Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice

Sudokopytníci na Rožďalovicku

Jméno a příjmení: Filip Kapal

Třída: 9. A

Školní rok: 2015/16

Garant/konzultant: Jiří Rejsek

Datum odevzdání: 18. 4. 2016

2

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou závěrečnou práci vypracoval sám pod vedením

garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.

…………………………………………..

podpis

3

OBSAH

Úvod 4

1. Přírodní podmínky vymezené oblasti 5

2. Sudokopytníci obecně 5

3. Sudokopytníci v ČR 6

4. Sudokopytníci na Rožďalovicku 8

5. Myslivost na Rožďalovicku a sudokopytníci 12

Závěr 13

Zdroje 13

4

Úvod Toto téma jsem si vybral, protože mám vztah k lesu a zvířatům, a protože někteří

sudokopytníci jsou předmětem myslivosti. Už od mala mě děda brával do lesa a tam jsem se

setkával s jelení a jinou zvěří.

Nejvíce mě baví šoulat po lese a pozorovat různou zvěř. Když chodím s dědou na

čekanou, jsou to pro mě zážitky na celý život. Až budu starší, chtěl bych si udělat lístek a

zbrojní průkaz a věnovat se myslivosti jako děda.

I chose this topic because I am into forests and animals living there. My grandad has

taken me to the forests since my childhood. I met there deer and another animals. I like

walking in the forests and meeting different animals. I have a lot of experiences when we

walk there. I hope, when I am older, I will have a firearms certificate. Gamekeeping is my

hobby for the whole life.

Obr. 1. S naším úlovkem. Archiv autora

5

Přírodní podmínky vymezené oblasti Rožďalovicko se nachází na rozhraní Polabské nížiny a Rožďalovické pahorkatiny.

Nadmořská výška se pohybuje kolem 270 m. n. m.

Nejcennějšími partiemi jsou rozsáhlé lesy a četné rybníky, část území je součástí

chráněné ptačí oblasti Rožďalovické rybníky. V oblasti se kromě mnoha ptačích druhů

vyskytuje řada dalších živočichů a rostlin, často vzácných a ohrožených. Součástí fauny jsou i

některé druhy z řádu sudokopytníků.

Velká část území je rovněž tvořena kulturní krajinou, jsou zde pole a pastviny. Na

pastvinách se posledních letech chová několik plemen skotu a na pastvinách v okolí Košíku

ovce domácí.

Obr. 2. Mapa vymezené oblasti. Zdroj: mapy.cz

6

Sudokopytníci obecně Sudokopytníci jsou velmi úspěšným řádem savců. Největšího rozkvětu dosahovali asi

ve třetihorách, takže Zemi obývají 50 milionů let. Charakteristickým znakem je funkční

uplatnění dvou prstů - třetího a čtvrtého, mezi nimiž prochází osa končetin. Tyto prsty mají na

konci rohovitá kopyta a nesou celou hmotnost těla. Častým znakem jsou rovněž rohy nebo

parohy. Sudokopytníci jsou v současnosti nejúspěšnějším řádem velkých býložravců -

skupina zahrnuje 10 čeledí a asi 300 druhů (v ČR 3 čeledi, 10 druhů).

Často se jedná o hospodářská zvířata, ale také jsou předmětem myslivosti.

Sudokopytníci v ČR Ve volné přírodě České republiky se vyskytují zástupci 3 čeledí řádu sudokopytníků:

I. prasovití prase divoké (Sus scrofa)

Obr. 3. Jelen lesní. Zdroj: www.naturfoto.cz

Obr. 4. Prase divoké. Zdroj: www.naturfoto.cz

7

II. jelenovití jelen lesní (Cervus elaphus)

daněk evropský (Dama dama)

jelen sika (Cervus nippon)

jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus)

srnec obecný (Capreolus capreolus)

los evropský (Alces alces)

III. turovití kamzík horský (Rupicapra rupicapra)

muflon (Ovis musimon)

paovce hřivnatá (Ammotragus lervia)

Obr. 5. Daněk evropský. Zdroj: www.naturfoto.cz

Obr. 6. Kamzík horský. Zdroj: www.treking.cz

8

Sudokopytníci na Rožďalovicku V naší oblasti se vyskytují zástupci všech tří čeledí.

Za zmínku stojí, že kromě volně žijících druhů, se zde chovají tur domácí a ovce

domácí, a to na pastvinách farem Bučice, Pojedy, Seletice a Košík. Z hospodářských zvířat

tohoto řádu se ještě chová koza domácí, ale ta podstatně méně.

1. Prase divoké Jedná se o typického všežravce, který vyhledává porosty, houštiny. Prasata jsou už od

pradávna považována za škodnou zvěř, dnes je to přemnožený druh.

Obr. 7. Tur domácí. Zdroj: www.naturfoto.cz

Obr. 8. Prase divoké. Zdroj: www.naturfoto.cz

9

Prase je velký sudokopytník. Dospělí samci dorůstají délky až 180 cm a v kohoutku

měří až 100 cm. Jejich hmotnost je různorodá. Prase má k poměru těla velkou hlavu a

relativně krátké končetiny. Jejich zbarvení kolísá mezi tmavošedou přes hnědou a pak černou.

Mezi další významné znaky patří jeho čtyři výrazné trojhranné špičáky. U vyspělých kusů

probíhá chrutí od listopadu až do ledna. Bachyně je březí 3 měsíce 3 týdny a 3 dny.

2. Srnec obecný Další náš relativně častý druh. Srnec je nejmenší evropský zástupce řádu jelenovitých.

Vyskytuje se skoro v celé Evropě. Srnečkům ve 4. měsíci věku začínají růst pučnice, jeho

paroží dosáhne maximálně 3 výsady.

Tělo srnců měří až 140 cm a v kohoutku asi 80 cm. Bílé skvrně na zadku se říká obřitek.

Srnčí zvěř přebarvuje na jaře a na podzim. U srnců probíhá říje v červenci až po srpen. Srna

má utajenou březost.

3. Daněk evropský Je jelenovitý druh s lopatovými parohy. Zbarvením je hodně podobný jelenu sikovi. Má

poměrně válcovité tělo kolem 175 cm dlouhé, u daněl méně. V kohoutku měří 110 cm a váží

okolo 95 kg. Jejich zbarvení je v létě červenohnědé s bílými skvrnami a v zimě přebarví na

Obr. 7. Srnec obecný. Zdroj: www.naturfoto.cz

10

šedohnědou nebo černý tón. Dančí říje začíná na konci října, až po říji jelení. Březost trvá

necelých 33 týdnů. Samice přivádí na svět zpravidla dvě mláďata.

U nás se více kusů vyskytuje mezi Rožďalovicemi a Komárovským rybníkem.

4. Jelen sika Tento jelen pochází z dálného východu asijského kontinentu a na přelomu 19. a 20.

století byl v Čechách uměle vysazen. Ze své původní vlasti se poměrně dobře adaptoval na

středoevropské životní podmínky.

Obr. 7. Daněk evropský. Zdroj: www.naturfoto.cz

Obr. 8. Jelen sika. Zdroj: www.photosimon.cz

11

Oproti jelenu lesnímu je sika výrazně menší a lehčí. Dospělý samec v kohoutku

dosahuje maximální výšky 120 centimetrů, tělesná hmotnost se je rozdílná podle poddruhu.

Paroží samců je mnohem menší a méně větvené než u jelena lesního, mívá maximálně 8

výsad.

Vyskytuje se ponejvíce v jihozápadních Čechách, u nás nejčastěji v okolí

Komárovského rybníka.

5. Los evropský

Z vývojového hlediska stojí los mezi ostatními jelenovitými poměrně osamoceně.

Studium chromozomové výbavy a molekulární analýzy prokázaly, že jeho nejbližším

příbuzným mezi žijícími jelenovitými je překvapivě srnec obecný. Dospělý samec váží až 450

kg a jeho délka těla je až 3 metry, výška v kohoutku 235 cm. Losice je celkově menší a váží

375 kg. Losi mají šedohnědou barvu až černou srst, na krku jim vyrůstá hříva. Losi jsou dobře

vybaveni pro pohyb v půdě. Jeji spárky mají velkou nášlapnou plochu. Paroží může

dosáhnout rozpětí 160 cm a vážit 20 kg. Los byl v ČR vyhuben na konci středověku, ale zase

se tu objevuje a je možné na něj narazit. I na Rožďalovicku byla opakovaně pozorována losice

s mládětem. Los evropský je chráněným druhem, a proto není předmětem myslivosti

Obr. 9. Los evropský. Zdroj: www.naturfoto.cz

12

Myslivost na Rožďalovicku a sudokopytníci Jak jsem již uvedl, sudokopytníci jsou předmětem myslivosti. Tu definuje zákon č.

449/2001 Sb., o myslivosti jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně

žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení

mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.

Provozují ji myslivecké spolky, kterých působí v naší oblasti několik. V oblasti Rožďalovic působí řada mysliveckých sdružení. U každého uvádím počty

ulovené zvěře z řádu sudokopytníků v období 2014-2015:

Myslivecký spolek Podlužany Prasata - 38 ks

Jelení zvěře - 2 ks

Dančí zvěř – 4 ks

Srnčí zvěř - 14 ks

Myslivecký spolek Bučice Prasata – 55 ks

Jelení zvěř – 16 ks

Dančí zvěř – 2 ks

Srnčí zvěř – 12 ks

Myslivecký spolek Sovenice - Bošín Prasata – 46 ks

Srnčí zvěř – 18 ks

Myslivecký spolek Hájek Košík Prasata – 50 ks

Srnčí zvěř – 22 ks

Myslivecký spolek Dymokury Prasata – 25 ks

Dančí zvěř – 7 ks

Srnčí zvěř – 9 ks

Myslivecký spolek Pod borovičkou Libáň Prasata – 96 ks

Jelení zvěř – 2 ks

Dančí zvěř – 5 ks

13

Czernínská honitba Dymokury Prasata – 177 ks

Jelení zvěř – 9 ks

Dančí zvěř – 125 ks

Srnčí zvěř –24 ks

Myslivecký spolek Bažantnice Kopidlno Prasata – 56 ks

Dančí zvěř – 9 ks

Srnčí zvěř – 47 ks

Závěr Při této práci jsem se dozvěděl spoustu nových informací. Největším překvapením pro

mě byl výskyt losa evropského v naší oblasti. To téma se mi velice líbilo, protože už od mala

mám vztah k přírodě.

Závěrem bych chtěl poděkovat panu učiteli Jiřímu Rejskovi za pomoc s absolventskou

prací.

Conslusion I Iearned a lot of new things, for example, that elks (european)lived even in our region. I

liked the topic because nature has been my hobby since my childhood. You can meet even-

toeds nearly everywhere. I also want to thank to my teacher, Mr. Rejsek, for his help.

Zdroje http://www.naturephoto.cz/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Myslivost

https://cs.wikipedia.org/wiki/Prase_divok%C3%A9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dan%C4%9Bk_evropsk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Srnec_obecn%C3%BD