Studie proveditelnosti final CZ upravy 20180611 update k 05 fileStudie proveditelnosti pro projekty...

Studie proveditelnosti pro projekty předkládané v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání,

prioritní osa 1, investiční priorita 1, specifický cíl 2,

výzvy: Dlouhodobá mezisektorová spolupráce a Dlouhodobá mezisektorová spolupráce pro ITI

Obsah:

1. Stručný popis projektu ‐ abstrakt ................................................................................................................................... 2

2. Profil žadatele a partnerů ............................................................................................................................................... 3

2.1. Stručná charakteristika žadatele projektu ................................................................................................. 3 2.2. Stručná charakteristika partnerů projektu ................................................................................................ 5

3. Spolupráce v rámci partnerství výzkumných organizací s aplikační sférou .................................................................... 7

3.1. Vytvoření, realizace, či prohloubení spolupráce v rámci partnerství výzkumných organizací s aplikační

sférou, včetně mezinárodní spolupráce .................................................................................................... 7 3.2. Příprava a vznik strategie dlouhodobé spolupráce .................................................................................... 9 3.3. Zapojení zástupců aplikační sféry do výuky, včetně odborného vedení studentských prací ................... 10

4. Výzkumné záměry ........................................................................................................................................................ 11

4.1. Výzkumný záměr ‐ Podmínky primární akumulace uranu na ložisku Rožná ............................................ 11 4.1.1. Abstrakt ........................................................................................................................................... 11

4.1.2. Současný stav poznání ..................................................................................................................... 12

4.1.3. Vazba na stávající výzkum partnerů projektu ................................................................................. 12

4.1.4. Výzkumné cíle, aktivity a výsledky ................................................................................................... 13

4.1.5. Výzkumný tým ................................................................................................................................. 15

4.1.6. Pořizovaná infrastruktura a vybavení, její potřebnost a využití ...................................................... 22

4.2. Výzkumný záměr ‐ Podmínky dlouhodobé stability uranu na ložisku Rožná ........................................... 25 4.2.1. Abstrakt ........................................................................................................................................... 25

4.2.2. Současný stav poznání ..................................................................................................................... 25

4.2.3. Vazba na stávající výzkum partnerů projektu ................................................................................. 27

4.2.4. Výzkumné cíle, aktivity a výsledky ................................................................................................... 28

4.2.5. Výzkumný tým ................................................................................................................................. 32

4.2.6. Pořizovaná infrastruktura a vybavení, její potřebnost a využití ...................................................... 38

5. Řízení projektu ............................................................................................................................................................. 39

5.1. Plánovaná organizační struktura v době realizace projektu .................................................................... 42 5.2. Analýza rizik ............................................................................................................................................. 43

6. Zajištění spolufinancování v realizační fázi ................................................................................................................... 43

7. Udržitelnost .................................................................................................................................................................. 45

7.1. Finanční udržitelnost ............................................................................................................................... 45 7.2. Věcná udržitelnost ................................................................................................................................... 46

8. Přílohy 48

2 / 48

Základní údaje

Položka

Název projektu Dlouhodobý výzkum geochemických bariér pro ukládání radioaktivního odpadu

Název žadatele Masarykova univerzita (MU)

Počet partnerů, výzkumných organizací ‐

Počet partnerů, obchodních korporací, státních podniků

2 partneři – 1 partner s fin. příspěvkem a 1 bez financí

‐ DIAMO, státní podnik

‐ Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), organizační složka státu

Odkaz na zveřejněnou účetní závěrku pro obchodní korporace a státní podniky (viz PpŽP – specifická část, Relevantní pro všechny partnery tohoto typu)

Sbírka listin AXVII520/SL140/KSUL

Sbírka listin AXVII520/SL139/KSUL

Název součásti / součástí žadatele, které předkládají projektovou žádost (název fakulty, vysokoškolského ústavu)

Přírodovědecká fakulta (PřF)

Ústav geologických věd (ÚGV)

Hlavní obor / oborová skupina projektu, jak je definováno ve Specifických pravidlech výzvy.1

1AB4 – Vědy o zemi, atmosféře, životní prostředí

Vedlejší obor/y projektu, jak je definováno ve Specifických pravidlech výzvy.

‐

1. STRUČNÝ POPIS PROJEKTU ‐ ABSTRAKT

Ložisko uranu Rožná vzniklo před cca 270 mil. lety (Kříbek et al. 2005). Po dobu více než čtvrt miliardy let ‐

přes všechny geologické a klimatické změny, které se v tomto čase odehrály ‐ v něm zůstal uran stabilní a

vázaný na ložiskové struktury. Uranové ložisko Rožná tak poskytuje jedinečnou možnost studovat migraci

uranu v reálném horninovém prostředí za podmínek, které jsou srovnatelné s podmínkami plánovaného

hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Cílem projektu je doplnit dosavadní údaje o mechanismech vzniku ložiska a zejména pak studium

charakteristiky okolního geologického prostředí, které působilo po celou dobu jako přírodní geochemická

bariéra bránící migraci uranu z prostředí ložiska do okolí. Tato charakteristika pak může být využita při

vyhledávání vhodné lokality a výstavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva, které je tvořeno převážně UO2,

podobně jako většina rud na ložisku Rožná. Horninová bariéra je při ukládání jaderného odpadu důležitým

prvkem bezpečnosti úložiště. Je reálný předpoklad, že horninové prostředí úložiště, které bude blízké

horninovému prostředí ložiska, bude působit jako přirozená geochemická bariéra a blokovat migraci uranu

do okolí. Režim otevření, provozu a uzavření ložiska včetně změn oxidačně‐redukčních podmínek a

1 Uvádějte číslo i název, tak jak je uvedeno v PpŽP – specifická část.

3 / 48

hydrogeologického režimu je prakticky stejný, jaký bude při budování, provozu a uzavření hlubinného úložiště

vysoce aktivního radioaktivního odpadu. To poskytuje unikátní možnost sledování migrace uranu za

podmínek, které jsou v laboratorním prostředí nerealizovatelné.

V návaznosti na výše zmíněné oblasti studia tak v projektu vzniknou 2 výzkumné týmy. První zabývající se

Podmínkami primární akumulace uranu na ložisku Rožná; a druhý zaměřující se na Podmínky dlouhodobé

stability uranu na ložisku Rožná. Výsledky výzkumu budou publikovány v mezinárodních peer‐reviewed

časopisech. V rámci projektu proběhnou zahraniční výjezdy na specializovaná pracoviště zabývající se ať už

studiem geochemických bariér pro ukládání radioaktivního odpadu nebo už na úložiště samotná (Švédsko,

Finsko, Belgie, Švýcarsko, aj.).

Projekt se zaměřuje na geochemickou roli horninového prostředí jako na potenciální hlavní bariéru blokující

šíření radioaktivních látek, zejména hlavní složky ‐ uranu, z vyhořelého jaderného paliva včetně hodnocení

mobility uranu v různých režimech provozu úložiště. Současně tak napomáhá výběru vhodné lokality pro

ukládání vyhořelého jaderného odpadu z českých jaderných elektráren.

2. PROFIL ŽADATELE A PARTNERŮ

Výzkumnou činností a řešením vědeckých záměrů se budou zabývat celkem tři subjekty. Masarykova

univerzita z pozice žadatele a partneři projektu DIAMO, s.p. (partner s finančním příspěvkem) a SÚRAO

(partner bez finančního příspěvku).

2.1. Stručná charakteristika žadatele projektu

Masarykova univerzita (MU) je veřejná nezisková vzdělávací a výzkumná organizace založená v roce 1919

jako druhá česká univerzita. MU sídlí v Brně, v centru Jihomoravského kraje a nyní se skládá z devíti fakult

a dvou univerzitních institutů. Ty jsou dále rozděleny na více než 200 oddělení, kateder a klinik. V současné

době univerzita vzdělává přes 37 tisíc studentů a zaměstnává okolo 4500 osob, což z MU činí druhou

největší univerzitu v Česku a jednu z nejvýznamnějších vzdělávacích a výzkumných institucí ve střední

Evropě. Dlouhodobým cílem MU je profilovat se jako výzkumná instituce s mezinárodně rozeznaným

vědeckým programem a s významnými výsledky v evropském i světovém měřítku.

Dlouhodobá mezisektorová spolupráce s aplikační sférou a mezinárodní spolupráce jak v rámci Evropy,

tak potenciálně na celosvětové úrovni je dalším z nezbytných předpokladů špičkové vědy a výzkumu.

Univerzita formulovala své základní hodnoty, cíle a jedenáct strategicky významných priorit ve svém

Dlouhodobém záměru pro období 2016 – 2020. Klíčové priority MU, které mají přímou vazbu

k navrhovanému projektu GeoBarr jsou zvýrazněny tučně:

1. Excelence a relevantnost výzkumu

2. Dokončení potřebných infrastrukturních zařízení pro výzkum a výuku

3. Maximalizace efektivity výzkumu a motivující prostředí

Další strategické priority Masarykovy univerzity, které nejsou přímo spojené s projektem GeoBarr jsou:

4. internacionalizace ve vzdělávání

5. diverzifikace a přístupnost studijních programů

6. kvalita ve vzdělávání

4 / 48

7. individualizované doktorské programy

8. kultura organizace založená na sdílených hodnotách

9. inspirace a sociální odpovědnost

10. rozvoj zaměstnanců

11. informační systémy a podpora IT

Pro více informací viz: https://www.muni.cz/

Klíčovým faktorem určujícím kvalitu univerzity v respektovaných mezinárodních žebříčcích jsou její

akademičtí a vědečtí pracovníci a zde má MU jako celek a přeneseně v detailu i projekt GeoBarr obrovský

lidský potenciál, který se zde navíc opírá o předešlou vědeckou spolupráci s partnery projektu.

Konkrétně je třeba říci, že předkládaný projekt GeoBarr usiluje o prohloubení a zintenzivnění

dlouhodobé spolupráce mezi akademickou sférou (žadatel MU) a aplikační sférou (partneři projektu

DIAMO a SÚRAO – viz níže v textu), a to na poli dlouhodobého specializovaného výzkumu

geochemických bariér pro ukládání jaderného odpadu. Projekt sdružuje špičkové odborné pracovníky ze

tří v České republice tematicky relevantních subjektů, přičemž v rámci MU půjde o specialisty z vědecky

nejproduktivnější univerzitní jednotky – Přírodovědecké fakulty MU, která generuje přibližně 50%

výsledků výzkumu celé MU (dle RIV bodů).

Přírodovědecká fakulta (PřF) byla založena v roce 1919, první studenti zahájili studium na podzim roku

1920. Přírodovědecká fakulta je založena na tradici Johanna Gregora Mendela (1822‐1884), světově

proslulého zakladatele (otce) genetiky. V průběhu své existence Přírodovědecká fakulta úspěšně

vychovala řadu významných osobností botaniky, zoologie, chemie, geografie, geologie, fyziky a

matematiky. I v současné době je Přírodovědecká fakulta v první řadě zaměřena na výzkum a nabízí

vysokoškolské vzdělání úzce související s primárním i aplikovaným výzkumem v matematice, fyzice,

chemii, biologii a vědách o Zemi.

Přírodovědecké fakultě MU je připisováno množství vědeckých úspěchů mezinárodního významu.

Specifické oblasti výzkumu jsou zaměřeny na harmonický rozvoj jednotlivých přírodních věd a plnění

prioritních cílů. Podstatná část výzkumné činnosti fakulty je také věnována nespecifickému výzkumu, který

úzce souvisí s pokyny v doktorských studijních programech. Hlavní výzkumné a vývojové aktivity jsou

odvozeny z dlouhodobých trendů hlavních oborů ‐ biologie, fyziky, věd o Zemi, chemie, biochemie a

matematiky.

Pro více informací viz www.sci.muni.cz

Struktura managementu PřF MU vychází z organizačního řádu Masarykovy univerzity, přičemž nejvyšším

představitelem PřF je děkan fakulty (doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr.), který je s ohledem na svoji

odbornou geologickou specializaci současně i hlavním řešitelem předkládaného projektu GeoBarr.

Navržený řešitelský tým projektu je složen zejména ze špičkových odborníků působících na relevantním

Ústavu geologických věd PřF MU a s ohledem na potřebné mezioborové vazby (viz téma geochemických

bariér) je tým dále doplněn o specialisty z Ústavu chemie PřF MU resp. z Ústavu fyziky Země MU. Všechna

řešitelská pracoviště disponují kvalitním přístrojovým vybavením, které bude moci být částečně

využíváno i při aktivitách projektu, nicméně s ohledem na potřebu pokročilého specializovaného

výzkumu vč. detailních laboratorních analýz je nezbytné a v projektu plánované další dílčí dovybavení

5 / 48

o moderní přístrojovou infrastrukturu. Bližší popisy jak k navrženému odbornému týmu projektu (vč.

jejich specializací resp. VaV‐výsledků), tak i k potřebnému investičnímu dovybavení řešitelských pracovišť

MU, je s ohledem na neduplikování informací obsaženo v dalších částech Studie proveditelnosti.

2.2. Stručná charakteristika partnerů projektu

3.2.1. DIAMO, státní podnik

DIAMO, státní podnik (www.diamo.cz) se sídlem ve Stráži pod Ralskem je organizací, která realizuje

zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví v České republice

a zajišťuje produkci uranového koncentrátu pro jadernou energetiku. Útlumový a sanační program

DIAMO je v souladu se státní politikou postupného zlepšení kvality životního prostředí a odstraňováním

starých environmentálních zátěží.

DIAMO, s.p. splňuje podmínky pro povinného partnera projektu ve smyslu středního podniku.

Státní podnik DIAMO zajišťuje svou činnost v regionech prostřednictvím 4 odštěpných závodů: 1) Těžba

a úprava uranu ve Stráži pod Ralskem (TÚU); 2) GEAM v Dolní Rožínce; 3) Správa uranových ložisek v

Příbrami (SUL); 4) ODRA v Ostravě. Náplň činnosti jednotlivých odštěpných závodů určují předchozí

aktivity související s těžbou v daných lokalitách a také rozsah prováděných ozdravných činností.

DIAMO, s.p. je provozovatelem mezinárodního školicího střediska World Nuclear University ‐ School of

Uranium Production (WNU SUP, založeno v roce 2006, http://www.wnusup.cz/lang‐cz/popis‐kurzu)

patronací World Nuclear University v Londýně. Středisko rozvíjí a prezentuje výukové programy

zaměřené na profesní trénink ve všech aspektech produkce uranu, tj. od průzkumu ložisek, těžby různými

dobývacími metodami přes úpravu uranových rud, ochranu životního prostředí a zdraví pracovníků, až

po zahlazování následků po těžbách. Činnost střediska se opírá především o součinnost s Mezinárodní

agenturou pro atomovou energii ve Vídni, která v rámci technických projektů spolupráce zejména s

rozvojovými zeměmi vysílá posluchače na dlouhodobé stáže a školení, popř. na specializované vědecké

návštěvy.

Ústav geologických věd a DIAMO, s. p. ‐ odštěpný závod GEAM dlouhodobě spolupracují na výzkumu

ložiska, výzkumu úpravy rud a ekologických dopadů těžby. Pracovníci obou institucí se podíleli na grantu

GAČR, jehož výstupem jsou dvě základní publikace charakterizující ložisko, na nichž se rovněž autorsky

podíleli. Dokladem současné spolupráce je například řešení 16 zakázek smluvního výzkumu za posledních

5 let. Společná účast na OP VK 2.3 Výzkumný tým pro podzemní ukládání radioaktivního odpadu a

jadernou bezpečnost a OP VK 2.4 Partnerská síť pro spolupráci a aplikace v geoenvironmentálních a

geotechnických oborech.

V projektu zastává podnik DIAMO, s.p. roli partnera s finančním příspěvkem a jeho finanční podíl po

akceptaci krácení vzešlého ze zápisu z jednání Výběrové komise činí aktuálně 1 562 440,- Kč.

3.2.2. SÚRAO, organizační složka státu

Hlavním úkolem Správy úložišť radioaktivních odpadů (www.surao.cz) je zajišťovat bezpečné nakládání

s radioaktivními odpady. Vše musí probíhat v souladu s vládou schválenou Koncepcí nakládání

6 / 48

s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu

člověka i životního prostředí a s mezinárodními smlouvami.

Jednou z priorit Správy úložišť radioaktivních odpadů je bezpečnost a ochrana životního prostředí před

vlivy radioaktivních odpadů. Proto se SÚRAO aktivně podílí na výzkumu a vývoji moderních technologií

a jejich implementaci. Spolupracuje s českými i zahraničními organizacemi, laboratořemi, výzkumnými

ústavy a univerzitami. Cílem je zajištění bezpečného ukládání radioaktivních odpadů, tedy jejich oddělení

od životního prostředí po dobu, kdy tyto materiály mohou pro své okolí představovat riziko.

Správa úložišť radioaktivních odpadů je směrodatným a reprezentativním partnerem pro jiné zahraniční

a mezinárodní organizace v oblasti nakládání s radioaktivními odpady a s mnoha organizacemi

spolupracuje (IAEA – International Atomic Energy Agency, OECD/NEA (Organisation for Economic

Cooperation and Development/Nuclear Energy Agency). Jako součást organizační struktury státu SÚRAO

respektuje ustavenou roli oficiálních kontaktních vládních institucí, jako jsou Ministerstvo průmyslu

a obchodu ČR a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

V rámci přípravy hlubinného úložiště vysokoaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva SÚRAO

realizuje řadu výzkumných a demonstračních projektů. Jejich cílem je získat informace o proveditelnosti

úložiště a dlouhodobém chování úložného systému a okolního horninového masívu v různých

podmínkách. Tyto údaje slouží k nezbytným bezpečnostním rozborům.

Jedním z takovýchto výzkumných projektů je projekt výstavby a provozu podzemního výzkumného

pracoviště Bukov, který je zaměřen na získání dat o chování horninového prostředí a charakterizace

horninového podloží v předpokládané hloubce úložiště. Prostředí PVP Bukov představuje ideální

příležitost pro studium chování, odolnosti a použitelnosti materiálových složek. PVP Bukov se nalézá

na západní Moravě, cca 50 km západně od Brna. Je lokalizováno do hloubky 550 metrů a využívá

přístupovou infrastrukturu uranového dolu Rožná. Podzemní pracoviště je tvořeno systémem překopů

a rozrážek, ve kterých budou realizovány experimenty zaměřené na získání dat o chování vody

v horninovém masívu, rychlosti degradace uvažovaných materiálů, rychlosti migrace látek horninovým

prostředím nebo na testování jednotlivých komponent ukládacího systému.

SÚRAO se také účastní řady mezinárodních výzkumných projektů. Aktivně se zapojuje také

do evropského výzkumu svou účastí v řídicím výboru technologické platformy Implementing Geological

Disposal Technology Platform (IGD‐TP). Velká část těchto projektů je realizována na zkušením pracovišti

Grimsel ve Švýcarsku.

Long Term Diffussion (LTD) ‐ Difúze do neporušené horninové matrice je považována za jeden

z nejdůležitějších procesů retardace radionuklidů v horninovém prostředí hlubinného úložiště

v granitoidních horninách. Výstupy z experimentálních prací budou dále využity pro verifikaci

modelů zaměřených na difúzi do horninové matrice granitových hornin v bezpečnostních

rozborech a hodnocení kandidátních lokalit. Projektu se zúčastní kromě SÚRAO také instituce ze

Švýcarska, Japonska a Finska, z českých firem pak ÚJV Řež a.s., kde probíhají zejména laboratorní

difúzní experimenty.

Carbon‐14 Source Term (CAST) ‐ je projektem 7. rámcového programu EURATOM. Je zaměřen

na porozumění procesům vzniku a uvolňování specií C‐14 z radioaktivních odpadů a hodnocení

bezpečnosti uložení odpadů obsahujících C‐14 v hlubinných

úložištích. http://igdtp.eu/index.php/joint-activities/waste-forms-and-their-behaviour-tswg-on-c14

7 / 48

Monitoring Developments for Safe Repository Operation and Staged Closure (MoDeRn) 2020

‐ navazuje na výstupy projektu MoDeRn v 7. rámcovém programu, který probíhal v období 2009–

2013. Tématikou je monitoring hlubinného úložiště v různých fázích provozu a po jeho

uzavření. www.modern2020.eu

Radioactive Waste Repository Metadata Management (RepMet). V průběhu přípravy,

výstavby, provozu i uzavírání hlubinného úložiště vzniká a je využíváno velké množství dat. Aby

bylo možné tato data efektivně spravovat, je třeba vytvořit systém metadatového popisu. Projekt

RepMet připravuje standardy metadatového popisu pro ukládání radioaktivních

odpadů. http://www.oecd-nea.org/rwm/igsc/repmet/

Jako příklady nedávné vzájemné spolupráce mezi PřF ÚGV a SURAO lze počítat 2 projekty financované

SURAO – 2.5 mil Kč v roce 2017, společně řešené projekty OP VK 2.3, 2.4, Norských Fondů CZ 08 a projekt

grantové agentury Masarykovi university (GAMU).

SÚRAO v projektu vystupuje jako partner bez finančního příspěvku.

3. SPOLUPRÁCE V RÁMCI PARTNERSTVÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ S APLIKAČNÍ SFÉROU

3.1. Vytvoření, realizace, či prohloubení spolupráce v rámci partnerství výzkumných organizací s aplikační sférou, včetně mezinárodní spolupráce

V rámci projektu bude formalizována dlouholetá, v případě hlavního řešitele už více než 20‐ti letá

spolupráce mezi Ústavem geologických věd PřF MU a státním podnikem DIAMO. Dokladem této

spolupráce je například řešení 16 zakázek smluvního výzkumu za posledních 5 let. Společná účast na OP

VK 2.3 Výzkumný tým pro podzemní ukládání radioaktivního odpadu a jadernou bezpečnost a OP VK 2.4

Partnerská síť pro spolupráci a aplikace v geoenvironmentálních a geotechnických oborech. V případě

SÚRAO pak zejména 2 projekty financované SÚRAO – 2.5 mil Kč v roce 2017, společně řešené projekty

OP VK 2.3, 2.4, Norských Fondů CZ 08 a projekt grantové agentury Masarykovi univerzity (GAMU).

Tato stávající spolupráce a dlouhodobě udržované kontakty výrazně napomůžou řešení hlavního cíle

projektu – studium geochemické bariery při ukládání vyhořelého jaderného paliva.

GEAM, odštěpný závod těží a zpravuje ložisko uranu Rožná, disponuje veškerou dokumentací a údaji

týkající se ložiska. Nedisponuje však výzkumnými kapacitami, které by umožnily využít existující data a

zejména získat nová analytická data, která by mohla být využita pro sestavení modelu ložiska jako

přírodního analogu úložiště vyhořelého jaderného paliva v krystalinických horninách. V projektu tak jeho

role zejména provozní, ve smyslu zajišťování přístupu do podzemních prostor dolu (fárání).

Výzkumnými kapacitami, jak přístrojovými tak lidskými disponuje přírodovědecká fakulta MU. Spojená

expertíza čtyř jejich ústavů – Ústavu geologických věd, Ústavu fyziky Země, Geografického a Chemického

ústavu umožní zhodnotit a interpretovat výsledky a zkušenosti získané více než 50‐ti letou exploatací

ložiska Rožná, které by jinak zůstaly nevyhodnoceny a po definitivním znepřístupnění ložiska by tak byly

promarněny.

8 / 48

SÚRAO pak zastává roli metodickou a je partnerem s rozsáhlým mezinárodním přesahem v tematice

ukládání radioaktivních odpadů a disponuje kontakty na mezinárodní specializovaná pracoviště tohoto

typu.

Příprava výstavby úložiště je dlouhodobý proces, v jehož průběhu budou výsledky získané při řešení

předloženého projektu zhodnoceny. Zejména v souvislosti s výzkumnými pracemi v Podzemním

výzkumném pracovišti BUKOV, jehož provozovatelem je GEAM. Výsledky získané při řešení projektu

budou dále využity a aplikovány při následné a dlouhodobější spolupráci ve výzkumu podmínek ukládání

vyhořelého jaderného paliva na PVP Bukov. Získané výsledky budou na PVP Bukov následně

experimentálně ověřovány za spolupráce obou organizací.

V rámci řešení projektu pak bude ustanovena Odborná rada projektu, ve které budou zastoupeni vedoucí

pracovníci PřF MU, DIAMO a SÚRAO, která posoudí aplikovatelnost výsledků projektu a navrhne jejich

využití při přípravě výstavby úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Společně tak dojde k vzájemnému využití know‐how a infrastruktury jednotlivých partnerů (Masarykovy

univerzity, státního podniku DIAMO a SÚRAO) s potenciálem přispět k řešení problematiky úložiště

jaderného odpadu v České republice.

Aktivity vedoucí k navázání a prohloubení mezinár. spolupráce se zahr. výzk. subjekty

Bezpečné ukládání vyhořelého jaderného odpadu je problémem celosvětovým. Úložiště radioaktivního

odpadu, anebo laboratoře zkoumající podmínky, chování uranu v geologickém prostředí a geochemické

bariéry zabraňující pohybu a úniku uloženého uranu/jaderného odpadu byly vybudovány na několika

lokalitách ve světě. Úložiště jsou budována buď při povrchu (Francie, Japonsko, USA, Švédsko, Finsko,

Kanada) anebo hlubinná (USA, Švýcarsko). Stejně tak horninový typ úložiště se může lišit, ve světě

najdeme úložiště v granitech (Japonsko, Švédsko, Finsko), jílech (Švýcarsko, Belgie), či solných dómech

(USA, Německo).

Všechny lokality v rámci svých výzkumů, krátkodobějších či dlouhodobějších studií a simulací í ve své

podstatě řeší to samé ‐ vedle petrologické charakteristiky samotného úložiště je to i jeho dlouhodobá

stabilita ve smyslu tlakově‐teplotních podmínek a ve smyslu geotektonickém (geomorfologickém a

seizmickém) pro vznik bezpečného úložiště radioaktivního odpadu.

Jak již bylo zmíněno, zkušební výzkumná pracoviště, či finální úložiště jaderného odpadu vznikla již na

několika místech světa. Mnohá z nich jsou v provozu již poměrně dlouho (od 80. let) a mají tedy značné

zkušenosti s výzkumem, či experimenty prováděnými v rámci výzkumu stability úložišť pro ukládání

jaderného odpadu. V projektu jsou tak plánovány výjezdy na vybrané zahraniční pracoviště (evropské i

mimoevropské), aby tak mohlo dojít k výměně zkušeností a srovnání s lokání metodikou, problémy,

postupy a progresem v oblasti ukládání.

Výzkumné středisko Äspö Hard Rock Laboratory ve švédském městě Oskarshamn se nachází

v granitických horninách. Je založeno v hloubce 450 m a funguje již od roku 1995.

Výzkumné středisko Onkalo se nachází ve Finsku u města Olkiluoto. I zde jde úložiště vybudováno

v granitických horninách v hloubce 400 m. Jeho provoz byl započat v roce 1994.

9 / 48

Švýcarsko disponuje hned 2 výzkumnými pracovišti (Grimsel Test Site a Mont Terri Rock

Laboratory). Zkušební pracoviště Grimsel je však vybudováno v granitických horninách v hloubce

450 m a funguje již od 80. Le (Mont Terri v jílech)t.

HADES Underground Research Facility funguje v Belgii v městě Mol již od 80.let. na rozdíl od

předešlých lokalit je však vybudováno v jílech a hloubce 220 m.

Mizunami Underground Research Lab se nachází v Japonsku ve městě Mizunami. Pracoviště je

založeno v granitických horninách, v hloubce 1000 m, čímž je ve světě jedinečné.

V rámci této aktivity lze navázat na již vzniklé vazby z již ukončeného projektu 2.3. Výzkumný tým pro

ukládání radioaktivních odpadů a jadernou bezpečnost (CZ.1.07/2.3.00/20.0052), který byl realizován na

ÚGV a kde již došlo k navázání kontaktu s některými vybranými výzkumnými pracovišti (Švýcarsko,

Belgie). Ke zprostředkování kontaktů na další pracoviště bude využito zahraničních vazeb partnera

SURAO.

Výzkumný tým projektu GeoBarr však nebude pouze přebírat zkušenosti a metodiku ze zahraničních

lokalit, ale může poskytnout srovnání a kontext z 60‐leté exploatace a studia ložiska Rožná.

Tyto zahraniční pracoviště poslouží jako velmi dobrý zdroj informací, poznatků, zkušeností a inspirace

pro výběr vhodné lokality v ČR. Pro posouzení bezpečnosti budovaného úložiště radioaktivního odpadu

je však nutné pečlivě posuzovat lokální geologické a geotektonické podmínky oblasti a cílové lokality,

které se v rámci jednotlivých zahraničních pracovišť liší.

Výsledky a výstupy aktivity Cílová hodnota realizace projektu

indikátor 5 43 10 Počet podpořených spoluprací 3

indikátor CO 26 / 2 00 00 ‐ Počet podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi 1

3.2. Příprava a vznik strategie dlouhodobé spolupráce

V průběhu dlouholeté spolupráce mezi PřF MU, zejména Ústavem geologických věd a GEAM Dolní

Rožínka byly navázány kontakty, které umožňují připravit dlouhodobější strategii vzájemné spolupráce,

která se bude týkat zejména hlavního cíle projektu – využití ložiska uranu úložiště vyhořelého jaderného

paliva a studia přírodní geochemické bariéry.

Odborná rada projektu (Viz. kap. 4.1) složená ze zástupců PřF MU, SURAO a DIAMO, vyhodnotí

dosavadní spolupráci a připraví koncept dalšího rozvoje výzkumné spolupráce mezi partnerskými

organizacemi v závislosti na výsledcích řešení projektu tak, aby umožnila efektivní využití vynaložených

prostředků při přípravě výstavby úložiště.

Vzniknou tak dokumenty Dlouhodobé strategie při studiu přírodních geochemických bariér při ukládání

jaderného odpadu. V případě MU budou strategie zaneseny do zaměření Specifického výzkumu Ústavu

geologických věd a stejně tak se projeví v aktualizaci dlouhodobého záměru přírodovědecké fakulty. Na

straně partnerů pak dojde k zapracování strategie do jejich příslušných rozvojových záměrů.

10 / 48


Indikátor 2 15 02 Počet nových produktů modernizujících systémy strategického řízení ve výzkumných organizacích

1

Další jiný výsledek, který se nepromítá do indikátorů – tj. zde:

Vytvoření/Aktualizace interní strategie u partnerských subjektů ‐ např. v podobě interních směrnic pro spolupráci s výzkumnou sférou apod.

2

3.3. Zapojení zástupců aplikační sféry do výuky, včetně odborného vedení studentských prací

Výuka odborníku z GEAM na PřF MU má již dlouholetou tradici a předpokládá se v tom i nadále

pokračovat.

V průběhu řešení projektu dojde k prohloubení této spolupráce, zejména v důsledku nárůstu rozsahu

společného výzkumu, na kterém se budou podílet studenti ve všech stupních studia zejména řešením

svých Mgr., Ph.D. a Bc. prací. Vedoucími těchto prací musí být sice vždy zaměstnanec MU s příslušnou

kvalifikací. Pracovníci DIAMO a SÚRAO se budou podílet na vedení těchto prací jako konzultanti –

specialisté. Z partnerských organizací tak lze počítat s osobami (DIAMO, s.p.) a

p. Vondrovce (SURAO, o.s.s.). Celkem budou ve spolupráci s partnery zpracovávány 2‐3 závěrečné práce

ročně. A Stejně tak pracovníci GEAM bývají oponenty závěrečných prací.

ÚGV připravuje v rámci 2 schválených komplementárních projektů OP VVV (SIMU+ resp. MUNI 4.0) nový

studijní program „Geoenvironmentální rizika a sanace“. Do tohoto nového inženýrského programu

budou začleněny jednak studentské praxe související s přípravou závěrečných prací a později budou

výsledky řešení projektu zahrnuty do výuky relevantních předmětů s cílem zvýšit jejich návaznost na

praxi. Dále pak ÚGV PřF MU v úzké spolupráci s Ústavem chemie PřF MU připravuje doktorský studijní

program „Analytický geochemik“, a to v rámci 2 jiných komplementárních projektů OP VVV podpořených

v rámci výzev:

‐ č. 017 (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_017/0002600) resp.

‐ č. 018 (CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_018/0002593).

Praktické zaměření tohoto programu bude výrazně posíleno díky zapracování výsledků projektu a jeho

metodických postupů do studijních materiálů. Studenti díky tomu získají reálný pohled na aplikaci

geochemických metod v praxi. Předpokládáme rovněž, že studenti budou mít možnost seznámit se

s možnostmi a využitím analytické techniky zakoupené v rámci projektu. Studenti řešící na tématu

projektu svoje závěrečné práce budou tuto analytickou techniku přímo využívat. I do výuky tohoto

studijního programu budou jako přednášející zapojení odborníci z DIAMO i SÚRAO.

DIAMO – odštěpený závod GEAM organizuje pro studenty exkurze do závodu týkající se jak těžby, tak i

úpravnictví a rekultivací. Výuka předmětu Zahlazování následků důlní činnosti je realizována výhradně

pracovníky GEAM. Lektorem této blokové přednášky je pan . Předmět je koncipován jako 2‐denní

blok přenášek a exkurze na povrchová odkaliště v oblasti Dolní Rožínky a dolu Rožná.


11 / 48

4. VÝZKUMNÉ ZÁMĚRY

Celý projekt stojí na velmi jednoduchém faktu. Ložisko uranu Rožná vzniklo před přibližně 270 mil lety

(Kříbek et al 2005). Po dobu tedy více než čtvrt miliardy let, přes všechny geologické a klimatické změny,

které se v tomto čase odehrály – v něm zůstal uran (zejména ve formě oxidu uraničitého UO2) stabilní a

vázaný na ložiskové struktury. Pokud tedy zjistíme podmínky, za kterých se uran na ložisku akumuloval,

a definujeme rovněž podmínky, za kterých zůstal uran na ložisku po tak dlouho dobu vázaný, můžeme

vymezit podmínky, za kterých zůstane stabilní vyhořelé jaderné palivo na úložišti, protože to je tvořeno

rovněž převážně UO2.

Cílem projektu je ve spolupráci tří organizací (MU PřF, DIAMO, s.p., SÚRAO), které se problematikou

ložisek uranu a ukládaní vyhořelého jaderného paliva zabývají a dlouhodobě na této tematice

spolupracují, doplnit dosavadní údaje o mechanismech vzniku ložiska a zejména pak údaje o okolním

geologickém prostředí, které působilo jako přírodní geochemická bariéra bránící migraci uranu

z prostředí ložiska do okolí. Tato charakteristika pak bude využita při vyhledávání vhodné lokality a

výstavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva v České republice. Je reálný předpoklad, že horninové

prostředí úložiště, které bude blízké horninovému prostředí ložiska, bude působit jako přirozené

geochemická bariera a blokovat migraci uranu do okolí. Tento závěr pak může výrazně zefektivnit práce

při vyhledávání vhodné lokality pro výstavbu úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Pro realizaci tohoto cíle je nutno realizovat dva dílčí výzkumné záměry:

5.1 Podmínky primární akumulace uranu na ložisku Rožná

5.2 Podmínky dlouhodobé stability uranu na ložisku Rožná

4.1. Výzkumný záměr 12 ‐ Podmínky primární akumulace uranu na ložisku Rožná

4.1.1. Abstrakt

Cílem tohoto záměru je stanovit podmínky, za nichž došlo k tvorbě ložiska Rožná, tedy ke koncentraci

uranu na ložisku, která přibližně tisícinásobně překračuje jeho průměrný obsah v zemské kůře. Za

těchto podmínek bude v zemské kůře docházet ke srážení uranu z roztoku či jiných transportních medii

a k jeho imobilizaci na ložisku. V rámci tohoto záměru budeme studovat zejména vzorky uranových rud

odebraných na ložisku s cílem identifikovat hlavní mechanismy jejich precipitace. Rovněž se zaměříme

na studium porudních procesů a jejich vlivu na alteraci primárních rud a jejich metamyktizaci.

2 Uvedete název výzkumného záměru a tuto kapitolu zopakujete tolikrát, kolik výzkumných záměrů plánujete v rámci projektu realizovat.

Studentské závěrečné práce (Mgr., Ph.D., Bc.) s vedením partnera projektu (DIAMO, s.p.; SÚRAO, o.s.s.)

10

Studentská skripta/studijní materiály 1

12 / 48

4.1.2. Současný stav poznání

Studium a pochopení mechanismů, vedoucích ke vzniku ložiska, má svou aplikaci v geologickém

průzkumu ‐ vyhledávání nových ložisek uranu; a v posledních desetiletích taktéž pro budování

podzemních úložišť radioaktivního odpadu.

Komplexní výzkum podobného charakteru a ve srovnatelném rozsahu, jako je plánován v projektu

GeoBarr, nebyl doposud podle našich vědomostí nikde ve světě podniknut (www.natural‐

analogues.com, Alexander et al. 2015, Noseck, Havlová at al. 2014) a mohl by být uskutečněn omezeně

pouze na několika málo lokalitách. Ložisko Rožná e uloženo v metamorfovaných horninách a vykazuje

velkou podobnost s australskými ložisky u města Mount Isa (Mary Kathleen, Valhalla).

Stav poznání ložiska Rožná je shrnut v pracích Křibek et al 2004, 2005, který rozlišuje na ložisku tři

hlavní mineralizační stadia.

(1) Před uranové stádium je charakteristické křemen sulfidickou a karbonát sulfidickou mineralizací.

Typickými minerály jsou v asociaci s křemenem pyrrhotin a pyrit. Karbonát‐sulfidická mineralizace je

charakteristická přítomností sideritu, ankerit‐dolomitu, galenitu, sfaleritu a vzácněji též chalkopyritu,

pyritu, tetraedritu, boulangeritu and bournonitu. K‐Ar stáří této mineralizace je stanoveno na světlé

slídě na 304.5 ± 5.8 to 307.6 ± 6.0 Ma (Kříbek et al. 2008).

(2) Uranové stadium zahrnuje tři strukturně odlišné typy mineralizace – mineralizované tektonické

zóny (i), s převahou vtroušeninového coffinitu nad uraninitem a U‐Zr silikáty. Tato mineralizace je

doprovázena chloritizací, grafitizací a pyritizací. Tento typ mineralizace je ekonomicky nejvýznamnější.

Žilná karbonátová mineralizace(ii) s převahou uraninitu nad coffinitem byly vyvinuta zejména ve

svrchních částech ložiska. Episyenitová mineralizace (iii) s převahou vtroušeninového coffinitu nad

uraninitem a Zr‐Ti‐U silikáty je vázána na desilicifikované albitizované a hematitizované ruly. Věk

uranového stadia byl stanoven na 296.3 ± 7.5 to 281.0 ± 5.4 Ma K‐Ar datováním novotvořeného

předrudního K‐živce a 277.2 ± 5.5 to 264.0 ± 4.3 Ma na novotvořeném illitu asociovaném se zrudněním

(3) Po uranové stadium je charakteristické výskytem karbonát‐křemen‐sulfidické žilné mineralizace,

která protíná starší uranovou asociaci. K‐Ar datování porudního illitu poskytlo stáří této mineralizace

233.7 ± 4.7 to 227.5 ± 4.6 Ma. Další publikované údaje o ložisku lze nalézt v pracích Doleželová and

Losos (2004), René (2007) a v řadě nepublikovaných diplomových pracích zpracovávaných na PřF MU

v Brně.

4.1.3. Vazba na stávající výzkum partnerů projektu

Ústav geologických věd a DIAMO ‐ odštěpný závod GEAM dlouhodobě spolupracují na výzkumu ložiska,

výzkumu úpravy rud a ekologických dopadů těžby. Za posledních 5 let tak byl mezi subjekty realizován

smluvní výzkum 16 projektů. Pracovníci obou institucí se podíleli na grantu GAČR, jehož výstupem jsou

dvě základní publikace charakterizující ložisko, na nichž se rovněž autorsky podíleli. Navrhovatel

projektu je rovněž autorem několika zpráv zadaných DIAMO, týkající se charakteristiky těžených rud a

jejich upravitelnost. Na tématice výzkumu ložiska bylo zpracováno i několik diplomových prací (např.

Jaroš, 2014)

13 / 48

DIAMO, státní podnik v projektu sehrává roli zdroje informací z mnohaleté praxe ve vztahu k ložisku

Rožná. Jakožto subjekt zajišťující pro český stát průzkum, těžbu uranu, zpracování, stejně tak jako

řešení negativních vlivů těžby na okolí, disponuje množstvím cenných informací, zpráv a dat ohledně

struktur ložiska, tektonice, percentuálním zastoupení uranu a hlušiny. Vzhledem k plánovanému a

finálnímu zavření dolů po roce 2019 by bylo více než škoda nevyužít možnosti studia struktur a

odebírání vzorků in situ přímo v podzemí dolu.

Vědecká náplň projektu svou náplní volně navazuje na projekt OP VK 2.3. Výzkumný tým pro ukládání

radioaktivních odpadů a jadernou bezpečnost (CZ.1.07/2.3.00/20.0052), jehož řešitelem byl prof.

Milan Novák, CSc.

4.1.4. Výzkumné cíle, aktivity a výsledky

Základním výzkumným záměrem je rozšířit znalosti o mechanismu precipitace uranu na ložisku. Křibek

et al. 2005, 2008 objasňují mechanismus tvorby uranových rud vázaných na žilné karbonáty.

Mechanismus tvorby rud metasomatického typu nebyl dosud detailněji studován. Názory na genezi

světových ložisek tohoto typu jsou nověji systematicky shrnuty v monografii Cuney, Kyser (2015).

Určitou podobnost s ložiskem Rožná vykazují zejména prekambrická ložiska v Australii – Valhala (Wilde

et al. 2013, Polito et al. 2009, McGloin et al. 2016).

Našim konkrétním výzkumným cílem tedy bude podrobně charakterizovat podmínky precipitace

uranových minerálů na ložisku s cílem zjistit především teplotní, tlakové podmínky vzniku rud a

následně i objasnit geochemický mechanismus srážení rud. Pozornost bude věnována i starším a

mladším etapám doprovodné, zejména sulfidické mineralizace.

Základními metodami studia, které představují jednotlivé dílčí výzkumné aktivity, bude fázová analýza

rud, studium jejich staveb, detailní geochemická analýza, studium vztahů rud k okolním minerálům a

horninám a jejich datování. Budou využity techniky optické a elektronové mikroskopie a katodové

luminiscence pro studium staveb. Metody elektronové mikroanalýzy a laserové ablace v kombinaci

s ICP MS pro chemické analýzy a RTG metody a RAMAN spektroskopie pro fázové složení uranových i

doprovodných fází. Tyto metody budou rovněž použity pro datování vhodných fází – uraninit ev.

monazit s cílem upřesnit stáří uranové mineralizace. Celohorninové analýzy (geochemické),

geochronologické a izotopické analýzy budou řešeny externí zakázkou. Ramanovská spektrální analýza

doplní předešlé metody o analýzu jednotlivých fází.

Aby realizace výzkumných aktivit mohla dospět k plánovanému cíli, bude nutné, aby se jednotliví

řešitelé z MU účastnili prací plánovaných pro DIAMO (fárání, odběr vzorků v podzemí, studium

v archivu aj.) a naopak, aby se řešitelé z DIAMO se podíleli na analytických pracích, zejména jejich

interpetacích tak, aby propojením jejich expertíz došlo k synergickému efektu, bez kterého by

jednotlivé výsledky zůstaly izolovány a nevytvořily žádoucí výsledný efekt.

Výsledky této studie budou publikovány v časopisech s IF zabývající touto tematikou jako například

Mineralium Deposita, Minerals, American Mineralogist, European Journal of Mineralogy, Chemical

14 / 48

Geology. V těchto periodikách, recenzovaných specialisty z oboru (peer‐reviewed), mohou uspět jen

příspěvky s kvalitním a celosvětově srovnatelným výzkumem. Z hlediska projektu bude významná

zejména informace ve formě souborné studie o konkrétních lokálních podmínkách, při kterých došlo

k vysrážení minerálu uranu z fluid a tedy jeho imobilizaci a případně jeho následného rozpouštění –

mobilizace U za nižších teplot a tlaků. Obecnější závěry týkající se migrace a koncentrace uranu, vývoje

ložiska, jeho minerálního i geochemického složení budou publikovány v časopisech s IF zabývající touto

tematikou jako například Mineralium Deposita, Minerals, American Mineralogist, European Journal of

Mineralogy, Chemical Geology.

Hlavním výstupem bude souborná studie, která bude poskytnuta partneru SURAO jako garantovi

výstavby úložiště v ČR. Na jejím zpracování se budou podílet všichni partneři – každý z nich bude

zodpovědný za určitou část, která bude ve studii jasně vyznačena.

Při terénních pracích, zpřístupnění podzemních prostorů a odběru vzorků bude mít rozhodující roli

partner projektu DIAMO. Stejně tak podnik DIAMO bude zajišťovat bezpečnost práce a pohybu v

podzemí a zpřístupní starších výsledky uložených v archivech DIAMO. Analytické práce budou

prováděny na MU Brno – Ústavu geologických věd a Ústavu chemie. Interpretace výsledků jejich

shrnutí do souborné studie využitelné při dalším postupu přípravy úložiště a konečně i jejich publikace

proběhne za účasti MU, DIAMO a SURAO.

Ve smyslu společensko‐vědním tak výsledky tohoto záměru budou moci být využity partnerem SURAO

při vyhledávání a přípravě lokality pro definitivní úložiště vyhořelého jaderného paliva (z jaderných

elektráren Temelín a Dukovany) v České republice. Napomůže tak se selekcí vhodné lokality a

usměrnění diskuzí o vhodné lokalitě s pomocí vědeckých dat. Zjištění podmínek, za kterých je uran

imobilizován na ložisku umožní definovat požadavky na horninové prostředí úložiště, které bude

fungovat jako přírodní geochemická bariéra a bude z geologického hlediska dlouhodobě blokovat

uvolňování uranu z uloženého odpadu do horninového prostředí a podzemních vod. To umožní

upřesnit požadavky na inženýrské bariery a celkovou koncepci úložiště.

Projekt by nebylo možno realizovat bez spolupráce všech tří partnerů. DIAMO disponuje zejména

přístupem k podzemně dobývanému ložisku rud uranu minimálně do roku 2019. Dále pak archivem

vzorků a dokumentací k pracím prováděným na ložisku po dobu 50 let. Zaměstnanci DIAMO pak

disponují znalostmi získanými v průběhu těžby ložiska. DIAMO ale nemá výzkumné kapacity, které by

umožnily zpracovat a vyhodnotit údaje o ložisku jako možného přírodního analogu úložiště

radioaktivního odpadu. Těmi analytickými metodami naopak disponuje MU, které může z dosavadních

a nově získaných dat o ložisku tyto informace získat a zásadním způsobem je tak zhodnotit. Role

SURAO spočívá v metodické podpoře, zajišťování mezinárodních kontaktů z pracovišť, která projektují

či staví úložiště jaderného odpadu nebo provozují podzemní laboratoře určené pro výzkum této

problematiky a usměrňování výzkumných aktivit tak, aby vedli k hlavnímu cíli – přípravě úložiště

vyhořelého jaderného paliva.

15 / 48

Jedním z hlavních výstupů budou odborné publikace, kde se podíl autorů na publikaci bude řídit

skutečným přínosem k publikaci. Duševní vlastnictví se v těchto případech bude řešit přes autorská

práva a publikační zásady jednotlivých vydavatelství. Masarykova universita disponuje Centrem pro

transfer technologii (CTT) na které se partneři projektu mohou v případě potřeby obrátit a nechat si

zpracovat Plán ošetření duševního vlastnictví.


indikátor: 2 02 11 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) vytvořené podpořenými subjekty

10

indikátor: 2 02 13 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) ve spoluautorství výzkumných organizací a podniků

4

indikátor: 2 02 16 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) se zahraničním spoluautorstvím vytvořené podpořenými subjekty

3

indikátor: 2 20 11 Mezinárodní patentové přihlášky (PCT) vytvořené podpořenými subjekty

0

Monografie Ložisko Rožná (Souborná studie o ložisku) 1

4.1.5. Výzkumný tým

Výzkumný tým bude složen celkem z 10 výzkumných pracovníků a 1 technického pracovníka.

Vedoucími pracovníky jsou klíčoví členové, kteří se problematice ukládání věnují již řadu let. Vedoucím

výzkumného záměru bude přičemž odborný tým se zde bude členit do 2

výzkumných skupin:

VS1‐Mineralogie – pod vedením bude pokračovat studium pro úložiště relevantních

minerálů včetně publikační spolupráce (zejména s ) za použití elektronové mikrosondy

a elektronového mikroskopu a doc. Leichmann, Dr. se tématice uranu věnuje s přestávkami celou svou

vědeckou kariéru.

VS2‐Geochemie – pod vedením bude do týmu vnášen mezioborový pohled chemika a

geochemika, který je při problematice migrace uranu nezbytný.

V týmu jsou plánovány 3 pozice v úrovni senior resercherů/docentů. Bude se jednat o odborníky

v oblasti elektronové mikroskopie, mineralogie, či geochemie, kteří svých vědeckým záběrem přispějí

k řešení vědeckého záměru.

Pro projektový tým se počítá se dvěma pozicemi Junior researcherů z řad absolventů, nebo studentů

doktorského studia. Nezávisle na rozpočtu budou na projektu spolupracovat i studenti ÚGV

prostřednictvím svých Mgr. A PhD. prací.

16 / 48

Výše popisovaný výzkum vyžaduje poměrně značné množství studovaných preparátů – výbrusů. Jejich

příprava v požadované leštěné, pokovené výbrusy z horninových úlomků je poměrně pracná a časově

náročná. V projektu tak pro technika/brusiče plánujeme plný úvazek.

Na tomto výzkumném záměru bude spolupracovat odborník z DIAMO, s.p.

Náplň práce členů týmu:

Klíčový pracovník I ‐ vedoucí výzkumného záměru 1, vedoucí výzkumné skupiny 1 –

bude odpovědný za dosahování cílů výstupů ve výzkumném záměru 1, v jeho kompetenci bude

rozdělování dílčích vědeckých úkolů a úkonů, komparace s tematicky relevantním zahraničním

výzkumem. Nedílnou součástí bude samotná výzkumná činnost, především pak optická analytická

činnost a interpretace (Metody elektronové mikroanalýzy a laserové ablace, RAMAN spektroskopie

vč. přípravy vzorků). Bude mít poslední slovo při směřování projektového výzkumu. Vedení

závěrečných studentských prací, práce v terénu, publikační činnost.

Klíčový pracovník I ‐ vzhledem k vazbám na ložisko Rožná bude

kooperovat součinnost s partnerem DIAMO na terénních pracích, odběrech vzorků a transferu

informací z archivu a dokumentace DIAMO směrem k projektovému týmu. Bude se zabývat

zpracování a interpretací provedených analýz (whole rock characteristic, geochronologické a

izotopické analýzy); studiem a aktuálních relevantních publikací a literatury a publikační činností a

bude dohlížet na práci Jr. Researcherů, vedení studentských prací, odpovědnost za dílčí výsledky

projektu.

Klíčový pracovník I – .: rešeršní činnost a publikační činnost ve vztahu ke

studované tematice; analytická činnost v optické laboratoři a interpretace analýz, mentoring Jr.

researcherů; terénní práce a odběry vzorků, vedení studentských prací, odpovědnost za dílčí výsledky

projektu.

Klíčový pracovník I ‐ vedoucí výzkumné skupiny 2 – .: bude více zaměřen na

geochemické hledisko výzkumného záměru, analytická činnost, interpretace a zpracování získaných

dat, rešeršní a publikační činnost, směřování a konzultace mezioborové části výzkumu, odpovědnost

za dílčí výsledky projektu.

Senior reseacher – .: vzhledem k zahraničním zkušenostem přináší mezinárodní

nadhled. Rešeršní a publikační aktivity, terénní práce, odběry vzorků. Vzhledem k vazbám na ložisko

Rožná ‐ rešeršní činnost v archivech a dokumentacích DIAMO. Interpretace, posuzování

geoenvironmetnálních témat, konzultace studentských prací, odpovědnost za dílčí výsledky projektu.

Senior researcher ‐ rešeršní studium literatury, terénní práce, odběry vzorků, analytická činnost a

interpretace dat, publikační činnosti, mentoring a vedení Jr. researcherů, vedení studentských prací,

příprava vzorků, odpovědnost za dílčí výsledky projektu.

Junior researcher ‐ rešeršní studium literatury, terénní práce, odběry vzorků, analytická činnost a

interpretace dat, publikační činnosti, příprava vzorků, konzultace studentských prací, odpovědnost


Technik/brusič – příprava horninových vzorků a především výbrusů, laboratorní činnosti, drcení,

sítování, leštění, lepení, pokovování výbrusů.

17 / 48

Senior reseacher ‐ výzkumný pracovník DIAMO ‐ kooperovat součinnost s partnerem DIAMO na

terénních pracích, odběrech vzorků a transferu informací z archivu a dokumentace DIAMO směrem

k projektovému týmu. Plánování a zjišťování vstupu do podzemních prostor dolu Rožná, konzultace

studentských prací, analytická činnost, publikační činnost.

Kvalifikační požadavky na pozice členů týmu:

Senior researcher:

Min. Ph.D. v oboru specializace, či oboru příbuzném

Kvalitní publikační činnosti v recenzovaných periodikách (IF) Zkušenost s grantovými projekty a financovaným výzkumem (GAČR, TAČR)

Schopnost iniciovat a vést výzkumnou činnost novými směry

Schopnost vedení a mentoringu Junior researcherů a studentů

Výborná znalost anglického jazyka slovem i písmem

Junior researcher:

Magisterský titul, nebo student doktorského studia oboru Geologie

Dobrá znalost analytických metod v oblasti geologie, zkušenosti s prací na elektronovém mikroskopu,

přípravou vzorků či laboratorní činností výhodou

Alespoň jedna publikace s IF Výborná znalost anglického jazyka (především psaného)

Schopnost pracovat týmově jako člen výzkumné týmu

Harmonogram náboru:

Pozice budou obsazeny ke dni zahájení projektu.

18 / 48

Jméno a příjmení

(u zatím neobsazených pozic uveďte

„bude nominován “)

Zaměstnavatel

(žadatel, partner

projektu)

H‐index

(jmenovitě

uvedení

členové)

Typ

‐ excelentní

‐ klíčový

‐ řadový člen

Pozice v týmu

(vedoucí,

výzkumník,

technik,...)

Úvazek v době realizace projektu. Uváděné roky jsou kalendářní

a odpovídají rozpočtovým rokům projektu

2017 2018 2019 2020 2021 2022

Žadatel 10 Klíčový Vedoucí pracovník 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2

Žadatel 15 Klíčový Výzkumný

pracovník

0,1 0,1 0,1 0,1 0,1


pracovník

0,3 0,3 0,3 0,3 0,3

Žadatel 15 klíčový Vedoucí/Výzkumný

pracovník

0,2 0,2 0,2 0,2 0,2

Žadatel 19 Řadový Výzkumný

pracovník (Senior

researcher)

0,3 0,3 0,3 0,3 0,3

Bude nominován Žadatel Řadový Výzkumný

pracovník (Senior

researcher)

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5


pracovník (Senior

researcher)

0,3 0,3 0,3 0,3 0,3


pracovník (Junior

researcher)

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5


pracovník (Junior

researcher)

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

Bude nominován Žadatel Řadový Technik/ brusič 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

Bude nominován Partner (DIAMO) Řadový Výzkumník (Senior

researcher)

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5


Indikátor: CO 24 / 2 04 00 Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných

subjektech 1

Výsledky klíčových a excelentních členů odborného týmu dosažené v posledních 5 letech

Životopisy klíčových a vedoucích pracovníků projektu jsou součástí přílohy projektové žádosti.

Výsledky těchto klíčových pracovníků za roky 2012‐2016:

. (378 citací)

Nejvýznamnějších výsledky v oblasti vědeckých publikací:

Leichmann J., Gnojek I., Novák M., Sedlák J., Houzar S. (2017) Durbachites from the Eastern

Moldanubicum (Bohemian Massif): erosional relics of large, flat tabular intrusions of

ultrapotassic melts‐geophysical and petrological record. International Journal of Earth

Sciences. 106, 1.

Matyasova P., Gotze J.,Leichmann J., Skoda R., Strnad L, Drahota P., Grygar T.M. (2016).

Cathodoluminescence and LA‐ICP‐MS chemistry of silicified wood enclosing wakefieldite ‐ REEs

and V migration during complex diagenetic evolution. Acta Geodynamica et Geomaterialia.13, 2.

Honig S., Čopjaková R., Škoda R., Novák M., Dolejš D., Leichamnn J., Vašinová Galiová M.

(2014). Garnet as a major carrier of the Y and REE in the granitic rocks: An example from the

layered anorogenic granite in the Brno Batholith, Czech Republic. American Mineralogist. 99,

10

Nejvýznamnější výsledky v oblasti získávání grantových:

Energetická infrastruktura a její vliv na energetickou bezpečnost (MUNI/M/0081/2013),

Masarykova univerzita / Grantová agentura MU, 4/2013 — 12/2015; 4,330 mil. Kč

Severočeské granulity obsahující diamant a coesit: studium médií vzniku diamantu v hluboké

subdukční zóně a důsledky pro geodynamické modely (GA13‐21450S), Grantová agentura ČR

/ Standardní projekty, 2/2013 — 12/2015; 1,685 mil. Kč

20 / 48

Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná (veřejná zakázka vypsaná SÚRAO řešená

konsorciem firem vč. PřF MU a DIAMO), 2017 – 2019; 2,000 mil. Kč

Starší projekty mimořádnou vazbou k výzkumné agendě projektu

Model uranové mineralizace na ložisku Rožná (GA205/00/0212), Grantová agentura ČR /

Standardní projekty, 1/2000 — 1/2002; 1,504 mil. Kč

761 citací)


Breiter, K., and Škoda, R. (2017) Zircon and whole‐rock Zr/Hf ratios as markers of the evolution

of granitic magmas: Examples from the Teplice caldera (Czech Republic/Germany). Mineralogy

and Petrology, 111(4), 435‐457.

Talla D., Beran A., škoda R., Losos Z. (2017). Polarized FTIR spectroscopic examination on

hydroxylation in the minerals of the wolframite group, (Fe,Mn,Mg)[W,(Nb,Ta)][O,(OH)]4.

American Mineralogist. 102/2017, 4.

Curda, M., Golias, V., Klementova, M., Strnad, L., Matej, Z., and Škoda, R. (2017) Radiation

damage in sulfides: Radioactive galena from burning heaps, after coal mining in the Lower

Silesian basin (Czech Republic). American Mineralogist, 102(9), 1788‐1795.

Zietlow, P., Beirau, T., Mihailova, B., Groat, L.A., Chudy, T., Shelyug, A., Navrotsky, A., Ewing,

R.C., Schlueter, J., Škoda, R., and Bismayer, U. (2017) Thermal annealing of natural, radiation‐

damaged pyrochlore. Zeitschrift Fur Kristallographie‐Crystalline Materials, 232(1‐3), 25‐38.

Olds, T.A., Plasil, J., Kampf, A.R., Škoda, R, Burns, P.C., Cejka, J., Bourgoin, V., and Boulliard, J.‐

C. (2017) Gauthierite, KPb[(UO2)(7)O‐5(OH)(7)]center dot 8H(2)O, a new uranyl‐oxide

hydroxy‐hydrate mineral from Shinkolobwe with a novel uranyl‐anion sheet‐topology.

European Journal of Mineralogy, 29(1), 129‐141.


Turmalín ‐ indikátor geologických procesů (GA17‐17276S), Grantová agentura ČR / Standardní

projekty, 1/2017 — 12/2019; 6,676 mil. Kč

Geologické, geodynamické a environmentální procesy při východním okraji Českého masívu

(MUNI/A/1653/2016), Masarykova univerzita / Grantová agentura MU, 1/2017 — 12/2017;

2,607 mil. Kč

Granitické pegmatity z Argentiny a České republiky; indikátory geologického vývoje a zdroje

“high‐tech” prvků (7AMB14AR006), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR / Aktivita

MOBILITY (7AMB), 1/2014 — 12/2015; 0,300 mil. Kč

. (1428 citací)


21 / 48

Breiter, K., Vaňková, M., Vašinová Galiová, M., Korbelová, Z., Kanický, V.: Lithium and trace‐

element concentrations in trioctahedral micas from granites of different geochemical types

Measured via laser ablation ICP‐MS, Mineralogical Magazine, 81, 1, 15‐33 (2017). Q3, IF 1.285.

Vaculovič, T., Breiter, K., Korbelová, Z., Venclová N., Tomková, K., Jonasová, S., Kanický , V.:

Quantification of elemental mapping of heterogeneous geological sample by laser ablation

inductively coupled plasma mass spectrometry, Microchemical Journal, 133, 200‐207 (2017).

Q1, IF 3.034.

Anyz, J., Vysloužilová, L., Vaculovič, T., Tvrdoňová, M., Kanický, V., Haase, H., Horák, V.,

Štěpánková, O., Heger, Z., Adam, V.: Spatial mapping of metals in tissue‐sections using

combination of mass‐spectrometry and histology through image registration, Scientific

Reports, 7, 40169 (2017). Q1, IF 4.259.

Turková, S., Vašinová Galiová, M., Štůlová, K., Čadková, Z., Száková, J., Otruba, V., Kanický, V.:

Study of metal accumulation in tapeworm section using laser ablation‐inductively coupled

plasma‐mass spectrometry (LA‐ICP‐MS), Microchemical Journal, 133, 380‐390 (2017). Q1, IF

3.034.

Nováková, H., Holá, M., Vojtíšek‐Lom, M., Ondráček, J., Kanický, V.: Online monitoring of

nanoparticles formed during nanosecond laser ablation, Spectrochimica Acta Part B – Atomic

Spectroscopy, 125, 52‐60 (2016). Q1, IF 3.241.


Výzkum, vývoj a použití metod analytické spektrometrie (MUNI/A/1492/2015), Masarykova

univerzita / Grantová agentura MU, 1/2016 — 12/2016; 1,452 mil. Kč

Otevřené procesy v granitoidech z pohledu zonality minerálů a horninových textur (GA14‐

13600S), Grantová agentura ČR / Standardní projekty, 1/2014 — 12/2016; 3,126 mil. Kč

(723 citací)


Laufek, F. – Veselovský, F. – Drábek, M. – Kříbek, B. – Klementova, M. (2017b): Experimental

formation of Pb, Sn, Ge and Sb sulfides, selenides and chlorides in the presence of sal

ammoniac: A contribution to the understanding of the mineral formation processes in coal

wastes self‐ignition. – International Journal of Coal Geology 176‐177, May 2017, 1‐7. ISSN

0166‐5162

Jarošíková, A. – Ettler, V. – Mihaljevič, M. – Kříbek, B. – Mapani, B. (2017c): The pH‐dependent

leaching behavior of slags from various stages of a copper smelting process: Environmental

implications. – Journal of Environmental Management

Ettler, V. – Vítková, M. – Mihaljevič, M. – Šebek, O. – Klementová, M. – Veselovský, F. – Vybíral,

P. –Kříbek, B. (2014a): Dust from Zambian smelters: mineralogy and contaminant

bioacessibility. – Environmental Geochemistry and Health 36, 5, 919‐933. ISSN 0269‐4042. DOI

10.1007/s10653‐014‐9609‐4

Kříbek, B. – Davies, T. – De Vivo, B. (2014f): Special Issue: Impacts of mining and mineral

processing on the environment and human health in Africa. – Journal of Geochemical

22 / 48

Exploration 144 Part C, September, 387‐390. ISSN 0375‐6742. DOI

10.1016/j.gexplo.2014.07.018

Ettler, V. ‐ Kříbek, B. ‐ Majer, V. ‐ Knésl, I. ‐ Mihaljevič, M. (2012b): Differences in the

bioaccessibility of metals/metalloids in soil from mining and smelting areas (Copperbelt,

Zambia). – Journal of Geochemical Exploration 113, Spec. iss, 68‐75. ISSN 0375‐6742. DOI

10.1016/j.gexplo.2011.08.001

Starší publikace s mimořádnou vazbou k výzkumné agendě projektu

Kříbek, B. ‐ Hladíková, J. ‐ Holeczy, D. (2002): Anhydrite‐bearing rocks from the Rožná district

(Moldanubian Zone, Czech Republic): High grade metamorphosed exhalite?. – Mineralium

Deposita 37, 6, 465‐479. ISSN 0026‐4598

Kříbek, B. ‐ Dobeš, P. ‐ Leichmann, J. ‐ Pudilová, M. ‐ René, M. ‐ Scharm, B. ‐ Scharmová, M. ‐

Hájek, A. ‐ Holeczy, D. ‐ Hein, U. ‐ Lehmann, B. (2009a): The Rožná uranium deposit (Bohemian

Massif, Czech Republic): shear zone‐hosted, late Variscan and post‐Variscan hydrothermal

mineralization. – Mineralium Deposita 44, 1, 99‐128. ISSN 0026‐4598. DOI 10.1007/s00126‐

008‐0188‐0

Kříbek, B. ‐ Žák, K. ‐ Spangenberg, J. ‐ Jehlička, J. ‐ Prokeš, S. ‐ Komínek, J. (1999): Bitumens in

the Late Variscan Hydrothermal Vein‐Type Uranium Deposit of Příbram, Czech Republic:

Sources, Radiation‐Induced Alteration, and Relation to Mineralization. – Economic Geology

1999, 6.I, 1093. ISSN 0361‐0128

Kříbek, B., Hladíková, J., Žák, K., Bendl, J., Pudilová, M., Uhlík, Z. (1996): Barite‐hyalophane‐

sulphidic ores at Rožná (the Bohemian Massif, Czech Republic): Metamorphosed "black shale"

hosted submarine‐exhalative mineralization. – Econ. Geol., 91, 14–35.


Těžba a zpracování Cu, Pb, Zn a Co rud v subsaharské Africe – přírodní geochemická laboratoř

pro studium chování polutantů. Grantová agentura ČR, 2016‐2018

Model mobilizace a geochemické cykly potenciálně nebezpečných prvků a organických látek

ve vyhořelých uhelných haldách. Grantová agentura ČR, 2015‐2017

Vliv těžby rud na životní prostředí v Namibii. Modelování migrace polutantů v půdách,

rostlinách a podzemních vodách. Grantová agentura ČR, 2012‐2014

Těžba a životní prostředí v Africe. Grant 594, UNESCO/IGCP, 2011‐2014

Výzkum ekologie a složení mikroflóry v hlubokých částech miocenních sedimentů. Grantová

agentura ČR 2009‐2012

4.1.6. Pořizovaná infrastruktura a vybavení, její potřebnost a využití

Pořizovaná infrastruktura výrazně zkvalitní a pozvedne analytické možnosti optické laboratoře ÚGV a

potažmo i publikační výstupy. Současné použití EDX detektoru v kombinaci s aktuálním WDX

detektorem výrazně zkrátí analytické časy v průběhu výzkumu horninových vzorků. Near‐infrared laser

785 nm v kombinaci se současnými 473 nm, 532 nm 633 nm lasery pak zpřesní a výrazně povýšil

rozlišovací schopnosti zejména při studiu hydratovaných minerálů, jílových minerálů, sekundárních

minerálů uranu, minerálů obsahujících REE, kalcit, zeolity.

23 / 48

Klíčové vybavení / funkční modul

(seřaďte dle ceny sestupně od nejvyšší)

Počet kusů položky

Plán. cena celkem bez DPH (tis. Kč)

EDX detektor s ultra‐rychlým XFlash 10 mm2 SSD detektorem 1 3 150 tis. Kč

Charakteristické vlastnosti:

‐ Detekce od B po U

‐ Rozlišení 129 eV @ MnKα, při 1‐100 000 cps

‐ Vysoký counting rate: už 275 kcps

‐ Supertenké separační okénko

‐ Chlazení pomocí série peltiérových článků, bez potřeby LN2

Účel pořizovaného vybavení:

EDX detektor s ultra‐rychlým XFlash 10 mm2 SSD detektorem bude sloužit jako náhrada za již

nefunkční L2N EDX detektor připojený k elektronové mikrosndě CAMECA SX100. Pomocí tohoto

detektoru dostaneme velmi rychle přehled o minerálních fázích ve studovaných vzorcích a na jeho

základě dojde k následnému výběru analytických míst pro přesnější WDS analýzu. Hardwarová a

softwarová integrita se s Camecou SX100 umožní provádět kombinované EDX+WDX plošné distribuce

prvků a v některých případech také kombinované EDX‐WDX analýzy čímž dojde k velké úspoře času.

Využití

‐ 50 % Výzkumný záměr 1

‐ 50 % Výzkumný záměr 2

Připravenost infrastruktury:

Detektor pouze nahradí současný zastaralý detektor, který je již svým výkonem nedostačující. Z toho

důvody jsou prostory pro tento přístroj již zajištěny.


(seřaďte dle ceny sestupně od nejvyšší) Počet kusů položky

Plán. cena celkem bez DPH

(tis. Kč)

IR Laser 785 nm 1 ks 630 tis. Kč


- 100 mW výkon

- Edge filter od 50 cm ‐1

- Intergovaný bandpass filtr

- Extrémní frekvenční stabilita

- Plně integrovatelný ke stávajícímu systému Ramanova spektrometru

24 / 48


Near‐infrared laser 785 nm bude připojen ke stávajícímu Ramanovu spektrometru Labram HR

Evolution, který již disponuje 473 nm, 532 nm a 633 nm lasery. Přidáním laseru 785 nm vznikne

unikátní nástroj pro studium geologických vzorků od hlavních horminotvorných minerálů, přes

akcesorické, až po sekundární, hydratované minerály. Laser 785 nm je zejména vhodný pro analýzu

hydratovaných minerálů, minerálů nestabilních pod energetickým laserovým svazkem a také pro

silně luminiscentní vzorky. Zejména je vhodný na jílové minerály, sekundární minerály uranu,

minerály obsahující REE, kalcit, zeolity, atd. Lze také stanovovat a kvantifikovat stupeň amortizace

vlivem radioaktivních pochodů v minerálech.

Využití

- 80 % Výzkumný záměr 1

- 20 % Výzkumný záměr 2


IR Laser 785 nm doplní stávající lasery na Ramanovu spektrometru Labram HR Evolution. Tento

přístroj je již aktuálně umístěn v prostorách optické laboratoře ÚGV.


(seřaďte dle ceny sestupně od nejvyšší)

Počet kusů položky

Plán. cena celkem bez DPH (tis. Kč)

Optický Spektrometr 1 767 tis. Kč


- Echellový typový spektrometr: unikátní kombinace vysoké šířky pásma a vysokého rozlišení v

jednom nástroji

- Vysoká propustnost/účinnost ve ‐ nižší detekční limity nebo kratší integrační čas

- Robustní design, velmi nízký teplotní vliv a schopný odolat drsnému prostředí

- Lze použít pro kombinaci funkcí Raman a LIBS v jednom nástroji: informace o molekulárních i

elementových prvcích z jednoho nástroje

- Kalibrační software k dispozici, plně automatizovaná kalibrace ve vývoj

- Spektrometr vhodný pro 180 ‐ 800 nm, hluboký UV CMOS fotoaparát k dispozici


Optický spektrometr bude měřit optické záření laserového mikroplazmatu generovaného pulsním

laserem na geologických vzorcích. Metodou LIBS (Laser Induced Breakdown Spectrometry) bude

prováděno prvkové mapování vzorků hornin a minerálů s cílem zjistit distribuci zájmových prvků

včetně uranu. Pulsním laserem je vybavena Laboratoře atomové spektrochemie Ústavu chemie PřF

MU.

25 / 48


Optický spektrometr pouze doplní již využívané optické vybavení laboratoře spektrochemie Uch.

Prostory pro zakoupený přístroj jsou již připraveny.


indikátor: 2 41 01 Počet rozšířených či modernizovaných výzkumných pracovišť 1

indikátor: CO25 / 2 05 00 Počet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách (update ‐ kumulativně za 53 měsíců)

15

indikátor: 2 05 02 Počet výzkumníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách ‐ ženy (doplněno nově dle VK ‐ kumulativně za 53 měsíců, zaokrouhl.)

3,5

4.2. Výzkumný záměr 23 ‐ Podmínky dlouhodobé stability uranu na ložisku Rožná

4.2.1. Abstrakt

V rámci tohoto záměru budou studovány tyto hlavní etapy ve vývoji ložiska a jeho okolí

‐ Procesy formující geologickou stavbu oblasti před vznikem uranové mineralizace

‐ Vznik vlastní uranové mineralizace (samostatný Výzkumný záměr 1)

‐ Geologický vývoj oblasti po vzniku ložiska

‐ Vývoj oblasti v kvartéru a mladším terciéru s ohledem na neotektonické a glaciální procesy

‐ Seismický vývoj oblasti

‐ Vývoj ložiska po jeho otevření a predikce vývoje po jeho zatopení.

Cílem těchto výzkumných etap je definovat podmínky dlouhodobé stabilitu U na ložisku v průběhu

dlouhodobého geologického vývoje oblasti a dále sledovat chování uranu při otevření ložiska a jeho

postupném uzavírání Uranové ložisko Rožná poskytuje jedinečnou možnost studovat migraci uranu v

reálném horninovém prostředí za podmínek, které jsou srovnatelné s podmínkami plánovaného

hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Režim otevření, provozu a uzavření ložiska včetně

změn oxidačně‐redukčních podmínek a hydrogeologického režimu je prakticky stejný, jaký bude při

budování, provozu a uzavření hlubinného úložiště vysoce aktivního radioaktivního odpadu.

4.2.2. Současný stav poznání

Vyhořelé jaderné palivo atomových elektráren je tvořeno z více než 95% oxidem uraničitým (UO2).

V jaderném palivu zůstává celá řada radioaktivních izotopů s poločasy rozpadu od několika let až po

3 Uvedete název výzkumného záměru a tuto kapitolu zopakujete tolikrát, kolik výzkumných záměrů plánujete v rámci projektu realizovat.

26 / 48

časy překračující desetitisíce let. Z hlediska zajištění bezpečnosti je třeba po tuto dobu izolovat

vyhořelé jaderné palivo od okolního prostředí. Zatím nejbezpečnějším způsobem izolace od okolního

prostředí se jeví uložení jaderného paliva do horninového prostředí do hloubky nejméně 500 m na

dobu 100 tisíc až milion let. Kromě inženýrských bariér (ocelový či měděný kontejner, bentonit, beton)

bude hrát rozhodující roli horninové prostředí a podzemní vody, které jsou v horninovém prostředí

obsaženy. Typ hornin, jejich minerální složení a mechanické vlastnosti spolu s podzemními vodami,

jejichž složení je horninami a režimem proudění určováno, budou mít rozhodující vliv na odolnost

inženýrských bariér po celou dobu bezpečného uložení jaderného paliva. Zároveň určuje typ hornin,

fyzikálně‐chemické parametry a jejich složení migrační schopnosti radionuklidů, z nichž

nejvýznamnějším je z dlouhodobého hlediska uran.

Při budování, provozu a uzavření hlubinného úložiště projde hlubinné úložiště několika změnami

podmínek, které budou významně ovlivňovat inženýrské bariéry, konstrukční materiály i horninové

prostředí. Při otevření, budování i provozu úložiště se změní původně anoxické a v přítomnosti sulfidů

v horninách redukční prostředí na prostředí oxidační. To je způsobeno přístupem atmosférického

kyslíku k horninám v podzemí. Tento účinek bude ještě významně posilován intenzivním větráním

budovaného úložiště a pronikáním infiltračních (srážkových) vod nasycených rozpuštěným

atmosférickým kyslíkem do hlubokých horizontů úložiště. To povede k oxidačnímu rozpouštění sulfidů,

přeměně primárních horninotvorných minerálů na sekundární produkty a ke změně složení

podzemních vod. Zároveň bude kyslíkatá atmosféra v podzemních dílech při stoprocentním nasycení

vodní parou a podzemní voda s rozpuštěnými látkami působit v hlubinném úložišti zvýšenou korozi

inženýrských bariér (ocelový kontejner, bentonitový pufr, betony).

Po ukončení provozu hlubinného úložiště (provoz se předpokládá po dobu 60–100 let) dojde

k postupnému zatopení úložiště a pomalému obnovování původního anoxického až redukčního

prostředí. Tato změna podmínek povede znovu ke změnám chemického složení podzemních vod a ke

změně korozního působení podzemní vody na konstrukční materiály hlubinného úložiště. Především

se jedná o redukční rozpouštění nahromaděných produktů oxidační přeměny minerálů původních

hornin, redukční srážení rozpuštěných složek a další procesy. Protože se jedná o procesy trvající desítky

let a odehrávající se v komplexním prostředí voda‐hornina‐atmosféra, nedají se v plné míře studovat

laboratorně a zkrácená časová škála laboratorních experimentů je schopna poskytnout plnohodnotné

údaje jen v omezené míře.

Uranové ložisko Rožná poskytuje jedinečnou možnost studovat migraci uranu v reálném horninovém

prostředí za podmínek, které jsou srovnatelné s podmínkami plánovaného hlubinného úložiště

vyhořelého jaderného paliva. Ložisko je otevřeno po dobu šesti desítek let, je přístupné od povrchu do

hloubky 1 200 metrů, podmínky na ložisku se pohybují od silně oxidačního prostředí až po podmínky

typické pro hluboké horninové horizonty nasycené podzemní vodou. K dispozici jsou horniny s

uranovou rudou, tvořenou především UO2, od čerstvých vzorků hornin nepostižených jakýmkoliv

působením oxidační a zvětrávacích procesů až po horniny, vystavené oxidačnímu působení atmosféry

po několik desetiletí.

Na základě pravidelného monitoringu podzemních vod lze na ložisku rozlišit několik typů podzemních

(důlních) vod, které jsou odpovědné za transport uranu v horninovém prostředí otevřeného ložiska.

Přímo na horninových vzorcích je možné studovat stupeň přeměny hostitelských hornin na druhotné

27 / 48

minerály v závislosti na délce expozice oxidačnímu prostředí, mechanismu uvolňování uranu ze

zdrojových hornin a migračního mechanismu uranu horninovým prostředím. V částech rudního ložiska,

kde byla ukončena těžba a na zatopených dolech ve stejné rudní oblasti lze studovat stupeň obnovy

původního horninového prostředí a procesy imobilizace migrujícího uranu.

Z hlediska současně přirozené seismicity se lokalita Rožná nachází v poměrně stabilní oblasti.

Epicentrum nejbližšího významného instrumentálně zaznamenaného seizmického jevu leží cca 25 km

od lokality (Polička 2006, ML=2,2). Z podobné vzdálenosti je známo historické zemětřesení s intenzitou

i0 =4,5°(Lysice, 1915). Ve vzdálenosti <40 km od centra zájmové oblasti probíhá zlomové pásmo Hané,

které je seizmicky aktivní a některé jeho zlomy mají značný seismogenní potenciál (Špaček et al. 2017).

Tato situace vyžaduje zhodnocení historické a instrumentální seismicity oblasti s širším zápolím. Na

základě výsledků provedených studií bude posouzena současná aktivita území v lokálním až

regionálním měřítku a zhodnocena stabilita zájmového území.

Jako přírodní analog úložiště vyhořelého jaderného paliva bylo na našem území studováno ložisko

Ruprechtov (Noseck, Havlová et al. 2014) v severozápadních Čechách, které je ale vázáno na tercierní

sedimenty sokolovské pánve. Uvedení autoři shrnují metodiku studia vhodnou pro studium přírodního

analogu úložiště. Z této metodiky lze vycházet, ale protože ložisko Rožná je jiného genetického typu,

je vázáno na horniny krystalinika, je o několik řádů větší, lépe prozkoumané a podstatně lépe

přístupné, bude metodika studia přizpůsobena těmto skutečnostem.

Jak již bylo zmíněno v kap. 3.1., zkušební výzkumná pracoviště, či finální úložiště jaderného odpadu

vznikla již na několika místech světa. Mnohá z nich jsou v provozu již poměrně dlouho (od 80. let) a

mají tedy značné zkušenosti s výzkumem, či experimenty prováděnými v rámci výzkumu stability

úložišť pro ukládání jaderného odpadu. V projektu jsou tak plánovány výjezdy na vybrané zahraniční

pracoviště (evropské i mimoevropské), aby tak mohlo dojít k výměně zkušeností a srovnání s lokání

metodikou, problémy, postupy a progresem v oblasti ukládání.

4.2.3. Vazba na stávající výzkum partnerů projektu

Jako příklady nedávné vzájemné spolupráce mezi PřF ÚGV a SURAO lze počítat 2 projekty financované

SURAO – 2.5 mil Kč v roce 2017, společně řešené projekty OP VK 2.3, 2.4, Norských Fondů CZ 08 a

projekt grantové agentury Masarykovi university (GAMU).

Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity spolupracuje s podnikem

DIAMO, s. p., odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka od roku 1995 na řešení problematiky dopadu

důlních vod na životní prostředí a zahlazování následků hornické činnosti. V rámci pravidelných ročních

zpráv jsou řešeny problémy dlouhodobého vývoje chemického složení vod, procesy, které určují

migrační schopnosti jednotlivých kontaminantů, změny hydrogeologického režimu v době otevření

dolů nebo jejich zatopení a vliv na povrchové vodoteče a další.

Dílčí výsledky tohoto výzkumu byly například součástí řešení grantových projektů

‐ 2017–2019: grant TA ČR TH02030840 Paralelizovaný reakčně‐transportní model šíření kontaminace

v podzemních vodách

‐ 2012‐2015: grant TA ČR TA02021132 Mobilita kontaminantů a dalších složek prostředí – integrace

do expertního systému využívajícího transportně‐reakční modelování

28 / 48

‐ 2012–2014: projekt OP EU CZ.1.07/2.4.00/31.0019 Partnerská síť pro spolupráci a aplikace v

geoenvironmentálních a geotechnických oborech

‐ 2004–2011: grant MŠMT MSM0021622412 Interakce mezi chemickými látkami, prostředím a

biologickými systémy a jejich důsledky na globální, regionální a lokální úrovni

‐ 2004–2007: grant Ministerstva průmyslu a obchodu ČR FT‐TA/066 Výzkum přírodních

geochemických a remediačních procesů a jejich využití pro sanace po těžbě nerostů

‐ 2004–2006: grant Grantová agentura ČR 205/04/1292 Geochemie a mineralogie precipitátů z

kyselých důlních vod

‐ 2000–2002: grant Grantové agentury ČR 525/00/0984: Acidifikační procesy v sulfidických

odpadech.

Výsledky vzájemné spolupráce byly prezentovány také v mnoha příspěvcích na mezinárodních a

národních vědeckých konferencích.

Vědecká náplň projektu svou náplní volně navazuje na projekt OP VK 2.3. Výzkumný tým pro ukládání

radioaktivních odpadů a jadernou bezpečnost (CZ.1.07/2.3.00/20.0052), jehož řešitelem byl

4.2.4. Výzkumné cíle, aktivity a výsledky

Cílem tohoto záměru je definovat podmínky, za kterých byl uran na ložisku stabilní po dobu od vzniku

ložiska před 270 mil let do dneška (Kříbek et al. 2005). Pro posouzení stability bude využito metod

geomorfologických, které se soustředí na možný výskyt zalednění v glaciálech a na přítomnost

neotektonických pohybů v oblasti a ověřit přítomnost možné aktivní tektoniky seizmickým

monitoringem a instalací seizmické stanice v okolí studované lokality:

Studium pT metamorfních podmínek vzniku oblasti. V horninách doprovázejících ložisko jsou vzácně

zachovány minerální asociace s granátem a pyroxenem indikující maximální metamorfní pT podmínky

oblasti. Stáří této metamorfozy může být stanoveno Sm‐Nd metodou na reliktním granátu. Druhou,

retrogádrní metamorfní fázi představuje stadium, při kterém vznikla hlavní minerální asociace hornin

oblasti s biotitem, amfibolem, oligoklas‐andezínem, K‐živcem a křemenem a intenzivní migmatitizací.

Datovat tuto fázi bude možné s pomocí Ar‐Ar metody na amfibolu a biotitu a U‐Pb metody na

monazitu. Tyto dvě metamorfní fáze předcházely vzniku vlastní uranové mineralizace. (Podmínky

vzniku uranové mineralizace budou předmětem studia výzkumného záměru 1. V rámci této etapy

budou doplněna stávající data).

Pro studium stability uranu na ložisku je zásadní studium podmínek, které určovaly vývoj oblasti po

zformování ložiska v permu. Budou proto studovány nejmladší retrográdní přeměny jako chloritizace

mafických minerálům sericitizace a kaolinizace živců a výplně puklin. Pro datování nízkoteplotního

vývoje oblasti bude využita Ar‐Ar metoda na novotvořeném sericitu. Pro studium exhumace a její

rychlosti bude využito metody fission‐track na apatitu a podle možností na titanitu a zirkonu.

Hydrogeochemické studium na ložisku Rožná přinese komplexní charakteristiku horninového

prostředí v průběhu otevření, provozu, uzavření a zatopení uranového dolu, které svým režimem a

podmínkami odpovídá otevření, provozu a uzavření hlubinného úložiště. K naplnění tohoto záměru

budou sloužit následující dílčí cíle:

29 / 48

‐ Komplexní zhodnocení archivních dat o vývoji hydrogeologické situace a chemickém složení

podzemních (důlních) vod.

‐ Vyhodnocení vývoje fyzikálně‐chemických podmínek prostředí při otevření, provozu a uzavření

hlubinného úložiště s využitím dosavadních a nově získaných dat na dole Rožná (geochemický vývoj

podzemních vod, změny a vývoj redox potenciálového pole, degradace hornin v důsledku

přítomnosti atmosféry v závislosti na době jejího působení atd.).

‐ Vyhodnocení oxidační kapacity prostředí po uzavření dolu.

‐ Vyhodnocení a expertní odhad doby návratu podmínek horninového prostředí do původního stavu.

K naplnění těchto cílů budou složit především následující aktivity:

‐ Odběry vzorků horninového prostředí s různou dobou expozice vůči atmosférickým podmínkám a

jejich zpracování (chemická analýza, mikroskopické studium, fázová analýza, stanovení indexů

zvětrávání ad.).

‐ Odběry vzorků podzemních vod, měření fyzikálně‐chemických parametrů vod a jejich úplný

chemický rozbor.

‐ Zpracování hydrogeologického modelu oblasti Rožná a vývoj hydrogeologické situace pro různé

scénáře.

‐ Pokročilé geochemické modelování vývoje fyzikálně‐chemických parametrů a složení pozemních

vod, interakcí podzemní voda‐hornina, podzemní voda‐bentonit, podzemní voda‐beton, podzemní

voda‐kovové konstrukční materiály.

Zkoumány tak budou mechanismy a rychlosti uvolňování uranu obsaženého v primárních minerálech

po dobu srovnatelnou s plánovanou pro otevřené hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo v

reálných horninách za srovnatelných podmínek.

Cílem geomorfologické části projektu bude zhodnotit projevy geodynamických endogenních a

exogenních procesů v současném reliéfu širšího okolí ložiska (projevy morfotektoniky, vývoj údolní

sítě, erozně‐denudační pochody). Analýza reliéfu se bude opírat o zejména postupy morfostrukturní

analýzy a geomorfologického mapování. Morfostrukturní analýza bude zahrnovat geomorfometrickou

analýzu území, analýzu uspořádání říční sítě, identifikaci morfolineamentů a mapování úrovní plochých

(zarovnaných) povrchů. V území budou také zjištěny hlavní morfostratigrafické úrovně, pomocí kterých

bude sestaven nástin denudační chronologie území. Východiskem pro model reliéfu budou další

relevantní podklady (ortosnímky, geologické a půdní mapy, vrtná prozkoumanou aj.). GIS analýzou

bude vytvořen soubor morfometrických a dalších tematických vrstev (map) území. Geomorfologické

mapování bude použito jako doplňková metoda, pomocí které budou terénním průzkumem ověřovány

lokality nebo části území klíčové z hlediska vývoje reliéfu (např. morfostratirafická úrovně).

Práce související se sběrem a vyhodnocením dat o přirozených seismických jevech v zájmové oblasti

a jejím zápolí. Hlavním cílem těchto prací bude:

a) posouzení regionální seismicity do r. 2018 z archivních dat. Budou zkompilovány veškeré archivní

údaje o historických a instrumentálně zaznamenaných zemětřeseních a provedena jejich revalidace.

b) detailní instrumentální monitoring slabé přirozené seismicity v době řešení projektu. Práce zahrnují

sběr a vyhodnocení dat z vlastních a dalších dostupných seizmických stanic, především určení polohy

ohniska, času vzniku a magnituda lokálních až regionálních seizmických jevů. Na základě těchto dat a

30 / 48

dat z národních bulletinů bude sestaven katalog nově registrovaných/lokalizovaných jevů pro

studovaný region. Zvláštní pozornost bude věnována slabým jevům z bližšího okolí zájmového území.

Nezbytné tak budou: akvizice dat pomocí programu Antelope, manuální analýza dat v prostředí

programu Geotool, vyhodnocení společně s 5‐10 regionálními stanicemi, lokalizace vlastním

programem Hypo3D s lokálními 1D/3D rychlostními modely, zpracování a identifikace jevů všech typů

(přiroz. zemětřesení, indukované důlní otřesy, exploze) a magnitud ve vzdál. do 50 km od lokality a

důležitých jevů ve vzdál. do 300 km od elektrárny a nezávislá verifikace odpalů v lomech.

Pro zajištění mikroseizmického monitorování lokality Rožná v lokálním měřítku bude vybudována

jedna seismologická stanice, která v kombinaci s dalšími existujícími stanicemi ÚFZ zajistí detekci

mikroseismicity v kvalitě dostatečné pro předběžné posouzení úrovně seismicity. Budou rovněž

zkompilovány veškeré archivní údaje o historických a instrumentálně zaznamenaných zemětřeseních

a provedena jejich revalidace. Výzkum v rámci tohoto záměru bude prováděn především odborníky PřF

MU. Studium seismicity v zájmové oblasti provede Ústav fyziky Země PřF MU.

Sloučením všech studovaných témat bude rovněž připravena přehlednější verze odborné monografie

určená pro širokou veřejnost, která bude mít za cíl vysvětlit problematiku ukládání vyhořelého paliva

a v širších souvislostech chování uranu v horninovém prostředí a napomoci tak v komunikaci

problematiky úložiště mezi odbornou a laickou veřejností.

Pracovníci DIAMO budou zajišťovat podobně jako u prvního výzkumného záměru odběr vzorků, přístup

so důlních prostorů, zajišťovat shromažďování a zpracování archivních materiálů uložených v GEAM a

DIAMO. Problematika ukládání vyhořelého jaderného paliva v gesci SURAO, jehož hlavním úkolem je

zajišťovat bezpečné nakládání s radioaktivními odpady, které musí probíhat v souladu s vládou

schválenou Koncepcí nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, s požadavky

na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životního prostředí a s mezinárodními smlouvami. Partner

SURAO tak bude spolupracovat na směřování výzkumu pro výběr vhodné lokace úložiště jaderného

odpadu. Neméně významné jsou pak kontakty tohoto subjekty na obdobné organizace či pracoviště,

kde dochází průzkumům, výzkumu či studiu právě fungování přírodní geochemické bariéry.

Hlavními výsledky geologické výzkumné skupiny budou publikace v časopisech s IF typu Journal of

Mineralogy,či Chemical Geology přinese výzkumná činnosti ještě následující výstupy:

Výstupem hydrogeochemických studií projektu bude prostorový a časový vývoj podmínek

horninového prostředí za podmínek srovnatelných s podmínkami budování a provozu hlubinného

úložiště radioaktivních odpadů včetně hodnocení mobility uranu v různých režimech provozu úložiště.

Výzkumy poskytnou informace o mechanismu a rychlosti dopravy uranu v reálném hornin, informace

o mechanismu a rychlosti imobilizace uranu v hostitelské hornině, o reakci uranu obsaženého v primár.

minerálech a sekundárních oxidačních produktech na změny redoxního potenciálu a dalších podmínek.

Výstupem geomorfologického studia budou geomorfologické mapy velkého měřítka menších území.

Geomorfologická část projektu přinese pochopení historického vývoje a současné dynamiky reliéfu,

doplněné o případnou predikci vývojových tendencí reliéfu v blízké budoucnosti. Geomorfologické

poznatky o území pomohou s výběrem vhodných lokalit pro odběr vzorků metod absolutního datování

(fission track, případně datování kosmogenními izotopy).

31 / 48

V rámci studia seismicity oblasti bude vybudována menší seizmická stanice pro instrumentální měření

míry seismicity studované oblasti. V návaznosti na studium seizmické stability oblasti vzniknou: 1)

Katalog jevů s makroseizmickými účinky do r. 2017, sestavený na základě kompilace a revalidace všech

historických zemětřesení s makroseizmickými účinky v oblasti do 120 km od zájmového území (R120).

Textový popis s mapou; 2) Katalog instrumentálních seizmických jevů do r. 2017, sestavený na základě

kompilace a revalidace všech instrumentálně registrovaných zemětřesení na území ČR (MU) a

Rakouska (ZAMG) v oblasti do 120 km. Textový popis s mapou; a ke konci projektu 3) Zpráva o

výsledcích monitorování v letech 2018‐2020 vč. katalogu pro oblast R100 s katalogem všech

instrumentálně registrovaných a lokalizovaných přirozených seizmických jevů v oblasti do 50 km od

zájmového území. Popis monitorovací infrastruktury, způsobu zpracování, komentář k výsledkům a

závěry.

Ve smyslu společensko‐vědním tak výsledky tohoto záměru budou moci být využity partnerem SURAO

při vyhledávání a přípravě lokality pro definitivní úložiště vyhořelého jaderného paliva (z jaderných

elektráren Temelín a Dukovany) v České republice. Napomůže tak se selekcí vhodné lokality a

usměrnění diskuzí o vhodné lokalitě s pomocí vědeckých dat. Zjištění podmínek, za kterých je uran

imobilizován na ložisku umožní definovat požadavky na horninové prostředí úložiště, které bude

fungovat jako přírodní geochemická bariéra a bude z geologického hlediska dlouhodobě blokovat

uvolňování uranu z uloženého odpadu do horninového prostředí a podzemních vod. To umožní

upřesnit požadavky na inženýrské bariery a celkovou koncepci úložiště. Výsledky pak budou sloužit

jako cenný podklad pro bezpečnostní analýzu výběru lokality a realizaci úložiště v České republice.

Projekt by nebylo možno realizovat bez spolupráce všech tří partnerů. DIAMO disponuje zejména

přístupem k podzemně dobývanému ložisku rud uranu minimálně do roku 2019. Dále pak archivem

vzorků a dokumentací k pracím prováděným na ložisku po dobu 50 let. Zaměstnanci DIAMO pak

disponují znalostmi získanými v průběhu těžby ložiska.

Masarykova univerzita resp. Ústav geologických věd pak disponuje vědeckými pracovníky a

přístrojovým vybaveným nezbytným k řešení výzkumných záměrů.

Role SURAO spočívá v metodické podpoře, zajišťování mezinárodních kontaktů z pracovišť, která

projektují či staví úložiště jaderného odpadu nebo provozují podzemní laboratoře určené pro výzkum

této problematiky; a usměrňování výzkumných aktivit tak, aby vedli k hlavnímu cíli – přípravě úložiště

vyhořelého jaderného paliva.

Jedním z hlavních výstupů budou odborné publikace, kde se podíl autorů na publikaci bude řídit

skutečným přínosem k publikaci. Duševní vlastnictví se v těchto případech bude řešit přes autorská

práva a publikační zásady jednotlivých vydavatelství. Masarykova universita disponuje Centrem pro

transfer technologii (CTT) na které se partneři projektu mohou v případě potřeby obrátit a nechat si

zpracovat Plán ošetření duševního vlastnictví.

32 / 48


indikátor: 2 02 11 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) vytvořené podpořenými subjekty

5

indikátor: 2 02 13 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) ve spoluautorství výzkumných organizací a podniků

2

indikátor: 2 02 16 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) se zahraničním spoluautorstvím vytvořené podpořenými subjekty

2

indikátor: 2 20 11 Mezinárodní patentové přihlášky (PCT) vytvořené podpořenými subjekty

0

Large scale geomorphological maps of smaller areas in the studied area 1

Katalog seizmických jevů oblasti 2

Zpráva o výsledcích monitorování v letech 2018‐2020 1

Monografie pro širokou veřejnost (vysvětlí problematiku ukládání vyhořelého paliva a v širších souvislostech chování uranu)

1

4.2.5. Výzkumný tým

Vedoucím pracovníkem pro výzkumný záměr Podmínky dlouhodobé stability uranu na ložisku Rožná

bude , který má již zkušenosti s řízením velkých projektů (OP VK).

Výzkumný tým bude v rámci tohoto záměru dále členěn do následujících 4 výzkumných skupin (VS):

VS3‐Geologie ‐ studiem PtP metamorfních podmínek vývoje studované oblasti se budou zabývat

odborníci z Ústavu geologických věd pod vedením

VS4‐Hydrogeologická geochemie – geochemické provazby v rámci podzemních vod bude detailně

zkoumat skupina

VS5‐Seismologie ‐ seismickou stabilitou se budou zabývat odborní pracovníci Ústavu fyziky Země PřF

MU pod vedením tj. ještě 2 další výzkumníci z oboru seismologie (senior

researcher).

VS6‐Geomorfologie ‐ studium geomorfologie sledované lokality bude v režii výzkumných pracovníků

z řad Geografického ústavu PřF MU pod vedením

Pro projektový tým se počítá s pozicí Junior researchera z řad absolventů, nebo studentů doktorského

studia. Nezávisle na rozpočtu budou na projektu spolupracovat i studenti ÚGV prostřednictvím svých

Mgr. a PhD. prací.

33 / 48

Náplň práce členů týmu:

Klíčový pracovník I ‐ vedoucí výzkumného záměru 2, vedoucí výzkumné skupiny 3 –

bude odpovědný za dosahování cílů výstupů ve výzkumném záměru 2, v jeho

kompetenci bude rozdělování dílčích vědeckých úkolů a úkonů, komparace s tematicky relevantním

zahraničním výzkumem. Nedílnou součástí bude samotná výzkumná činnost. Bude mít poslední slovo

při směřování projektového výzkumu. Vedení závěrečných studentských prací, práce v terénu a

odběr vzorků, publikační činnost.

Klíčový pracovník I ‐ vzhledem k vazbám na ložisko Rožná bude

kooperovat součinnost s partnerem DIAMO na terénních pracích, odběrech vzorků a transferu

informací z archivu a dokumentace DIAMO směrem k projektovému týmu. Bude se zabývat

zpracování a interpretací provedených analýz (whole rock characteristic, geochronologické a

izotopické analýzy); studiem a aktuálních relevantních publikací a literatury a publikační činností a

bude dohlížet na práci Jr. Researcherů, vedení studentských prací, odpovědnost za dílčí výsledky

projektu.

Klíčový pracovník I – rešeršní činnost ve vztahu ke studované tematice; analytická

činnost v optické laboratoři a interpretace výsledků, publikační činnost, vedení a konzultace s Jr.

researchery; příprava vzorků, vedení studentských prací, odpovědnost za dílčí výsledky projektu.

Klíčový pracovník I ‐ vedoucí výzkumné skupiny 4 – analytická činnost,

interpretace a zpracování získaných dat, rešeršní a publikační činnost, směřování a konzultace studií

zaměřených na migraci uranu, vedení studentských prací, odběry vzorků, odpovědnost za dílčí

výsledky projektu, konzultace s Jr. researchery.

Klíčový pracovník II ‐ vedoucí výzkumné skupiny 6 – zaměřen na seismologickou

část výzkumného záměru. Odpovědný bude za vybudování seizmické stanice a její další fungování a

využívání pro účely projektu. Rešeršní práce, publikační činnost, konzultace studentských prací,

odpovědnost za dílčí výsledky projektu.

Docent ‐ vedoucí výzkumné skupiny 5 ‐ výzkum geomorfologického vývoje oblasti. Rešeršní studium

literatury, publikační činnosti, terénní práce, odpovědnost za dílčí výsledky projektu.

Senior researcher – seismolog: správa seismické stanice a signálu, akvizice dat pomocí programu

Antelope, manuální analýza dat v prostředí programu Geotool, vyhodnocení společně s 5‐10

regionálními stanicemi, lokalizace vlastním programem Hypo3D s lokálními 1D/3D rychlostními

modely, zpracování a identifikace jevů všech typů. Rešeršní studium literatury, publikační činnosti,

terénní práce, odpovědnost za dílčí výsledky projektu.

Junior researcher ‐ rešeršní studium literatury, terénní práce, odběry vzorků, analytická činnost a

interpretace dat, publikační činnosti, příprava vzorků, konzultace studentských prací, odpovědnost


Technik/brusič – příprava horninových vzorků a především výbrusů, laboratorní činnosti, drcení,

sítování, leštění, lepení, pokovování výbrusů.

34 / 48

Kvalifikační požadavky na pozice členů týmu:

Senior researcher:

Min. Ph.D. v oboru specializace, či oboru příbuzném

Kvalitní publikační činnosti v recenzovaných periodikách (IF) Zkušenost s grantovými projekty a financovaným výzkumem (GAČR, TAČR, či jiné)

Schopnost iniciovat a vést výzkumnou činnost novými směry

Schopnost vedení a mentoringu Junior researcherů a studentů

Výborná znalost anglického jazyka slovem i písmem

Junior researcher:

Magisterský titul, nebo student doktorského studia oboru Geologie

Dobrá znalost analytických metod v oblasti geologie, zkušenosti s prací na elektronovém mikroskopu,

přípravou vzorků či laboratorní činností výhodou výhodou

Alespoň jedna publikace s IF Výborná znalost anglického jazyka (především psaného)

Schopnost pracovat v týmu jako člen výzkumné týmu

Harmonogram náboru: Pozice budou obsazeny ke dni zahájení projektu.

35 / 48


(u zatím neobsazených pozic uveďte

„bude nominován “)

Zaměstnavatel

(žadatel, partner

projektu)

H‐index

(jmenovitě

uvedení

členové)

Typ

‐ excelentní

‐ klíčový

‐ řadový člen

Pozice v týmu

(vedoucí,

výzkumník,

technik,...)

Úvazek v době realizace projektu. Uváděné roky jsou kalendářní a

odpovídají rozpočtovým rokům projektu

2017 2018 2019 2020 2021 2022

žadatel 15 klíčový Vedoucí

pracovník

0,2 0,2 0,2 0,2 0,2

žadatel 10 klíčový Výzkumný

pracovník

0,1 0,1 0,1 0,1 0,1


pracovník

0,3 0,3 0,3 0,3 0,3

žadatel 15 klíčový Výzkumný

pracovník

0,1 0,1 0,1 0,1 0,1


pracovník

0,3 0,3 0,3 0,3 0,3


pracovník (Senior

researcher)

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5


pracovník (Senior

researcher)

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

žadatel 5 řadový Výzkumný

pracovník

(Docent)

0,5 0,5 0 0 0


pracovník (Junior

researcher)

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

Bude nominován žadatel Řadový Technik/brusič 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

36 / 48


Indikátor: CO 24 / 2 04 00 Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných

subjektech 1

Výsledky klíčových a excelentních členů odborného týmu dosažené v posledních 5 letech

Životopisy klíčových a vedoucích pracovníků projektu jsou součástí přílohy projektové žádosti.

Výzkumného záměru 2 se v rámci své vědecké činnosti budou účastnit i pracovníci

– jejich významné publikace a granty za období 2012 ‐ 1017

viz. Kapitola 5.1.5 – Výzkumný tým výzkumného záměru 1.

(658 citací)


Výravský, J., Novák, M., Škoda, R. (2017): Formation of pretulite (ScPO4) by recrystallization of

Sc‐rich precursors in Dolní Bory pegmatite: Evidence for different mobility of Sc, Y, REE and Zr

in hydrothermal conditions. Chemical Geology 449 30–40.

Magna T., Novák M., Cempírek J., Janoušek V. Ullmann C.V., Wiechert U. (2016).

Crystallographic control on lithium isotope fractionation in Archean to Cenozoic lithium‐

cesium‐tantalum pegmatites. Geology, 44, 8, s. 655‐658.

PlášilJ. Hloušek J. Kasatkin A., Škoda R., Novák M., Čejka J.(2015). Geschieberite, K‐

2(UO2)(SO4)(2)(H2O)(2), a new uranyl sulfate mineral from Jachymov. Mineralogical

Magazine, Middlesex: Mineralogical Society, 79, č. 1, s. 205‐216.

Plášil, J., Fejfarová, K., Hloušek, J., Škoda, R., Novák, M., Sejkora, J., Čejka, J., Dušek M.,

Veselovský, F., Ondruš, P., Majzlan, J., Mrázek Z. (2013): Štěpite, U(AsO3OH)(2) . 4H(2)O, from

Jáchymov, Czech Republic: the first natural arsenate of tetravalent uranium. Mineralogical

Magazine. 77, 1, 137‐152.

Novák, M., Škoda, R., Gadas, P., Krmíček, L., Černý, P. (2012): Contrasting origins of the mixed

signature in granitic pegmatites; examples from the Moldanubian Zone, Czech Republic.

Canadian Mineralogist, 50(4), 1077–1094.


Geologické, geodynamické a environmentální procesy východního okraje Českého masívu

(MUNI/A/1316/2015), Masarykova univerzita / Grantová agentura MU, 1/2016 — 12/2016;

2,438 mil. Kč

Variabilita lehkých prvků (Li, Be, B) ve vybraných horninotvorných a akcesorických minerálech

z felsických magmatických a metamorfovaných hornin (GA14‐13347S). Grantová agentura ČR

/ Standardní projekty, 1/2014 — 12/2016; 6,216 mil. Kč

37 / 48

Výzkumný tým pro ukládání radioaktivních odpadů a jadernou bezpečnost

(CZ.1.07/2.3.00/20.0052), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR / Operační program

Vzdělávání pro konkurenceschopnost (VK), 7/2011 — 6/2014; 30,403 mil. Kč

Geodynamické a environmentální procesy při východním okraji Českého masívu

(MUNI/A/0858/2012). Masarykova univerzita / Grantová agentura. 1/2013 — 12/2013; 2,406

mil. Kč

(414 citací)


Hanuláková D., Zeman J., Vašíček R., Přikryl R., Kuchovský T. (2013): Determination of pore

water composition during long term interaction of bentonite substrates with water media:

Comparative study. Applied Clay Science, 80‐81, 69‐75.

Losos Z., Kovář O., Houzar S. Zeman J. (2013). are hydrated Mg‐carbonates‐hydroxides

assemblage of serpentinite fissures in Hrubšice, western Moravia (Czech Republic): a genetic

model of its formation. Neues Jahrbuch fur Mineralogie, Abhandlungen, Stuttgart, 190, č. 3, s.

253‐263.

Kubcová V., Zeman J. (2013). Transformace bentonitu při interakci s vodou. Geologické

výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Brno: Masarykova univerzita, 20, 20/2013,

Kučera J., Zeman J., Mandl M. Černá H. (2012). Stoichiometry of bacterial anaerobic oxidation

of elemental sulfur by ferric iron. Antonie van Leeuwenhoek International Journal of General

and Molecular Microbiology, Dordrecht (Netherlands): Springer, 101, 4, s. 919‐922


Partnerská síť pro spolupráci a aplikace v geoenvironmentálních a geotechnických oborech

(CZ.1.07/2.4.00/31.0019). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR / Operační program

Vzdělávání pro konkurenceschopnost (VK), 2/2012 — 1/2014; 20,277 mil. Kč

Nové technologické možnosti dobývání ložisek uranu v ČR s ohledem na minimalizaci dopadů

na životní prostředí a jejich legislativní zajištění (TB010CBU002), Technologická agentura ČR /

BETA, 4/2012 — 11/2013; 1,800 mil. Kč

Starší projekty mimořádnou vazbou k výzkumné agendě projektu

Netradiční využití ložisek uranu po ukončení hlubinné těžby (GA105/06/0127), Grantová

agentura ČR / Standardní projekty, 1/2006 — 12/2008; 0,413 mil. Kč

Výzkum výroby a použití nanočástic na bázi nulmocného železa pro sanace kontaminovaných

podzemních vod (KAN108040651), Akademie věd ČR / Nanotechnologie pro společnost,

7/2006 — 12/2008; 1,500 mil. Kč

Výzkum přírodních a remediačních procesů a jejich využití pro sanace po těžbě nerostů (FT‐

TA/066), Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR / TANDEM, 10/2004 — 12/2007; 2,162 mil. Kč

38 / 48

202 citací)


Špaček P., Sýkorová Z., Pazdírková J., Švancara J., Havíř J. (2006): Present‐day seismicity of the

south‐eastern Elbe Fault System (NE Bohemian Massif). – Stud. Geoph. Geod., 50, 2, 233‐258.

ISSN 0039‐3169 (IF2011=0.7)

Homolová D., Lomax J., Špaček P., Decker K. (2012): Pleistocene terraces of the Vltava River in

the Budějovice basin (Southern Bohemian Massif): New insights into sedimentary history

constrained by luminescence data. Geomorphology 161/162, 58‐72. (IF2012=2.55)

Špaček P., Bábek O., Štěpančíková P., Švancara J., Pazdírková J., Sedláček J. (2015): The Nysa‐

Morava Zone: an active tectonic domain with Late Cenozoic sedimentary grabens in the

Western Carpathians’ foreland (NE Bohemian Massif). Int J Earth Sci (Geol Rundsch) 104, 4,

963‐990. DOI 10.1007/s00531‐014‐1121‐7 (IF2015=2.09)

Špaček P., Valenta J., Tábořík P., Ambrož V., Urban M., Štěpančíková P. (2017): Fault slip versus

slope deformations: Experience from paleoseismic trenches in the region with low slip‐rate

faults and strong Pleistocene periglacial mass wasting (Bohemian Massif). Quaternary

International 451, 56‐73. doi: 10.1016/j.quaint.2017.05.006 (IF2017=2.20)


Seismický model JE Dukovany, geologický a paleoseismologický průzkum (do 28.2.2015;

subdodávka prací pro Energoprůzkum Praha s.r.o. v rámci Smlouvy o dílo pro ČEZ, a.s.)

Řešení projektu 2014 – 2015; 1 297 tis. Kč

Seismotektonický model pro JE Dukovany ‐ geologický a paleoseismologický průzkum

(spoluřešitel; komerční kontrakty s ČEZ, a.s.; od 2014); 1,024 mil. Kč

Pozdně kvartérní seismogenní zlomová aktivita a související vývoj desimentačních pánví ve

východní části Českého masívu (GAP210/12/0573), Grantová agentura ČR / Standardní

projekty, 1/2012 — 12/2015; 2,595 mil. Kč

Neotektonika v předpolí Alp a Karpat (7AMB13AT023), Ministerstvo školství, mládeže a

tělovýchovy ČR / Aktivita MOBILITY (7AMB), 1/2013 — 12/2014; 0,053 mil. Kč

Starší projekty s mimořádnou vazbou k výzkumné agendě projektu

Paleosesmologické vyhodnocení průzkumu zlomových struktur v okolí JE Temelín (82/08),

Státní úřad pro jadernou bezpečnost ČR / Jiné projekty dotačního charakteru v oblasti výzkumu

a vývoje, 1/2009 — 12/2010; 4,280 mil. Kč

4.2.6. Pořizovaná infrastruktura a vybavení, její potřebnost a využití

Pro relevantní a faktické posouzení seismicity oblasti okolí dolu Rožná je nezbytně nutné provádět

instrumentální měření seismicity v oblast, ale stejně tak i studovat nahlížet do starších projevů

seizmických jevů. Současně je nezbytně nutné vhodně zvolená poloha seizmické stanice, jelikož se

nelze spoléhat na signál ze vzdálenějších stanic v síti.

39 / 48


(seřaďte dle ceny sestupně od nejvyšší) Počet kusů položky

Plán. cena celkem bez DPH

(tis. Kč)

Registrační aparatury – seismická stanice 2 ks 520 000,‐


- Záznamová aparatura pro 3 kanály se 24‐bitovým AD převodníkem, integrovaným datovým

úložištěm a nízkou spotřebou el. energie vč. GPS přijímačů.

- Aktivní 3‐složkový seismometr pro staniční použití, s vlastní frekvencí 1‐2 Hz, dynamickým

rozsahem alespoň 135 dB a nízkým vlastním šumem, včetně kabeláže.


Vybudování a vybavení seizmické stanice, která v kombinaci s dalšími existujícími stanicemi ÚFZ

zajistí detekci mikroseismicity v kvalitě dostatečné pro předběžné posouzení úrovně seismicity.

Případným rozšířením monitorovací infrastruktury na vícestaniční síť lze v budoucnu zajistit detailní

monitorování předcházející výstavbě úložiště.


Seismická stanice bude vybudována v letech 2019/2020, po nalezení vhodného stanoviště s nízkou

úrovní seismického šumu v dostatečné blízkosti lokality. Měřicí a telekomunikační technologie bude

umístěna ve speciální ocelové skruži s vlastní přípojkou elektrického napájení na pronajatém

pozemku. Instalace provedou pracovníci ÚFZ PřF.


indikátor: 2 41 01 Počet rozšířených či modernizovaných výzkumných pracovišť 1

indikátor: CO25 / 2 05 00 Počet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách (update – kumulativně za 53 měsíců)

11

indikátor: 2 05 02 Počet výzkumníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách ‐ ženy (doplněno nově dle VK ‐ kumulativně za 53 měsíců, zaokrouhl.)

6,5

5. ŘÍZENÍ PROJEKTU

Řízení projektu bude zajištěno členy realizačního týmu projektu, a to jak v odborné tak i v administrativní

rovině. Komplexně za správnost řešení odpovídá ředitel projektu. Jeho hlavní činností bude nastavit takové

řídící postupy a procesy, aby byl zabezpečen hladký průběh projektu a dodržování harmonogramu při

realizaci projektu, a to při relevantním zapojení všech partnerů projektu. Řešení odborné problematiky

projektu je vázáno na zapojení pracovníků ze 3 řešitelských subjektů, kteří se problematikou podzemního

ukládání jaderného odpadu dlouhodobě zabývají. Hlavním řešitelským pracovištěm a garantem projektu vůči

40 / 48

poskytovateli dotace je PřF MU. Povinným partnerem projektu s finančním příspěvkem je DIAMO, s.p. a roli

dalšího partnera bez finančního příspěvku plní SÚRAO. Mezi těmito 3 subjekty bude probíhat trvalá výměna

nejnovějších odborných poznatků. Zásadní směrování výzkumných záměrů/aktivit projektu a také

nastavování strategie dlouhodobé spolupráce bude náplní tzv. Odborné rady projektu – která se bude

scházet vždy 2x ročně a bude se jí pod vedením ředitele projektu účastnit vždy 1 zástupce z každého

partnerského subjektu a dále oba vedoucí garanti výzkumného záměru 1 resp. 2.

Styčným bodem zapojení 3 výše popsaných subjektů je prohloubení resp. zintenzivnění spolupráce mezi

akademickou a aplikační sférou v tematicky aktuální a relevantní oblasti. Dojde tak k rozšíření současné

komunikační platformy mezi partnerskými subjekty, což bude podpořeno obousměrným informačním tokem

(akademická sféra – aplikační sféra), sdílením odborných výsledků a pravidelnými návštěvami na různé

odborné úrovni.

Na pracovišti povinného partnera projektu (DIAMO) bude vytvořen projektový minitým, který se zapojí do

řešení obou výzkumných záměrů i z finančního hlediska. Odborní pracovníci dalšího partnera bez finančního

příspěvku (SÚRAO) se budou do projektu zapojovat odbornými konzultacemi resp. oponenturou ke

směřování výzkumných záměrů a dále zprostředkováním kontaktů na relevantní tuzemská i zahraniční

pracoviště vč. přenosu nejnovějšího know‐how.

Projektový tým hlavního žadatele (MU) si je vědom skutečnosti, že kromě erudovaného odborného týmu

projektu je nezbytným předpokladem ‐ pro dosažení cílů projektu v předpokládaném čase a kvalitě vč.

účelného využití finančních prostředků dle pravidel poskytovatele – také profesionální řízení projektu

v administrativní rovině. Dobře nastavený a zkušený administrativní tým tak sehraje klíčovou úlohu při

sledování pokroku projektu, posouzení rizik, finančním řízení nebo komunikaci s poskytovatelem finančních

prostředků. Nastavení administrativního řízení projektu byla věnována velká pozornost a předkládaná

struktura týmu je navržena jak s ohledem na zkušenosti z dřívějších velkých projektů OP, tak zejména

s ohledem na specifika tohoto projektu.

Administrativní tým se skládá z následujících pozic: ředitel projektu, projektový manažer, finanční manažer,

personalista, administrativní pracovník. Návrh obsazení pozic a plánované úvazky jsou přehledně obsaženy

v následující tabulce:

Tabulka rolí a míry zapojení členů administrativního týmu do projektu.


(u zatím neobsazených pozic uveďte „bude nominován “)

Typ pracovníka

‐ klíčový

‐ řadový člen

Pozice v týmu

(projektový manažer, účetní,...)

Úvazek v době realizace projektu. Uváděné roky jsou kalendářní a odpovídají rozpočtovým rokům projektu.

2017 2018 2019 2020 2021 2022

Řadový člen Ředitel projektu 0 0,085 0,075 0,075 0,075 0,85

Řadový člen Projektový manažer

0 0,285 0,275 0,275 0,275 0,285

Řadový člen Administrátor 0 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

bude nominován Řadový člen Finanční manažer 0 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3

bude nominován Řadový člen Personalista 0 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3

bude nominován Řadový člen Koordinátor 0 0 0 0 0 0

41 / 48

Celkově je za věcnou správnost administrativy projektu je odpovědný projektový manažer. Mzdy pro

jednotlivé pozice administrativního týmu byly stanoveny v souladu s dokumentem vydaným Řídicím orgánem

OP VVV pro stanovení mezd zaměstnanců podílejících na realizaci projektů OP VVV, verze 2, dle bodu 1‐

Stanovení sazby pomocí ISPV (mzdová sféra) při současném dodržení mezd v místě a čase obvyklých.

Následuje bližší popis činností pro jednotlivé pozice v administrativním týmu projektu

Ředitel projektu

Ředitel projektu má rozhodovací pravomoc a je zodpovědný zejména za řízení projektu jako celku a za

stanovení pravomocí a odpovědností členů projektového týmu. Ředitel projektu bude mít všeobecný přehled

o průběhu plnění cílů projektu, o plánu a finančním čerpání projektu. Nese odpovědnost za včasné splnění

všech výstupů projektu, a to zejména za splnění závazných ukazatelů. Má odpovědnost za realizaci a

prohloubení spolupráce v rámci partnerství mezi MU a partnery projektu v rámci KA2. Má zodpovědnost za

přípravu a vznik strategie dlouhodobé spolupráce v rámci KA3. Dohlíží na možná rizika projektu potažmo

řízení změn projektu a zajistí dlouhodobou udržitelnost projektu. Ředitel projektu se bude projektu věnovat

úvazkem 0,1 a hrubá měsíční mzda na tuto pozici přepočtená na plný úvazek bude činit 56 000 Kč.

Projektový manažer

PM bude pomáhat Řediteli projektu v organizačních, administrativních a finančních záležitostech projektu. Je

odpovědný za věcnou správnost administrativy projektu. Zajišťuje zejména vedení veškeré evidence

projektu. Je odpovědný za komunikaci s poskytovatelem i partnery projektu. Koordinuje činnosti

administrativního a odborného týmu. Připravuje a odpovídá za věcnou stránku monitorovacích zpráv všech

typů. Podílí se na realizaci a prohloubení spolupráce v rámci partnerství mezi MU a partnery projektu v rámci

KA2. Podílí se na přípravě a vzniku strategie dlouhodobé spolupráce v rámci KA3. Odpovídá za monitoring

rizik a řízení případných změn projektu. Projektový manažer se bude projektu věnovat úvazkem 0,3 a hrubá

měsíční mzda na tuto pozici přepočtená na plný úvazek bude činit 42 000 Kč.

Finanční manažer

Finanční manažer projektu je odpovědný za finanční správnost veškerých plateb souvisejících s projektem,

dohled nad způsobilostí výdajů a aktuálním stavem rozpočtu projektu. Bude zodpovědný za řízení rozpočtu

projektu, kontrolu a soulad s finančními pravidly programu, soulad s platnými právními předpisy, včetně

vnitřních ekonomických norem MU. Mezi hlavní činnosti patří shromažďování, zpracování a evidence

účetních podkladů, kontrola zaúčtovaných položek, vypracování finanční části monitorovacích zpráv a ŽoP.

Konzultuje případné změny v rozpočtu projektu s ředitelem/manažerem projektu. Finanční manažer se bude

projektu věnovat úvazkem 0,3 a hrubá měs. mzda na tuto pozici přepočtená na plný úvazek činí 35 000 Kč.

Personalista

Personalista odpovídá za vedení pracovně právní agendy všech zaměstnanců projektu. Připravuje veškeré

podklady potřebné k zahájení, průběhu a ukončení pracovního poměru v rámci projektu (pracovní smlouvy

pro nové zaměstnance, změny smluv u stávajících zaměstnanců, včetně změn v personálním systému, DPČ,

DPP). Provádí měsíční kontroly u všech zaměstnanců projektu (docházka, nastavení pro výpočet mezd,

kontrola výpočtu mezd, čerpání dovolené), odpovídá za dodržování pravidel v programech OP VVV týkající se

osobních nákladů. Připravuje podklady monitorovacích zpráv týkajících se prokázání čerpání osobních

nákladů. Konzultuje příp. změny v personálním týmu s ředitelem/manažerem projektu. Personalista se bude

projektu věnovat úvazkem 0,3 a hrubá měs. mzda na tuto pozici přepočtená na plný úvazek činí 32 000 Kč.

42 / 48

Administrátor

Administrátor projektu je odpovědný především za každodenní administrativní činnosti související s

průběhem projektu. Mezi jeho činnosti patří zejména příprava podkladů pro projektového manažera,

finančního manažera a personalistu projektu, zajištění publicity a fotodokumentace jednotlivých aktivit

projektu. Realizuje či poskytuje asistenci při nákupu zařízení a služeb. Poskytuje asistenci při organizaci

tuzemských i zahraničních cest. Administrátor se bude projektu věnovat úvazkem 0,5 a hrubá měsíční mzda

na tuto pozici přepočtená na plný úvazek bude činit 25 000 Kč.

Koordinátor (DIAMO)

Koordinátor má na starosti organizační, administrativní a finanční záležitosti projektu na straně partnera

projektu, státního podniku DIAMO. Bude úzce spolupracovat s odborným týmem partnera a

administrativním týmem příjemce. Podílí se na realizaci a prohloubení spolupráce v rámci partnerství mezi

MU a DIAMO v rámci KA2. Bude se intenzivně podílet na tvorbě strategického dokumentu pro spolupráci

s výzkumnou organizací.

Koordinátor také shromáždí podklady pro monitorovací zprávy a žádosti o platby na straně partnera a předá

je členům administrativního týmu hlavního příjemce. Dle rozhodnutí hodnotící komise nebude koordinátor

hrazen z projektu (nicméně role jako taková je pro projekt potřebná a zůstává i v grafické struktuře níže).

5.1. Plánovaná organizační struktura v době realizace projektu

Organizační a řídící struktura projektu byla blíže popsána výše v předcházející kapitole 5, a to včetně

kompetencí dílčích pozic v administrativním týmu. Nyní je zde za účelem zpřehlednění struktury vedení

projektu zpracován základní organigram:

V rámci struktury žadatele (PřF MU) bude projekt realizován samostatně bez včleňování do ustálené

struktury fakulty, a to se zapojením odborníků z celkem 4 řešitelských pracovišť (ÚGV, ÚCH, ÚFZ, GÚ).

43 / 48

5.2. Analýza rizik

Navrhovatel projektu GeoBarr si je plně vědom toho, že v podstatě každý projekt je částečně riskantní.

Z toho důvodu bylo zodpovědně přistoupeno k analýze rizik pro fázi realizace projektu, přičemž bude max.

snaha identifikovaným rizikům předcházet resp. je minimalizovat. Základní 4 okruhy rizik byly popsány již

v projektové žádosti, zde dochází k podrobnější specifikaci rizik vč. preventivních/operativních opatření

(viz tabulka níže shrnující nejobvyklejší rizika).

Plán byl zpracován důkladně tak, aby jednotlivým aktivitám projektu byla poskytnuta dostatečně dlouhá

doba. Vlastní analýza rizik bude prováděna pravidelně cca 2x ročně, a to ve vazbě na dílčí monitorovací

období. Rizika budou kontrolována ze strany ředitele a manažera projektu, kteří v případě potřeby

vyhotoví i operační plán pro řešení zásadních rizik. Nejzávažnější tzv. kritická rizika pak budou řešena

v součinnosti s vedením PřF MU a navržená opatření budou komunikována se zástupci MŠMT. Plánované

personální a organizační nastavení projektu se jeví pro zvládání běžných rizik jako plně dostačující.

Riziko Pravděpo‐

dobnost rizika

Závažnost

rizika

Opatření k odstranění tohoto rizika

Porušení pravidel

OPVVV

nízká vysoká Toto riziko bude v zásadě eliminováno díky bohatým

zkušenostem zejména administrativního týmu s řízením

projektů ESI‐fondů apod.

Nesplnění cílů

projektu, výsledků

projektu a/nebo

milníků v čase

nízká vysoká Za účelem minimalizace tohoto rizika budou v projektu

ustaveni zkušení vedoucí výzkumných skupin, kteří

disponují zkušenostmi s realizací vědeckých projektů

s obdobným časovým harmonogramem. Plánovány jsou

také kvartální projektové schůzky odborného a

administrativního týmu, které přispějí k řádnému

vykonávání plánovaných aktivit dle plánu a zamezí možným

zpožděním.

Problémy

s plněním

harmonogramu

projektu resp.

zpoždění v náku‐

pu klíč. vybavení

nízká střední Harmonogram projektu byl navržen pečlivě a na základě

zkušeností s realizací předchozích projektů. Veřejné

zakázky jsou silně formalizované právní postupy a nelze

vyloučit, že neúspěšní uchazeči mohou zdržet instalaci

pořizovaného vybavení. Za tím účelem byly naplánovány

dostatečné čas. rezervy zejm. pro nákupy větších investic.

Nezájem o projekt

a jeho aktivity

nízká střední Vědecké zaměření projektu GeoBarr je vysoce aktuální a

strategické, takže lze očekávat zájem o plnění projektových

aktivit jak ze strany realizačního týmu, tak i

konzultační/metodické zapojení dalších specialistů u

partnerů projektu i u dalších spolupracujících organizací.

Predikovat však nelze strategické směřování energetické

politiky ČR potažmo EU, které by při event. radikální změně

akt. status quo mohlo způsobit značné komplikace pro

potenc. uplatnění výsledků či možných dopadů projektu.

44 / 48

Odchod

partnerského

subjektu z

projektu

střední vysoká S ohledem na aktuálnost, naléhavost a atraktivnost

vědeckého tématu nelze při stávající situaci očekávat

odchod partnerů z realizace projektu. Nicméně hrozbou je

zde eventualita dramatické změny ve strategii energetické

politiky ČR, která by mohla vyústit i v utlumení činností

partnerských organizací. Zejména příp. odchod povinného

partnera projektu by byl pro projekt s ohledem na pravidla

výzvy DMS kritický – bylo by nutné řešit s ŘO tohoto OP.

Dlouhodobé

onemocnění či

odchod klíčových

členů

výzkumného týmu

během realizace

projektu

střední vysoká Toto riziko není s ohledem na vysoký věkový průměr

vedoucích VaV‐pracovníků v projektu zanedbatelný, ale

s ohledem na tematicky blízké (mezioborové) vazby mezi

dílčími výzkumnými skupinami je zde určitá vzájemná

zastupitelnost vědců. Dočasné řešení by spočívalo

v převzetí agendy ředitelem projektu příp. jím pověřeným

zástupcem a obratem by byla hledána trvalejší náhrada

kvalifikovaným VaV pracovníkem jak z řad stávajících

zaměstnanců tak i příp. externistů.

Nedostatečná

produkce VaV‐

výsledků

nízká vysoká Plánované hodnoty výstupů a výsledků projektu byly

nastaveny realisticky s ohledem na dosavadní zkušenosti,

možnosti a potenciál navrženého odborného týmu a

současně adekvátně k plánovaným projektovým aktivitám.

Nezajištění

požadovaného 5%

spolufinancování

projektu

nízká vysoká Požadované 5% spolufinancování bylo důsledně

konzultováno již při přípravě žádosti mezi zástupci žadatele

a povinného aplikačního partnera, přičemž oba subjekty

jasně deklarovaly schopnost zajištění vlastních podílů

spolufinancování.

Problémy při

zajišťování

udržitelnosti

projektu

nízká střední Po dokončení realizace projektu v zásadě nelze očekávat

pokračování obou výzkumných záměrů – témata budou

vědecky prozkoumána a dokončena. Udržitelnost projektu

je zde nastavena zejména s ohledem na udržení výstupů,

infrastruktury a vzájemné mezisektorové spolupráce v

relevantní vědecké oblasti ovšem s přihlédnutím

k aktuálním strategickým potřebám v otázce dalších

příprav a budování úložiště jaderného odpadu.

Riziko souběhu

několika rizik

najednou

nízká vysoká Hrozba souběhu několika zásadních rizik naráz se i v

plánovaném projektu GeoBarr jeví jako kritická, nicméně

s ohledem na průběžné kontrolní mechanismy a

odpovídající postupy není výskyt vícenásobných rizik příliš

pravděpodobný. Zejména ředitel a manažer projektu by

v inkriminovaný moment připravili a s vedením PřF MU

projednali operativní plán nápravných opatření.

45 / 48

6. ZAJIŠTĚNÍ SPOLUFINANCOVÁNÍ V REALIZAČNÍ FÁZI

Spolufinancování v realizační fázi projektu bude zajištěno ze strany obou subjektů s finančním

příspěvkem, a to v jim odpovídající výši. Tyto předmětné podíly za žadatele (MU) i povinného partnera

projektu (Diamo, s.p.) jsou nejlépe zobrazeny v příloze 07.xls. Zástupci obou partnerských subjektů

problematiku zajištění 5% spolufinancování za projekt jako celek opakovaně důkladně diskutovali a

nakonec byly z obou organizací deklarovány garance zajištění daného spolufinancování. Z hlediska

finančních objemů z předešlých let není důvod se obávat rizika nenaplnění, a to ani u jednoho subjektu.

7. UDRŽITELNOST

Návaznost na kritérium V9.1

7.1. Finanční udržitelnost

Po ukončení projektu budou jeho příjmem zejména institucionální podpora získaná za publikace vydané v

průběhu řešení projektu a příjmy z jiného smluvního výzkumu u žadatele. Vzhledem ke stávajícímu

objemu těchto prostředků na straně hlavního řešitele se jedná o velmi konzervativní odhad. Tyto

prostředky budou využity zejména pro přípravu dalších publikací, zpracování výsledků dosažených v

průběhu realizace projektu, na organizaci společných seminářů všech tří spolupracujících organizací a

přípravu dalších projektů.

Plán finanční udržitelnosti projektu (v celých Kč)

Položka, včetně komentáře 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok

Provozní výdaje (konkretizujte dle

charakteru projektu)

100 000 100 000 100 000 50 000 50 000

Další řádky provozních výdajů

doplňte dle charakteru projektu

Provozní výdaje celkem 100 000 100 000 100 000 50 000 50 000

Provozní příjmy v souladu s

článkem 614 pro projekty

nevytvářející příjmy (příjmy

nestačí k plnému pokrytí

provozních nákladů a podléhají

dalším omezením)

Požadavky na vlastní

financování

100 000 100 000 100 000 50 000 50 000

4 Viz také Pravidla pro žadatele a příjemce, Obecná část.

46 / 48

(Provozní výdaje celkem –

Provozní příjmy), vyjde nenulová

kladná hodnota

Zdroje financování:

institucionální prostředky

50 000 50 000 50 000 25 000 25 000

Zdroje financování: granty

Zdroje financování: smluvní

výzkum

50 000 50 000 50 000 25 000 25 000

Zdroje financování: uveďte další

relevantní zdroje financování

Zdroje financování celkem 100 000 100 000 100 000 50 000 50 000

Zbývá dofinancovat

(uvede se 0, pokud jsou celkové

zdroje financování rovny nebo

vyšší než požadavky na vlastní

financování, v opačném případě

se uvede částka „Požadavky na

vlastní financování – Zdroje

financování celkem“)

7.2. Věcná udržitelnost

Oba výzkumné záměry a celkový cíl projektu budou naplněny v průběhu řešení projektu. V období po

ukončení finanční podpory projektu bude pokračovat publikační aktivita členů týmu publikacemi obecnějšího

charakteru vztahující se k řešené problematice a vycházející z dat získaných v průběhu řešení projektu.

Většina řešitelského týmu bude pokračovat ve výzkumných aktivitách ve svých organizacích a podílet se na

aktivitách souvisejících s ukládáním vyhořelého jaderného paliva. Rovněž se počítá se zachováním a

zpřístupněním výstupů/výsledků projektu resp. s udržením veškeré z projektu pořízené infrastruktury.

47 / 48

Kód a název výsledku Cílová hodnota realizace projektu

Plán vývoje v období udržitelnosti

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok

2 03 12 Počet účastí podpořených výzkumných týmů realizovaných v programech mezinárodní spolupráce

CO26 / 20000Počet podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi

1 1 1 1 1

2 02 11 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) vytvořené podpořenými subjekty

1 1 1 1 1

20213 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) ve spoluautorství výzkumných organizací a podniků

1 1 1 0 0

2 02 16 Odborné publikace (vybrané typy dokumentů) se zahraničním spoluautorstvím vytvořené podpořenými subjekty

2 20 11 Mezinárodní patentové přihlášky (PCT) vytvořené podpořenými subjekty

Jiný výsledek, který se nepromítá do MI.

(uveďte typ výsledku)

48 / 48

8. PŘÍLOHY

V případě, že ke Studii proveditelnosti budou zpracovány další přílohy.

Date post:	28-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	7 times
Download:	0 times

Studie proveditelnosti final CZ upravy 20180611 update k 05 fileStudie proveditelnosti pro projekty...

Documents