Synhydrid LZ Kolín- oznámení · Web viewFiltrační koláč z CRICKET filtru F01 je ve formě...

oznamovatel:

Lučební závody a.s. Kolín, Pražská 54, 280 24 Kolín

Výroba synhydridu a skladování kapalin

Oznámení záměru dle přílohy č. 3 zákona č.100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Oznámení zpracoval:

INVESTprojekt NNC, s.r.o., Špitálka 16, 602 00 Brnotel: 543321357, 543254285, fax: 543240676

e-mail: [email protected]

http://www.investprojekt.cz

FileName: document.docSaveDate: 11.06.2003

INVESTprojekt NNC, s.r.o., Špitálka 16, 602 00 Brno, Czech RepublicIČO: 26211564, DIČ: 288-26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:

Výroba synhydridu a skladování kapalinOznámení záměru dle přílohy č. 3 zákona č.100/2001 Sb.(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Zakázka: C 111-03

Objednatel: CHEMOPRAG, s. r.o., Na Babě 1526/35, 160 00 Praha 6

Účel vydání: Finální dokument

Stupeň utajení: Bez omezení

Vydání Popis Zpracoval Kontroloval Schválil Datum

01 Finální dokument S. Postbiegl P. Cetl M. Dostál 11.06.2003

Rozdělovník: 11 výtisků

1 výtisk

CHEMOPRAG, s. r.o., Na Babě 1526/35, 160 00 Praha 6

archiv INVESTprojekt NNC, s.r.o.

© INVESTprojekt NNC, s.r.o, 2003Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy INVESTprojekt NNC, s.r.o.

Zakázka/Dokument: C111-03/Z01Vydání: 01


Lučební závody a.s. Kolín Výroba synhydridu a skladování kapalinOznámení záměru dle přílohy č.3 zákona č.100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Zpracovatelé oznámení

Oznámení zpracoval:

Ing. Stanislav Postbiegl ..............................................

osvědčení odborné způsobilosti č.j. 1178/159/OPVŽP/97

Datum zpracování oznámení: 11.06.2003

Na zpracování oznámení se dále podíleli:

Jméno a příjmení Bydliště Firma Telefon

Ing. Pavel Cetl Brno INVESTprojekt NNC, s.r.o. 543 254 284Ing. Petr Mynář Brno INVESTprojekt NNC, s.r.o. 543 254 284Mgr. Edita Ondráčková Brno INVESTprojekt NNC, s.r.o. 543 254 284

Prof. MUDr. Jaroslav KOTULÁN, CSc. Brno Ústav preventivního lékařství LF MU542 126 364

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 97, registrovaným u společnosti Microsoft pod ID 64244-040-0138036-57376.

Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem Zoner Callisto 3, registrovaným u společnosti Zoner Software pod sériovým číslem #0014-009523.




ObsahÚVOD........................................................................................................................................................................1

ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI ....................................................................................................... 2 A.1. OBCHODNÍ FIRMA.............................................................................................................................................2A.2. IČ......................................................................................................................................................................2A.3. SÍDLO................................................................................................................................................................2A.4. OPRÁVNĚNÝ ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE.........................................................................................................2

ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU ............................................................................................................................ 3 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE.......................................................................................................................................3B.I.1. NÁZEV ZÁMĚRU..............................................................................................................................................3B.I.2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU........................................................................................................................3B.I.3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU.........................................................................................................................................3B.I.4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY.................................................................3B.I.5. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ........................................................................................3B.I.6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU........................................................................4B.I.7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ..........................................11B.I.8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ..............................................................................11B.I.9. ZAŘAZENÍ ZÁMĚRU DLE PŘÍLOHY Č. 1 ZÁKONA Č. 100/2001 SB.................................................................11B.II. ÚDAJE O VSTUPECH...............................................................................................................................12B.II.1. ZÁBOR PŮDY...............................................................................................................................................12B.II.2. ODBĚR A SPOTŘEBA VODY..........................................................................................................................12B.II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE.........................................................................................13B.II.4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU....................................................................................14B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH..........................................................................................................................16B.III.1. EMISE DO OVZDUŠÍ....................................................................................................................................16B.III.2. ODPADNÍ VODY..........................................................................................................................................17B.III.3. ODPADY.....................................................................................................................................................18B.III.4. HLUK..........................................................................................................................................................19B.III.5. RIZIKA VZNIKU HAVÁRIÍ............................................................................................................................20

ČÁST C - ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ....................... 21 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ..................................................................................................................................................................21C.I.1. ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PŘÍRODNÍ PARKY, VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY.................................................................................................................................21C.I.2. ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU, DOSAVADNÍ UŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ. 21C.I.3. ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ, ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ, STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE, EXTRÉMNÍ POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ..................................................................................................22C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ..................................................................................................................................................................23C.II.1. OVZDUŠÍ A KLIMA.......................................................................................................................................23C.II.2. VODA POVRCHOVÁ A PODZEMNÍ.................................................................................................................24C.II.3. PŮDA...........................................................................................................................................................25C.II.4. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE..............................................................................................25C.II.5. BIOTA, EKOSYSTÉMY...................................................................................................................................26C.II.6. HLUK A DALŠÍ FYZIKÁLNÍ CHARAKTERISTIKY............................................................................................26C.II.7. DOPRAVNÍ A JINÁ INFRASTRUKTURA..........................................................................................................27C.II.8. HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY.................................................................................................27C.II.9. OBYVATELSTVO..........................................................................................................................................27

ČÁST D - ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................................................................................................................................... 28




D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI.................................................................................................................................................28D.I.1. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA.......................................................................................................................28D.I.2. VLIVY NA POVRCHOVOU A PODZEMNÍ VODU...............................................................................................29D.I.3. VLIVY NA PŮDU............................................................................................................................................30D.I.4. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE...............................................................................30D.I.5. VLIVY NA FAUNU, FLÓRU, EKOSYSTÉMY A KRAJINU...................................................................................30D.I.6. VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A DALŠÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY..............................30D.I.7. VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY.................................................................................31D.I.8. VLIVY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU........................................................................................31D.I.9. VLIVY NA OBYVATELSTVO...........................................................................................................................31D.I.10. JINÉ EKOLOGICKÉ VLIVY............................................................................................................................36D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI......................................36D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE.............................................................................................................................................37D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ..................................................................................................................................37D.IV.1 OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ A SNÍŽENÍ NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ......................................................37D.IV.2 OPATŘENÍ KE KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ....................................................................................37D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ........................................................................................................37

ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ........................................................................ 38

ČÁST F - DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ................................................................................................................... 39 F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE.......................................................................................................39F.I. 1 - ŠIRŠÍ VZTAHY.............................................................................................................................................39F.I.2 - ÚZEMNÍ PLÁN..............................................................................................................................................40F.I.3 - ÚSES...........................................................................................................................................................41F.I.4 - AREÁL ZÁVODU...........................................................................................................................................42F.I.5 - BLOKOVÉ SCHÉMA VÝROBY........................................................................................................................42F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE...................................................................42

ČÁST G - VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 43

ČÁST H - PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 46 H.I. VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU..........................................................................................46H.II. ROZPTYLOVÁ STUDIE..................................................................................................................................47H.III. Bezpečnostní listy........................................................................................................................................47




Úvod

Oznámení záměru (dále jen oznámení)

Výroba synhydridu a skladování kapalinLučební závody a.s. Kolín

je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a slouží jako základní podklad pro zjišťovací řízení podle § 7 tohoto zákona. Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 3 zákona a zároveň respektuje "2. Metodický pokyn odboru posuzování vlivů na životní prostředí MŽP pro zpracování přílohy č. 3 Náležitosti oznámení", publikovaný ve Věstníku MŽP č. 2/2002.

Záměrem investora je rozšířit stávající výrobu synhydridu ze cca 200 t ročně na 1000 t ročně. Požadavkem je, aby do naběhnutí nové výroby byla zachována stávající výroba. Není tedy možné rekonstruovat stávající výrobnu, ale je nutno vybudovat provoz nový. Navýšení výroby synhydridu vyvolává nové požadavky na některé objekty skladového hospodářství firmy, které budou z tohoto důvodu rekonstruovány.

Výše uvedený záměr spadá svými parametry dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. do kategorie II, bod 7.3 (Ostatní chemické výroby s produkcí od 100 t/rok)

Oznamovatelem záměru je firma Lučební závody a.s. Kolín, Pražská 54, Kolín .

Cílem oznámení je poskytnout základní údaje o záměru a jednotlivých složkách životního prostředí v jeho okolí a možných vlivech záměru na tyto složky a obyvatelstvo. Pro širší veřejnost doporučujeme jako první informaci o záměru shlédnout Část F oznámení, která obsahuje grafické přílohy a přečíst si Část G oznámení, která stručně shrnuje podstatné informace o záměru. Podrobnější informace jsou pak uvedeny v textu oznámení, který je strukturován v souladu s požadavky přílohy č.3 zákona č.100/01 Sb. (viz obsah na předchozí stránce).

Zpracování oznámení proběhlo v květnu až červnu roku 2003.

Základním podkladem pro zpracování oznámení byly podklady a informace předané projektantem záměru CHEMOPRAG, s.r.o., Na Babě 1526/35, 160 00 Praha 6. Doplňující informace byly vyžádány zpracovatelem oznámení a předány od pracovníků firmy Lučební závody a.s. Kolín. Záměr byl dále předběžně konzultován s pracovníky státní správy a samosprávy, od kterých byly také získány informace a podkladové materiály o území, které by mohlo být záměrem dotčeno. K posouzení vlivů záměru na ovzduší byla vypracována rozptylová studie. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu místa předpokládané výstavby záměru a bylo využito informací zveřejněných v síti internet a archívu zpracovatelů oznámení.

Lučební a.s. závody připravovaly v roce 2000 obdobný záměr s menší kapacitou - 400 t synhydridu ročně. Tento záměr byl posuzován dle zákona č.244/92 Sb. (dokumentaci o hodnocení vlivů "Výroba synhydridu " vypracoval RNDr. T. Bajer v srpnu 2000, posudek na dokumentaci vypracoval v prosinci 2000 Ing. Z. Obršál. Proces byl ukončen souhlasným stanoviskem č.j. 24316/00-ŽP-EIA OkÚ-KO, které vydal KÚ SČK v Praze dne 19.1.2001.

Záměr nebyl realizován a bylo rozhodnuto, že záměr bude přeprojektován na kapacitu 1000 t synhydridu ročně. Toto nové řešení je předmětem tohoto oznámení.


Strana: 1 z 47



ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.1. Obchodní firma

Lučební závody a.s. Kolín

A.2. IČ

46357360

A.3. Sídlo

Pražská 54

280 24 Kolín

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele

Ing. Miroslav Urban

ředitel společnosti

tel.: 321741111


Strana: 2 z 47



ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název záměru

Výroba synhydridu a skladování kapalin

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru

Oznamovaným záměrem je vybudování nové výrobny synhydridu ve stávajícím areálu firmy. V souvislosti se záměrem budou provedeny úpravy na stávajících stáčecích a skladovacích místech kapalin v areálu závodu.

Po realizaci záměru se předpokládá výroba 1000 t synhydridu ročně. S naběhnutím nové výroby bude stávající výroba synhydridu (200 t/rok) odstavena.

B.I.3. Umístění záměru

Kraj Středočeský, bývalý okres Kolín, město Kolín, katastrální území Kolín.

Záměr bude umístěn uvnitř areálu firmy Lučební závody a.s. Kolín.

Umístění záměru viz přílohy F.I.1 a F.I.4.

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Jedná se o nový přízemní výrobní objekt o půdorysných rozměrech cca 26 x 29 m, který bude realizován na nezastavěném pozemku v areálu firmy Lučební závody a.s. Kolín.

Objekt bude vybaven novým technologickým zařízením na výrobu synhydridu o kapacitě 1000 t ročně. Navýšení výroby synhydridu vyvolává nové požadavky na některé objekty skladového hospodářství firmy, které budou z tohoto důvodu rekonstruovány.

Po realizaci záměru zanikne stávající výroba synhydridu, tedy vlivy této stávající a budoucí nové výroby nebudou kumulovat.

Výstavba je umisťována do území v souladu s územním plánem města v ochranném pásmu Lučebních závodů a.s. Kolín.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění

Firma Lučební závody a.s. Kolín je jednou z mála světových firem, která již dlouhodobě úspěšně vyrábí organický selektivní redukční prostředek bis-(2-metoxyetoxy)aluminiumhydrid sodný neboli synhydrid. Jedná se o látku, která se používá pro redukce v organické chemii zejména v těch případech, kdy je požadováno dosažení co nejvyšších možných výtěžků.

Vzhledem k světové poptávce po této látce se firma rozhodla výrobu synhydridu navýšit ze stávajících cca 200 t ročně na 1000 t ročně. Požadavkem je, aby do naběhnutí nové výroby byla zachována stávající výroba. Není tedy možné rekonstruovat stávající výrobnu, ale je nutné vybudovat provoz nový. Důvody pro realizaci nové výrobny v areálu Lučebních závodů a.s. Kolín v blízkosti stávající výrobny jsou následující:

- Pro výstavbu nové výrobny bude využito stávajících nevyužívaných pozemků ve vlastnictví firmy.


Strana: 3 z 47



- Nová výrobna bude napojena na již vybudované rozvody inženýrských sítí, využije se stávajícího technického a technologického zázemí firmy.

- Připravované zvýšení výroby je technologicky shodné s již zaběhnutou výrobou, lze tedy plně využít stávajících zkušeností pracovníků firmy.

- Realizace záměru umožňuje optimalizovat výrobní postupy tak, aby se snížily relativní spotřeby surovin a energií a výrazně snížily relativní emise škodlivin z výroby.

B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru

Staveništěm nové výrobny synhydridu bude volný pozemek, který navazuje na objekty související se stávající výrobou synhydridu v západní části areálu firmy. Pozemek není využíván a je v současnosti zatravněn a částečně zarostlý náletovými dřevinami. Navýšení výroby synhydridu vyvolává nové požadavky na některé objekty skladového hospodářství firmy, které budou z tohoto důvodu rekonstruovány.

Přístupnost staveniště je zajištěna po stávajících zpevněných komunikacích v areálu firmy.

B.I.6.1. Příprava staveniště a výstavbaPřed zahájením výstavby výrobny synhydridu bude nutné provést na menší části pozemku vykácení náletové zeleně a provedení nevelkých terénních úprav. U ostatních staveb jde převážně o kontrolu těsnosti havarijních jímek a jejich případnou rekonstrukci. Budou zde prováděny nevelké stavební práce (zastřešení ap. viz dále).

K terénním úpravám, stavebním pracím a rekonstrukcím stávajících objektů bude použita běžná mechanizace (kolový nakladač, dozer, jeřáb, rypadlo ap.). Stavební odpad bude rozdělen dle materiálu (cihly, beton, dřevo, ocel, organický odpad a drobný stavební odpad) a převezen k recyklaci či uložení na vhodné skládce.

Plocha areálu je dostatečná pro skladování materiálů a provádění veškerých činností. Nebude tedy potřebný žádný další zábor pozemků.

Výstavba i rekonstrukční práce budou prováděny dodavatelsky, jedním z požadavků na dodavatele prací bude podmínka respektovat hygienické normy a dodržovat podmínky určené stavebním úřadem. Bude požadováno, aby nedocházelo k obtěžování obyvatelstva hlučností z výstavby, zejména hlučné práce nesmí být prováděny v nočních hodinách. Bude požadováno zajištění čištění případně znečištěné vozovky (zejména v období zemních prací), omezení zdrojů prašnosti (minimalizace volně ložených sypkých stavebních materiálů), bude požadováno, aby stavební technika byla v dobrém technickém stavu.

B.I.6.2. Stavební řešeníStavbu je rozdělena do následujících objektů (umístění objektů v areálu viz příloha č. F.I.4):

- Výrobna synhydridu

- Sklad surovin a výrobku

- Stáčení a plnění železničních cisteren, kontejnerů

- Stáčení a plnění autocisteren

- Sklad silanů a metylglykolu

- Sklad synhydridu

- Příruční sklad synhydridu v sudech

- Provozní zásobníky toluenu


Strana: 4 z 47



Výrobna synhydridu

Jedná se o nový přízemní výrobní objekt o půdorysných rozměrech cca 26 x 29 m. Dispozičně je objekt rozdělen na dvě kobky s autoklávy, výrobní halu, sklad práškového hliníku, sklad sodíku, přípravnu surovin (hliník, sodík), sklad a přípravnu pomocného materiálu (Odkasyn, Katasyn, petrolej pro případné čištění zařízení) a administrativně provozní část (velín, el. rozvodna, šatny, WC, denní místnost).

Kobky autoklávů

V každé kobce jsou umístěny dva autoklávy. Tři stěny kobek autoklávů jsou železobetonové konstrukce odolávající výbuchovým parametrům, čtvrtá stěna každé kobky je orientovaná do volného prostoru a je navržena jako výfuková. Rovněž zastřešení kobek je řešeno lehkou konstrukcí. Použité materiály výfukové stěny a střechy jsou voleny tak, aby zamezily vzniku těžkých trosek.

Výrobní hala

Je řešena jako jednopodlažní s vloženou podestou dle požadavku technologického zařízení. Vzhledem k charakteru výroby je jedna stěna výrobní haly řešena s výfukovými otvory orientovanými do volného prostoru. Střecha haly musí být odolná proti dopadu trosek při teoretickém výbuchu v kobkách autoklávů. Zbývající části výrobního objektu tj. sklady surovin, přípravny surovin a pomocných materiálů a administrativně provozní části jsou stavebně řešeny tak, aby vyhovovaly požadavkům na požární odolnost.

Vytápění objektu bude smíšené, ve výrobní části se uvažuje kombinace teplovzdušného vytápění a parních registrů, v sociální části teplovodní vytápění, velín bude klimatizován.

Větrání bude kombinované, přirozené, ve vybraných místnostech bude zajištěna nucená, případně i havarijní výměna v souladu se stávajícími předpisy.

Sklad surovin a výrobku

Sklad bude sloužit k skladování toluenu pro potřeby výroby synhydridu a dalších látek, souvisejících s jinými výrobami v areálu podniku. Vzhledem k novým požadavkům bude nutné provést jeho rekonstrukci.

V rámci rekonstrukce se vytvoří sklad rozdělený na tři samostatné skladovací části podle druhu skladované látky. V prvním oddílu se jedná o skladování vodného roztoku chloridu vápenatého (dále CaCl2) ve čtyřech zásobnících o objemu 45 m3. Havarijní jímka bude navržena na objem největšího zásobníku tj. 45 m3. V druhém oddílu se skladuje hydrolyzát DDS (směs cyklických produktů) – dále hydrolyzát DDS v ležaté nádrži o objemu 35 m3. Havarijní jímka bude navržena na plný objem nádrže s přesahy stěn o 300 mm nad úroveň maximální hladiny pro pěnu. V třetím oddílu se skladuje toluen a xylen ve dvou zásobnících, každý o objemu 50 m3. Havarijní jímka kapacitně pokrývá 75% objemu obou zásobníků a je nutno rovněž zajistit přesah stěn o 300 mm pro pěnu.

Součástí objektu, kromě jednotlivých oddílů skladu je stávající el. rozvodna.

Celé skladové hospodářství se překlene ocelovou konstrukcí s opláštěním ve střešní rovině a stěn ze SZ a JZ strany. Opláštění skladového prostoru bude vytvořeno v těsné součinnosti se zakrytím stáčecího místa automobilových cisteren.

Stáčení a plnění železničních cisteren, kontejnerů

V objektu se bude stáčet toluen pro potřeby výroby synhydridu a stáčet či plnit další látky, související s dalšími výrobami v areálu podniku. Vzhledem k novým požadavkům bude nutné provést jeho rekonstrukci.

Stáčecí stanoviště hořlavých kapalin I.,II. tř. nebezpečnosti (xylen, toluen, methyltrichlorsilan dále MTS, dimethyldichlorsilan dále DDS) a plnící stanoviště roztoku CaCl2 je umístěno severovýchodně v blízkosti výše uvedeného skladu surovin a výrobku. Stáčení resp. plnění je realizováno z/do železničních cisteren nebo železničních kontejnerů.


Strana: 5 z 47



Společné stáčecí a plnicí stanoviště bude v železničním svršku ohraničeno záchytnou jímkou zakončenou odvodňovacím žlabem napojeným chemicky odolným kameninovým (čedičovým) potrubím do nové podzemní havarijní železobetonové jímky. Tato jímka rovněž slouží pro Stáčení a plnění autocisteren (viz dále). Jímka je společná pro čerpání CaCl2 a hořlavých kapalin. Využití a provozování jímky bude ošetřeno provozním řádem.

Pro potřebu stáčení hořlavých kapalin je nutno zajistit kapacitu jímky na 5 m3, pro plnění cisteren roztokem CaCl2 je nutno zajistit objem jímky o velikosti odpovídající ½ kapacity železniční cisterny.

Stáčení a plnění autocisteren

V objektu se bude stáčet toluen a methylglykol pro potřeby výroby synhydridu a stáčet či plnit další látky, související s dalšími výrobami v areálu podniku.

Stáčení je určeno pro hořlavé kapaliny I.,II. tř. nebezpečnosti - hydrolyzát DDS, xylen, toluen, methylglykol. Hydrolyzát DDS bude též stáčen z kontejnerů o objemu 1m3 . Plnění je určeno pro chlorid vápenatý CaCl2 (žíravina). Stáčení a plnění navazuje na nový sklad surovin a výrobku (viz výše). Společné stáčecí a plnicí stanoviště bude tvořeno zpevněnou živičnou plochou vyspádovanou k odvodňovacímu žlabu napojenému chemicky odolným kameninovým (čedičovým) potrubím do podzemní havarijní železobetonové jímky. Tato jímka rovněž slouží pro stáčení a plnění železničních cisteren a kontejnerů.

Z důvodu eliminace odvodu srážkových vod do havarijní jímky bude celý prostor stáčení a plnění zastřešen lehkou ocelovou konstrukcí zakrytou trapézovým plechem.

Sklad silanů a metylglykolu

V objektu se bude skladovat methylglykol pro potřeby výroby synhydridu a skladovat silany DDS a MTS, související s dalšími výrobami v areálu závodu. Vzhledem k novým požadavkům bude nutné provést jeho rekonstrukci.

Sklad silanů a metylglykolu je rozdělen přepážkou na samostatné havarijní jímky. V havarijní jímce silanů jsou umístěny dva zásobníky pro MTS 25 m3 a 21 m3 a jeden zásobník 25 m3 pro DDS. Metylglykol je skladován v jednom zásobníku 18 m3 a dvou zásobnících 16 m3.

Sklad bude zastřešen lehkou konstrukcí.

Sklad synhydridu

Jedná se o stávající zděný objekt . V tomto objektu jsou umístěny dva zásobníky o objemu 8 m3 a 6 m3. Oba zásobníky jsou umístěny ve společné havarijní jímce.

Část objektu je vymezena na stáčení synhydridu do 200 l sudů umístěných na váze. Budou provedeny úpravy podlahy vytvořením záchytné jímky napojené na havarijní jímku zásobníků.

Příruční sklad synhydridu v sudech

Jedná se o nově budovaný nadzemní objekt zřízený v sousedství Skladu synhydridu. Tento objekt je určen pro uložení cca 65 palet s 256 sudy naplněnými výrobkem (4 sudy na paletu) o objemu 200 l a dále pro 25 palet a 100 prázdných sudů o objemu 200 l určených pro plnění. Podlaha skladu bude po obvodu opatřena soklíkem, který vytvoří havarijní jímku o objemu 10% uložené látky. Vjezd do skladu umožní ocelová vrata 3,0 x 3,0 m. Větrání přirozené je zajištěno otvory v neizolovaném opláštění doplněné příčně umístěnými otvory krytými protidešťovou žaluzií.

Provozní zásobníky toluenu

Jedná se o stávající havarijní jímku, ve které jsou instalovány tři provozní zásobníky. Pro toluen budou využity dva, třetí bude prázdný. V rámci projektu budou ověřeny rozměry, objem, kvalita těsnosti a chemické odolnosti havarijní jímky. Případně bude provedena rekonstrukce.


Strana: 6 z 47



B.I.6.3. Popis technologického procesuBlokové schéma technologického procesu výroby synhydridu je uvedeno v příloze F.I.5.

Následující popis je zahájen příjmem a dávkováním surovin, vlastní syntézou synhydridu a konečnou úpravou a skladováním produktu.

Příjem a dávkování kapalných surovin

Hlavními kapalnými surovinami výroby jsou toluen a metylglykol. Kromě toho je používán Katasyn jako aktivátor hydrogenace a Odkasyn jako odkalovač reakční směsi. Vlastnosti látek viz bezpečnostní listy - příloha č. H.II.

Toluen je periodicky plněn výdejovým čerpadlem ze skladovacího zásobníku v PS 02 do provozního zásobníku H15 (1,5 m3), který je jištěn proti přeplnění. Provozní zásobník toluenu H15 je trvale udržován pod atmosférou dusíku 1 kPaG, odplyn vznikající při jeho plnění (páry toluenu, dusík) je odváděn do vymražováku E01 chlazeného solankou.

Z provozního zásobníku H15 je předem předvolené množství toluenu periodicky přečerpáváno čerpadlem do skleněných, na tenzometrech umístěných odměrek, které jsou dvojnásobně jištěny proti přeplnění. Plynné prostory (pod atmosférou dusíku) odměrek a provozního zásobníku H15 jsou propojeny, aby při plnění docházelo ke vzájemné výměně plynných prostorů a tím nebyl zatěžován vymražovák.

Dusík je přiveden do systému provozního zásobníku H15 a do odměrek přes regulátor tlaku, odplyn (toluen, dusík) je ze systému odveden přes následný regulátor tlaku do vymražováku E01, kde je odplyn ochlazen na +5°C pomocí solanky (-18°C). Zkondenzovaný toluen je odveden z vymražováku zpět do provozního zásobníku H15.

Z odměrek je toluen nadávkován gravitačním tokem do příslušného autoklávu (AK1 až AK4).

Metylglykol je periodicky plněn výdejovým čerpadlem ze skladovacích zásobníků v PS 03 do provozního zásobníku H16. Z důvodu zvýšení skladovací kapacity metylglykolu (možnost výpadku dodávek od zahraničního dodavatele) je zvolen objem provozního zásobníku 10 m3. Zásobník je zajištěn proti přeplnění. Provozní zásobník metylglykolu H16 je trvale udržován pod atmosférou dusíku 1 kPaG, odplyn vznikající při jeho plnění (páry metylglykolu, dusík) je odváděn do vymražováku E02 chlazeného solankou.

Z provozního zásobníku H16 je předem předvolené množství metylglykolu periodicky přečerpáváno čerpadlem do skleněných, na tenzometrech umístěných odměrek, které jsou na dvou úrovních jištěny proti přeplnění. Plynné prostory (pod atmosférou dusíku) odměrek a provozního zásobníku H16 jsou propojeny. Tím dochází při plnění odměrek ke vzájemné výměně plynných prostorů a není zatěžován vymražovák.

Dusík je přiveden do systému provozního zásobníku H16 a do odměrek přes regulátor tlaku, odplyn (páry metylglykolu, dusík) je ze systému odveden přes následný regulátor tlaku do vymražováku E02. Ve vymražováku E02 je odplyn ochlazen na +5°C pomocí solanky (-18°C). Zkondenzovaný metylglykol je odveden z vymražováku zpět do zásobníku H16.

Po naplnění příslušné odměrky je metylglykol nadávkován do příslušného autoklávu pomocí vysokotlakého dávkovacího čerpadla (200 barG).

Katasyn je dodáván v kanystrech á 10 l. Do příslušného autoklávu (viz dále) bude vnesen ručně (množství na jednu šarži v desítkách ml).

Odkasyn je dodáván v kanystrech á 10 l. Do odparky (viz dále) bude vnesen ručně (množství na jednu šarži v kilogramech).

Příjem a dávkování pevných surovin

Pevnými surovinami výroby jsou hliník, v podobě tzv. hliníkové krupice (hliníkového prášku) a pevný sodík.


Strana: 7 z 47



Sklad hliníkové krupice o kapacitě 6 t (6 palet po 40 papírových pytlích á 25 kg) je umístěn přímo v objektu výrobny synhydridu.

Pro výrobu jsou používány čtyři druhy (dle zrnitosti) hliníkové krupice.

Potřebné množství hliníkové krupice je převezeno na paletě vysokozdvižným vozíkem do „Přípravny surovin“ a paleta je umístěna vedle výsypky papírových pytlů. Výsypka papírových pytlů je vybavena filtrem s odsávacím ventilátorem a vynášecím dnem, zaústěným do dávkovacího šneku. Oklepávání filtrační plochy, tj. regenerace odsávacího filtru výsypky, je prováděno periodicky tlakovým dusíkem. Jemné podíly práškového hliníku, tzv. „oklepy“, vypadávají do výsypky a jsou přidávány k hlavnímu podílu hliníkové krupice.

Po ručním otevření (rozříznutí) papírového pytle na roštu výsypky vypadne hliníková krupice do vynášecího dna, kterým je dopravena do dávkovacího šneku. Pomocí dávkovacího šneku s nastavitelnými otáčkami je hliníková krupice plněna do přenosných nádob (max. 15 kg) umístěných na váze. Tímto způsobem budou předváženy dávky hliníkové krupice pro jednotlivé autoklávy AK1, AK2, AK3, AK4. Vlastní nadávkování hliníkové krupice do autoklávu bude ruční (přes plnící hrdlo autoklávu).

Sodík je dodáván v roubících pokrytých ochrannou vrstvou petroleje. Předpokládá se hmotnost roubíků 400 - 1500 g. Roubíky sodíku jsou uloženy v sudech s vnitřní PE fólií po 100 kg. Sklad sodíku o kapacitě 7 t (35 palet po dvou sudech) je umístěn přímo v objektu "Výrobny synhydridu". Sudy se sodíkem jsou převezeny na paletě vysokozdvižným vozíkem do „Přípravny surovin“, kde jsou ručně připraveny (odváženy) dávky pro jednotlivé autoklávy AK1, AK2, AK3, AK4.

Uzavřené nádoby s odváženou dávkou sodíku jsou na paletě převezeny do místnosti (kobky) autoklávů ručním paletovacím vozíkem. Vlastní nadávkování sodíku v roubících do autoklávu bude ruční, přes plnící hrdlo.

Zásobování plynnými surovinami

Plynnou surovinou syntézy synhydridu je tlakový vodík, který je přiveden do autoklávů potrubím ze stávajícího skladu vodíku v tlakových lahvích. Plynný vodík je přiveden do autoklávů při tlaku 160 barG.

Pomocnou látkou je dusík. Reakcí se nespotřebovává, zabezpečuje ochrannou atmosféru v zařízeních. Do výrobny je přiváděn ze stávající dusíkové stanice (odpařování kapalného dusíku).

Syntéza synhydridu

Výroba synhydridu je založena na dvou následných reakcích. Při první reakci reaguje sodík a hliník s metylglykolem. V další fázi reagují produkty první reakce s hliníkem a vodíkem za vzniku bis-(2-metoxyetoxy)aluminiumhydridu sodného (synhydridu).

První fáze reakce:

Druhá fáze reakce:

Vlastní syntéza synhydridu probíhá v míchaných autoklávech AK1, AK2, AK3, AK4 vybavených duplikátorem pro ohřev a chlazení. Pohon míchadel autoklávů je vybaven magnetickou spojkou.

Před zahájením operace je autokláv „propláchnut“ dusíkem, který je vyveden z autoklávu do atmosféry přes systém odtlakování autoklávů a vymražovák (viz dále).

Poté je do autoklávu z odměrek naplněno potřebné množství toluenu. Autokláv je přitom odvzdušněn přes odtlakovací systém s vymražovákem E05. Následně je do autoklávu vneseno předem odvážené množství hliníkové krupice a předem odvážené množství sodíku v roubících. Poté je autokláv


Strana: 8 z 47



uzavřen, tedy uzavřeno odvzdušnění a plnící hrdlo a autokláv je natlakován vodíkem na stanovený tlak 43,5 barG (tzv. studený tlak při 20°C).

Vsádka autoklávu je postupně ohřívána párou 3,8 barG v duplikátoru na teplotu vyšší než 110°C, kdy dochází k roztavení sodíku. Tlak vodíku v autoklávu je udržován na 50 barG. Poté je spuštěno míchadlo a do autoklávu je nadávkováno pomocí dávkovacích čerpadel potřebné množství metylglykolu.

Následuje první, exotermní fáze reakce, která je vedena při 110-130°C a tlaku 50-170 barG. V této fázi je vsádka autoklávu chlazena ochlazeným kondenzátem, cirkulujícím přes duplikátor z cirkulačního okruhu. Po ukončení exotermní fáze je vsádka autoklávu opět vyhřívána párou 3,8 barG v duplikátoru na teplotu 145-150°C, kdy probíhá hydrogenace, tj. endotermní fáze reakce.

Po ukončení této fáze, indikované poklesem tlaku v autoklávu, je vsádka ochlazena ochlazeným cirkulujícím kondenzátem na 135°C a je vypnuto míchání. Autokláv je přitom pod tlakem 60 barG a teplotě 135°C.

Odtlakování autoklávu z 60 barG na tlak 4 barG a dále na atmosférický tlak se děje řízeným způsobem, kdy po postupném otevírání odvzdušňovacího kohoutu obsluhou odchází plynná fáze autoklávu do systému odtlakování autoklávů (viz dále). Operace odtlakování autoklávu je předpokládána po dobu cca 5 min.

Po odtlakování autoklávu je provedeno naředění reakční směsi toluenem na cca 50 %. Poté je uzavřen odvzdušňovací kohout a vsádka autoklávu (surový synhydrid) je přetlačena dusíkem do systému úpravy produktu.

Systém odtlakování autoklávů AK1, AK2, AK3, AK4

Autoklávy budou jednotlivě odtlakovány řízeným způsobem, přes omezovací orgán, do společného odtlakovacího systému. Tento systém je tvořen expandérem, solankovým vymražovákem E05 a odtahovým čerpadlem toluenu. Plynná fáze autoklávu (páry toluenu, vodík) je v první fázi expandována z 60 barG na 4 barG v expandéru. V expandéru dojde k odloučení zkondenzovaných kapek toluenu a částeček „strženého“ hliníku.

V následné fázi je objem expandéru uvolněn řízeným způsobem přes uvolňovací orgán na atmosférický tlak a plynná fáze je odvedena přes solankový vymražovák E05 do atmosféry. Ve vymražováku E05 je odplyn ochlazen na +5°C pomocí solanky (-18°C). Zkondenzovaný toluen je z vymražováku E05 odveden do expandéru.

Z bezpečnostních důvodů je potrubí výdechu za vymražovákem propláchnuto dusíkem (před každou operací uvolnění expandéru.

Stěny expandéru jsou periodicky omývány toluenem pomocí rozstřikovacích elementů a toluen s částečkami hliníku je odčerpáván do procesu hydrolýzy (viz dále). Toluen pro mytí expandéru je přiveden čerpadlem ze zásobníku H15.

Úprava produktu

Jednotlivé šarže syntézy synhydridu jsou shromažďovány v míchaných zásobnících surového hydridu A04 A,B, kde jsou homogenizovány před provedením filtrace na filtru F01. Suspenze surového hydridu obsahuje hlavně nezreagovaný hliník. Samovolným ochlazováním je dosaženo teploty vsádky před filtrací cca 40°C.

Vlastní filtrace surového hydridu je prováděna na filtru F01, typ CRICKET s tzv. „mokrým shozem“ filtračního koláče. Vertikální „Cricket“ elementy filtru s filtrační přepážkou jsou soustředěny v tělese filtru do jehož kónusu je čerpadlem přivedena suspenze surového hydridu. Filtrát surového hydridu je odváděn z horní části tělesa filtru do výstupního hrdla a je dále veden potrubím do zásobníků filtrovaného, surového hydridu A06A, A06B.

Po vytvoření určité vrstvy filtračního koláče na filtračních elementech filtru F01 je provedena regenerace filtrační plochy tzv. „mokrým shozem“ filtračního koláče. Do horní části tělesa filtru je nejprve načerpán vratný (nebo čerstvý) toluen, který je poté natlačen protiproudně do filtračních


Strana: 9 z 47



CRICKET elementů tlakovým dusíkem, čímž dojde k uvolnění filtračního koláče a jeho shozu do kónusu filtru.

Suspenze filtračního koláče v toluenu je po otevření výstupní armatury odvedena do mezizásobníku vybaveného míchadlem. Filtr F01 bude vybaven duplikátorem pro případný ohřev parou, nebo pro případné chlazení ochlazeným kondenzátem z cirkulačního okruhu.

Filtrovaný synhydrid s obsahem cca 55 % účinné látky je periodicky spuštěn ze zásobníků A06 A,B do předlohy odparky A07, vybavené míchadlem a duplikátorem. V odparce, vyhřívané párou, je roztok synhydridu zahuštěn odpařením části toluenu na požadovanou koncentraci cca 70%.

Páry toluenu jsou přitom odváděny potrubím do kondenzátoru, kde zkondenzují a kondenzát je zároveň dochlazen na 35 - 40°C. Chlazení kondenzátoru je zajištěno vodou chladící, labskou z podzemního rozvodu.

Kondenzát toluenu je jímán v zásobníku destilátu A09, odkud je přečerpáván do zásobníku toluenu H15, nebo je používán při procesu „mokrého shozu“ filtračního koláče CRICKET filtru F01. Po zahuštění na požadovanou koncentraci je roztok synhydridu v odparce ochlazen na 40°C (vodou chladící, labskou).

Zásobníky surového a filtrovaného synhydridu, zásobník odparky a zásobník destilátu jsou udržovány pod atmosférou dusíku 1 kPaG. Dusík je do tohoto systému přiveden přes regulátor tlaku a odplyn ze systému (toluen, dusík) je odveden přes následný regulátor tlaku do atmosférického vymražováku E03. Ve vymražováku E03 je odplyn ochlazen na +5°C pomocí solanky (-18°C). Zkondenzovaný toluen je z vymražováku E03 sveden do zásobníku destilátu A09.

Do vymražováku toluenu E03 jsou rovněž odvedeny odplyny vznikající při odvzdušnění nebo inertizaci filtru F01.

Skladování a stáčení synhydridu

Vyrobený produkt, 70% roztok synhydridu v toluenu, je periodicky přečerpáván z odparky A07 do skladovacích zásobníků A32 A (6 m3), A32 B (8 m3) v PS 04 Sklad Synhydridu.

Ochrana těchto zásobníků proti přeplnění je zajištěna blokádou čerpadla P10 a následným uzavřením vstupní armatury zásobníků A32 A, B signálem od max. hladiny v právě plněném zásobníku.

Zásobníky A32 A B jsou trvale udržovány pod atmosférou dusíku 1 kPaG, odplyn vznikající při jejich plnění (páry toluenu, dusík) je odváděn do atmosférického vymražováku E06. Ve vymražováku E06 je odplyn ochlazen na +5°C solankou (-18°C). Kondenzát toluenu je z vymražováku E06 odveden do zásobníků A32 A,B.

Stáčení vyrobeného synhydridu do sudů á 200 l bude zajištěno pomocí membránového čerpadla poháněného tlakovým dusíkem. Sudy budou při plnění umístěny na váze a budou plněny pod atmosférou dusíku. Naplněné a uzavřené sudy budou převezeny do nového „Příručního skladu synhydridu v sudech“.

Hydrolýza toluenové suspenze

Filtrační koláč z CRICKET filtru F01 je ve formě suspenze hliníku a sodíku v toluenu zachycen v míchaném mezizásobníku F03, který slouží jako zádrž před hydrolýzou. Vlastní proces hydrolýzy je veden v míchaném hydrolyzéru F04, ve kterém je předložena voda okyselená 98% kyselinou sírovou na cca 10 % roztok.

Suspenze filtračního koláče je do hydrolyzéru přečerpávána pomocí čerpadla. Zbytek suspenze je z potrubí vytlačen dusíkem. Proces hydrolýzy je exotermní reakcí, proto je hydrolyzér F04 chlazen vodou chladící (labskou), přivedenou do duplikátoru.

Produkt hydrolýzy suspenze hliníku, toluenu a vody s rozpuštěnými solemi, je filtrován na CRICKET filtru F02. Suspenze je přivedena čerpadlem do spodní části tělesa filtru, ve kterém je na vertikálních filtračních elementech oddělena pevná fáze. Filtrát (vodná fáze, toluen) je odváděn z horní části tělesa filtru do děličky.


Strana: 10 z 47



Po přefiltrování celého obsahu hydrolyzéru F04 je filtrační koláč CRICKET filtru F02 vysušen dusíkem a po uvolnění z filtrační přepážky vypadává přes uzávěr v kónusu tělesa filtru do převozného kontejneru. Odpadní hliník (vysušený filtrační koláč) je v uzavřeném kontejneru předáván odborně způsobilé firmě k likvidaci. Dusík, používaný pro sušení filtračního koláče je nasycen toluenem, a proto je odveden do vymražováku E04. Ve vymražováku je odplyn ochlazen na +5°C solankou (-18°C). Kondenzát toluenu z vymražováku E04 je sveden do děličky F05.

V děličce F05 je oddělována lehká fáze (toluen) od fáze těžší (voda s obsahem solí).

Toluen je odváděn gravitačně do mezizásobníku 0,3 m3, kde je nejprve odebrán vzorek k analýze. Teprve po provedené analýze je toluen vypuštěn do zásobníku H15, nebo, pokud analýza nevyhoví, je spuštěn do kontejneru a odvezen k regeneraci v rámci závodu.

Vodná fáze je odváděna chemickou kanalizací k likvidaci na ČOV závodu.

B.I.6.4. Pracovní sílyFond pracovní doby: 7 200 hod/rok (300 dní za rok; nepřetržitá výroba 7 dní v týdnu), čtyřsměnný provoz.

Každá směna 3 pracovníci + dalších 5 pracovníků na ranní směnu (fungují též jako střídači), tj. nová výrobna synhydridu celkem 17 pracovníků, maximální souběh 8 pracovníků.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Zahájení stavby: 01. 03. 2004

Dokončení stavby: 01. 12. 2004

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Dotčeny jsou následující územně samosprávné celky:

Kraj: Středočeský krajZborovská 11150 21 Praha 5

Obec: Město KolínKarlovo náměstí 78280 12 Kolín

B.I.9. Zařazení záměru dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.

Kapitola je doplněna na základě Metodického pokynu OPVŽP (věstník MŽP č.2/2002).

Z parametrů záměru a dle přílohy č.1 zákona č.100/01 Sb. je záměr zařazen následně:Kategorie: IIBod: 4.3Název: Ostatní chemické výroby s produkcí od 100 t/rokSloupec: B


Strana: 11 z 47



B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Zábor půdy

Nová stavba je navržena uvnitř stávajícího areálu Lučební závody a.s. Kolín. Záměr nevykazuje nároky za zábor zemědělského půdního fondu, není součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Původní půdní pokryv byl na lokalitě pravděpodobně pozměněn v souvislosti s dlouhodobou předchozí výrobní činností v areálu.

B.II.2. Odběr a spotřeba vody

VýstavbaPitná voda bude spotřebovávána při zabezpečování osobní hygieny stavebních dělníků. Půjde o relativně malá množství, přičemž odběry budou víceméně nahodilé dle momentální potřeby. Bude využíváno sociálních zařízení některého z blízkých provozů.

Technologická voda bude spotřebovávána v procesu výstavby například pro přípravu betonových směsí, zvlhčování betonu v procesu jeho tuhnutí, mytí povrchu vozovky z důvodů omezení prašnosti apod. Tyto nároky na zdroje vody nelze specifikovat, protože stavební hmoty budou připravovány jinde a budou na stavbu budou dováženy, takže voda z místních zdrojů (vodovodní síť) bude na stavbě využívána spíše k doplňkovým činnostem (kropení, zvlhčování atd.).

ProvozVýrobna synhydridu bude napojena na stávající rozvody pitné a užitkové (labské) vody.

Zdroj Užití odhad spotřeby

Pitná voda Osobní potřeby zaměstnanců (pití, osobní hygiena, sociální zařízení).

Předpoklady: 14 zaměstnanců denně, každý spotřebuje cca 80 l vody, roční fond pracovní doby 7200 hodin

cca 1,12 m3/ den

cca 336 m3 / rok

Pitná voda Chlazení mezikusu míchadla autoklávů (cca 6 m3/t výrobku - relativní pokles ze stávajících cca 12 m3/t

cca 6000 m3 / rok

Užitková (Labská) voda

Příprava zředěné kyseliny sírové (H2SO4) v procesu hydrolýzy toluenové suspenze (odfiltrované suspenze hliníku a sodíku v toluenu).

Hydrolýza toluenové suspenze se provádí v cca 10 % roztoku H2SO4, který se připravuje z koncentrované 98% H2SO4.

cca 0,96 m3/ den

cca 290 m3 / rok

Užitková (Labská) voda

Průtočné chlazení aparátů, teplotní spád 5°C, 120 m3/ t výrobku 120 000 m3 / rok

Pozn: Nejedná se o absolutní nárůst předpokládaných spotřeb, po uvedení do provozu zanikne stávající výroba a tím i její nároky na spotřebu vody.


Strana: 12 z 47



B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

Surovinové zdroje + výrobek (synhydrid)S rozšířením výroby dojde k zvýšení potřeby základních i pomocných surovin, které jsou již dnes používány. Nárůst ale nebude lineární, předpokládá se zvýšení efektivity výroby, což se projeví v relativně nižší spotřebě surovin (vztaženo na tunu výroby) a následně i relativní snížení emisí a odpadů z výroby. Například při pětinásobném nárůstu výroby synhydridu proti současnosti bude nárůst spotřeby toluenu cca dva a půl násobný.

Vlastní reakce se účastní methylglykol, hliník, sodík a vodík. Pomocnými látkami jsou Katasyn a Odkasyn. Všechny tyto suroviny se stávají součástí produktu. Pro potřebu vysokého výtěžku reakce jsou hliník, sodík a vodík dodávány v určitém přebytku. Toluen zabezpečuje reakční prostředí a je současně rozpouštědlem synhydridu a přechází tak také do výrobku (70% roztok synhydridu v toluenu). Dusík slouží k inertizaci atmosféry ve výrobních zařízeních a skladovacích, či přepravních nádobách, slouží k přetlačování medií a k pohonu membránových čerpadel a pneupohonů SŘTP. V konečném stavu přechází do ovzduší.

Spotřeby surovin jsou uvedeny níže, jejich vlastnosti jsou uvedeny v bezpečnostních listech - viz příloha H.II.

Suroviny, pomocné látky CAS spotřeba roční na 1000 t synhydriduToluen (methylbenzen; čistota min. 99%) 108-88-3 315 tun; 365 m3 (při 865 kg/m3)Methylglykol (2-methoxyethanol, obsah 100%) 109-86-4 530,4 tun; 550 m3 (při 965 kg/m3)Hliníková krupice (sypná hmotnost 800-1200 kg/m3, 96-99,7% Al)

7429-90-5 105 tun (4200 papírových pytlů po 25 kg; na paletě vždy 1 tuna)

Sodík 7440-23-5 85,2 tuny (852 sudů po 100 kg; na paletě 2 nebo 4 sudy

Vodík (obsah min. 99,9%) 1333-74-0 45 600 Nm3; 4104 kg; (1 Nm3 H2 = 0,09 kg)Kyselina sírová 98% (používaná při procesu "Hydrolýzy toluenové suspenze")

7664-93-9 32 tun; 17,4 m3 (při 1834 kg/m3)

Katasyn (aktivátor hydrogenace; složení viz. Bezpečnostní list)

- 92,2 kg; 96 litrů (při 960 kg/m3)

Odkasyn-67 (odkalovač reakční směsi; složení viz. Bezpečnostní list)

- 2 tuny; 1,82 m3 (při 1100 kg/m3)

Dusík 7727-37-9 70 m3 (kapalný)

Dalšími surovinami jsou materiály a suroviny potřebné pro údržbu zařízení (mazadla, oleje), filtry do filtračních zařízení aj.

produkt CAS roční výrobaSYNHYDRID70% roztok bis-(2-metoxyetoxy)aluminiumhydridu sodného v toluenu (stanoveno na obsah Al). Chemický vzorec účinné látky: NaAlH2(OCH2-CH2-OCH3)2.Vlastnosti: viz bezpečnostní list - viz příloha H.II.Vysoce výhodné chemické a fyzikální vlastnosti z něj činí přípravek vhodný pro hydrogenace karboxylových a karbonylových sloučenin a jejich derivátů. SYNHYDRID je vysoce reaktivní, avšak v protikladu k tomu je stabilní proti oxidaci vzdušným kyslíkem. Vysoká tepelná odolnost umožňuje, aby redukce ještě při 170°C byly zcela bezpečné.

22722-98-1 1000 t


Strana: 13 z 47



Energetické zdroje

Elektrická energie

Elektrická energie bude spotřebovávána pro zabezpečení provozu (osvětlení, provoz čerpadel, míchadel, SŘTP, větrání aj.).

Výrobna synhydridu a příslušné sklady a stáčení surovin budou napojeny na stávající areálové rozvody.

Stávající odběr elektrické energie pro výrobu se pohybuje mezi 132 - 146 kWh/1 t výrobku. Po realizaci se předpokládá pokles relativní spotřeby na cca 60 kWh/t.

Tepelná energie - zemní plyn

Tepelná energie pro provoz bude dodávána ve formě páry z podnikové plynové kotelny. Stávající relativní spotřeba páry ve výrobně synhydridu je provozovatelem odhadována na cca 10 GJ/t výrobku. Realizací záměru dojde k relativnímu poklesu na cca 6 GJ/t výrobku.

Celková spotřeba páry je v současnosti cca 2000 GJ/ročně.

Celková spotřeba páry bude cca 6000 GJ/ročně.

V podnikové kotelně bylo v roce 2002 vyrobeno 68 000 GJ páry.

Předpokládaný nárůst spotřeby o 4000 GJ znamená navýšení výroby tepla v kotelně o cca 6 %.

Lze předpokládat, že i spotřeba zemního plynu pro kotelnu bude navýšena o cca 6 %, což je z hlediska následujícího výpočtu imisního dopadu nevýznamné.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Záměr představuje rozšíření stávající výroby synhydridu v Lučebních závodech a.s. Kolín. Výroba bude probíhat uvnitř stávajícího výrobního areálu. Budou využity stávající dopravní a infrastrukturní vazby, nebudou budovány nové.

Stávající provoz je situován v průmyslovém areálu v severozápadní části města Kolín, mezi ulicí Pražskou a řekou Labe. Do ulice Pražské je orientován hlavní silniční vjezd, železniční vlečka je vedena z železniční stanice Kolín.

Provoz výroby synhydridu bude po rozšíření (a je i v současné době) dopravně velmi málo náročný. Představuje dopravu surovin, expedici hotových výrobků a dále dopravu servisního materiálu a zaměstnanců.

Stávající a očekávané dopravní nároky dopravy surovin a expedice hotového výrobku jsou shrnuty v následující tabulce:

Tab.: Zásobovací a expediční doprava

Materiál Způsob dopravy Velikost dodávky

Měsíční četnostSoučasná Očekávaná

Toluen železniční nebo silniční cisterna 20 t 1 2Metylglykol železniční nebo silniční cisterna 20 t 1 2 - 3Sodík silniční kamión 1 - 5 t 2 2Hliník silniční kamión 2 - 5 t 2 2Vodík silniční cisterna 1 600 m3 2 4Dusík (kapalný) silniční cisterna 20 m3 2 2Odkasyn * silniční kamión 50 - 70 kg 3 - 4 4Katasyn * silniční kamión 10 kg 0,5 0,5Sudy železnice 260 - 360 ks 0,5 1 - 2Synhydrid silniční kamión 10 - 16 t 3 - 4 6* Odkasyn a Katasyn přiváží stejné vozidlo, které odváží vyrobené Laktamáty, frekvence dopravy se tedy nezvýší.


Strana: 14 z 47



Z uvedených údajů vyplývá, že zásobovací a expediční doprava je dnes velmi nízká a v průměru nepřekračuje cca 1 vozidlo (silniční nebo železniční) denně. Obdobně tak doprava servisního materiálu a zaměstnanců je nízká. Rozšíření výroby synhydridu potom tento stav prakticky nezmění, ani v tomto případě nebude překročena průměrná četnost do cca 1 vozidla denně.

Hlavní dopravní nároky budou realizovány v denní době.

Dopravní provoz v období výstavby provozních objektů a montáže technologie bude vyšší a bude představovat řádově desítky zejména těžkých nákladních vozidel denně. Bude však omezen na relativně krátké období provádění stavebních a konstrukčních prací.

Bližší popis dopravní infrastruktury v dotčeném území je uveden v části C tohoto oznámení.


Strana: 15 z 47



B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Emise do ovzduší

Během provozu navrhované technologie budou jako bodové zdroje znečišťování ovzduší působit především technologické zdroje.

K vytápění výrobního objektu a pro potřeby technologie výroby bude použito stávajícího zdroje tepla - kotelny, využívající jako palivo zemní plyn. Nárůst potřeby tepla (a tedy i nárůst emise škodlivin do ovzduší) bude s ohledem na výkon kotelny zanedbatelný, řádově v jednotkách procent.

Výrobna synhydriduTechnologické zdroje jsou tvořeny odplyny jednotlivých technologických uzlů. Hlavní část výroby a skladování synhydridu probíhá pod inertní atmosférou bez přístupu vzduchu. Potřebný pracovní přetlak v systému je udržován dusíkem.

Odfuky z jednotlivých uzlů jsou závislé na technologickém procesu a mají obvykle jen krátkou dobu provozu. Odcházející odplyn z každého technologického uzlu je zaveden do vymražovací jednotky (viz popis v kapitole B.I. a viz blokové schéma výroby příloha F.I.5). Ve vymražovací jednotce se, v důsledku zchlazení odplynu na cca 5 °C, vykondenzuje převážná část uhlovodíků (toluen a metylglykol), které se následně vracejí do výroby.

Zbytkové emise škodlivin do ovzduší z jednotlivých zdrojů, včetně dob provozu zdroje jsou uvedeny v následující tabulce:

název zdroje - škodlivina doba provozu zdroje(minuta/den)

emisní tok(g/s)

celková emise(kg/rok)

Vymražovák E 01 - toluen 34 0,1063 28,17Vymražovák E 02 - metylglykol 30)1 0,0155 2,05Vymražovák E 03 - toluen 40 0,0353 25,41Vymražovák E 04 - toluen 15 0,7478 201,90Vymražovák E 05 - toluen 160 0,0458 396,20Vymražovák E 06 - toluen 65 0,0339 39,50)1 zdroj je v provozu pouze 1 x za 4 dny

Příjem a dávkování hliníkové krupiceJedná se o pracoviště "Přípravny surovin", kde se dávkuje hliníková krupice z papírových pytlů do dávkovacích přenosných nádob. Výsypka papírových pytlů je vybavena filtrem (z netkaného polyesteru) s odsávacím ventilátorem. Oklepávání filtrační plochy, tj. regenerace odsávacího filtru výsypky, je prováděno periodicky tlakovým dusíkem. Jemné podíly práškového hliníku, tzv. „oklepy“, vypadávají zpět do výsypky a jsou přidávány k hlavnímu podílu hliníkové krupice.

Předpokládaný objem uniklého hliníkového prachu je uveden v následující tabulce:název zdroje - škodlivina doba provozu zdroje

(min/den)emisní tok

(g/s)celková emise

(kg/rok)Pulse-Jet filtr - hliník 60 0,00054 0,585

Stáčení a plnění železničních cisteren, kontejnerů, autocisterenStáčení nebude zdrojem emisí do ovzduší, neboť v průběhu stáčení budou propojeny parní prostory nádrží a stáčené autocisterny resp. železniční cisterny. Páry vytlačované přečerpávanou kapalinou budou přepouštěny do vyprazdňované cisterny či kontejneru.

Sklad synhydriduSklad je vybaven a vymražovákem E06 viz tabulka výše a havarijním větráním.


Strana: 16 z 47



Příruční sklad synhydridu v sudechSklad za běžného provozu nebude zdrojem emisí.

Provozní zásobníky toluenuJedná se o stávající zásobníky toluenu, nesouvisející s novou výrobou synhydridu. Při jejich plnění budou parní prostory se skladem toluenu propojeny. Zásobníky nebudou zdrojem emisí do ovzduší.

Automobilová dopravaJako liniový zdroj bude působit automobilová doprava materiálu a hotových výrobků. Při předpokládané intenzitě 1 těžké nákladní vozidlo za den se jedná o zcela nevýznamný zdroj.

B.III.2. Odpadní vody

Splaškové vodyOdpadní vody v období výstavby nevznikají. Lze pouze uvažovat krátkodobé navýšení splaškových vod potřebami stavebních dělníků při rekonstrukci stávajících a výstavbě nových objektů.

Množství splaškových odpadních vod bude přibližně odpovídat množství spotřebované vody pitné pro potřeby zaměstnanců, tedy cca 336 m3 ročně.

Znečištění odváděných vod bude mít charakter odpadních vod vypouštěných z domácností či služeb, kdy převážná část znečištění je produktem lidského metabolismu a hygienických potřeb. Vody budou odváděny areálovou splaškovou kanalizací na ČOV.

Technologické odpadní vodyJedinými znečištěnými technologickými odpadními vodami bude vodná fáze oddělená v děličce za hydrolýzou toluenové suspenze.

Bude se jednat o cca 320 m3 odpadních vod ročně. Z hlediska provozu ČOV Lučebních závodů a.s. se jedná o nepodstatné množství.

Voda bude kyselého charakteru a bude obsahovat sírany sodíku a hliníku a zbytkový obsah toluenu, odpovídající jeho rozpustnosti ve vodě. Voda bude odváděna chemickou kanalizací na areálovou ČOV, kde bude natékat do neutralizační části (úprava pH) a odtud řízeně do biologické části ČOV, kde dojde k odstranění zbytkového organického znečištění.

Z výrobny budou dále odváděny oteplené vody z procesu průtočného chlazení aparátů užitkovou (labskou) vodou. Celkové množství bude činit cca 126000 m3 ročně.

Srážkové vodyI když neznečištěné srážkové vody za odpadní vody nepovažujeme (viz § 38 zákona č. 254/2001 Sb.) uvádíme popis nakládání s těmito vodami v této části oznámení jako součást kapitoly odpadní vody.

Realizací záměru se zvýší množství zpevněných ploch, odkud budou odváděny neznečištěné srážkové vody. Jedná se zejména o plochy střech nové výrobny synhydridu a nově zastřešená místa stáčení surovin a skladování surovin a produktů a další zpevněné plochy.

Srážkové vody budou odváděny do stávající dešťové kanalizace, která ústí do řeky Labe. Množství takto nově odváděných vod bude v poměru k odváděným vodám z celého areálu zanedbatelné.

Pro odhad množství odváděných srážkových vod ze zpevněných ploch vycházíme z vyhlášky MZe č.428/2001 Sb. Celkové roční množství odváděných vod lze odhadnout dle vzorce:

Q = Ptěžce propustné . k1. qr

kdy: Ptěžce propustné ......... plochy střech a zpevněné plochy = 2000 m2

k1 ................... odtokový součinitel pro těžce propustné plochy = 0,9qr .................. roční srážkový úhrn (Kolín) = 0,584 m/rok


Strana: 17 z 47



Celkové množství odváděných srážkových vod pak dle výpočtu bude cca Q = 1000 m3/rok. Předpokládáme, že tyto hodnoty budou v reálu nižší. Při malých srážkách nedochází k odtoku části spadlých vod do kanalizace. Část srážek se zachytí na zpevněných plochách a následně se odpaří. S tímto není ve výpočtu uvažováno, do výpočtu je zahrnut celý roční srážkový úhrn (qr).

B.III.3. Odpady

Během výstavby a provozu rozšíření lze předpokládat vznik odpadů, které jsou uvedeny dále v tabulkách v kategoriích podle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb.

Odpady z výstavbyPři výstavbě budou vznikat odpady typické pro přípravu pozemků, rekonstrukci stávajících objektů a pro stavební činnost. Bude nutné provést kácení náletové zeleně, výkopové práce základů a sítí, provést terénní úpravy a následně stavební a montážní práce.

Produkce odpadů při stavbě závisí na zvoleném technologickém postupu výstavby, použitých stavebních materiálech a chování stavebních firem. Níže uvedený výčet druhů odpadů vychází ze zkušenosti z obdobných staveb. Během výstavby lze očekávat vznik řady odpadů, ve větším množství budou vznikat odpady, uvedené v následující tabulce.Kód druhu odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu

15 ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK NEURČENÉ

15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O15 01 02 Plastové obaly O15 01 03 Dřevěné obaly O15 01 04 Kovové obaly O

17 STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST

17 01 01 Beton O17 01 02 Cihly O17 01 03 Tašky a keramické výrobky O17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků

neuvedené pod kódem 17 01 06O

17 02 01 Dřevo O17 02 02 Sklo O17 02 03 Plasty O17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 O17 04 05 Železo a ocel O

17 05 03 )1 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky N17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O17 06 04 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 O

20 KOMUNÁLNÍ ODPADY20 02 02 Zemina a kameny O20 02 03 Jiný biologicky nerozložitelný odpad O20 03 01 Směsný komunální odpad O

)1 POZN: V současnosti není proveden podrobný geologicko inženýrský průzkum staveniště nové výrobny. Nelze tedy vyloučit možnou kontaminaci podloží a tedy i budoucích výkopků. Proto uvádíme v tabulce i odpad č. 170503 - zemina a kamení obsahující nebezpečné látky, i když je možné, že výkopové zeminy nebudou znečištěny a tedy tento odpad nebude vznikat.

Odpady z výstavby budou rozděleny dle materiálu (cihly, ocel, organický odpad a drobný stavební odpad). Jednotlivé složky odpadů budou buď recyklovány, či jinak využity. Drobný stavební odpad a nevyužitelné složky odpadů budou uloženy na vhodné skládce odpadů. Odpady vznikající při výstavbě areálu budou shromažďovány a předávány k likvidaci odborným firmám majícím příslušná


Strana: 18 z 47



oprávnění. Zabezpečení likvidace odpadů bude záležitostí firem provádějící stavební práce (ať interním způsobem, nebo externí dodávkou).

Odpady z provozuBěhem provozu dojde k navýšení množství odpadů v druzích, které jsou již v areálu produkovány. Vznik nových druhů odpadů z provozu ve významném množství nepředpokládáme. Odpady budou shromažďovány a buď odváženy k recyklaci, případně odvezeny k zneškodnění odbornými firmami. Nakládání s odpady bude probíhat obdobným způsobem, jakým je zabezpečováno odpadové hospodářství dnes.

Z procesu výroby odpadá jediný odpad - vysušený filtrační koláč po hydrolýze reakčních zbytků tj. toluenové suspenze. Jedná se o kal hliníku (a jeho oxidů) s anorganickými solemi (sírany Na, Al). Odpad obsahuje zbytková množství ulpělého toluenu, tedy je řazen do odpadů nebezpečných. Jedná se o odpad, který vzniká i v současnosti a bude i obdobným způsob zneškodňován (odvoz odbornou firmou).

Dalšími, více méně doprovodnými odpady, jsou odpadní filtry, použité nevratné obaly od surovin, odpad podobný domovnímu atd. Níže uvádíme odpady zatříděné dle přílohy č.1 vyhlášky MŽP č. 381/01 Sb., které předpokládáme, že budou v provozu vznikat.

Kód druhu odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu07 ODPADY Z ORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ

07 07 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání čistých chemických látek a blíže nespecifikovaných chemických výrobků

07 07 04 Ostatní organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy(jedná se o případné nezregenerovatelné zbytky toluenu)

N

07 07 10 Ostatní filtrační koláče, upotřebená absorpční činidla(jedná se o filtrační koláč z hydrolýzy reakčních zbytků)

N

15 ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK NEURČENÉ

15 01 Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu)15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami

znečištěnéN

15 02 Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy 15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže

neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami(zejména filtry z filtračních zařízení, případně čistící tkaniny)

N

20 KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADU) , VČETNĚ SLOŽEK Z ODDĚLENÉHO SBĚRU

20 01 01 Papír a lepenka O20 01 21 Zářivky a/nebo ostatní odpad s obsahem rtuti N20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O20 03 01 Směsný komunální odpad O20 03 03 Uliční smetky O

B.III.4. Hluk

V provozu výroby synhydridu nebudou provozovány zdroje významného hluku.

Budou provozovány běžné typové technologie (čerpadla, míchadla, odsávací ventilátory), uzavřené uvnitř haly. Jejich akustické parametry nejsou v době zpracování tohoto oznámení exaktně známy, budou však splňovat předpisy v oblasti pracovní hygieny. Další provozy v areálu závodu, využité pro provoz výroby synhydridu, jsou již dnes ošetřeny tak, aby nezpůsobovaly přeslimitní hladiny hluku mimo areál závodu.


Strana: 19 z 47



Pokud jde o hluk v průběhu výstavby, lze říci, že v průběhu provádění stavebních a konstrukčních prací bude okolí zatíženo hlukovými imisemi zemních a stavebních strojů a mechanismů, včetně obsluhující nákladní automobilové dopravy. Jejich polohu ani časový harmonogram nasazení nelze zcela exaktně kvantifikovat. Pro období provádění stavebních prací však lze využít korekci +10 dB k základním hlukovým limitům (pouze pro denní období).

B.III.5. Rizika vzniku havárií

V rámci předchozího záměru (výroba synhydridu 400 t ročně) byla vypracována analýza rizik této výroby (Ing. J.Kaláb, CSc., Analýza rizik výroby synhydridu, UNKAS Engineering, červenec 2000). Vzhledem k tomu, že stávající záměr je technologicky shodný s předchozím řešením, je ovšem zvýšen počet autoklávů, ve kterých bude probíhat reakce a vzhledem k navýšení kapacity jsou přeprojektována některá zařízení pro pomocné operace, lze pro popis rizik do značné míry vycházet ze závěrů této studie.

Rizika vyplývají zejména z používaných surovin, které jsou extrémně (vodík) a vysoce (toluen a synhydrid) hořlavé, dále se ve výrobě uplatňuje hořlavý metylglykol, Al-prach, katalyzátory Odkasyn a Katasyn. Sodík, hliníkový prach a synhydrid prudce reagují s vodou.

Bylo konstatováno, že modernizace výroby synhydridu se z hlediska společenského rizika nachází s rezervou v oblasti akceptovatelného společenského rizika. Z provedeného předběžného určení následků nehod vyplynulo, že následky provozních nehod nepřekročí hranice Lučebních závodů a.s. Kolín. Pro další zvýšení bezpečnosti byla doporučena technická a organizační opatření.

Nutno dále podotknout, že tato doporučená opatření byla zanesena do stanoviska předchozího procesu EIA (stanovisko č. 24316/00-ŽP-EIA OkÚ-KO, vydané KÚ SČK dne 19.1.2001 v Praze). Projektant tato doporučení zná a nový projekt již tato doporučení zahrnuje.

Kromě tohoto pohledu lze posuzovat, zda může dojít k havárii spojené s únikem látek, které by mohly závažně zhoršit nebo ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

Možnost vzniku havarijního úniku kapalin s negativním dopadem na vodu bude technickými opatřeními omezen na minimum (záchytné jímky, minimalizace manipulací s nebezpečnými látkami v nechráněných místech, dodržování základních pravidel atd.). Revize a rekonstrukce havarijních jímek stávajících objektů skladování surovin, které jsou součástí oznamovaného záměru, znamená další snížení možnosti havarijního úniku látek, a to nejen látek spojených s výrobou synhydridu, ale i dalších látek, které jsou ve společných prostorách skladovány (xylen, silany, hydrolyzát).

Případný únik látek bude zachycen v místě, sanace zasaženého místa bude relativně snadná. Únik těchto látek do splaškové či chemické kanalizace a tím i možnost ohrožení provozu ČOV, či přímo recipientu, je spekulativní. Pokud by k havarijnímu vniknutí kapalin do kanalizace došlo, budou tyto látky zachyceny ve vyrovnávací a neutralizační nádrži ČOV, která tím chrání biologickou část ČOV a následně recipient před havarijním únikem škodlivých látek.


Strana: 20 z 47



ČÁST C - ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ

K snazšímu pochopení vazeb v území odkazujeme na kapitolu F.I., kde jsou uvedeny mapové podklady území a polohy záměru.

C.I.1. Územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky

Hodnocené území není součástí žádného národního parku a neleží ani v chráněné oblasti. V blízkosti posuzovaného území byla vyhlášena přírodní památka, nejsou zde vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace a přírodní rezervace.

Pozemky nejsou součástí Územního systému ekologické stability, a to jak na úrovni místní tak regionální (viz příloha č.F.I.3.).

Podle schváleného Územního plánu města Kolína není zájmová oblast součástí pozemku, na nichž se nachází městská zeleň, ani se jí bezprostředně nedotýká.

C.I.2. Území historického, kulturního nebo archeologického významu, dosavadní užívání území

Město Kolín patří mezi historická města s hlubokou minulostí. Bývala zde prastará křižovatka tří důležitých obchodních cest ustálených již od dob římského impéria. Přítomnost Slovanů lze doložit již v 6. století našeho letopočtu. V 9. - 12. století bylo toto území již hustě zalidněno, jak o tom svědčí četné nálezy hradišť a pohřebišť. První písemná listina se jménem Kolína je datována 8. září 1261.

Dne 18. června 1757 se v blízkosti města odehrála jedna z nejkrvavějších bitev sedmileté války mezi Pruskem a Rakouskem. V "Bitvě u Kolína" byl poražen pruský král Bedřich II. vojsky Marie Terezie a byl donucen opustit Čechy.

S rozvojem průmyslu začal v 19. století nový rozkvět města, čemuž velmi napomohlo zřízení železnice v roce 1845 z Prahy na Moravu a v roce 1872 i severozápadní dráhy. Přerušily ho až obě světové války, i když období mezi nimi bylo obdobím dalšího posílení kolínského průmyslu a současně i růstu města.

Záměr bude umisťován do areálu firmy Lučební závody a.s. Kolín, který je s rozvojem průmyslu v Kolíně úzce spjat. V roce 1871 byla založena akciová společnost na výrobu umělých hnojiv a lučebnin a již v roce 1872 zde byla zahájena výroba superfosfátu (6000t/rok) a kyseliny sírové komorovým způsobem. Později byla zavedena výroba zelené a modré skalice. V roce 1890 výroba boritanů a kyseliny borité a 1893 výroba kyseliny salicylové atd.

V průběhu 90. let se výrobní program ustálil na výrobě síranu hlinitého, využívaného zvláště na úpravu vod, výrobků silikonové chemie a chemických produktů pro stavebnictví. Významnou součástí výrobního programu se stala výroba synhydridu s užitím zvláště ve farmaceutickém průmyslu.

Objekty v areálu Lučebních závodů a.s. slouží jednak k výše uvedeným chemickým výrobám, značná část je pronajata dalším firmám jako výrobní, skladové či administrativní objekty (cca 100 různých firem).

V současné době je využívání území a jeho okolí regulováno územním plánem města Kolín. Vlastní záměr je umísťován do území, určeného k průmyslové výrobě, výrobní služby a sklady.


Strana: 21 z 47



V návaznosti na toto území směrem západním se předpokládá dle územního plánu rozšiřování výrobně obslužné zóny Kolína. V současné době tyto plochy slouží převážně pro zemědělskou výrobu (pole).

C.I.3. Území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území

Oznamovaný záměr bude umístěn při západním okraji města Kolín, v areálu Lučebních závodů a.s. Kolín, při jeho jihovýchodním okraji. Území města Kolín je poměrně hustě zalidněno (rozloha je 3 502 ha, 32 000 obyvatel), záměr ale leží na jeho okraji a od nejbližšího obytného území je vzdálen přes 500 m, tedy svým působením se obyvatelstva Kolína dotkne jen okrajově či vůbec.

Areál Lučebních závodů a.s. Kolín má vymezené pásmo hygienické ochrany, které probíhá v podstatě po hranicích závodu a směrem východním pak ve vzdálenosti cca 200 m od stávajícího zastavěného okraje areálu firmy. Po zastavěném okraji areálu z východu probíhá hranice II.b PHO vodního zdroje Nová vodárna.

Areál leží v území mezi silnicí I/38 směr Praha (jižní hranice) a železniční tratí (severní hranice) která je v vedena na levém břehu řeky Labe. V areálu a jeho okolí se projevuje intenzivní automobilová doprava (v úrovni do cca 20000 vozidel za 24 hodin).

V souvislosti s historickou výrobou došlo postupně k znečištění půd a podzemních vod v areálu. Toto znečištění zasáhlo a kvalitativně ovlivnilo i jímací objekty StčVak Nová vodárna. Z tohoto důvodu byl v roce 1983 v areálu Lučebních závodů proveden průzkum znečištění podzemní vody. Bylo zjištěno významné znečištění podzemních vod nejen v areálu závodu, ale i jeho širším okolí.

Znečištění, jež má původ v areálu, bylo rozděleno do tří skupin:

- znečištění zemin a podloží ze starých technologií (nesaturovaná zóna),

- znečištění původem ze skladovaného odpadu,

- znečištění podzemních vod.

Jednotlivé druhy kontaminací se vzájemně kombinují a ve svém důsledku se projevují znečištěním podzemních vod, které jsou v přímé hydraulické spojitosti s podzemní vodou jímanou vodárenskými vrty.

Předpokládanými zdroji kontaminace byly výrobní objekty areálu Lučebních závodů a.s. (výroby silikonů, okolí výroby síranu hlinitého a pesticidů, výroba metylchloridu atd.), místa starých likvidací kapalných odpadů z výrob, spolu s kotelnou a skladem hořlavin. Jako nejzávažnější kontaminanty nesaturované zóny (následně i podzemních vod) byly určeny chlorbenzeny a ostatní chlorované uhlovodíky, kyanidy a těžké kovy.

Na výsledky průzkumu navazovala realizace ochranných opatření zahrnující realizaci trvalého monitorovacího systému a zprovoznění hydraulické ochrany jímacího území, která ve svém důsledku vedla ke zlepšení jakosti podzemní vody v jímacím území.


Strana: 22 z 47



C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. Ovzduší a klima

OvzdušíÚzemí města Kolín nepatří (dle sdělení č. 1 MŽP ČR uveřejněném ve věstníku z února 2003) mezi oblasti s překračovanými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Prostor navrhované stavby se nachází v průmyslové zóně na západním okraji města Kolín. V areálu se nachází velký zdroj znečišťování ovzduší (REZZO 1) - plynová kotelna Lučebních závodů a.s. Kolín o výkonu 14,2 MW.

Dále se v Kolíně vyskytují další velké zdroje znečišťování ovzduší jako jsou: Lučební závody Draslovka a.s. Kolín, Elektrárna Kolín a KORAMO, a.s. Kolín. Z pohledu hodnoceného záměru je nejvýznamnějším zdrojem emisí podnik KORAMO, a.s. (vzdálený od areálu stavby cca 2 km), neboť je velkým producentem emise organických látek, především toluenu a 2-butanonu. Emise toluenu byla, dle údajů z REZZO, v roce 2001 73 tun, emise 2-butanonu 99,6 tun.

Pro přibližný popis stávajícího stavu uvádíme údaje z nejbližší měřící stanice imisního monitoringu č. 1191 Kolín - SAZ a č. 1109 Konárovice, za rok 2002.stanice číslo 1191 Kolín – SAZ (HS)

NO2 SO2 tuhé látky (PM10)průměrná roční koncentrace (µg.m-3) 29 11 28hodnota ročního imisního limitu (µg.m-3) 40 50 40maximální naměřená 24 hodinová koncentrace (µg.m-3) 127,2 50,6 156,1datum naměření 24 hodinového maxima v daném roce 19.12. 6.1. 6.1.hodnota 24 hodinového imisního limity (µg.m-3) - 125 50maximální naměřená hodinová koncentrace (µg.m-3) 191,0 118,4 189,5datum naměření maxima v daném roce 19.12. 4.12. 9.4.hodnota hodinového imisního limity (µg.m-3) 200 350 -

stanice číslo 1109 Konárovice (ČHMÚ)NO2 SO2 tuhé látky (PM10)

průměrná roční koncentrace (µg.m-3) 15 8,7 20hodnota ročního imisního limitu (µg.m-3) 40 50 40maximální naměřená 24 hodinová koncentrace (µg.m-3) 76,5 53,8 120,1datum naměření 24 hodinového maxima v daném roce 6.1. 6.1. 7.1.hodnota 24 hodinového imisního limity (µg.m-3) - 125 50maximální naměřená hodinová koncentrace (µg.m-3) 95,1 181,8 170,0datum naměření maxima v daném roce 6.1 29.3. 7.1.hodnota hodinového imisního limity (µg.m-3) 200 350 -

Z uvedených hodnot vyplývá, že imisní zátěž uvedených základních škodlivin se v Kolíně pohybuje v hodnotách okolo 75% ročního imisního limitu, pouze v případě oxidu siřičitého je hodnota okolo 20 % limitu. V okolí Kolína (Konárovice) se pak imisní zátěž pohybuje v hodnotách do 50% ročního imisního limitu, pouze v případě oxidu siřičitého je hodnota nižší než 20 % limitu.

Imisní zátěž těkavými organickými látkami není v Kolíně a jeho okolí sledována.


Strana: 23 z 47



KlimaZ klimatického hlediska leží lokalita v klimatické oblasti, kterou je možno stručně charakterizovat následně: T2 - léto dlouhé, velmi teplé a velmi suché. Přechodné období krátké s teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Další údaje shrnujeme v následující tabulce:

Údaj T 2Počet letních dnů 50 až 60Počet dnů s teplotou nad 10 °C 160 až 170Počet mrazových dnů 100 až 110Počet ledových dnů 30 až 40Průměrná teplota v lednu -2 až -3Průměrná teplota v červenci 18 až 19Průměrná teplota v dubnu 8 až 9Průměrná teplota v říjnu 7 až 9Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm 90 až 100Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 až 400Srážkový úhrn v zimním období 200 až 300Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 až 50Počet dnů zamračených 120 až 140Počet dnů jasných 40 až 50

Pro podrobnější popis uvádíme údaje z klimatické stanice Kolín

Tab.: Průměrná teplota vzduchu (ºC), stanice Kolín

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok-0,9 0,1 4,0 8,7 14,1 17,2 18,8 17,9 14,2 9,3 4,4 0,6 9,0

normál za období 1961 - 1990

Tab.: Srážkový úhrn (mm), stanice Kolín

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok34 33 31 40 63 71 85 72 41 47 32 35 584

normál za období 1961 - 1990

Tab.: Větrná růžice (%)

Třída rychlosti

N NE E SE S SW W NW Calm Celkem

1,7 m/s 3,76 2,49 5,45 5,28 5,39 9,67 10,22 11,46 16,79 70,515 m/s 1,31 0,51 3,68 1,81 2,21 5,31 6,88 6,68 28,3911 m/s 0,05 0,01 0,59 0,03 0,09 0,09 0,16 0,08 1,10Celkem 5,12 3,01 9,72 7,12 7,69 15,07 17,26 18,22 16,79 100,00

C.II.2. Voda povrchová a podzemní

Povrchová vodaHodnocené území patří hydrograficky do hlavního povodí 1-00-00 řeky Labe a k jejímu dílčímu povodí 1-04-01 Labe od Doubravy po Cidlinu. Vlastní areál pak leží v drobném povodí 1-04-01-044 - Labe od Polepky po Peklo. Plocha povodí je 13,823 km2. Tato část povodí je dle vyhlášky MZe č. 470/01 Sb. významným vodním tokem.

Nejbližší povrchový vodní tok je potok Peklo (také Pekelský potok), protékající cca 300 m západně od areálu a pak cca 500 m od areálu severně řeka Labe. Vlastní hodnocené území v okolí záměru je


Strana: 24 z 47



suché, neprotéká jím žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad.

čisté srážkové vody ze střech budou odváděny dešťovou areálovou kanalizací do řeky Labe, veškeré znečištěné odpadní vody z provozu budou svedeny do kanalizace (splašková a chemická), která odvádí odpadní vody na novou areálovou ČOV. Po vyčištění pak dále do Labe, které tak bude konečným recipientem všech odváděných vod. Z důvodů pouze teoretického ovlivnění tohoto recipientu záměrem se podrobnějším popisem nezabýváme.

Podzemní vodaV prostoru areálu je průzkumem ověřena zvodeň vázaná na jeden spojitý kolektor tvořený cenomanskými pískovci společně s nadložními kvartérními písky a štěrkopísky. V kvartérních sedimentech se podzemní voda objevuje jen v případě vyšších úrovní v Labi, pouze v nejníže položené části závodu zasahuje její hladina trvale do kvartérních štěrkopísků. Naražené úrovně hladin podzemní vody, zjištěné v rámci starších průzkumů se pohybují na úrovních 3 až 6 m pod terénem v jižní části závodu, v severní části, podél železniční trati, byla podzemní voda zastižena v úrovních 1 až 3 m pod terénem.

Kvalitativně lze podzemní vodu v areálu označit za velmi znečištěnou, mezi hlavní kontaminanty patří chlorbenzeny, alifatické chlorované uhlovodíky, aromatické uhlovodíky a kyanidy. Vysoký je rovněž stupeň znečištění anorganického typu.

Z výsledků archívního měření ve vrtech (Pastuzsek 1985) vyplývá, že tok Labe dotuje část cenomansko-kvartérní zvodně až k místu, kde se mezi oba horizonty vkládají slínovce spodního turonu. Následně jsou pak v hydraulické spojitosti s Labem pouze sedimenty kvartéru.

Hladina podzemní vody je v současnosti ovlivňována čerpáním v jímacím území Kolín - Nová vodárna (areál závodu se nachází v blízkosti PHO 2. stupně), souběžně probíhá také nepřetržité čerpání podzemní vody za účelem hydraulické ochrany vod jímacího území. Rovněž probíhá režimní měření hladin, sledovány jsou vydatnosti pozorovaných objektů a je prováděno pravidelné vzorkování.

C.II.3. Půda

Plocha, na kterou je záměr umisťován, leží uvnitř areálu Lučebních závodů a.s. Území není součástí zemědělského půdního fondu, ani není situováno na pozemcích určených k plnění funkcí lesa.

V okolí areálu (na zemědělských pozemcích) se vyskytuje vysoce bonitně kvalitní půda (BPEJ 26000), dá se tedy předpokládat, že původní pokryv v areálu byl totožný, popř. velmi podobný. Jedná se o černici na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými podmínkami. Nakolik je tento původní pokryv v areálu zachován, není v současnosti známo.

V souvislosti se stávající činností na pozemku byly v rámci dříve prováděných geologických prací (např. Riziková analýza Pastuzsek 1994) prokázány vysoké koncentrace kontaminantů jak půdního horizontu, tak i podzemní vody (bližší popis v kapitole C.I.3). Jako předpokládané zdroje kontaminace byly vytipovány výrobní objekty areálu Lučebních závodů a.s., spolu s kotelnou, skladem hořlavin a místa starých likvidací kapalných odpadů z výrob. Po vyhodnocení veškerých rizik, podrobně popsaných v předchozích projektech a souhrnně vyhodnocených v rizikové analýze bylo stanoveno, že stav životního prostředí v areálu je natolik závažný, že je nutno pokračovat nejen v již prováděném odčerpávání kontaminovaných vod z prostoru areálu, ale je nutno postupně v několika krocích odtěžovat kontaminovanou zeminu.

C.II.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje

Území je situováno na jižním okraji České křídové pánve. Kvartérní pokryvné útvary zde tvoří převážně písky a štěrkopísky labských teras se sporadickými jílovými vložkami. Jejich podloží je na většině území reprezentováno křídovými (cenomanskými) převážně kaolinickými pískovci. Místy (mimo areál) jsou vrtným průzkumem ověřeny slínovce spodního turonu, které tvoří polohu mezi sedimenty cenomanu a kvartéru (zjištěny v prostoru jímacího území Nová vodárna). Komplex


Strana: 25 z 47



svrchnokřídových sedimentů pak nasedá na podložní horniny kutnohorského krystalinika, zastoupené zde především dvojslídnými rulami.

Kvartérní sedimenty reprezentují převážně písky až štěrky, ve svrchní části zahliněné. V jižní části areálu jsou pokryty spraší. V nejsvrchnější části se vyskytují navážky do mocnosti 0,5 m. Báze kvartéru upadá generelně severním směrem (k Labi). Sklon báze svrchnokřídových sedimentů na lokalitě zachovává generelní směr zapadání do centra České křídové pánve (tj. severním směrem).

Vrtné práce prokázaly existenci tektonické linie sudetského směru. Probíhá přibližně ve směru JV - SZ.

V prostoru Lučebních závodů a.s. existuje pouze jeden spojitý kolektor, tvořený cenomanskými pískovci společně s nadložními kvartérními písky a štěrkopísky. Voda tohoto kolektoru je intenzivně čerpána vrty v jímacím území Kolín - Nová vodárna. V důsledku tohoto jímání je dlouhodobě usměrněn proud podzemní vody z prostoru závodu k těmto jímacím objektům. Ve vlastním jímacím území je cenomanský kolektor oddělen od kvartérního kolektoru izolátorem spodnoturonských slínovců.

V roce 1983 byl zahájen průzkum znečištění podzemní vody v areálu Lučebních závodů. Průzkumem bylo zjištěno významné znečištění podzemních vod nejen v areálu závodu, ale i jeho širším okolí, které zasáhlo a kvalitativně ovlivnilo i jímací objekty StčVak Nová vodárna. Na výsledky průzkumu navazovala realizace ochranných opatření, která ve svém důsledku vedla ke zlepšení jakosti podzemní vody v jímacím území. Bližší popis je uveden v kapitole C.I.3.

C.II.5. Biota, ekosystémy

Podle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) náleží širší zájmové území do Řípského bioregionu.

Z hlediska regionálně - fytogeografického (Skalický in Hejný et Slavík,1988) se zkoumaná oblast nachází ve fytogeografické oblasti termofytikum, fytogeografickém okrese Střední Polabí a fytogeografickém podokrese Poděbradské Polabí.

Záměr je umístěn v prostoru průmyslové zóny Lučebních závodů, a.s. Kolín. Vegetace v areálu je antropogenně zcela pozměněna v souvislosti se stávajícím využitím území. Z uvedeného důvodu nebyl na lokalitě proveden botanický průzkum. Z plochy určené pro výstavbu nové výrobny bude v rámci přípravy staveniště vykáceno cca 15 ks náletových stromů, stáří do cca 7 let, zastoupeny jsou druhy břízy bradavičnaté, dále trnovník akát a vrba jíva.

Z hlediska fauny lze obecně konstatovat, že druhové spektrum fauny je velmi ochuzené, protože nemůže poskytovat potřebné podmínky pro trvalý výskyt živočichů. Lze tedy konstatovat, že lokalita není místem trvalého výskytu organismů vyžadujících zvláštní ochranu podle přílohy č. III Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.

Plocha není součástí žádného prvku územního systému ekologické stability (ÚSES), ani v jeho blízkosti není žádný prvek registrován.

C.II.6. Hluk a další fyzikální charakteristiky

HlukProvoz je umisťován do stávajícího průmyslového areálu. V jeho bezprostředním okolí se nenachází stavby pro bydlení. Nejbližší hlukově chráněná zástavba (rodinné domky) se nachází při silnici I/38, ve vzdálenosti cca 75 metrů od hranice závodu a cca 400 metrů od posuzované výrobny synhydridu.

Pro provoz Lučebních závodů a.s., byla vypracována hluková studie a návrh pásma hygienické ochrany z hlediska hluku. Hluková situace byla v rámci zpracování této studie ověřena měřením. Z výsledků studie vyplývá, že denní limit LAeq,T = 50 dB není za hranicí areálu závodu překračován. Noční limit LAeq,T = 40 dB přesahuje západní a severozápadní hranici závodu (zde se nenachází žádné hlukově chráněné objekty) a dále severovýchodní hranici závodu (zde se nachází průmyslový


Strana: 26 z 47



provoz Dřevokov, s.r.o.). Významným zdrojem hluku na západní straně areálu je provoz sanačních technologií pro likvidaci starých zátěží. Po ukončení sanace se akustická situace ještě zlepší.

Stávající (pozaďová) hluková situace je tedy v dotčeném území relativně příznivá, bez významných rušivých vlivů provozu Lučebních závodů a.s., nejsou známy stížnosti na hlukovou situaci.

S ohledem na požadavky NV č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, lze stanovit nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru následovně:

V dotčeném území (okolí) posuzovaného záměru se nachází stavby pro bydlení. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době je tedy pro hodnocený prostor uvažována takto:

hluk z provozoven a jiných stacionárních zdrojů: LAeq,T = 50 dB/40 dB (den/noc)

hluk z dopravy LAeq,T = 55 dB/45 dB (den/noc)

hluk z dopravy v okolí hlavních komunikacíkde je hluk z dopravy převažující LAeq,T = 60 dB/50 dB (den/noc)

hluk ze "starých zátěží" z dopravy LAeq,T = 72 dB/62 dB (den/noc)

hluk ve výrobních zónách bez bydlení LAeq,T = 70 dB/60 dB (den/noc)

Pro období výstavby se povoluje použití další korekce +10 dB(A), avšak pouze v denní době od 7.00 hodin do 21.00 hodin.

Závazné stanovení limitů je v kompetenci Krajské hygienické stanice.

VibraceV území se nevyskytují významné zdroje vibrací. Potenciální dopravní vibrace jsou utlumeny na míru splňující stavební a hygienické limity již v bezprostředním okolí komunikací.

ZářeníV území nejsou provozovány zdroje radioaktivních výpustí do životního prostředí.

Úroveň elektromagnetického záření nebyla zjišťována, lze důvodně předpokládat, že se nevymyká běžnému stavu, bez konfliktů s hygienickými limity.

C.II.7. Dopravní a jiná infrastruktura

Stávající provoz je situován v průmyslovém areálu v severozápadní části města Kolín, mezi ulicí Pražskou (silnice I/38) a řekou. Do ulice Pražské je orientován hlavní silniční vjezd, železniční vlečka je vedena z železniční stanice Kolín.

Ulice Pražská představuje průtah státní silnice I/38 městem Kolín, silnice umožňuje přímou obsluhu území. Stav komunikační sítě umožňuje požadovaný provoz, silnice mají vyhovující asfaltobetonový povrch, s ojedinělými výtluky, kapacitně jsou vyhovující. Stávající intenzity dopravy na silnici I/38 se pohybují v úrovni do cca 20000 vozidel za 24 hodin (sčítání ŘSD 2000).

V území je k dispozici veškerá nezbytná infrastruktura (voda, kanalizace, elektrická energie, plyn a telefon).

C.II.8. Hmotný majetek a kulturní památky

V místě výstavby se žádné kulturní památky ani hmotný majetek nevyskytuje.

C.II.9. Obyvatelstvo

Podrobnější charakteristiku týkající se obyvatelstva zde neuvádíme a odkazujeme na kapitolu C.I., a D.I.9. kde je již dostatečný popis pro účel oznámení proveden.

K záměru nejblíže umístěný obydlený objekt je ve vzdálenosti cca 550 m.


Strana: 27 z 47



ČÁST D - ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVOA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na ovzduší a klima

Vliv výstavbyVlivy výstavby na stávající imisní zátěž zájmového území budou nízké. Emise škodlivin bude krátkodobá, omezená pouze na úvodní období výstavby, dosah emitovaných škodlivin bude omezen pouze na rozsah areálu Lučebních závodů a.s., respektive jejich ochranného pásma. Hlavními emitovanými škodlivinami bude prach a oxidy dusíku.

S ohledem na poměrně značnou vzdálenost obytné zástavby nepředpokládáme rušivý či obtěžující vliv na obyvatelstvo.

Vliv základních škodlivin z provozuOvlivnění stávající imisní zátěže zájmového území základními škodlivinami (NO2, SO2, tuhými emisemi atd.) bude minimální. Vlastní technologické zařízení tyto škodliviny neprodukuje, zdrojem emisí tedy bude pouze automobilová doprava (1 vozidlo denně).

Vliv těkavých organických látek z provozuV průběhu technologického procesu bude při různých operacích docházet ke krátkodobým emisím toluenu a metylglykolu. Pro vyhodnocení potenciální imisní zátěže hodnoceného území těmito látkami byla zpracována rozptylová studie (viz příloha H.III.).

Imisní zatížení toluenem

Příspěvky ke stávající imisní zátěži včetně rozložení koncentrací jsou zřejmé z následujících obrázků:

průměrná roční koncentrace (µg.m-3) doba překročení čichového prahu (h.rok-1)

Jak je zřejmé z předchozích obrázků je sice v některých částech zájmového území dosahována hodnota vyšší, než je hodnota čichového prahu nejcitlivějších jedinců (750 µg.m -3), ale doby trvání


Strana: 28 z 47



této koncentrace jsou velmi nízké (do 5 hodin za rok), mimo areál závodu jen výjimečně mohou trvat déle něž 1 hodinu za rok. Překračování čichového prahu jsou očekávána mimo trvale obydlené území. Ovlivnění faktorů pohody tedy bude minimální.

Z hlediska vlivu na zdraví jsou závažnější údaje o dlouhodobé imisní zátěži. Průměrná roční imisní zátěž toluenu mimo areál závodu dosahuje dle rozptylové studie hodnot do 0,2 µg.m-3. S ohledem na výši chronické inhalační expozice (400 µg.m-3) jde o hodnoty minimální.

Imisní zatížení metylglykolem

Posouzení vlivu metylglykolu bylo provedeno na základě rozptylové studie, která vyhodnotila příspěvek provozu ke stávající imisní zátěži v zájmovém území.

Výpočtem zjištěný příspěvek k průměrné roční imisní zátěži území dosahuje velmi nízkých hodnot -nižších než 10-6 µg.m-3 (tedy méně než 0,000001 µg.m-3) což je prakticky bezvýznamná hodnota.

Maximální krátkodobé koncentrace dosahovaly mimo areál závodu hodnoty do 10 µg.m -3. S ohledem na velmi nízké doby trvání emise metylglykolu však tyto hodnoty znamenají pouze teoreticky dosažitelnou hodnotu s extremně krátkou dobou trvání v řádu zlomků sekund ročně.

Ovlivnění klimatických charakteristik

K ovlivnění klimatických charakteristik záměrem docházet nebude.

D.I.2. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu

Vlivy na odvodnění území

V současné době je část zájmového území nezastavěná, povrch terénu je neodvodněný, dešťové vody se přirozeně vsakují.

Výstavbou dojde ke zvýšení zpevněných ploch v území a tedy i zvýšení povrchového odtoku na úkor vsaku. Odvedením těchto vod kanalizací se tedy částečně změní charakter odvodnění posuzovaného území. Z hlediska vlivů se nejedná o změnu významnou a vzhledem ke způsobu užití okolních pozemků se nijak neprojeví.

Vlivy na kvalitu povrchové vody

Veškeré odpadní vody z provozu a zpevněných ploch budou svedeny areálovou kanalizační sítí buď přímo do Labe (čisté srážkové vody), nebo na ČOV a po vyčištění do Labe.

Areálová ČOV byla vybudována v letech 1998 - 99. Proces čištění chemicky znečištěných odpadních vod je následující: vody z chemické kanalizace natékají do míchané neutralizační jímky, kde se přidáním reagencií upraví pH na požadovanou hodnotu. Odtud jsou pak zneutralizované vody řízeně přečerpávány do biologického stupně čištění. Biologické čištění je založeno na principu aktivace s diskontinuálním provozem a probíhá ve dvojici reaktorů, které jsou míchány a provzdušňovány jemnobublinnou aerací.

Složení odpadních vod z nové výrobny se nebude lišit od odpadních vod odváděných ze stávající výroby. Lze tedy s velkou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že areálová ČOV bude i nadále tyto odpadní vody bez problémů čistit na požadovanou úroveň.

Množství odpadních vod a jejich znečištění tedy neovlivní provoz ČOV a tedy ani nemůže ovlivnit stávající kvalitu vody v recipientu - řeku Labe.

Vlivy na podzemní vodu

K ovlivnění hydrogeologických charakteristik může dojít při stavbách podobného rozsahu zejména v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody, dále omezením dotace srážkovými vodami, či jejím odčerpáváním. Objekt výrobny bude s největší pravděpodobností založen nad stávající hladinou podzemní vody, protože její úroveň je v areálu snižována sanačním již několikaletým čerpáním.


Strana: 29 z 47



Podzemní voda je odčerpávána v rámci sanačních prací. V souvislosti s výstavbou a provozem nové výrobny se změny v čerpání nepředpokládají.

Pro výrobu synhydridu jsou potřebné suroviny, které jsou vodě nebezpečné. Tomu odpovídají přijatá bezpečnostní opatření, která ve svém důsledku zamezují úniku vyráběné látky či surovin mimo záchytné prostory. Tím je podstatně omezena případná kontaminace okolního prostředí a tedy i podzemní vody.

Revize a rekonstrukce části objektů skladovacího hospodářství firmy a havarijních jímek v důsledku zvýšení výroby synhydridu zvyšují bezpečnost i jiných výrob v Lučebních závodech a.s. Kolín. Lze tedy konstatovat, že se tím i snižuje možnost kontaminace podzemních vod z možných netěsností stávajících zařízení.

Vliv na podzemní vody lze v posuzované oblasti a jeho širším okolí na základě výše uvedených skutečností souhrnně hodnotit jako minimální.

D.I.3. Vlivy na půdu

Realizací záměru nedochází k záboru zemědělského půdního fondu. Svrchní vrstva půdy, vzhledem k charakteru půdního pokryvu v okolí závodu, může být bonitně velmi cenná. To platí pouze za předpokladu, že její kvalita nebyla znehodnocena v rámci předchozí činnosti v areálu. Pokud se orientačními odběry vzorků, např. v rámci inženýrskogeologického průzkumu, prokáže její nezávadnost, je možno používat skrývku pro účely úprav okolí nové výrobny či rekultivace. V opačném případě bude předepsaným způsobem likvidována.

Vliv na půdy lze označit za nevýznamný.

D.I.4. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

Uvažovaný záměr nepočítá se zásahem do horninového prostředí, v některých částech dojde k povrchové skrývce půdy a výkopům do hloubky cca 2 m. Bagrována bude pouze základová spára a výkopy pro inženýrské sítě. Poškození a ztrátu geologických či paleontologických památek nelze předpokládat. Přírodní zdroje nebudou výstavbou ani provozem narušeny.

Stavba nebude mít vliv na akumulaci podzemních vod, nezmění hydrogeologické charakteristiky zvodněného hydrogeologického kolektoru. Zdroje nerostných surovin nebudou záměrem dotčeny.

Vliv na horninové prostředí lze označit jako nevýznamný.

D.I.5. Vlivy na faunu, flóru, ekosystémy a krajinu

Vzhledem k umístění záměru v již zastavěném a průmyslově využívaném areálu nepředpokládáme ovlivnění bioty a ekosystémů zájmového území. Stavba nezpůsobí zánik jedinečného biotopu ani nepovede k vyhubení některého rostlinného či živočišného druhu. Výstavbu objektu výrobny bude na ploše cca 900 m2. Bude zde provedeno kácení stávajících náletových dřevin. Tento porost svou kvalitou ani stářím nevykazuje nároky na provedení inventarizace, popř. náhradní výsadby. Vzhledem k tomu, že se v zájmovém území nepředpokládá výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, lze považovat výše uvedené dopady za nevýznamné.

Architektonické řešení výrobny bude vycházet z požadavků technologického řešení a místní morfologie. Realizace záměru představuje rozšíření stávající průmyslové zástavby. Novostavba bude přímo navazovat na již stávající průmyslové objekty v areálu a odpovídá charakteru využití území. Pohledově bude převážně skrytá, tedy bez vlivů na krajinný ráz.

D.I.6. Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální a biologické charakteristiky

Provoz výroby synhydridu bude součástí areálu závodu a bude využívat jeho doprovodné technologie. Ve vlastním objektu výroby synhydridu nebudou provozovány zdroje významného hluku. Veškerá technologická zařízení budou navržena a ošetřena tak, aby jejich příspěvek k hlukovému


Strana: 30 z 47



pozadí v nejbližších hlukově chráněných prostorech (obytné zástavbě) činil do 40 dB. To znamená, že bude splněn přísnější (noční) limit.

Vzhledem ke vzdálenosti nejbližších hlukově chráněných objektů (cca 550 metrů) je však akustická situace spolehlivě řešitelná.

Tento závěr je možno vztáhnout i na dopravní hluk. Velmi řídké průjezdy (průměrně cca 1x denně) nákladních vozidel a návěsových souprav neovlivní pozaďovou akustickou situaci v území.

Ani doprava v průběhu výstavby provozu nebude způsobovat významnější nárůsty oproti stávajícímu stavu. Bude přitom omezena na poměrně krátké období, navíc po dobu provádění stavebních prací platí zvýšený limit hladin hluku, a to o 10 dB nad hodnotu základního limitu (tedy LAeq,T = 65 dB (pouze den). Takto stanovené limitní hladiny nebude v důsledku stavební dopravy dosahováno.

Hluková problematika je proto u posuzovaného záměru výroby synhydridu řešitelná a nepředstavuje významnější problém. Je však nutno jí věnovat přiměřenou pozornost při další projekční a investiční přípravě, zejména při návrhu technologických zařízení.

D.I.7. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Záměr nemá žádný vliv na kulturní památky. Výstavbou objektů se zvýší hmotný majetek firmy. Při výstavbě lze s malou pravděpodobností očekávat nález archeologické památky.

D.I.8. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu

Vliv záměru na dopravu je dán potenciálním navýšením dopravních intenzit v důsledku provozu výroby synhydridu. Vzhledem k velmi nízkým intenzitám související dopravy (v průměrné úrovni cca 1 vozidlo denně) je toto ovlivnění prakticky zanedbatelné.

D.I.9. Vlivy na obyvatelstvo

Předmětem této kapitoly je hodnocení a riziková analýza ovlivnění obyvatelstva plánovaným rozšířením produkce synhydridu v Lučebních závodech a.s. Kolín. Text je členěn podle osnovy dané Zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, příloha č. 4. Metodou je riziková analýza, založená na mezinárodně používaných postupech. Z nich vycházejí i směrnice Ministerstva životního prostředí ČR („Metodika zpracování analýzy rizika“, příloha č. 3 k metodickému pokynu Postup zpracování analýzy rizika, Věst. MŽP 1996, č. 3, kapitola 2.3).

D.1.9.1 Zdravotní vlivyZdraví obyvatelstva by mohlo být ovlivněno škodlivými faktory překračujícími hranice závodu v souvislosti s jeho provozem a navazující dopravou. Je nutno přihlédnout i k případným vlivům v období výstavby.

Metodický postup

Hodnocení rizika (Risk Assessment) je odborná činnost zaměřená na zjištění povahy a pravděpodobnosti možných nepříznivých účinků, které mohou postihnout člověka a životní prostředí jako důsledek expozice chemickým nebo jiným škodlivinám. V této kapitole bude posuzován potenciální vliv na lidské zdraví.

Metodický postup konvenčního hodnocení rizika sestává ze čtyř navazujících kroků:

a) Identifikace nebezpečnosti (Hazard Identification)

Jde o vstupní kvalitativní seznámení s hodnocenou lokalitou, přítomnými škodlivinami a okolnostmi jejich potenciálního nepříznivého účinku na obyvatelstvo. Základním výstupem tohoto kroku je seznam zdravotně významných škodlivin a zdůvodnění postupu, jímž byly vybrány. Seznam je doplněn popisem základních fyzikálních, chemických a toxikologických vlastností vybraných škodlivin a jejich pohybu a přeměn v životním prostředí.


Strana: 31 z 47



b) Určení vztahu dávka - odpověď (Dose - response Assessment)

V tomto kroku je identifikován vztah mezi úrovní expozice a velikostí rizika. Toxicita škodliviny je často vyjadřována jako celoživotní riziko při jednotkové expozici.

Z hlediska typu zdravotních efektů se škodliviny dělí do dvou základních kategorií:

- Látky s prahovým účinkem, u nichž se předpokládá, že minimální dávky až do určité úrovně (prahu) nemají žádný nepříznivý efekt. Nad prahovou hodnotou pak závažnost účinku roste s velikostí expozice. Do této skupiny patří většina toxických látek.

- Látky s bezprahovým účinkem, u nichž se předpokládá určitý nepříznivý efekt už od nejnižších dávek. Riziko tak roste s expozicí od její nulové úrovně, závislost dávky a účinku se v oblasti nízkých dávek vesměs považuje za lineární. Do této skupiny patří většina karcinogenních látek. Jejich účinek je stochastický, tj. s velikostí dávky neroste závažnost onemocnění ale pravděpodobnost jeho vzniku.

Hodnocení rizika z prahových a bezprahových látek je principiálně odlišné.

U látek s prahovým účinkem je na základě výzkumných prací s pokusnými zvířaty a epidemiologických studií u lidí stanoven příslušný práh, označovaný zkratkou NOAEL (při němž nebyly zjištěny nepříznivé změny) resp. LOAEL (nejnižší hodnota, při níž byly zjištěny projevy ovlivnění organismu). Tento práh je měřítkem toxicity dané látky. Čím je nižší, tím je látka toxičtější. Z hodnoty NOAEL je pak uplatněním bezpečnostního faktoru a faktoru nejistoty odvozena referenční dávka RfD, obvykle o tři i čtyři řády nižší (přísnější) než NOAEL. Referenční dávka je definována jako odhad denní expozice pro lidskou populaci (včetně citlivých skupin), která při celoživotním působení pravděpodobně nezpůsobí poškození zdraví. Při inhalační expozici je stanovována stejně definovaná referenční koncentrace (RfC).

U látek s bezprahovým účinkem se na základě vědeckého poznání určuje úroveň expozice, která je považována za „přijatelnou“. Označuje se zkratkou RsD (Risk-specific Dose). Při inhalační expozici se stanovuje obdobně pojatá referenční koncentrace RsC. Rozhodnutí o tom, co je „přijatelné“, je ovšem kontroverzní záležitost, posuzovaná různě v různých zemích a institucích. Nejčastěji se za přijatelné považuje riziko jednoho případu na milion obyvatel (1 x 10-6), v některých případech se připouštějí i úrovně méně přísné, až do 1 x 10-4.

c) Hodnocení expozice

Jde o odhad úrovní (dávek) jímž jsou různé skupiny lidí (subpopulace) exponovány chemickým látkám nebo jiným faktorům ze životního prostředí. Stupeň expozice závisí nejen na koncentracích látky ve složkách životního prostředí, ale i na místě pobytu a aktivitě lidí.

d) Charakteristika rizika

V tomto posledním kroku se předpovídá zdravotní dopad na populaci resp. její dílčí skupiny na základě integrace poznatků o nebezpečnosti jednotlivých látek a údajů o expozici. Pro látky s prahovým účinkem se vypočte expoziční index ER (Exposure Ratio), tj. poměr odhadnuté expozice k příslušnému expozičnímu limitu. Pokud není stanoven, může se ke srovnání použít i platný limit pro danou látku v dané složce životního prostředí. Je-li ER nižší než 1, je situace po zdravotní stránce plně přijatelná, je-li větší, představuje zdravotní riziko. U karcinogenních látek se vypočítává již zmíněné riziko na počet obyvatel, s obvyklým požadavkem na řád přijatelného indexu 10-6.

Závěrem této metodické stati je nutno doplnit, že stanovení rizika popsaným postupem má význam tam, kde pro danou látku v příslušné složce životního prostředí (ovzduší, vodě apod.) není stanoven limit resp. tam, kde tento limit je překročen. Limity jsou vypracovány tak, aby s dostatečnou rezervou zaručovaly zdravotní nezávadnost, a jsou-li dodrženy, výpočet shora popsaným způsobem tuto skutečnost jen potvrdí. Pokud pro to tedy nejsou zvláštní důvody, pak při dodržených limitech, výpočet rizika popsanou metodou Risk Assessment neprovádíme.


Strana: 32 z 47



Identifikace zdravotně významných škodlivin

K nepříznivým vlivům, které překračují hranice průmyslových podniků a mohly by případně nepříznivě působit na obyvatelstvo, obecně patří:

- provozní vlivy fyzikální – hluk, vibrace, elektromagnetické (elm) záření a elm pole,

- provozní faktory chemické – škodliviny pronikající do okolního ovzduší, vody a půdy,

- provozní vlivy biologické – pronikání původců nemocí, rozmnožování hmyzu, hlodavců apod.

- vlivy navazující dopravy (hluk, znečišťování ovzduší aj.).

V posuzovaném případě rozšiřování výroby synhydridu v Lučebních závodech a.s. Kolín se fyzikální vlivy s největší pravděpodobností nepříznivě neuplatní. Technologická zařízení (čerpadla, míchadla) jsou umístěna uvnitř provozních budov a jimi produkovaný hluk nemůže ovlivnit nejbližší obytné domy, vzdálené cca 550 m, ani nejbližší domky zahrádkářských kolonií (cca 280 m). Pokud by při konkrétní zvolené technologii přece jen takové riziko nastalo, bude snadno řešitelné dostupnými protihlukovými opatřeními.

Šíření vibrací, elm. záření (ionizujícího, vysokofrekvenčního) nebo elm. polí nepřichází v nově uvažovaných provozech vůbec v úvahu.

Totéž platí o vlivech biologických, neboť připravovaná výroba s biologickým materiálem nepracuje.

Bezvýznamný je i vliv vyvolané dopravy (surovin, výrobků), neboť představuje jen nepatrný a zanedbatelný příspěvek k dopravní frekvenci v okolí závodu (cca 1 nákladní auto denně).

Význam mohou mít pouze chemické škodliviny. Jejich šíření do půdy a podzemních vod bude v rámci projektované technologie prakticky zamezeno, možné bude pouze šíření stopových množství některých škodlivin do ovzduší. Jejich zdrojem budou technologické procesy. Vytápění se neuplatní, bude zabezpečeno ze stávající kotelny, využívající jako palivo zemní plyn. Zvýšení výkonu kotelny podmíněné vytápěním nových budov bude v celkovém výkonu kotelny zanedbatelné.

Bodovými zdroji znečištění ovzduší budou odplyny jednotlivých technologických uzlů. Tyto budou čištěny vymražením a kondenzací přítomných uhlovodíků, které budou po zachycení vraceny zpět do výroby. Do zevního ovzduší budou pronikat pouze zbytky těchto škodlivin, které v popsaném systému nebyly zachyceny. Budou do ovzduší vypouštěny přerušovaně, po dobu maximálně několika desítek minut denně. V podstatě půjde pouze o dvě látky, toluen a metylglykol. Ostatní látky vstupující do výroby jsou buď pevné (hliníková krupice, kovový sodík), které vzhledem ke své povaze nemohou z provozů ve významném množství unikat, jednak plyny (dusík, vodík), zdravotně bezvýznamné pro širší okolí. Produkovaný synhydrid je uchováván v uzavřených systémech, do zevního ovzduší nemohou jeho volatilní komponenty unikat.

Do seznamu látek s potenciálním zdravotním významem pro okolní obyvatelstvo zařadíme tedy pouze dvě, toluen a metylglykol.

Toluen (metylbenzen, C6H5.CH3) je těkavá kapalina s typickým nasládlým zápachem, málo rozpustná ve vodě, vroucí při 111 °C. Práh čichové detekce se pohybuje kolem 1 až 20 mg.m -3. Toluen je široce užívaným rozpouštědlem. V nižších vrstvách atmosféry (troposféře) je nejhojněji zastoupeným uhlovodíkem. Hlavním mechanismem odstraňování z ovzduší jsou reakce s hydroxylovými radikály. Proto v zimě vydrží v ovzduší několik měsíců, v létě jen několik dní. Může přispívat k vytváření smogu a fungovat též jako prekurzor tvorby peroxybenzoylnitrátu, který silně dráždí oči. Horní hranicí přirozeného pozadí jsou koncentrace toluenu kolem 0,75 µg.m-3, ve městech jsou uváděny koncentrace v širokém rozmezí od 0,5 do 1,3 mg.m-3.

Toluen v dávkách nad 300 mg.m-3 dráždí oči a dýchací cesty, vyvolává pocit zhoršené kvality ovzduší, bolesti hlavy a případně i závratě. Má též tlumivé účinky na psychiku. Není karcinogenní. Limit pro zevní ovzduší není stanoven. Podle předpisů USA pro pracovní prostředí stanovuje NIOSH REL TWA 375 mg.m-3, OSHA PEL TWA 750 mg.m-3.

Pro úplnost je třeba dodat, že toluen se ve zvýšených koncentracích (až 600 µg.m-3) často vyskytuje i v ovzduší uzavřených místností, kde se uvolňuje z použitých rozpouštědel, lepidel, nátěrů aj.


Strana: 33 z 47



Významným zdrojem je i tabákový kouř, z jedné vykouřené cigarety se do ovzduší produkuje 80 - 100 µg toluenu.

Metylglykol (2-metoxyetanol, CH3.O.(CH2)2.OH) je bezbarvá kapalina lehkého éterového zápachu, bod varu 124,5 °C, hořlavá, dokonale mísitelná s vodou. Se vzduchem může tvořit výbušnou směs. Do těla může vstupovat vdechováním, kůží i požitím. Ve vyšších koncentracích dráždí oči, dýchací cesty a kůži. Při vysokých dávkách je metylglykol toxický, poškozuje centrální nervový systém, krvetvorný systém a ledviny. Není karcinogenní. U zvířat byl prokázán škodlivý vliv na reprodukci. Limit pro zevní ovzduší není stanoven. Pro pracovní prostředí udávají dvě americké instituce značně odlišné limity (NIOSH REL: TWA 0,3 mg.m-3, OSHA PEL: TWA 80 mg.m-3.

Vyhodnocení vztahu dávka - odpověď

Toluen byl zkoumán ve svých toxikologických účincích na zvířatech a jednotliví autoři dospěli k hodnotám LOAEL pohybujícím se vesměs ve stovkách mg.m-3. Referenční koncentrace (RfC) činí podle US EPA 400 μg.m-3.

Metylglykol. V pokusech s dlouhodobým vdechováním byl u zvířat stanoven různými autory NOAEL v řádu desítek mg.m-3. Referenční koncentrace (RfC) činí podle US EPA 20 μg.m-3.

Vyhodnocení expozice

Úvahu o intenzitě dýchání exponovaných obyvatel Kolína a z toho vyplývající velikosti přijatých dávek zde není nutno rozvíjet. Výše uvedené rizikové koeficienty počítají s intenzitou dýchání u průměrné populace (včetně rizikových skupin) a přijaté dávky škodlivin jsou tak v nich zohledněny.

U škodlivin působících akutně hodnotíme především krátkodobá maxima, u škodlivin s dlouhodobým kumulativním účinkem (tj. i posuzovaných stopových koncentrací toluenu a metylglykolu) pouze průměrné koncentrace roční, neboť jejich krátkodobé výkyvy nemají v úrovních běžného znečištění ovzduší zdravotní význam.

V posuzovaném případě rozšiřování výroby v Lučebních závodech a.s. vycházíme při hodnocení z rozptylové studie (Investprojekt NNC, ing. P. Cetl, červen 2003), která je součástí tohoto oznámení. Byla zpracována pro obě výše uvedené škodliviny. Imise obou látek vykazují nejvyšší koncentrace uvnitř areálu závodu a v jeho nejbližším okolí, s růstem vzdálenosti od závodu rychle klesají. Obyvatelé žijící v okolí Lučebních závodů a.s. budou dlouhodobě vystaveni uvedeným škodlivinám v koncentracích charakterizovaných ročními průměry imisí v místě jejich bydliště.

Z grafického znázornění izolinií průměrných ročních koncentrací toluenu ve zmíněné rozptylové studii je zřejmé, že nejbližší obytné území (nejzápadněji situované domy na ulici Zborovské) vykazuje průměrné roční koncentrace nižší než 0,1 μg.m-3, a nejbližší území zahrádkářských kolonií jižně od ulice Pražské roční průměry v rozmezí 0,1 až 0,2 μg.m-3.

Pro metylglykol jsou v rozptylové studii vypočteny pouze krátkodobé maximální koncentrace. Na obytném území jsou značně pod úrovní 5 μg.m-3, v areálu rekreačních zahrádek kolem 10 μg.m-3.

Charakteristika rizika

Riziko zde zhodnotíme srovnáním koncentrací, jimž jsou obyvatelé blízkých obcí exponováni, s příslušnými rizikovými koeficienty (RfC).

ToluenZe srovnání výše uvedených průměrných ročních imisí toluenu v obytném území (pod 0,1 μg.m -3) s referenční koncentrací (400 μg.m-3) vidíme, že koncentrace je zde nižší o 3 řády než stanovená hranice neškodnosti. Tomu odpovídá i ER, které se zde rovná 0,1/400, tj.0,00025, a je tedy hluboko pod přípustnou hodnotou 1,0. Obdobný rozdíl tří řádů nacházíme i v nejbližších zahrádkářských areálech (ER je rovno nanejvýš 0,2/400, tj. 0,0005).

Můžeme tedy konstatovat, že dosahované koncentrace toluenu budou nejen v oblasti obytných domů, ale i v oblasti blízkých rekreačních zahrádek, po zdravotní stránce zcela bezvýznamné.


Strana: 34 z 47



MetylglykolU metylglykolu vyšly v citované rozptylové studii výpočty průměrných ročních imisí pod rozlišovací úrovní daného počítačového programu, tj méně než 10-6 μg.m-3. To znamená, že uvedené koncentrace jsou o více než 8 řádů nižší než RfC pro dlouhodobé vdechování metylglykolu (20 μg.m-3). ER má hodnotu nižší než 5 x 10-8. Imise metylglykolu budou tedy nicotné a ze zdravotního hlediska naprosto bezvýznamné.

Závěry ke znečišťování ovzdušíImise chemických škodlivin z nově vybudovaných provozů rozšířené výroby metylglykolu se okolního obyvatelstva po zdravotní stránce nikterak nedotknou.

Psychosociální vlivyPo sociální stránce bude přínosem posuzovaného rozšíření výroby 17 stálých pracovních míst a další pracovní příležitosti v době výstavby nových zařízení.

Nepříznivé účinky na psychickou pohodu se nepředpokládají. Na blízkost Lučebních závodů a.s. je okolní obyvatelstvo dlouhodobě zvyklé a rozšíření výroby se zevně celkem neprojeví.

Počty dotčených obyvatelZ důvodů uvedených v předešlých kapitolách ke zdravotnímu dotčení obyvatel v okolí závodu prakticky nedojde.

Vlivy v období výstavbyVýstavba nových zařízení pro rozšířenou výrobu synhydridu potrvá zhruba 3/4 roku, případné vlivy na okolí budou tedy jen přechodné a krátkodobé.

V podstatě půjde o vyčištění pozemku od náletové zeleně, provedení nevelkých terénních úprav a nepříliš rozsáhlé stavební práce s použitím běžné mechanizace. Práce v areálu budou nezbytně spojeny s produkcí hluku strojů pro zemní úpravy a stavebních strojů, a také se znečišťováním ovzduší (prašnost, výfukové plyny stavebních mechanismů aj.). Tyto vlivy pravděpodobně nezasáhnou do nejbližšího obytného území (vzdáleného cca 550 m.) a ve významnější míře ani areál zahrádek jižně od Pražské ulice.

Práce si vyžádají odvoz odpadu z terénních úprav a rekonstrukčních prací a dovoz stavebního materiálu a technologického zařízení k nové výstavbě. Naroste tak dopravní frekvence na Pražské ulici, která může v některých obdobích (zejména při montáži technologie) narůst až na desítky těžkých nákladních automobilů denně. Vzhledem k tomu, že půjde jen o časově velmi omezená období, a že celková dopravní hustota na Pražské ulici se tím zvýší jen nevýznamně, lze uvedenou dopravu považovat za zdravotně přijatelnou.

V současné fázi projekce není možno vlivy na obyvatelstvo dost přesně posoudit, neboť nejsou známí dodavatelé, užívané stroje, doby jejich nasazení aj. I když půjde o přechodné, časově omezené působení, je třeba vzhledem k výše uvedeným skutečnostem požadovat v dalších fázích přípravy stavby podrobné zpracování plánu a režimu výstavby (včetně navazující dopravy) zabezpečující dosažitelnou minimalizaci obtěžování okolního obyvatelstva. Nezbytnou podmínkou je omezení prací a navazující dopravy pouze na denní dobu.


Strana: 35 z 47



Podklady a literatura k této kapitole

Podklady

1. Část B a C tohoto oznámení záměru (Investprojekt NNC, Brno, červen 2003), projekční a situační kartografické podklady.

2. Předpisy MŽP: Metodický pokyn k hodnocení rizika (Věstník MŽP 1996, č. 2, s. 12 - 20); Metodický pokyn Kritéria znečištění zemin a podzemní vody (Věstník MŽP 1996, č. 3, s. 10 - 19); Metodický pokyn Postup zpracování analýzy rizika (včetně příloh); (Věstník MŽP 1996, č. 3, s. 20 - 49).

3. Rozptylová studie (Investprojekt NNC, ing. P. Cetl, červen 2003).

Literatura

4. Bláha, K., Cikrt, M.: Základy hodnocení zdravotních rizik. Státní zdravotní ústav, Praha, 1996.

5. Holland W. W., Detels R., Knox G. ed.: Oxford Textbook of Public Health. Vol. 1, 2, 3. Oxford, New York, Toronto, Oxford University Press 1991.

6. Kotulán J.: Zdraví a životní prostředí, Praha, Avicenum 1991.

7. NIOSH: Internetové databáze.

8. Sullivan J.B., Krieger G.R (ed): Hazardous materials toxicology. Clinical priciples of environmental health, Williams & Wilkins, Baltimore ... Tokyo, 1992, 1242 pp.

9. US.EPA: Hodnocení rizika, učební texty. SZÚ, Praha 1994.

10. US EPA: Internetové databáze.

11. US.EPA: Risk Assessment, Background Documents. Nat.Inst. Publ.Hlth, Prague 1994.

12. World Health Organization - CEMP: Environmental and health impact assessment. A handbook for practitioners. Elsevier Applied Science, London and New York 1992, 282 pp.

13. Koren H., Bisesi M, ed.: Handbook of environmental health and safety. Vol. I: Priciples and practices. Lewis Publishers, Boca Raton, New York, London, Tokyo, 1996.

14. Walace R. B.: Maxcy-Rosenau-Last, Public health and preventive medicine, 14th ed. Appleton & Lange, Stamford, Ct., USA 1993, 1292 pp.

D.I.10. Jiné ekologické vlivy

Jiné, výše nepopsané, ekologické vlivy nepředpokládáme.

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI

Vlivem provozu hodnoceného záměru nebude docházet k překračování imisních limitů. Obtěžování obyvatelstva pachem je prakticky vyloučené. Smyslově postižitelný zápach toluenu může být pouze ve výjimečných případech v těsné blízkosti areálu závodu tato možnost je však spíše teoretická.

Při dodržení základních podmínek akustické ochrany nebude realizací záměru docházet k zvyšování zdravotních rizik, ani k narušování faktorů pohody obyvatelstva. Rozšířením výroby nebude obyvatelstvo prakticky dotčeno, rozsah negativních vlivů bude omezen na hranice areálu resp. jeho nejbližší okolí.

Jak vyplývá z předchozích textů, rozsah vlivů záměru na většinu složek životního prostředí je nevelký.


Strana: 36 z 47



D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE

Negativní vlivy přesahující státní hranice jsou díky rozměru a funkci záměru vyloučeny.

D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ

D.IV.1 Opatření k prevenci, vyloučení a snížení nepříznivých vlivů

Prevence, či vyloučení nepříznivých vlivů z výstavby a provozu záměru vyplývá zejména z důsledného dodržování platných zákonných norem, předpisů a provozních a havarijních řádů.

Konkrétně lze vybrat následující opatření.

- Stavební činnost bude omezena pouze na denní období a bude minimalizována prašnost staveniště.

- Z dopravního hlediska nejsou navrhována žádná mimořádná opatření. Je doporučeno omezit zásobovací a expediční silniční dopravu výhradně na denní dobu.

- S dodavatelskou firmou výstavby nových zařízení bude dojednán takový režim prací a navazující dopravy, aby případné obtěžování obyvatelstva bylo omezeno na dosažitelné minimum.

- Navržené stavební a konstrukční řešení bude splňovat požadavky zásad protihlukové ochrany.

- Po upřesnění volby konkrétních zařízení provozní technologie bude posouzena jejich hlučnost a v případě možnosti šíření nadlimitní hlučnosti do obytného a rekreačního území v okolí závodu budou realizována potřebná protihluková opatření.

- Provoz vymražovacích jednotek bude nepřetržitý, správná funkce jednotek bude v pravidelných intervalech, daných provozním řádem, kontrolována.

- Při projekčních pracích se bude vycházet z podmínek, které vyplynuly z předchozího procesu EIA, který posuzoval výrobu 400 t synhydridu na stejné lokalitě (souhlasné stanovisko č.j. 24316/00-ŽP-EIA OkÚ-KO, které vydal KÚ SČK v Praze dne 19.1.2001)

D.IV.2 Opatření ke kompenzaci nepříznivých vlivů

Při výstavbě a za běžného provozu záměr nevyvolává žádné významné nepříznivé vlivy, které by bylo nutno kompenzovat.

D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ

Oznámení záměru je zpracováno na základě stávajících znalostí území a na základě stávajícího stavu projektové přípravy, tedy v souběhu s přípravou záměru. Vzhledem k tomu, že nebyla známa některá detailní řešení záměru a provozu, bylo pro vypracování oznámení uvažováno s pesimistickými údaji. V každém případě nová výroba je z hlediska relativních spotřeb surovin a energií na vyšší úrovni, než stávající, obdobně se očekává relativní snížení množství vznikajících odpadů, emisí škodlivin do ovzduší či odpadních vod.

V dalším postupu projektové přípravy lze očekávat zpřesnění v oznámení uvedených údajů. Nepředpokládáme však, že se bude jednat o změny zásadní, které by měnily záměr natolik, aby bylo nutné vypracovat nové oznámení.

Dále uvádíme komentáře jednotlivých zpracovatelů oznámení.


Strana: 37 z 47



Ovzduší

Při vyhodnocení imisní zátěže organickými látkami nebylo možno využít údaje místního měření (v území se neprovádí).

Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, biota

Pro zpracování oznámení považujeme dostupné údaje jako dostatečné. Části tohoto oznámení zabývající se biotou a ekosystémy byly zpracovány na základě dostupných informaci o zájmovém území a obecných znalostí. Vzhledem k charakteru zájmové oblasti realizace záměru nevyžaduje další průzkumy a analýzy.

Doprava a hluk

Dopravní i hluková část tohoto oznámení byla zpracována na základě obecných znalostí o výstavbě a provozu posuzované výroby resp. zkušeností z jiných obdobných provozů. Tomu byla přizpůsobena i úroveň zpracování dopravní části, která je zaměřena spíše na vytipování možností vzniku nepříznivých vlivů než na konkrétní detailní analýzy, ke kterým navíc nejsou odpovídající podrobné podklady. Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny žádné kritické skutečnosti, které by bylo nutno ověřit podrobnějšími analýzami, lze říci, že se v průběhu zpracování dopravní části tohoto oznámení nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by omezovaly spolehlivost prezentovaných závěrů.

Obyvatelstvo

Stať pojednávající o vlivu na obyvatelstvo byla zpracována na podkladě předložených informací o projektovém záměru, rozptylové studie znečišťování ovzduší, kartografických podkladů a dalších materiálů, a to s vyhodnocením místních podmínek osobním průzkumem. Hodnocení vlivů na obyvatelstvo, zdravotních rizik a jejich možných důsledků bylo provedeno odbornou úvahou a metodou Risk Assessment na základě vědecké literatury.

Podklady byly pro hodnocení zdravotních vlivů dostatečné.

ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Záměr nebyl předložen ve více variantách.


Strana: 38 z 47



ČÁST F - DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE

F.I. 1 - Širší vztahy

Plán části města Kolín s vyznačením umístění záměru (červeně).


Strana: 39 z 47



F.I.2 - Územní plán

Fotokopie části územního plánu dotčeného území (bezrozměrné)


Strana: 40 z 47



F.I.3 - ÚSES

Fotokopie mapy s vyznačenými prvky ÚSES (bezrozměrné)


Strana: 41 z 47



F.I.4 - Areál závodu

Objekty areálu Lučebních závodů a.s. Kolín, s vyznačením staveb, kterých se záměr dotýká.

Obrázek je umístěn za touto stránkou.

F.I.5 - Blokové schéma výroby

Základní blokové schéma navrhované výroby synhydridu

Obrázek je umístěn za touto stránkou za přílohou F.I.4.

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE

Lučební závody a.s. připravovaly v roce 2000 obdobný záměr, ale s menší kapacitou - 400 t synhydridu ročně. Tento záměr byl posuzován dle zákona č. 244/92 Sb. (dokumentaci o hodnocení vlivů "Výroba synhydridu " vypracoval RNDr. T. Bajer v srpnu 2000, posudek na dokumentaci vypracoval v prosinci 2000 Ing. Z. Obršál. Proces byl ukončen souhlasným stanoviskem č.j. 24316/00-ŽP-EIA OkÚ-KO, které vydal KÚ SČK v Praze dne 19.1.2001.

Podmínky uvedené v tomto stanovisku jsou při přípravě nového záměru "Výroba synhydridu a skladování kapalin" respektovány.


Strana: 42 z 47



ČÁST G - VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Firma Lučební závody a.s. Kolín je jednou z mála světových firem, která již dlouhodobě úspěšně vyrábí organický selektivní redukční prostředek bis-(2-metoxyetoxy)aluminiumhydrid sodný neboli synhydrid. Jedná se o látku, která se používá pro redukce v organické chemii zejména v těch případech, kdy je požadováno dosažení co nejvyšších možných výtěžků.

Vzhledem k světové poptávce po této látce se firma rozhodla výrobu synhydridu navýšit ze stávajících cca 200 t ročně na 1000 t ročně. Požadavkem je, aby do naběhnutí nové výroby byla zachována stávající výroba. Není tedy možné rekonstruovat stávající výrobnu, ale vybudovat provoz nový. Důvody pro realizaci nové výrobny v areálu Lučebních závodů a.s. Kolín v blízkosti stávající výrobny jsou následující:

- Pro výstavbou nové výrobny bude využito stávajících nevyužívaných pozemků ve vlastnictví firmy.

- Nová výrobna bude napojena na již vybudované rozvody inženýrských sítí, využije se stávajícího technického a technologického zázemí firmy.

- Připravované zvýšení výroby je technologicky shodné s již zaběhnutou výrobou, lze tedy plně využít stávajících zkušeností pracovníků firmy.

- Realizace záměru umožňuje optimalizovat výrobní postupy tak, aby se snížily relativní spotřeby surovin a energií a výrazně snížily relativní emise škodlivin z výroby.

Realizace nové výrobny bude znamenat i relativně nižší spotřeby surovin a energií, relativní snížení emisí toluenu a metylglykolu, snížení pracnosti a zvýšení bezpečnosti provozu.

Nová výrobna synhydridu bude přízemní výrobní objekt o půdorysných rozměrech cca 26 x 29 m, který bude realizován na nezastavěném pozemku v areálu firmy Lučební závody a.s. Kolín. Pozemek, navazuje objekty související se stávající výrobou synhydridu v severozápadní části areálu firmy.


Strana: 43 z 47



Nutno dodat, že Lučební závody a.s připravovaly v roce 2000 obdobný záměr, ale s menší kapacitou - 400 t synhydridu ročně. Tento záměr byl posuzován dle zákona č.244/92 Sb. (dokumentaci o hodnocení vlivů "Výroba synhydridu " vypracoval RNDr. T. Bajer v srpnu 2000, posudek na dokumentaci vypracoval v prosinci 2000 Ing. Z. Obršál. Proces byl ukončen souhlasným stanoviskem č.j. 24316/00-ŽP-EIA OkÚ-KO, které vydal KÚ SČK v Praze dne 19.1.2001.

Podmínky uvedené v tomto stanovisku jsou při přípravě nového záměru "Výroba synhydridu a skladování kapalin" plně respektovány.

Výroba synhydridu je založena na dvou následných reakcích. Při první reakci reaguje sodík a hliník s metylglykolem. V další fázi reagují produkty první reakce s hliníkem a vodíkem za vzniku bis-(2-metoxyetoxy)aluminiumhydridu sodného.

První fáze reakce:

Druhá fáze reakce:

Vlastní syntéza synhydridu probíhá v míchaných autoklávech vybavených duplikátorem pro ohřev a chlazení. Reakce probíhá v prostředí toluenu, který je také konečným ředidlem hotového výrobku (70% roztok synhydridu v toluenu). Hlavní operace probíhají pod inertní atmosférou dusíku.

Celá technologie je řešena tak, aby byly minimalizovány možné negativní vlivy na životní prostředí. Veškeré výdechy, kterými odchází z výroby či skladování odplyny s obsahem těkavých organických látek (toluen a metylglykol) jsou osazeny vymražovacími jednotkami, ve kterých dochází ke kondenzaci těchto látek. Kondenzát je navracen jako surovina zpět do výroby. Z výdechů tedy odchází pouze zbytkové obsahy toluenu a metylglykolu, přičemž k emisím dochází pouze krátkodobě v řádu několika desítek minut denně. Vliv výroby na znečištění ovzduší v okolí výrobny byl posouzen rozptylovou studií (komentář viz dále).

Oznamovaný záměr v porovnání se stávajícím zvyšuje efektivitu výroby, což se projeví v relativně nižší spotřebě surovin (vztaženo na tunu výroby) a následně i relativním snížení emisí a odpadů z výroby. Provoz výroby synhydridu bude po rozšíření dopravně velmi málo náročný. Dopravu surovin, expedici hotových výrobků a dále dopravu servisního materiálu zabezpečí cca 1 nákladní automobil denně.

Vzhledem k tomu, že záměr je umisťován do areálu závodu, kdy nejbližší obydlené domy jsou cca 550 m vzdáleny, lze konstatovat, že působení provozu záměru na obyvatelstvo bude v oblasti vlivů fyzikálních, biologických či vlivů z navazující dopravy zcela bezvýznamné. Jediným relevantním vlivem jsou provozní faktory chemické, kdy škodliviny (toluen, metylglykol) mohou pronikat do okolního ovzduší. Z provedené rozptylové studie a studie zdravotních rizik vyplývá následující závěry.

Toluen: Ze srovnání průměrných ročních imisí toluenu v obytném území (pod 0,1 μg.m-3) s referenční koncentrací (400 μg.m-3) vidíme, že koncentrace v obytných územích jsou nižší o 3 řády než stanovená hranice neškodnosti.

Můžeme tedy konstatovat, že dosahované koncentrace toluenu budou nejen v oblasti obytných domů, ale i v oblasti blízkých rekreačních zahrádek, po zdravotní stránce zcela bezvýznamné.

Metylglykol: U metylglykolu vyšly v rozptylové studii výpočty průměrných ročních imisí pod rozlišovací úrovní daného počítačového programu, tj méně než 10-6 μg.m-3. To znamená, že uvedené koncentrace jsou o více než 8 řádů nižší než referenční koncentrace. Imise metylglykolu budou tedy nicotné a ze zdravotního hlediska naprosto bezvýznamné.


Strana: 44 z 47



Navrhované technické řešení záměru při standardním provozu zajišťuje splnění požadavků ochrany životního prostředí. Obyvatelé blízkého i vzdálenějšího okolí nebudou při provozu záměru vystaveni žádným nadměrným vlivům.

KONEC TEXTU OZNÁMENÍ

V Brně 10.6.2003

Za kolektiv autorů ing. Stanislav PostbieglINVESTprojektNNC,s.r.o. Brno

Seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části.


Strana: 45 z 47



ČÁST H - PŘÍLOHY

H.I. Vyjádření příslušného stavebního úřadu


Strana: 46 z 47



H.II. Rozptylová studie

Rozptylová studie je samostatným souborem a je vložena za touto stranou oznámení.

H.III. Bezpečnostní listy

Za rozptylovou studií jsou přiloženy kopie bezpečnostních listů synhydridu a surovin potřebných k jeho výrobě.


Strana: 47 z 47

Date post:	23-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times