Svět po 1. světové válce

VOŠ a SPŠ VARNSDORFMariánská 1100, 40747 Varnsdorf198P2006 – Pilotní projekt SIPVZ

Versailleský mírový systém• 18. ledna 1919 – Versailleská konference • účastníci: USA, Francie, Anglie, Itálie, Japonsko• červenu 1919 - MÍROVÁ SMLOUVA S NĚMECKEM:

– teritoriální změny– vojenské podmínky (např. Porýní = demilitarizované pásmo )– hospodářské podmínky (reparace velmi vysoké, neúnosné)

• září 1919 v Saint-Germain smlouva s Rakouskem – rozpad R - U, územní ztráty, vojenská omezení, reparace

• 1919 smlouva s Bulharskem v Neuilly (ztráta území)• 1920 v Trianonu smlouva s Maďarskem

– ztráta 70% maďarského území• 1920 v Sévres smlouva s Tureckem

– rozpad Osmanské říše, ztráta území, omezeno loďstvo, reparace

Světová hospodářská krize • stala se zároveň krizí demokracie • 24. října 1929 (tzv. „černý čtvrtek“) krachem na

newyorské burze – krach obchodů s cennými papíry => akcie = papír – příčina: nepoměr mezi poptávkou a nabídkou – zhoršení 1932 - 1933, pád zastaven r. 1934

• Projevy krize – pokles průmyslové výroby o téměř 40% - 46%– zhroucení světového obchodu– nezaměstnanost - 30 - 40 mil. lidí– pokles mezd => sociální nepokoje, demonstrace, stávky

• Ekonomické pokusy, jak krizi řešit – státní zásahy do ekonomiky včetně pokusů o plánování oblasti měny– protekcionismus– vytváření mezinárodních monopolů - omezování konkurence

Washingtonská mírová konference• 1921 - 1922 • uspořádala poměry v Tichomoří a na dálném východě

– posílení vlivu USA v daných oblastech• hlavní roli USA, Evropské mocnosti (Francie, Anglie,

It.) a Japonsko• uzavřeny tři traktáty (smlouvy) mocností:

– nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku– stanoveny válečné lodě (velikost, tonáže), které tam

mocnosti směly udržovat– princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti

Sovětský svaz v době stalinismu• pěstování kultu jeho osobnosti J. V. Stalina• kolektivizace - snížení zemědělské produkce• represe - boj proti třídnímu nepříteli (proti kulakům,

buržoazním specialistům, z patnácti členů prvnísovětské vlády kromě Lenina a Stalina pouze tři zemřeli přirozenou smrtí)

• dvojí tvář: tragická (miliony lidí v pracovních táborech) a budovatelská (miliony lidí přetvářejících sovětskou společnost)

• 1935 - 1938 - politické procesy (Stalin se zbavil svých protivníků)

• na XVII. sjezdu VKS (1934) - proti Stalinovi cca 300 delegátů, ale opozice - roztříštěná, neorganizovaná => Stalin udržuje moc

Totalitní systémy20. - 30. let 20. století

Vznik• reakce na 1. sv. válku - nespokojenost s jejími

výsledky • sociální (i národní) problémy - důsledky

hospodářské krize– zvýšená nezaměstnanost – zbídačování– papuperizace středních vrstev - „vzpoura měšťáků“– strach vládnoucích vrstev (i středu) z komunismu– 2nová hnutí: Fašismus a komunismus

Totalitní režim • nad občany totální kontrola; jedinec = nic, příslušník

celku (národ, strana) • cíl: prosadit určitou ideologii • potlačení opozice• jediná politická strana vládní a vládnoucí (stát =

nástroj k prosazení politiky vládnoucí strany) • informační monopol => oficiální propaganda• převaha policejního státu nad právním • řízené hospodářství (podřízeno zájmům státu) • potlačení lidských práv • v čele hnutí, strany, národa je vůdce

– Německo = Führer; Itálie = Ducce; Španělsko = Caudillo

Fašismus• od fasci de combattimento [faši], svazky • Mussoliniho diktatura • později označovány podobné režimy a ideologie se

specifickými rysy• zvláštní formou totalitního režimu je německý nacionalismus =

nacismus • Fašismus odmítá

– liberalismus (kapitalismus) – demokracii (parlamentarismus, individualismus) – Marxistický socialismus (× odborům) – pacifismus (výboje; právo silnějšího)

• Fašismus zdůrazňuje – roli kolektivu (= národa) a jeho historii – xenofobii (nenávist ke všemu cizímu) - až rasismus – úlohu vůdce (= syn národa) – úlohu strany – sociální hesla (odstranění nezaměstnanosti)

Fašismus X komunismus• fašismus hovoří o

spolupráci tříd (vlastnictvívýrobních prostředků -třídy)

• fašismus zachovávásoukromé vlastnictví

• fašismus klade důraz na rasu (opovrhuje lidskou hodnotou)

• komunismus je založen na myšlence třídního boje

• komunismus: kolektivnívlastnictví výrobních prostředků (státní, družstevní)

• komunismus klade důraz na univerzální lidské(humánní) hodnoty, i kdyžje svou prací popírá

Totalitní systémy ve světě• v Itálii - Mussolini (1922 - pochod na Řím; - 1943)• ve Španělsku - F. Franco (puč 1936, obč. válka, 1939 Frankisté

- 1975)• v Maďarsku - Horthy (1920 - 1944)• na Slovensku - J. Tiso (1939 - 1945)• v Rumunsku - Antonescu (1940 - 1944)• v Polsku - Pilsudski (1926 - 45); Beck (1935 - 45)• v Rakousku - Dollfuss (1932 - 1934)• podobné režimy byly nastoleny i v pobaltských zemích a

Latinské Americe• fašistické strany působily i v demokratických režimech

– ve Francii - Ohňové kříže (de la Rocque) = lagonlardi– v ČSR - Národní obec fašistická– ve Velké Británii - Britský fašistický svaz

• masová hnutí (měla obrovskou podporu)

Nástup nacismu v Německu • 1920 DAP => NSDAP• 1921 - úderné oddíly SA (Sturmabteilung)• 1923 - NSDAP pokus - o nacistický puč v Mnichově

(neúspěšný) => NSDAP zakázána, Adolf Hitler zatčen• 1925 - nově ustavena NSDAP - Hitler ji ovládá• 1926 - oddíly SS (Schutzstaffel; Hitlerova osobní

garda) a Hitlerjugend (Hitlerova mládež)• ve volbách roku 1932 NSDAP - 32 % hlasů - Hitler

požadoval funkci kancléře• 30. ledna 1933 - prezident Hindenburg jmenoval

Hitlera říšským kancléřem• 1934 - smrt prezidenta Hindenburga => Hitler převzal

pravomoci prezidenta => „Führer undReichskanzler“

Nacistické Německo• hospodářství - řízené státem• noru 1933 - požár Říšského sněmu• 30. června 1934 - „noc dlouhých nožů“ - asi 1000

předáků SA zavražděnoh• opora Hitlerova Německa - oddíly SS, Gestapa, SD

(zpravodajská služba; v jejím čele stál Reinhard Heydrich).• 1935 - vydány tzv. Norimberské rasové zákony

namířené proti Židům• Červenou pásku s hákovým křížem nosil na ruce každý

nacista.• noc z 9. na 10. listopadu 1938 - tzv. křišťálová noc

(sypalo se sklo z výkladních skříní Židovských obchodů) -pogrom na Židy

Norimberské zákony• Ž. nesměli uzavřít sňatek s Árijci (nesměli mít ani

společný sex)• Ž. nesměli navštěvovat divadla, kina, kavárny• Ž. nesměli vykonávat intelektuální zaměstnání (lékaři,

učitelé, vědci, ...)• Ž. nesměli mít majetek (Árizace židovského majetku)• Ž. mohli nakupovat jen v určitých hodinách, mohli

jezdit v tramvaji jen vzadu, apod.• Ž. byli označováni nápisem JUDE nebo žlutou

šesticípou hvězdou• Ž. byly též likvidovány knihy psané Židovskými autory

(páleny před Berlínskou univerzitou)

Příprava Německa na válku• Německo porušovalo Versailleské dohody• 1933 opustilo Společnost Národů• 1935 zavedlo všeobecnou brannou povinnost• po plebiscitu - k Německu připojeno Sársko• březen 1936 Hitler poslal vojsko do Porýní =>

remilitarizace Porýní• Hitler připravuje útočné plány

– plán proti ČSR: Schulung– plán proti Rakousku: Fall Otto

• neomezené ozbrojování, militarizace hospodářství• podporuje Itálii ve výbojných plánech

Agrese fašistického Japonska

• 1931 Japonci zaútočili proti Číně => obsadili bohatéMandžusko

• 1933 Japonci - vystupují ze Společnosti Národů• 1936 sbližování Japonska s Německem (pakt proti

kominterně) • 1937 Japonci - obnoven útok proti Číně• 1939 Japonci - střet se SSSR u Mongolských hranic • Japonci zde zastaveni - ponechali si dobytá pobřežní

města (např. Šang haj)

Itálie

• 1935 - 36 Italský konflikt proti Habeši (Etiopie)– v čele Habeše - Haile Selassie

• projevuje se bezmocnost a neschopnost SN• SN označila Itálii za agresora a uplatňovala

proti ní sankce:– omezení dovozu strategických surovin (neúčinné)– uzavření Suezu neuplatněno

• 1936 smlouva mezi Německem a Itálií o společném postupu– vzniká OSA Berlín - Řím - Tokio

Španělsko

• 1931 svržena monarchie a vyhlášena republika1936 - vláda lidové fronty (socialistické strany a buržoazií × fašistům)

• 18.7.1936 - převrat - generálové Franco, Mola)– Franco má podporu katolické církve, finančního kapitálu

• 1936 – 39 - občanská válka– Francovi pomohla Itálie (60 000 vojáků) a Německo (16 000

vojáků)– pro Němce to byla zkouška letectva 1937 - bombardování

baskického městečka Guernica– Španělským republikánům pomáhali dobrovolníci (tzv.

interbrigadisté - SSSR, i z ČSR 3000 voj.)• 1939 - Španělská republika padla => Frankistický

režim (udržel se až do 70. let 20. stol.)

Anšlus• ve 30. letech v Rakousku AUSTROFAŠISMUS

– Dollfus - snažil o diktaturu po vzoru Itálie

• působili zde také nacisté• 1934 - Rakouský puč - Dollfus zavražděn

– kancléřem Schuschnigg => připrava spojení s Německem

• 12. 3. 1938 anexe Rakouska (anšlus) => porušení Versailleské dohody, i dohody v SaintGermain

• Rakousko = Ostmarka• prodloužení hranic ČSR s Německem

Appeasment• pol. 30. let západ - politika appeasementu (usmiřování

protivníka - politika ústupků) – cíl:– oddálit válečný konflikt

• Anglie Německu nebude bránit v ovládnutí střední Evropy - pokud proběhne pokojně

• 1932 - 1933 ve SN návrhy na odzbrojení (žádný výsledek)• Francie - sbližování s Ruskem • 25.5.35 - Bilaterální smlouva (Francie + ČSSR) o

vzájemné pomoci• 16.5.35 - smlouva ČSR – SSSR - smlouvy nahrazeny

vzájemnou dohodou• v některých zemích vznikly vlády lidové fronty (36-37 ve

Francii, před občanskou válkou pokus i ve Španělsku

Československá republika

1918 – 1938 tzv. „první republika“

Představitelé státu

• prezident: Tomáš Garrigue Masaryk• první předseda vlády: Karel Kramář• první vláda = „vláda všenárodní koalice“• ministr zahraničí: Edvard Beneš• ministr vojenství: M. R. Štefánik

Problémy „první republiky“

1) Německá irredenta

• představitel: Lodgman von Auen• pokusy o odtržení německy mluvících oblastí

(pohraničí)– * čtyř provincií - měly být připojeny k Rakousku

• Němci u nás - konec války a vznik ČSR = porážka– národnostní menšina

• 4 provincie: Sudeten Land, Deutschböhmen, Böhmerwald Gau,

• prosinec 1918 - pohraniční oblasti vojensky obsazeny• ČSR - princip čechoslovakismu (Češi 51%, Slováci

16%)• minority: Němci 23%, Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé

10%

2) problém československých hranic

• hranice s Německem a s Rakouskem - na základěhistorického vývoje

• problémová hranice s Maďarskem (žádná historickáhranice)– po porážce Maďarské republiky rad a Slovenské republiky

rad dochází ke stabilizaci poměrů• Podkarpatská rus (pův. patřilo k Uhrám - Zalitavsko) tři

tendence:– připojit se k: Maďarsku, Sovětské Ukrajině, ČSR– vojensky obsazena československými vojsky– nejzaostalejší část ČSR, bez hospodářského vývoje

• spory s Polskem (o Těšínsko)– velmoci rozhodli o rozdělení - obsazeno čs armádou– 1920 - Pařížská smlouva - připojeno k Československu

3) hospodářské a sociální rozdíly

• Čechy a Morava byly průmyslově vyspělejší (textilní, stroj., sklářský průmysl)

• Slovensko a zvláště Podkarpatská Rus – zaostalé• sociální rozdíly:

– zaostalost východních částí– žádné střední a vysoké školy, neex. slov. Inteligence– 1919 založena Bratislavská universita, 1920 Slovenské ND

• na Slovensko odcházeli na pomoc čeští úředníci, policie, lékaři

• rozdíly v sebeuvědomění - problémy čechoslovakismu• Slováci přestávali být součástí ČSR, snažili se

osamostatnit se (vnitřní spory)

4) sociální problémy• hospodářský rozvrat, 1/5 dělníků nezaměstnaná• 1918 - protidrahotní bouře, hladové bouře (nedostatek potravin)• požadavek socializace, znárodňování velkých průmyslových

podniků a dolů• vydávány zákony:

– osmihodinová pracovní doba, státní podpora v nezaměstnanosti– nemocenské a úrazové pojištění

• duben 1919 - zákon o pozemkové reformě = zábor pozemkového majetku přesahujícího 150 ha nebo 250 ha půdy vůbec– vznikl pozemkový úřad– 600 000 rolníků dostalo půdu (po 2.svět. válce usilovali o další

pozemkovou reformu)• jaro 1919 - měnová reforma (rakouská měna okolkována)

– pod vedením ministra financí Aloise Rašína– třetina rakouských bankovek– spjata s úsporností ve státních výdajích

Politické strany• Republikánská strana zemědělského a

malorolnického lidu = Agrární strana (Alois Švehla, Rudolf Beran, Milan Hodža)

• Československá sociálně-demokratická strana• Socialistická strana (od 1926 Národní socialisté) ( V.

Klofáč, Stříbrný, Beneš)• Národní demokracie ( Karel Kramář, Alois Rašín,

Viktor Dyk)• Lidová strana (Jan Šrámek, Hurban)• Komunistická strana Československa• Hlinkova Ľudová strana (HĽS) (Andrej Hlinka, Josef

Tiso, Sidor)DNSAP (Konrád Henlein, Frank)

Volby• 29. 2. 1920 přijata ústava Československé republiky• 1920 - parlamentní volby

– soc-dem získala 30% hlasů• září 1920 - vláda podala demisi

– úřednická vláda Jana Černého (premiér)• únor 1921 - vznikla KSČ• 1921 - 1922 - spory o funkce prezidenta • 1922 - volby vyhráli argárníci; vytvořli „vládu všenárodní

koalice“– v čele: Alois Švehla– uklidnění poměrů

• 1926 - úřednická vláda Jana Černého - „vláda panskékoalice“

• 1929 - 1938 . . - „vlády široké koalice“

Vliv na české politické scéně

• „koaliční pětka“– agrárníci, lidovci, sociální demokraté, národní

socialisté, národní demokraté• „hrad“

– neformální politické seskupení kolem T. G. Masaryka

• bankovní sféra, průmysl– důležitá Živnobanka (vliv na hospodářskou politiku

státu)• Československo do roku 1929

Hospodářství• období konjunktury (vzestupu)• symbolem úspěchu byly úspěšné firmy (Baťa, ČKD

Praha, Zbrojovka Brno, Škoda Mladá Boleslav, Tatra Kopřivnice, oděvní závody Prostějov)

• Československo – 10. místo ve světové průmyslovévýrobě a 17. místo ve výši národního důchodu

• stabilizace měny• od roku 1929 - aktivní obchodní bilance• problémy:

– nedošlo k modernizaci (3/4 průmyslové výroby orientovanéna vývoz)

– nedařila se industrializace Slovenska– ČS - dluhy z války (ČSR - příspěvek za osvobození,

převzala část dluhů R - U)

Hospodářská krize• nejprve zemědělství (zaměstnáno 60% obyvatel)• krize v průmyslu začala v roce 1930 (vrchol v roce 1933 -

pokles o 40%)• finanční krize – 1934 - devalvace koruny - nejvíce postiženo

Slovensko, Podkarpatská rus a České pohraničí => velkévystěhovalectví

• státní půjčky (subvence) - sociální podpůrné akce pro dělnictvo – podpora v nezaměstnanosti– stravovací akce (dostávali poukázky na jídlo = „žebračení“)

• nezaměstnanost - 920 000 (oficiálně) - 1 300 000 obyv. skutečně

• pokles mezd (o 17 - 20%)• malí podnikatelé zanikli => proletarizace, pauperizace

(zchudnutí středních vrstev)• absolventi škol nenacházeli práci a patřičné uplatnění

Radikalizace• KSČ organizuje protestní akce v době hospodářské

krize (demonstrace, pochody hladu, stávky)• cíl: bojovat za mzdy, za to být zaměstnán• proti nim tvrdě postupuje vláda

– 1930-32 střelba do protestantů• odpor mezi spisovateli, novináři, herci• důsledkem - rostoucí solidarita dělnictva, vznikla

solidarita mezi dělníky a maloburžoazními živnostníky (projevuje se to ve stávkách, kde bylo dělnictvo zásobováno jídlem živnostníky)

• březen a duben 1932 - Mostecká stávka, největší a relativně úspěšná akce (přijaty požadavky)

Nacionalismus v pohraničí• sílí negativistický proud německé politiky• odpor proti demokratickému zřízení• DNSAP se snažila získat co nejvíce voličů (nahrávají tomu

důsledky krize)– organizují různé vrstvy obyvatel, snaha proniknout mezi mládež;

sleduje politiku Hitlerovy NSDAP

– cíl Hitlerovy politiky - rozbít dosavadní poměry v Evropě a vytvořit hegemonii Německa

– DNSAP je finančně podporována z Německa• 1933 - zákon o zákazu a rozpuštění protidemokratických

stran• 1933 vzniká Sudetoněmecká vlastenecká fronta v čele s

Konrádem Henleinem– oficiálně nepopírala ČS stát, ale využívala demokracie státu– 1935 se přejmenovala na SdP (Sudetendeutsche Partei)

Slovensko• roste nacionalismus• 1930 HĽS poprvé vyjádřila požadavek autonomie na svém

sjezdu v Rožumberoku• 1933 se v Nitře konaly oslavy založení 1. křesťanského

kostela (833) - 1100 let– měla to být manifestace jednoty (dostavili se představitelé státu)– HĽS to změnila v protičeskoslovenské vystoupení– oficiálně vysloven program Hlinkovy ľudové strany: autonomie– další představitelé HĽS: Tiso, Ďurčanský, Sidor

• český nacionalismus - Kramářova obec fašistická– NOF - rozpoutali protiněmecké demonstrace, napadali a drancovali

německé obchody a kavárny• 1930 - T. G. Masaryk slaví své 80. narozeniny

– Národní shromáždění jednalo o přijetí zákona „T. G. Masaryk zasloužil se o stát.“

– je vytesán do kamene ve sněmovně– vyvolal velké spory

Zánik „první republiky• volby v únoru 1935 představovaly boj o charakter republiky

(demokracie, integrita státu - ano × ne)• Národní sjednocení - spojení národní demokracie (K. Kramář)

a českých fašistů (Stříbrný, Gajda)• v prosinci 1935 odstoupil T.G. Masaryk a konaly se proto

prezidentské volby - 3 kandidáti: Edvard Beneš, Bohumil Němec, Klement Gottwald

• 1937-1938 požadavky SdP vůči československé vládě rostou= nástroj německé politiky k dosažení německé Mitteleuropy

• 24. 4. 1938 SdP („Henleinovci“) přijala karlovarský program:– autonomie – volná propagace nacismu (=> změna zahraniční politiky)

• 7. 5. 1938 Anglo-Francouzská výzva - ČSR má přijmout Henleinovy požadavky

• květen 1938 - tzv. květnová krize (stupňování požadavků)• 20.- 21.5.1938 ČÁSTEČNÁ MOBILIZACE• 30.5. 1938 Hitler - plán útoku proti ČSR (Fall grün)

Beneš

• osud ČSR závisí na postoji západu (důvěřuje ve spojenectví s Francií)

• vylučuje izolovanou válku s Německem (sami bychom se neubránili)

• odmítá bojovat proti Německu jen se SSSR (kdyby to bylo reálné)

Léto 1938

• „druhý plán" - přepracovaný národnostní statut (SdPodmítla)

• sbližování Velké Británie (Halifax) a Německa (Ribbentrop)– cíl: dohodnout se s Něm., zabránit válce, vyhnout se svým

spojeneckým závazkům• československá vláda na nátlak západu přjala

mezinárodní zásah = porušení národní suverenity, ale jsme ochotní

• do ČSR přijíždí britský diplomat - lord Runciman (mánezávisle vyřešit vztahy v ČSR) => závěr: soužití Čechůa Němců není možné

• 29. srpna přijat třetí plán

Podzim 1938• 5. září přijat čtvrtý plán, který byl již skoro roven karlovarskému programu

SdP => ČSR se obětuje zájmům světového míru• 12. září se HSĽS pokusila o puč• 15. 9. se Chamberlain schází s Hitlerem v Berchtesgardenu

– Hitler požaduje odstoupit pohraničí s více než 50% Němců• 16. 9. Beneš vyzývá Francii, aby dodržela své smlouvy• 19. 9. československá vláda dostává Anglo-Francouzské ultimatum, aby

přijala Hitlerovy požadavky z Berchtesgardenu (jinak bude ČSR označena za agresora = žádná pomoc ve válce)

• 19.-20.9. Beneš sondoval u sovětského ministra zahraničí– zjistil, že SSSR pomůže, bude-li ČSR označena za oběť = Německo ozn. za

agresora• 20.9. vláda nejprve odmítla, po nátlaku Beneše však přijala ultimatum

=> způsobilo demonstraci v Čechách (250 000 lidí před Parlamentem -Rudolfinum)

=> Hodžova vláda odstoupila• Beneš jmenoval úřednickou vládu generála Jana Syrového (1888-1970)

Podzim 1938

• 22.9.1938 schůzka mezi Chamberlainem a Hitlerem v Godesbergu

=> požadavky z Berchtesgardenu splněny– Hitler předkládá memorandum o odstoupení pohraničí

(doplněno mapou) do 1. října 1938• 23.9.1938 ČS vláda vyhlašuje mobilizaci (obsazeny

pohraniční pevnosti, odhodlání bránit se)– Hitler hrozí útokem

• Francie a Velká Británie cítí ohrožení appeasementu => intenzívní jednání => tlak na ČSR

Mnichov

• 29.9.1938 mezinárodní konference v Mnichově– Mussolini, Hitler, Chamberlain (+ min. zahr. Halifax), Daladier (+ Léger)– průběh neorganizovaný, žádný jednací řád (Hitler něco předloží, ostatní

odsouhlasí)– tři zasedání (odpoledne, půlnoc 29. - 30.9.)– skončila podepsáním Mnichovské dohody o odstoupeníčeskoslovenského pohraničí Něm.

– po podpisu oznámeno československým zástupcům (za dveřmi -Mastný, Masařík)

• 30.9.1938 - ministr zahraničí ČSR Kamil Krofta oznámil, že ČSR přijímá Mnichovskou dohodu, řekl, že tím ČSR ztrácívýzbroj za 2 miliardy korun, dává Německu zbraně, které budou použity proti západu

• ve Francii panovaly různé nálady (projev Fr. zbabělosti ×záchrana míru)

Mnichov • zničení státní suverenity• porušení zásad mezinárodního práva• Francie nesplnila své závazky z let 1924 a 1935• ukázala neúčinnost Malé dohody• nabízená pomoc SSSR měla spornou hodnotu

– důsledkem politiky appeasementu• povzbuzení pro Hitlera (další ústupky) => ztráta důvěry v

západ (proto se po válce Beneš orientoval stejnou měrou i na východ)

• „kudla do zad“ - morální krize; „o nás bez nás“ (zrada západu)

• Mnichovský komplex– neschopnost zabránit Mnichovu bylo pro Beneše celoživotním

traumatem– kritizován obyvateli, pravicí i levicí