Date post: | 13-Mar-2016 |
Category: |
Documents |
Upload: | centrum-dopravniho-vyzkumu |
View: | 217 times |
Download: | 2 times |
BEZPEČNOSTNIacute AUDIT A INSPEKCE
Ing Petr Pokornyacute
Ing Radim Striegler
Brno 2013
Tyto studijniacute materiaacutely vznikly za finančniacute podpory Evropskeacuteho sociaacutelniacuteho fondu
a rozpočtu Českeacute republiky v raacutemci řešeniacute projektu OP VK CZ1072200150462
bdquoVirtuaacutelniacute vzdělaacutevaacuteniacute v dopravěldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
2 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Naacutezev Bezpečnostniacute audit a inspekce
Autoři Petr Pokornyacute Radim Striegler
Vydaacuteniacute prvniacute 2013
Počet stran 50
Naacuteklad 50
Studijniacute materiaacutely pro studijniacute obor ltNaacutezev oborugt Fakulta
Jazykovaacute korektura nebyla provedena
Tyto studijniacute materiaacutely vznikly za finančniacute podpory Evropskeacuteho sociaacutelniacuteho fondu
a rozpočtu Českeacute republiky v raacutemci řešeniacute projektu Operačniacuteho programu Vzdělaacutevaacuteniacute
pro konkurenceschopnost
Naacutezev Virtuaacutelniacute vzdělaacutevaacuteniacute v dopravě
Čiacuteslo CZ1072200150462
Realizace Vysokaacute škola baacuteňskaacute ndash Technickaacute univerzita OstravaUniverzita Pardubice
copy Ing Petr Pokornyacute Ing Radim Striegler
copy Vysokaacute škola baacuteňskaacute ndash Technickaacute univerzita Ostrava Univerzita Pardubice Centrum
dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
ISBN lt(bude zajištěno hromadně)gt
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
3 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
POKYNY KE STUDIU
Bezpečnostniacute audit a inspekce
Prerekvizity
Pro studium tohoto předmětu se předpoklaacutedaacute absolvovaacuteniacute předmětu
Pro studium teacuteto opory se předpoklaacutedaacute znalost na uacuterovni absolventa předmětu
Ciacutelem ltpředmětuučebniacute oporygt
Ciacutelem je seznaacutemeniacute se zaacutekladniacutemi pojmy tyacutekajiacuteciacute se bezpečnostniacuteho auditu a inspekce
Pro koho je předmět určen
Modul je zařazen do ltuveďte druh studia např bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacutehogt studia
oboru ltuveďte oborgt studijniacuteho programu ltuveďte studijniacute programgt ale může jej studovat
i zaacutejemce z ktereacutehokoliv jineacuteho oboru pokud splňuje požadovaneacute prerekvizity
Skriptum se děliacute na čaacutesti kapitoly ktereacute odpoviacutedajiacute logickeacutemu děleniacute studovaneacute laacutetky
ale nejsou stejně obsaacutehleacute Předpoklaacutedanaacute doba ke studiu kapitoly se může vyacuterazně lišit proto
jsou velkeacute kapitoly děleny daacutele na čiacuteslovaneacute podkapitoly a těm odpoviacutedaacute niacuteže popsanaacute
struktura
Uacutespěšneacute a přiacutejemneacute studium s tiacutemto učebniacutem textem Vaacutem přejiacute autoři
Petr Pokornyacute a Radim Striegler
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
4 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
OBSAH
1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 6
11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute 6
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace 10
121 Problematickeacute otaacutezky 11
122 Shrnutiacute 12
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace 14
131 Vybranaacute opatřeniacute 17
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy 19
141 Historickyacute vyacutevoj 19
142 Současneacute trendy 21
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute 24
2 AUDIT BEZPEČNOSTI 26
21 Obecně 26
22 Historie 26
23 Faacuteze provaacuteděniacute 27
24 Proces provaacuteděniacute 27
25 Potřebneacute podklady 28
251 Projektovaacute dokumentace 28
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality 28
253 Konzultace 28
254 Informace o podobnyacutech projektech 29
255 Kontrolniacute listy 29
26 Procedura provaacuteděniacute 29
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu 30
271 Reakce objednatele 30
28 Auditoři 30
281 Požadavky na auditory 30
282 Pozice auditora 30
283 Auditorskyacute tyacutem 30
284 Zodpovědnost 31
29 Stav v ČR 31
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 34
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
5 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
31 Definice 34
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI 35
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci 35
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce 36
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti 37
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit 37
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data 38
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute 38
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor 38
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce 42
361 Uacutevod 42
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI 42
363 Postup provaacuteděniacute BI 43
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s
vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute
ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se
jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute
dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Čas ke studiu 4 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem
mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem
okoliacutem)
Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi
jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase
Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na
selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost
s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy
Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute
však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech
nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat
Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku
skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute
Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou
staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute
v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute
dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje
dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně
50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata
(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo
jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem
předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost
nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Lidskyacute faktor 93
Infrastruktura
a prostřediacute 34
Vozidlo 13
57
2
64
1
26
3
Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)
Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech
systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute
člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu
nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně
bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem
ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti
Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem
pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti
vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras
bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky
dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho
značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze
zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod
lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd
Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem
Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute
pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Shrnutiacute pojmů 11
Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod
Otaacutezky 11
1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo
2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich
přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem
v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem
ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho
hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE
Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu
bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a
vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute
Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety
v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute
spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem
utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku
formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho
dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem
označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho
Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje
na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept
zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho
konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute
prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako
přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet
jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada
je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute
miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech
silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat
některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute
v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute
naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute
Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute
Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute
uživatelů
Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo
byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute
Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute
Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena
Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci
Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
121 Problematickeacute otaacutezky
Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal
nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů
samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo
důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl
dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic
kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech
nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute
kategorizace
Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a
oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv
zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit
motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky
zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden
z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute
(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto
považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele
předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho
dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute
Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně
vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často
považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute
Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute
různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při
překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však
pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli
že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
2 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Naacutezev Bezpečnostniacute audit a inspekce
Autoři Petr Pokornyacute Radim Striegler
Vydaacuteniacute prvniacute 2013
Počet stran 50
Naacuteklad 50
Studijniacute materiaacutely pro studijniacute obor ltNaacutezev oborugt Fakulta
Jazykovaacute korektura nebyla provedena
Tyto studijniacute materiaacutely vznikly za finančniacute podpory Evropskeacuteho sociaacutelniacuteho fondu
a rozpočtu Českeacute republiky v raacutemci řešeniacute projektu Operačniacuteho programu Vzdělaacutevaacuteniacute
pro konkurenceschopnost
Naacutezev Virtuaacutelniacute vzdělaacutevaacuteniacute v dopravě
Čiacuteslo CZ1072200150462
Realizace Vysokaacute škola baacuteňskaacute ndash Technickaacute univerzita OstravaUniverzita Pardubice
copy Ing Petr Pokornyacute Ing Radim Striegler
copy Vysokaacute škola baacuteňskaacute ndash Technickaacute univerzita Ostrava Univerzita Pardubice Centrum
dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
ISBN lt(bude zajištěno hromadně)gt
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
3 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
POKYNY KE STUDIU
Bezpečnostniacute audit a inspekce
Prerekvizity
Pro studium tohoto předmětu se předpoklaacutedaacute absolvovaacuteniacute předmětu
Pro studium teacuteto opory se předpoklaacutedaacute znalost na uacuterovni absolventa předmětu
Ciacutelem ltpředmětuučebniacute oporygt
Ciacutelem je seznaacutemeniacute se zaacutekladniacutemi pojmy tyacutekajiacuteciacute se bezpečnostniacuteho auditu a inspekce
Pro koho je předmět určen
Modul je zařazen do ltuveďte druh studia např bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacutehogt studia
oboru ltuveďte oborgt studijniacuteho programu ltuveďte studijniacute programgt ale může jej studovat
i zaacutejemce z ktereacutehokoliv jineacuteho oboru pokud splňuje požadovaneacute prerekvizity
Skriptum se děliacute na čaacutesti kapitoly ktereacute odpoviacutedajiacute logickeacutemu děleniacute studovaneacute laacutetky
ale nejsou stejně obsaacutehleacute Předpoklaacutedanaacute doba ke studiu kapitoly se může vyacuterazně lišit proto
jsou velkeacute kapitoly děleny daacutele na čiacuteslovaneacute podkapitoly a těm odpoviacutedaacute niacuteže popsanaacute
struktura
Uacutespěšneacute a přiacutejemneacute studium s tiacutemto učebniacutem textem Vaacutem přejiacute autoři
Petr Pokornyacute a Radim Striegler
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
4 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
OBSAH
1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 6
11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute 6
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace 10
121 Problematickeacute otaacutezky 11
122 Shrnutiacute 12
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace 14
131 Vybranaacute opatřeniacute 17
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy 19
141 Historickyacute vyacutevoj 19
142 Současneacute trendy 21
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute 24
2 AUDIT BEZPEČNOSTI 26
21 Obecně 26
22 Historie 26
23 Faacuteze provaacuteděniacute 27
24 Proces provaacuteděniacute 27
25 Potřebneacute podklady 28
251 Projektovaacute dokumentace 28
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality 28
253 Konzultace 28
254 Informace o podobnyacutech projektech 29
255 Kontrolniacute listy 29
26 Procedura provaacuteděniacute 29
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu 30
271 Reakce objednatele 30
28 Auditoři 30
281 Požadavky na auditory 30
282 Pozice auditora 30
283 Auditorskyacute tyacutem 30
284 Zodpovědnost 31
29 Stav v ČR 31
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 34
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
5 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
31 Definice 34
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI 35
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci 35
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce 36
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti 37
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit 37
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data 38
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute 38
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor 38
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce 42
361 Uacutevod 42
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI 42
363 Postup provaacuteděniacute BI 43
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s
vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute
ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se
jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute
dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Čas ke studiu 4 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem
mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem
okoliacutem)
Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi
jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase
Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na
selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost
s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy
Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute
však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech
nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat
Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku
skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute
Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou
staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute
v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute
dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje
dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně
50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata
(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo
jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem
předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost
nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Lidskyacute faktor 93
Infrastruktura
a prostřediacute 34
Vozidlo 13
57
2
64
1
26
3
Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)
Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech
systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute
člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu
nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně
bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem
ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti
Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem
pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti
vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras
bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky
dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho
značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze
zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod
lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd
Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem
Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute
pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Shrnutiacute pojmů 11
Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod
Otaacutezky 11
1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo
2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich
přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem
v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem
ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho
hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE
Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu
bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a
vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute
Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety
v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute
spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem
utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku
formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho
dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem
označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho
Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje
na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept
zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho
konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute
prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako
přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet
jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada
je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute
miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech
silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat
některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute
v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute
naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute
Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute
Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute
uživatelů
Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo
byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute
Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute
Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena
Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci
Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
121 Problematickeacute otaacutezky
Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal
nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů
samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo
důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl
dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic
kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech
nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute
kategorizace
Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a
oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv
zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit
motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky
zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden
z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute
(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto
považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele
předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho
dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute
Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně
vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často
považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute
Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute
různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při
překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však
pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli
že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
3 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
POKYNY KE STUDIU
Bezpečnostniacute audit a inspekce
Prerekvizity
Pro studium tohoto předmětu se předpoklaacutedaacute absolvovaacuteniacute předmětu
Pro studium teacuteto opory se předpoklaacutedaacute znalost na uacuterovni absolventa předmětu
Ciacutelem ltpředmětuučebniacute oporygt
Ciacutelem je seznaacutemeniacute se zaacutekladniacutemi pojmy tyacutekajiacuteciacute se bezpečnostniacuteho auditu a inspekce
Pro koho je předmět určen
Modul je zařazen do ltuveďte druh studia např bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacutehogt studia
oboru ltuveďte oborgt studijniacuteho programu ltuveďte studijniacute programgt ale může jej studovat
i zaacutejemce z ktereacutehokoliv jineacuteho oboru pokud splňuje požadovaneacute prerekvizity
Skriptum se děliacute na čaacutesti kapitoly ktereacute odpoviacutedajiacute logickeacutemu děleniacute studovaneacute laacutetky
ale nejsou stejně obsaacutehleacute Předpoklaacutedanaacute doba ke studiu kapitoly se může vyacuterazně lišit proto
jsou velkeacute kapitoly děleny daacutele na čiacuteslovaneacute podkapitoly a těm odpoviacutedaacute niacuteže popsanaacute
struktura
Uacutespěšneacute a přiacutejemneacute studium s tiacutemto učebniacutem textem Vaacutem přejiacute autoři
Petr Pokornyacute a Radim Striegler
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
4 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
OBSAH
1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 6
11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute 6
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace 10
121 Problematickeacute otaacutezky 11
122 Shrnutiacute 12
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace 14
131 Vybranaacute opatřeniacute 17
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy 19
141 Historickyacute vyacutevoj 19
142 Současneacute trendy 21
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute 24
2 AUDIT BEZPEČNOSTI 26
21 Obecně 26
22 Historie 26
23 Faacuteze provaacuteděniacute 27
24 Proces provaacuteděniacute 27
25 Potřebneacute podklady 28
251 Projektovaacute dokumentace 28
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality 28
253 Konzultace 28
254 Informace o podobnyacutech projektech 29
255 Kontrolniacute listy 29
26 Procedura provaacuteděniacute 29
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu 30
271 Reakce objednatele 30
28 Auditoři 30
281 Požadavky na auditory 30
282 Pozice auditora 30
283 Auditorskyacute tyacutem 30
284 Zodpovědnost 31
29 Stav v ČR 31
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 34
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
5 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
31 Definice 34
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI 35
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci 35
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce 36
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti 37
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit 37
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data 38
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute 38
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor 38
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce 42
361 Uacutevod 42
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI 42
363 Postup provaacuteděniacute BI 43
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s
vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute
ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se
jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute
dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Čas ke studiu 4 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem
mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem
okoliacutem)
Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi
jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase
Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na
selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost
s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy
Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute
však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech
nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat
Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku
skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute
Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou
staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute
v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute
dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje
dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně
50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata
(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo
jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem
předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost
nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Lidskyacute faktor 93
Infrastruktura
a prostřediacute 34
Vozidlo 13
57
2
64
1
26
3
Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)
Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech
systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute
člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu
nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně
bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem
ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti
Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem
pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti
vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras
bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky
dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho
značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze
zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod
lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd
Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem
Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute
pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Shrnutiacute pojmů 11
Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod
Otaacutezky 11
1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo
2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich
přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem
v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem
ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho
hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE
Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu
bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a
vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute
Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety
v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute
spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem
utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku
formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho
dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem
označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho
Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje
na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept
zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho
konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute
prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako
přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet
jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada
je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute
miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech
silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat
některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute
v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute
naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute
Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute
Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute
uživatelů
Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo
byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute
Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute
Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena
Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci
Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
121 Problematickeacute otaacutezky
Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal
nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů
samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo
důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl
dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic
kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech
nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute
kategorizace
Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a
oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv
zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit
motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky
zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden
z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute
(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto
považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele
předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho
dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute
Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně
vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často
považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute
Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute
různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při
překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však
pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli
že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
4 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
OBSAH
1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 6
11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute 6
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace 10
121 Problematickeacute otaacutezky 11
122 Shrnutiacute 12
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace 14
131 Vybranaacute opatřeniacute 17
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy 19
141 Historickyacute vyacutevoj 19
142 Současneacute trendy 21
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute 24
2 AUDIT BEZPEČNOSTI 26
21 Obecně 26
22 Historie 26
23 Faacuteze provaacuteděniacute 27
24 Proces provaacuteděniacute 27
25 Potřebneacute podklady 28
251 Projektovaacute dokumentace 28
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality 28
253 Konzultace 28
254 Informace o podobnyacutech projektech 29
255 Kontrolniacute listy 29
26 Procedura provaacuteděniacute 29
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu 30
271 Reakce objednatele 30
28 Auditoři 30
281 Požadavky na auditory 30
282 Pozice auditora 30
283 Auditorskyacute tyacutem 30
284 Zodpovědnost 31
29 Stav v ČR 31
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute 34
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
5 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
31 Definice 34
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI 35
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci 35
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce 36
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti 37
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit 37
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data 38
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute 38
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor 38
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce 42
361 Uacutevod 42
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI 42
363 Postup provaacuteděniacute BI 43
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s
vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute
ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se
jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute
dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Čas ke studiu 4 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem
mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem
okoliacutem)
Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi
jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase
Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na
selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost
s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy
Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute
však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech
nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat
Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku
skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute
Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou
staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute
v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute
dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje
dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně
50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata
(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo
jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem
předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost
nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Lidskyacute faktor 93
Infrastruktura
a prostřediacute 34
Vozidlo 13
57
2
64
1
26
3
Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)
Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech
systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute
člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu
nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně
bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem
ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti
Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem
pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti
vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras
bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky
dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho
značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze
zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod
lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd
Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem
Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute
pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Shrnutiacute pojmů 11
Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod
Otaacutezky 11
1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo
2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich
přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem
v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem
ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho
hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE
Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu
bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a
vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute
Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety
v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute
spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem
utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku
formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho
dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem
označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho
Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje
na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept
zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho
konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute
prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako
přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet
jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada
je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute
miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech
silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat
některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute
v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute
naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute
Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute
Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute
uživatelů
Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo
byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute
Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute
Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena
Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci
Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
121 Problematickeacute otaacutezky
Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal
nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů
samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo
důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl
dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic
kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech
nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute
kategorizace
Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a
oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv
zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit
motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky
zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden
z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute
(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto
považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele
předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho
dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute
Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně
vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často
považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute
Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute
různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při
překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však
pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli
že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
5 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
31 Definice 34
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI 35
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci 35
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce 36
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti 37
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit 37
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data 38
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute 38
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor 38
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce 42
361 Uacutevod 42
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI 42
363 Postup provaacuteděniacute BI 43
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s
vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute
ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se
jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute
dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Čas ke studiu 4 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem
mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem
okoliacutem)
Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi
jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase
Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na
selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost
s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy
Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute
však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech
nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat
Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku
skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute
Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou
staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute
v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute
dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje
dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně
50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata
(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo
jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem
předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost
nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Lidskyacute faktor 93
Infrastruktura
a prostřediacute 34
Vozidlo 13
57
2
64
1
26
3
Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)
Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech
systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute
člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu
nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně
bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem
ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti
Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem
pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti
vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras
bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky
dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho
značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze
zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod
lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd
Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem
Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute
pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Shrnutiacute pojmů 11
Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod
Otaacutezky 11
1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo
2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich
přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem
v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem
ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho
hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE
Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu
bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a
vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute
Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety
v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute
spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem
utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku
formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho
dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem
označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho
Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje
na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept
zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho
konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute
prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako
přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet
jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada
je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute
miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech
silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat
některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute
v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute
naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute
Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute
Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute
uživatelů
Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo
byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute
Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute
Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena
Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci
Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
121 Problematickeacute otaacutezky
Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal
nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů
samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo
důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl
dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic
kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech
nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute
kategorizace
Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a
oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv
zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit
motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky
zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden
z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute
(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto
považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele
předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho
dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute
Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně
vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často
považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute
Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute
různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při
překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však
pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli
že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
6 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
1 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Tato kapitola představuje principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute společně s
vybranyacutemi moderniacutemi koncepty utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute jejichž dodržovaacuteniacute přispiacutevaacute
ke zvyacutešeniacute bezpečnostniacute uacuterovně a udržitelnosti celeacuteho dopravniacuteho systeacutemu Konkreacutetně se
jednaacute o problematiku samovysvětlujiacuteciacutech a promiacutejejiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacute zklidňovaacuteniacute
dopravy a naacutestrojů pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Čas ke studiu 4 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
11 Principy bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Na dopravu je nutneacute nahliacutežet jako na otevřenyacute systeacutem ve ktereacutem dochaacuteziacute k interakciacutem
mezi vozidly řidiči (a ostatniacutemi uacutečastniacuteky provozu) a infrastrukturou (a jejiacutem bezprostředniacutem
okoliacutem)
Obraacutezek 11 ndash Systeacutemovyacute naacutehled na dopravniacute systeacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi
jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase
Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na
selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost
s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy
Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute
však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech
nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat
Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku
skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute
Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou
staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute
v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute
dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje
dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně
50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata
(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo
jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem
předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost
nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Lidskyacute faktor 93
Infrastruktura
a prostřediacute 34
Vozidlo 13
57
2
64
1
26
3
Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)
Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech
systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute
člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu
nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně
bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem
ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti
Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem
pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti
vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras
bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky
dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho
značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze
zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod
lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd
Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem
Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute
pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Shrnutiacute pojmů 11
Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod
Otaacutezky 11
1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo
2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich
přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem
v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem
ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho
hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE
Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu
bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a
vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute
Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety
v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute
spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem
utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku
formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho
dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem
označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho
Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje
na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept
zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho
konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute
prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako
přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet
jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada
je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute
miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech
silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat
některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute
v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute
naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute
Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute
Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute
uživatelů
Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo
byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute
Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute
Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena
Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci
Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
121 Problematickeacute otaacutezky
Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal
nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů
samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo
důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl
dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic
kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech
nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute
kategorizace
Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a
oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv
zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit
motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky
zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden
z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute
(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto
považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele
předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho
dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute
Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně
vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často
považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute
Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute
různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při
překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však
pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli
že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
7 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Bezpečnost představuje jednu z vlastnostiacute systeacutemu kteraacute je generovaacutena interakciacute mezi
jednotlivyacutemi komponenty systeacutemu v průběhu změny stavu tohoto systeacutemu v čase
Na dopravniacute nehody je možneacute nahliacutežet spiacuteše jako na důsledek selhaacuteniacute celeacuteho systeacutemu než na
selhaacuteniacute jednotliveacuteho komponentu Dopravniacute nehoda představuje nahodilou udaacutelost
s mnohočetnyacutemi přiacutečinami ktereacute mohou byacutet jak deterministickeacute tak stochastickeacute povahy
Jsme staacutele daleko od pochopeniacute toho jak kdy kde a proč se dopravniacute nehody staacutevajiacute Existujiacute
však k dispozici naacutestroje ktereacute umožňujiacute riziko vzniku dopravniacutech koliziacute nebo dopravniacutech
nehod popřiacutepadě naacutesledky dopravniacutech nehod snižovat
Obraacutezek 12 ndash Systeacutemovyacute přiacutestup ndash scheacutematickaacute ukaacutezka dopravniacute nehody jako vyacutesledku
skrytyacutech chyb a nebezpečneacuteho jednaacuteniacute
Lidskyacute prvek hraje roli teacuteměř ve všech dopravniacutech nehodaacutech a chyby v řiacutezeniacute jsou
staacutele jedniacutem z nejdůležitějšiacutech faktorů vzniku dopravniacutech nehod Uacutečastniacuteci provozu chybujiacute
v uacutesudku snadno se nechajiacute vyrušit a rozptyacutelit vykazujiacute psychologickaacute a fyzickaacute omezeniacute
dokonce vědomě porušujiacute předpisy a vyhledaacutevajiacute a podstupujiacute riziko Mnoho studiiacute dokazuje
dominantniacute roli lidskeacuteho činitele u vzniku viacutece jak 90 všech dopravniacutech nehod a přibližně
50 všech nehod je připisovaacuteno pouze lidskeacutemu činiteli Nejcitovanějšiacute je studie Treata
(Treat et al 1979) kteraacute je i přes dobu sveacuteho zpracovaacuteniacute staacutele relevantniacute Tato studie mimo
jineacute uvaacutediacute že přibližně polovině dopravniacutech nehod souvisejiacuteciacutech s lidskyacutem chybovaacuteniacutem
předchaacutezely chyby v uacutesudku a rozhodovaacuteniacute Faktory jako překročeniacute rychlosti nepozornost
nebo nespraacutevnyacute způsob jiacutezdy vyacuterazně převažujiacute ostatniacute přiacutečiny vzniku nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Lidskyacute faktor 93
Infrastruktura
a prostřediacute 34
Vozidlo 13
57
2
64
1
26
3
Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)
Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech
systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute
člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu
nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně
bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem
ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti
Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem
pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti
vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras
bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky
dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho
značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze
zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod
lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd
Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem
Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute
pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Shrnutiacute pojmů 11
Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod
Otaacutezky 11
1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo
2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich
přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem
v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem
ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho
hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE
Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu
bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a
vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute
Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety
v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute
spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem
utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku
formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho
dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem
označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho
Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje
na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept
zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho
konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute
prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako
přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet
jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada
je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute
miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech
silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat
některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute
v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute
naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute
Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute
Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute
uživatelů
Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo
byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute
Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute
Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena
Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci
Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
121 Problematickeacute otaacutezky
Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal
nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů
samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo
důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl
dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic
kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech
nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute
kategorizace
Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a
oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv
zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit
motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky
zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden
z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute
(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto
považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele
předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho
dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute
Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně
vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často
považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute
Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute
různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při
překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však
pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli
že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
8 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Lidskyacute faktor 93
Infrastruktura
a prostřediacute 34
Vozidlo 13
57
2
64
1
26
3
Obraacutezek 13 ndash Spolupůsobiacuteciacute faktory vzniku nehod (Treat et al 1979)
Je tedy logickeacute že moderniacute koncepty řešeniacute bezpečnosti a utvaacuteřeniacute dopravniacutech
systeacutemů považujiacute za svůj zaacuteklad lidskeacute schopnosti a omezeniacute Koncentrace uacutesiliacute na nejslabšiacute
člaacutenek systeacutemu tzn na uacutečastniacuteka provozu maacute největšiacute šanci na požadovaneacute sniacuteženiacute počtu
nehod Jelikož uacutečastniacuteciacute provozu vozidla a infrastruktura se staacutele vyviacutejiacute musiacute byacutet dopravně
bezpečnostniacute strategie dynamickeacute schopneacute se těmto změnaacutem přizpůsobovat Historie naacutem
ukazuje že behavioraacutelniacute prvek vždy tvořil a bude tvořit zaacuteklad pro řešeniacute bezpečnosti
Lidskeacute chovaacuteniacute a chybovaacuteniacute je možneacute ovlivnit mimo jineacute takeacute vhodnyacutem utvaacuteřeniacutem
pozemniacutech komunikaciacute Pomociacute dopravně inženyacuterskyacutech opatřeniacute lze např snižovat rychlosti
vozidel vhodnyacutem systeacutemem kategorizace a uspořaacutedaacuteniacute silničniacute siacutetě lze ovlivnit volbu tras
bezpečnyacutem uspořaacutedaacuteniacutem bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace lze sniacutežit naacutesledky
dopravniacutech nehod při kteryacutech vozidlo vyjede mimo vozovku pomociacute vhodneacuteho dopravniacuteho
značeniacute lze zvyacutešit postřehnutelnost směrovyacutech oblouků spraacutevnyacutem osvětleniacutem přechodu lze
zvyacutešit viditelnost chodců identifikovaacuteniacutem a analyacutezou miacutest s koncentraciacute dopravniacutech nehod
lze realizovat vhodnaacute sanačniacute opatřeniacute a odstranit nehodoveacute lokality atd
Obraacutezek 14 ndash Zvyacuterazněniacute směroveacuteho oblouku svislyacutem dopravniacutem značeniacutem
Několik možnyacutech konceptů zvyšovaacuteniacute bezpečnosti z pohledu bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute
pozemniacutech komunikaciacute je představeno v kapitolaacutech 12 ndash 15
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Shrnutiacute pojmů 11
Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod
Otaacutezky 11
1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo
2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich
přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem
v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem
ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho
hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE
Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu
bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a
vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute
Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety
v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute
spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem
utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku
formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho
dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem
označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho
Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje
na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept
zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho
konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute
prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako
přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet
jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada
je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute
miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech
silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat
některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute
v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute
naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute
Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute
Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute
uživatelů
Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo
byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute
Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute
Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena
Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci
Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
121 Problematickeacute otaacutezky
Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal
nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů
samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo
důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl
dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic
kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech
nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute
kategorizace
Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a
oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv
zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit
motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky
zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden
z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute
(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto
považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele
předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho
dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute
Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně
vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často
považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute
Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute
různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při
překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však
pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli
že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
9 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Shrnutiacute pojmů 11
Dopravniacute nehoda dopravniacute systeacutem faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku nehod
Otaacutezky 11
1 Definujte pojmy bdquobezpečnostldquo a bdquodopravniacute nehodaldquo
2 Jakeacute jsou zaacutekladniacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod a jakeacute je jejich
přibližneacute procentuaacutelniacute zastoupaacuteniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem
v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem
ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho
hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE
Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu
bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a
vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute
Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety
v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute
spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem
utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku
formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho
dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem
označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho
Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje
na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept
zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho
konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute
prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako
přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet
jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada
je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute
miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech
silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat
některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute
v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute
naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute
Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute
Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute
uživatelů
Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo
byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute
Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute
Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena
Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci
Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
121 Problematickeacute otaacutezky
Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal
nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů
samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo
důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl
dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic
kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech
nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute
kategorizace
Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a
oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv
zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit
motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky
zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden
z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute
(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto
považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele
předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho
dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute
Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně
vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často
považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute
Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute
různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při
překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však
pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli
že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
10 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
12 Samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
V českeacutem dopravně inženyacuterskeacutem prostřediacute se postupně ve shodě s dřiacutevějšiacutem vyacutevojem
v zahraničiacute objevuje termiacuten bdquosamovysvětlujiacuteciacute silniceldquo Vzhledem k panujiacuteciacutem nejasnostem
ohledně přesneacute definice a principů tohoto konceptu se zde pokusiacuteme stručně popsat jeho
hlavniacute zaacutesady a omezeniacute Text vychaacuteziacute ze zaacutevěrečneacute zpraacutevy evropskeacuteho projektu SPACE
Poměrně krkolomnyacute pojem bdquosamovysvětlujiacuteciacuteldquo vychaacuteziacute z překladu anglickeacuteho termiacutenu
bdquoself-explainingldquo Podle Oxfordskeacuteho slovniacuteku je toto slovo použiacutevaacuteno již po tři stoletiacute a
vyjadřuje to čemu může byacutet porozuměno samo o sobě bez dalšiacuteho specifickeacuteho vysvětlovaacuteniacute
Pro označeniacute pozemniacutech komunikaciacute bylo toto slovo poprveacute použito přibližně před 20 lety
v Nizozemiacute Zaacutekladniacute princip konceptu samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute
spočiacutevajiacuteciacute v tom že bdquodopravniacute prostřediacute vyvolaacutevaacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze svyacutem
utvaacuteřeniacutemldquo byl odbornou veřejnostiacute přijat velmi vstřiacutecně neboť se v době jeho vzniku
formovaly dopravně bezpečnostniacute strategie založeneacute na prevenci a bezpečneacutem utvaacuteřeniacute celeacuteho
dopravniacuteho systeacutemu Velmi rychle se rozšiacuteřil a to nejen v Evropě a mnohdy se jiacutem
označovaly takeacute pojmy ktereacute měly s původniacutem vyacuteznamem pouze maacutelo společneacuteho
Koncept samovysvětlujiacuteciacutech silnic vychaacuteziacute z kognitivniacute psychologie kteraacute se zaměřuje
na studium interniacutech mentaacutelniacutech procesů Dva z těchto procesů jsou pro tento koncept
zaacutesadniacute kategorizace a očekaacutevaacuteniacute Tyto dva procesy byly v raacutemci samovysvětlujiacuteciacuteho
konceptu spojeny do jednoho teoreticky hodnověrneacuteho raacutemce kteryacute uvaacutediacute že bdquodopravniacute
prostřediacute by mělo vyvolaacutevat spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se vlastniacuteho chovaacuteniacute řidičů stejně jako
přiacutetomnosti a chovaacuteniacute ostatniacutech uacutečastniacuteků provozu Aby toho bylo možneacute dosaacutehnout musiacute byacutet
jasně rozlišeny ty silničniacute kategorie ktereacute vyžadujiacute specifickeacute dopravniacute chovaacuteniacuteldquo Tato zaacutesada
je poměrně snadno aplikovatelnaacute v rezidenčniacutech oblastech kde utvaacuteřeniacute prostřediacute do určiteacute
miacutery odpoviacutedaacute principům samovysvětlitelnosti Avšak zejmeacutena v přiacutepadě extravilaacutenovyacutech
silnic je jejiacute aplikace poněkud obtiacutežnějšiacute Teoreticky je samozřejmě možneacute identifikovat
některaacute kriteacuteria kteraacute by zvyacutešila samovysvětlitelnost extravilaacutenovyacutech silnic Zaacuteklad spočiacutevaacute
v existenci snadno rozpoznatelnyacutech a rozlišitelnyacutech silničniacutech kategoriiacute při splněniacute
naacutesledujiacuteciacutech kriteacuteriiacute
Pozemniacute komunikace by se měla sklaacutedat z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
homogenniacutech v raacutemci jedneacute kategorie a odlišnyacutech od jinyacutech kategoriiacute
Pozemniacute komunikace by měla podporovat jednoznačneacute chovaacuteniacute specifickyacutech kategoriiacute
uživatelů
Jednoznačneacute chovaacuteniacute by mělo vychaacutezet z jednoznačnyacutech naacutevrhovyacutech prvků
Utvaacuteřeniacute křižovatek přiacutečneacuteho řezu směrovyacutech oblouků přiacutemyacutech uacuteseků by mělo
byacutet pro každou naacutevrhovou kategorii jednoznačneacute
Přechod z jedneacute kategorie do druheacute by neměl byacutet naacutehlyacute
Změna kategorie by měla byacutet zřetelně vyznačena
Určujiacuteciacute prvky by měly byacutet viditelneacute ve dne i v noci
Utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace by mělo redukovat rozdiacutely v rychlostech
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
121 Problematickeacute otaacutezky
Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal
nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů
samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo
důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl
dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic
kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech
nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute
kategorizace
Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a
oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv
zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit
motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky
zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden
z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute
(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto
považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele
předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho
dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute
Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně
vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často
považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute
Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute
různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při
překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však
pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli
že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
11 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
121 Problematickeacute otaacutezky
Koncept samovysvětlitelnosti pozemniacutech komunikaciacute se v relativně kraacutetkeacute době stal
nediacutelnou součaacutestiacute dopravně inženyacuterskeacuteho slovniacuteku Důkazy o uacutečinnosti principů
samovysvětlitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute na chovaacuteniacute řidičů jsou však omezeneacute Existuje pouze maacutelo
důkazů že tyto principy vedou k volbě homogenniacutech rychlostiacute v některyacutech přiacutepadech byl
dokonce zaznamenaacuten naacuterůst průměrneacute rychlosti Vyacutezkumy problematiky kategorizace silnic
kteraacute představuje zaacuteklad původniacuteho konceptu byly v naprosteacute většině provaacuteděny na malyacutech
nereprezentativniacutech vzorciacutech a nebylo dokaacutezaacuteno že řidiči plně rozumiacute konceptu silničniacute
kategorizace
Vhodnyacutem startovniacutem bodem při pokusu bdquorozmotatldquo koncept samovysvětlitelnosti a
oprostit ho od vyacuteznamů ktereacute se na něj nalepily v minulyacutech 20 letech představuje tzv
zklidňovaacuteniacute dopravy Někteřiacute jej považujiacute teacuteměř za synonymum či jednu z forem
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Ciacutelem dopravniacuteho zklidněniacute (společně se sniacuteženiacutem intenzit
motoroveacute dopravy) je předevšiacutem snižovaacuteniacute rychlostiacute pomociacute realizaciacute opatřeniacute kteraacute fyzicky
zabraňujiacute jiacutezdě určitou rychlostiacute Zatiacutemco omezovaacuteniacute rychlosti může byacutet považovaacuteno za jeden
z ciacutelů samovysvětlitelnyacutech silnic způsob jeho dosaženiacute v raacutemci dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute
(pomociacute bdquodonucovaciacutechldquo fyzickyacutech opatřeniacute) nezapadaacute do psychologickeacuteho konceptu
samovysvětlujiacuteciacutech silnic Dopravniacute zklidňovaacuteniacute ovlivňuje chovaacuteniacute fyzicky a může byacutet proto
považovaacuteno za bdquosamo-vynucovaciacuteldquo zatiacutemco samovysvětlujiacuteciacute silnice ovlivňujiacute uživatele
předevšiacutem psychologicky Existujiacute samozřejmě takeacute projekty tzv bdquopsychologickeacuteho
dopravniacuteho zklidňovaacuteniacuteldquo ktereacute do konceptu samovysvětlitelnosti naopak přesně zapadajiacute
Obraacutezek 15 ndash Zvyacuterazněniacute změny funkce pozemniacute komunikace pomociacute oboustranně
vychyacuteleneacuteho ostrůvku na vjezdu do obce - přiacuteklad fyzickeacuteho zklidněniacute ktereacute byacutevaacute často
považovaacuteno za samovysvětlujiacuteciacute utvaacuteřeniacute
Dalšiacute problematickou zaacuteležitost představuje kategorizace silnic Různeacute země použiacutevajiacute
různeacute systeacutemy kategorizace silnic a je nereaacutelneacute předpoklaacutedat že by se řidiči pokaždeacute při
překročeniacute staacutetniacute hranice museli přeladit na novou bdquomentaacutelniacute předlohuldquo Netyacutekaacute se to však
pouze přeshraničniacutech jiacutezd Již před viacutece jak deseti lety Rothengatter a Schagen (2002) uvedli
že politika decentralizovanyacutech vlaacuted by mohla způsobovat probleacutemy tyacutekajiacuteciacute se konzistence
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
12 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
silničniacutech kategoriiacute takeacute na regionaacutelniacute uacuterovni neboť že lokaacutelniacute potřeby mohou byacutet
v protikladu s konceptem samovysvětlitelnosti
Obraacutezek 16 ndash Silničniacute kategorie S115 neusnadňuje řidičům volbu spraacutevneacuteho chovaacuteniacute
Zaacutekladniacute probleacutem celeacuteho konceptu samovysvětlitelnosti představuje zřejmě to zda
uacutečastniacuteci provozu mohou rozpoznat silničniacute kategorii a miacutet tak bdquospraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacuteldquo kteraacute
jsou naacutesledovaacutena vhodnyacutem chovaacuteniacutem redukciacute chybovaacuteniacute a zvyacutešeniacutem bezpečnosti V tomto
sceacutenaacuteři chybiacute role vůle (svobodneacute volby uacutečastniacuteka provozu) To že samovysvětlujiacuteciacute silnice
může teoreticky poskytovat řidičům všechny nezbytneacute informace nutneacute pro vyacutevoj spraacutevnyacutech
očekaacutevaacuteniacute neznamenaacute že všichni řidiči budou reagovat odpoviacutedajiacuteciacutem chovaacuteniacutem Značneacute
množstviacute důkazů tyacutekajiacuteciacute se role uacutemyslnyacutech překračovaacuteniacute pravidel při vzniku dopravniacutech
nehod nasvědčuje tomu že nadšeniacute pro samovysvětlujiacuteciacute silnice by mělo byacutet miacuterněno určityacutem
realismem Martens et al (1997) uvaacutediacute bdquoPokud utvaacuteřeniacute silnice vysvětluje řidiči na jakeacute
kategorii silnice se nachaacuteziacute a jakeacute chovaacuteniacute je očekaacutevaacuteno může to přispět ke zmiacuterněniacute
neuacutemyslneacuteho překračovaacuteniacute rychlostildquo Při množstviacute různyacutech proměnnyacutech ktereacute mohou
ovlivnit volby rychlosti je však nepravděpodobneacute že by samovysvětlujiacuteciacute silnice vyuacutestily ve
spraacutevneacute rychlosti všech řidičů po celou dobu jiacutezdy
Dalšiacute složitou zaacuteležitost představuje role očekaacutevaacuteniacute Koncept samovysvětlitelnosti
předpoklaacutedaacute že pokud řidiči nemajiacute spraacutevnaacute očekaacutevaacuteniacute tyacutekajiacuteciacute se silnice po ktereacute jedou pak
mohou při řiacutezeniacute chybovat Tento předpoklad zniacute laacutekavě avšak může tomu byacutet takeacute tak že
nejistota řidiče naopak může veacutest k většiacute pozornosti a tiacutem takeacute k volbě nižšiacutech rychlostiacute což
může miacutet ve vyacutesledku pozitivniacute vliv na bezpečnost
122 Shrnutiacute
Koncept samovysvětlitelnosti se tedy jeviacute spiacuteše jako intuitivniacute teorie pojem založenyacute
na chaacutepaacuteniacute toho jak si lideacute vedou při vytvaacuteřeniacute vizuaacutelniacuteho a behavioraacutelniacuteho vniacutemaacuteniacute sveacuteho
okoliacute Tento koncept je pravděpodobně nejvhodnějšiacute chaacutepat jako jeden ze způsobů jakyacutem
znalosti kognitivniacute psychologie mohou pomoci při porozuměniacute chovaacuteniacute některyacutech řidičů za
určityacutech okolnostiacute Obhaacutejci konceptu samovysvětlujiacuteciacutech silnic však uvaacutedějiacute že jsou schopni
zlepšit bezpečnost snižovaacuteniacutem chybovaacuteniacute Theeuwes (2002) se vyacuteslovně vyjadřuje bdquoJelikož
kvalitnějšiacute vzdělaacuteniacute informovaacuteniacute a vynucovaacuteniacute praacuteva může miacutet na sniacuteženiacute nehodovosti pouze
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
13 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
omezenyacute vliv je absolutně nezbytneacute utvaacuteřet silničniacute prostřediacute takovyacutem způsobem ktereacute lidskeacute
chybovaacuteniacute omezuje na minimum Kritickou otaacutezkou zůstaacutevaacute jakeacute naacutevrhoveacute principy mohou
snižovat pravděpodobnost a přiacutepadneacute naacutesledky chyb při řiacutezeniacuteldquo
Evropskyacute Projekt SPACE (wwweranetroadorg) všechny vyacuteše uvedeneacute aspekty shrnul
do naacutesledujiacuteciacute definice samovysvětlitelnyacutech silnic
bdquoTheeuwes a Dodthelp (1992) považujiacute silnice za samovysvětlujiacuteciacute tehdy když splňujiacute
očekaacutevaacuteniacute uacutečastniacuteků provozu a vyvolaacutevajiacute bezpečneacute chovaacuteniacute pouze utvaacuteřeniacutem silnice Tato
definice je značně teoretickaacute a jejiacute praktickaacute aplikace je založena na principech kategorizace
silnic V praxi se pojem samovysvětlujiacuteciacute silnice široce velmi rozšiacuteřil a zahrnuje v sobě
mnoho aspektů moderniacuteho dopravniacuteho inženyacuterstviacute jako např koncepty intuitivniacuteho a
srozumitelneacuteho uspořaacutedaacuteniacute silnice konzistence čitelnosti a psychologickeacuteho dopravniacuteho
zklidňovaacuteniacuteldquo
Shrnutiacute pojmů 12
Koncept samovysvětlitelnosti kriteacuteria samovysvětlitelnosti kategorizace silničniacute
siacutetě očekaacutevaacuteniacute
Otaacutezky 12
3 Na čem je založen původniacute koncept samovysvětlitelnosti
4 Uveďte alespoň 5 kriteacuteriiacute pro naacutevrh samovysvětlujiacuteciacute pozemniacute komunikace
5 Uveďte stručně 2 hlavniacute probleacutemy spojeneacute s konceptem samovysvětlitelnosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
14 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
13 Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace
Dalšiacute moderniacute termiacuten v oboru utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute představuje
bdquopromiacutejivostldquo Je znaacutemo že utvaacuteřeniacute bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace ovlivňuje
vznik nehod a jejich zaacutevažnost Promiacutejejiacuteciacute pozemniacute komunikace majiacute za ciacutel minimalizovat
naacutesledky dopravniacutech nehod zejmeacutena nehod typu vyjetiacute vozidla mimo vozovku ať už
vzniklyacutech chybovaacuteniacutem řidičů selhaacuteniacutem vozidla nebo nevyhovujiacuteciacutem stavem vozovky Snahou
je utvaacuteřeniacutem silnice a jejiacuteho bezprostředniacuteho okoliacute napomoci vraacutetit vozidlo zpět do jiacutezdniacuteho
pruhu tak aby bylo zabraacuteněno tragickyacutem naacutesledkům Pokud se to nepovede a vozidlo naraziacute
do pevneacute překaacutežky je prioritou sniacuteženiacute zaacutevažnosti naacutesledků naacuterazu Jinyacutemi slovy
bezprostředniacute okoliacute pozemniacute komunikace by mělo v co nejvyššiacute miacuteře prominout řidiči jeho
chybu spočiacutevajiacuteciacute ve vyjetiacute mimo vozovku
Obraacutezek 17 ndash Promiacutejejiacuteciacute okoliacute daacutelnice přiacutehradoveacute podpěry dopravniacuteho značeniacute
Obraacutezek 18 ndash Snaha zvyacutešit promiacutejivost zaacutedržneacuteho systeacutemu v přiacutepadě nehody
motocyklisty
Uveďme zde přiacuteklad z USA kde je kvalita okoliacute použiacutevaacutena jako jedno z kriteacuteriiacute
bezpečnosti v raacutemci tzv interaktivniacuteho modelu bezpečneacuteho naacutevrhu silnic (The Interactive
Highway Safety Design Model - IHSDM) Na zaacutekladě vyacutezkumů byl vyvinut tzv nehodovyacute
modifikačniacute faktor AMF9 kteryacute se použiacutevaacute ve formě koeficientu naacutesobiacuteciacuteho počet nehod
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
15 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
AMF lt 1 znamenaacute pokles nehod AMF = 1 představuje zachovaacuteniacute stavu AMF gt 1 znamenaacute
naacuterůst Vzorec pro vyacutepočet AMF je naacutesledujiacuteciacute
AMF9 = exp (-06869 + 00668 RHR) exp (-04865)
kde
RHR = ukazatel rizikovosti okoliacute pozemniacute komunikace pro silničniacute uacuteseky přiacute uvažovaacuteniacute obou
stran silnice
Tabulka 11 zobrazuje možneacute hodnoty AMF9 a pro jednotlivaacute hodnoceniacute poskytuje představu
typickeacuteho utvaacuteřeniacute silnic a jejich okoliacute
Tab 11 ndash Definice ukazatelů rizikovosti silničniacutech uacuteseků použiteacute v algoritmu
predikčniacuteho modelu
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
1 087
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 9 m a vice od okraje
vozovky
Sklon svahu menšiacute jak 14
Promiacutejejiacuteciacute
2 094
Širokeacute ochranneacute zoacuteny bez pevnyacutech
překaacutežek v rozsahu 6 ndash 75 m od okraje
vozovky
Sklon svahu okolo 14
Promiacutejejiacuteciacute
3 1
Ochrannaacute zoacutena širokaacute cca 3 m od kraje
vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Nerovnyacute povrch okoliacute
Čaacutestečně promiacutejejiacuteciacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
16 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
RHR AMF9 Popis Přiacuteklad typickeacute silnice
4 107
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu mezi 13 a 14
Může se vyskytovat svodidlo (15 až 2
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek (sloupy
stromy) ve vzdaacutelenosti 3 m od okraje
vozovky
Nepatrně promiacutejejiacuteciacute zvyacutešeneacute riziko
vzniku kolize při vyjetiacute mimo vozovku
5 114
Ochrannaacute zoacutena širokaacute v rozmeziacute 15 - 3
m od kraje vozovky
Sklon svahu okolo 13
Může se vyskytovat svodidlo (0 až 15
m od okraje vozovky)
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek nebo svahů
do 2 ndash 3 m od vozovky
V podstatě nepromiacutejejiacuteciacute
6 122
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu cca 12
Žaacutednaacute svodidla
Vyacuteskyt pevnyacutech překaacutežek 0 až 2 m od
okraje vozovky
Nepromiacutejejiacuteciacute
7 131
Ochrannaacute zoacutena menšiacute nebo rovnaacute 15 m
Sklon svahu 12 a meacuteně
Skalniacute zaacuteřez uacutetes
Žaacutednaacute svodidla
Nepromiacutejejiacuteciacute s velkou
pravděpodobnostiacute těžkeacuteho zraněniacute v
přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku
Analyacutezy dopravniacutech nehod s usmrceniacutem v zemiacutech EU ukazujiacute že se jednaacute ve 45 o
nehody jednotliveacuteho vozidla Tyto nehody jsou primaacuterně klasifikovaacuteny jako nehody kdy
vozidlo vyjede mimo těleso komunikace (tzv run-off-road accidents) Bezprostředniacute okoliacute
pozemniacute komunikace se označuje jako nepromiacutejiveacute pokud se agresivniacute pevneacute překaacutežky
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
17 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
nachaacutezejiacute v nedostatečneacute vzdaacutelenosti od silnice a zvyšujiacute zaacutevažnost naacutesledků přiacutepadnyacutech
dopravniacutech nehod Touto problematikou se zevrubně zabyacuteval např evropskyacute projekt IRDES
(wwwirdes-eraneteu) IRDES uvaacutediacute tři kategorie možnyacutech sanačniacutech opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute
v odstraněniacute přemiacutestěniacute a uacutepravě či zakrytiacute potenciaacutelně nebezpečnyacutech pevnyacutech překaacutežek
Pokud neniacute možneacute nebezpečneacute pevneacute překaacutežky odstranit nebo přemiacutestit je nutneacute je nějakyacutem
způsobem upravit Snadno deformovatelneacute podpěry představujiacute typickou ukaacutezku takovyacutech
uacuteprav Důležityacute faktor představujiacute takeacute sklony a tvary svahů a odvodňovaciacutech přiacutekopů V
mnoha přiacutepadech neniacute přemiacutestěniacute nebo uacuteprava nebezpečnyacutech objektů možnaacute a ekonomicky
uacutenosnaacute Bezpečnost lze v takovyacutech přiacutepadech zvyacutešit instalaciacute vhodnyacutech zaacutedržnyacutech systeacutemů či
prvků pasivniacute bezpečnosti ktereacute minimalizujiacute naacutesledky přiacutepadnyacutech naacuterazů do pevneacute
překaacutežky
131 Vybranaacute opatřeniacute
Mezi opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti bezprostředniacuteho okoliacute pozemniacute komunikace patřiacute např
Zmiacuterněniacute sklonu svahů
Naacutesypy je doporučeno budovat z bezpečnostniacutech důvodů co nejmeacuteně strmeacute Jejich
sklon by nikdy neměl přesahovat hodnotu 31 neboť na viacutece přiacutekryacutech svaziacutech již neniacute možneacute
ovlaacutedat vozidlo a v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku dochaacuteziacute k převraacuteceniacute vozidla Naacutesypy se
sklony v rozmeziacute 31 ndash 41 jsou považovaacuteny za sjiacutezdneacute pokud jsou uniformniacute U paty naacutesypu
by se neměly vyskytovat žaacutedneacute zaacutesadniacute nepravidelnosti Naacutesypy se sklony menšiacutemi jak 41
jsou přijatelneacute neboť řidiči jsou schopniacute v přiacutepadě vyjetiacute mimo vozovku opět ziacuteskat kontrolu
nad vozidlem Svahy by měly byacutet budovaneacute tak aby byly odolneacute a stabilniacute v přiacutepaděpojiacutežděniacute
vozidlem
Zvětšeniacute odstupu od pevnyacutech překaacutežek
Řidič kteryacute vyjel s vozidlem mimo vozovku maacute snahu vraacutetit se zpět Pokud je
bezprostředniacute okoliacute silnice vhodně utvaacuteřeno je tento vratnyacute maneacutevr v mnoha přiacutepadech
možnyacute Přiacutetomnost pevnyacutech a nebezpečnyacutech překaacutežek (stromy strmyacute svah apod) v
bezprostředniacutem okoliacute tento naacutevrat většinou znemožňuje Proto by měly byacutet pevneacute překaacutežky
umiacutestěny od vozovky v co největšiacute vzdaacutelenosti ndash tzv ochrannaacute zoacutena Vaacutežneacute riziko představujiacute
takteacutež otevřeneacute odvodňovaciacute přiacutekopy Důležiteacute je takeacute umiacutestěniacute a provedeniacute čel propustků
Vyacutesledky studiiacute ukazujiacute že čiacutem je vzdaacutelenost mezi okrajem vozovky a pevnou překaacutežkou
většiacute tiacutem je nehod meacuteně a ty zbyacutevajiacuteciacute vykazujiacute menšiacute zaacutevažnost Zřiacutezeniacute širšiacutech ochrannyacutech
zoacuten je možno doporučit zejmeacutena v přiacutepadech
nutneacuteho dodrženiacute nezbytneacute rozhledoveacute vzdaacutelenosti na zastaveniacute
podeacutel uacuteseků s vyššiacute dovolenou rychlostiacute
Instalace zaacutedržnyacutech systeacutemů
Zaacutedržneacute systeacutemy by měly byacutet zřizovaacuteny za uacutečelem snižovaacuteniacute naacutesledků dopravniacutech
nehod Jejich zaacutekladniacutem uacutečelem je zabraacutenit nekontrolovatelneacutemu vyjetiacute vozidla mimo
vozovku a naacutesledně naacuterazu do pevneacute překaacutežky a přiacutepadně zřiacuteceniacute se z prudkeacuteho svahu
Pravděpodobneacute naacutesledky dopravniacute nehody by měly byacutet zaacutevažnějšiacute než naacutesledky vyvolaneacute
vlastniacutem naacuterazem do zaacutedržneacuteho systeacutemu Naacuteraz do zaacutedržneacuteho systeacutemu by neměl způsobit
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
18 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
převraacuteceniacute vozidla popř takoveacute zpomaleniacute ktereacute by mohlo způsobit vaacutežneacute zdravotniacute
naacutesledku posaacutedce vozidla Vozidlo by se mělo po naacuterazu do zaacutedržneacuteho systeacutemu navraacutetit zpět
na vozovku ideaacutelně takovou trajektoriiacute aby nebyla ohrožena ostatniacute vozidla Tzn že draacuteha
naacutevratu musiacute byacutet vedena v nejmenšiacutem možneacutem uacutehlu od podeacutelneacute osy vozovky Deformace
zaacutedržneacuteho systeacutemu a vozidla by měla absorbovat co největšiacute procento přiacutečneacuteho zrychleniacute
vozidla Rozlišujiacute se dva zaacutekladniacute typy zaacutedržnyacutech systeacutemů
Oceloveacute (dvakraacutet a třikraacutet ohnuteacute) nebo dřevěneacute
Betonoveacute (New Jersey)
Uacutepravy okrajů vozovky
Viditelnost silnice může byacutet zlepšena opatřeniacutemi kteraacute zvyacuterazňujiacute vedeniacute silnice Tato
opatřeniacute mohou snižovat počet a naacutesledky dopravniacutech nehod typu vyjetiacute jednotliveacuteho vozidla
mimo vozovku Patřiacute mezi ně např strukturaacutelniacute a profilovaneacute vodorovneacute dopravniacute značeniacute
nebo zvyacutešeniacute počtu směrovyacutech sloupků ve směrovyacutech oblouciacutech
Shrnutiacute pojmů 13
Princip promiacutejivosti bezpečnaacute ochrannaacute zoacutena pevnaacute překaacutežka
Otaacutezky 13
6 Na čem je založen princip promiacutejivosti pozemniacute komunikace
7 Jakyacutech nehod se tyacutekaacute
8 Uveďte alespoň 3 přiacuteklady promiacutejejiacuteciacutech silničniacutech prvků
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
19 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Zklidňovaacuteniacute dopravy
14 Zklidňovaacuteniacute dopravy
Předchoziacute dvě kapitoly se tyacutekaly zejmeacutena extravilaacutenovyacutech silnic Problematika
zklidňovaacuteniacute dopravy se naopak tyacutekaacute předevšiacutem miacutestniacutech komunikaciacute v rezidenčniacutech oblastech
a centrech měst popřiacutepadě průjezdniacutech uacuteseků silnic obcemi
Zklidňovaacuteniacute dopravy je proces omezovaacuteniacute negativniacutech fyzickyacutech a sociaacutelniacutech vlivů
dopravy na městskyacute život a to zejmeacutena pomociacute snižovaacuteniacute rychlostiacute a intenzit motoroveacute
dopravy Hlavniacutem ciacutelem zklidňovaacuteniacute je sniacuteženiacute nehodovosti a zkvalitněniacute života ve městech
Zklidňovaacuteniacute nelze chaacutepat pouze jako dopravně-inženyacuterskou zaacuteležitost neboť se uacutezce dotyacutekaacute
teacutež problematiky urbanismu integrovaneacuteho plaacutenovaacuteniacute zapojovaacuteniacute veřejnosti do rozhodovaacuteniacute
snahy o trvale udržitelnou dopravu a dopravniacuteho managementu
141 Historickyacute vyacutevoj
Počaacutetek bdquoomezovaacuteniacuteldquo automobiloveacute dopravy se datuje do 60 let 20 stoletiacute k vydaacuteniacute
anglickeacute zpraacutevy Traffi c in Towns A Study of the Long Term Problems of Traffi c in Urban
Areas (Department of Transport 1963) V teacuteto zpraacutevě bylo poprveacute oficiaacutelně uvedeno že růst
dopravy zhoršuje kvalitu života ve městech Autor tohoto dokumentu Colin Buchanan byacutevaacute
považovaacuten za bdquootceldquo zklidňovaacuteniacute dopravy Prvniacute nesměleacute plaacuteny a pokusy omezit dopravu v
rezidenčniacutech oblastech se tedy objevily ve Velkeacute Britaacutenii a dalšiacutech zaacutepadoevropskyacutech zemiacutech
na přelomu 60 a 70 let Tyto pokusy byly založeny na předpokladu že bdquoprobleacutemldquo je
způsobovaacuten průjezdniacute dopravou kteraacute pro svou cestu využiacutevaacute vyacutehodneacute trasy po miacutestniacutech
komunikaciacutech v rezidenčniacutech oblastech Snahou tzv bdquoenvironmentaacutelniacuteho dopravniacuteho
managementuldquo bylo upravit siacuteť miacutestniacutech komunikaciacute tak aby tyto komunikace byly meacuteně
atraktivniacute pro průjezdniacute dopravu a aby byla vyvinuta jejich určitaacute hierarchie Ukaacutezalo se však
že přemiacutestěniacute průjezdniacute dopravy neodstraniacute stěžejniacute probleacutemy zejmeacutena nehodovost Důraz se
tedy přesunul ze snahy o změnu povahy a podoby komunikačniacute siacutetě směrem k modifikaci
chovaacuteniacute vozidelřidičů Impulsem kteryacute znamenal počaacutetek evropskeacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy
byl vznik tzv woonerf (dopravně zklidněneacute komunikace v rezidenčniacutech oblastech) a
winkelerf (dopravně zklidněneacute zoacuteny v obchodniacutech areaacutelech) v Holandsku Prvniacute woonerf
(neboli miacutesta pro život) vznikly již koncem 60 let v holandskeacutem městě Delft Podpora
implementace woonerf byla oficiaacutelně vyjaacutedřena holandskou vlaacutedou v roce 1976 Princip jejich
utvaacuteřeniacute se brzy rozšiacuteřil např v Daacutensku Německu Šveacutedsku Anglii Francii Japonsku
Izraeli Rakousku a Švyacutecarsku
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
20 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Obraacutezek 19 ndash Woonerf ndash město Delft (Holandsko)
Budovaacuteniacute woonerf však nebylo všeleacutekem Byly totiž vhodneacute pouze pro komunikace s
niacutezkou intenzitou dopravy naviacutec vyacutestavba zklidňovaciacutech prvků neuacutenosně prodražovala
rekonstrukci miacutestniacutech komunikaciacute Rychlost motoroveacute dopravy kteraacute klesla na upravenyacutech
komunikaciacutech teacuteměř až na rychlost chůze byla přijatelnaacute pouze na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti
Holanďaneacute se tedy snažili zjistit zda jsou principy využiacutevaneacute při stavbě woonerf
aplikovatelneacute za nižšiacute naacuteklady i na ostatniacutech kategoriiacutech miacutestniacutech komunikaciacute Za tiacutemto
uacutečelem byla experimentaacutelně porovnaacutena vyacutehodnost použitiacute prvků woonerf se dvěma dalšiacutemi
možnostmi uacuteprav
s odklaacuteněniacutem dopravy pomociacute uzaviacuterek a zjednosměrňovaacuteniacute
s aplikaciacute standardniacutech zklidňovaciacutech stavebniacutech opatřeniacute (zvyacutešeneacute prvky ostrůvky
atd)
Z porovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech principů vyšla nejvyacutehodněji alternativa využitiacute
stavebniacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute kteraacute byla oficiaacutelně podpořena holandskou vlaacutedou v roce
1983 Dalšiacute staacutety tento trend naacutesledovaly ndash v Daacutensku se začaly prosazovat bdquostille vejeldquo (ticheacute
komunikace) v Německu došlo k rozmachu zoacuten bdquoTempo 30ldquo a ve Velkeacute Britaacutenii Zoacuten 20 mph
V Německu se v 70 letech poprveacute objevil pojem zklidňovaacuteniacute dopravy (tzv
Verkehrsberuhigung1) a to v raacutemci rozvoje obytnyacutech zoacuten a Zoacuten bdquoTempo 30ldquo Němečtiacute
dopravniacute inženyacuteři brzy pochopili že zklidněniacutem jednotlivyacutech komunikaciacute se čaacutest dopravy
pouze přesune na nezklidněneacute komunikace ktereacute tak budou trpět většiacutemi kongescemi Byla
proto zpracovaacutena studie proveditelnosti celoplošneacuteho zklidňovaacuteniacute dopravy kde byla
zklidňovaciacute opatřeniacute aplikovaacutena i na hlavniacute miacutestniacute komunikace V 80 letech probiacutehalo
dlouhodobeacute vyhodnocovaacuteniacute uacuteprav realizovanyacutech v německyacutech městech Pozitivniacute vyacutesledky
tohoto vyhodnoceniacute povzbudily mnoho měst na celeacutem světě k implementaci celoplošnyacutech
programů zklidňovaacuteniacute dopravy
1 1 V anglicky mluviacuteciacutech zemiacutech byl v 80 letech použiacutevaacuten termiacuten bdquotraffic pacificationldquo kteryacute popisoval
lokaacutelniacute dopravně plaacutenovaciacute techniky teprve v 90 letech se začal použiacutevat termiacuten bdquotraffic calmingldquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
21 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy ve světě je znaacutezorněn jednoduchyacutem diagramem na
scheacutematu V řešeniacute dopravy ve městech lze vysledovat evidentniacute trend v posunu od bodovyacutech
k celoplošnyacutem zklidňovaciacutem opatřeniacutem a k redukci dopravy Současneacute celoměstskeacute strategie
redukce automobiloveacute dopravy lze pak nazvat bdquotřetiacute generaciacute zklidňovaacuteniacuteldquo
142 Současneacute trendy
To jak je prostor vniacutemaacuten svyacutemi uživateli zaacutevisiacute na prostoru samotneacutem na jeho
utvaacuteřeniacute a kvalitě Utvaacuteřeniacute a vniacutemaacuteniacute dopravniacuteho prostřediacute ovlivňuje dopravniacute chovaacuteniacute
uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu Kvalitniacute podoba a uacuteprava veřejnyacutech prostranstviacute (a komunikaciacute)
podporuje pěšiacute a cyklistickou dopravu což přispiacutevaacute k navraacuteceniacute městskeacuteho prostoru občanům
město je utvaacuteřeno pro ně Miacutestniacute komunikace se pak staacutevajiacute miacutestem kde se odehraacutevajiacute nejen
aktivity nezbytneacute ale takeacute sociaacutelniacute a volitelneacute2 Pestryacute vzhled komunikaciacute a okoliacute motivuje
řidiče vozidel k ohleduplnějšiacute jiacutezdě a v přiacutepadě meacuteně vyacuteznamnyacutech komunikaciacute i k jejich
vniacutemaacuteniacute jako veřejnyacutech prostor a ne jako dopravniacutech koridorů Utvaacuteřeniacute miacutestniacutech komunikaciacute
a městskeacuteho prostoru by kromě podpory použiacutevaacuteniacute šetrnyacutech druhů dopravy (chůze cyklistiky
a HD) mělo motivovat k nižšiacutem rychlostem motorovyacutech vozidel Kombinace nižšiacutech rychlostiacute
a smiacutešeneacuteho provozu je totiž důležityacutem faktorem pro zlepšeniacute bezpečnosti chodců a cyklistů
Z pohledu bezpečnosti provozu je přiacutetomnost chodců a cyklistů takteacutež pozitivniacutem faktorem
neboť pro řidiče motorovyacutech vozidel je signaacutelem k opatrnějšiacute jiacutezdě
V sedmdesaacutetyacutech letech 20 stoletiacute byla zaacutepadoevropskaacute města v podobneacute situaci v
jakeacute se nyniacute nachaacutezejiacute města českaacute ndash vzrůstajiacuteciacute naacuteroky individuaacutelniacute automobiloveacute dopravy
byly řešeny naacutevrhem kapacitnějšiacutech komunikaciacute Ve druheacute polovině 80 let však došlo v
některyacutech evropskyacutech zemiacutech k celospolečenskeacute změně v naacutehledu na řešeniacute (nejen)
dopravniacutech probleacutemů Tento novyacute integrovanyacute přiacutestup spočiacutevaacute v kooperaci mezi dopravniacutem
inženyacuterstviacutem a urbanistickyacutem plaacutenovaacuteniacutem a ve snaze o zrovnopraacutevněniacute všech druhů dopravy
2 Jan Gehl ve sveacute knize Život mezi budovami (2000) uvaacutediacute bdquoPodstatou dobryacutech měst a dobryacutech
stavebniacutech projektů dnes stejně jako v minulosti je to aby se tam lideacute mohli snadno a spolehlivě pohybovat
zdržovat se ve městech a stavebniacutech celciacutech těšit se z veřejnyacutech prostor budov a městskeacuteho života neformaacutelně
nebo organizovanějšiacutem způsobem se setkaacutevat s jinyacutemi lidmildquo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
22 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
V posledniacutech letech se začiacutenajiacute při utvaacuteřeniacute vhodnyacutech městskyacutech prostranstviacute (zejmeacutena
v Holandsku a Daacutensku ale i v Německu a dalšiacutech zemiacutech) uplatňovat např principy sdiacuteleniacute
veřejnyacutech prostor (tzv shared spaces) kdy diacuteky stavebniacutemu uspořaacutedaacuteniacute prostoru miacutestniacute
komunikace nedochaacuteziacute k diskriminaci žaacutedneacuteho způsobu dopravy Zaacutekladem tohoto přiacutestupu je
idea že veřejneacute prostranstviacute se musiacute znovu staacutet miacutestem setkaacutevaacuteniacute lidiacute a ne pouhyacutem dopravniacutem
prostorem Na obraacutezku 110 je ukaacutezaacuten způsob dopravně značně zatiacuteženeacute původně světelně
řiacutezeneacute křižovatky v centru města Drachten (Nizozemiacute) upraveneacute dle zaacutesad sdiacutelenyacutech prostor
Po uacutepravě zde zůstaly intenzity dopravy nezměněny sniacutežila se však nehodovost a celyacute prostor
je vhodně uzpůsobenyacute potřebaacutem všech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu nehledě na jeho
architektonickou kvalitu3
Obraacutezek 110 ndash Sdiacutelenyacute prostor - stav po přestavbě křižovatky v Drachtenu (Nizozemiacute)
Na uacuterovni městskeacuteho plaacutenovaacuteniacute se doporučuje dodržovat principy utvaacuteřeniacute
kompaktniacuteho města což přiacuteznivě ovlivňuje život města i dopravniacute situaci (tzv město
kraacutetkyacutech tras) Hlavniacute principy tvorby kompaktniacuteho města jsou
koncentrace městskyacutech funkciacute v centraacutelniacute oblasti města
stavba rezidenčniacutech oblastiacute v bliacutezkosti staacutevajiacuteciacute zaacutestavby
umiacutestěniacute podniků kancelaacuteřiacute firem co nejbliacuteže staacutevajiacuteciacutem linkaacutem hromadneacute dopravy
koncentrace naacutekupniacutech a volnočasovyacutech aktivit zejmeacutena ve vnitřniacute oblasti města (např
omezeniacute vyacutestavby naacutekupniacutech center na okrajiacutech města)
Kromě stavebniacutech opatřeniacute se v posledniacutech letech prosazujiacute takeacute koncepce omezovaacuteniacute
vjezdu automobiloveacute dopravy do center měst pomociacute zpoplatněniacute Pokud je systeacutem
zpoplatněniacute vhodně navržen přinaacutešiacute prokazatelně dobreacute vyacutesledky
3 Rekonstrukce světelně řiacutezeneacute křižovatky ulic Kaden a Torenstraat proběhla v letech 20002001 Denně
zde bez probleacutemů projiacuteždiacute 17 000 vozidel desiacutetky autobusů a 2000 cyklistů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
23 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech oblastiacute dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute možnyacutech zklidňovaciacutech opatřeniacute a
doporučenyacutech postupů Jednaacute se zejmeacutena o tyto publikace
- TP 103 Navrhovaacuteniacute obytnyacutech a pěšiacutech zoacuten EDIP sro 2008
- TP 133 Projektovaacuteniacute okružniacutech křižovatek na silniciacutech a miacutestniacutech komunikaciacutech
V Projekt Ostrava 2005
- TP 133 Zaacutesady pro vodorovneacute dopravniacute značeniacute na PK CDV 2005
- TP 132 Zaacutesady naacutevrhu dopravniacuteho zklidňovaacuteniacute na miacutestniacutech komunikaciacutech
Roadconsult 2000
- TP 131 Zaacutesady pro uacutepravy silnic včetně průtahů obcemi Cityplan 2000
- TP 145 Zaacutesady pro navrhovaacuteniacute uacuteprav průtahů silnic obcemi CDV 2001
- TP 179 Navrhovaacuteniacute komunikaciacute pro cyklisty EDIP 2006
- TP 218 Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 CDV 2010
- TP 65 Zaacutesady pro dopravniacute značeniacute na pozemniacutech komunikaciacutech CDV 2002
- TP 85 Zpomalovaciacute prahy CDV 2007
Shrnutiacute pojmů 14
Princip zklidňovaacuteniacute dopravy kompaktniacute město sdiacuteleneacute prostory plošneacute
zklidňovaacuteniacute
Otaacutezky 14
9 Jakaacute je definice zklidňovaacuteniacute dopravy
10 Co to je woonerf
11 Stručně představte vyacutevoj zklidňovaacuteniacute dopravy a zaacutekladniacute trendy
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
24 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
Vyacuteklad ndash Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech
komunikaciacute
15 Naacutestroje pro bezpečnějšiacute utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
Životniacute cyklus většiny pozemniacutech komunikaciacute prochaacuteziacute naacutesledujiacuteciacutemi faacutezemi
1 Plaacutenovaacuteniacute a vyacutestavba
2 Kolaudace a otevřeniacute dopravě zkušebniacute provoz
3 Běžnyacute provoz periodickeacute inspekce uacutedržby a opravy
4 Řešeniacute rizik - nehodovyacutech lokalit a uacuteseků
5 Rozsaacutehleacute opravy a uacutepravy
Během přiacutepravy vyacutestavby a provozu pozemniacute komunikace se nabiacuteziacute řada naacutestrojů
jejichž ciacutelem je zvyacutešeniacute bezpečnosti pozemniacute komunikace z pohledu sniacuteženiacute rizika vzniku
dopravniacutech nehod a jejich přiacutepadnyacutech naacutesledků Každyacute naacutestroj maacute svaacute specifika a použiacutevaacute se
v různyacutech faacuteziacutech jak znaacutezorňuje obraacutezek 112 Naacutestroje se děliacute do dvou zaacutekladniacutech skupin
Na tzv proaktivniacute naacutestroje ktereacute řešiacute bezpečnost před tiacutem než se na pozemniacute komunikace
objeviacute dopravniacute nehody (tzn prevence vzniku dopravniacutech nehod) a na tzv reaktivniacute naacutestroje
ktereacute reagujiacute na dopravniacute nehody ktereacute se na pozemniacute komunikaci již staly a snažiacute se napravit
staacutevajiacuteciacute nebezpečnyacute stav
Obraacutezek 111 ndash Naacutestroje managementu bezpečnosti dle faacuteziacute životnosti silničniacute infrastruktury
V teacuteto kapitole uvedeme pouze stručneacute definice jednotlivyacutech naacutestrojů v kapitolaacutech 2 a
3 budou pak podrobně představeny dva z nich ndash bezpečnostniacute audit a inspekce
Bezpečnostniacute audit - systematickaacute a nezaacutevislaacute kontrola dopravniacuteho projektu ve faacutezi
plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a zkušebniacuteho provozu s ciacutelem identifikovat potenciaacutelniacute bezpečnostniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
25 MODERNIacute PRINCIPY UTVAacuteŘENIacute POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute Autor kapitoly
rizika za uacutečelem jejich eliminacesniacuteženiacute pro všechny kategorie uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Bezpečnostniacute inspekce - spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce pozemniacute komunikace
provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem
identifikace potenciaacutelně rizikovyacutech miacutest Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Hodnoceniacute vlivů na bezpečnost ndash variantniacute hodnoceniacute vlivu nově navrhovaneacute
dopravniacute stavby na bezpečnost přilehleacute siacutetě pozemniacutech komunikaciacute s ciacutelem vyacuteběru vhodneacute
alternativy Jednaacute se o proaktivniacute naacutestroj
Řiacutezeniacute bezpečnosti celeacute siacutetě - použiacutevaacute se pro zjištěniacute stavu bezpečnosti v raacutemci
většiacutech uacutezemniacutech celků kdy jsou identifikovaacuteny rizikoveacute uacuteseky o deacutelkaacutech 2-10 km Jednaacute se
o reaktivniacute naacutestroj kteryacute je podobnyacute identifikaci nehodovyacutech lokalit
Sledovaacuteniacute chovaacuteniacute ndash umožňuje identifikovat rizikoveacute chovaacuteniacute např pomociacute metody
sledovaacuteniacute dopravniacutech konfliktů Zaacuteroveň umožňuje poskytnout reprezentativniacute obraacutezek o
normaacutelniacutem chovaacuteniacute řidičů v provozu
Identifikace a analyacuteza nehodovyacutech lokalit ndash spočiacutevaacute v identifikovaacuteniacute miacutest
s abnormaacutelniacute koncentraciacute dopravniacutech nehod jejich analyacutezy za uacutečelem zjištěniacute společnyacutech
spolupůsobiacuteciacutech faktorů jejich vzniku a naacutevrhu sanačniacutech opatřeniacute Jednaacute se o reaktivniacute
naacutestroj
Hloubkovaacute analyacuteza ndash podrobnyacute rozbor konkreacutetniacute dopravniacute nehody
multidisciplinaacuterniacutem tyacutemem za uacutečelem zjištěniacute všech faktorů spolupůsobiacuteciacutech na vzniku
dopravniacute nehody Jednaacute se o reaktivniacute naacutestroj
Kromě zaacutekladniacutech technickyacutech norem existuje v ČR takeacute řada technickyacutech podmiacutenek
tyacutekajiacuteciacutech se specifickyacutech naacutestrojů bezpečnějšiacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute Jednaacute se
zejmeacutena o tyto publikace
- Audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2012
(httpwwwcdvczbezpecnostni-audit-metodika-ke-stazeni)
- Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
- Metodika identifikace a řešeniacute miacutest častyacutech dopravniacutech nehod CDV 2001
Shrnutiacute pojmů 15
Bezpečnostniacute audit a inspekce hodnoceniacute vlivů na bezpečnost řiacutezeniacute bezpečnosti
celeacute siacutetě sledovaacuteniacute chovaacuteniacute identifikace nehodovyacutech lokalit hloubkovaacute analyacuteza
proaktivniacute a reaktivniacute naacutestroje
Otaacutezky 15
12 Vyjmenujte naacutestroje bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute společně s jejich stručnyacutemi definicemi
13 Vysvětlete rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem naacutestrojem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
26 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
2 AUDIT BEZPEČNOSTI
Tato kapitola poskytuje podrobnějšiacute informace tyacutekajiacuteciacute se provaacuteděniacute auditu
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute Souhrnneacute informace lze naleacutezt v publikaci Audit
bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute ndash metodika provaacuteděniacute (CDV 2012)
Čas ke studiu 2 hodiny
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete schopni
Definovat zaacutekladniacute pojmy a principy
Vyacuteklad ndash Audit bezpečnosti
21 Obecně
Ve většině evropskyacutech zemiacute jsou požadavky na bezpečnost součaacutestiacute technickyacutech
předpisů ať už se jednaacute o plaacutenovaacuteniacute projektovaacuteniacute vyacutestavbu provoz či uacutedržbu pozemniacutech
komunikaciacute Jelikož se však znalosti v oboru bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute
rychle rozviacutejiacute neniacute vždy možneacute jejich uacuteplneacute a včasneacute zahrnutiacute do technickyacutech předpisů
Dopravniacute stavby tak nejsou vždy plaacutenovaacuteny a stavěny s dostatečnou uacuterovniacute bezpečnosti
Důvodem může byacutet takeacute snaha najiacutet kompromis mezi často protichůdnyacutemi zaacutejmy ktereacute se v
procesu plaacutenovaacuteniacute vyacutestavby a provozu vyskytujiacute Např požadavek na vyššiacute bezpečnost jde
často proti požadavku na vyššiacute kapacitu Vhodnyacute naacutestroj pro řešeniacute vyacuteše uvedenyacutech zaacuteležitostiacute
představuje audit bezpečnosti (daacutele jen audit)
Obecnaacute definice auditu dle Světoveacute silničniacute organizace PIARC
bdquoBezpečnostniacute audit je systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute
a projektovaacuteniacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod Tyacutem nezaacutevislyacutech auditorů hodnotiacute potenciaacutelniacute nebezpečnost a rizikovost
dopravniacuteho projektu z pohledu všech jeho uživatelůldquo
22 Historie
Prvniacute audity proběhly v 30 letech 19 stoletiacute na britskeacute železnici Tyacutem zkušenyacutech
armaacutedniacutech inženyacuterů vyšetřoval nehody na železnici ktereacute byly v pionyacuterskyacutech dobaacutech
železnice jevem poměrně častyacutem Prvniacute audity pozemniacutech komunikaciacute byly vypracovaacuteny
v 80 letech 20 stoletiacute takeacute v Anglii kde si dopravniacute inženyacuteři zabyacutevajiacuteciacute se bezpečnostiacute na
pozemniacutech komunikaciacutech (zejmeacutena sanaciacute nehodovyacutech lokalit) uvědomili že nehodoveacute
lokality jsou velmi rozšiacuteřenyacutem jevem nejen na staacutevajiacuteciacutech ale takeacute na poměrně novyacutech
komunikaciacutech Bylo zřejmeacute že je nutneacute do projektovaacuteniacute zahrnout bezpečnostniacute problematiku
Anglickaacute metodika pro vyšetřovaacuteniacute nehod a prevenci (The Institution of Highways
and Transportation Guidelines on Accident Investigation and Prevention) z roku 1980 poprveacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
27 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiňuje audit jako vhodnou formu prevence V roce 1990 je provaacuteděniacute auditů zakotveno
v anglickeacutem Design Manual for Roads and Bridges a staacutevaacute se povinnyacutem při projektovaacuteniacute
staacutetniacutech silnic a daacutelnic V tomteacutež roce byly vydaacuteny směrnice pro provaacuteděniacute auditů na hlavniacutech
komunikaciacutech Diacuteky velkeacutemu zaacutejmu ze strany miacutestniacutech uacuteřadů se audity začaly prosazovat takeacute
na miacutestniacutech komunikaciacutech V roce 1992 proběhly pilotniacute audity na Noveacutem Zeacutelandu v roce
1994 byly zpracovaacuteny australskeacute směrnice V roce 1996 audit pronikaacute do USA a postupně do
některyacutech zemiacute Evropy Asie a Severniacute Ameriky V každeacute zemi maacute provaacuteděniacute auditu svaacute
specifika danaacute zejmeacutena rozdiacutelnou legislativou podstata auditu je však všude stejnaacute V mnoha
zemiacutech (Velkaacute Britaacutenie Německo Daacutensko Holandsko Novyacute Zeacuteland Austraacutelie USA
Malajsie) se audit stal již standardniacutem a respektovanyacutem naacutestrojem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti
pozemniacutech komunikaciacute
23 Faacuteze provaacuteděniacute
Audit by měl byacutet v ideaacutelniacutem přiacutepadě integraacutelniacute součaacutestiacute celeacuteho plaacutenovaciacuteho procesu
dopravniacutech staveb ve faacuteziacutech
Faacuteze 1 Studie
Faacuteze 2 Detailniacute naacutevrh
Faacuteze 3 Kolaudace (před uvedeniacutem do provozu)
Faacuteze 4 Zkušebniacute provoz
Vzhledem k naacuterodniacutem specifikaacutem se proces provaacuteděniacute auditu může v každeacute zemi
miacuterně lišit Požadovanyacute počet faacuteziacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu Faacuteze 1 a 2 by měly byacutet
provaacuteděny při projektovaacuteniacute dopravniacute stavby faacuteze 3 a 4 se tyacutekajiacute již hotoveacute dopravniacute stavby
Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2 až 4 je nutneacute zkontrolovat zda byly zohledněny zjištěniacute auditu
z předchoziacutech faacuteziacute Audit by měl byacutet provaacuteděn ve všech vyacuteše uvedenyacutech faacuteziacutech Pokud to neniacute
možneacute je nezbytneacute aby byl audit proveden v co nejrannějšiacute faacutezi kdy je akceptace doporučeniacute
vzešlyacutech z auditu nejvyššiacute
24 Proces provaacuteděniacute
Klient (objednatel) projektant a auditor jsou součaacutestiacute procesu provaacuteděniacute auditu
Objednatel obvykle spraacutevce pozemniacute komunikace kteryacute si nechaacutevaacute zpracovat
projekt
Projektant zhotovitel zodpovědnyacute za naacutevrh projektu
Auditor nezaacutevislaacute organizace osoba nebo tyacutem kteryacute provaacutediacute audit projektu
zpracovaneacuteho projektantem
Objednatel obvykle iniciuje provedeniacute auditu a pověřiacute přiacuteslušneacuteho auditora
zpracovaacuteniacutem auditu Všechny nezbytneacute materiaacutely a podklady jsou distribuovaneacute přes
objednatele Objednatel poskytne auditorům všechny nezbytneacute podklady Auditor provaacutediacute
audit na zaacutekladě poskytnutyacutech podkladů a na zaacutekladě prohliacutedky lokality
Piacutesemnaacute zpraacuteva o provedeniacute auditu uvaacutediacute seznam bezpečnostniacutech deficitů ktereacute byly
při zpracovaacuteniacute auditu identifikovaacuteny společně s doporučeniacutemi na jejich odstraněniacute nebo
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
28 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
zmiacuterněniacute Auditor nemaacute za uacutekol zpracovaacutevat doporučeniacute v detailniacute podobě pouze piacutesemnou
formou jednoduše doporučeniacute popiacuteše Objednatel naacutesledně obdržiacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
Je vhodneacute projednat zjištěniacute auditu na společneacutem jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech stran O tom
zda je toto jednaacuteniacute nezbytneacute rozhoduje objednatel
Objednatel rozhodne kteraacute doporučeniacute vzešlaacute z auditu přiacutepadně v jakeacutem rozsahu
budou akceptovaacutena a povedou ke změně projektu Objednatel zpracuje tato svaacute rozhodnutiacute
piacutesemnou formou a přiložiacute je ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Ta se naacutesledně staacutevaacute součaacutestiacute
projektoveacute dokumentace Vyacuteše uvedenaacute procedura by měla byacutet obsažena ve smlouvě
o provedeniacute auditu
25 Potřebneacute podklady
251 Projektovaacute dokumentace
Objednatel zajistiacute předaacuteniacute přiacuteslušneacute projektoveacute dokumentace auditorskeacutemu tyacutemu
Auditor může specifikovat objednateli požadavky tyacutekajiacuteciacute se rozsahu projektoveacute dokumentace
nezbytneacute pro kvalitniacute provedeniacute auditu Zaacuteležiacute samozřejmě na faacutezi ve ktereacute je audit provaacuteděn
a na rozsahu a typu dopravniacuteho projektu
Auditu podleacutehajiacute pouze podklady ktereacute auditoři obdržiacute Součaacutestiacute auditu neniacute
dodatečneacute zjišťovaacuteniacute informaciacute ktereacute nebyly auditorům předloženy (např vyacutepočty kapacit
křižovatek čekaciacutech dob očekaacutevanyacutech intenzit dopravy atd) Při provaacuteděniacute auditu ve faacutezi 2
až 4 je nezbytneacute miacutet k dispozici zpraacutevu o provedeniacute auditu z předchoziacute faacuteze Pokud je
předmětem auditu rekonstrukce pozemniacute komunikace je vhodneacute vyžadovat po investorovi
rozbor nehodovosti alespoň za posledniacute 3 roky což vyacuterazně zefektivniacute identifikaci
problematickyacutech miacutest
252 Prohliacutedka auditovaneacute lokality
U novyacutech projektů bdquona zeleneacute louceldquo neniacute provedeniacute prohliacutedky ve všech přiacutepadech
nutneacute ale pokud to je technicky možneacute je doporučeno V některyacutech přiacutepadech je dokonce
nezbytneacute (např při naacutevrhu obchvatu je důležiteacute prověřit napojeniacute na staacutevajiacuteciacute siacuteť a
prohleacutednout takeacute původniacute průjezdniacute komunikaci) Prohliacutedky by se měli zuacutečastnit alespoň dva
členoveacute auditorskeacuteho tyacutemu Prohliacutedka by měla byacutet provedena takeacute v nočniacutech hodinaacutech
Ciacutelem prohliacutedky je zjištěniacute skutečnostiacute ktereacute z projektu nemohou byacutet dostatečně zjištěny
(např bliacutezkost zaacutekladniacute školy pobliacutež auditovaneacute lokality zvyacutešenaacute intenzita cyklistickeacute
dopravy reaacutelneacute rozhledoveacute poměry atd) Prohliacutedka by měla byacutet provedena jednak jiacutezdou
automobilem ale ve vhodnyacutech přiacutepadech takeacute pěšky popřiacutepadě jiacutezdou na kole Součaacutestiacute
prohliacutedky by mělo byacutet pořiacutezeniacute fotodokumentace
253 Konzultace
Žaacutednyacute auditor neniacute schopnyacute obsaacutehnout problematiku bezpečnosti silničniacuteho provozu
v celeacute jejiacute šiacuteři Pokud se v auditu vyskytuje specifickaacute problematika (např světelnaacute
signalizace potřeby nevidomyacutech osvětleniacute železničniacute přejezd tunel) je vhodneacute do tyacutemu
přizvat odborniacuteka na danou problematiku Doporučuje se takteacutež konzultace s miacutestniacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
29 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
znalcem např se zaacutestupcem miacutestniacute dopravniacute policie V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute
konzultovat bezpečnostniacute rizika s dopravniacutem psychologem
254 Informace o podobnyacutech projektech
Důležityacute zdroj informaciacute představujiacute projekty dopravniacutech staveb ktereacute již byly
realizovaacuteny a vykazujiacute podobneacute zaacutekladniacute dopravně-inženyacuterskeacute charakteristiky jako
auditovanyacute projekt Na zaacutekladě bezpečnostniacutech charakteristik těchto podobnyacutech projektů je
možneacute leacutepe odhadnout bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu a jejich zaacutevažnost Vhodnyacute
zdroj informaciacute o bezpečnostniacutech charakteristikaacutech naacutevrhovyacutech prvků pozemniacutech
komunikaciacute různyacutech typů křižovatek a opatřeniacute (děliciacute ostrůvky bodoveacute zuacuteženiacute apod)
představujiacute odborneacute studie zkoumajiacuteciacute uacutečinnost a vliv těchto prvků na vznik nehod popřiacutepadě
na volbu rychlosti a dalšiacutech jiacutezdniacutech vlastnostiacute
255 Kontrolniacute listy
Vhodnou pomůcku při zpracovaacuteniacute auditu představujiacute kontrolniacute listy Jejich použitiacute by
mělo zaručit že nebudou opomenuty žaacutedneacute bezpečnostniacute aspekty Kontrolniacute listy obsahujiacute
sady otaacutezek ktereacute jsou rozděleny dle faacuteziacute auditu a typu pozemniacute komunikace Představujiacute
pouze podpůrnyacute naacutestroj jehož použiacutevaacuteniacute pomaacutehaacute členům auditorskeacuteho tyacutemu identifikovat
potenciaacutelniacute bezpečnostniacute rizika auditovaneacuteho projektu Kontrolniacute listy neniacute třeba vyhotovovat
v piacutesemneacute podobě vyplňovat či přiklaacutedat jako přiacutelohu k zaacutevěrečneacute zpraacutevě Při provaacuteděniacute
auditu mohou byacutet takeacute využity různeacute vizualizace a simulace průjezdu vozidla navrhovanou
pozemniacute komunikaciacute tak jak to umožňujiacute moderniacute počiacutetačoveacute programy Nicmeacuteně komplexniacute
kontrola projektu zkušenyacutem auditorem představuje zaacuteklad auditu Použitiacute kontrolniacutech listů a
různyacutech programů představuje pouze vhodnou pomůcku
Kontrolniacute listy je nutno sestavit na zaacutekladě naacutesledujiacuteciacutech podkladů
Zaacutevěry z analyacutez nehodovyacutech lokalit
Zaacutevěry vyacutezkumnyacutech praciacute z oboru
Zkušenosti z pilotniacutech auditů
Pravidelně se opakujiacuteciacute chyby v projektech
26 Procedura provaacuteděniacute
Procedura provaacuteděniacute auditu zaacutevisiacute na typu projektu (novaacute stavba rekonstrukce
rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace) umiacutestěniacute projektu a takeacute na faacutezi v ktereacute se nachaacuteziacute
Auditorům by měl byacutet poskytnut dostatečnyacute čas pro pečliveacute provedeniacute auditu Auditoři by
měli obdržet všechny nezbytneacute podklady na začaacutetku auditu Nedostatečneacute
podklady komplikujiacute proces provaacuteděniacute auditu Během faacuteze 1 až 2 se auditor musiacute vžiacutet do
pozice různyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu (motorista chodec cyklista) pouze s použitiacutem
vyacutekresoveacute dokumentace aby mohl vyhodnotit bezpečnostniacute deficity z pohledu všech
budouciacutech uživatelů Ve faacutezi 3 a 4 již auditor může posoudit projekt přiacutemo v tereacutenu ndash může
stavbu projet autem na kole projiacutet pěšky nebo ji posoudit za různyacutech světelnyacutech (den a noc)
nebo časovyacutech (po skončeniacute školy) podmiacutenek
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
30 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
27 Zpraacuteva o provedeniacute bezpečnostniacuteho auditu
V raacutemci každeacute faacuteze zpracuje auditor psanou zpraacutevu o provedeniacute bezpečnostniacuteho
auditu V teacuteto zpraacutevě uvede identifikovaneacute bezpečnostniacute deficity a doporučeniacute k jejich
odstraněniacutezmiacuterněniacute Je vhodneacute doplnit zpraacutevu fotografiemi zvlaacuteště ve faacutezi 3 a 4 Je vhodneacute
aby zpraacuteva o provedeniacute auditu splňovala určiteacute formaacutelniacute požadavky a byla standardně
rozčleněna
271 Reakce objednatele
Objednatel auditu naacutesledně rozhodne kteraacute doporučeniacute budou akceptovaacutena a
zapracovaacutena do projektu O tomto sveacutem rozhodnutiacute zpracuje piacutesemnou zpraacutevu kteraacute je
přiložena ke zpraacutevě o provedeniacute auditu Toto vyhodnoceniacutem takeacute mělo miacutet jednotnou
formaacutelniacute podobu
28 Auditoři
281 Požadavky na auditory
Požadavky na vzdělaacuteniacute a kvalifikaci auditorů se v jednotlivyacutech zemiacutech lišiacute Obecně lze
řiacuteci že auditoři musiacute byacutet zkušeniacute v oboru navrhovaacuteniacute a bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute dopravniacutech
staveb Zaacutekladniacute kvalifikace by měla spočiacutevat v dokončeneacutem vysokoškolskeacutem vzdělaacuteniacute Byacutevaacute
požadovaacuteno několik let zkušenostiacute v oboru dopravniacute bezpečnosti Auditor by měl absolvovat
relevantniacute školeniacute a obdržet certifikaacutet bezpečnostniacuteho auditora Kromě zaacutekladniacuteho vstupniacuteho
školeniacute by měl auditor po určiteacute době absolvovat doplňujiacuteciacute školeniacute kde bude seznaacutemen s
aktuaacutelniacutemi poznatky z oboru
282 Pozice auditora
Nezaacutevislost auditora je nezbytnaacute pro nestranneacute a objektivniacute vyhodnoceniacute auditovaneacuteho
projektu Nezaacutevislost v tomto kontextu znamenaacute že auditor nenese za projekt odpovědnost a
neniacute nijak zapojen do jeho projektovaacuteniacute
V souvislosti s poziciacute auditora rozeznaacutevaacuteme tři situace
Auditor je zaměstnancem spraacutevce pozemniacute komunikace (tzv interniacute auditor) ale
neniacute zapojen do procesu projektovaacuteniacute
Spraacutevce pozemniacute komunikace osloviacute externiacuteho auditora
Audit je provaacuteděn společně externiacutem a interniacutem auditorem
Při zpracovaacuteniacute projektu je možneacute přizvat auditora k odborneacute konzultaci Tento auditor
by však naacutesledně neměl byacutet zapojen do provaacuteděniacute auditu tohoto projektu
283 Auditorskyacute tyacutem
Audit může byacutet provaacuteděn jedniacutem auditorem nebo auditorskyacutem tyacutemem Provaacuteděniacute
auditu v tyacutemu v sobě nese vyacutehodu viacutece naacutehledů na řešeneacute probleacutemy Do tyacutemu je takeacute možneacute
přizvat odborniacuteka na specifickou problematiku V raacutemci tyacutemu by měl byacutet alespoň jeden člen
tyacutemu certifikovanyacute auditor Meacuteně složiteacute projekty může auditovat jednotlivec
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
31 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
284 Zodpovědnost
Objednatel (většinou spraacutevce pozemniacute komunikace) je zodpovědnyacute za rozhodnutiacute
přijataacute ve všech faacuteziacutech projektu Jako součaacutest celkoveacuteho hodnoceniacute projektu musiacute braacutet v potaz
takeacute bezpečnost Audit je součaacutestiacute tohoto procesu Objednatel maacute tedy zodpovědnost za
možnou uacutejmu či škodu způsobenou třetiacute straně Zodpovědnost v oblasti bezpečnosti nese
osoba nebo orgaacuten zodpovědnyacute za bezpečnost pozemniacute komunikace Audit tedy neměniacute
okrajoveacute podmiacutenky tyacutekajiacuteciacute se zodpovědnosti objednatele nebo projektanta
Zodpovědnost auditora zaacutevisiacute na tom zda se jednaacute o auditora externiacuteho (soukromniacutek)
nebo interniacuteho (zaměstnanec spraacutevce komunikace) V přiacutepadě interniacuteho auditora připadaacute
otaacutezka jeho zodpovědnosti v přiacutepadě že auditovaacuteniacute maacute jako svou oficiaacutelniacute naacuteplň praacutece
Takovyacute postup je ovšem u auditu těžko představitelnyacute Zodpovědnost auditora by pak hraacutela
roli pouze v přiacutepadě pracovniacute nekaacutezně uacutemyslu hrubeacute nedbalosti Pokud je auditor externiacute
pak je praacutevniacute vztah mezi niacutem a objednatelem upraven smlouvou Tato smlouva může
obsahovat takeacute podmiacutenky zodpovědnosti
29 Stav v ČR
Do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu byla novelou zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech
komunikaciacutech zavedena povinnost provaacutedět audit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute pro
stavby pozemniacutech komunikaciacute zařazenyacutech do transevropskeacute silničniacute siacutetě Zaacutekon však nijak
neomezuje a neodebiacuteraacute krajům a obciacutem možnost audity bezpečnosti provaacutedět u staveb
pozemniacutech komunikaciacute ktereacute jsou v jejich vlastnictviacute Pro provaacuteděniacute auditu existuje metodika
[Metodika provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute CDV 2006 aktualizace
2012] kteraacute uvaacutediacute tuto definici auditu bdquoAudit bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je
systematickaacute procedura kteraacute vnaacutešiacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence vzniku
dopravniacutech nehod Je to formaacutelniacute prověrka dopravniacutech projektů v jejiacutemž raacutemci nezaacutevislyacute a
kvalifikovanyacute auditor vypracovaacutevaacute zpraacutevu o bezpečnostniacutech riziciacutech hodnoceneacuteho projektu a
předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich odstraněniacuteldquo
Zaacutekon č131997 Sb Bezpečnost pozemniacutech komunikaciacute TEN-T (novelizovaacuten
zaacutekonem 1522011 Sb) uvaacutediacute v sect 18g Posouzeniacute stavby a jejiacute dokumentace že osoba kteraacute
žaacutedaacute o vydaacuteniacute stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu pro stavbu pozemniacute
komunikace v raacutemci TEN-T je povinna zajistit posouzeniacute tzv audit bezpečnosti pozemniacutech
komunikaciacute Auditu podleacutehaacute
Naacutevrh dokumentace zaacuteměru
Naacutevrh projektoveacute dokumentace
Provedenaacute stavba pro zkušebniacute provoz
Dokončenaacute stavba pro kolaudačniacute souhlas
Vyacutesledkem auditu bezpečnosti je zpraacuteva kteraacute obsahuje souhrnnyacute popis
předpoklaacutedanyacutech dopadů vlastnostiacute komunikace na bezpečnost silničniacuteho provozu při jejiacutem
užiacutevaacuteniacute a naacutevrhy na odstraněniacute nebo sniacuteženiacute předpoklaacutedanyacutech rizik Osoba žaacutedajiacuteciacute o vydaacuteniacute
stavebniacuteho povoleniacute nebo o vydaacuteniacute kolaudačniacuteho souhlasu doplniacute zpraacutevu o provedeniacute auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
32 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
vyhodnoceniacutem zda a jakyacutem způsobem vyhověla naacutevrhům obsaženyacutem ve zpraacutevě a u naacutevrhů
kteryacutem nevyhověla uvede důvody jejich nepřijetiacute Vyhlaacuteška č 1041997 Sb novelizovanaacute
vyhlaacuteškou č 3172011 Sb uvaacutediacute v přiacuteloze 12 minimaacutelniacute rozsah auditu Audit může provaacutedět
pouze osoba s platnyacutem povoleniacutem tzv auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Odbornou způsobilost rozsah a obsah školeniacute povinnosti auditora stanovujiacute zaacutekon č 131997
a provaacuteděciacute vyhlaacuteška 1041997 Procedura provaacuteděniacute auditu v ČR je schematicky znaacutezorněna
na obraacutezku 21
Obraacutezek 21 ndash Procedura provaacuteděniacute auditu bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute
Shrnutiacute pojmů
Audit bezpečnosti kontrolniacute listy auditorskyacute tyacutem prohliacutedka lokality procedura
provaacuteděniacute
Otaacutezky
14 Jakyacute je hlavniacute důvod provaacuteděniacute auditu
15 Uveďte obecnou definici a princip auditu
16 Shrňte stručně historii auditu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
33 AUDIT BEZPEČNOSTI Autor kapitoly
17 V jakyacutech faacuteziacutech dopravniacuteho projektu se audit provaacutediacute
18 Popište stručně proceduru provaacuteděniacute auditu
19 Jakeacute jsou zaacutekladniacute podklady pro audit
20 K čemu se použiacutevajiacute kontrolniacute listy
21 Z jakeacuteho důvodu se provaacutediacute prohliacutedka lokality
22 Jakeacute jsou obecneacute požadavky na auditora
23 Jakyacute je stav a procedura provaacuteděniacute auditu v ČR
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
34 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
3 BEZPEČNOSTNIacute INSPEKCE POZEMNIacuteCH KOMUNIKACIacute
Čas ke studiu 5 hodin
Ciacutel Po prostudovaacuteniacute teacuteto kapitoly budete umět
Popsat co je to BI znaacutet jejiacute definici
Popsat kdo kdy a kde provaacutediacute BI ze zaacutekona
Definovat důvody potřebnosti provaacuteděniacute BI
Znaacutet přiacutenosy BI ke zvyacutešeniacute bezpečnosti
Popsat celyacute proces provaacuteděniacute BI
Zohlednit obdobiacute a podmiacutenky pro provaacuteděniacute BI
Znaacutet postup přiacutepravy dat před provedeniacutem BI
Vědět na co se soustředit pro prohliacutedce lokality
Znaacutet způsob napsaacuteniacute zpraacutevy o BI
Využiacutevat kontrolniacute listy
Definovat uacuteroveň nalezeneacuteho rizika a jeho charakteristiku
Vyacuteklad ndash Bezpečnostniacute inspekce
31 Definice
Bezpečnostniacute inspekce (daacutele v textu jen BI) je preventivniacute naacutestroj pro zvyšovaacuteniacute
bezpečnosti silničniacuteho provozu kteryacute je implementovaacuten spraacutevcivlastniacuteky pozemniacutech
komunikaciacutech v raacutemci managementu bezpečnosti BI spočiacutevaacute v systematickeacute prohliacutedce
pozemniacute komunikace provaacuteděneacute v dostatečnyacutech časovyacutech intervalech na celeacute siacuteti pozemniacutech
komunikaciacute za uacutečelem zajištěniacute adekvaacutetniacute uacuterovně bezpečnosti Je provaacuteděna vyškolenyacutemi
odborniacuteky tj auditory bezpečnosti4 pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem identifikace
nebezpečnyacutech podmiacutenek a nedostatků ktereacute mohou byacutet spolupůsobiacuteciacutemi faktory vzniku
zaacutevažnyacutech dopravniacutech nehod Vyacutesledkem BI je formaacutelniacute zpraacuteva obsahujiacuteciacute identifikovaneacute
nedostatky a doporučeniacute k jejich odstraněniacutezmiacuterněniacute
BI
je systematickyacute naacutestroj tzn že je provaacuteděn podle předem stanovenyacutech pravidel na
zaacutekladě metodiky (certifikovanaacute Metodika BI pozemniacutech komunikaciacute CDV 2009)
4 Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute je fyzickaacute osoba kteraacute je držitelem povoleniacute k vyacutekonu činnosti podle
sect18h sect18i zaacutekona č 131997 Sb o pozemniacutech komunikaciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
35 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
je provaacuteděna odborniacutekem nebo tyacutemem odborniacuteků se zkušenostmi v oblasti dopravniacuteho
inženyacuterstviacute chovaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu a (nebo) navrhovaacuteniacute pozemniacutech
komunikaciacute jejich vybaveniacute a bezprostředniacuteho okoliacute
jejiacutem předmětem jsou pouze staacutevajiacuteciacute pozemniacute komunikace
jejiacutem ciacutelem je eliminovat rizikoveacute faktory spolupůsobiacuteciacute při vzniku dopravniacutech nehod
z pohledu pozemniacutech komunikaciacute
neanalyzuje dopravniacute nehody ktereacute se na sledovaneacute lokalitě staly v minulosti
představuje proaktivniacute5 přiacutestup řešeniacute nehod
32 Praacutevniacute pozadiacute provaacuteděniacute BI
Auditor bezpečnosti pozemniacutech komunikaciacute provaacutediacute BI s alespoň jednou dalšiacute fyzickou
osobou Perioda provaacuteděniacute BI je 5 let
Povinnost provaacutedět BI je na transevropskeacute silničniacute siacuteti (TEN-T) ale doporučuje se
provaacuteděniacute i na silniciacutech nižšiacutech třiacuted kde je potenciaacutel sniacuteženiacute nehodovosti vysokyacute
Vyacuteše uvedenaacute povinnost vyplyacutevaacute z novely vyhlaacutešky č 1041997 Sb čaacutest druhaacute ndash peacuteče
vlastniacuteka o komunikace a jejich evidence sect 6 ndash Prohliacutedky komunikaciacute a to zavedeniacutem pojmu
BI jako jedna z druhů prohliacutedek komunikaciacute daacutele pak sect 7a ndash BI Minimaacutelniacute rozsah BI je
stanoven v přiacuteloze č 11 teacuteto vyhlaacutešky
33 Proč provaacutedět bezpečnostniacute inspekci
Dopravniacute nehoda je často vyacutesledkem kombinace mnohonaacutesobnyacutech nepřiacuteznivyacutech
faktorů ktereacute souvisiacute s řidičem (schopnosti chovaacuteniacute) stavem infrastruktury (sniacuteženeacute třeniacute
naacutehlaacute změna poloměru nechraacuteněnaacute pevnaacute překaacutežka apod) a typem a technickyacutem stavem
vozidla I když je dle mnoha vyacutezkumů hlavniacutem spolupůsobiacuteciacutem faktorem vzniku nehod lidskyacute
činitel hraje v mnoha přiacutepadech důležitou roli takeacute utvaacuteřeniacute pozemniacute komunikace (viz
kapitola 11)Spraacutevci silnic musiacute tedy zajistit adekvaacutetniacute uacuteroveň bezpečnosti staacutevajiacuteciacutech
pozemniacutech komunikaciacute K tomu je nezbytnaacute existence funkčniacuteho systeacutemu managementu
silničniacute bezpečnosti zahrnujiacuteciacute v sobě celyacute cyklus životnosti silničniacute infrastruktury BI hrajiacute v
tomto systeacutemu důležitou roli Řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti silničniacute
siacutetě představujiacute takeacute důležiteacute diagnostickeacute naacutestroje ktereacute však stejně jako jineacute naacutestroje
vykazujiacute určitaacute omezeniacute či nedostatky
Jsou založeny na datech z databaacuteziacute nehodovosti (nedostatky v uacuterovni zaznamenaacutevaacuteniacute
a lokalizace nehod)
Eliminace nehodovyacutech lokalit neřešiacute vždy bezpečnostniacute probleacutem (možnyacute přesun
rizika)
Tyto naacutestroje se tyacutekajiacute pouze miacutest s vysokou koncentraciacute nehod (na zbytku silničniacute
siacutetě dochaacuteziacute k rozprostřeniacute nehod po celeacute siacuteti)
5 Snahou provaacuteděniacute BI je najiacutet nebezpečnaacute miacutesta navrhnout opatřeniacute k jejich sanaci a tak nehodaacutem předchaacutezet
Zjištěniacute BI nejsou reakciacute na nehody ktereacute se již staly ndash tzv bdquoreaktivniacuteldquo přiacutestup Neřešiacute se tedy nehodoveacute lokality inspektor či
inspekčniacute tyacutem vyhodnocuje pouze to co vidiacute při prohliacutedce trasy v tereacutenu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
36 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pouze relativně malyacute počet nehod je koncentrovaacuten na nehodovyacutech lokalitaacutech
Reaktivniacute opatřeniacute a procedury typu řešeniacute nehodovyacutech lokalit a management bezpečnosti
silničniacute siacutetě představujiacute tudiacutež pouze jeden člaacutenků ve snaze dosaacutehnout vyacuteznamneacute sniacuteženiacute
nehodovosti a zmiacuterněniacute jejich naacutesledků V raacutemci celeacute silničniacute siacutetě je nezbytneacute aplikovat takeacute
preventivniacute opatřeniacute mezi ktereacute patřiacute praacutevě BI
34 Přiacutenosy bezpečnostniacute inspekce
Ciacutelem provaacuteděniacute BI je navrhnout opatřeniacute vedouciacute ke sniacuteženiacute rizika vzniku dopravniacutech
nehod přiacutepadně k redukci naacutesledků nehod a tiacutem snižovat celospolečenskeacute ztraacutety z dopravniacute
nehodovosti
Ze zahraničniacutech studiiacute vyplyacutevaacute značnyacute vliv opatřeniacute přijatyacutech na zaacutekladě zjištěniacute BI na
redukci nehodovosti (viz naacutesledujiacuteciacute tabulka s přiacutekladem uacutečinnostiacute vybranyacutech sanačniacutech
opatřeniacute)
Tab 31 ndash Souhrn vlivu opatřeniacute na nehody se zraněniacutem (Elvik 2006)
Opatřeniacute Ciacutelovaacute skupina nehod Očekaacutevanaacute
redukce
nehodovosti ()
Odstraněniacute překaacutežek v
rozhledu
Všechny nehody 0-5
Zmiacuterněniacute sklonů svahů Vyjetiacute mimo vozovku 5-25
Realizace bezpečnostniacutech zoacuten Vyjetiacute mimo vozovku 10-40
Instalace svodidel Vyjetiacute mimo vozovku 40-50
Uacuteprava ukončeniacute svodidel Naacuterazy vozidel do svodidel 0-10
Poddajneacute sloupky osvětleniacute Naacuterazy do sloupků 25-75
Vyznačeniacute nebezpečnyacutech
oblouků
Vyjetiacute mimo vozovku v
oblouku
0-35
Naacuteprava chybneacuteho značeniacute Všechny nehody 5-10
Např daacutenskyacute expert na bezpečnost dopravy Rune Elvik (2006) ve sveacute knize Handbook
of Road Safety Measures uvaacutediacute že existuje pouze velmi maacutelo studiiacute zabyacutevajiacuteciacutech se vlivem
opatřeniacute realizovanyacutech na zaacutekladě provedeniacute BI Existuje však velkeacute množstviacute studiiacute
pojednaacutevajiacuteciacutech o vlivu bezpečnostniacutech opatřeniacute kteraacute by mohla byacutet v raacutemci BI navržena
Elvik proto předpoklaacutedaacute že vlivy opatřeniacute realizovanyacutech jako vyacutesledek BI budou shodneacute s
vlivy opatřeniacute ktereacute jsou zmiňovaacuteny ve vyacuteše uvedenyacutech studiiacutech Chyba Nenalezen zdroj
odkazů shrnuje vlivy ktereacute je možneacute očekaacutevat realizaciacute vybranyacutech opatřeniacute na zaacutekladě
provedeniacute BI
Ačkoliv neniacute vždy možneacute snadno a přesně kvantifikovat ekonomickeacute vyacutenosy BI je
zřejmeacute že provaacuteděniacute BI je vysoce efektivniacute neboť realizaciacute vyacuteše uvedenyacutech typickyacutech
opatřeniacute je prokazatelně možneacute sniacutežit počet usmrcenyacutech Cardoso a kol (2005) uvaacutediacute zaacutevěry
australskeacute studie kteraacute se zabyacutevala vyhodnoceniacutem procedury shodneacute s BI Vyacutesledky teacuteto
studie ukazujiacute že většina realizovanyacutech opatřeniacute (78 ) měla poměr naacutekladů a vyacutenosů většiacute
jak 10 ve 35 přiacutepadech byl tento poměr dokonce většiacute jak 10
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
37 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Bezpečnostniacute inspekce v kontextu bezpečnosti
351 Bezpečnostniacute inspekce a bezpečnostniacute audit
Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi BI a bezpečnostniacutem auditem (daacutele jen BA) je v tom že BI se
provaacutediacute na staacutevajiacuteciacutech pozemniacutech komunikaciacutech zatiacutemco BA v různyacutech faacuteziacutech projektovaacuteniacute
dopravniacutech staveb
BA je systematickaacute procedura kteraacute do procesu dopravniacuteho plaacutenovaacuteniacute a projektovaacuteniacute
vnaacutešiacute nejnovějšiacute znalosti o bezpečneacutem utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute za uacutečelem prevence
dopravniacutech nehod a koliziacute Představuje formaacutelniacute proceduru kteraacute se odehraacutevaacute ve faacutezi naacutevrhu
nebo realizace vyacutestavby dopravniacuteho projektu V raacutemci teacuteto procedury vypracovaacutevaacute auditor
bezpečnosti zpraacutevu o nehodoveacutem potenciaacutelu hodnoceneacuteho projektu Viacutece informaciacute o
bezpečnostniacutem auditu lze naleacutezt v kapitole 2
Akceptovat a realizovat doporučeniacute auditorů bezpečnosti je pro investory často cenově
přijatelnějšiacute než v přiacutepadě doporučeniacute vzniklyacutech z BI vychaacuteziacuteme-li z předpokladu že měnit
projekt je meacuteně naacutekladneacute než upravovat staacutevajiacuteciacute komunikace Obecně platiacute že čiacutem dřiacuteve jsou
bezpečnostniacute rizika identifikovaacutena tiacutem je zapracovaacuteniacute připomiacutenek snadnějšiacute a levnějšiacute a ve
vyacutesledku je pak realizovanaacute stavba bezpečnějšiacute neboť je akceptovaacuteno viacutece bezpečnostniacutech
doporučeniacute Součaacutestiacute uacutelohy auditorů bezpečnosti je zvažovat i finančniacute otaacutezku řešeniacute Vhodneacute
je navrhovat niacutezkonaacutekladovaacute ale uacutečinnaacute doporučeniacute na řešeniacute problematickyacutech miacutest
U staacutevajiacuteciacutech komunikaciacute může byacutet obtiacutežneacute obhajovat investice do pozemniacutech
komunikaciacute a jejich vybaveniacute za uacutečelem zvyšovaacuteniacute bezpečnosti na miacutestech kteraacute byla
auditory bezpečnosti při provaacuteděniacute BI identifikovanaacute jako problematickaacute ale na nichž se
zatiacutem nestaly žaacutedneacute nehody Toto tvrzeniacute platiacute obzvlaacutešť pokud nejsou dosud dostatečně
financovaacuteny ani uacutepravy lokalit s vysokyacutem počtem nehod Rozhodnutiacute a termiacuteny realizace
opatřeniacute by měly vychaacutezet z pravděpodobnosti vyacuteskytu nehod předpoklaacutedaneacute zaacutevažnosti
nehod naacutekladů na opatřeniacute a jeho předpoklaacutedaneacute efektivity
Diagram na lustruje vztah mezi BI a BA
Novyacute naacutevrh Existujiacuteciacute siacuteť PK
Plaacutenovaacuteniacute VyacutestavbaProjektovaacuteniacute
Sběr dat z PK a jejiacute kontrola
Bezpečnostniacute audit Bezpečnostniacute inspekce
Obraacutezek 31 ndash Vztah mezi bezpečnostniacutem auditem a bezpečnostniacute inspekciacute
(zdroj PIARC 2004)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
38 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
352 Bezpečnostniacute inspekce a nehodovaacute data
Značnaacute čaacutest dopravniacutech nehod se koncentruje na malou čaacutest siacutetě pozemniacutech
komunikaciacute hovořiacuteme o tzv nehodovyacutech lokalitaacutech Neboť pro provaacuteděniacute BI neniacute nezbytneacute
znaacutet data o dopravniacute nehodovosti kontrolovaneacute lokality může se staacutet že auditoři bezpečnosti
neviacute o existenci nehodoveacute lokality na kontrolovaneacute komunikaci Kvalitniacute BI by však většinu
těchto nehodovyacutech lokalit měla odhalit i bez znalosti nehodovyacutech dat
Tradičniacute dopravně-inženyacuterskyacute přiacutestup by mohl byacutet nelichotivě popsaacuten slovy bdquopočkaacuteme
a uvidiacuteme co se staneldquo Sanačniacute opatřeniacute byacutevajiacute často implementovaacutena až tehdy když je
naacuterůst nehodovosti na určiteacute lokalitě či uacuteseku pozemniacute komunikace alarmujiacuteciacute Teprve poteacute
dochaacuteziacute k analyacuteze nehodovosti a hledaacute se vhodneacute opatřeniacute ke zvyacutešeniacute bezpečnosti Tento
přiacutestup lze popsat jako naacuteslednyacute (reaktivniacute)
Oproti tomu provaacuteděniacute BI je systematickyacute proces kteryacute neniacute zaměřen na nehodoveacute
lokality identifikovaneacute na zaacutekladě nehodovyacutech statistik či uacutedajů dopravniacute policie Ciacutelem BI je
identifikovat jakeacutekoliv faktory ktereacute mohou způsobit dopravniacute nehody takže sanačniacute opatřeniacute
mohou byacutet implementovaacuteny ještě předtiacutem než se nehody stanou Tento přiacutestup lze popsat
jako proaktivniacute
Znalost dat o dopravniacutech nehodaacutech může samozřejmě sloužit jako vhodnaacute pomůcka či
vodiacutetko při vyacuteběru pozemniacutech komunikaciacute ktereacute by měly byacutet přednostně podrobeny BI
Pokud si vlastniacutek či spraacutevce komunikace přeje podrobit BI pouze omezenou deacutelku pozemniacutech
komunikaciacute může byacutet jejich vyacuteběr takteacutež proveden na zaacutekladě znalosti nehodovyacutech dat
Využitiacute dat o nehodovosti může zjednodušit provaacuteděniacute BI Pokud je znaacutemo že na
lokalitě podrobeneacute BI dochaacuteziacute ke kumulaci nehod stejneacuteho typu měl by byacutet zaacutevěrem BI
požadavek na uskutečněniacute naacutevazneacute technickeacute studie v tomto přiacutepadě podrobneacute analyacutezy
nehod kde se odborniacuteci zaměřiacute na faktory souvisejiacuteciacute s konkreacutetniacutem typem nehod ktereacute se na
lokalitě staly Napřiacuteklad pokud je převlaacutedajiacuteciacutem typem nehody vyjetiacute z vozovky je vhodneacute se
při analyacuteze nehod zaměřit na uspořaacutedaacuteniacute bezprostředniacuteho okoliacute komunikace na prvky pasivniacute
bezpečnosti na uspořaacutedaacuteniacute krajnice apod
353 Bezpečnostniacute inspekce a uacutedržba komunikaciacute
BI se odlišuje od rutinniacute uacutedržby pozemniacutech komunikaciacute Uacutedržbou se rozumiacute
pravidelnyacute proces kontroly vybaveniacute a prvků pozemniacutech komunikaciacute (vegetace dopravniacute
značeniacute povrch vozovky atd) kteryacute je většinou provaacuteděn orgaacuteny spraacutevy a uacutedržby silnic a
jejich naacuteslednaacute oprava Takovou uacutedržbu mohou provaacutedět i osoby ktereacute nemajiacute zkušenosti
s problematikou bezpečneacuteho utvaacuteřeniacute pozemniacutech komunikaciacute či dopravniacuteho inženyacuterstviacute
354 Bezpečnostniacute inspekce a lidskyacute faktor
Při provaacuteděniacute BI je nezbytneacute zvaacutežit zda utvaacuteřeniacute dopravniacuteho prostoru a použiteacute
naacutevrhoveacute prvky negativně neovlivňujiacute vniacutemaacuteniacute a jednaacuteniacute uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu
V některyacutech přiacutepadech může byacutet vhodneacute do auditorskeacuteho tyacutemu přizvat dopravniacuteho
psychologa Jednou z nejčastějšiacutech přiacutečin nehod jsou totiž chyby v rozpoznaacutevaacuteniacute (pochopeniacute a
vniacutemaacuteniacute) a v rozhodovaacuteniacute (všimněme si rozdiacutelu od oficiaacutelně prezentovanyacutech hlavniacutech přiacutečin
nehod ktereacute uvaacutediacute Policie ČR)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
39 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Pozornost je třeba věnovat zejmeacutena naacutesledujiacuteciacutem faktorům ovlivňujiacuteciacutem naacuteroky
na řiacutezeniacute
Mentaacutelniacute kapacita řidiče a pozornost
Každyacute řidič je v určiteacutem okamžiku schopen vniacutemat a zpracovat pouze omezeneacute
množstviacute informaciacute z vnějšiacuteho (informace z vozidla silničniacute infrastruktury a jejiacuteho okoliacute) i
vnitřniacuteho prostřediacute (vlastniacute myšlenky anticipace vyacutevoje dopravniacute situace aktuaacutelniacute naacutelada
apod) Z tohoto důvodu je nezbytneacute uvažovat o přiměřenosti dopravniacuteho značeniacute nebo
uspořaacutedaacuteniacute silničniacute komunikace tak aby mentaacutelniacute kapacitu nepřetěžovala (nadbytečneacute
informace ktereacute odvaacutedějiacute řidiče od bezpečneacuteho způsobu jiacutezdy ndash reklamy nadbytečneacute
dopravniacute značeniacute se slovniacutem doprovodem apod) ale zaacuteroveň na řidiče kladla stimulujiacuteciacute
naacuteroky
Pozornost řidiče by měla byacutet primaacuterně soustředěna na uacutekony nezbytneacute pro bezpečneacute
řiacutezeniacute vozidla a neměla by byacutet odvaacuteděna jinyacutem směrem Pro spraacutevnou orientaci v dopravniacutem
prostřediacute by měl miacutet řidič nezbytneacute informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledaacutevat mezi
množstviacutem zanedbatelnyacutech informaciacute
Vniacutemaacuteniacute
Vniacutemaacuteniacutem a zpracovaacuteniacutem informaciacute se řidič orientuje v dopravniacute situaci 90 těchto
informaciacute vniacutemaacute zrakem Vzhledem ke složitosti procesu vniacutemaacuteniacute je nezbytneacute aby se řidič
nemusel složitě rozhodovat jakyacute uacutekon je v daneacute situaci z hlediska bezpečnosti spraacutevnyacute
Silničniacute komunikace by měla svou povahou bezpečnou jiacutezdu podporovat a poskytovat
uacutečastniacutekům provozu jednoznačneacute informace
Je třeba si uvědomit že i v raacutemci silničniacute komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optickaacute
iluze nebo optickyacute klam ktereacute mohou veacutest ke špatneacutemu odhadu vzdaacutelenosti rychlosti nebo
směru Zaacuteroveň je možneacute těchto obecnyacutech zaacutekonitostiacute využiacutet k ovlivněniacute některyacutech parametrů
jiacutezdy (v užšiacutem pruhu jede řidič pomaleji ostreacute hrany vyvolaacutevajiacute uacutezkost a tudiacutež očekaacutevaacuteniacute
nebezpečiacute objekty umiacutesťovaneacute přiacutemo v okoliacute komunikace způsobujiacute že rychlost kterou se
řidič pohybuje je vniacutemaacutena jako vyššiacute apod)
Zaacutetěž
Pokud se dostanou naacuteroky kladeneacute na řidiče a jeho duševniacute stav do nerovnovaacutehy
dochaacuteziacute u něj ke stresoveacute reakci Zatiacutemco aktuaacutelniacute duševniacute stav řidiče je možneacute ovlivnit jen
velmi těžko je možneacute minimalizovat faktory ktereacute způsobujiacute zaacutetěž - např nejednoznačneacute
informace ktereacute ztěžujiacute rozhodovaacuteniacute dopravniacute konflikty přetiacuteženiacute informacemi apod Stres
řidič může zažiacutevat např pokud projiacuteždiacute přes železničniacute přejezd vjiacuteždiacute na rychlostniacute silnici bez
připojovaciacuteho pruhu odbočuje na křižovatce doleva z komunikace kteraacute je připojena pod
přiacuteliš tupyacutem nebo ostryacutem uacutehlem nemaacute jistotu o přednosti v jiacutezdě (tzv psychologickaacute
přednost) atd
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
40 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 32 ndash Řidič je vystaven většiacutemu stresu ndash neviacute zda se bliacutežiacute se vlak a zaacuteroveň je
nutno daacutet přednost vozidlům na silnici
Volba rychlosti
Volba rychlosti je z velkeacute čaacutesti zautomatizovanyacute proces kteryacute je ovlivňovaacuten mnoha
faktory prostorovyacutem uspořaacutedaacuteniacutem a vedeniacutem komunikace utvaacuteřeniacutem okolniacuteho prostřediacute
provozem zkušenostmi řidiče kvalitou povrchu počasiacutem kvalitou vozidla atd Nepřiměřenaacute
rychlost je vyacuteznamnyacutem rizikovyacutem faktorem neboť při přiacuteliš rychleacute jiacutezdě se snižuje schopnost
řidiče optimaacutelně reagovat na požadavky okolniacuteho prostřediacute snižuje se perimetr pro periferniacute
vniacutemaacuteniacute a zhoršujiacute se naacutesledky přiacutepadnyacutech nehod
Hlavniacutemi podněty při vniacutemaacuteniacute rychlosti jsou informace v zorneacutem poli Toto pole je
vniacutemaacuteno předevšiacutem periferniacutem viděniacutem Informace určujiacuteciacute vniacutemaacuteniacute rychlosti se nachaacutezejiacute po
stranaacutech silnice a ne ve středu vozovky Při snaze snižovat rychlost (tiacutem že navodiacuteme dojem
vyššiacute rychlosti) by tedy okoliacute komunikace mělo byacutet pestreacute (různorodeacute objekty) Z hlediska
bezpečnosti platiacute že čiacutem bliacuteže jsou objekty umiacutestěneacute bliacuteže u vozovky tiacutem je uacutečinnějšiacute dojem
vyššiacute rychlosti Objekty umiacutestěneacute přiacuteliš bliacutezko vozovky však mohou byacutet nebezpečneacute v přiacutepadě
vyjetiacute vozidla mimo vozovku a naacutesledneacutem naacuterazu ndash to je možneacute řešit volbou bdquoneagresivniacutechldquo
objektů
Zřejmě nejviacutece diskutovanyacutemi teacutematy je vliv zeleně na volbu rychlosti a vliv
šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlosti (nejen vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute nyacutebrž vlivy
parametrů různyacutech naacutevrhovyacutech prvků na bezpečnost je v současneacute době velmi aktuaacutelniacutem
teacutematem ndash tzv accident prediction models)
Vliv zeleně na volbu rychlosti
Stromy podeacutel silnic jsou všeobecně spojovaacuteny s nižšiacutemi rychlosti pokud nejsou
vysazeny v souvislyacutech řadaacutech Osamoceneacute skupiny stromů a keřů mohou byacutet využiacutevaacuteny řidiči
pro odhad sveacute rychlosti a tiacutem rychlost snižovat Pokud je však vegetace vysazena
v pravidelnyacutech intervalech ve spojityacutech řadaacutech podporuje vyššiacute rychlosti Stejnyacute efekt je
možneacute pozorovat v přiacutepadě sloupů pouličniacuteho osvětleniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
41 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 33 ndash Jak tato alej ovlivňuje bezpečnost
Vliv šiacuteřkoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute na volbu rychlostiacute
Stejně jako v přiacutepadě vlivu zeleně je i toto teacutema velmi komplexniacute a je složiteacute izolovat
pouze vliv šiacuteřky vozovky (nebo jiacutezdniacuteho pruhu či krajnice) na rychlost vozidel V odborneacute
literatuře v podstatě neexistuje konsenzus ve vztahu mezi šiacuteřkou a bezpečnostiacute Vyacuteznamnou
roli zde hraje např i intenzita dopravy kteraacute je na užšiacutech silniciacutech většinou menšiacute jak na
širšiacutech a z toho důvodu je obtiacutežneacute porovnaacutevat miacutery nehodovosti
Zjednodušeně se daacute konstatovat že širšiacute jiacutezdniacute pruhy indukujiacute vyššiacute rychlosti (což je
určiteacute bezpečnostniacute riziko) na druheacute straně však zvětšujiacute bočniacute odstupy protijedouciacutech
vozidel a poskytujiacute viacutece prostoru pro korekci možneacute chyby při řiacutezeniacute (což jsou bezpečnostniacute
benefity) Zaacuteležiacute tedy na konkreacutetniacutech okolnostech jakaacute šiacuteřka vozovky je pro danyacute přiacutepad
ideaacutelniacute Ze zahraničniacutech studiiacute např vyplyacutevaacute že optimaacutelniacute šiacuteřka jiacutezdniacuteho pruhu pro silnice v
extravilaacutenu se pohybuje někde okolo hodnoty 35m
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
42 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Obraacutezek 34 ndash Předimenzovaneacute šiacuteřky
jiacutezdniacutech pruhů nejsou probleacutemem pouze u
silničniacutech uacuteseků ale i u okružniacutech
křižovatek
Obraacutezek 35 ndash Předimenzovanaacute šiacuteřka
vozovky v intravilaacutenu
36 Proces provaacuteděniacute bezpečnostniacute inspekce
361 Uacutevod
Provedeniacute BI může byacutet iniciovaneacute z různyacutech důvodů např jako čaacutest celkoveacuteho
bezpečnostniacuteho programu kteryacute je součaacutestiacute řiacutezeniacute bezpečnosti silničniacute siacutetě Na počaacutetku stojiacute
stanoveniacute rozsahu BI definovaacuteniacutem jejiacuteho počaacutetečniacuteho a koncoveacuteho bodu Může to byacutet buď
celaacute pozemniacute komunikace nebo vybranyacute uacutesek dostatečneacute deacutelky Mezi objednatelem BI
a auditorem bezpečnosti musiacute byacutet podepsaacutena smlouva Ta by měla obsahovat popis uacuteseků
podstoupenyacutech BI popis předmětu BI (identifikovat bezpečnostniacute nedostatky navrhnout
sanačniacute opatřeniacute) termiacuten odevzdaacuteniacute zpraacutevy o provedeniacute BI platebniacute podmiacutenky a ostatniacute
termiacuteny
362 Zohledněniacute obdobiacute a podmiacutenek provaacuteděniacute BI
Aby bylo provaacuteděniacute BI smysluplneacute a efektivniacute je nezbytneacute jejiacute provaacuteděniacute za typickyacutech
dopravniacutech podmiacutenek Je nezbytneacute si uvědomit denniacute a sezoacutenniacute proměnlivost charakteristik
pozemniacute komunikace a provozu Je tedy doporučeneacute provaacutedět BI za různyacutech podmiacutenek a v
různyacutech dobaacutech
Při provaacuteděniacute BI je důležiteacute vziacutet do uacutevahy naacutesledujiacuteciacute zaacuteležitosti
Čas BI
Jednoznačně je doporučovaacuteno provaacutedět BI v denniacutech i nočniacutech hodinaacutech aby se
auditorskyacute tyacutem mohl zaměřit na zaacuteležitosti specifickeacute pro odlišneacute světelneacute podmiacutenky např na
to zda je dopravniacute značeniacute viditelneacute i za tmy Mělo by byacutet provedeno vyhodnoceniacute osvětleniacute
komunikace a křižovatek s ohledem na všechny uacutečastniacuteky silničniacuteho provozu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
43 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
Specifickeacute okolnosti
Auditor bezpečnosti si musiacute byacutet vědom toho že intenzita dopravy a typy uacutečastniacuteků
provozu se během dne měniacute V některyacutech přiacutepadech je nutneacute zohlednit specifickeacute okolnosti
Např v bliacutezkosti školy by se BI měla provaacutedět takeacute v době začaacutetkukonce vyučovaciacute doby v
bliacutezkosti obchodniacuteho centra pak v nejvytiacuteženějšiacutech obchodniacutech časech
Různeacute povětrnostniacute podmiacutenky
BI by měla byacutet provaacuteděna za různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek neboť např
viditelnost se může lišit za slunečneacuteho a deštiveacuteho počasiacute Takteacutež vlastnosti povrchu se za
různyacutech povětrnostniacutech podmiacutenek lišiacute
Sezoacutenniacute změny
Auditor bezpečnosti by měl vziacutet v potaz že některeacute prvky se během roku měniacute Zeleň
a stromy rostou a mohou zakryacutet dopravniacute značeniacute omezit rozhledoveacute poměry spadaneacute listiacute
může zhoršit kvalitu povrchu slunce se během roku pohybuje po různyacutech drahaacutech některeacute
zemědělskeacute praacutece se konajiacute v určiteacute měsiacutece apod
Obraacutezek 36 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nasvětleniacute přechodů pro chodce
v noci (zdroj BRRC)
Obraacutezek 37 ndash Zohledněniacute specifickyacutech
podmiacutenek - nefunkčniacute odvodněniacute (zdroj CDV)
363 Postup provaacuteděniacute BI
Provaacuteděniacute BI lze rozdělit do 3 kroků
o přiacuteprava
o prohliacutedka lokality
o zpraacuteva o provedeniacute BI
Přiacuteprava
Zaacutekladem přiacutepravnyacutech praciacute je ziacuteskaacuteniacute maximaacutelniacuteho množstviacute uacutedajů o konkreacutetniacute
pozemniacute komunikaci Je nezbytneacute zjistit funkci a kategorii komunikace zda komunikace
prochaacuteziacute zastavěnyacutemi uacutezemniacutemi celky jakeacute druhy vozidel se na komunikaci vyskytujiacute zda
převlaacutedaacute daacutelkovaacute či miacutestniacute doprava jakyacute je podiacutel těžkyacutech naacutekladniacutech (popř hospodaacuteřskyacutech)
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
44 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
vozidel jestli komunikaci využiacutevajiacute chodci a cyklisteacute jakaacute je aktuaacutelniacute dopravniacute situace apod
Před uskutečněniacutem BI by měl auditor bezpečnosti zjistit zda jsou naacutevrhoveacute prvky
komunikace v souladu s funkciacute a kategoriiacute komunikace intenzitami dopravy typem
křižovatek nejvyššiacute dovolenou rychlostiacute atd
V některyacutech přiacutepadech je vhodneacute ziacuteskat doplňujiacuteciacute informace od miacutestniacutech obyvatel ať už
formou diskuze či dotazniacuteku Je zapotřebiacute miacutet k dispozici všechny relevantniacute normy
technickeacute podmiacutenky nařiacutezeniacute vlaacutedy a jineacute odborneacute materiaacutely Ciacutelem přiacutepravy je ziacuteskat co
nejviacutece informaciacute o pozemniacute komunikaci jejiacutem okoliacute a navazujiacuteciacutech uacuteseciacutech křižujiacuteciacutech
komunikaciacutech Je vhodneacute využiacutet detailniacute mapy technickeacute vyacutekresy popřiacutepadě videozaacuteznam
Jednou z nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute BI je přesnaacute identifikace problematickyacutech miacutest Metoda
identifikace těchto miacutest musiacute byacutet stanovena před počaacutetkem provaacuteděniacute BI
Přiacuteklady metod lokalizace problematickyacutech miacutest
Lokalizace pomociacute GPS
Staničeniacute komunikace
Měřeniacute draacutehy pomociacute draacutehoveacuteho čidla ve vozidle
Vzdaacutelenosti odměřovaneacute v mapě nebo ve vyacutekrese
Použitiacute videozaacuteznamu
Lokalizace pomociacute GPS je nejpohodlnějšiacute a nejpřesnějšiacute Pokud neniacute k dispozici
přiacutestroj na měřeniacute GPS je vhodneacute pro většiacute přesnost zkombinovat některeacute vyacuteše uvedeneacute
metody
Na komunikaci podrobeneacute BI provede auditor bezpečnosti podrobnou dokumentaci celeacuteho
uacuteseku komunikace Šetřenyacute uacutesek vyfotografuje popř natočiacute kamerou staacutevajiacuteciacute podmiacutenky pro
budouciacute potřebu a pro vyhodnoceniacute v kancelaacuteři Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech obrazovyacutech materiaacutelů
je možneacute dodatečně proveacutest dalšiacute analyacutezy za uacutečelem potvrzeniacute identifikovanyacutech
bezpečnostniacutech rizik
V některyacutech přiacutepadech je nutneacute proveacutest i některeacute z naacutesledujiacuteciacutech technickyacutech studiiacute
směrovyacute průzkum
analyacuteza dopravniacuteho vyacutekonu
dopravniacute konflikty
rychlost
rozhledoveacute poměry
analyacuteza nehodovosti
doporučenaacute dodatečnaacute měřeniacute a jejich vyhodnoceniacute
Prohliacutedka lokality
Hlavniacutem důvodem prohliacutedky lokality je identifikace zjevnyacutech probleacutemů
bezpečnostniacutech deficitů a pochopeniacute obtiacutežiacute se kteryacutemi se řidiči na řešeneacutem miacutestě setkaacutevajiacute Po
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
45 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
přiacutejezdu si auditor bezpečnosti projede vozidlem uacutesek komunikace kteryacute je předmětem BI a
to v obou směrech Vozidlo použiacutevaneacute při BI by mělo byacutet vybaveno vyacutestražnyacutem majaacutečkem
Vhodneacute je řešenou lokalitu takeacute projiacutet pěšky či projet na jiacutezdniacutem kole zvlaacuteště pokud je
v lokalitě zaznamenaacuten vyacuteskyt zranitelnyacutech uacutečastniacuteků silničniacuteho provozu V zaacutevislosti na
miacutestniacutech specifikaacutech je nutneacute zvolit vhodnou dobu prohliacutedky Prohliacutedku je vhodneacute vykonat za
světla i za sniacuteženeacute viditelnosti
Auditoři bezpečnosti musiacute dbaacutet zvyacutešeneacute opatrnosti Kontrolovanyacute uacutesek by měl byacutet
označen dopravniacutem značeniacutem jako operativniacute pracovniacute miacutesto podle vzorovyacutech scheacutemat viz
technickeacute podmiacutenky TP 66 Pokud je součaacutestiacute BI i křižovatka je nutneacute prověřit i přilehleacute
uacuteseky křižujiacuteciacutech komunikaciacute Auditoři bezpečnosti musiacute takeacute projiacutet trasy chodců
Prvniacutem krokem při naacutevštěvě lokality je kontrola bezprostředniacuteho okoliacute komunikace
přiacute ktereacute se auditoři bezpečnosti zaměřujiacute na tyto oblasti
1 Okoliacute pozemniacute komunikace
skladba okoliacute pozemniacute komunikace (intravilaacuten extravilaacuten periferie
zemědělsky využiacutevanaacute krajina les apod)
u zastavěneacuteho uacutezemiacute je nutneacute si všiacutemat druhu zaacutestavby (průmyslovyacute areaacutel
komerčniacute areaacutel obytnaacute čtvrť atd)
je nutneacute prověřit zda je v okoliacute zdroj těžkeacute naacutekladniacute dopravy
zda jsou mimo zastavěneacute uacutezemiacute vjezdy na pozemky
jestli je např podeacutel cesty roztroušenaacute lineaacuterniacute zaacutestavba apod
2 Dopravniacute situace
Auditoři bezpečnosti pozorujiacute
dopravu
skladbu dopravniacuteho proudu
potenciaacutelniacute kolize
3 Nedostatky pozemniacute komunikace
BI maacute za ciacutel identifikovat bezpečnostniacute nedostatky pozemniacute komunikace ktereacute by
mohly přispiacutevat ke vzniku dopravniacutech nehod či zhoršovat naacutesledky potenciaacutelniacutech nehod I bez
znalosti nehodovyacutech statistik kontrolovaneacute lokality lze identifikovat bezpečnostniacute nedostatky
Vhodnou pomůckou jsou v tomto přiacutepadě kontrolniacute listy
Kontrolniacute listy sloužiacute jako pomůcka auditorům bezpečnosti při provaacuteděniacute BI zejmeacutena
při přiacutepravě BI a při prohliacutedce lokality Obsahujiacute otaacutezky souvisejiacuteciacute s vyacuteskytem různyacutech typů
bezpečnostniacutech deficitů Otaacutezky jsou formulovaacuteny obecně se snahou pokryacutet nejčastějšiacute
bezpečnostniacute nedostatky a z tohoto důvodu se nemusiacute některeacute vztahovat ke konkreacutetniacute řešeneacute
lokalitě Kontrolniacute listy samozřejmě nemohou nahradit expertiacutezu a uacutesudek zkušenyacutech
pracovniacuteků a neměla by se jim přiklaacutedat většiacute důležitost než opravdu majiacute Jde tedy předevšiacutem
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
46 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
o naacutestroj kteryacute zameziacute přehleacutednutiacute důležityacutech prvků a zajistiacute systematickou BI analyzovaneacuteho
miacutesta
Obraacutezek 38 ndash Ukaacutezka čaacutesti kontrolniacuteho listu pro daacutelnice a rychlostniacute komunikace
Zpraacuteva o provedeniacute BI
Vyacutestupem BI je zpraacuteva o provedeniacute BI kteraacute obsahuje uacutevodniacute čaacutest ve ktereacute je stručně
představena pozemniacute komunikace podrobenaacute BI Naacutesledujiacute čaacutesti A B C a přiacutelohy
V čaacutesti A se popisujiacute důvody pro provedeniacute BI podkladoveacute informace (funkce
komunikace dopravniacute situace okoliacute komunikace naacutevrhoveacute prvky) ziacuteskaneacute během
přiacutepravnyacutech praciacute a činnosti provaacuteděneacute v raacutemci BI
V čaacutesti B se ve formulaacuteři BI uvaacutediacute identifikovaneacute bezpečnostniacute nedostatky zaacutevady a
jejich zhodnoceniacute
Auditor bezpečnosti může identifikovanaacute rizika ohodnotit dle jejich zaacutevažnosti třemi
uacuterovněmi niacutezkou středniacute a vysokou Ohodnoceniacute rizika usnadňuje objednateli stanoveniacute
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
47 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
priorit při rozhodovaacuteniacute o tom zda a jakaacute rizika řešit přiacutepadně v jakeacutem pořadiacute Auditor
bezpečnosti stanovuje zaacutevažnost rizika na zaacutekladě sveacute kvalifikace a zkušenostiacute Okolnosti
spolupůsobiacuteciacute ke vzniku nehod majiacute komplexniacute charakter a odhadnout uacuteroveň
identifikovanyacutech bezpečnostniacutech rizik představuje naacuteročnyacute uacutekol Na zaacutekladě určeneacute uacuterovně
rizika lze sestavit spraacutevci žebřiacuteček naleacutehavosti k řešeniacute těchto rizik Naacutesledujiacuteciacute Chyba
Nenalezen zdroj odkazů uvaacutediacute stručneacute charakteristiky jednotlivyacutech uacuterovniacute rizika
Tab 32 ndash Uacuteroveň rizika a jejich charakteristika
V čaacutesti C by měl byacutet přiložen seznam naacutevrhů vhodnyacutech opatřeniacute k sanaci
identifikovanyacutech nedostatků a to naacutevrhy jak kraacutetkodobyacutech (např niacutezkonaacutekladovaacute opatřeniacute
typu uacuteprav dopravniacute značeniacute atd) střednědobyacutech (např omezeniacute rychlosti pomociacute fyzickyacutech
opatřeniacute zbudovaacuteniacute ostrůvků na usnadněniacute přechaacutezeniacute) tak i dlouhodobyacutech (naacuteročneacute
investičniacute akce) sanačniacutech opatřeniacute
Pokud je to možneacute je vhodneacute uveacutest takeacute očekaacutevaneacute uacutečinky navrženyacutech opatřeniacute a to
zda navrženaacute opatřeniacute nemajiacute nějakeacute vedlejšiacute negativniacute vlivy Zpraacuteva by takeacute měla obsahovat
odhad naacutekladů na realizaci opatřeniacute a měl by byacutet spočten poměr naacutekladů a vyacutenosů
jednotlivyacutech opatřeniacute Na zaacutekladě poměru naacutekladů a vyacutenosů by měl byacutet sestaven žebřiacuteček
aktuaacutelnosti implementace jednotlivyacutech opatřeniacute společně s vhodnou dobou jejich
implementace
Zpraacuteva by měla obsahovat přiacutelohy jako např mapy scheacutemata a dalšiacute dokumentace
fotodokumentace současneacuteho stavu čaacutesti nebo celeacute komunikace podrobeneacute bezpečnostniacute
inspekci videopasport na DVD meacutediu a naacutekresy navrženyacutech protiopatřeniacute
Shrnutiacute pojmů
Bezpečnostniacute inspekce bezpečnostniacute audit přiacuteprava inspekce prohliacutedka lokality
zpraacuteva o provedeniacute BI uacuteroveň rizika kontrolniacute listy
Otaacutezky
32 K čemu sloužiacute BI
33 Kdo provaacutediacute BI jakaacute je perioda provaacuteděniacute a na ktereacute siacuteti pozemniacutech komunikaciacutech je
povinnost ji provaacutedět
34 Je nutneacute znaacutet k provaacuteděniacute BI data o nehodovosti
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
48 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
35 Jakyacute je rozdiacutel mezi proaktivniacutem a reaktivniacutem přiacutestupem k řešeniacute dopravniacutech nehod
36 Jakyacute je rozdiacutel mezi BI a BA
37 Jakeacute jsou naacutestroje směrnice bezpečnaacute infrastruktura 200896ES
38 Jakyacutem procentem se podiacuteliacute vliv pozemniacute komunikace na jako spolupůsobiacuteciacute faktor
vzniku dopravniacutech nehod
39 Ktereacute faktory ovlivňujiacute naacuteroky na řiacutezeniacute
40 Co je obsahem procesu provaacuteděniacute BI
41 Z kolika kroků se sklaacutedaacute provaacuteděniacute BI
42 K čemu sloužiacute přiacuteprava dat před provedeniacutem BI
43 Jakyacute je hlavniacute důvod prohliacutedky lokality
44 Z kolika čaacutestiacute se sklaacutedaacute zpraacuteva o provedeniacute BI Popište jejiacute čaacutesti
45 Do kolika skupin děliacuteme nalezenaacute rizika a k čemu sloužiacute
46 K jakeacutemu uacutečelu sloužiacute kontrolniacute listy
Dalšiacute zdroje
STRIEGLER R POKORNYacute P a kol Metodika bezpečnostniacute inspekce CDV 2009
ISBN978-80-86502-87-8
ALLAN P PIARC Road Safety Inspections Guidelines Road Safety Seminar Lome
2006
CARDOSO L a kol RiPCORD-iSEREST - Deliverable 5 - Road Safety Inspection -
Best Practice Guidelines and Implementation Steps 2005
CEDR Best practice for cost-effective road safety infrastructure investments 2008 ke
staženiacute httpwwwcedrfr
COCU X a kol Gestion de la seacutecuriteacute des infrastructures routiegraveres drsquoune politique
curative agrave une politique preacuteventive BRRC 2011
ELVIK R Road safety inspections safety effects and best practice guidelines TOI
Report 850 TOI 2006
FGSV Merkblatt fuumlr die Durchfuumlhrung von Verkehrsschauen Forschungsgesellschaft
fuumlr Straszligen und Verkehrswesen 2007
PIARC Road Safety Manual Technical Committee Road safety 2003
PIARC Road safety inspection guidelines for safety checks of existing roads Draft
document from the Technical Committee Road safety 2007
SETRA Road Safety Inspections ndash Methodological Guide 2008
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu
VŠB-TU Ostrava Univerzita Pardubice Centrum dopravniacuteho vyacutezkumu vvi
49 bezpečnostniacute inspekce pozemniacutech komunikaciacute Autor kapitoly
STATENS VEGVESEN Road safety audits and inspections Handbook 222E 2006
TREAT JTri-Level Study of the Causes of Traffic Accidents 1979 Washington DC
Observatoř bezpečnosti silničniacuteho provozu (httpwwwczrsocz)
POKORNYacute P Zklidňovaacuteniacute dopravy In Jak chraacutenit obce před kamiony Manuaacutel
možnyacutech řešeniacute Praha Dopravniacute federace 2012 s 15-19 ISBN 978-80-260-3292-2
POKORNYacute Petr Identifikace nehodovyacutech lokalit Dopravniacute inženyacuterstviacute 2011 roč 6
č 2 s 8-11 ISSN 1801-8890
POKORNYacute Petr Pohyb cyklistů a pěšiacutech v centrech měst je možneacute sladit Moderniacute
obec 2011 č 12 s 40-41 ISSN 1211-0507
STRIEGLER Radim POKORNYacute Petr Navrhovaacuteniacute zoacuten 30 aneb jak na plošneacute
zklidňovaacuteniacute dopravy ve městech a obciacutech Silničniacute obzor 2010 roč 71 č 11 s 305-
307 ISSN 0322-7154
POKORNYacute Petr Sdiacuteleneacute prostory emancipujiacute všechny druhy dopravy Moderniacute obec
2010 roč 16 č 4 s 34-35 ISSN 1211-0507
POKORNYacute a kol Manuaacutel bezpečnosti dvoupruhovyacutech pozemniacutech komunikaciacute
v extravilaacutenu CDV 2012
Video zabyacutevajiacuteciacute se řešenou problematikou můžete shleacutednout na internetovyacutech
straacutenkaacutech projektu