Vysoká škola ekonomická v Praze

Inovace na VŠE v Praze:

Systém interaktivní odezvy během

přednášek

Autoři: Filip Kasal

Tadeáš Válek

2

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................................................................... 3

Předmět inovace - co budeme inovovat ..................................................................................................................................... 3

Kdo je zákazník a kdo uživatel naší inovace ................................................................................................................................ 4

Zaměření naší práce – motivace ................................................................................................................................................. 4

Čeho chceme inovací dosáhnout ........................................................................................................................................... 5

Monitoring aktuálního stavu – proč, kde, jak, kdy? ................................................................................................................... 5

Problém, před kterým stojíme ................................................................................................................................................... 7

Techniky k jeho řešení ........................................................................................................................................................... 8

Brainstorming .................................................................................................................................................................. 8

Obrácený brainstorming .................................................................................................................................................. 8

Random entry Idea Generating tool ................................................................................................................................ 9

Nalezená řešení ................................................................................................................................................................... 10

Hodnocení vytvořených řešení ............................................................................................................................................ 11

Vyloučená řešení ................................................................................................................................................................. 13

Zpracování 2 nápadů v praxi .................................................................................................................................................... 13

Systém interaktivní odezvy "software" - aplikace Piazza ..................................................................................................... 14

Systém interaktivní odezvy "Hardware" .............................................................................................................................. 16

Hodnocení nejvhodnějších variant ........................................................................................................................................... 17

Zpětná vazba ............................................................................................................................................................................ 18

Zpětná vazba od uživatele - přednášejícího......................................................................................................................... 18

Zpětná vazba od uživatele - studenta .................................................................................................................................. 19

Závěrečné hodnocení ............................................................................................................................................................... 20

Zdroje ....................................................................................................................................................................................... 21

Knižní zdroje ........................................................................................................................................................................ 21

Internetové zdroje ............................................................................................................................................................... 21

Přílohy ...................................................................................................................................................................................... 22

Přednáška management 2 ................................................................................................................................................... 22

Otázky sestavené pro vyhodnocení zpětné vazby provozovatele. ...................................................................................... 22

3

Úvod

Jakožto studenti magisterského studia na Vysoké škole ekonomické v Praze rozpačití z

pasivního přístupu studentů k přednáškám na jejich „alma mater“ jsme se rozhodli zjistit,

proč studenti VŠE v Praze ve valné většině zastávají poměrně negativní postoj k přednáškám.

Z jakého důvodu se spíše nezapojují do dialogu s přednášejícím, obsazují vzdálenější místa v

posluchárnách, nevěnují přednášejícímu svou pozornost či na přednášku vůbec nepřijdou. V

následujících kapitolách popíšeme stávající situaci z pohledu „zadní řady“ tedy z pohledu

studenta, kterou rozvedeme o hlubší informace získané z dotazování studentů VŠE v Praze a

na základě těchto informací nabídneme možnou inovaci, která by stávající pasivní studenty

přiměla k aktivitě.

Předmět inovace - co budeme inovovat

Naše inovace není typickou inovací produktu, ale lze ji označit spíše za inovaci služby. Pro

přehlednost je nasnadě definovat si hranice této služby. Vysoká škola ekonomická v Praze

nabízí studentům svých oborů rozmanité způsoby vzdělávání, mezi které můžeme zařadit

konzultaci s odbornými akademickými pracovníky, praktické workshopy, nejčastěji však

praktická cvičení a přednášky. V této práci se zaměříme převážně na formu přednášek,

jakožto nejčastější metody předání sdělení s nejširším plénem posluchačů. Hranice

přednášky je z hlediska času nejčastěji stanovena na 90 minut, zpravidla se odehrává v jedné

přednáškové místnosti o kapacitě přesahující 100 míst a je vedena jedním přednášejícím,

který ke svému výkladu většinou využívá visuální pomůcky (powerpoint prezentace, white

board aj.) Typická přednáška je ve valné většině zaměřena na doručení sdělení od

přednášejícího k posluchačům, tedy z velké části pouze jednostranně. Zpětná vazba je při

přednáška nejčastěji uskutečněna pomocí dotazů přednášejícího, zda byla látka pochopena a

jestli mají posluchači jiné otázky či komentáře.

4

Kdo je zákazník a kdo uživatel naší inovace

Pro účel této práce je klíčové určení, kdo je zákazníkem naší inovace a kdo jejím konečným

uživatelem. Z vize Vysoké školy ekonomické v Praze můžeme extrahovat primární záměr této

instituce, a to být mezinárodně respektovanou univerzitou nabízející bakalářské, magisterské

a doktorské vzdělání vysokého standardu v ekonomických a příbuzných oborech1. Obrazem

této vize je schopnost vyprodukovat absolventy s odbornou znalostí daných oborů,

připravených využít své nabyté zkušenosti v praxi tak, aby dále šířili toto renomé školy. Naše

inovace bude tedy blíže zaměřena na metody přesunu sdělení od přednášejících ke

studentům a jejich přijetí a pochopení. Z toho důvodu je zákazníkem naší inovace především

instituce, tedy VŠE, která v současné situaci mrhá svými zdroji, a to personálními i

finančními. Jako uživatele naší inovace můžeme bezostyšně označit samotné přednášející,

kterým tato inovace pomůže při doručení jejich sdělení studentům. Za konečného zákazníka,

tedy zákazníka VŠE, lze označit studenty, kteří sdělení přijímají. V našem procesu inovace se

budeme soustředit jak na stranu uživatele, tak konečného zákazníka.

Zaměření naší práce – motivace

K 31. 12. 2012 studovalo na VŠE v Praze 19 9282 studentů a každý další akademický rok se o

stadium bakalářských oborů na této vysoké škole uchází na 16 tisíc uchazečů3. VŠE v Praze již

dlouhodobě čelí velikému náporu uchazečů, kteří mají zájem na této instituci studovat. Z

těchto čísel můžeme poměrně jednoduše odvodit poměrně vysokou motivaci ke studiu

ekonomických oborů, jaké VŠE nabízí. Při pohledu na předchozí údaje je tedy nutné si položit

následující otázku: Proč studenti, kteří jsou schopní projít přes přijímací řízení na VŠE v Praze,

ztrácí svou předešlou motivaci k nabytí ekonomických i jiných vědomostí a dobrovolně se

straní přijetí informací, které vedou k hlubšímu porozumění tématiky, podaných jim formou

přednášky?

Díky osobní zkušenosti a nepopíratelné výhodě náhledu na problematiku z úhlu pohledu

studenta jsme se rozhodli pro zmapování prostoru inovace v této problematice.

1 Výroční zpráva Vysoké školy ekonomické v Praze za rok 2012 [Online] http://www.vse.cz/obecne/vz2012/vyrocni-zprava-o-cinnosti-2012.pdf 2 Výroční zpráva Vysoké školy ekonomické v Praze za rok 2012 [Online] http://www.vse.cz/obecne/vz2012/vyrocni-zprava-o-cinnosti-2012.pdf 3 http://www.vse.cz/zpravodaj/616

5

Čeho chceme inovací dosáhnout

Cílem této inovace je změnit vnímání studentů tak, aby vnímali přednášky ne, jako

nepovinou, ale jako klíčovou součást studia, které jim vysoká škola nabízí. Současně s tímto

cílem je ovšem důležité zvýšit pozornost studentů během přednášek a nabídnout takový

výklad dané tématiky, který bude pro studenty atraktivnější než z dostupných knižních či

internetových zdrojů.

Monitoring aktuálního stavu – proč, kde, jak, kdy?

Pro ilustraci aktuálního stavu jsme se rozhodli do průzkumu zapojit naše spolužáky a získat

tak cenné připomínky a podměty, které nám pomohou současnou situaci postihnout a

popsat. Pro tyto účely jsme provedli kvalitativní průzkum mezi studenty VŠE formou

moderované diskuze. Diskuze proběhly celkem tři, jedna ve skupině o šesti studentech,

druhá a třetí s celkem pěti studenty.

Základní otázky, které jsme účastníkům diskuze kladli a dále je pak rozvíjeli, zněly:

1. Navštěvujete přednášky? A jaké?

2. Z jakého důvodu je navštěvujete? Jaký pro vás mají přínos?

3. Navštěvujete je rádi?

4. Co způsobuje to, že je navštěvujete rádi a co opak?

5. Zapojujete se do diskuze při přednáškách?

6. Pociťujete snahu vyučujících o zapojení studentů do výuky při přednáškách?

7. Udržíte během přednášek pozornost? Pokud ne, proč?

Z diskuzí v obou skupinách vyplývaly velmi podobné závěry. Které zde s ohledem na cíl této

práce stručně shrneme.

6

Všichni účastníci diskuze tento semestr alespoň nějakou přednášku navštívili. Devět studentů

z 16 navštěvovalo tento semestr pravidelně přednášku alespoň některého předmětu (hranici

pravidelnosti jsme určili velkoryse na maximální počet absencí 5). Devět studentů

navštěvovalo přednášky veškerých předmětů pravidelně. Nikdo ze studentů nenavštívil tento

semestr veškeré přednášky. Jako nejčetnější příznak a důvod účasti na přednáškách jsme

identifikovali povinnost účasti, respektive to, že neúčast na přednáškách je nějakou formou

sankciována. Dále byly zmiňovány přednášky zahrnující účast externistů z praxe a bez

překvapení také první a poslední přednášky semestru. Mimo převažující důvod návštěv

přednášek – sankce za neúčast, patřilo: získání znalostí a organizačních i jiných informací,

které pomohou se zakončením kurzu a které jsou sdělovány pouze na přednáškách. S tímto

účelem se pojil i důvod pořízení zápisků. Zastoupeny byly i důvody přínosnosti a zajímavosti

sdělovaných informací.

Přednášky navštěvuje spíše ráda přibližně 1/3 účastníků diskuzí. Nejkladněji byla hodnocena

možnost setkání se s odborníky z praxe, setkání se s přáteli a zmíněno bylo také získání

vědomostí.

Studenti zmiňovali to, že přestože se vyučující občas snaží o zapojení posluchačů do diskuze,

příliš se jim to nedaří a oni sami jsou v těchto případech spíše pasivní. Za nejčastější důvody

pasivity uváděli to, že se stydí, že jim není příjemné mluvit před celou aulou spolužáků.

Pokud šlo o projev aktivity zvednutím ruky, účastníci diskuze s touto formou žádný problém

neměli, i když někteří přiznali, že se i takovéto formy aktivity spíše neúčastní.

Při diskuzi na téma udržení pozornosti zmiňovali studenti především to, že se jim přednášky

zdají dlouhé, monotónní, že je výklad přednášejících uspává, a že i když se snaží pozornost

udržet, často se jim to nedaří.

Ano; 9Ne; 7

Pravidelně navštevuji přednášky všech předmětů

12

86

"Povinná" účast Externisti z praxe Získání informací a nabití vědomostí

3 nejčastěji uváděné důvody návštěvy přednášek

7

Problém, před kterým stojíme

Jak jsme již poznamenali v úvodu této práce, přednášky na Vysoké škole ekonomické a

obecně na každé vysoké škole v České republice trvají zpravidla 90 minut. Výjimkou nejsou

ani dvojnásobné bloky v rozsahu 180 minut a naprosto běžné pak je, že studenti absolvují

několik takovýchto přednášek v okamžité návaznosti. Problematika, která s touto skutečností

úzce souvisí, je efektivita příjmu informací studenty. Autoři odborné literatury se různí

s odhadem doby, po kterou je studen schopen při souvislé přednášce udržet pozornost.

Mnozí autoři uvádějí dobu okolo 10 minut4. Jiní autoři uvažují o době o něco delší, například

40 minut a připouštějí možnost pozornost opětovně „obnovit“5. Je pochopitelné, že se tento

údaj dle metod zkoumání autora, vzorku sledovaných studentů i definice ztráty koncentrace

(pozornosti) bude lišit. Setkali jsme se i se zdroji které takováto vysoce rozšířená tvrzení

vyvrací a tvrdí že pro 10, 15, nebo 40 minutový „strop pozornosti“ neexistují žádné

přesvědčivé vědecké důkazy6.

Důležitým předpokladem pro naši práci, na kterém se autoři shodnou a jak máme také

možnost potvrdit z naší již poměrně hluboké vlastní zkušenosti, je to, že klesající pozornost

během výuky je možné přitáhnou, nebo obnovit pomocí různorodých metod aktivního

vyučování. O co jednodušší pak je příjem informací a zafixování znalostí v hlavách studentů,

o to větší (a to násobně) jsou nároky kladené na výkon a přípravu vyučujícího a to co je

náročné pro zkušeného lektora při semináři s 30ti studenty, se jeví jako nedosažitelné při

přednášce o 200-400 studentech typické pro studium na VŠE. V naší práci se budeme

zabývat způsoby jak efektu interaktivní přednášky a obecně metod aktivního vyučovaní i při

nesnadných podmínkách velkého množství posluchačů a nedostatečné kapacity lektorů

dosáhnout.

Dalším problémem, o kterém si dovolujeme tvrdit, že silně vychází již z charakteru

zkostnatělého a značně konzervativního vzdělávacího systému, kterým jsme si my studenti

procházeli již od základní školy. Ten nepříliš podporuje aktivitu a interakce mezi studentem a

vyučujícím, převážně vynucená formou zkoušení, bývá spojená se stresem a spíše

negativními emocemi. Domníváme se tak, že studenti jsou zvyklí na to být spíše pasivní a za

4 http://teachingcenter.wustl.edu/Journal/Reviews/Pages/student-attention.aspx#.U3JJ0Pl_vl4 5 Dianne Dukette; David Cornish (2009). The Essential 20: Twenty Components of an Excellent Health Care Team. RoseDog Books. pp. 72–73. ISBN 1-4349-9555-0 6 http://teachingcenter.wustl.edu/Journal/Reviews/Pages/student-attention.aspx#.U3JJ0Pl_vl4

8

obvyklých okolností se do výuky aktivně nezapojují. Existuje zde tedy poměrně silná bariéra

mezi vyučujícím a studenty, kterou je možné prolomit, ale je potřeba k ní přistupovat velmi

citlivě.

Techniky k jeho řešení

V odborné literatuře i manažerské praxi se můžeme setkat s množstvím technik používaných

ke generaci nápadů potřebných při tvorbě inovací. Pro potřeby této práce jsme využili metod

brainstormingu, takzvaného obráceného brainstormingu a random entry idea generating

tool. V následujících podkapitolách tyto techniky popíšeme a v následující kapitole uvedeme

vygenerovaná řešení, ke kterým jsme těmito technikami dospěli.

Brainstorming

Základní z technik kreativního myšlení využívaná ve skupině, která umožňuje využití

potenciálu všech členů skupiny. Cílem brainstormingu je rozvést základní ideu bez ohledu na

její původní hodnotu do velkého množství nápadů. Dle autora brainstormingu Alexe Osborna

je brainstorming: „využití skupinové kreativity, kdy se skupina lidí snaží najít řešení problému

tím, že spontánně sepisují své nápady“.7

Klíčové kroky pro brainstorming:8

1. Abstrahovat od bariér a pravidel

2. Zdržet se komentářů k jednotlivým nápadům a raději se zaměřit na jejich rozvoj

3. Každý nápad by měl mít své místo na papíře, kde bude na závěr zhodnocen

4. Snaha vytvořit co největší počet nápadů

5. Důležitá je rovnost mezi členy skupiny

Obrácený brainstorming9

Metoda velice příbuzná brainstormingu nicméně s opačným průběhem. Cílem obráceného

brainstormingu není produkt či službu vylepšit ale právě naopak. Tyto nápady jsou poté

7 http://www.brainstorming.co.uk/tutorials/definitions.html#brainstorming 8 http://finance.idnes.cz/brainstorming-brana-k-napadum-dkc-/podnikani.aspx?c=2004M089Z01D 9 Volně přeloženo – reverse brainstorming

9

obráceny nebo jen upraveny tak, aby vyřešily původní problém či situaci vylepšily. V této

technice tedy dochází k dvojitému obrácení, kdy se nejdříve snažíme produkt či službu

zhoršit, abychom vzápětí tento krok obrátili s nadějí, že nám předešlý krok odhalí některý z

přístupů, jak výsledný produkt či službu vylepšit.10

Jednotlivé kroky obráceného brainstormingu:

1. Definujeme místo, které je třeba inovovat

2. Obrátím cíl brainstormingu a určím jej jako kýžený výsledek

3. Provádíme metodu brainstormingu na dané téma

4. Překlopíme negativní nápady na pozitivní, pokud je to třeba nápady kombinujeme

5. Hodnotíme

Random entry Idea Generating tool11

Hlavní myšlenkou této metody je vnesení namátkového předmětu či slova ze slovníku, které

nějak souvisí s prostředím inovace.

Jednotlivé kroky techniky:

1. Náhodný výběr slova ze slovníku

2. Slovo oznámeno všem účastníkům

3. Zápis všech asociací

4. Zpětná diskuze u každého zaznamenaného výrazu

5. Zapsání vygenerovaných nápadů

10 www.mindtools.com 11 www.debonoconsulting.com

10

Nalezená řešení

Tyto uvedené techniky jsme adresovali na hlavní problémy, které jsou obsaženy v předešlé

kapitole, a na základě těchto metod jsme vygenerovali následující řešení. Všechna řešení

jsou uvedena tak, jak jsme je zapsali během praktikování zmíněných technik kreativního

myšlení.

1. Využití aplikace tzv. systém interaktivní odezvy - využití volně dostupné aplikace, díky

které by mohl přednášející studentům zadávat otázky, úkoly či předměty diskuze.

Účelem této inovace je minimalizovat problém ztráty koncentrace studentů během

přednášky pomocí kladení otázek skrze zmíněnou aplikaci.

2. Povinné vzdělávání přednášejících v oblasti prezentování a využití metod aktivního

vyučování - v rámci instituce či mimo ni zprostředkovávat obligatorní přednášky a

semináře zaměřené na dovednosti prezentace a zapojení nových metod aktivního

vyučování. Toto řešení odpovídá na problém ztráty koncentrace studentů během

doby přednášky.

3. Online přednášky na školním portálu isis - využití školního internetového portálu pro

přehrávání nahraných přednášek formou audia a videa. Využití tohoto řešení

odpovídá na malý časový fond studentů způsobený převážně zapojením do praxe

během studia.

4. Zapojení přenosného ovladače, pomocí kterého by studenti odpovídali na dotazy

přednášejícího - využití tzv. hardware systému interaktivní odezvy, který by využíval

hlasovacích ovladačů pro účel komunikace studentů s přednášejícím. Způsob řešení

obdobný softwarové aplikaci zmíněné v nápadu číslo 1.

5. Rozdělení přednáškové síně na sektory - rozdělení studentů do sektorů dle místa

sezení za účelem komunikace s přednášejícím v jednom sektoru jako jedna entita.

Cílem tohoto nápadu je snížit ostýchavost studentů a zapojit je do výuky.

6. Využití záznamových archů, které by studenti vyplňovali během přednášky a pak by

jim sloužily jako poznámky - adresuje problém nízkého zapojení studentů do

přednášek a ztrátu pozornosti. Přednášející rozdá formuláře v sešitové formě s

nevyplněnými větami či slovy. Tato slova či věty si během přednášek posluchači

vyplňují a tak si tvoří vlastní studijní materiál.

11

7. Vybavení velkých poslucháren uzamykatelnými sklápěcími sedadly - omezení bariéry

mezi přednášejícím a studenty. Sedadla by byla odemčena od první řady jen pro

počet studentů, kteří jsou na přednášku zapsáni.

8. Rozdělit přednášky do menších sálů - jelikož je praxe z praktických cvičení přívětivější,

jednou z možností bylo rozdělit velké přednášky do menších místností po 30 - 40

studentech na jednoho přednášejícího. Touto cestou by bylo možné odbourat bariéru

mezi studenty a přednášejícím.

9. Rozdělení 90 minutové přednášky do kratších bloků s krátkými přestávkami -

příhodná varianta řešení pro prodloužení koncentrace studentů převážně v pozdější

etapě přednášky.

Hodnocení vytvořených řešení

Na základě kritického zhodnocení uvedených nápadů jsme vybrali 4 řešení, které nejvíce

korespondují s předem definovanými problémy. Tato 4 řešení v této kapitole zhodnotíme

pomocí NUF testu při udělování score jednotlivým kategoriím od 1 (minimum) do 1012.

NUF test IRS software IRS hardware

Score Comment Score Comment

New 9 V rámci českého vysokého

školství velká inovace, která

by mohla získat vše i prestiž

moderní univerzity

7 Často samozřejmost

v zahraničí. V ČR by stále

bylo považováno za velkou

inovaci.

Useful 7 Významně závisí na

efektivním využití lektory

8 Závisí na využití lektory,

jednoduché a pochopitelné

fungování

Feasible 8 Aplikace je zdarma, potřebné

zařízení má většina studentů

v kapse

4 Řešení je finančně náročné.

Je potřeba nakoupit velké

množství zařízení a jejich

stav udržovat.

Celkové score 24 19

12 http://creatingminds.org/tools/nuf_test.htm

12

NUF test Online přednášky Záznamové archy

Score Comment Score Comment

New 7 Online přednášky jsou

studentům známé ze

zahraničních univerzit, pro

české prostředí by byly

ovšem velkou novinkou

3 Již využívaná metoda, která

je studentům známa z testů

Useful 6 Online přednášky mohou

velmi vhodně doplnit

probíranou látku, jsou také

přínosné pro možnost jejich

flexibility a neomezené

opakování. Studenti

nezískávají kontakty, které

jsou velmi důležité pro

budoucí pracovní život

4 Časová náročnost na

přípravu, tisk,

vyhodnocování.

Neekologické.

Feasible 4 Náročnost na přípravu

lektory, představa tradiční

pojetí instituce „kam se

chodí“

5 VŠE disponuje veškerým

zázemím, širokým

zapojením by došlo

k přetížení kapacit (jak

lidských, tak

technologických)

Celkové score 17 12

13

Vyloučená řešení

Řešení č.2 - Povinné vzdělávání přednášejících v oblasti prezentování a využití metod

aktivního vyučování - toto řešení jsme dále neuvažovali z důvodu vysoké finanční náročnosti

na jeho provedení. Na Vysoké škole ekonomické v Praze působilo k roku 2012 na 540

akademických pracovníků.13 Pokud by se mělo jednat o další vzdělávání jen třetiny

akademických pracovníků, byl by to projekt pro vysokou školu velice organizačně a převážně

finančně náročný.

Řešení č.5 - Rozdělení přednáškové síně na sektory - toto řešení by bylo spíše podnětem pro

sociální experiment. Na jeho využití v praxi nemáme dostatečné informace, abychom jej

mohli navrhnout jako řešení k námi definovaným problémům.

Řešení č.7 - Vybavení velkých poslucháren uzamykatelnými sklápěcími sedadly - toto řešení

by bylo velice organizačně náročné nehledě na omezení volnosti pohybu studentů.

Řešení č.8 - Rozdělit přednášky do menších sálů - Rozdělení přednášek s velkým počtem

posluchačů by napomohlo k více osobnímu kontaktu s přednášejícím, což by stimulovalo

aktivitu posluchačů a délku jejich koncentrace. Na druhou stranu z organizačního hlediska je

toto řešení prakticky nemožné.

Řešení č.9 - Rozdělení 90 minutové přednášky do kratších bloků s krátkými přestávkami - V

případě tohoto řešení bychom adresovali problém krátkého udržení koncentrace během

delších přednášek. Na druhou stranu toto řešení nijak nepůsobí na pasivitu studentů během

přednášek.

Zpracování 2 nápadů v praxi

Na základě výstupu z NUF testu jsme vybrali dvě varianty, které dále hlouběji představíme. V

této kapitole se budeme podrobněji zabývat dvěma variantami systémů interaktivní odezvy

(IRS). Jedná se o finančně náročnější řešení zahrnující nákup zařízení a poskytující vyšší

komfort vyučujícím a především pak studentům a „odlehčenou“ variantu umožňující

využívání chytrých telefonů a tabletů studentů.

13 Výroční zpráva VŠE za rok 2012 [Online] http://www.vse.cz/obecne/vz2012/vyrocni-zprava-o-cinnosti-2012.pdf

14

Systém interaktivní odezvy "software" - aplikace Piazza14

V posledních letech se mobilní aplikace těší veliké oblibě v nepřeberném množství oborů a

odvětví. Akademická půda není výjimkou, a tak lze pro účely vzdělávání najít široké portfolio

aplikací. Vzhledem k námi definovaným problémům, které se pojí s naší oblastí inovace

uvedené v předešlých kapitolách, jsme se blíže zaměřili na aplikaci Piazza, veřejně a zdarma

dostupnou aplikaci, která zprostředkovává kontakt studentů s vyučujícím.

Způsoby komunikace skrze aplikaci Piazza

přednášející založí tzv. skupinu pro studenty daného předmětu a ti se do této skupiny

přihlásí

poté mezi sebou mohou komunikovat na bázi osobních zpráv, oznámení na zdi

skupiny či dávat veřejně přístupné dotazy

mohou mezi sebou sdílet složky či dokumenty rozličných formátů

profesor může během přednášky či mimo ni zadávat studentům dotazy, které

studenti přímo v aplikaci vyplní, na jejichž základě dostává přednášející zpětnou

vazbu formou okamžitého vyhodnocení odpovědí

Mezi největší výhody patří funkce této aplikace pracovat v reálném čase - všechny nové

dotazy a příspěvky jsou tak dostupné v ten samý čas, kdy byl napsány. Specificky v případě

slabších míst v průběhu přednášek tato aplikace odbourává ostýchavost studentů spojenou s

položením dotazu či vyjádřením svého názoru před spolužáky. Důležitým faktorem je také

14 https://piazza.com/pdfs/piazza_product_introduction.pdf

15

schopnost pokládat komplexnější, obtížnější dotazy, protože student má čas a prostor si je

pořádně přečíst a reagovat na ně. Velikou výhodou zejména pro přednášející je okamžité

hodnocení správnosti dotazů, tedy generace okamžité zpětné vazby na pochopení

předneseného tématu.

Výhodou i nevýhodou je bezplatná možnost stáhnutí aplikace do chytrého telefonu, kde

výhodu tvoří bezproblémová dostupnost, nevýhodu pak nutnost vlastnit chytrý mobilní

telefon, tablet či počítač a mít jej v době přednášky zapnutý u sebe.

Uskutečnitelnost tohoto řešení inovace je tedy závislé na

vybavenosti studentů technickými zařízeními umožňujícími

pohodlné připojení k internetu. Pro zjednodušení budeme za

takováto zařízení považovat chytrý telefon (smartphone). Za

zdroj k posouzení vybavenosti studentů smartphone jsme

vycházeli z průzkumu probíhajícího od konce března do začátku

dubna letošního roku průzkumu provedeného studentkou VŠE na

téma potenciálu výuky cizího jazyka s využitím mobilní aplikace15. V průzkumu bylo

zjišťováno mimo jiné to, zda respondenti vlastní smartphone. Průzkumu se zúčastnilo 185

respondentů, z kterých bylo 132 studentů českých vysokých škol. Z těchto 132 studentů jich

disponovalo smartphonem celkem 110, šlo tedy přibližně o 83%. Je téměř jisté, že

rozšířenost smartphone se mezi studenty bude dále zvyšovat16. My předpokládáme, že do 2-

3 let bude smartphone disponovat 90-95% studentů. Pro účely této práce jsme se ovšem

rozhodli vycházet z podílu zjištěného průzkumem k současnému stavu. Pokud tento podíl

pojmeme za reprezentativní a vztáhneme ho pro celou VŠE v Praze s 19 928 studenty17,

potom by 17% studentů nevlastnících smartphone bylo přibližně 3387 studentů, což stále

není zcela zanedbatelné číslo. Jelikož jsme dospěli k závěru, že v českém prostředí by nebylo

zcela průchozí, (i když nám to přijde vzhledem k významu a přidané hodnotě studia vysoké

školy smutné) požadovat po studentech vlastnictví smartphone pro studium. Řešili jsme tedy

problém, jak zajistit přístup k této technologii i studentům nedisponujícím smartphone.

15 http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/potencial-vyuky-ciziho-jazyk 16 http://www.mobilmania.cz/clanky/prodala-se-miliarda-smartphonu-kazdy-treti-samsung/sc-3-a-1325950/default.aspx 17 Výroční zpráva Vysoké školy ekonomické v Praze za rok 2012 [Online] http://www.vse.cz/obecne/vz2012/vyrocni-zprava-o-cinnosti-2012.pdf

Ano83%

Ne17%

Disponuje student smartphone

16

Jako nejvhodnější řešení jsme určili nákup určitého množství levných tabletů s operačním

systémem Android vybavených WIFI technologií. Uvažovali jsme, že by se projekt v první fázi

mohl týkat pouze studentů navazujícího magisterského studia Podnikohospodářské fakulty,

kterých je přibližně 150018. Propočtem nám vychází, že z těchto 1500 studentů, jich přibližně

255 nebude disponovat smartphone. Tento počet považujeme za nutný k pořízení. Jako

referenční produkt pro cenovou kalkulaci jsme zvolili tablet Eaget FAMILY N7, prodávaný

internetovým prodejcem patro.cz za cenu 1034 Kč bez DPH. Při nákupu 255 ks. tabletů by při

neuvažování hromadné slevy, která by náklady mohla dále snížit, byly celkové výdaje

263 670 Kč. Distribuce tabletů mezi studenty by mohla probíhat s pomocí knihovny, kde by

tablety byly vypůjčovány proti záloze například na celý semestr.

Systém interaktivní odezvy "Hardware"

Tento systém interaktivní odezvy (také někdy nazýván

jako interaktivní hlasovací systém)19, je velmi rozšířen

na zahraničních univerzitách v zámoří. Vlastnictví

„hlasovací“ jednotky bývá jednou z naprosto

povinných součástí studia. Systém je rozhodně starší a

tedy již více odzkoušený než systém využívající pro

podobné účely mobilních telefonů a jiných smart zařízení s OS. Jeho součástí jsou jednak

„krabičky“ odesílající odezvu studentů pomocí radiové frekvence, přijímač (HUB) těchto

podnětů, PC, ke kterému je přijímač připojen, vybavený speciálním software a který je

schopen interakce studentů v reálném čase vyhodnocovat. Téměř samozřejmou součástí pak

bývá také projektor a promítací plátno (případně SMART board) kde jsou zobrazovány zadání

úkolů a vyhodnocovány „ankety“ v reálném čase.

Mezi přední světové výrobce těchto systémů patří například i>clicker20, Pebble, SMART,

Genee Pad. Ovšem existuje i mnoho noname výrobců, jejichž produkty ovšem nejspíše

nebudou zaručovat požadovanou spolehlivost.

18 Výroční zpráva VŠE za rok 2012 [Online] http://www.vse.cz/obecne/vz2012/vyrocni-zprava-o-cinnosti-2012.pdf 19 Interactive voting system, audience response system, student response system nebo interactive learning response system 20 http://www.youtube.com/watch?v=btzHwNqypPw

17

Za významnou výhodu tohoto řešení považujeme jeho robustnost, spolehlivost,

odzkoušenost zahraničními univerzitami a oproti software aplikaci nepodněcujuje toto řešení

„k hraní si“ se smartphone.

V případě tohoto řešení bylo významné posoudit jeho finanční náročnost. Ceny

samostatných interaktivních „krabiček“ pro studenty se pohybují přibližně okolo $50 (např.

zařízení i>clicker verze 2, stojí v současné době $47,99). Cena přijímacího zařízení spolu se

software zavísí na individuálním řešení, ale pro standardní účely jsme nalezli cenu $300.

Pokud by bylo po studentech požadováno zakoupení „krabiček“ na vlastní náklady. Cena

pořízení přijímače do každé auly vybavené PC s projektorem a projekčním plátnem by byla

velmi nízká. Jelikož si, stejně tak jako v případě požadavku na vlastnictví smartphone,

proveditelností v českém prostředí, uvažovali jsme cestou možnosti nakoupení těchto

zařízení univerzitou a jejich distribuci mezi studenty nejspíše s pomocí knihovny. Potřebné

finanční prostředky, pokud bychom uvažovali o prvnotním zapojení studentů magistreského

studia fakulty Podnikohospodářské by tedy byly 1 500*48 = $72 000 tedy přibližně 1 440 000

Kč pouze za "krabičky" pro studenty. Opět je pravděpodobné, že by se při takovémto objemu

podařilo univerzitě získat množstevní slevu, která by minimálně pokryla další náklady na

přijímací zařízení a jejich instalaci.

Tuto cenu považujeme za velmi vysokou pro reálie VŠE, navíc je nutné uvažovat o tom, že

tato zařízení bude nutné po čase obnovovat. Tento předpoklad platí stejně pro "software"

řešení, pouze s tím že v tomto případě by bylo zařízení ve vlastnictví univerzity mnohem

menší množství a nebude se zde projevovat efekt stále větší vybavenosti studentů

smartphone.

Hodnocení nejvhodnějších variant

V následující kapitole se zaměříme na samotné hodnocení obou variant. Pro toto závěrečné

zhodnocení využijeme širšího rámce, než jakým je NUF test, v kterém využijeme převážně

faktorů proveditelnosti a vhodnosti.21 Faktory, dle kterých budeme nabízená řešení hodnotit,

jsou:

21 Aaker & McLoughlin (2007)

18

vhodnost - jak dané řešení odpovídá problému, před kterým stojíme

finanční proveditelnost - jak velké finanční zdroje bude třeba vynaložit na dané řešení

organizační proveditelnost - jak náročné bude řešení z pohledu organizace

technická proveditelnost - je řešení technicky možné

legální proveditelnost - stojí v cestě řešení právní omezení

K těmto faktorům jsme dle našeho usouzení přiřadily váhy, které reprezentují důležitost

daného faktoru.

Faktory Váhy Body Varianta aplikace Body

Varianta s tvrdým řešením

Vhodnost 40% 9 3,6 9 3,6

Finanční proveditelnost 30% 8 2,4 6 1,8

Organizační proveditelnost 10% 8 0,8 5 0,5

Technická proveditelnost 10% 9 0,9 6 0,6

Legální proveditelnost 10% 9 0,9 8 0,8

Hodnocení 100% 43 8,6 34 7,3

Pořadí 1. 2.

Na základě hodnocení jsme došli k závěru, že vhodnějším řešením pro daný problém bude

implementace mobilní aplikace.

Zpětná vazba

Zpětná vazba od uživatele - přednášejícího

Pro získání zpětné vazby jsme námi vybraný inovační záměr představili zastupující vedoucí

katedry managementu při VŠE v Praze Ing. Lence Švecové, Ph.D. Paní doktorka byla

s technologií systémů interaktivní odezvy obeznámena a věděla o tom, že je na některých

zahraničních univerzitách využíván.

K našemu překvapení nám paní doktorka také sdělila, že o zapojení systému IRS do výuky

dokonce již sama uvažovala. V jejím případě šlo o posuzování „hardware“ varianty, která byla

námi nakonec zavržena jako hůře realizovatelné řešení. Důvody, které uvedla jako ty, které jí

od zrealizování tohoto záměru odradily, byly velmi podobné závěrům, pro které jsme pro

záměr naší inovace upřednostnili „software“ variantu. Paní doktorka zmiňovala vysoké

náklady pro zakoupení zařízení. Uvažovala o variantě, že by univerzita nakoupila určitý počet

19

těchto zařízení a ta by byla distribuována mezi studenty konkrétních kurzů. V souvislosti

s tímto zmiňovala předpokládaný problém s distribucí zařízení mezi studenty, řešení záloh,

technické správy, revize a úschovy zařízení.

Paní doktorka byla tedy obeznámena s existencí systémů IRS a při diskuzi souhlasila s

pozitivy, které by tento systém mohl přinést do výuky na VŠE, i s tím že by je tato inovace

učinila pro studenty atraktivnějšími. Zároveň vyzdvihovala možnosti časové úspory, oproti

aktivitě kontrolované formou dotazníků a minitestů, které pak vyučující musí zdlouhavě

přepisovat do systému isis. Paní doktorce nicméně nebyla známa možnost řešení formou

zdarma volně dostupné aplikace pro chytré telefony. Tato možnost jí připadala zajímavá.

Zajímal nás názor na „vynutitelnost“ vlastnictví smartphone pro studium, v případě, že by

formou mini kvízů, byla bodově hodnocena aktivita a znalosti studentů. Paní doktorka

zastává názor, že v prostředí české vysoké školy je toto oproti zahraničí problém. Pověděla

nám, že by bylo nutné takovouto podmínku zahrnout například již do přihlášky ke studiu.

Když jsme s odkazem na průzkum četnosti vlastnictví smartphone uvedli, že jím již 83%

studentů disponuje (a předpokládáme že toto číslo poroste postupně až téměř ke 100%) a že

jsme zvažovali možnost nějakého počtu android tabletů k zapůjčení, uvedla že takovéto

řešení považuje za proveditelné a že by prostředky pro tato zařízení bylo možné získat

například od sponzorů VŠE.

S paní doktorkou jsme dále prodiskutovali očekávaný postoj učitelů na VŠE. Potvrdila nám

naše obavy z toho, že by takováto inovace nemusela být množstvím, konzervativnějších

vyučujících příliš vřele přijata. Taktéž nám sdělila názor, že pro masovější rozšíření této

metody by bylo potřeba prosadit tento záměr „shora“. Za možnou cestu pro zahájení této

inovace považovala pilotní projekt, například v rámci jednoho předmětu s lektorem inovacím

nakloněným. Pokud by se metoda osvědčila. Bylo by možné inovaci postupně rozšiřovat do

dalších přednášek.

Postoj paní doktorky byl velmi pozitivní a vřelý a podpořil nás v přesvědčení, že by takováto

inovace měla na půdě VŠE význam a smysl.

Zpětná vazba od uživatele - studenta

Zpětnou vazbu ze strany studentů jsme měli možnost získat od skupiny 6 studentů z

University of Groningen v Nizozemsku, kde je tato aplikace využívána k výuce. Aplikace

20

Piazza byla využívána k přednáškám předmětu Brand and Product management pro plénum

350 posluchačů a to zejména pro odborné diskuze na témata odpovídající obsahu předmětu,

konzultace týmových prací, malé kvízy během přednášek a v závěru každé přednášky také

pro kontrolu absence. Názor studentů na využívání aplikace byl vesměs pozitivní.

Nejpozitivněji studenti hodnotili možnost diskuze s vyučujícím v reálném čase na rozličná

témata od přípravy na test až po konzultaci semestrálních prací. Negativně studenti hodnotili

převážně kontrolu absence pomocí této aplikace, protože pokud nebyli na přednášce

přítomni, nebyli schopni na kontrolu absence skrze tuto aplikaci reagovat. Přednášející

kontrolu absence prováděl pomocí testu obsahující jednu otázku, která neměla logické

správné řešení. Správná odpověď byla ta, kterou přednášející na přenášce studentům

oznámil.

Závěrečné hodnocení

Po samotném hodnocení řešení na základě faktorů proveditelnosti a vhodnosti daných

inovací jsme se rozhodli pro využití zmíněné softwarové aplikace Piazza. Získáním zpětné

vazby od Ing. Lenky Švecové, PhD. jsme si potvrdili možnost využití této aplikace, protože pro

nás klíčový postoj přednášejících, jako důležitých „ovlivnitelů“ při implementaci inovace, byl

od paní doktorky pozitivní. Na základě této zpětné vazby jsme se rozhodli pro

implementování dané inovace postupně. Nejdříve by se jednalo o tzv. pilotní projekt, který

by inovaci prověřil v užším kruhu studentů a přednášejících a ověřil by, zda daná aplikace

dokáže ovlivnit koncentraci a aktivitu studentů během přednášek. Pokud by pilotní projekt

oslovil studenty i přednášející a prolomil by hranici pasivity studentů na přednáškách,

disponovali bychom informacemi a zkušenostmi potřebnými pro implementaci inovace na

celé fakultě a následně nejlépe i na celoškolské úrovni.

21

Zdroje

Knižní zdroje

Dianne Dukette; David Cornish (2009). The Essential 20: Twenty Components of an Excellent

Health Care Team. RoseDog Books. pp. 72–73. ISBN 1-4349-9555-0

Aaker, D. & McLoughlin, D. 2007. Strategic Market Management European Edition.

Chichester. ISBN 0470689757.

Internetové zdroje

Výroční zpráva Vysoké školy ekonomické v Praze za rok 2012, Vysoká škola ekonomická v Praze [Online] http://www.vse.cz/obecne/vz2012/vyrocni-zprava-o-cinnosti-2012.pdf Bakalářské studium na VŠE, Vysoká škola ekonomická v Praze [Online] http://www.vse.cz/zpravodaj/616 Are You with Me? Measuring Student Attention in the Classroom, The Teaching centre [Online] http://teachingcenter.wustl.edu/Journal/Reviews/Pages/student-attention.aspx#.U3JJ0Pl_vl4 What is brainstorming [Online] http://www.brainstorming.co.uk/tutorials/definitions.html#brainstorming Brainstorming: brána k nápadům, Dostupné na www.idnes.cz [Online]

http://finance.idnes.cz/brainstorming-brana-k-napadum-dkc-

/podnikani.aspx?c=2004M089Z01D

Reverse brainstorming [Online] www.mindtools.com

Random Entry Idea generating tool [Online] www.debonoconsulting.com

NUF test [Online] http://creatingminds.org/tools/nuf_test.htm

Piazza product introduction [Online]

https://piazza.com/pdfs/piazza_product_introduction.pdf

http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/potencial-vyuky-ciziho-jazyk

http://www.mobilmania.cz/clanky/prodala-se-miliarda-smartphonu-kazdy-treti-samsung/sc-

3-a-1325950/default.aspx

http://www.youtube.com/watch?v=btzHwNqypPw

22

Přílohy

Přednáška management 2

Minuta před zahájením magisterského předmětu management 2, přední ¾ přednáškové místnosti

zeje prázdnotou, zato poslední tři řady jsou zaplněny.

Otázky sestavené pro vyhodnocení zpětné vazby provozovatele.

Využití aplikace Piazza která je bezplatná jak pro studenty, tak pro provozovatele.

Jak složité je fyzicky zadat body studentů do isis? Existuje možnost dávkového

zadávání?

Myslíte si, že by možnost systému interaktivní odezvy zvýšil atraktivitu přednášek?

Domníváte se že by si studenti z přednášek odnášeli více informací, pokud by byla

jejich pozornost udržována a přezkušována pomocí IRS?

Myslíte, že by mezi učiteli byl zájem o účast v pracovní skupině vytvořené za účelem

zavedení tohoto systému do výuky? I v případě že by pro tyto účely univerzita

nevyčlenila žádné extra prostředky?

Domníváte se, že na VŠE existují učitelé, kteří by byli schopni systém začít využívat?

Dokážete si Vy osobně představit, že byste zapojila systém do výuky?