, milá a hodně mě toho nau-čila, bude se mi po ní HODNĚ stejskat, až bude na mateřský :‘(.

Těch je. No tak třeba p. prof. Kotrbová, vždyc-ky mě dostane nějakým fyzikálním fórem. :-) (třeba ten, když jde e na x-tou po mostě a po-tká derivaci :-))

Eliška Zlámalová (S7B)

Nadštolní anketa - velmi zájímavá...

14

Štolní listy

Když v roce 1952 královna Alžběta II. usedla ještě jako mladá dívka na královský trůn, své zemi se zaváza-la. Slib, který dala před šedesáti lety britskému lidu, stále ve svém úcty-hodném věku plní. Dokázala Velkou Británii re-prezentovat jako jedna z nejváženěj-ších dam světa. Neodvracela zrak ani od nejchudších zemí. Snažila se za-braňovat násilí a bojovat proti ne-spravedlnosti. O sebe se nikdy nebá-la a vždy si dokázala poradit. Zajíma-ly ji problémy obyčejného lidu, neza-městnanost, chudoba. A o politickou stránku země neztratila zájem ani v těhotenství. Jistě, k tomu všemu po-rodila čtyři děti. A již mnoho let se svým manželem Philipem stmelu-

jí celé Spojené království. Když se k tomu všemu přidá ještě její krásný, elegantní úsměv, není snad ani potře-ba pochybovat či tázat se, proč ji Bri-tové tolik milují. Davy lidí, které se 29. dubna tísnily před Westminsterským opat-stvím a Buckinghamských palácem, jistě chtěly spatřit alespoň kousek z pohádkové svatby, ale svým chová-ním vyjádřily i úctu a podporu krá-lovské rodině. Narození nových krá-lovských dětí oslavují jako narození svých vlastních, svatební dny násled-níků trůnu šťastně prožívají. Jen má-lokterý panovník, či představitel ja-kékoliv formy vlády, se může těšit ta-kové zasloužené oblibě. Přednostmi všech vysoce po-stavených osob rozhodujících o ti-sících a milionech ostatních lidí by měly být čestnost, oddanost, věr-

nost, poctivost a odvaha. To jsou zna-ky pravých rytířů, které jsou uznává-ny již velmi dlouho. Pokud tyto vlast-nosti přebijí moc a peníze, člověk ne-jen ztratí svůj charakter, ale doplácí na to i lid dané země. Královna Alžběta II. nenese pouze svůj královský titul, ale prá-vě rytířské výsady, kterých se dosta-ne málokomu. Je na místě, aby takto výjimeční lidé stáli v čele. Královská rodina, i s některými bohužel zesnu-lými členy, jako byla úžasná princez-na Diana, si zaslouží úctu a obdiv. Proč Britové představitele svého státu milují, je jasné. A proč my se k těm svým obracíme zády… Odpověď má asi každý svou vlastní a ne vždy publikovatelnou, proto tečky mluví za vše.

Tereza Čuříková (2.B)

Na toto číslo svůj volný čas dobrovolně obětovali:Šéfredaktoři: Eliška Zlámalová a Tomáš NovotnýRedaktoři:Zuzana Mariničová, Tereza Havířová, Tereza Čuříková, , Marek Juřica, Barbora Nebáznivá, Ondřej Novák, Karoli-na Čepeláková a Michal OutrataKorektoři:Aneta Čermáková, Tereza Kopřivová a Lucie Kovářová. Velké díky patřím panům profesorům Markovi V., Škráško-vi a paní profesorce Vladykové za finální korekturu, kterou s laskovostí provedli.Design a sazba:Tomáš Novotný a Eliška Zlámalová do šablony od Jakuba Jiráka

Britové svou královskou rodinu milují a my prezidenta…

Archiv čísel nově najdete na:www.gymstola.cz/stolnilisty

FACEBOOKŠtolní listy

Dočetli jste? Půjčte nás prosím ještě někomu!

15

Štolní listy

PIŠKVORKY

16