+ All Categories
Home > Documents > Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim...

Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim...

Date post: 13-Mar-2016
Category:
Upload: centrum-dopravniho-vyzkumu
View: 217 times
Download: 2 times
Share this document with a friend
Description:
Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler
49
BEZPEČNOSTNÍ AUDIT A INSPEKCE Ing. Petr Pokorný Ing. Radim Striegler Brno 2013 Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu OP VK CZ.1.07/2.2.00/15.0462 „Virtuální vzdělávání v dopravě“.
Transcript
Page 1: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

BEZPEČNOSTNIacute AUDIT A INSPEKCE

Ing Petr Pokornyacute

Ing Radim Striegler

Brno 2013

Tyto studijniacute materiaacutely vznikly za finančniacute podpory Evropskeacuteho sociaacutelniacuteho fondu

a rozpočtu Českeacute republiky v raacutemci řešeniacute projektu OP VK CZ1072200150462

bdquoVirtuaacutelniacute vzdělaacutevaacuteniacute v dopravěldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

2 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Naacutezev Bezpečnostniacute audit a inspekce

Autoři Petr Pokornyacute Radim Striegler

Vydaacuteniacute prvniacute 2013

Počet stran 50

Naacuteklad 50

Studijniacute materiaacutely pro studijniacute obor ltNaacutezev oborugt Fakulta

Jazykovaacute korektura nebyla provedena

Tyto studijniacute materiaacutely vznikly za finančniacute podpory Evropskeacuteho sociaacutelniacuteho fondu

a rozpočtu Českeacute republiky v raacutemci řešeniacute projektu Operačniacuteho programu Vzdělaacutevaacuteniacute

pro konkurenceschopnost

Naacutezev Virtuaacutelniacute vzdělaacutevaacuteniacute v dopravě

Čiacuteslo CZ1072200150462

Realizace Vysokaacute škola baacuteňskaacute ndash Technickaacute univerzita OstravaUniverzita Pardubice

copy Ing Petr Pokornyacute Ing Radim Striegler

copy Vysokaacute škola baacuteňskaacute ndash Technickaacute univerzita Ostrava Univerzita Pardubice Centrum

dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

ISBN lt(bude zajištěno hromadně)gt

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

3 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

POKYNY KE STUDIU

Bezpečnostniacute audit a inspekce

Prerekvizity

Pro studium tohoto předmětu se předpoklaacutedaacute absolvovaacuteniacute předmětu

Pro studium teacuteto opory se předpoklaacutedaacute znalost na uacuterovni absolventa předmětu

Ciacutelem ltpředmětuučebniacute oporygt

Ciacutelem je seznaacutemeniacute se zaacutekladniacutemi pojmy tyacutekajiacuteciacute se bezpečnostniacuteho auditu a inspekce

Pro koho je předmět určen

Modul je zařazen do ltuveďte druh studia např bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacutehogt studia

oboru ltuveďte oborgt studijniacuteho programu ltuveďte studijniacute programgt ale může jej studovat

i zaacutejemce z ktereacutehokoliv jineacuteho oboru pokud splňuje požadovaneacute prerekvizity

Skriptum se děliacute na čaacutesti kapitoly ktereacute odpoviacutedajiacute logickeacutemu děleniacute studovaneacute laacutetky

ale nejsou stejně obsaacutehleacute Předpoklaacutedanaacute doba ke studiu kapitoly se může vyacuterazně lišit proto

jsou velkeacute kapitoly děleny daacutele na čiacuteslovaneacute podkapitoly a těm odpoviacutedaacute niacuteže popsanaacute

struktura

Uacutespěšneacute a přiacutejemneacute studium s tiacutemto učebniacutem textem Vaacutem přejiacute autoři

Petr Pokornyacute a Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

4 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

OBSAH

1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 6

11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute 6

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace 10

121 Problematickeacute otaacutezky 11

122 Shrnutiacute 12

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace 14

131 Vybranaacute opatřeniacute 17

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy 19

141 Historickyacute vyacutevoj 19

142 Současneacute trendy 21

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute 24

2 AUDIT BEZPEČNOSTI 26

21 Obecně 26

22 Historie 26

23 Faacuteze provaacuteděniacute 27

24 Proces provaacuteděniacute 27

25 Potřebneacute podklady 28

251 Projektovaacute dokumentace 28

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality 28

253 Konzultace 28

254 Informace o podobnyacutech projektech 29

255 Kontrolniacute listy 29

26 Procedura provaacuteděniacute 29

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu 30

271 Reakce objednatele 30

28 Auditoři 30

281 Požadavky na auditory 30

282 Pozice auditora 30

283 Auditorskyacute tyacutem 30

284 Zodpovědnost 31

29 Stav v ČR 31

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 34

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

5 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

31 Definice 34

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI 35

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci 35

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce 36

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti 37

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit 37

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data 38

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute 38

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor 38

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce 42

361 Uacutevod 42

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI 42

363 Postup provaacuteděniacute BI 43

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s

vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute

ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se

jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute

dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Čas ke studiu 4 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem

mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem

okoliacutem)

Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi

jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase

Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na

selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost

s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy

Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute

však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech

nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat

Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku

skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute

Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou

staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute

v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute

dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje

dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně

50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata

(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo

jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem

předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost

nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Lidskyacute faktor 93

Infrastruktura

a prostřediacute 34

Vozidlo 13

57

2

64

1

26

3

Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)

Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech

systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute

člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu

nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně

bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem

ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti

Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem

pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti

vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras

bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky

dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho

značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze

zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod

lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd

Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem

Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute

pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Shrnutiacute pojmů 11

Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod

Otaacutezky 11

1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo

2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich

přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem

v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem

ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho

hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE

Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu

bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a

vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute

Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety

v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute

spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem

utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku

formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho

dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem

označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho

Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje

na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept

zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho

konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute

prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako

přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet

jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada

je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute

miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech

silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat

některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute

v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute

naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute

Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute

Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute

uživatelů

Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo

byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute

Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute

Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena

Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci

Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

121 Problematickeacute otaacutezky

Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal

nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů

samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo

důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl

dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic

kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech

nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute

kategorizace

Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a

oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv

zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit

motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky

zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden

z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute

(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto

považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele

předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho

dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute

Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně

vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často

považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute

Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute

různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při

překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však

pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli

že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 2: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

2 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Naacutezev Bezpečnostniacute audit a inspekce

Autoři Petr Pokornyacute Radim Striegler

Vydaacuteniacute prvniacute 2013

Počet stran 50

Naacuteklad 50

Studijniacute materiaacutely pro studijniacute obor ltNaacutezev oborugt Fakulta

Jazykovaacute korektura nebyla provedena

Tyto studijniacute materiaacutely vznikly za finančniacute podpory Evropskeacuteho sociaacutelniacuteho fondu

a rozpočtu Českeacute republiky v raacutemci řešeniacute projektu Operačniacuteho programu Vzdělaacutevaacuteniacute

pro konkurenceschopnost

Naacutezev Virtuaacutelniacute vzdělaacutevaacuteniacute v dopravě

Čiacuteslo CZ1072200150462

Realizace Vysokaacute škola baacuteňskaacute ndash Technickaacute univerzita OstravaUniverzita Pardubice

copy Ing Petr Pokornyacute Ing Radim Striegler

copy Vysokaacute škola baacuteňskaacute ndash Technickaacute univerzita Ostrava Univerzita Pardubice Centrum

dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

ISBN lt(bude zajištěno hromadně)gt

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

3 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

POKYNY KE STUDIU

Bezpečnostniacute audit a inspekce

Prerekvizity

Pro studium tohoto předmětu se předpoklaacutedaacute absolvovaacuteniacute předmětu

Pro studium teacuteto opory se předpoklaacutedaacute znalost na uacuterovni absolventa předmětu

Ciacutelem ltpředmětuučebniacute oporygt

Ciacutelem je seznaacutemeniacute se zaacutekladniacutemi pojmy tyacutekajiacuteciacute se bezpečnostniacuteho auditu a inspekce

Pro koho je předmět určen

Modul je zařazen do ltuveďte druh studia např bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacutehogt studia

oboru ltuveďte oborgt studijniacuteho programu ltuveďte studijniacute programgt ale může jej studovat

i zaacutejemce z ktereacutehokoliv jineacuteho oboru pokud splňuje požadovaneacute prerekvizity

Skriptum se děliacute na čaacutesti kapitoly ktereacute odpoviacutedajiacute logickeacutemu děleniacute studovaneacute laacutetky

ale nejsou stejně obsaacutehleacute Předpoklaacutedanaacute doba ke studiu kapitoly se může vyacuterazně lišit proto

jsou velkeacute kapitoly děleny daacutele na čiacuteslovaneacute podkapitoly a těm odpoviacutedaacute niacuteže popsanaacute

struktura

Uacutespěšneacute a přiacutejemneacute studium s tiacutemto učebniacutem textem Vaacutem přejiacute autoři

Petr Pokornyacute a Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

4 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

OBSAH

1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 6

11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute 6

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace 10

121 Problematickeacute otaacutezky 11

122 Shrnutiacute 12

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace 14

131 Vybranaacute opatřeniacute 17

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy 19

141 Historickyacute vyacutevoj 19

142 Současneacute trendy 21

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute 24

2 AUDIT BEZPEČNOSTI 26

21 Obecně 26

22 Historie 26

23 Faacuteze provaacuteděniacute 27

24 Proces provaacuteděniacute 27

25 Potřebneacute podklady 28

251 Projektovaacute dokumentace 28

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality 28

253 Konzultace 28

254 Informace o podobnyacutech projektech 29

255 Kontrolniacute listy 29

26 Procedura provaacuteděniacute 29

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu 30

271 Reakce objednatele 30

28 Auditoři 30

281 Požadavky na auditory 30

282 Pozice auditora 30

283 Auditorskyacute tyacutem 30

284 Zodpovědnost 31

29 Stav v ČR 31

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 34

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

5 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

31 Definice 34

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI 35

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci 35

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce 36

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti 37

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit 37

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data 38

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute 38

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor 38

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce 42

361 Uacutevod 42

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI 42

363 Postup provaacuteděniacute BI 43

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s

vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute

ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se

jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute

dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Čas ke studiu 4 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem

mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem

okoliacutem)

Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi

jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase

Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na

selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost

s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy

Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute

však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech

nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat

Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku

skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute

Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou

staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute

v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute

dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje

dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně

50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata

(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo

jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem

předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost

nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Lidskyacute faktor 93

Infrastruktura

a prostřediacute 34

Vozidlo 13

57

2

64

1

26

3

Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)

Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech

systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute

člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu

nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně

bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem

ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti

Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem

pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti

vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras

bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky

dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho

značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze

zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod

lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd

Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem

Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute

pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Shrnutiacute pojmů 11

Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod

Otaacutezky 11

1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo

2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich

přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem

v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem

ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho

hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE

Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu

bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a

vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute

Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety

v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute

spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem

utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku

formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho

dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem

označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho

Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje

na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept

zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho

konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute

prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako

přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet

jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada

je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute

miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech

silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat

některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute

v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute

naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute

Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute

Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute

uživatelů

Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo

byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute

Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute

Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena

Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci

Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

121 Problematickeacute otaacutezky

Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal

nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů

samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo

důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl

dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic

kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech

nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute

kategorizace

Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a

oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv

zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit

motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky

zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden

z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute

(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto

považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele

předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho

dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute

Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně

vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často

považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute

Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute

různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při

překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však

pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli

že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 3: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

3 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

POKYNY KE STUDIU

Bezpečnostniacute audit a inspekce

Prerekvizity

Pro studium tohoto předmětu se předpoklaacutedaacute absolvovaacuteniacute předmětu

Pro studium teacuteto opory se předpoklaacutedaacute znalost na uacuterovni absolventa předmětu

Ciacutelem ltpředmětuučebniacute oporygt

Ciacutelem je seznaacutemeniacute se zaacutekladniacutemi pojmy tyacutekajiacuteciacute se bezpečnostniacuteho auditu a inspekce

Pro koho je předmět určen

Modul je zařazen do ltuveďte druh studia např bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacutehogt studia

oboru ltuveďte oborgt studijniacuteho programu ltuveďte studijniacute programgt ale může jej studovat

i zaacutejemce z ktereacutehokoliv jineacuteho oboru pokud splňuje požadovaneacute prerekvizity

Skriptum se děliacute na čaacutesti kapitoly ktereacute odpoviacutedajiacute logickeacutemu děleniacute studovaneacute laacutetky

ale nejsou stejně obsaacutehleacute Předpoklaacutedanaacute doba ke studiu kapitoly se může vyacuterazně lišit proto

jsou velkeacute kapitoly děleny daacutele na čiacuteslovaneacute podkapitoly a těm odpoviacutedaacute niacuteže popsanaacute

struktura

Uacutespěšneacute a přiacutejemneacute studium s tiacutemto učebniacutem textem Vaacutem přejiacute autoři

Petr Pokornyacute a Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

4 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

OBSAH

1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 6

11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute 6

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace 10

121 Problematickeacute otaacutezky 11

122 Shrnutiacute 12

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace 14

131 Vybranaacute opatřeniacute 17

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy 19

141 Historickyacute vyacutevoj 19

142 Současneacute trendy 21

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute 24

2 AUDIT BEZPEČNOSTI 26

21 Obecně 26

22 Historie 26

23 Faacuteze provaacuteděniacute 27

24 Proces provaacuteděniacute 27

25 Potřebneacute podklady 28

251 Projektovaacute dokumentace 28

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality 28

253 Konzultace 28

254 Informace o podobnyacutech projektech 29

255 Kontrolniacute listy 29

26 Procedura provaacuteděniacute 29

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu 30

271 Reakce objednatele 30

28 Auditoři 30

281 Požadavky na auditory 30

282 Pozice auditora 30

283 Auditorskyacute tyacutem 30

284 Zodpovědnost 31

29 Stav v ČR 31

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 34

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

5 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

31 Definice 34

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI 35

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci 35

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce 36

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti 37

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit 37

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data 38

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute 38

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor 38

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce 42

361 Uacutevod 42

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI 42

363 Postup provaacuteděniacute BI 43

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s

vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute

ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se

jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute

dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Čas ke studiu 4 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem

mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem

okoliacutem)

Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi

jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase

Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na

selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost

s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy

Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute

však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech

nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat

Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku

skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute

Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou

staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute

v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute

dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje

dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně

50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata

(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo

jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem

předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost

nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Lidskyacute faktor 93

Infrastruktura

a prostřediacute 34

Vozidlo 13

57

2

64

1

26

3

Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)

Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech

systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute

člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu

nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně

bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem

ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti

Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem

pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti

vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras

bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky

dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho

značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze

zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod

lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd

Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem

Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute

pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Shrnutiacute pojmů 11

Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod

Otaacutezky 11

1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo

2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich

přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem

v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem

ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho

hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE

Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu

bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a

vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute

Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety

v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute

spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem

utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku

formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho

dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem

označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho

Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje

na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept

zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho

konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute

prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako

přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet

jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada

je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute

miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech

silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat

některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute

v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute

naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute

Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute

Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute

uživatelů

Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo

byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute

Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute

Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena

Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci

Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

121 Problematickeacute otaacutezky

Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal

nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů

samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo

důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl

dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic

kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech

nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute

kategorizace

Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a

oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv

zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit

motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky

zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden

z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute

(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto

považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele

předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho

dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute

Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně

vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často

považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute

Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute

různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při

překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však

pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli

že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 4: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

4 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

OBSAH

1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 6

11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute 6

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace 10

121 Problematickeacute otaacutezky 11

122 Shrnutiacute 12

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace 14

131 Vybranaacute opatřeniacute 17

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy 19

141 Historickyacute vyacutevoj 19

142 Současneacute trendy 21

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute 24

2 AUDIT BEZPEČNOSTI 26

21 Obecně 26

22 Historie 26

23 Faacuteze provaacuteděniacute 27

24 Proces provaacuteděniacute 27

25 Potřebneacute podklady 28

251 Projektovaacute dokumentace 28

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality 28

253 Konzultace 28

254 Informace o podobnyacutech projektech 29

255 Kontrolniacute listy 29

26 Procedura provaacuteděniacute 29

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu 30

271 Reakce objednatele 30

28 Auditoři 30

281 Požadavky na auditory 30

282 Pozice auditora 30

283 Auditorskyacute tyacutem 30

284 Zodpovědnost 31

29 Stav v ČR 31

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 34

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

5 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

31 Definice 34

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI 35

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci 35

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce 36

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti 37

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit 37

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data 38

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute 38

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor 38

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce 42

361 Uacutevod 42

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI 42

363 Postup provaacuteděniacute BI 43

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s

vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute

ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se

jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute

dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Čas ke studiu 4 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem

mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem

okoliacutem)

Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi

jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase

Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na

selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost

s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy

Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute

však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech

nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat

Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku

skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute

Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou

staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute

v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute

dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje

dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně

50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata

(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo

jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem

předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost

nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Lidskyacute faktor 93

Infrastruktura

a prostřediacute 34

Vozidlo 13

57

2

64

1

26

3

Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)

Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech

systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute

člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu

nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně

bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem

ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti

Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem

pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti

vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras

bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky

dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho

značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze

zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod

lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd

Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem

Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute

pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Shrnutiacute pojmů 11

Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod

Otaacutezky 11

1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo

2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich

přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem

v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem

ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho

hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE

Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu

bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a

vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute

Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety

v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute

spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem

utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku

formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho

dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem

označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho

Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje

na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept

zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho

konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute

prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako

přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet

jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada

je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute

miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech

silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat

některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute

v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute

naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute

Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute

Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute

uživatelů

Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo

byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute

Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute

Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena

Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci

Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

121 Problematickeacute otaacutezky

Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal

nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů

samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo

důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl

dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic

kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech

nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute

kategorizace

Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a

oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv

zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit

motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky

zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden

z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute

(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto

považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele

předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho

dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute

Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně

vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často

považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute

Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute

různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při

překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však

pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli

že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 5: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

5 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

31 Definice 34

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI 35

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci 35

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce 36

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti 37

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit 37

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data 38

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute 38

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor 38

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce 42

361 Uacutevod 42

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI 42

363 Postup provaacuteděniacute BI 43

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s

vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute

ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se

jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute

dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Čas ke studiu 4 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem

mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem

okoliacutem)

Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi

jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase

Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na

selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost

s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy

Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute

však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech

nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat

Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku

skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute

Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou

staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute

v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute

dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje

dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně

50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata

(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo

jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem

předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost

nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Lidskyacute faktor 93

Infrastruktura

a prostřediacute 34

Vozidlo 13

57

2

64

1

26

3

Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)

Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech

systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute

člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu

nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně

bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem

ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti

Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem

pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti

vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras

bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky

dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho

značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze

zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod

lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd

Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem

Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute

pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Shrnutiacute pojmů 11

Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod

Otaacutezky 11

1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo

2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich

přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem

v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem

ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho

hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE

Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu

bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a

vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute

Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety

v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute

spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem

utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku

formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho

dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem

označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho

Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje

na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept

zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho

konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute

prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako

přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet

jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada

je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute

miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech

silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat

některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute

v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute

naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute

Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute

Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute

uživatelů

Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo

byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute

Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute

Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena

Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci

Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

121 Problematickeacute otaacutezky

Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal

nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů

samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo

důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl

dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic

kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech

nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute

kategorizace

Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a

oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv

zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit

motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky

zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden

z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute

(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto

považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele

předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho

dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute

Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně

vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často

považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute

Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute

různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při

překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však

pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli

že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 6: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s

vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute

ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se

jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute

dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Čas ke studiu 4 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem

mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem

okoliacutem)

Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi

jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase

Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na

selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost

s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy

Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute

však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech

nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat

Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku

skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute

Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou

staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute

v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute

dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje

dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně

50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata

(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo

jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem

předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost

nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Lidskyacute faktor 93

Infrastruktura

a prostřediacute 34

Vozidlo 13

57

2

64

1

26

3

Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)

Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech

systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute

člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu

nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně

bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem

ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti

Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem

pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti

vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras

bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky

dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho

značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze

zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod

lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd

Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem

Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute

pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Shrnutiacute pojmů 11

Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod

Otaacutezky 11

1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo

2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich

přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem

v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem

ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho

hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE

Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu

bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a

vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute

Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety

v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute

spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem

utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku

formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho

dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem

označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho

Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje

na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept

zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho

konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute

prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako

přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet

jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada

je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute

miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech

silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat

některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute

v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute

naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute

Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute

Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute

uživatelů

Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo

byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute

Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute

Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena

Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci

Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

121 Problematickeacute otaacutezky

Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal

nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů

samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo

důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl

dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic

kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech

nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute

kategorizace

Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a

oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv

zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit

motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky

zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden

z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute

(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto

považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele

předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho

dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute

Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně

vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často

považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute

Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute

různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při

překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však

pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli

že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 7: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi

jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase

Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na

selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost

s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy

Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute

však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech

nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat

Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku

skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute

Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou

staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute

v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute

dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje

dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně

50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata

(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo

jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem

předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost

nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Lidskyacute faktor 93

Infrastruktura

a prostřediacute 34

Vozidlo 13

57

2

64

1

26

3

Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)

Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech

systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute

člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu

nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně

bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem

ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti

Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem

pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti

vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras

bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky

dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho

značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze

zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod

lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd

Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem

Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute

pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Shrnutiacute pojmů 11

Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod

Otaacutezky 11

1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo

2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich

přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem

v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem

ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho

hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE

Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu

bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a

vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute

Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety

v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute

spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem

utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku

formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho

dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem

označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho

Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje

na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept

zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho

konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute

prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako

přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet

jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada

je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute

miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech

silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat

některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute

v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute

naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute

Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute

Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute

uživatelů

Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo

byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute

Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute

Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena

Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci

Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

121 Problematickeacute otaacutezky

Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal

nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů

samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo

důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl

dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic

kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech

nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute

kategorizace

Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a

oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv

zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit

motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky

zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden

z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute

(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto

považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele

předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho

dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute

Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně

vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často

považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute

Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute

různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při

překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však

pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli

že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 8: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Lidskyacute faktor 93

Infrastruktura

a prostřediacute 34

Vozidlo 13

57

2

64

1

26

3

Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)

Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech

systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute

člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu

nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně

bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem

ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti

Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem

pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti

vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras

bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky

dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho

značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze

zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod

lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd

Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem

Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute

pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Shrnutiacute pojmů 11

Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod

Otaacutezky 11

1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo

2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich

přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem

v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem

ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho

hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE

Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu

bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a

vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute

Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety

v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute

spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem

utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku

formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho

dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem

označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho

Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje

na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept

zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho

konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute

prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako

přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet

jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada

je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute

miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech

silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat

některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute

v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute

naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute

Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute

Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute

uživatelů

Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo

byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute

Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute

Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena

Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci

Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

121 Problematickeacute otaacutezky

Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal

nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů

samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo

důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl

dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic

kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech

nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute

kategorizace

Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a

oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv

zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit

motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky

zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden

z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute

(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto

považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele

předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho

dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute

Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně

vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často

považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute

Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute

různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při

překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však

pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli

že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 9: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Shrnutiacute pojmů 11

Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod

Otaacutezky 11

1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo

2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich

přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem

v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem

ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho

hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE

Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu

bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a

vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute

Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety

v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute

spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem

utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku

formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho

dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem

označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho

Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje

na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept

zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho

konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute

prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako

přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet

jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada

je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute

miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech

silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat

některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute

v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute

naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute

Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute

Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute

uživatelů

Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo

byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute

Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute

Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena

Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci

Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

121 Problematickeacute otaacutezky

Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal

nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů

samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo

důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl

dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic

kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech

nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute

kategorizace

Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a

oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv

zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit

motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky

zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden

z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute

(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto

považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele

předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho

dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute

Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně

vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často

považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute

Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute

různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při

překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však

pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli

že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 10: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem

v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem

ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho

hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE

Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu

bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a

vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute

Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety

v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute

spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem

utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku

formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho

dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem

označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho

Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje

na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept

zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho

konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute

prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako

přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet

jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada

je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute

miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech

silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat

některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute

v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute

naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute

Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute

Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute

uživatelů

Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků

Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo

byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute

Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute

Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena

Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci

Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

121 Problematickeacute otaacutezky

Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal

nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů

samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo

důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl

dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic

kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech

nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute

kategorizace

Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a

oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv

zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit

motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky

zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden

z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute

(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto

považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele

předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho

dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute

Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně

vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často

považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute

Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute

různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při

překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však

pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli

že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 11: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

121 Problematickeacute otaacutezky

Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal

nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů

samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo

důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl

dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic

kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech

nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute

kategorizace

Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a

oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv

zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit

motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky

zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden

z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute

(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu

samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto

považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele

předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho

dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute

Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně

vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často

považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute

Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute

různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při

překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však

pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli

že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 12: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet

v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti

Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute

Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda

uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute

jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto

sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice

může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech

očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute

množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech

nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem

realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute

kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute

neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou

ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve

spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy

Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti

předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak

mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že

nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což

může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost

122 Shrnutiacute

Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute

na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho

okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem

znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za

určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni

zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož

kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 13: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute

chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou

snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo

Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul

do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic

bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute

očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato

definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace

silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě

mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a

srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho

zklidňovaacuteniacuteldquo

Shrnutiacute pojmů 12

Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute

siacutetě očekaacutevaacuteniacute

Otaacutezky 12

3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti

4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace

5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 14: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace

Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje

bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje

vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat

naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už

vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou

je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho

pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute

do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy

bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho

chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku

Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute

Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody

motocyklisty

Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute

bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive

Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute

modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 15: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute

naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute

AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)

kde

RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou

stran silnice

Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu

typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute

Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu

predikčniacuteho modelu

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

1 087

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje

vozovky

Sklon svahu menšiacute jak 14

Promiacutejejiacuteciacute

2 094

Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech

překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje

vozovky

Sklon svahu okolo 14

Promiacutejejiacuteciacute

3 1

Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje

vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Nerovnyacute povrch okoliacute

Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 16: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice

4 107

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu mezi 13 a 14

Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy

stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje

vozovky

Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko

vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku

5 114

Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3

m od kraje vozovky

Sklon svahu okolo 13

Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15

m od okraje vozovky)

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů

do 2 ndash 3 m od vozovky

V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute

6 122

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu cca 12

Žaacutednaacute svodidla

Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od

okraje vozovky

Nepromiacutejejiacuteciacute

7 131

Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m

Sklon svahu 12 a meacuteně

Skalniacute zaacuteřez uacutetes

Žaacutednaacute svodidla

Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou

pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v

přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku

Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o

nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy

vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute

pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 17: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech

dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES

(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute

v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek

Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem

způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech

uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V

mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky

uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či

prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute

překaacutežky

131 Vybranaacute opatřeniacute

Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např

Zmiacuterněniacute sklonu svahů

Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich

sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute

ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se

sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu

by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41

jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu

nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute

vozidlem

Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek

Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je

bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech

možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v

bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky

umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute

takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků

Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou

většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech

zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech

nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute

podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute

Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů

Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech

nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo

vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu

Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute

vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 18: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute

naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět

na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha

naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace

zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute

vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů

Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute

Betonoveacute (New Jersey)

Uacutepravy okrajů vozovky

Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato

opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla

mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute

nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech

Shrnutiacute pojmů 13

Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka

Otaacutezky 13

6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace

7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute

8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 19: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy

14 Zklidňovaacuteniacute dopravy

Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika

zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech

a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi

Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů

dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute

dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech

Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute

teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute

snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu

141 Historickyacute vyacutevoj

Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute

anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban

Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst

dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute

považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v

rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech

na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je

způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech

komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho

managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně

atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však

že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se

tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci

chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy

byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a

winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf

(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora

implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich

utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku

Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 20: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)

Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s

niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala

rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech

komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti

Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf

aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto

uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi

možnostmi uacuteprav

s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute

s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky

atd)

Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute

stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce

1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute

komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph

V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv

Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute

dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy

pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla

proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla

zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo

dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky

tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech

programů zklidňovaacuteniacute dopravy

1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval

lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 21: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na

scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech

k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie

redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo

142 Současneacute trendy

To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho

utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute

uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)

podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům

město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen

aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje

řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich

vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute

a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky

a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute

a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů

Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem

neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě

V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v

jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy

byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v

některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)

dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem

inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy

2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech

stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat

zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně

nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 22: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena

v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute

veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute

komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je

idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem

prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně

řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor

Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor

je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho

architektonickou kvalitu3

Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)

Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute

kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město

kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou

koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města

stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby

umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy

koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např

omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)

Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute

vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem

zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky

3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně

zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 23: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a

doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace

- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008

- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech

V Projekt Ostrava 2005

- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005

- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech

Roadconsult 2000

- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000

- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001

- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006

- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010

- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002

- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007

Shrnutiacute pojmů 14

Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute

zklidňovaacuteniacute

Otaacutezky 14

9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy

10 Co to je woonerf

11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 24: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech

komunikaciacute

15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi

1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba

2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz

3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy

4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků

5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy

Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů

jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku

dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se

v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin

Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace

objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje

ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit

staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav

Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury

V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a

3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce

Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi

plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 25: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly

rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace

provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem

identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute

dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute

alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj

Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci

většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se

o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit

Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody

sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o

normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu

Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest

s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech

spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute

naacutestroj

Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody

multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku

dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj

Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek

tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se

zejmeacutena o tyto publikace

- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012

(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)

- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001

Shrnutiacute pojmů 15

Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti

celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza

proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje

Otaacutezky 15

12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi

13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 26: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

2 AUDIT BEZPEČNOSTI

Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit

bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)

Čas ke studiu 2 hodiny

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni

Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy

Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti

21 Obecně

Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech

předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech

komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute

rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů

Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti

Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v

procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde

často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute

představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)

Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC

bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute

a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost

dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo

22 Historie

Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech

armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech

železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny

v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na

pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute

lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech

komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku

Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways

and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 27: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno

v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute

staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech

komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute

na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce

1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do

některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute

specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha

zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA

Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti

pozemniacutech komunikaciacute

23 Faacuteze provaacuteděniacute

Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu

dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech

Faacuteze 1 Studie

Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh

Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)

Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz

Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi

miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet

provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby

Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu

z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute

možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute

vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute

24 Proces provaacuteděniacute

Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu

Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat

projekt

Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu

Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu

zpracovaneacuteho projektantem

Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora

zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes

objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute

audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality

Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly

při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 28: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou

formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom

zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel

Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu

budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute

piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute

projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě

o provedeniacute auditu

25 Potřebneacute podklady

251 Projektovaacute dokumentace

Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu

Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace

nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn

a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu

Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute

dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit

křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2

až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je

předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi

rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci

problematickyacutech miacutest

252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality

U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech

nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce

nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a

prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva

členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech

Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny

(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute

dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou

automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute

prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace

253 Konzultace

Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu

v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute

signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu

přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 29: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute

konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem

254 Informace o podobnyacutech projektech

Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly

realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako

auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je

možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute

zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech

komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)

představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě

na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute

255 Kontrolniacute listy

Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by

mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute

sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute

pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat

potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat

v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute

auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou

pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute

kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a

různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku

Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů

Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit

Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru

Zkušenosti z pilotniacutech auditů

Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech

26 Procedura provaacuteděniacute

Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce

rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute

Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by

měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute

podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do

pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem

vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech

budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může

stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)

nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 30: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu

V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho

auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich

odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute

aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně

rozčleněna

271 Reakce objednatele

Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a

zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je

přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou

formaacutelniacute podobu

28 Auditoři

281 Požadavky na auditory

Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze

řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech

staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute

požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat

relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho

školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s

aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru

282 Pozice auditora

Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho

projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a

neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute

V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace

Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale

neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute

Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora

Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem

Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor

by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu

283 Auditorskyacute tyacutem

Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute

auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute

přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen

tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 31: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

284 Zodpovědnost

Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute

přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz

takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za

možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese

osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute

okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta

Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)

nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute

otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece

Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela

roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute

pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může

obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti

29 Stav v ČR

Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech

komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro

stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak

neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb

pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika

[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace

2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je

systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku

dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a

kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a

předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo

Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten

zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute

žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute

komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech

komunikaciacute Auditu podleacutehaacute

Naacutevrh dokumentace zaacuteměru

Naacutevrh projektoveacute dokumentace

Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz

Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas

Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis

předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem

užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute

stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 32: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů

kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute

vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět

pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997

a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna

na obraacutezku 21

Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute

Shrnutiacute pojmů

Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura

provaacuteděniacute

Otaacutezky

14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu

15 Uveďte obecnou definici a princip auditu

16 Shrňte stručně historii auditu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 33: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly

17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute

18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu

19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit

20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy

21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality

22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora

23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 34: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute

Čas ke studiu 5 hodin

Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět

Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici

Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona

Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI

Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti

Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI

Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI

Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI

Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality

Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI

Využiacutevat kontrolniacute listy

Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku

Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce

31 Definice

Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute

bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech

komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce

pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech

komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi

odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace

nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku

zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute

nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute

BI

je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na

zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)

4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle

sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 35: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho

inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech

komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute

jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace

jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod

z pohledu pozemniacutech komunikaciacute

neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti

představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod

32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI

Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou

osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let

Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se

provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute

Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče

vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu

BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je

stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky

33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci

Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech

faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute

naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem

vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute

činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz

kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech

pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu

silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v

tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute

siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje

vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky

Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute

a lokalizace nehod)

Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun

rizika)

Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute

siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)

5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet

Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či

inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 36: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech

Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti

silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute

nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute

preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI

34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce

Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech

nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute

nehodovosti

Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na

redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech

opatřeniacute)

Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)

Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute

redukce

nehodovosti ()

Odstraněniacute překaacutežek v

rozhledu

Všechny nehody 0-5

Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25

Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40

Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50

Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10

Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75

Vyznačeniacute nebezpečnyacutech

oblouků

Vyjetiacute mimo vozovku v

oblouku

0-35

Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10

Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook

of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem

opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute

pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena

Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s

vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj

odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě

provedeniacute BI

Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je

zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech

opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry

australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto

studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute

jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 37: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti

351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se

provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute

dopravniacutech staveb

BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute

vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence

dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu

nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor

bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o

bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2

Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově

přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit

projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou

bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve

vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech

doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute

je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest

U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech

komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla

auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se

zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně

financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace

opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti

nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity

Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA

Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK

Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute

Sběr dat z PK a jejiacute kontrola

Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce

Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute

(zdroj PIARC 2004)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 38: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data

Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech

komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute

znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti

neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu

těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat

Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme

a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je

naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute

dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento

přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)

Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute

lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je

identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute

mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat

jako proaktivniacute

Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či

vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI

Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech

komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat

Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na

lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI

požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy

nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na

lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se

při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute

bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod

353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute

BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute

pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute

značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a

jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti

s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute

354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor

Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute

naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu

V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho

psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a

vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin

nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 39: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky

na řiacutezeniacute

Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost

Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute

množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i

vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada

apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo

uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute

informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute

dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute

naacuteroky

Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute

řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem

prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi

množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute

Vniacutemaacuteniacute

Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto

informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič

nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute

Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat

uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace

Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute

iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo

směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů

jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute

nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se

řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)

Zaacutetěž

Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy

dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen

velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute

informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres

řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez

připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod

přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute

přednost) atd

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 40: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je

nutno daacutet přednost vozidlům na silnici

Volba rychlosti

Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha

faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute

provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute

rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost

řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute

vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod

Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je

vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po

stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem

vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska

bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem

vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě

vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo

objektů

Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv

šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy

parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem

teacutematem ndash tzv accident prediction models)

Vliv zeleně na volbu rychlosti

Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou

vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči

pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena

v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je

možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 41: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost

Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute

Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat

pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute

literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou

roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na

širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti

Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je

určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech

vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute

benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad

ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v

extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 42: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky

jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u

silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech

křižovatek

Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka

vozovky v intravilaacutenu

36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce

361 Uacutevod

Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho

bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute

stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď

celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI

a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků

podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout

sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute

termiacuteny

362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI

Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech

dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik

pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v

různyacutech dobaacutech

Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti

Čas BI

Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se

auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na

to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute

komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 43: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

Specifickeacute okolnosti

Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků

provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti

Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v

bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech

Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky

BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např

viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za

různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute

Sezoacutenniacute změny

Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň

a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute

může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute

zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod

Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce

v noci (zdroj BRRC)

Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech

podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)

363 Postup provaacuteděniacute BI

Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků

o přiacuteprava

o prohliacutedka lokality

o zpraacuteva o provedeniacute BI

Přiacuteprava

Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute

pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace

prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda

převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 44: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod

Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky

komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem

křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd

V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už

formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy

technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co

nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech

komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam

Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda

identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI

Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest

Lokalizace pomociacute GPS

Staničeniacute komunikace

Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle

Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese

Použitiacute videozaacuteznamu

Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici

přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute

metody

Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho

uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro

budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů

je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech

bezpečnostniacutech rizik

V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute

směrovyacute průzkum

analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu

dopravniacute konflikty

rychlost

rozhledoveacute poměry

analyacuteza nehodovosti

doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute

Prohliacutedka lokality

Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů

bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 45: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a

to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem

Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je

v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na

miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za

světla i za sniacuteženeacute viditelnosti

Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet

označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz

technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute

uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců

Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace

přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti

1 Okoliacute pozemniacute komunikace

skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie

zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)

u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel

komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)

je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy

zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky

jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod

2 Dopravniacute situace

Auditoři bezpečnosti pozorujiacute

dopravu

skladbu dopravniacuteho proudu

potenciaacutelniacute kolize

3 Nedostatky pozemniacute komunikace

BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by

mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez

znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky

Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy

Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena

při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů

bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute

bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute

lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech

pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 46: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho

miacutesta

Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace

Zpraacuteva o provedeniacute BI

Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně

představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy

V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce

komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během

přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI

V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a

jejich zhodnoceniacute

Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi

uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 47: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor

bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti

spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň

identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně

rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba

Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika

Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika

V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci

identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute

typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech

opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute

investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute

Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to

zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat

odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů

jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček

aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich

implementace

Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace

fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute

inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute

Shrnutiacute pojmů

Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality

zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy

Otaacutezky

32 K čemu sloužiacute BI

33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je

povinnost ji provaacutedět

34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 48: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod

36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA

37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES

38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor

vzniku dopravniacutech nehod

39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute

40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI

41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI

42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI

43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality

44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti

45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute

46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy

Dalšiacute zdroje

STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009

ISBN978-80-86502-87-8

ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome

2006

CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -

Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005

CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke

staženiacute httpwwwcedrfr

COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique

curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011

ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI

Report 850 TOI 2006

FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft

fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007

PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003

PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft

document from the Technical Committee Road safety 2007

SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu

Page 49: Studijní opory pro modul M12 - Bezpečnostní audit a inspekce - autoři Petr Pokorný, Radim Striegler

VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi

49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly

STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006

TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC

Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)

POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel

možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2

POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6

č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890

POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute

obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507

STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute

zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-

307 ISSN 0322-7154

POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec

2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507

POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute

v extravilaacutenu CDV 2012

Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech

straacutenkaacutech projektu


Recommended