1

Strategie podporovaného bydlení v komunitě

Komunitní centrum ROUTA

Úvodem

Bydlení je jedním ze základních nástrojů sociální stabilizace.

Praxe ukazuje, že rodiny i jednotlivci, kteří „mají to štěstí bydlet“, daleko lépe

zvládají náročné životní situace.

Pro nízkopříjmové a hendikepované1 skupiny

obyvatel, které jsou nejvíce ohroženy

sociálním vyloučením, představuje bydlení

nejen stabilizační, ale také preventivní faktor

z hlediska následných sociálních rizik

spojených s bezdomovectvím či ztrátou

kvalitního domova.

Rodiny žijící v nejistém či nevyhovujícím

ubytování, které se prostřednictvím sociální

práce podaří stabilizovat v bydlení, lépe naplňují potřeby svých dětí, a to zejména

v oblasti zdravotní péče a školní přípravy.

V ideálním případě by každý člověk měl mít nejen své bydliště, ale především

domov.

Metody komunitní sociální práce

Komunitní sociální práce2 je specifickým prvkem sociální práce, která část svých

aktivit vykonává v tzv. přirozeném prostředí cílových skupin. Nejedná se však

o klasickou terénní sociální práci. Podpora bydlení v KSP práci probíhá

prostřednictvím:

podpory a doprovázení cílových skupin

aktivizace a participace veřejnosti

podpory dobrovolnictví

jednání s aktéry podporovaného bydlení na lokální úrovni

jednání s významnými subjekty (nejen regionu) a podněcovateli legislativních

změn 1 Např. sólo rodiče, zdravotně znevýhodnění, národnostní menšiny, pečující osoby.

2 Dále jako KSP

2

Pojmosloví

Bydlení: „Bydlení zajišťuje řadu základních lidských potřeb, zejména přístřeší, uložení

osobního majetku, bezpečí a soukromí. Stálé bydlení („bydliště“) je také podmínkou

pro plné zapojení člověka do společnosti, proto je různě podporováno státem.“3

Domov: Domov můžeme definovat jako místo, ve kterém člověk žije a má k němu

vztah. Domov plní především dvě funkce: místní a vztahovou. Domov není pouze

zařízením pro ubytování určité skupiny lidí či obývaným prostorem. Jedná se

o místo, které je sdíleno s těmi nejbližšími, místo, kde strávíme podstatnou část

našeho života a které dává prostor vzniku spleti lidských vztahů. Domov je místem,

kde se doma cítíme.4 Domov naplňuje základní lidské potřeby typu intimita, bezpečí,

láska, přijetí, spolupatřičnost – viz Maslowova pyramida lidských potřeb.

Bezdomovectví: Způsob života osob bez domova či možnosti dlouhodobě využívat

přístřeší/střechu nad hlavou. Bývá doprovázeno řadou negativních jevů, mezi které

patří např. sociální izolovanost, chudoba, psychické či zdravotní strádání, kriminalita

a závislosti.

Sociální bydlení: „Sociální bydlení je bydlení poskytované osobám v bytové nouzi nebo bytovou nouzí bezprostředně ohroženým, včetně lidí, kteří vynakládají na bydlení nepřiměřenou výši svých příjmů. Sociální bydlení je poskytováno za specifických smluvních podmínek nájmu a v souladu s určitými principy. Uživatelům sociálního bydlení je v případě potřeby poskytována podpora formou sociální práce. Sociální bydlení je na místní úrovni poskytováno vždy formou bydlení v bytech, přičemž může být propojeno na sociální služby. Sociální služby – např. azylové domy – tvoří záchrannou síť pro lidi v bytové nouzi.“5

Sociální byt: „Sociální byt je standardní zkolaudovaný byt nacházející se (zpravidla)

mimo sociálně vyloučené lokality, který je přidělován na základě posouzení bytové

nouze. Poskytování bydlení v sociálním bytě je doprovázeno sociální prací,

přičemž její míra závisí na potřebách klienta a výsledku sociálního šetření dané

domácnosti, její intenzita a frekvence je určována vždy individuálně s ohledem

na konkrétní situaci v domácnosti a posouzení sociální, zdravotní či ekonomické

situace jejích členů.“6

3 https://cs.wikipedia.org/wiki/Bydlení

4 Odtud slovo „domovina“– rodná obec, vlast.

5 http://www.socialnibydleni.mpsv.cz/cs/co-je-socialni-bydleni/zakladni-informace-o-sb

6 http://www.socialnibydleni.mpsv.cz/cs/co-je-socialni-bydleni/zakladni-informace-o-sb

3

Startovací byt: Nájemní byt, který je poskytován na dobu určitou osobám

zahajujícím samostatný život (většinou podpora mladých rodin). Součást

motivačních programů měst a městských částí.

Obecní/městský byt: Nájemní byt, jehož vlastníkem je město. Vztah

mezi nájemníkem (nájemcem) a vlastníkem (obcí) je upraven nájemní smlouvou.

Obecní byty jsou přidělovány dle pravidel, která si určují jednotlivé obce

– např. s přihlédnutím k sociální potřebnosti, na základě umístění v tzv. pořadníku,

prostřednictvím obálkové metody aj.

Nájemní bydlení: Upraveno nájemní smlouvou mezi vlastníkem (stát, obec,

soukromník) a nájemníkem.

Krizové bydlení: „Účelem zařízení krizového bydlení je poskytnout okamžitou pomoc

ve chvíli bytové nouze. Mezi zařízení krizového bydlení patří azylové domy (nejčastěji

v režimu buď pouze pro muže, nebo pouze pro ženy s dětmi, spíše výjimečně pak

pouze pro rodiny), ubytovny a noclehárny. V azylových domech, ve kterých jsou

ubytovaným poskytovány služby sociální asistence (sociální služby, poradenství),

by ubytování nemělo být poskytováno déle než jeden rok.“7

Noclehárna: Ambulantní sociální služba poskytovaná osobám bez přístřeší. Řazena

mezi služby sociální prevence. Nabízí možnost přespání a využití hygienického,

případně potravinového servisu. Za drobnou úhradu.

Ubytovna: Ubytovací zařízení (budova, soubor budov) sloužící pro ubytování většího

počtu osob. Převážně podpůrný a přechodný/nouzový charakter (např. ubytovna

pro sezónní dělníky).

Azylový dům: Jedná se o pobytovou sociální službu poskytovanou na přechodnou

dobu osobám v nepříznivé sociální situaci zapříčiněné ztrátou bydlení. Řazena mezi

služby sociální prevence. Část základní služby (ubytování, strava) je poskytována

za úhradu, jejíž maximální výši definuje zákon.8 Azylové domy rovněž zajišťují

bezplatné poradenství a další fakultativní služby.

Obálková metoda: „… typ aukce, ve které vítězí nejvyšší nabídka, která je účastníkem

(dražitelem) také zaplacena. Nabídky jsou uloženy v obálkách tak, aby nebyla vidět

jejich hodnota, a odevzdány ke konkrétnímu termínu. Otevření obálek se děje

7 http://www.socialni-zaclenovani.cz/zrizeni-a-podpora-krizoveho-bydleni

8 Zák. 108/2006 Sb., o sociálních službách

4

zpravidla najednou za přítomnosti vybraných osob, které mohou sledovat

vyhodnocení nabídek.“9

Kauce: Dočasná záloha složená do úschovy. Za ideálních podmínek vratná (zcela,

zčásti…), při nedodržení předem stanovených podmínek bývá použita na úhradu

vzniklých nákladů. Požadavek složení kauce je dnes běžnou praxí při uzavírání

nájemních smluv.

MOP: Zkratka dávky mimořádné okamžité pomoci, jež bývá vyplácena v režimu

hmotné nouze. V případě vyplacení se již nezapočítává jako příjem pro ostatní dávky

pomoci v hmotné nouzi.

Cílové skupiny pro podporu bydlení v komunitní sociální práci

osoby bez střechy nad hlavou (tzv. zjevní bezdomovci, osoby přežívající venku,

příležitostně přespávající po známých či noclehárnách…)

osoby bez domova (viz rozdíl mezi bydlištěm a domovem, např. osoby mající

zajištěné přechodné ubytování v azylových domech, ubytovnách,

zdravotnických zařízeních, v podporovaném bydlení aj.)

osoby přežívající v režimu nejistého bydlení (např. dočasné ubytování u přátel

či rodiny, bydlení bez právního nároku, bydlení pod hrozbou brzkého

vystěhování, soužití s násilnou či manipulativní osobou aj.)

osoby v nevyhovujícím ubytování (provizorní a neobvyklá obydlí,

nezkolaudované a životu či zdraví nebezpečné prostory, hygienicky závadné

prostředí, přelidněný prostor aj.)

potencionální bezdomovci (např. domácnosti potýkající se s náhlým

výpadkem finančních prostředků z důvodu ztráty zaměstnání či jiné závažné

sociální události – pracovní úraz, odchod do důchodu aj.; oběti trestných činů,

ztráta soběstačnosti z důvodu onemocnění či psychického zhroucení aj.)

Mezi potencionální bezdomovce řadíme i osoby, které jsou znevýhodněny v přístupu

k bydlení např. z důvodu barvy kůže, věku, rodinného stavu (žena s dětmi

po rozvodu), nemoci, návratu z vězení apod.

Zajištění sociálních dávek u nízkopříjmových osob je sice první krokem k jejich

stabilizaci, avšak přístup k bydlení jako takový neřeší. Pronajímatelé při uzavírání

nájemních smluv upřednostňují osoby/rodiny bez viditelného či potencionálního

hendikepu (např. úplné rodiny se zajištěnými příjmy, nezávislé na dávkovém

systému). 9 https://cs.wikipedia.org/wiki/Obálková_metoda

5

Kvalitní podpora komunity – podmínky

Praxe ukazuje, že plnohodnotnou a kvalitní pomoc v oblasti bydlení nelze

účastníkům komunitní práce poskytovat bez:

znalosti aktuální situace v regionu

orientace v systému sociálních dávek ČR

podpory a zapojení obcí

spolupráce Úřadů práce – vyplácení dávek MOP na kauce

systémových změn státu (reforma dávkového systému, přijetí zákona

o sociálním bydlení)

Právo na bydlení a legislativa

Právo na bydlení je v obecnější podobě, jakožto právo na přiměřenou životní úroveň,

zakotveno v následujících dokumentech:

Všeobecná deklarace lidských práv

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech

Evropská sociální charta

Listina základních práv a svobod ČR

Jedná se o právo požívající ochrany ze strany státu. Koncepce sociální politiky

v demokratickém státě by měla vycházet z následujících principů:

subsidiarita

solidarita

spravedlnost

participace

Participace veřejnosti znamená, že v demokratickém uspořádání by měli občané mít

možnost podílet se na sociální politice a sociálních opatřeních státu. Dle principu

subsidiarity (tzv. od nejmenšího k největšímu, či od spodního k vrchnímu) je každý

povinen postarat se nejprve sám o sebe. Teprve když tuto možnost nemá

(např. z důvodu sociálního znevýhodnění či ohrožení), může uplatnit další stupně

pomoci – rodinu, přátele, sousedy, neziskové organizace, obec, systémová opatření

státu.

Nástroje sociální politiky jsou dobře uplatnitelné i v KSP – viz aktivizace veřejnosti,

participace, zapojování do rozhodovacích procesů, právní či finanční gramotnost

a občanská odpovědnost.

6

Aktuální situace v ČR

Bytová situace v celé ČR začíná být dramatická. Nedostupnost bydlení již není

problémem pouze sociálně znevýhodněných skupin, ale začíná se dotýkat i majoritní

společnosti. Prohlubuje se sociální nerovnost mezi těmi, kteří bydlí ve vlastním

(ať už osobním nebo jiným zapříčiněním) a těmi, kteří si vlastní bydlení dovolit

nemohou. Ceny nájemních bytů stoupají. V řadě regionů poptávka po bydlení

převyšuje nabídku.

„Ve velkých městech vzrostly náklady na bydlení tak dramaticky, že významné

skupiny obyvatel včetně střední třídy jsou vytlačovány z možnosti bydlet samotnou

cenou, prostou finanční nedostupností.“ (Mgr. Kateřina Valachová, PhD., poslankyně

ČSSD.)

Stát „pomáhá“ pouze prostřednictvím dávkového systému (v blízké budoucnosti

však hrozí omezení příspěvků a doplatků na bydlení, což krizi v oblasti bytové situace

ještě více prohloubí).

ČR zatím nemá platný zákon o sociálním bydlení. Systémové změny v oblasti

bydlení jsou nevyhnutelné. Platforma pro sociální bydlení (vznik 2013) se snaží

o prosazení zákona o sociálním bydlení.

Situace v regionu Praha východ

Značné množství osob se do Čelákovic a okolních obcí stěhuje s vidinou lepšího

bydlení, než je k dispozici v hlavním městě, ale přitom s možností pohodlného

a rychlého dojezdu do Prahy za účelem zaměstnání. Nicméně zde dochází k jisté

deziluzi.

Cena pronájmů je již srovnatelná s pronájmy bytů v Praze. Navíc v Čelákovicích

a okolí je i značný nedostatek bytů k pronájmu. Poptávka převyšuje nabídku.

Pronajímatelé si mohou vybírat a klást podmínky. Uvedenými podmínkami naši

klienti z řad cílových skupin bohužel málokdy projdou, a to především z následujících

důvodů:

samotná výše nájmu

požadavek složení kauce (většinou za 3 měsíce, v lepším případě za 1 měsíc)

případná provize realitní kanceláři

viditelný sociální hendikep (zdravotní postižení, cizí přízvuk, sólo rodič přichází

na prohlídku i s dětmi…)

7

Ačkoli je kauce v případě splnění podmínek vratná, je v případě pronájmu nutné

počítat s prvotními náklady okolo 60 tis. Kč. To je částka, kterou klienti Komunitního

centra z řad cílových skupin až na výjimky nedosahují.

Situace se navíc začíná týkat nejen cílových skupin projektu, ale i jinak

„bezproblémových“ rodin s nižšími příjmy, které nedosáhnou na hypotéku

ani na drahé nájemní bydlení a kauce.

Plošné hrazení vratných kaucí, ani formou půjčky, není ve finančních možnostech KC

Routa. Klienti jsou v tomto případě odkazováni na návazné služby – viz dále.

Principy, o které se opírají odborní pracovníci při práci s komunitou

o rovnost

o respekt

o hranice

o prevence

o subsidiarita

o rovnováha (individuální podpora cílových skupin musí být vyvažována prací

s celou komunitou)

Odborní pracovníci se při výkonu svého povolání řídí Etickým kodexem sociálního

pracovníka v komunitní práci.

Principy sociálního bydlení10

Princip solidarity: jedná se o základní princip sociální politiky státu. Společenská solidarita upevňuje sociální smír ve společnosti. V konceptu sociálního bydlení vede solidarita k tomu, že intervence státu je směřována k potřebným osobám.

Princip bydlení v bytě: cílem je zabezpečit bydlení pro všechny ve standardních bytech, nikoliv ubytování v substandardních podmínkách (např. v ubytovnách, azylových domech a podobně), které často sociální situaci zhoršují nejen pro osoby v situaci sociálního vyloučení, ale i pro celou komunitu.

Princip potřebnosti: sociální bydlení má být přidělováno osobám, které se nacházejí v sociální nebo bytové nouzi, tedy na základě potřebnosti, nikoliv za tzv. zásluhy,

10

Níže uvedený text zkopírován z internetové stránky projektu Podpora sociálního bydlení: http://www.socialnibydleni.mpsv.cz/cs/co-je-socialni-bydleni/zakladni-informace-o-sb

8

které nesouvisejí s bydlením (např. bezdlužnost, aktivní hledání si zaměstnání, školní docházka dětí apod.). Tento princip nicméně neznamená, že uživatel sociálního bydlení nemusí řádně plnit povinnosti nájemce sociálního bytu obsažené v nájemní smlouvě a zákonech. Tyto povinnosti zahrnují zejména řádné placení nájmu, služeb spojených s bydlením, řádnou péči o byt, dodržování domovního řádu apod., ale také spolupráci se sociálním pracovníkem nebo splacení dosavadních dluhů – jestliže jsou tyto povinnosti obsaženy ve smlouvě. Při přístupu k sociálnímu bydlení je nutné prioritizovat nejohroženější skupiny osob, jejichž bytová nouze je nejnaléhavější, aby se jejich sociální propad zabrzdil a bylo možné jejich situaci řešit. Pro tyto účely a z důvodu transparentnosti se obcím doporučuje vypracovat si nástroje pro hodnocení bytové nouze.

Princip nediskriminace: při poskytování sociálního bydlení je zákonem zakázána diskriminace z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Zakázána je přímá diskriminace – tj. situace (jednání, opomenutí), kdy některé z výše uvedených skupin není přístup k sociálnímu bydlení umožněn, nebo kdy jí je poskytováno méně vhodné sociální bydlení než jiným skupinám obyvatel. Za méně vhodné sociální bydlení může být považováno např. bydlení méně kvalitní, bydlení umístněné v sociálně vyloučené nebo stigmatizované lokalitě, v místě se zhoršeným přístupem k zaměstnání nebo ke kvalitním veřejným službám, zejména kvalitním školám a podobně. Za diskriminaci je považována také segregace, tj. veřejnými orgány způsobená koncentrace příslušníků některé skupiny (zejména etnické) na jednom místě. Příkladem přímé diskriminace může být praxe, kdy obec přiděluje romským žadatelům sociální byty jenom v určité lokalitě, přičemž neromským žadatelům přiděluje sociální bydlení v jiné lokalitě. Zakázána je také nepřímá diskriminace, tj. situace, kdy jsou sociální byty přidělovány na základě neutrálních pravidel, která ale v praxi vedou k znevýhodnění některé z výše uvedených skupin při přístupu k sociálnímu bydlení.

Individuální a diferencovaný přístup: systém a nástroje sociálního bydlení musí být schopny reagovat na různé potřeby různých osob – a to již od okamžiku ohrožení ztrátou bydlení (prevence) po návrat či vstup do běžného bydlení. Efektivní systém sociálního bydlení by měl zahrnovat široké spektrum nástrojů – od poskytování informací přes podporu sociálních pracovníků až po faktické poskytovaní sociálního bydlení. Jednotlivé podpůrné služby mají být nabízeny na dobrovolné bázi všem osobám nebo domácnostem, které je budou využívat podle svých individuálních potřeb.

9

Princip nesegregace: systém sociálního bydlení bude podporovat bydlení v důstojných podmínkách ve snaze nepodporovat vytváření nových či rozšiřování již existujících sociálně vyloučených lokalit. Pořizování nových sociálních bytů nebo navyšování počtu obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách není v souladu s pravidly Evropské unie. Životní podmínky ve stávajících sociálně vyloučených lokalitách by měly být zlepšovány.

Princip posilování kompetencí: podpora uživatelů sociálního bydlení by měla vést k vlastní odpovědnosti a ke schopnosti udržení si standardního bydlení. K naplnění tohoto principu je nutné zajistit sociální práci nebo sociální služby. Součástí principu je i edukace směřující k šetrnému životnímu stylu (omezení plýtvání).

Princip prevence: základní součástí efektivního systému sociálního bydlení je předcházení vzniku bytové nouze nebo jejího zhoršení až do situace, kdy bude k jejímu řešení nutné využít mechanismy krizových či sociálních bytů. Nástroje prevence zahrnují předcházení vystěhování, protidluhové poradenství, bydlení s podporou (sociální práce), sociální dávky a samozřejmě též provázanost jednotlivých nástrojů. Zásadní roli pro předcházení bytové nouze hraje zajištění a koordinace aktivit na místní úrovni. Preventivní aktivity jsou realizovány nejen v rámci systému sociální ochrany, ale musejí být vyvíjeny i v resortu zdravotnictví, místního rozvoje (bytová politika), školství aj.

Princip subsidiarity: konkrétní výběr nástrojů systému sociálního bydlení i způsoby jejich aplikace v rámci funkčnosti systému je třeba ponechat v závislosti na místních podmínkách na volbě příslušné úrovně veřejné správy a samosprávy.

Stav zákona o sociálním bydlení:11

Časová osa:

Leden 2017: Platforma formuje iniciativu Mít svůj domov a vyzývá vládu ČR,

aby do konce ledna zákon předložila k 1. čtení do PSP.

Únor 2017: Zákon v gesci MPSV, ve spolugesci MMR a ministra pro lidská práva,

rovné příležitosti a legislativu. Jeho příprava byla konzultována s klíčovými aktéry

(ministerské rezorty, Úřad práce ČR, obce a kraje, ČSÚ, neziskové organizace

– např. Platforma pro sociální bydlení, Armáda spásy, Sdružení azylových domů aj.,

starostové měst a obcí, sociální pracovníci, Rada vlády pro lidská práva, Rada vlády

pro záležitosti romské menšiny), při jeho přípravě proběhlo 150 schůzek. 2. února

11

Informace převzaty z prezentace MPSV a Platformy pro sociální bydlení: https://socialnibydleni.org/zakon-o-socialnim-bydleni

10

2017 byl návrh zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení předložen vládě.

V případě jeho schválení se počítalo s účinností od 1. 1. 2018 a plněním povinností

zajistit sociální byty ze strany obcí nebo SFRB od 1. 1. 2020.

Květen 2017: Po dalším okleštění znění zákona a demonstracích veřejnosti je zákon

přijat vládou a předložen k prvnímu čtení. Úplně splňuje pouhých 5 a alespoň

částečně 4 z 15 zásad dobrého zákona podle Platformy.

2017: Zákon neprošel napotřetí prvním čtením.

Jaro 2018: V přípravách je nový zákon o sociálním bydlení nově v gesci MMR,

který ovšem klade důraz na investiční dotace a neřeší situaci systémově (dávky,

sociální práce, prevence). MMR navíc plánuje stavbu tzv. sociálních domovů

či domů, které by mohly přispívat k segregaci.

Co upravoval návrh zákona o sociálním bydlení, který byl v únoru 2017 předložen

vládě:

formy podpory sociálního bydlení (sociální byty, sociální byty s podporou

sociální práce, příspěvek na bydlení, sociální práci a intenzivní prevenci ztráty

bydlení prostřednictvím navýšení počtu sociálních pracovníků)

definice osob v bytové nouzi

sociální bydlení a prvky motivace, včetně případné návaznosti na systém

sociálních dávek

kdo bude poskytovatelem sociálního bydlení (obce, záchytný systém)

fungování záchytného systému

financování sociálního bydlení (současný systém dávek plus veřejná podpora

v podobě vyrovnávací platby, provozní a investiční dotace obcím na provoz

sociálních bytů z MMR, dotace obcím na sociální práci z MPSV)

právní nároky a odpovědnost obcí

Problematika kaucí a dávek MOP

Z praxe zjišťujeme, že úřady práce nechtějí uvolňovat dávky MOP k úhradě kaucí

na bydlení. Z metodického pokynu určeného úřadům práce v ČR (2015)12, jenž

upravuje postup při poskytování mimořádné okamžité pomoci k úhradě nezbytného

jednorázového výdaje – jistoty (kauce), však jednoznačně vyplývá následující:13

12

Písemný materiál určený všem zaměstnancům Úřadu práce ČR, kteří zajišťují agendu dávek pomoci v hmotné nouzi. 13

Podstatná část textu kopírována přímo z Metodického pokynu.

11

- Standardní forma bydlení (byt, soubor místností nebo samostatná obytná místnost,

které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky

na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona

nebo jsou zkolaudovány jako byt) je v systému sociální ochrany jednoznačně

upřednostňovanou formou bydlení.

- Přechod z nestandardní do standardní formy bydlení je pro klienty v hmotné nouzi

i pro nízkopříjmové rodiny často nemožný v souvislosti s požadováním jistoty

ze strany pronajímatelů. Tato překážka (nedostatek finančních prostředků) mnohdy

způsobuje nutnost přechodu ze standardního do nestandardního bydlení.

- V odůvodněných případech lze k úhradě jistoty MOP využít, a to ve formě

nezbytného jednorázového výdaje. Tímto postupem lze účinně předcházet nárůstu

počtu osob žijících v nestandardních formách bydlení a zároveň se jedná o způsob,

jak osoby v nouzi dále nevylučovat ze společnosti.

- Dávku MOP k úhradě jistoty je v rámci sjednoceného postupu ÚP ČR doporučováno

poskytovat pouze v odůvodněných případech a maximálně do výše dvojnásobku

v místě obvyklého nájemného.

- Orgán hmotné nouze individuálně posuzuje situaci žadatele a na základě správního

uvážení rozhoduje o odůvodněnosti využití MOP k úhradě jistoty, zvažuje rizika a

vyhodnocuje historii pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi a bydlení (okolnosti

opakovaného stěhování, využívání nestandardní formy bydlení klientem aj.)

- Vyplacenou MOP nelze započíst do příjmu pro ostatní dávky pomoci v hmotné

nouzi. Jestliže poskytnutou MOP klient na úhradu jistoty nepoužije, vzniká

přeplatek, který je povinen vrátit. Pokud příjemce vyplacenou jistotu využije

opětovně (např. po ukončení smlouvy o nájmu pro získání dalšího standardního

bydlení), pak se má za to, že poskytnutá MOP byla využita k účelu, ke kterému byla

určena.

- Pokud má orgán hmotné nouze doloženo, že poskytnutá jistota nebyla opět

použita na stejný účel – tedy k získání standardního bydlení, doporučuje se

vyplacenou jistotu započítat do dalších nákladů na bydlení a tím tomuto příjemci

snížit odůvodněné náklady na bydlení.

- Předpokládá se následné využití dříve vyplacené MOP k úhradě jistoty (vrácené

jistoty) k uhrazení jistoty při přechodu do nového standardního bydlení. V textu

oznámení o přiznání na úhradu jistoty je třeba informovat žadatele, že vrácenou

jistotu lze využít opět výhradně k zajištění standardního bydlení. Při případné

12

opakované žádosti o MOP na úhradu jistoty je nutné v rámci sociální práce ověřit

u klienta, kterému na úhradu jistoty byla poskytnuta MOP, či získat od pronajímatele

informaci, v jaké výši byla jistota vrácena, aby se předešlo zneužívání této dávky.

V případě nevrácení celé jistoty nebo její části by potvrzení mělo obsahovat

informace o důvodech snížení či účelu, k němuž byla stržená částka použita.

Příspěvek na bydlení – DÁVKA STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY14

- zákon č. 117/1998 Sb., o státní sociální podpoře

- nařízení vlády č. 449/2016 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze SSP

pro rok 2017 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se

započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení

- dávka testovaná – závisí na příjmu rodiny (není závislá na svěření nezaopatřeného

dítěte do péče

- přiznanou dávku může vláda od 1. 1. zvýšit, není to však povinnost

- většinou se podává současně s žádostí o přídavek na dítě, některé formuláře

sdílené

NÁROK: nárok má vlastník nebo nájemce bytu (ne otec/syn aj.), který je v bytě

hlášen k trvalému pobytu (ne podnájemní smlouva, musí mít trvalé bydliště),

ideálně zkolaudovaný prostor k bydlení (pozor – možno i bez kolaudace,

viz vyjádření ombudsmanky)

- pokud je nájemní smlouva a pronajímatel má v bytě také trvalé bydliště, musí

podepsat čestné prohlášení (viz formulář – kde se skutečně zdržuje aj.) + doložit

potvrzení, že z místa, kde se zdržuje, odcházejí platby (např. rozpis záloh ČEZ aj.) =

vyloučit pronajímatele z okruhu společně posuzovaných osob

PODMÍNKA: náklady na bydlení jsou vyšší než součin rozhodného příjmu rodiny

a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35) a zároveň součin rozhodného příjmu a uvedeného

koeficientu není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení = náklady

na bydlení přesahují 30 % (Praha 35 %) celkových čistých příjmů rodiny.

PŘÍJMY: započítávají se příjmy všech osob ve společné domácnosti, nákladem není

hypotéka, viz zákon o SSP

- včetně výživného na děti, příspěvku na dítě,

- zaměstnání, podnikání

14

Dále v textu jako SSP.

13

- DPP, DPČ

- dávky nemocenského pojištění, důchody, vč. dávek plnění pro případ dožití

určitého věku (důchodové pojištění), výslužné, odchodné…

- příjem z pronájmu

- výživné manželky,

- příjmy ze spolku

- podpora při rekvalifikaci

- podpora při nezaměstnanosti

- dávky pěstounské péče

- životní minimum

- funkční požitky (odměna za výkon funkce – poslanci, senátoři, místostarostové...)

- příjmy z kapitálového majetku (z investic)

- NEZAPOČÍTÁVAJÍ SE: jednorázové dávky – např. příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

příspěvek na péči, nezdanitelné příjmy (autorské honoráře do určité výše,

příležitostné příjmy do 30 tis., některé výhry a loterie, stipendium dítěte aj.)

ROZHODNÉ OBDOBÍ: příjmy se prokazují za dané čtvrtletí a vyplácejí se

na následující čtvrtletí. Žádat lze dvě čtvrtletí zpětně. Dávka se obecně přiznává

na rok, příjmy se prokazují každé čtvrtletí.

1. č. = leden, únor, březen

2. č. = duben, květen, červen

3. č. = červenec, srpen, září

4. č. = říjen, listopad, prosinec

DÉLKA ŘÍZENÍ: 30 dnů, v odůvodněných případech 60 dnů (např. provádí-li se

sociální šetření v místě bydliště, složité dokazování aj.), počítáno od okamžiku přijetí

žádosti – viz razítko.

NÁKLADY NA BYDLENÍ: vždy se kromě nájmu započítávají i energie, vodné a stočné,

odvoz odpadu (složenka obci), vytápění (u pevných paliv částky dle nařízení vlády),

společná tv anténa, jiný výpočet pro nájemce a jiný pro vlastníky bytů (viz nařízení

vlády), nutno mít náklady spojené s užíváním bytu rozepsané (např. dodatek

k nájemní smlouvě s přesným uvedením, kolik platím za energie, teplo aj.), součástí

prokazování i roční vyúčtování energií (přeplatky, nedoplatky v daném čtvrtletí),

i když žadatel zcela bez příjmů, započítává se mu životní minimum!

1. normativní náklady: určené zákonem (nařízením vlády), tzv. odůvodněné

14

2. přiměřené náklady: 30 % a 35 % měsíčního čistého příjmu na bydlení,

tzv. subjektivně únosné

3. skutečné náklady! Dorovnávají se přiměřené náklady do normativních

NORMATIVNÍ NÁKLADY NA BYDLENÍ: viz nařízení vlády, výši neurčuje jen MPSV,

reakce na skutečný vývoj cen, jiná částka pro nájemce a jiná pro vlastníky, vycházejí

z údaje Českého statistického úřadu (zahrnují průměrné spotřeby energií podle

počtu osob v domácnosti aj.). Záleží na velikosti obce, počtu obyvatel bytu, velikosti

bytu...

SPOLEČNĚ POSUZOVANÉ OSOBY: i děti, které mají trvalé bydliště doma, ale pobývají

dlouhodobě v zařízení (nemocnice), děti hlášené k trvalému pobytu, ale přechodně

se zdržující jinde (studium, nemocnice, zahraničí...) aj. – viz zákon o SSP.

VYLOUČENÍ Z OKRUHU SPOLEČNĚ POSUZOVANÝCH OSOB: osobu lze vyloučit

z OSPO, pokud se v bytě prokazatelně nezdržuje déle než 3 měsíce (musí doložit

čestným prohlášením + prokázáním plateb v místě skutečného pobytu, proběhne

sociální šetření). Dům se dvěma zkolaudovanými bytovými jednotkami (samostatné

hodiny) = dvě samostatné domácnosti. Vyloučeny osoby ve vazbě a výkonu trestu.

Nezaopatřené děti v plném zaopatření ústavu (např. dětský domov) jsou považovány

za samotnou rodinu.

ROZVOD/ROZCHOD: Automaticky vyloučen partner, který zde nemá trvalé bydliště.

Pokud např. čerstvě podaná žádost o rozvod, lze partnera vyloučit na základě

čestného prohlášení (např. sousedů, samotného partnera), že se v bytě nezdržuje,

i když zde pořád má trvalé bydliště. Podaná žádost o rozvod neznamená

automaticky vyloučení partnera z okruhu společně posuzovaných osob. Bude se

zohledňovat např. i to, že platby odcházely ze společného účtu nebo účtu vedeného

na jméno manžela/partnera (společné byly tedy i příjmy) za předchozí čtvrtletí.

Podstatné, od jakého data bude uznáno vyloučení manžela/partnera z okruhu

společně posuzovaných osob.

CIZINCI: mohou žádat, mají-li o občanství alespoň 3 měsíce zažádáno.

VÝŽIVNÉ: neplatí-li rodič výživné déle než 3 měsíce, orgán SSP bude požadovat

podání trestního oznámení.

NEZAOPATŘENÉ DÍTĚ: pro účely dávek SSP se nezaopatřeným dítětem rozumí dítě

do skončení povinné školní docházky. Po skončení povinné školní docházky se

za neopatřené považuje dítě nejdéle do 26. roku věku, a to v těchto případech:

15

- soustavně studuje na střední nebo vysoké škole (připravuje se na budoucí povolání

- viz soustavná příprava dítěte na budoucí povolání – státní sociální podpora),

- pro nemoc nebo úraz nemůže studovat (připravovat se na budoucí povolání)

ani vykonávat výdělečnou činnost,

- pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno vykonávat soustavnou

výdělečnou činnost,

- je mladší 18 let, a přitom je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce ČR jako

uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu

při rekvalifikaci.

! Nezaopatřeným dítětem však není dítě, které pobírá invalidní důchod

z důchodového pojištění pro invaliditu 3. st.!

DÍTĚ MÁ JINÉ TRVALÉ BYDLIŠTĚ, ALE PŘÍJEM: např. při střídavé/společné péči,

jeho příjmy se nezapočítávají, není společně posuzovanou osobou.

KOMBINACE S JINOU DÁVKOU: nestačí-li přiznaný příspěvek na bydlení k pokrytí

skutečných nákladů na bydlení (protože se vyplácí jen do výše normativních

nákladů), možno zároveň žádat o doplatek na bydlení – dávka HN (i živobytí...).

KDE ŽÁDAT: Kontaktní pracoviště Úřadu práce Praha-východ, odd. SSP (Jiřího

Wolkera 603/1, Brandýs n. L., nebo Dobrovského 1278/25, Praha 7.

FORMULÁŘE:

ŽÁDOST O PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ: C. žádám o přiznání dávky ode dne (lze žádat až

2 čtvrtletí zpětně, např. žádost podávám 2. 2. 2018 – ode dne 2. 7. 2018, účetní

potvrdí příjmy)

DOKLAD O VÝŠI NÁKLADŮ NA BYDLENÍ: nutno mít rozepsané energie (u nájemců

žádat o dodatek k nájemní smlouvě)

DOKLAD O VÝŠI ČTVRTLETNÍHO PŘÍJMU: za každého člena domácnosti, vč. dětí

(příjmem výživné, rodičovský příspěvek se nahraje ze systému), sdílená příloha SSP

PROHLÁŠENÍ OSOB, KTERÉ NEMAJÍ PŘÍJMY ROZHODNÉ PRO NÁROK NA DÁVKY:

pouze osoby, které v rozhodném období neměly jiný příjem než rodičovský

příspěvek a přídavek na dítě, sdílená příloha SSP

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ: k vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob

OP (doklad cizince), RODNÝ LIST DÍTĚTE

VÝPIS Z KATASTRU/NÁJEMNÍ SMLOUVA (+ DODATEK týkající se energií)

DOKLADY TÝKAJÍCÍ SE ROZVODU, VÝŽIVNÉHO A SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE

16

ENERGIE: SMLOUVY A ROZPIS ZÁLOH ENERGIÍ + POTVRZENÍ O PLATBÁCH (nájem,

energie, např. výpis z účtu). Pokud např. otec dává peníze synovi, který platí

ze svého účtu – potvrzení otce od ČEZu, že nic nedluží.

DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ: pokud je ve formuláři uvedeno, že bylo podáno (včetně rozpisu

záloh na zdravotní pojištění)

Doplatek na bydlení – DÁVKA HMOTNÉ NOUZE

- zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších

předpisů

- vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci

v hmotné nouzi

NÁROK:

o má vlastník nebo jiná osoba (nájemník) užívající byt na základě platného

právního titulu (nájemní smlouva, rozhodnutí), která se nachází v hmotné

nouzi (vlastní příjmy osoby či rodiny, včetně příspěvku na bydlení ze SSP,

nestačí k pokrytí nákladů na bydlení) – nemusí zde mít trvalé bydliště. Ne

podnájem.

o možné i v případě (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), že příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3 násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.

PODMÍNKA: bydliště na území ČR, získání příspěvku na živobytí (žádosti pro obě

dávky se podávají současně), vyčerpání jiných možností (napřed podat žádost

o příspěvek na bydlení ze SSP – ne všichni však splní podmínky, nebo v daném měsíci

současně SSP i HN).

DÉLKA ŘÍZENÍ: 30 dnů, v odůvodněných případech 60 dnů (např. provádí-li se

sociální šetření v místě bydliště, složité dokazování aj.), počítáno od okamžiku přijetí

žádosti – viz razítko.

VÝŠE DOPLATKU: stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení

zůstala osobě či rodině částka živobytí (stanovuje se u každé osoby individuálně,

viz částky životního a existenčního minima).

17

ODŮVODNĚNÉ NÁKLADY NA BYDLENÍ: nájem a služby s ním spojené, energie,

viz příspěvek na bydlení15, např. pokoj na ubytovně obývají dvě osoby – náklady se

rozpočtou podílově na oba.

ROZHODNÉ OBDOBÍ: při první návštěvě se vyplňují formuláře o majetkových

poměrech a dokládají příjmy za poslední čtvrtletí, poté se již dokládají příjmy

a náklady za každý měsíc. Dávku nelze žádat zpětně. ÚP vyplácí dávku nejdříve

od prvního dne v měsíci, ve kterém byla podána žádost o dávku. Úředník musí

přijmout i neúplnou žádost (vyzve k doplnění).

PŘÍJMY: viz P na B, z. o životním a existenčním minimu

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo

společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového

majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální

podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci,

výživné, cestovní náhrady a diety, zdanitelné autorské honoráře, zdanitelné výhry

v loteriích a soutěžích atd.) S VÝJIMKOU:

•příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,

•příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě

nákladů na uspokojení bytové potřeby,

•náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,

•peněžní pomoci obětem trestné činnosti,

•sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem

•podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,

•stipendií

•odměn za darování krve

•daňového bonusu

•příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob)

•části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,

•příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,

•zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození

Československa,

•příjmu plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z

titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.

Půjčka: Pokud si žadatel sám bral půjčku, nezapočítává se jako příjem, pokud mu

někdo vrací půjčené peníze, započítává se to do příjmu.

15

Dále v textu P na B.

18

Výživné: Vždy se počítá jako příjem, nikdy jako náklad.

SPOLEČNĚ POSUZOVANÉ OSOBY: Započítávají se příjmy všech osob, které užívají

prostor/byt společně. Viz P na B.

VYLOUČENÍ Z OKRUHU SPOLEČNĚ POSUZOVANÝCH OSOB: není podmíněno podáním

žádosti, lze i na základě posouzení úředníka, viz příspěvek na bydlení. Zároveň není

podmínkou opuštění společného prostoru, nutno prokázat, že se daná osoba

nepodílí na hrazení nákladů.

DÍTĚ VE STŘÍDAVÉ/SPOLEČNÉ PÉČI má příjem (výživné): Obecně je dítě posuzováno

s rodičem, který ho má svěřen do péče, dále pak tam, kde má trvalé bydliště.

V případě střídavé/společné péče může být dítě vyloučeno z okruhu společně

posuzovaných osob na základě žádosti, s uvedením důvodu, proč o toto žadatel žádá

(formulář na to není).

ROZVOD/ROZCHOD: pro vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob nutno

prokázat, že se daná osoba nepodílí na hrazení nákladů – za rozhodné období.

CIZINCI: nárok mají cizinci – rodinní příslušníci občana ČR, kteří pobývají na území ČR

po dobu delší než 3 měsíce. Pozor na započítávání příjmů společně posuzovaných

osob.

SOCIÁLNÍ ŠETŘENÍ: žadatel může či nemusí udělit souhlas. Neudělení souhlasu však

může být důvodem k zamítnutí dávky. Sociální orgán může provést šetření

i bez ohlášení. Pokud se nepodaří žadatele v místě bydliště zastihnout, měl by

provést opakovaná šetření. Alespoň jedno z těchto šetření by mělo být ohlášeno.

KDE ŽÁDAT: Krajská pobočka Úřadu práce dle trvalého pobytu žadatele, odd.

Hmotné nouze (Kontaktní pracoviště pro Prahu-východ, Dobrovského 1278/25,

Praha 7.)

FORMULÁŘE:16

Žádosti o Žádost o příspěvek na živobytí o Žádost o doplatek na bydlení o Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc

16

https://formulare.mpsv.cz/oknouze/cs/welcome/index.jsp

19

Potvrzení

o Potvrzení o dietním stravování o Potvrzení o zdravotním stavu o Potvrzení o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte o Potvrzení o studiu o Informace o užívaném bytu (obývaném prostoru) o Potvrzení o neschopnosti přípravy na povolání o Ostatní společně posuzované osoby o Stanovená vyživovací povinnost

Doklady o příjmu a majetku o Doklad o výši měsíčních příjmů o Ostatní započitatelné příjmy o Samostatná činnost o Celkové sociální a majetkové poměry o Výživné o Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce

Ostatní o Souhlas pro Českou poštu

o Odvolání souhlasu pro Českou poštu

o Hlášení změn:

Změna adresy

Obecné hlášení Změna výplaty dávky

OP, RODNÝ LIST DÍTĚTE

VÝPIS Z KATASTRU/NÁJEMNÍ SMLOUVA (+ DODATEK týkající se energií)

DOKLADY TÝKAJÍCÍ SE ROZVODU, VÝŽIVNÉHO A SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE

ENERGIE: SMLOUVY A ROZPIS ZÁLOH ENERGIÍ + POTVRZENÍ O PLATBÁCH (nájem,

energie, např. výpis z účtu) a další

Kolaudace prostor a dávky na bydlení17

Za účely přiznání příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení prostor k bydlení

nemusí být dle stavebního zákona (stavebním úřadem) zkolaudován jako byt. Musí

17

Viz soukromoprávní a veřejnoprávní pohled na problematiku kvalifikace prostor určených k bydlení – dva rozdílné pohledy.

20

se však jednat o prostor vhodný k trvalému bydlení. Viz vyjádření veřejné

ochránkyně práv (2014) a znění zákona o hmotné nouzi 2015):

Dávku lze také poskytnout vlastníku stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, která splňuje zákonem dané stavebně technické standardy kvality bydlení.

Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení poskytnout do části bytu, po splnění hygienických podmínek a udělení souhlasu obce do ubytovacího zařízení a po splnění stavebně technických standardů kvality bydlení do jiného než obytného prostoru. Jako případ hodný zvláštního zřetele se vždy považuje ubytování v pobytových sociálních službách (např. azylový dům, domov pro seniory, chráněné bydlení).

Podpora cílových skupin – METODA KSP

Aktivizace a zplnomocňování: Odborný pracovník v komunitní práci povzbuzuje

jedince z řad cílových skupin k aktivnímu přístupu v řešení své situace. Předává

adekvátní informace a upozorňuje na případná rizika. V žádném případě nepřebírá

odpovědnost za rozhodnutí a jednání účastníků komunitní práce18. Rovněž za ÚKP

nevykonává činnosti, které jsou schopni zvládnout sami.

Doprovázení: V odůvodněných případech je možné ÚKP doprovodit – např. být

součástí jednání na úřadu práce (vyřizování dávek), účastnit se prohlídky

pronajímaného bytu (komunikace s majitelem…) apod.

Zajištění základního poradenství: Odborné poradenství poskytované komunitním

sociálním pracovníkem má nadstavbový charakter. Nesmí se jednat o poskytování

základní sociální služby dle zákona 108/2006 Sb. Pracovník předává informace,

které ÚKP běžně nezíská v rámci jednání s úředníky, či obdrženým informacím

nerozumí. V adekvátních situacích je možné pomoci s vyplňováním formulářů

na přiznání dávek na bydlení či žádostí o městský byt, i zde však platí podmínka

aktivního přístupu ÚKP.

Podmínky pro získání obecního bytu:

trvalé bydliště na spádovém území obce po určitou dobu

„čistá minulost“ = absence dluhů na nájemném, absence exekucí

18

Dále v textu zkratkou ÚKP. Dříve „klient“.

21

schopnost plnit závazky vyplývající z uzavření nájemní smlouvy

zaměstnání

prokázání potřebnosti – např. špatný zdravotní stav, náročná sociální situace

aj.

Zajištění dalšího odborného poradenství: Možnost zprostředkování bezplatného

právního poradenství (až 5 hodin podpory), možnost předání dotazů ochránkyni

práv lokality, možnost zajištění odborného psychologického, finančního a dluhového

poradenství.

Pomoc při stabilizaci a plnění závazků: Viz výše – poradenství ÚKP, komunikace

s majiteli a správci bytového fondu. Monitoring dluhů na nájemném, apelace

na to, aby na neplatiče bylo včas upozorňováno, návrhy řešení – např. splátkový

kalendář, vyřízení sociálních dávek, pomoc při hledání zaměstnání aj.

Sledování situace a nabídek v regionu: Pověřený pracovník sleduje regionální inzerci,

a spravuje databázi nabídek. Případná telefonická komunikace se zadavateli inzerce

(majiteli) za účelem poskytnutí záruky serióznosti ÚKP. Průběžná aktualizace

databáze krizového a přechodného bydlení.

Komunikace s majiteli bytů: Viz výše. Osobní jednání při prohlídkách, pomoc

při uzavírání nájemních smluv, komunikace s majitelem v průběhu nájemního vztahu

– např. úpravy v nájemní smlouvě, řešení oprav, mediace konfliktů, kontrola

vyúčtování, jednání ohledně dlužných částek, splátkových kalendářů, jednání

o prodloužení nájemní smlouvy, návrhy ohledně zvýšení kvality vybavení bytu aj.

Zapůjčení pomůcek a prostoru: Úterky a čtvrtky pravidelně vymezeny pro ÚKP.

V těchto dnech mohou ÚKP v prostorách Komunitního centra používat jim vyhrazený

telefon, počítač/internet a tiskárnu. Účast odborného pracovníka nutná.

Pomoc s vybavením domácnosti: Pokud ÚKP chybí část vybavení domácnosti

a on nemá finance, aby ho pořídil z vlastních zdrojů, může pověřený pracovník

danou věc inzerovat na sociálních sítích (např. FCB organizace, diskusní fóra aj.).

Další cestou je oslovení nadací a dobrovolníků. Je také možné aktivizovat ÚKP

k opravě či zrestaurování stávajícího nábytku (jedná-li se o nábytek) – např. lepicí

tapeta, nátěr, lak…

Využívání návazné pomoci a služeb: Rodiny s dětmi, které patří do skupiny ohrožené

sociálním vyloučením a potřebují intenzivní pomoc nejen v oblasti bydlení, je

vhodné předávat do návazné Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. V rámci

22

této služby s nimi bude řešena životní situace komplexně. Je však nutné prověřit

volnou kapacitu této služby (max. 15 rodin).

Komunikace, mediace, mapování: viz dále.

Práce s veřejností a dobrovolníky – METODA KSP

aktivizace občanské společnosti – např. spolky mohou vyvíjet aktivitu směrem

k realizaci legislativních změn, prosadit systémová opatření v obci aj.

informování veřejnosti o bytové situaci v regionu a potřebách cílových skupin

snaha o zapojení dobrovolníků – např. shánění či oprava vybavení, informace

o možnostech ubytování aj.

Jednání s významnými subjekty a podněcovateli legislativních změn – METODA

KSP

účast na tematicky zaměřených kulatých stolech, veřejných setkáních

a případových konferencích

sledování legislativních procesů, podpora sociálních platforem

účast na případových setkáních se zástupci města a zainteresovanými činiteli

komunikace se zastupiteli a radními obce – dotazy, podněty, výměna názorů

(bytová politika obce, koncepce bytové a sociální politiky, výše nájmů

v městských bytech, podmínky přidělování obecních bytů, výstavba sociálních

bytů, čerpání dotačních titulů na rozvoj bydlení apod.)

Jednání s dalšími aktéry na lokální úrovni – METODA KSP

Obecní úřady: Spolupráce s bytovou a sociální komisí města, spolupráce

s relevantními odbory (sociální odbor, odbor mající na starosti správu a údržbu

bytového fondu – viz dluhová problematika, návrhy řešení)

Orgány sociálně právní ochrany dětí: Komunikace, mediace, přijímání nových ÚKP

do projektu a poradenských služeb na základě doporučení OSPOD.

Neziskové organizace a poskytovatelé sociálních služeb: Např. komunikace

s ubytovnami, azylovými domy, předávání rodin do návazných sociálních služeb.

Poskytovatelé sociálních služeb mají v náplni práce zajišťování konkrétních forem

pomoci (terénní, ambulantní a pobytové služby). Komunikace s neziskovými

organizacemi ohledně možností získat kauci na bydlení.

23

Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR: Doprovázení, pomoc se správným podáním

žádostí o dávky, komunikace s úředníky, řešení konfliktů a nedorozumění, mediace,

apelace na uvolňování dávky MOP za účelem složení kauce na bydlení aj.

Městská policie: Policie bývá dobře informovaná o místní situaci, má přehled

o rizikovém bydlení, domácím násilí, potencionálním i skutečném bezdomovectví.

Nemůže však předávat data dalším aktérům bez písemného souhlasu dotyčné

osoby. V případě získání písemného souhlasu může po předání relevantních

informací komunitní sociální pracovník kontaktovat osobu/rodinu ohroženou ztrátou

bydlení a v případě zapojení do projektu začít podnikat náležitá preventivní

opatření.

Zajímavé odkazy

www.darujizaodvoz.cz

Letgo mobilní aplikace

Nadace J&T (kauce…)

Nadace Agrofert (kauce, podpora sólo rodičů…)

Bydlení v regionu – konkrétní možnosti

Standardní bydlení: NÁJEMNÍ BYTY, MĚSTSKÉ BYTY

Přechodné a krizové bydlení: HOTELY, UBYTOVNY, AZYLOVÉ DOMY

Čelákovice:

● s trvalým bydlištěm – žádost o městský byt (výhodnější nájemné)

● sledovat Zpravodaj města Čelákovice – byty obálkovou metodou, inzerce

● Střední odborná škola a střední odborné učiliště TOS Čelákovice:

○ Cena za jedno lůžko v dvoulůžkovém pokoji při plně obsazeném pokoji:

180,- Kč/noc včetně DPH

○ Cena za jedno lůžko v jednolůžkovém pokoji: 180,- Kč/lůžko/noc včetně

DPH

○ Cena při dlouhodobém ubytování za dvoulůžkový pokoj (třílůžkový

pokoj): 7 400 Kč/měsíc.

○ Cena při dlouhodobém ubytování za jednolůžkový pokoj: 4 200

Kč/měsíc

○ Více info: http://www.soscelakovice.cz/sluzby/ubytovani/; tel.: 775 904

913

24

● pronájmy bytů v bývalém hotelu Beránek (ul. Rumunská)

○ helena.buckova@gmail.com

● v Čelákovicích jsou také ubytovny, např.:

○ Tostel Ubytovna - umístěna na okraji obce Čelákovice. Dvou

až třílůžkové pokoje, sociální zařízení je oddělené a kuchyňka společná.

2 lůžkový 120,-/lůžko/den, 3 lůžkový 100,-/lůžko/den. Krátkodobé

i dlouhodobé ubytování. Kontakt: Josef Schulz, Prokopa Holého 670,

Čelákovice, tel: 326 633 501.

○ Ubytovna Čelákovice - dvou až třílůžkové pokoje s TV a lednicí

a vlastním sociálním zařízením, od 110,- na noc. Kontakt: Sedláčkova

103, Čelákovice, tel.: 608 976 676, 723 264 748.

Lysá nad Labem:

● s trvalým bydlištěm - žádost o městský byt (výhodnější nájemné)

● Milovice - Dětské centrum, Dětská 361/2

● ubytovny, např.:

○ Ubytovna ČD - ubytování ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích,

sociální zařízení společné na chodbě, 2x denně zajištěn úklid, správce

ubytován v objektu, lednice na každém pokoji, 150 m od Výstaviště

Lysá n. L., 250 m od vlakového nádraží, 800 m od náměstí. Od 130 Kč

za noc; tel.: 775 06 88 86

○ Ubytovna VK - ubytování ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích,

sociální zařízení společné na chodbě, 2x denně zajištěn úklid, správce

ubytován v objektu, lednice na každém pokoji, 50 m od autobusové

zastávky Lysá n. L, Litol, u mostu, 2,6 km od Výstaviště Lysá n. L, 2,5 km

od vlakového nádraží, 3 km od náměstí. Od 130,- noc; Kontakt: 775 06

88 86.

● Azylový dům pro muže - podporuje muže bez domova při řešení jejich tíživé

životní situace. Kontakt: Nám. B. Hrozného 1743/29, Lysá nad Labem, tel:

325 553 547, http://centrumlysa.cz/socialni-sluzby/azylovy-dum-pro-muze/

Brandýs nad Labem - Stará Boleslav:

● s trvalým bydlištěm - žádost o městský byt (výhodnější nájemné)

● Azylový dům sv. Gerarda pro matky s dětmi (Na Prádle 192/2); Tel.: 737 282

804

25

● nízkoprahové centrum ve Staré Boleslavi

○ sociální poradenství

○ materiální pomoc (potraviny, hygiena, ošacení)

○ krizová pomoc (přístřeší v teple v mrazivých obdobích roku)

○ tel.: 326 907 824

● ubytovny, např.:

○ Ubytovna Tyršova, Ubytovna Pražská - ubytování více typů v Brandýse

n. L., kontakt: Pražská 298, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, tel.: 326

377 714 (710), 777 095 863 (874)

○ Ubytování Sýkora - levné a komfortní ubytování v Brandýse nad Labem

- Staré Boleslavi, dlouhodobé, ale i krátkodobé bydlení v ubytovně

penzionového typu v dobře dostupné lokalitě nedaleko centra města,

pračka, sušička k zapůjčení, cena od 145,- za noc. Kontakt: Pražská

897/42, Brandýs nad Labem, tel.: 606 318 938, 326 903 370.

○ Vyšší Hrádek, p.s.s.: pobytová sociální služba pro OZP.

● Pro studenty - kolej Ivana Olbrachta

Další možnosti:

● Azylový dům SKP HOPO - Středisko křesťanské pomoci, ubytování pro rodiny

s dětmi, jednotlivce, nezletilé matky, těhotné matky v 8. či 9. měsíci. Kontakt:

Křovinovo náměstí 11/16, Praha, tel.: 734 393 597, 281 091 713, 281 091 714

26

Dodatek gestora odborné sociální práce

Přímá realizace aktivity s názvem Prevence bezdomovectví a řešení ztráty bydlení

zejména v případě rodin s dětmi započala v srpnu 2016, a to v rámci klíčové aktivity

K13. Dovolím si několik postřehů a následných doporučení:

Prevence ztráty bydlení byla po celé realizační období projektu úzce propojena

s klíčovou aktivitou K10 – Odborné poradenství a doprovázení v komunitě. Cílovým

skupinám bylo nejvíce poskytováno nadstavbové poradenství v oblasti sociálních

dávek určených pro podporu bydlení (příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení),

příležitostně bylo zajišťováno právní, finanční a dluhové poradenství.

Co se týká poradenství v oblasti dávek na bydlení, setkávali jsme se s poměrně

špatnou informovaností, kterou však nelze připisovat výhradně pracovníkům úřadů

práce. Na vině často byla špatná interpretace samotných ÚKP. V případě nejasností

či pocitu neúplného předání informací komunitní sociální pracovnice kontaktovaly

příslušný úřad a snažily se ve vzájemném kontaktu mezi úředníkem a ÚKP působit

jako zprostředkovatelé či usnadňovatelé procesů. Pouze v několika ojedinělých

případech narazily na neprofesionální, místy až šikanózní postup úředníka směrem

k sociálně znevýhodněné osobě. Tato situace byla konzultována s ochránkyní práv

lokality, s následnou aplikací navrhovaného řešení.

Ve dvou případech byl v rámci komunitní práce řešen požadavek týkající se

kolaudace prostor k obývání. Úředník se domníval, že žadatel nemůže podat žádost

o dávky hmotné nouze (živobytí a doplatek na bydlení), neboť prostory, ve kterých

ÚKP aktuálně bydlí, nejsou zkolaudovány dle stavebního zákona. Vzhledem k tomu,

že se jednalo o prostory vhodné k trvalému obývání, což zákon o hmotné nouzi

vyloženě zmiňuje, byl na základě intervence komunitní sociální pracovnice tento

požadavek úředníkem přehodnocen. Úředník byl dále upozorněn na fakt, že splnění

či nesplnění podmínek nemá vliv na samotné podání žádosti, tudíž došlo

k pochybení již při samotném odmítnutí přijmout žádost.

Jako úspěšné hodnotím často využívané doprovázení, např. na prohlídky

pronajímaných bytů, kdy komunitní sociální pracovník působil jako psychická opora

ÚKP a zároveň jako osoba usnadňující komunikační procesy s majitelem nabízené

nemovitosti. Majitelům byly se souhlasem ÚKP předávány pravdivé informace

o sociální situaci osob/rodin, s případným předáním záruky (např. osoba

27

je zaměstnaná či stabilizovaná systémem sociálních dávek, pravidelně dochází

do Komunitního centra, bez dluhů…). Na druhou stranu však nutno podotknout,

že vzhledem k reálné bytové situaci v regionu měli majitelé nemovitostí možnost

výběru a jejich požadavky směrem k nájemníkům byly často nadhodnocené. Některé

situace byly bohužel předvídatelné (obava kvůli barvě pleti, zdravotnímu

znevýhodnění), jiné však dokázaly překvapit i „otrlé“ sociální pracovníky. Například

striktní vymezení proti neúplným rodinám, které se týkalo i bezproblémových sólo

rodičů se stabilním příjmem. Zmiňované vymezení vůči sólo rodičům na realitním

trhu nám potvrdili i místní realitní makléři.

Co se týká samotných ÚKP v rámci doprovázení, z velké většiny spolupracovali.

Přibližně dvě osoby se prokázaly jako nespolehlivé, neboť na domluvenou schůzku

s realitním makléřem/majitelem bytu a komunitním sociálním pracovníkem

nedorazily vůbec, nebo s opakovaným zpožděním. Proto bylo zavedeno pravidlo

„dvakrát a dost“. V jednom případě komunitní sociální pracovnice nedodržela

doporučení ohledně nepředávání soukromých telefonních čísel ÚKP (používáme

služební telefon nebo druhou SIM) a byla touto osobou opakovaně kontaktována

mimo svou pracovní dobu a o víkendech.

Hned zpočátku realizačního období projektu proběhl pokus gestora sociální práce RC

Routa a sociálních pracovnic města k nalezení způsobu, jak získávat a vzájemně

si předávat informace (v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů)

o neplatičích nájemného v městských bytech. Cílem bylo navázat spolupráci

se sociálně ohroženými rodinami a s jejich souhlasem je zapojit do komunitní práce

(stabilizace, pomoc s řešením dluhů aj.). Byla navrhována i koncepční řešení, avšak

myšlenku se nakonec realizovat nepodařilo.

Dařila se komunikace s realitními makléři a mapování bytové situace na místním

trhu. Potvrdily se naše předpoklady, že za neochotou ubytovávat nízkopříjmové

či jinak hendikepované osoby nestojí pouze obava majitelů z platební neschopnosti

zmiňovaných osob, ale také fakt, že někteří majitelé své nemovitosti nepronajímají

legálně, nepřiznávají všechny příjmy, a tudíž nestojí o dokládání nájemních smluv

na úřadech práce či možnost finanční kontroly.

Odborní pracovníci také průběžně aktualizovali databázi krizového bydlení (azylové

domy, ubytovny…). Praxe ukázala, že ti, kteří již jednou v azylovém domě pobývali,

už zpátky nechtějí. Jako nejčastější důvod uváděli následující: „krade se tam“, „není

tam soukromí“, „jsou tam fetky“… aj.

28

Poměrně často jsme se ze strany aktérů na lokální úrovni potýkali s odkazováním

na Komunitní centrum jakožto na místo, které „je schopno zajistit rodinám bydlení“.

Protože samotné zajištění bydlení samozřejmě není v silách KC, museli jsme tyto

dezinformace a nerealistická očekávání uvádět na pravou míru, což mnohdy vedlo

k četným emocím, pocitům zklamání a ztrátě naděje z řad ÚKP.

Komunitní sociální pracovnice objevily několik případů nemorálního jednání

ze strany majitelů bytů při vyúčtování energií. Majitelé požadovali po nájemnících

zaplacení nedoplatků na energie, avšak nepředali jim vyúčtování celé (roční

vyúčtování i s přeplatky). Přeplatky si nechávali a nedoplatky požadovali uhradit.

V jednom případě, při pokusu maminky samoživitelky o získání celého vyúčtování

za účelem kontroly, tato maminka o bydlení dokonce přišla (majitelka

jí neprodloužila nájemní smlouvu). Na jednu stranu se dá pochopit, že nájemníci,

z obavy, aby v daném bytě mohli zůstat, na tyto nemorální praktiky přistupovali,

avšak co je nepochopitelné, že na pochybení ve zmiňovaném vyúčtování neupozornil

samotný úřad práce při podávání žádosti o příspěvek na bydlení – je běžnou praxí

dokládat veškeré náklady na energie včetně ročního vyúčtování.

Speciální pozornost byla věnována lokalitě tzv. dělnických domků v Čelákovicích.

Jedná se o kolonii 8 domů se dvěma až čtyřmi vchody, postavenou v roce 1907

za účely ubytování dělníků tehdejší firmy Stabenow. Domy byly v šedesátých letech

lidem prodány, avšak bez pozemků. Rovněž zde dodnes není vybudována kanalizace,

chodníky a veřejné osvětlení. Neteče tu ani pitná voda – místní obyvatelé (cca 80

osob) ji čerpají z přilehlého hydrantu. Situace v lokalitě byla průběžně monitorována

a komunitní podpora byla poskytována dvěma osobám z tohoto místa. Na základě

občanského podnětu navázalo město v roce 2018 spolupráci s Agenturou

pro sociální začleňování, která zde provedla sociální výzkum. V písemném

dokumentu Analýza vzdálené dílčí podpory v Čelákovicích, který vypracovala

Agentura, se uvádí, že legitimně lze lokalitu dělnické domky označit jako „… lokalitu

se sníženou kvalitou bydlení a zhoršenými hygienickými poměry. Dlouhodobě

nedořešený stav infrastruktury (absence kanalizace, vodovodu a veřejného osvětlení)

je příčinou vzrůstajícího napětí mezi obyvateli.“ V březnu 2019 bylo vydáno územní

rozhodnutí pro výstavbu vodovodu a kanalizace v dotčeném území, předpoklad

vydání stavebního povolení byl vysloven do konce roku 2019.

Proběhla řada jednání s aktéry na místní úrovni (MAS Střední Polabí, OSPOD Brandýs

n. L., Městská policie, Kontaktní pracoviště ÚP Brandýs n. L., Sociální odbor města

Čelákovice, Bytová a sociální komise města Čelákovice, realitní makléři…) i dalších

29

zainteresovaných subjektů (Krajská hygienická stanice SČK, Odbor životního

prostředí MÚ Brandýs n. L., jednání na Krajském úřadě SČK…). Komunitní přístup

v KC Routa byl hlouběji představen při osobním setkání Ing. Petru Víškovi (externí

konzultant MMR) a dále komunikován s Ladislavem Průšou (VÚPSV) a PhDr. Petrem

Vojtíškem (NCSS). Komunitní sociální pracovnice i gestor sociální práce se ve snaze

o podporu systémových a legislativních změn účastnili kulatých stolů a platforem

(MPSV, Poslanecká sněmovna aj.).

Co se týká aktivizace veřejnosti, spíše než na nezájem jsme narazili na problém

politický. Lidé měli obavu zapojovat se do aktivit, které město Čelákovice příliš

nepodporuje. Veřejnost včetně dobrovolníků však pozitivně reagovala na výzvy

zveřejňované na sociálních sítích, které se týkaly shánění nábytku či vybavení

domácnosti. Podařilo se nám získat řadu potřebných věcí pro rodiny v tíživé sociální

situaci, včetně dopravy (např. pračky) přímo na určené místo.

Podobné dilema nastalo i v rámci výkonu samotné komunitní práce. Bohužel je

nutné konstatovat, že město Čelákovice aktivně nerozvíjí nástroje sociální politiky

v oblasti bydlení. Navíc se v současné době formou privatizace zbavuje značné části

obecních bytů (Milovice), které jsou obývány převážně nízkopříjmovými, zdravotně

a sociálně hendikepovanými občany.

Město nabízí obecní byty převážně obálkovou metodou. Nájmy v obecních bytech,

kterých se obálková metoda netýká, byly od 1. dubna 2019 zvýšeny. Představitelé

města neznají skutečnou sociální situaci v obci. Vycházejí pouze z oficiálních statistik,

na základě kterých zde téměř nemáme bezdomovce a nezaměstnané. Je však

potřeba si uvědomit, že ne všichni obyvatelé města jsou tu přihlášeni (odhadem zde

pobývá cca 3 tisíce neregistrovaných osob) a ne všichni nezaměstnaní se registrují

na úřadě práce. V takovém prostředí, bez zájmu a podpory města, je velmi těžké

aktivizovat veřejnost a zapojovat se do prosazování systémových změn.

Co se dařilo:

doprovázení cílových skupin (prohlídky bytů, jednání na úřadech…)

poradenství cílovým skupinám (vč. kontroly nájemních smluv a vyúčtování)

komunikace s aktéry na lokální úrovni (úřady práce, azylové domy…)

podpora aktivit usilující o legislativní a systémové změny (kulaté stoly,

platformy…)

sledování bytové situace v regionu, rychlé předávání nabídek

30

aktualizace databází krizového bydlení

shánění věcí pro vybavení domácnosti (nábytek, pračka, dětská postýlka…)

spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování

Co se nepodařilo:

vytvořit mezičlánek mezi neplatiči a správou bytového fondu/sociálním

odborem města

dostatečně aktivizovat veřejnost a dobrovolníky

Co doporučujeme:

nedávat ÚKP soukromá čísla, nastavit a držet hranice

rodiny, které potřebují komplexnější formu podpory (více klasické sociální

práce než zapojení do komunitních procesů), předávat do návazných služeb

typu SAS

Proč nemohla být komunitní sociální práce realizována plnohodnotně

chybí zákon o sociálním bydlení

nutná reforma dávkového systému – demotivující

město aktivně nerozvíjí nástroje sociální politiky v oblasti bydlení

úřady práce nevyplácejí dávky MOP na kauce

Na zpracování v rámci projektu Komunitní centrum Routa, reg. č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_022/0001045 se podílely

Bc. Andrea Pencová a Mgr. Lenka Horváthová, Bc. Dominika Fijalová, Mgr. Jana Fajtová Krausová