strip_07–08_2015_strip7-8.qxd 8.7.2015 9:07 Stránka 1

2 STRIP červenec–srpen 2015

Pracovní výročíV červenci oslaví své kulaté výročí pra -covní ho poměru u ŘLP ČR, s. p., tito za-městnanci:Jan Tyburec, pseudopilot,DPLR/SLŠ/OPP 15 letTomáš Martinec,samostatný řídící letového provozu II,DPRO/SONS/ACC/IFR 15 letPatrik Čebiš,vedoucí řídící letového provozu II – WS,DPRO/SPLS/APP/TWR 20 letHelena Zímová, recepční,DRSL/SCL/BPS 20 letMartina Hanušová, sekretářka,DPERFIN/S 20 let

Statistiky provozu květen 2014/2015Pohyby na regionálních letištích

BRN

OO

STR

AVAK

AR

LOV

Y VA

RY

3 897

2015IFRVFR

9652 932

MLČ 994

1 744

2015IFRVFR

7271 017

MLČ 566

1 022

2015IFRVFR

468554

MLČ 354

2 796

2014IFRVFR

8761 920

MLČ 708

1 560

2014IFRVFR

5591 001

MLČ 441

1 040

2014IFRVFR

311729

MLČ 190

KVĚTEN 2014/2015 0 /

Pozn.: Místní letovou činností (MLČ) se rozumívzlety a přistání letadel, která obvykle neopouštíCTR/TMA daného letiště a provádějí opakovanoučinnost na nebo nad RWY. Zpravidla se jednáo výcvikové lety po letištním okruhu, případně

nácvik postupů IFR přiblížení.

Počet pohybů (IFR) ve FIR PrahaPočet pohybů (IFR) ve FIR Prahacelkem nejvyšší počet/den nejvyšší počet/hod. průměrné zpoždění na let v min.

2014 2015 2014 2015 2014 2015 2014 201562 376 66 598 2 212 (23. 5.) 2 316 (22. 5.) 187 (23. 5.) 190 (22. 5.) 0,01 0,01

Počet pohybů na Letišti Václava Havla PrahaPočet pohybů na Letišti Václava Havla Prahacelkem nejvyšší počet/den nejvyšší počet/hod.

2014 2015 2014 2015 2014 201511 483 11 626 426 (30. 5.) 436 (18. 5.) 40 (30. 5.) 38 (18. 5.)

KVĚTEN

nárůst provozu v %14/151,2

nárůst provozu v %14/156,8

Data pro níže zveřejňované číselné hodnoty jsou přebírána z oficiálních statistických údajů vedených DPLR.

Martin Franc,vedoucí řídící letového provozu II – WS,DPRO/SPLS/APP/TWR 25 letJiří Liewehr,supervizor na TS I,DRSL/SLRL/LKMT-ZLT 40 letVlastimil Volena,vedoucí oddělení APP/TWR,DPRO/SPLS/APP/TWR 40 letV srpnu oslaví své kulaté výročí pra -covní ho poměru u ŘLP ČR, s. p., tito za-městnanci:David Dvořák, Mgr.,instruktor na stanovištích II,DPRO/SONS/ACC/IFR 15 letPetr Filinger,vedoucí řídící letového provozu II – WS,DPRO/SPLS/APP/TWR 15 let

Michal Hrubý, Ing.,administrátor vzdělávacího serveru LMS,DPRO/S 15 letMartin Motlík,vedoucí řídící letového provozu II – WS,DPRO/SONS/ACC/IFR 15 letVladimír Nedvěd,samostatný řídící letového provozu II,DPRO/SPLS/APP/TWR 15 letTomáš Singer, Ing., administrátor SIMU,DPRO/OS 15 letOndřej Stibor,samostatný řídící letového provozu II,DPRO/SONS/ACC/IFR 15 letPetr Stiborek,Ing.,vedoucí pedagogický pracovník,DPLR/SLŠ/OVLNS 15 let

Petr Vozdecký, Ing., vedoucí AI,ÚPB/AI 15 letKarel Jenšík, supervizor na TS I,DRSL/SLRL/LKKV-ZLT 25 letPetr Klikar, Ing.,ředitel pro provozní bezpečnost,ÚPB/S 35 letPavel Mrňa, Ing., FMP Manager,DPRO SONS/ACC/ASM 35 letRostislav Pospíšil, Ing.,vedoucí oddělení ZLT Brno,DRSL/SLRL/LKTB-ZLT 35 letAlena Machálková, SORS,DRSL/SLRL/ESR 40 letLudmila Klásková,kontrolor traťové přípravy I,DRSL/SLRL/LKMT-LPS 40 let

Redakce srdečně blahopřeje!

strip_07–08_2015_strip7-8.qxd 8.7.2015 9:07 Stránka 2

32015 červenec–srpen Strip

ŘLP je jedinečný podnik, ve kterém pracují jedineční lidéV rámci slavnostního žofínského galavečera na začátku června se zaměstnancům Řízení letového provozu poprvé představila v nové roli předsed-kyně dozorčí rady Ing. Magdalena Faltýsková. Náš státní podnik zná velmi dobře, neboť se jako ředitelka odboru financí a ekonomiky na Ministerstvudopravy ČR setkává s finančními výstupy ŘLP ČR, s. p., pravidelně již od roku 2008. V souvislosti s její novou funkcí, do které byla jmenována nakonci března tohoto roku, nastal nyní ten pravý čas, abychom vám tuto půvabnou dámu blíže představili.

Paní ředitelko, na galavečeru věnovanémoslavě dvaceti let od založení Řízení le-tového provozu České republiky ve forměstátního podniku jste na pódiu působilavelmi přirozeně a uvolněně. Jste zvyklátakto vystupovat před publikem?To mě těší, že to říkáte, jelikož toto moje vy-stoupení nebylo původně vůbec v plánu. Ažden před konáním akce mě oslovili s pros-bou o krátký rozhovor s Markem Ebenemběhem úvodní části s tím, že stačí přítomnéhosty pozdravit a popřát jim hezký večer.Překvapilo mě to, ale nakonec jsem sou-hlasila. Ovšem v den galavečera bylo zasevše jinak a najednou se ze dvou skromnýchvět vyklubal čtvrthodinový rozhovor téměřbez jakékoliv předchozí přípravy.

Celý galavečer se mi však velmi líbil, mu-sím vyzdvihnout famózní atmosféru, kte-rou vytvořili zčásti sami zaměstnanci ŘLPa zčásti i interiéry paláce. Když se řekne Žo-fín, pokaždé se vracím zpět do historiea představuji si, jak zde v minulém stoletínavštěvovaly naše babičky tradiční tanečníčaje a promenádovaly v krásných šatechspolu s pány v klobouku. Ostatně Prahumám velmi ráda, nejen Žofín, ale i Pražskýhrad, Národní divadlo a další budovy, kterépůsobí slavnostně za všech okolností. Velmijsem ocenila i koncert vážné hudby or-chestru Pražské komorní filharmonie, jejichpřednes byl díky nepřítomnosti elektrickýchnástrojů čistý a upřímný, ráda přiznám, žev určitých chvílích jsem dokonce mělav očích slzy.To nás velmi těší a myslím, že za celé ŘLPmohu vyjádřit díky, že jste naše pozvánípřijala. Možná bychom se nyní mohly po-

dívat na Vaše působení na ministerstvudopravy…Na ministerstvo dopravy jsem nastoupilav roce 2000 na pozici referenta a ředitelkouodboru financí a ekonomiky jsem byla jme-nována v roce 2008. Za těch osm let jsemtak měla příležitost se na různých pozicíchseznámit se všemi zásadními úkoly a po-vinnostmi odboru počínaje mravenčí pracína jednotlivých položkách při sestavovánírozpočtu. Ty se pro mne později staly cen-ným zdrojem zkušeností pro výkon poziceředitelky odboru. Jsem za to opravdu ráda,protože mi to umožnilo zároveň poznatosobně všechny kolegy a dnes, kdy řídímtým třiceti zaměstnanců, už dokážu spo-lehlivě odhadnout, jakým způsobem s tímči oním kolegou komunikovat. Takovým ty-pickým příkladem může být situace, kdy ně-kdo udělá chybu. Jsou lidé, kteří to chápoujako své osobní selhání a jsou z takové chy-by neúměrně nešťastní. Ty musím povzbu-dit a dodat jim novou motivaci pro práci.Na druhé straně jsou tu další, kteří chybuzatají a doufají, že se na ni nepřijde. Ovšempři tvorbě rozpočtu se na ni přijde vždy a vevýsledku může znamenat i vážnější problém.K takovým kolegům musím přistupovatrázněji a dát jim jasně najevo, že takto seproblémy neřeší. Vím ale, že se z mé kriti-ky nezhroutí a tento můj přístup jim ne -uškodí. Ačkoliv se zde zabývám předevšímčísly, je v mé práci i trocha psychologie.

Momentálně se nacházíme v období, kdydostáváme tzv. rozpis základních výdajo-vých rámců a naším úkolem je rozdělit část-ku pohybující se okolo 40 miliard na jed-notlivé rozpočtové položky. Navíc začíná

léto, takže to pro mě i mé kolegy znamenátak trochu zkoušku vůle, při pohledu z oknabychom šli spíše ven na procházku, než vy-plňovali sloupce čísly. To ale k naší prácipatří a dá se říci, že každoroční snaha o to,abychom se do zmíněných výdajových rám-ců vešli, je základním posláním našeho útva-ru. Od roku 2008, kdy jsem začala na pozi-ci ředitelky odboru působit, se nám pokaždépodařilo rozpočet úspěšně sestavit a navícmě tato činnost pořád nesmírně baví.

Není to jen strohá práce s čísly, jak by sena první pohled mohlo zdát. I při respekto-vání všech pravidel a nařízení, se rozpoč -tové položky dají různým způsobem kom-binovat, navíc jednu věc lze financovatz různých zdrojů a právě přijít na tu nej-vhodnější kombinaci považuji za tvořivoua rozhodně zajímavou činnost.

Musím ale přiznat, že zpočátku, v roce2000, jsem zažívala docela krušné chvíle.Na ministerstvo dopravy jsem přišla z pří -spěvkové organizace a předpokládala jsem,že systém, který mi byl již dobře známý, seod toho zde na ministerstvu nebude přílišlišit. Ovšem opak byl pravdou a já se mu-sela většinu věcí učit úplně od začátku. Mezity složitější, které vyžadují velké soustře-dění, patří třeba časový sled rozpočtů zajednotlivé roky. Před sebou na stole mámrozpočet na rok 2015, před nedávnem jsemale byla na Hospodářském výboru Posla -nec ké sněmovny Parlamentu ČR spolu spa-nem státním tajemníkem obhajovat závě-rečný účet teprve za rok 2014, zároveň užmám čerstvě materiály pro rok 2016 a do-konce i plán pro střednědobý výhled na roky2017 a 2018. Přibližně měsíc tu tedy je ob-

dobí, kdy nosím v hlavě rozpočty hned protři roky najednou. Co ještě kromě sestavování rozpočtu tvo-ří Vaši pracovní náplň?Spadá pod nás například klasická účtárnanebo oddělení, které se zaobírá majetkemstátu a řeší převody majetku mezi jednotli-vými organizačními složkami státu, mezipříspěvkovými organizacemi a dalšími. Jetu také rozsáhlejší agenda spravující zřizo-vatelské a zakladatelské listiny státu, schva-lování účetních závěrek, hospodářských vý-sledků a hospodaření s jednotlivými fondy,což se již přímo týká i Řízení letového pro-vozu. Minulý rok jsme například využili ja-kožto zakladatel novely zákona č. 77 o stát-ním podniku a zřídili jsme zakladatelský fondŘLP, z nějž jsme hradili část výdajů souvi-sejících s letectvím, abychom státnímu roz-počtu trochu vypomohli. Nemyslím si však,že by se tento postup měl stát pravidlem.Jak nahlížíte ze své pozice na náš státnípodnik?Za sebe mohu říci, že s Řízením letovéhoprovozu se nám spolupracuje velmi dobře,jelikož jste jedinečný podnik, ať už svou čin-ností nebo oborem, ve kterém pracují jedi-neční lidé. Oceňuji především vysokoukvalifikovanost vašich zaměstnanců spolus nej vyšší mírou profesionality a zodpo -vědný přístup. Zároveň je z hlediska naše-ho zaměření důležitá rychlá, jasná a bezpro -blémová komunikace, což vaši odbornícisplňují ve všech ohledech. Za náš resortspravujeme poměrně velký počet organi-zací a mohu zodpovědně říci, že ŘLP patřímezi ty nejlepší. Dokončení příště.text nwt, foto Petr Hrubeš/Your ARTillery

narozena: 1963rodina: vdaná, dcera Gabriela (27)a syn Jan (21)vzdělání: Vysoká škola dopravya spojů v Žiliněve volném čase se věnuji: fotografo-vání a cestovánívždy se ráda podívám na: jakýkolivfilm režírovaný Zdeňkem Svěrákemnebo žánrově zcela odlišné filmys Karlem Ro de nem jako jsou Hlídačč. 47, Lidice, Habermannův mlýnvždy si ráda poslechnu: cokolivhezkého – nemám vyloženě oblíbenýžánr, naopak mne ale nikdy neuvidíteposlouchat jazz nebo dechovkuco si často říkám: S chutí do tohoa půl je hotovo. jako malá jsem chtěla být: učitelkou

vizitkaMAGDALENA

FALTÝSKOVÁ

strip_07–08_2015_strip7-8.qxd 8.7.2015 9:07 Stránka 3

4 STRIP červenec–srpen 2015

Objektiv

Domov Ráček je jednou z neziskových organizací, se kterými náš podnik spolupra-cuje v oblasti sponzorských aktivit. Je to denní stacionář s kapacitou pro 35 men-tálně a zdravotně postižených lidí, kromě toho zajišťuje bydlení v chráněném bytěs odlehčovací službou, kde je provoz nepřetržitý. Domovem nás provedla jeho ře-ditelka a zakladatelka, paní Ilona Hrušková, pro kterou je práce s postiženými lidmiceloživotním posláním. Začínala pracovat s malými dětmi trpícími různými forma-mi postižení, a když tyto děti vyrostly, zjistila, že pro ně další vzdělávací zařízení ne-existuje. Rozhodla se proto pro ně vybudovat denní stacionář. Ten poskytuje svýmklientům příjemné rodinné zázemí, kde mohou rozvíjet nebo udržovat své schop-nosti na úrovni, které se jim podařilo dosáhnout. V sociálně terapeutické dílně sepodle míry svého postižení mohou věnovat široké škále činností: malování hrnečků,skleniček, konví na zalévání květin, tkaní podsedáků na židle, pletení košíků, výroběmýdla, masážního oleje nebo dokonce parfémů, které opravdu krásně voní. Díkyspolupráci s šikovnou výtvarnicí jsou výsledkem velmi hezké a vkusné dárky, jejichžcelou nabídku najdete na internetových stránkách domova.

V budově chráněného bydlení jsme se setkali se čtyřmi nájemníky. Zde mohoubydlet lidé s menší formou postižení, kteří jsou samostatní. Přes den pracují v malédílně, kde balí dřevěné součástky na výrobu nábytku. Tento typ bydlení je pro ně pří-pravou na získání dostatečného sebevědomí a vlastního osamostatnění.

Cílem domova Ráček je umožnit prožít lidem s postižením plnohodnotný a tvoři-vý život. Je obdivuhodné, s jakým elánem a nadšením dělají zaměstnanci domovasvoji práci a mnohokrát to není vůbec jednoduché. V loňském roce jsme Ráčkůmpřispěli na nákup materiálu do sociálně terapeutické dílny. Letos by rádi dokončilichodník v domě chráněného bydlení. Přejeme jim, aby se ho v letošním roce poda-řilo dokončit a aby byli ve svém tvoření i nadále úspěšní.

text Ludmila Havránková, ÚSMP/VV, havrankova@ans.cz, foto Ráček, o. p. s.

Jednou z leteckých akcí, kterou letos finančně podpořilo ŘLP ČR, s. p., byla i me-zinárodní letecká výstava European Festival of Aviation Prague 2015, jejíž nedíl-nou součástí byl i letecký den Airshow Praha Kbely. V sobotu 13. června se tak nakbelské letiště sjelo hned několik tisíc fanoušků zvědavých na to, jaký zajímavý pro-gram si pro ně letos organizátoři připravili. Ještě do loňského roku akci hostilo le-tiště v Hradci Králové, ovšem narůstající počet zájemců nejen z České republiky při-vedl organizátory k rozhodnutí přestěhovat celou akci do Prahy.

Úvod patřil brigádnímu generálovi Liboru Štefánikovi, který letecký den zahájil sty-lově z paluby Zlína C 305 pilotovaného Milanem Mikuleckým. Další dynamické a di-vácky vděčné ukázky předvedly například letouny JAS 39 Gripen z Čáslavi do provázenéCanadair CL-601A z domácí kbelské základny, warbird T-28 Trojan a Su per marineSpitfire Mk. XVIe v kokpitu se Stephenem Rogerem Steadem, bojový vrtulník MilMi-24, jež své vystoupení umocnil barevnými kouřovými efekty, legendární vrtulníkBell AH-1S Cobra s typicky sekavým zvukem jednoduchého rotoru (na snímku) nebonezapomenutelný proudový MiG-15 UTI, za jehož zprovoznění převzali piloti letou-nu Josef Miřácký a Roman Svoboda zvláštní ocenění za zásluhy v letectví. K vrcho-lu celého leteckého dne se zařadila nevídaná akrobacie Martina Šonky na jeho Extra300 SR, který předvedl, že se svým letounem umí i couvat nebo ho dokonce zavě-sit do vzduchu za vrtuli.

Celá akce má i významný charitativní podtext, výtěžek ze vstupného totiž organi-zátoři věnovali Vojenskému fondu Solidarity na podporu rodin padlých a zraněnýchvojáků Armády České republiky. red, foto Petr Sybol, www.sybol.cz

Na začátku května tohoto roku podepsal generální ředitel Czech Aviation TrainingCenter Jan Janík smlouvu s nizozemskou firmou Multi Pilot Simulation BV na do-dávku simulátoru Boeingu B737-800W na pevné základně (tzv. fix base). Oproti fullmotion simulátorům postrádá tento hydrauliku zajišťující pohyb celé kabiny, výho-dou však je, že zabírá méně místa a má výrazně nižší náklady na výcvik letových po-sádek. Simulátor je certifikován jako FTD Level 1 podle nejnovější normy CS-FSTDEvropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a plánujeme ho využít pro výcviksoučinnosti vícečlenné posádky (MCC), typový výcvik pro typ B 737 300-900 a provýcvik Multi Crew Pilot Licence (MPL). Simulátor bude dodán šest měsíců po pod-pisu smlouvy a výcvik na něm může začít po provedení nezbytné certifikace. Věříme,že tento nový stroj přinese zvýšení provozní kapacity výcviku, lepší efektivitu a takésnížení nákladů na výcvik. text Vít Novák/CATC, foto MPS

V pátek 19. června 2015 se na letišti v Mladé Boleslavi u Leteckého muzea MetodějeVlacha uskutečnil slavnostní křest „staro-nového“ letounu Be-50 Beta Minor. Tentounikátní kousek byl stavěn po více než dvacet let v rámci Vojenského historickéhoústavu Praha v Leteckém muzeu Kbely. Restaurátor Jan Klaban využil původníchplánů předválečné československé firmy Beneš – Mráz z východočeské Chocně i do-bových technologií, proto nejde o repliku historického letadla, ale další kus z kdysijiž ukončené série. Po křtu následoval okamžik, na který všichni přítomní s napětímčekali – po osmdesáti letech od vzletu prvního prototypu se právě v pátek dopoled-ne vznesl k nebi nový letoun s výrobním číslem 44. Letoun několikrát přeletěl nadzraky přítomných diváků, aby posléze bezpečně dosedl opět na zem.

Na této události, kterou lze označit za jeden z významných okamžiků pro české le-tectví, se finančně podílelo i Řízení letového provozu České republiky.

text red/VHÚ, foto Andrej Halada/VHÚ

Be-50 Beta Minor se vydala na svoji pouť

Sponzorské okénko – Domov Ráček, o. p. s.

strip_07–08_2015_strip7-8.qxd 8.7.2015 9:07 Stránka 4

52015 červenec–srpen Strip

V listopadu loňského roku jsme na stránkách našeho zpravodaje Strip informovali o založení nové právní entity – společnosti FAB CE Aviation Services, Ltd. Oficiálně vznikla17. října 2014 zakládací smlouvou, na níž svůj podpis připojili společně generální ředitelé ŘLP ČR, Crocontrol, Hungarocontrol, Austrocontrol, LPS SR a Slovenia control.Hlavním úkolem této společnosti je podpora při implementaci funkčního bloku vzdušného prostoru v regionu střední Evropy, usnadnění společného nákupu zboží a služeba s tím souvisejícího zadávání veřejných zakázek nebo administrativní podpora implementace FAB CE. Do budoucna může být jednou z příležitostí společné spolupráce v rám-ci FAB CE Aviation Services, Ltd., i budování společné infrastruktury. Ředitelem a jednatelem v jedné osobě byl jmenován Ivan Hubert, od května ho na tomto místě vystřídalnový šéf – Matej Eljon. Ten bude zodpovědný jak za řešení každodenních běžných úkolů souvisejících s činností společnosti, tak i za řízení samotného programu FAB CE.Jako bývalý vedoucí CNS a ATM systémů ve Sloveniacontrol má Matej Eljon bohaté zkušenosti s řízením letového provozu. Mezi jeho hlavní úkoly bude patřit implementacestrategického plánu FAB CE včetně plánování a řízení. Bude také dohlížet na společný projektový management programu, což je zároveň i zásadní stavební kámen pro efek-tivní realizaci jednotlivých projektů spadajících pod FAB CE. red

Společnost FAB CE Aviation Services, Ltd., vede od května nový ředitel

Výsledky průzkumu spokojenosti zaměstnanců ŘLP ČR, s. p.V měsíci dubnu letošního roku proběhl v našem podniku anonymní průzkum spokojenosti zaměstnancůnazvaný Radar motivovanosti.

Celková návratnost vyplněných dotazníků v letošním roce činila 38 %. Získali jsme od zaměstnancůvelice cennou zpětnou vazbu a náměty pro další období. S potěšením můžeme konstatovat, že výsledkyprůzkumu ukazují, že náš podnik je zaměstnanci vnímán jako velmi kvalitní zaměstnavatel a jsouhrdí na to, že pro něj pracují.

O výrazné spokojenosti zaměstnanců také svědčí hodnocení tzv. celkové spokojenosti, která v letoš -ním roce dosáhla 87 %. Z podrobnějších výsledků průzkumu obecně vyplývá, že zaměstnanci jsou mo-tivovaní, váží si práce svých kolegů a pozitivně také vnímají týmovou spolupráci.

Náměty zaměstnanců se týkaly zejména častější zpětné vazby a vyšší informovanosti. Výsledky průz-kumu včetně všech vašich konkrétních připomínek byly již prezentovány vedení podniku a budou rovněžzveřejněny na podnikovém intranetu.

Chtěli bychom touto cestou poděkovat všem zaměstnancům, kteří se průzkumu spokojenosti zúčast-nili, velmi si toho vážíme. text a graf DPERFIN/SPER

V posledních několika letech se v evropském prostředí ATM objevila celá řada různých projektů cílených na podporu efektivněj -šího uspořádání letového provozu. Jedním z nich je bezesporu i program SESAR (Single European Sky ATM Research) před-stavující základní technologický pilíř budoucí podoby ATM. Na úvod tohoto článku bychom rádi zdůraznili, že SESAR opravdunení CEATS (Central European Air Traffic Services). Nyní již několik let ukončený projekt na sjednocení středoevropského hor-ního vzdušného prostoru byl nahrazen projektem FAB CE, který však snahy o sjednocení poskytování služeb ATM do jednohocentra přímo odmítá. Naproti tomu je program SESAR cílen především na vytvoření nových technologií a postupů pro řízení le-tového provozu jako podpory stávajícím řídícím střediskům. Primárním úkolem programu SESAR je vyrovnání se s očekáva-ným nárůstem letového provozu v horizontu let 2020+. Strategickým cílem SESAR je tedy vyvinout a následně zavést nové

technologie a postupy pro řízení a uspořádání letového provozu, a tím tak prakticky usnadnit či spíše zefektivnit práci nejen řídícím letového provozu, ale i pilotům napalubách letadel. To je důvodem, proč se tohoto programu neúčastní pouze poskytovatelé LNS či provozovatelé letišť, ale také výrobci pozemního zařízení a výrobci letadlo -vých palubních zařízení. Výsledkem této vzájemné spolupráce je mimo jiné i definování oblastí, na které se SESAR zaměřuje, a u kterých účastníci shodně identifikovali nut-nost budoucího rozvoje. Obsah programu a jeho dílčích projektů byl vytvořen ATM experty z aktivní praxe. V rámci nadcházejícího programu SESAR nesoucí označení„SESAR 2020“ jsme jako ŘLP ČR využili příležitosti a také jsme se na definování vybraných projektových oblastí částečně podíleli.

Z výše uvedeného je zřejmé, že program SESAR představuje komplexní balík projektů, které do sebe vzájemně zapadají, a proto musí být i centrálně řízeny a koordinovány.Touto činností byl již před lety pověřen Společný podnik SESAR (ve zkratce SJU z angl. SESAR Joint Undertaking). V souvislosti s přechodem ze stávajícího programuSESAR 1 na SESAR 2020 se v loňském roce 2014 naskytla otevřená příležitost pro různé evropské organizace působící v ATM stát se novým členem v SJU a podílet se takaktivně na programu SESAR 2020. Této jedinečné příležitosti využil i státní podnik ŘLP ČR, který je v současné chvíli jedním z kandidujících členů do SJU. Stejně jako ostat-ní členové SJU očekáváme, že lidské zdroje a finanční prostředky, které do programu vložíme, se nám vrátí v podobě cenných výsledků. Například:

Rozvojové projekty, na kterých se chceme podílet, budou zcela nebo zčásti vytvářeny v širším týmu a v mezinárodním kontextu, kde můžeme uplatnit vlastní názor a vliv;•

Úsilí, které do projektů vložíme, bude z části financováno z prostředků EU;•

Pracovníci ŘLP ČR, kteří se do projektů zapojí, se stanou součástí mezinárodních týmů, získají nové kontakty a neocenitelné zkušenosti pro svoji budoucí kariéru v oboru.•Na rozdíl od již zmíněné regionální spolupráce v rámci FAB CE nejsou projekty SESAR vázány na sousední státy a sousední poskytovatele LNS. Do projektů se zapojují ti,

kteří mají na konkrétním řešení zájem nebo pro něž je očekávané řešení z jakéhokoli důvodu důležité. V projektech SESAR se tak naši pracovníci mohou setkat nejen s kolegyze Slovenska či Polska, ale také z Velké Británie, Francie nebo Německa. A samozřejmě také s předními výrobci technologií jako je Honeywell, Indra, Thales, popř. s výzkum-nými institucemi, jako je německá DLR a dalšími. Projektové oblasti, o které náš podnik projevil zájem v rámci SESAR 2020 jsou následující:

SESAR není CEATS, aneb Jak se nám v Evropě otevírají nové příležitosti

Use of Arrival and Departure Management Information for Traffic Optimisation within the TMADynamic and Enhanced Routes and AirspaceImproved Performance in the Provision of SeparationAdvanced Separation ManagementWorkstation, Service Interface Definition & Virtual Centre ConceptWorkstation, Controller productivity

Integration of trajectory management processes in planning and executionPerformance Based Trajectory PredictionEnhanced Airport Safety Nets for ControllersMission Trajectory Driven ProcessesAF1 PBN and GNSSIntegrated Airport Operations (incl. TBS)

Samotná realizace projektů je plánována v horizontu let 2016 až 2024. Vhodnost tohoto načasování může být diskutabilní. Jisté ale je, že jiná možnost časování zde nenía nebude. Příležitost podílet se na programu SESAR je jedinečná a bylo možno ji přijmout nebo odmítnout. Zvolili jsme první možnost. Neustále jsme přesvědčeni, že příno-sy vyváží nepříjemnosti spojené s novými požadavky i s výdaji, které jsou s programem spojené. Na rozdíl od jiných evropských projektů je účast na programu SESAR 2020zcela dobrovolná a ponechána na vlastním zvážení každého, kdo se chce či nechce podílet na budoucí podobě ATM.

Pro více informací o programu SESAR 2020 a roli ŘLP ČR je možné kontaktovat kolegy z Útvaru strategie a manažerské podpory (ÚSMP), kteří jsou připraveni i na vašepřípadné dotazy. text Lukáš Řezníček, ÚSMP/MK, reznicek@ans.cz

strip_07–08_2015_strip7-8.qxd 8.7.2015 9:07 Stránka 5

6 STRIP červenec–srpen 2015

Výsledky fotosoutěže „3L“ 2015Fotograf jednoho renomovaného magazínu dostal zaúkol udělat reportáž o velkém lesním požáru. Jehošéf mu vyjednal na letišti zapůjčení malého letadlai s pilotem. Fotograf dorazil na letiště hodinu předzápadem slunce a opravdu, na letištní ploše stála maláCessna a v ní seděl pilot. Fotograf si vlezl s výstrojína zadní sedadlo a povídá: „Tak honem do vzduchu!“Pilot nahodil motor a za chvilku se letadlo odlepilo odzemě. Letělo sice dost nevyrovnaně, ale letělo. Fo to -graf říká: „Leťte na severní stranu požáru a udělejtetam několik nízkých průletů.“„Proč?“ ptá se nervózně pilot.„Protože chci udělat fotky. Jsem fotograf a fotogra-fové dělají fotky.“ Po krátké pauze pilot povídá: „Chcete říct, že nejstemůj letecký instruktor?“

Věříme, že tato situace přijde úsměvná i těm auto-rům, kteří si pro již XIV. ročník soutěže zvolili jako jed-no z témat letecké snímky a že okolnosti jejich poři-zování byly poněkud méně dramatické.

Do naší redakce si letos našlo cestu celkem 197 fo-tografií od zaměstnanců ŘLP. Početně nižší zastou-pení měla stabilně kategorie „3L“ neboli Lidé, Letadla,Létání a taktéž kategorie ŘLP (obor + podnik). I takale porota musela pečlivě zvažovat každý snímek hnedněkolikrát, protože co chybělo do počtu, dohnala vy-soká kvalita. Suverénně nejvíce se nám sešlo volno-tématických snímků, každoročním krajinkám a zvířa-tům letos překvapivě silně konkurovaly i portréty.Proto se odborná porota po několikahodinovém usi-lovném zvažování rozhodla takto: 1. cenu za kategorii „3L“ získal JAN MIKYNA z DPRO,za snímek s názvem Sedm. 2. cenu za kategorii „3L“ a všechna témata získalJAN DRAHOKOUPIL z DPLR/SLŠ/OPP za sní mekSilný blesk.3. cenu za kategorii „3L“ a všechna témata získalJAN MIKYNA z DPRO, za snímek Starý rybář čeká naúlovek.Cena za nejlepší výtvor v kategorii ŘLP (obor + pod-nik) patří řlp-žákovi ŠTĚPÁNU OBROVSKÉMU zasnímek nazvaný Sněhová kalamita. Cena za nejlepší výtvor v kategorii Příroda náležíJANU DRAHOKOUPILOVI z DPLR/SLŠ/OPP za sní -mek Výr velký.Cena za nejlepší výtvor v kategorii Portrét byla roz-dělena mezi dva autory, jejichž snímky získaly shod-ný počet bodů. Za Kryštofa ji získává ROMANANAINAROVÁ z DPRO/LIS/OLP, za Turkish Child pakMICHAL CHMEL z DRSL/SLRL/LKMT-ZLT.Cena za nejlepší výtvor v kategorii Cestování náležíZBYŇKU HADAŠOVI z DPRO/SONS/ACC/FIC za sní -mek Vaticano.

Ocenění zaměstnanci obdrží při slavnostní verni-sáži podzimní výstavy diplom a poukázky na odběrlibovolného fotografického zboží ve Foto Škoda.

Porota dále vybrala dalších dvacet tematickýchsnímků, které budou spolu s těmi vítěznými ke zhléd-nutí v Jenči na výstavě toho nejlepšího z letošníhoročníku fotosoutěže. Ostatní soutěžní fotografie vy-stavíme na panelech v 2. nadzemním podlaží admi-nistrativní budovy IATCC a také je uveřejníme ve fo-togalerii na podnikovém intranetu.

Děkujeme všem dlouhodobým přispěvatelům, ženám zachovávají přízeň a zároveň těm, kteří v letoš -ním roce zkusili štěstí úplně poprvé a rozšířili tak řadyfotografů mezi našimi zaměstnanci. Ze všech došlýchsnímků budeme v příštím roce opět vybírat ty, kteréumístíme na titulní stranu zpravodaje Strip a díkypříběhům sepisovaným samotnými autory, budememít možnost se seznámit s leckdy velmi zajímavýmia nečekanými okolnostmi jejich vzniku. red

V neděli 7. června 2015 skončil na pardubickém letištijubilejní, dvacátý pátý, ročník Aviatické pouti. Po obavíkendové dny se návštěvníkům v téměř pětihodinovémletovém programu představily desítky letadel z Českérepubliky i zahraničí, každý den jich při vzletu k oblozemohli sledovat asi sedmdesát. Akce s podtitulem „Čtvrt-století legendy“ proběhla za tradiční finanční podporyze strany Řízení letového provozu České republiky.

Pořadatelé si pro letošní rok připravili tři letecké scé-ny inspirované druhou světovou válkou doplněné o py-rotechnické efekty a pozemní techniku včetně kom-parsu v dobových kostýmech a uniformách, k čemužvýznamně přispěly i kluby vojenské historie. Lidé takmohli sledovat například letecké souboje z bitvyo Británii, od které letos uplynulo 75 let.

Letošním diváckým unikátem bylo i takzvané Balboneboli společný průlet devíti vojenských letadel z druhésvětové války. Na obloze tak v jednu chvíli současněbyly k vidění stroje Messerschmitt Me-109 Buchoon,Hurricane, Spitfire, Mustang, Jak-3, Twin Beech, B-25Mitchell, P-38 Lightning a Corsair F4U.

V minulém vydání Stripu jsme také krátce informo-vali, že na Aviatické pouti byl ve světové veřejné pre-miéře představen zrekonstruovaný slavný historickýletoun Lockheed L-10A Electra, který před druhousvětovou válkou používal Jan Antonín Baťa.

Model 10 Electra byl revoluční rychlý dvoumotorovýcelokovový dopravní letoun společnosti Lockheed, kte-rá tak vytvořila konkurenci strojům Douglas DC-2a Boeing 247. Výsledkem vývoje a práce konstruktérůLloyda Stearmana, Halla Hibbarda a Kelly Johnsona bylelegantní dolnoplošník s dvojitou svislou ocasní plo-chou a zatahovacím ostruhovým podvozkem pro de-set cestujících, který dosahoval maximální rychlosti325 km/h a dolet měl až 1300 km.

Kromě leteckých společností, americké armády nebovýznamných státníků si Lockheedy Electra objednal i DickMerril, který s ním poprvé uskutečnil zpáteční let přesAtlantik, nebo Amelie Earhartová, která se v ní pokusilaobletět svět. Dvě Electry se ještě před válkou dostaly doČeskoslovenska, zakoupila je v letech 1936–1937 proslužební účely firma Baťa, sloužily ke zprostředkovánírychlého spojení mezi jednotlivými továrnami v Evropě,létaly ale i cesty do Afriky nebo Asie.

Na počátku roku 1937 vyrazili zástupci společnostiBaťa v čele s Janem Antonínem na cestu kolem světa.

Při pokusu o přistání ve Spojených státech americkýchvšak pilot správně nenalezl letiště v Chicagu a muselprovést nouzové přistání, při němž se letoun poškodila bylo nutné ho opravit. Jan Antonín Baťa však nechtělčekat a okamžitě zakoupil náhradní stroj výrobního čís-la 1091, který mu byl doručen 16. dubna 1937. Létalaž do války v Československu pod registrací OK-CTBa posléze byl prodán kanadskému vojenskému letec-tvu. Jako štábní letoun sloužil do roku 1946, kdy byls počtem 7881 nalétaných hodin nabídnut k prodeji.Od té doby změnil majitele celkem jedenáctkrát, až sejeho posledním vlastníkem stal v roce 1975 praktickýlékař z Texasu Dr. James R. Almand Jr. z Grand Prariev Texasu. Koupil ho za cenu 7500 dolarů. S ním takénavázal před několika lety komunikaci letecký nadše-nec a majitel letiště Točná na okraji Prahy Ivo Lukačoviča začalo vyjednávání o prodeji. Bylo úspěšné a násle-dovala náročná pětiletá generální rekonstrukce letou-nu v americkém Kansasu, která přišla na desítky milo-nů korun.

Letos, dne 21. května 2015, se Electra konečně vy-dala na svoji pouť přes Atlantický oceán směr Leteckémuzeum Točná, aby se navrátila tam, kde je býval jejídomov – do českých zemí. Přinášíme vám nyní roz-hovor s Milanem Vacíkem, profesí kapitánem B737pod hlavičkou Travel Service, v „civilu“ pilotem a in-struktorem historických letadel, který pilotovalElectru na cestě přes Atlantik. Jak jste se vůbec dostal k pilotování Electry?Současný majitel letounu věděl, že se na historická le-tadla specializuji a zároveň mám určité zkušenosti s lé-táním v Kanadě a v prostoru NAT. Proto mě oslovil, zdabych byl ochoten Electru létat a stát se garantem jejíhopřeletu do Evropy. Samozřejmě jsem neváhal a sou-hlasil.Co ostatní členové týmu, kteří s vámi letěli?Můj kolega v kokpitu byl Nikola Lukačovič, který je vel-mi zkušený profesionální pilot, kapitán na CessnáchCitation. Dalším členem se stal koordinátor celého pro-jektu rekonstrukce letadla Václav Bejček – posledníchtéměř šest let řídil všechny práce na letounu v USAa letěl s námi jako organizační podpora. Čtvrtým čle-nem byl pak Jaroslav Anýž, mimořádně zkušený me-chanik malých a historických letadel.

Příliš se neví, že s námi letělo ještě doprovodné le-tadlo Cessna Citation CJ4, pilotované Ivo Lukačovičem

Lockheed L-10A Electra a kompletní tým ve složení Ivo Lukačovič, Jaroslav Anýž, Václav Bejček, Jan Štindl, MilanVacík a Nikola Lukačovič pózují nadšeným fotografům v holandském Lelystadu. V pozadí je replika kontrolní věžebývalého amsterdamského letiště Schiphol. foto Ruud Leeuw

Lockheed L-10A Electra Jana Antonína

strip_07–08_2015_strip7-8.qxd 8.7.2015 9:07 Stránka 6

a Honzou Štindlem mladším. Plnili velmi důležitou roli.Před každým přeletovým úsekem odstartovali hodinupřed námi do letové hladiny naplánované pro let Electrya zalétli nám počasí. Vyvarovat jsme se museli přede-vším námrazy – Electra totiž nemá žádné odmrazování.Málokdy jsme měli jasné čisté nebe a potřebovali jsmesi zajistit takovou letovou hladinu, která bude mimo ob-lačnost.

Role doprovodné Cessny byla unikátní i v tom, že bě-hem letu obvykle měnili letovou hladinu, otáčeli a vra-celi se za námi. Díky tomu dokázali zmapovat počasív různých výškách a pořídili i fotografie Electry za letu.Samozřejmě jsme tím způsobovali drobné zmatkyu řídících letového provozu, jelikož Cessna CJ4 jepoměrně velký tryskáč, který za normálních okolnostívystoupá do hladiny 430, a zmizí v dáli. S námi ale léta-la jak IFR v 10 000 stopách, tak VFR ve výšce 150 me -trů, což přirozeně vyvolávalo otázky ATC. Jakým způsobem jste řešili plánování trati?Neocenitelnou podporu poskytla společnost ABS Jets,která nám z Prahy lety plánovala. Před každým úsekemjsme tak obdrželi kompletní souhrn informací o počasí,informací NOTAM a zajištěný hotel v destinaci. Důležitébylo i prozíravé plánování doplňování paliva, na dvoumístech jsme totiž museli palivo objednat dopředu v su-dech a na místě ho pak doplňovat ruční pumpou. Pokudto počasí umožnilo, plánovali jsme lety jako IFR v 9000stopách, což je pro Lockheed optimální cestovní hladi-na. Některé úseky včetně přeletu Atlantiku jsme však mu-seli provést jako nízký let VFR, abychom zůstali pod na-mrzající vrstvou oblačnosti.Jak si s vaší netypickou misí poradili řídící letovéhoprovozu po světě?Řekl bych, že vcelku dobře. Nakonec všichni pochopilináš záměr a důvody, proč letíme na dnešní dobu neob-vyklým způsobem. Například v prostoru NAT nad se-verním Atlantikem není radarové pokrytí, takže posád-ky Electry i Cessny musely provádět hlášení poloha dodržovat plánovanou trať letu. Cessna takové úsekyletěla sníženou rychlostí před námi, satelitním telefo-nem nám hlásila vývoj počasí a zprostředkovávala proElectru komunikační relay střediskům řízení letovéhoprovozu.Uvědomovali jste si v průběhu těch devíti dní, že vás,řečeno možná trochu s nadsázkou, sleduje celý svět?Zpočátku cesty nám to vůbec nepřišlo na mysl. Chápalijsme akci jako přelet z bodu A do bodu B s určitým ty-pem stroje a za daných podmínek – let jako každý jiný.Jenže když jsme se pak po cestě připojovali na internet,začaly na nás vyskakovat fotografie fanoušků a spotte-rů z různých měst, na sociálních sítích se začaly množitzprávy o průběhu naší cesty a o nejbližším cíli, pocho-pili jsme, že cestu řada lidí prožívá s námi. Zájem tak ši-roké základny nadšenců byl bezesporu velmi příjemný,třeba i pro nás v exotickém Grónsku.

Nejvíce se to ukázalo po našem přistání v nizozem-ském městě Lelystad, kde na nás před místním muzeemčekaly davy fanoušků s fotoaparáty. To byl pro nás vel-mi emotivní zážitek. Dodrželi jste přepokládaný časový plán?Celý plán přeletu Electry domů do České republiky bylrozdělen do dvou etap. První proběhla již v dubnu to-hoto roku, kdy jsme pouze s Nikolou přeletěli se třemizastávkami z městečka Newton v americkém Kansasu,

kde probíhala rekonstrukce, do Hamiltonu v Kanadě a od-jeli domů. V květnu jsme se už vrátili v kompletní se-stavě a 21. května vyrazili na hlavní cestu. Ta měla pod-le našeho předpokladu trvat deset dní s určitou časovourezervou především kvůli počasí. Z té jsme nakonec vy-čerpali pouze jeden den přestávky v Grónsku.

Naše původní meta byla doletět alespoň na Island, kdeuž bychom mohli letoun nechat a vrátit se pro něj za-čátkem léta. Ale povětrnostní podmínky byly tak příz-nivé, že jsme si neustále dávali další a další ambicióznějšícíle – dostat se alespoň do Británie, potom do konti-nentální Evropy, až se nám podařilo dosednout v Prazena Točné.K takové cestě patří jistě i spousta byrokratického vy-řizování všech možných povolení. Dařilo se vám i potéto stránce?Až na jednu výjimku jsme i díky podpoře zde z Prahyměli všechno vyřízené dopředu. Tou výjimkou bylo leti-ště Port Clinton kousek od Clevelandu. Čekala nás v tuchvíli poslední část přeletu do Hamiltonu a překročeníhranic z USA do Kanady. Ukázalo se, že nám chybí ja-kási obdoba české dálniční známky – v USA totiž musívšechna letadla, která opouštějí hranice země mít nale-penou povinnou známku, tzv. decal. Stojí 27 dolarů, a po-kud ji nemáte, nesmíte opustit území USA. Čekací lhů-ta na ni je dva týdny. Po neúspěšném vyjednávání meziúřady v USA, Evropě i Kanadě s cílem nám umožnit ex-presní nákup této známky nakonec naštěstí místní úřa-dy přimhouřily oči a nechaly nás odletět bez ní. Jaké to vůbec je pilotovat Electru?Co se týče ergonomie pilotního kokpitu, není to příliš po-hodlné. Sedadla jsou navržena pro lidi menšího vzrůstu,navíc nejsou polohovatelná a celkově působí prostorponěkud stísněně. Také rozmístění ovládacích prvků neníz pohledu dnešních moderních konstrukcí ideální.

Pokud se mne ale zeptáte, jaký je to pilotní zážitek, mu-sím říct, že nádherný. Letadlo létá a funguje spolehlivě,nemá žádné složité letové vlastnosti a není záludné.Zvýšenou opatrnost vyžaduje pouze situace, kdy vanesilnější boční vítr, letadlo je pak při vzletu a přistání hůřeovladatelné. To ale platí obecně pro všechna ostruhováletadla. Jaká je přístrojová vybavenost Electry?Naprosto moderní, veškeré přístroje jsou nové. Ty pronavigaci a komunikaci odpovídají zcela těm v dnešních

moderních letadlech včetně odpovídače nebo GPS. Beznich by se takový přelet prováděl jen velmi obtížně.Jediná věc, která nám scházela, bylo HF rádio (HighFrequency radio), ale v prostoru nad severním Atlantikemjsme ho nahradili satelitním telefonem.Proč jste volili zrovna tuto trasu?Jednoduše proto, že nebyla možnost zvolit trasu jinou.Trať je to tradiční – během 2. světové války po ní létalaletadla z Ameriky do Evropy v rámci programu Lend-Lease, kdy Američané posílali do boje svou techniku.Protože jejich letadla měla podobně jako Lockheed ome-zený dolet, vybudovali tehdy letiště na severu Kanadya v Grónsku, která jsme nyní využili i my.

Když s Electrou J. A. Baťa v roce 1937 dokončoval ce-stu kolem světa, tak do Evropy jela lodí, protože tehdyještě tato letiště neexistovala.

Historický podtext letu je velmi silný i proto, že po po-dobné trati přeletěl poprvé severní Atlantik v roce 1942československý pilot Václav Korda. K letu mu písemněpoblahopřál osobně prezident Beneš. Kopii dopisu jsmevezli s sebou na palubě Electry jako připomínku histo-rie, po jejíchž stopách jsme se vydali i my. Co by dnes řekl Jan Antonín Baťa na vaši cestu?Sice nevíme, co by řekl Baťa, zato víme, co řekla jehov Brazílii žijící vnučka Dolores. Přijela se osobně naElectru podívat na Točnou a byla nesmírně dojatá. Electraje pro ni součást rodinné historie a má několik fotografiísvého dědečka, jak na palubě letounu za letu pracuje.Bude ještě Electra někam cestovat?V tuto chvíli prodělává údržbu po cestě, ale ještě v průbě-hu léta bychom s ní rádi vykonali návštěvu Zlína, kterouchceme letadlo symbolicky vrátit do jeho původního do-mova. Na letišti v Otrokovicích plánujeme uspořádat se -tkání pro veřejnost. Tam mimochodem dodnes stojí pů-vodní hangár baťových leteckých závodů.Připravili jste si pro české fanoušky nějaký speciálnízávěr cesty?Pokud platí, že konec korunuje dílo, tak díky českýmřídícím získal náš pravděpodobně životní let velkolepýzávěr. Řídící v Karlových Varech a Praze nám vyšli vel-mi ochotně vstříc a umožnili nám průlet nad oběma le-tišti, v Praze pak okruh okolo centra města.. Závěrečnéokamžiky přeletu tak znamenaly pro celou posádku ele-gantní, důstojnou a zároveň emotivní tečku za naší poutí.

text a grafika nwt

72015 červenec–srpen Strip

Zpravodaj Řízení letového provozu České republiky, státní podnik n XVI. ročník, č. 163 n Náklad 1300 výtisků nNeprodejné n Vydává ŘLP ČR, s. p. n Tisk: Aprinto Group, s. r. o. n Redakce si vyhrazuje právo redakční úpravyrukopisů n Redakční rada: Ing. Jaroslav Beňa, Ing. Luboš Hlinovský, JUDr. Richard Klíma, Ing. Petr Knobloch,

Ing. Iveta Krchovová, Michael Sedláček, Ing. Jan Štindl, Jaroslav Vlasák, Nicole Wowesná Trhlínová (šéfredaktorka) n Adresa redakce: Navigační 787, 252 61 Jeneč, telefon: 220 373 261, fax: 220 373 273 n E-mail: strip@ans.cz n Uzávěrka čísla 08. 07. 2015 n Číslo vyšlo 10. 07. 2015 1995–2015

2 YEARSOF EXCELLENCE

Timminis, Kanada

Kuujjuaq, Kanada

Iqaluit, Kanada Nuuk, Grónsko

Narsarsuaq, Grónsko

Kulusuk, Grónsko

Reykjavík, Island

Egilsstaðir, Island

Wick, Skotsko

Duxford, Velká Británie

Lelystad, Nizozemsko

letiště Točná, Praha, ČR28. května 2015

Siegerland, Německo

Hamilton, Kanada21. května 2015

9 700 KILOMETRŮ, 8 DNÍ, 40 LETOVÝCH HODIN, 238 KM/H ZNÁZORNĚNÍ CESTY BAŤOVY ELECTRY DOMŮ

onína Bati se po letech navrátil domů do České republiky

strip_07–08_2015_strip7-8.qxd 8.7.2015 9:07 Stránka 7

STRIP červenec–srpen 20158

20. vý�očí vzniku stát�ího podniku Řízení letového provozu České republiky

Výjimečný večer zažili v pátek 5. června všichni, kteří přijali pozvání do pražského novorenesančního paláce Žofín. Tento galavečer znamenal pomyslný vrchol celého letoš -ního roku, kdy si připomínáme úspěšné dvacetileté působení Řízení letového provozu České republiky ve formě státního podniku. Na začátek byla pro hosty připravena osmi -minutová projekce rekapitulující zásadní milníky ve vývoji ŘLP ČR za uplynulá dvě desetiletí, kterou byl program galavečera zahájen. Marek Eben v roli moderátora opět pro-kázal, že patří mezi absolutní špičku ve svém oboru, což mimo jiné demonstroval i výzvou směrem ke všem přítomným pánům, aby si odvázali své kravaty, řádně s nimizatočili nad hlavou a po zbytek večera si již ponechali rozhalenku. Většina přítomných gentlemanů ochotně uposlechla.

V úvodní části všechny hosty přivítal generální ředitel ŘLP ČR, s. p., Jan Klas, nechyběl inspirativní rozhovor s novou předsedkyní dozorčí rady ŘLP ČR MagdalenouFaltýskovou a také jeden speciální host – vedoucí radiolokačního bodu Buchtův kopec Ladislav Regent. Jeho obětavé nasazení a pohotovost při záchraně jednoho mladéholidského života ocenil generální ředitel ŘLP ČR, s. p., slovem i darem, celé publikum pak velkým potleskem. Následoval koncert vážné hudby v podání PKF – Prague Philharmonias vynikajícími sólisty Pavlem Šporclem a Jitkou Hosprovou, jejichž umění museli obdivovat i ti, kteří dávají přednost jinému hudebnímu žánru. První část večera ukončil or-chestr notoricky známou předehrou k opeře Vilém Tell a hosté se poté přesunuli k ochutnávce vybraných gastronomických specialit.

V druhé programové části dostali všichni přítomní příležitost si v noblesních prostorách Velkého sálu zatančit v rytmu valčíku a polky na nejznámější melodie skladatelůBedřicha Smetany, Antonína Dvořáka nebo Johanna Strausse. Po rozloučení moderátora s publikem zbývala do konce večera ještě půlhodinka, kterou většina hostů strávilakorzováním po rozlehlém paláci nebo ji využila k příjemnému rozhovoru s ostatními kolegy. Krátce před půl dvanáctou pak ze Žofína odešli poslední zaměstnanci se svýmidoprovody a nezbývá než věřit, že tento páteční galavečer splnil po kulturní i společenské stránce všechna očekávání. red, foto Patr Hrubeš a Stars Events, s. r. o.

strip_07–08_2015_strip7-8.qxd 8.7.2015 9:07 Stránka 8