cena 100 Kč | duben 2010

SWISS

Víno a okoláda past na vaše chutě!

10 tipů k návštěvěPamátky UNESCO

ŠVÝCARSKO SLOVEM I OBRAZEMmagnejkrásnjších

turistických tras Švýcarska

Švýcarské vlaky v obrazech

12

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

MatterhornHora superlativů. Asi neexistuje druhá taková, která by byla zapsána v myslích tak jedinečně, nezaměnitelně. Která sděluje tak jednoznačné významy. Která nenechá odpočinout očím okolojdoucích a objektivům fotoaparátů. Moderní věda říká, že hory patří do kategorie neživá příroda. Kdo jednou stane pod Matterhornem a pozná jeho hypnotizační účinky, zapochybuje o tom.

3

SWISSm

agSWISS MADE

hodin v… ženevJak je nejlépe strávit, kam zajít?

jak Zátopek dobhl do LausanneOsm let stojí socha Zátopka u bran

olympijského muzea

Ženevský autosalon: auta jako na dlaniJiž pes let se poádá jedinený autosalon v Ženev

Paracelsus: Jak velký léitel utíkal z BasilejeJak žil pionýr farmakologie v Basileji...

16 SWISS KULTURA

56 SWISS ORIGINAL

20 SWISS CITY

26 SWISS MAG

Lausanne

Ženeva

BernLucern

BasilejCurych

Biel / Bienne

OBSAHSWISSm

ag

4

6 ............................ EDITORIAL

8 ............................ STŘÍPKY ZE ŠVÝCARSKA

10 ........................ JOSEF MARHA: ČTYŘNÁSOBNÝ MISTR ŠVÝCARSKA V HOKEJI

12 ........................ BOTTA: MISTR PROTIKLADŮ

16 ........................ PARACELSUS: JAK VELKÝ LÉČITEL UTÍKAL Z BASILEJE

18 ........................ KDYŽ BYL JEŠTĚ GRAUBÜNDEN RÉCIÍ

20 ....................... 48 HODIN… V ŽENEVĚ

22 ....................... ZA 10 SKVOSTY ŠVÝCARSKA

26 ....................... JAK ZÁTOPEK DOBĚHL DO LAUSANNE

30 ........................ MĚSTO KARNEVALU, KRÁSNÝCH MOSTŮ I PAPEŽOVY OCHRANKY

34 ........................ FASCINUJÍCÍ NÁDHERA ŠVÝCARSKÝCH ŽELEZNIC

40 ....................... UBYTOVÁNÍ NEJEN PRO MLADÉ

42 ....................... 12 NEJKRÁSNĚJŠÍCH ŠVÝCARSKÝCH TRAS

50 ....................... TÚRA S MAKARONY A KAŠTANY V ZÁDECH

52 ....................... KDYŽ SE VÍNO POTKÁ S OKOLÁDOU…

54 ....................... SCOTT CZECH RIDE: NEJLEPŠÍ ČEŠI SE MĚŘÍ VE ŠVÝCARSKU

56 ....................... ŽENEVSKÝ AUTOSALON: AUTA JAKO NA DLANI

58 ....................... ROZPUSTNÁ KÁVA: VÍTE ODKUD PŘIŠLA?

62 ...................... SWISS MANAGEMENT FORUM

64 ...................... AKCE HST

66 ...................... HST BONUS PROGRAM

Túra s makarony a kaštany v zádecha dalších nejslavnjších turistických tras

Lucern – msto karnevalu, krásných most i papežovy ochranky

Lucern si získá každého bhem pár hodin

30 SWISS TRIP

Když byl ješt Graubünden RéciíHistorické kapitoly Graubündenu

18 SWISS HISTORIE

50 SWISS TRIP

Lugano

St. Gallen

Winterthur

5

EDITORIALSWISSm

ag

6

Pomalu ale jistě

Vždycky se při cestě autem do Švýcarska nemohu

dočkat švýcarské hranice. Úsek přes Česko vyvo-

lává takovou zvláštní nejistotu, člověk nikdy neví,

co ho tam může potkat. Problémy s vozovkou,

nepředvídatelní řidiči, podivné existence u čerpa-

cích stanic… Pak přijde Německo. A několikaho-

dinový stres v kolonách jedoucích stopadesátkou.

Spotřeba šplhá nahoru a motor i řidič prodělávají

jednu dlouhou zatěžkávací zkoušku.

Až konečně přijde Švýcarsko.

Na dálnici jedou všichni sto dvacet, člověk se

uvolní, motor ztiší a přejde v harmonickou me-

lodii, spotřeba se začne blížit optimu. Zorný úhel

se rozšíří, až do něj vstoupí hory a jezera a cesta se

stane radostným zážitkem až výletem (schválně, pamatujete si něco z okolí německé dálnice?). Je to balzám na řidičovu duši.

A jelikož i dopravní kultura vzešla z kultury všeobecné, můžeme z ní číst charakteristiky národa, jehož územím právě projíždíme. Třeba Česko: podivný chaos. Rychlostní

i jiné limity respektuje sem tam někdo, obvykle ne lidé s rychlými vozy. Není to dobrá metafora stavu naší společnosti? Nebo: vysoký výkon a kvalitní prostředky umož-

ňují Německu frčet rychle kupředu. Vše funguje, ovšem jaksi tomu schází šarm a prostor pro požitky…

A Švýcarsko? Pospíchá pomalu. Možná z historie ví, že jet pomalu správným směrem je lepší, než svištět, co to dá, a občas přejet odbočku. Dojelo až tam, kde dnes

je. Ekonomicky i po stránce kvality života. Lidé ve Švýcarsku se překvapivě nehoní a o to více soustředění věnují umění žít. Ona i možnost koukat se z okénka na krásné

okolí řidiče něčím obohatí a udělá mu život hezčí.

A že jsou Švýcaři svázáni přísnými (nejen dopravními) předpisy? Ano, respekt k předpisům patří mezi typické charakteristiky Švýcarů. Dodržování norem ve

švýcarském pojetí ale nechápejme jako slepé následování autority. Normy si totiž staví a revidují Švýcaři sami. To se to jinak sundává noha z plynu, když si

limit člověk stanovuje sám.

A nakonec, možná právě dodržování nejen smluvních, ale i etických principů je devíza, která dovedla Švýcarsko na špičku pomyslného závodu soudobých civili-

zací. S pevným zákonným a morálním základem

je každá společnost mnohem stabilnější a efek-

tivnější – však asi každý tuší, že je dražší práv-

ník než čestné slovo. Představme si tu pohodu

a klid v případě, že bychom se mohli spoléhat

na slova druhých…

Ve Švýcarsku jsem kdysi navštívil hotel, kde se lyže

místo v lyžárně skladovaly v nechráněném stoja-

nu před hotelem a nikoho ani nenapadlo, že by

je mohl někdo zcizit. Těším se na dobu, až tento

princip budeme moci použít i v Česku. Třeba po-

tom budeme i méně dezorientováni a svou cestu

dokážeme zdolávat pomaleji, ale s vědomím, že

do správného cíle dorazíme dříve. Petr Socha

REDAKCESWISSMAG, ROČNÍK II.

ŠÉFREDAKTORPETR SOCHA

PETR.SOCHASNOW.CZ

ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORAKATEŘINA SOCHOVÁ

KATERINA.SOCHOVASNOW.CZ

REDAKČNÍ RADAALENA KOUKALOVÁ, PETR SOCHA, PETR FERRO,

JANA ANDĚLOVÁ, JIŘÍ JUNEK, RADEK HOLUB

GRAFIKAPETR ANTONÍČEK, MARKÉTA ANTONÍČKOVÁ

INZERCE TEL.: 775 610 757

INZERCESNOW.CZ

DISTRIBUCE A PŘEDPLATNÉVERONIKA KOLÁŘOVÁDISTRIBUCESNOW.CZ

JAZYKOVÁ KOREKTURA A PŘEKLADYJAN HÁJEK, KATEŘINA SOCHOVÁ

VYDÁVÁSLIM MEDIA S.R.O., HUSITSKÁ 344/63, PRAHA 3

IČ 27175511

CENA VÝTISKU: 100 KČMK: ČR E13887ISSN: 1214007

SWISSMAG VYCHÁZÍ 2X ROČNĚ

TOTO ČÍSLO VYŠLO 15. DUBNA 2010DALŠÍ VYJDE NA PODZIM 2010

COVER FOTO: SWISS TRAVEL SYSTEM©SLIM MEDIA S.R.O. 2010

VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

Kde se dobe bydlí? I ve ŠvýcarskuNejlépe se prý žije ve Francii, ale Švýcarsko dopadlo také velmi dobře. Vyplývá to z průzkumu časopisu International Living, který na základě devíti kritérií – životní náklady, kultura a volný čas, ekonomika, životní prostředí, svoboda, zdravotnictví, infrastruktura, bezpečnost a počasí – zhodnotil 194 zemí. Švýcarsko skončilo na třetím místě za druhou Austrálií. Nejhůře dopadlo Somálsko. Česká republika v tomto průzku-mu přeskočila například Velkou Británii (25. místo) či Slovensko (43. místo) a obsadila 24. příčku.

Po letech od Chaplinova narození se oteve jeho první muzeum

Legendární komik Charlie Chaplin bude mít své první muzeum. Otevře se ve Švýcarsku v Corsier-sur-Vevey na břehu Ženevského jezera, kde komik

žil do své smrti v roce 1977. Muzeum se plánovalo deset let, uvedl umělcův syn Michael Chaplin, a bude dokončené do dvou let. Turisté zde budou

moci obdivovat předměty spojené s Chaplinovým životem, jako třeba jeho knihovnu nebo piáno, a dokumenty k jeho kariéře. Corsier-sur-Vevey

dostalo při výběru muzea přednost před Londýnem nebo Los Angeles.

SchweizMobil: Češi se chtjí inspirovat se Švýcarsku

Letos v dubnu míří do Švýcarska skupina českých odborníků na dopravu a cestov-ní ruch, aby se tu dozvěděla více o síti značených tras a podpoře aktivní turistiky. Cílem exkurze bude přenos know-how ze Švýcarska do Česka v oblasti bezmotorové dopravy a rozvoje aktivní, šetrné turistiky. Jde o SchweizMobil, projekt s jednotně vyznačenou sítí tras pro bezmotorovou dopravu. Švýcarský systém obsahuje celkem 20 000 kilometrů tras pro pěší turistiku, cykloturistiku, MTB, inline bruslení a vo-dáctví. Značení má pevný řád – kromě barevného rozlišení jednotlivých aktivit jsou trasy odstupňované podle důležitosti na národní, regionální a místní. Cesty začínají a končí u zastávek hromadné dopravy: na 500 místech mohou turisté přesednout na vlak, autobus, loď nebo lanovku. Akci organizuje Nadace Partnerství, která je v Česku nositelem projektu zelené stezky Greenways. Nadace SchweizMobil za svůj projekt získala několik ocenění. Zástupci Česka se také zúčastní SlowUp, největší akce na podporu dne bez aut, která se každoročně koná v oblasti tří jezer.Lidé šetí na okolád

Krize dostihla i kvalitní švýcarskou čokoládu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila asociace švýcarských výrobců čokolády Chocosuisse. Tržby z prodeje švýcarské čokolády v loňském roce klesly o 6,4 procenta, a to zhruba na 30,2 miliardy korun. Zdá se, že spotřebitelé začali šetřit v důsledku ekonomické recese a raději v obchodech sáhli po levnějších čokoládách. Švýcarsko je zemí s nejvyšší průměrnou spotřebou čokolády na hlavu na světě. Loni zde spotřebovali 11,7 kilogramu čokolády na jednoho obyvatele.

Text: Marta Nevěčná | Foto: Switzerland Tourism, archiv redakce

ECHOSWISSm

ag

8

Stálá expozice „Djiny Švýcarska“ v Zemském muzeuV curyšském Zemském muzeu vznikla nová stálá expozice „Dějiny Švýcarska“. Ta se rozklá-dá na 1 200 m a je zde možné nahlédnout do švýcarské historie od samých počátků až po dnešek, od dávného osídlení až po současnou politiku. Jde o virtuální procházku s mnoha interaktivními zastávkami.

www.landesmuseum.chPokoje pro hlasité spáe v hotelu BelvedereHotel Belvedere v Grindelwaldu otevírá speciální pokoje pro hosty, kteří mají problémy s chrápáním. Pro tyto účely zde bylo upraveno několik pokojů. Kromě dvou koupelen mají hosté k dispozici dvě samostatné ložnice v apartmá o velikosti 48 a 65 metrů čtverečních.

www.belvedere-grindelwald.ch

Je tříbarevný, miluje děti a ve sněhových závějích dokáže najít ztracené pocestné. První chovatelský klub bernského salašnického psa (Berner Sennen-hind) vznikl ve Švýcarsku už v roce 1907. Tehdy se tento hlídací, honácký a tažný pes vyskytoval u Bernu v osadě Dürrbach u Riggisbergu. Na počátku minulého století se také stanovily charakteristické znaky této rasy.

„Berňák“ se dá poznat podle své bílé lysinky, která se mu táhne od čumáku mezi očima až na temeno hlavy. Jeho zarputilí milovníci navíc tvrdí, že pokud sedí, jeho bílá náprsenka připomíná helvetský kříž. Kromě toho má i další dvě charakteristické barvy – většina hustě osrstěného těla je černá, líce, punčochy a skvrna kolem oka má hnědočervené pálení. Bílou najdeme mimo čumáku a hrudi ještě na špičce ocasu a prstech.

Mohutné tělo chrání středně dlouhá srst, která nevyžaduje náročnou péči. Stačí ji jedenkrát týdně vykartáčovat. Dokázal nahánět dobytek, hlídal ze-mědělské usedlosti, někdy tahal malou dvoukolovou káru a také se osvědčil jako zachránce lidí ztracených v zasněžených horách. Je to dříč nevhodný pro měst-ský byt. Díky svému původu může „berňák“ zůstávat celý rok venku, potřebuje se ale pořádně protáhnout na dlouhých procházkách. Jinak je toto plemeno dobře ovladatelné. Jeho výchova musí být důsledná, ale ne tvrdá, aby se nestal zbytečně plachým. Může vážit až 50 kilogramů a dorůst v kohoutku 70 centi-metrů! Fenky jsou jen o pár centimetrů menší.

–jan–

Švýcarské rasy psBernský salašnický pes je ideální do rodiny

Kuklos, první otáivá restaurace na solární pohonTak tohle je evropská premiéra! Otáčivá panoramatická restaurace Le Kuklos na vrcholku La Berneuse v Ley-sinu se přednedávnem začala točit díky sluneční energii. Pod terasou je umístěno dvanáct solárních panelů. Takto získaná energie dokáže restauraci otočit kolem dokola za 1,5 hodiny. Spolek Leysin Energie se již několik let zabývá konceptem obnovitelné energie. Jako první byla zřízena naučná stezka, po ní následovala větrná elektrárna. Více informací: www.teleleysin.ch.

Exkurze za medvdy do nového bernského parkuUnikátní medvědí park byl otevřen v říjnu v Bernu. Medvědi tu získali přírodní prostor, ve kterém mohou šplhat, lovit ryby a hrát si, nebo během chvilky zmizet. Návštěvníci je mohou pozorovat ze speciální pěšiny, která jim dopřává úžasný náhled do života medvědů a zejména jejich dvou mláďat Berny a Urse, která se zde nedávno narodila.

www.berninfo.com

9

Plných devt sezon strávil ho-kejový útoník Josef Marha se svou rodinou v Davosu. Ako-liv se práv chystá na sthování do Česka, není si jistý, jestli už se na svt nedívá spíše oima Švýcara. V rozhovoru pro Swiss Mag hovoí o hokeji, o oblíbe-ných švýcarských mstch i bez-penostních manévrech, které Davos zažívá v dob konání ekonomického fóra.

čtyřnásobný mistr Švýcarska v hokeji

Jste asi nejdéle působící český hokejista ve švýcarské první hokejové lize. V Davosu jste působil devět sezon, čtyřikrát jste

vyhrál titul, dvakrát jste byli navíc ve finále. Cítíte se v tomto nejvýše položeném evrop-ském městě jako doma? Ano, je to tady určitě jeden z mých domovů. Devět let je dlouhá doba, prožil jsem tu velkou část své kariery, a to dost úspěšnou. Poznal jsem hodně lidí, narodily se mi tu obě děti. Všechno je zde pro mne důvěrně známé a budu se sem rád vracet.

Nedíváte se po tak dlouhé době strávené v Da-vosu na svět více očima Švýcara než Čecha?Těžko říct. Možná to poznám, až se do Čech natrvalo přestěhuju. Očekávám, že v Česku mi budou některé věci vadit víc, než kdybych tam žil celý život a nestrávil jeho část v zahraničí. Ale pak jsou i věci, kterých si budu víc vážit. Mám na mysli třeba český smysl pro humor.

Nyní se ale chcete vrátit po 15 letech v zahra-ničí domů do Česka. Už víte podrobnosti, kde byste mohl hrát? Nač se těšíte, co vám v zahraničí nejvíce chybělo?V Davosu jsem neprodloužil kontrakt proto, abych pověsil brusle na hřebík. Ale je možné, že až si od hokeje odpočinu, zase si je nazuju. Kde to ale bude, nyní opravdu nevím. Jinak mi v zahraničí celkem nic nechybělo. Asi je to tím, že jsme se po každé sezoně do Čech na tři nebo čtyři měsíce vraceli.

Josef Marha v dresu švýcarského klubu HC Davos

MarhaText: Petr Buček | Foto: Switzerland Tourism

JosefAutor je šéfredaktorem portálu AutemBezpečně.cz

INTERVIEWSWISSm

ag

10

O život ve ŠvýcarskuMěl jste příležitost poznat Švýcarsko jinak než s hokejem? Kam v této zemi jezdíte rád? Po-raďte i nějaké menší nebo méně známé místo, které stojí za návštěvu.Když je čas, rádi jezdíme na jih – do Ticina. Líbí se nám Lugano, Locarno nebo Ascona. I když to asi nejsou neznámá místa.

Jak důležitý je podle vás v životě Švýcarů sport?Nevím, jak jinde ve Švýcarsku, ale v Davosu je sport zábavou číslo jedna. Samozřejmě hlavně ten zimní.

Co byste Čechům doporučil ze švýcarského životního stylu?Právě ten rekreační sport.

O konících i náboženstvíPěšky byste se ale prý na túru nevydal, chození po horách není vaše parketa? Ne-změnil jste názor ani v nádherném alpském prostředí?Na túru to ještě nevidím, ale na menší výšlap si v létě vyjdu rád.

Který další sport kromě lyžování a hokeje vás baví?Golf, golf a zase golf. Ale také šachy, ale ne-vím, jestli se tomu dá říct sport.

V Davosu jste měl spoluhráče z Finska, Kana-dy i dalších zemí. Je oficiálním dorozumíva-cím jazykem němčina, nebo angličtina?Většinou je to němčina, ale angličtina samo-zřejmě taky.

Jste věřící člověk, jak vám víra pomáhá ve vaší hokejové kariéře?Pomohla mi hodně, už se na hokej, od té doby co jsem věřící, dívám úplně jinak než dříve. Jsem vyrovnanější a z neúspěchu si nedělám takovou hlavu.

Jak se rozloučíte se spoluhráči, s lidmi od ho-keje, s krásnou davoskou dřevěnou hokejovou halou a s Davosem vůbec? Přece jen jste tady byl skoro deset let a dnes se o vás mluví jako o nejúspěšnějším českém hráči, který kdy ve Švýcarsku hrál…Neplánuju nějaké velké loučení. Počítám s tím, že se sem budu často vracet.

Opravdu jste nikdy nepřemýšlel, že byste se s rodinou ve Švýcarsku usadil? V čem spatřuje-te výhody tamního života?Přemýšlel jsem o tom, ale po dohodě s rodi-nou jsme se rozhodli vrátit domů. Všechno má své pro a proti, ale doma je přece jen doma a nechtěl bych, aby moje děti ztratily české kořeny.

A kdybyste jste si přece jen musel vybrat nějaké město nebo vesničku ve Švýcarsku, kde byste chtěl bydlet, na které místo by padla vaše volba?Asi bych zůstal věrný Davosu.

Ve Švýcarsku se mluví oficiálně hned čtyřmi řečmi. Naučil jste se kromě němčiny některý další?Ne, musím přiznat, že jsem rád, že se domlu-vím alespoň „švýcarsky“. Pořád si rád vypomů-žu angličtinou.

O hokejiByl jsem se před dvěma lety na váš zápas v Davosu podívat. Vedle mě seděl místní novinář a říkal o vás, že jste oblíbený nejen u diváků, ale také u trenéra. Prý jste dříč, který nevypustí žádný souboj na ledě. To je díky tradiční jihlavské hokejové škole, z níž jste vzešel?Pozor, já jsem odchovanec hradeckého, ne jihlavského hokeje. Je pravda, že v Jihlavě jsem začínal s profesionální kariérou. Ale toho dříče musí mít člověk asi v sobě.

Jak jsem viděl, Švýcaři se umí hokejem v hle-dišti bavit. Zpívají chorály, povzbuzuje celý stadion. A přitom se o Švýcarech někdy tvrdí, že s nimi není legrace, že jsou příliš vážní. Jsou lidé v Davosu veselí jen na hokeji? Ne, umí být veselí i mimo stadion. Ale jak už jsem zmínil, švýcarský humor se třeba od toho našeho dost liší.

Za hokejem jste do světa vyrazil v 19 letech nejdříve do Spojených států, kde jste strávil pět let. Teď už jste skoro dvojnásobnou dobu ve Švýcarsku. V čem se život hokejisty v těchto dvou zemích liší?Hlavní rozdíl je v cestování. Zatímco ve Stá-tech podnikáte několikadenní až týdenní tripy letadlem a často pres několik časových pásem, tady odpoledne nasednete do autobusu, odje-dete na zápas a v noci jste zase doma. Celkově je tu život v tomto ohledu klidnější.

Švýcaři se v posledních letech v hokeji hodně zlepšili na reprezentační i klubové úrovni. Dotáhli se na dohled nejlepších národních mužstev. Kde byl hlavní impuls pro změnu?Myslím si, že Švýcaři jsou pracovití a i díky tomu se dostali tam, kde jsou. A čím dál víc jejich hráčů hraje kanadsko-americkou ligu NHL a získávají zkušenosti, které pak předávají dál.

Český hokej naopak čelí výkonnostnímu propadu. Máte 15leté zkušenosti s hokejem v zahraničí, co byste českému hokeji naordino-val v jeho nutné léčbě?Víte, kritizovat umí každý a já si nemyslím, že český hokej je na tom tak špatně, jak se píše. Je pravda, že poslední dobou jsme výrazně ne-uspěli na žádném velkém turnaji, ale kvalitní hráče pořád máme. Možná jeden z největších problémů spočívá v přístupu hráčů k hokeji samotnému, k tréninku a k zápasům. Mělo by se do toho dávat víc srdce a víc makat na ledě. Pak se dostaví výsledky.

O DavosuJednou ročně se u vás v Davosu koná Spengle-rův pohár. Většinou na něj přijede i mužstvo z Česka. Těšil jste se na setkání s krajany? Měl jste v těchto zápasech speciální motivaci?Ano, těšil jsem se. Většinou přijela mužstva, kde jsem měl nějaké známé a viděli jsme se po dlouhé době. Samozřejmě že v takových zápasech je motivace ještě vyšší než jindy.

Nechávají vás v klidu davoské sjezdovky? Ne-bránila vám v lyžování vaše smlouva s klubem kvůli možnému zranění?Nenechávají mě v klidu. A lyžování jsme měli dovolené po většinu roku. Samozřejmě jsem nelyžoval před zápasem a v play-off.

V Česku si pod pojmem Davos lidé často představí tamní pravidelné ekonomické fórum. Jak se město během sjezdu finančníků a byznysmenů změní?Dost. Už několik týdnů předem tu začínají vyrůstat ploty a zábrany, uzavírají se ulice, na každém rohu potkáte policistu nebo vojáka. Po 11. září jsou bezpečnostní manévry ještě neuvěřitelnější. Pro místní je období fóra náročné a omezující. Naštěstí to trvá jen pár dní, takže se to dá přežít.

Víte, že kousek nad Davosem je malý pivovar Monstein, nejvýše položený v Evropě? Byl jste ochutnat tamní pivo?Ano, byli jsme tam několikrát, je to idylická vesnička s krásnými výhledy na hory. Pivo jsem samozřejmě ochutnal.

Kdo je Josef Marha

Hokejový útočník se narodil 2. června 1976 v Havlíčkově Brodě. Nejdelší a nejúspěšnější část své sportovní kariéry zažil v klubu HC Davos. Stal se čtyřnásobným mistrem švýcarské ligy. Na jaře 2010 se rozhodl po devíti letech ve Švýcarsku pro návrat do Česka. S vrcholovým hokejem začínal v Jihlavě, v 19 letech odešel do USA. Patřil klubům Colorado Avalanche, Anaheim Ducks, Chicago Blackhawks (NHL), nastupoval také v nižších zámořských soutěžích. Je ženatý, má dvě děti.

Očekávám, že v Česku mi budou některé věci vadit víc, než kdybych tam žil celý život a nestrávil jeho část v zahraničí. Ale pak jsou i věci, kterých si budu víc vážit. Mám na mysli třeba český smysl pro humor.

11

Mario Botta, jeden z nejvýraznjších švýcarských architekt, založil svou práci na protikladech. Jeho stavby se tžce definují a lze v nich najít ád jen pochopením jeho filozofie. Jako kolega Peter Zumthor rád cituje Heideggera, Botta svoji architekturu popisuje hlubokými filozofickými tezemi.

Mistr protikladůBotta:

Zjevnými znaky staveb sedmašedesátileté-ho Maria Botty, kterého v mládí velmi ovlivnila spolupráce se světově proslu-

lými architekty Le Corbusierem a Louisem I. Kahnem, je hledání silných geometrických vztahů, často založených na jednoduchých tvarech. Ty spolu vzájemně vytvářejí jedinečné prostory a neobvyklé materiálové kombinace odkazující na kořeny architektury.

Kvalita architektury podle něj pramení ze symbiózy mezi umělým, navrženým člověkem, a kontextem přírody, v němž je stavba umís-těna. Botta pocházející ze švýcarské provin-cie Ticino věří v harmonii mezi člověkem, přírodou a prostorem, který obývá. Zajímá se o historii lidí ve vztazích k obytným prostorům a svoje poznatky a myšlenky aplikuje ve své práci. Důležitou ideou, kterou se také zabývá,

je pocit bezpečí. Mnohé jeho stavby, nejen kostely, kanceláře a byty, mohou připomínat pevnosti. Domov je zakořeněn v mysli člověka jako úkryt, bezpečné místo, jehož hodnota je v oboru architektury důležitá, domnívá se Botta.

Přes všechna komplikovaná východiska, která si vytyčuje, se snaží dosáhnout jedno-duchých expresivních forem určených jak pro město, tak přírodu. A má s tím ve světě úspěch: za přínos architektuře obdržel řadu mezinárodních ocenění.

Mladý BottaK tomu ale vedla dlouhá cesta. Mladý Botta, který studoval architekturu v italském Miláně, se po návratu do Lugana ve Švýcarsku zpočát-ku věnoval spíše menším zakázkám lokálního charakteru. Teprve v osmdesátých letech po úspěchu jeho projektů knihovny kapucín-ského konventu v Luganu a administrativní budovy Staatsbank ve Fribourgu začal Botta

Text: Jiří Junek | Foto: Switzerland TourismAutor je architekt, spolupracovník několika časopisů o architektuře www.ajj.cz

ARCHITEKTURASWISSm

ag

12

získávat větší mezinárodní zakázky. Jeho nejvý-znamnější realizací z té doby je pravděpodob-ně budova sanfranciského muzea moderního umění ve Spojených státech. Dokončena byla v roce 1994.

Lázn na horáchZa zmínku ovšem stojí nedávno dodělané lázně Tschuggen Bergoase v Arose v kantonu Graubünden. Formou je to stavba nepříliš bottovská. Filozofie geometrie, konstrukce a samotného prostoru však již potvrzuje architektův rukopis. Sám Botta vidí v lázních posvátné místo a při projektování nové budo-vy, přístavby ke stávajícímu luxusnímu hotelu Tschuggen Grand, přistupoval, jako by navr-hoval království smyslů mezi nebem a zemí.

Návštěvník do prostorů lázní přichází z ho-telu po lávce, která slouží i jako předěl mezi různými světy.

Interiér je obložen místní žulou, ta z pro-storu dělá umělou jeskyni a se svými čtyřmi podlažími se zařezává do hory sahající až do výšky 1 800 metrů nad mořem. Výrazným prvkem je devět světelných stromů, které jako jediné přivádí dovnitř skrz střechu světlo. V noci naopak zalévají krajinu světlem zevnitř jako velké pochodně.

Celý prostor lázní je otevřený. Ze čtvrtého patra lze shlédnout až dolů do přízemí a záro-veň pozorovat táhnoucí se alpské údolí skrze prosklené plachtoví. Bazény a posilovnu za-střešují vysoké, pro Bottu typické, katedrálové prostory. Lázně byly postaveny na místě, kde vyvěrá čistá pramenitá voda z okolních hor.

Symbiózy s okolím v tomto případě dosáhl Botta harmonií jednoduchých tvarů, použitím místních materiálů, kamene, skla a dřeva z javoru. Na návštěvníka tak promlouvá jednoduchým jazykem, díky kterému si lze vychutnat tuto oázu fantazie a povzbuzení těla i lidské duše.

Sakrální stavbyBotta navrhuje i stavby sakrální. Nakreslil několik křesťanských kostelů i synagogu a nyní pracuje na projektu mešity. Svými stavbami hovoří spíše o spiritualitě prostoru, než aby komentoval jednotlivá náboženství. Sám se k žádnému náboženství nehlásí, ale o víře mluví často.

Na místo zničeného kostela ze 17. století navrhl Botta v Mognu válcovou stavbu dokončenou v roce 1998. Obvodové stěny jsou kombinací dvou místních kamenů a skleněné vrstvy, která objem zakrývá. 13

Kdo je Mario Botta

Mario Botta, švýcarský architekt původem z Ticina, se narodil 1. dubna 1943 v Mendrisiu. Po studiu na základní škole nastoupil jako učeň v architektonic-kém studiu Casloni a Camenisch v Luganu, kde také ve svých šestnácti letech navrhl první dům. O dva roky později se rozhodl rozvíjet svůj talent a odešel studovat na Liceo Artistico do Milána. Studia nakonec dokončil na Instuituto universitario di Architektura v Benátkách u významných italských architektů Carla Scarpy a Giuseppe Mazzariola.

Mladého Bottu velmi ovlivnila spolupráce se světově proslulými architekty Le Corbusierem a Louisem I. Kahnem. V obou případech bylo pro něj velikým štěstím, že oba právě pracovali na pro-jektech v Benátkách. Le Corbusier navrhoval novou nemocnici a Kahn připravoval projekt pro výstavbu Palais Congres.

U Corbusiera pracoval Botta půl roku jako asistent. Jejich spolupráci ukončila až tragická smrt architekta. V roce 1969 se seznámil s Američanem Kahnem, pro kterého dělal až do konce svých studií.

V roce 1970 se vrátil zpět do Švýcarska a v Luga-nu si založil vlastní ateliér.

Získaná ocenění: IAA Annual Prix, Baksteen Award of Royal Dutch Brick Organisation, Cena Evropské unie pro kulturní dědictví / Europa Nostra Awards za přestavbu milánské La Scala. Jeho práce jsou prezentovány a vystavovány po celém světě.

svatého Jana Křtitele v Mognu. Na místo koste-la ze sedmnáctého století, zničeného lavinou a sesuvem půdy v roce 1986, navrhl, po mno-ha debatách s místními obyvateli, válcovou stavbu dokončenou v roce 1998. Představou bylo dílo vyjadřující veškerou snahu člověka a jeho přítomnost v krajině, kde má příroda nade vším nekonečnou moc.

Jemná hra mezi masivností obvodové stěny z kombinace dvou místních kamenů a lehkostí skleněné vrstvy, která objem zakrývá, dává najevo existenci stavby jako opevnění vesnice, navzdory hoře tyčící se nad ní.

Ve všech Bottových projektech přes různé paradoxy nacházíme jednu společnou linii. Je to kritické zkoumání okolí, kterým jsou stavby obklopeny, a bezprostřední reakce na ně. Každá z jeho budov svým určením usiluje o správné uchopení místa a tím generuje a organizuje novou funkci ve svém kontextu. Botta tvrdí, že architektura přesahem svého určení zformuje novou historii.

Botta se vedle své profesionální praxe věnuje i pedagogické činnosti. V osmdesátých letech učil na École Polytechnique v Lausanne. Poté přednášel na Yale School of Architecture v New Havenu a na Escuela de Altos Estudios del CAYC v Buenos Aires. Od roku 1996 je profeso-rem na Akademii architektury Universitá della Svizzera Italiana v Mendrisiu, školy, na jejímž založení se významně podílel.

Jedním z příkladů je kaple svaté Marie An-dělské v provincii Ticino. Ta vystupuje z hory Monte Tamaro do krajiny a formuje nový horizont, je počátkem mostu do oblak. Silný koncept tvořený kruhovým objemem a dvěma navzájem překříženými mosty je jakýmsi laby-rintem. Má být nekonečnou cestou pro úvahy a meditace.

Možností přístupu je hned několik. První, nejjasnější z nich, vede návštěvníka dlouhým mostem přímo ke srázu, k nekonečnému výhledu ze střechy kaple. Ty další nejsou tak přímé a jasné: dostanete se k ním sestou-pením z kaskádovité střechy na menší most a nakonec před zrcadlové dveře kaple, kde se setká poutník sám se sebou. Až pak vejde do cylindrické kaple.

Vnitřní prostor je omítnut černým cemen-tovým štukem a osvětlen měkkým nepřímým světlem. K oltáři návštěvníka dovede vodou naplněný lineární zářez, končící čtvercovou ná-držkou. Za ním je, zalita světlem zvenku, modrá freska Enza Cuchiho zobrazující dvě ruce.

Kapli nechal vybudovat v roce 1990 Egidio Cattaneo, majitel lanovky a sportovního centra na Monte Tamaro, ve vzpomínce na svou ze-snulou manželku. Dokončena byla v roce 1996.

Kde má píroda nekonenou mocDalší významnou realizací Maria Botty je kaple

Lázně Tschuggen Bergoase v Arose v kantonu Graubünden. Výrazným prvkem je devět světelných stromů, které přivádí dovnitř skrz střechu přírodní světlo.

Kaple svaté Marie Andělské v Ticinu vystupuje z hory Monte Tamaro do krajiny. Krásné místo pro úvahy a meditaci.

Mario Botta

ARCHITEKTURASWISSm

ag

14

����

ČAS, KTERÝ ZŮSTANE.

SRDEČNĚ VÍTEJTE V PRÁZDNINOVÉM SVĚTĚ SUNSTAR

8 PRVOTŘÍDNÍCH HOTELŮ komfort, vnitřní bazén a pára, kompletní infrastruktura NEJLEPŠÍ MÍSTA

známé švýcarské prázdninové destinace, klidná ale centrální poloha MNOHO DALŠÍCH DOPLŇKO-

VÝCH SLUŽEB ZA FÉROVOU CENU pestrý zážitkový program, minibar zdarma, atraktivní ceny jídel

a nápojů, žádné příplatky za jednolůžkové pokoje ODPOČINOUT SI A UŽÍVAT SI u nás se cítíte jako

doma, užíváte si pohostinství, většina hotelů s wellness a fi tness zařízením SWISSNESS tradiční, jisté, čis-

té, efektivní, spolehlivé KVALITA ZAVAZUJE výborný poměr cena-výkon, nekuřácké hotely, přátelská

obsluha, dlouhodobá strategie, klimaticky neutrální pobyty

www.sunstar.ch

Letní pobyty v hotelech Sunstar s pěší turistikou a golfem rezervujte v ČR u CK SKIPAS.

www.skipas.cz

Pedchdce farmakologického prmyslu Paracelsus se v Basileji usadil od bezna roku do února roku následujícího, kdy z msta v noci tajn utekl. Strávil tady jen necelý rok, pesto ale vývoj Basileje nepímo znan poznamenal. Paracelsus patil k nemnoha vdcm, kteí tehdy z rostlin extrahovali esence – ty se pozdji staly základem farmakologického prmyslu: Basilej bývá oznaovaná za jeho centrum.

Jak velký léčitel utíkal z Basileje

Čestná deska pro opilce?Na chodbě basilejské university byla v roce 1977 umístěna deska připomínající čtyřsté pa-desáté výročí Paracelsova účinkování ve městě, a to v roli zdejšího „physikuse“, tedy lékaře a také universitního profesora. Dnes bychom mohli říci „hostujícího“ profesora. Nápis na desce oceňuje Paracelsův přínos medicíně.

Jeho universitní kolegové i studenti se k němu nezachovali nejlépe. Teprve v mi-nulém století byla rozpoznána velikost jeho odkazu. Ani dnes neprovází Paracelsův život a dílo bezvýhradný obdiv: Richard Cavendish ho ve svých Dějinách magie líčí jako autora obskurních knih o okultismu, kterého ovlivni-la hermeticko-kabalistická syntéza.

Podle Cavendishových zjištění Paracelsus jen velmi zřídka působil střízlivým dojmem. Studi-um Paracelsových spisů připomíná Cavendisho-vi tápání temnou místností, jen občas osvětle-nou blesky, v jejichž záři lze přečíst pár slov.

Dobrý léka musí znát píroduJako městský „physikus“ měl Paracelsus za úkol se starat v Basileji o chudinu, kontrolovat měst-ská špitální zařízení, apatyky a bojovat proti epi-demiím – a směl také učit na universitě. Neměl

Paracelsus: Text: Jiří Kamen | Foto: Switzerland Tourism

tam však tolik studentů, kolik si představoval. Pokusil se je získat poněkud bizarním způso-bem. Aspoň z dnešního pohledu to tak vypadá. Sestavil za tím účelem latinské provolání, INTI-MATIO, ve kterém nastínil své spory a rozpory s oficiální – konvenční – medicínou, a zval studenty na své přednášky, založené na vlastní zkušenosti, a nikoli na textech starých mistrů.

„Protože se mí kolegové příliš otrocky přidržují starodávného učení a neřídí se praktickou zkušeností, v medicíně chybují. Mohou se stát znamenitými znalci starých textů, ale nikdy dobrými lékaři. Znalost řečti-ny nebo latiny není pro lékaře tak důležitá jako znalost přírody a běhu přirozených věcí…“

Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim zvaný Paracelsus se narodil v severovýchodní části Švýcarska – v Einsiedelnu 14. listopadu 1493. Nejdříve s rodiči cestoval, poněkud dobrodružně žil a zajímal se o medicínu. Ve zralém věku to „dotáhl“ na proslulého mága, alchymistu, lékaře a léčitele.

Je autorem zvláštního výroku, který můžeme vyvrátit jen s obtížemi: Všechna infekce začíná ve hvězdách a z hvězd přechází na člověka. Podle Carla Gustava Junga paracelsovský duch ovlivnil velmi silně i Johanna Wolfganga Goetha.

Do Basileje Paracelsus přišel už coby věhlasná osobnost na žádost Erasma Rotterdamského. Měl vyléčit jeho nemocného přítele, tiskaře a mecenáše Johana Frobenia, jemuž místní lékaři nedávali moc nadějí. Paracelsus ho uzdravil. Tím si ve městě získal dobré jméno i přístup na zdejší universitu.

Portrét lékaře na portrétu Quentina Massyse

KULTURASWISSm

ag

16

Jenže nemocný se začal bránit placení. Prohlašoval, že když jeho vyléčení bylo tak snadné, stačí zaplatit jen šest dukátů… Tehdy se podobně chovala řada pacientů. Lékaři proto často váhali s rychlým uzdravováním – čím kratší léčba, tím méně peněz, tvrdilo se tehdy. Když se léčba nezdařila – bez lékařova zavinění – znovu se pochybovalo o placení. Nač platit, když se pacient neuzdravil?

Paracelsus se rozčilil a požadoval původně slíbenou částku. Marně. A tak začal spílat nejen nevděčnému pacientu, ale i městské radě… Vydali na něj zatykač: obžalovali ho z urážky úřadu.

Paracelsus utíkal z nevděčného města sám a jen tak nalehko. Ujížděl na koni, u sebe měl jen lékařskou brašnu. Mířil do francouzského Colmaru, Basilej opustil navždy.

Paracelsus navíc změnil jazyk svých před-nášek, latinu vyměnil za němčinu, což v jeho době znamenalo revoluci.

Rektor „apatyká“ versus ParacelsusNa universitě si městský lékař svým „reklam-ním letákem“ příliš nepolepšil. A ke všemu byl tehdy rektorem university „apatykář“ – tedy člověk, jehož lékárnické zájmy se křížily s lékařskými. Paracelsus celou řadu rektoro-vých „léků“ označil za neúčinný brak – tím ho připravil o značný zisk. Takový zločin se neodpouští.

Na basilejské universitě začal být Paracelsus považován za nedůvěryhodnou osobu. Svou image si soustavně zhoršoval i tím, že v ulicích úctyhodného města dělal ostudu: nevykra-čoval si totiž v důstojném taláru basilejského medicinmana, ale pobíhal před vzácnými návštěvníky z ciziny v ušmudlané zástěře laboranta.

Ohnivý happening na basilejském námstíNa Radničním náměstí pokračuje další díl Paracelsova basilejského příběhu. Právě tady se odehrála jeho poslední roztržka s místní radou – Paracelsus se pokusil 24. června 1527 o jakýsi „happening“, když veřejně na náměstí před radnicí spálil na svatojánské hranici Hippokratova, Galénova a Avicennova díla. Bojoval tak proti zkostnatělé tradici a zastara-lým lékařským metodám… Byl z toho „velký“ skandál. Odsuzovala ho až na pár výjimek celá Basilej.

Přízeň městských radních vzala také za své. Paracelsovi se ve městě začalo posměšně říkat „Luther medicíny“, a to byla v tehdejší Basileji hodně ošklivá nadávka. Popisem této ohnivé události v Basileji začíná i Paracelsova mono-grafie od Franziska Kerssenbrocka.

Frobenia jsi zachránil z pekla!Návštěvník Basileje oceňuje starobylé domy v centru města. Jde o největší dochovanou historickou část ve Švýcarsku vůbec! V pouti za Paracelsem musíte vystoupat po schodech Uličky mrtvých. Tudy pohřební „zřízenci“ nosili truhly s nebožtíky do chrámu svatého Petra. Dostanete se k domu významného tiskaře Johana Frobenia, ve kterém nežila jen jeho rodina, ale sídlily zde i jeho dílny. Do-mem prošly velké osobnosti té doby, Erasmus Rotterdamský a malíř Hans Holbein. Ten por-trétoval Erasma i Frobenia. První Paracelsovy kroky v Basileji mířily právě sem.

„Frobenia jsi zachránil z pekla – a to je, jako bys zachránil mou jednu polovičku. Kéž by tě šťastný osud zdržel tady v Basileji,“ napsal Erasmus.

O vynášení noník a kradení rozumUdálosti namířené proti hostujícímu profeso-rovi nabírají na spádu. Na vratech basilejského kostela svatého Petra se objevil pamflet, kde je v latinských verších Paracelsovi krutě spíláno. Autorem pamfletu byl anonym, podepsal se jako Galénos a Paracelsa posměšně oslovoval jako Kakofrasta:

„Ať ztrouchnivím, kdybych připustil, že bys mohl velkému Hippokratovi vynášet třeba jen nočník… ani pást mé vepře bys nemohl! Neschopný nekňubo! To by se ti tak líbilo – chlubit se cizím peřím! Tvoje sláva má krátké nožičky! O co se snažíš ve svých přednáškách?! Vždyť neumíš nic jiného než se živit kradený-mi „rozumy“! Nejlíp bys udělal, kdyby ses teď hned pověsil! Tvé podvody jsou odhaleny!“

Paracelsus se urazil a stěžoval si městské radě…

Lakomý zdravý nemocný aneb konec Paracelsa v BasilejiU Spalentoru z roku 1398, jedné ze tří docho-vaných bran původních městských hradeb, paracelsovská anabáze po Basileji skončila. Paracelsus opustil město v noci 16. února roku 1528. Proč ten tajuplný útěk?

Urazil totiž vysokého církevního hodnostáře Cornelia von Lichtenfels, který v Basileji patřil k arcibiskupskému dvoru.

Těžce nemocný Cornelius dal zavolat Paracelsa a za uzdravení mu slíbil sto dukátů. Paracelsus ho vyléčil. Jenže naneštěstí mu k úspěšnému lékařskému zákroku stačila jediná pilulka! Patrně šlo o žaludeční potíže, jak se dočteme v análech.

Svítání na řece Rýn v Basileji, v pozadí stojí katedrála. Paracelsus tu žil od března roku 1527

Basilejské nábřeží

17

Když byl ještě

Stojíme před radnicí v Churu a přemýšlí-me, co všechno předcházelo tomu, než sem usedlo jeho dnešních 120 radních.

Byla to dlouhá cesta: Graubünden patřil Říma-nům, Frankům i tyrolským hrabatům. Není divu, že se tu v každém údolí hovoří trochu jiným dialektem.

Říkali tady tomu Churrätien, ale také Récie či Churwalchen nebo Churmwahlen. To pod-le toho, komu to tady právě patřilo.

Churrätien se používal od ranného středo-věku až do novověku pro část římské provincie Raetia prima. Název pochází z 5. století a pou-žíval se v ranně románském období.

Přesná velikost tehdejšího Churrätienu se nedá dnes již přesně určit. Jeho hranice prošly mnoha změnami. Jádro tvořil dnešní Graubünden bez Misoxu a Puschlavu, plus dnešní Lichtenštejnsko. Patřila sem i část rakouského Vorarlbergu.

Zeměpisný výraz „Récie“ provázel Graubün-den v celém středověku, pak se znovu objevil

Takový malý Babylon, dá se íci o Graubündenu, švýcarském kantonu, kde leží slavná lyžaská cen-tra jako Svatý Moic i Davos a kde jezdí oblíbený vyhlídkový vlak Bernina Express. Tady se totiž oficiáln mluví temi jazyky: nmecky se silným dialektem, italsky a rétorománsky. To podle toho, jak se tu míchaly djiny. Obyvatelé nejvtšího švýcarského kantonu se nazývají Bündner.

Graubünden RéciíText: Petr Šafránek, Petr Nosek, www.apsida.cz | Foto: Petr Šafránek, Switzerland Tourism

v 18. a 19. století jako název pro svobodný stát tří spolků (respektive federací), jak to dodnes ukazuje znak kantonu. Ten se skládá ze tří částí: znaku Šedého spolku (černá a bílá), em-blému ze znaku Chrámového spolku (kozel) a ze znaku Desetistoličného spolku (kříž).

Dodatek Chur-Rätien zmizel až v 19. stol., když byl dne 21. dubna 1799 připojen dřívější svobodný stát Trojspolku jako nový kanton k helvetské (švýcarské) republice. Nejprve do-stal název Kanton Récie, až později Graubün-den. Mimochodem název Récie se zde používá dodnes: a to v názvu zdejší železnice: Rhätische Bahn.

Co tomu pedcházelo?Pod názvem provincie Récie byly původně v prv-ní polovině 1. století dvě území – Récie a Vinde-licie, v roce 15 před Kristem dobyli obě území Římané. Oblast byla vymezena Alpami mezi Dunajem a Innem, současným Švýcarskem jižně od Bodamského jezera a Severním Tyrolskem.

Kolem roku 180 našeho letopočtu byla Récie císařskou provincií II. třídy, spravována admi-nistrativně jedním senátorem s hodností préto-ra, až byla nakonec od 4. století rozdělena.

Území podél Bodamského jezera a se-verních Alp příslušelo k diecézi Italia, nově vznikla Raetia prima (Curiensis) a Raetia secunda (Vindelica). Obě části provincie spravoval Dux Raetiae. Z jeho rezidencí Curia (Chur) a Augusta Vindelicorum (Augsburg) vzniklo později německé označení Churrätien a Vindelicien.

Graubünden pod ímským vlivemV době stěhování národů, asi mezi roky 400 až 600 našeho letopočtu, v severní části provincie mezi Kostnicí a Bregenzem alemanští dobyva-telé úplně vytlačili a asilimilovali místní římské obyvatelstvo.

Tehdejší Churrätien však zůstal v dosahu románské kultury ještě několik století, na

Hrad Ehrenfels – jihozápadní nároží gotické hranolové obytné věže s východním obytným křídlemHISTORIESW

ISSmag

18

některých místech je tomu tak dodnes, pročež byla také tato oblast označována jako „Chur-walchen“ nebo „Churmwahlen“ (walch nebo welsh je z německého pohledu románskou řečí).

Organizačně se Churrätien shodoval do značné míry s tehdejším biskupstvím Chur. Zdejší biskup pravděpodobně převzal v době stěhování národů správu Récie, když ve vedení a obraně země nahradil nejdříve Římany a potom Ostrogóty.

Teprve reorganizací biskupství Chur po roce 1815 vyhovovaly historické hranice změ-něným politickým podmínkám.

Spojení s ItáliíŘímská provincie Raetia prima byla v různých písemných pramenech zmiňována už od 4. století našeho letopočtu.

Se zhroucením římské moci kolem roku 476 neskončilo pro Churrätien spojení s Itálií, naopak již Ostrogótové pod vedením krále Theodericha využívali provincii Raetia prima k zajištění hranic s Itálií. O správu provincie se staral Dux (latinsky vévoda/vůdce/vojevůdce). Ten měl ale pouze vojenské pravomoci, pro civilní správu zůstal zachován úřad „praeses“.

Sídlil ve městě Chur, které je již od roku 452 uváděno jako biskupské sídlo. Za krále Theudeberta I. v letech 533 až 548 se Fran-kové zmocnili strategicky důležité oblasti Churrätien, čímž definitivně politicky spojili toto území s Itálií.

Z doby panování rodu Merovejců se neza-chovaly o Récii téměř žádné písemné infor-mace. Jisté je jen to, že se dále rozvíjel obchod mezi nyní langobardskou Itálií a severními zaalpskými oblastmi.

Frantí dobyvateléDějepisci se shodují v tom, že se Churrätien v době ranného středověku těšil dalekosáh-lé samostatnosti, aniž by se musel vázat na Franckou říši. Teprve vpád kmene Alamanů mezi roky 710–12 definitivně začlenil zdejší území do Francké říše, panující Karel Martel kolem roku 740 připojil Churrätien zcela do své říše.

Politická kontrola nad Churrätien byla v prů-běhu franckého panství v rukou churské šlech-tické rodiny Victoriden. Různí představitelé této dynastie sloučili starý politický úřad „praeses“ s hodností biskupa v Churu. Tak se jim podařilo ovládat jako starým římským císařům nejen fiskální majetky, ale též církevní zboží.

Smrtí churského biskupa Tella roku 765 skončilo panování rodu Victoriden. Karel Veliký využil příležitosti, když do úřadu usedl biskup Rector Constantius, a mezi lety 772–74 vystavil „obrannou“ listinu, podle níž připojil území ke království. Nástupce Tella Remedius se stal součástí císařského dvora.

Oddlení íšských a církevních majetk Po smrti Remedia kolem roku 806 definitivně připojil císař Karel Veliký strategicky důležitý Churrätien do své říše. Zatímco prováděl od-dělení říšských a církevních majetků (divisio inter episcopatum et comitatum), odebral biskupům z Churu prakticky veškeré majetky jejich světského panství.

Toto „dělení“ bylo ve skutečnosti převede-ním části biskupských statků do královského vlastnictví. Dále byl v Churrätien zaveden systém hrabství, čímž se přímo oddělila světská moc od duchovní a soudní.

Když byl hrabětem z Churrätien (comes curiae/curiensis) ustanoven Hunfried I., sloužily mu královské statky jako základ panství.

Markrabství (Chur-) Récie tvořilo v bu-doucnu jednu z částí Francké říše. V roce 917 prohlásil markrabě Burchard II. z Churrätien Švábské vévodství za samostatné území. Za jeho nástupce byla oblast Churrätien z toho důvodu částí Švábského vévodství a tím zase Svaté říše římské.

V 10. a 11. století se nacházely na území Récie tři hrabství: Oberrätien, Unterrätien, a Vinschgau.

Tyrolská hrabataHrabství Vinschgau připadlo v polovině 12. století tyrolským hrabatům z Buchhornu a z Bregenzu. Biskupové z Churu si opatřili v době středověku sice mnohá práva panství v Churrätien, jejich světský vliv však zůstal omezen na okolí města Chur, v oblasti Domle-schg, Engadin, Bergell, Chiavenna, Bormio a Vinschgau.

Ponor do historie Graubündenu nabízí mno-ho tajemných zákoutí, záleží na každém, jak hluboko se odváží.

Římská provincie Raetia prima byla v různých písemných pramenech zmiňována už od 4. století našeho letopočtu.

Graubünden je oblíbeným cílem letních i zimních dovolených. Leží tu například Davos nebo Svatý Mořic. Tak tohle je Graubünden, kanton skládající se z mnoha údolí a plný historických památek

19

„Ze všech mst na svt se mi Ženeva zdá nejvhodnjším místem pro šastný život,“ ekl argentin-ský spisovatel Jorge Luis Borges o metropoli s lidskými rozmry, kde se potkává celý svt. A jaký je klí k takovému blahobytu? Duch tolerance a humanismu už od dob Kalvína a Rousseaua vytváí zdejší genius loci, díky kterému tu kvete prosperita v každém ohledu. Nadechnte se zhluboka a nechte se polechtat atmosférou povznášející nálady a ušlechtilých požitk. Ženeva dokáže život kultivovat po všech stránkách.

ŽenevText: Štěpánka Strouhalová | Foto: Switzerland Tourism

Les Paquis žije!Když se místních zeptáte, kam chodí za zába-

vou a nočním životem, nasměrují vás do čtvrti Les Paquis. Vyrážejí sem na party, do restau-rací, „champagne“ barů, hospod i cyber café.

Oblast se rozkládá na východní straně Rue du Mont-Blanc směrem k jezeru, především

kolem kosmopolitní Rue de Berne, kde najdete jakoukoliv kuchyni: od senegalské až po filipín-skou a stejně tak exotické noční kluby. A podle

vzrůstajícího množství sex shopů poznáte, že se nezadržitelně blížíte do samého ohniska

ženevského Red light district. Takže vzhůru pro pravou uvolněnou ženevskou atmosféru!

48hodin v…

Muzea zdarma Ženeva disponuje čtyřicítkou významných muzeí a galerií. Ně-která jsou pro město tématická a zásadní, tak jako Muzeum re-formace nebo Muzeum Červeného kříže, který zde byl založen. Jiná mají raritní exponáty, jako Historické muzeum, kde uvidíte poslední gilotinu – poslední hlavu sťala roku 1860. Nebo si můžete prohlédnout Palác národů, svou plochou je dvakrát rozsáhlejší než zámek ve Versailles, či MAMCO, Muzeum moderního umění s největší výstavní plochou ve Švýcarsku. Na tucet muzeí lze navštívit také zcela zdarma: například Muzeum umění a historie, Muzeum Ariana s jedinečnými sbírkami kera-miky a skla, prestižní galerii krásného umění Rath či dům Tavel jako jednu z nejpozoruhodnějších ukázek světské středověké architektury ve Švýcarsku (www.geneva-tourism.ch).

CITYSWISSm

ag

20

Fondue mezi kachnamiMé nejoblíbenější místo v Ženevě se nachází přímo na jezeře. Studenti, starší, bílí, černí, rastafariáni, umělci, bankéři, kachny i labutě pojídají stejný chleba a relaxují v dokonalé harmonii městských lázní Bains des Paquis. Pokud se do jezera nedá strčit ani prst, můžete v místním snack baru vychutnávat zmíněný chleba se skvělým fondue a výhledem na tryskající stočtyřicetimetrový symbol Ženevy. Jedinečné místo pro romantickou večeři, ale pozor, zavírají už ve 21.30! A kdyby vám jezerní chlad zalezl pod košili, skočte se ohřát do moderní designové sauny či tureckých lázní (vstup 17 CHF). A ještě jeden tip: k obědu si tu můžete dát chutnou nabídku dne za 12 CHF, což je zcela jistě nejlepší cena ve městě (www.bains-des-paquis.ch).

Všechny cesty vedou do zahradŽeneva je trochu jako vybíravá dáma: rozložila se u největšího evropského jezera, pije jen krystalicky čistou vodu z Mont Blancu a pro vlídné klima si nechá posílat středozemní vánek. Místní flóra jí za to přináší okouzlující dary ze šestatřiceti zahrad a parků pl-nými náručemi. Ty nejkrásnější objímají jezero: mistrovský kousek floristiky, funkční květinové hodiny vytvořené z 6,5 tisíce rostlin, najdete na kraji Jardin Anglais (Promenade du Lac). Právě tikají v těch nejživějších barvách. Budete-li pokračovat dál po pravém nábřeží, můžete ztrácet mezi růžovými keři a bujnými záhony v rozlehlých parcích Eaux-Vives a La Grande nebo projít půvabné Mon Repos a Perle du Lac na protilehlé straně až k Botanické zahradě, kde se na květinovém korze střídají rostliny horské, chrá-něné, léčivé či zajímavé na vůni a dotek (vstupné zdarma, www.ville-ge.ch/cjb).

Tajný tip: Carouge

Jen necelých 20 minut tramvají z hlavního vlakového nádraží Cor-navin objevíte městečko Carouge, svět sám pro sebe s půvabnou středozemní atmosférou v piemontském stylu z 18. století. Nízké dvoupatrové domy s balkónky, náměstí zastíněná platany, pito-reskní dvorky a zahrady, pohodová bistra a kavárny, umělecké krámky, osobité módní butiky i bizarní obchody s veteší všeho druhu vytvářejí neopakovatelnou bohémskou atmosféru místa, které kdysi fungovalo jako centrum řemeslných dílen obuvníků, brašnářů a hodinářů (www.carouge.ch).

Hlavní msto asuUmíte si představit Ženevu bez hodinek? V 17. století se ujala

dnešní Mekka hodinářství skvělých francouzských hodinářů, hugenotských utečenců, a od té doby se tu hodinkám daří. Ne

náhodou se v Ženevě začaly světově proslulé strojky také vyrábět poprvé ve velkém, když tu roku 1839 založil polský exulant

A. N. Patek první továrnu. Dnes tu v Patek Philippe Museum, zasvěcenému nejen slavné značce, máte možnost nahlédnout do

historie ženevské, švýcarské i evropské produkce. Prozkoumáte vývoj uměleckého řemesla od roku 1500 s renesančními skvosty, převratnými novinkami své doby, typickými ženevskými emailo-

vými hodinkami, hracími miniaturami, ale i ukázkami ze špičkové moderní produkce. (www.patekmuseum.com, vstupné 10 CHF,

děti do 18 let zdarma).

FOTO: GENEVE TOURISME

21

Text: Milena Blažková | Foto: Switzerland Tourism

Celkový pohled na Bern s Alpami v pozadískvosty Šv

ýcar

ska

Stedovký Bern Cestu za švýcarskými unikáty začneme v Bernu, hlavním městě, založeném roku 1191 vysoko nad meandrem řeky Aare. Toto zachovalé středověké sídlo se starobylými měšťanskými domy propojenými arkádami v neuvěřitelné délce šesti kilometrů, s více než dvěma stovkami renesančních kašen a jedineč-nou katedrálou se stalo v roce 1983 prvním švýcarským místem, které se ke světovému dědictví UNESCO zařadilo. Zachoval se původní středověký půdorys města, romantická zákoutí zdobená kašnami s pitnou vodou i široké ulice, těm kdysi měšťané dali přednost před velkými náměstími. Ze stometrové věže mün-sterské katedrály, nejvyšší ve Švýcarsku, se před vámi rozprostře nádherný výhled na celé město i s bělost-nými vrcholky Alp v pozadí.

www.bernetourism.ch

za

Stejn rozmanité a jedinené jako celá zem jsou i švýcarské památky a pírodní ráje tvoící souást svtového ddictví. Na prestižním seznamu UNESCO jich figuruje celkem deset, všechny v dosahu dokonalého švýcarského dopravního systému. Jejich návštva je nezapomenutelným zážitkem.

Hodináská tradice v Jue Z Bernu je to vlakem kousek do trochu opomíjené zemědělské části Švýcarska, do pohoří Jury. Právě tady se zrodila v 17. století, hlavně díky imigraci zručných hugenotských ho-dinářů ze sousední Francie, tradice výroby hodinek. Hodinky patří ke Švýcarsku stejně neodmyslitelně jako čokoláda nebo Alpy s Matterhor-nem. Městečka Le Chaux-de-Fonds a Le Locle se svou unikátní archi-tekturou jsou typickým příkladem zdůrazňujícím tuto specialitu. Výrobní prostory se prolínají s resi-denčními a odráží potřeby i snahy lidí zachovat hodinářskou tradici. Racionální plánování hodinářského průmyslu zajistilo udržitelný rozvoj oblasti, kde kromě hospodaření na polích nebyla jiná možnost obživy. Městečka s jediným průmyslem jsou mimořádným příkladem proměny od původní umělecké produkce hodinek až po tovární výrobu. Pod ochranu UNESCO patří obě města od roku 2009.

www.watchvalley.ch

La Chaux-de-Fonds, pohled na město s třídou Leopolda Roberta

Autorka je publicistka, autorka projektu Poznej světové dědictví UNESCO

UNESCOSWISSm

ag

22

Kulturní krajina LavauxBern nám poslouží jako východisko i k další-mu světovému unikátu. Stačí necelá hodina vlakem, abychom mohli u Ženevského jezera v kantonu Vaud obdivovat malebnou kulturní krajinu s vinicemi a malými vesničkami na jižních svazích nad jezerem. Úhledné terasy se táhnou v délce třiceti kilometrů od zámku Chillon až k okraji Lausanne. Vinařství má v této oblasti dlouhou tradici, datuje se zpět do doby působnosti benediktinských a cisterci-áckých mnichů, kteří se vinařství v 11. století intenzivně věnovali. Zápis kulturní krajiny Lavaux ke světovému dědictví UNESCO v roce 2007 je zaslouženým oceněním tisíciletého nepřerušeného vývoje vinařství kolem Ženev-ského jezera.

www.lake-geneva-region.ch

Glarnské AlpyUnikátní ukázkou geologické stavby vyniká také švýcarská tektonická aréna Sardona v Glarnských Alpách, na seznam přírodního dědictví UNESCO byla zapsána v roce 2008. Zatím ji využívají zejména vědci a horolezci. Pokrývá území o rozloze 32 850 hektarů se sedmi vrcholy s výškou nad 3 000 metrů nad mořem. Oblast dokumentuje vrásnění a po-hyby zemské kůry, geologický vývoj, při němž se starší a hlouběji uložené horniny nasouvají na horniny mladší. Jsou tu zcela zřetelně viditelné různé struktury a různé expozice hornin. Zaledněné Glarnské Alpy se dramatic-ky zdvíhají nad údolí a jsou místem největších postglaciálních sesuvů v oblasti středních Alp.

Monte San GiorgioDo kategorie přírodního dědictví patří nálezy zkamenělin v kantonu Ticino, poblíž jižního cípu jezera Lugano. Už v 19. století o nich věděli místní, kteří chodili kopat břidlice na horu San Giorgio. Systematický paleontolo-gický průzkum, ve kterém se stále pokračuje, potvrdil, že v době před 235 miliony lety ležela oblast pod hladinou moře. Řadu zkamenělin, většinou ryb, plazů a bezobratlých, vystavují v muzeích v Curychu a Luganu a v místním muzeu v Melide, kam se pohodlně dosta-nete autobusem z Lugana. Unikátní nálezy triasových fosilií Monte San Giorgio přispívají k osvětlení geologického vývoje této části Evropy a jsou pod ochranou UNESCO od roku 2003.

www.mendrisiottotourism.ch

Aletschský ledovecZa nejdelším evropským ledovcem, jehož délka dosahuje kolem pětadvaceti kilometrů, se vypravíme do Bernských Alp z Interlakenu. V oblíbeném středisku Grindelwald přestoupíme na zubačku směrem na hřeben Kleine Scheidegg, odtud pokračujeme naprosto jedinečnou tratí do sedla Jungfraujoch v nadmořské výšce 3 454 metrů k nádražíčku zakopanému ve skále pod ledovcem. Trať překoná na dvanácti kilometrech výškový rozdíl 1 400 metrů. A pokud vyjedeme výtahem ještě o sto metrů výše k observatoři Sfinx, máme Aletschský ledovec jako na dlani. Celá oblast výjimečné krásy Jungfrau – Aletsch – Bietschhorn je ve Švýcarsku chráněná již od roku 1933, pod ochranu UNESCO se dostala v roce 2001. Je názornou učebnicí geologie a geomorfo-logie velehor.

K ledovci se dá dostat též z Brigu vlakem do stanice Mörel a odtud lanovkou na Riederalp. Lanovka vede též na Eggishorn (2 927 m n. m.), odkud se naskýtají krásné výhledy.

www.aletsch.ch www.jungfraubahn.ch

Pozvání na výstavu

Putovní výstava fotografií Poznej světové dědictví UNESCO sezna-muje již osmým rokem českou veřejnost s unikát-ními místy světa z prestižního se-znamu UNESCO. Návštěvníci mohou obdivovat kromě krás řady evropských a asij-ských památek také všechny švýcarské unikáty.Součástí výstavy je i bohatý doprovodný materiál s nejaktuálnějšími novinkami ze Švýcarska, mapa-mi a praktickými radami na cestu. Výstavu můžete navštívit mezi 4. a 30. květnem 2010 ve výstavních prostorách radnice v Telči, odtud se přemístí na celý červen do kulturního domu v Teplicích. V létě ji uvidí návštěvníci Jizerských hor v informačním centru v Desné. Výstava probíhá pod záštitou České komise pro UNESCO. Všichni jste srdečně zváni.

Kontakt na projekt a výstavu UNESCO: mediain@volny.cz

St. Saphorin, nejkrásnější vesnice v oblasti vinic Lavaux

Pohled na Aletschský ledovec z Bettmeralpu – tohle je jeden z nejkrásnějších výhledů 23

Kláštery v St. Gallenu a MüstairuKlášter v St. Gallenu je dokonalým příkladem rozsáhlého kláš-terního komplexu z doby Karla Velikého. Patří k němu barokní katedrála a vzácná rokoková, stále funkční, knihovna se 150 000 knihami a 2 000 manuskripty, z nichž většina pochází z období před rokem 1000. Je součástí světového dědictví od roku 1983, stejně jako klášter v Müstairu.

Benediktinský klášter St. Johann v Müstairu v kantonu Graubünden vznikl v předhůří Alp též z podnětu Karla Velikého. V původně mužském klášteře sídlí od 12. století řádové sestry. V klášterním kostele se zachoval unikátní cyklus největších švýcarských nástěnných maleb karolínské epochy a v jeho klenbě vzácné románské štuky. Do odlehlého kláštera se dostanete au-tobusem od nádraží v Zernezu a už samotná cesta romantickou krajinou švýcarského národního parku je nezapomenutelným zážitkem. Klášter v St. Gallenu je dostupný vlakem z Curychu.

www.stiftsbibliothek.ch www.muestair.ch

Pevnost v pedhí AlpV kantonu Ticino ještě zůstaneme, jeho hlavní město Bellinzo-na bylo v době expanze římské říše důležitou pevností. Ačkoliv vznikla již v 6. století, prosperovala nejvíce právě za Římanů. Díky strategické poloze představovala bránu k Alpám a k Itálii, chránily ji tři hrady s mohutným opevněním, valy a baštami: nejrozsáhlejší a nejzachovalejší Castelgrande si zachoval podo-bu ze 13. století. Devadesát metrů nad ním ční hrad Montebel-lo, třetí, nejvýše položený hrad Sasso Corbaro přehlíží město i údolí řeky Ticino z výšky 230 metrů. Pod UNESCO patří od roku 2000 jako vzácně dochovaná ukázka obranného systému pozdního starověku.

www.bellinzonaturismo.ch

Technický zázrak AlbulaRhétská železnice se dvěma historickými tratěmi přes Alpy, spo-lečné mistrovské dílo přírody a železničních inženýrů, se zařadila k takovým unikátům jako jsou dárdžilingská železnice v Indii nebo Semmering v Rakousku. Trať Albula mezi Davosem a Sva-tým Mořicem otevřená v roce 1904 je 67 kilometrů dlouhá, má 42 tunelů a 144 mostů a viaduktů. Berninský úsek měří 61 kilo-metrů, má 13 tunelů a 52 viaduktů a mostů. Úsek stoupání mezi Bergünem a Predou k tunelu Albula na trati Bernina expresu je právem považován za jednu z nejkrásnějších železnic světa. Během čtvrt hodiny se na této části dlouhé 12,6 km dostanete bez použití zubačky o 416 metrů výše. Projedete sedm tunelů, devět viaduktů a dvě galerie. V létě vede podél železnice dvouho-dinová pěší naučná stezka s překrásnými vyhlídkami. Obě tratě potvrzují fakt, že Švýcarsko je železniční velmoc, a jsou dokladem vynikajícího technického a estetického řešení tratě v izolované a těžko přístupné části Alp na švýcarsko-italském pomezí. Pod ochranu UNESCO patří od roku 2008.

www.berninaexpress.ch

Další užitené odkazy:Vše o Švýcarsku: www.MojeSvycarsko.comVše o švýcarských místech UNESCO: www.weltnaturerbe.chVše o železnicích: www.swisstravelsystem.ch www.swisstravel.cz

Rhétská trať Albula/Bernina. Ledovcový Express na viaduktu Landwasser poblíž Filisuru.

Bellinzona, hlavní město provincie Ticino. Pohled na Castelgrande, který pochází ze 13. až 15. století, a je zapsán na seznamu UNESCO.

Unikátní barokní knihovna v Sankt Gallenu, která je na seznamu UNESCO

UNESCOSWISSm

ag

24

Ta socha „bží“ klidným olym-pijským parkem v Lausanne. Jak se sem ped osmi lety dostala? Do stínu lípy, slovanského symbolu? Vlastn náhodou.

doběhl do LausanneJak Zátopek

Text: Marta Nevěčná | Foto: Olympic park, Jean Paul Maeder, Daniel Stucki

Může za to trojice mužů, které náhoda zavedla 10. března 2001 do Olym-pijského muzea v Lausanne. Dva

byli členové Lyžařského klubu Praha, kteří se vraceli z lyžování ve Wallisu, třetím mužem byl René Líbal, třináctinásobný mistr Českosloven-ska ve veslování a olympionik, který žije desítky let ve Švýcarsku, učil na univerzitě v Lausanne tělesnou výchovu a má mezi sportovci i olympij-skými funkcionáři spoustu přátel.

Nádherné místo, říkali si. Muzeum s deseti tisíci exponáty je totiž terasovitě uspořádané a leží na jedněch z nejdražších a nejluxusněj-ších pozemků ve Švýcarsku. Venkovní část zdobí sochy sportovců, v budově lze obdivovat olympijské artefakty – kombinézy, dokumenty a další. Každopádně jde o největší a nejmon-stróznější olympijské muzeum na světě, na jeho zahradě se realizovali slavní umělci z celého světa. Jedním ze sochařů, kteří ztvárnili sportov-ce, je například Francouz August Rodin.

Nkdo tu chybí„Když jsme procházeli olympijským parkem, všimli jsme si sochy Paava Nurmiho, legendár-ního finského běžce. Tehdy nás napadlo, že náš Emil Zátopek toho dosáhl více. V tomto parku by se jeho socha opravdu vyjímala,“ řek-li si tehdy Mirek Rokyta a Jirka Svátek, členové Lyžařského Klubu Praha. René Líbal, který jim tu ten den zajistil prohlídku s překladem z francouzštiny do češtiny, přitakal: „Ano, proč tu dosud není i Zátopkův pomník?“

Nemluvili jen tak do větru. V Praze začali zjišťovat, kolik vlastně taková socha stojí, jak se tvoří, kdo by ji udělal. Volba padla na sochaře Josefa Nálepu, parta nadšenců s ním dokonce začala vyjednávat o ceně, způsobu výroby a financování. Pak proběhlo jednání s Danou Zátopkovou i členy klubu českých olympioni-ků. Těm se nápad líbil.

Lausannská socha Emila Zátopka stojí v olympijském parku osm let

MAGSWISSm

ag

26

René Líbal mezitím využil svých kontaktů v Olympijském muzeu. Tehdejší ředitel Jean Claude Pahud je pro, umístění sochy ale musí schválit šéf Mezinárodního olympijského výbo-ru Juan Antonio Samaranch. Ten se pokládal za Zátopkova přítele, proto souhlasí, ale klade několik podmínek: 1. Socha bude darem národního olympijského

výboru České republiky.2. Její umístění schválí Mezinárodní olympij-

ský výbor.3. Dopravu na místo bude financovat Český

olympijský výbor.„Zátopek je to nejlepší, co jsme kdy měli. Žádný český atlet jej v počtu medailí nikdy nepřekonal,“ vysvětluje René Líbal, proč všem přišlo důležité, aby v Lausanne Zátopkova socha stála.

Sazka a dv sochyMyšlenka realizace Zátopkovy sochy žila dál svým životem. Řízení projektu se ujal Český olympijský výbor a financování převzala Sazka. Její ředitel Aleš Hušák si stanovil podmínku, že jedna socha bude stát v Olympijském muzeu v Lausanne, druhá v nové Sazka aréně, která se tou dobou připravovala na mistrovství světa v hokeji.

S druhou sochou to dopadlo trochu jinak: zvědavci ji mohou vidět před budovou generálního ředitelství Sazky v Praze 9 na ulici K Žižkovu.

„Nešlo to sice podle nás, ale jsme velmi šťast-ní, že to tak dopadlo,“ říkají dnes lyžaři, kterým v lausannském parku taková socha chyběla.

Tlustá lýtka a utrmácený výrazObě sochy zhotovil sochař Jaroslav Brož za 900 tisíc korun. Na běžci v mírně nadživotní

Nejúspšnjší eský sportovec Emil Zátopek

Rodák z Kopřivnice, ve světě pro své běžecké grima-sy přezdívaný jako Supící lokomotiva, byl prvním, kdo uběhl desetikilometrovou trať pod 29 minut (28:54,2 1. června 1954 v Bruselu) a trať 20 km pod jednu hodinu (59:51,8 29. září 1951 ve Staré Bole-slavi). Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích.

Největší úspěch zažil dělník baťových továren ve Zlíně v roce 1952 na olympijských hrách v Hel-sinkách, kde vyhrál běh na 5 i 10 kilometrů, nejvyšší ocenění získal dokonce v maratónu, který tehdy běžel poprvé v životě. V každé z těchto disciplín zároveň ustavil nový olympijský rekord. Tento „trojboj“ se dodnes žádnému vytrvalci nepodařilo zopakovat a atletičtí experti pochybují, že se to ještě někomu kdy podaří. Proto o něm také hovoří jako jednom z největších atletů všech dob.

Za kolik do olympijského muzea

Dospělí zaplatí 15 CHF, studenti, důchodci 10 CHF, děti od 6 do 16 let 10 CHF, rodinné vstupné 35 CHF.

velikosti pracoval celý rok a říká, že počet hodin se ani spočítat nedá.

Nad návrhy s ním seděla Dana Zátopková. Jeden z nich odmítla: navržený Ťopka, jak mu s láskou říkala, měl podle ní tlustá lýtka. A sou-hlasila se sochařem, že není nutné, aby Brožův Zátopek běžel lausannským parkem se svým utr-máceným a útrpným výrazem, se kterým dobíhal do cíle. „Když běhal pro radost a pro potěšení, tak běhal s úsměvem,“ řekla při slavnostním od-halování reportérovi MF DNES Dana Zátopková. A tak přesně lausannská socha vypadá.

Zátopkova lípaByla to velká sláva, když Dana Zátopková strhla 22. října 2002 plachtu ze 190 centimetrů vyso-ké sochy vážící 170 kilogramů. Do Lausanne se vezl také žulový sokl vážící 600 kilo.

Nechyběli tu čeští olympionici, politici, Dana Zátopková (z Prahy byl vypraven dokon-ce vládní speciál), přijel i předseda Meziná-rodního olympijského výboru Jacques Rogge. „Když u nás v Belgii nějaký kluk běhá, chce být dobrý jako Zátopek,“ prohlásil tehdy na slavnostním ceremoniálu.

Socha stojí jen pár kroků od vchodu, návštěv-níci musejí projít jen pod laťkami označujícími světový rekord ve skoku do výšky mužů a žen.

A co myslíte? Byl to záměr, že Zátopkova socha stojí pod slovanskou lípou? „Myslím, že k tomu došlo opravdu jen šťastnou náhodou,“ dodává René Líbal.

Olympijské muzeum vystavuje deset tisíc exponátů

Emil Zátopek vytvořil celkem 13 světových rekordů

27

MojeSvycarsko.com

PRÁZDNINOVÉ DOMY A BYTY: www.interhome.cz

Vítejte, Allegra, Benvenuti v Graubündenu, ve švýcarském regionu dovolených číslo 1. Graubünden je příroda, zvyky a tradice, odpočinek a sport, ale také trojjazyčnost a domov Heidi. 150 údolí, 615 jezer, ve kterých se zrcadlí 1 000 vrcholů. To vše tvoří opravdový ráj pro malé i velké objevovatele. V ohromující kulise hor stojí svět malých horských vesniček a světáckých prázdnino-vých míst, jako je Davos Klosters, Engadin Scuol, Engadin Sv. Mořic nebo Laax.

Graubünden Davos Klosters

Flims Wallis

Leukerbad Nendaz

Engadin Sv. Mořic

Brig Belalp Crans Montana

Engadin Scuol

www.graubuenden.ch

www.flims.com

www.leukerbad.ch www.nendaz.ch

www.brig-belalp.ch

www.wallistourismus.ch

www.engadin.stmoritz.ch

www.davosklosters.ch

www.scuol.ch

www.crans-montana.ch

Davos Klosters Inclusive – nová nabídka pro naše hosty v létě. S Davos Klosters Inclusive Card máte zdarma k dispozici četné služby a nabídky volného času: můžete jezdit zdar-ma všemi otevřenými horskými dráhami, využít zdarma umělé kluziště, užívat si každý den jízdu na letní sáňkařské dráze, zdarma navštívit Alpinum Schatzalp a profi tovat z našeho pestrého programu pro hosty Aktiv Sommer.

Ve Flims se vám vyplní vaše sny o jízdě na kole. Je jedno, jestli jste vyznavačem horských kol a divokých sjezdů nebo raději jezdíte na příjemných stezkách s rodinou. Na závěr si dopřejte koupel v tyrkysově modrém a nečekaně teplém jezeře Caumasee.

Nabídka pro letošní léto: 3 přenocování v hotelu včetně snídaně, 3denní jízdenka na lanovky, 15% sleva na pronájem kola a bez-platné používání místního autobusu. Cena za osobu ve dvoulůžkovém pokoji 141 CHF. Rezervujte na www.fl ims.com

Od Ženevského jezera vysoko do údolí Rhony, podél vinic, kolem horských vesnic až nahoru k okraji ledovců: Za doprovodu zvuků kravských zvonců nabízí Wallis milovníkům aktivní dovolené pestré zážitky ve společnosti 47 čtyřtisícových vrcholů. Pro odpočinek a relaxaci poslouží termální lázně. K dovolené patří ale i ochutnání tradičních pokrmů a místních vín. A nezapomenutelné budou i zážitky z lidových alpských slavností.

Čas pro rodinu – dovolená ve vysokohor-ských termálních lázních v Leukerbadu. Užijte si koupání a hory v největších termálních lázních v Alpách. Speciální letní nabídka zahrnuje:7 přenocování v prázdninovém bytě vhodném pro rodinu, 1 zpáteční jízdenku lanovkou na Gemmi nebo Torrent, 1x minigolf pro celou ro-dinu, 3x denní vstup do lázní Burgerbad. Cena od 808 CHF za 2 dospělé a 1 dítě. Rezervovat lze na internetu.

250 km tras pro pěší turisty – od odpočin-kových tras podél vodních kanálů Suonen až po vysokohorské túry – všude jsou krásná místa k objevování.Letní nabídka: 7 nocí, volný vstup do spor-tovního centra, 6denní pas pro pěší turisty včetně lanovek v sektoru Printse, 1 výjezd na Mont Fort (3 330 m) + další slevy na letní aktivity. Cena v prázdninovém bytě – studio pro 2 osoby – od 322 CHF, v 3hvězdičkovém hotelu od 493 CHF. Nabídka platí 3. 7.- 28. 8. Rezervovat lze na internetu.

Léto v srdci Alp.Oblast spojená s Aletschským ledovcem – největším alpským ledovcem v Evropě – nabízí pro letošní léto od května do října speciální velmi atraktivní nabídku:6 přenocování ve 2lůžkovém pokoji s polopenzí a 2 vstupy do termálních lázní, 1 vstupem do Stockalperschloss v Brigu, a jízdou vyhlídkovým vláčkem za 555 CHF na osobu. Rezervovat lze na internetu.

Dovolená na vyhlídkové terase Alp.Crans-Montana na jižní straně Wallisu nabízí jedinečné výhledy na alpské velikány ze slunné terasy. Letní nabídka pro milovníky pěší turistiky zahrnuje 3 noci se snídaní v 3hvězdičkovém hotelu v dvoulůžkovém po-koji, 1denní jízdenku na lanovky, poukaz na jeden nápoj v horské chatě, k dispozici hole na nordic walking, turistická mapa a místní průvodce. Cena za osobu od 252 CHF, nabídka platí od 11. 6. do 24. 10. Rezervovat lze na internetu.

Destinace, která má zvuk v celém světě. Středisko s okouzlujícími jezery a hlavní třídou, na které nechybí jediná světová znač-ka. Místo, odkud vyjíždějí dva nejznámější panoramatické vlaky Švýcarska – Ledovcový expres a Bernina Express. Bohatá nabídka pro milovníky horských kol, pěší turistiky i vodních sportů. Pro požitkáře také největší whisky bar na světě. Horské dráhy pro ubytované ve více než 90 hotelech v létě zdarma.

Kousek ráje – svobodu a kvalitní životní styl. Tohle najdete v prázdninovém regionu Engadin Scuol vhodném zejména pro rodin-nou dovolenou. Do regionu, kde je i jediný Národní park Švýcarska, se dostanete autem z Prahy za 6,5 hodiny. Váš pobyt zde zpříjemní termální lázně.

Pět hotelů v regionu nabízí v době od 11. 4. do 10. 12. jako bonus pro ubytované zdarma využívání horských, drah, lanovek, poštov-ních autobusů a Rhétské dráhy. Ubytování již od 51 CHF za osobu a noc.Rezervujte na www.scuol.ch

Uděláme vše pro vaši perfektní dovolenou.

VŠE V JEDINÉ JÍZDENCE

FLYING, SWISS MADE–

SWISS.COM

DENNĚ 5 PŘÍMÝCH LETŮ DO ŠVÝCARSKA

–SWISS.COM

Saas-Fee Verbier

Rhétská dráha

www.rhb.ch

www.verbier-st-bernard.chwww.saas-fee.ch

Sunstar hotels

www.sunstarhotels.ch

Ledovcový expres a železnice Gornergrat

Zermatt Oblast Ženevského jezera

www.lake-geneva-region.chwww.zermatt.ch

Curych

Interlaken + Jungfraubahnen Lucern – Jezero Lucern

www.luzern.comwww.interlaken.ch, www.jungfrau.ch

www.glacierexpress.ch, www.gornergrat.ch

www.zuerich.com

11 výletních cílů zdarma – horské léto v Saas-Fee a údolí Saastal – lanovky a horské dráhy v ceně ubytování. V letošním létě můžete využít lanovek a horských drah, včetně Metro Alpin a poštovního autobusu po celém údolí Saastal včetně Saas-Fee při ubytování v mnoha našich hotelech. Nabídku najdete na www.saas-fee.ch/bergsommer, www.saas-fee.ch/mountainsummer

Via Francigena – ve stopách poutníků – dovolená s bohatými zážitky z historie.Ve Wallisu, mezi Saint-Maurice a průsmy-kem Velký St. Bernhard, projdete legendární cestu Via Francigena. V úchvatné přírodě budete objevovat historická místa. Nabídka zahrnuje ubytování, dopravu zavazadla a popis cesty. Rezervovat lze na www.viafrancigena.ch

Interlaken je výchozím bodem do proslulé oblasti Jungfrau, kterou nejvíce proslavila trojice hor Eiger, Mönch a Jungfrau. Po nich troufale šplhají vláčky Jungfraubahnen, aby Vás nitrem skály zavezly až na nejvyšší železniční stanici Evropy – Jungfraujoch. V bezprostředním okolí Interlakenu najdete ale další zajímavé výletní cíle a také bohatou nabídku adrenalinových sportů.

Lucern, jedno z nejmalebnějších a turisty nejoblíbenějších švýcarských měst, leží v srdci Švýcarska na břehu jezera. Je vzdálené jen hodinu jízdy z Curychu a jeho nejznámější ozdobou je Kapličkový most. Při návštěvě nelze zapomenout na nejnavště-vovanější muzeum Švýcarska – Dopravní muzeum, nezbytnou projížďku lodí a výlet na některý z vrcholů v okolí – Pilatus nebo Rigi. Na oba Vás zaveze zubačka, na Pilatus dokonce ta nejstrmější na světě. Jen hodinu odtud je i středisko Engelberg s ledovcem.

Nejlegendárnější z panoramatických vlaků Švýcarska.Nejpomalejší expres světa překonává vzdálenost mezi Zermattem a Sv. Mořicem, event. Davosem (nebo obráceně) celých 7,5 hodiny, kdy se ale ani na minutu nebudete nudit, naopak nebudete vědět, kam se podívat dříve. Na palubě můžete dostat oběd přímo ke stolku na Vaše místo a cestou si poslechnout i výklad k nejzajímavějším místům trasy.

Jízda panoramatickou trasou Bernina Express a Ledovcovým expresem Rhétské dráhy patří k vrcholným zážitkům cesty do Švýcarska. V červenci 2008 byla Rhétská dráha s trasou Albula a Bernina zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Bernina Express letos slaví 100 let. Nabídka na léto: 3 noci se snídaní ve 3hvězdičkovém hotelu, pokoj se sprchou /WC, 3 dny bezplatná jízda Rhétskou dráhou a poštovním autobusem v Graubündenu za 387 CHF. Rezervujte na www.graubuenden.ch

Curych rozkládající se na březích stejno-jmenného jezera s výhledem na zasněžené vrcholky Alp na horizontu nabízí jedinečný mix: přes 50 muzeí a více než 100 galerií, nákupní ráj se zastoupením všech světových značek, nejpestřejší a nejživější noční život ve Švýcarsku, koupání v řece a jezeře přímo v centru města, pěší vycházky na Üetliberg nebo po březích jezera. Zürich Tourismus nabízí 25% slevu na přenocování ve vybraném hotelu o víkendech od pátku do neděle. Rezervujte na www.zuerich.com/weekendspecial

Kde je dovolená v horách nejkrásnější.Sunstar je pravý švýcarský, v roce 1969 založený hotelový řetězec s 8 prvotřídními hotely ve švýcarských Alpách. Pro milovníky pěší turistiky a přírody a pro rodiny nabízí hotely to pravé: nenucenou a osobní atmo-sféru, mnohostrannou nabídku zážitků za atraktivní ceny v poměru ke kvalitě služeb se zaměřením na uspokojení dobrého pocitu hostů a péči o životní prostředí s mottem: „Čas, který zůstává.“

Domov nejfotografovanější hory Švýcarska a také jeho symbolu – Matterhornu.Zermatt si i s četnými hotely uchoval ráz horské vesnice a zcela zabránil i vjezdu aut. Ta je třeba zaparkovat již v Täschi a dál pokračovat vláčkem, pěšky nebo na kole. Z Zermattu se pak můžete vydat za nejkrás-nějšími vyhlídkami na Matterhorn železnicí Gornergrat nebo si užívat procházek městem či jeho nejbližším okolím. Magická hora Matterhorn tu bude stále s Vámi.

Jedinečné spojení riviéry na břehu jezera, historických měst a zámků, vysokých hor a příkrých vinic, které jsou dnes i na seznamu UNESCO. V oblasti Ženevského jezera najdete opravdu všechno – již brzy na jaře překrásně kvetoucí promenádu v Montreux, odkud za necelé dvě hodiny dojedete až k ledovci v Les Diablerets ve výšce 3 000 m n.m. Můžete vybírat z bohaté nabídky kulturních akcí i okusit vrcholné kulinářské zážitky.

Pejíždím rukou po vysušeném dev. Je šedé a rozpraskané, pochází z roku , kdy slavný Mlýnský most peklenul eku Reuss. Práv po tomto most už nkolik století picházejí poutníci do Lucernu, do msta, které si vás získá bhem prvních pár hodin.

krásných mostů i papežovy ochranky

Chvíli poté stojím na nábřeží, po-zoruji labutě plující po jezeře a vychutnávám si tu atmosféru.

Dva dřevěné kryté mosty, Vodní věž, staré centrum, promenáda kolem řeky a jezera, kterou v létě zaplní turisté i místní, hradby

Msto karnevalu,Text: Anna Specková | Foto: Switzerland Tourism

v pozadí a kousek dál ostré štíty Alp. Pohled-nice nelhaly, je to krásné místo zasazené do údolí mezi magickými horami Pilatus a Rigi.

Pak přejdu ten starý Mlýnský most (Spreu-erbrücke) a nořím se do starého města s něko-lika náměstími, která jsou v létě obsypaná ka-

várničkami. Míjím výlohy obchodů s módním oblečením, které ostře kontrastují se sgrafity na některých domech. Stačila chvíle, abych se zorientovala, kde je náměstí, na kterém stojí můj hotel. Jak se dostanu zpět na nádraží, kam jsem přijela vlakem…

Když se Lucern zblázníJe to také Lucern, kde se v únoru koná jeden ze dvou nejslavnějších švýcar-ských karnevalů, kde je během pěti dnů „vše povoleno“, jak říkají místní.

Celé město se jako mávnutím kouzelného proutku změní. Vážený podnikatel se oblékne za sněhuláka a do rána s přáteli obráží restaurace, kde si objednává jedno Kaffee Lutz (káva s alkoholem) za druhým, aby se zahřál. „Každý rok chodím převlečený za Skota,“ říká Steven v kostko-vaném kiltu – skotské sukni –, který právě obědvá v jedné z nacpaných lucernských restaurací. Venku mrzne, až praští, ale Steven má jako správný Skot holé nohy. „Už mě tu znají. Spousta lidí na mě volá: „Ahoj Skote, jak ses celý rok měl?“

Steven je jedním z mála lidí, kteří si svůj kostým neobměňují. Většina místních ovšem celý rok pečlivě vymýšlí, za co letos půjde, a pak shání, šije, přešívá… „Byli jsme s dětmi oblečení za včely, kaktusy, kostky lega,“ vypráví Ruth Casagrande. „Každý rok jsme se strašně těšili.“

Kapličkový m

ost, který v roce 1993 shořel, s Vodní věží patří m

ezi hlavní symboly m

ěsta

Masky jsou někdy tak nápadité, že ani nepoznáte, co mají představovat. O to je to ale napínavější.

TRIPSWISSm

ag

30

Minulost a tradice tu dýchá na každém kroku. A místním na tom záleží. V roce 1993 z dosud ne úplně známých důvodů shořel je-den ze dvou symbolů města: Kapličkový most. Jeho věrná kopie byla otevřena ani ne rok poté, v dubnu 1994. „Nikdy nezapomenu, jak to vypadalo, když most shořel. Všichni jsme tady z toho byli moc smutní. Dodnes mám divný pocit, když si na ten den vzpomenu,“ říká Francizska Kocherová, které tehdy bylo deset let.

Kdysi po těchto mostech cestovali poutníci a obchodníci na trase mezi Itálií a severem Ev-ropy. Prošli Gotthardským průsmykem a pak zamířili do centra Lucernu, kde čile obchodo-vali a přespávali, aby nabrali nové síly na cestu. Nebo zde museli strávit zimu, to když se zima přiblížila a bylo jasné, že už Alpy nepřejdou. Zůstali a platili daně.

Dnes mosty spojují starý historický Lucern s novou, moderní částí. Turisté na nich obdi-vují tříhranné malby ze 17. století. Kapličkový most nese scény z historie Švýcarska a samot-ného města, tématem Mlýnského mostu je tanec smrti.

Ale pozor: slavné malby na mostě nehledej-te během únorového karnevalu. To je překryjí bláznivé a narychlo spíchnuté kresby presen-tující místní kapely, které vystupují jen během karnevalu. Švýcaři jsou opatrní… Co kdyby…

Hlavním symbolem Lucernu je ovšem dřevěná Vodní věž, v minulosti sloužila jako archív, vězení, mučírna či městská pokladnice.

A když se jednou tahle městská pokladnice vyprázdnila, musel se Lucern poohlédnout po nové obživě. „Zajímavým“ vývozním artiklem se stali lucernští žoldáci, které si najímaly

cizí armády. S tím souvisí i památník Löven-denkmal – Lví pomník. Vytesal jej do skály dánský sochař Bertel Thorwaldsen v roce 1821 a věnoval ho švýcarským vojákům, kteří zahynuli během francouzské revoluce.

Lucern je katolické město a vždycky jím bylo. Místní vždy stáli za papežem. Právě z Lucernu pocházeli muži, členové Švýcarské gardy, která dodnes chrání papeže.

Co tady dál navštívit? Neměli byste vynechat jezuitský kostel nedaleko nádraží. Čechy sice

Rodiče se spolu s dětmi oblečou do stejného kostýmu, party mladých kamarádů udělájí totéž a schovají svůj „sound systém“ – pořádně hlučný přehrávač – třeba do obrovské dvoumetrové papírové sklenice Guin-nessu (pěkně napěněného). A táhnou městem. Kde se jim líbí, tam se zastaví a spustí si svou malou diskotéku.

Celý den se městem rozléhá zvuk bubnů a svižný ryk dechových nástrojů. Je to tak zvaná Guuge music anebo taky Gugge Musik. Každý si to píše jinak. Proč se taky držet nějakého pravidla. Vždyť je přece karneval!

Tyhle kapely cvičí celý rok, aby se pak během pěti dnů zapojily do karnevalového veselí. A pak zase celý rok trénují. Tahle muzika totiž patří jen ke karnevalu. Každý rok přicházejí v jiných kostýmech, za co půjdou, zůstává do poslední chvíle přísně střeženým tajemstvím. A maminky, babičky, manželky mezitím šijí a přešívají. Některé masky mohou stát i 300–400 CHF.

Varovali nás, že kapely hrající Guugen music nedrží rytmus a hrají fa-lešně. Nebyla to pravda. Možná jim někdy nějaká notička ujela, ale byl to velký zážitek, když pochodovaly městem a vyhrávaly svým osobitým stylem písničky skupin Rolling Stones anebo Deep Purple. Anebo místní lidovky.

Karneval začíná asi 40 dnů před Velikonocemi (letos to bylo v půl-ce února). A to ve čtvrtek v pět hodin ráno, kdy přijíždí legendární postava Fritchie. Končí v úterý, vlastně ve středu ráno. Skalní přízniv-ci si berou týdenní dovolené.

„Na karneval nechodím, to je jen pro místní, já nejsem původem z Lucernu,“ říkal mi o několik dnů později manažer jedné lucernské restaurace. Kroutila jsem hlavou: karneval, všechno to veselí, spousta muziky, dobré nálady a neuvěřitelná spontánnost místních mě srazily na kolena a okouzlily. Ještě v hluboké noci jsem se omámená vyklá-něla z okna hotelu a sledovala ten mumraj a davy táhnoucí nocí.

„Musela jsem se narodit v Lucernu!“ došlo mi v tu chvíli.

monumentální baroko neoslní, pro Švýcary ale hodně znamená. Jde o nejstarší barokní kostel ve Švýcarku a jediný takový široko daleko.

Velkým zážitkem může být podívaná na město z výšky z některé z věží 800 metrů dlou-hé zdi Musseg. Ty tvořily součást městského opevnění, jednoho z nejzachovalejších ve Švý-carsku. Turisté mohou vystoupat do horních pater věží Schirmer, Männli a Zyt s nejstaršími hodinami ve městě.

Na nábřeží řeky Reuss u starého města je mnoho kaváren a restaurací. Jejich venkovní zahrádky bývají v létě plné.

31

Magická hora PilatusChcete vidět Lucern ještě z větší výšky? Pojďte se mnou…

Dole pode mnou se jako načechraná peřina valí mraky, do vrcholu Pilatu se opírá ostré letní slunce. Tam někde pode mnou leží Lucern, jeho jezero, památky i muzea. Tady v nadmořské výšce 2 132 metrů je ticho, klid a sluníčko.

Je to jako v jiném světě. Ještě před chvílí jsem seděla v autobuse, který mi zastavil na předměstí Lucernu, jen pár zastávek od cent-ra, stačilo sednout na lanovku, pak na druhou a jsem v království ticha.

Přivírám oči, když ticho prořízne ostrý zvuk alphornu, dlouhého a starého dechového nástroje. Nese se nad horami, nad tou bílou peřinou. Stoupám nahoru, až na samotnou špici, odkud je krásný výhled na všechny stra-ny. Kdyby město neodřízla ta bílá peřina, bylo by prý krásně vidět cípaté lucernské jezero - Vierwaldstättersee. Já vidím jen špičky Alp. Prý je jich 73.

Mystické místo, pomyslím si. A to ještě ne-znám zdejší legendy. Tu o draku, kterého má hora ve znaku, ani o Pilátu Pontském.

Červený drak prý zachránil malého kluka, který se na horu vyškrábal a zastihla ho tu vánice. Drak seděl v díře a schoval u sebe chlapce před zimou. Ten přežil a drak ho na jaře odnesl dolů k rodičům.

Druhá legenda je ještě strašidelnější a kvůli ní byla Pilatus dlouho zakázanou horou. Lidé věřili, že tady žijí draci, jak už víme, zlí duchové a že tu odpočinek našel i Pilát Pont-ský, který přinese Lucernu neštěstí. Od toho pochází název hory.

Kromě lanovek vede na Mount Pilatus nej-strmější zubačka ve Švýcarsku. Vyráží z Alpna-chstadu, kam se z Lucernu dostanete lodí. Na Pilatus z druhé strany ale můžete vyjet i lanov-kami, jako jsem to udělala já. Ty jezdí i zimě.

Dopravní muzeum: kdo si hraje, nezlobíVíte, kam si chodí dospělí ve Švýcarsku hrát? Do Dopravního muzea v Lucernu. Je to nej-navštěvovanější muzeum ve Švýcarsku a loni oslavilo padesáté narozeniny. Každý rok sem zavítá milion návštěvníků. Není divu. Lehce se tu zabavíte vy i vaše děti.

Na 20 000 m2 se nachází na 3 000 objektů: od starých parních lokomotiv po modelářské vláčky, od aut veteránů po obrovské letadlo, do jehož kokpitu je možné nahlédnout.

Kdo si hraje, nezlobí, řekli si v muzeu, a tak zde můžete vyzkoušet na simulátoru, jak se řídí vlak, proletět se s velkým jumbem, okusit, jaký je to pocit zavěsit se na padák a letět nad Švýcarskem.

Nemyslete si, že to tu projdete za dvě hodiny. Na návštěvu muzea si musíte vyhradit nejméně půl dne, s dětmi klidně celý.

Praktické informace

Jak se tam dostatDo Curychu létá z Prahy ČSA a letecká společnost Swiss International Air Lines. Přímo z nádraží se dostanete vlakem do Lucernu. Je to hodina cesty.Do Curychu z Prahy jezdí i přímý vlakový spoj. Cena jízdenky začíná na 39 CHF. Pokud chcete po Švýcar-sku cestovat vlakem, informujte se na Swiss pass.

Kam za kulturouKolekce Picassa umístěná v Ann Rhyn House nedaleko radnice je soukromou sbírkou Siegfrieda Rosengarta, Picassova přítele a rodáka z Lucernu. Nachází se zde malby a grafiky od samotného Picassa, ale nejlepší je téměř 200 fotografií od Davida Douglase Duncana. Ukazují Picassa při práci a hře v nepořádku jeho domu.

Na vrchol Pilatus se dá dojet zubačkou nebo gondolou. Ta jezdí z předměstí Lucernu.V dopravním muzeu mají 3 000 exponátů. Významná část muzea je věnovaná letadlům.

Pokud chcete vyjet na horu Rigi, z Lucernu vás k ní přiblíží loď.

TRIPSWISSm

ag

32

Nejznámjší švýcarskou specialitou je fondue, sýrové jídlo, které dokáže pohladit po duši a zahát nejednoho turistu v Alpách. Kousky chleba se napichují na dlouhé vidliky a na-máejí do sýrové pochoutky.

Za švýcarskou Text: Marta Hermannová | Foto: Switzerland Tourism

kuchyní na jezero

Na začátek mám pro vás tip, jak nejlépe „prozkoumat fondue“. V Lucernu se můžete každý pátek nalodit na Fondue

Boat. Její zvláštností je, že se tu servírují sýrové fondue nebo raclette, dvě švýcarské speciality. Sedíte za stolem, povídáte si s přáteli a za ok-nem se střídají osvětlené budovy Lucernu.

Není lepší způsob, jak se s fondue seznámit. Teď se ale pojďme podívat, jak takové fondue vlastně vzniká.

Snad v žádné švýcarské domácnosti nechybí speciální kulinářské nádobíčko na fondue

– nádoba z kameniny, která se nazývá caquelon nebo také câclon. Mísa může být také litinová. Pod ní hoří plamínek udržující sýr rozpuštěný.

Fondue pochází z 18. století, na začátku 20. století měl už každý švýcarský kanton, každé město svůj vlastní recept. Ten se často odvíjel od druhů sýrů, které se vyráběly v okolí.

Obecně platí, že fondue je většinou směsí tří až čtyř druhů sýrů. Švýcar je nakupuje ve speciál-ní „sýrárně“ nebo v oddělení lahůdek, kde mu je nastrouhají podle jeho zadání. V Česku vám po-dobnou službu nabídnou v obchodech Cheesy.

Od roku 1955 se dá ve švýcarských ob-chodech dokonce koupit instatní fondue

– „v prášku“. „V zimě si vaříme fondue snad každý týden, čtrnáct dnů,“ říkají často Švýcaři.

Při jídle si dávejte pozor, platí tu totiž přís-ná pravidla: pokud muži při namáčení spadne chleba do sýrové omáčky v nádobě, kupuje láhev vína. Pokud se to stane ženě, políbí muže, který sedí nalevo od ní.

K sýrovým fondue se servíruje především bílé víno, výborně se hodí například švýcarské fendant.

Někdy se podává i masové fondue, kterému se přezdívá burgundské. V nádobě přinesou namísto sýrové omáčky rozpálený tuk. V něm se smaží kousky naloženého syrového masa. Na stůl se nanosí různé omáčky, a aby těch kalorií nebylo málo, často i hranolky.

Ještě oblíbenější je ovšem chinoise (čínské) fondue. Místo oleje se do nádoby dá silný vývar, ve kterém si maso (většinou hovězí) nakrájené na slabé plátky vaříme. Na závěr se vypije silný vývar – může, ale nemusí být ochucen sherry.

Tohle fondue se dnes ve Švýcarsku připra-vuje velmi často a v některých rodinách se dokonce jí o svátcích i na Štědrý den.

Sladkou obměnou, velmi oblíbenou na večírcích i na rodinných setkáním, je čoko-ládové fondue – do nádoby s čokoládou se namáčejí kousky ovoce nebo třeba nějaké sušenky či cukroví.

Ale to pravé fondue je jen jedno – s vůní sýra.

Fondue Boat ve Švýcarsku

Takhle loď vyráží z přístavu v 19.12 hodin a bývá té-měř vyprodaná. Loď přistává zpět v přístavu v 21.45.

Fondue se sýrem gruyére a emmentálemŠéfkuchař pražského Mövenpicku doporučuje

Suroviny pro 10 osob: 5 g loupaného česneku 700 g bílého vína 1 000 g strouhaného sýru gruyere 500 g strouhaného sýru emmental 40 g škrobové moučky 50 g višnové kořalky mletý pepř strouhaný muškátový oříšek mletá paprika 1 500 g bílého chleba

Příprava: Škrobovou moučku smícháme s višňovkou a bílý chléb nakrá-jíme na kousky. Nádobu na fondue vytřeme rozmačkaným česnekem, přidáme bílé víno a zahříváme na plotně.

Potom do nádoby přidáme směs nastrouhaných sýrů, uvede-me do varu a vymícháme hladkou hmotu.

Do fondue dále přidáme směs škrobové moučky a višnovky. Ochutíme pepřem, muškátovým oříškem a paprikou. Nádobu postavíme do připraveného stojanu a kousky chleba servírujeme v košíku.

33

Nejvíc vzrušení nabízejí vysokohorské zubačky: třeba pouť na třítisícovku Gornergrat s omračujícími vyhlídkami na Matterhorn, výstup na nejvyšší evropské nádraží Jungfraujoch

(3 454 metrů nad mořem) nebo adrenalin na palubě nejstrmější zubačky světa, vedoucí na vrchol dvoutisícovky Pilatus (ta má sklon kolejí až 48 % bez jakéhokoli jištění vagonu lanem). Neméně kouzel-né jsou celodenní výlety alpskými úzkokolejkami po trasách Ledovco-

vého expresu (vyveze vás až do 2 033 metrů nad mořem) či Bernina expresu (dostanete se ještě o 200 metrů výš). A poměrně vysoko do hor (leckde nad 1 000 metrů) se ve Švýcarsku prokousávají dokonce i „běžné“ rychlíky – legendou mezi nimi je expres Viléma Tella na světoznámé gotthardské železnici překračující alpský masiv na trase mezi Curychem a Luganem. Ještě než se vypravíte na švýcarské koleje na vlastní kůži, zveme vás na krátkou fotografickou exkurzi...

Na Snžku vlakem? Že vám to pijde šílené? Ne tak ve Švýcarsku. Horské msteko Zermatt, usaze-né na úpatí Matterhornu práv ve „snžkovské“ nadmoské výšce metr, je ve skutenosti teprve startem úžasných železniních túr, které mžete docela bez námahy podnikat ve Švýcar-ských Alpách. Text: Petr Ferro | Foto: Switzerland Tourism

švýcarských železnicFascinující nádhera

GORNERGRATTakovéto parádní pohledy na 4 478 metrů vysoký jehlan Matterhornu, nejfotografovanější hory světa, nabízí cestujícím švýcarská zubačka, která jezdí z Zermattu v kantonu Wallis na třítisícový vrchol Gornergrat. Pokud zrovna není zatažené nebe, Matterhorn „pózuje“ pasažérům téměř po celé délce zhruba čtyřicetiminutové pouti s převýšením 1 500 metrů.

TRIPSWISSm

ag

34

PENDOLINO Expresy pendolino s naklápěním vozů v za-táčkách (pro rychlejší průjezd) najdete ve

švýcarských jizdních řádech na různých tratích pod zkratkou ICN a s oblibou je využívají mana-

žeři: v 1. třídě nabízejí tyto vlaky kožená křesla a ve vybraných spojích nechybí jakési pojízdné

kanceláře: oddělená kupé s výsuvnými stolky, poličkami a zásuvkami pro počítače.

LEDOVCOVÝ EXPRES 291 kilometrů = 291 mostů + 91 tunelů. Tato rovnice je chloubou švýcarských kolejí, třebaže se jedná o nej-pomalejší rychlík světa. Populární Ledovcový expres s obřími helvetskými kříži na bocích vagonů a částečně prosklenou střechou pro lepší výhled vyráží denně v obou směrech na osmihodinovou pouť po úzkokolejné trati mezi Zermattem a Svatým Mořicem.

35

CENTOVALLI Tahle železnice vede z velké části Itálií, přesto je při návštěvě Švýcarska velkým lákadlem. Slouží jako užitečná zkratka mezi kantony Ticino a Wallis, navíc vede nádher-nou krajinou zvanou 100 údolí. A dokonce na ni platí i Swiss Pass, výhodné předplatné na švýcarskou hromadnou dopravu (vlaky, parníky, poštovní autobusy, MHD + sleva 50 % na lanovky a volný vstup do muzeí), jež je ke koupi i v Česku v CK Čedok nebo Skipas (od 3 000 Kč na 4 dny).

LÖTSCHBERGER V Bernu se za jasných dní otevírá náramné panoráma Alp a když se vydáte na pouť vlakem Lötschberger do Brigu, překonáte hory po překrásné staré lötschberské dráze. Rychlovlaky dnes už sviští novým tunelem v údolí o délce bezmála 35 km, avšak okolí staré horské trati je báječným tipem pro nenáročné horské túry s nádhernými výhledy. A zbrusu nové vlaky jezdí po trase Bern–Kandersteg–Goppenstein–Brig každou hodinu.

TRIPSWISSm

ag

36

JUNGFRAUBAHN Tahle trať vede z Interlakenu až na nejvyšší nádraží Evropy, do stanice Jungfraujoch ve výšce 3 454 metrů nad mořem. Během dvouhodinové pouti na vrchol budete muset dvakrát přestoupit, jelikož koleje zde mají odlišné rozchody. Vlaky však spolehlivě navazují a jezdí každou půlhodi-nu. Jedinečný zážitek je každopádně zaručen, avšak pozor: výhled nikoli. Když se zatáhne, vyjedete tak leda do mraků.

LANDWASSER VIADUKT Tenhle stoletý obloukový železniční most patří do seznamu Světového dědictví UNESCO. Ve výšce 65 metrů nad potokem Landwasser pomáhá vlakům zdolávat členitý švýcarský terén na úzkokolejce rhaetské dráhy poblíž obce Filisur v kan-tonu Graubünden. Svézt se po něm můžete – vedle častých regionálních spojů – také na palubě populárních turistických vlaků Ledovcového expresu a Bernina expresu.

37

GOLDEN PASS LINE Tip na báječný celodenní vlakový výlet z malebného Lucernu v centrálním Švýcarsku až na „švýcarskou riviéru“, do honosného letoviska Montreux na březích Ženevského jezera. Projedete pastvinami, podél jezer, vodopádů a dravých říček i horskými průsmyky, vystřídáte několik vlaků (ten na snímku v úseku Zweisimmen – Montreux nabízí za příplatek exkluzivní sedadla 1. třídy na čele soupravy!) a za jediný den spatříte snad všechny tváře Švýcarska.

PILATUS Tohle prostě nesmíte vynechat! Nejstrmější zubačka světa se sklonem trati až 48 % šplhá z nádražíčka Alpnachstad na dvoutisícovou skálu Pilatus nad Lucernem. Nejen cestou, ale i nahoře se otvírají báječná panoramata jezerní krajiny v srdci Švýcarska s hradbou věčně zasněže-ných vrcholků Alp na obzoru. Vše si můžete vychutnat ještě důkladněji, pokud se rozhodnete na vrcholu přenocovat v jednom ze dvou hotýlků.

TRIPSWISSm

ag

38

Vydejte se objevovat nejkrásnější kouty Alp na pa-lubě moderních švýcarských vlaků s českým výkla-dem. Nejzajímavější železnice v zemi vám představí Markéta Hak, která místními dráhami cestuje coby obyvatelka Švýcarska denně už 15 let. Využijte vý-hod osobního přístupu a důkladné znalosti prostředí. Nechejte si poradit, jak cestovat Alpami vlakem co nejvýhodněji. Vyberte si sami termín cesty i kvalitu ubytování. Využijte výhodných nabídek letenek i že-lezničních jízdenek z Česka do Švýcarska. Přibalte do vlaku vaše lyže a starosti nechejte na nás!

ŠVÝCARSKO VLAKEM S ČESKÝM PRŮVODCEM

Markéta HakCestovní agentura

Mürgeli str. 204528 Zuchwil Švýcarsko

info@svycarsko-vlakem.cz

www.svycarsko-vlakem.cz

TÝDENNÍ POBYT V APARTMÁNECH JIŽ OD 10 900 Kč NA OSOBU, VLAKOVÝ PAS V CENĚ

ŠVÝCARSKOVLAKEM

BERNINA EXPRES Lahůdka pro technické fajnšmekry: sklon trati až 7 %, a přitom ani metr zubačky! Tím se pyšní Bernina expres, vlak spojující metropoli největšího švýcarského kantonu Graubündenu Chur s italským městečkem Tirano. Cestou vyšplhá z 500 metrů až do průsmyku Bernina ve výšce 2 253 metrů a pak na jeho palubě za pouhou hodinu sklouznete od ledovců až mezi palmy na hranicích s Itálií.

Knižní tip na dovolenou

Na cestu si pořiďte originálního železničního průvod-ce Švýcarskem s názvem "Švýcarsko – křížem krážem železničním rájem". Kniha obsahuje důkladné popisy 10 vybraných tras, mapu Švýcarského dopravního systému a přes 150 fotografií. V každé kapitole najdete příběhy z historie dané trati, tipy na pamětihodnosti i přírodní zajímavosti v okolí, možnosti ubytování a další praktické informace. Knihu koupíte nejvýhod-něji na webu www.mojesvycarsko.com.

Pokud vám nevadí, že vás recepní nevítá v saku a hladce oholen, a nejste zvyklí po vstupu do hotelu hledat jako první osobu nosie zavazadel, vyzkoušejte pi pobytu ve Švýcarsku nkterou z ady mládežnických ubytoven. Najdete je ve ms-tech i na horách, ubytování nabízejí pro lyžae, ale také cesto-vatele – mstské tuláky. Pes svj název uspokojí návštvníka každé vkové kategorie.

nejen pro mladéUbytování

Text: Petr Buček | Foto: www.jugendherberge.ch

Parkujeme před hostelem a vcházíme dovnitř. Cestu sem jsme poznali jedno-duše: dovedly nás cedulky s domečkem

a vedle něj stojícím stromem. Snad je to smrk, možná modřín.

Označení je mezinárodní a platí od Ame-riky přes Evropu až po Austrálii. Švýcarsko není výjimkou. Stejně jako v dalších německy mluvících zemích tady ubytovnám pro mladé říkají Jugendherberge.

Bydlení s historiíJsme v Grindelwaldu, městečku pod horou Jungfrau, jejíž skálou jezdí už sto let vlak do nejvýše položené železniční stanice v Evropě.

V zimě sem míří lidé za lyžařským okouz-lením ve společnosti slavné hory. V létě prošlapávají okolní stezky turisté s batohem na zádech.

V malé recepci nás vítají dvě dívky. Nemají na sobě kostýmek ani boty na podpatcích. Tady vládne mladistvý a sportovní duch. Takže stačí tričko, mikina a džíny.

Check-in neboli zapsání probíhá stejně jako v hotelu. Pak přichází malá rozcvička. Postel si povléká každý sám, pokojská nestele, o pořádek se však pečlivě zaměstnanci starají. Jsme přece ve Švýcarsku, kde vše funguje podle předpisů.

Grindelwaldský hostel tvoří dvě budovy, kte-ré jsou jako světlo a stín. Jedna je hodně stará a patří mezi historické hostely. Druhá část je nová a moderní, mladistvá. Jako její nejčastější klientela.

To však zdaleka neznamená, že ve švýcar-ském hostelu narazíte jen na školní zájezdy a studenty s ruksakem. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie. Ráno při snídani u vedlejšího stolu sedí dáma připravující se na

Tato solothurnská budova mládežnické ubytovny toho pamatuje opravdu hodně – sídlila v ní celnice i divadlo

Kdo hledá atmosféru historické alpské stavby, ať se ubytuje pod horou Jungfrau V Lausanne má ubytovna několik malých dvorků, kde se dá sportovat nebo posedět

Autor je šéfredaktorem portálu AutemBezpečně.cz

TRIPSWISSm

ag

40

obchodní schůzku, další místa zabrala parta mladých sportovců a právě hodnotí výsledky svého včerejšího zápasu, možná tréninku.

Ale zpět do Grindelwaldu. Místní JH, což je často používaná zkratka pro Jugendherberge, naplňuje význam grafického symbolu pro hos-tel. Je totiž na kraji lesa a vedle domu tak není jeden strom, ale hned pěkná řádka.

Starých staveb si ve Švýcarsku cení a s re-spektem je předělávají pro dnešní účely. Grin-delwaldská historická budova je tak typickou alpskou budovou se sedlovou střechou. I když právě tuto stavbu navrhnul před více než sto lety anglický architekt.

Dovnitř umístil feudální schodiště a dal si záležet na dřevěném interiéru. V něm nechybí pro hostel typický klavír, otevřené ohniště a několik společenských místností. Tady po ve-čerech skupinky ubytovaných probírají končící den a spřádají další plány.

V Solothurnu uprosted mstaPřemisťujeme se do Solothurnu, místní Jugend-herberge stojí přímo v centru starého města na břehu Aare. A jelikož se Solothurn pyšní označe-ním nejkrásnějšího barokního města Švýcarska, poloha ubytovny přímo v jeho centru se hodí.

Skoro neuvěřitelné spojení historie se současností na vás v hostelu dýchne hned po vstupu. Vcházíte do staré budovy, jejíž základy pocházejí ze 13. století. Nejdříve dům sloužil obchodu, nějakou dobu v něm bydlela rodina rychtáře, pak se používal jako celnice. Násle-dovala přestavba na divadlo a poté na školu.

Vejdete do historické budovy s průčelím v klasicistním stylu a za dveřmi se ocitnete v ji-

ném světě. Dovnitř architekti navrhli moderní konstrukci ze železa, betonu a skla, kde se dnes ubytovávají hlavně turisté.

Vítá je jako obvykle mladá krev za recepč-ním pultem. Jsme ve městě, namísto spor-tovního oblečení tak nepřekvapí recepční v tričku připomínající návštěvu v některém klubu z celosvětové sítě Hard Rock Café.

Moderna na zelené louceTřetí zastavení nás zavede blíž francouzské hranici. Jugendherberge ve městě Lausanne, které je dnes centrálou všeho olympijského, je zase z jiného soudku. Vyrostla před pár lety na zelené louce pět minut od centra. Kousek od pláže Ženevského jezera a v sousedství centrály Mezinárodního olympijského výboru.

Také tady nabízejí nejrůznější typy turis-tických pokojů až po soukromí s manželskou postelí, které si v ničem nezadá s hotely.

Mladistvý duch opět reprezentuje výkon ar-chitekta. Za centrální budovu umístil několik dvorků obehnaných jednopatrovými stavbami pobitými vodorovnými prkny a osazenými úzkými dlouhými okny. Moderní architektura se vším všudy.

V centru komplexu je pro hostely typická společná místnost s kulečníkem, z ní se vchází do jídelny. Abychom nezapomněli – teplá stra-va formou polopenze nebo plné penze patří k nabídce tohoto typu ubytování.

Lausanne je městem sportu. V jídelně to dokládají vlaječky sportovních oddílů z celého světa. A dozvíte se, že vedle čínských parao-lympioniků tu bydleli třeba čeští ragbisté nebo hokejisté Plzně.

Podtrženo a sečteno, švýcarské mládežnické ubytovny stojí za vyzkoušení – nabízejí levnější ubytování než hotely.

Za kolik do švýcarského hostelu

V ubytovnách švýcarské sítě Jugendherberge si mů-žete vybrat typ pokoje. Nejlevnější jsou místnosti s palandami, ceny začínají na 37 francích za osobu. Na 55 franků přijde dvoulůžkový pokoj se sprchou a toaletou. Malý tip: pokud chcete ušetřit, ubytujte se v po-koji třeba pro osm, který budete sdílet s dalšími ná-vštěvníky. Zájemci o úplné soukromí ať zvolí menší pokoj. Pro ty, kdo chtějí do švýcarských hostelů pravidelně, je určena slevová karta. Po jejím získání vám odečtou z ceny za každou noc šest franků.

Na internetových stránkách www.jugendher-berge.ch najdete podrobné informace o každém švýcarském hostelu, můžete si tady i pokoj rezervovat.

Švýcarsko není výjimkou. Stejně jako v dalších německy mluvících zemích tady ubytovnám pro mladé říkají Jugendherberge.

Z části původní dřevěný interiér sto let staré ubytovny v Grindelwaldu

Za starou fasádou se v Solothurnu skrývá moderní hostel 41

Překlad: Kateřina Sochová | Foto: Switzerland Tourism

švýcarských tras

Je to k neuvěření, ale ve Švýcarsku je 60 000 kilometrů značených tratí. Ty poznáte podle jasně žlutých šipek s cílem destinace a dobou, kolik turistům chybí pro dosáhnutí cíle. Když je cedule celá žlutá, jedná se o Wanderweg – to jsou široké pohodlné cesty – pro důchodce, rodiny s dětmi i kočárky. V případě, že je žlutá cedule označená červenobílým

pruhem, jde o Bergweg (může jít o úzkou pěšinu lesem přes kořeny). Když je cedule celá modrá, jde o Alpine Route – náročné horské túry přes skály, ledovce, může jít i o via ferratu.

Stezky pro cyklisty, milovníky horských sjezdů i bruslení jsou označeny červenou šipkou a symboly kola nebo bruslí. Vodácké trasy pak modře.

Švýcarsko, kde jsou tytisícovky doma, má spoustu krásných túr. Letošní rok vyhlásilo „rokem turistiky“ a zkušení horalové, pracovníci v turismu pipravili žebíek nejkrásnjších tras v této alpské zemi. Není škoda toho nevyužít? Vydejte se do Švýcarska. Tady je jeho dvanáct nej-krásnjších tras.

nejkrásnjších

TRIPSWISSm

ag

42

Terasy Lavaux: Švýcarská vinná stezka

Tí a pl hodinová procházka po vinné stezce ze St-Saphorinu do Lutry je prošpikována pokušeními: terasa za terasou nabízí ne-pekonatelné výhledy na Ženevské jezero a Alpy. Hospdky lákají na místní lahdky. A vinai mají své brány doširoka otevené, aby bylo možno okusit, jak chutná zdejší kraj.

PROČ SEM VYRAZIT: Ze St-Saphorinu neustále nahoru a dolů skrz vinnou révu do Lutry: na terasách Lavaux to může dostat rychlý spád.

Na začátku byli Římané. Již v prvním století našeho letopočtu využívali krásné místo na kopci Lavaux k pěstování vína. O 1 000 let později přišli mniši, kteří kultivovali víru i upevňovali vinařskou tradici. Dnes je Lavaux s 800 čtverečními kilometry největší souvislou vinařskou oblastí Švýcarska a jeho ve svahu odvážně vystavěné terasy jsou od roku 2007 pod ochranou UNESCO. Kdo se vydá na terasy Lavaux, neměl by se věnovat jen úchvatným výhledům na Savojské a Walliské Alpy. Již na začátku túry stojí za zastavení středověké městečko St-Saphorin s úzkými uličkami a vinnými sklípky z 16. až 19. století. Kostelní věž zdobí mnoho vinných etiket.

KAM NA DOBRÉ JÍDLO: Za návštěvu stojí restaurace Auberge de l’On-de, která odráží stoletou pohostinskou tradici. Na třech podlažích se servírují místní speciality – jedenkrát týdně s hudebním doprovodem.

Vinohrady se 14 malebnými vesničkami a městečky se rozprostírají na 40 kilometrech podél břehu Ženevského jezera. Vinné sklípky a hospůdky tu na sebe navazují jako perly na náhrdelníku. Projít okolo bez povšimnutí by byl hřích: kdo chce pocítit krajinu všemi smysly, měl by ji také ochutnat.

Po sklence Chasselas si dynamické nahoru a dolů do Lutry užije člověk dvakrát.

TIP SWISS MAGU: Každou středu a sobotu je tu připraven „Lavaux Express“, díky kterému si unavení turisté mohou světové dědictví vychut-nat také z vláčku.

Au fil du Doubs: Švýcarská íní cesta

Na jedné stran Francie, na druhé Švýcarsko, a mezi nimi tee eka Doubs. Její divoce romantické údolí je tém neobydlené a v budoucnu se coby pírodní park stane rájem pro rybáe a tu-risty. Pobežní cesta mezi Soubey a St-Ursanne pedstavuje p-vodní kus Švýcarska. Čtyi a pl hodiny vede skoro nedoteným údolím eky okolo rybích hospdek a idylických koupališ.

PROČ SEM VYRAZIT: Mezi Soubey a Saint-Ursanne leží 18 kilometrů jedné z nejkrásnějších „vodních cest“ Švýcarska.

KAM NA JÍDLO: V hotelu Cerf v Soubey, výchozím bodu nenáročné dlouhé túry, existuje jen jedno téma: ryby. Tím se nemyslí pouze jídel-ní lístek, který se blýská čerstvými pstruhy na všechny způsoby. Cerf je „základním táborem“ přátel rybaření: u hostinského Alaina Josého dostanete vynikající speciality nebo jen pár tipů na cestu.

Kdo nemluví francouzsky, obrátí se k „basilejskému stolu“. Tady se často setkávají muškaři. Právě zde je totiž řeka Doubs, kolem které brzy vznikne přírodní park, zvláště bohatá na ryby.

Je to idylický kout Švýcarska: krajina okolo řeky u francouzské hrani-ce překypuje bohatou faunou a flórou a okouzluje svým klidem.

Druhou zastávkou v Soubey je starý mlýn z roku 1565, poslední z celé řady na řece Doubs. Poté se jde podél řeky dále směrem do Tariche. Pokud se návštěvník octne na špatné straně řeky, to když ji přešel již u La Charbonnière, není to žádný problém: prostě jen zamá-vejte, zavolejte a už vyjíždí pan domácí se svojí loďkou a přiváží si hosty na oběd. Specialita domu? Přirozeně pstruh. Dále už je jedno, který břeh si turista vybere pro druhou část túry. Oba vedou bez podstatné-ho převýšení do Saint-Ursanne.

TIP SWISS MAGU: Projděte si historické centrum středověkého Saint-Ursanne. Město se během staletí proměnilo jen málo a jeho měšťanské domy ze 14. až 16. století dýchají his-torií. Nejznámější památkou je klášter s křížovou cestou a románsko-gotický kolegiátní kostel, jehož původ sahá až do 12. století.

43

Chemin du Gruyère: Švýcarská okoládová a sýrová cesta

Opravdu tajný tip! Na této tíhodinové túe objevíte novou tvá zem: od Charmey s jeho termálními láznmi po Gruyère s hradem, starým mstem a ukázkovou sýrárnou. Jako souást trasy SchweizMobil Alpenpanorama Route vás provede krajinou budoucího pírodního parku Gruyère Pays-d’Enhaut, okolo fjor-dovité pehradní nádrže Montsalvens a soutskou Jaunbach-schlucht s dobrodružnými devnými mosty a skalními galeriemi.

PROČ SEM VYRAZIT: Tato trasa je jedno veliké pokušení: božskou čokoládou Maison Cailler v Brocu počínaje a legendárním sýrem v Gruyères konče. Těžko existuje túra, která by si více zasloužila titul „požitkářská cesta“ než Chemin du Gruyères.

Již ve výchozím bodě v Charmey vede trasa návštěvníka do wellness a termálních bazénů. Cesta dále sleduje jezero Lac du Montsalvens se zátočinami ne nepodobnými fjordům, než se za jeho hrází ponoří do působivé soutěsky Jaunbachschlucht za vlastním zážitkem.

Dřevěné lávky, tunely a skalní galerie, vodopády a do hladka vymleté skály dělají z tohoto dobrodružného úseku rodinnou exkurzi, která se nenatáhne déle, než je třeba, protože na konci čeká čokoláda.

TIP SWISS MAGU: V Brocu sídlí tradiční čokoládová firma Cailler, která ve zbrusu novém návštěvnickém centru za sedm milionů švýcarských franků (otevření: srpen 2010) zavede návštěvníky pod heslem „pur chocolat – pur émotion“ do světa čokolády. Prohlídka trvá dvacet minut a končí tam, kde všechno začíná: ve výrobě.

Doporučuje se ale nevyhodit si příliš z kopýtka, neboť před námi je ještě další kulinářský zážitek: ukázková sýrárna Gruyères. Již zdaleka je vidět středověké městečko s impozantním hradem ze 13. století. Tady zve „Maison du Gruyère“ k objevení legendárního sýru. Výstava o jeho vůni a chuti nabízí zážitek pro všechny smysly.

Komu to nestačilo, ať nastoupí do lanovky a den zakončí na vrcholu vyhlíd-kové hory Moléson.

Aletsch: Panoramatická ledovcová cesta

Nejdelší a nejmohutnjší evropský ledovec je také jeden z nej-krásnjších. Z té nejpsobivjší strany se ukazuje na ty a pl hodinové túe z horské stanice Bettmerhorn. Kamenné dlaždice usnadují divoce romantickou cestu panoramatickou stezkou vysoko nad ledovcem k pohádkovému jezeru Märjelensee, pes heben Tälligrat s bohatým výhledem do Fiescheralpu.

PROČ SEM VYRAZIT: Turistika „on the rocks“: Tento ledovcový zážitek nabízí nezkalené výhledy. A opojuje – i bez sklenky walliského vína.

KAM NA JÍDLO: 32 čtyřtisícovek stojí ve špalíru. Předtím než se vyjede lanovkou na Bettmerhorn, přímo nad Bettmeralpem, láká chalet-hotel Bettmerhof na typické walliské speciality.

Stačí jen krátká procházka, aby bylo vrcholové setkání v této jedi-nečné švýcarské panoramatické krajině dokonalé. Jen pár minut od stanice lanovky čeká vyhlídka Gletscherblick – a nabízí úžasný zážitek.

Aletschský ledovec vytékající ze srdce Bernských Alp rozšiřuje sbírku světového dědictví UNESCO. Největší evropský ledový proud se sice malinko stahuje, je však neustále velmi působivý.

Cesta vede po kamenných schodech a horských pěšinách dolů k Rote Chumma. V horkých letních dnech je čerstvá bríza vanoucí od ledovce obzvlášť příjemná. Nakonec se široká, ve skále vytesaná stezka dobro-družně stáčí k jezeru Märjelensee. Dříve tu byla mohutná ledová stěna Aletsche, která jezero zahradila a ze které se do něj odlamovaly obrov-ské kusy ledovce. Dnes se polární krajina přesunula už jen na idylické pohlednice a na jaře se místo toho prezentuje výjimečně malebnou stránkou – loukami se suchopýry.

TIP SWISS MAGU: Neexistuje žádný důvod odpírat si v restauraci Gletscherstu-be domácí jablečný koláč přímo z pece. Možná jedině pokud si vyznavači štíhlé linie nezvolí trasu přes hřeben Tälligrat s velkolepým pohledem na ledovec Fieschergletscher, ale raději ušetří jednu hodinu a vydají se zkratkou: přímo pod restaurací se nachází vstup do štoly. Osvět-leným tunelem se dostanou na druhou stranu Tälligratu, odkud vede turistická cesta dolů do Fiescheralpu.

TRIPSWISSm

ag

44

Eiger Trail: Alpská cesta plná zážitk

Je stnou stn a její horolezecké trasy patí k nejnáronjším na svt. Mýtus severní stny Eigeru psobí ale i z vtší vzdálenosti. Teba na dvou a pl hodinové trase Eiger Trail. Vede ze stanice horské železnice Jungfraubahn Eigergletscher pímo pod kol-mou skalní stnou do Alpiglenu. Je to dech beroucí výlet pro všechny.

PROČ SEM VYRAZIT: Blíže už se ke slavné severní stěně Eigeru nedo-stanete a Eiger Trail zaručuje dvě hodiny dráždění nervů na nejvyšší úrovni.

Světoznámý trojlístek Eiger, Mönch a Jungfrau tvoří impozantní kulisu Jungfrauregionu a přitahuje do oblasti Berner Oberland turisty i horo-lezce od pradávna.

Neméně účinně působí i železnice Jungfraubahn. Byla otevřena 1. srpna 1912 po 16 letech práce a je pokládána za milník v historii stavby železnic. Na trase sedmikilometrovým tunelem na Jungfraujoch, nejvýše položené železniční nádraží v Evropě, zastaví vlak uprostřed jedné z nejmimořádnějších horolezeckých stěn světa. Přes 1 600 metrů kolmo dolů padá severní stěna Eigeru, která odjakživa láká nejlepší horolezce světa.

Kdo se chce dech beroucí severní stěny bezpečně dotknout a pocítit na vlastní kůži vysokohorskou atmosféru, ať jede železnicí Jungfrau-bahn do stanice Eigergletscher a absolvuje Eiger Trail.

Po krátkém nástupu stojí turista přímo pod slavnou severní stěnou a vpravo nahoře si všimne kovových žebříků, které horolezcům usnad-ňují přístup. Odtud vede hodinová cesta podél úpatí stěny pyšnící se nádhernými výhledy na Wetterhorn a Grosse Scheidegg.

Těžko existuje pěší túra, na které se dostanete (bezpečně!) do takové blízkosti horských velikánů. Exponovaná místa jsou jištěna lany. A kdo má s sebou dalekohled, může na stěně pozorovat horolezce.

Na konci túry se schází strmý-mi serpentinami dolů k želez-niční stanici Alpiglen, kde čeká nejen vlak, ale také zahradní restaurace hotelu des Alpes.

TIP SWISS MAGU: Pohlednice, kterou lze zakoupit na nádraží, zobrazuje všechny horolezecké trasy na stěně.

Cesta Švýcarskem zaVilémem Tellem Všech kanton za dva dny – pšky! Takto mže návštvník projít tuto zemi na „cest Švýcarskem“ kolem jezera Urnersee. Zvláš kouzelnou ást tvoí tíhodinová panoramatická túra z Rütli. Na prastaré cest stoupá vzhru schod na Seelisberg, kde je jezero a historické hotely, pak túra klesá dol ke stedozemn psobícímu Bauen. Píjezd a odjezd se koná vpravd romanticky – lodí.

PROČ SEM VYRAZIT: 35 kilometrů turistického požitku. Tato cesta je stejně pestrá jako historie Švýcarska, které je věnována.

Tomu, kdo se rozhlédne ze Schillerova balkónu na Marienhöhe u See-lisbergu, se otevře, aniž by to věděl, stejné panorama jako členům par-lamentu v Bernu. S jedním rozdílem: toto je originál. Z této perspekti-vy totiž ženevský malíř Charles Giron roku 1901 zvěčnil všechny výjevy z historie Viléma Tella, a to ve své nástěnné malbě v sále národní rady. Místo dýchající historií se nejvíce hodí k „cestě Švýcarskem“, která patří téměř 20 let k jedné z nejoblíbenějších pěších túr země.

Jako dar 26 kantonů lidu k 700letému výročí konfederace se vine takřka celou jeho historií. Začíná na louce Rütli, místě zrodu Švýcar-ska. Stejně jako půl tuctu dalších míst na 35 kilometrů dlouhé „cestě Švýcarskem“ je louka dosažitelná lodí.

TIP SWISS MAGU: Vracejte se stylově: v jednom z pěti parníků, mezi kterými je „Uri“ nejstarší, „Schiller“ nejladnější, „Gallia“ nejrychlejší a „Stadt Luzern“ nejprestižnější.

Výstup po 850 schodech na Seelisberg není úplně bez námahy. To samé platí i obráceně pro sestup do Bauen. Zato je člověk cestou od-měněn nepřetržitými prvotřídními panoramaty.

V Bauen, které se díky své chráněné poloze těší středozemnímu klimatu, rostou palmy, fíky a exotické květiny. Lidé jsou pyšní, že se tady narodil skladatel národní hymny „Trittst im Morgenrot daher“.

KAM NA JÍDLO: Rodný dům pátera Alberika Zwyssiga si neudělal jméno jen díky němu. Dnes zastřešuje renomovanou gurmánskou restauraci Zwyssighaus.

45

Sentiero Verzasca: Divoká íní cesta

Řeka zelen záí. Malebn se vine údolím Verzasca, nechává se pemostit elegantn prohnutými ímskými mosty a spolu s p-vodními vesnicemi a malými hospdkami Grotti se stará o to, že Ticino vypadá jako z obrázkové knížky. Horská údolní trasa mezi vesnikami Sonogno a Lavertezzo, „Sentiero per l’arte“, se stala kulturní stezkou a vede tyi hodiny okolo dl renomovaných mezinárodních umlc.

PROČ SEM VYRAZIT: Smaragdově zelená řeka, vysmýčené vesničky, divoce romantická krajina: údolí Verzasca je pravý ticinský šperk.

Dvěma elegantními oblouky překlenuje řeku fotogenický římsky pů-sobící most (který ale římský není). Řeka zde vypadá tak, jak napovídá její jméno: Verzasca – „zelená voda“.

TIP SWISS MAGU: Vykoupejte se. O slunných víkendech se na vymle-tých kamenech vyvalují milovníci sluníčka, v přírodních bazénech se prohánějí plavci, turisté na břehu piknikují a s úctou pozorují středo-věké stavařské umění mostu Ponte dei Salti. Ten zde platí za symbol celého údolí.

V každém ohledu je to pohádkový výlet, který končí přímo zde v Lavertezzu. Cesta ze Sonogna se idylicky vine skrz světlé březové a modřínové háje podél řeky, vede přes mokřadní louky a mezi Brione a Lavertezzem míjí třicet soch a krajinářských instalací. Ty dělají ze „Sentierone“ stezku umění.

„Sentiero per l’arte“ nasazuje krajině korunu, aniž by to měla zapotřebí, neboť divoce romantické údolí Verzasca nabízí i bez ní královské vyhlídky: ospalé, často láskyplně udržované vesničky jako Frasco, dobrodružné visuté mosty, osamělá místa ke koupání, zapomenuté Grotti s lahůdkami, například víno Merlot, které nejlépe chutná s ticinskými specialitami jako uzeniny, risotto nebo polenta. Na suvenýry lze doporučit obchod „Pro Verzasca“, kde jsou v prodeji zdejší ručně vyrobené (umělecké) předměty.

Rodinný výletšvýcarským národním parkem Ten, kdo se vydá na trasu nové „dtské stezky Champlönch“ z parkovišt k hotelu il Fuorn, mže nco zažít. Pes vypje-nou GPS se pravideln hlásí deset virtuálních prvodc – od Marcheta, hlídae parkovišt, po Piz dal Fuorn, horského ducha. Díky nim se stane dvou a pl hodinová túra dtskou hrou – i pro dosplé. Kouzelná sada na výlet obsahuje i peliv udlanou knížku s CD.

PROČ SEM VYRAZIT: Objevte, co člověk jinak nevidí: na dětské stezce Champlönch ukazuje cestu parkem digitální průvodce.

Kukačka zakuká ve správný moment: chvíli poté, co se vyjde z parkoviš-tě 1 na cestu směrem k hotelu il Fuorn. Na přístroji GPS „Webpark“, který si lze vypůjčit v centru národního parku v Zernez za 19 franků, se objeví první z deseti virtuálních průvodců a začne vyprávět příběh, který se váže k místu, kde se návštěvník nachází. Nejdřív je to hlídač parkoviště Marchet, nadšeně informuje o své práci. Tím dosáhne toho, o čem tvůrci stezky snili: v dětech se probudí zvědavost a národ-ní park se rázem stane „zábavním“.

Nejmenší napjatě naslouchají a listují v knížečce, u které je přilo-ženo CD se všemi texty (pro poslouchání doma). Je to zábava – i pro rodiče!

Digitální průvodce zajistí výlet bez reptání a stresu. A ještě něco: nejmenší se nemohou dočkat, až kukačka ohlásí dalšího virtuálního hosta – sviště Marmotina, jelena Tumasche nebo kamzici Tinu. Ne-náročný, ale okouzlující výlet vede přes „dlouhé pole“ (Champlönch) k Alp Grimmels, serpentinami dolů k Ova da Val Ftur a pohodlně po úbočí Piz dal Fuorn. Jde to bez námitek a brblání, protože děti chtějí další příběh, další zážitek.

TIP SWISS MAGU: Na konci jim dopřejte zmrzlinu v hotelu il Fuorn, který byl v mi-nulosti oblíbenou zastávkou pro cestova-tele, mezkaře a pašeráky. Dnes slouží jako „základní tábor“ pro návštěvníky národ-ního parku. Je ve stoletém parku jediným hotelem.

TRIPSWISSm

ag

46

Senda Ruinaulta: Švýcarská cesta Grand Canyonem

Pohled do hlubin zpsobuje krásnou závra! metry se pro-kousal Vorderrhein (Pední Rýn) do vápencových skal Ruinalty. Malebn se vine soutskou, doprovázený „malým erveným“ vlakem: trasa rhaetské že-leznice je zde obzvláš impozantní. Psobivou ptaí perspektivu nabízí vyhlídková plošina „Il Spir“. Nejlepší cesta k ní je Senda Ruinalta, nenároný výlet plný pokušení.

PROČ SEM VYRAZIT: Kulinářské výškové lety a sen-zační krajina: cesta k švýcarskému Grand Canyonu je v každém ohledu požitek.

Všechno začalo před 10 000 lety. Mezi Flimserstein a Piz Grisch se utrhlo 10 000 miliónů kubíků skály a s hřmotem se zřítilo do údolí. Údolí řeky Vorderrhein až dolů k Reichenau zmizelo pod masou su-tiny. Rýn si pak dal velkou práci, aby se prokousal horninou a vytvořil obdivuhodný švýcarský „Grand Canyon“: Ruinaultu.

Ta je něco jako třešnička na dortu požitkového výletu z Laax k 12,5 metru vysoké vyhlídce „Il Spir“, jejíž jméno znamená v překladu rorýs. Opravdu příhodné jméno, neboť „Il Spir“ se vznáší 400 metrů nad údolím Vorderrheinu a nabízí dech beroucí pohled do soutěsky z ptačí perspektivy.

Senda Ruinaulta, která slibuje dokonalé spojení gastronomických a přírodních krás, začíná u sportovního centra Prau la Selva v Laax. Lehká procházka vede okolo jezera Tuleritgsee, které podzemně zásobuje vodou níže ležící jezero Caumasee, a okouzlujícím horským lesem u Flims-Laax-Falera.

TIP SWISS MAGU: Vykoupejte se v Caumasee. Jezero s tyrkysově zele-nou barvou a idylickými zátočinami má středozemní atmosféru. Není důvod zříci se v horkých letních dnech pořádného osvěžení.

KAM NA JÍDLO: Další cíl je vzdálen sotva hodinu. Restaurant Conn zve ke stolu. Zde, v blízkosti Rheinschluchtu, se servírují pochoutky jako třeba domácí specialita Trinser Birnenravioli. Kdo neodolá kulinářským pokušením, měl by koňská spřežení, která čekají před restaurací a odvá-žejí unavené výletníky zpět do Flims, obejít obloukem.

Kronberg: Appenzellská alpská panoramatická stezka

V zádech obrovský masiv Alpstein s dominantním vrcholem Säntis a ped sebou nic než dálka: díky nekonenému výhledu pes appenzellskou pahorkatinu až k Bodamskému jezeru se z alpské stezky stává jedinená panoramatická túra. V pouhých dvou hodinách na ní lovk zažije všechny tváe regionu, který patí k nejpvabnjším ve Švýcarsku. A to i pesto, že má nejnavšt-vovanjší hora skuten drsný charakter a stará se o nejrznjší rozmary poasí.

PROČ SEM VYRAZIT: Kdo chce spatřit Appenzell z ptačí perspektivy, nemusí se nikam příliš šplhat, alpská stezka úplně stačí.

Lidé sice žasli, když v dubnu 1999 našli přímo pod vrcholem rekord-ních osm metrů sněhu, překvapení ale vážně nebyli. Säntis je totiž nevypočitatelný společník. Má na Švýcarsko nepříliš zvláštních 2 500 metrů, ale díky exponované poloze nabízí vše, co je potřeba pro per-fektní vysokohorský zážitek: extrémní povětrnostní podmínky, dech beroucí masy sněhu a nekonečný výhled.

Tak vysoko appenzellská alpská stezka ale nevede, protože začíná na úpatí Säntisu v 1 350 metrů vysoko položeném Schwägalpu. Tento nejvýraznější vrchol masivu Alpenstein dominuje dvouhodinové túře na Kronberg.

KAM NA JÍDLO: Cesta vede ve veselém rytmu nahoru-dolů až k chatě Chammhaldenhütte, odkud je možné se obzvláště působivě kochat příkrou stěnou Säntisu.

Odtud se pokračuje příjemnou rašelinnou a lesní krajinou vzhůru k Schotzälpli a dále k Dorwees, odkud je to na Kronberg už jen mírně nahoru. Koluje tady historka, že kdysi dávno pro-cházel přes Alpstein obr s pytlem plným domečků. Säntis byl přirozeně ten vrchol, který pytel protrhl. Obr poztrácel tu jeden dům, tamhle další, a tak vzniklo typické rozptýlené osídlení Appenzellu.

Kdo se podívá z 1 663 metrů vysokého Kron-bergu přes kopečky až k Bodamskému jezeru, musí potvrdit, že to je zdaleka nejkrásnější his-torka o vzniku Appenzellu. Každopádně krajina je to pohádková, jízdu lanovkou z Kronbergu do Jakobsbadu, kde tato panoramatická túra končí, nevyjímaje.

47

Walenpfad. Engelberg: Lanovková zážitková cesta

Ta hustota je jedinená. Nikde ve Švýcarsku není na tak malém prostoru tolik lanovek jako v Centrálním Švýcarsku. Okolo stovky jich pohodln vede vzhru do nejkrásnjších turistických oblastí – jednou jako malá vzdušná visutá lanovka, jindy jako prostorná gondola s otáivou kabinou. A zase dol. Na tyho-dinové túe Walenpfad je na zaátku nová kabina pro osob na Bannalp a na konci panoramatická kabina do Engelbergu.

PROČ SEM VYRAZIT: Tady má člověk šanci zažít ojedinělé horské a lanovkové prožitky: Walenpfad je náročná požitková túra s panora-matickými pohledy.

Zdání klame. Přestože čeká na stezce Walenpfad z Bannalpu (1 713 m n. m.) na Ristis (1 600 m n. m.) na začátku a na konci lanovka, ne-znamená to, že všechna převýšení byla překonána. 560metrový výstup a 670metrový sestup dělají z panoramatické cesty opravdovou výškovou túru, která se pyšní impozantními výhledy na centrální Alpy. Jako dob-ře zajištěná cesta nabízí ojedinělý alpský zážitek pro (skoro) každého. A je to i požitek – díky starobylým chatám a hostincům.

KAM NA JÍDLO: Tak třeba zrovna do horské restaurace Urnerstafel, kde na jídelním lístku figurují nejrůznější speciality z rösti. Nebo na Ziegenalp Oberfeld – tady v sympatické maličké hospůdce nosí na stůl produkty vlastní výroby, jako je kozí mléko, kozí sýry, maso a jogurty. Ke konci túry se unavení turisté mohou posilnit v Brunnihütte alpskou svačinkou nebo už dnes legendárním steakem čističe skály (Felsenput-zer Steak). Právě zde natočil Schweiz Tourismus slavný aprílový žertík o čističi skály.

Kdo by dal před čištěním skály přednost osvěžení, nechť se vydá hned za roh na Kitzelpfad – „lechtivou pěšinu“ okolo jezírka ve tvaru srdce Härzlisee. Tady se návštěvník brodí – střídavě ve vodě a na břehu – rašelinou, štěrkem, dřevoštěpkou a kamínky a užívá si ten palčivý pocit přírodní relaxace, než se vyjde po široké cestě Brunni-Pfad (trvá to ještě další hodinu) na Ristis.

Tam se o slibné finále cestou dolů do Engelbergu postará nová lanovka s panoramatickými okny.

TIP SWISS MAGU: Kdo má ještě energii, navštíví v Engelbergu historický klášter se sýrárnou, kde se vedle mnoha specialit ručně vyrábí měkký sýr.

Historická cesta podél vodních kanál v Nendaz Ožehnutá od slunce a tžko pístupná walliská úboí hor za-vlažují takzvané Suonen. Jsou vykopané v zemi, vytesané do skal nebo na skále zavšené a pipomínají boj zemdlc se suchem. Podél tchto historických kanál dnes vedou pvabné stezky. Pedevším u Nendaz, kde ubíhá celkem kilometr tras podél osmi Suonen, z nichž šest dodnes dopravuje vodu.

PROČ SEM VYRAZIT: Obdivuhodný vodní svět: 100 kilometrů turistic-kých tras vede podél historických vodních kanálů a kolem sluníčkem rozmazleného Nendaz.

Jen těžko může být krásnější místo: z nendazských teras položených mezi 1 300 a 1 400 metry nad mořem se otevírá fantastické horské panorama s výhledy na Bernské, Walliské a Vaudské Alpy. A úplně na konci údolí se zvedá gondola směrem k Mont Fortu (3 300 m n. m.), která se pyšní širokým výhledem na dvacet čtyřtisícovek, Matterhorn a Mont Blanc nevyjímaje.

Kolem malých historických center starých walliských vesniček s tra-dičními domky a stodolami vznikly sice moderní ubytovací kapacity, mnohé však ještě dnes připomíná tradici, kulturu a historii, která byla výrazně ovlivněna vodou.

Kvůli suchému klimatu budovali po staletí zemědělci ve Wallisu dlouhé zavlažovací kanály, takzvané Suonen, francouzsky bisses. Nendaz, dnes jeden z nejvýznamnějších producentů malin a meruněk, vlastní dosud největší funkční síť. Podél ní vede 98 kilometrů kouzel-ných turistických tras, které jsou vhodné pro rodiny a turisty-požitkáře. Není zde žádné významné stoupání nebo klesání. Vodní vedení bylo budováno víceméně na vrstevnici.

TIP SWISS MAGU: Jedna zvlášť krásná okružní tři a půl hodinová trasa vede z Nendaz podél Bisse du Milieux do Planchouet. Přes Bisse Vieux, starý Suonen, pokračuje romantická vodní cesta zpět do Nendaz, „hlavního města alpského rohu“. Jemu je tu celé léto věnován mezinárodní festival.

KAM NA JÍDLO: V Lavantier se podávají v re-stauraci Chez Edith walliské speciality.

MAPU, VÝŠKOVÝ PROFIL UVEDENÝCH TRAS A DALŠÍCH 20 TIPŮ NAJDETE NA WWW.MOJESVYCARSKO.COM.

TRIPSWISSm

ag

48

Zermatt

Fiesch

Sion

LeissigenGrindelwald

Bönigen Brienz

Engelberg

Seelisberg

GersauLucerne

�������Beinwilam See

Zug

Zurich

Brugg

Richterswil

Filzbach

Rapperswil-Jona

Fällanden

Basel

Avenches

Geneva

Saanen-Gstaad

Château-d‘Oex

Le Bémont

Mariastein

Delémont

Solothurn

Berne

Fribourg

Lausanne

Montreux

Langnau i.E.

Baden

Hospental

Locarno

Sils i.D.

Sta.Maria

Schaan-Vaduz

St.GallenRomanshorn

Kreuzlingen

DachsenSchaffhausen

Rorschach -See

Stein amRhein

St.Moritz

Pontresina

Klosters

Valbella

Bellinzona

Davos

Scuol

Lugano

Figino

Zermatt

Davos Youthpalace

Grindelwald

Valbella

Saanen-Gstaad

Château-d'Oex

Scuol

Objevte 57 švýcarských mládežnických ubytoven!

Swiss Youth Hostels, Schaffhauserstrasse 14, CH–8042 Zurich. Phone +41(0)44 360 14 14. Fax +41(0)44 360 14 60. E–mail: contact@youthhostel.ch. Internet: www.youthhostel.ch

„Co tady dlají ty krávy?” ptám se vydšen. Jsem v nadmoské výšce kolem dvou tisíc met-r, pode mnou leží z jedné strany Luganské jezero, z druhé Lago Maggiore. A pede mnou stojí hndé chlupaté krávy s rohy. Jako obrovští erti.

a kaštany v zádechTúra s makarony Text: Anna Specková | Foto: Swiss image

Ve švýcarské provincii Ticino je asi všechno možné. Jedí tu špagety, mluví italsky a ještě k tomu potřebují spoustu

gest, chovají se uvolněně, fandí fotbalu, o Italech si vyprávějí vtipy a po turistických chodnících vysoko v horách se jim procházejí krávy.

Nejsou fialové, jak by si člověk podle reklam myslel o švýcarských krávách. „To jsou skotské krávy,“ vysvětluje náš horský vůdce Eugenio Genazzi. „Tady ve vysokohorském prostředí se jim dobře daří.“

Jsou mírumilovné, do pekla nás nechtějí. Zaujaty svou trávou nás nechají projít, zapó-zují fotografům a já si mohu v klidu vychutnat ten požitek. Krásný letní den a vysoké hory ze dvou stran obklopené jezery. A pod námi Lugano, příjemné městečko u turisticky oblí-beného jezera.

Není divu, že tuhle čtyř a půl hodinovou túru zařadili mezi dvaatřicet nejkrásnějších ve Švýcarsku. Není to přitom nic náročného. Na vrchol Monte Lemy vás i v létě vyveze lanovka. Utáhnete tkaničky, nasadíte ruksak a můžete se vydat směr Monte Tamaro, která dosahuje výšky 1 962 metrů. V Ticinu nejsou žádné ostré špičaté skály, hory se blíží dvoutisícovce, jsou tu menší lyžařská střediska a příjemné hřebenové túry.

Jako ta z Monte Lemy na Monte Tamaro. Jde o desetikilometrovou procházku po hřebe-nu, je třeba zdolat dvě ostřejší stoupání, ale to zvládnou i starší děti.

První stoupáníPrvní stoupák vede na Monte Magno. Nahoře potřebujeme doplnit cukry, sedáme na rozehřáté kameny a jen tak koukáme kolem. Kdesi vpředu se z mraků klube majestátní Monte Rosa, jejíž součástí je i Dufourspitze, nejvyšší vrchol Švýcarska. Majestátní, magická, úchvatná…

Někde pod vámi vítr čeří hladiny jezer, dnes se halí do slabého oparu a honí po nich z našeho pohledu miniaturní plachetnice. Jezera, města, jako na dlani odtud máte celou provincii Ticino.

Shora je dobře vidět cesta, která nás ještě čeká. Vyšlapaná pěšina se po hřebenu klikatí jako had. A za ní se klube Monte Gradiccio-li, to druhé stoupání, které nám teprve dá zabrat. Nevím, jestli se mnou znalci budou souhlasit, ale pro mě byl výhled na Luganské jezero a Lago Maggiore odtud asi nejkrásnější.

Začneme pomalu sestupovat a odměnu si dopřejeme v Cabanne Monte Tamaro, krásné horské chatě. Sedáme na terasu. Pořádné kafe, radler a krásné výhledy „mě vrací do hry“.

Až pak začínáme sestupovat dolů ke slavné-mu kostelu Maria Botty, slavného švýcarského architekta původem z Ticina. Stojí tu majestát-ně, pyšně a uvolněně se rozhlíží po kraji. Má jednoduchý design, jeho strohé a propracova-né tvary přitom berou dech. Dřevěná budova je kulatá a zvláštně zapadá do krajiny… Tak nějak s ní souzní.

Tohle že je kostel? napadne mě, když proti mně vyběhnou kozy. Lezou po dřevěných schodech, jako by jim to tu patřilo, honí se po horní terase, nechají se fotit s dětmi i dospělý-mi. Nikdo je nevyhání, nikomu nevadí.

Odtud je to jen pár kroků do jiného světa – do adrenalinového parku s bobovou a opičí dráhou.

Trocha adrenalinuZ lenošné letargie magického místa mě vytrhuje bobová dráha. Sedám do bobů, nasazuji si hel-mu a nechávám boby, ať mi ukáží, co umí. Rády by ukázaly, kdyby je neblokovala česká paní ve středních letech před námi. „Trochu jsem se bála,“ přiznává, když z bobů vylézá. Ale to už mě táhne do lanového parku, který stojí nedaleko.

Na výběr je tu několik tras barevně označe-ných jako lyžařské sjezdovky – nejjednodušší je zelená, nejtěžší černá. Těch zážitků už dnes bylo dost, říkám si, když volím zelenou trasu pro děti.

Kdesi vpředu se z mraků klube majestátní Monte Rosa, jejíž součástí je i Dufourspitze, nejvyšší vrchol Švýcarska.

Majestátní, magická, úchvatná…

50

SWISSm

ag

TRIP

Olej a kaštanyA zdejší olivový olej je vyhlášený. Prý se prodá, ještě než ho stihnou stočit do lahví.

Italské vlivy se nezapřou ani v ticinské kuchyni. Mezi místní speciality patří polenta se sýrem, rizoto s masem. „Švýcarský raclette sice jíme, ale spíš jsme ho od Švýcarů opsa-li,“ vysvětluje Tosca Zanotta. „A taky jíme kaštany,“ dodává. Ticino byl vždycky chudý kraj a lidé si tu zvykli jíst kaštany. Kdo měl kaštany, ten byl bohatý. Pečené kaštany se totiž dají uchovat nejenom přes zimu, jíst se dají tři roky.

A místní se z nich naučili vykouzlit neu-věřitelné pochoutky. Kaštany se připravují na desítky způsobů: čerstvé – právě sklizené ze stromu, pečené s mlékem na snídani, přidávaly se k pečenému masu. Kulinářskou jedničkou je ovšem vermicell, kaštanové pyré se šlehačkou a pořádnou dávkou kalorií.

Každý podzim bylo nutné kaštany upéct, aby vydržely do jara. Někdo tak činil v komíně svého domu, jiní využívali „graa“. To je malý domeček, dole se topilo a nahoře na roštu se několik dnů rožnily kaštany. Když jsou plody upečené, speciálním postupem se z nich sundává slupka. Několik takových „graa“ se zachovalo v Ticinu až dodnes.

Do Ticina kaštany dovezli Římané, roste jich tady několik druhů a péče o stromy je vel-ká věda. Sbíraly se od října do listopadu. V té

době lidé nepouštěli ovce pást se pod stromy, aby plody mohly padat na čistou zem.

Kaštany se sbíraly do 15. listopadu, co poté zůstalo na stromech, si mohli odnést chudí lidé. Dnes toto datum oznamuje festival kaštanů, na který se sem sjíždějí lidé z celého Švýcarska.

Návštěvu Ticina můžete zakončit v jeho největším městě Luganu, kterému celebrity vymyslely název „Monte Carlo Švýcarska“. Je to velmi příjemné město s výstavními budovami, promenádou podél jezera a spoustou letních radovánek na jezeře.

Nebylo to špatné, myslím, když sedím v gon-dole vedoucí z Monte Tamaro dolů do údolí. Byla to vlastně pěkná adrenalinová tečka za jednou z nejkrásnějších túr ve Švýcarsku.

Ticino a jeho obyvateléPřichází chvíle prozkoumat Ticino. Tuhle italsko-švýcarskou provincii, kde lidé do poslední chvíle nevědí, komu z těchto dvou zemí budou fandit během mezinárodního zápasu ve fotbale. Ale raději se jich neptejte, zda se cítí jako Italové, mohli by se totiž urazit. Švýcarská preciznost je jim bližší. „Jíme hodně polenty, těstovin, rizota. Stejně jako Italové mluvíme rukama a jídlo zajídáme chlebem,“ říká Tosca Zanotta z luganské turistické cent-rály. „Od Italů se ale lišíme kulturou, náturou, přístupem k životu. Autem jezdíme bezpečně a podle předpisů. Možná, že jsme uvolněnější než Švýcaři, ale v žádném případě nejsme ta-koví volnomyšlenkáři jako Italové,“ dodává po kráké přestávce. „Každopádně ale s německý-mi Švýcary toho moc společného nemáme.“

Ticinu říkají „slunečná část Švýcarska“. Panuje tu příjemné klima, rostou palmy, banánovníky a olivovníky. Oblast se pyšní 2 300 slunečními hodinami ročně. Například v Curychu „svítí“ jen 1 700 hodin. Není divu, že se sem lidé z Curychu jezdí ohřát.

V druhé půli túry je možné navštívit Cabanne Monte Tamaro, krásnou horskou chatu. Úchvatné výhledy jsou zaručeny

Pod vrcholem Monte Tamaro stojí v nadmořské výšce 1 500 metrů kostel Santa Maria degli Angioli, navrhl ho slavný architekt Mario Botta

51

Tak tohle je mi záhadou: jak asi mže chutnat spojení vína a okolády? Chilské Tarapaky a švýcarské okolády Lindt? Výborného vína a kvalitní okolády? Velmi zajímav.

Kd

yž s

e

Nejdříve si musím přivonět k čokoládě, pak k vínu. Čokoládu vložit do úst a asi dvacet vteřin si ji jen tak lehce

nechat rozpouštět na patře. „Nechejte si ji rozplynout na jazyku, ať dosáhne tělesné teploty,“ říká Dana Václavíková, která na této ochutnávce zastupuje čokoládovnu Lindt. A pak se lehce napijte vína. Ponechte si dou-šek v ústech, ať klouže po patře. Dekadentní? Zajímavé? Rafinované.

Ke každému druhu čokolády, bylo jich celkem šest, ochutnáváme v pražské vinotéce U Zlaté koruny dvě vína. Tedy celkem dvanáct vín, převládala chilská Tarapaca, nechyběla ale ani argentinská či australská vína.

Není to špatné. Pro první kolo ochutnávky přede mnou leží čokoláda s kousky pomeranče a mandlí (Excellence Orange Intense, Lindt, 49 procent kakaa) a chilský Sauvignon (Vina Mar). „Jde o letní kombinaci,“ hodnotí tento výběr someliér Jan Martínek, který do Česka dováží chilská vína. Má pravdu, není to vůbec špatné. Příjemně osvěžující.

víno

Text: Marta Nevěčná | Foto: Switzerland Tourism

Ve vinotéce U Zlaté koruny se rozhodli před-stavit svým klientům něco nového: Všichni k vínu zakusují sýry, klobásy… Proč nezkusit třeba spojení vína a čokolády? Není to úplná novinka (přišli s tím Italové), ale ani obvyklá kombinace. Jak víno, tak čokoláda nabízejí širokou paletu vůní a chutí. Je to spíš pro fajnšmekry, kteří hledají ve víně něco nového. „Jsme v Česku v této degustaci pionýry. Nikomu se do toho moc nechce, protože český spotřebitel je konzer-vativní,“ vysvětluje Jan Martí-nek. Reagoval tak na nabídku švýcarské společnosti Lindt, jedničky v produkci čokolády. „Na tyto ochutnávky přicháze-jí lidé, kteří se ve víně vyznají. Občas se setkáme s nepo-chopením, většinou se ale s lidmi shodujeme.“ Dobře se to prodává, což naznačuje, že to nebyl zase tak špatný nápad.

Další z kategorií, do které se ponoříme, je víno Chardonnay (Gran Reserva, LFE, Chile). K němu jsme zvolili 49procentní čokoládu s kousky hrušky a mandlí (Ex-cellence Pear Intense, Lindt). „Kombinace k zamyšlení,“ říká náš průvodce ochutnáv-kou Jan Martínek. Musím mu dát za pravdu, tohle víno, které zrálo dvanáct měsíců v barikových sudech, má opravdu tóny máslových hrušek a tak nějak s tou čokoládou souzní.

Lindt

Historie čokolády Lindt se začíná psát v roce 1845 v Curychu. Cukrář David Sprüngli-Schwarz a jeho syn se pokoušeli vyrobit něco nového: čokoládu v bloku. Do té doby lidé znali pouze jakýsi čokolá-dový nápoj. Nová čokoláda si získává velkou oblibu, a to nejen ve Švýcarsku, ale i v zahraničí. V tuto chvíli je nutné malou cukrárnu uzavřít a otevřít si v roce 1870 továrnu. O deset let později už rodina zaměstnávala osmdesát lidí.

V roce 1879 vynalezl Rodolphe Lindt, se kterým se Sprüngli spojil, takzvané konšování – nový pro-ces míchání. Trvá až 72 hodin, během té doby se čokoláda neustále ohřívá a míchá. Proces uvolňuje ušlechtilé aroma kakaa, které se rozprostírá po celé čokoládové hmotě.

Čím se ještě tato čokoláda liší od jiných? Lindt používá ušlechtilé a ručně sbírané boby. Recepty na výrobu čokolády znají jen čtyři lidé – tzv. Maitres Chocolatiers.

Dnes se čokoláda vyrábí s nejrůznějšími příchu-těmi. Znalci si ovšem kupují hořkou čokoládu. Ta může mít až 99procentní obsah kakaa.

s okoládou…potká

GASTROSWISSm

ag

52

Téhle ochutnávce předcházela pořádná přípra-va. Nad lahvemi vína a tabulkami čokolády se sešlo několik lidí: zástupci Lindtu, tři cukráři, čtyři someliéři a „Maitre Chocolatier“, tedy Mis-tr čokolády. Nejméně sedm hodin zkoušeli, kte-ré víno se hodí ke které čokoládě. „Strašně mě překvapilo, kolik vín se k dané čokoládě dalo napasovat,“ hodnotí výběr Martínek a dodává, že červená vína se jim vybírala snáze než bílá.

Jdeme na další ochutnávku. Tentokrát nám asistentka roznáší malinovou čokoládu s mandlemi z limitované edice. Excellence Raspberry Intense, Lindt s 49 procenty čokolády. A k tomu chilské víno – Carmenére El Olivar, Tarapaca – má lehkou stopu po černých přezrálých třešních, nebo možná malinách či jiném ovoci. Proto ta volba.

Znáte Carmenére? Tahle odrůda se na ochutnávce objevila celkem třikrát. „Je to stará francouzská odrůda, která byla do roku 1970 v Chile zaměňována s Merlotem,“ říká Martínek. Je výborná. Ve vinárně to hučí, lidé vtipkují, trochu se odvázali. „Není to špatný nápad – spojit dobré víno s vynikající čokolá-dou –, příjemně mě ta ochutnávka překvapi-la,“ říká starší pán, který se mnou sedí u stolu. Ostatní mu dávají za pravdu. Ale to už se blíží asistentka s další lahví.

Jak přibývá hodin, roste podíl kakaa v čo-koládě.

Carmenére Grand Reserva z oblasti Tarapaca v Chile. A k tomu čokoláda Excellence 70 % Cocoa, Lindt. Vyšší třída čokolády vyrobená z kvalitních bobů, není v ní téměř žádný cukr. A k tomu tohle vynikající víno. „Kombinace mužských chutí,“ od-haduje someliér. Přemýšlím dlouho, než si přiznám: asi jsem muž. Takhle kombinace u mě na celé čáře vyhrává.

85procentní čokoláda s argentinským Merlo-tem mě nechává chladnou. „Těžší gurmánská kombinace,“ zdůrazňuje someliér. Má pravdu, ale mé chuťové buňky potřebují na chvíli

pauzu. Mezitím Jan Martínek vysvětluje, proč nelze najít vhodnou čokoládu k ultrahořké 99procentní čokoládě. Tahle čokoláda přera-zila chuť i portského vína. „Jako bych následně pil limonádu,“ dodává zklamaně. Taková čokoláda se kvůli výrazné chuti kakaa hodí spíše k silnějšímu alkoholu, například koňaku či brandy.

Ale to už čekáme na vyvrcholení dnešního večera: čokoládu s příchutí chilli.

Excellence Chilli, Lindt a australské Cabernet Savignon, Berton. Tak tohle je opravdu rafinovaná chuť. Pro fajnšmekry. Ostrá, pálivá. Ale zároveň lehce smířlivá. Nejdříve si myslíte, že do toho vašeho kousku čokolády chilli dát zapomněli. Pak vás ale štípne do jazyka. Tak jemně. A víno její chuť ještě podtrhuje. Lidem to chutná. Někteří jsou nadšení a bude to právě tato kombinace, kterou si tu koupí a odnesou domů.

U našeho stolu se strhla diskuze: může se z této kombinace – víno a čokoláda – stát zvyk? Když si doma otevře-te s partnerem láhev, naserví-rujete mu k tomu i tabulku čokolády? Nebo zůstanete u ob-vyklých sýrů a slaných pochutin?

Proč ale čokoládovou pochoutku nevytáhnout, když k vám přijde návštěva, které chcete nabídnout něco no-vého? Nebo poslouží jako zajímavý dárek pro znalce vín.

Asi nehrozí, že by čokoláda ze stolů vytlačila sýry, uzeniny či jiné dobroty. Ale není to špatné. Zkuste to sami.

Co vdt o chilských vínech?

Chilská vína mají dlouhou tradici, začala se pěstovat už v 16. století, kdy sem první odrůdy přivezli kolonizátoři. V polovině 19. století sem byly importovány evropské odrůdy révy – Cabernet Sauvignon, Merlot, Cot, Pinot Noir, Sauvignon, Riesling, Chardonnay. Chilskému vinohradnictví se vyhnula vlna fyloxéry – mšičky révokaza, proto se zde zachovaly klony pravokořenných tradičních evropských odrůd révy vinné.

Vinohrady, které se rozkládají především u Tichého oceánu, pokrývají 155 000 hektarů. Nejvýznamnější je oblast Centrální údolí, kde leží vinařská oblast Maipo Valley. Panuje tu horské kli-ma vnitrozemského charakteru, zimy jsou studené a deštivé, léta horká a suchá. Rozdíly mezi letní denní a noční teplotou jsou až 20 stupňů.

V Maipo Valley leží také slavné vinařství VIŇA TAPARACÁ . Bylo založeno v roce 1874 donem F. de Rojas y Salamanca. Jeho bílá vína charakterizuje světlá svěží barva, chuť s pikantními kyselinami. Červená vína se vyznačují vyššími barvami, plnou ovocnou tříslovitou chutí, mají vyšší obsah alkoho-lu. Vybraná červená vína leží v barikových sudech.

Kam na ochutnávku vína a čokolády?Vinotéku U Zlaté koruny najdete v Praze 1 na Malém náměstí 13.

Většina lidí si k vínu ráda dá sýry a masové speciality. Najde se na stole místo i pro čokoládu?

53

Co je to vlastn freeride? Freeride – myšleno na lyžích – je jízda ve vol-ném terénu mimo upravené sjezdovky. V první řadě je to rekreační fenomén, ale jak to tak ve sportu bývá, potřeba měření sil přivedla na svět i freeridové závody. Ty se ve světě pořádají skoro dvacet let a dnes je z nich velká show vrcholící finále nejvyšší světové série Freeride

World Tour, které se již tradičně koná ve Ver-bier. Seriál zahrnuje pouhé čtyři závody pro nejlepší hvězdy, zavítá do Ruska (Soči), USA (Squaw Valley), Francie (Chamonix) a Švýcar-ska (Verbier). Kvalifikační body se pak sbírají na závodech Freeride World Qualifier, kterých je ročně něco přes deset. A jedním z nich je i český Scott Czech Ride.

Z Davosu do LenzerheidePrvní dva ročníky proběhly v Davosu, kvalitní organizace včetně výborného jezdeckého zastoupení – 2. ročníku se například účastnil jako rozhodčí Seb Michaud, legenda tohoto sportu – katapultovaly závod na globální úroveň a právě do množiny kvalifikačních závodů – sbírat kvalifikační body je silná moti-vace jezdců z celého světa, takže zájem o start v letošním Scott Czech Ride projevilo více než 200 závodníků z 21 zemí! Na start se jich ale mohlo postavit maximálně 80.

Zařazení mezi kvalifikační závody s sebou přineslo i potřebu najít atraktivnější závodní stěnu. O to se postaral Čechošvýcar Tom Elias, který jako dlouholetý instruktor lyžování zná v graubündenských horách každou skálu. Jeho tip mířil do Lenzerheide, kde pod vrcholem hory Rothorn padá strmá a široká kamenitá stěna, o které by našinec s jistotou prohlásil, že na lyžích sjet nejde. Freerider však kouká na hory jinak a proplétat se mezi skalami strmými žleby a skákat ze skal je jeho denním chlebem. Po vstřícném postoji managementu lyžařského střediska Lenzerheide se závod definitivně přestěhoval.

Napadlo vás nkdy, že by se eské mistrovství v nkteré sportovní disciplín mohlo odehrávat jinde než na eském území? Pravda, obvyklé to není, ale jedna taková akce existuje. Ve SWISSmagu o ní píšeme proto, že probíhá práv ve Švýcarsku. Je to mistrovství ve freeridu na lyžích, lépe známé jako Scott Czech Ride. Práv tsn ped uzávrkou tohoto vydání úspšn probhl jeho tetí roník!

Scott Czech Ride: nejlepší Češi se měří ve Švýcarsku

Jak se závodí ve freeridu?

Vybere se extrémní stěna, a kdo ji nejlépe sjede, vy-hraje. Nejlepší „lajnu“ hodnotí pět rozhodčích podle léty propracovaného systému a sledují se skoky ze skal (neboli dropy), rychlost, plynulost a agresivita jízdy, ale i samotný výběr trasy.

Text: Petr Socha

Mistr ČR Robin Kaleta v akci na závodní stěně ve švýcarském Lenzerheide pod horou Rothorn

FOTO: TOMÁŠ MATWIKOW FREESKIING.CZ

SPORTSWISSm

ag

54

Scott Czech Ride : Podkování tomu nahoeJak už bylo zmíněno, freeride se odehrává v divokém terénu, kde sněhové podmínky neovlivní nikdo jiný než ten nahoře. Podobně počasí – musí být takové, aby umožnilo bezpečně zdolat trať všem závodníkům. Vítr, sněžení, mlha, lavinové nebezpečí, zmrzlý terén i nedostatek sněhu ve stěně jsou rizika, která člověk nijak neovlivní.

Letošní počasí před závodem bylo děsivé: teplo ničilo sněhové vrstvy i v nejvyšších polohách graubündenských hor, masy mokrého sněhu padaly do údolí kolikrát i samovolně a cestou dolů lámaly stromy a trhaly skály. Poté se s příchodem mrazů povrch změnil v nebezpečný led. A na první závodní den přišla fronta, která znemožnila nejen závod, ale i samotný provoz lyžař-ského střediska. Přes odpoledne napadlo 20–30 cm sněhu – množství akorát tak veliké, aby závodní stěnu pokrylo měkkým prašanem a zároveň nezapří-činilo extrémní lavinové nebezpečí. Už brzy z večera se vyjasnilo a naděje na konání závodu vzplála. V sobotu 27. března ráno čekalo na závodníky modré nebe a čerstvý prašan – podmínky jako ze snu! Poté, co ji opustil poslední závodník, se do stěny opřelo slunce a nemilosrdně změnilo možná poslední letošní prašan v nepříjemnou krustu… To už se ale pod kopcem vesele osla-vovalo. V hlavní kategorii „ski man“ byli hned dva vítězové, k české radosti se na prvním místě umístil vedle Francouze Cocheta i Čech Robin Kaleta!

A i pořadatelé měli co oslavovat: Scott Czech Ride 2010 se povedl natolik, že dostal superlativní hodnocení od pozorovatelů z Freeride World Tour coby nejlepší závod řady Freeride World Qualifier.

Nejen Scott Czech Ride je česká akce zakořeněná ve Švýcarsku. Základy závodu vznikly totiž v rámci festivalu Salomon SNOWfest, který letos již potřetí proběhl v Davosu. A to za tradiční podpory jak českých, tak švýcarských partnerů.

Salomon SNOWfest je akce určená pro všechny, kdo vyznávají freeride a další formy lyžování ve volném terénu jako ski-touring apod. Do Davosu se na týden sje-dou nejlepší nejen české osobnosti oboru a celý týden se společně lyžuje a probíhají tematické programy.

Velkým tématem jsou laviny, trvalé nebezpečí všech, kdo se pohybují v zimních horách. Tuto problematiku řeší Arva Avalanche Camp vedený špičkovými od-borníky jak z Česka, tak Švýcarska. Na první skialpovou túru můžete vyrazit v rámci programu Rock Point Skitour Week, samozřejmě jak jinak než pod vedením špičkového vůdce. V rámci programu Freeski test si pak můžete vyzkoušet nejnovější modely lyží určené právě mimo sjezdovky. A třeba na nových testovacích lyžích pak lze v rámci programu Salomon Freeride Coaching společně lyžovat s největšími esy českého freeridu, například s loň-ským mistrem ČR Davidem Knyblem, letošní i loňskou mistryní Simonou Hrstkovou nebo s asi nejznámějším freeridovým jezdcem Česka a letošním mistrem ČR Robinem Kaletou.

Salomon SNOWfest

Více informací naleznete na www.snowfest.czwww.scottczechride.cz

Za „svtovým pohárem“ freerider stojí Švýcar

Nicolas Hale-Woods je tvůrcem konceptu Freeride World Tour, jakéhosi světového poháru freeriderů. Jeho aktivita začala pořádáním dnes již legendárního závodu Xtreme Verbier a trvalo deset let, než se podařilo vybudovat velký seriál závodů s jednotnou klasifikací, přesně definovanou metodikou hodnocení a zejména s nejlepšími jezdci světa na startu.

Freeridu si na Salomon SNOWfestu tradičně užívá i nejlepší český skikrosař Tomáš Kraus

Mistryně a mistr ČR ve freeridu 2010: Simona Hrstková a Robin KaletaFOTO: KATEŘINA SOCHOVÁ SNOW.CZ

FOTO: PETR SOCHA SNOW.CZ

FOTO: PETR SOCHA SNOW.CZ

FOTO: PETR HAVELKA SNOW.CZ

55

Lidé ze svta automobil mají ženevský autosalon rádi. Nejen kvli tomu, že patí mezi nejvtší pehlídky svého druhu na svt, ale také proto, že jako na dlani servíruje vše dležité – výstavišt je pár krok od letišt a pár metr od dálnice a všechna vystave-ná auta jsou pod jednou stechou ohromné haly Palexpo.

Ženevský autosalonLetošní ženevský autosalon oslavil své

80. jubileum. Poprvé se tu sešli výrobci a příznivci aut v roce 1905. Své setkání

tehdy nazvali Národní výstavou automobilů a jízdních kol.

Automobil měl za sebou tehdy na začátku 20. století nedlouhou historii. Obchod se začínal rozbíhat a setkání výrobců se zákazníky se hodilo všem zainteresovaným.

Za svou více než stoletou historii si ženevská přehlídka aut našla pevné místo v kalendáři začátkem března. Šest značek nechybělo na konci zimy v Ženevě ani jednou. „Děkujeme za věrnost firmám Bentley, Citröen, Peugeot, Renault, Fiat a Lancia,“ řekl před začátkem letošní výstavy její ředitel Rolf Studer.

Několikrát se však brány autosalonu neote-vřely. V první polovině 40. let minulého století tradici zastavila světová válka.

Ještě „nakloněnější“ to s autosalonem bylo hned v roce 1907. Tehdy se přehlídka přesu-nula do Curychu, protože v Ženevě se auto netěšilo přízni. Důvodem byly obavy lidí ze stále ještě nového stroje jménem automobil. Po roce se však přehlídka do města u jezera a francouzských hranic vrátila. Rychle se pohy-bující stroj vzali místní na milost.

Se svou každoroční pravidelností je místní přehlídka v Evropě výjimečná. Ženevě se může na starém kontinentě rovnat jen podzimní autosalon, který si vždy po roce předávají Paříž s Frankfurtem. Do velké světové pětky nejpres-tižnějších přehlídek aut lze ještě připočítat Detroit a Tokio.

auta jako na dlani

Text: Petr Buček | Foto: Auto-salon.ch, Petr Buček, automobilky

K letošním novinkám na výstavě u Ženevského jezera patřila Škoda Fabia RS

Žene

vský

aut

osal

on n

emá

o ná

vště

vník

y no

uzi

Autor je šéfredaktorem portálu AutemBezpečně.cz

ORIGINALSWISSm

ag

56

Slavná auta v ŽenevV Ženevě si svou premiéru odbylo v dlouhé historii autosalonu hodně zajímavých a pro automobilový průmysl důležitých aut.

V roce 1955 se tu světu poprvé ukázal například malinký, ale pro italskou automo-bilovou branži typický Fiat 600. Jeho tvarový následník se vrátil na scénu před pár lety v podobě „pětistovky“.

O šest let později, v roce 1961, strhávali na ženevském autosaloně plachtu z Jaguaru E-Type Coupé, který je dodnes považován za jedno z nejkrásnějších aut vůbec.

Premiéru na výstavě konané nedaleko Ženevského jezera si v roce 1980 užili kon-struktéři Audi Quattro – prvního sériového osobního auta s pohonem všech kol.

Z novějších slavnostních odhalení stojí za zmínku také Ford Mondeo (v roce 1993), Mercedes třídy A (1995), Ford Focus (1998) nebo Peugeot 207 (2006).

Mezi škodovkami se poprvé na automo-bilové scéně ve švýcarské Ženevě objevila Škoda Superb druhé generace nebo Škoda Yeti.

Zelená má zelenouHitem letošního autosalonu jsou auta se zaměřením na ekologii. S tím, jak se blíží větší rozšíření hybridních aut a nástup elektromo-bilů, předháněly se automobilky v souboji o „nejzelenější“ vozidlo.

Úspornou verzi svého auta přivezly do Že-nevy ukázat už také tradiční sportovní značky jako Ferrari nebo Porsche. A to je co říct.

Škodovka měla na svém stánku také zelenou hvězdu. V jejím případě ale nešlo o auto zaměřené na šetrnost ke svému okolí, nýbrž o sportovně pojatý vůz. Sériová Škoda Fabia RS bude uhánět až rychlostí 220 km/h. A k mání je také jako kombík.

Zatímco v Detroitu jde vždy hlavně o show amerických značek, v Tokiu vládnou japonští výrobci, ve Frankfurtu mají největší stánky Mercedes, BMW, Volkswagen a Paříž je pod patronátem Renaultu, Peugeotu a Citröenu, Ženeva je neutrální. Podobně jako celé Švýcar-sko v politice.

Tuto nezaujatost si pochvalují nejen výrob-ci, ale také návštěvníci, kteří si udělají obrázek o tom, co budou jednotliví výrobci v začínají-cím roce nabízet.

Jak to probíháŽenevský autosalon trvá pokaždé bezmála dva týd-ny. První dva dny patří odborníkům a zástupcům médií. Zvláště první den autosalonu dělají auto-mobilky všechno proto, aby se do celého světa rozběhly fotky a záběry právě jejich aut. Od rána do odpoledne začíná každou čtvrthodinu velká tisková konference jednotlivých automobilek.

Jejich šéfové se chlubí hospodářskými výsledky a představují nové modely. Za zvuků hudby, doprovodu tanečníků nebo akrobatů slavnostně strhávají plachty z právě představe-ných aut. Všichni se snaží přesvědčit novináře, že právě oni přivezli do Ženevy na tuto pres-tižní přehlídku auto, které stojí za pozornost. Strhnout zájem se snaží každý – vyhrává ten výrobce, jehož vůz pronikne na první stránky novin, do prvních sekund televizního zpravo-dajství a do popředí internetových zpráv.

Právě nástup internetu ještě zvýšil zájem žurnalistů o autosalon. Letos jim organizátoři vydali na deset tisíc akreditací. Celkový počet návštěvníků se pak po dvou týdnech zastaví na údaji okolo 700 tisíc lidí, které zajímá svět aut.

A mají se na co dívat. Počet vystavených vozů sahá k sedmi stovkám, vystavovatelů bylo letos asi 250 a pocházeli z 30 zemí.

Dějištěm autosalonu je od roku 1982 výstaviště Palexpo ležící u vjezdu do města. Do té doby se výstavy odehrávaly přímo v jeho centru.

Palexpo patří k velmi oblíbeným výstavním místům. Přiléhá k dálnici a na letiště se dá dojít pod střechou.

S výstavní plochou přes 100 000 metrů čtverečných se Palexpo řadí mezi dvacítku největších výstavních a kongresových stře-disek světa. Expozice jsou však jedna vedle druhé, vše se odehrává ve dvou spojených halách a návštěvníci mají naleštěná auta jako na dlani.

Šest značek nechybělo na konci zimy v Ženevě ani jednou: Bentley, Citröen, Peugeot, Renault, Fiat a Lancia.

80. ročník výstavy byl mimo jiné ve znamení aut do zásuvky

Jedno z nejkrásnějších aut, jaké se kdy vyrábělo, se představilo poprvé v Ženevě – Jaguar E-Type

Také slavný fiátek se poprvé světu ukázal v Ženevě

57

Švýcarsko není jen zemí okolády. Nemén dležitá je i jeho klí-ová role ve vývoji kávy. Pedevším té rozpustné. Jen málokdo ví, že první prášek vyrobili práv ve švýcarské firm – v Nestlé.

rozpustná káva Text: Marta Hermanová | Foto: Nestlé

Dobové plakáty dokazují, že rozpustná káva byla populární už po druhé světové válce

víte odkud přišla?

Když si ráno vaříte šálek rozpustné kávy, napadlo by vás, že její receptura pochází už z třicátých let minulého století?

V té době byl v Brazílii velký nadbytek kávy. Vláda se pro ni snažila nalézt nové trhy a nové formy zpracování. Po několika marných pokusech, které většinou skončily nevalnou chutí kávy, se Brazilský kávový institut obrátil na Louise Dapplese, předsedu správní rady Nestlé.

Tým odborníků z Nestlé měl za úkol vyvi-nout dehydrovanou kávu v kostkách, která by udržela chuť a aroma kávy a dala se rozpouš-tět v horké vodě.

Na jaře roku 1937, po sedmi letech snažení, výzkumný tým Nestlé v čele s Maxem Morgen-thalerem představil rozpustnou kávu ve formě prášku. Kvalitní káva tak vznikla pouhým zalitím převařenou vodou.

Předností granulí byla – na rozdíl od kostek – možnost dávkovat si množství kávy do vody, a tím vytvořit požadovanou chuť.

Výrobek dostal název NESCAFÉ – kombina-ce slov NESTLÉ a CAFÉ. NESCAFÉ se poprvé prezentovalo 1. dubna 1938 ve švýcarské továrně Orbe. A začalo si získávat první kon-zumenty.

Válený úspchO rok později byla výroba rozšířena i do Velké Británie a Francie. A také do Spojených států, až ty ovšem sehrály klíčovou roli na cestě NESCAFÉ k úspěchu. Zpět do Evropy totiž rozpustnou kávu přivezli američtí vojáci. Sypaný prášek se stal součástí jejich potravi-nových balíčků a veškerá produkce kávy tehdy putovala do armádních skladů. Jednalo se až o milion beden kávy ročně.

Ale to byl teprve začátek. V dalším desetiletí začalo NESCAFÉ nabírat na popularitě. V pa-desátých letech se rozpustná káva stala nápo-jem teenagerů, kteří v kavárnách poslouchali

ORIGINALSWISSm

ag

58

rock ’n’ rollové hity. Káva začala lidi sbližovat a pojem „jít na kávu“ se stal synonymem rela-xace, neformální schůzky, posezení s přáteli…

Někdy z té doby – z roku 1961 – pochází proslulá hnědá plechovka známá z plakátů. Ta byla v roce 1970 nahrazena průhlednou sklenicí, která se používá dodnes.

Nestlé ovšem v šedesátých letech pokra-čovalo ve výzkumu. Tak vznikla unikátní metoda sušení – vymražování. Tento způsob je velmi šetrný a umožňuje rozpustné kávě uchovat si její unikátní chuť. Právě tato metoda se velkou měrou podílela na vzniku značky GOLD.

Káva na eském stoleDnes se káva NESCAFÉ prodává ve všech možných chutích a nejrůznějších baleních.

„Ve světě v současné době činí podíl rozpustné kávy v poměru k ostatním druhům kávy v ma-loobchodním prodeji 40 procent. NESCAFÉ si v segmentu rozpustné kávy udržuje vůdčí postavení, a to jak celosvětově, tak v Česku,“ říká Hana Chybová, marketingová manažer-ka značky NESCAFÉ. A co víc: NESCAFÉ je druhou nejuznávanější značkou v segmentu nápojů, hned po Coca-Cole.

Od kojenecké výživy po rozpustnou kávu

Kořeny společnosti NESTLÉ, největší potravinářské společnosti na světě, sahají do Švýcarska do polovi-ny 19. století. Zakladatel fi rmy, lékárník Henri Nestlé, vyvinul v roce 1867 náhradní kojeneckou výživu – slavnou „Nestléovu dětskou moučku”. Společnost se po desítky let postupně rozrůstala – výrobu sušeného a kondenzovaného mléka doplnila o podnikání v mnoha odvětvích potravinářství.

Dalším ze strategických milníků byla výroba čokolády v roce 1929, úspěšné uvedení na trh první rozpustné kávy na světě NESCAFÉ o devět let později a získání strategické značky MAGGI v roce 1947.

Na český trh vstoupila NESTLÉ už v roce 1890 s mléčnou kojeneckou výživou. Před rokem 1948 provozovala v tehdejším Československu moderní mlékárenské závody v Moravském Krumlově a v Hlinsku. NESTLÉ se k nám vrátila v roce 1992.

Z historie kávy

Kávovník rostl v Etiopii v přírodě a je pravděpodob-né, že domorodí obyvatelé znali jeho povzbuzující účinky, a proto kávová zrna žvýkali. Už v devátém století se káva stala populární v Persii, do15. století ji znal celý arabský svět.

Do Evropy se dostala v 17. století, oblíbili si ji i Holanďané, kteří ji v roce 1696 začali pěstovat na ostrově Jáva. První kavárna v Anglii otevřela své dve-ře v roce 1650, v Londýně o rok později. Do roku 1700 jich tam bylo na dva tisíce. Obliba kaváren raketově rostla i v dalších evropských městech.

Vdli jste, že …

… káva je hned po ropě nejčastěji obchodovanou komoditou.

… káva je hned po vodě druhým nejvíce konzu-movaným nápojem.

… Bach složil kantátu na počest kávy, Beethoven byl také velkým milovníkem kávy.

… pití kávy může snížit riziko vzniku rakoviny vaječníků.

V Česku se rozpustná káva na stole objeví ve 49 procentech případů. Každý pátý vypitý šálek pochází od firmy Nestlé. Češi každý den vypijí 2,5 milionu hrnků s nápojem. Světo-vý primát ovšem drží Skandinávci (Finové, Švédové a Norové), pak následují Nizozemci. Průměrný Fin vypije každý rok 1 400 šálků rozpustné kávy.

Na pole za kávou…Káva roste na malých věčně zelených stro-mech na plantážích v Jižní a Střední Americe, Africe a Asii. Z více než šedesáti existujících druhů se pro výrobní účely využívají přede-vším dva druhy kávy – Arabica a Robusta.

Arabica se pěstuje ve vyšších nadmoř-ských výškách a je náročná na zpracování. Ob-sahuje dvakrát méně kofeinu, její chuť je jem-nější a šťavna-tější v porov-nání s kávou Robusta, která roste v nižších nadmořských výškách a vy-žaduje méně náročnou péči. Robusta je také méně náchylná k chorobám.

Trvá to čtyři roky, než kávovník začne produkovat první plody. Dalších devět měsíců dozrávají v červené kávové „třešni“. Káva se sbírá většinou ručně a pečlivě se vybírají jen zralé bobule – každá z nich obsahuje dvě zrnka kávy. Bobule se po sběru suší a připravují na pražení. Existují dva způsoby sušení:

suchá metoda – čerstvě natrhané červené bobule se dva až tři týdny suší na přímém slunci na speciálních podložkách a

mokrá metoda – pro vyjmutí vnější dužniny se používá stroj, vznikne slisovaná káva, která se fermentuje a namáčí, aby se odstranily poslední zbytky dužniny. Slisovaná káva se oloupe – bobule, které ještě nemají kávovou chuť ani aroma, mají v tomto stadiu zelené zabarvení.

Až pak se bobule praží. To se děje při teplotách 180 °C až 240 °C po dobu 3 až 12 minut podle druhu vybraného přístroje

a výběru chuti. Tím vzniká typická vůně kávy. Tato etapa zpracování suroviny je společná pro mletou i rozpustnou kávu. Liší se až další způsob přípravy.

Jak se vyrábí rozpustná káva?Pro výrobu NESCAFÉ se čerstvá pražená ká-vová zrna bez jakýchkoli chemických příměsí semelou na hrubé částečky, které se louhují v horké vodě pod vysokým tlakem. Vznikne tak vysoce koncentrovaný kávový „likér“, který se dále suší, a to dvěma rozdílnými metoda-mi – sprejováním nebo vymražováním. Sušení

je významný proces na cestě za kvalitní roz-pustnou kávou, protože zásad-ně ovlivňuje výslednou chuť a aroma.

Při sprejova-ném sušení je koncentrovaný

„likér“ rozprášen do podoby drobných kapé-nek unášených proudem hor-kého vzduchu uvnitř věže rozprašovače. Voda se z každé kapénky odpaří a zbude částeč-ka sušeného koncentrátu.

Při sušení vy-mražováním se nejprve kávový

„likér“ zmrazí při teplotě

-40 °C a poté rozemele. V této podobě

se dopraví do vakuové komory, kde se při nízkém tlaku ledové částečky přemění na vodní páru, aniž roztají (jde o tak zvanou sublimaci ledu). Tento způsob výroby je sice náročnější a zdlouhavější, ale extrémně šetrný. Díky němu se tak uchovávají vlastnosti kávy v nejvyšší možné kvalitě.

59

očátkem roku 2009 se

na základě fúze před-

ních švýcarských ener-

getických společností Atel

a EOS zapsalo mezi výrob-

ce, obchodníky s energií a

poskytovatele energetických

služeb nové jméno silného

hráče – Alpiq. V souvislosti se

vznikem nové skupiny Alpiq

a změnou její struktury ve

střední a východní Evropě byla

vytvořena nová energetická

společnost Alpiq Energy SE

působící na trzích deseti zemí

regionu. Hlavním cílem této

změny bylo reagovat na libe-

ralizaci evropské energetické

legislativy a přizpůsobit právní

model aktuálním obchodním

potřebám. Výhody pevné cen-

trální struktury a silné kapitá-

lové základny skupiny pocítí

jak zákazníci, tak obchodní

partneři.

Sídlo společnosti Alpiq

Energy SE je v Praze. Tato

nová centrála postupně

nahrazuje jednotlivé lokální

obchodní společnosti bývalé

skupiny Atel a je jednou z nej-

větších mezinárodních spo-

Alpiq je jméno,

které vyjadřuje

naši osobnost:

„Alp“ znamená Alpy, které se nacházejí v srdci Evropy – tam, kde jsou naše kořeny. „piq“ připomíná anglické slovo „peak“, tedy špičku, která vyjadřuje náš závazek dosahovat špičkového výkonu a poskytovat energii ve špičkovém zatížení pro naše patnery. „IQ“ rovněž znamená inteligenční kvocient a představuje inteligentní energetická řešení.

P Alpiq Energy SE

dodává elektrickou

energii středním

a velkým odběratelům v České republice.

lečností obchodující s energií

ve střední a východní Evropě.

Alpiq Energy SE nabízí pro-

střednictvím svého obchod-

ního týmu v České republi-

ce kvalitní řešení dodávek

elektrické energie v soula-

du s konkrétními požadav-

ky zákazníků. Navazuje na

několikaleté úspěšné půso-

bení Atel Česká republika

s.r.o. v dodávkách elektři-

ny koncovým odběratelům

v České republice.

Díky rozsáhlým zkušenos-

tem v oblasti obchodování

a prodeje energií je obchodní

tým Alpiq Energy SE schopen

připravit pro své zákazníky

ze sektoru průmyslu a služeb

individuální řešení šitá na

míru jejich potřebám. Umož-

ňuje tak optimalizovat nákla-

dy koncového zákazníka sou-

visející s nákupem elektřiny

při současném zajištění spo-

lehlivosti.

Obchodní oddělení společ-

nosti Alpiq Energy SE spolu-

pracuje nejen se spotřebiteli,

ale také s tradičními i nový-

mi výrobci elektrické energie,

a nabízí synergie z propoje-

ní mezi výrobou a uživatelem

elektřiny.

Alpiq Energy SE svým

zákazníkům nabízí jak smlou-

vu upravující pouze dodáv-

ky elektřiny, tak také smlou-

vu o sdružených službách

dodávky elektřiny, t.j. zastou-

pení zákazníka při jednání

s provozovatelem distribuč-

ní soustavy. Přestože jsou

velkoobchodní prodej a pro-

dej energie koncovým zákaz-

níkům hlavním předmětem

podnikání, mohou zákazní-

ci a partneři rovněž využí-

vat dalších služeb, stejně jako

naše zkušenosti z řízení port-

folia a rizik.

V České republice Alpiq

vlastní a provozuje také dvě

elektrárny – v Kladně a ve Zlí-

ně. Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

se sídlem v Kladně je se svoji

roční výrobou cca 1600 GWh

elektrické energie jedním

z největších nezávislých vý-

robců tepelné a elektrické

energie v České republice.

Alpiq Zlín s.r.o. je výrobcem

a dodavatelem elektřiny

a tepla v páře i horké vodě pro

město Zlín a jeho okolí. Roční

výroba elektrické energie činí

cca 200 GWh.

Alpiq: jméno, které vyjadřuje osobnost

www.alpiq.com60

SWISSm

ag

Pestože se celosvtová ekonomická krize výrazn podepsala i na sektoru osobní letecké dopravy, spolenosti SWISS se daí realizovat své projekty, jako napíklad pedstavení nových uni-forem pro palubní personál, obnovu dálkové flotily, zkvalito-vání služeb na linkách po Evrop a otevírání nových destinací. SWISS je s partnery Austrian Airlines a SN Brussels aktivním členem uskupení Lufthansa Group a spo-lečně tak čelí nástrahám konkurenčního prostředí. Cestující oceňují především integrované věrnostní

SWISS SMĚLÉ PLÁNYMÁ PRO ROK 2010

programy, harmonizované letové řády, koordinované cenové nabídky korporátním klientům a podobně. Identita každé společnosti je však zachována a tak si každý cestující může vybrat tu správnou kombinaci.

SWISS Business Upgrade Atraktivní alternativou, jak si zpříjemnit cestu do Švýcarska, je možnost dokoupit si k ekonomické letence upgrade do business class za výhodný paušální poplatek. Nabídku lze využít jednosměrně anebo pro celou cestu. Upgrade v jednom směru do Basileje stojí 1 300 Kč, k letence do Curychu, Ženevy nebo do Lugana doplatíte 2 450 Kč. Pak si můžete vychutnat pohostinnost salónků, soukromí na pa-lubě, osobní servis a bohatší catering, a získáte také větší limit pro zavazadla zdarma a další výhody.

Nová destinace – San FranciscoSWISS od 2. června 2010 otevírá novou linku z Curychu do San Francisca a propojí tak 6x týdně dvě významná obchodní centra: v San Franciscu a jeho okolí má své zastoupení mnoho švýcarských fi rem a naopak ve Švýcarsku mají své pobočky významní američtí producenti.

Na tento dálkový let pohodlně navazují i lety z/do Prahy, a tak i cestující z České republiky získají další atraktivní spojení do USA.

SWISS INTERNATIONAL AIR LINES AGBELGICKÁ 276/20120 00 PRAHA 2 VINOHRADYSWISS CUSTOMER CALLCENTRE: 234 008 229EMAIL: INFO.CZECHREPUBLICSWISS.COMSWISS.COM

PŘÍMÉ LETY SWISS DO ŠVÝCARSKA

Destinace Frekvence Cena zpátečních letenek

Praha–Curych–Praha 3x denně Již od 3 800 Kč vč. všech poplatků

Praha–Ženeva–Praha 1x denně Již od 2 500 Kč vč. všech poplatků

Praha–Basilej–Praha po, st, pá, so, ne Již od 2 200 Kč vč. všech poplatkůPodrobný letový řád naleznete na www.swiss.com. Změny vyhrazeny.

61

Energetická bezpenost a zmna životního prostedí jsou témata, která již njakou dobu zaujímají místo v budoucích scénáích, a svtová krize a s tím spojené snížení spoteby pinesly útlum.

Zameno na energii

SWISS MANAGEMENT FORUM

Tím se ale tyto otázky nestaly méně aktuální: Z jakých energetických zdro-jů pokryjeme v budoucnu naše potřeby? Máme je sami, nebo je musíme zajistit? Jací jsou dodavatelé? Jak soběstační máme být, a za jakou cenu?

V rámci pravidelně pořádaného Swiss Management Fora letos Obchod-ní komora Švýcarsko – Česká republika rozebírala otázku energie, a to z několika úhlů pohledu. Čtyři referenti mluvili o problematice z národního pohledu (českého a švýcarského), o situaci na mezinárodním trhu a o jaderné energii jakožto možné klíčové energii pro budoucnost s nižšími emisemi.

Petr Karafi át z Alpiq Generation (CZ), české dceřiné společnosti nad-národního švýcarského holdingu Alpiq, nastínil některé problémy středně a dlouhodobé české energetické koncepce. Již dnes by měla být jasná, neboť investice do sektoru jsou dlouhodobé. Proto musí být nyní znám rámec, ve kterém se bude odehrávat energetická politika za deset, dvacet, třicet let. Karafi át vytkl, že byla v České republice roky prosazována nepříliš jasná koncepce. Například je nejasný budoucí význam uhlí, dokud se neví, zda budou stávající těžební limity zachovány. Jaderná energie, tradičně důležitá složka v Čechách, čeká na objasnění regulačního prostředí zejmé-na pro reaktory nové generace. Alternativní energie budou sice zaujímat

Energetische Sicherheit und Klimawandel sind Themen, die schon gewisse Zeit grossen Raum in wirtschaftlichen Zukunftsszenarien ein-nehmen, wenn auch die globale Krise und die damit verbundene Abflachung des Mehrver-brauchs eine Verschnaufpause gebracht haben.

Energie im Zentrum

Doch die Fragen sind dadurch nicht weniger aktuell geworden: Aus welchen Energieträgern decken wir in Zukunft unsere Bedürfnisse ab? Haben wir sie selber, oder müssen wir sie einkaufen? Wer sind die Lieferanten? Wie autark sollen wir sein, und zu welchem Preis?

Im Rahmen ihres regelmässig stattfi ndenden Swiss Management Forum setzte sich die Handelskammer Schweiz – Tschechien dieses Jahr mit Fragen aus dem Th emenkreis Energie auseinander, und zwar aus mehreren Blickwin-keln. Vier Referenten sprachen zur Problemstellung aus nationaler Perspektive, dem Blickwinkel des internationalen Marktes und der Kernenergie als mögli-cher Schlüsselenergie für eine emissionsärmere Zukunft.

Petr Karafi at von Alpiq Generation (CZ), der tschechischen Tochter der multinational tätigen Schweizer Alpiq Holding, skizzierte einige Probleme der mittel- und längerfristigen tschechischen Energiekonzeption. Es gelte heute Weichen zu stellen, denn Investitionen in den Sektor seien langfristig. Deshalb müsse heute der Rahmen bekannt sein, in dem sich die Energiepo-litik in zehn, zwanzig, dreissig Jahren abspielen werde. Karafi at bemängelte, dass seit Jahren in Tschechien eine zu wenig klare Konzeption durchgesetzt werde. So sei beispielsweise der Stellenwert der Kohle nicht klar, so lange man nicht wisse, ob bestehende Förderbeschränkungen aufrecht erhalten

SWISS MANAGEMENT FORUM

62

SWISSm

ag

větší prostor než doposud, ale samy mezeru zaplnit nemohou. I kdyby byl dosažen cíl růstu úspor energie, nemůže být budoucí zvýšená spotřeba vyvolaná růstem hospodářství pokryta jen úsporami.

O něco optimističtější byl poté Stefan Aeschimann, který dorazil ze švýcarské centrály Alpiq. Vysvětlil pilíře, o které se opírá švýcarská energe-tická koncepce, a kromě silného důrazu na efektivnost i on předpověděl markantní nárůst využití obnovitelných zdrojů pro výrobu energie. Přesto však prý existuje přechodná doba k jejich úplné tržní zralosti, kterou je nutné překlenout.

Z mezinárodního pohledu poté zaujal stanovisko Richard Rezner ze světové poradenské fi rmy PricewaterhouseCoopers k otázkám trhu a obchodu s energetikou překračující hranice a o vlivech, které mění tržní prostředí. Závěrem proběhla prezentace technického charakteru, během které mluvil český specialista Václav Dostál o budoucích typech jaderných reaktorů a jejich možnostech využití.

Zatímco na SMF bylo nastíněno mnoho teoretických otázek, zájemci měli také možnost získat dojem z praxe. Na pozvání Alpiq Generation (CZ) se v rámci fóra konala prohlídka energetického zdroje v Kladně, který pro výrobu energie používá moderní technologie spoluspalování uhlí a biomasy.

würden. Die Kernenergie, traditionell ein wichtiges Standbein in Tschechi-en, warte auf die Klärung des regulatorischen Umfelds für Reaktoren einer neuen Generation. Alternativenergien würden zwar mehr Raum einnehmen als bisher, aber die Lücke nicht allein füllen können. Und auch wenn konse-quent Energie-Effi zienzsteigerungen erzielt würden, könne dadurch allein der Mehrbedarf durch künftiges Wirtschaftswachstum nicht aufgefangen werden.

Etwas zuversichtlicher tönte es von Stefan Aeschimann, der von der Schweizer Alpiq-Zentrale angereist war. Er erläuterte die Pfeiler, auf denen die Schweizer Energiekonzeption steht, und neben einem starken Akzent auf Effi zienz prophezeite auch er einen markanten Aufschwung erneuerbarer Energien. Doch gebe es noch eine Übergangszeit bis zu deren fl ächendecken-der Marktreife, die es zu überbrücken gelte.

Aus internationaler Perspektive sprach darauf Richard Rezner von der globalen Beratungsfi rma PricewaterhouseCoopers zu Fragen des grenzüber-greifenden Energiemarktes und –handels und zu den Einfl üssen, die das Marktumfeld verändern. Den Abschluss bildete sodann eine Präsentation technischer Natur, indem der tschechische Spezialist Vaclav Dostal zu zukünf-tigen Nuklear-Reaktortypen und ihren Nutzungsmöglichkeiten sprach.

Wurden am SMF zahlreiche theoretische Fragen aufgeworfen, so hatten interessierte Teilnehmer auch die Möglichkeit, einen Eindruck aus der Praxis zu erhalten. Auf Einladung von Alpiq Generation CZ fand im Rahmen des Forums auch eine Besichtigung des thermischen Kraftwerks Kladno statt, das sich in einer Phase der Modernisierung befi ndet und auch für die Verbren-nung von Biomasse geeignet ist.

Překlad: Lucie Hladíková, HST

Rudolf Hermann, Neue Zürcher Zeitung

63

SWISS MANAGEMENT FORUM

OHLÉDNUTÍ ZA UPLYNULÝMI MĚSÍCIPROSINEC. . Švýcarský veer v Golem ClubuDne 1.12. se představilo Švýcarsko při setkání členů HST se členy Golem Clubu v prosto-rách tohoto prestižního podnikatelského klubu. Při této příležitosti byl při bohatém rautu hotelu Mövenpick pokřtěn nově vydávaný časopis SWISSmag.

. . Vánoní veee jinakV restauraci Fluidum se za hojné účasti členů HST konala vánoční večeře, kde bylo podáváno výtečné několikachodové menu z tuňáka. Tuňák vážící cca 40 kg byl porcován přímo před zraky hostů. Celý večer panovala příjemná atmosféra.

LEDEN.–. . Švýcarské dny v BrnVe dnech 14.–17. 1. se v Letohrádku Mitrovských v Brně uskutečnil 1. ročník akce s ná-zvem Švýcarské dny.

Akce byla zahájena ve čtvrtek za účasti velvyslance Švýcarska v České republice Jean-François Kammera, prezidenta HST Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika Marka Procházky a první náměstkyně hejtmana Jihomoravského kraje Anny Procházkové. Po setkání velvyslance se zástupci kraje se všichni setkali se členy předsednictva a členy HST. Rovněž byla slavnostně otevřena výstava „Švýcarskem po stopách změn klimatu“.

V následujících dnech se hosté mohli zúčastnit zajímavých přednášek o švýcarském dopravním systému, gastronomii a pěší turistice, ochutnat švýcarské produkty (zmrzlinu Mövenpick, kávu Chicco d’Oro z kávovaru Jura, pálenky Fassbind a vína ze sortimentu fi rmy Neubauer&syn) a zasoutěžit si o letenky společnosti SWISS.

ÚNOR.–. . Veletrh cestovního ruchu Holiday WorldVe dnech 4.–7. února se v pražských Holešovicích konal již 19. ročník středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World 2010, na kterém bylo již tradičně zastoupeno Švýcarsko. Švýcarská centrála cestovního ruchu Switzerland Tourism se letos představila v novém stánku. Za tuto veletržní expozici získala první cenu v každoroční soutěži vysta-vovatelů v kategorii nejpůsobivější stánek do 60 m.

Švýcarsko na Holiday World reprezentovali představitelé Wallisu, Graubündenu, Oblasti Ženevského jezera, Swiss Youth Hostels , letecké společnosti Swiss a cestovní kanceláře Skipas. K příjemné atmosféře na stánku přispěli i partneři z řad členů HST: podávala se káva Chicco d’Oro z kávovaru Jura, čokoláda fi rmy Lindt a koktejl v den zahájení zajistil catering hotelu Mövenpick. O víkendu řady posílili ještě zástupci CK Amitours a CA Marketa Hak.

Ve čtvrtek odpoledne se konal na stánku koktejl, který organizovala letecká společnost Swiss. Odborná veřejnost byla seznámena s novinkami pro letošní rok. Ředitelka Switzerland Tourismu Alena Koukalová představila magazín SWISSmag, nové letní brožury Hory a jezera, mapu Švýcarska s praktickými informacemi a brožuru o Švýcarském dopravním systému.

DEZEMBER. . Schweizer Abend im Golem ClubAm 1.12. stellte sich die Schweiz während eines Treff ens der HST-Mitglieder und der Mitglieder des Golem Clubs in Räumlichkeiten dieses Unternehmenclubs vor. Anlässlich dieser Gelegenheit wurde das neu ausgegebene Magazin Swissmag getauft und Catering des Hotels Mövenpick eingeführt.

. . WeihnachtsanlassIm Restaurant Fludium fand bei grosser Teilnahme von HST – Mitgliedern ein Weih-nachtsabendessen statt, wo ein köstliches Menu aus Th unfi sch serviert wurde. Der ca 40 kg wiegende Th unfi sch wurde direkt vor Augen der Gäste in Portionen geteilt. Es herrschte eine angenehme und festliche Atmosphäre.

JANUAR.–. . Schweizer Tage in BrünnAn den Tagen 14.–17.1. wurde im Lustschloss Letohradek Mitrovských in Brünn der erste Jahrgang der “Schweizer Tage“ durchgeführt.

Die Veranstaltung wurde am Donnerstag 14.1. vom schweizerischen Botschafter Jean-François Kammer, dem Präsidenten der HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik Marek Procházka und der ersten Stellvertreterin des Landeshauptmannes Anna Procházková eröff net.

Im Anschluss an die Begegnung mit den Vertretern der Südmährischen Region traf der Vorstand HST – Mitglieder aus der Region. Zur gleichen Zeit wurde die Ausstellung

„Durch die Schweiz auf den Spuren des Klimawandels“ feierlich eröff net.An den folgenden Tagen konnten die Gäste an interessanten Vorträgen über das

Schweizer Transportsystem, Gastronomie und Wandern teilnehmen, schweizerische Produkte (Mövenpick-Eis, Kaff ee Chicco d’Oro aus Jura-Kaff eemaschinen, Schnaps von Fassbind und Wein aus dem Sortiment von Neubauer&syn) kosten und in einem Wettbe-werb zwei Flugtickets von SWISS gewinnen.

FEBRUAR.–. . Tourismusmesse Holiday WorldAn den Tagen 4.–7. Februar hat in Prag-Holešovice der 19. Jahrgang der Tourismusmesse Holiday World 2010 stattgefunden, auf welchem die Schweiz traditionell vetreten ist. Die Schweizerische Tourismuszentrale Schweiz Tourismus hat in diesem Jahr zum ersten Mal den neuen Messestand präsentiert. Für diese Messeexposition hat sie im Ausstellerwett-bewerb den ersten Preis in der Kategorie „wirkungsvollster Stand bis 60 m“ gewonnen.

Die Schweiz wurde von Vetretern der Kantone Wallis und Graubünden, der Genfersee-region und Swiss Youth Hostels repräsentiert. Anwesend waren auch die HST-Mitglieder SWISS und CK Skipas, sowie CK Amitours und CA Marketa Hak. Am Donnerstagnach-mittag wurde ein Workshop durchgeführt, in dem dem Fachpublikum Neuigkeiten von Schweiz Tourismus und SWISS vorgestellt wurden.

BLICK ZURÜCK AUF DIE VERGANGENEN MONATE

AKCE HST

64

SWISSm

ag

. . Business Breakfast – Global Economic Outlook: An Uneven RecoveryConstantin Vayenas, bankovní analytik UBS, zhodnotil hospodářskou situaci a referoval o budoucím vývoji globální ekonomiky.

. . Business Breakfast – Global Economic Outlook: An Uneven RecoveryDer Bankenanalytiker der UBS Constantin Vayenas wertete die Wirtschaftssituation aus und referierte über die zukünftige Entwicklung der globalen Wirtschaft.

Kvten: Kanu System – Zvládání stresuHotel Leonardo, Praha

Červen: Ing. arch. Jií Junek – Souasná architektura v Graubündenu a TicinuHotel Leonardo, Praha

Záí: PricewaterhouseCoopers – Aktuální ekonomické téma

Říjen: Trimedar – Média

Listopad: iur.Dr. Julius Effenberger – Trusts

Mai: Kanu System – Abbau von StressHotel Leonardo, Prag

Juni: Ing. arch. Jií Junek – Gegenwärtige Architektur in Graubünden und TicinoHotel Leonardo, Prag

September: PricewaterhouseCoopers – Aktuelles wirtschaftliches Thema

Oktober: Trimedar – Medien

November: iur. Dr. Julius Effenberger – Trusts

PŘIPRAVOVANÉ AKCE: GEPLANTE VERANSTALTUNGEN:

PŘIPRAVOVANÉ SEMINÁŘE:

. . : Řádné lenské shromáždní: Swiss Business PartyHotel Mövenpick, Praha

.–. . Švýcarské dny na zámku BlatnáV krásném prostředí jižních Čech máte příležitost shlédnout výstavy, koncert, tradiční řemesla, vyzkoušet lukostřelbu, ochutnat švýcarské produkty ad.

. . Švýcarský národní svátek

.-. . Švýcarské technologické dny v BrnPrezentace nových produktů a technologií švýcarských fi rem, B2B kontakty

. . Alpabzug – tradiní svádní krav z alpských vysokohorských pastvinHotel Mövenpick, Praha

Prosinec – Slavnostní vánoní veee

Stammtisch – každé první pondělí v měsíci od 18:00 se koná v restauraci Fluidum (Lucemburská 6, Praha 3) Stammtisch, kde se pravidelně schází přátelé HST a Švýcarska

GEPLANTE SEMINARE:

. . : Generalversammlung der HST-Mitglieder: Swiss Business PartyHotel Mövenpick, Prag

.–. . Schweizer Wochenende auf Schloss in Blatná (Südböhmen) In wunderschöner Umgebung des Schlosses haben die Gäste eine Gelegenheit eine Ausstellung, Konzert und traditionelles Handwerk anzuschauen oder z.B. Bogenschiessen zu probieren.

. . Schweizer Nationaltag

.–. . Schweizer Technologietage in BrünnPräsentation von neuen Produkten und Technologien aus der Schweiz. Firmen, B2B Kontakte

. . AlpabzugHotel Mövenpick, Prag

Dezember – Weihnachtsanlass

Stammtisch – jeden ersten Montag im Monat ab 18 Uhr fi ndet im Restaurant Fluidum (Lu-cemburska 6, Prag 3) Stammtisch statt, wo sich Freunde der HST und der Schweiz regelmässig treff en

BŘEZEN. . Sthování kanceláe HST a Switzerland Tourism od 1. 3. sídlí nově na adrese: Budova Lighthouse, Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7. Tel. čísla zůstávají nezměněna.

.–. . SWISS MANAGEMENT FORUM: Future Energy SecurityDne 2. března proběhla v pražském hotelu Angelo první část konference Swiss Manage-ment Forum (SMF) na téma Future Energy Security. Na konferenci vystoupili odborníci z oboru energetiky a SMF moderoval Rudolf Hermann, dopisovatel Neue Zürcher Zeitung. Tradičním generálním partnerem akce byla švýcarská energetická společnost Alpiq.

Druhá část konference se konala 3. března v Kladně, v prostorách Alpiq Generation (CZ). Její součástí byla prezentace fi rmy a prohlídka elektrárny.

MÄRZ. . Umzug vom BüroDie Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik HST und Schweiz Tourismus zog am 1. März in die neuen Räumlichkeiten des Gebäudes Lighthouse, Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7 ein. Alle Telefonnummer bleiben unverändert.

.–. . SWISS MANAGEMENT FORUM– Future Energy SecurityAm 2. März fand der erste Teil des Swiss Management Forums (SMF) zum Th ema „Future Energy Security“ im Hotel Angelo in Prag statt. Das Forum veranstaltete die Handelskam-mer Schweiz – Tschechische Republik. Es referierten vier Energieexperten zu ausge-wählten Fachthemen und Rudolf Hermann, Korrespondent der Neuen Zürcher Zeitung, moderierte gekonnt durch den Anlass. Als traditioneller Generalpartner konnte SMF das schweizerische Energieunternehmen Alpiq gewinnen.

Der zweite Teil des Swiss Management Forums fand am 3. März in den Räumlichkeiten von Alpiq Generation (CZ) in Kladno statt. Dazu gehörte neben der Unternehmensprä-sentation auch die Besichtigung der Kraftwerke.

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republikaJankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7, tel: +420 222 516 614, e-mail: info@hst.cz, web: www.hst.cz

65

AKCE HST

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika pipravila bonusový program, díky nmuž jsou lenm HST nabízeny výhodnjší podmínky na nákup produkt a služeb dalších len. Zde pedstavujeme první spolenosti, které se do bonusového programu HST zapojily.

BONUS PROGRAMSWISSm

ag

Hotel LeonardoElegantní **** hotel Leonardo nacházející se nedaleko Karlova mostu s pokoji nabízejícími pohled na Pražský hrad poskytuje slevu na ubytování, poádání konfe-rencí a konzumaci v restauraci PLATINA pro leny HST.

InterhomePronájem rekreaních dom a byt, poskytuje slevu pro leny HST a jejich rodinné píslušníky. Sleva se vztahu-je na kompletní nabídku rekreaních objekt v zemích Evropy a USA a je akceptována pouze na centrále.

Interhome s.r.o.Sokolovská 84-86

Zirkon Offi ce Center186 00 Praha 8

www.interhome.cz

Gabriela Kohoutová: tel.: 222 323 323

Potten & PannenReprezentaní prodejny Potten & Pannen – Stank a TWIN CAFÉ poskytují lenm HST slevu ve výši na švýcarské znaky ve svém sortimentu: Bamix, Sigg a Kuhn Rikon.

Potten & Pannen – Staněk: cook shop, Vodičkova 2, Praha 1

cook & design, Václavské nám. 57, Praha 1zwilling concept store, Palladium

Nám. Republiky 1, Praha 1

TWIN CAFÉ:KOC Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5

OC Haná, Kafkova 8, Olomoucwww.pottenpannen.cz www.VaseKuchyne.cz

Restaurace FluidumRestaurace Fluidum, která byla v roce zaazena mezi TOP nejlepších restaurací v Praze, poskytuje lenm HST slevu ve výši .

Fluidum – budete okouzleni!

Restaurant FluidumLucemburská 1497/6

130 00 Praha 3-Vinohradywww.fl uidumrestaurant.cz

tel.: + 420 222 211 702e-mail: fl uidum@fl uidumrestaurant.cz

Hotel LeonardoKaroliny Světlé 323/27

110 00 Praha 1Tel.: +420 239 009 239info@hotelleonardo.czwww.hotelleonardo.cz

Veronika Zvárová e-mail: veronika.zvarova@hotelleonardo.cz

Tel.: +420 239 009 249

www.moevenpick-hotels.com

Express Business lunch 20% sleva.

Mövenpick Hotel RestaurantRezervace + 420 257 153 232

Mozartova 261/1, 150 00 Prague 5hotel.prague@moevenpick.com

���������� pro vás výhodné a � ����� polednímenu v samém centru Prahy 5.

Každé ������� až pátek, od 11.30 do 15.00

Parkování a �������� k WIFI internetu zdarma

��� �������� tohoto kuponu obdržíte slevu20% z celkové �����.

Cestovní kancelá SKIPASDovolená s „individuálním pístupem“

Naše kancelá zajišuje pro své klienty aktivní dovolenou ve Švýcarsku, Rakousku, Nmecku, Itálii a Francii, letos také nov v americkém Coloradu. Celoroní program je zamen na aktivní dovolenou doplnnou pohodou a relaxací… lyžování, golf, turistika, lázn, ale i eurovíkendy a zájezdy za sportovními akcemi. Pro leny HST poskytujeme slevu z celkové ceny zájezdu.

Cestovní kancelář SKIPAS s.r.o.Zlatnická 7, 110 00 Praha 1

Tel.: 224 817 311, Fax: +420/224817312Mobil: +420 602 363 703, +420 602 364 679

skipas@skipas.cz

Cestovní kancelář SKIPASSpecializace na aktivní dovolenou převážně v alpských zemích, hlavním programem je aktivní dovolená – v létě relaxace a odpočinek, koupání v jezerech, turistika, ale i adrenalinové zážitky a kulturní a architektonické zajímavosti. Můžeme Vám představit nejucelenější nabídku Švýcarska na českém trhu. Velmi příjemným doplňkem jsou téměř v každém středisku karty „ALL INCLUSIVE CARD”, které jsou součástí balíčku ubytování a umožní vám zcela zdarma využívat různé lanovky, dopravní systémy, bazény a další atrakce a výletní cíle. V zimě nabízíme zajištění lyžařské dovolené.

Naše kancelář je partnerem Swiss travel system, prodej-cem jízdenek pro cestování ve švýcarském stylu.

Špičkové hotely SunStar nebo golfovou dovolenou můžete rovněž objednat u nás.