Studijní programy FA VUT 2015-2016

2015/1615/16

STUDIJNÍ PROGRAMY 2015/16NA FAKULTĚ ARCHITEKTURY

1

Obsah

Informace o Vysokém učení technickém v Brně

Historie a současnost VUT v Brně ........................................................................................... 2

Organizační struktura univerzity ............................................................................................. 4

Akademický senát VUT v Brně ................................................................................................. 6

Vědecká rada VUT v Brně ......................................................................................................... 7

Součásti VUT v Brně.................................................................................................................. 8

Informace o Fakultě architektury VUT v Brně

Historie Fakulty architektury VUT ........................................................................................ 10

Organizační struktura FA VUT .............................................................................................. 12

Akademický senát FA VUT ..................................................................................................... 14

Vědecká rada FA VUT ............................................................................................................. 14

Poradní orgány děkana .......................................................................................................... 15

Ústavy a Centra fakulty architektury ................................................................................... 16

Informace o studiu na Fakultě architektury VUT v Brně

Úvod ........................................................................................................................................ 19

Studijní a zkušební řád VUT .................................................................................................. 22

Směrnice č. 4 děkana FA VUT pro studium v BSP a MSP 2015/2016 ................................ 50

příloha č. 1 – Časový plán studia v akademickém roce 2015/2016 ........................ 60

příloha č. 2 – Strukturovaný seznam předmětů v BSP ............................................. 63

příloha č. 3 – Strukturovaný seznam předmětů v MSP ............................................ 67

příloha č. 4 – Odevzdávání prací ................................................................................ 70

příloha č. 5 – Jednací řád zkušebních komisí v BSP a MSP ....................................... 73

příloha č. 6 – Pravidla zahraniční výměny studentů 2015/2016 .............................. 75

Směrnice č. 5 děkana FA VUT pro studium v DSP 2015/2016 ........................................... 89

Stipendijní řád VUT v Brně .................................................................................................. 116

Směrnice č. 6 děkana FA VUT pro udělování stipendií pro období 9/2015–8/2016 ...... 123

Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně ........................................................................ 125

Studijní skupiny 2015/2016 ................................................................................................ 127

2

Historie a současnost VUT v Brně

VZNIK ČESKÉ VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ V BRNĚ

V roce 1849 rozhodl Zemský sněm Markrabství moravského o zřízení Technického učiliště

v Brně. Stanovil, že nový ústav nebude mít charakter školy vysoké a měl být utrakvistický –

český a německý. Dvojjazyčnost nové školy se projevovala nejen v tom, že na ní studovali žáci

čeští i němečtí, ale také v tom, že na ní přednášeli učitelé obou národností žijících na Moravě

a že k výkladu látky používali svého rodného jazyka.

Škola zpočátku sídlila v budově na Dornychu 24, činnost zahájila slavnostně 14. ledna 1850.

Postupem doby našla škola důstojné umístění v nové budově, dokončené roku 1860 na dneš-

ním Komenského náměstí, a stále zdokonalovala svoji činnost. Zákon č. 92 ze 4. května 1873

ji dokonce povýšil na vysokou školu technického směru. Jestliže se však odborná úroveň školy

zvyšovala, její národnostně smířlivý charakter brzy zmizel. Germanizační tlaky pořád sílily a

vedení školy je podporovalo; ostatně oficiální dokumenty školy od samého počátku vycházely

jen v němčině. V roce 1876 se na škole přestalo vyučovat češtině dokonce i jako nepovinnému

jazyku. Není se tedy co divit, že čeští profesoři odtud dříve či později rozhořčeně odcházeli.

Zrušení univerzity v Olomouci se postupem doby ukazovalo stále víc jako opatření nešťastné.

Technické učiliště v Brně ji nahradit nemohlo. Především proto, že dlouho nemělo charakter

vysoké školy. A pak také proto, že mělo speciální zaměření výuky, od univerzitního odlišné.

Navíc na brněnském technickém učilišti spoustě lidí vadil jeho zdůrazňovaný německý

charakter. Proto tedy česky hovořící mládež z Moravy, pokud chtěla získat univerzitní vzdělání,

musela odcházet na studia jinam – nejčastěji do Vídně, ale také do Prahy, do Krakova či

Solnohradu. Široké vrstvy obyvatelstva si začaly uvědomovat, že se stala chyba. Že v soustavě

vysokého školství a vědy na Moravě vznikla citelná mezera. Proto se velmi brzy ozvaly hlasy,

volající po obnově moravské univerzity. Ne však již v Olomouci, nýbrž v Brně, jako zemském

hlavním městě. Měla se stát nejen nástrojem vzdělání národní pospolitosti, ale také zbraní

proti německému nacionalismu. O druhou českou univerzitu se proto strhl prudký politický

boj, často přerůstající v pouliční bitvy.

Oprávněnost českého požadavku zpochybnit nešlo, žádná z rakouských vlád si tím však ne-

chtěla znepřátelit německé nacionály. Až nakonec vláda Františka Antonína hraběte Thuna

dospěla k šalamounskému řešení: univerzitu na Moravě sice Čechům nedáme (a němečtí na-

cionálové tak nebudou mít příčinu k protestům), ale předložíme mocnáři ke schválení návrh

na zřízení české vysoké školy technické, která nespokojeným Čechům ukáže dobrou vůli Vídně.

Rakouský císař a uherský král František Josef I. dekret o založení české vysoké školy technické

v Brně po delším váhání 19. září 1899 podepsal.

3

VE SVOBODNÉM STÁTĚ (1918 - 1938)

Ve svobodném Československu se hlavní město Moravy stalo důležitým univerzitním centrem

a česká vysoká škola technická se podílela na vzniku a počátečním fungování Masarykovy uni-

verzity. Pro její existenci bylo dvacet let první Československé republiky obdobím velkého

rozkvětu: hned v roce 1919 byl v jejím rámci zřízen odbor architektury, jehož se v předchozích

desetiletích bezúspěšně domáhala.

V letech 1918-1938 se česká vysoká škola technická definitivně etablovala jako vážená a uzná-

vaná vysoká škola a díky tomu také rostl počet jejich studentů: nejvíce – 1657 – ji navštěvovalo

ve školním roce 1931/1932. Od roku 1937 nesla název „Česká vysoká škola technická Dra.

Edvarda Beneše“.

HLEDÁNÍ NOVÝCH CEST (1989 – 2009)

Komunistický režim spoutával jednotlivce i celou společnost. Destrukce totalitního systému

v letech 1989 a 1990 otevřela Vysokému učení technickému v Brně dokořán dveře k zásadní

proměně v moderní vzdělávací instituci, která snese srovnání s nejvyspělejšími školami stej-

ného typu kdekoli na světě. V prvé řadě to umožnil jednak návrat akademických svobod

českým vysokým školám, jednak rozsáhlá samospráva, jíž se v souladu se zákonem těší.

Vědecké a správní orgány – především Akademický senát a Vědecká rada – o jejichž personál-

ním obsazení zaměstnanci a posluchači školy rozhodují, stanovují základní směry jejího dal-

šího vývoje. Od roku 1990 se výrazně rozšířil jeho studijní a vědecký záběr, což se mimo jiné

projevilo vznikem nových fakult.

NA PRAHU TŘETÍHO TISÍCILETÍ

Cesta brněnské techniky za uplynulých 110 let byla dramatická a komplikovaná. Z jejích osudů

jednoznačně vyplývá, že vrcholného vzepětí a mimořádných úspěchů dosahovala v dobách

respektujících lidská práva a svobody, v dobách vládnoucí demokracie, v dobách otevřenosti

a rovných příležitostí pro všechny. Z hlediska uplynulého století lze říci, že vývoj po roce 1989

byl VUT v Brně v Brně mimořádně příznivý. Přes všechny slabosti a nedostatky obnovující se

demokracie vzniklo v Československu a poté v České republice klima vhodné pro dynamický,

všestranný rozvoj školy. Možnost svobodné volby otevřela do jejího čela cestu schopným, pod-

nikavým a všestranně respektovaným osobnostem. Jejich zásluhou se VUT v Brně změnilo

v moderní školu, která vychází z dobrých tradic a snaží se na ně navazovat.

4

Organizační struktura VUT

Vedení univerzity

Rektor

prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc.

tel.: +420 541 145 200

e-mail: [email protected]

Prorektor pro studium a záležitosti studentů

prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr. h. c.

tel.: +420 541 145 207


Prorektor pro tvůrčí rozvoj

prof. Ing. Lubomír Grmela, CSc.

tel.: +420 541 145 206


Prorektorka pro marketing a vnější vztahy

doc. Mgr. Irena Armutidisová

telefon: +420 541 145 114


Prorektorka pro zahraniční vztahy

prof. Ing. Marcela Karmazínová, CSc.

tel.: 541 145 218


Prorektor pro rozvoj

doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D.

tel.: +420 541 145 232


mailto:[email protected]






5

Rektorát a centrální pracoviště

Kvestor

doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA

tel.: +420 541 145 555


Tisková mluvčí

PhDr. Jitka Vanýsková

tel.: +420 541 14 5503


Kancelář rektora

Sekretariát rektora Stanislava Cíhová 541 145 202 [email protected]

Jana Kalužová 541 145 201 [email protected]

Odbor kvality Ing. Aleš Nosek, Ph.D. 541 145 241 [email protected]

Odbor strategického řízení a rozvoje 541 145 261 [email protected]

Právní odbor Mgr. Josef Sobotka 541 145 360 [email protected]

Kancelář kvestora

Sekretariát kvestora Petra Šabatová 541 145 500 [email protected]

Personální a mzdový odbor Ing. Pavel Suchánek 541 145 216 [email protected]

Odbor veřejných zakázek Mgr. Petr Jelínek 541 145 374 [email protected]

Stavebně technický odbor Ing. Petr Marvan 541 145 344 [email protected]

Ekonomický odbor Ing. Iveta Šiková 541 145 318 [email protected]

Odbor provozní Ing. Jiří Durec 541 144 200 [email protected]

Odbor dopravy Lubomír Macků 541 148 650 [email protected]

Odbor ekonomických systémů

Archiv PhDr. Renata Krejčí 541 144 510 [email protected]



6

Akademický senát VUT v Brně

www.vutbr.cz/o-univerzite/organizacni-struktura/organy/akademicky-senat

předseda doc. Dr. Ing. Petr Hanáček

místopředseda Ing. Tomáš Mejzlík

prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.

Komora akademických pracovníků AS VUT předseda prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.

člen Ing. Petr Beneš, CSc.

Ing. Albert Bradáč, Ph.D.

prof. Ing. Jiří Burša, Ph.D.

Mgr. Art. Žaneta Drgová

prof. Ing. Eva Gescheidtová, CSc.

MgA. Tomáš Hrůza

Ing. arch. Bohumila Hybská

doc. Ing. Jiří Kunovský, CSc.

Mgr. Helena Musilová

Ing. Tomáš Opravil, Ph.D.

RNDr. Pavel Popela, Ph.D.

PaedDr. Milan Slezáček

Ing. Lenka Smolíková, Ph.D.

doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D.

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.

prof. Ing. Jiří Vala, CSc.

Studentská komora AS VUT předseda Ing. Tomáš Mejzlík

člen Ing. arch. Marta Bímová

Ing. Petr Dvořák

Ing. et Ing. Michaela Fiedlerová

Bc. Václav Hummel

Mgr. Jana Kořínková

Bc. Tomáš Krejčí

Ing. Pavel Maxera

Bc. Libor Zvěřina

http://www.vutbr.cz/o-univerzite/organizacni-struktura/organy/akademicky-senat

7

Vědecká rada VUT v Brně

www.vutbr.cz/o-univerzite/organizacni-struktura/organy/vedecka-rada

Vědecká rada VUT projednává dlouhodobý záměr VUT, schvaluje studijní programy, pokud

jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty, vykonává

působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném

zákonem o vysokých školách. Vyjadřuje se k otázkám, které jí předloží rektor.

Vědecká rada - lidé

předseda

prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc.

člen

doc. Mgr. Irena Armutidisová

doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D.

prof. Ing. Ladislav Buřita, CSc.

prof. Ing. Jarmila Dědková, CSc.

Ing. Jaroslav Doležal, CSc., dr. h. c.

prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr.h.c.

prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA

Ing. Miloš Filip

prof. akad. soch. Michal Gabriel

prof. Ing. Lubomír Grmela, CSc.

prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D.

prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D.

doc. MgA. Milan Houser

doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.

prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc.

prof. Ing. Marcela Karmazínová, CSc.

doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D.

Ing. Jaroslav Klíma

prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc.

prof. Ing. Jan Kovanda, CSc.

prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs

Ing. arch. Vlasta Loutocká

prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc.

Ing. Ilona Müllerová, DrSc.

prof. Ing. Drahomír Novák, DrSc.

Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA

prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc.

prof. Ing. arch. Petr Pelčák

prof. Dr. Ing. Zbyněk Raida

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr.h.c.

prof. Ing. Robert Redhammer, PhD.

prof. Ing. Petr Sáha, CSc.

doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.

doc. Ing. Aleš Vémola, Ph.D.

prof. Ing. Stanislav Veselý, CSc.

prof. RNDr. Peter Vojtáš, DrSc.

prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.

prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.

prof. Ing. Martin Weiter, Ph.D.

doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

http://www.vutbr.cz/o-univerzite/organizacni-struktura/organy/vedecka-rada

8

Součásti VUT v Brně

Fakulty

Fakulta architektury (FA)

Poříčí 5, 639 00 Brno

tel.: 541 146 600

http://www.fa.vutbr.cz

Fakulta stavební (FAST)

Veveří 331/95, 602 00 Brno

tel.: 541 141 111

http://www.fce.vutbr.cz

Fakulta chemická (FCH)

Purkyňova 464/118, 612 00 Brno

tel.: 541 149 301

http://www.fch.vutbr.cz

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT)

Technická 3058/10, 616 00 Brno

tel.: 541 141 111

http://www.feec.vutbr.cz

Fakulta výtvarných umění (FaVU)

Rybářská 125/13/15, 603 00 Brno

tel.: 541 146 850

http://www.ffa.vutbr.cz

Fakulta strojního inženýrství (FSI)

Technická 2896/2, 616 69 Brno

tel.: 541 141 111

http://www.fme.vutbr.cz

Fakulta podnikatelská (FP)

Kolejní 2906/4, 612 00 Brno

tel.: 541 141 111

http://www.fbm.vutbr.cz

Fakulta informačních technologií (FIT)

Božetěchova 2, 612 66 Brno

tel.: 541 141 144

http://www.fit.vutbr.cz

Vysokoškolské ústavy

Centrum sportovních aktivit (CESA)

http://www.cesa.vutbr.cz

Středoevropský technologický institut (STI)

http://www.ceitec.vutbr.cz

Ústav soudního inženýrství (ÚSI)

http://www.usi.vutbr.cz

Další součásti

Centrum výpočetních a informačních služeb

(CVIS) - https://www.vutbr.cz/cvis

Institut celoživotního vzdělávání (ICV)

http://www.lli.vutbr.cz/

Koleje a menzy (KaM) - www.kam.vutbr.cz

Nakladatelství Vutium (VUTIUM) –

http://www.vutium.vutbr.cz

Ústřední knihovna (ÚK) - www.vutbr.cz/uk

http://www.fa.vutbr.cz/

http://www.fce.vutbr.cz/

http://www.fch.vutbr.cz/

http://www.feec.vutbr.cz/

http://www.ffa.vutbr.cz/

http://www.fme.vutbr.cz/

http://www.fbm.vutbr.cz/

http://www.fit.vutbr.cz/

http://www.cesa.vutbr.cz/

http://www.ceitec.vutbr.cz/

http://www.usi.vutbr.cz/

https://www.vutbr.cz/cvis

http://www.lli.vutbr.cz/

http://www.kam.vutbr.cz/

http://www.vutium.vutbr.cz/

http://www.vutbr.cz/uk

9

Fakulta architektury VUT v Brně

Poříčí 273/5, 639 00 Brno

tel. 541 146 600

fax 541 146 605

e-mail [email protected]

web www.fa.vutbr.cz

facebook https://www.facebook.com/favut


http://www.fa.vutbr.cz/

https://www.facebook.com/favut

10

Historie fakulty

Česká škola architektury v Brně byla ustavena po vzniku československého státu, v roce 1919,

kdy se naplnily dlouholeté snahy o zřízení odboru architektury a pozemního stavitelství na

České vysoké škole technické v Brně. Ve školním roce 1919/1920 byl otevřen první ročník

studia a děkanem byl jmenován architekt prof. Karel Hugo Kepka.

Nový odbor se vytvářel postupně. Zpočátku zajišťovali výuku někteří učitelé odboru inženýr-

ského stavitelství, avšak brzy přicházeli učitelé noví. Prvními profesory byli architekti prof. Ka-

rel Hugo Kepka a prof. Emil Králík. Po nich byli postupně jmenováni prof. Adolf Liebscher, prof.

Vladimír Fischer, prof. Jaroslav Syřiště a prof. Jiří Kroha. Prostorové umístění odboru architek-

tury a pozemního stavitelství nebylo dobré. Teoretické předměty byly umístěny v hlavní

budově české techniky, odborné ústavy byly umístěny v neutěšených prostorách v najatých

bytech činžovních domů. K výstavbě samostatného pavilónu pro odbor architektury a pozem-

ního stavitelství, plánovaného od poloviny dvacátých let, nedošlo a odbor byl z nájemních

budov přestěhován až v roce 1934 do strojnického pavilónu a do třetího patra tehdejší

novostavby právnické fakulty na ulici Veveří.

Za hospodářské krize hrozilo též brněnské škole architektury nebezpečí, že zanikne. Zrušení

školy bylo však díky úsilí profesorského sboru, studentů a podpoře veřejnosti zažehnáno.

Přestože se nepodařilo v období první republiky plně dobudovat odbor architektury a pozem-

ního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně, vykonal se za dvacet let trvání ve

svízelných podmínkách velký kus práce. Brněnská škola architektury se v tomto období rozvi-

nula ve výraznou školu, kde bylo architektonické studium pozvednuto na evropskou úroveň.

Škola se stala jedním ze středisek teoretické a tvůrčí práce, z něhož čerpala česká pokroková

avantgarda.

V době nacistické okupace se četní učitelé a studenti odboru architektury a pozemního stavi-

telství aktivně zúčastnili národního odboje a řada z nich byla vězněna i v koncentračních tábo-

rech. Zahynuli Vladimír Krondl, Jaroslav Poledník, Hugo Foltýn, Vladimír Neumann a další.

V roce 1945 došlo k obnově brněnské techniky se samostatným odborem architektury a po-

zemního stavitelství. Muselo se vynaložit mnoho úsilí k zajištění prostorového vybavení,

nahrazení osobních ztrát v učitelském sboru a ke zvládnutí velkého počtu studentů, kteří chtěli

v co nejkratší době dohnat to, co okupací zameškali. Odbor architektury a pozemního stavitel-

ství byl v poválečných letech doplněn o prof. Antonína Kuriala, prof. Bohuslava Fuchse, prof.

Bedřicha Rozehnala, prof. Vincence Makovského, prof. Miloslava Kopřivu a prof. Aloise Krále.

Prvním poválečným rektorem České vysoké školy technické v Brně byl zvolen architekt prof.

Jaroslav Syřiště.

11

Nový zákon o vysokých školách z května 1950 zavedl fakultní zřízení a začlenil příbuzné ústavy

do kateder jako základních pracovišť. Původní odbory byly povýšeny na fakulty. Na Fakultě

architektury a pozemního stavitelství vzniklo z někdejších 11 ústavů 5 kateder. Na fakultách

byly vytvořeny nově organizované děkanáty, došlo k ustavení fakultních rad (později vědec-

kých rad) a fakulty začaly pracovat na novém základě.

Díky vlivu osobnosti prof. Bohuslava Fuchse nedošlo ke zrušení fakulty a jejímu začlenění do

tehdejší Vojenské akademie, ale k 1. září 1956 byla obnovena brněnská technika v téměř celém

původním rozsahu s novým názvem Vysoké učení technické v Brně. V čele školy byl od roku

1958 architekt prof. Vladimír Meduna. V roce 1960 byla Fakulta architektury a pozemního sta-

vitelství sloučena s Fakultou inženýrského stavitelství v nově ustavenou Fakultu stavební.

Prvním děkanem Fakulty stavební byl architekt prof. Zdeněk Alexa.

V polovině sedmdesátých let byla zvažována prospěšnost studia architektury v rámci jednotné

Fakulty stavební. Sloučením fakult nebylo dosaženo očekávaného zkvalitnění výuky oboru

architektury a stavby měst, neboť nebyly dostatečně respektovány specifické potřeby výchovy

architektů. Proto byla v roce 1976 vyčleněním ze stavební fakulty ustanovena samostatná

Fakulta architektury se studijním oborem architektura a územní plánování. Prvním děkanem

fakulty byl jmenován doc. František Bartek. V průběhu konce sedmdesátých a v osmdesátých

letech byla jmenována řada dalších profesorů fakulty. Od roku 1987 byl děkanem prof. Miro-

slav Martinek.

Po listopadu 1989 byl zvolen novým děkanem Fakulty architektury prof. Ivan Ruller. Začala

cesta zásadní reorganizace. Byla přijata nová koncepce studia architektury a změněna struk-

tura fakulty. Z původních kateder byly vytvořeny ústavy a zaveden nový dvoustupňový model

studia - bakalářský a magisterský. V roce 1994 stanul v čele fakulty děkan prof. Alois Nový.

Podařilo se více otevřít školu odborné veřejnosti a navázat kontakty s domácími i zahraničními

spolupracovníky. Od roku 2000 vedl fakultu doc. Josef Chybík. Škola prošla další reorganizací,

došlo ke vzniku nových pracovišť – ateliérů, ústavů a center. V roce 2006 převzal vedení školy

prof. Vladimír Šlapeta. Fakulta prošla řadou strukturálních změn, posílila svoji pozici na

mezinárodním poli a navázala spolupráci s řadou organizací v zahraničí. V letech 2010 až 2014

vedl školu doc. Josef Chybík. V současné době vede školu doc. Jan Hrubý. Dochází k nové

reorganizaci školy, vzniku nových pracovišť a orientaci na aktuální potřeby ve vzdělání

architektů.

12

Organizační struktura FA VUT

Vedení fakulty

Děkan


místnost č. A105

tel: +420 541 146 601

fax: +420 541 146 605


Proděkan pro výuku

Ing. arch. Jan Kratochvíl

tel.: +420 541 146 713


Proděkan pro vědu

doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.

tel.: +420 541 146 673


Proděkan pro rozvoj

doc. Ing. arch. Antonín Novák

tel.: +420 541 146 700


Proděkan pro vnější vztahy

MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D.

tel.: +420 541 146 675







13

Děkanát

Tajemník fakulty

Mgr. Filip Havlíček

tel: +420 541 146 602


Milada Odvárková - sekretářka děkana .... tel. 541 146 603 .... [email protected]

Studijní oddělení Mgr. Dita Havlová – vedoucí ..............tel. 541 146 620 .............. [email protected]

Jitka Juránková ....................................tel. 541 146 622 ............. [email protected]

Lucie Fišerová, DiS. .............................tel. 541 146 624 ............. [email protected]

Provozní doba Po a St 9:00 - 11:00, 13:00 - 15:00, Čt 9:00 - 11:30

Personální oddělení Ing. Eva Klímková ................................tel. 541 146 604 ............. [email protected]

Provozní doba Po až Čt 8:00 - 10:30, 13:00 - 14:00, Pá 8:00 - 10:30

Ekonomické oddělení Ing. Čeněk Bidman ..............................tel. 541 146 630 .............. [email protected]

Marie Girethová ..................................tel. 541 146 632 .............. [email protected]

Romana Devečková ............................tel. 541 146 634 ............. [email protected]

Provozní doba Po až Čt 9:00 - 10:30, 13:00 - 15:00, Pá 9:00 - 10:30

Koordinátor vnějších vztahů a tvůrčích aktivit Ing. arch. Nicol Galeová .....................tel. 541 146 692 .............. [email protected]

Podatelna a pokladna Jana Pátková ........................................tel. 541 146 631 .............. [email protected]

Provozní doba Po až Pá 9:00 - 11:00, 13:00 - 14:00

Provozní oddělení a správa budov Petr Hasala ...........................................tel. 541 146 610

Martin Troják .......................................tel. 541 146 610












14

Akademický senát FA VUT

http://www.fa.vutbr.cz/pages/senat.aspx?lang=cz&menu=1

Předsedkyně doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. tel. 541 146 686

Členové Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D.

Michael Gabriel

doc. Ing. arch. Karel Havliš

Ing. arch. Pavel Jura

Bc. Tereza Kvapilová

doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský

Ing. arch. David Mikulášek

Ing. arch. Jan Mléčka , Ph.D.

Bc. Lucie Nippertová

MgA. Jan Šebánek

Vědecká rada FA VUT

Předseda doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.

Členové interní doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.

prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.

prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc.

prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc.


doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.

prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc.

prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA

Členové externí prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek

prof. Ing. arch. Akad. arch. Ivan Petelen, PhD.

doc. Ing. Karel Tuza, CSc.

prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.

Ing. arch. Martin Zedníček

http://www.fa.vutbr.cz/pages/senat.aspx?lang=cz&menu=1

15

Poradní orgány děkana FA VUT

Kolegium děkana


Ing. arch. Jan Kratochvíl

doc. Ing. arch. Antonín Novák

doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.

Ing. arch. MgA. Petr Šmídek, Ph.D.

Mgr. Filip Havlíček

doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.

doc. ing. arch. Josef Hrabec, CSc.

prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.


doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.


Mgr. Dita Havlová

Rada pro informační systém

doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. - předseda

Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D.

Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.

Ing. arch. Jan Mléčka, Ph.D.

doc. Ing. Jan Viktorin, CSc.

Oborová rada oboru architektura

interní členové:

doc. ing. arch. Josef Hrabec, CSc. - předseda

doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc.


prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc.

externí členové:

prof. Ing. Jiří Damec, CSc.

prof. Ing. arch. Julián Keppl, CSc.

Ing. arch. Martin Zedníček

Rada studijního programu

Ing. arch. Jan Kratochvíl - předseda

doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr. - ÚN

Ing. arch. Jiří Marek - ÚN

doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. - ÚS

Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. - ÚN

MgA. Jan Šebánek - ÚZ


Knihovní rada

doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. - předseda

Anna Hošťálková


doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.

Ing. arch. Vítězslav Nový

doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.

Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D.

MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D.

Oborová rada oboru urbanismus

interní členové:

prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. - předseda


doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik


externí členové:

Ing. arch. Zdeňka Hladišová, CSc.

prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, Ph.D.

doc. Ing. arch. Jiří Löw

16

Ústavy fakulty architektury

Ústav teorie

Vedoucí

prof. Ing. arch. Šlapeta Vladimír, DrSc. 541 146 724 [email protected]

Profesoři

prof. Ing. arch. Koutný Jan, CSc. 541 146 740 [email protected]

Docenti

doc. Ing. arch. Drápal Jaroslav, CSc. 541 146 721 [email protected]

doc. Ing. arch. Hrabec Josef, CSc. 541 146 681 [email protected]

doc. Ing. arch. Hrubý Jan, CSc. 541 146 726 [email protected]

Odborní asistenti

Ing. arch. Boháč Ivo, Ph.D. 541 146 683 [email protected]

Vědečtí pracovníci

doc. Ing. arch. Havliš Karel 541 146 690 [email protected]

doc. Ing. arch. Palacký Jiří, Ph.D. 541 146 673 [email protected]

prof. Ing. arch. Urbášková Hana, Ph.D. 541 146 679 [email protected]

doc. Ing. arch. Wittmann Maxmilián, Ph.D. 541 146 732 [email protected]

Ústav stavitelství

Vedoucí

doc. Ing. Meixner Miloslav, CSc. 541 146 752 [email protected]

Profesoři

prof. Ing. Chybík Josef, CSc. 541 146 762 [email protected]

Docenti

doc. Ing. Petříčková Monika, Ph.D. 541 146 686 [email protected]

doc. Ing. Žabičková Ivana, CSc. 541 146 754 [email protected]

Odborní asistenti

Ing. Mikulík Vít, Ph.D. et Ph.D. 541 146 764 [email protected]

Ing. Suchánek Petr, Ph.D. 541 146 763 [email protected]

Asistenti

Ing. Mikeš Stanislav [email protected]

Ing. Svoboda Jiří 541 146 765 [email protected]



















17

Ústav zobrazování

Vedoucí

doc. Ing. arch. Makovský Zdeněk 541 146 711 [email protected]

Docenti

doc. Ing. arch. Navrátil Aleš, Ph.D. 541 146 712 [email protected]

Asistenti

Ing. arch. Kratochvíl Jan 541 146 713 [email protected]

MgA. Šebánek Jan 541 146 713 [email protected]

Ostatní zaměstnanci

Bárta Benjamin 541 146 714 [email protected]

Ústav navrhování

Vedoucí

doc. Ing. arch. Novák Antonín 541 146 700 [email protected]

Profesoři

prof. Ing. arch. Pelčák Petr 541 146 671 [email protected]

prof. Ing. arch. Ruller Ivan 541 146 662 [email protected]

prof. Ing. arch. Urbášková Hana, Ph.D. 541 146 679 [email protected]

prof. Ing. arch. Zemánková Helena, CSc. 541 146 680 [email protected]

Docenti

doc. Ing. arch. Glosová Dagmar, CSc. 541 146 650 [email protected]

doc. Ing. arch. Havliš Karel 541 146 690 [email protected]

doc. Ing. arch. Kopáčik Gabriel, Dr. 541 146 693 [email protected]

doc. Ing. arch. Poslušná Iva, Ph.D. 541 146 657 [email protected]

Odborní asistenti

Ing. arch. Františák Luboš, Ph.D. 541 146 694 [email protected]

Ing. arch. Hybská Bohumila 541 146 742 [email protected]

Ing. arch. Kristek Jan, Ph.D. 541 146 675 [email protected]

Ing. arch. Marek Jiří 541 146 703 [email protected]

Ing. arch. Mikulášek David 541 146 661 [email protected]

Ing. arch. Mléčka Jan, Ph.D. 541 146 743 [email protected]

Ing. arch. Nový Vítězslav 541 146 661 [email protected]

MgA. Ing. arch. Šmídek Petr, Ph.D. 541 146 675 [email protected]

Ing. arch. Žalmanová Petra, Ph.D. 541 146 702 [email protected]
























18

Asistenti

Ing. arch. Jura Pavel 541 146 661 [email protected]

Ing. arch. Sochor Jan 541 146 661 [email protected]

Vědečtí pracovníci

Ing. arch. Foretník Jan, Ph.D. 541 146 653 [email protected]

Ing. arch. Ponešová Barbora, Ph.D. 541 146 652 [email protected]

Centra fakulty architektury

Knihovna FA

http://knihovna-fa.webnode.cz/

Vedoucí

Hošťálková Anna 541 146 640 [email protected]


Barák Martin, DiS. 541 146 641 [email protected]

Pavlíková Jitka 541 146 641 [email protected]

Výpočetní centrum

http://www.fa.vutbr.cz/pages/centra/vypocetni/index.htm

Vedoucí

doc. Ing. Viktorin Jan, CSc. 541 146 770 [email protected]

Odborní asistenti

RNDr. Koutná Hana, Ph.D. 541 146 771 [email protected]


Blümel Miroslav 541 146 777 [email protected]

Ing. Košťál Rostislav 541 146 773 [email protected]

Modelové centrum FA

http://www.fa.vutbr.cz/home/mc

Vedoucí

Králík Martin 541 146 609 [email protected]





http://knihovna-fa.webnode.cz/




http://www.fa.vutbr.cz/pages/centra/vypocetni/index.htm





http://www.fa.vutbr.cz/home/mc


19

INFORMACE O STUDIU na Fakultě architektury VUT v Brně

Úvod

Pro studium na FA platí Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších

zákonů (dále Zákon o vysokých školách), příslušné vnitřní předpisy VUT doplněné směrnicemi

děkana FA a vnitřní předpisy FA.

Vnitřními předpisy VUT, které se vztahují ke studiu na FA jsou:

Statut VUT

Studijní a zkušební řád VUT

Stipendijní řád VUT

Disciplinární řád VUT

Vnitřními předpisy FA jsou:

Statut FA VUT

Směrnice 1 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do BSP

Směrnice 2 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do MSP

Směrnice 3 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do DSP

Směrnice 4 - směrnice děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském

studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část první a druhou)

Směrnice 5 - směrnice děkana FA pro studium v doktorském studijním programu

(doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část třetí)

Směrnice 6 - směrnice děkana FA pro udělování stipendií (doplňuje Stipendijní řád VUT)

Kód studijního

programu Název studijního programu a studijní obory Délka studia

Titul prez. komb.

B3501 Architektura a urbanismus Bc.

Architektura 4 -

N3501 Architektura a urbanismus Ing. arch.

Architektura 2 -

P3501 Architektura a urbanismus Ph.D.

Architektura 4 4

Urbanismus 4 4

20

Studium na Fakultě architektury nabízí vzdělání v oblasti umění, stavitelství, architektury,

urbanismu a designu. Poskytuje specializované vzdělání pro vysoce kvalifikované architekty

v oblasti architektonického a urbanistického navrhování, interiéru a výstavnictví, rekonstrukcí

a památkové péče, územního plánování a teorie architektury.

Strukturované studium bylo na Fakultě architektury zavedeno v akademickém roce

1990/1991.

Bakalářský studijní program prezenční forma čtyřletého studia, zakončeného titulem Bc.

Cílem studia je výchova univerzálního odborníka v oblasti architektury a projektanta-archi-

tekta. Bakalář je připravován pro činnost v architektonicko-stavebních projektových kancelá-

řích a dalších institucích v oblasti výstavby a architektury. Je schopen řešit základní úlohy

navrhování staveb obytných, občanských, výrobních, včetně rekonstrukcí památek, a to od

širších vazeb až po technický detail.

Předpokládá se, že absolvent bakalářského studijního programu bude mít statut zaměst-

nance. Dlouhodobější praxí, jejíž limit stanoví Česká komora architektů, se autorizačním

procesem může změnit ve statut autorizované osoby.

V průběhu bakalářského studia student zpracovává úkoly dané studijním programem, které

jsou zakončené zápočtem, klasifikovaným zápočtem nebo semestrální zkouškou. V posledním

8. semestru studia zpracovává bakalářskou práci, jejíž obhajoba je součástí státní závěrečné

zkoušky obsahující ústní část ze tří profilových předmětů.

Magisterský studijní program prezenční forma dvouletého studia, zakončeného titulem Ing. arch.

Cílem studia je příprava absolventa - architekta, jako odborníka - tvůrčího pracovníka, který

v celém komplexu své profese zvládne projekční a řídící činnost v procesu investiční výstavby.

Současně mu jeho kvalifikace umožní vykonávání činností v orgánech státní správy. Důsledně

je dbáno toho, aby získané vzdělání vytvořilo základní předpoklady k činnostem, které budou

splňovat všechny atributy optimální tvorby životního prostředí a principů udržitelného

rozvoje.

Cílem studijního programu je také zajistit takový stupeň absolventovy vzdělanosti, aby v rámci

jeho odborné způsobilosti v procesu autorizace – při vstupu do České komory architektů,

prokázal požadované znalosti a dovednosti.

V rámci prvních tří semestrů studia student absolvuje vždy předměty 4 základních skupin:

navrhování, teoretické, technické a zobrazovací.

Specializovaný modul, jehož součástí je specializovaný ateliér a modulový seminář, si student

volí dle zaměření pro celé studium. Tyto předměty jsou strukturovány do návrhové části a do

21

teoretické, která díky časové dotaci dává možnost začlenit přednášky, exkurze, analýzy,

speciální konzultace související s tématem specializace.

V průběhu studia student zpracovává úkoly dané studijním programem, které jsou zakončené

zápočtem klasifikovaným zápočtem nebo semestrální zkouškou. Státní závěrečná zkouška

v magisterském studijním programu ve 4. semestru se člení na dvě části, které se vzájemně

prolínají a doplňují. První částí je ústní zkouška z profilových předmětů, ve druhé části se jedná

o obhajobu diplomové práce. Student má tak za úkol prokázat vědomosti a schopnosti, jež ho

mohou opravňovat k samostatné tvůrčí činnosti.

Doktorský studijní program prezenční forma nebo kombinovaná forma čtyřletého studia zakončeného titulem Ph.D.

Cílem studia je pěstování schopnosti vědecké práce na problému, který student zvolí z nabídky

témat doktorského studia každoročně znovu vypisovaných. Při jeho řešení prokazuje

samostatnost, zvládnutí metodiky vědecké práce, zejména analýzu problému a syntézu

získaných poznatků a jejich tvůrčí aplikaci do navrhovaného řešení. Student je připravován pro

dráhu vědeckého a pedagogického pracovníka.

Studium se člení na obory: architektura, urbanismus. V prvních třech semestrech zahrnuje

studium přednáškové kurzy a zkoušky podle individuálního studijního plánu - celkem 6 zkou-

šek z odborných předmětů (3 povinné a 3 volitelné) a zkoušku z neslovanského jazyka.

Doktorandi – absolventi magisterského studia příbuzného oboru – absolvují 5 zkoušek z voli-

telných předmětů, celkem tedy 8 zkoušek z odborných předmětů. Při práci na tématu diser-

tace zpracuje student v průběhu 1. semestru studia osnovu disertační práce, ve které vymezí

téma a jeho návaznosti, prameny, metody a cíle řešeni. V rámci vědecké přípravy se podílí na

řešení konkrétního vědeckého výzkumného úkolu. Splnění studijní části individuálního pro-

gramu prokáže student vykonáním dílčích zkoušek, vykonáním státní doktorské zkoušky a

s předložením „Pojednání ke státní doktorské zkoušce“.

Studium se ukončuje veřejnou obhajobou disertační práce, kterou má student prokázat

schopnost samostatně vědecky pracovat.

Fakulta v akademickém roce 2015/2016 nabízí studium v bakalářském, magisterském i dok-

torském studijním programu pro zahraniční studenty na základě bilaterálních smluv v anglic-

kém jazyce (příloha č. 6 Směrnice č. 4).

22

Úplné znění

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 21. července 2011

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Úvodní ustanovení

1. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“) je podle § 17

odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších

zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) vnitř-

ním předpisem VUT a obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a

doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT.

2. Pravidla upravující uskutečňování studijního programu obsahuje vnitřní norma VUT vy-

daná podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT, jež rovněž vymezí kmenovou fakultu, na níž jsou

studenti bakalářského nebo magisterského studijního programu (dále jen „studenti“) nebo

studenti doktorského studijního programu (dále jen „doktorandi“) zapsáni.

3. Pro účely tohoto řádu se za fakultu považuje také vysokoškolský ústav podílející se na

uskutečňování studijního programu. Úkony, které podle tohoto řádu koná děkan, koná

v případě studentů zapsaných na VUT rektor nebo osoba jím zmocněná.

Článek 2

Akademický rok a časové členění studia

1. Akademický rok se člení na zimní a letní semestr.

2. V každém semestru je zpravidla 13 týdnů výuky a zpravidla 5 týdnů zkouškového období.

23

3. Výuka je organizována v prezenční formě studia zpravidla podle týdenních rozvrhů,

v distanční a kombinované formě zpravidla podle semestrálních rozvrhů.

4. Pro výuku mohou být studenti rozděleni do přednáškových a studijních skupin. Způsob

jejich vytváření stanoví směrnice fakulty.

5. Rektor každoročně spolu se stanovením začátku akademického roku stanoví začátek

výuky v každém semestru.

6. Děkan následně vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán akade-

mického roku stanovuje zejména:

a) začátek a konec zkouškového období a prázdnin v jednotlivých semestrech,

b) konečný termín pro vykonání zkoušek v akademickém roce,

c) termíny pro kontrolu studia,

d) období, v němž se konají státní závěrečné zkoušky, a termíny pro podávání přihlášek

ke státním zkouškám.

ČÁST DRUHÁ

USTANOVENÍ PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

DÍL 1 ORGANIZACE STUDIA

Článek 3

Studijní plány

1. Základním výukovým modulem studijního plánu bakalářského nebo magisterského studij-

ního programu je zpravidla jednosemestrální studijní předmět (dále jen „předmět“).

2. Ucelená soustava předmětů tvoří blok předmětů.

3. Před zahájením uskutečňování studijního programu kmenová fakulta1 zveřejní strukturo-

vaný seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení

studijního programu. Tento seznam je strukturován takto:

e) seskupuje předměty do semestrů a ročníků, případně stupňů studia,

f) vymezuje podmínky návaznosti předmětů,

g) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné.

1 čl. 4 odst. 4 písm. a) Statutu VUT.

24

Každý předmět uvedený v tomto seznamu má dokumentaci podle čl. 8. Takto strukturo-

vaný seznam spolu s dokumentací předmětů tvoří studijní plán studijního oboru (dále jen

„obor“) studijního programu.

4. Studijní plán oboru studijního programu je základem pro vytváření studijního plánu stu-

denta bakalářského nebo magisterského studijního programu.

5. Ve výjimečných případech může děkan studentovi na jeho písemnou žádost udělit výjimku

z pravidel pro sestavování studijního plánu. Při zachování obsahové části studijního pro-

gramu lze upravit průběh studia a termíny kontroly studia studentům, kteří chtějí absol-

vovat část studia na jiné vysoké škole, zejména v zahraničí, nebo si chtějí rozšířit své

poznatky stáží nebo jinou podobnou aktivitou. Při rozhodování děkan přihlédne zejména

k dosaženým studijním výsledkům studenta a charakteru plánovaných aktivit. Důvodem

pro udělení výjimky mohou být i jiné závažné, zejména zdravotní důvody. Na postup při

rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Článek 4

Rady studijního programu

1. Děkan kmenové fakulty jmenuje rady studijních programů pro bakalářské a magisterské

studijní programy. Úkolem rad je:

a) navrhovat studijní plány oborů studijního programu, včetně obsahu státní závě-

rečné zkoušky, a změny ve struktuře předmětů,

b) sledovat a hodnotit studium příslušného studijního programu.

2. Strukturu rad, jejich pravomoci, funkční období jejich členů a podrobnou náplň jejich

činnosti stanoví děkan.

Článek 5

Kreditový systém

Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních pro-

gramech uskutečňovaných na VUT se užívá jednotný kreditový systém kompatibilní s ECTS

(dále jen „ECTS“):

a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia,

b) každému předmětu v rámci daného studijního programu je přiřazen počet kreditů, který

vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu

v daném oboru,

c) zakončením předmětu předepsaným podle čl. 6 získá student počet kreditů přiřazený

danému předmětu,

d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají,

e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu studia,

25

f) pro řádné ukončení studia ve studijním programu je nutné získat počet kreditů rovnající

se alespoň šedesátinásobku standardní doby studia v předepsané skladbě předmětů.

Článek 6

Způsob zakončení studia předmětu

1. Předmět je zakončen:

a) udělením zápočtu,

b) udělením klasifikovaného zápočtu,

c) vykonáním kolokvia,

d) vykonáním zkoušky,

e) vykonáním zkoušky po předchozím udělení zápočtu, nebo

f) vykonáním klauzurní zkoušky po předchozím udělení zápočtu.

2. Předmět, jehož absolvování je ve studijním plánu oboru povinné a který student nezakon-

čil, si musí zapsat znovu. Předmět lze znovu zapsat jednou. Předmět, který student již

zakončil, si nesmí znovu zapsat.

Článek 7

Způsoby výuky a její zabezpečení

1. Způsoby výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení,

workshopy, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze, výuka v terénu.

2. Způsoby výuky uvedené v odstavci 1 jsou charakterizovány takto:

a) přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny,

problémů a jejich vzorových řešení,

b) semináře, ateliéry a projekty jsou způsoby výuky, kde je akcentována samostatná

práce studentů.

Významnou součástí této výuky je prezentace výsledků vlastní práce a kritické

diskuse,

c) cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo

zadané k samostatnému nastudování za aktivní účasti studentů,

d) řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k sa-

mostatnému zpracování. Tento způsob výuky je dominantní v distanční formě

studia,

e) odborné praxe slouží k prohloubení znalostí a dovedností získaných studiem a k ově-

ření jejich aplikace v praxi; slouží též k doplnění znalostí a k seznámení se s meto-

dami práce zejména v mimoškolních institucích,

f) exkurze slouží zejména k tomu, aby se studenti seznamovali s metodami práce

zejména v mimoškolních institucích,

g) výuka v terénu slouží k praktické aplikaci teoretické výuky.

26

3. Individuální konzultace doplňují výuku. Rozsah a způsob jejich poskytování upravuje směr-

nice fakulty.

4. Součástí studijních činností studenta je zadávaná a vlastní samostatná práce.

5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatní výuce je kontrolovaná. Stupeň a

způsoby kontroly jsou dány v dokumentaci předmětu podle čl. 8.

6. Personální zabezpečení výuky:

a) garanty předmětu mohou být profesoři a docenti, v odůvodněných případech může

garantováním předmětu děkan pověřit i jiného akademického pracovníka.

b) přednášky vedou profesoři a docenti, v odůvodněných případech může vedením

přednášky děkan pověřit i jiného akademického pracovníka,

c) s pověřením garanta předmětu mohou specifické typy přednášek vést odborníci z

praxe,

d) na jiných formách výuky dle odst. 2 písmen b) až g) se mohou podílet i doktorandi,

e) vedoucí zaměstnanec ústavu nebo katedry (dále jen „vedoucí zaměstnanec ústavu“)

je povinen sledovat výuku zabezpečovanou danou katedrou nebo ústavem (dále jen

„ústav“) a dbát o její úroveň, podkladem pro hodnocení výuky jsou rovněž výsledky

plynoucí z hodnocení výuky studenty.

Článek 8

Dokumentace předmětu

1. Dokumentace předmětu je v českém a anglickém jazyce a obsahuje zejména:

a) název předmětu,

b) kód předmětu a typ,

c) vyučovací jazyk,

d) příslušnost k typu studijního programu (bakalářský, magisterský, doktorský),

e) ročník studia,

f) semestr,

g) rozsah předmětu (počet hodin v týdnu nebo semestru s rozdělením podle způsobu

výuky),

h) počet kreditů,

i) jméno garanta,

j) název ústavu zabezpečujícího výuku předmětu,

k) učební cíle (popis kompetencí, schopností, znalostí a dovedností, kterých dosáhne

student absolvováním studijního předmětu),

l) prerekvizity (výčet vstupních znalostí),

m) obsah předmětu (anotace, osnova),

n) základní a doporučená studijní literatura,

o) způsoby výuky (zejména přednáška, cvičení apod.),

27

p) pravidla hodnocení a ukončení předmětu (způsoby průběžné kontroly studia, pod-

mínky pro udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, forma a podmínky pro

vykonání zkoušek a způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu).

2. Dokumentace předmětu je zveřejněna prostřednictvím informačního systému VUT, nesmí

být měněna v průběhu semestru a student je povinen se s ní seznámit.

Článek 9

Studijní poradenství

3. Fakulta poskytuje studentovi informace nutné pro jeho studium, zejména zajišťuje pora-

denství pro vytváření jeho studijního plánu.

4. Pro zabezpečení činností uvedených v odstavci 1 fakulta vytváří poradenskou a informační

strukturu, která je vymezena směrnicí fakulty.

DÍL 2 OVĚŘOVÁNÍ A HODNOCENÍ STUDIJNÍCH VÝSLEDKŮ

Článek 10

Ověřování studijních výsledků

Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem,

klasifikovaným zápočtem, kolokviem nebo zkouškou.

Článek 11

Zápočet a klasifikovaný zápočet

1. Zápočtem se potvrzuje, že se student aktivně účastnil na práci během semestru a splnil

požadavky, jimiž bylo udělení zápočtu na začátku výuky předmětu podmíněno, případně

prokázal odbornou způsobilost rozpravou při kolokviu.

2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň požadovaných aktivit hodnotí kla-

sifikačním stupněm.

3. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o pře-

zkoumání. Ve věci udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou

platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu,

rozhodne s konečnou platností děkan.

4. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového

období semestru, v němž byl předmět vyučován. Ve výjimečných případech může tuto

28

lhůtu na žádost studenta doporučenou příslušným učitelem prodloužit vedoucí zaměst-

nanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou plat-

ností děkan.

5. Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování

je pro daný studijní program povinné, a který má student zapsán podruhé, je mu studium

ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se

vztahuje § 68 zákona.

6. Udělení nebo neudělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) se zapisuje do dokumentace o

studiu (čl. 50) příznakem udělení nebo neudělení zápočtu, datem a identifikací učitele. V

případě klasifikovaného zápočtu se uvádí klasifikační stupeň ECTS a dále bodové hodno-

cení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.

7. Neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.

Článek 12

Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška

1. Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, případně

vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu. Kolokvium se hod-

notí slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“.

2. Klauzurní zkouškou se rozumí zakončení předmětu na základě klauzurní práce a je speci-

fikována vnitřním předpisem fakulty. Klauzurní zkouška je hodnocena klasifikačním stup-

něm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.

3. Zkouškou se zjišťuje komplexní zvládnutí látky vymezené v dokumentaci předmětu

prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnosti zís-

kané poznatky samostatně a tvůrčím způsobem aplikovat. Míru zvládnutí problematiky a

plnění průběžných požadavků hodnotí učitel klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým

hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.

4. Zkoušky jsou:

a) písemné,

b) ústní,

c) kombinované.

5. Termíny a místa zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a způsob stanovení zkou-

šejících musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny. Podrob-

nosti o organizaci zkoušek a lhůty pro jejich vykonání v akademickém roce stanoví směr-

nice fakulty.

6. Student, který byl klasifikován stupněm „F“, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné

termíny jsou nejvýše dva. Podrobnosti o opakování zkoušek a počtu opravných termínů

29

stanoví po schválení akademickým senátem fakulty směrnice děkana fakulty. Pokud směr-

nice děkana schválená akademickým senátem fakulty nestanoví nižší počet opravných

termínů, opravné termíny jsou dva.

7. Na žádost studenta nebo z vlastního podnětu může vedoucí zaměstnanec ústavu rozhod-

nout o konání zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec

ústavu, o konání zkoušky před komisí rozhoduje a komisi jmenuje děkan.

8. Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní

program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle §56

odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje §68 zákona.

9. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Součástí zápisu do doku-

mentace o studiu je klasifikační stupeň ECTS, datum konání zkoušky nebo datum konání

její poslední části a identifikace zkoušejícího a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak

stanoví směrnice fakulty.

10. Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem.

Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen.

Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné

omluvy, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se známkou „F”. Student se může z váž-

ných, zejména zdravotních důvodů omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od

určeného termínu pro konání zkoušky. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností

vedoucí zaměstnanec ústavu. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne

s konečnou platností děkan.

11. Pokud student u zkoušky porušil závažným způsobem její řádný průběh, je klasifikován

stupněm „F“. Hrubé porušení pravidel může být považováno za disciplinární přestupek.

Článek 13

Klasifikační stupnice

Při hodnocení předmětů studijního plánu se užívá klasifikační stupnice ECTS:

KLASIFIKAČNÍ

STUPEŇ ECTS

BODOVÉ

HODNOCENÍ

ČÍSELNÁ

KLASIFIKACE

POZNÁMKA

A 100-90 1 Excellent Výborně

B 89-80 1,5 Very good Velmi dobře

C 79-70 2 Good Dobře

D 69-60 2,5 Satisfactory Uspokojivě

E 59-50 3 Sufficient Dostatečně

F 49-0 4 Failed Nevyhovující

30

Článek 14

Studijní průměr

1. Studijní průměr studenta ve studiu v daném celku studia je vyjádřen vztahem:

𝑆𝑃 = ∑(𝐾𝑝 ∗ 𝑍𝑝)

∑(𝐾𝑝)

kde Kp je počet získaných kreditů za předmět p zakončený zkouškou nebo klasifikovaným

zápočtem, Zp je číselná klasifikace zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem zakončeného

předmětu p, a kde se sčítá přes všechny předměty absolvované studentem v daném celku

studia zakončené zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem (čl. 55 odst. 2). Studijní průměr

lze rovněž určit jako vážené průměrné bodové hodnocení, stanoví-li tak směrnice fakulty.

2. Studijní průměr se užívá zejména pro:

a) přiznání prospěchového stipendia,

b) pro stanovení celkového hodnocení studia (čl. 26).

3. Pro účely relativního hodnocení podle ECTS se do informačního systému zadává bodové

hodnocení klasifikovaného zápočtu, klauzurní zkoušky a zkoušky. U fakult, které nepouží-

vají bodové hodnocení, bude centrálně provedena transformace.

DÍL 3 PRŮBĚH STUDIA

Článek 15

Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu

1. V každém akademickém roce je ve stanovených termínech kontrolováno, zda student

získal v dané části studia počet kreditů v předepsané struktuře stanovené studijním

plánem studijního programu. Pokud tuto podmínku nesplní, je mu studium ukončeno

podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68

zákona.

2. Ve výjimečných a odůvodněných případech, zejména z důvodů zdravotních, může děkan

studentovi na jeho písemnou žádost splnění některé z podmínek stanovených pro

pokračování ve studiu prominout. Současně stanoví podmínky pro další průběh studia.

Článek 16

Pro potřebu evidence studentů je možné v průběhu prvního semestru studia provádět

kontrolu účasti studentů na cvičeních, seminářích a na výuce v atelierech. Opakovaná

neomluvená neúčast ve výuce s kontrolovanou účastí může být důvodem pro ukončení studia

31

pro neplnění studijních povinností. Pravidla pro provádění kontroly studia během prvního

semestru studia stanoví směrnice fakulty.

Článek 17

Zápis do dalšího roku studia

1. Student, který splnil podmínky pro pokračování ve studiu, nebo mu byla povolena výjimka

podle čl. 3 odst. 5 nebo čl. 15 odst. 2, má právo se zapsat do dalšího roku studia.

2. Při zápisu si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly

příslušného studijního programu a studijního plánu.

3. Vyučuje-li určitý předmět více učitelů, má student právo výběru z nich. Způsob a termíny

výběru upraví směrnice fakulty.

4. Zápisy se konají v termínech stanovených děkanem.

5. Pokud se student bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu nebo není-li jeho omluva

přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává

děkanovi nejpozději do 5 pracovních dnů po termínu zápisu. Na postup při rozhodování v

této věci se vztahuje § 68 zákona.

Článek 18

Přerušení studia

1. Na základě písemné žádosti studenta děkan stanoví dobu přerušení studia tak, aby byly

dodrženy všechny zásady studijního a zkušebního řádu v souladu s příslušným studijním

programem.

2. Přerušení studia v době, kdy je předpoklad pro nesplnění studijních povinností, nelze

povolit.

3. Děkan přeruší studentovi studium z vlastního podnětu v případě, že student neuhradí

splatný peněžní závazek vůči VUT, zejména poplatek za studium vyměřený v souladu s §58

odst. 3 a 4 zákona. Studium bude přerušeno na standardní dobu studia.

4. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné pouze ve výjimečných

případech, zejména z důvodů zdravotních.

5. Přerušení studia se zpravidla ukončuje k začátku semestru.

6. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit

standardní dobu studia v příslušném studijním programu.

7. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 1, může děkan na žádost studenta

přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení a stanovit další

32

průběh studia. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 3, rozhodne děkan i

před uplynutím doby přerušení studia o ukončení tohoto přerušení.

8. Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné fakultě a konal tam zkoušky, může

mu na jeho žádost doporučenou vedoucím zaměstnancem ústavu zajišťujícím odpovídající

předmět na fakultě děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě se

stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje §

68 zákona.

9. Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem, přičemž dnem ukončení přerušení

studia jí vzniká právo opětovného zápisu do studia. Osoba, která se nejpozději do pěti

pracovních dnů po uplynutí lhůty stanovené pro přerušení studia bez omluvy nedostaví

k zápisu, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí

omluvy rozhoduje děkan.

10. Studium může být přerušeno studentovi, který nevykonal státní závěrečnou zkoušku, až

do doby jejího opakování.

Článek 19

Zanechání studia

Rozhodne-li se student studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi.

Článek 20

Uznání části studia

1. Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v zahraničí

podporuje akademickou mobilitu. Při uznávání části studií se postupuje podle zásad

uvedených v odstavcích 2 až 7.

2. Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje

v jiném studijním programu na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho

písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Povinností

studenta, který žádá o uznání části studia, je doložit potvrzení o absolvování studia nebo

předmětu, o získaném počtu kreditů a klasifikaci a dále potvrzenou anotaci absolvovaných

předmětů. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia

nebo jeho části, na kreditové hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního

programu, na prospěch při studiu a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia,

a je respektována dohoda o studiu v rámci mobility.

3. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. Vnitřní předpisy

Vysokého učení technického v Brně

4. Uznané části studia nebo jednotlivým uznaným zkouškám se přiřadí kreditové hodnocení

odpovídající danému studijnímu programu v souladu s dohodou o studiu v rámci mobility.

33

5. Studentům, kterým byla uznána část studia, se do doby studia započte počet roků

odpovídající celkovému kreditovému hodnocení uznané části studia. Přitom se vychází z

tempa studia předpokládajícího jeho řádné ukončení ve studijním programu za dobu

rovnou standardní době.

6. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních

programů, pokud se stanou studenty studijního programu, mohou být uznány kredity,

které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných

k řádnému ukončení studia.

7. O uznávání částí studia rozhoduje děkan.

DÍL 4 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA

Článek 21

1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu.

Student studium absolvuje, pokud získá počet kreditů v předepsané skladbě rovný

minimálně šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a vykoná státní

závěrečnou zkoušku, jejíž součástí v bakalářském studijním programu je zpravidla

obhajoba bakalářské práce, v magisterském studijním programu obhajoba diplomové

práce.

2. Dnem řádného ukončení studia je podle § 55 odst. 1 zákona den, kdy byla vykonána státní

závěrečná zkouška nebo její poslední část.

Článek 22

Státní závěrečná zkouška

1. Členění státní závěrečné zkoušky na části a jejich obsah určuje studijní program. Pravidla

pro organizaci a průběh státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice fakulty.

2. Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoli její část lze jednou opakovat.

3. Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl

klasifikován stupněm „F“.

4. Poslední část státní závěrečné zkoušky lze konat nejpozději dva roky po uplynutí

standardní doby studia ve studijním programu studenta, nejpozději však do doby

ukončení akreditace studijního programu. Pokud student do této doby nevykoná státní

závěrečnou zkoušku, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup

při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.

34

5. O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se uvádí průběh a

hodnocení obhajoby diplomové nebo bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné

zkoušky a celková klasifikace státní závěrečné zkoušky podle čl. 25. Přílohou protokolu je

posudek oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské nebo diplomové práce. Formu

protokolu stanoví směrnice rektora.

Článek 23

Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky

1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Předsedu a členy komise jmenuje

na návrh rady studijního programu děkan v souladu s § 53 odst. 2 zákona.

2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná.

3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich

svolávání stanoví směrnice fakulty.

4. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.

Článek 24

Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba

1. Bakalářskou nebo diplomovou prací student prokazuje, že je schopen řešit a ústně a

písemně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. Bakalářská a

diplomová práce se vzájemně liší charakterem zadaných problémů a rozsahem a

hloubkou jejich zpracování. Bakalářská práce se vypracovává, je-li součástí studijního

plánu. Vypracování diplomové práce je součástí studijního plánu.

2. Zadání bakalářské nebo diplomové práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku

problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny, jméno

vedoucího diplomové práce a termín jejího odevzdání. Vedoucím bakalářské nebo

diplomové práce může být i odborník z praxe.

3. Bakalářskou nebo diplomovou práci lze se souhlasem vedoucího práce předložit v cizím

jazyce. V tomto případě, pokud se nejedná o slovenštinu, musí práce obsahovat rozšířený

abstrakt v českém jazyce.

4. Vedoucí bakalářské nebo diplomové práce a její oponent nebo oponenti, které jmenuje

vedoucí zaměstnanec ústavu, vypracují posudky k této práci. Student musí být s nimi

seznámen nejpozději tři dny před konáním její obhajoby.

5. Při obhajobě bakalářské nebo diplomové práce student nejprve uvede hlavní výsledky své

práce a poté se vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení vedoucího práce a

v posudku nebo posudcích oponenta nebo oponentů. Dále následuje diskuse.

35

6. Pokud student bakalářskou nebo diplomovou práci neobhájí, komise rozhodne, zda tuto

práci doplní, nebo zcela přepracuje nebo vypracuje práci s jiným zadáním. Zdůvodnění

svého rozhodnutí uvede komise do protokolu o státní závěrečné zkoušce.

7. Pokud student ve stanoveném termínu bez omluvy bakalářskou nebo diplomovou práci

neodevzdá nebo jeho omluva není přijata, je klasifikován stupněm „F“. Omluva se podává

děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.

Článek 25

Hodnocení státní závěrečné zkoušky

1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se klasifikují samostatně. O klasifikaci státní

závěrečné zkoušky a jejích částí se komise usnáší na neveřejném zasedání. Pro klasifikaci

se užívá klasifikační stupnice ECTS podle čl. 13. Návrh na klasifikaci je přijat, získá-li většinu

hlasů přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje předseda.

2. Celková klasifikace státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikací jejích jednotlivých částí,

přičemž:

a) pokud je jedna část státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm „F“, celkový

výsledek je „F“,

b) celkový výsledek státní závěrečné zkoušky je klasifikován stupněm „A“, právě když jsou

všechny její části klasifikovány stupněm „A“,

c) v ostatních případech o celkové klasifikaci B, C, D a E rozhoduje komise.

3. Pokud je student klasifikován stupněm „F“, komise se usnese na odůvodnění, které uvede

do protokolu o státní závěrečné zkoušce a se kterým je student seznámen.

4. Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví nebo jeho omluva

není přijata, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky neprospěl. Omluva se podává

děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.

Článek 26

Celkové hodnocení studia

1. Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je:

a) prospěl s vyznamenáním,

b) prospěl velmi dobře,

c) prospěl.

2. Student, který prospěl s vyznamenáním, obdrží vysokoškolský diplom s vyznamenáním.

3. Vysokoškolský diplom „s vyznamenáním“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné

zkoušce klasifikován stupněm „A“ a v průběhu celého studia ve studijním programu

vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval

vynikající studijní výsledky. Vynikající studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním

36

průměrem nepřevyšujícím hodnotu 1,50. Vysokoškolský diplom „prospěl velmi dobře“

obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce hodnocen alespoň stupněm „C“ a

v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského

vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval velmi dobré studijní výsledky. Velmi

dobré studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím

hodnotu 2,00.

ČÁST TŘETÍ

USTANOVENÍ PRO STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

DÍL 1 ORGANIZACE A USKUTEČŇOVÁNÍ DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU

Článek 27

Oborová rada

1. Oborová rada vymezená § 47 odst. 6 zákona má nejméně 5 členů, které jmenuje a

odvolává po projednání v příslušné vědecké nebo umělecké radě (dále jen „vědecká rada“)

v souladu s vnitřní normou VUT podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT děkan kmenové fakulty.

Děkan rovněž stanoví počet členů oborové rady a jejich funkční období.

2. Ve své činnosti se oborová rada řídí jednacím řádem, který stanoví rovněž způsob volby

jejího předsedy. Jednací řád vydá po projednání s oborovou radou děkan.

3. Způsob vytvoření společné oborové rady podle § 47 odst. 6 zákona stanoví příslušná

dohoda.

Článek 28

Oborová rada zejména:

a) vyjadřuje se k návrhům na školitele,

b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo

samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění pro příslušný studijní program

předložené školiteli (dále jen „téma doktorského studia“) a návrhy témat dizertačních

prací,

37

c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného

studijního programu,

d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu,

e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí

uchazečů studium,

f) vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést,

g) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům doktorandů a k jejich případným změnám,

h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli,

i) doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda pro neplnění studijních povinností.

Tohoto jednání oborové rady se může na vlastní žádost zúčastnit doktorand; o tomto

jednání oborové rady budou doktorand i jeho školitel s dostatečným předstihem

informováni,“

j) hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi,

k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování studijního programu a závěry

předkládá děkanovi kmenové fakulty, respektive děkanům dalších fakult nebo statutárním

zástupcům právnických osob, které se na uskutečňování studijního programu podílejí,

l) iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace,

m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky,

n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby

dizertačních prací.

Článek 29

Školitel

1. Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké a tvůrčí zaměření studijního programu

rozhodující pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a

z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi.

2. Školitelem může být profesor nebo docent nebo po schválení vědeckou radou fakulty

významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření studijního programu. Školitele

ustanovuje a odvolává děkan, který vymezí jeho funkční období.

3. Témata doktorského studia, která školitel navrhuje, jsou zejména v souladu s jeho vlastní

výzkumnou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož

je začleněn doktorand (dále jen „školicí pracoviště“).

Článek 30

Individuální studijní plán

1. Individuální studijní plán, podle něhož studium doktoranda ve studijním programu

probíhá, stanoví doktorandovi zejména:

38

a) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo

samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění a jeho vlastní vzdělávací

činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma dizertační práce,

b) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat,

c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích,

účast na konferencích, seminářích, letních školách,

d) jeho pedagogické působení v souladu se směrnicí fakulty,

e) časové rozvržení studia.

2. Formu zpracování individuálního studijního plánu stanoví směrnice fakulty.

3. Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel,

který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště předkládá oborové radě

k vyjádření. Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan.

Článek 31

Studijní předměty doktorského studijního programu

1. Studijní předměty doktorského studijního programu jsou stanoveny tak, aby doktorand ve

spolupráci s učitelem získal dostatečný přehled odpovídající současnému stavu poznání

v oblasti, do níž patří zaměření dizertační práce.

2. Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci

v příslušných oblastech.

3. Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou.

4. Studijní předměty mají dokumentaci, která obsahuje zejména:

a) název předmětu,

b) rozsah předmětu,

c) jména učitelů předmětu,

d) obsahovou anotaci předmětu,

e) osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky,

f) literaturu, na níž je předmět vystavěn, a literaturu doporučenou studentům,

g) způsob zakončení předmětu.

Dokumentace studijního předmětu je zveřejněna zejména prostřednictvím informačního

systému VUT.

5. Výuka studijního předmětu je založena v závislosti na počtu doktorandů, kteří tento

předmět studují, buď na přednáškách organizovaných pro skupinu studentů, jejíž

minimální počet stanoví děkan, seminářích nebo na řízeném samostatném studiu s

konzultacemi.

6. Studijní předmět lze zapsat nejvýše dvakrát.

39

Článek 32

Zkouška ze studijního předmětu doktorského studijního programu

1. Termín zkoušky stanoví zkoušející zpravidla po dohodě s doktorandem. O konání zkoušky

je vždy informován školitel.

2. Zkouška je veřejná a může mít formu kolokvia.

3. Pro hodnocení zkoušky se užívá klasifikační stupnice výborně, velmi dobře, dobře,

nevyhovující, v případě kolokvia prospěl, neprospěl.

4. Doktorand, který byl klasifikován stupněm nevyhovující nebo neprospěl, má právo konat

opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí.

Komisi z podnětu školitele jmenuje příslušná oborová rada. Předsedou komise je zpravidla

člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a učitel daného studijního předmětu.

Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky rozhoduje komise na

neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných

členů komise. O zkoušce konané před komisí je veden zápis.

5. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50).

6. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním

plánem před komisí podle odstavce 4 ani při druhém zápisu, je mu studium ukončeno


zákona.

7. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata,

hodnotí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností

předseda příslušné oborové rady.

Článek 33

Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu

1. Doktorand zpravidla jednou za rok referuje na školicím pracovišti o svém studiu,

výsledcích řešení tvůrčích úkolů a o přípravě dizertační práce.

2. Doktorand každoročně v termínu stanoveném děkanem vypracuje písemnou zprávu o

výsledcích své činnosti, která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem.

3. Školitel pravidelně hodnotí plnění studijních povinností doktoranda a hodnocení

předkládá příslušné oborové radě. Období hodnocení doktorandů stanoví směrnice

fakulty.

4. Při nevyhovujícím hodnocení doktoranda navrhne školitel po vyjádření vedoucího

zaměstnance školicího pracoviště příslušné oborové radě projednání návrhu na ukončení

studia doktoranda podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Tento postup může iniciovat též

40

vedoucí školicího pracoviště nebo oborová rada. Na postup při rozhodování v této věci se

vztahuje § 68 zákona.

5. Doktorand se zapisuje do dalšího roku studia v termínech a za podmínek stanovených

směrnicí děkana. Pokud se doktorand bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu nebo

není-li jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.

Omluva se podává děkanovi. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68

zákona.

Článek 34

Přerušení studia v doktorském studijním programu

1. Na základě písemné žádosti doktoranda doporučené jeho školitelem může děkan studium

přerušit. O této skutečnosti je informován školitel.

2. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Studium lze přerušit i opakovaně.

Celková doba přerušení studia nesmí překročit dva roky. Výjimky z důvodů zejména

zdravotních může povolit děkan.

3. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia

ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení.

4. Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval na jiné fakultě nebo vysoké škole a

konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou školitelem a oborovou radou

děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole.

5. Osoba, která se nejpozději do pěti pracovních dnů po uplynutí doby přerušení studia bez

omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí

právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan.

Článek 35

Zanechání studia v doktorském studijním programu

Rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi. Pokud

doktorand v rámci studia přijal závazky vyplývající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové

činnosti definované smluvním vztahem, je povinen tento smluvní vztah řádně ukončit.

Článek 36

Uznání částí studia v doktorském studijním programu

1. Doktorandovi, který absolvoval studijní program nebo jeho část nebo studuje jiný studijní

program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost

uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel

zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na prospěch při studiu, na

výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení předchozího studia.

41

2. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.

3. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan.

DÍL 2 STÁTNÍ DOKTORSKÁ ZKOUŠKA

Článek 37

1. Při státní doktorské zkoušce má student prokázat hluboké teoretické vědomosti v oboru

dizertační práce a získání požadovaných vědomostí a znalostí z oblasti studia, včetně

metodologických východisek vědecké práce. Její obsah vychází zejména z tématu

doktorského studijního programu, dizertační práce a individuálního studijního plánu

doktoranda.

2. Součástí státní doktorské zkoušky je diskuse související s tématem dizertační práce na

základě pojednání předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky

zhodnocený stav poznání v oblasti tématu dizertační práce, vymezení předpokládaných

cílů dizertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Rozsah pojednání určí

oborová rada.

3. Státní doktorskou zkoušku nebo její část lze jednou opakovat.

4. O průběhu státní doktorské zkoušky je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice

rektora.

Článek 38

Přihlašování ke státní doktorské zkoušce

1. Ke státní doktorské zkoušce se doktorand může přihlásit po splnění všech povinností

předepsaných jeho individuálním studijním plánem.

2. Spolu s přihláškou předloží doktorand přehled aktivit vykonaných během svého studia

v doktorském studijním programu a pojednání podle čl. 37 odst. 2, včetně přehledu

uveřejněných prací, respektive vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl.

3. Způsob přihlašování ke státní doktorské zkoušce a dokládání náležitostí podle odstavce 2

stanoví směrnice fakulty.

4. Ke státní doktorské zkoušce je doktorand povinen se přihlásit nejpozději do konce 5.

semestru v případě tříletého DSP a do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP.

Nesplnění tohoto termínu je důvodem ukončení studia. Ze závažných důvodů může děkan

na žádost doktoranda a se souhlasem školitele a oborové rady termín prodloužit.

42

5. Doktoranda, který byl zapsán ke studiu před dnem účinnosti tohoto ustanovení a

nesplňuje podmínku podle odstavce (4), seznámí se změnou Studijního a zkušebního řádu

VUT studijní oddělení fakulty. Termín státní doktorské zkoušky stanoví školitel v nejkratším

možném termínu.

Článek 39

Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky

1. Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí. Komise je stálá nebo je jmenována

„ad hoc“. Komise „ad hoc“ může být ve specifických případech jmenována i v případě, že

je ustanovena komise stálá. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady

děkan v souladu s § 53 odst. 2 a 3 zákona. Členem komise je rovněž školitel doktoranda.

2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná.

3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich

svolávání stanoví směrnice fakulty.

4. Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů s výjimkou školitele doktoranda,

aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko

k doktorandem předloženému pojednání.

5. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.

Článek 40

Hodnocení státní doktorské zkoušky

1. Státní doktorská zkouška je klasifikována stupněm prospěl nebo neprospěl.

2. Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh státní doktorské zkoušky a

rozhodne hlasováním o její klasifikaci.

3. K dosažení klasifikace „prospěl“ je zapotřebí většiny hlasů všech členů zkušební komise.

4. Pokud je doktorand při státní doktorské zkoušce klasifikován stupněm „neprospěl“, uvede

se do protokolu odůvodnění, které je sděleno doktorandovi.

5. Pokud se doktorand bez omluvy ke státní doktorské zkoušce nedostaví nebo jeho omluva

není přijata, posuzuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi do pěti

pracovních dnů od termínu státní doktorské zkoušky, který o jejím přijetí s konečnou

platností rozhodne.

6. Nevykoná-li doktorand státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, je mu studium

ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí §

68 zákona.

43

DÍL 3 DIZERTAČNÍ PRÁCE A JEJÍ OBHAJOBA

Článek 41

Dizertační práce

1. Dizertační práce je buď:

a) samostatná práce zpracovaná podle odstavce 2 obsahující výsledky řešení vědeckého

či tvůrčího úkolu, nebo

b) tematicky uspořádaný soubor uveřejněných prací.

2. Dizertační práce se člení zejména na tyto části:

a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem dizertační práce,

b) cíl dizertační práce,

c) výsledky dizertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýzu a jejich význam

pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru,

d) seznam použité literatury,

e) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu dizertační práce.

Součástí dizertační práce může být rovněž dokumentace inženýrských nebo uměleckých

děl. Její součástí je vždy souhrn v českém a anglickém jazyce zpravidla v rozsahu jedné

strany.

3. Dizertační práce se předkládá v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. Se souhlasem

oborové rady lze předložit dizertační práci i v jiném jazyce.

4. Formální úpravu dizertační práce stanoví směrnice rektora.

5. Jsou-li v souboru uveřejněných prací podle odstavce 1 písm. b) práce, jichž je doktorand

spoluautorem, musí být vymezen podíl doktoranda a doložen prohlášením spoluautorů o

jeho přínosu k jednotlivým pracím.

Článek 42

Řízení o obhajobě dizertační práce

1. K obhajobě dizertační práce se může doktorand přihlásit po vykonání státní doktorské

zkoušky.

2. Spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce doktorand předkládá:

a) dizertační práci v počtu stanoveném fakultou,

b) teze dizertační práce v počtu stanoveném fakultou,

c) přehled aktivit vykonaných během jeho studia v doktorském studijním programu,

včetně seznamu publikovaných prací a prací k publikaci přijatých, respektive seznamu

vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, a ohlasy těchto prací a děl,

44

d) uveřejněné práce nebo rukopisy prací, které jsou k uveřejnění přijaty, spolu s doklady

o jejich přijetí k uveřejnění,

e) stanovisko školitele doktoranda k dizertační práci.

3. Způsob podávání přihlášek k obhajobě dizertační práce stanoví směrnice fakulty.

4. Řízení o obhajobě dizertační práce je zahájeno doručením přihlášky.

5. Pokud přihláška k obhajobě dizertační práce splňuje náležitosti podle odstavce 2, je

postoupena oborové radě k dalšímu řízení.

6. Nesplňuje-li přihláška k obhajobě dizertační práce náležitosti podle odstavce 2, děkan

řízení přeruší a vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, jinak řízení

zastaví.

Článek 43

Teze dizertační práce

1. Teze dizertační práce obsahují ve stručné formě základní myšlenky, metody, výsledky a

závěry dizertační práce ve struktuře stejné jako u dizertační práce. Rozsah stanoví

směrnice rektora.

2. Teze dizertační práce, které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě dizertační

práce, obdrží všichni členové komise pro obhajobu dizertační práce a oponenti.

3. Po úspěšné obhajobě dizertační práce jsou teze dizertační práce se zapracovanými

připomínkami formulovanými v závěrech komise pro obhajobu dizertační práce

publikovány v souladu se směrnicí rektora.

Článek 44

Komise pro obhajobu dizertační práce

1. Obhajoba dizertační práce se koná před komisí pro obhajobu dizertační práce, která je

stálá nebo je jmenována „ad hoc“. Komise „ad hoc“ může být ve specifických případech

jmenována i v případě, že je ustanovena komise stálá. Předsedu a členy komise jmenuje

na návrh oborové rady děkan. Školitel není členem komise pro obhajobu dizertační práce.

2. Komise pro obhajobu dizertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové komise

jsou osoby jiné než členové Akademické obce VUT.

3. Jednání komise pro obhajobu dizertační práce svolává a řídí její předseda.

4. Komise pro obhajobu dizertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři

čtvrtiny jejích členů. Pro přijetí návrhu je nutná většina hlasů všech členů komise.

45

Článek 45

Oponenti dizertační práce a jejich posudky

1. Komise pro obhajobu dizertační práce jmenuje nejméně dva oponenty dizertační práce,

z nichž nejvýše jeden může být z fakulty nebo instituce, kde práce vznikla. Oponentem

nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený doktoranda. Děkan může

oponenty jmenovat členy komise pro obhajobu dizertační práce.

2. Oponent vypracuje na dizertační práci písemný posudek.

3. Oponent se v posudku vyjádří zejména:

a) k aktuálnosti tématu dizertační práce,

b) zda dizertační práce splnila stanovený cíl,

c) k postupu řešení problému a k výsledkům dizertační práce s uvedením konkrétního

přínosu doktoranda,

d) k významu pro praxi nebo rozvoj vědního oboru,

e) k formální úpravě dizertační práce a její jazykové úrovni,

f) zda dizertační práce splňuje podmínky uvedené v § 47 odst. 4 zákona.

4. Pokud oponent nevypracuje posudek nejpozději do 2 měsíců ode dne jmenování, může

komise pro obhajobu dizertační práce jmenovat jiného oponenta.

5. Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle odstavce 3, vyzve komise pro obhajobu

dizertační práce oponenta, aby posudek doplnil nebo přepracoval. Pokud tak ve

stanovené lhůtě neučiní, komise jmenuje jiného oponenta.

6. Oponentní posudky musí být zaslány všem členům komise pro obhajobu dizertační práce

a doktorandovi alespoň 15 dnů před konáním obhajoby.

Článek 46

V případě, že některý z oponentů nedoporučí dizertační práci k obhajobě, může doktorand

požádat o přerušení řízení o obhajobě dizertační práce, aby mohl svou práci doplnit nebo

přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení komise pro obhajobu dizertační

práce a příslušné oborové rady s konečnou platností děkan.

Článek 47

Obhajoba dizertační práce

1. Obhajoba dizertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty, členy

komise pro obhajobu dizertační práce a ostatními účastníky obhajoby.

2. Obhajoba dizertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na úřední

desce příslušné fakulty alespoň dva týdny předem.

46

3. Obhajoba dizertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba

přerušení řízení se do této doby nepočítá.

4. Pokud dizertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve za rok.

Není-li dizertační práce obhájena ani napodruhé, studium doktoranda se ukončí podle §

56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

5. Dizertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do 7 let ode dne zápisu do studia.

Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm.

b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě

žádosti doktoranda doporučené školitelem a příslušnou oborovou radou může děkan tuto

lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.

Článek 48

1. Komise pro obhajobu dizertační práce dbá o to, aby se obhajoba konala do 30 dnů po

doručení posudků od všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování

(čl. 45 odst. 5). O překročení lhůty je nutno vyrozumět děkana, který ji může přiměřeně k

důvodům prodloužit.

2. Obhajoba dizertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý z nich

nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný

oponent podal kladný posudek. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta čte.

Přítomen musí být alespoň jeden oponent.

3. Obhajobu dizertační práce řídí předseda komise pro obhajobu dizertační práce, výjimečně

z jeho pověření jiný člen komise.

4. Při obhajobě dizertační práce se postupuje zpravidla takto:

a) předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma dizertační práce a

seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce s přehledem jeho publikovaných

vědeckých prací, resp. jím vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl,

b) doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své dizertační práce,

c) školitel seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce se svým stanoviskem k práci

doktoranda a k obhajované dizertační práci,

d) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků,

e) doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám,

připomínkám a dotazům,

f) předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní.

5. Obhajoba dizertační práce zpravidla netrvá déle než 2 hodiny.

6. V neveřejném zasedání zhodnotí komise pro obhajobu dizertační práce za účasti

oponentů a školitele obhajobu dizertační práce a v tajném hlasování rozhodne o jejím

výsledku. K úspěšné obhajobě dizertační práce je zapotřebí většiny hlasů všech členů

47

komise. Po rozhodnutí o výsledku obhajoby dizertační práce se komise usnáší většinou

hlasů přítomných členů komise na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho

odůvodněním je doktorand seznámen.

7. O obhajobě dizertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky oponentů.

Závěry komise pro obhajobu dizertační práce obsahují rovněž stanovisko k tezím

dizertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. Formu protokolu

stanoví směrnice rektora.

8. O obhajobě dizertační práce informuje předseda komise pro obhajobu dizertační práce

příslušnou oborovou radu a děkana.

DÍL 4 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU

Článek 49

Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena dizertační práce.

ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 50

Dokumentace o studiu

1. Dokumentace o studiu slouží k zápisu, uchovávání a zpracování údajů souvisejících se

studiem jednotlivých studentů a doktorandů.

2. Dokumentace o studiu je součástí informačního systému VUT v Brně. Podrobnosti o

vedení studijní dokumentace stanoví směrnice fakulty.

3. Součástí dokumentace o studiu je závěrečná práce.

4. Bakalářské, diplomové a dizertační práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být

nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti

v místě pracoviště VUT, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné

práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.

48

5. Ustanovení odstavce 4 se použijí, pokud zvláštní právní předpisy o ochraně duševního

vlastnictví nebo obchodního tajemství2 nestanoví jinak.

Článek 51

Styk studenta s fakultou

V jednáních o studijních záležitostech může být student zastupován svým zplnomocněným

zástupcem.

Článek 52

Ukončení studia

1. Nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto řádu, je

dnem ukončení studia den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci (§ 56

odst. 1 písm. b) zákona).

2. Student je povinen nejpozději ke dni ukončení studia odevzdat potvrzený a podepsaný

výstupní list jako doklad o vypořádání všech vzájemných závazků mezi ním a VUT či

fakultou.

Článek 53

Způsob náhradního doručování

Rozhodnutí ve věcech:

a) udělení výjimky z pravidel pro stanovení studijního plánu podle čl. 3 odst. 5,

b) přerušení studia podle čl. 18 nebo čl. 34,

c) uznávání částí studia nebo zkoušek podle čl. 20 nebo čl. 36,

d) ukončení studia podle čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 8, čl. 15 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 22 odst.

4, čl. 32 odst. 6, čl. 40 odst. 6 a čl. 47 odst. 4 lze studentům a doktorandům do vlastních

rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem

jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na

poště. Nepodaří-li se rozhodnutí podle písmen a) až c) doručit, je vyvěšeno na úřední desce

fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.

Článek 54

Pochvaly a ocenění

1. Podle čl. 42 odst. 4 Statutu VUT uděluje rektor jako ocenění mimořádných výsledků

studenta nebo doktoranda během jeho studia Cenu rektora.

2 Např. zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně

některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 17 až 20 obchodního zákoníku.

49

2. Ocenění za výsledky studia udělované fakultou určuje směrnice fakulty.

ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 55

Přechodná ustanovení

1. V případě kolize ustanovení tohoto řádu s důsledky dosavadních studijních předpisů se

postupuje tak, aby student nebo doktorand v přechodovém období neutrpěl újmu.

2. Doba přerušení studia před 1. lednem 1999 se do doby studia nezapočítává.

Článek 56

Závěrečná ustanovení

1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně zaregistrovaný

Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. července 2004 pod čj. 21 214/2004-

30.

2. Tento řád byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT

dne 21. září 2010 a 16. listopadu 2010.

3. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem

školství, mládeže a tělovýchovy.

4. Tento řád nabývá účinnosti dnem nabytí platnosti.

***

Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně byly schváleny podle § 9 odst. 1

písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých

školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysokého učení technického v Brně dne 22.

února 2011 a dne 17. května 2011.

Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají platnosti podle § 36 odst.

4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají účinnosti dnem 1. září

2011.

doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, v. r.

předseda Akademického senátu

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r.

rektor

50

směrnice č. 4 děkana Fakulty architektury VUT v Brně

PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU 2015/2016

Oddíl č. 1


1. Směrnice č. 4 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magis-

terském studijním programu (dále jen směrnice) v akademickém roce 2015/2016 dopl-

ňuje Studijní a zkušební řád VUT v Brně (s výjimkou části třetí, dále jen SZŘ) jako vnitřní

předpis k organizaci a uskutečňování bakalářského a magisterského studijního programu

na Fakultě architektury VUT v Brně.

2. Standardní délka studia bakalářského studijního programu (dále BSP) na FA VUT v Brně

je 8 semestrů. Přesáhne-li však délka studia 10 semestrů, platí student dle § 58 odst. 3

zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.

3. Standardní délka studia magisterského studijního programu (dále MSP) na FA VUT v Brně

jsou 4 semestry. Přesáhne-li však délka studia 6 semestrů, platí student dle §58 odst. 3

zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.

Oddíl č. 2

Akademický rok a časové členění studia

1. Přednáškovou skupinu tvoří studenti jednoho ročníku.

2. Studijní skupinu tvoří přibližně jedna čtvrtina studentů ročníku. Velikost studijní skupiny

se pohybuje od 20 do 25 studentů. Rozdělení do studijních skupin se uplatňuje ve výuce

plošné.

3. Rozvrhovou skupinu tvoří studenti, kteří jsou přihlášeni do jednotlivých předmětů tam,

kde je to možné. Jsou to především ateliéry a povinně volitelné předměty v BSP a volitelné

semináře v MSP.

51

4. Studijní plán BSP je standardně strukturován do 1. až 4. ročníku. Poslední (8.) semestr je

vymezen pro práci na bakalářské práci.

5. Studijní plán MSP je standardně strukturován do 1. až 2. ročníku. Poslední (4.) semestr je

vymezen pro práci na diplomové práci.

6. Z časového hlediska probíhá výuka v rocích studia, které udávají dobu, během níž student

postupně absolvuje předepsané předměty studijního plánu.

7. Časový plán akademického roku je přílohou č. 1 této Směrnice.

Oddíl č. 3

Studijní plány

1. Strukturovaný seznam předmětů studia je přílohou č. 2 a č. 3 této Směrnice.

2. Zápisy a absolvování předmětů povinných a povinně volitelných jsou povinné. Zápisy a

absolvování předmětů volitelných jsou dobrovolné. Za volitelné předměty se rovněž

považují všechny povinné a povinně volitelné předměty absolvované dobrovolně nad

rámec studijního plánu.

Oddíl č. 4

Rada studijního programu

1. Rada studijního programu (dále jen Rada) je sestavena z děkanem jmenovaných akade-

mických pracovníků FA VUT v Brně a proděkana pro výuku.

2. Jednotliví členové jsou jmenováni na funkční období jednoho akademického roku.

3. Členství v Radě je nezastupitelné.

4. Předsedou Rady je proděkan pro výuku.

5. Rada je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.

6. Rozhodnutí Rady je platné, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných

členů.

7. Pro revokaci usnesení Rady musí hlasovat nadpoloviční většina členů Rady.

8. Rada může hlasovat veřejně nebo tajně. O způsobu hlasování rozhoduje předseda Rady.

9. Do náplně činnosti Rady patří kromě činností vyjmenovaných v článku 4, odst. 1) SZŘ VUT

v Brně ještě posoudit otevření povinně volitelných předmětů v bakalářském studijním

programu a volitelných seminářů v magisterském studijním programu,

10. Rada vydává doporučení děkanovi ve věcech vyjmenovaných v článku 4, odst. 1) SZŘ VUT

v Brně a oddílu 4, odst. 9 této Směrnice.

52

Oddíl č. 5.

Kreditový systém

1. Každému předmětu studijního plánu zakončenému zkouškou, zápočtem, nebo klasifiko-

vaným zápočtem je zpravidla přiřazen počet kreditů, který odpovídá počtu hodin výuky

týdně v jednom semestru. Předměty studijního plánu jednoho ročníku představují hod-

notu 60 kreditů při stanoveném počtu 24 výukových hodin týdně v případě BSP a 24 výu-

kových hodin týdně v případě MSP v jednom semestru.

2. Kredity jsou přiřazeny předmětům povinným a povinně volitelným, nikoliv předmětům

volitelným nebo absolvovaným dobrovolně nad rámec studijního plánu.

Oddíl č. 6.

Způsob výuky a její zabezpečování

1. Těžištěm výuky na FA VUT v Brně je předmět Ateliérová tvorba.

2. Ateliérovou výuku v BSP vedou interní a externí učitelé pověření vedoucím Ústavu

navrhování.

3. Způsob a forma zpracování a odevzdání projektu je dána zadáním vedoucího práce

v souladu s časovým plánem akademického roku, příloha č. 1 a č. 4 této Směrnice.

4. V ateliérové výuce si mohou studenti zvolit učitele a téma práce registrací přes intranet

FA VUT. Učitelé pak určí počet studentů, které budou učit, při snaze o to, aby jejich peda-

gogická kapacita byla naplněna.

5. Studenti se přihlásí do ateliérové výuky příslušného ústavu v termínu vyhlášeném děka-

nem, zpravidla v závěru předcházejícího semestru.

6. Studenti mají v rámci BSP za povinnost absolvovat jednou ateliérovou výuku v rozsahu

měřítka:

ateliér malé stavby – DŮM

ateliér velké stavby – DŮM A MÍSTO

ateliér souboru staveb – MĚSTO A MÍSTO

dvakrát volné téma

7. Studenti BSP si volí ateliérový projekt v rozsahu měřítka i volného zadání s přihlédnutím

k vazbě na jednotlivé semestry:

1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník

1. sem 2. semestr 3. semestr 4. semestr 5. semestr 6. semestr 7. semestr 8. semestr

základy arch.

navrhování

ateliér

malé

stavby

ateliér

velké

stavby

ateliér

souboru

staveb

volné

zadání

volné

zadání

bakalářská

práce

53

8. Nepřihlásí-li se student ve stanoveném termínu do Ateliérové tvorby, ztrácí nárok na

volbu učitele a tématu. Termíny a postup při vypisování témat a přihlašování studentů

stanoví vyhláška proděkana pro výuku.

9. Studenti BSP jsou povinni přijít k první konzultaci zadání ateliéru do 14 dnů od začátku

semestru. Ti, kteří si bez omluvy zadání v určeném termínu nevyzvednou, musí si před-

mět opakovaně zapsat v dalším roce studia.

10. Studenti BSP mají za povinnost absolvovat ve 3. ročníku (letní semestr) jeden povinně

volitelný předmět a ve 4. ročníku (zimní semestr) jeden povinně volitelný předmět. Stu-

dent si vybírá z celkové nabídky povinně volitelných předmětů pro oba ročníky BSP.

Nezapíše-li se student ve stanoveném termínu, ztrácí nárok na volbu tohoto předmětu.

Každý povinně volitelný předmět je možno otevřít v případě alespoň 5 přihlášených

studentů.

11. Povinný předmět Stavební projekt si registrují studenti 4. ročníku BSP za obdobných

podmínek jako předmět ateliérová tvorba, tj. volí si učitele a téma.

12. Studium v MSP je organizováno do modulů. Moduly odpovídají odbornému zaměření

specializovaných ateliérů. Studijní plán modulu sestává z přednášek společných pro

všechny studenty ročníku, individuálně vybraného specializovaného ateliéru a výběru

z nabídky volitelných seminářů.

13. Student zapsaný do 1. ročníku MSP si volí modul a specializovaný ateliér.

14. Student se přihlašuje do modulů a specializovaných ateliérů registrací přes intranet FA

VUT ve stanoveném termínu.

15. Vedoucí ateliéru má právo vybrat si ze studentů přihlášených v prvním kole, pokud je

jejich počet nadměrný. Z důvodu vysokého počtu uchazečů, či z důvodu nepřijatelných

předchozích výsledků studia je v pravomoci vedoucího specializovaného ateliéru ucha-

zeče odmítnout.

16. Studenti MSP budou zařazeni do modulů s přihlédnutím k jejich zájmu a výběru učitelů.

Konečné rozdělení bude zveřejněno nejpozději týden před zahájením výuky. V týdnu po

zveřejnění je možno reagovat na případné závažné důvody ke změně zařazení studenta

do modulu nebo specializovaného ateliéru. Studenti, kteří nevyužili možnosti volby,

budou do ateliérů zařazeni proděkanem pro výuku.

17. Dnem zahájení výuky na FA vstoupí rozdělení studentů do modulů v platnost a je závazné

pro celé studium v MSP. Vzhledem k charakteru ateliérové tvorby, nelze zapsané moduly

či ateliéry v průběhu MSP měnit.

54

Oddíl č. 7

Studijní poradenství

1. Informace poskytuje studentovi fakulta prostřednictvím studijního oddělení ve věcech

organizačních. Ve věcech individuální skladby studijního plánu pak proděkan pro výuku.

Oddíl č. 8

Ověřování studijních výsledků

1. Účast na průběžných kontrolách studia (kritiky, kontrolní testy, domácí práce, klauzurní

práce apod.) v plánovaných termínech je povinná a je nedílnou součástí závěrečného

hodnocení výsledků studia.

2. V rámci ateliérové tvorby se v průběhu každého semestru uskuteční nejméně tři kritiky.

Oddíl č. 9

Zápočet a klasifikovaný zápočet

1. Studentovi, který získal zápočet z předmětu zakončeného zápočtem a zkouškou a neu-

končil tento předmět vykonáním zkoušky do konce příslušného akademického roku, je

při opakovaném zápisu předmětu tento zápočet uznán, nezmění-li se podmínky udělení

zápočtu.

2. Ateliérové práce se odevzdávají tak, aby mohly být vystaveny v příslušných ateliérech

včetně klasifikace vedoucích učitelů, a to ve zkouškového období probíhajícího semestru

(viz příloha č. 1 Časový plán). Přesný termín odevzdání a podmínky pro získání klasifikace

stanoví vedoucí ateliérů a zveřejní ho na začátku semestru.

3. Pokud student neodevzdá kompletní práci ve stanoveném termínu a řádně se neomluví,

nebo jeho omluvu vedoucí ústavu neuzná, hodnotí se klasifikačním stupněm F (nevyho-

vující). Student, jehož ateliérová práce byla hodnocena známkou F, nemůže získat klasifi-

kovaný zápočet v náhradním termínu. Řádně omluvenému studentovi může vedoucí

ústavu určit náhradní termín odevzdání práce. Hodnocení práce odevzdané v náhradním

termínu je stejné jako u práce odevzdané v termínu řádném.

Oddíl č. 10

Zkouška

1. Zkoušky na FA jsou ústní, písemné nebo kombinované (písemné a ústní).

55

2. O druhu zkoušky (ústní, písemné, kombinované) rozhoduje vedoucí ústavu. U kombino-

vané zkoušky je konání druhé části zkoušky (ústní) podmíněno úspěšným absolvováním

první (písemné) části zkoušky.

3. Zkušební testy písemných zkoušek připravují a opravují přednášející učitelé. Ústní

zkoušku koná student zpravidla u přednášejícího učitele. Výjimečně může vedoucí ústavu

pověřit zkoušením i jiného učitele.

4. Zkoušky konají studenti zejména ve zkouškovém období. Zkoušky včetně opravných

termínů musí být vykonány do 31. července příslušného akademického roku. V srpnu již

nemohu být z důvodu elektronických zápisů vypisovány žádné termíny zkoušek.

5. Řádné termíny a místa konání zkoušek v bakalářském i magisterském studijním pro-

gramu jsou proděkanem pro výuku zveřejněny formou rozvrhu zkoušek nejpozději týden

před začátkem zkouškového období na intranetu. Garanti jednotlivých předmětů zveřejní

konání 1. a 2. opravného termínu zkoušek na intranetu nejpozději v 1. týdnu zkouškového

období v souladu s bodem 6 tohoto oddílu.

6. Pokud se student nedostaví ke zkoušce v řádném termínu, nebo od ní odstoupí nebo byl

klasifikován známkou F (nevyhovující), může vykonat zkoušku ve dvou opravných termí-

nech. Termíny určí a zveřejní v dostatečném předstihu garant příslušného předmětu.

Řádně omluvenému studentovi dle článku 12, odst. 10) SZŘ VUT v Brně určí garant před-

mětu náhradní termín konání zkoušky. V tomto případě je tento termín považován za

první ze tří možných.

Oddíl č. 11


1. Pro hodnocení úrovně požadovaných aktivit klasifikovaným zápočtem a úrovně znalosti

problematiky předmětu zkouškou se pro zápis do výkazu o studiu a do informačního sys-

tému na Fakultě architektury používá klasifikační stupnice ECTS.

2. Klasifikace se do výkazu o studiu zapisuje ve formě: písmeno / odpovídající počet celých

bodů (např. A/95).

3. Pro potřebu centrální evidence jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvede-

nými v tabulce článku 13 SZŘ VUT.

Oddíl č. 12

Průměrná klasifikace studenta

1. Pro výpočet váženého studijního průměru jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodno-

tami uvedenými v článku 14, odst. 1) SZŘ VUT.

56

Oddíl č. 13

Zápis do dalšího roku studia

1. Zápisy se konají v termínech stanovených děkanem v souladu s vyhlášeným časovým plá-

nem akademického roku. Zápisy studentů do 1. ročníku BSP a 1. ročníku MSP probíhají

prezenční formou, zápisy studentů do 2. - 4. ročníku BSP a 2. ročníku MSP probíhají elek-

tronicky.

2. Student si zapisuje povinné a povinně volitelné předměty studijního plánu příslušného

ročníku a předměty nižšího ročníku, které neabsolvoval. Může si zapsat předměty vyššího

ročníku, které chce studovat s předstihem a volitelné předměty.

3. Řádně absolvované předměty nelze znovu zapsat. Povinné a povinně volitelné předměty

si může student opakovaně zapsat pouze jednou (viz SZŘ VUT, článek 6, odst. 2).

4. Do prvního roku studia si student zapíše všechny předměty studijního plánu 1. ročníku

BSP.

5. Do dalšího roku studia se student může zapsat při dodržení zásad stanovených SZŘ VUT

a těchto podmínek:

a) minimální součet kreditů, které student získal za všechny předchozí roky studia, musí

v BSP odpovídat uvedeným hodnotám:

zápis do roku studia BSP požadovaný počet dosažených kreditů

2. rok studia 45 kreditů



zápis do roku studia MSP požadovaný počet dosažených kreditů


b) vážený studijní průměr (VP) za všechny předchozí roky studia nesmí přesáhnout

hodnotu 2,5.

c) úspěšné absolvování minimálně jednoho ateliéru v předchozím roce studia.

Oddíl č. 14

Přerušení studia

1. Celková přípustná doba přerušení studia nesmí překročit standardní dobu studia – v BSP

4 roky, v MSP 2 roky (článek 18 SZŘ VUT).

2. Student MSP však musí požádat děkana fakulty o stanovení podmínek pro další pokračo-

vání studia v MSP vzhledem k průběhu a obsahu specializovaných modulů MSP.

57

Oddíl č. 15


1. Student, který absolvoval část předchozího studia na stejné nebo jiné vysoké škole

příbuzného zaměření, může požádat o uznání jednotlivých předmětů nebo celých

ročníků s ohledem na obsah příslušného ročníku studijního programu. Uznány jsou

zpravidla předměty hodnocené A, B, C s datem absolvování ne starším 5 let ke dni zápisu.

2. Uznávání části studia absolvovaného v zahraničí podléhá ustanovením článku 20, odst. 2)

až 7) SZŘ VUT. V případě studia v délce jednoho nebo více semestrů dle pravidel obsaže-

ných v příloze č. 6 této Směrnice je studentovi uznáno studium jako celek za každý

jednotlivý semestr včetně příslušného počtu kreditů.

Oddíl č. 16

Řádné ukončení studia

1. K řádnému ukončení studia musí student získat 240 (210+30 za bakalářský projekt)

kreditů v bakalářském studijním programu a 120 (90+30 za diplomní projekt) kreditů

v magisterském studijním programu.

Oddíl č. 17

Státní závěrečná zkouška

1. Studium BSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v bakalářském studijním

programu.

2. Studium MSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v magisterském studijním

programu.

3. Státní závěrečná zkouška v BSP se člení na tyto části:

a) ústní zkouška z předmětů: Navrhování staveb; Stavitelství; Teorie, vývoj a dějiny

architektury a urbanismu (uskuteční se v 7. semestru BSP),

b) obhajoba bakalářské práce (uskuteční se v 8. semestru BSP).

4. Státní závěrečná zkouška v MSP se člení na tyto části:

a) ústní zkouška z předmětů: Teorie architektury a urbanismu; Legislativa

v architektonické praxi (uskuteční se ve 3. semestru MSP),

b) obhajoba diplomové práce (uskuteční se ve 4. semestru MSP).

5. Obhajoby bakalářské práce nebo diplomové práce jsou organizovány Ústavem

navrhování.

6. Ústní zkouška, která je součástí státní závěrečné zkoušky, se koná odděleně. Zkušební

termíny jsou uvedeny v příloze č. 1. – Časový plán akademického roku této Směrnice.

58

7. Zařazení studentů do jednotlivých termínů bude zveřejněno nejpozději do konce zimního

semestru. Pokud se student nedostaví nebo od zkoušky odstoupí, ztrácí nárok na první

termín. Omluvu přijímá pouze děkan FA nejpozději 3 dny před konáním zkoušky. Za

organizaci ústních závěrečných zkoušek jsou, při dodržení této Směrnice, odpovědni

garanti určení děkanem.

8. Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce je poslední částí státní závěrečné zkoušky

v příslušném studijním programu a může se uskutečnit až po vykonání ústní zkoušky.

Oddíl č. 18

Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky

1. Jednací řád zkušebních komisí je přílohou č. 5. této Směrnice.

2. Za svolání komise pro státní závěrečné zkoušky odpovídají vedoucí příslušných ústavů.

Oddíl č. 19

Bakalářská nebo diplomová práce

1. Bakalářská nebo diplomová práce jsou vysokoškolské kvalifikační práce BSP a MSP obha-

jované před státní závěrečnou komisí jmenovanou děkanem fakulty. Jejich zpracování a

odevzdání probíhá dle zadání vedoucího práce v souladu s časovým plánem akademic-

kého roku, příloha č. 1 a č. 4 této Směrnice, a dle Směrnice rektora č.2/2009.

2. Témata bakalářských prací vypisují vedoucí bakalářských prací po projednání v Radě

studijního programu. Zadání bakalářské práce obdrží studenti od svých učitelů.

3. Témata diplomových prací vypisují vedoucí diplomových prací po projednání v Radě

studijního programu. Zadání diplomové práce obdrží studenti od svých učitelů.

4. Rada studijního programu může vyslovit souhlas s tématem bakalářské nebo diplomové

práce, které jí v dostatečném časovém předstihu předloží k projednání student.

5. Bakalářskou a diplomovou práci vedou akademičtí pracovníci: profesoři, docenti, Ph.D. a

autorizované osoby.

6. Student, který úspěšně splnil všechny studijní povinnosti BSP a získal 210 kreditů a

úspěšně absolvoval ústní část státní závěrečné zkoušky, obdrží písemné zadání bakalář-

ské práce dle Časového plánu akademického roku, příloha č. 1 této Směrnice.

7. Student, který úspěšně splnil studijní povinnosti MSP a získal 90 kreditů a úspěšně absol-

voval ústní část státní závěrečné zkoušky, obdrží písemné zadání diplomové práce dle

Časového plánu akademického roku, příloha č. 1 této Směrnice.

8. Bakalářská i diplomová práce (dále jen kvalifikační práce) je výhradně prací jednotlivce.

59

9. Termín odevzdání kvalifikační práce je uveden v Časovém plánu akademického roku.

10. Ve výjimečných případech může děkan určit náhradní termín odevzdání řádně omluve-

nému studentovi, který neodevzdal včas svou kvalifikační práci.

11. Student, který odevzdá kvalifikační práci ve stanoveném termínu a práce je posouzena

nezávislou porotou, vedoucím práce a oponentem, může dokončit studium v příslušném

studijním programu státní závěrečnou zkouškou v řádném termínu.

12. Student, který neodevzdá svou kvalifikační práci v řádném termínu, takže jeho práce není

posouzena nezávislou porotou, může zpracovat a obhájit práci s novým zadáním v řád-

ném termínu v následujícím akademickém roce.

13. Rozhodne-li komise pro státní závěrečné zkoušky v příslušném studijním programu, že

student, jehož kvalifikační práce je hodnocena známkou F, musí práci vypracovat s novým

zadáním v následujícím akademickém roce.

Oddíl č. 20

Hodnocení státní závěrečné zkoušky

1. Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky v BSP nebo MSP hodnotí bakalářskou

nebo diplomovou práci na základě obhajoby studenta s přihlédnutím k hodnocení

vedoucího práce a návrhu klasifikace oponenta. Viz příloha č. 5 - Jednací řád zkušebních

komisí 2015/2016.

Oddíl č. 21

Závěrečné ustanovení

1. Tato Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2015.

2. Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v baka-

lářském a magisterském studijním programu ze dne 1. září 2014.


děkan Fakulty architektury VUT v Brně

60

příloha č. 1 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP

ČASOVÝ PLÁN STUDIA 2015/2016

BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM

26.6.2015 zápisy studentů 1. ročníku BSP

1.9.2015 zápisy studentů po přerušení studia a přijatých do BSP, příp. MSP na odvolání

zápisy studentů do 2., 3. a 4. ročníku BSP probíhají elektronicky

VÝUKA 21.9.2015 zahájení výuky 1.- 4. ročníku BSP

25.9.2015 imatrikulace studentů 1. ročníku

21.9.-18.12.2015 13 týdnů výuky zimního semestru

21.12. 2015 - 1.1.2016 vánoční prázdniny

8.1.2016 odevzdání + výstava ateliérových prací

1., 2., 3. ROČNÍK BSP 4.1.- 5.2.2016 5 týdnů zkouškové období

8.2.-6.5.2016 13 týdnů výuky letního semestru

9.5.-10.6.2016* 5 týdnů zkouškové období


4. ROČNÍK BSP 4.1.- 15.1.2016* 2 týdny zkouškové období

18.1.- 22.1.2016 1 týden termíny pro opravné zkoušky

25.1.2016 kontrola ukončení studia v BSP

ŘÁDNÉ UKONČENÍ BAKALÁŘSKÉHO STUDIA termíny konání ústní částí státní zkoušky

1.- 5.2.2016* řádné termíny konání ústních zkoušek z Navrhování staveb,

Stavitelství a Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu

8.- 12.2.2016* opravný termín

15.2.-6.5.2016 12 týdnů bakalářská práce

9.5.2016 odevzdání bakalářské práce vedoucímu + elektronická forma

9.5.2016 odevzdání bakalářské práce k hodnocení a prezentaci

10.5.2016 zasedání nezávislé poroty

23. a 24.5.2016* závěrečná část státní zkoušky - obhajoba bakalářského projektu

10.6.2016 promoce bakalářů

*/ přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou

61

MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM

ZÁPIS 12.6.2015 zápisy studentů 1. ročníku MSP přijatých bez přijímací zkoušky

22.6.2015 zápisy studentů 1. ročníku MSP přijatých na základě přijímací zkoušky

zápisy studentů do 2. ročníku MSP probíhají elektronicky

VÝUKA

21.9.2015 zahájení výuky 1.- 2. ročníku MSP

21.9.-18.12.2015 13 týdnů výuky zimního semestru

21.12. 2015 - 1.1.2016 vánoční prázdniny


1. ROČNÍK MSP 4.1.- 5.2.2016* 5 týdnů zkouškové období

8.2.-6.5.2016 13 týdnů výuky letního semestru

28.3.2016 velikonoční pondělí

9.5.-10.6.2016* 5 týdnů zkouškové období


2. ROČNÍK MSP 4.1.- 15.1.2016* 2 týdny zkouškové období

18.- 22.1.2016* 1 týden termíny pro opravné zkoušky

25.1.2016 kontrola ukončení studia

ŘÁDNÉ UKONČENÍ MAGISTERSKÉHO STUDIA termíny konání ústní částí státní zkoušky

28.1.- 5.2.2016* řádné termíny

konání ústních zkoušek z Teorie architektury a urbanismu,

z Legislativy v arch. praxi

8.- 12.2.2016 opravný termín

22.2.-13.5.2016 12 týdnů diplomová práce

16.5.2016 odevzdání diplomové práce vedoucímu učiteli +

elektronická forma

16.5.2016 odevzdání diplomové práce k hodnocení a prezentaci

17.5.2016 zasedání nezávislé poroty

30. a 31.5.2016* závěrečná část státní zkoušky - obhajoba diplomové práce

17.6.2016 promoce inženýrů

*/ přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou

62

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2016 / 2017

BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM

den otevřených dveří 3.11.2015 v 15:00

(gaudeamus 3.-6.11.2015)

přijímání přihlášek do 30.11.2015

instruktáž dozoru při TZ 7.1.2016

talentová zkouška 12. – 22.1.2016

náhradní termín talentové zkoušky 26. – 27.1.2016

vyhodnocení talentové zkoušky leden 2016

instruktáž členů zkušebních komisí 1.6.2016

2. část přijímací zkoušky 6. – 8.6.2016

náhradní termín 2. části přijímací zkoušky 13.6.2016

zápis přijatých 28.6.2016 + 1.9.2016

MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM


zápis přijatých bez přijímací zkoušky 10.6.2016

přijímací zkouška pro ty, co nevyhověli podmínce

přijetí bez př. zkoušky

15.6.2016

zápis přijatých, kteří uspěli při přijímací zkoušce 30.6.2016

DOKTORSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM


přijímací zkouška 2.6.2016

zápis přijatých září 2016

63


STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ V BSP 2015/16

1. ročník BSP

ZIMNÍ SEMESTR Kód Název př. cv. uk ústav garant kred

TY1 typologie I - obytné stavby 1 0 zk UN doc. Glosová 1

TY2 typologie II - veřejné stavby 1 0 z UN arch. Nový 1

DR1 dějiny architektury 1 2 0 zk UT doc. Hrubý 2

ZAR základy architektury 2 2 klz UT doc. Drápal 8

K0A1 architektonická kompozice 2 1 z, zk UT doc. Drápal 3

PS1 pozemní stavitelství 1 2 2 z, zk US Ing. Suchánek 4

TK1 teorie konstrukcí 1 2 1 z, zk US doc. Petříčková 3

MAG matematika a geometrie 2 2 klz US doc. Meixner 4

VT1 výtvarná tvorba 1 0 2 klz UZ doc. Navrátil 2

VY1 výpočetní techniky 1 0 (2) z VC doc. Viktorin (2)

hodin týdně 14 12 26 30

LETNÍ SEMESTR

Kód Název př. cv. uk ústav garant kred

ZAN základy architektonického navrh. 0 5 klz UN prod. výuka 8

TY3 typologie III - veřejné stavby 2 0 zk UN arch. Nový 2

IAV1 interiér a výstavnictví 1 1 klz UN arch. Mléčka 2

DR2 dějiny architektury II 2 0 zk UT doc. Hrubý 2

U11 základy a vývoj urbanismu 2 1 z, zk UT prof. Koutný 3

SOA soudobá architektura 2 0 klz UT prof. Šlapeta 2

PS2 pozemní stavitelství II 2 2 z, zk US Ing. Suchánek 4

TK2 teorie konstrukcí II 1 1 z, zk US doc. Petříčková 2

VT2 výtvarná tvorba II 0 2 klz UZ doc. Navrátil 2

VY2 výpočetní techniky II - 2D+3D 0 (2) z VC RNDr. Koutná (2)

BA1 angličtina 0 (2) z FAST prod. výuka (1)


64

2. ročník BSP

ZIMNÍ SEMESTR


AT1 ateliér malé stavby - DŮM 0 8 klz UN prod. výuka 11

TY4 typologie IV-průmyslové stavby 1 0 zk UN prof. Zemánková 1

TY5 typologie V-zemědělské stavby 1 0 zk UN prof. Urbášková 1

ORP obnova a rekonstrukce památek 2 0 zk UT doc. Hrabec 2

DR3 dějiny architektury III 2 0 zk UT doc. Hrubý 2

PS3 pozemní stavitelství III 2 2 z, zk US prof. Chybík 4

NK1 nosné konstrukce I 1 1 z, zk US doc. Petříčková 2

GEK geodézie a kartografie 0 2 klz US doc. Meixner 2

VT3 výtvarná tvorba III - barva 0 2 klz UZ MgA. Šebánek 2

VY3 výpočetní techniky III - 3D poč. grafika 0 2 klz VC RNDr. Koutná 2



LETNÍ SEMESTR


ATI ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO 0 8 klz UN prod. výuka 11

DR4 dějiny architektury IV 2 0 zk UT doc. Hrubý 2

U22 urbanismus - stavba měst 2 2 z, zk UT doc. Wittmann 4

APE aplikovaná ekologie 1 1 z, zk UT prof. Koutný 2

PS4 pozemní stavitelství IV 2 2 z, zk US prof. Chybík 4

NK2 nosné konstrukce II 1 1 z, zk US doc. Petříčková 2

VT4 výtvarná tvorba IV 0 2 klz UZ doc. Navrátil 2

VY4 výpočetní techniky IV - 3D max 0 (2) z VC doc. Viktorin (2)



65

3. ročník BSP

ZIMNÍ SEMESTR


AT3 ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO 0 8 klz UN prod. výuka 11

DR5 dějiny architektury V 2 0 zk UT doc. Hrubý 2

URK urbanistické kompozice 2 1 z, zk UT doc. Wittmann 3

U23 sídla a osídlení 1 0 klz UT prof. Koutný 1

NK3 nosné konstrukce III 2 1 z, zk US doc. Petříčková 3

TB1 technika budov I 1 2 z, zk US Ing. Svoboda 3

PR1 prostředí staveb I 1 1 klz US Ing. Suchánek 2

VT5 výtvarné tvorba V 0 2 klz UZ arch. Kratochvíl 2

BA4 angličtina 0 2 zk FAST prod. výuka 3


LETNÍ SEMESTR


AT4 ateliér-VOLNÉ ZADÁNÍ 1 0 8 klz UN prod. výuka 14

TEA teorie a estetika architektury 2 0 zk UT doc. Drápal 2

UR5 urbanismus - územní plán 1 1 klz UT prof. Koutný 2

SOC sociologie 1 0 zk UT prof. Koutný 1

TB2 technika budov II 1 2 z, zk US Ing. Svoboda 3

PR2 prostředí staveb II 1 1 z, zk US Ing. Suchánek 2

TIN technické infrastruktura 2 0 klz US doc. Meixner 2

VT6 výtvarné tvorba VI 0 2 klz UZ MgA. Šebánek 2

* povinně volitelný předmět 0 2 klz 2


Nabídka volitelných předmětů

Kód Název uk ústav garant kred

AKR Architektonická kritika klz UT doc. Drápal 2

ATV Architektonické tvarosloví klz UT doc. Hrubý 2

DEM1 Design manuál I klz UN prof. Pelčák 2

FIG Figurální kresba klz UZ MgA. Šebánek 2

FO1 Fotografie a architektura I klz UN arch. Ponešová 2

ISA Inženýrské stavby v architektuře klz US doc. Petříčková 2

PSA Prostor a světlo v architektuře klz UT doc. Palacký 2

LAR Lidová architektura klz UT doc. Hrabec 2

RIO Rekonverze uvolněných industriálních objektů klz UN prof. Zemánková 2

TNB Teorie navrhování B klz UN prof. Pelčák 2

66

4. ročník BSP

ZIMNÍ SEMESTR


AT5 ateliér-VOLNÉ ZADÁNÍ II 0 8 klz UN prod. výuka 14

DV1 dějiny výtvarného umění I 2 0 zk UT prof. Sedlák 2

TVK tvorba krajiny 2 0 klz UT prof. Koutný 2

SP1 stavební právo I 1 0 zk US arch. Umlášková 1

SPR stavební projekt 0 5 klz US doc. Meixner 5

AST stavební techniky 2 0 klz US doc. Meixner 2

VT7 výtvarná tvorba VII 0 2 klz UZ doc. Makovský 2

* povinně volitelný předmět 0 2 klz 2

SZZ navrhování staveb zk prod. výuka

SZZ stavitelství zk prod. výuka

SZZ teorie, vývoj a dějiny architektury a urbanismu zk prod. výuka


LETNÍ SEMESTR


BP bakalářský projekt 24 prod. výuka 30


Nabídka volitelných předmětů


AAP Aktuální architektura vnitřního prostoru klz UN arch. Mléčka 2

AGV Architektura, geometrie a výpočetní technika klz UN arch. Foretník 2

DEM2 Design manuál II klz UN prof. Pelčák 2

EPM Microstation v urbanismu klz UN arch. Františák 2

EUS Materiály, konstrukce a technologie energeticky

úsporného stavitelství

klz US prof. Chybík 2

INA1 Interpretace architektury klz UT doc. Hrubý 2

NEM Neviděné město klz UN arch. Foretník 2

NES Zásady navrhování ekologických staveb klz UN prof. Urbášková 2

PAD Parametrický design klz UZ arch. Kratochvíl 2

KOV Prostor a tvar klz UT doc. Palacký 2

RPP Rekonstrukce památek v praxi klz UT doc. Hrabec 2

SAS Sanace staveb klz US doc. Žabičková 2

SMA1 Prostor v moderní architektuře klz UT prof. Šlapeta 2

TNB2 Teorie navrhování B2 klz UN prof. Pelčák 2

VM1 Vědomá modernizace obytných budov I klz US doc. Meixner 2

67


STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ V MSP 2015/16

Studium v magisterském studijním programu je organizováno do modulů. Moduly odpovídají

odbornému zaměření specializovaných ateliérů. Studijní plán modulu sestává z přednášek

společných pro všechny studenty ročníku, individuálně vybraného modulového specializova-

ného ateliéru a výběru z nabídky povinně volitelných předmětů.

Student zapsaný do 1. ročníku magisterského studijního programu si volí modulový speciali-

zovaný ateliér. Student se přihlašuje do modulového specializovaného ateliéru přes INTRANET

FA ve stanoveném termínu, a to ve dvou kolech.

Vedoucí ateliéru má právo vybrat si studenty, převyšuje-li počet přihlášených jeho kapacitu.

Z důvodu vysokého počtu uchazečů, či z důvodu předchozích nepřijatelných výsledků studia

je v pravomoci vedoucího modulového specializovaného ateliéru uchazeče odmítnout.

Studenti budou zařazeni do modulových specializovaných ateliérů s přihlédnutím k jejich

zájmu a výběru učitelů.

Dnem zahájení výuky na FA vstoupí rozdělení studentů do modulů v platnost a je závazné pro

celé studium v MSP. Vzhledem k charakteru ateliérové tvorby nelze modulové specializované

ateliéry v průběhu MSP měnit.

Modulové specializované ateliéry MSP vedou interní nebo externí učitelé. Externí učitel musí

mít ve svém týmu alespoň jednoho z interních členů ateliéru, který zajišťuje příslušný modul.

Seznam modulů

modul název modulu ústav garant modulu

M1 ARCHITEKTURA MĚSTA UN doc. NOVÁK

M2 RES PUBLICA UN prof. RULLER

M3 STAVBA, PROSTOR, MĚSTO UN prof. PELČÁK

M4 UMĚNÍ V UMĚNÍ UZ doc. MAKOVSKÝ

M5 POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO A POSTAGRÁRNÍ KRAJINA UN doc. HAVLIŠ

M7 ARCHITEKTONICKÝ PROSTOR UN prof. ZEMÁNKOVÁ

M8 TEORIE A ARCHITEKTONICKÁ TVORBA UT prof. ŠLAPETA

68

1. ročník MSP

ZIMNÍ SEMESTR


AxZ modulový specializovaný ateliér M1-8 0 12 klz UN garant M 18

MxZ modulový seminář I. M1-M8 2 0 klz UN garant M 2

SAU soudobá architektura a urbanismus 2 0 zk UT prof. Šlapeta 2

SMT stavební materiály a technologie 2 0 zk US doc. Meixner 2

PES prostředí a energetika staveb 2 0 klz US Ing. Suchánek 2

GRT grafické techniky 0 2 klz UZ doc. Navrátil 2

povinně volitelný předmět* 0 2 klz 2


LETNÍ SEMESTR


AxL modulový specializovaný ateliér M1-8 0 12 klz UN garant M 18

MxL modulový seminář II M1-M8 2 0 klz UN garant M 2

TEU teorie architektury a urbanismu 2 0 zk UT prof. Koutný 2

SPK ** speciální konstrukce M1-M4, M7-M8 2 0 zk US doc. Petříčková 2

URS ** urbánní strategie M5 UN doc. Havliš

TES technika staveb 2 0 klz US Ing. Svoboda 2

PRE prezentace 0 2 klz UZ arch. Kratochvíl 2

povinně volitelný předmět* 0 2 klz 2


Nabídka volitelných předmětů – ZIMNÍ SEMESTR


ABH2 Architektonické bariéry – handicap II klz UN arch. Žalmanová 2

BLZ Dějiny architektury blízkého východu v kontextu

evropské civilizace

klz UT arch. Boháč 2

DVU Dějiny výtvarného umění klz UT prof. Sedlák 2

INA2 Interpretace architektury klz UT doc. Hrubý 2

MOR Morfologie města klz UT prof. Koutný 2

MVU1 Moderní vývoj a teorie urbanismu I klz UN arch. Kristek 2

SSS2 Symbolika sakrálních staveb II klz UN arch.Mléčka 2

SVT Scénografie - výstavní tvorba klz UN arch. Mléčka 2

TNM1 Teorie navrhování klz UN prof. Pelčák 2

VIZ Emotivní vizualizace klz UZ arch. Kratochvíl 2

VMB Vědomá modernizace obytných budov II klz US doc. Meixner 2

69

Nabídka volitelných předmětů – LETNÍ SEMESTR


AAP2 Aktuální architektura vnitřního prostoru-design klz UN arch. Žalmanová 2

DJ2 Umělecká řemesla klz UN arch. Marek 2

DPS Diagnostika prostředí staveb klz US Ing. Suchánek 2

FO2 Fotografie a architektura II klz UN arch. Ponešová 2

KDT Kulturní dědictví a tvorba architekta klz UN prof. Zemánková 2

KST Konverze staveb klz UN prof. Zemánková 2

MVU2 Moderní vývoj a teorie urbanismu klz UN doc. Havliš 2

PRM Plánování rozvoje města a regionu klz UT prof. Koutný 2

PSS Poruchy a sanace staveb klz US doc. Žabičková 2

PUS Proces trvale udržitelného stavitelství klz US doc. Žabičková 2

SEI Stavitelství a environmentální inženýrství klz US prof. Chybík 2

SMA2 Prostor v moderní architektuře klz UT prof. Šlapeta 2

TNM2 Teorie navrhování klz UN prof. Pelčák 2

VYM2 Pokročilé architektonické vizualizace a animace klz VC doc. Viktorin 2

2. ročník MSP

ZIMNÍ SEMESTR


AxZ2 modulový specializovaný ateliér 0 12 klz UN garant M 18

MxZ2 modulový seminář III 2 0 klz UN garant M 2

ARP architekt v praxi 2 0 klz UN prof. Ruller 2

SPZ aplikované stavební právo a předpisy 2 0 klz US JUDr. Řehořková 2

KPS konstrukce pozemního stavitelství 2 0 zk US prof. Chybík 2

RES realizace staveb, podnikání a finance 2 0 zk US doc. Meixner 2

DSP design stavebních prvků 0 2 klz UZ doc. Makovský 2

OCZ odborný cizí jazyk zk UT prod. výuka 3

SZZ teorie architektury a urbanismu zk prod. výuka

SZZ legislativa v architektonické praxi zk prod. výuka


LETNÍ SEMESTR


DPx diplomová práce M1-M8 24 SZZ UN garant M 30


70


ODEVZDÁVÁNÍ PRACÍ 2015/2016

A. ODEVZDÁVÁNÍ ATELIÉROVÝCH PRACÍ

Výstupy předmětu ateliérová tvorba v BSP a MSP jsou odevzdávány dle zadání vedoucího

práce a v souladu s časovým plánem akademického roku v rozsahu daném dokumentací

předmětu AT1, AT2, AT3, AT4-5; A1-7Z.

1. Termíny odevzdání: zimní semestr 2015/2016 8.1.2016 do 24.00 hod.

letní semestr 2015/2016 18.5.2016 do 24.00 hod.

2. Formy odevzdání:

A - elektronická - úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 px)

(intranet FA) - 5 obrazových příloh dokumentujících ateliérovou práci, formát

.jpg (1600x1200 pixelů)

(obrázky jsou určeny pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty)

- textová část (anotace ateliérového projektu), formát .doc

B - listinná - průvodní zpráva

(vedoucímu práce) - výkresová – viz dokumentace příslušného předmětu

- prezentační panel – struktura obsahu odpovídá dokumentaci

projektu

- model

3. Zveřejnění práce:

V termínech daných Časovým plánem akad. roku (příloha č. 1 Směrnice děkana č. 4) a dle

zadání vedoucího práce student vystaví v určených prostorách prezentační panel své práce

včetně hodnocení.

výstava ateliérových prací zimní semestr 2015/2016 od 8.1.2016

letní semestr 2015/2016 od 18.5.2016

71

B. ODEVZDÁVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ - VŠKP - rozumí se bakalářské, diplomové a disertační práce

1. VŠKP práce budou odevzdávány dle zadání vedoucího práce a v souladu s časovým

plánem příslušného akademického roku v rozsahu daném studijní dokumentací. Způsob

odevzdávání prací se řídí „Směrnicí rektora č. 2/2009“ a „Dodatkem č. 1 k této směrnici“,

která stanoví jejich předepsanou strukturu, formální úpravu, způsob odevzdávání,

zveřejňování a uchovávání.

2. Termíny odevzdání: bakalářská práce 2016 9.5.2016

obsah forem a časový rozpis bude stanoven vyhláškou

diplomová práce 2016 16.5.2016

obsah forem a časový rozpis bude stanoven vyhláškou

3. Formy odevzdání:

Student fakulty odevzdává úplnou verzi práce (kompletní dle zadání), předepsaná

forma obsahově shodná:

A – elektronická (použije systém StudIS VUT, modul MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE)

Elektronická podoba obsahuje jeden soubor ve formátu .pdf (hlavní část práce -

obsahuje zadání práce, průvodní zprávu) a jeden soubor ve formátu .zip (přílohy –

obsahuje prezentační panel, všechny ostatní výkresy, max. velikost 50 MB).

Aktivity studenta související s odevzdáváním VŠKP a realizované ve Studis, v modulu

MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE:

1) vloží požadovaná data – anotaci a klíčová slova (česky a anglicky)

2) vloží elektronickou verzi své VŠKP (Hlavní dokument - formát .pdf a Přílohu

– formát zip)

3) potvrdí vložené údaje (odsouhlaseno studentem) – vygeneruje se

„Prohlášení studenta o shodě listinné a elektronické formy VŠKP“

4) vytiskne „Prohlášení studenta o shodě“, podepíše student i vedoucí

práce a v den odevzdání BP, resp. DP předá studijní referentce.

B – listinná (odevzdává k hodnocení nezávislou porotou)

Listinná verze musí obsahovat vlastní projekt (situace, půdorysy, řezy, pohledy,

perspektivy, průvodní zprávu, prezentační panel ve formátu B1, seznam příloh,

doporučené přílohy).

Aktivity vedoucího práce související s odevzdáváním VŠKP budou zpřesněny

vyhláškou měsíc před termínem odevzdání.

72

4. Zveřejnění práce:

Student odevzdává prezentační panel formátu B1 podlepený kapadeskou, umístěný pro

vystavení před obhajobou práce v prostorách Fakulty architektury.

Předepsané rozvržení panelu (viz následující schéma) je závazné.

dokumentace projektu

(situace, půdorysy, řezy,

pohledy, vizualizace,

zpráva…)

*

*volný pruh o výšce 7cm pro umístění jednotného označení vysokoškolské kvalifikační práce

Pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty jsou určeny obrázky odevzdané přes

intranet FA – levé menu – odevzdání projektu

- úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 pixelů)

- 5 obrazových příloh dokumentujících odevzdávanou práci, formát .jpg (1600x1200

pixelů)

- anotace projektu, formát .doc (max. 3500 znaků) – kopie anotace (česky a anglicky)

v modulu „Moje závěrečná práce“

5. Posudky vedoucího a oponenta kvalifikační práce (zodpovídá vedoucí práce):

Termín vložení do IS VUT a dodání podepsaných originálů na studijní oddělení:

bakalářská práce 16.5.2016

diplomová práce 23.5.2016

disertační práce nejpozději 5 dní před obhajobou

6. Zveřejnění hodnocení státní závěrečné zkoušky:

Následující den po obhajobě - poslední části SZZ - provede studijní oddělení.

73


JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ 2015/2016

A. JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY - ÚSTNÍ ČÁST

1. Děkanem jmenovaná komise může zahájit svou práci v min. počtu 3 při zachování

přítomnosti příslušného zkoušejícího každého předmětu, který je obsahem ústní části

zkoušky. Tajemník komisi seznámí s průběhem státní zkoušky. Komise se dohodne na

časovém postupu. V případě absence předsedy či některého z delegovaných zkoušejících,

kontaktuje tajemník proděkana pro studium, případně studijní referentku.

2. Tajemník pozve studenta k vylosování otázky či okruhu z každého předmětu, delegovaný

zkoušející upřesní, popř. vymezí její znění. Otázky zaznamená tajemník do protokolu o

státní závěrečné zkoušce.

3. Studentovi je přímo v místnosti konání zkoušky vymezen čas na písemnou přípravu. (BSP

v délce 25 minut, MSP v délce 15 minut).

4. Po uplynutí doby přípravy pozve tajemník dalšího studenta k zadání otázek a vyměření

jeho času na přípravu a předchozí student je vyzván k prezentaci svých odpovědí v jím

zvoleném pořadí. Členové komise mohou položit doplňující dotazy.

5. Po odchodu studenta a hostů se komise poradí, pak je student zavolán a předseda oznámí

hodnocení jednotlivých zkoušek1) s respektováním pravidel uvedených v čl. 13 Studijního

a zkušebního řádu VUT v Brně.

6. Tajemník zaznamená průběh obhajoby včetně podrobných reakcí studenta, dále klasifikaci

jednotlivých předmětů do protokolu, předseda komise a její členové podepíší protokol.

(Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení zkoušek referentce studijního oddělení).


A B C D E F

výborně velmi dobře dobře uspokojivě dostatečně nevyhovující

90 - 100 bodů 80 - 89 bodů 70 - 79 bodů 60 - 69 bodů 50 - 59 bodů 0 - 49 bodů

1 1,5 2 2,5 3 4

74

B. JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY – OBHAJOBY VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ (BAKALÁŘSKÉ NEBO DIPLOMOVÉ PRÁCE)

1. Děkanem jmenovaná komise může zahájit svou práci v min. počtu 3. Tajemník komisi

seznámí s průběhem státní zkoušky, dohodne se na časovém postupu. Komise se

dohodne na časovém postupu. V případě absence předsedy, kontaktuje tajemník

proděkana pro studium, případně studijní referentku.

2. Tajemník pozve a představí všechny studenty a členy komise. V případě stejného zadání

všech obhajujících studentů tajemník, případně vedoucí práce, seznámí se zadáním práce.

Následuje, pokud mají studenti připravenu, prezentace analýz

3. Komise je tajemníkem seznámena s profilem obhajujícího studenta (studijní průměr,

hodnocení ústních částí státní závěrečné zkoušky), poté případně vedoucím práce

s předloženým projektem, hodnocením vedoucího práce a návrhem klasifikace oponenta.

4. Student obhájí svou práci a po přečtení posudků oponenta a vedoucího práce reaguje na

případné připomínky a zodpoví dotazy členů komise.

5. Po odchodu studenta a hostů se komise poradí, pak je student zavolán a předseda oznámí,

zda uspěl či ne.

6. Rozhodne-li komise, že student svou kvalifikační práci neobhájil (je hodnocena známkou

F), musí práci vypracovat s novým zadáním v následujícím akademickém roce.

7. Tajemník zaznamená průběh obhajoby včetně podrobných reakcí studenta a klasifikace

do protokolu, komise se dohodne na hodnocení státní závěrečné zkoušky - obhajoby (čl.

13 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a na ocenění děkanem či jiných cenách,

předseda komise a její členové podepíší protokol. (Protokoly odevzdá tajemník ihned po

ukončení obhajob referentce studijního oddělení).

8. Jsou zavoláni všichni studenti, předseda zhodnotí zkoušky, oznámí výsledky, rozloučí se se

studenty před vstupem do praxe.

9. Tajemník upozorní studenty, že mají na studijním oddělení děkanátu potvrdit svoji účast

na promoci.


A B C D E F

výborně velmi dobře dobře uspokojivě dostatečně nevyhovující

90 - 100 bodů 80 - 89 bodů 70 - 79 bodů 60 - 69 bodů 50 - 59 bodů 0 - 49 bodů

1 1,5 2 2,5 3 4

75


PRAVIDLA ZAHRANIČNÍ VÝMĚNY STUDENTŮ 2015/2016

1. Tato pravidla upravují podmínky realizace studijních pobytů na zahraničních vysokých

školách architektonického zaměření a pracovních stáží u zahraničních architektonických

firem na základě platných smluv a dohod o spolupráci, a jsou platná pro studenty FA VUT

v Brně v akademickém roce 2015/2016.

2. FA VUT v Brně podporuje vedle studijních pobytů v zahraničí také rozvoj mezinárodní spo-

lupráce a společných akademických aktivit: konference, výstavy, workshopy, apod.

3. Zajištění kvalitního průběhu oboustranné spolupráce mezi školami, podávání informací o

specifikách zahraničního studia a jazykových předpokladech, včetně supervize studentů

FA VUT v Brně v průběhu jejich studijního pobytu v zahraničí, přebírají kontaktní osoby pro

zahraniční oblasti partnerské spolupráce – vybraní pedagogové FA VUT v Brně podle

oblasti partnerské výměny (viz tabulka). Koordinace, metodické pokyny, souhlas s uzavíra-

nými bilaterálními smlouvami a další dílčí rozhodnutí podléhají na úrovni Fakulty – koordi-

nátorovi zahraničních výměn – proděkanovi pro vnější vztahy, na úrovni Rektorátu VUT –

institucionálnímu koordinátorovi Odboru zahraničních vztahů.

Kontaktní osoby FA VUT v Brně Oblasti partnerské spolupráce

doc. Ing. arch. Karel Havliš TU Graz

Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. TU Wien, Uni Stuttgart, UP Madrid, UP Valencia,

CEU Cardenal Herrera Valencia, Uni de Alcalá, TU

Tampere, Uni Brighton, KTH Stockholm, Uni Lusi-

ada Lisboa, IIT Chicago, Uni Liechtenstein, Uni

Lucerne, STU Bratislava, METU Ankara, TU Zagreb,

Fontys University of Applied Sciences (Tilburg)

doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann TU Yildiz Istanbul

doc. Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. PT Milano

prof. Ing. arch. Helena Zemánková,

CSc.

HTW Saarbrücken, Uni Strathclyde Glasgow, UBO

Brest, ENSA Marseille, ENSA Montpellier, ENSA

Nancy, ENSA Normandie, ENSA Rennes,

Ing. arch. Jan Foretník,Ph.D. KU Leuven (Campus Ghent)

doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. UACEG Sofia, Fachhoschule Bern

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta,

DrSc.

Fachhochschule Münster, University of Ljubljana,

University of Applied Sciences (Tallinn), Tallinn

University of Technology

Ing. Vítězslav Nový Fachhochschule Salzburg

Aktuální seznam partnerských škol: www.fa.vutbr.cz/home/international/IOFA/PARTNERS.html

http://www.fa.vutbr.cz/home/international/IOFA/PARTNERS.html

76

4. Finanční podmínky zahraniční výměny upravují směrnice Rektorátu VUT, Útvaru vnějších

vztahů. Výši grantů pro jednotlivé země v daném akademickém roce stanovuje Národní

agentura pro evropské vzdělávací programy www.naep.cz (Erasmus / Pro studenty / Sti-

pendia). Vyjíždějící se zavazuje splnit podmínky stanovené Rektorátem VUT, upra-

vené patřičnými smlouvami a dohodami. Vyjíždějící se rovněž zavazuje splnit pod-

mínky mu uložené Fakultou architektury, formulované – proděkanem pro vnější

vztahy a proděkanem pro studium FA VUT v Brně v této doplňující směrnicí. Výše

poskytovaných stipendií je stanovována individuálně podle druhu stáže a cílové

země výjezdu. S účinností od 1.6.2014 mohou sociálně slabí studenti požádat o navýšení

stipendia programu Erasmus+ (viz Erasmus+ Programme Guide). Studijní a pracovní stáže

zahraničních studentů programu Erasmus+, kteří vyjedou v rámci této mobility do země

svého původu, jsou povolovány jako pobyty s nulovým grantem (tzn. student neobdrží

stipendium). Student má jinak práva a povinnosti jako ostatní Erasmus+ studenti. S účin-

ností od 1.8.2008 v souvislosti se studijními a pracovními stážemi mobilitního programu

Erasmus platí rovněž následující nařízení Rektora: Student ukončí stáž a neodkladně vrátí

poměrnou část stipendia Erasmus, dojde-li v průběhu zahraničního pobytu k ukončení

jeho studia na VUT v Brně, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení studia na

VUT v Brně nebo ke dni ukončení studia ze zákona č.111/1998 Sb., zákon o vysokých ško-

lách v platném znění – viz Rozhodnutí Rektora č.15/2008.

5. Zahraniční studijní pobyt je třeba chápat především jako doplňkovou součást studia v

bakalářském, magisterském, či doktorském programu. Jejím smyslem je především rozší-

ření a obohacení okruhu znalostí a dovedností nad vlastní rámec studia na domovské

fakultě. V této souvislosti je omezena maximální délka studijního pobytu v rámci řád-

ného studia v rámci každého studijního programu (BSP, MSP, nebo DSP). Pracovní

stáž lze realizovat pouze v rámci MSP a DSP. Upřesňující podmínky viz dále v texu.

6. Studenti fakulty mají možnost během studia vycestovat:

6.1. na základě uzavřených bilaterálních smluv v rámci programů evropské spolupráce

(Erasmus+) a to na studijní pobyt a pracovní stáž,

6.2. v rámci programů spolupráce se zahraničními univerzitami (tj. těch, s nimiž mají VUT,

nebo FA VUT uzavřené dohody o spolupráci i mimo rámec výše uvedených programů,

např. prostřednictvím rozvojových programů MŠMT jako Free Movers, nebo na

základě platných dohod Memorandum of Understanding),

6.3. nad rámec uzavřených dohod a výše uvedených výměnných programů, na základě

individuálního výběru a vlastního financování studentem (v některých případech je

možné získat finanční podporu z programu Free Movers nebo z RP MŠMT) a potvrzení

přijetí ke studiu na zahraniční instituci, následně po odsouhlasení proděkanem pro

vnější vztahy a proděkanem pro studium.

http://www.naep.cz/

77

7. Obecné podmínky realizace studentských mobilit programu Erasmus+ stanovuje Odbor

zahraničních vztahů Rektorátu VUT.

8. Výběr studentů, se zájmem o studium či práci v zahraničí v rámci bodů 6.1. a 6.2. je v kom-

petenci Fakulty architektury, která musí při výběru respektovat Obecné podmínky reali-

zace studentských mobilit. Proděkan pro vnější vztahy zajistí, aby výběr probíhal

nestranně, transparentně a koordinovaně. Všichni studenti, kteří splňují Kvalifikační pod-

mínky pro mobilitu studentů, musí být informováni o možnosti přihlásit se do výběrového

řízení. Proděkan pro vnější vztahy zajistí rovný přístup ke všem studentům splňujícím

Obecné podmínky realizace studentských mobilit.

9. Vysílající instituce uchová seznam všech studentů a učitelů, kteří se přihlásili do výběro-

vého řízení, a rovněž záznam o průběhu tohoto výběrového řízení a jeho výsledcích, a to

po dobu pěti let.

9.1. Účelem výběrového řízení je vybrat vhodné studenty pro studijní pobyt nebo pra-

covní stáž v zahraničí a tyto vybrané studenty doporučit ke studiu zahraniční part-

nerské škole – na základě předem daných kritérií. Tato kritéria jsou volena tak, aby

byly poskytnuté rovné šance uchazečům, splňujícím podmínky uvedené v bodě

13., bez rozdílu pohlaví, národnosti, rasy a stávajícího ročníku studia na VUT. Součástí

výběrového řízení je posouzení portfolia, studijních výsledků, předpokladů jazyko-

vých a komunikačních schopností. Úspěch ve výběrovém řízení pořádaném fakul-

tou však neznamená automatické přijetí ke studiu na zahraniční školu, ani

automatické přijetí na pracovní stáž. Seznam uchazečů, vybraných ve výběrovém

řízení bude postoupen příslušným zahraničním partnerským školám. Studenti

vybraní ve výběrovém řízení vyplní přihlášky ke studiu (zpravidla formou on-line

formulářů). Zahraniční partnerská škola následně vyrozumí naši fakultu o přijetí /

nepřijetí ke studiu. Přijetí zahraniční firmou na pracovní stáž si studenti vybraní ve

výběrovém řízení vyřizují sami a individuálně.

9.2. Na většině zahraničních škol probíhá výuka zahraničních studentů v místním jazyce

nebo je upravena bilaterální smlouvou. Požadujeme proto od uchazečů získat před

podáním přihlášky na zahraniční školu certifikát dokladující znalost jazyka / jazyků

na zahraniční školou požadované úrovně. FA VUT v Brně neposkytuje finanční

podporu na doplňkové jazykové kurzy studentům.

9.3. Před výjezdem musí být student řádně zapsán do dalšího ročníku studia a musí

mít splněny všechny studijní povinnosti. Každý student, vyjíždějící v letním

semestru, má povinnost mít před výjezdem splněny všechny studijní povinnosti

za zimní semestr studia.

78

9.4. Přihláška do výběrového řízení pro studium v zahraničí obsahuje:

vážený studijní průměr za dobu vysokoškolského studia (váhami jsou počty uděle-

ných kreditů za daný předmět) – bude doplněno Studijním oddělením po ode-

vzdání přihlášek,

potvrzení o jazykových zkouškách na úrovni odpovídající požadavkům přijímající

školy (viz dokumenty: Intranet FA – Pokyny proděkana pro studium, Výuka jazyků

2014-2015 a Seznam zahraničních partnerských škol pro výběrové řízení v daném

roce.

životopis v anglickém jazyce (může být součástí portfolia),

webový odkaz na vlastní elektronické portfolio, obsahující soubor vlastních a pů-

vodních prací, zpracovaných nejen během studia na FA – portfolio bude umístěno

na webovém portále http://issuu.com (veřejně dostupné na internetu),

studenti DSP namísto portfolia předloží souhlas svého školitele.

9.5. Přihláška do výběrového řízení na pracovní stáž v zahraničí obsahuje:

Studentem vyplněný formulář přihlášky do výběrového řízení na pracovní stáž (je

přílohou Vyhlášení VŘ),

Poznámka: Dokument závazné přihlášky „TRAINING AGREEMENT AND QUALITY

COMMITMENT” je trojstranou dohodou, kterou student uzavírá s fakultou, uni-

verzitou a s hostovskou organizací. Potvrzení této dohody všemi zúčastněnými

stranami je požadováno nejpozději měsíc před výjezdem a předání kopie dohody

Mgr. Havlové je podmínkou vycestování).

Dokumenty ke stažení: http://www.vutbr.cz/studium/studium-a-staze-v-zahra-

nici/pracovni-staze-studentu-erasmus-plus

Doporučujeme proto studentům získat potvrzení o přijetí zahraniční firmou co

nejdříve po vyhlášení výsledků výběrového řízení.

potvrzení o jazykových zkouškách,

životopis v anglickém jazyce (může být součástí portfolia),

webový odkaz na vlastní elektronické portfolio, obsahující soubor vlastních a pů-

vodních prací, zpracovaných nejen během studia na FA – portfolio bude umístěno

na webovém portále http://issuu.com (veřejně dostupné na internetu),

studenti DSP navíc k portfoliu předloží souhlas svého školitele.

9.6. Z přihlášených uchazečů vybere odborná komise vhodné kandidáty, na základě

posouzení kvality předloženého portfolia, studijních výsledků a zhodnocení předpo-

kladů jazykových a komunikačních schopností individuálně. Maximální počet stu-

dentů, kteří mohou na pracovní stáž v daném roce vycestovat, stanoví před konáním

výběrového řízení děkan fakulty. Výsledky výběrového řízení budou oznámeny po

ukončení řízení na intranetu.

http://issuu.com/

http://www.vutbr.cz/studium/studium-a-staze-v-zahranici/pracovni-staze-studentu-erasmus-plus

http://www.vutbr.cz/studium/studium-a-staze-v-zahranici/pracovni-staze-studentu-erasmus-plus

http://issuu.com/

79

9.7. Uchazeči, kteří byli vybráni pro studium v zahraničí, podepisují studijní plán - „Lear-

ning Agreement“ – dokument, obsahující informace o délce a obsahu studia na za-

hraniční univerzitě. Doporučuje se zapsat si ateliérový projekt (ARCHITECTURE

STUDIO) a maximum zahraničních předmětů (optimálně 30ECTS/semestr),

které jsou kompatibilní s předměty vyučovanými na FA. Studentům se dopo-

ručuje zvolit si poměr mezi ateliérovým projektem, technickými a teoretic-

kými předměty (architektura a urbanismus) rovnoměrně s třetinovým podí-

lem. Před výjezdem je student povinen tento studijní plán projednat s proděkanem

pro studium (pro podrobnosti o nabízených předmětech se uchazeči obracejí na

kontaktní osobu příslušné oblasti partnerské spolupráce v zahraničí). Bez schvále-

ného studijního plánu nelze výjezd do zahraničí realizovat. Každý student musí

být před výjezdem do zahraničí zapsán do dalšího ročníku studia a musí mít

splněny veškeré studijní povinnosti, tj. vykonány veškeré zkoušky a zápočty za

předchozí ročník nebo semestr studia.

9.8. Zahraniční oddělení FA informuje zahraniční univerzity o vybraných uchaze-

čích, kteří uspěli ve výběrovém řízení. Studenti, kteří byli ve výběrovém řízení

vybráni ke studiu na partnerské univerzitě v zahraničí, požádají zahraniční

univerzitu o přijetí ke studiu (vyplní tzv. International Student Application

Form, dokument bývá zpravidla k dispozici na webových stránkách příslušné

univerzity s uvedením termínu, do kdy je přihlášku nutno podat). Studenti,

kterým zahraniční škola následně potvrdí jejich přijetí zpravidla vydáním

akceptačního dopisu, začnou co nejdříve v předstihu s vyhledáním odpovídají-

cího ubytování v zahraničí (možnosti ubytování v zahraničí bývají často velmi

omezené a nájemné se platí na několik měsíců předem).

9.9. Studenti, kteří byli vybráni ke stáži v rámci programu Erasmus + a nemohou nastou-

pit ke studiu/práci v zahraničí, musí tuto skutečnost neprodleně oznámit zahranič-

nímu oddělení FA VUT v Brně. Zahraniční oddělení FA následně informuje Odbor

zahraničních vztahů Rektorátu VUT v Brně.

9.10. Student oznámí datum svého nástupu ke studiu na zahraniční univerzitě do 14 dnů

na Zahraniční oddělení FA VUT v Brně.

9.11. Po návratu z partnerské zahraniční univerzity je student povinen provést finanční

vyúčtování na Odboru zahraničních vztahů Rektorátu VUT v Brně a rovněž je povinen

informovat zahraniční oddělení FA VUT v Brně o svém návratu. Proděkan pro vnější

vztahy ve spolupráci se Studijním oddělením FA a proděkanem pro studium poté

přistoupí k uznávání zahraničních stáží (k uznání zápočtů a zkoušek, které student

absolvoval na zahraniční univerzitě, viz oddíl č. 11 a 12.).

80

9.12. V případě odřeknutí stáže v zahraničí ze strany studenta, bude podle možností uvol-

něné místo nabídnuto náhradníkům vybraným ve výběrovém řízení.

10. Ve výběrovém řízení na pracovní stáže a ostatní formy mobilit popsané v bodě 6.2. bude

sestaven předběžný pořadník vybraných uchazečů. Počet vybraných studentů bude

záviset na počtu aktuálně dostupných míst a prostředků. K uzavření trojstranné dohody o

pracovní stáži, Smlouvy Free Movers apod. bude přistoupeno až na základě předložení

originálu studentem uzavřené pracovní smlouvy s přijímající zahraniční firmou, respektive

potvrzení o přijetí ke studiu zahraniční univerzitou, Zahraničnímu oddělení FA VUT v Brně

(Mgr. Havlová). Termín pro předkládání uzavřených nebo předjednaných smluv není

pevně stanoven, avšak předpokládá se časové krytí zahájení stáže se zahájením semestru.

Další pokyny stran uzavření patřičných smluv – viz Zahraniční oddělení FA (Mgr. Havlová).

Do 15.7.2015 musí vybraní studenti vyjíždějící v ZS předložit originály podepsaných

smluv.

SEZNAM FORMULÁŘŮ PŘI VÝJEZDU – ERASMUS+ 2015/2016

VYŘÍDIT - PŘED VÝJEZDEM

KDO CO TERMÍN FORMULÁŘE KOMU ODEVZDAT POZNÁMKA

ZO FA Informuje zahraniční univerzity o vybraných studentech

Zahraniční

univerzita

Zašle elektronicky studentům formuláře přihlášek/odkazy na on-line formuláře + informace o

nabídce předmětů, ubytování, začátku semestru, termínu pro podání přihlášky, informace o

Orientation week, jazykových kurzech apod. Pokud jsou veškeré informace vyvěšeny na webu

zahraniční školy, vyplňte formuláře a přineste je na ZO FA.

Student Vyplnit

Application

Form

Stanovuje zahraniční

univerzita, pokud

není stanoveno jinak

– nejpozději do 1/2

května,

Application

Form - na webu

zahraniční školy,

(popřípadě na

webu VUT)

Podepsaný

originál přinést na

ZO FA - vyřizuje pí.

Havlová

může se jednat také

o vyplnění on-line

přihlášky

- Stockholm do 15.4.

- Brighton do 30.4.

Student Vyplnit další

formuláře

požadované

zahraniční

univerzitou


univerzita, pokud


- nejpozději do 1/2

května

Např.

Accommodation

Application atd.

- poskytne

zahraniční

univerzita

Donést na ZO FA

spolu

s Application Form

- vyřizuje pí.

Havlová

Univerzity mohou

požadovat zaslání

životopisu, portfolia,

motivačního dopisu,

výpisu předmětů

absolvovaných na

FA apod.

Student Zjistit si

nabídku

studijních

programů na

zahraniční

univerzitě

Co nejdříve, na

některých školách je

nabídka vyvěšena až

na začátku semestru

Webové stránky

jednotlivých uni-

verzit / informace

předá koordinátor

na zahraniční

univerzitě

81

Student Vyplnit

Learning

Agreement a

nechat

potvrdit na

ZO FA -

vyřizuje pí.

Havlová


univerzita, pokud


- nejpozději do 1/2

května

Learning

Agreement - na

webu zahraniční

univerzity / VUT

Předat na ZO FA

spolu

s Application Form

Pokud nabídka

předmětů není včas

známa, zapište si

předmět

“Architectural

Studio” za 30 ECTS

kreditů/semestr

(zbylé předměty lze

doplnit po příjezdu

na hostitelskou

univerzitu ve

formuláři Changes

to Learning

Agreement),

Learning Agreement

přineste k odeslání

zároveň

s přihláškou.

- Stockholm do 15.4.

- Brighton do 30.4.

Zahraniční

univerzita

Vydá Letter

of

Acceptance

(akceptační

dopis)

Pokud bude

doručeno

studentovi, ten jej

předá ZO FA -

vyřizuje pí. Havlová,

pokud bude

doručeno ZO FA,

bude předáno na

Rektorát a

oznámení

studentovi.

Student Uzavření

finanční

dohody a

převod na

účet

Min. 14 dnů před

výjezdem, ne dříve

než 1 měsíc před

odjezdem

Odbor

zahraničních

vztahů na

Rektorátu -

vyřizuje pí.

Doubravská a p.

Lády

Přinést s sebou:

Learning Agreement

potvrzený

zahraniční

univerzitou,

elektronický zápis

do dalšího ročníku

studia,

osobní číslo,

číslo bankovního

účtu.

Student /

pracovní

stáž

Vyplnit

Training

Agreement

(trojstranná

dohoda o

pracovní

stáži)

Training

Agreement

(potvrzený

přijímající firmou)

v termínech

stanovených OZV

Rektorátu VUT

Training

Agreement /

Podepsaný a

potvrzený finální

dokument přinést

na ZO FA - vyřizuje

pí. Havlová

Studenti 4.ročníku

BSP mohou

vycestovat nejdříve

až po zápisu do

MSP (červen).

na webu VUT/

ZO FA

82

11. Akademické uznávání

11.1. Před výjezdem do zahraničí si student sestaví konkrétní program studia (studijní plán

– Learning Agreement) pro studium na přijímací instituci, který v písemné podobě

předloží ke schválení na zahraničním oddělení FA VUT v Brně, případně po předchozí

konzultaci s přijímající institucí (příslušným koordinátorem). Learning Agreement

představuje studijní smlouvu, závaznou pro vysílající a přijímající instituci i pro stu-

denta. Ve studijní smlouvě musí vysílající instituce stanovit minimální požadavky,

které jsou nutné pro splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijí-

mající instituci.

11.2. Podpisem smlouvy vysílající instituce prohlašuje, že:

souhlasí se zvoleným programem studia (studijním plánem) studenta na přijímající

instituci,

zvolený program studia (studijní plán) není v rozporu s osnovami studijního pro-

gramu studenta na vysílající instituci,

zajistí plné uznání studia absolvovaného na přijímající instituci jako řádné součásti

studia na vysílající instituci,

pracovní stáž není součástí studijního programu na FA VUT v Brně, proto za

absolvování pracovní stáže v zahraničí nebudou přiděleny kredity. Vysílající

instituce uzná studentovi pracovní stáž zaznamenáním do dodatku k diplomu.

11.3. Povinností studenta je zajistit:

splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímací instituci, tzn.

splnění minimálních požadavků stanovených ve studijní smlouvě,

aby všechny změny ve studijní smlouvě byly písemně odsouhlaseny jak přijímající,

tak vysílající institucí, a to ihned jakmile nastanou.

11.4. Po skončení studijního pobytu se student zavazuje předložit Zahraničnímu oddělení

FA VUT v Brně tato základní potvrzení:

kopii potvrzení o délce studijního pobytu (Potvrzení o studiu na zahraniční škole -

Confirmation of Study),

přehled dosažených výsledků (tj. Transcript of Records – podle předepsaného

vzoru), systém hodnocení ECTS,

anotace absolvovaných předmětů v anglickém jazyce,

a ostatní dokumenty uvedené v tabulce „Vyřídit před návratem”.

11.5. Pokud se přehled dosažených výsledků neshoduje se schváleným programem

studia (studijním plánem) na přijímající instituci a student nesplní minimální

požadavky stanovené ve studijní smlouvě (absolvování minimálně jednoho

ateliéru navrhování za semestr je nutnou podmínkou uznání studijní stáže),

posoudí vysílající instituce celkový přínos studijního pobytu a stanoví případné

83

sankce (např. opakování ateliérového projektu, vrácení části nebo celé přidě-

lené finanční podpory, apod.).

11.6. Uznání studia na přijímající instituci může být odmítnuto pouze tehdy, když student

nesplní požadavky stanovené přijímající institucí nebo jiným způsobem nesplní pod-

mínky požadované účastnickými institucemi pro plné uznání. V takovýchto přípa-

dech může být student požádán o vrácení přidělené finanční podpory. Toto ustano-

vení neplatí tehdy, pokud studentovi ve splnění požadovaných studijních povinností

zabránily takové okolnosti, které nemohl ovlivnit a které oznámil proděkanu pro

vnější vztahy na vysílající instituci a se kterými byla zároveň vyrozuměna Národní

agentura. Ta také musí písemně potvrdit svůj souhlas.

12. Uznání části studia

Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského

regionu probíhá v souladu s čl. 20, odst. 2-7 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně.

13. Podmínky účasti ve výběrovém řízení na zahraniční stáže

Souhrnné výběrové řízení na studijní pobyty a pracovní stáže v rámci programu Erasmus+ je

určeno pro studenty Fakulty architektury VUT v Brně, řádně zapsané ke studiu v některém ze

studijních programů BSP, MSP a DSP. Zájemce o zahraniční stáž musí mít splněny veškeré

studijní povinnosti, tj. vykonány veškeré zkoušky a zápočty za předchozí ročník nebo semestr

studia. Student vyjíždějící na studijní pobyt musí mít řádně ukončen minimálně 2. semestr BSP,

v případě pracovních stáží musí mít student ukončen 1. ročník MSP, respektive 3. semestr DSP.

SEZNAM FORMULÁŘŮ PŘI VÝJEZDU – ERASMUS+ 2015/2016

VYŘÍDIT - PŘED NÁVRATEM

KDO CO TERMÍN FORMULÁŘE KOMU

ODEVZDAT POZNÁMKA

Student Zapsat si vybrané

předměty podle

nabídky

poskytnuté

zahraniční

univerzitou

Stanovuje

zahraniční

univerzita,

pokud není

stanoveno

jinak -

nejpozději

do 1/2

května

Changes to

Original

Proposed

study

programme /

Learning

Agreement

Zaslat na ZO

FA v Brně

prostřednic-

tvím

zahraničního

oddělení

hostitelské

školy

Vyřídit si nejpozději

během prvního

měsíce studia v

zahraničí

Student Nechat si

v zahraničí potvrdit

dokument

Confirmation of

Erasmus Study

Period

Před

odjezdem ze

zahraničí

Originál ze

zahraniční

školy /

formulář ke

stažení z webu

OZV Rektorátu

VUT Brno

Originál

doručit na

Rektorát, p.

Ládymu,

kopie na ZO

FA pí.

Havlové

Nechat si potvrdit

formulář zahr.

univerzitou – data

zahájení a ukončení

pobytu jsou klíčová

pro přidělenou výši

grantu (rozpočítává

84

se na měsíce, raději

rozsah pobytu a

krácení grantu ověřit

v předstihu na

Rektorátu VUT)

Student Vyplnit Závěrečnou

zprávu pro

Rektorát VUT

Podle instrukcí Rektorátu VUT

Student Vyplnit Závěrečnou

zprávu pro FA

Před

zápisem do

dalšího

semestru/ro

ku studia na

FA

Vzor

Závěrečné

zprávy (ZO FA,

pí. Havlová)

vyřizuje pí.

Havlová -

zaslat e-

mailem

Vybrané e-zprávy

budou vyvěšeny na

webu FA

Zahraniční

univerzita

Zašle dokument

Transcript of

Records – většinou

na ZO fakulty

nejpozději

do 31.7.

Formulář

zahraniční

školy

Pokud bude

doručeno

studentovi,

ten jej předá

ZO FA -

vyřizuje pí.

Havlová,

pokud bude

doručeno

ZO FA, bude

kopie

předána na

Rektorát.

Jedná se o

“vysvědčení o

studiu”, je potřebné

pro uznání kreditů a

zápis do Diploma

Supplement

(doplňku k diplomu).

Koordinátor na FA

pro danou univerzitu

zajistí překlad názvů

předmětů do AJ a

provede případný

přepočet kreditů na

ECTS.

Student Zažádat si o výpis

anotací k

absolvovaným

předmětům na ZO

zahraniční

univerzity a odeslat

je společně s

Transcript of

Records na ZO FA

VUT v Brně

Pokud bude

doručeno

studentovi,

ten jej předá

ZO FA -

vyřizuje pí.

Havlová,

pokud bude

doručeno

ZO FA, bude

předáno na

Rektorát

Výhradně v

anglickém jazyce

Student /

pracovní

stáž

Zasílat pravidelné

měsíční reporty e-

mailem na ZO FA

každý měsíc

během stáže

vyřizuje pí.

Havlová -

zasílat

Po kontrole budou

reporty vyvěšeny na

webu ZO FA

e-mailem

Student /

pracovní

stáž

Potvrzení o délce

konání pracovní

stáže

Před

odjezdem ze

zahraničí

Formulář ke

stažení z webu

Oddělení

mobilitních

programů

Rektorátu VUT

Originál

doručit na

Rektorát, p.

Doubravské,

kopie na ZO

FA pí.

Havlové

Nechat si potvrdit

formulář zahr.

firmou – data

zahájení a ukončení

pobytu jsou klíčová

pro přidělenou výši

grantu

85

13.1. Přehled variant studijních a pracovních mobilit v průběhu studia na FA VUT v Brně:

Program BSP MSP DSP

Ročník 2. 3. 4. 1. 2. 1. 2. 3. 4.

Semestr 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 1 2 3 4 5 6 7 8

1.var.studijní Y

2.var.studijní

3.var.studijní X X Y

1.var.pracovní Y

2.var.pracovní

3.var.pracovní Y

X – možnost studia pouze na vybraných zahraničních školách (viz bod 13.3.a)

Y – pouze po splnění povinné výuky v DSP

13.2. Podmínky pro studenty v bakalářském studijním programu:

studenti mohou vycestovat na studijní pobyt za těchto podmínek:

a) stávající studenti 1. a 2. ročníku BSP

mohou vycestovat v následujícím akademickém roce na jeden semestr (zimní nebo

letní) nebo na celý školní rok.

Poznámka k bodu a): maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia

BSP je stanovena na 1 rok.

b) stávající studenti 3. ročníku BSP se nemohou do výběrového řízení hlásit, neboť

ve 4. ročníku BSP nelze na studijní stáže vyjíždět

c) stávající studenti 1., 2., 3. ročníku BSP a studenti 4. ročníku, kteří nebudou v

akademickém roce 2015/16 zpracovávat bakalářskou práci, mohou vycestovat na

pracovní stáž do zahraničí v průběhu prázdnin (např. červen až září 2016) za předpo-

kladu, že bude dodržena podmínka minimální délky stáže 2 měsíce. Informace o mož-

nostech vycestování podá Rektorát VUT.

13.3. Podmínky pro studenty v magisterském studijním programu:

studenti mohou vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž za těchto podmínek:

a) stávající studenti 4. ročníku BSP - studijní pobyt

mohou vycestovat v následujícím akademickém roce pouze na jeden semestr (letní),

nebo pouze u vybraných zahraničních škol ¬ TU Graz, TU Wien, Uni Liechtenstein,

KTH Stockholm, TU Tampere – mohou studovat na celý školní rok, v případě Uni

Strathclyde-Glasgow na zimní semestr. Ve výběrovém řízení budou vybráni před-

běžně, vycestovat mohou až po zápisu do MSP, který proběhne v červnu 2015.

86

Poznámky: Studenti se před výjezdem musí zapsat do modulu MSP a svůj výjezd kon-

zultovat (před jeho započetím) s vedoucím příslušného modulu. Studentům bude ná-

sledně po doručení (ke konci příslušného semestru) dokumentů Learning Agreement,

Confirmation of Attendance a Transcript of Records studijnímu oddělení FA (paní

Juránkové) uznána studijní stáž v plném rozsahu (30 ECTS/semestr).

b) stávající studenti 1. ročníku MSP – pracovní stáž

mohou vycestovat na pracovní stáž – od 3. semestru, po odsouhlasení vedoucím MSP

modulu a v max. délce 2 semestry.

Poznámka: Požadavky na plnění studijních povinností viz níže.

Pro studenty ve 4. semestru MSP platí - diplomová práce bude vypracována a obhá-

jena na FA VUT v Brně. Studenti před výjezdem musí svůj výjezd konzultovat (před jeho

započetím) s vedoucím příslušného modulu.

PRACOVNÍ STÁŽE V MSP v akademickém roce 2015/2016 – požadavky na plnění

studijních povinností:

Pracovní stáže na FA jsou realizovány v souladu s Podmínkami stanovenými DZS-NAEP bez

uznání kreditů, konkrétně s Přílohou III: Závazky příjemce týkající se mobility, odd. 2. Plné uzná-

vání, kde je uvedeno: „Za studijní pobyty a pracovní stáže, které jsou součástí studijního pro-

gramu, udělí vysílající instituce plné uznání, nejlépe přidělením kreditů ECTS. V případě pra-

covní stáže, která není součástí studijního programu, poskytne vysílající instituce uznání mini-

málně tak, že pracovní stáž zaznamená do dodatku k diplomu, anebo pokud to není možné,

zaznamená ji do studentova výpisu výsledků studia.”

Souhlas vedoucího specializovaného modulu, kde je student registrován, je nutno mít

již v době podání přihlášky do výběrového řízení.

MINIMÁLNÍ POČET KREDITŮ PRO ZÁPIS DO 2. ROČNÍKU MSP JE 42.

Podmínky výjezdu v jednotlivých semestrech MSP:

2. roč. MSP – pracovní stáž lze realizovat až po absolvování 1. ročníku MSP, počínaje zimním

semestrem v maximální délce 2 semestry,

2. roč. MSP – je důležité, aby student dodržel následující termíny:

- termín ukončení praxe (tj. termín návratu zpět na FA) v případě výjezdu jen

v zimním semestru je stanoven na 20.1.2016,

- termín ukončení praxe (tj. termín návratu zpět na FA) v případě výjezdu na dva

semestry je stanoven na XXXXXX,

87

- v obou případech již však nelze dále pokračovat státní zkouškou, z důvodu

dosažení nedostatečného počtu kreditů, potřebného pro uzavření studia,

- Student musí počítat s opakovaným zápisem celého 2. ročníku v následujícím

ak. roce, včetně opakovaného zápisu předmětů zimního semestru v následují-

cím ak. roce. Při neúspěšném absolutoriu některého předmětu však následuje

ukončení studia.

13.4. Podmínky pro studenty v doktorském studijním programu:

studenti DSP mohou vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž za těchto podmínek:

Student může vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž (Erasmus+, Free Movers apod.) se

souhlasem svého školitele až po řádném ukončení 3. semestru DSP. V případě, že student

splní všechny náležitosti povinné výuky v DSP již ve 2. semestru DSP, může následně vycesto-

vat již ve 3. semestru DSP. Vztahuje se na studenty v prezenční i v kombinované formě studia

DSP na FA VUT v Brně.

Maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia DSP je stanovena na 1 rok.

14. Oblast činnosti kontaktních osob pro zahraniční oblasti partnerské spolupráce

(seznam viz tabulka v bodě č. 3):

Zajištění a udržování aktivních, přátelských a informovaných kontaktů se zahraničními

institucemi.

Podpora reciproční výměny studentů a učitelů.

Účast na učitelských mobilitách (TM).

Zajištění přehledu nabízených předmětů na zahraničních školách.

Součinnost při sestavení a plnění individuálního studijního plánu (Learning Agreementu)

s vyjíždějícími studenty.

Dohled na průběh výuky českých studentů v zahraničí, účast na výuce a na kritikách

v zahraničí – v rámci učitelských mobilit, účast na kritikách zahraničních studentů na FA

v Brně.

Podpora a mentorství přijíždějícím zahraničním studentům na FA v Brně.

88

NABÍDKA POVINNĚ VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ VYUČOVANÝCH V ANGLICKÉM JAZYCE

kód nabídka aktuálních

předmětů (předmět

nemusí být pro malý

počet zájemců v daném

semestru otevřen)

název anglicky ústav garant počet

kreditů

ST1 ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I studio - FREE ASSIGNMENT I UN doc. Palacký 16

ST2 ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II studio - FREE ASSIGNMENT II UN doc. Palacký 16

6X8 Konverze staveb Conversion of buildings UN prof. Zemánková 2

2M6 Management a valorizace

kulturního dědictví

Management and valorize of

cultural heritage

UN prof. Zemánková 2

UTP Urbanismus V - územní

plánování

Urbanism V - territorial

planning

UT doc. Wittmann 4

ZAA Zahradní architektura Landscape architecture UT doc. Wittmann 3

3M6 Plánování města a regionu Development planning of the

city and region

UT doc. Wittmann 2

EURK Urbanistická kompozice Urban Composition UT doc. Wittmann 3

ENES Základy navrhování

ekologických staveb

Fundamentals Designing of

Ecological Buildings

UT arch. Novák 2

ARC Architektura 20. století Architecture of 20th century UT prof. Šlapeta 3

1M6 Soudobá architektura Contemporary architecture UT arch. Šmídek 2

SCA Statika stavebních

konstrukcí

Structural calculations US doc. Žabičková 2

BUS Stavební konstrukce,

prostředí a energie

Building Structures,

environment and Energy

US Ing. Suchánek 2

BSA Základy konstrukcí pro

architekty

Basic Structures for

Architects

US doc. Petříčková 2

RHE Rhinoceros Rhinoceros UN arch. Foretník 4

VE2 Výpočetní techniky II - 2D

modelování

Computer technology II – 2D

modelling

UN arch. Foretník 4

FIG1 Figurální kreslení Figural drawing UZ MgA. Šebánek 2

VT9 Výtvarná tvorba I - kresba Art I - drawing UZ doc. Navrátil 2

VT8 Výtvarná tvorba III - barva Art III - colour UZ doc. Navrátil 2

VT10 Výtvarná tvorba IV - kresba Art IV - drawing UZ doc. Navrátil 2

89


PRO STUDIUM V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU 2015/2016

Oddíl č. 1


1. Tato směrnice upravuje v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v plat-

ném znění (dále jen zákon) a dále dle vnitřního předpisu VUT v Brně: „Studijní a zkušební

řád VUT v Brně“, část třetí (Ustanovení pro studium v doktorských studijních programech),

Disciplinárním řádem pro studenty VUT v Brně a Statutem Fakulty architektury VUT v Brně

pravidla pro studium v doktorském studijním programu uskutečňovaném na Fakultě

architektury VUT v Brně.

2. Standardní doba studia je 4 roky. Maximální doba studia je o tři roky delší, než je stan-

dardní doba studia. Po uplynutí standardní doby studia může doktorand (dále též jen

student DSP nebo doktorand) požádat děkana fakulty o postup do dalšího roku studia.

Povolit postup ve studiu, pokud přesahuje standardní dobu studia, je možné pouze pře-

stupem do kombinované formy studia.

Děkan fakulty může povolit přestup z prezenční do kombinované formy studia na základě

písemné žádosti studenta, po schválení školitelem a po projednání v příslušné oborové

radě DSP.

Ve zcela mimořádných případech např. při získání výzkumného projektu může děkan

fakulty studentovi prodloužit prezenční formu studia o úměrnou část, avšak jen do maxi-

mální doby studia. Studentovi nemůže být udělena výjimka, pokud nemá složenou státní

doktorskou zkoušku.

Studium v doktorském studijním programu je možné na základě schváleného ISP a v sou-

ladu s Oddílem č. 9 této směrnice absolvovat i ve zkrácené době.

Disertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do sedmi let ode dne zápisu do

studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí podle § 56 odst.

1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na

základě žádosti doktoranda, doporučené školitelem a oborovou radou, může děkan tuto

lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.

90

3. Podmínkou přijetí ke studiu DSP na Fakultu architektury VUT v Brně je řádné ukončení

magisterského studia na vysokých školách v ČR i v zahraničí a úspěšné absolvování přijí-

macího řízení, ve kterém uchazeč prokazuje zájem i odborné předpoklady pro vědeckou

práci. Přijatí uchazeči, absolventi magisterského studijního programu příbuzného oboru

jsou povinni absolvovat navíc dva volitelné předměty podle oddílu 10, odst. 3 této

Směrnice.

4. DSP obsahuje přednáškové kurzy a semináře povinných a povinně volitelných předmětů

a zkoušky. Ukončuje se státní doktorskou zkouškou (SDZ) a obhajobou disertační práce.

SDZ zásadně předchází obhajobě disertační práce a nekoná se tentýž den.

5. Maximální počet doktorandů vedených jedním školitelem je doporučen na 5 studentů. O

výjimce rozhoduje děkan.

6. Návrhy témat disertačních prací (dále jen „témata”) předkládají školitelé a následně je

schvalují oborové rady. Schválená témata bere na vědomí vědecká rada fakulty. Na jedno

téma může být přijat pouze jeden uchazeč.

Oddíl č. 2

Obory a oborové rady doktorského studijního programu

1. Fakulta architektury VUT v Brně (dále jen FA nebo fakulta) je oprávněna uskutečňovat stu-

dium v doktorském studijním programu (dále též jen DSP nebo doktorské studium) Archi-

tektura a urbanismus dle platné akreditace ve studijních oborech Architektura 3501V002

a Urbanismus 3501V009 ve formě prezenční nebo v kombinované formě (uskutečňována

na školicím pracovišti garantujícím individuální studijní plán studenta).

2. Změnu oborů uvedených v odst. 1 navrhuje děkan fakulty po schválení ve vědecké radě

fakulty Akreditační komisi, která navržené obory zřizuje.

3. Oborová rada oboru architektura a oborová rada oboru urbanismus DSP (dále též jen OR

nebo oborové rady) jsou zřízeny děkanem dle § 47 odst. 6 zákona a jednají v souladu s

Jednacím řádem oborových rad doktorského studijního programu uskutečňovaného na

Fakultě architektury VUT v Brně.

4. Každá jednotlivá OR má minimálně pět členů, z nichž nejméně dva členové nejsou zaměst-

nanci FA. Funkční období OR stanovuje děkan fakulty.

5. Členy OR mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci.

6. Členy OR jmenuje a odvolává děkan po projednání Vědeckou radou FA.

7. Předsedu OR volí ze svého středu její členové na prvém zasedání OR podle § 47, odst. 6

zákona způsobem uvedeným v Jednacím řádu oborových rad doktorského studijního pro-

gramu uskutečňovaného na Fakultě architektury VUT v Brně.

91

8. Oborová rada doktorského studijního programu zejména:

a) vyjadřuje se k návrhům na školitele,

b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné a vývojové činnosti pro pří-

slušný studijní obor, které předkládají školitelé (dále jen „téma doktorského studia“),

c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného

studijního programu,

d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu,

e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí

uchazečů o studium,

f) vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést,

g) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům doktorandů a jejich případným

změnám,

h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli,

i) vyjadřuje se k přerušení studia a doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda

pro neplnění studijních povinností; jednání OR se může na vlastní žádost zúčastnit

student,

j) hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi,

k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování doktorského studijního

programu a závěry předkládá děkanovi fakulty,

l) iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace,

m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky,

n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby

disertačních prací.

9. Garantem doktorského studijního programu může být pouze profesor nebo docent, který

je akademickým pracovníkem fakulty podle § 70 odst. 1 a 2 zákona o vysokých školách.

Oddíl č. 3

Školicí pracoviště a práva a základní povinnosti studenta DSP

1. Školicími pracovišti garantujícími individuální studijní plán studenta v prezenční formě

studia jsou Ústavy fakulty, na kterých působí školitelé akreditovaných oborů doktorského

studijního programu.

2. Základem studijních povinností je plnění individuálního studijního plánu (dále jen ISP) pod

vedením školitele.

3. Student DSP musí po celou dobu studia spolupracovat se svým školitelem a řídit se jeho

pokyny.

92

4. Vedoucí školicího pracoviště určí studentovi DSP v prezenční formě jeho školicí pracoviště.

5. Studium v DSP probíhá dle ISP. ISP a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem

školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště předkládá obo-

rové radě k vyjádření. ISP a jeho změny schvaluje děkan.

6. Student DSP v prezenční formě studia má v každém akademickém roce nárok na šest

týdnů souvislého volna. Výjimky je možné dohodnout s doktorandem v ISP.

7. V případě předpokládané nepřítomnosti na školicím pracovišti delší než tři dny z důvodu

nemoci je doktorand prezenčního studia povinen o této skutečnosti informovat svého ško-

litele a vedoucího školicího pracoviště nejpozději do dvou dnů od zahájení nepřítomnosti.

Oddíl č. 4

Zápis ke studiu

1. Přijímání uchazečů ke studiu v DSP na fakultě je upraveno směrnicí děkana pro přijímací

řízení v doktorském studijním programu Architektura a urbanismus na Fakultě architek-

tury Vysokého učení technického v Brně pro daný akademický rok. Směrnici schvaluje aka-

demický senát fakulty.

2. Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči o studium v DSP (dále jen „ucha-

zeč“) právo na zápis do studia.

Uchazeč o studium v DSP se stává studentem dnem zápisu do studia. Termín zápisu je

stanoven děkanem fakulty na začátek daného akademického roku. Osoba, které bylo stu-

dium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. Doktorand je

členem akademické obce fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti vyplývající ze

zákona a vnitřních předpisů VUT a fakulty.

3. Uchazeči, který byl ke studiu přijat, zaniká právo na zápis do doktorského studia, jestliže

se ve stanovené lhůtě k zápisu:

a) nedostavil a neomluvil se,

b) nedostavil a omluvil se, ale jeho omluva nebyla uznána děkanem.

Oddíl č. 5

Formy DSP

1. DSP se uskutečňuje na Fakultě architektury VUT v Brně těmito formami:

a) prezenční

b) kombinovaná

93

Oddíl č. 6

Prezenční DSP

1. Prezenční DSP je forma studia, v níž hlavní činností doktoranda je organizovaná příprava

k vědecké práci, vykonávaná na školicím pracovišti.

2. Doba studia prezenčního DSP na Fakultě architektury VUT v Brně je stanovena bez přeru-

šení na 4 roky od zápisu včetně obhájení disertační práce (Zákon č. 111/98 Sb.).

3. Součástí DSP je pedagogická praxe, sloužící především k rozvinutí prezentačních schop-

ností. Tato praxe probíhá po dobu minimálně 6 semestrů v rozsahu průměrně 4 hodin

týdně. Nevztahuje se na doktorandy v kombinované formě studia. Výjimky z této pedago-

gické praxe povoluje vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem.

4. Od 1. ročníku se doktorand zapojuje do tvůrčí činnosti Ústavu.

5. Studenti v prezenční formě studia pobírají řádné měsíční stipendium, jehož výše je každý

rok stanovena Rozhodnutím děkana.

Oddíl č. 7

Kombinovaná forma studia DSP

1. Tato forma je kombinací prezenční a distanční formy v průběhu vzdělávacího procesu.

Způsob plnění studijních požadavků a časové rozvržení jednotlivých etap stanoví individu-

ální plán studia.

2. Doktorandi v kombinované formě DSP nepobírají řádné měsíční stipendium.

3. V odůvodněných případech může děkan na žádost doktoranda kombinované formy studia

převést do formy prezenční. Žádost musí být podpořena školitelem a projednána v pří-

slušné oborové radě.

Oddíl č. 8

Průběh a náplň studia

1. Průběh studia se řídí ISP. Povinná výuka studijních předmětů DSP probíhá po dobu čtyř

semestrů dle „Časového plánu výuky“. Pátý až osmý semestr doktorského studia je pri-

márně určen k výzkumu a k publikování dosažených výsledků a zpracování disertační

práce.

2. Náplň studia v doktorském studijním programu představuje 3 povinné předměty ukon-

čené zkouškami, 3 povinně volitelné předměty ukončené zkouškami, (případně 5 volitel-

94

ných předmětů ukončených zkouškami pro doktorandy, kteří jsou absolventy magister-

ského studia příbuzného oboru ve smyslu Oddílu č. 1, odst. 3 této směrnice) a 1 zkoušku

z cizího (neslovanského) jazyka. Standardně je preferován anglický jazyk.

3. V rámci práce na tématu disertační práce se doporučuje, aby doktorand v průběhu 1. roč-

níku studia zpracoval osnovu disertační práce (ve které vymezí především téma a jeho

návaznosti, prameny podkladů, metody a cíle řešení) a analýzu současného stavu řešené

problematiky na základě studijní literatury.

4. Splnění studijní části individuálního programu prokáže student DSP vykonáním dílčích

zkoušek a státní doktorské zkoušky. Zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období

následujícím po ukončení přednášek.

5. Studenti doktorského studia v prezenční formě mají možnost se v průběhu studia zúčast-

nit volitelného studijního pobytu bez přerušení studia na zahraniční univerzitě nebo na

zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti, který využijí k prohloubení svých odborných

znalostí v souladu se zaměřením a tématem disertační práce. V případech, kdy pobyt ne-

souvisí s doktorským studiem, je doktorand povinen studium přerušit. Stáž na zahraniční

vysoké škole může být uskutečněna nejdříve po vykonání SDZ. Stáž doporučuje školitel a

oborová rada. Ve výjimečných případech může děkan povolit zahraniční stáž po úspěšném

absolvování 1. ročníku studia.

6. Součástí přípravy doktoranda je jeho zapojení do výuky. Doktorand prezenční formy

doktorského studia je v průběhu studia povinen absolvovat pedagogickou praxi. Pedago-

gická praxe probíhá zpravidla po dobu minimálně 6 semestrů a neměla by v průměru

překročit rozsah 4 vyučovacích hodin týdně, max. však 100 vyučovacích hodin za semestr.

Tento rozsah nesmí být bez souhlasu doktoranda a školitele překročen. Pedagogická

praxe probíhá pod vedením školitele nebo jiného zkušeného pedagoga školicího praco-

viště. Skladbu pedagogických aktivit (cvičení, vedení projektů apod.) určí doktorandovi

vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem. Svoji pedagogickou praxi zapisuje

doktorand do Informačního systému VUT.

7. Cílem doktorského studia je připravit studenta na vědecko-výzkumnou tvůrčí práci. Proto

je doktorand povinen zapojit se do odborných a pedagogických aktivit fakulty a tvůrčím

způsobem k nim přispívat. Součástí těchto povinností je i účast doktorandů, studujících v

prezenční formě studia, v komisi státní závěrečné zkoušky, komisi státní doktorské

zkoušky a komisi obhajoby disertační práce na pozici tajemníka, a při dozoru a hodnocení

u přijímacích zkoušek. Plnění studijních, tvůrčích a dalších povinností pro příslušný akade-

mický rok se řídí individuálním studijním plánem.

95

Oddíl č. 9

Individuální studijní plán a jeho změny

1. Individuální studijní plán (ISP) je základním dokumentem individuální odborné výchovy

doktoranda ve studiu v doktorském studijním programu. Je stanoven školitelem po

dohodě s doktorandem a písemně formulován na předepsaném formuláři. ISP je závazný

dokument, podle kterého je realizováno obsahově i časově studium a samostatná vědec-

kovýzkumná činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce podle Oddílu

č. 18 této Směrnice. Musí být zpracován do jednoho měsíce od zápisu do 1. ročníku studia.

2. Individuální studijní plán je projednáván po vyjádření vedoucího školicího pracoviště v pří-

slušné oborové radě. Na její doporučení ho schvaluje děkan fakulty. Případné změny,

úpravy a aktualizace v ISP jsou projednávány obdobným způsobem.

3. Individuální studijní plán, podle něhož studium doktoranda ve studijním programu pro-

bíhá, stanoví doktorandovi zejména:

a) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti a jeho

vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma disertační

práce,

b) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat,

c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích,

účast na konferencích, seminářích, letních školách,

d) jeho pedagogické působení v souladu s čl. 6, odst. 5 této směrnice,

e) časové rozvržení studia, zejména následující termíny:

- ukončení zkoušek z povinných a povinně volitelných předmětů a zkoušky z

jazyka,

- vykonání státní doktorské zkoušky,

- odevzdání disertační práce

4. Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává na předepsaném formuláři

a v Informačním systému VUT s doktorandem školitel. Po vyjádření školicího pracoviště

předkládá ISP oborové radě k vyjádření, a to do 30 dnů od zápisu doktoranda ke studiu.

Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan.

5. Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat:

a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje příslušná oborová

rada na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním ISP nebo i

mimo tento termín,

b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) - povoluje děkan na

základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel při-

kládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený příslušnou oborovou

radou,

96

c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se

školitelem a vedoucím školicího pracoviště,

d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a

vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlasený

příslušnou oborovou radou.

6. Změny podle odstavce 5 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem, změny

podle odstavce 5 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádosti doktoranda

adresované děkanovi.

7. V dalších letech školitel předkládá Hodnocení studenta doktorského studia a

doktorand předkládá sebehodnocení (na předepsaných formulářích, nebo prostřed-

nictvím Informačního systému VUT) – vždy za uplynulý akademický rok tj. za období

od 1.9. předešlého kalendářního roku do 31.8. běžného roku. Hodnocení musí být

odevzdáno nejpozději do 19.9. na Studijní oddělení FA referentce pro vědu a výzkum.

V tomto hodnocení školitel upřesňuje ISP pro následující akademický rok.

8. Zpráva o splnění studijních povinností a vědeckovýzkumné činnosti včetně volitelné zahra-

niční praxe a minimální pedagogické praxe (sebehodnocení doktoranda) se předpokládá

v následující časové struktuře:

Postup do 2. ročníku:

minimálně 3 zkoušky ze studijních předmětů daných studijním plánem doktorského stu-

dia, včetně zkoušky z cizího jazyka,

minimálně 1 publikační výstup (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo

workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování

odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku), viz Tab. 1, (člá-

nek/příspěvek publikovaný nebo přijatý k publikování) odpovídající tématu disertační

práce se strukturou vědecké práce. Uvažují se podíly autorů (požadavek 100 % u každé

z publikací, nebo součet podílů autorů u více publikací v celkové hodnotě 100 %).


všechny zkoušky z 1. ročníku a minimálně 2 zkoušky z 2. ročníku ze studijních předmětů

daných studijním plánem doktorského studia,

Podání přihlášky ke Státní doktorské zkoušce (Oddíl č. 17 této směrnice)

V průběhu třetího ročníku je doktorand povinen podat přihlášku ke státní doktorské

zkoušce (dále jen SDZ), a to:

a) do konce 5. semestru čtyřletého DSP v prezenční formě,

b) do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP v kombinované formě,

pokud splnil:

všechny zkoušky ze studijních předmětů daných studijním plánem DSP,

97

minimálně 2 publikační výstupy (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo

workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování

odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku), viz Tab. 1, (člá-

nek/příspěvek publikovaný nebo přijatý k publikování) odpovídající tématu disertační

práce se strukturou vědecké práce. Uvažují se podíly autorů (požadavek 100 % u každé

z publikací, nebo součet podílů autorů u více publikací v celkové hodnotě 100 %) a 1

publikační výstup (typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, publiko-

vání příspěvku v recenzovaném sborníku, jako autor, nebo spoluautor. Splnění této pod-

mínky musí doktorand doložit (např. výpisem z Informačního systému VUT a přiloženým

separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.) a 1 odbornou

nebo grantovou aktivitu (typu organizace výstav, workshopů, podání nebo řešení

grantů (PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v za-

hraničí).

publikační a odbornou nebo grantovou činnost doktorand musí doložit (např. z Infor-

mačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je člá-

nek uveden apod.).


úspěšné složení SDZ,

studenti prezenční formy studia mají povinnost doložit podání minimálně 1 přihlášky do

grantové soutěže (juniorské PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo i na úrovni

spoluřešitele, podané v průběhu doktorského studia.

Podání přihlášky k obhajobě disertační práce (Oddíl č. 19 této směrnice)

přihlášku k obhajobě disertační práce společně s disertační prací by měl doktorand

podat ve 4. ročníku doktorského studia,

disertační práci by měl doktorand odevzdat do konce 7. semestru studia v prezenční i v

kombinované formě studia,

měl by mít publikovány (nebo přijaty k publikování) minimálně 3 publikační výstupy

celkem (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce sou-

visející s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo

zahraničním odborném periodiku s autorským podílem 100 % nebo více výstupů s cel-

kovým součtem autorských podílů doktoranda v hodnotě 100 %),

publikovány (nebo přijaty k publikování) minimálně 2 publikační výstupy celkem typu

odborná monografie, kapitola v odborné monografii, příspěvek v recenzovaném sbor-

níku nebo periodiku, jako autor, nebo spoluautor (jeden z článků doktorand předkládal

již k SDZ, druhý zpracoval v průběhu 3. a 4. ročníku studia),

doložené minimálně 2 odborné nebo grantové aktivity (typu organizace výstav,

workshopů, podání nebo řešení grantů (juniorských PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni

řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí),

publikační činnost doktorand musí doložit (např. z Informačního systému VUT, přilože-

ným separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.).

98

Tab. 1 Přehled počtu a typu publikací a aktivit potřebných pro splnění podmínek tvůrčí

činnosti pro postup ve studiu

Typ publikace / aktivity

Minimální počet publikací / aktivit

1. roč. 2. až 3.

roč.

Celkem

k SDZ*

4. roč. Celkem

**

Publikační výstupy typu příspěvek na kon-

ferenci, semináři, nebo workshopu, vysta-

vená práce související s tématem doktor-

ského studia a publikování odborného člán-

ku v českém nebo zahraničním odborném

periodiku s autorským podílem 100 % nebo

více výstupů s celkovým součtem autors-

kých podílů doktoranda v hodnotě 100 %.

1 1 2 1 3

Publikační výstupy typu odborná mono-

grafie, kapitola v odborné monografii,

publikování příspěvku v recenzovaném

sborníku nebo periodiku, jako autor, nebo

spoluautor.

0 1 1 1 2

Odborné a grantové aktivity typu

organizace výstav, workshopů, podání nebo

řešení grantů (juniorských PsV, IRP, MŠMT

apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele,

studijní pobyt v zahraničí.

0 1 1 1 2

* publikace a aktivity k podání přihlášky k SDZ

** publikace a aktivity k podání přihlášky k obhajobě dizertační práce

Oddíl č. 10

Studijní předměty doktorského studijního programu a zkoušky

1. Povinné předměty DSP pro všechny obory studia, které doktorandi absolvují v 1. roce

studia:

D01 Metodika vědecké práce, 1. ročník, zimní semestr

D02 Teorie a vývoj urbanismu, 1. ročník, zimní semestr

D03 Teorie a vývoj architektury, 1. ročník, letní semestr

99

D04 Světový jazyk – zkouška z cizího jazyka, doktorand má povinnost zkoušku složit

do konce 1. ročníku

2. Povinně volitelné předměty DSP, z nichž je doktorand povinen absolvovat nejméně tři, z

toho nejméně jeden předmět v letním semestru 1. ročníku a zbývající v zimním semestru

2. ročníku:

a) Obor Architektura:

DA1 architektonická typologie,

DA2 ochrana a obnova památek,

DA3 interiér a výstavnictví,

DA4 konstrukce v architektuře,

DA5 výtvarné dílo v architektuře,

DA6 výpočetní technika v architektuře,

DA7 prostředí v architektuře,

DA8 stavitelství v architektuře.

b) Obor Urbanismus:

DU1 rozvoj měst a regionů,

DU2 prognózování, plánování a řízení urbanistického rozvoje,

DU3 tvorba a ochrana krajiny,

DU4 rozvoj a koordinace technické infrastruktury,

DU5 koncepce rozvoje měst,

DU6 problémy městských center,

DU7 počítačová podpora v urbanistické tvorbě.

3. Dva volitelné předměty navíc (podle odd. 1, odst. 3) jsou povinni absolvovat ti doktorandi,

kteří nejsou absolventy magisterského studia v oboru architektura nebo urbanismus. Tyto

předměty určí příslušná oborová rada z volitelných předmětů příslušného oboru DSP na

Fakultě architektury VUT v Brně. Absolvování těchto předmětů bude zařazeno v průběhu

2. a 3. semestru studia obdobně jako ostatní volitelné předměty.

4. Doktorandi mají možnost výběru povinně volitelných předmětů z oborů Architektura i Ur-

banismus a to tak, že si mohou zapsat 1 (2 - u doktorandů podle odstavce č. 3 tohoto

oddílu) povinně volitelný předmět z druhého oboru.

5. Studijní předměty DSP jsou stanoveny tak, aby doktorand ve spolupráci s učitelem získal

potřebné teoretické vědomosti a znalosti odpovídající současnému stavu vědeckého

poznání v oblasti, do níž náleží zaměření DSP.

100

6. Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v pří-

slušných oblastech. Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou. Pro hodnocení studijní

předmětů se užívá klasifikační stupnice A - F.

7. Studijní předmět lze zapsat nejvýše dvakrát.

8. Dokumentace studijních předmětů je vymezena Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně

VUT (dále jen SZŘ) a je zveřejněna prostřednictvím Informačního systému VUT.

9. Výuka studijních předmětů je organizována formou přednášek, seminářů, konzultací a

samostatného studia. Časový plán přednášek a seminářů DSP je stanoven v časovém

plánu akademického roku. Účast na organizované výuce je kontrolována. Činnost učitele

v DSP je započítávána do jeho pedagogického úvazku.

10. Výuka cizího jazyka v doktorském studiu není fakultou zajišťována. Zkoušku z cizího jazyka

zabezpečují vyučující Kabinetu jazyků Ústavu společenských věd FAST VUT v Brně, více

informací viz: http://spv.webnode.cz/anglictina/doktorske-studium/

11. Pro hodnocení zkoušky z cizího jazyka se užívá klasifikační stupnice „výborně“, „velmi

dobře“, „dobře“, „nevyhovující“.

12. Doktorand, který byl hodnocen klasifikačním stupněm F (nevyhovující), má právo konat

opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí.

Komisi na žádost doktoranda doručenou školiteli jmenuje příslušná oborová rada. Před-

sedou komise je zpravidla člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a vyučující

daného předmětu. Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky roz-

hoduje komise na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj

většina přítomných členů komise. O zkoušce konané před komisí je proveden zápis.

13. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním plá-

nem před komisí podle odst. 12 tohoto čl. ani při druhém zápisu, je mu studium ukončeno


zákona.

14. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, hod-

notí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností předseda

oborové rady.

15. Výsledné hodnocení zkoušky ze studijního předmětu zapíše zkoušející do Informačního

systému VUT.

16. Platnost zkoušky je pět let od data jejího vykonání.

http://spv.webnode.cz/anglictina/doktorske-studium/

101

Oddíl č. 11

Hodnocení a kontrola doktorského studijního programu

1. Provádí se ročníková kontrola studia. Doktorand 1. ročníku musí splnit své studijní povin-

nosti do 31.8. příslušného akademického roku. Dalšími termíny kontroly jsou odevzdání

přihlášky ke státní doktorské zkoušce s předepsanými přílohami a odevzdání přihlášky k

obhajobě disertační práce s předepsanými přílohami. Splněním studijních povinností se

rozumí složení ročníkových zkoušek dle ISP a splnění podmínek stanovených pro postup

do dalšího ročníku – viz Oddíl č. 9, odst. č. 8 této směrnice.

2. Doktorand prezenční a kombinované formy studia minimálně jednou za akademický rok

referuje na školicím pracovišti o průběhu svého studia, dosažených výsledcích řešení tvůr-

čích úkolů a o přípravě disertační práce. Písemnou zprávu o výsledcích své činnosti, která

je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem, vypracuje a předá školiteli do 30.

června příslušného kalendářního roku. Pokud student DSP absolvoval v hodnoceném

období odbornou stáž (včetně pobytů na zahraniční univerzitě nebo na zahraničním

vědecko-výzkumném pracovišti), zahrne zprávu o výsledcích odborné stáže, včetně kon-

taktů na konzultanty, do předkládané zprávy. Veškeré informace uvedené v písemné

zprávě o výsledcích své činnosti je doktorand povinen doložit, je-li k tomu vyzván.

3. Pro hodnocení a kontrolu studia doktoranda platí ustanovení čl. 33 Studijního a zkušeb-

ního řádu VUT. Hodnocení doktoranda (podle odst. 3, čl. 33 Studijního a zkušebního řádu

VUT) je upraveno touto směrnicí (viz Oddíl č. 9, odst. č. 7).

4. Vyplněné hodnocení školitelem a sebehodnocení doktoranda podléhá supervizi prová-

děné komisí složenou z proděkana pro vědu, vedoucích oborových rad a děkana. Účast

všech členů komise na supervizi je fakultativní, účast proděkana je nezbytná. Nesprávně

nebo neúplně vyplněná hodnocení komise vrátí k přepracování vedoucímu pracoviště.

Komise může s odůvodněním změnit hodnocení provedené v sebehodnocení doktoranda,

pokud údaje neodpovídají skutečnosti nebo pokud je hodnocení jednotlivých aktivit neú-

měrné. Výsledky hodnocení po supervizi jsou dokladem pro nenárokovou složku stipendií,

popřípadě pro rozhodování o dalším studiu doktoranda.

5. Výsledky hodnocení jsou především podkladem pro rozhodnutí o dalším pokračování stu-

dia – pokud není hodnocení doloženo v řádném termínu a bez závažných důvodů (dlou-

hodobé onemocnění doktoranda nebo školitele), komise provádějící supervizi navrhne

ukončit studium.

6. Výsledky hodnocení budou dále sloužit pro sestavení pořadníku všech doktorandů podle

dosažených bodů a ke stanovení mimořádných odměn doktorandům na základě Oddílu č.

4, odst. 3, Směrnice č. 6, Směrnice děkana FA VUT v Brně pro udělování stipendií pro dané

období akademického roku.

102

7. Při neplnění úkolů stanovených v ISP navrhne školitel po vyjádření vedoucího zaměst-

nance školicího pracoviště oborové radě projednání návrhu na ukončení studia dokto-

randa podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Tento postup může iniciovat též vedoucí školicího

pracoviště nebo oborová rada. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68

zákona.

Oddíl č. 12

Učitelé a garanti v DSP

1. Učiteli v DSP mohou být profesoři a docenti nebo ve zvláštním případě všeobecně uzná-

vaní externí odborníci.

2. Jednotlivé předměty DSP zajišťují jejich garanti, které na návrh oborové rady po schválení

ve vědecké radě fakulty jmenuje děkan. V jednotlivých předmětech DSP mohou působit

po projednání v příslušné oborové radě další učitelé školícího pracoviště s vědeckou hod-

ností nebo akademickým titulem Ph.D. nebo akademicko-vědeckým titulem mu na roveň

postaveným. Garanti předmětů DSP zpracovávají předepsanou pedagogickou dokumen-

taci jednotlivých předmětů DSP.

3. Činnost učitele v DSP je započítávána do jeho pedagogického úvazku podle zvláštního

předpisu děkana.

4. Povinností učitele v DSP je zapsat doktorandovi hodnocení vykonaných zkoušek z přísluš-

ných studijních předmětů nejpozději k datu 31.8. do Informačního systému VUT.

Oddíl č. 13

Školitel a školitel–specialista

1. Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké a tvůrčí zaměření DSP, která má rozhodující

význam pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z

hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi. Školitel je interním učitelem FA VUT

v Brně.

2. Školitelem může být profesor, docent, doktor věd (DrSc.) a další významný odborník v ob-

lasti, která tvoří zaměření DSP. Školitele ustanovuje a odvolává po schválení vědeckou

radou FA děkan. Při ustanovení školitele vymezí děkan jeho funkční období.

3. Školitel navrhuje témata DSP pro přijímací řízení v příslušném akademickém roce. Témata

schvaluje OR. Školitel navrhuje témata v souladu s vlastní vědeckou, výzkumnou a vývojo-

vou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož je

začleněn doktorand (dále jen školicí pracoviště). Školitel o činnosti svého doktoranda

informuje školicí pracoviště minimálně jednou ročně v rámci kontroly plnění ISP.

103

4. Maximální počet doktorandů vedených jedním školitelem je doporučen na 5 studentů. O

možnosti vést vyšší počet doktorandů rozhoduje děkan fakulty.

5. Školitel se podílí na vzdělávání doktoranda zejména tím, že:

a) sestavuje za účasti doktoranda jeho ISP,

b) dbá o zapojení studenta do výzkumné, pedagogické a další tvůrčí činnosti školicího

pracoviště,

c) provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně jednou za

rok, předkládá vedoucímu školicího pracoviště a předsedovi příslušné oborové rady

hodnocení plnění ISP v písemné formě,

d) poskytuje studentovi konzultace při zpracování disertační práce,

e) vyjadřuje se k žádostem studenta týkajícím se studia,

f) spolupracuje se svým doktorandem na alespoň jedné odborné publikaci (typu re-

cenzovaný odborný článek nebo článek ve sborníku) během doby studia dokto-

randa, s tím, že se může jednat i o publikaci, kterou má doktorand povinnost publi-

kovat dle ISP,

g) v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem výsledků čin-

nosti doktoranda,

h) podporuje dodržování standardní doby studia DSP,

i) účastní se státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ”) a obhajoby disertační práce

svého doktoranda včetně neveřejné části. Nemůže být členem komise pro SDZ a ko-

mise pro obhajobu disertační práce, které o jeho doktorandovi rozhodují.

6. V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních

konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitel–specialista, který zabez-

pečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovy doktoranda. Školitelem–specialis-

tou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho školitel. Školitele–specialistu po schválení

předsedou příslušné oborové rady jmenuje děkan.

Oddíl č. 14

Přerušení studia a vyloučení ze studia

1. Na základě písemné žádosti doktoranda, doporučené jeho školitelem a po vyjádření

předsedy příslušné oborové rady, může děkan fakulty ze závažných důvodů studium

přerušit.

2. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dva roky. Studium lze přerušit i opakovaně v

celkovém součtu ne však na dobu delší 2 let. Výjimky, zejména z důvodů zdravotních, může

povolit děkan fakulty.

104

3. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia

ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení.

4. Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval DSP na jiné fakultě nebo vysoké škole

a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou školitelem a oborovou radou

děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole.

5. Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí doby přerušení studia

bez omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí

právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan.

6. Doktorandovi prezenční i kombinované formy studia, který překračuje standardní dobu

studia prodlouženou o jeden rok od prvního zápisu k doktorskému studiu a současně má

složenou státní doktorskou zkoušku, bude studium přerušeno do doby konání obhajoby

disertační práce.

7. Ze studia je vyloučen student, který:

a) byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání,

b) byl uznán vinným z disciplinárního přestupku.

Oddíl č. 15


1. Děkan může, na základě žádosti doktoranda doporučené školitelem a po vyjádření

garanta předmětu, uznat výsledky zkoušek, vykonaných v rámci předcházejícího obdob-

ného doktorského studia, pokud od jejich vykonání neuplynulo více než 5 let. Součástí

žádosti je výpis absolvovaných předmětů, potvrzení o klasifikaci a anotace absolvovaného

předmětu (absolvovaných předmětů). Pokud doktorand studoval na jiné vysoké škole,

potvrzení vydává příslušná vysoká škola. O uznání výsledků jednotlivých předmětů lze

požádat nejpozději do zahájení výuky v akademickém roce, ve kterém je předmět podle

individuálního studijního plánu předepsán.

2. Student, který absolvoval část studia doktorského studijního programu na FA VUT v Brně

může při novém přijetí požádat o uznání jednotlivých absolvovaných předmětů. Uznány

mohou být předměty s datem absolvování ne starším 5 let k datu opětovného přijetí. Při

opětovném přijetí ke studiu je student zařazen pouze do kombinované formy studia a

délka studia se úměrně krátí.

105

Oddíl č. 16

Sociální zabezpečení studentů DSP v prezenční formě studia

1. Doktorand v prezenční formě studia může souběžně působit jako učitel, a to na doporu-

čení a se souhlasem školitele. Maximální rozsah úvazku stanoví zvláštní předpis děkana.

2. Bez přerušení studia může doktorand absolvovat stáž na zahraniční vysoké škole, pokud

její zaměření souvisí s jeho doktorským studiem. Stipendium je doktorandovi přiznáno v

plné výši v případě, že doba trvání stáže nepřekročí 6 měsíců. Při stážích nad 6 měsíců

doktorand po celou dobu stáže stipendium nepobírá. V případech, kdy pobyt nesouvisí s

doktorským studiem, je doktorand povinen studium přerušit. Stáž na zahraniční vysoké

škole může být uskutečněna nejdříve po vykonání SDZ. Stáž doporučuje školitel a oborová

rada. Ve výjimečných případech může děkan povolit zahraniční stáž po úspěšném absol-

vování 1. ročníku studia.

3. Všeobecné zdravotní pojištění doktoranda upravují příslušné předpisy.

4. Doktorandi v prezenční formě studia mají stejná práva jako studenti bakalářského a

magisterského studijního programu.

Oddíl č. 17

Státní doktorská zkouška a zkušební komise pro státní doktorské zkoušky

1. Základní náležitosti, způsob a forma přihlašování ke zkoušce a hodnocení státní doktorské

zkoušky (dále SDZ) jsou obsaženy v dílu 2. Státní doktorská zkouška Studijního a zkušeb-

ního řádu VUT (čl. 37 – 40).

2. Termín konání SDZ je stanoven individuálním studijním plánem doktoranda. Podání

přihlášky k SDZ musí předcházet nejméně 2 měsíce před plánovaným termínem jejího

konání. Ke SDZ se doktorand může přihlásit po splnění všech studijních povinností přede-

psaných ISP.

Ke státní doktorské zkoušce je doktorand povinen se přihlásit nejpozději:

a) do konce 5. semestru čtyřletého DSP v prezenční formě,

b) do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP v kombinované formě.

3. Žádost o povolení státní doktorské zkoušky odevzdá doktorand na předepsaném formu-

láři na Studijním oddělení FA VUT v Brně. Ve smyslu čl. 38, odst. 2 Studijního a zkušebního

řádu VUT předloží doktorand spolu s přihláškou požadované přílohy stanovené touto

směrnicí. Pojednání ke SDZ lze předložit v jazyce českém, slovenském nebo anglickém.

106

4. Doktorand je povinen k přihlášce ke SDZ předložit:

a) 2x pojednání, v listinné podobě, o tématu disertační práce (dále též jen „pojednání“).

(Pojednání se předkládá v rozsahu 20 normovaných stran formátu A4 v českém,

slovenském nebo anglickém jazyce. Pojednání obsahuje zejména kritické zhodno-

cení stavu vědeckého poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezení předpo-

kládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení),

Pojednání ke státní doktorské zkoušce musí mít tyto náležitosti:

- název disertační práce – česky a anglicky

- klíčová slova – česky a anglicky

- cíl práce – česky a anglicky

- popis úkolu – česky a anglicky

- použité vědecké metody zkoumání

- použitou literaturu - česky

b) vlastní životopis,

c) přehled aktivit vykonaných během svého studia v DSP, včetně přehledu uveřejně-

ných prací. Doklad o publikační a odborné nebo grantové činnosti doktorand musí

doložit (např. z Informačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem

na databáze, kde je článek uveden apod.).

d) stanovisko školitele doktoranda ke zpracovanému pojednání k disertační práci,

e) pojednání odevzdané v elektronické podobě ve formátu PDF (na flash disku, nebo

CD/DVD).

5. SDZ se konají v termínech vyhlášených v příslušném akademickém roce Oborovou radou

a zveřejněných na internetových stránkách fakulty. Celková doba trvání SDZ by neměla

přesáhnout 1,5 hodiny. SDZ je veřejná.

a) SDZ se koná před zkušební komisí. Komise je jmenována „ad hoc“. Předsedu a členy

komise (včetně termínu a místa konání) a to nejpozději 4 týdny před konáním SDZ,

jmenuje na návrh oborové rady děkan v souladu s § 53 odst. 2) a 3) zákona. Při

sestavování komise pro SDZ se přihlíží i ke studijnímu zaměření doktoranda dle ISP.

Členem komise je rovněž školitel doktoranda. Členové zkušební komise jsou o ter-

mínu a době konání SDZ informováni dopisem. Školitel doktoranda pověří jednoho

ze svých studentů DSP funkcí tajemníka. Tajemník není člen komise.

b) Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů, s výjimkou školitele dokto-

randa, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko

k doktorandem předloženému pojednání. Oponentní posudek v písemné formě

musí být předán doktorandovi a všem členům komise pro SDZ alespoň 15 dnů před

konáním SDZ.

c) Zkušební komise je nejméně pětičlenná.

d) Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.

107

e) Jednání komise řídí její předseda. Předseda komise pověří jednoho z jejích členů, s

výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zku-

šební komise stanovisko (oponentní posudek) k doktorandem předloženému pojed-

nání.

f) Průběh SDZ je následující:

a. předseda zahájí SDZ, představí doktoranda, sdělí téma disertační práce a

seznámí komisi s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací,

b. doktorand přednese v cca 15minutovém referátu podstatné myšlenky pojed-

nání o tématu disertační práce, představí již dosažené výsledky a plánovaný

postup řešení disertační práce,

c. školitel seznámí komisi se svým stanoviskem k pojednání a k práci doktoranda,

d. oponent přednese podstatný obsah svého posudku zpracovaného k pojed-

nání, doktorand zaujme stanovisko k posudku oponenta, zejména k námitkám,


e. předsedající zahájí rozpravu, které se mohou zúčastnit všichni přítomní,

f. doktorand je vyzván, aby reagoval na otázky a připomínky členů komise,

g. na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh SDZ a rozhodne

hlasováním o její klasifikaci.

6. Při státní doktorské zkoušce (dále SDZ) má doktorand prokázat hluboké teoretické vědo-

mosti a znalosti z oblasti studia a schopnost tyto vědomosti a znalosti využít k rozvoji teorie

v oboru disertační práce. Obsah SDZ vychází zejména ze zaměření doktorského studijního

programu a studijního oboru a ISP doktoranda. Obvykle se SDZ skládá ze dvou částí: z

ústní zkoušky ze širšího vědního základu a z obhajoby písemného pojednání.

7. Ústní zkouška ze širšího vědního základu má prokázat celkový přehled, znalosti a tvůrčí

předpoklady doktoranda ve studovaném oboru včetně osvojení základních metod

vědecké práce. Rozsah zkoušené problematiky je rámcově vymezen absolvovanými povin-

nými a volitelnými odbornými předměty a je upřesněn předsedou zkušební komise před

zahájením zkoušky.

8. Písemné pojednání obsahuje zhodnocení problematiky dané oblasti, formulaci východi-

sek, cílů a záměrů disertace. Obhajoba pojednání (dále obhajoba) má prokázat připrave-

nost doktoranda ke zpracování disertační práce. V rámci obhajoby pojednání je možno

dále precizovat název a obsah disertační práce.

9. Obě části SDZ se hodnotí samostatně. Hodnocení SDZ je provedeno hlasováním v neve-

řejné části zasedání státní doktorské komise (klasifikační stupně „prospěl“ a „neprospěl“)

podle čl. 40 Studijního a zkušebního řádu VUT. Pro celkové hodnocení státní doktorské

zkoušky klasifikačním stupněm „prospěl“ musí být obě části zkoušky hodnoceny stupněm

„prospěl“.

10. O průběhu SDZ je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice rektora.

108

11. Pokud je doktorand při SDZ klasifikován stupněm „neprospěl“, uvede se do protokolu odů-

vodnění tohoto hlasování, které je sděleno doktorandovi.

12. Pokud se doktorand bez omluvy ke SDZ nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posu-

zuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi fakulty nejpozději do

pěti pracovních dnů od termínu SDZ. Ve výjimečných případech, zejména ze zdravotních

důvodů, je možné akceptovat podání omluvy i dodatečně. O přijetí či nepřijetí omluvy roz-

hodne s konečnou platností děkan.

13. Státní doktorskou zkoušku lze jednou opakovat v opravném termínu.

14. Nevykoná-li doktorand SDZ ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno podle § 56

odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.

15. Platnost státní doktorské zkoušky je pět let ode dne jejího vykonání.

Oddíl č. 18

Disertační práce a teze disertační práce

1. Disertační práce

Disertační práce je samostatnou vědeckou prací, která obsahuje původní a uveřejněné

výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění (§47, odst. 4 zákona č.111/1998 Sb.). Náleži-

tosti disertační práce upravuje čl. 41 Studijního a zkušebního řádu VUT.

2. Disertační práce se předkládá v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Součástí

disertační práce je vždy shrnutí, a to v českém (nebo slovenském) i anglickém jazyce, zpra-

vidla v rozsahu jedné strany.

3. Disertační práce se člení zejména na tyto části:

a) cíl disertační práce a metody použité při řešení disertační práce,

b) kritické zhodnocení současného stavu řešeného problému, který je předmětem

disertační práce,

c) výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků (jasně vymezený přínos

autora v návaznosti na současnou úroveň poznání ve zkoumané oblasti), jejich ana-

lýzy a významu pro další rozvoj vědního oboru a praxi,

d) seznam použité literatury,

e) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu disertační práce,

f) součástí disertační práce může být rovněž dokumentace architektonických děl.

4. Formální úpravu disertační práce stanoví směrnice rektora.

5. Strukturu, náležitosti a uspořádání Vysokoškolské kvalifikační práce (VŠKP) včetně postupu

odevzdávání VŠKP na FA VUT v Brně upravují Zásady pro vypracování závěreční disertační

práce pro daný akademický rok vydané děkanem fakulty.

109

6. Teze disertační práce

Teze disertační práce obsahují ve stručně vyjádřené formě teoretická východiska, použité

metody, výsledky a závěry disertační práce ve struktuře stejné jako u disertační práce.

Teze disertační práce mají doporučený rozsah do 30 normovaných stran formátu A4.

7. Teze disertační práce, které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě disertační

práce, obdrží spolu s pozvánkou všichni členové komise pro obhajobu disertační práce a

oponenti.

8. Po úspěšné obhajobě disertační práce jsou teze disertační práce (se zapracovanými připo-

mínkami formulovanými v závěrech komise pro obhajobu disertační práce) publikovány v

souladu se směrnicí rektora.

Oddíl č. 19

Řízení o obhajobě disertační práce

1. Náležitosti řízení o obhajobě disertační práce upravují čl. 42 - 48 Studijního a zkušebního

řádu VUT.

2. Začátkem čtvrtého roku studia předloží doktorand k revizi pracovní verzi (koncept) diser-

tační práce, 1x elektronicky ve formátu PDF a 1x svázaný v kroužkové vazbě. Pověřený člen

oborové rady FA prověří formální správnost předloženého konceptu disertační práce a

závěry zformuluje v Posudku formální úpravy disertační práce.

K obhajobě disertační práce se může doktorand přihlásit po splnění všech podmínek

daných ISP (Oddíl č. 9 této směrnice), po vykonání státní doktorské zkoušky a po úspěšné

interní obhajobě disertační práce na školicím pracovišti. Podkladem pro uspořádání

interní obhajoby je Posudek odborníka formální úpravy disertační práce. Z interní obha-

joby je pořízen zápis. Následně do jednoho měsíce a po zapracování připomínek k formální

úpravě požádá doktorand o zahájení disertačního řízení.

3. Žádost o obhajobu disertační práce podá doktorand na předepsaném formuláři, který je

přístupný na webových stránkách fakulty. Spolu s přihláškou k obhajobě disertační práce

doktorand předkládá:

4x svázanou disertační práci v konečné verzi (v nerozebíratelné vazbě opatřené deskami,

náležitosti desek VŠKP upravuje výše uvedená směrnice rektora č. 2/2009),

1x prohlášení doktoranda o shodě listinné a elektronické verze podepsané doktoran-

dem a školitelem,

15x teze disertační práce (viz čl. 43 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně), instrukce

pro autory viz stránky nakladatelství VUTIUM –

http://www.vutium.vutbr.cz/rs.php?key=proautorycz,

stručný životopis,

http://www.vutium.vutbr.cz/rs.php?key=proautorycz

110

přehled aktivit a výsledků vykonaných během studia v DSP, zejména seznam publikova-

ných a k publikaci přijatých. Doklad o publikační a odborné nebo grantové činnosti

doktorand musí doložit (např. z Informačního systému VUT, přiloženým separátem

článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.),

doklad o uveřejnění původních výsledků práce nebo o výsledcích přijatých k uveřejnění

(separát článku),

stanovisko školitele doktoranda k disertační práci, zejména k její obsahové stránce z hle-

diska jejího významu pro rozvoj vědního oboru a praxi,

zápis z interní obhajoby na školicím pracovišti podepsaný vedoucím školicího pracoviště,

powerpointovou prezentaci (ve formátu .PPT, nebo .PDF) k obhajobě, vytvořenou podle

předepsané šablony.

a) Řízení o obhajobě disertační práce je zahájeno doručením přihlášky.

b) Nesplňuje-li přihláška k obhajobě disertační práce náležitosti podle odstavce č. 3

toho Oddílu, děkan řízení přeruší a vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedo-

statky odstranil, jinak řízení zastaví.

4. Komise pro obhajobu disertační práce

a) Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajobu disertační práce, která

je jmenována „ad hoc“. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady

děkan. Školitel je povinen se obhajoby zúčastnit, není však členem komise pro obha-

jobu disertační práce. (čl. 44 Studijního a zkušebního řádu VUT).

b) Komise pro obhajobu disertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové

komise nejsou členy Akademické obce VUT.

c) Jednání komise svolává a řídí její předseda, v odůvodněných případech jím pověřený

jiný člen komise.

d) Komise pro obhajobu disertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň

tři čtvrtiny jejích členů. Pro přijetí návrhu o úspěšně složené obhajobě disertační

práce je nutná většina kladných hlasů všech členů komise.

e) Zapisovatelem pověřuje školitel jednoho ze svých doktorandů. Zapisovatel není čle-

nem komise pro obhajobu.

5. Oponenti disertační práce a jejich posudky

a) Komise pro obhajobu dizertační práce jmenuje nejméně dva oponenty disertační

práce, z nichž alespoň jeden musí být profesor nebo doktor (DrSc.) a nejvýše jeden

může být zaměstnancem fakulty nebo instituce, kde disertační práce vznikla. Opo-

nentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený doktoranda.

b) Oponent vypracuje na disertační práci písemný posudek, ve kterém se vyjádří

zejména k:

a. aktuálnosti tématu disertační práce,

111

b. splnění cílů stanovených v disertační práci,

c. metodám použitým při vypracování disertační práce,

d. postupu řešení problému a k výsledkům disertace s uvedením konkrétního

přínosu doktoranda,

e. významu pro rozvoj vědního oboru a praxi,

f. formální úpravě disertační práce a její jazykové úrovni.

c) Pokud oponent nevypracuje posudek na disertační práci nejpozději do dvou měsíců

ode dne jmenování, může komise pro obhajobu disertační práce jmenovat jiného

oponenta.

d) Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle bodu b) tohoto odstavce (odst. č. 5), vyzve

předseda komise pro obhajobu disertační práce oponenta, aby posudek doplnil

nebo přepracoval. Pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, jmenuje komise jiného

oponenta.

e) Oponentní posudky musí být v elektronické podobě doručeny všem členům komise

pro obhajobu disertační práce a doktorandovi alespoň 15 dnů před konáním obha-

joby a současně zveřejněny v Informačním systému VUT. Předseda i členové komise

dále obdrží teze disertační práce, životopis a přehled publikační činnosti doktoranda.

f) V případě, že některý z oponentů nedoporučí disertační práci k obhajobě, může

doktorand požádat o přerušení řízení o obhajobě disertační práce, aby mohl svou

práci doplnit nebo přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení

oborové rady s konečnou platností děkan fakulty.

6. Obhajoba disertační práce

a) Obhajoba disertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty,

členy komise a ostatními účastníky obhajoby v českém jazyce.

b) Obhajoba dizertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na

úřední desce fakulty alespoň dva týdny před termínem obhajoby disertační práce.

c) Pokud se doktorand bez omluvy k obhajobě nedostaví nebo jeho omluva není

přijata, posuzuje se to, jako by u obhajoby neprospěl. Omluva se podává děkanovi

fakulty písemně nejpozději do dne konání obhajoby. Ve výjimečných případech,

zejména ze zdravotních důvodů, je možné akceptovat podání omluvy i dodatečně. O

přijetí či nepřijetí omluvy rozhodne s konečnou platností děkan.

d) Obhajoba disertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba

přerušení řízení se do této doby nezapočítává.

e) Pokud disertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve po

uplynutí jednoho kalendářního roku a nejpozději do tří let od termínu obhajoby.

Není-li disertační práce obhájena ani napodruhé, je doktorandovi studium ukončeno

podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje

§ 68 zákona.

112

f) Disertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do sedmi let ode dne

zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí

podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje

§ 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda, doporučené školitelem a oborovou

radou, může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.

g) Předseda komise pro obhajobu disertační práce dbá na to, aby se obhajoba diser-

tační práce konala do 30 dnů od doručení posudků od všech oponentů, popřípadě

po jejich doplnění nebo přepracování.

h) Obhajoba disertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý

z nich nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepří-

tomný oponent hodnotil disertační práci kladně. V tomto případě se posudek nepří-

tomného oponenta čte. Přítomen musí být alespoň jeden oponent.

i) Obhajoba zpravidla netrvá déle než dvě hodiny.

j) Na veřejném zasedání při obhajobě disertační práce se postupuje zpravidla takto:

a. předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma disertační

práce a seznámí komisi s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp.

jím vytvořených architektonických děl,

b. doktorand přednese v cca 15minutovém referátu cíle, použité metody, postup

řešení a hlavní výsledky své disertační práce,

c. školitel seznámí komisi se svým stanoviskem k obhajované disertační práci a k

průběhu studia doktoranda,

d. oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků,

e. doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám,


f. předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní.

k) V rámci neveřejného zasedání zhodnotí komise pro obhajobu disertační práce za

účasti oponentů a školitele obhajobu disertační práce a v tajném hlasování členů

komise rozhodne o jejím výsledku. K úspěšné obhajobě disertační práce je zapotřebí

většiny kladných hlasů všech členů komise. Po rozhodnutí o výsledku se komise

usnáší většinou hlasů na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho odůvodně-

ním je doktorand ihned seznámen.

l) O obhajobě disertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky opo-

nentů. Závěry komise pro obhajobu disertační práce obsahují rovněž stanovisko k

tezím disertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. Formu

protokolu stanoví směrnice rektora.

m) O obhajobě disertační práce informuje předseda komise oborovou radu a děkana

fakulty (čl. 48 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu VUT).

113

Oddíl č. 20

Ukončení studia

1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v doktorském studijním programu.

Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena disertační práce. Absolventu

doktorského studijního programu náleží doklad o ukončení studia, tj. vysokoškolský

diplom a dodatek k diplomu.

2. Studium se dále ukončuje:

a) zanecháním studia - rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhod-

nutí písemně děkanovi fakulty. Pokud doktorand v rámci studia přijal závazky vyplý-

vající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové činnosti definované smluvním vzta-

hem, je povinen tento smluvní vztah vypořádat a řádně ukončit,

b) na návrh oborové rady pro neplnění studijních povinností,

c) neodevzdáním disertační práce do sedmi let (viz čl. 9, odst. 6 této směrnice) od

zahájení studia (viz čl. 18, odst. 6 této směrnice),

d) nenastoupením do studia po přerušení,

e) vyloučením ze studia,

f) odnětím akreditace studijního programu,

g) zánikem akreditace studijního programu.

3. Na postup při rozhodování podle odstavce 2 b) – 2 e) se vztahuje § 68 zákona.

Oddíl č. 21

Dokumentace o studiu

1. Dokumentace o studiu je vedena v písemné formě a uchovává se po dobu 10 let od ukon-

čení studia.

2. Základní dokumentaci tvoří materiály z přijímacího řízení, ISP, roční hodnocení, protokol o

SDZ a obhajobě disertační práce, rozhodnutí o přerušení studia a opětovném zápisu, roz-

hodnutí o ukončení studia, zápisy o disciplinárním řízení, případně další materiály náležící

do matriky studentů ve smyslu §88 zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách. Součástí

dokumentace o studiu je závěrečná práce a teze disertační práce. Dokumentace o studiu

je součástí Informačního systému VUT v Brně.

114

Oddíl č. 22

Pochvaly a ocenění

1. Za vynikající výsledky ve vědeckovýzkumné, odborné a tvůrčí činnosti během studia může

děkan studentovi udělit mimořádnou odměnu. Podkladem je hodnocení a kontrola DSP –

viz Oddíl č. 11 této směrnice.

Oddíl č. 23

Doktorské stipendium a mimořádné stipendium v DSP

1. Je upraveno směrnicí č. 6 děkana FA VUT v Brně pro udělování stipendií pro dané období

akademického roku.

2. Minimální výši doktorského stipendia pro doktorandy v prezenční formě studia a mimo-

řádné stipendium v DSP stanovuje děkan FA VUT v Brně Rozhodnutím pro daný akade-

mický rok.

Oddíl č. 24

Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2015.

2. Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně č. 5 pro studium v dok-

torském studijním programu ze dne 1. září 2014.

3. Doktorand, který nastoupil do doktorského studia v akademickém roce 2014/2015 musí

mít před přihlášením ke SDZ složeny všechny zkoušky a 1 publikační výstup (typu příspě-

vek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem

doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo zahraničním odbor-

ném periodiku s autorským podílem 100 % nebo více výstupů s celkovým součtem autor-

ských podílů doktoranda v hodnotě 100 % a 1 publikační výstup (typu odborná mono-

grafie, kapitola v odborné monografii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku,

jako autor, nebo spoluautor). Tuto skutečnost musí doktorand doložit (např. výpisem z

Informačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je

článek uveden apod.) a 1 odbornou nebo grantovou aktivitu (typu organizace výstav,

workshopů, podání nebo zpracování juniorských grantů (PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni

řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí).

4. Doktorand, který nastoupil do doktorského studia v akademickém roce 2012/2013 a dříve

musí mít před přihlášením ke SDZ složeny všechny zkoušky a publikován nebo přijat k

publikování 1 publikační výstup (typu odborná monografie, kapitola v odborné mono-

grafii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku, jako autor, nebo spoluautor). Tuto

115

skutečnost musí doktorand doložit (např. výpisem z Informačního systému VUT, přilože-


5. Doktorand, který vykonal SDZ do 1. 9. 2015 s hodnocením „prospěl“, musí mít před ode-

vzdáním doktorské disertační práce publikované minimálně 3 publikační výstupy. Tuto

skutečnost musí doktorand doložit (např. výpisem z Informačního systému VUT, přilože-


6. V případě kolize ustanovení této směrnice s ustanoveními předpisů upravujících studium

v DSP před její účinností se postupuje tak, aby doktorand v přechodném období neutrpěl

újmu.


děkan FA VUT v Brně

116

STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 1. září 2012

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1


Tento Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně je podle § 17 odst. 1 písm. g) zákona

č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých

školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vnitřním předpisem Vysokého učení

technického v Brně (dále jen „VUT“) a obsahuje pravidla pro přiznávání stipendií studentům v

bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT.

Článek 2

1. Studentům se přiznávají tato stipendia:

a) prospěchové stipendium,

b) mimořádné stipendium,

c) doktorské stipendium,

d) ubytovací stipendium a

e) sociální stipendium.

2. O stipendiích podle čl. 3 až 7 rozhoduje děkan fakulty, která zajišťuje organizační a právní

stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního

programu zapsáni (dále jen „kmenová fakulta“). Přiznává stipendium prospěchové, mimo-

řádné nebo stipendium doktorské.

3. O ubytovacím stipendiu rozhoduje a přiznává je podle § 91 odst. 2 písm. e) zákona z pově-

ření rektora prorektor pro studium a záležitosti studentů; organizační stránku zajišťuje

Centrum výpočetních a informačních služeb VUT, za právní stránku odpovídá Útvar studij-

ních záležitostí rektorátu VUT.

117

4. Rozhodnutí o stipendiích lze studentům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové

fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku

převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí doru-

čit, je vyvěšeno na úřední desce kmenové fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho

doručení.

5. Pro účely tohoto řádu se za kmenovou fakultu považuje i vysokoškolský ústav podílející se

na uskutečňování studijního programu a za děkana ředitel tohoto vysokoškolského

ústavu.

ČÁST DRUHÁ STIPENDIA PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ

Článek 3

Prospěchové stipendium

1. Studentovi bakalářského nebo magisterského studijního programu, který v předcházejí-

cím akademickém roce nebo ve stanovené etapě studia dosáhl vynikajících studijních

výsledků, bude přiznáno prospěchové stipendium. Výši prospěchového stipendia stanoví

děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro prospěchové stipendium a kterým

bylo prospěchové stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních pro-

středků. Prospěchové stipendium se stanovuje na základě váženého studijního průměru

(čl. 14 Studijního a zkušebního řádu VUT). Podrobnosti stanoví směrnice děkana.

2. Prospěchové stipendium se vyplácí po dobu akademického roku, nestanoví-li směrnice

děkana jinak. Termíny vyplácení stipendia stanoví rektor.

3. Prospěchové stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém:

a) student přerušil nebo ukončil studium,

b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti,

c) nabylo právní moci rozhodnutí o uložení sankce za disciplinární přestupek.

Článek 4

Mimořádné stipendium

4. Mimořádné stipendium je stipendium jednorázové, které lze přiznat zejména:

a) za vynikající studijní výsledky během celého studia,

b) za práci a významné vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí

výsledky,

118

c) za vynikající sportovní výsledky, zejména v souvislosti s reprezentací VUT,

d) za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce,

e) jako výpomoc v mimořádné tíživé sociální situaci.

1. Mimořádné stipendium může být přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci

programu podporovaného VUT.

2. Mimořádné stipendium se zpravidla přiznává na žádost studenta nebo na návrh vedou-

cího zaměstnance příslušné katedry nebo ústavu.

3. Mimořádné stipendium lze přiznat i opakovaně.

4. Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky

pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle

objemu disponibilních finančních prostředků.

ČÁST TŘETÍ STIPENDIA PRO STUDENTY DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ

Článek 5

Doktorské stipendium

1. Studentovi v prezenční formě studia v doktorském studijním programu se přiznává dok-

torské stipendium. Minimální výši doktorského stipendia stanoví vnitřní norma děkana

fakulty nebo ředitele vysokoškolského ústavu vydaná pro daný akademický rok.

2. Na návrh školitele a po souhlasu příslušné oborové rady může děkan výjimečně přiznat

doktorské stipendium v prvním roce po skončení standardní doby studia.

3. Výši doktorského stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro

doktorské stipendium a kterým bylo doktorské stipendium přiznáno, a podle objemu

disponibilních finančních prostředků s přihlédnutím zejména k:

a) dosaženým studijním výsledkům,

b) dosaženým výsledkům vědecké, umělecké nebo další tvůrčí činnosti studenta a jejich

prezentace,

c) délce předchozí odborné praxe,

d) pedagogickým a dalším aktivitám na VUT.

Výši stipendia lze měnit i během akademického roku.

4. Doktorské stipendium se vyplácí po dobu akademického roku. Termíny výplaty stanoví

rektor.

119

5. Doktorské stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém:

a) student přerušil nebo ukončil studium,

b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti,

c) nabylo právní moci rozhodnutí po uložení sankce za disciplinární přestupek.

Článek 6


1. Studentům doktorských studijních programů lze za významnou činnost konanou ve pro-

spěch fakulty, VUT a akademické obce nebo za vynikající studijní výsledky a výsledky

v jejich vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti přiznat jednorá-

zově nebo opakovaně mimořádné stipendium.

2. Studentům doktorských studijních programů může být přiznáno mimořádné stipendium

určené na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT.

3. Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky

pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle

objemu disponibilních finančních prostředků.

ČÁST ČTVRTÁ MIMOŘÁDNÁ STIPENDIA VYPLÝVAJÍCÍ ZE SMLUV NA ŘEŠENÍ ÚKOLŮ VÝZKUMU A VÝVOJE

Článek 7

Studentům zejména doktorských studijních programů lze přiznat jako mimořádné stipendium

též stipendium vyplývající ze smluv uzavřených mezi VUT a právnickou osobou poskytující úče-

lové prostředky na řešení úkolů výzkumu a vývoje.

ČÁST PÁTÁ MIMOŘÁDNÉ STIPENDIUM PŘIZNANÉ REKTOREM

Článek 8

1. Za významnou činnost konanou ve prospěch VUT nebo jako součást ceny rektora může

rektor přiznat studentům jednorázové stipendium. Výši tohoto stipendia stanoví rektor

podle počtu přiznaných stipendií a podle objemu finančních prostředků.

120

2. Rektor může přiznat na žádost studenta mimořádné stipendium v případě výrazného osla-

bení nebo ztráty schopností studenta nebo jeho rodiny pokrýt náklady spojené s jeho

studiem nebo plnit studijní povinnosti z důvodu náhlých a významných změn v životě stu-

denta nebo jeho rodiny. Výši stipendia a kritéria stanoví vnitřní norma VUT.

3. Rektor může přiznat studentům stipendium v dalších případech hodných zvláštního

zřetele, a to i bez žádosti. Stipendium schvaluje kolegium rektora.

ČÁST ŠESTÁ UBYTOVACÍ STIPENDIUM

Článek 9

1. Ubytovací stipendium může být přiznáno studentovi, který:

a) je studentem bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu

v prezenční formě studia,

b) studuje v prvním studijním programu nebo ve studijním programu na něj navazují-

cím, nebo přestoupil z jednoho studijního programu do jiného a předchozí studium

mu bylo uznáno, nebo studijní program předcházející aktuálnímu studijnímu pro-

gramu ukončil zanecháním tohoto studia písemným ohlášením do 31. října téhož

roku, kdy se do něho zapsal; v případě souběžně studovaných programů je studen-

tovi přiznáno nejvýše jednou, a to v tom studijním programu, ve kterém byl do studia

zapsán dříve,

c) nepřekročil standardní dobu studia ani v žádném ze souběžně studovaných studij-

ních programů,

d) je státním občanem České republiky nebo je osobou, která má na území České

republiky povolený trvalý pobyt, nebo je státním příslušníkem členského státu

Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském

prostoru (Islandu, Norska, Lichtenštejnska) nebo Švýcarské konfederace,

e) není studentem studujícím v rámci:

− zahraniční rozvojové pomoci (vládní stipendista) a mezinárodních smluv,

− programu AKTION a CEEPUS,

f) nemá místo trvalého pobytu v okresech Brno-město a Brno-venkov.

2. Ubytovací stipendium může být přiznáno z dalších důvodů zvláštního zřetele hodných i v

případě, že student nesplňuje jednu nebo více podmínek uvedených v odstavci 1.

121

Článek 10

1. Podkladem pro přiznání ubytovacího stipendia jsou údaje zjištěné z Matriky studentů.

2. Ubytovací stipendium se přiznává na základě žádosti studenta; termín, formu a způsob

podávání žádosti stanoví rektor směrnicí pro příslušný akademický rok.

Článek 11

1. Výši ubytovacího stipendia stanovuje rektor. Výše ubytovacího stipendia je dána poměrem

objemu finančních prostředků na ubytovací stipendia a počtem studentů, kterým bylo

podle čl. 9 ubytovací stipendium přiznáno.

2. Výplaty ubytovacích stipendií jsou prováděny zpětně ve čtyřměsíčních intervalech.

ČÁST SEDMÁ SOCIÁLNÍ STIPENDIUM

Článek 12

1. Sociální stipendium se přiznává studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle §

17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, jestliže

rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky

životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po stan-

dardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce.

2. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost

orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro

účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v potvrzení nepřevýšil součin částky

životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po

dobu 21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipen-

dium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou.

3. Žádost o sociální stipendium student podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne

zápisu do studia, pokud mu nebyl přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o

státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů přiznán po zápisu do studia; v tomto

případě může podat žádost kdykoliv v průběhu akademického roku.

4. Nezbytnou náležitostí žádosti o sociální stipendium je závazek studenta informovat nepro-

dleně studijní oddělení fakulty o případné změně v přiznání přídavku na dítě.

5. Termíny vyplácení sociálního stipendia stanovuje směrnice rektora.

122

ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Výplaty stipendií jsou prováděny bezhotovostně. Student je povinen pro tento účel uvést do

informačního systému své bankovní spojení. Pro výplatu všech typů stipendií je student povi-

nen užívat pouze jeden bankovní účet. Za správnost bankovního účtu v informačním systému

VUT, na který jsou vyplácena stipendia studenta, je plně odpovědný příslušný student.

Článek 14


6. Zrušuje se Stipendijní řád VUT registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

dne 22. srpna 2006 pod čj. 16 396/2006-30, ve znění pozdějších změn.

7. Tento řád byl podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne

22. 5. 2012.

8. Tento řád podle § 36 odst. 4 zákona nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem škol-

ství, mládeže a tělovýchovy.

9. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 2012/13.

doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, v. r.


prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c., v. r.

rektor

123


PRO UDĚLOVÁNÍ STIPENDIÍ PRO OBDOBÍ 01.09.2015 – 31.08.2016

Oddíl č. 1


Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro udělování stipendií (dále jen směrnice)

doplňuje Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně jako vnitřní předpis k udělování

stipendia na Fakultě architektury VUT v Brně.

Oddíl č. 2

Prospěchové stipendium

1. Prospěchové stipendium se na FA studentům BSP a MSP neuděluje.

Oddíl č. 3


1. Mimořádné stipendium se na FA studentům v BSP a MSP uděluje v případech, které uvádí

Stipendijní řád VUT v Brně (část druhá, čl. 4)

2. Formou mimořádného stipendia se na FA pravidelně odměňují:

nejlepší bakalářské práce - Cena a odměny děkana FA,

nejlepší bakalářské práce - Ceny a odměny nezávislé poroty,

nejlepší diplomová práce - Cena a odměny děkana FA,

nejlepší diplomové práce - Ceny a odměny nezávislé poroty,

nejlepší zpráva ze zahraničního studijního pobytu.

3. Mimořádné stipendium může být rovněž přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci

programu podporovaného FA VUT v Brně.

Oddíl č. 4

Doktorské stipendium

124

1. Základní ustanovení

V souladu se Stipendijním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana č. 5/2015 pro studium v

doktorském studijním programu 2015/2016 (dále jen DSP) se pro doktorandy v prezenční

formě studia stanovuje Rozhodnutím děkana pro příslušný akademický rok, minimální

výše doktorského stipendia. Tato směrnice dále stanovuje podmínky pro přiznání mimo-

řádného stipendia studentům DSP v prezenční formě studia za výsledky v jejich tvůrčí a

výzkumné činnosti. Výše stipendia je stanovena na základě výše dotace na stipendia

studentů doktorského studijního programu z MŠMT.

Termíny výplaty doktorského stipendia jsou stanoveny na začátku každého akademického

roku a jsou zveřejněny na nástěnce děkanátu FA.

Doktorand v průběhu studia může bez jeho přerušení absolvovat studijní pobyt na zahra-

niční univerzitě, nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti v souladu se zamě-

řením a tématem disertační práce. Stipendium je doktorandovi přiznáno v plné výši v pří-

padě, že doba trvání stáže nepřekročí 6 měsíců. Při stážích v délce převyšující dobu 6 mě-

síců doktorand stipendium nepobírá po celou dobu stáže.

2. Mimořádné stipendium v DSP

Hodnocení studentů DSP za jejich tvůrčí a výzkumnou činnost je dáno zvyšováním kvality

a úrovně DSP v souladu s doporučením Akreditační komise a Dlouhodobým záměrem FA

VUT v Brně. Dalším podstatným důvodem hodnocení je motivace studentů DSP k vyšší

publikační, odborné a grantové aktivitě.

3. Za vynikající výsledky ve vědecko-výzkumné, odborné a tvůrčí činnosti během studia může

děkan fakulty udělit doktorandovi mimořádnou odměnu ve smyslu čl. 6 Stipendijního řádu

VUT v Brně. Podkladem k rozhodování bude ročníkové Hodnocení a kontrola DSP ve

smyslu Oddílu č. 11. Směrnice děkana č. 5 pro studium v DSP.

4. Mimořádné stipendium může být doktorandovi v prezenční formě studia vyplaceno i

v případě krátkodobého studijního či výzkumného výjezdu na jinou zahraniční univerzitu

nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti. Výše stipendia se bude odvíjet od

míry za individuální přístup u doktoranda ke studiu a jeho publikačním výsledkům a bude

úměrná dostupným prostředkům.

Oddíl č. 5

Závěrečné ustanovení

1. Tato Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2015.

2. Současně se ruší Směrnice č. 6 děkana Fakulty architektury pro udělování stipendií na FA

VUT v Brně ze dne 1. září 2014.

125

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 23. května 2008

Článek 1


1. Tento Disciplinární řád pro studenty Vysokého učení technického v Brně (dále jen

„Disciplinární řád“) je podle § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách

a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů, (dále jen „zákon“) vnitřním předpisem Vysokého učení technického v Brně (dále

jen „VUT“).

2. Disciplinárním přestupkem je podle § 64 zákona zaviněné porušení povinností

stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy VUT a jeho součástí.

Článek 2

Projednávání disciplinárního přestupku

1. Disciplinární přestupek studenta projednává disciplinární komise fakulty, na níž je student

zapsán; disciplinární přestupek studenta, který není zapsán na žádné fakultě, projednává

Disciplinární komise VUT (dále jen „disciplinární komise“).

2. Disciplinární komise je šestičlenná a funkční období jejích členů je dvouleté. Členství je

nezastupitelné.

3. Osoba oprávněná jmenovat členy disciplinární komise jmenuje zároveň předsedu

disciplinární komise a tajemníka. Tajemník vykonává organizační a administrativní úkony

nutné pro zabezpečení činnosti disciplinární komise. Tajemník zejména vykovává funkci

pořizovatele zápisu z jednání disciplinární komise.

4. Jednání disciplinární komise svolává písemně nejpozději 7 dní předem její předseda.

Disciplinární komise zasedá podle potřeby. Disciplinární komise je usnášeníschopná, je-li

přítomna alespoň nadpoloviční většina jejích členů.

5. Část jednání disciplinární komise, kdy je zjišťován skutkový stav věci, je veřejná.

6. Studentovi, jehož disciplinární přestupek má být projednán, musí být předvolání doručeno

do vlastních rukou alespoň se čtrnáctidenním předstihem. Předvolání lze studentovi do

vlastních rukou doručovat

126

a) přímo na fakultě, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování

studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni,

nebo

b) přímo na vysokoškolském ústavu podílejícím se na uskutečňování studijního

programu, nebo

c) poštou.

Předvolání je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo

uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se předvolání doručit, je

vyvěšeno na úřední desce fakulty a v případě, že student není zapsán na žádné fakultě,

na úřední desce VUT. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.

7. O návrhu sankce rozhoduje disciplinární komise hlasováním. Návrh je přijat, získá-li

většinu hlasů všech členů disciplinární komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas

předsedy.

8. O jednání disciplinární komise pořizuje tajemník zápis, do kterého se zaznamenávají

skutečnosti relevantní pro rozhodnutí o uložení sankce. Přítomný student se má právo k

nim vyjádřit. Zápis podepisuje předseda disciplinární komise a tajemník, který odpovídá

za jeho úplnost a správnost.

Článek 3


1. Zrušuje se Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně registrovaný Ministerstvem školství,

mládeže a tělovýchovy dne 22. srpna 2006 pod č.j. 16 396/2006-30.

2. (2) Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b)

zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 6. května 2008.

3. Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona

dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

4. Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá účinnosti dnem nabytí platnosti.

doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r.


prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r.

rektor

127

Studijní skupiny 2015/2016

1. ročník BSP

I. skupina II. skupina III. skupina IV. skupina

1. Babik Pavol Hrončeková Barbora Lukáš Adrian Stavař Adam

2. Bardina Daria Hošek Milan Mach Karel Stehlík Daniel

3. Bartlová Lucie Hudínková Veronika Malinková Markéta Sukopová Dagmar

4. Bařina Štěpán Illéš Juraj Mandáková Denisa Šimurdová Magdaléna

5. Bilasová Markéta, Mgr. Ivkovičová Natálie Matějíček Jakub Šindlář Josef

6. Blechová Lenka Juřicová Magdaléna Mateová Klára Šoborová Adéla

7. Brunová Susanna Khaver Anna Menšík Daniel Španiller Jiří

8. Bučková Anna Klingová Zuzana Mikulová Marie Štecová Dominika

9. Buzová Magdaléna Kolářová Barbora Mokrášová Nina Šutvajová Zuzana

10. Čechová Alžbeta Kotek Petr Mžiková Michaela Šváb Viktor

11. Červeňová Mária Kotlabová Anna Navrátil Zdeněk Ťažiar Marek

12. Doubrava Šimon Kousalová Barbora Nemec Martin Titz David

13. Dufková Barbora Krejčí Johana Olbertová Miriam Trlicová Martina

14. Feriancová Laura Křenek Roman Ondruch Matěj Truncová Eva

15. Fojtová Lucie Křížová Lucie Pešková Jitka Vaculík David

16. Gilar Tomáš Kubová Marianna Pešková Klára Valová Veronika

17. Gomboš Michal Kučmínová Ema Pchálek Arnošt Vicanová Nela

18. Habartová Vendula Kudličková Kateřina Přibyl Jan Vlková Agáta

19. Hanák Dominik Lackovičová Lenka Přikrylová Monika Vršanová Dominika

20. Handl Dominik Lamačková Zuzana Richterová Nataša Vymazalová Tereza

21. Handlíř Tomáš Lanžhotská Klára Rozsypal Petr Vymětal Bedřich

22. Hemková Eliška Laslová Martina Rušarová Eva Walterová Klára

23. Hertelová Viola Leznarová Kateřina Slámová Nikola Záděrová Lucie

24. Horáková Alžběta Lučková Diana Stachová Anna Zádrapová Lucie

25. Zhoř Přemysl

128

2. ročník BSP

I. skupina II. skupina III. skupina

1. Alexová Jitka Krivchenkov Yaroslav Pavlásková Lenka

2. Bednařík Matěj Kropšová Zuzana Pisarčík Ľubomír

3. Bolcek Roman Kubíčková Karolína Ptáček Matouš

4. Brahmi Jakub Kučera Vít Ptáčník Martin

5. Bulková Katarína Kučírková Veronika Rapušáková Jasna

6. Domiňáková Michaela Kuklínková Nela Skrušný Petr

7. Drbal Jaroslav Kůřil Filip Smrček Petr

8. Drgala Andrej Kysela Vladimír Solár Michal

9. Falathová Katarína Lazor Matúš Šana Václav

10. Frimmel Martin Ligasová Lucia Šmídová Lucie

11. Hejkal Václav Mačková Klára Šperlová Zuzana

12. Hermanová Ada Menšík David Štrba Šimon

13. Hodek Pavel Menšíková Kateřina Štuříková Blanka

14. Hronovská Táňa Moravčíková Kristína Tomaschek Adam

15. Husárová Anette Mottl Marcel Urbášek Jan

16. Jankovichová Ludmila Munková Karolína Valíčková Hana

17. Javůrková Terezie Muzikářová Veronika Vepřková Adéla

18. Jurková Kristýna Nekolná Alena Wojtek Tomáš

19. Káčerová Ivica Netrefová Klára Závacká Paulína

20. Kapraľová Kristína Pacolová Kateřina Zobačová Eliška

21. Karásková Natálie Pagáč Martin Žvak Ondřej

22. Kóňová Patrícia

129

3. ročník BSP


1. Al-Gibury Hanin Hrušková Ludmila Maloň Marek Štrejbarová Pavlína

2. Ambrosová Katarína Hudečková Kristína Malůšek Jan Tučková Markéta

3. Bakalíková Veronika Jetelina Martin Marečková Kateřina Turčanová Terézia

4. Belšíková Hana Juránek Marek Měřínský Michal Uherková Ivona

5. Burešová Karolína Kala Josef Mokrá Lucie Uhrová Kristýna

6. Bušová Kateřina Karaba Lukáš Mráz Ondřej Václavíková Lucie

7. Cihlář Jan Kobyliaková Tatiana Müllerová Markéta Váchová Veronika

8. Czapek Jakub Kopiláková Zuzana Ochotná Barbora Vinklárková Eliška

9. Čánský Pavel Kovalová Mária Panáčková Miroslava Vítek Filip

10. Čenovská Kateřina Kovaříková Petra Porubská Dominika Vítková Kateřina

11. Černeyová Natália Křídová Nikola Promna Denisa Vítková Kateřina

12. Čížová Gabriela Kubovič Marko Rábeková Katarína Vlček Marek

13. Daňová Veronika Kučavík Patrik Severová Anna Vlková Kateřina

14. Darda Lukáš Kuklová Alexandra Schieferdecker Jan Voráčová Michaela

15. Formánek Jakub Kuric Alexander Schleider Jan Vrzgula Lukáš

16. Fučíková Jarmila Langnerová Karolina Slouková Hana Zachrlová Martina

17. Fuchs Filip Lenčéšová Lenka Soviš Vladimír Zámečníková Barbora

18. Heralecký Vojtěch Ličko Peter Bc. Stibůrková Nikola Zatloukal David

19. Hoffová Monika Livovská Lucia Šellongová Slavka Zatloukalová Denisa

20. Holíková Petra Lososová Ivana Šlesingerová Veronika Zavřelová Jana

21. Kačmář Filip Lysá Karolína Šmeidlerová Adéla Zbellová Zuzana

22. Machainová Eva Zvolská Tereza

23. Malíková Marieta Žáková Michaela

130

4. ročník BSP

I. skupina II. skupina III. skupina

1. Amoussa Jasmína Kalouda Petr Poláková Katarína

2. Bartoňková Barbara Kaňovský Adam Potůčková Kristýna

3. Bauer Karel Kekel Roman Půček Ondřej

4. Blažíčková Kristýna Klaška Martin Remišová Lenka

5. Bocán Matúš Kopcová Monika Richterová Veronika

6. Bomberová Eva Kozák Jan Sazama Martin

7. Boušková Linda Koževnikovová Natálie Střeštíková Vendula

8. Burian Vít Križanovská Ivana Svíbová Tereza

9. Černá Tereza Kumstátová Nikola Svoboda Marek

10. Černo Michal Kyška Stanislav Šafarčík Martin

11. Dočekalová Veronika Levíčková Lenka Šebová Petra

12. Dolinová Zuzana Májek Jan Šestáková Petra

13. Egrt Martin Marek Vojtěch Ševčíková Alžběta

14. Filáková Zuzana Martinčeková Jaroslava Šiarny Lukáš

15. Frolík Jakub Mezei Peter Štýbnar Vojtěch

16. Galková Ivana Moráviková Patrícia Timonina Eliya

17. Hajšelová Katarína Mrlíková Markéta Tomcová Barbora

18. Hanžl Jakub Mrlinová Lucie Ugwitz Martin

19. Helešic David Musálek Filip Uřídilová Valentýna

20. Heřmanský Pavel Mušková Mária Vala Jiří

21. Horčičková Anastázie Novotník Adam Valíček Martin

22. Hudec Adam Obrusníková Magdalena Vik Ondřej

23. Chlad Roman Očadlíková Veronika Vostalová Helena

24. Chovančík Radek Patočková Martina Zelníčková Tereza

25. Jakubík Marek Pavlíková Iveta Zlámal Filip

26. Jankových Lucie Pavlovská Romana Ema

131

1. ročník MSP


1. Adamus Jan Horňasová Tereza Lichtnerová Eliška Schweizerová Tabea

2. Babka Tomáš, Ing. Iepur Ecaterina Malík Lukáš Slováček Jakub

3. Balaščáková Petra Ildža Lukáš Malý Filip Sluková Marianna

4. Baťková Kateřina Jánsky Matúš Melichárková Karolína Spáčilová Ingrid

5. Bělica Ondřej Jindrák Matěj Mihaľák Peter Staroňová Lenka

6. Buryová Tereza Juráš Ján Mihalco Jan Stejskal Ivo

7. Kateřina Červinková Juríčková Barbora Miková Karolína Sýkorová Alexandra

8. Čučka Pavel Kažimír Oliver Moutelíková Veronika Sysel Tomáš

9. Čulenová Martina Kinnert Filip Mrázková Iva Šandera Lumír

10. Daniel Jáchym Kisová Barbora Mrkvicová Petra Šašinka Jaromír

11. Dohnalová Kamila Koťová Marie Müllerová Aneta Šatalíková Anna

12. Domčíková Radka Koudelková Tereza Nováková Natalie Ševčíková Veronika

13. Dorňáková Monika Krajan Viktor Novotný Ondřej Šimoník Luděk

14. Drnovská Adéla Krátka Barbora Pástor Matúš Štancl Michal

15. Dušková Barbora Krůpa Miloslav, Ing. Peklanský Matúš Šumbera Roman

16. Ertl Jakub Kříž Marek Plášková Karolína Švancarová Kristýna

17. Feňo Radomír Kudelová Barbora Preininger Petr Teplá Tereza

18. Figlovská Petra Kupka Tomáš Procházková Gabriela Tomanová Jana

19. Filo Karol Kůs Martin Provázková Petra Trojanová Kristýna

20. Gabriel Michael Kuznetcova Anna Půžová Lenka Tvrdá Veronika

21. Gutmanová Daniela Kvaššay Lukáš Rolinc Jan Vazhnenko Anna

22. Halinár Matej Kvietková Veronika Řehořová Martina Vrabcová Anežka

23. Hašlová Silvie Lachman Pavel Saida Ondřej Vu Petra

24. Honzírková Marcela Langer Jan Selnarová Elisabeth Zárubová Veronika

25. Horáčková Markéta Leharová Alexandra

132

2. ročník MSP


1. Ambrus Adam Iarmolinska Violetta Maťaťa Tomáš Stiborová Ivana

2. Bartoš Karel Ieromenko Alina Matoušek Jaroslav Strnková Markéta

3. Boiko Svitlana Jánošíková Zuzana Mihola Václav Struhařík Daniel

4. Buganská Petra Jestřábová Lucie Miketová Veronika Szakácsová Diana

5. Čermáková Anna Ježková Tereza Minenko Sergey Szewczyková Aneta

6. Dzianová Hana Koláček Petr Nedbalová Adéla Šafářová Monika

7. Fabián Martin Kolář Vojtěch Nippertová Lucie Šebestová Pavla

8. Foltýn Kryštof Kotova Tetiana Novotná Tereza Šotnarová Jana

9. Franková Tereza Kozubová Markéta Obršál Norbert Švarcová Marie

10. Gábor Tomáš Krajčová Petra Olivíková Barbora Valentová Veronika

11. Gorejová Andrea Křivánek Martin Ottopalová Veronika Valošková Tereza

12. Gregorová Ivana Kubát Jan Palenčar Ondrej Vankušová Katarína

13. Habancová Anežka Kubík Lukáš Pavlasová Lenka Vašut Štěpán

14. Habrovec Lukáš Kuda Daniel Petrová Markéta Vilímková Radka

15. Hartl Aleš Kvapilová Tereza Proisl Daniel Voznicová Denisa

16. Hegrová Kateřina Leitgebová Kristýna Ptáčková Lenka Wilczek Stanislav

17. Hlavičková Alžběta Ličmanová Eva Ráčková Michaela Zámečník Marek

18. Hrubá Lenka Ľuptáková Lenka Sirová Kristýna Zelenková Jitka

19. Chlupová Jana Stepanova Arina Žižková Karolína

2015/16

Date post:	23-Jul-2016
Category:	Documents
Upload:	jan-kratochvil
View:	291 times
Download:	3 times

Studijní programy FA VUT 2015-2016

Documents