Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva Èeské republiky ve vztahu k životnímu prostøedí Státní zdravotní ústav National Institute of Public Health Praha, srpen 2011 Prague, August 2011 Souhrnná zpráva za rok 2010 Summary Report, 2010 Sokolov Most Mìlník Kladno Praha Benešov Jindøichùv Hradec Èeské Budìjovice Jihlava Žïár n. Sáz. Brno Znojmo Hodonín Kromìøíž Olomouc Ústí n. O. Svitavy Šumperk Ostrava Karviná Havlíèkùv Brod Klatovy Pøíbram Environmental Health Monitoring System in the Czech Republic
Transcript
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstvaÈeské republiky ve vztahu k životnímu prostøedí
Státní zdravotní ústavNational Institute of Public Health
Praha, srpen 2011Prague, August 2011
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Sokolov
Most
Mìlník
Kladno
Praha
Benešov
Jindøichùv HradecÈeské Budìjovice
Jihlava
Žïár n. Sáz.
Brno
ZnojmoHodonín
Kromìøíž
Olomouc
Ústí n. O.
Svitavy
Šumperk
Ostrava
KarvináHavlíèkùv Brod
Klatovy
Pøíbram
Environmental Health Monitoring Systemin the Czech Republic
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstvaČeské republiky ve vztahu k životnímu prostředí
Environmental Health Monitoring Systemin the Czech Republic
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Státní zdravotní ústavNational Institute of Public Health
Praha, srpen 2011Prague, August 2011
Ústředí Systémumonitorování zdravotního stavu obyvatelstva
ve vztahu k životnímu prostředí
Headquarters of the Environmental Health Monitoring System
Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, Praha 10, 100 42National Institute of Public Health, Šrobárova 48, Prague 10, 100 42
Ředitelka ústavu / Director of the Institute: Ing. Jitka Sosnovcová
Ředitelka Systému monitorování / Director of the Monitoring system: MUDr. Růžena Kubínová
Garanti subsystémů / Heads of subsystems: Prof. MUDr. Milena Černá, DrSc.,MUDr. Helena Kazmarová, MUDr. František Kožíšek, CSc., MUDr. Jana Kratěnová,Doc. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., MUDr. Zdeněk Šmerhovský, Ph.D.
Autoři / Authors:
• 2. kapitola / Chapter: MUDr. Helena Kazmarová, RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.,Ing. Mirka Mikešová, MUDr. Helena Velická, Ing. Věra Vrbíková
• 3. kapitola / Chapter: Ing. Daniel Weyessa Gari, Ph.D., MUDr. František Kožíšek, CSc.
Spolupracující organizace: zdravotní ústavy a krajské hygienické stanice ČRCo-operating organizations: Regional Public Health Institutes and Public Health Authorities
Redakce / Editor: RNDr. Vladimíra Puklová
ISBN 80-7071-074-6
1. vydání / 1st edition
Zpráva je zpracována na základě usnesení vlády ČR č. 369/1991 Sb. a č. 810/1998 Sb.This Report was compiled according to the Government Resolutions Nos. 369/1991 and 810/1998.
Plný text Souhrnné zprávy je prezentován na internetové adrese Státního zdravotního ústavu v Prazehttp://www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-a-zivotniho-prostredi.Full text of this Summary Report is available on the NIPH websitehttp://www.szu.cz/topics/environmental-health/environmental-health-monitoring.
Systém monitorování zdravotního stavu obyva-telstva České republiky ve vztahu k životnímuprostředí (dále Systém monitorování) předsta-vuje ucelený systém sběru údajů o stavu složekživotního prostředí, které představují přímé cestyexpozice člověka škodlivinám, a hodnocení je-jich možného vlivu na zdravotní stav české popu-lace. Jde o systém otevřený, který se průběžněvyvíjí jak z hlediska spektra sledovaných che-mických látek a faktorů, tak i způsobu zpracovánívýsledků a jejich prezentace. Systém je v pravidel-ném provozu od roku 1994.
Cílem Systému monitorování je vytvořit kvalitníinformace pro rozhodování státní správy a samo-správy v oblasti politiky veřejného zdraví, v rámciřízení a kontroly zdravotních rizik. Výstupy sloužítaké jako podklad k legislativním opatřením, prostanovování a účelnou úpravu limitů znečišťují-cích látek, jakož i pro informování odborné a širšíveřejnosti. Hlavním záměrem systému je sledo-vat a hodnotit časové řady vybraných ukazatelůkvality složek životního prostředí a zdravotníhostavu populace, hodnotit velikost expozice oby-vatel škodlivinám z prostředí a odhadovat vyplý-vající zdravotní dopady a rizika. Výsledky před-stavují svou komplexností informační zdroj taképro ostatní země o zdravotních rizicích ze zne-čištění životního prostředí a o zdravotním stavuobyvatel České republiky.
Systém monitorování je realizován na základěUsnesení vlády České republiky č. 369/1991 Sb.,je obsažen v zákoně o ochraně veřejného zdravíč. 258/2000 Sb. v platném znění, a je jednouz priorit Akčního plánu zdraví a životního pro-středí České republiky, který byl schválen Usne-sením vlády č. 810/1998 Sb. Jeho výstupy jsoudůležitým podkladem pro kontrolu plnění dlouho-dobého programu zlepšování zdravotního stavuobyvatelstva České republiky „Zdraví pro všechnyv 21. století“, schváleného Usnesením vlády ČRč. 1046/2002. Jsou také využívány při hodnocenívlivů posuzovaných činností, staveb a projektůna zdraví v rámci procesu hodnocení dopadů nazdraví (HIA). Výsledky systému představují důle-žitou část podkladů pro informační systém zdravía životního prostředí v Evropě, zaváděný v evrop-
1. INTRODUCTION
The Environmental Health Monitoring System(hereafter Monitoring System) is a comprehensivesystem of collection, processing and evaluation ofdata on environmental pollution (direct exposurepathways) and effects on population health in theCzech Republic. It represents open system whichhas been developing continuously in terms ofboth the range of factors and pollutants monitoredand methods of data processing and presentation.The System has been realized since 1994.
The aim of the Monitoring System is to providehigh quality background data for decision makingin the fields of public health protection, healthrisk management and control. The data have beenused in the specification of legislative measuresas well as establishment and adjustment of pollu-tant limits. The major objectives of the Moni-toring System are to study and to assess timeseries of the selected environmental quality indi-cators and population health indicators, to deter-mine levels of population exposure to environ-mental contaminants and to estimate subsequenthealth effects and risks. These comprehensivedata represent also an information source forother countries on risks from environmental pollu-tion in the Czech Republic and on a health statusof the Czech population.
The Monitoring System was set out by the Govern-ment Resolution from 1991; it is incorporated inthe Act on public health protection. The Systemrepresents one of the priorities of the NationalEnvironmental Health Action Plan in the CzechRepublic approved in the Government Resolu-tion from 1998. The Monitoring System pro-vides an important background information fora progress assessment of a long-term programHealth 21 focusing on the improvement of popu-lation health in the Czech Republic. The datahave also been used in the process of healthimpact assessment (HIA) of various activities, pro-grammes and projects. The Monitoring Systemrepresents a source of basic data for a core set ofindicators established in the frame of the EuropeanEnvironmental Health Information System. Thissystem has been implemented in the Europeancountries following the declaration from the Fourth
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 5NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
ÚvodIntroduction
ských zemích podle závěrů 4. a 5. ministerskékonference zdraví a životního prostředí.
Systém monitorování probíhá ve vybraných síd-lech, kterými jsou hlavní město Praha, krajskáměsta, bývalá okresní města a další sídla. Ve dvousubsystémech je monitorování prováděno na celo-státní úrovni (monitorování kvality veřejného zá-sobování pitnou vodou a zdravotních rizik pra-covních podmínek). Celkový přehled účastnic-kých měst v jednotlivých subsystémech je uvedenv tab. 1.1 a na obr. 1.1. V roce 2010 došlo k pod-statnému snížení finančních prostředků pro chodsystému a proto byla řada aktivit v rámci sub-systémů redukována.
Zpracování souborů výsledků je založeno na vý-počtech parametrických (např. aritmetický průměr)nebo neparametrických (medián, ostatní kvantily)výběrových charakteristik. Výpočet výběrovýchcharakteristik je limitován počtem hodnot ve zpra-covávaném souboru dat. Při malém počtu jsouuvedeny jen příslušné střední hodnoty (průměr čimedián). U některých monitorovaných kontami-nantů jsou řady údajů o jejich koncentraci ve složceživotního prostředí či biologickém materiálu podmezí stanovitelnosti použitých analytických metod(tzv. „negativní výsledky“ či „stopová množství“).Pokud je zjištěná koncentrace pod mezí stanovi-telnosti, je pro výpočet výběrových charakteristiksouborů takový údaj nahrazen hodnotou jednépoloviny udané meze stanovitelnosti. Tím mohoubýt získané výsledky nadhodnoceny, vyjadřujívšak vyšší míru bezpečnosti než v případě, že bybyly považovány za nulové. V případě, že početměření pod mezí stanovitelnosti přesahuje 50 %z celkového počtu vzorků v jedné sadě stanovení,jsou takové údaje o výskytu analyzovaného kon-taminantu popsány jen verbálně.
Zabezpečení a řízení jakosti (QA/QC) práce ana-lytických laboratoří, které jsou účastníky Systémumonitorování, je součástí programů práce sa-motných laboratoří za podpory organizací, kte-rým přísluší. Jedná se o laboratoře zdravotníchústavů, jiných institucí či laboratoře soukromé.Hlavními částmi systému zabezpečení jakostianalýz u laboratoří v Systému monitorování zů-stávají prvky procesu akreditace. Většina spolu-pracujících laboratoří má akreditované metodypodle ČSN EN ISO/ICE 17025.
and Fifth Ministerial Conferences on Environ-ment and Health.
The Monitoring System has been implementedin the set of selected cities including the capitalcity of Prague, regional capitals, former districtcities and other municipalities. Monitoring ofdrinking water quality and occupational environ-ment has been realized at the nationwide level.The participating cities are shown in Tab. 1.1and Fig. 1.1. In 2010, a substantial decrease offinancial resources for the monitoring systemresulted in reduction of number of monitoringactivities.
The quantitative data processing is based onthe calculation of the parametric sample cha-racteristics (e.g. arithmetic mean) or the non-parametric ones (median, other percentiles).The calculation of individual statistical characte-ristics is limited by the number of values in thesample set. For small numbers, only their meanvalues (mean or median) are presented. Somedata on a contaminant concentration in an envi-ronmental medium or biological material mayfall below the quantification limit of the analy-tical methods used (so called “negative results” or“trace amounts”). If the concentration measuredis below this limit, a value equalling one-halfof the indicated quantification limit is used forthe calculation of sample characteristics. Thismay lead to overestimated results; nevertheless,such an approach is safer than considering thevalues to be zero. If the number of the measu-rement results below the quantification limitexceeds 50 % in the defined data set, the dataon the given contaminant are usually describedonly verbally.
Quality assurance and control (QA/QC) in theanalytical laboratories participating in the Moni-toring System have been included in the activi-ties of the laboratories under assistance of therelevant institutions – the regional public healthinstitutes, other organizations and private labs.The QA system for analyses in the MonitoringSystem laboratories is based on the accredita-tion procedure steps. Most collaborating PublicHealth Service laboratories use accredited methodsaccording to CSN EN ISO/ICE 17025.
6 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Systém monitorování byl v roce 2010 realizovánv sedmi subsystémech:
• zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší(subsystém I),
• zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody(subsystém II),
• zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku (sub-systém III),
• zdravotní důsledky zátěže lidského organismucizorodými látkami z potravinových řetězců,dietární expozice (subsystém IV),
• zdravotní důsledky expozice lidského organismutoxickým látkám ze zevního prostředí, biolo-gický monitoring (subsystém V),
• zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatelezdravotní statistiky (subsystém VI),
• zdravotní rizika pracovních podmínek a jejichdůsledky (subsystém VII).
Podrobné výsledky monitorování z jednotlivýchsubsystémů jsou uvedeny v Odborných zprávách,které jsou spolu se Souhrnnou zprávou a dalšími in-formacemi o Systému monitorování na internetovéadrese Státního zdravotního ústavu www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-a-zivotniho-prostredi.
The Monitoring System involved seven subsystemsin 2010:
• Airborne pollution and associated health risks(Subsystem I);
• Health consequences and risks from drinkingwater pollution (Subsystem II);
• Community noise and health (Subsystem III);• Health effects and risks of human dietary exposure
to contaminants from food chains (Subsystem IV);• Human biomonitoring (Subsystem V);• Health status and health statistics (Subsystem VI);• Occupational health hazards and their con-
sequences (Subsystem VII).
The results have been presented in more detail inthe subsystem’s Technical Reports (in Czech) thatare available together with the Summary Report(in both Czech and English) on the websites of theNational Institute of Public Health www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-a-zivotniho-prostrediand www.szu.cz/topics/environmental-health/environmental-health-monitoring.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 7NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
ÚvodIntroduction
Tab. 1.1 Města realizace Systému monitorování v roce 2010Tab. 1.1 Municipalities participating in the Monitoring System in 2010
Město / CitySubsystém / Subsystem Kód města
City codePočet obyvatel
No. of populationI III IV V VIBenešov x BN 16 382Blansko x BK 21 057Boskovice x BO 10 917Brno x BM 371 399České Budějovice x x CB 94 865Děčín x DC 52 260Havlíčkův Brod x x HB 24 413Hodonín x x HO 25 526Hradec Králové x x HK 94 493Jablonec nad Nisou x x JN 45 328Jihlava x x JI 51 222Karviná x KI 61 948Kladno x x KD 69 938Klatovy x KT 22 789Kolín x KO 30 935Kroměříž x x KM 29 027Kutná Hora x KH 21 425Liberec x x x LI 101 625Meziboří x MZ 4 851Mladá Boleslav x MB 44 750Most x MO 67 518Neratovice x NE 16 494Olomouc x x OC 100 362Ostrava x x x x OV 306 006Pardubice x PU 90 077Písek x PI 29 949Plzeň x x PM 169 935Praha x x x x x AB 1 249 026Prostějov x PV 45 324Příbram x PB 34 217Sokolov x SO 24 382Svitavy x x SY 17 067Šumperk x SU 27 492Tábor x TA 35 484Tanvald x TN 6 954Teplice x TP 51 208Třebíč x TR 38 156Třeboň x TB 8 709Uherské Hradiště x UH 25 551Ústí nad Labem x x x UL 95 477Ústí nad Orlicí x x x UO 14 565Valašské Meziříčí x VM 27 176Vlašim x VL 12 024Znojmo x x ZN 34 725Žďár nad Sázavou x ZR 23 259
Poznámky / Notes:Subsystémy II a VII probíhají celostátně / Subsystems II, VII – nationwide monitoringJednotlivé pražské obvody jsou značeny kódem A1–A10 / Codes A1–A10 are used for Prague districtsPočet obyvatel je aktualizován k 1. 1. 2010 (Český statistický úřad, www.czso.cz)Number of population is updated on the date January 1, 2010 (Czech Statistical Office, www.czso.cz)
8 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
9SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Mo
nito
rová
níkv
alit
yp
itné
vod
ya
pra
covn
ích
po
dm
íne
kp
rob
íhá
celo
stá
tnì
.M
on
ito
rin
go
fd
rin
kin
gw
ate
rq
ua
lity
an
do
ccu
pa
tio
na
le
nviro
nm
en
ta
ren
atio
nw
ide
.
Kva
lita
ovz
duší
azd
raví
Air
po
llutio
na
nd
he
alth
Hlu
ka
zdra
víC
om
mu
nity
no
ise
an
dh
ea
lth
Po
tra
vin
ya
zdra
votn
írizi
kaH
ea
lth
risks
fro
mfo
od
Bio
log
ický
mo
nito
rin
gH
um
an
Bio
mo
nito
rin
g
Zdra
votn
íst
av
Health
sta
tus
ÚvodIntroduction
Ob
r.1.
1M
ìsta
real
izac
eS
ysté
mu
mo
nit
oro
ván
ívro
ce20
10F
ig.1.1
Mu
nic
ipaliti
es
part
icip
ati
ng
inth
eM
on
ito
rin
gS
yste
min
2010
2. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKYA RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
Subsystém I zahrnuje sledování vybraných ukaza-telů zdravotního stavu obyvatelstva a kvality ven-kovního a vnitřního ovzduší. Informace o zdra-votním stavu pocházejí od praktických lékařůpro dospělé a praktických lékařů pro děti a do-rost v ambulantních zdravotnických zařízeních.Od roku 2008 je tato část subsystému omezenana 4 města. V nich bylo do sběru dat o akutníchrespiračních onemocněních v roce 2010 zapojenoprůměrně 18 dětských a 7 praktických lékařů,kteří měli ve své péči celkem 29 191 pacientů.Do konečného zpracování však nebyly zahrnutyúdaje z Hradce Králové z důvodu statisticky přílišmalého vzorku dat.
Výsledky měření koncentrací znečišťujících látekve venkovním ovzduší jsou získávány ze sítě měři-cích stanic, které provozují zdravotní ústavy v mo-nitorovaných městech a z vybraných měřicích sta-nic spravovaných Českým hydrometeorologickýmústavem (ČHMÚ), jejichž umístění vyhovuje po-žadavkům Systému monitorování. V roce 2010 bylazpracována data z 27 sídel (a 8 pražských částí)z celkem 73 měřicích stanic. Do vyhodnocení bylypro srovnání zahrnuty i údaje o úrovni venkov-ského pozadí, získané v rámci příslušných měřicíchprogramů na dvou stanicích EMEP (Co-operativeprogramme for the monitoring and evaluationof the long range transmission of air pollutantsin Europe) provozovaných ČHMÚ v Košeticích ana Bílém Kříži, a z dopravních „hot spot“ v Praze(ulice Legerova v Praze 2, Svornosti v Praze 5a Sokolovské v Praze 8). Sledování kvality vnitř-ního ovzduší nebylo v roce 2010 realizováno.
2.1 Incidence ošetřených akutníchrespiračních onemocnění
Akutní respirační onemocnění (ARO) se podílejívýznamnou měrou na celkové nemocnosti popu-lace a jsou i nejčastější skupinou onemocněnídětského věku. Incidence ARO má proto důleži-tou roli v popisu zdravotního stavu obyvatelstva.Respirační nemocnost je primárně ovlivněna epi-demiologickou situací v populaci a individuál-ními faktory, jako spolupůsobící vliv se uplatňujeúroveň znečištění ovzduší a klimatické podmínky.Při hodnocení výsledných incidencí je třeba mít
2. AIRBORNE POLLUTION ANDASSOCIATED HEALTH RISKS
Subsystem I comprises monitoring of selectedpopulation health markers of outdoor and indoorair quality. Population health data are sourcedfrom general practitioners for adults and childrenin out-patient health facilities. Since 2008, this partof the subsystem has been focussed on 4 cities, inwhich 18 paediatric and 7 general practitioners,covering a total of 29,191 patients, have beeninvolved in collection of data on acute respiratorydiseases in 2010. Nevertheless, the data from the cityof Hradec Králové were not involved into the finaldata processing by reason of the small data pattern.
Concentrations of airborne pollutants are recordedby a network of measuring stations operated byhealth institutes in the monitored cities and bysuitably situated measuring stations supervisedby the Czech Hydrometeorological Institute (CHMI).In 2010, data from a total of 27 cities/towns (and8 Prague districts) and 73 measuring stations wascollated. For comparison, the complete evaluationcomprised data on rural background levels acquiredfrom measurement programmes at two EMEP sta-tions (Co-operative programme for the monitoringand evaluation of the long range transmission ofair pollutants in Europe) operated by CHMI inKošetice and Bílý Kříž, as well as traffic ‘hot spots’in Prague (Legerova, Prague 5, Svornosti, Prague 5and Sokolovská, Prague 8). Indoor air quality wasnot monitored in 2010.
2.1 Incidence of treated acute respiratorydiseases
Acute respiratory diseases (ARD) participatesignificantly to the overall morbidity in the popu-lation and are the most frequent disease groupin childhood. Therefore, ARD incidence playsan important role in the characterization of popu-lation health. Respiratory morbidity is primarilyinfluenced by the epidemiological situation inthe population and by individual factors; thelevel of air pollution and climatic conditions area modifying effect. Treated morbidity, includingthe patient’s decision and the physician’s subjectiveevaluation must be borne in mind when evaluatingoutcome incidence.
10 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
také na paměti, že jde o ošetřenou nemocnost,zahrnující rozhodnutí pacienta a subjektivitu hod-nocení lékaře.
Zdrojem informací jsou záznamy o prvním oše-tření pacienta s akutním respiračním onemocněnímu praktického lékaře pro děti, resp. pro dospělé.Data jsou ukládána do systémové databáze mo-nitorování ošetřených ARO. Jedná se o ucelenýsystém kontinuálního sběru, zpracování a hodno-cení informací o výskytu respiračních onemoc-nění, přičemž redundantní či chybné záznamy jsouv rámci údržby centrální databáze průběžně vali-dovány a opravovány. Základní úroveň zpracovánípředstavují absolutní počty nových onemocněnípro vybrané skupiny diagnóz u sledované popu-lace a incidence těchto onemocnění v jednotlivýchvěkových skupinách, tedy počet nových onemoc-nění na 1 000 osob sledované populační skupiny.
Měsíční incidence ARO kolísaly v roce 2010 odjednotek po stovky případů na 1 000 osob danévěkové skupiny v závislosti na ročním obdobía aktuální epidemiologické situaci obdobně jakov předchozích letech. Pro věkovou skupinu 1–5 let,kde je nemocnost tradičně nejvyšší je na obr. 2.1prezentováno rozpětí průměrných měsíčních inci-dencí ARO bez chřipky v letech 1995 až 2010,s vyznačením průměrné hodnoty incidence zarok 2010. Dále je tam pro stejnou věkovou sku-pinu zobrazen podíl průměrné měsíční incidenceonemocnění dolních cest dýchacích (DDC) na cel-kové nemocnosti ARO bez chřipky.
Incidence onemocnění DDC dosahovala ve sledo-vaných městech hodnot 19–25 případů/1 000 dětítéto věkové skupiny, což je 13–16 % všech ARObez chřipky těchto dětí. Mezi onemocnění DDCřadíme jednak akutní záněty průdušek (incidence19–24 případů/1 000 dětí) a jednak záněty plic(incidence 0–1 případ/1 000 dětí).
V rámci celé populace měla na celkové akutnírespirační nemocnosti v roce 2010 největší podílskupina diagnóz onemocnění horních cest dýcha-cích s ročním průměrným zastoupením 77,9 %(ze všech sídel i věkových kategorií). Druhoupočetně nejvíce zastoupenou skupinou diagnózbyly akutní záněty průdušek (11,5 %), třetí byladiagnostická skupina chřipka (8,3 %). Následovalaskupina diagnóz záněty středního ucha, vedlejšíchnosních dutin a bradavkového výběžku (1,2 %),záněty plic (0,6 %) a astma (0,3 %).
The information sources are general practitioners’records of the initial treatment of each patientwith an acute respiratory complaint (childrenand adults). Data are submitted into the systemdatabase of treated ARDs. This system involvescontinuous collection, evaluation and processingof respiratory disease incidence: redundant orerroneous records are continuously validated andrevised. The basic level of processing is presentedin absolute numbers of new cases in selecteddiagnosis groups in the population under follow-upand the incidence of those diseases in each agegroup (the number of new cases per 1,000 of thepopulation group under follow-up).
As in previous years, the monthly ARD incidencein 2010 fluctuated in terms of hundreds of casesper 1,000 persons in a given age-group, as asso-ciated with season and epidemiological situation.The first section of Fig. 2.1 presents the range ofmean monthly ARD incidence, without influenza,for 1995–2010, with emphasis on the mean 2010incidence for the 1–5 years age-group, which tendsto highest morbidity rates. The second section ofFig. 2.1 for the 1–5 years age-group shows theproportion of mean monthly incidence of lowerrespiratory tract diseases implicated in total ARDmorbidity without influenza.
In the monitored cities, the incidence of lower respi-ratory tract diseases reached 19–25 cases per1,000 children (13–16 % of all ARD withoutinfluenza) in the above age-group. These diseasesinclude acute bronchitis (19–24 cases per 1,000)and pneumonia (0–1 case per 1,000).
For the whole population in 2010, upper respira-tory tract diseases constituted the greater part of allacute respiratory morbidity with an annual meanof 77.9 % (from all locations and age-groups).Acute bronchitis was the second most frequentdiagnostic group (11.5 %), the third being influenza(8.3 %). That was followed by the group of otitismedia, sinusitis and mastoiditis (1.2 %), the pneu-monia group (0.6 %) and asthma (0.3 %).
Numbers of newly treated ARD cases have notchanged significantly over the past eight years(with exception of the decrease in 2008) and arerelatively low in terms of the whole 1995–2010monitoring period (Fig. 2.2).
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 11NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzdušíAirborne pollution and associated health risks
Počty nových případů ošetřených ARO se v posled-ních osmi letech, s výjimkou poklesu v roce 2008významně neliší a jsou relativně nízké ve srovnánís celým sledovaným obdobím 1995–2010 (obr. 2.2).
2.2 Znečištění ovzduší měst
Ve velkých městech a v městských aglomeracíchjsou dlouhodobě hlavními zdroji znečištění ovzdušídoprava a procesy s ní spojené (primární spalo-vací emise, resuspenze, otěry, koroze atd.) a emisez malých zdrojů (< 0,2 MW). Jedná se o majoritnízdroje oxidů dusíku, aerosolových částic frakcíPM10 a PM2,5, včetně ultrajemných částic (PM1,0a submikrometrické částice), chrómu a niklu, těka-vých organických látek – VOC (zážehové motory),polycyklických aromatických uhlovodíků – PAU(vznětové motory, spalování pevných a fosilníchpaliv) a ve svém součtu velmi významné emiseskleníkových plynů oxidu uhelnatého a oxidu uhli-čitého (cca 102 až 103 g CO2/1 km/vozidlo). Samo-statnou kapitolu představuje okolí velkých prů-myslových zdrojů nebo oblasti významně zatíženédálkovým přenosem, kam patří například ostravsko-karvinská aglomerace, a problematika ozonu vznika-jícího v ovzduší z emitovaných prekursorů (VOC).
Z většiny sídel jsou za rok 2010 k dispozici údajeo hmotnostních koncentracích základních mě-řených látek (oxid dusičitý a aerosolové částicefrakce PM10) a o hmotnostních koncentracích vy-braných těžkých kovů (arzen, chróm, kadmium,mangan, nikl a olovo) ve frakci PM10 aerosolovýchčástic. Podle osazení měřicích stanic zahrnutýchdo zpracování jsou tato data variabilně doplněnaměřením oxidu siřičitého, oxidu dusnatého, sumyoxidů dusíku, ozónu, oxidu uhelnatého a měře-ním suspendovaných částic frakce PM2,5. Součástízpracování jsou výsledky z rutinního monitoringupolycyklických aromatických uhlovodíků a dataz vybraných stanic sítě AIM provozované ČHMÚ,ze kterých byla v roce 2010 převzata data základ-ních škodlivin, těžkých kovů, PAU a benzenu.
Imisní charakteristiky byly zpracovány ve dvouúrovních. První část je zaměřena na hodnocenív relaci ke stanoveným ročním imisním a cílo-vým imisním limitům a referenčním koncentra-cím stanoveným SZÚ. Pro hodnocení byly použityimisní (IL) a cílové imisní limity (CIL) stanovenéNařízením vlády č. 597/2006 Sb., a referenčníkoncentrace (RK) vydané SZÚ v květnu 2003
2.2 Urban airborne pollution
In large cities and urban agglomerations themajor long-term sources of airborne pollutionare traffic and its associated processes (primaryemission, re-suspension, abrasion, corrosion etc.)and emission from small sources (< 0.2 MW).These are mainly major nitrogen oxide sources,aerosol PM10, PM2.5, ultra-fine particles (PM1.0and sub-micrometric particles), chrome and nickel,volatile organic substances – VOCs (petrol engines),polycyclic aromatic hydrocarbons – PAHs (dieselengines, fossil fuel combustion) and important inthe sum greenhouse gases carbon monoxide andcarbon dioxide (approx. 102–103 g CO2/l km/vehicle).Autonomous chapters represent the environs oflarge-scale industry, such as the Ostrava-Karvináagglomeration as well as ozone from emittedprecursors (VOCs).
For 2010, the majority of localities have yieldeddata on gravimetric concentrations of the basicmonitored substances (nitrogen dioxide and PM10aerosol fractions) and gravimetric concentrationsof selected heavy metals (arsenic, chromium,cadmium, manganese, nickel and lead) at PM10aerosol fraction. Depending on the location ofthe measuring stations these data were variouslysupplemented with measurements of sulphurdioxide, nitric oxide, the sum of nitrogen oxides,ozone, carbon monoxide and PM2.5 suspendedfractions. The evaluation comprises the results ofroutine monitoring of polycyclic aromatic hydro-carbons (PAHs) and data from selected AIMstations operated by CHMI, which provided dataon the primary pollutants, heavy metals, PAHsand benzene in 2010.
Concentration characteristics were processed ontwo levels. The first level is aimed at evaluation asrelated to determined annual emission and targetemission limits, and reference concentrationsdesignated by the NIPH. Evaluation was based onair pollution limits and target limits as stipulatedby government ordinance no. 597/2006 Coll., andreference concentrations issued by the NIPH inMay 2003 according to paragraph 45 of ordi-nance no. 472/2005 Coll. At the second levelevaluation of types of urban localities was carriedout, as defined by selected criteria (Tab. 2.2.1).
12 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
podle § 45 zákona č. 472/2005 Sb. V druhé úrovnibyly hodnoceny typy městských lokalit defino-vané podle vybraných kritérií (tab. 2.2.1). Těmitokritérii byla intenzita okolní dopravy a podíl jed-notlivých typů zdrojů vytápění, případně zátěž vý-znamným průmyslovým zdrojem. Údaje o kvalitěovzduší byly pak pro vybrané škodliviny (NO2,PM10, As, Cd, Ni, benzen a BaP) zpracovány sku-pinově – pro jednotlivé typy lokalit.
2.2.1 Základní měřené látky
Kvalita ovzduší v monitorovaných sídlech bylai v roce 2010 ovlivněna meteorologickými pod-mínkami, pro které je v posledních letech typickávyšší četnost excesů (rychlé změny počasí, dlouho-dobější letní období sucha, zimní inverzní stavy ažplošného charakteru). Situaci ve znečištění ovzdušíměst a městských aglomerací ovlivňuje zejménadoprava, která je zde dominantním a v podstatějiž plošně působícím zdrojem znečištění ovzduší.Další spolupůsobící zdroje (teplárny, domácí vytá-pění, průmysl) mají více lokální význam. V kom-binaci s emisemi velkých průmyslových zdrojůpak vedou ke dlouhodobě zvýšeným hodnotám –viz ostravsko-karvinská aglomerace v Moravsko-slezském kraji. To potvrzují roční imisní charak-teristiky oxidu dusičitého, suspendovaných částicfrakce PM10 a PM2,5, které v hodnocených měst-
These criteria comprised the intensity of surroundingtraffic, the ratio of different types of heating systemsand, if applicable, industrial load. Data on airquality were processed by groups in individuallocality types for selected pollutants (NO2, PM10,As, Cd, Ni, benzene and BaP).
2.2.1 Basic measured substances
The meteorological conditions influenced the airquality in the monitored cities also in 2010. In thelast years there is typical higher excess frequency(fast weather changes, long-lasting summer drought,winter inverse situations even of non-point character).Air pollution in cities and urban agglomerationshas been influenced namely by traffic – majorand widely acting pollution source there. Otherco-acting sources (heating plants, domestic heatingand industry) have more local importance. Com-bined with emissions from major industrial sourcesthey lead to long-term elevated values (the Ostrava-Karviná agglomeration in the in the Moravian-Silesian region). This has confirmed the annualconcentration characteristics of nitrogen dioxideand PM10 and PM2.5 particle fractions whichcontinue to exceed set limits and WHO guidelines
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 13NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzdušíAirborne pollution and associated health risks
Tab. 2.2.1 Kategorie městských měřicích stanic podle charakteru zátěžeTab. 2.2.1 Categories of urban measurement stations by the source pattern
KategorieCategory
Charakterizace zónyZone description
1 Městská pozaďová bez významných zdrojů (parky, sportoviště apod.)Urban background without major sources (parks, sports grouds etc.)
2 Městská obytná s lokálními zdroji REZZO 3, doprava do 2 tis. vozidel/24 hod.Urban residential with local sources REZZO 3, traffic up to 2 thous. vehicles/24h
3 Městská obytná bez lokálních zdrojů, dálkové vytápění, doprava do 2 tis. vozidel/24 hod.Urban residential without local sources, district heating, traffic up to 2 thous. vehicles/24h
4 Městská obytná s lokálním i dálkovým vytápěním, doprava 2–5 tis. vozidel/24 hod.Urban residential with both local and district heating, traffic 2–5 thous. vehicles/24h
5 Městská obytná s lokálním i dálkovým vytápěním, doprava 5–10 tis. vozidel/24 hod.Urban residential with both local and district heating, traffic 5–10 thous. vehicles/24h
6 Městská obytná s lokálním i dálkovým vytápěním, doprava nad 10 tis. vozidel/24 hod.Urban residential with both local and district heating, traffic over 10 thous. vehicles/24h
7 Městská obytná s více než 10 tis. vozidel/24 hod., tranzitní komunikace (hot spots)Urban residential with more than 10 thous. vehicles/24h, transit roads (hot spots)
8 Městská průmyslová s významným vlivem průmyslu, doprava do 10 tis. vozidel/24 hod.Urban industrial with significant effect of industry, traffic up to 10 thous. vehicles/24h
9 Městská průmyslová s významným vlivem dopravy (10–25 tis. vozidel/24 hod.)Urban industrial with significant effect of traffic (10–25 thous. vehicles/24h)
10 Městská průmyslová s velmi výrazným vlivem dopravy (nad 25 tis. vozidel/24 hod.)Urban industrial with highly significant effect of traffic (over 25 thous. vehicles/24h)
ských dopravně exponovaných lokalitách stále pře-kračují imisní limity a doporučené hodnoty WHO.Měřené hodnoty oxidu uhelnatého a oxidu siřiči-tého na stanicích ve městech jen výjimečně pře-kročily úroveň 10 % stanovených krátkodobýchimisních limitů, mírně zvýšené (> 10 µg/m3) kon-centrace oxidu siřičitého lze pozorovat na stani-cích v Ústeckém kraji nebo v Ostravě.
Roční aritmetické průměry oxidu dusičitéhov roce 2010 nepřekročily na pozaďových stani-cích EMEP 10 µg/m3. Ve městech se v závislostina intenzitě okolní dopravy pohybovaly v roz-sahu od 20 µg/m3 v nezatížených lokalitách, přes28 µg/m3 u dopravně středně zatížených stanic ažk 50 µg/m3 ročního průměru v dopravně silně zatí-žených lokalitách – dopravních „hot spot“ v Praze.V městských celcích se na výsledném znečištěníoxidem dusičitým kromě dopravy podílí teplárny,výtopny, domácí topeniště a průmyslové zdroje(REZZO I) – zejména v ostravsko-karvinské oblasti.
Expozice zvýšeným hodnotám suspendovanýchčástic frakce PM10 má plošný charakter a lzeodhadovat, že téměř 16 % obyvatel monitorova-ných sídel (celkem 3,38 miliónu) žilo v místech,kde bylo naplněno alespoň jedno z kritérií pře-kročení imisního limitu (aritmetický roční průměr> 40 µg/m3 a/nebo více než 35 překročení 24 hod.limitu 50 µg/m3/kalendářní rok), (obr. 2.8). V jed-notlivých typech městských lokalit, v závislosti naintenzitě okolní dopravy, se roční střední hodnotapohybovala v rozsahu od 26 µg/m3 v dopravounezatížených lokalitách, přes 28 µg/m3 u dopravněstředně zatížených, 35 µg/m3 v dopravně extrémněexponovaných místech až po více než 43 µg/m3
ročního průměru v průmyslem silně exponova-ných lokalitách (obr. 2.3). Z tohoto srovnání jezřejmá přímá závislost na intenzitě dopravy, kdyse emise z liniového zdroje/zdrojů přičítají k měst-skému pozadí dále ovlivňovanému lokálními ma-lými zdroji – topeništi. Specifickým případem jeostravsko-karvinská aglomerace, kde je obvyklákombinace zdrojů (doprava a lokálně působícízdroje) doplněna o vliv významných průmyslovýchzdrojů a dálkového transportu. Dlouhodobě pozo-rovaný vývoj – snižování měřených hodnot v ně-kterých zatížených oblastech je v průměru kompen-zován pozvolným „zhoršováním“ situace v málozatížených lokalitách. Situace v zátěži aerosolo-vými částicemi frakce PM10 se meziročně v zásaděnezměnila významně, ale v kontextu dlouhodoběj-
in urban traffic burdened localities. Recordedvalues of carbon monoxide and sulphur dioxidein urban measuring stations only rarely exceeded10 % of the short-term limits. Slightly elevated con-centrations of sulphur dioxide (> 10 µg/m3) weredetected at measuring stations in the Ústí nadLabem region or in Ostrava.
Annual arithmetic means of nitrogen dioxide didnot exceed 10 µg/m3 in background EMEP stationsin 2010. In cities, according to the intensity ofsurrounding traffic, they ranged from 20 µg/m3
in no-load areas, over 28 µg/m3 in medium-loadareas and up to 50 µg/m3 of the annual meanin heavily burdened traffic ‘hot-spots’ in Prague.Apart from traffic, final nitrogen oxide pollutionvalues in urban areas are associated with powerstations, heating plants, domestic heating andindustrial sources (REZZO I) – particularly in theOstrava-Karviná area.
The exposure to increased PM10 levels generallyhas a non-point character; it can be assessed thatalmost 16 % of the population in the monitoredcities (a total of 3.38 million inhabitants) livedin areas where at least one of the emission limitcriteria were exceeded (arithmetic annual mean> 40 µg/m3 and/or less than 35 instances ofexceeded 24-hour limit of 50 µg/m3/calendar year),(Fig. 2.8). In individual types of urban areasthe annual mean value ranged from 26 µg/m3 inlocalities with no traffic load through 28 µg/m3
in medium-load areas and 35 µg/m3 in extremetraffic exposure areas, reaching over 43 µg/m3 ofthe annual mean in localities heavily exposedto industry (Fig. 2.3). This comparison clearlyillustrates the connexion with traffic intensitywhere emissions from line sources are added tothe urban background and hence affected by smalllocal sources (heating). A specific case in pointis the Ostrava-Karviná agglomeration where theusual combination of sources (traffic and local)is complemented by significant industrial sourcesand long-distance transport. In the long-term, thedecline of measured values in certain high-loadregions is balanced by a gradual deterioration inlow-load areas. The burden by PM10 in principledid not changed significantly year on year butin the long-term context it shows rather slightincrease in the cities. This is confirmed by the trend
14 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
šího vývoje má v sídlech charakter spíše mírnéhonárůstu. To potvrzuje vývoj překročení hodnoty20 µg/m3/rok (doporučené jako hraniční Světo-vou zdravotnickou organizací); ta byla v roce 2010překročena na 68 ze 71 zahrnuté měřicí stanice(v roce 2009 to bylo na 54 ze 77 stanic). Alespoňjedno z kritérií překročení ročního imisního li-mitu pro suspendované částice frakce PM10 bylov roce 2010 naplněno na 27 ze 71 do zpracovánízahrnutých měřicích stanic (38 %). V silně prů-myslem a dálkovým přenosem exponovanýchoblastech moravskoslezského kraje se počet mezi-denních nárůstů 24-hod. průměrné koncentraceo více než 10 µg/m3 pohyboval na úrovni 100.Hodnota ročního aritmetického průměru na po-zaďové stanici ČHMÚ Košetice byla 19,5 µg/m3
(18,1 µg/m3 v roce 2009), což je společně s desetipřekročeními 24-hod. koncentrace 50 µg/m3 srov-natelné s hodnotami měřenými v dopravou nezatí-žených městských lokalitách (obr. 2.4).
Do zpracování za rok 2010 bylo zahrnuto měřenísuspendovaných částic frakce PM2,5 na 17 měst-ských stanicích – na pěti stanicích v Praze, dvouv Ostravě a po jedné stanici v dalších 10 sídlech.Hodnota ročního imisního stropu 25 µg/m3 navrho-vaná EU v nové rámcové direktivě (2008/50/ESo kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší proEvropu) byla překročena pouze na dvou stani-cích v Ostravě (č. 1064 s 39,0 µg/m3 a č. 1410s 42,5 µg/m3) a na jedné stanici v Mostě (č. 100526,4 µg/m3), hodnota 20 µg/m3 ročního průměrubyla překročena na 6 měřicích stanicích v Plzni,Liberci, Brně, Praze 4, 5 a na Praze 10. Prů-měrný roční podíl suspendovaných částic frakcePM2,5 ve frakci PM10 vypočítaný z hodnot sou-běžně měřených na 17 stanicích se pohyboval od49,6 % na stanici v Praze 8 do 84 % na stanicič. 1322 v Plzni.
2.2.2 Kovy v suspendovaných částicíchfrakce PM10
Úroveň znečištění ovzduší sledovanými těžkýmikovy je ve většině hodnocených městských lokalitdlouhodobě bez významnějších výkyvů. Dobráshoda hodnot ročního aritmetického a geometric-kého průměru ve většině oblastí svědčí o relativnístabilitě a homogenitě měřených imisních hodnotve městech bez velkých sezónních, klimatickýchči jiných výkyvů.
of exceeding the WHO guideline value 20 µg/m3;in 2010 this level was exceeded at 68 of 71 parti-cipating measuring stations (in 2009 it was 54of 77 stations). At least one of the PM10 emissionlimit criteria were exceeded at 27 of 71 parti-cipating stations (38 %). In the heavy pollutedby industry and long-distance transport areasof the Moravian-Silesian region the number ofinter-day increases of 24-h mean concentrationby more than 10 µg/m3 was about 100. The annualarithmetic mean at the background CHMI stationin Košetice was 19.5 µg/m3 (18.1 µg/m3 in 2009).This is, along with ten instances of exceeded24-hour 50 µg/m3 concentrations, comparable tovalues recorded in urban localities with no trafficload (Fig. 2.4).
Measurement of PM2.5 suspended fractions wascontinued in 2010 at 17 measuring urban stations:five in Prague, two in Ostrava and by one in otherten cities. The annual emission ceiling of 25 µg/m3
proposed by the EU in a new framework directive(Directive 2008/50/EC on ambient air qualityand cleaner air for Europe) was exceeded in onlytwo measuring stations in Ostrava (no. 1064 with39.0 µg/m3 and no. 1410 with 42.5 µg/m3) andin one station in Most (no. 1005 – 26.4 µg/m3). Thevalue of the annual mean 20 µg/m3 was exceededat 6 measuring stations in Pilsen, Liberec, Brnoand Prague 4, 5 and 10 districts. The ratio of PM2.5in PM10 fraction calculated from values measuredconcurrently in 17 stations ranged from 49.6 %at the station in Prague 8 to 84 % at the stationno. 1322 in Pilsen.
2.2.2 Heavy metals in PM10 suspendedfractions
The levels of airborne pollution by heavy metalswere without significant fluctuation in the majorityof the monitored urban localities. Correlation ofannual arithmetic and geometric means in mostareas denotes relative stability and homogeneity ofmeasured emission values without great seasonal,climatic or other variations.
Concentrations of most monitored heavy metals incities are more or less homogenous and slightly(2–3 times) higher than natural background valuesrecorded at EMEP stations in Košetice and Bílý
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 15NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzdušíAirborne pollution and associated health risks
Pole koncentrací většiny sledovaných těžkých kovůje proti hodnotám přirozeného pozadí měřenýmna stanicích EMEP v Košeticích a na Bílém Křížimírně (dva až třikrát) zvýšené. Překročení cílo-vého imisního limitu pro arzen lze nalézt přede-vším v okolí významných průmyslových zdrojůna stanicích v Ostravě (metalurgie) a v lokali-tách s majoritním zastoupením spalování tuhýchfosilních paliv (například v Kladně Švermově).Zvýšené, avšak podlimitní hodnoty arzenu bylyv roce 2010 zjištěny v Praze Řeporyjích, v ČeskýchBudějovicích nebo na Kladně, tedy na stanicíchreprezentující vliv lokálních topenišť v menšíchměstských celcích. Průmyslem zatížené oblasti naOstravsku charakterizují zvýšené hodnoty niklu,manganu, kadmia a olova, staré zátěže potom hod-noty olova v Příbrami a chrómu a niklu na Kladně.
2.2.3 Polycyklické aromatické uhlovodíky
Mezi škodliviny organické povahy sledovanév ovzduší vybraných sídel patří látky se závaž-nými zdravotními účinky – polycyklické aroma-tické uhlovodíky (PAU). Jejich výšemolekulárnífrakce je vázána na jemné aerosolové částice,ale mohou se vyskytovat i ve formě par. Řadaz nich patří mezi mutageny, respektive karcino-geny. Do vyhodnocení měřených hodnot PAUv monitorovaných sídlech v roce 2010 bylo zahr-nuto měření na 9 stanicích provozovaných zdra-votními ústavy (ZÚ/SZÚ) a na 9 stanicích pro-vozovaných ČHMÚ, z nichž jedna (Košetice) jeklasifikována jako pozaďová.
Z porovnání imisních charakteristik stanic umístě-ných v jednotlivých typech městských lokalit vy-plývá, že se jedná vždy o kombinaci vlivu dvouhlavních zdrojů emisí PAU (domácí topeniště adoprava), kdy se emise z liniových zdrojů sčítajís městským pozadím ovlivňovaným lokálně pů-sobícími malými zdroji. Specifickým případem jeprůmyslem a starou zátěží exponovaná ostravsko-karvinská aglomerace, kde se k obvyklým zdrojům(doprava a lokální zdroje) přidávají jako majoritnívelké průmyslové celky a dálkový transport.
V roce 2010 byla hodnota CIL pro benzo[a]pyren(BaP) překročena na 12 z 18 do zpracování za-hrnutých stanic. Hodnota CIL byla nejenom čtyř avícenásobně překročena na všech stanicích v Ostravěa v Karviné (4,4 až 7,2 ng/m3) ale i 4,3krát nastanici Kladno-Švermov. Na ostatních městských
Kříž. Exceeded emission target limits for As canmainly be found near major industrial sources atmeasuring stations in Ostrava (metallurgic plants)and localities prone to large-scale combustionof solid fossil fuels (e.g. in Kladno-Švermov).In 2010, elevated but below the threshold arseniclevels were found in Prague-Řeporyje, ČeskéBudějovice or in Kladno, so at the stations re-presenting the effect of local heating in smallerurban entities. Elevated values of nickel, man-ganese, cadmium and lead were recorded in theOstrava region; areas with old toxic load are iden-tified by lead levels in Příbram and by chromiumand nickel in Kladno.
2.2.3 Polycyclic aromatic hydrocarbons
Amongst the highly harmful organic pollutantsto be monitored in selected localities were poly-cyclic aromatic hydrocarbons (PAHs). Their high-molecular fractions are bound to fine aerosolparticles but may also manifest as vapour: someare classified as mutagens and carcinogens.Monitoring PAHs in 2010 was carried out in9 measuring stations operated by public healthinstitutes (PHI) and 9 CHMI measuring stationsof which the Košetice station is classified asbackground.
Comparison of concentration characteristics ofmeasuring stations in different types of urbanlocality reveals the ongoing combination of effectsof two major sources of PAHs (household heatingand traffic), where emission from line sources isadded to that of the urban background, as affectedby small local sources. A case in point is theOstrava-Karviná agglomeration which suffersfrom old and industrial load; here, the usualsources (traffic and local) are compounded bymajor industry and long-distance traffic.
In 2010, the target limit value for benzo[a]pyrene(BaP) was exceeded in 12 of 18 participatingmeasuring stations; it was not only exceeded four-fold or more in all measuring stations in Ostravaand Karviná (4.4 to 7.2 ng/m3), but even 4.3 foldat the Kladno-Švermov station. The target limitvalue was exceeded by a maximum of 80 % atother urban measuring stations. The lowest valuerecorded in the Hradec Králové station no. 1678
16 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
stanicích byla hodnota CIL překročena maximálněo 80 %. Nejnižší hodnota zjištěná v roce 2010 nastanici č. 1678 v Hradci Králové (0,52 ng/m3) jesrovnatelná s koncentracemi na pozaďové staniciČHMÚ č. 1138 v Košeticích (0,56 ng/m3).
Hodnoty ročních středních průměrů BaP, použí-vaného jako indikátoru zátěže ovzduší PAU, sev lokalitách nezatížených průmyslovými zdrojipohybovaly v rozpětí mezi 0,5 až 1,8 ng/m3, sestřední hodnotou 1 ng/m3. V letním období, v do-pravou zatížených lokalitách se hodnoty pohybo-valy i pod 0,1 ng/m3, v zimní sezóně nepřekra-čovaly 10 ng/m3, a to ani v oblastech s vyššímpodílem emisí z domácích topenišť spalujícíchfosilní paliva; roční střední hodnota pro tento typlokalit byla 1,0 ng/m3. V průmyslem zatíženýchlokalitách (chemický průmysl, metalurgie atp.),především v ostravsko-karvinské aglomeraci, jsouněkolikanásobně vyšší roční střední hodnoty navícdoprovázeny zimními 24-hod. maximy v řádu desí-tek ng/m3; v letním období se zde měřené hodnotynejčastěji pohybovaly do 3 ng/m3; střední ročníhodnota pro tuto kategorii byla 5,0 ng/m3 (obr. 2.5).
Směs PAU tvoří řada látek, z nichž některé jsouklasifikovány jako pravděpodobné karcinogeny,které se liší významností zdravotních účinků. Odhadcelkového karcinogenního potenciálu směsi PAUv ovzduší vychází z porovnání potenciálních karci-nogenních účinků sledovaných látek se závažnostíkarcinogenních účinků jednoho z nejtoxičtějšícha nejlépe popsaných – benzo[a]pyrenu. Vyjadřujese proto jako toxický ekvivalent benzo[a]pyrenu(TEQ BaP) a jeho výpočet je dán součtem součinůtoxických ekvivalentových faktorů (TEF) stanove-ných US EPA (tab. 2.2.3.1) a měřených koncentrací.
Hodnoty TEQ BaP vypočtené pro stanice, kdebyl v roce 2010 sledován potřebný rozsah směsiPAU ukazují velké rozdíly mezi měřením po-krytými oblastmi. Nejvyšší hodnoty (> 10 ng/m3)
(0.52 ng/m3) is similar to the concentrationsdetected at the background CHMI measuringstation in Košetice no. 1138 (0.56 ng/m3).
The annual range of benzo[a]pyrene (BaP) used asindicators of PAHs airborne load was 0.5–1.8 ng/m3,with a mean value of 1 ng/m3 in localities notburdened by industrial sources. In the summermonths the values ranged even under 0.1 ng/m3 inlocalities with traffic load. In winter, the values didnot exceed 10 ng/m3, even in areas with a higherratio of emissions from domestic fossil fuel heating.The annual mean for this type of locality was1.0 ng/m3. In areas with industrial load (chemicals,metallurgy) such as the Ostrava-Karviná agglo-meration the annual mean values are several timeshigher and accompanied by 24-hour winter maxi-mum values in tens of ng/m3; in the summer monthsthe values measured there ranged to 3 ng/m3; theannual mean value for this type of locality was5.0 ng/m3 (Fig. 2.5).
The PAH compounds comprise a number of sub-stances of which some are classified as probablecarcinogens and have diverse health effects. Esti-mates of the overall carcinogenic potential ofairborne PAHs mixture are based on comparisonof potential carcinogenic effects of monitoredsubstances with that of the most toxic and bestknown – benzo[a]pyrene (BaP). The estimate istherefore expressed as the toxic equivalent ofbenzo[a]pyrene (TEQ BaP) and is calculated bythe sum of products of toxic equivalent factors(TEF), as determined by USA EPA (Tab. 2.2.3.1)and measured concentrations.
BaP TEQ values calculated for measuring sta-tions which in 2010 monitored the requisite rangeof PAHs reveal great differences between theareas covered. The highest values (> 10 ng/m3)
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 17NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzdušíAirborne pollution and associated health risks
Tab. 2.2.3.1 Toxické ekvivalentové faktory (TEF) pro karcinogenní polycyklické aromatickéuhlovodíky
jsou dlouhodobě nalézány pro stanici č. 1713(Bartovice) v Ostravě reprezentující okolí vý-znamného průmyslového zdroje. Také na dalšíchprůmyslem ovlivněných stanicích v Ostravě av Karviné byly nalezeny několikanásobně vyššíhodnoty než na ostatních městských stanicích, kdese roční hodnoty TEQ BaP, nezávisle na úrovnizátěže z dopravy, pohybovaly od 1,0 do 2,4 ng/m3.Vývoj hodnot toxického ekvivalentu na vybra-ných městských stanicích v letech 2000 až 2010ukazuje obr. 2.6.
2.2.4 Těkavé organické látky
V roce 2010 byly zpracovány hodnoty koncentracítěkavých organických látek (VOC) v ovzduší z cel-kem 13 stanic, které provozuje ČHMÚ v rámcistátní imisní sítě AIM. Na stanicích byly pomocíautomatických analyzátorů sledovány koncentracezdravotně nejvýznamnějších látek – benzenu atoluenu. Při hodnocení naměřených hodnot jenutno vzít v úvahu lokalizaci měřicích stanic v re-laci k největším zdrojům těkavých organickýchlátek, zvláště benzenu, do ovzduší – dopravě a těž-kému průmyslu.
Pro benzen je podle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.v příloze č. 1 stanoven roční imisní limit 5 µg/m3.Hodnocení výsledků potvrzuje význam průmyslua dopravy jako největších zdrojů těkavých organic-kých látek a zvláště benzenu do ovzduší. Rozdílmezi zátěží benzenem u lokalit ovlivněných růz-ným zastoupením zdrojů je zřejmý z rozpětí roč-ních hodnot benzenu na městských stanicích za-tížených a nezatížených dopravou a průmyslem.V městských nezatížených lokalitách se ročnístřední hodnoty pohybovaly okolo 1 µg/m3, napozaďové stanici v Košeticích byla zjištěna hod-nota 0,55 µg/m3. Roční střední hodnota benzenuse v městských, dopravně různě zatížených loka-litách pohybovala v rozmezí 1,04 až 2,07 µg/m3.Srovnatelná roční střední hodnota (2,1 µg/m3) bylazjištěna i na dopravně extrémně zatíženém „hotspot“ v Praze 2 v Legerově ulici. Roční střední hod-noty v průmyslem zatížených oblastech (Ostrava,Karviná) byly v rozsahu od 4,3 do 6,7 µg/m3. Nej-vyšší roční průměrná hodnota 6,7 µg/m3, zjištěnáv ostravské čtvrti Přívoz na stanici č. 1410, pře-kračuje imisní limit (obr. 2.7). Roční koncentracetoluenu ve venkovním ovzduší nepřekročily 5 %stanovené referenční koncentrace.
in the long-term are recorded at measuring sta-tion no. 1713 (Bartovice) in Ostrava and representthe vicinity of an important industrial source.Likewise, other industrially burdened stations inOstrava and Karviná detected several times highervalues than at the other urban measuring stationswhere annual values TEQ BaP ranged from 1.0to 2.4 ng/m3, irrespective of traffic load. The deve-lopment of toxic equivalent values detected bymeasuring stations in the 2000–2010 period ispresented in Fig. 2.6.
2.2.4 Volatile organic substances
In 2010, the airborne values of organic compounds(VOCs) were analysed from 13 stations operatedby CHMI, as part of the AIM national emissionnetwork. With aid of automatic analyzers the levelsof the most important compounds – benzene andtoluene have been monitored. Evaluation of thesemeasured values must take into account theproximity of measuring stations to major sources ofairborne volatile organic substances (particularlybenzene) – traffic and heavy industry.
For benzene, Government ordinance no. 597/2006Coll., supplement no. 1, stipulates an annualemission limit of 5 µg/m3. Results have confirmedthe significance of traffic and industry as thegreatest sources of volatile organic substancesand airborne benzene in particular. Differencesin benzene load in localities affected by differentdistribution of sources is evident from the rangeof annual benzene values in urban measuring sta-tions both burdened and not burdened by trafficand industry. The annual mean benzene valuesin urban locations without traffic load rangedaround 1 µg/m3, at the background station Koše-tice being 0.55 µg/m3. In the urban localities withvarious intensity of traffic load the mean levelsranged between 1.04 and 2.07 µg/m3. A com-parable annual mean value (2.1 µg/m3) was alsodetected at an extremely burdened traffic ‘hot-spot’in Legerova St., Prague district 2. Annual meanvalues in industrially burdened areas (Ostrava,Karviná) ranged from 4.3 to 6.7 µg/m3. The highestannual mean of 6.7 µg/m3 detected in the Ostravadistrict Přívoz at the station no. 1410 exceedsthe limit (Fig. 2.7). Annual concentrations oftoluene did not exceed 5 % of the stipulatedreference concentration.
18 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
2.2.5 Komplexní hodnocení kvality ovzduší
Komplexní hodnocení kvality ovzduší bylo v roce2010 provedeno pro základní identifikované typyměstských lokalit. Tento postup je používán odroku 2007, kdy nahradil původní přístup hodno-cení městských celků nebo hodnot na jedné měřicístanici. Kritérii rozdělení typů lokalit byla inten-zita okolní dopravy, podíl jednotlivých typů zdrojůvytápění a zátěž významným průmyslovým zdro-jem (viz tab. 2.2.1).
Výpočet indexu kvality ovzduší1 (IKO) vycházíze stanovených limitních koncentrací. Do jehozpracování byly zahrnuty roční hodnoty aritme-tického průměru oxidu dusičitého (NO2), suspen-dovaných částic frakce PM10, arzenu, kadmia,niklu, olova, benzenu a benzo[a]pyrenu. Ročnístřední hodnoty IKOR poměrně věrně interpretujírozdílnosti v lokálním zastoupení a významnostispolupůsobících typů zdrojů na kvalitu ovzduší.V okrajových městských lokalitách nezatíženýchdopravou se hodnoty IKOR pohybovaly na úrovniprvní až druhé třídy kvality ovzduší. V oblas-tech s významným zastoupením malých zdrojů(< 0,2 MW) na tuhá paliva dosáhla hodnota IKORúrovně 1,4 (druhá třída kvality ovzduší). Nižšístřední hodnoty IKOR v městských lokalitáchrozdělených v závislosti na intenzitě dopravy (roz-mezí od 0,82 do 1,42) potvrzuje vliv spalovánítuhých paliv v domácích topeništích jako vý-znamného zdroje znečištění městského ovzduší.Vlivu a významu průmyslových zdrojů v ostravsko-karvinské oblasti pak odpovídá jak vypočtenástřední roční hodnota IKOR 3,18 (klasifikace4. třída IKO – znečištěné ovzduší), tak maximálníhodnoty na úrovni IKOR – 3,5.
Hodnoty sumy plnění imisních limitů v roce 2010jsou plně srovnatelné s hodnotami v roce 2009.Ve všech hodnocených typech městských lokalitmají pro kvalitu ovzduší zásadní význam aero-solové částice frakce PM10 a PAU indikovanébenzo[a]pyrenem; v konkrétních lokalitách pakoxid dusičitý (hodnoty podílu v pražských měst-ských dopravně exponovaných lokalitách dosahujíaž 170 % imisního limitu), arzen (až 90 % CILv okolí velkých průmyslových zdrojů nebo 130 %CIL v oblastech s významným zastoupením lokál-ních topenišť) a benzen (až 135 % IL v okolí vel-kých průmyslových zdrojů).
1 Postup výpočtu IKO je možno nalézt na http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/organizace_mzso/index_kvality_ovzdusi.pdf).
2.2.5 Comprehensive evaluationof air quality
In 2010, air quality was thoroughly evaluatedfor basic urban locality types. This approach hasbeen employed since 2007 as a replacement forevaluation of cities as such or values yielded fromone measuring station. Criteria for the varioustypes of locality were based on local traffic inten-sity, individual heating source types and load bysignificant industrial sources (see Tab. 2.2.1).
The air quality index (AQI)1 is based on stipu-lated limit concentrations; it includes annualarithmetic means of nitrogen dioxide (NO2), PM10,arsenic, cadmium, nickel, lead, benzene andbenzo[a]pyrene. Annual mean AQI values rela-tively truly interpret differences in the local re-presentation and importance for air quality ofinteracting types of sources. In suburban areasunloaded by traffic the AQI values ranged on thelevels of the first or second air quality classes.Areas with a proliferation of small solid fuelsources (< 0.2 MW) reached a value of AQI 1.4(class 2). The lower medium AQI values in urbanlocalities divided by the traffic intensity (range0.82–1.42) confirms the effect of domestic solid fuelusage on urban air pollution. The effects andsignificance of industrial sources in the Ostrava-Karviná region are reflected by the calculatedannual mean AQI value of 3.18 (classification:AQI class 4 – polluted air) and the maximumvalue on the level of AQI 3.5.
In 2010 the summary values of meeting air qualitystandards corresponded to those found in 2009. In allevaluated types of urban localities PM10 aerosolparticles and PAHs indicated by benzo[a]pyrenehave crucial significance for air quality. In specificlocalities the important substances comprisenitrogen dioxide (values in traffic burdened areasof Prague reach 170 % of the air quality limit),arsenic (up to 90 % target limit in the vicinityof major industrial sources or 130 % in areaswith important rate of local heating) and benzene(up to 135 % of the limit in the vicinity of majorindustrial sources).
1 Calculation of AQI can be found on: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/organizace_mzso/index_kvality_ovzdusi.pdf).
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 19NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzdušíAirborne pollution and associated health risks
2.3 Vliv znečištěného ovzduší na zdraví
Uplatnění vlivů znečišťujících látek z ovzduší nazdraví je závislé na jejich koncentraci v ovzdušía době, po kterou jsou lidé těmto látkám vystaveni.Skutečná expozice v průběhu roku a v průběhuživota jednotlivce značně kolísá a liší se v zá-vislosti na povolání, životním stylu, resp. na kon-centracích látek v různých lokalitách a prostředích.
2.3.1 Odhad potenciální expozicemonitorované populace
Odhad průměrné dlouhodobé zátěže znečišťují-cími látkami z venkovního ovzduší může být vy-jádřen jako potenciální expozice obyvatel prů-měrné koncentrační hladině ve městě – jako„nabídka“, stratifikovaná například v intervalechlimitních koncentrací.
Mezi zdravotně nejvýznamnější znečišťující látkyv ovzduší, mimo látek s bezprahovým účinkem,patří v prvé řadě aerosol (suspendované částicev ovzduší) a v lokalitách významně zatíženýchemisemi z dopravy i oxid dusičitý. Do hodnoceníbyl proto zahrnut oxid dusičitý, který indikujespalovací procesy – zejména plynové vytápěnía zátěž z dopravy, a suspendované částice frakcePM10 jako zdravotně nejvýznamnější plošně sle-dovaná látka.
Potenciální expozice oxidům dusíku, zastoupenýmioxidem dusičitým, zůstává významnou v lokali-tách silně zatížených dopravou, zejména v Praze,kde byl imisní limit překročen na 5 z 19 stanic.Ve srovnání s roky 2008 až 2009 opět mírněstoupl podíl obyvatel monitorovaných měst, prokteré byla odhadovaná zátěž koncentracemi oxidudusičitého ve venkovním ovzduší mezi 27 µg/m3
až 40 µg/m3 (ze 41 % na 50 %) na úkor podíluobyvatel v kategorii expozice do 27 µg/m3 (z 57 %na 37 %). Došlo tím k mírnému posunu k vyššímhladinám expozice, i když v rámci podlimitníchhodnot. Zdravotně významné je znečištění ovzdušísuspendovanými částicemi frakce PM10. Rozdělenípočtu obyvatel do jednotlivých koncentračníchhladin nejvíce ovlivňuje pražská aglomerace, kdesice bylo alespoň jedno kritérium překročení imis-ního limitu naplněno na 12 stanicích z 19, celkověvšak střední hodnota za Prahu (30,4 µg/m3) ročníimisní limit (40 µg/m3) nepřekročila. Odhado-
2.3 Health effect of air pollution
The effects of pollutants in the ambient air onhealth depend on their concentration and theperiod in which people are exposed to them.The actual exposure during the year and theduring the individual’s life course significantlyvaries depending on someone’s profession, life-style, or more precisely on the concentrations ofpollutants in different localities and environments.
2.3.1 Estimation of potential exposurein the monitored population
The average long-term pollution load in the out-door ambient air can be expressed as the potentialexposure of the population to an average con-centration level in the city – as the “supply”,stratified e.g. at intervals of limit concentrations.
Among the most important air pollutants withhealth significance, apart from those with non-limit effects, are aerosols (suspended particlesin ambient air), and in heavy traffic areas alsonitrogen dioxide. Therefore, assessment of potentialexposure also included nitrogen dioxide whichindicates the presence of combustion processes –namely of gas heating and the traffic burden;and suspended particles of the fraction PM10being the health most significant indiscriminatelyfollowed up substances.
The nitrogen oxide burden, represented by nitrogendioxide, remains a significant factor in areas withheavy traffic load particularly in Prague where theair pollution limit was exceeded 5 of 19 measuringstations. In comparison to 2008–2009 there wasa slight increase in percentage of population in themonitored cities with estimated nitrogen dioxideconcentrations in outdoor air ranging 27 µg/m3
to 40 µg/m3 (from 41 % to 50 %) at the expense ofthe population in the exposure category of up to27 µg/m3 (from 57 % to 37 %). Effectively, therehas been a slight movement towards higher expo-sure levels albeit in terms of under-limit values.Healthwise significant is ambient air pollutionwith the PM10 fraction of suspended particles.The Prague agglomeration influences the mostthe categorization of the population into exposurelevels where at least one criterion of exceeding theair pollution limit was exceeded at 12 of 19 moni-
20 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
vaná zátěž koncentracemi suspendovaných částicfrakce PM10 ve venkovním ovzduší byla v roce 2010do 27 µg/m3 pro 18,9 % obyvatel (v roce 2009 pro27 %) monitorovaných měst, mezi 27 a 40 µg/m3
pro 60 % obyvatel (v roce 2009 pro 62 %) mo-nitorovaných měst. Kritéria překročení ročníhoimisního limitu stanoveného pro frakci PM10 bylanaplněna pro 16,4 % (v roce 2009 pro 11 %)obyvatel monitorovaných měst. Odhad podílu po-čtu obyvatel monitorovaných měst žijících v pro-středí charakterizovaném určitým intervalem hmot-nostních koncentrací od roku 2000 je zobrazenna obr. 2.8.
2.3.2 Zdravotní rizika základníchsledovaných látek
Znečištění ovzduší oxidem uhelnatým a oxidemsiřičitým nepředstavuje v měřených sídlech zdra-votní riziko, i když v případě oxidu siřičitého práhúčinku pro 24hod. koncentraci nebyl zjištěn. Na ně-kterých místech se mohou vyskytovat koncentracevyšší, než jsou velmi nízké hodnoty, považovanépodle posledních výsledků výzkumu za bezproblé-mové. Znečištění ovzduší ozónem nedosahuje hod-not akutně ovlivňujících zdraví, výjimkou mohoubýt za určitých okolností situace v teplém obdobíroku přerůstající do tzv. letního smogu. Z těžkýchkovů stanovovaných ve vzorcích aerosolu je olovood plošného zavedení bezolovnatého benzinu zdra-votně nevýznamnou látkou. Stejně tak měřenékoncentrace manganu a kadmia ve většině oblastínepředstavují zdravotní riziko. Znečištění ovzdušíchrómem je kvantitativně obtížně hodnotitelnévzhledem k nemožnosti kvantifikovat zastoupenítroj a šestimocného chrómu.
Působení oxidu dusičitého je obtížné oddělit odúčinků dalších současně působících látek, zejménaaerosolu. Nejvíce jsou oxidu dusičitému vystaveniobyvatelé městských lokalit významně ovlivně-ných dopravou. Z hodnot zjištěných ročních prů-měrů vyplývá, že v dopravou zatížených částechpražské aglomerace lze u obyvatel očekávat sní-žení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračníchonemocnění, zvýšený výskyt astmatických obtížía alergií, a to u dětí i dospělých.
Krátkodobé zvýšení denních koncentrací suspen-dovaných částic frakce PM10 se podílí na nárůstu
toring stations, however, the mean value for Prague(30.4 µg/m3) not exceeding the annual air pollu-tion limit (40 µg/m3). The estimated burden withconcentrations of PM10 in the outdoor ambient air,in 2010, was below 27 µg/m3 for 18.9 % (in 2009for 27 %) of the population of monitored cities;between 27 and 40 µg/m3 for 60 % (in 2009 for62 %). Criteria for the exceeding of the air pollu-tion limit set for the PM10 fraction were fulfilledfor 16.4 % (in 2009 for 11 %) of the population ofthe monitored cities. An estimated populationdistribution by living in an environment characte-rized by a certain interval of mass concentrationssince 2000 is depicted in Fig. 2.8.
2.3.2 Health risks of the basic monitoredpollutants
Air pollution with nitrogen dioxide and sulfurdioxide does not present any health risk in theresidential locations monitored although in the caseof sulfur dioxide the threshold effect of 24-hourconcentrations has not been determined and atsome locations there may occur concentrationshigher than very low values considered to causeno problems according to latest research results.Ozone pollution in the ambient air does not reachvalues acutely affecting health; exceptions maybe, under certain circumstances, situations in thewarm part of the year resulting in so-called summersmog. Since the introduction of gasoline con-taining no tetraethyl lead, of the heavy metalsbeing determined in aerosol samples, lead hasbecome an insignificant factor for health. Likewise,manganese and cadmium pose no health risk inmajority of areas. Air pollution with chromium isdifficult to assess quantitatively in view of that itis not possible to quantify the compounds of tri-and hexa-valent chromium.
The effects of nitrogen dioxide are difficult toseparate from those of other simultaneously actingsubstances, namely of aerosol. The greatest expo-sure to nitrogen dioxide is encountered by inhabi-tants of heavy traffic urban localities. From thevalues of annual averages found, it follows thatfor the population in areas with traffic load inthe Prague agglomeration there can be expecteddecreased pulmonary function, increased incidenceof respiratory diseases, increased incidence ofasthma symptoms and allergies in children aswell as in adults.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 21NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzdušíAirborne pollution and associated health risks
celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na one-mocnění srdce a cév, na zvýšení počtu osob hospi-talizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí,zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašlea ztíženého dýchání – zejména u astmatiků, a nazměnách plicních funkcí při spirometrickém vy-šetření. Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohoumít za následek snížení plicních funkcí u dětíi dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocněnídýchacího ústrojí, výskytu symptomů chronickéhozánětu průdušek a zkrácení délky života, zejménaz důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cévu starých a nemocných osob, a pravděpodobně i narakovinu plic. Tyto účinky bývají uváděny i u prů-měrných ročních koncentrací nižších než 30 µg/m3.Pro chronickou expozici jemným suspendovanýmčásticím frakce PM2,5 se redukce očekávané délkyživota začíná projevovat již od průměrných roč-ních koncentrací 10 µg/m3. Pro působení suspen-dovaných částic v ovzduší nebyla zatím zjištěnabezpečná prahová koncentrace. Podle Světovézdravotnické organizace se při průměrné ročníkoncentraci frakce PM10 do 20 µg/m3 nezvyšujecelková úmrtnost s více než 95% mírou spolehli-vosti. Ani tato hodnota však neznamená plnouochranu veškeré populace před nepříznivýmiúčinky suspendovaných částic.
Rozpětí koncentrací charakterizující míru zne-čištění ovzduší sídel suspendovanými částicemifrakce PM10 popisuje tabulka 2.3.2.1. Městskéovzduší již od mírné zátěže dopravou spolu s vlivyprůmyslu představuje pro obyvatele nezanedba-telné zdravotní riziko. Z údajů o znečištění ovzdušípro různé typy lokalit v roce 2010 vyplývá, žejen část pozaďových lokalit a městských lokalitneovlivněných dopravou není zatížena suspendo-vanými částicemi do míry, která znamená pod-statné zdravotní riziko.
Short-term increases in the daily concentrations ofsuspended particles of the PM10 fraction participatein an increase of overall morbidity and mortality,namely in cardiovascular morbidity, in an increasein the numbers of patients hospitalized for respi-ratory tract diseases, in increased infant morta-lity, increased incidence of cough and respiratoryobstruction – namely in asthmatic patients, and inalterations of pulmonary function encounteredin spirometry tests. Long-term increased concentra-tions can cause decreased pulmonary function inchildren as well as in adults, increased pulmonarytract morbidity, increased incidence of chronicbronchitis symptoms, and a shortening of lifespan due to increased cardiovascular mortality,especially in the elderly and sick, as well as thepossibility of lung cancer. Those effects are beingpresented even at average annual concentrationslower than 30 µg/m3. In chronic exposure tosuspended fine particles PM2.5 reduced life spanbegins to be apparent from the average annualconcentration of 10 µg/m3. No safe thresholdconcentration has been found for the effects ofsuspended particulate matter in the ambient airyet. According to the WHO, overall mortality isnot increased at average annual concentrationsof PM10 below 20 µg/m3 (95% confidence level).However, not even that value means any fullprotection of the whole population against theadverse effects of suspended particulate matter.
The range of concentrations characterizing thedegree of ambient air pollution in residentiallocalities with the PM10 fraction is illustrated inTab. 2.3.2.1. Urban ambient air presents a certainhealth risk already due to a moderate load of roadtraffic and industry. From the data on ambient airpollution in different types of localities in 2010 itfollows that only a part of the background localities
22 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Tab. 2.3.2.1 Rozpětí průměrných ročních koncentrací NO2 a PM10 ve venkovním ovzduší, 2010(v µg/m3)
Tab. 2.3.2.1 Range of annual mean concentrations of NO2 and PM10 in outdoor air, 2010 (in µg/m3)
ŠkodlivinaPollutant
Venkovské pozadíRural background
Městské prostředíUrban environment
Minimální hodnotaMinimum value
Průměrná hodnotaMean value
Maximální hodnotaMaximum value
Oxid dusičitý (NO2)Nitrogen dioxide (NO2)
8.6 4.3 26.0 67.2
Aerosolové částice frakce PM10Aerosol particles PM10
19.5 19.5 29.6 60.0
Pro odhad pravděpodobných dopadů dlouhodobéexpozice suspendovaným částicím byly použityzávěry americké studie American Cancer Society,resp. dodatku z roku 2005, aktualizujícího Směr-nici pro kvalitu ovzduší v Evropě [1], podle kterýchnavýšení roční koncentrace suspendovaných částicfrakce PM10 o 10 µg/m3 zvyšuje celkovou úmrtnostexponované populace o 3 %. Pro odhad dalšíchmožných vlivů byla použita metodika zpracovanáv programu CAFE (Clean Air For Europe) [2].Odvozuje vztah mezi dávkou a účinkem pro uka-zatel příjmy do nemocnic z důvodu akutních stavůsrdečních a dýchacích onemocnění, který vyjadřujepočtem atributivních případů za rok vztaženýchk průměrné roční koncentraci suspendovanýchčástic a k počtu exponovaných obyvatel určitévěkové struktury.
Na základě průměrné koncentrace suspendovanýchčástic frakce PM10, zjištěné v roce 2010 v městskémprostředí (29,6 µg/m3), lze zhruba odhadnout, žev důsledku znečištění ovzduší touto škodlivinoubyla celková úmrtnost navýšena o 2,9 %. Vzhle-dem k rozmezí průměrných ročních koncentracítéto škodliviny v různých typech lokalit, které sepohybovaly od 19,5 µg/m3 (republikové pozaďovéstanice) do 60 µg/m3, se odhad podílu předčasnězemřelých v důsledku znečištění ovzduší PM10na celkovém počtu zemřelých pohybuje od 1,8 %v městských lokalitách bez dopravní zátěže až po12 % v nejvíce průmyslem a dopravou zatíženýchlokalitách. Při celkovém počtu 106,8 tisíc zemře-lých obyvatel ČR v roce 2010 (zdroj ČSÚ 2011)lze z uvedených dat odhadnout, že počet předčas-ných úmrtí způsobených expozicí suspendovanýmčásticím frakce PM10 se pohyboval v rozmezí od1 888 do 16 252 (horní odhad je pro modelovýpřípad, kdy by bylo na celém území znečištěníovzduší stejné jako v ostravsko-karvinské oblasti).Podobně lze odhadnout, že v důsledku znečištěníovzduší touto škodlivinou bylo v roce 2010 při-jato do nemocnic v celé ČR přibližně 900 pacientůs akutními srdečními obtížemi a 1 400 pacientůpro akutní respirační obtíže. Odhad pro rozmezíprůměrných ročních koncentrací této škodlivinyjsou čtyři akutní příjmy do nemocnic z důvoduakutních srdečních obtíží a sedm z důvodu akut-ních respiračních obtíží na 100 000 obyvatelžijících v prostředí s nejnižší úrovní znečištění(19,5 µg/m3) až 22 přijatých pacientů do nemocnic
and urban localities uninfluenced by road trafficis not burdened with suspended particulate matterby the levels posing a significant health risk.
For an estimate of the probable impacts of long-term exposure to suspended particulate matterthere have been applied the calculations of theAmerican Cancer Society, the 2005 Supplement,updating the Directive for Ambient Air Qualityin Europe [1], according to which annual con-centrations of the PM10 fraction of suspendedparticles of 10 µg/m3 increase overall mortalityin the exposed population by 3 %. CAFE (CleanAir for Europe) [2] methodology was used forevaluation of further potential influences. Thisderives the relationship between dose and effect forindicators of hospital admissions caused by acutecardiac or pulmonary disease, as expressed by thenumber of attributive cases per year related to meanannual concentrations of suspended particles andnumber of exposed subjects in a certain age structure.
Based on the average concentration of the suspendedPM10 fraction found in 2010 in the urban envi-ronment (29.6 µg/m3), it can be roughly estimatedthat due to that air pollutant overall mortalityincreased by 2.9 %. In view of the range of averageannual concentrations of that pollutant in diffe-rent types of localities, ranging from 19.5 µg/m3
(background stations) to 60 µg/m3, the ratio ofpremature deaths due to PM10 pollution of theambient air fluctuates from 1.8 % in urban loca-lities lacking traffic load to 12 % in localities mostburdened by industry and road traffic. With thetotal number of 106.8 thousand deceased Czechcitizens in 2010 (source: CSO 2011) the givendata reveals that the number of premature deathscaused by exposure to PM10 is in the range of1,888 to 16,252 (the upper estimate is a modelcase in which the whole territory had ambientair pollution such as it is in the Ostrava-Karvináarea). Similarly, it can be estimated that airbornepollution by this pollutant is responsible fornationwide hospital admissions in 2010 of about900 patients with acute cardiac complaints and1,400 patients with acute respiratory problems.The estimate for the range of mean annual con-centrations of this pollutant ranges from 4 acutehospital admissions due to acute cardiac problemsand 7 due to respiratory complaints per 100,000inhabitants living in areas with the lowest levels
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 23NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzdušíAirborne pollution and associated health risks
s akutními srdečními obtížemi a 35 s akutnímirespiračními obtížemi na 100 000 obyvatel v nej-více průmyslem a dopravou zatížených lokalitách(60 µg/m3).
2.3.3 Hodnocení zdravotních rizikkarcinogenních látek
Odhad teoretického zvýšení pravděpodobnostivzniku nádorových onemocnění v důsledku dlouho-dobé expozice škodlivinám z venkovního ovzdušíbyl proveden pro arzen, nikl, benzo[a]pyren abenzen. Odhad vychází z teorie bezprahovéhopůsobení karcinogenních látek a uvažuje lineárnívztah mezi dávkou a účinkem. Pro výpočet bylypoužity hodnoty jednotkového rizika (UCR), což jevelikost rizika zvýšení pravděpodobnosti nádoro-vého onemocnění při celoživotní expozici 1 µg/m3
karcinogenní látky z ovzduší. Hodnoty jednotko-vého rizika pro hodnocení karcinogenních látek(tab. 2.3.3.1) byly převzaty z materiálů Světovézdravotnické organizace (např. Air quality guide-lines for Europe a Air quality guidelines, Globalupdate 2005, Particulate matter, ozone, nitrogendioxide and sulfur dioxide) a z dalších zdrojů(US EPA, HEAST).
Pro obyvatele jednotlivých typů městských lokalitbyla uvažována celoživotní expozice sledovanýmlátkám na úrovni ročních aritmetických průměrůza rok 2010 a byla vypočtena míra individuálníhorizika. Výsledky shrnuje tab. 2.3.3.2. Pro hodno-cené škodliviny je tam uvedena výše individuál-ního rizika získaná na základě koncentrací na ven-kovských pozaďových stanic EMEP (Košetice aBílý Kříž), dále minimální hodnota zdravotního ri-zika pro obyvatele nejméně zatíženého typu měst-
of pollution (19.5 µg/m3) to 22 acute cardiac casesand 35 acute respiratory patients per 100,000inhabitants in areas with maximum industrial andtraffic load (60 µg/m3).
2.3.3 Health risk assessmentof carcinogens
An estimate of the theoretical increase in cancerrisk due to long-term exposure to pollutants fromthe outdoor ambient air was carried out forarsenic, nickel, benzo[a]pyrene and benzene. Theestimate is based on the theory of non-thresholdeffect of carcinogens and takes into account therelation of dose and effect. For the calculationthere were used values of unit cancer risk (UCR)which represent the magnitude of the risk ofincreased probability of cancer disease at a life-time exposure to 1 µg/m3 of the carcinogens inthe ambient air. The UCR values for the assess-ment of carcinogens (Tab. 2.3.3.1) were takenfrom WHO material, (Air quality guidelinesfor Europe, Air quality guidelines, Global up-date 2005 – Particulate matter, ozone, nitrogendioxide and sulfur dioxide) and other sources(US EPA, HEAST).
For the population in each type of urban loca-lity there was considered the lifetime exposureto the compounds under follow-up at the level ofthe annual arithmetic averages for the year 2010and individual risk was calculated. The resultsare summarized in Tab. 2.3.3.2 giving individualrisks based on the data from the rural back-ground stations EMEP at Košetice and Bílý Kříž,the minimum health risk value for inhabitantsof the least burdened type of urban locality as
24 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Tab. 2.3.3.1 Hodnoty UCR pro sledované látky s karcinogenním účinkemTab. 2.3.3.1 Unit cancer risk values for the monitored carcinogens
ŠkodlivinaPollutant
ArzenArsenic
NiklNickel
BenzenBenzene
Benzo[a]pyrenBenzo[a]pyrene
Jednotka rizikaUCR
1.5E-03 3.8E-04 6.0E-6 8.7E-02
ŠkodlivinaPollutant
Benzo[a]anthracenBenzo[a]anthracene
Benzo[b]fluoranthenBenzo[b]fluoranthene
Benzo[k]fluoranthenBenzo[k]fluopranthene
Benzo[ghi]perylenBenzo[ghi]perylene
Jednotka rizikaUCR
1.0E-04 1.0E-04 1.0E-05 1.0E-06
ŠkodlivinaPollutant
Dibenz[ah]anthracenDibenzo[ah]anthracene
ChrysenChrysene
Indeno[1,2,3-cd]pyrenIndeno[1,2,3-cd]pyrene
Jednotka rizikaUCR
1.0E-03 1.0E-06 1.0E-04
ských lokalit a maximální hodnota pro obyvatelenejvíce zatíženého typu městských lokalit. Prů-měrná hodnota individuálního rizika byla vy-počtena na základě koncentrací karcinogenníchlátek ve všech monitorovaných sídlech.
Teoretické zvýšení rizika nádorového onemocněnív důsledku expozice znečišťujícím látkám z ven-kovního ovzduší se již několik let v podstatě ne-mění a pohybuje se pro jednotlivé karcinogennílátky v řádu 10-7 až 10-4 (riziko vzniku nádoro-vého onemocnění o jeden případ na 10 miliónů až10 tisíc obyvatel). Největší příspěvek představujeexpozice karcinogenním polycyklickým aromatic-kým uhlovodíkům: v nejvíce zatížených průmyslo-vých městských lokalitách bylo dosaženo hod-not, které představují zvýšení celoživotního rizikavzniku nádorového onemocnění téměř o jeden pří-pad na tisíc obyvatel.
Citace:
[1] WHO: WHO air quality guidelines for particu-late matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfurdioxide, Global update 2005, Summary of riskassessment, Geneva 2006.
[2] Hurley, F. et al.: Methodology for the cost-benefitanalysis for CAFE. Volume 2: Heath ImpactAssessment, European Commission, 2005.
well as the maximum value for those in the mostburdened urban areas. The mean value of indi-vidual risk was calculated from the concentrationsof carcinogens in all monitored localities.
The theoretical increase of cancer risk due topollutant exposure from the outdoor air have notbeen changed in principle for several last years;it is in the range of 10-7 to 10-4 for the differentcarcinogens (one incremental cancer case per10 million to 10 thousand of the population).The greatest contribution is from exposure tocarcinogenic polycyclic aromatic hydrocarbons:in the most burdened industrial urban areas thevalues attained represent an incremental life-long cancer risk by almost one case per 1,000of the population.
References:
[1] WHO: WHO air quality guidelines for particu-late matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfurdioxide, Global update 2005, Summary of riskassessment, Geneva 2006.
[2] Hurley, F. et al.: Methodology for the cost-benefitanalysis for CAFE. Volume 2: Heath ImpactAssessment, European Commission, 2005.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 25NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzdušíAirborne pollution and associated health risks
Tab. 2.3.3.2 Odhad individuálního rizika expozice karcinogenním látkám ve venkovním ovzduší, 2010Tab. 2.3.3.2 Estimate of the individual risk from exposure to air carcinogens, 2010
ŠkodlivinaPollutant
Venkovské pozadíRural background
Městské prostředíUrban environment
Minimální hodnotaMinimum value
Průměrná hodnotaMean value
Maximální hodnotaMaximum value
ArzenArsenic
6.0E-07–2.3E-06 6.00E-07 3.29E-06 1.16E-05
NiklNickel
1.1E-07–1.9E-07 1.90E-07 8.70E-07 5.47E-06
Benzo[a]pyrenBenzo[a]pyrene
2.0E-05 4.35E-05 2.06E-04 6.26E-04
BenzenBenzene
3.5E-06–3.7E-06 5.40E-06 1.31E-05 4.02E-05
Obr. 2.2 Vývoj ošetøených akutních respiraèních onemocnìní u dìtí,srovnání s roèním prùmìrem 1995–2010
Fig. 2.2 Trend of the treated acute respiratory diseases in children,comparison with the annual average 1995–2010
0
100
200
300
400
500
13 % 17 %16 %
0
40
80
100
160
Mìsto (kódy mìst podle tab. 1.1)City (codes, see Tab. 1.1)
Mìsto (kódy mìst podle tab. 1.1)City (codes, see Tab. 1.1)
Incidence/1 000 dìtí Incidence/1 000 dìtíIncidence/1,000 children Incidence/1,000 children
151
144143
Rozpìtí 1995–2010Range 1995–2010
Podíl onemocnìní dolních dýchacích cestPercentage of lowerrespiratory tract diseases
zatížené dopravoua prùmyslem (kat. 8–10)traffic and industrial load(cat. 8–10)
Mìstské lokality:Urban localities:
Doporuèená roèní hodnota SZOWHO annual guideline value
25.9
34.5
19.5
28.2
43.2
Venkovské pozadíRural background
Roèní imisní limit Annual limit value
Obr. 2.4 Poèet dnù se zvýšenými denními koncentracemi èástic frakce PM10(stanice, na kterých bylo v roce 2010 naplnìno kritérium pøekroèení imisního limitu)
Fig. 2.4 Number of days with increased daily concentrations of PM10(stations with fullfilled criteria for exceeding the PM limit in 2010)10
200
150
100
50
0
200
150
100
50
0
Po
èetd
nù
Nu
mb
er
ofd
ays
Po
èetd
nù
Nu
mb
er
ofd
ays
27.4
29.4
27.3
34.5
33.4
31.3
30.3
31.8
31.7
30.4
32.3
33.9
35.3
35.5
33.0
35.0
41.5
37.9
34.5
44.3
39.9
51.2
50.4
52.2
51.4
54.5
60.0
19.5
HK A04 A06 A10 JI LI A05 A09 BM A10 A02 A08 MO UL A05 A05 A05 DCA04
Mìsto, èíslo stanice (kódy mìst podle tab. 1.1)City, no. of station (codes, see Tab. 1.1)
47 53 5668 70 61
50 58 66 63 6072 64
78
44
69 7255
7799
67
96 102 105
10
77
4
15
03
15
28
44
1
14
76
50
5
10
16
77
5
15
21
113
0
80
5
14
83
15
19
10
05
15
71
62
9
43
7
14
59
10
14
47
1
16
49
10
64
51
7
14
10
10
61
10
69
16
50
113
8
OVKD OV OVKI OV KI OV P1*
*P1 - Košetice
3Pozn.: Údaj ve žlutém sloupci znaèí roèní aritmetický prùmìr koncentrace na stanici (v µg/m ).3Note: Data in the yellow column represent annual (arithmetic) mean concentration at the station (in µg/m ).
156
126119114110
73726766636059575350474746454543
90
3536 32
3936 41
133
8685
3Poèet dnù pøekroèení 24-hod hodnoty 50 µg/m3Number of days exceeding 24-h limit 50 µg/m
3Poèet dnù s mezidenním nárùstem více než 10 µg/m3Number of days with inter-day increase more than 10 µg/m
27SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní dùsledky a rizika zneèištìní ovzdušíAirborne pollution and associated health risks
zatížené dopravoua prùmyslem (kat. 8–10)traffic and industrial load(cat. 8–10)
Mìstské lokality:Urban localities:
5.52
2.071.66
1.04
0.55
Lokality / Localities:Praha, Kladno, Most, Ústí n. L.,Hradec Králové, Jihlava
Lokality / Localities:Košetice (EMEP)
Lokality / Localities:Plzeò, Praha,Èeské Budìjovice
Lokality / Localities:Ostrava
Lokality / Localities:Praha
Rozpìtí hodnot na stanicích v daném typu lokalityRange of values in a respective type of locality
Prùmìrná hodnota v lokalitì daného typuThe mean value in a respective type of locality
29SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní dùsledky a rizika zneèištìní ovzdušíAirborne pollution and associated health risks
3. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKAZNEČIŠTĚNÍ PITNÉ VODY
Pitnou vodou z veřejných vodovodů je zásobovánopřes 90 % obyvatel ČR (92,8 % v roce 2009). Údajeo kvalitě pitné vody jsou získávány od roku 2004v rámci celostátního monitoringu veřejného záso-bování pitnou vodou pomocí informačního sys-tému spravovaného Ministerstvem zdravotnictví.Většinovým zdrojem dat jsou rozbory zajišťovanéprovozovateli, jejichž provedení v předepsanéčetnosti a rozsahu je uloženo platnou legislati-vou, menšina dat je pořízena v rámci hygienic-kého dozoru. Do systému mohou být vkládánypouze výsledky analýz provedených v laborato-řích s platným osvědčením o akreditaci, autorizacinebo o správné činnosti laboratoře.
V roce 2010 bylo monitorováno celkem 4 039 zá-sobovaných oblastí1, což jsou základní jednotkypro posuzování kvality pitné vody podle vyhláškyMinisterstva zdravotnictví ČR 252/2004 Sb. v plat-ném znění. Převážná většina zásobovaných oblastí(3 754) patřila k tzv. menším, v nichž je záso-bováno po méně než 5 000 obyvatelích. Pouze285 zásobovaných oblastí patřilo do kategorietzv. větších, v nichž je však napojeno na vodovod80 % všech obyvatel ČR zásobovaných vodouz veřejného vodovodu. Celkem 41 % obyvatel jezásobováno pitnou vodou vyrobenou z podzem-ních zdrojů, 31 % z povrchových zdrojů a 28 %ze zdrojů smíšených.
3.1 Kvalita pitné vody
V roce 2010 bylo provedeno přes 34 tisíc od-běrů pitné vody, při kterých bylo získáno více než820 tisíc hodnot ukazatelů jakosti vody. Limityzdravotně významných ukazatelů (limitovanýchnejvyšší mezní hodnotou2, NMH) byly překro-čeny v 1 822 případech. Mezní hodnoty3 (MH)
1 Zásobovaná oblast je prakticky totožný pojem jako ve-řejný vodovod, lišící se pouze v případě více zdrojů pitnévody s její výrazně odlišnou kvalitou.
2 Nejvyšší mezní hodnota je limitní hodnotou obsahu zdra-votně významných ukazatelů v pitné vodě (NMH). Pře-kročení takového limitu vylučuje vodu z použití jako vodypitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví jinak.
3 Mezní hodnota (MH) je limitní hodnotou pro ukazateleurčující zejména organoleptické vlastnosti vody. Její pře-kročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko.
3. HEALTH CONSEQUENCESAND RISKS FROM DRINKINGWATER POLLUTION
Drinking water from the public water supplysystems is available to more than 90 % of thepopulation of the Czech Republic (92.8 % in 2009).Drinking water quality data has been obtainedsince 2004 within the nationwide monitoring ofdrinking water from the public supply using an in-formation system maintained by the Ministry ofHealth. The largest data source are the analysesperformed by the operators, whose frequency andscope are laid down by the law, while the minorityof the data is obtained within the public healthsurveillance. The results of analyses can only beentered into the information system if obtainedby an accredited, authorized or good laboratorypractice certified laboratory.
In 2010, a total of 4,039 supply zones1 were moni-tored. The supply zone is the basic unit used inthe assessment of drinking water quality from thepublic water supply system as defined by Decree252/2004 of the Ministry of Health of the CzechRepublic as last amended. The overwhelmingmajority of supply zones (3,754) were smaller,i.e. serving less than 5,000 population. Only 285supply zones were classified as larger but served80 % of the population of the Czech Republic con-nected to the public water supply system. As manyas 41 %, 31 % and 28 % of the population weresupplied with drinking water produced from under-ground, surface and mixed sources, respectively.
3.1 Drinking water quality
In 2010, more than 34 thousand drinking watersamples were analyzed and more than 820,000 dataon drinking water quality indicators were obtained.The maximum limit values2 (MLVs) for the indi-cators with significance for health were exceededin 1,822 samples analyzed. Failure to comply withthe limit values3 (LVs) for the drinking water quality
1 A supply zone is virtually the same term as a publicwater supply; it differs only in case of more drinking watersources of markedly different quality.
2 The maximum limit value (MLV) limits the content of therespective indicator with significance for health in drinkingwater. When MLV is exceeded, the water is unsuitable foruse as drinking water unless the public health authoritydecides otherwise.
3 The limit value (LV) applies to the content of the respectiveindicator relevant to the sensory quality of drinking water. Non-compliance with LV usually does not pose an acute health risk.
30 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
ukazatelů jakosti charakterizujících předevšímorganoleptické vlastnosti pitné vody nebyly do-drženy v 11 659 nálezech. Ve větších oblastechbylo z celkového počtu příslušných stanovení zjiš-těno překročení NMH v 0,08 % a MH v 0,82 %stanovení. V menších oblastech překročilo NMH0,93 % příslušných stanovení, MH 2,74 % stano-vení. Vývoj jakosti pitné vody dodávané veřejnýmivodovody v období let 2005–2010 je znázorněnna obr. 3.1. Nejčastěji jsou překračovány limitníhodnoty pro železo a mangan, v menších oblas-tech také pro hodnotu pH. Četnost nedodrženílimitních hodnot vzrůstá se zmenšující se veli-kostí oblasti (klesajícím počtem zásobovanýchobyvatel). Ve větších oblastech je zjišťováno čet-nější překračování limitní hodnoty pro chloro-form, v menších oblastech jsou častěji překračo-vány limitní hodnoty pro dusičnany a všechnyostatní ukazatele. Četnost překročení pro mikro-biologické ukazatele je znázorněna na obr. 3.2a pro zdravotně významné chemické ukazatele naobr. 3.3. Ve větších oblastech byla překročenalimitní hodnota typu NMH v 0,7 % případů proarsen, 0,6 % pro herbicid terbuthylazin a 0,2 %pro organochlorový (již nepoužívaný) pesticiddesethylatrazin, u dalších chemických látek nebylaNMH překročena ve více než 0,5 %. Pro chloro-form byla limitní hodnota (MH) překročena ve2,9 % případů. V menších oblastech byla nejčas-těji překročena NMH zdravotně významných uka-zatelů pro dusičnany (5 %) a pro desethylatrazin(6,6 %) a atrazin (3,3 %).
Celkem 84 % obyvatel (8,2 miliónu) bylo v roce2010 zásobováno pitnou vodou z distribučních sítí,v nichž nebylo nalezeno žádné překročení limituani u jednoho ze zdravotně závažných ukazatelů.Naproti tomu ve 165 převážně nejmenších vodo-vodech, zásobujících celkem necelých 35 tisícobyvatel, bylo nejméně u jednoho zdravotně vý-znamného ukazatele nalezeno ve všech provede-ných stanoveních překročení limitní hodnoty.
Z hlediska zdravotního rizika jsou nejproblema-tičtějšími kontaminanty pitné vody dusičnany achloroform. Překročení limitní hodnoty dusič-nanů (50 mg/l) bylo zjištěno ve 3,4 % případů.Ve 174 oblastech zásobujících celkem 47 884obyvatel střední roční koncentrace dosáhla čipřevýšila limitní hodnotu pro obsah dusičnanů(rozmezí 50–151 mg/l). Obsah chloroformu nadlimitní hodnotou (30 µg/l) byl zjištěn v 1,6 %
indicators relevant to the sensory properties wasreported in 11,659 samples analyzed. In largersupply zones, MLV or LV was exceeded in 0.08 %and 0.82 %, respectively, of the total of the cor-responding analyses. In smaller supply zones, therespective rates were 0.93 % and 2.74 %. The trendin the drinking water quality from the public supplysystem in 2005–2010 is shown in Fig. 3.1. The mostcommonly exceeded limits are those for iron andmanganese and in smaller supply zones also forthe pH. The rate of failures to comply with the limitsincreases with the decreasing supply zone size(population supplied). The limit for chloroform ismore often exceeded in larger supply zones whilein the smaller ones non-compliance with the limitsfor nitrates and all the other indicators is morefrequently seen. Non-compliance with the micro-biological indicators is represented in Fig. 3.2and non-compliance with the limits for chemicalindicators with significance for health in Fig. 3.3.In larger supply zones, the MLV exceedance rateswere 0.7 % for arsenic, 0.6 % for the herbicideterbuthylazine, 0.2 % for the organochlorine pesticidedesethylatrazine (no longer in use), and 0.5 % orless for the other chemicals. The LV exceedancerate for chloroform was 2.9 %. As for the indicatorswith significance for health in smaller supply zones,the MLV exceedance rates were the highest fornitrates (5 %) and for the pesticides desethyl-atrazine (6.6 %) and atrazine (3.3 %).
In 2010, 84 % (8.2 million) of the population weresupplied with water from the distribution systemsin which no exceedance of any limit was recordedfor any indicator with significance for health.On the other hand, at least one of the maximumlimit values for any indicator with significancefor health was exceeded in all analyzed samplesin 165 mostly smallest supply systems servingaltogether nearly 35 thousand population.
Nitrates and chloroform appear to be the mostproblematic contaminants of drinking water. Thelimit value (50 mg/L) for nitrates was exceededin 3.4 % of the analyzed samples. In 174 supplyzones serving a total of 47,884 population, theannual mean concentration of nitrates was equalto or higher than the limit value (with a rangeof 50–151 mg/L). The limit value for chloroform(30 µg/L) was exceeded in 1.6 % of the analyzedsamples. In 29 supply zones (six of which were
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 31NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vodyHealth consequences and risks from drinking water pollution
případů. Ve 29 oblastech zásobujících celkem200 779 obyvatel dosáhla či převýšila střední ročníkoncentrace chloroformu limitní hodnotu; z těchtooblastí je šest větších oblastí.
Současná doba přináší stále více poznatků o zdra-votním významu optimálního obsahu vápníkua hořčíku v pitné vodě. Z monitoringu vyplývá,že jen 23 % obyvatel je zásobováno pitnou vodous doporučenou optimální koncentrací vápníku(40–80 mg/l), pouhá 4 % obyvatel pak hořčíku(20–30 mg/l) (obr. 3.4). Vodou s optimální tvr-dostí (2–3,5 mmol/l) je zásobováno 27 % obyvatel.
Ozáření z pitné vody je působeno převážně pří-tomností radonu, příspěvek ostatních radionuklidů(izotopy radia, uranu) k ozáření z pitné vody jevelmi nízký. Směrná hodnota pro objemovou akti-vitu radonu byla v roce 2010 překročena zhrubave 12 % případů, mezní hodnota pak v 0,2 %(4 případy). Překročení mezní hodnoty se týkávětšinou vodovodů s nízkým počtem zásobovanýchosob a je postupně řešeno instalováním odrado-novacích zařízení. Proto počet vodovodů s překro-čenou mezní hodnotou postupně klesá. Průměrnéozáření z vody v důsledku přítomnosti Rn-222(efektivní dávka z ingesce i inhalace) je možnoodhadnout na 0,04 mSv/rok, což je asi stokrátnižší než z radonu pronikajícího do budov přímoze země. Celkově způsobí obsah radionuklidů pří-tomných v pitné vodě efektivní dávku v průměruasi 0,05 mSv/rok. Příjmem pitné vody je tedy čer-páno asi 5 % obecného limitu (1 mSv/rok) danéhovyhláškou Státního úřadu pro jadernou bezpečnostč. 307/2002 Sb. o radiační ochraně.
Schválené výjimky
Pro 301 zásobovaných oblastí (294,4 tisíc obyva-tel) platila v roce 2010 výjimka schválená orgá-nem ochrany veřejného zdraví. Mírnější hygie-nický limit, než stanoví vyhláška č. 252/2004 Sb.,byl nejčastěji povolen pro dusičnany (149 oblastízásobující celkem 55 420 obyvatel). Povolená li-mitní hodnota se pohybovala v rozmezí od 60do 100 mg/l. Z dalších zdravotně významnýchukazatelů byla výjimka udělena například proarzen (6 oblastí, 6 829 obyvatel, limit 15–30 µg/l)nebo pro herbicid atrazin (15 oblastí, 49 053 oby-vatel) a desethylatrazin (21 oblastí, 3 458 obyvatel).Podle údajů v databázi Informačního systému pla-til v 19 zásobovaných oblastech (3 118 obyvatel)
larger ones) serving a total of 200,779 popula-tion, the annual mean concentration of chloroformwas equal to or higher than the limit value.
Currently, an increasing amount of information isavailable on health significance of the optimumcontent of calcium and magnesium in drinkingwater. Based on the monitoring data, only 23 % ofthe population are being supplied with water con-taining the recommended optimum concentrationof calcium (40–80 mg/L) and 4 % of the populationwith water containing the optimum amount ofmagnesium (20–30 mg/L) (Fig. 3.4). Water withthe optimum hardness (2–3.5 mmol/L) is availableto 27 % of the population.
Radiation in drinking water is usually due to thepresence of radon; the contribution of other radio-nuclides (radium and uranium isotopes) is very low.In 2010, the reference level of radon activity wasexceeded in about 12 % of samples analyzed andthe limit for radon failed to be met in 0.2 % (i.e. 4)of samples analyzed. The limit value exceedancewas mostly reported for the water supply systemsserving small numbers of the population only andremedial actions have been taken progressively byinstalling radon removal devices. Therefore, thenumber of the water supply systems with the limitvalue exceeded is declining. Both the ingested andinhaled intake of radon (Rn-222) from drinking waterresults in an estimated effective dose of 0.04 mSv/yearon average, which is around one hundred timeslower than that from radon entering buildingsdirectly from the ground. The overall intake of radio-nuclides from drinking water results in an estimatedeffective dose of 0.05 mSv/year on average, i.e. inabout 5 % of the general limit of 1 mSv/year laiddown by the State Office for Nuclear Safety in Regu-lation 307/2002 on radiation protection.
Granted exemptions
In 2010, 301 supply zones serving 294.4 thousandpopulation had exemptions granted by the publichealth protection authority. Less stringent publichealth limits than those set in Regulation 252/2004applied most often to nitrates (149 supply zonesserving a total of 55,420 population). The toleratedlimit values ranged from 60 to 100 mg/L. Otherindicators significant for health with the grantedexemptions were e.g. arsenic (6 supply zones, 6,829population, tolerated limit range 15–30 µg/L), orherbicides such as atrazine which is not used
32 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
alespoň po část roku 2010 úplný či omezený zákazužívání vody z vodovodu jako vody pitné.
3.2 Expozice kontaminantům z pitné vody
V expozici kontaminantům jednoznačně dominujídusičnany; pitím pitné vody z veřejných vodovodůje průměrně4 čerpáno kolem 6 % celkového den-ního přijatelného příjmu5 dusičnanů (při denníspotřebě 1 litru). U chloroformu byl zjištěn prů-měrný příjem z pitné vody představující zhrubajedno procento denního tolerovatelného příjmu,mírně nad 1 % ve větších zásobovaných oblastech.Koncentrace ostatních hodnocených kontaminantův pitné vodě často nepřesahují mez stanovitel-nosti použité analytické metody a proto expozicitěmto látkám nelze kvantifikovat. S jistotou lzevšak říci, že průměrná expozice je menší než 1 %příslušného expozičního limitu. Akutní poškozenízdraví obyvatelstva sledovanými kontaminantynebylo zjištěno.
Na obr. 3.5 je ilustrován vývoj podílu pitné vodyna celkovém přijatelném/tolerovatelném příjmuobyvatelstva dusičnanům a chloroformu v obdobílet 2005–2010. Z obrázku je zřejmé, že expozicedusičnanům z pitné vody po předchozím mírnémpoklesu mírně vzrostla z 5,7 % v roce 2009 na6,1 % hodnoty přijatelného příjmu v roce 2010.Expozice chloroformu se pohybovala kolem 1 %expozičního limitu.
Ačkoliv průměrný příjem dusičnanů pitnou vodoupředstavuje asi 6 % celkového denního přijatel-ného příjmu dusičnanů, jedna čtvrtina obyvatel ČRzásobovaných z veřejného vodovodu má příjemdusičnanů vyšší než 10 % přijatelného příjmu.Rozdělení obyvatel podle velikosti expozice kon-taminantům z pitné vody v roce 2010 je uvedenona obr. 3.6.
4 Velikost expozice kontaminantů v ČR byla získána po-mocí střední koncentrace (mediánu) koncentrací v zá-sobovaných oblastech získaných rozbory vzorků vodyběhem roku. Průměrná expozice za všechny oblasti pakbyla zvážena počtem zásobovaných obyvatel. Při po-užití 90% kvantilu koncentrací dusičnanů jde o hodnotyve výši 7–8 % denního přijatelného příjmu.
5 Celkový přijatelný/tolerovatelný denní příjem kontaminantuje takový příjem potravinami, vodou, prachem apod.,který podle současných poznatků nepředstavuje zdra-votní riziko, ani při celoživotní expozici.
any longer but is still present in the environment(15 supply zones, 49,053 population) and desethyl-atrazine (21 supply zones, 3,458 population). Basedon the Information System data, the supplied waterwas either prohibited or restricted for use as drinkingwater at least for a part of 2010 in 19 supply zonesserving 3,118 population.
3.2 Exposure to contaminantsfrom drinking water
As for the intake of contaminants from drinkingwater, exposure to nitrates clearly predominates,reaching about 6 % on average4 of the overalltolerable daily intake5 of nitrates (for a daily con-sumption of 1 litre of tap water per person). Theaverage daily intake of chloroform from drinkingwater was nearly 1 % of the tolerable daily intake,being slightly more than 1 % in larger supplyzones. As the concentrations of the other conta-minants in drinking water often do not reachthe detection limits of the respective analyticalmethods used, it is not possible to quantify expo-sure to these substances. However, it can be saidwith certainty that, on an average, it is lower than1 % of the respective exposure limit. Acute damageto health from the monitored contaminants wasnot observed.
Fig. 3.5 shows the trend in the intake of nitratesand chloroform from drinking water in relationto the overall tolerable daily intake in 2005–2010.It is evident that the intake of nitrates from drinkingwater slightly increased from 5.7 % of the overalltolerable daily intake in 2009 to 6.1 % in 2010.The intake of chloroform from drinking water isclose to 1 % of the exposure limit.
The mean intake of nitrates from drinking waterin the Czech Republic accounts for about 6 % ofthe overall tolerable daily intake; nevertheless,almost one quarter of the population of the Czech
4 The magnitude of exposure to contaminants in the CzechRepublic was obtained as the median of concentrationsreported in the supply zones during the year. The meanexposure for all supply zones was weighted by thenumber of population. For the 90% quantile of con-centrations, the exposure to nitrates was 7–8 % ofthe tolerable daily intake.
5 The overall tolerable daily intake of a contaminant is itstotal intake from food, drinking water, dust etc. that,according to the latest knowledge, does not pose a healthrisk, even if considered on a lifelong basis.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 33NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vodyHealth consequences and risks from drinking water pollution
V roce 2010 byl pracovníky odboru komunálníhygieny krajských hygienických stanic hlášenjeden případ epidemie, kde byla pitná voda pro-kázaným vehikulem nákazy, a to ve Zlínskémkraji. Jednalo se o komerční studnu u ubytova-cího zařízení. Z ostatních krajů nebyl žádný dalšípřípad hlášen.
3.3 Karcinogenní riziko z pitné vody
Pro výpočet předpovědi teoretického zvýšenípravděpodobnosti vzniku nádorových onemoc-nění v důsledku chronické expozice organickýmlátkám (1,2-dichlorethan, benzen, benzo[a]pyren,benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, bromdi-chlormethan, bromoform, chlorethen (vinylchlorid),dibromchlormethan, indeno[1,2,3-cd]pyren, tetra-chlorethen, trichlorethen) z příjmu pitné vody bylpoužit lineární bezprahový model podle metodyhodnocení zdravotního rizika. Pro výpočet ročníhopříspěvku odhadu zvýšení rizika byla použita hod-nota průměrné hmotnosti člověka 64 kg, střednídélka života 72 roků a celoživotní expozice (pře-počtena na roční expozici a riziko) a střední hod-nota spotřeby pitné vody 1 litr denně. Z uvede-ných látek má nejvyšší podíl na velikosti rizikavzniku nádorového onemocnění bromdichlor-methan, dibromchlormethan, tetrachlorethan atrichlorethen. Podle výpočtu teoretického zvýšenípravděpodobnosti vzniku nádorových onemocněnív důsledku chronické expozice karcinogennímlátkám, provedeného sčítáním účinků jednotlivýchlátek podle doporučení agentury US EPA, můžekonzumace pitné vody z veřejného vodovodu teore-ticky přispět k ročnímu zvýšení pravděpodobnostivzniku nádorových onemocnění přibližně dvěmapřípady na 10 miliónů obyvatel.
Výpočty expozice a rizika byly provedeny podlestandardního postupu, nicméně použité expozičnífaktory jsou vždy zatíženy určitou mírou nejistoty,jako například omezené spektrum sledovanýchzdravotně významných látek, individuální velikostkonzumace pitné vody z vodovodu, různá míravstřebání sledovaných látek v organismu apod.To mohlo vést k nad- i podhodnocení situace.Inhalační a dermální expozice, které jsou u ně-kterých kontaminantů podobně významné jakokonzumace, nebyly uvažovány, protože chybí spe-cifické údaje o chování české populace při využí-vání vody v domácnosti.
Republic are supplied with drinking water thataccounts for more than 10 % of the tolerable dailyintake of nitrates. Distribution of the populationby magnitude of exposure to contaminants fromdrinking water in 2010 is shown in Fig. 3.6.
In 2010, community public health professionals ofthe regional public health agencies reported oneoutbreak in the Zlín region demonstrably linkedto the intake of drinking water. The outbreak wasassociated with a commercial well in an accommo-dation facility. No case was reported from the otheradministrative regions.
3.3 Cancer risk from drinking water
To estimate incremental cancer risk from chronicexposure to organic compounds (1,2-dichloroethane,benzene, benzo[a]pyrene, benzo[b]fluoranthene,benzo[k]fluoranthene, bromodichloromethane,bromoform, chloroethene (vinyl chloride), dibromo-chloromethane, indeno[1,2,3-cd]pyrene, tetrachloro-ethene, and trichloroethene) from drinking waterintake, the linear no-threshold model was used inaccordance with the health risk assessment method.For the calculation of the annual contribution tothe estimated incremental cancer risk, an averagebody weight of 64 kg, mean life expectancy of72 years, lifelong exposure (converted to annualexposure and risk), and a mean daily intake of 1 Lof tap water per person were considered. The majorcontributors to cancer risk are bromodichloro-methane, dibromochloromethane, tetrachloroethaneand trichloroethene. The calculation of the theore-tical incremental cancer risk from chronic expo-sure to carcinogens from the public water supplysystem was made by summing of particular che-micals effects according to the US EPA recommen-dations. It revealed that the drinking water intakemight theoretically result in 2 incremental cancercases per 10 million population per year.
The calculations of exposure and risk were carriedout according to a standard procedure. Never-theless, the considered exposure factors alwaysimply a certain level of uncertainty, e.g., as a resultof the limited spectrum of the monitored substanceswith significance for health and interindividualvariation in tap water consumption and absorptionof the monitored substances in the body, etc. Theymight result in risk underestimation or overestima-tion. Inhalation and dermal exposure that aresimilarly significant as the ingestion of some con-
34 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
3.4 Jakost vody ve veřejných a komerčněvyužívaných studnách
V rámci celostátního monitoringu jsou sbíránytaké údaje o jakosti pitné vody pocházející z ve-řejných studní a individuálních zdrojů využíva-ných k podnikatelské činnosti, pro jejíž výkonmusí být používána pitná voda (komerční studny).V roce 2010 bylo odebráno 5 774 vzorků z 352veřejných a 2 264 komerčních studní. Z celko-vého počtu 132 575 hodnot ukazatelů jakosti pitnévody bylo zhruba v 5 % zaznamenáno nedodr-žení limitních hodnot ukazatelů jakosti (6 173 pří-padů). Limity pro obsah zdravotně významnýchukazatelů jakosti vody (NMH) byly překročenyv 1,2 % a pro biologické ukazatele v 6,4 % přísluš-ných stanovení.
3.5 Monitoring kvality rekreačních vodve volné přírodě
Od roku 2004 je v provozu systém celostátníhomonitoringu kvality rekreačních vod v koupacíchoblastech a koupalištích ve volné přírodě (IS PiVo,spravovaný MZ). Během koupací sezóny jsou doinformačního systému zasílána data o kvalitě vodypro koupání. Orgány ochrany veřejného zdraví datavyhodnocují a podle metodického návodu hlav-ního hygienika ČR označují kvalitu rekreační vodyjedním ze stupňů pětimístné stupnice. Aktuálníkvalita koupacích vod je přístupna veřejnosti nawebových stránkách krajských hygienických stanica na Geoportálu spravovaném Cenia (v současnédobě ve výstavbě). Ze získaných dat je každý rokzpracována zpráva podle požadavků Evropské uniea zaslána Evropské komisi.
Kvalitu rekreačních vod v České republice je možnohodnotit jako poměrně dobrou. Počet míst, kde jekvality vody sledována, vzrostl ze 176 v roce 2004na 186 v roce 2010. Zpočátku monitorování bylpodíl vyhovujících koupacích vod nízký vzhledemke značnému počtu vod s nedostatečným vzor-kováním. Postupně stoupal počet koupacích vod,které vyhověly limitním požadavkům EU. Zatímcov roce 2004 vyhovělo požadavkům 49 % z cel-kového počtu sledovaných koupališť, v roce 2010to bylo již 87 %. Největším problémem tuzem-ských přírodních vod nadále zůstává masovývýskyt sinic tvořících vodní květy, a to zejménaběhem letních měsíců a začátkem podzimu.
taminants were not taken into account, as specificdata is missing on the use of water in Czechhouseholds.
3.4 Water quality in public and commercialwells
The monitoring data on drinking water qualityfrom public and commercial wells has also beenentered in the Information System. In 2010, 5,774samples were collected from 352 public wells and2,264 commercial ones. Of a total of 132,575obtained results, about 5 % (6,173) did not complywith the limit values for the drinking water qualityindicators. The limits (MLVs) were exceeded in1.2 % and 6.4 % of the analyzed samples for thechemicals with significance for health and bio-logical indicators, respectively.
3.5 Bathing water monitoring
The national system of bathing water monitoringin natural water bodies (PiVo Information Systemmaintained by the Ministry of Health of the CzechRepublic) has been in operation since 2004.The data are entered in the Information Systemthroughout the bathing season. The public healthauthorities evaluate the data, rating the qualityfrom 1 to 5 according to the guidelines of theChief Public Health Officer of the Czech Republic.Regularly updated bathing water quality data areaccessible by the public via the Internet. Basedon the data obtained, reports have been producedannually in accordance with the EU requirementsand submitted to the European Commission.
The bathing water quality in the Czech Republiccan be rated relatively good, with a slight improve-ment over the last years. The number of waterquality monitoring points increased from 176in 2004 to 186 in 2010. Over this period, thenumber of bathing waters meeting the EU limitsshowed an upward trend. At the very beginning,the proportion of the compliant bathing waters waslow because of insufficiently sampling. In 2004,the compliance rate was 49 % in comparisonwith 87 % in 2010. The greatest problem of theCzech bathing waters continues to be massiveoutbreaks of Cyanobacteria forming the waterbloom, particularly during the summer and earlyautumn months.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 35NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vodyHealth consequences and risks from drinking water pollution
0 1 2 3 4 5[%]
Obr. 3.1 Èetnost nedodržení limitních hodnot podle velikosti zásobované oblasti, 2005–2010
Fig. 3.1 Exceedance of the DW quality limit values by size of the supply zone, 2005–2010
Obr. 3.2 Èetnost nedodržení limitní hodnoty pro mikrobiologické a biologické ukazatele, 2010
20Fig. 3.2 Exceedance of the limit values for microbiological and biological indicators, 10
MH malé oblasti (do 5 000 obyvatel)
–
LV – supply zones (< 5,000 pop.)
NMH – malé oblasti (do 5 000 obyvatel)
MLV – supply zones (< 5,000 pop.)
MH velké oblasti (nad 5 000
–obyvatel)
LV – supply zones (> 5,000 pop.)
NMH velké oblasti (nad 5 000
–obyvatel)
MLV – supply zones (> 5,000 pop.)
0 0.5 1.0 1.5 2.0 2.5 3.0 3.5 4.0
NMH – nejvyšší mezní hodnota – pro zdravotnì významné ukazateleMH – mezní hodnota – pro ukazatele zdravotnì ménì významné, organoleptických vlastností apod.
MLV – maximum limit value – for health relevant indicatorsLV – limit value – for indicators of organoleptic properties
[%]
MO – abiosestonAbioseston
MO – poèet organismùNo. of organisms
Clostridium perfringensClostridium perfringens
MO – živé organismyLive organisms
Escherichia coliE. Coli
EnterokokyEnterococci
Poèty kolonií pøi 22 °CNo. of bacterial colonies by 22 °C
Koliformní bakterieColiform bacteria
Poèty kolonií pøi 36 °CNo. of bacterial colonies by 36 °C
< 5 000
> 5 000
Velikost zásobované oblasti [poèet obyvatel]Size of supply zone [number of population]
36 SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
200520062007200820092010
[%]
DusitanyNitrites
SelenSelenium
AntimonAntimony
BromiènanyBromates
FluoridyFluorides
BeryliumBeryllium
Pesticidní látkyPesticides
Rtu�Mercury
NiklNickel
ArzenArsenic
OlovoLead
DusiènanyNitrates
37SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní dùsledky a rizika zneèištìní pitné vodyHealth consequences and risks from drinking water pollution
0 0.5 1.0 1.5 2.0 2.5 3.0 3.5 4.0 4.5 5.0 5.5
BórBoron
Obr. 3.4 Rozdìlení obyvatel podle obsahu hoøèíku a vápníku v dodávané pitné vodì, 2010Fig. 3.4 Distribution of the population by magnesium and calcium content in tap water, 2010
Žádné pøekroèení nejvyšší mezní hodnoty u obou typù oblastí: 1,2-dichlorethan, chlorethen (vinylchlorid), trihalomethany, microcystin-LR, PAU, mìï, støíbro.Žádné pøekroèení nejvyšší mezní hodnoty u oblastí nad 5 000 obyv. a èetnost pøekroèení do 0,1 % u oblastí do 5 000 obyv.:chrom, kadmium, kyanidy, tetrachlorethen, trichlorethen, benzen, benzo[a]pyren.
No excessive values in both types of supply zones: 1,2- dichloroethane, chloroethene (vinylchloride), trihalogenmethanes, microcystine-LR, PAHs, copper, silver.No excessive value in supply zones over 5,000 pop. and up to 0.1 % in supply zones below 5,000 pop.:chromium, cadmium, cyanides, tetrachloroethene, trichloroethene, benzene, benzo[a]pyrene.
< 5 000
> 5 000
Velikost zásobované oblasti [poèet obyvatel]Size of supply zone [number of population]
Obr. 3.3 Èetnost nedodržení nejvyšší mezní hodnoty pro chemické látky, 2010Fig. 3.3 Exceedance of the maximum limit value for chemicals, 2010
38 SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Obr. 3.5 Podíl pitné vody na celkové expozici dusiènanùm a chloroformu, 2005–2010Fig. 3.5 Population exposure to nitrates and chloroform from drinking water, 2005–2010
0 1 2 3 4 5
Denní pøíjem [% expozièního limitu]Daily intake [% of exposure limit]
6 7
DusiènanyNitrates
ChloroformChloroform
Expozice vypoètena pro denní pøíjem 1 litru pitné vody z vodovodní sitì.Exposure estimate based on daily ingestion of 1 liter of tap water.
Obr. 3.6 Rozdìlení obyvatel podle expozice chemickým látkám z pitné vody, 2010Fig. 3.6 Distribution of the population by exposure to chemicals from drinking
water, 2010
4. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKYA RUŠIVÉ ÚČINKY HLUKU
Subsystém III zahrnuje monitorování hluku 24-ho-dinovým měřením v jednom měřicím místě mo-nitorovaných lokalit, ve kterých je periodicky pro-váděno dotazníkové šetření. Měření hluku probí-halo od roku 1994 do roku 2006 každoročněv 19 městech, ve kterých byly vybrány vždy dvělokality s rozdílnou intenzitou hluku. Od roku 2007je měření realizováno ve 2–3letých intervalech ve12 městech, celkem ve 24 lokalitách. Měření pro-bíhá podle jednotné metodiky v souladu s Meto-dickým návodem pro měření a hodnocení hlukuv mimopracovním prostředí [1]. Měření se nepro-váděla v případě krátkodobých neobvyklých hlu-kových situací (např. krátkodobá uzávěra komu-nikace apod.) nebo za nepříznivých meteorologic-kých podmínek. Součástí měření je i zjišťováníintenzity a skladby dopravy v souladu s Noveloumetodiky výpočtu hluku silniční dopravy [2].
Dotazníkové šetření zahrnuje otázky na demo-grafické, sociologické a zdravotní údaje obyvatelmonitorovaných lokalit a zejména na míru jejichobtěžování a rušení spánku hlukem. Osloveni bylivždy všichni obyvatelé příslušných domů v loka-litě, kteří odpovídali věkovému rozpětí 30–75 let.Hodnocen byl vztah mezi expozicí hluku a obtěžo-váním nebo rušením spánku hlukem a také postojeobyvatel k obtěžování hlukem.
V počátečních etapách monitorování byla použí-vána metoda přiřazení stejné hlukové expozicezjištěné měřením v jednom měřicím místě všemrespondentům šetření v celé sledované lokalitě.Prověřením homogenity lokalit z hlediska hladinhluku kontrolními paralelními měřeními byly zjiš-těny významné rozdíly v prostorovém rozloženíhladiny akustického tlaku v rámci rozlohy jednotli-vých lokalit. Proto bylo zahájeno zpracování akus-tických studií, které umožňují přesnější stanoveníhlukové expozice respondentů šetření v místěbydliště. V roce 2009 zpracoval studie Zdravotníústav se sídlem v Pardubicích, Oddělení faktorůprostředí, Ústí nad Orlicí pro lokality Ústí nadOrlicí - Jilemnického a Hradec Králové - Labskákotlina [3]. Modely byly zpracovány výpočto-vým softwarem LimA 5.12. Příprava digitálníchdat pro model a grafické výstupy byly prove-
4. COMMUNITY NOISEAND HEALTH
Subsystem III comprises 24-hour noise measuringat specific sites under monitoring in which periodicquestionnaire surveys have been conducted. Noisemeasuring was carried out from 1994 till 2006on an annual basis in 19 cities in each of whichtwo localities with different noise intensities wereselected. Since 2007 the measuring is being con-ducted at 2- to 3-year intervals in 12 cities, i.e. at24 localities in all. The measuring takes place inaccordance with the Methodological Instructionsfor Measuring and Evaluating Noise in a Non-occupational Environment [1]. Measuring was notconducted in cases of short-term unusual noisesituations (e.g. a short-term closure of a communi-cation, etc.) or under unfavorable meteorologicalconditions. A component part of the measuringis also the determination of traffic intensity andstructure in line with the Amendment to the Metho-dology for Calculating Road Traffic Noise [2].
The questionnaire survey includes questions on thedemographic, sociological and health data of theresidents in the localities under monitoring, namelyon the degree of noise annoyance and sleep distur-bance. Addressed were always all the residents ofthe given houses in the locality, whose age rangedfrom 30 to 75 years. The relation between noiseexposure and annoyance or sleep disturbance wasevaluated, as well as the residents’ attitude towardsbeing annoyed by noise.
In the initial monitoring stages the method ofassigning the same noise exposure found by oneplace measuring to all survey respondents in themonitoring locality has been applied. By checkingthe homogeneity of the localities as for noise levelsby control parallel measurements significant diffe-rences in the distribution of acoustic pressure levelswithin the locality have been found. Therefore,the processing of acoustic studies started, whichfacilitate a more precise determination of noiseexposure of the survey respondents. In 2009 thestudies were processed by the Institute of PublicHealth residing in Pardubice, by the Departmentof Environmental Factors in Ústí nad Orlicí for thelocalities Ústí nad Orlicí - Jilemnický Street andHradec Králové - Labská kotlina [3]. The models
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 39NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rušivé účinky hlukuCommunity noise and health
deny pomocí GIS nástrojů (ESRI, ArcView asoftware Kristýna). Výpočet hladin hluku bylproveden pomocí metodik stanovených v Doporu-čení Komise 2003/613/ES [4] a národní vyhlášce523/2006 Sb. [5].
Následně byla vypracována metoda přiřazováníexpozice hluku respondentům dotazníkového šetření,která byla ověřena s použitím údajů zatím posled-ního šetření v roce 2007. Úspěšnost určení expo-zice závisela na úplnosti vyplnění dotazníku. Prostanovení expozice byly použity ukazatele Ld, Lna Ldvn zjištěné akustickou studií.
Ve dvou sledovaných lokalitách jsou budovy pane-lového typu, tvořené několika spojenými „domy“se samostatnými vchody, které jsou charakteri-zovány popisnými čísly. Adresným bodem se ro-zumí tento „dům“. Obvyklý počet adresných bodů(domů) v rámci jedné budovy byl 3–4, nejvíce 7.V „domech“ jsou byty obvykle uspořádány tak,že okna jednoho bytu jsou orientována na oběprotilehlé strany domu; ve sporadických přípa-dech nízkometrážních bytů také pouze na jednustranu domu. Hlavním zdrojem venkovního hlukuv obou lokalitách je dopravní komunikace. Na pro-storové rozložení hluku má vliv skutečnost, zda jepříslušná budova rovnoběžná nebo kolmá ke zdrojihluku. U budov orientovaných delší stranou kolmovzhledem ke zdroji hluku byla expozice hlukuu obyvatel jednotlivých adresných bodů stano-vena jako průměr maximální a minimální hodnotyna fasádě příslušného adresného bodu. U budovorientovaných delší stranou rovnoběžně s liniovýmzdrojem hluku byla použita maximální hodnotapro fasádu přivrácenou ke zdroji hluku a minimálníhodnota pro fasádu odvrácenou. Orientace okenrespondenta byla zjišťována na základě dotazní-kového šetření. Při přiřazování hodnot hlukovéexpozice jednotlivému respondentovi může býtzohledněna orientace oken denních a nočních míst-ností bytu. Druhý přístup považuje byt respon-denta za jeden celek, v tom případě je expozicestanovena podle nejhlučnějšího okna bytu. Na zá-kladě údajů posledního dotazníkového šetření a vý-sledků kontrolních měření byly ověřeny oba způ-soby přiřazování expozice (při zohlednění orientaceoken denních místností pro denní hluk a orien-tace oken ložnice pro noční hluk nebo při zo-hlednění orientace oken bytu jako celku). Druhýzpůsob vedl u části respondentů k přiřazení vyšší
were processed with the aid of the LimA 5.12calculation software. The preparation of digitaldata for the model and graphic outputs were allcarried out with the aid of GIS tools (ESRI, ArcViewand the Kristýna software). The calculation of noiselevels was performed following methodologies set inthe Commission Recommendation 2003/613/EU [4]and in the Public Notice 523/2006 Dig. [5].
Consequently, there has been elaborated a methodof assigning noise exposure to respondents of thequestionnaire survey, that has been verified usingso far last survey data from 2007. The success ofdefining exposure depended on the completenessof the filling in the questionnaire. The indicators Ld,Ln and Lden found through the acoustic study havebeen used for determining exposure.
In the localities monitored, there are prefabricatedblocks of flats composed of several “houses” withindependent entrances marked with house numbers.An address point is understood to be such a “house”.As usual, the number of address points (houses)within a block was 3–4, seven at the most. Mostflats in these houses are designed to have windowsfacing two opposite directions, but some small flatshave windows facing a single direction. Most flatsin these blocks are designed to have windows facingtwo opposite directions, but some small flats havewindows facing a single direction. The major sourceof outside noise in both localities is road traffic.The spatial distribution of noise is influenced bythe position of the building, that being parallel orperpendicular to the noise source. In buildingsoriented with their longer façade perpendicularlyto the noise source, the noise exposure of the resi-dents of each address point was established as theaverage of the maximum and minimum values onthe façade of the given address point. In buildingsoriented with their longer façade parallel with thelinear noise source the maximum value was applied tothe façade facing the noise source and the minimumvalue for the reverse one. Window orientation wasestablished on the basis of the questionnaire survey.In the assigning of noise exposure values to eachrespondent there may be taken into considerationthe window orientation of day-time and night-timerooms of the flat. Another approach considers therespondent’s flat as a whole, in such a case theexposure is established as being that of the noisiestwindow of the flat. On the basis of the last question-
40 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
expozice. Bylo prokázáno významně vyšší obtě-žování ve dne u osob, které mají okna denníchmístností orientovaná ke zdroji hluku oproti oso-bám, které tam mají orientovaná pouze oknaložnice. Pro jemnější hodnocení vztahů mezihlukem a obtěžováním je orientace oken míst-ností významné kritérium.
V roce 2010 zpracoval Zdravotní ústav se sídlemv Ostravě, NRL pro využití GIS v ochraně a pod-poře veřejného zdraví, akustické studie pro loka-lity Havlíčkův Brod - Pražská, Praha 3 - Pod Lipamia Znojmo - Rooseveltova [6]. Modely byly zpra-covány pomocí výpočtového software LimA 5.1,ověřovací výpočet užitím výpočtového softwareCadna A. Výpočty byly provedeny metodikou dlevyhlášky 523/2006 Sb., o hlukovém mapování [5]a dle následných doporučených metodik v Dopo-ručení Komise 2003/613/ES [4].
Pro každou z mapovaných lokalit byly zpraco-vány tři modely. Model 1 vycházel z údajů o in-tenzitách dopravy, které byly převzaty ze sčítánídopravy prováděného orgány městské správy; vý-sledky modelu odpovídají celoroční hlukové zá-těži. Modely 2 a 3 vycházely z dopravních inten-zit zjištěných během 24hodinových měření hlukuv rámci monitoringu, a to při jarním (model 2) apodzimním (model 3) měření. Při porovnání hod-not hlukových ukazatelů získaných měřením v obousezónách a výpočtem modelů 2 a 3 bylo dosaženorelativně dobré shody pro lokality v Praze 3 av Havlíčkově Brodě; ve znojemské lokalitě bylashoda nižší. Pro lokalitu v Praze 3, kde kores-pondoval rok realizace měření a sběru vstupníchúdajů pro výpočet modelu 1 (2009), byly rovněžporovnány naměřené hodnoty hluku s celoročnímihodnotami získanými výpočtem. Také v tomtopřípadě byla zjištěna dobrá shoda, ze které lzeusuzovat na dobrou reprezentativnost výsledkůjarního a podzimního měření vzhledem k celémuroku. Hladiny hluku v lokalitě v Praze 3 podleakustické studie pro den a noc (model 1) zobrazujíobr. 4.1 a 4.2.
Na rok 2011 jsou plánovány studie pro lokalityv Ostravě a Jablonci nad Nisou. Výsledky akus-tických studií a následujícího dotazníkové šetřeníumožní přesnější zkoumání vztahů mezi hluko-vou expozicí v místě bydliště a jejími negativnímizdravotními dopady.
naire survey and results of control measurementsboth approaches to assigning exposure have beenchecked (with taking into account the windoworientation of day-time rooms for day-time noiseand the window orientation of the bedroom fornight-time noise, or just considering the windoworientation of the flat as a whole). The latterapproach led in a part of the respondents to beingassigned greater exposure. There has been provena significantly greater annoying over the day inpersons who have their windows of day-time roomsoriented towards the noise source as againstpersons whose bedroom windows only are orientedin that direction. For a finer assessment of relationsbetween noise and annoyance, the orientation ofroom windows is a significant criterion.
In 2010, the National Reference Laboratory forApplying GIS in the Protection and Promotion ofPublic Health at the Institute of Public Health inOstrava elaborated acoustic studies for the locali-ties of Havlíčkův Brod - Pražská Street, Prague 3 -Pod Lipami Street and Znojmo - RooseveltovaStreet [6]. The models were processed with the aidof LimA 5.1 software, Cadna A software being usedin verification calculations. The calculations werecarried out following methodology set in PublicNotice No. 523/2006 Dig., on noise mapping [5]and consequent recommended methodologies inCommission Recommendation 2003/613/EU [4].
Three models have been elaborated for each of themapped localities. Model 1 is based on data onall-year traffic intensities that have been adoptedfrom the traffic census conducted by the municipalauthorities; model 2 and 3 are based on trafficintensities found during 24-hour noise measuringwithin the framework of monitoring; in spring(model 2) and autumn (model 3). By comparisonbetween noise indicator values obtained throughmeasurement in both seasons and calculation valuesof model 2 and 3 a good conformity was attainedin the localities of Prague 3 and Havlíčkův Brod; inthe locality of Znojmo the conformity was lower.In Prague 3 the year of measurement correspondedto that of input data collection for model 1 calcula-tion (2009). The measured noise levels and theall-year values obtained through calculation werecompared there. Also in this case a good conformityhas been reached. From that, it may be concludedthat fairly representative results of the spring and
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 41NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní důsledky a rušivé účinky hlukuCommunity noise and health
Citace:
[1] Metodický návod pro měření a hodnocení hlukuv mimopracovním prostředí (Č.j. HEM-300-11.12.01-34065). Praha: Ministerstvo zdravotnictví2001, Dostupné na internetu: htpp://www.nrl.cz/metodika/postup_prostredi.php.
[2] Liberko, M. a kol.: Novela metodiky pro výpočethluku silniční dopravy 2004, Ministerstvo život-ního prostředí, 2005. Zdroj: Planeta 2/2005.
[3] Michal, J., David, K.: Hluková studie 022520/H175/JM/09. Ústí nad Orlicí: 2009.
[4] Commission Recommendation of 6 August 2003concerning the Guidelines on the revised interimcomputation methods for industrial noise, air-craft noise, road traffic noise and railway noise,and related emission data. Official Journal ofthe European Union L 212/49, Brussels 2003.
[5] Vyhláška, kterou se stanoví mezní hodnoty hlu-kových ukazatelů, jejich výpočet, základní po-žadavky na obsah strategických hlukových mapa akčních plánů a podmínky účasti veřejnostina jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapo-vání). Sbírka zákonů 523/2006. Praha: TiskárnaMinisterstva vnitra 2006. ISSN 1211-1244.
[6] Šlachtová, H., Michalík, J., Volf, O.: Zprávao zpracování hlukových map subsystému IIIMonitoringu zdravotního stavu obyvatelstva vevztahu k životnímu prostředí, Ostrava 2010.
autumn measurements have been attained in viewof the whole year 2009. The noise levels in thatmonitored locality according to the acoustic study(model 1) for day and night are shown in Figs. 4.1and 4.2.
Studies for the localities of Ostrava and Jablonecnad Nisou are planned for the year 2011. Resultsof acoustic studies and consequent questionnairesurveys shall facilitate a more precise investiga-tion of the relationships between exposure to noiseat the place of residence and its negative con-sequences to health.
References:
[1] Methodological Instructions for Measuring andEvaluating Noise in Non-occupational Environ-ment (Ref. HEM-300-11.12.01-34065). (In Czech)Prague: Ministry of Health 2001. Available at:htpp://www.nrl.cz/metodika/postup_prostredi.php.
[2] Liberko, M. et al.: Amendment of Methodo-logy for Calculating Road Traffic Noise 2004.(In Czech), Ministry of the Environment, 2005.Source: Planeta 2/2005.
[3] Michal, J., David, K.: Study on Noise 022520/H175/JM/09 (In Czech), Ústí nad Orlicí 2009.
[4] Commission Recommendation of August 2003concerning the Guidelines on the revised interimcomputation methods for industrial noise, air-craft noise, road traffic noise and railway noise,and related emission data. Official Journal ofthe European Union L 212/49, Brussels 2003.
[5] Public Notice in which there are set limit noiseindicator values, their calculation, basic require-ments for content of strategic noise maps andaction plans and conditions for participation ofthe public in their preparation (Public Noticeon Noise Mapping). (In Czech) No. 523/2006.Prague, Interior Ministry Printing Office 2006.ISSN 1211/1244.
[6] Šlachtová, H., Michalík, J., Volf, O.: Reporton Processing Noise Maps of Subsystem IIIMonitoring Population Health in Relation to theEnvironment. (In Czech) Ostrava 2010.
42 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
43SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní dùsledky a rušivé úèinky hlukuCommunity noise and health
Pod Lipami
Pod Lipami
L [dB]d
< 44.9
45–49.9
50–54.9
55–59.9
60–64.9
65–69.9
70–74.9
75–79.9
> 80
Místo mìøeníMeasurement point
Silnice / Road
Budovy / Buildings
Bydlištì respondentùRespondent’s residence
Obr. 4.1 Hladiny hlukové zátìže pro lokalitu v Praze 3 - Pod Lipami, podle modelu 1 – den (L )d
Fig. 4.1 The noise levels for the locality in Prague 3 - Pod Lipami, by the model 1 – day (L )d
Obr. 4.2 Hladiny hlukové zátìže pro lokalitu v Praze 3 - Pod Lipami, podle modelu 1 – noc (L )n
Fig. 4.2 The noise levels for the locality in Prague 3 - Pod Lipami, by the model 1 – night (L )n
L [dB]n
< 44.9
45–49.9
50–54.9
55–59.9
60–64.9
65–69.9
70–74.9
75–79.9
> 80
Místo mìøeníMeasurement point
Silnice / Road
Budovy / Buildings
Bydlištì respondentùRespondent’s residence
Zdroj pro obr. 4.1 a 4.2: Zpráva o zpracování hlukových map subsystému III, NRL pro GIS, 2010Source for the Figs. 4.1 and 4.2: The report on noise mapping, subsystem III, NRL for GIS, 2010
5. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKYZÁTĚŽE LIDSKÉHO ORGANISMUCIZORODÝMI LÁTKAMIZ POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCŮ,DIETÁRNÍ EXPOZICE
Subsystém se v monitorovacím období roku2010/2011 skládá ze čtyř souvisejících projekto-vých částí. Odběry vzorků potravin jsou nověrealizovány v 16 kvótně vybraných městech re-publiky, rozdělených do 4 kvadrantů. Počet sběr-ných míst byl upraven v závislosti na kapacit-ních možnostech projektu tak, aby navazovalna předchozí systém vzorkování a byl dostatečněreprezentativní z hlediska kvadrantů a republiky.Během dvouletého monitorovacího cyklu budekaždý kvadrant reprezentován odběry na 8 růz-ných místech, republika pak celkem 32 odběro-vými místy.
První projektová část se zabývá monitorovánímvýskytu vybraných patogenních bakterií ve vzor-kovaných potravinách. Kmeny bakterií izolovanéz potravin jsou podrobovány především kvali-tativnímu studiu, které jde nad rámec běžnýchmikrobiologických vyšetření. Druhá projektováčást se zabývá monitorováním výskytu toxino-genních mikromycetů (plísní) ve vzorkovanýchpotravinách. Izoláty mikromycetů jsou rodověa druhově specifikovány a je studována jejichtoxinogenita (zejména produkce mykotoxinůaflatoxinů a ochratoxinů). Třetí část projektu jevěnována monitoringu výskytu potravin na bázigeneticky modifikovaných (GM) organismů natrhu v ČR. Zařazení této části bylo podmíněnopředevším požadavky veřejnosti na informaceo situaci v ČR a rovněž informačními požadavkyze strany EU a dalších mezinárodních organizací,nikoli z hlediska očekávání zdravotních rizik.Čtvrtá projektová část subsystému se zabývá mo-nitorováním dietární expozice populace vybranýmchemickým látkám.
5.1 Bakteriologická analýza potravin
Ve studii zaměřené na bakteriologickou ana-lýzu potravin byl sledován výskyt vybranýchpatogenních agens v potravinách z tržní sítě. Vý-běr vyšetřovaných komodit byl proveden podle
5. HEALTH EFFECTSAND RISKS OF HUMANDIETARY EXPOSURETO CONTAMINANTSFROM FOOD CHAINS
In the monitoring period 2010/2011 the subsystemwas comprised of four parts. Foodstuffs have beensampled in 16 newly selected cities of the CzechRepublic divided into four quadrants. The numberof sites was adjusted to the capacity of the projectin order to continue in the previous system ofsampling and be representative of each of the fourquadrants and of the whole country. In the courseof a two-year monitoring cycle each quadrantshall be represented by sampling at 8 differentlocations, the Czech Republic being thus coveredby a total of 32 sampling sites.
The first part of the project deals with monitoringthe incidence of selected pathogenic bacteria in thefoodstuffs sampled. Bacterial strains isolated fromare subjected to further qualitative study exceedingroutine microbiological analyses. The second partof the project includes monitoring the incidence oftoxinogenic micromycetes (moulds) in the food-stuffs sampled. Isolates are identified by genusand species and their toxinogenic properties arestudied (namely in terms of aflatoxin and ochra-toxin production). The third part of the project isdevoted to the prevalence foodstuffs based on gene-tically modified organism (GMO) on the Czechmarket. This section has been included mainlyin response to public demand and requests fordata by the EU and other international organiza-tions, and not because any health risks had beenexpected. The fourth part of the subsystem dealswith monitoring dietary exposure of the populationto selected chemical substances.
5.1 Bacteriological food analysis
In the study focused on the bacteriological analysisof foodstuffs the occurrence of selected pathogenicagents in foodstuffs taken from the market networkhas been monitored. The selection of commoditiesto be examined was based on the consumed foodbasket and targeted at those food groups whichhad in the past participated in the occurrence
44 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
spotřebního koše a byl zaměřen, jako v minu-lých letech, na ty skupiny potravin, které seu nás nebo v zahraničí podílely na vzniku ali-mentárních onemocnění. V roce 2010, na roz-díl od předchozích let, byla analýza zaměřenana vybrané potraviny k přímé spotřebě dodá-vané do tržní sítě v originálním malospotřebitel-ském balení.
Potraviny byly vyšetřovány na přítomnost čtyřetiologických agens – původců významnýchalimentárních onemocnění: Salmonella spp.,Campylobacter spp., Listeria monocytogenes aS. aureus. Kromě salmonel a L. monocytogenes,jsou ostatní agens sledována pouze výjimečněv rámci běžné kontroly zdravotní nezávadnostipotravin. Informace o frekvenci jejich výskytuv jednotlivých komoditách a detailní fenotypováa genotypová charakteristika tak nejsou k dispo-zici. Průkaz a stanovení počtu vyšetřovanýchpatogenů byl proveden referenčními kultivačnímimetodami (normy řady EN ISO).
Na přítomnost salmonel bylo vyšetřeno 191vzorků potravin určených k přímé spotřebě. Cel-kem bylo zjištěno 6 (3,1 %) vzorků s pozitiv-ním nálezem. Jednalo se o 3 vzorky lahůdkář-ských, 2 vzorky cukrářských výrobků a 1 vzorekmasného výrobku (trvanlivého tepelně neopra-covaného salámu). Termotolerantní kampylo-baktery byly sledovány jen v uzených rybíchfiletách. U žádného z 12 vyšetřovaných vzorkůnebyla prokázána přítomnost baktérií rodu Campy-lobacter. Na přítomnost baktérií Listeria mono-cytogenes bylo vyšetřeno 191 vzorků potravin.Celkem bylo získáno 12 izolátů L. monocyto-genes. Nejčastěji byla tato baktérie detekovánav cukrářských (6/16,7 %) a rybích výrobcích(2/16,7 %). Dále byla L. monocytogenes zjištěnav lahůdkářských (2/4,2 %) a masných výrobcích(2/2,1 %). S výjimkou jednoho vzorku uzenýchrybích filet, ve kterém byly detekovány počtyL. monocytogenes 1,3.102 KTJ/g, nebyl ve vy-šetřovaných vzorcích překročen limit stanovenýNařízením Komise (ES) č. 2073/2005. Výskytbaktérií Staphylococcus aureus byl sledovánu 191 vzorků potravin. U 21 (11,0 %) vzorkůbyla potvrzena přítomnost S. aureus. V žádnémz vyšetřovaných vzorků potravin nebyl deteko-
of alimentary diseases in the Czech Republic orabroad. As against previous years, in 2010 theanalysis has been focused at selected foodstuffsintended for direct consumption and suppliedto the market in their original retail packaging.
The foodstuffs have been investigated for thepresence of four etiological agents causing signi-ficant alimentary affections: Salmonella spp.,Campylobacter spp., Listeria monocytogenes andStaphylococcus aureus. Except for salmonellaeand L. monocytogenes, other agents are monitoredonly exceptionally during routine inspection offood safety. Therefore, there is no informationavailable about their incidence in the respectivecommodities, and detailed characteristics in theCzech Republic are lacking. Detection of thepathogens and determinations of their counts werecarried out implementing reference cultivationmethods (norms of the EN ISO series).
A total of 191 samples of foodstuffs intended fordirect consumption were investigated for the pre-sence of salmonellae. A total of 6 samples (3.1 %)were positive. In question were 3 samples ofdelicatessen products, 2 samples of confectionaryproducts and 1 sample of a meat product (non-perishable thermally not processed salami). Thermo-tolerant campylobacters were followed up onlyin smoked fish fillets. In none of the 12 samplesinvestigated was found any presence of bacteria ofthe genus Campylobacter. A total of 191 samplesof foodstuffs were investigated for the presence ofListeria monocytogenes, yielding 12 isolates ofL. monocytogenes. This bacterium was detectedmost frequently in confectionary products (6/16.7 %)and in fish products (2/16.7 %). It has been foundalso in delicatessen (2/4.2 %) and meat products(2/2.1 %). With the exception of one sample ofsmoked fish fillets in which a count of L. mono-cytogenes of 1.3.102 CFU/g was found, in noneof the other samples investigated have countsexceeded the limit set by the EU Commission regu-lation No. 2073/2005. The occurrence of Staphylo-coccus aureus bacteria has been followed up ina total of 191 foodstuff samples, being confirmedin 21 (11.0 %) of them. In none of the samplesinvestigated a count of coagulase-positive staphy-lococci exceeding 50 CFU/g has been detected.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 45NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Dietární expoziceDietary exposure
ván počet koagulázopozitivních stafylokoků vyššínež 50 KTJ/g.
5.2 Mykologická analýza potravin
V roce 2010, který byl prvním rokem dvouletéhomonitorovacího období (2010/2011), se pokračo-valo v rámci studie „MYKOMON“ ve sledovánívýskytu toxinogenních vláknitých mikroskopic-kých hub (plísní), producentů aflatoxinů a ochra-toxinu A ve vybraných potravinách. Speciali-zované mykologické vyšetření bylo zaměřeno napopis a charakterizaci nebezpečí výskytu toxino-genních vláknitých mikroskopických hub v po-travinách, především na detailnější mykologickésledování toxinogenních vláknitých mikroskopic-kých hub Aspergillus sekce Nigri, producentůochratoxinu A.
Ve čtyřech odběrových termínech bylo odebráno13 druhů komodit na 12 odběrových místechv ČR, což představuje celkem 156 vzorků po-travin. Byla získána frekvenční data o kvalita-tivním a kvantitativním výskytu toxinogenníchvláknitých mikroskopických hub – producentůaflatoxinů a ochratoxinu A v potravinách v ČR.U vybraných potravin byl stanoven celkový početvláknitých mikroskopických hub (KTJ/g po-traviny) a charakterizován jejich mykologickýprofil. Výskyt sledovaných druhů toxinogenníchvláknitých mikroskopických hub byl dále charak-terizován indexem kontaminace (Ik), tzn. pomě-rem počtu potenciálně toxinogenních vláknitýchmikroskopických hub (KTJ/g potraviny) k cel-kovému počtu vláknitých mikroskopických hub(KTJ/g potraviny).
Byla prokázána přítomnost potenciálně toxinogen-ních vláknitých mikroskopických hub Aspergillusflavus, producentů aflatoxinů, celkem ve 3 vzor-cích (tj. 8 %) těchto typů potravin: těstoviny, pepřčerný a hrách. Potenciálně toxinogenní vláknitémikroskopické houby Aspergillus sekce Nigri(producenti ochratoxinu A) byly stanoveny celkemv 7 vzorcích (29 %), a to v pepři černém a kmínu.Přítomnost potenciálně toxinogenních vláknitýchmikroskopických hub Penicillium crustosum (po-tenciálního producenta mykotoxinu penitremu A)nebyla v tomto monitorovacím období ve vlašskýchořeších prokázána.
The positive findings of pathogens in confectionaryproducts are shown in Fig. 5.1.
5.2 Mycological food analysis
In 2010, the first year of a two-year monitoringperiod (2010/2011), in the framework of the“MYKOMON” study there has continued thefollow-up of the occurrence of toxinogenic fila-mentous microscopic fungi (moulds), the pro-ducers of aflatoxins and ochratoxin A in selectedfoodstuffs. Specialized mycological examinationwas focused on the description and risk characte-rization of the incidence of toxinogenic filamentousmicroscopic fungi in foodstuffs, namely on a moredetailed follow-up of the toxinogenic fibrousmicroscopic fungi Aspergillus belonging to thegroup Nigri, producers of ochratoxin A.
A total of 13 types of commodities were collectedon 4 occasions at 12 sampling sites in the CzechRepublic, representing a total of 156 foodstuffsamples. There have been obtained frequency dataon the qualitative and quantitative incidence oftoxinogenic fungi, producers of aflatoxins andochratoxin A in foodstuffs in the Czech Republic.In selected foodstuffs there have been determinedtotal counts of filamentous microscopic fungi(CFU/g of the foodstuff) and were characterizedtheir mycological profiles. The incidence of thespecies of toxinogenic filamentous microscopicfungi was further characterized by a contamina-tion index (Ik), i.e. the ratio of potentially toxino-genic fungi (CFU/g of the foodstuff) to the totalcount of filamentous microscopic fungi present(CFU/g of the foodstuff).
The presence of potentially toxinogenic filamen-tous microscopic fungi Aspergillus flavus, pro-ducers of aflatoxins, was detected in 3 samples(8 %) of the following types of foodstuffs: pasta,black pepper and peas. Potentially toxinogenicfilamentous microscopic fungi, Aspergillus of thegroup Nigri (producers of ochratoxin A) weredetected in 7 samples (29 %) of the followingfoodstuffs: black pepper and caraway seed. Poten-tially toxinogenic filamentous microscopic fungi,Penicillium crustosum (potential producer ofthe mycotoxin penitrem A), have not been foundin walnuts over this monitoring period.
46 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
5.3 Výskyt potravin na bázi GMO na trhuv ČR
Devátým rokem pokračovalo sledování vybra-ných potravin v obchodní síti, zda nejsou vyrobenyz geneticky modifikovaných organismů (GMO).Podobně jako v předchozích letech byly v obchodnísíti na 16 místech v ČR ve čtyřech odběrovýchtermínech odebrány vzorky 4 druhů potravin, a tosójové boby, sójové výrobky, kukuřičná moukaa rýže. Celkem bylo odebráno a analyzováno192 vzorků, 48 vzorků z každé komodity. K de-tekci GMO a potravin na bázi GMO byla využitascreeningová a identifikační metoda polymerá-zové řetězové reakce (dále PCR).
Pomocí kvalitativní PCR bylo v roce 2010 vy-hodnoceno jako GMO pozitivní 5 vzorků rýžea 10 vzorků kukuřičné mouky. Ve vzorcích ku-kuřičné mouky byla prokázána přítomnost gene-ticky modifikované kukuřice linie MON810 aNK603, které jsou v EU povoleny k uvádění natrh. Ve vzorcích sójových bobů a výrobků nebylaprokázána přítomnost geneticky modifikovanéRoundupReady sóji. Výsledky vyšetření vzorkůjsou uvedeny v tab. 5.3.1.
Získané výsledky dokazují, že v tržní síti v ČRse vyskytují potraviny vyrobené z geneticky mo-difikované kukuřice a rýže, přičemž sójové bobya výrobky byly z hlediska přítomnosti GMO ozna-čeny jako negativní. V průběhu roku 2010 nebylypublikovány žádné nové aktuální vědecké údaje,které by popisovaly zdravotní rizika z použití po-travin na bázi GMO. Studie „GENOMON“ buderealizována v obdobném rozsahu i v roce 2011.Dosavadní výsledky této studie jsou zobrazenyna obr. 5.2.
5.3 Occurrence of GM foods on the Czechmarket
The monitoring of selected foodstuffs from themarket network, focused at identifying foods pro-duced with the use of genetically modified orga-nisms (GMO) has continued for the ninth year.Similarly to previous years, samples of four kindsof foods, namely soya beans, soya products, corn-flour and rice have been taken in the market net-work at 16 sites and four time intervals. A total of192 samples have been analyzed, that being 48of each commodity. For the detection of GMOsand GMO-based foodstuffs there has been appliedthe polymerase chain reaction (PCR) method forscreening and identification.
In 2010, with the aid of qualitative PCR, 5 samples ofrice and 10 samples of cornflour have been assessedas being GMO-positive. In the cornflour samplesthere has been determined the presence of gene-tically modified corn, varieties MON810 and NK603which are allowed to be introduced on the marketin the EU. In soya bean samples and samples ofsoy products any presence of genetically modifiedRoundupReady soya hasn’t been found. The resultsof sample analyses are presented in Tab. 5.3.1.
The results obtained confirmed that in the marketnetwork of the Czech Republic there occur food-stuffs produced from genetically modified cornand rice, while soya beans and soya products havebeen declared to be GM-negative. In the courseof 2010 no new current scientific data describinghealth risks due to the use of GMO-based food-stuffs have been published. The “GENOMON”study shall be conducted in a similar range in 2011as well. The hitherto obtained results are presentedin Fig. 5.2.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 47NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Dietární expoziceDietary exposure
Tab. 5.3.1 Výsledky vyšetření vzorků potravin na obsah GMO v roce 2010Tab. 5.3.1 Results of testing food samples for GMO content in 2010
Cílem dlouhodobého monitorovacího programuje bodový odhad průměrné expozice populace ČRvybraným chemickým látkám (významné konta-minanty, nutrienty/mikronutrienty). Ten je srovná-ván za delší období jako trend chronické expozičnídávky pro populaci. Získaná data slouží k charak-terizaci zdravotních rizik spojených s obvyklýmivýživovými zvyklostmi obyvatelstva ČR, v pří-padě potřeby i k pravděpodobnostnímu hodno-cení chronických expozičních dávek. Toto hod-nocení lze provádět až za delší časový interval4 až 6 let, po shromáždění dostatečného počtuvýsledků. Obsah chemických látek v potravináchmůže představovat zdravotní riziko nenádoro-vých nebo nádorových onemocnění. V případěnutrientů a mikronutrientů jde rovněž o odhadzdravotního rizika z neadekvátního přívodu.
Vzorky potravin jsou soustředěny na jedno místov republice, kde jsou standardně kulinárně upra-veny tak, jak to dělá běžný spotřebitel, a pak ana-lyzovány na obsah vybraných chemických látek.Systém vzorkování potravin je dostatečně repre-zentativní pouze pro obvyklou dietu populacev ČR (výběr druhů potravin reprezentuje přes95 % hmotnosti diety), nikoli pro srovnání regio-nálních rozdílů; tento způsob vzorkování je dándostupnými finančními prostředky.
Program je realizován v dvouletých cyklech. V sou-časném monitorovacím cyklu 2010/2011 probíhásběr, úprava a analýza vzorků potravin v sou-ladu s plánem. Rok 2010 byl analyticky uzavřenv dubnu roku 2011. Hodnocení expozičních dávekbude možné až po dokončení celého monitoro-vacího cyklu.
5.4 Dietary exposure
The aim of this long-term monitoring program isa point estimation of the mean population exposureto selected chemicals (significant contaminants,nutrients/micro-nutrients) in the Czech Republic;this estimation has been followed up as a chronicexposure trend over a longer period. The dataobtained assist the characterization of healthrisks associated with the usual dietary habits ofthe Czech population and, in the case of need,the probability assessment of chronic exposuredoses. That assessment is carried out in 4–6 yearintervals upon amassing sufficient volumes ofresults. The chemical content in foods may repre-sent risk of oncological or other diseases. In thecase of nutrients and micro-nutrients the risk ofinsufficient intake is likewise an issue.
The food samples have been collected at a singlefacility in the Czech Republic, where they undergostandard culinary treatment as performed by theordinary consumer. Afterwards they are analyzedfor the content of selected chemical substances.The system of sampling is sufficiently represen-tative for the customary diet of only the wholepopulation in the Czech Republic (the choice offood kinds representing more than 95 % of weightof usual diet composition), but not for the com-parison of regional differences; the sampling modeis limited by available financial resources.
The program has been realized in two-year cycles.In the present monitoring cycle of 2010/2011,the collection, treatment and analysis of foodsamples is taking place according to plan. Theyear 2010 has been closed in terms of analysesin April 2011. The evaluation of exposure doseswill be possible only after the completion of thewhole monitoring cycle.
48 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
49SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Dietární expoziceDietary exposure
Obr. 5.2 Pozitivní nálezy GMO v letech 2002–2010Fig. 5.2 Positive findings of GMO in the years 2002 to 2010
Obr. 5.1 Pozitivní nálezy patogenù v cukráøských výrobcích podle výrobce, 2010Fig. 5.1 Positive findings of pathogens in confectionary products by producer, 2010
0
1
2
3
4
5
6
A/3 B/3 C/3 D/3 E/3 F/3 G/3 H/3 I/6 J/3 K/3
Kód výrobce / poèet analyzovaných vzorkùProducer’s code / number of analyzed samples
Poèet pozitivních nálezùNumber of positive findings
Poèet pozitivních nálezùNumber of positive findings
S. aureus
Salmonella spp.
L. monocytogenes
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 20100
5
10
15
20
25
30
35
40
18
RýžeRice
Kukuøièná mouka Cornflour
Sójové výrobkySoya products
Sójové bobySoya beans
6
1 2 2 1 2 1
5
19
9
21
3
4
10
1
4
51
1
1
35
6. BIOLOGICKÝ MONITORING
Subsystém probíhá od roku 2005 v Praze, Liberci,Ostravě, Kroměříži a Uherském Hradišti. V roce 2010byly v těchto oblastech provedeny odběry vzorkůmateřského mléka. Odběry vzorků biologickéhomateriálu u dospělé či dětské populace na stano-vení obsahu toxických a nezbytných prvků nebylomožno z důvodů redukce finančních prostředkůrealizovat. Za období let 2005–2009 byly zjištěnyreferenční hodnoty1 obsahu toxických prvků (olovo,kadmium, rtuť) v krvi a moči pro vybrané skupinyčeské populace a porovnány s předchozími moni-torovacími periodami.
6.1 Toxické kovy
Kadmium má velmi dlouhý biologický poločas(15–30 let), a tedy vysokou schopnost kumulo-vat se v organismu. Mezi jeho závažné zdravotníúčinky patří zejména nefrotoxicita, karcinogenitaa v důsledku interakce s vápníkem osteoporóza.Obsah kadmia v krvi je ukazatelem současné expo-zice populace a je ovlivněna kuřáctvím. Výraznývýznam kouření byl u dospělé české populaceopakovaně potvrzen. Koncentrace kadmia v krvikuřáků je přibližně 3krát vyšší než u nekuřáků.
Pro určení referenčních hodnot jsou používánykoncentrace zjištěné u nekouřících osob. Refe-renční hodnotou pro dospělou populaci v obdobílet 2005–2009 je 1 µg/l krve. Je zřejmý sestupnýtrend koncentrace kadmia v krvi reflektovaný sní-žením referenčních hodnot mezi monitorovacímiperiodami (obr. 6.1). Sestupný trend dokumen-tují také střední hodnoty obsahu kadmia v krvidospělé populace (mediánu), které mezi lety 1996a 2009 statisticky významně poklesly z 0,6 µg/lna 0,3 µg/l krve (viz Odborné zprávy z před-chozích let monitorování na www.szu.cz). Refe-renční hodnoty kadmia v krvi pro dětskou popu-laci poklesly z 0,8 µg/l (1996–1998) na 0,5 µg/l(2005–2009) (obr. 6.1).
1 Referenční hodnoty jsou charakterizovány jako 95%kvantil koncentrace dané látky v souboru sledo-vaných osob nebo se vyjadřují jako horní hranice95% konfidenčního intervalu 95% kvantilu [1, 2]. Cha-rakterizují expozici populace nebo populační skupinyza určité časové období nebo v určitých expozičníchpodmínkách.
6. HUMAN BIOMONITORING
The subsystem has been conducted since 2005 inPrague, Liberec, Ostrava, Kroměříž and UherskéHradiště. In 2010, samples of breast milk weretaken there. For reasons of reduced financialresources the survey for determination of toxicand essential element levels in the adult or childpopulation was not realized. For the period 2005to 2009 the blood and urine reference values1
of toxic elements (lead, cadmium, mercury) forselected population groups have been evaluatedand compared with previous monitoring periods.
6.1 Toxic metals
Cadmium has a very long biological half-life(15–30 years) and hence high cumulative capabi-lity. Amongst its serious health effects are nephro-toxicity, carcinogenesis and, on interaction withcalcium, osteoporosis. Blood cadmium levels areindicators of current exposure and are affected bytobacco smoking. The serious role of smoking hasbeen repeatedly confirmed in the adult Czech popu-lation. Blood cadmium levels of tobacco smokersare about three times higher than in non-smokers.
The levels found in non-smokers were implementedwhen determining the reference values. The refe-rence value for the adult population over the periodof 2005–2009 is 1 µg Cd per liter of blood. There isan apparent downward trend in the blood levels ofcadmium as reflected in the decreased referencevalues between the monitoring periods (Fig. 6.1).The downward trend is also documented by theblood cadmium median values in the adult popu-lation, which between 1996 and 2009 dropped toa statistically significant degree from 0.6 µg/Lto 0.3 µg/L blood, (see Technical Reports of previousmonitoring periods at www.szu.cz). The referenceblood cadmium values in the child populationdecreased from 0.8 µg/L (1996–1998) to 0.5 µg/L(2005–2009) (Fig. 6.1).
1 Reference values are characterized as the 95% quantileof the concentration of a given substance in a series ofsubjects under follow-up, or they are expressed asthe upper limit of the 95% confidence interval of the95% quantile [1, 2]. They characterize the exposure ofthe population or a population group over a certain periodof time or under certain conditions of exposure.
50 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Obsah kadmia v moči charakterizuje dlouho-dobou zátěž organismu, vliv kuřáctví se zde ne-projevuje tak významně. Pokles expozice tomutoprvku u dospělé populace dokumentuje, obdobnějako u výsledků v krvi, snížení referenční hod-noty z 1,2 µg/g kreatininu v období 1996–1998na 1 µg/g kreatininu v období 2005–2009. V močidětí byly hladiny kadmia v období 1996–2003z více než 50 % pod mezí detekce použité analy-tické metody (AAS). Přes zvýšení citlivosti me-tody (ICP-MS) od roku 2005 se hladiny kadmiav moči dětí pohybovaly kolem limitu stanovi-telnosti, což potvrzuje nízkou expozici českýchdětí tomuto prvku. Zdravotně významná mezníhodnota v moči 2 µg/g kreatininu [1] nebylav letech 2005–2009 překročena u žádné monito-rované osoby.
Environmentální expozice olovu se může projevitzejména neurobehaviorálními a vývojovými změ-nami u malých dětí; k jejich expozici může do-cházet již při intrauterinním vývoji, protože olovoprochází placentou. Obsah olova v krvi dospěléi dětské české populace vykazoval v souladu s ji-nými státy sestupný trend prakticky od doby zá-kazu používání olovnatého benzinu [3]. Sestupnýtrend je zřejmý na poklesu referenčních hodnotobsahu olova v krvi v monitorovaných periodách(obr. 6.2). Pokles zátěže české populace tímto toxic-kým prvkem dokumentuje i fakt, že zjištěné hod-noty obsahu v krvi se pohybovaly pod zdravotněvýznamnými mezními hodnotami I. stupně stano-venými Komisí pro biomonitoring Spolkové re-publiky Německo [1] pro obsah olova v krvi u dětí ažen ve fertilním věku (18–35 let) (100 µg/l krve)a pro ostatní dospělou populaci (150 µg/l krve).V roce 2010 byly tyto limitní hodnoty Komisí pře-hodnoceny [4] s tím, že nežádoucí účinky expozicenení možno vyloučit ani při nižších hodnotách apreventivní opatření by měla směřovat k dalšímusnižování expozice.
Rtuť je významným toxickým kontaminantemživotního prostředí. Mezi nejzávažnější negativníúčinky rtuti na organismus patří poškození nervo-vého systému. Rizikovou skupinou jsou zejménatěhotné ženy a ženy v reprodukčním věku (mož-nost poškození vývoje plodu a vznik neuropsychic-kých poruch u dětí). V současné době je z růz-ných cest expozice považován za nejvýznamnějšípřívod toxické metylrtuti konzumací ryb a rybích
The cadmium content in urine is indicative of thelong-term burden of the organism; the influence ofthe smoking habit not being manifested so signifi-cantly in this case. As in analogous results in theblood declining exposure to this element in theadult population is documented by the decreaseof the reference value from 1.2 µg/g of creatinine inthe period 1996–1998 down to 1 µg/g creatininein the period 2005–2009. Urine cadmium levels inchildren were in more than 50 % of cases below thedetection limit of the analytical method applied (AAS)over the period 1996–2003. Despite of increasingthe sensitivity of the method (ICP-MS) since 2005,the urine cadmium levels ranged near the detectionlimit. It confirms the low exposure of Czech childrento this element. The human biomonitoring valueof 2 µg/g creatinine [1] was not exceeded in any ofthe subjects monitored over the years 2005–2009.
Environmental lead exposure can manifest itselfprimarily in neurobehavioral and developmentalchanges in young children; their exposure canoccur during intrauterine development already inas lead passes through the placenta. As in othercountries blood levels in the Czech adult and childpopulations have been declining since the useof tetra-ethylated gasoline was prohibited [3].The decreasing trend is apparent in the declineof the reference levels over the monitoring periods(Fig. 6.2). The decreasing load of the Czech popu-lation by this toxic element is also documentedby the fact that the blood levels ranged under thehuman biomonitoring values I. degree set by theGerman Human Biomonitoring Commission [1]concerning blood lead levels in children and infertile age females (18–35 years) (100 µg/L blood)and in the rest of the population (150 µg/L blood).In 2010, these medically significant values forlead have been reassessed by the Commission [4]pointing out that undesirable effects of exposurecannot be excluded even at lower values, and thatpreventive measures should be taken at furtherlowering of exposure.
Mercury is a significant toxic environmental con-taminant. The most serious adverse health effects ofmercury comprise nervous system damage. Pregnantwomen and women of reproductive age form areparticularly at risk (potential embryonic damageand neuropsychical damage in neonates). At thepresent time the most significant route of exposure
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 51NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Biologický monitoringHuman Biomonitoring
výrobků, a zdravotně méně závažné vdechovánípar a polykání malých částeček anorganické rtutiz amalgamových zubních výplní. Koncentracertuti v krvi je ukazatelem nedávné expozice avztahuje se především ke zdravotně nejzávažněj-ším, organickým formám rtuti (metylrtuť). Hla-dina rtuti v moči je odrazem dlouhodobé zátěžeorganismu, zejména parami rtuti a jejími anorga-nickými formami.
Výsledky monitorování rtuti v krvi a moči dospě-lých i dětí ukazují určitý pokles referenčníchhodnot u dospělých i dětí při srovnání období2001–2003 a 2005–2009 (obr. 6.3). Stabilněvyšší hodnoty jsou prokazovány u dospělých ženve srovnání s muži; u dětí vazba na pohlaví nenípozorována.
6.2 Toxické látky organického původu
V mateřském mléce prvorodiček je kontinuálněmonitorován obsah indikátorových kongenerůpolychlorovaných bifenylů (PCB) a vybranýchchlorovaných uhlovodíků (DDT a hexachlorben-zenu). Tyto zdravotně významné látky (porušeníhormonální rovnováhy, karcinogenita, neurotoxi-cita) patří k perzistentním organickým látkám,značně rozšířeným v životním prostředí, kde pře-trvávají po desetiletí. Kumulují se v tukovýchtkáních živočichů a prostřednictvím potravníchřetězců vstupují do organismu člověka. Přechá-zejí placentou z matky na plod. Přestože je jejichpoužití ve vyspělých zemích již několik desetiletízakázáno, přetrvávají dosud v sedimentech vod-ních ploch, v potravinách živočišného původu ajejich přítomnost je zjišťována i v tělních tekuti-nách a tkáních člověka, obsahujících tuk.
Výsledky monitorování obsahu polychlorovanýchbifenylů (PCB) v mateřském mléce potvrzují trva-lou převahu vícechlorovaných kongenerů PCB 138,153 a 180 a vzestup s věkem ženy. Pro stanoveníreferenčních hodnot byl použit nejvíce zastoupenýkongener PCB 153. Významný sestupný trend jepatrný z porovnání referenčních hodnot pro období1994–1995 a 2001–2003, které byly zjištěny prostejné monitorované oblasti (obr. 6.4). Referenčníhodnota pro období 2005–2009 je ovlivněna za-řazením oblasti Uherského Hradiště zatížené kon-taminací polychlorovanými bifenyly v důsledku
is considered to be methylmercury intake by con-sumption of fish and fish products; less seriousroutes comprise inhalation of vapour and ingestionof small particles of inorganic mercury from dentalamalgam fillings. Blood mercury levels are indi-cative of recent exposure; they are primarily asso-ciated with the most toxic organic forms of mercury(methylmercury). Levels of mercury in urine areindicative of long-term burden, particularly viamercury vapour and its inorganic forms.
Results of monitoring blood and urine mercurylevels in adults and children show a certain decreaseof reference values in adults and children oncomparing the periods 2001–2003 and 2005–2009(Fig. 6.3). The higher values in adult femalesas against males have been found to be stable;in children no gender difference being observed.
6.2 Toxic organic substances
Human milk of primiparas is monitored for contentof indicator congeners of polychlorinated biphenyls(PCBs) and selected chlorinated hydrocarbons(DDT and hexachlorobenzene). These dangerousorganic substances (neurotoxicity, carcinogeni-city and hormone disrupting) are widespreadthroughout the environment, persisting for decades.They accumulate in the fatty tissue, entering thehuman body through the food-chain. They passthrough the placenta from mother to embryo.Although their use has been proscribed in deve-loped countries for several decades they persistin the sediments of water sources, animal foodsand have been detected in fat containing humanbody fluids and tissues.
Data on the polychlorinated biphenyls (PCBs)levels in human milk confirm persisting predo-minance of PCB congeners 138, 153 and 180; andtheir increase with the woman’s age. For deter-mining reference values, the most frequently foundPCB congener 153 was used. A significant down-ward trend is apparent from a comparison ofreference values for the periods 1994–1995 and2001–2003, which have been calculated for thesame areas under monitoring (Fig. 6.4). The refe-rence value for the period 2005–2009 has beeninfluenced by the inclusion of Uherské Hradištěburdened by PCB contamination due to the long-
52 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
dlouholeté činnosti závodu na výrobu nátěrovýchhmot. Přesto však výsledky z roku 2009 dokumen-tované kongenerem PCB 153 ukazují na možnésnižování zátěže i v této oblasti.
Citace:
[1] Ewers, U., Krause, C., Schulz, C., Wilhelm, M.:Reference values and human biological moni-toring values for environmental toxins. Int. Arch.Occup. Environ. Health 1999, 72, 255–260.
[2] IUPAC: Calculation and application of coverageintervals for biological reference values. Pure& Appl. Chem. 1997, 69, 7, 1601–1611.
[3] Smolders, R., Alimonti, A., Černá, M., DenHond, E., Kristiansen, J., Palkovičová, L.,Ranft, U., Selén, A.L., Telišman, S., Schoeters, G.:Availability and comparability of human bio-monitoring data across Europe: A case studyon blood-lead levels. Scvi. Total Environ. 2010,408, 1437–1445.
[4] Wilhelm, M., Heinzow, B., Angerer, J., Schulz, C.:Reassessment of critical lead effects by theGerman Human Biomonitoring Commission re-sults in suspension of the human biomonitoringvalues (HBM I and HBM II) for lead in bloodof children and adults. Int. J. Hyg. Environ.Health 2010, 213, 265–269.
time operation of a paint manufacturing plant.Nevertheless, results from 2009 documented byPCB congener 153 show a possible decrease ofthe burden even in that area.
References:
[1] Ewers, U., Krause, C., Schulz, C., Wilhelm, M.:Reference values and human biological moni-toring values for environmental toxins. Int. Arch.Occup. Environ. Health 1999, 72, 255–260.
[2] IUPAC: Calculation and application of coverageintervals for biological reference values. Pure& Appl. Chem. 1997, 69, 7, 1601–1611.
[3] Smolders, R., Alimonti, A., Černá, M., DenHond, E., Kristiansen, J., Palkovičová, L.,Ranft, U., Selén, A.L., Telišman, S., Schoeters, G.:Availability and comparability of human bio-monitoring data across Europe: A case studyon blood-lead levels. Scvi. Total Environ. 2010,408, 1437–1445.
[4] Wilhelm, M., Heinzow, B., Angerer, J., Schulz, C.:Reassessment of critical lead effects by theGerman Human Biomonitoring Commission re-sults in suspension of the human biomonitoringvalues (HBM I and HBM II) for lead in bloodof children and adults. Int. J. Hyg. Environ.Health 2010, 213, 265–269.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 53NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Biologický monitoringHuman Biomonitoring
Obr. 6.2 Referenèní hodnoty pro obsah olova v krviFig. 6.2 Reference values of blood lead levels
[µg/l][µg/L]
30
50
70
90
110
Dìti (7–10 let)Children (7 to 10 years)
MužiMales
ŽenyFemales
1996–1998 2001–2003 2005–2009
80
65
80
65
55
80
50
45
95
1.2 1.2
0.8
1.1
1.0
0.5
0.9
0.8
Obr. 6.1 Referenèní hodnoty pro obsah kadmia v krvi a moèiFig. 6.1 Reference values of blood and urine cadmium levels
Dìti (7–10 let)Children (7 to 10 years)
Dìti (7–10 let)Children (7 to 10 years)
0.4
0.6
0.8
1.0
1.2
1.4
[µg/l krve], [µg/g kreatininu v moèi][µg/L blood], [µg/g creatinine in urine]
KREV / BLOOD MOÈ / URINE
1996–1998 2001–2003 2005–2009
Dospìlí (nekuøáci)Adults (non-smokers)
Dospìlí (nekuøáci)Adults (non-smokers)
Zdravotnì významná mezní hodnota = 2 µg/g kreatininuHuman-Biomonitoring-(HBM)-Value = 2 µg/g creatinine
54 SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Obr. 6.3 Referenèní hodnoty pro obsah rtuti v krvi a moèiFig. 6.3 Reference values of blood and urine mercury levels
Obr. 6.4 Referenèní hodnoty pro obsah PCB 153 v mateøském mléceFig. 6.4 Reference values of PCB 153 levels in human milk
0
1
2
3
4
5
6
7
692.6
330.2
470.5
200
300
400
500
600
700
800
2001–2003 2005–2009
1994–1995 2001–2003 2005–2009
[µg/kg tuku][µg/kg fat]
[µg/l krve], [µg/g kreatininu v moèi][µg/L blood], [µg/g creatinine in urine]
KREV / BLOOD MOÈ* / URINE*
* bez zohlednìní poètu zubních amalgámových výplní* regardless of the number of dental amalgam fillings
Dìti (7–10 let)Children
(7 to 10 years)
Dìti (7–10 let)Children
(7 to 10 years)
MužiMales
ŽenyFemales
Dospìlí celkemAdults total
Dospìlí celkemAdults total
Zdravotnì významná mezní hodnota = 5 µg/l krve,pro ženy ve fertilním vìku = 3,4 µg/l krveHuman-Biomonitoring-(HBM)-Value = 5 µg/L blood,borderline value for women of reproductive age = 3.4 µg/L blood
3.5
3.1
4.0
1.5
4.2
2.6 2.6
3.0
1.3
5.7
6.8
1.8
55SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Biologický monitoringHuman Biomonitoring
7. ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELA VYBRANÉ UKAZATELEZDRAVOTNÍ STATISTIKY
7.1 Sledování zdravotního stavuobyvatelstva
7.1.1 Struktura dotazníku a organizace šetření
Zdravotní stav obyvatelstva je v rámci Systémumonitorování sledován na základě dotazníkovéhošetření nazvaného Studie HELEN – Health, LifeStyle and Environment. V letech 1998–2002 setoto šetření uskutečnilo ve 27 městech a v letech2004–2005 ve 25 městech ČR (první a druháetapa šetření). Třetí etapa šetření proběhla v letech2009–2010 v 19 městech (2009 – Brno, ČeskéBudějovice, Hradec Králové, Karviná, Kladno,Mělník, Most, Olomouc, Plzeň, Žďár nad Sáza-vou; 2010 – Praha 10, Ústí nad Labem, Liberec,Šumperk, Ostrava, Znojmo, Kroměříž, Jihlava,Ústí nad Orlicí). Důvody postupné redukce účast-nických měst a zrušení části šetření zahrnujícílékařské vyšetření v roce 2010 byly finanční a per-sonální. V této kapitole jsou zhodnoceny souhrnnévýsledky třetí etapy šetření.
Struktura dotazníku byla vytvořena v roce 1998;v průběhu následujících etap došlo pouze k drob-ným úpravám, zejména k rozšíření otázek na pohy-bovou aktivitu a úpravě otázek týkajících se stra-vovacích zvyklostí. Dotazník zahrnuje 70 otázeka je členěn do následujících oddílů:
• osobní údaje a zaměstnání,• bydlení,• zdravotní anamnéza osobní a rodinná,• údaje o způsobu života,• osobní názory, sociální a ekonomické podmínky,• výživa a stravovací zvyklosti.
V roce 2009 bylo v každém městě systematic-kým náhodným výběrem zaručujícím reprezen-tativnost vzorku vybráno 800 osob (400 mužů a400 žen) ve věku 45–54 let. Oporou systematic-kého náhodného výběru byl registr obyvatelstva ČR.V roce 2010 bylo z registru vybíráno 600 osob(300 mužů a 300 žen) v každém městě. Vybranéosoby obdržely poštou informační dopis spolus dotazníkem. Z počtu 13 400 osob bylo odečteno1 144 nebydlících na adrese uvedené v registru.
7. HEALTH STATUS AND HEALTHSTATISTICS
7.1 Monitoring population health
7.1.1 Questionnaire structure and organizationof the survey
Population health is surveyed within the frame-work of the System of monitoring on the basis ofthe questionnaire survey called the HELEN Study –Health, Life Style and Environment. In the years1998–2002 this survey took place in 27 cities ofthe Czech Republic and in 2004–2005 in 25 citiesof the Czech Republic (the first and second stagesof the survey). In 2009–2010 the third stagetook place in 19 cities of the Czech Republic(2009 – Brno, České Budějovice, Hradec Králové,Karviná, Kladno, Mělník, Most, Olomouc, Plzeň,Žďár nad Sázavou; 2010 – Prague 10, Ústí nadLabem, Liberec, Šumperk, Ostrava, Znojmo, Kro-měříž, Jihlava, Ústí nad Orlicí). The reasons forthe gradual reduction of participating cities andfor the canceling of the part of the survey coveringmedical examinations in 2010 were financial andstaffing problems. Summary results of the thirdstage are evaluated in the present chapter.
The structure of the questionnaire has come downfrom the first stage of the survey in 1998; in thefollowing stages only minor adjustments have beenmade; questions pertaining to physical activityhave been broadened and questions inquiring intodietary habits have been modified. The question-naire contains 70 questions and has been dividedinto the following sections:
• Personal data and vocation;• Residence;• Personal and family history;• Lifestyle data;• Personal opinions, social and economic conditions;• Nutrition and dietary habits.
In 2009 in each city there have been selected 800persons (400 males and 400 females) 45–54 yearsof age through a systematic random selectionensuring the sample to be representative. That hasbeen supported by the population registry. In 2010from the population registry of the Czech Republicthere have been selected 600 persons (300 malesand 300 females) in each city under study. Thesubjects received a letter along with the question-
56 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Čistá návratnost kompletně vyplněných dotazníkůbyla 41,6 % (5 103 dotazníků). Respondence sev jednotlivých městech pohybovala od 31,5 %ve Znojmě po 58,8 % v Karviné. Dotazník vy-plnilo 42,3 % mužů a 57,6 % žen.
Na základě prvního oslovení bylo získáno 3 864dotazníků (31,5 %; 27,7 % poštou a 3,8 % elek-tronicky). Další postup se mezi roky 2009 a 2010lišil. V roce 2009 respondenti, kteří nezareago-vali na první oslovení, byli opakovaně osobněkontaktováni tazatelem; tímto způsobem bylo zís-káno dalších 634 dotazníků (8,7 % z oslovenýchv roce 2009). V roce 2010 byli respondenti znovuobesláni dopisem a bylo získáno 527 dotazníků(10,5 % z oslovených v roce 2010). V Ostravě,vzhledem k nízké respondenci po druhém oslo-vení, byla o spolupráci požádána zkušená místnítazatelka, která získala 103 dotazníků a bylo zdedosaženo respondence 45,8 %. Celkově bylo zís-káno 5 128 vyplněných dotazníků, po kontrole data vyřazení neúplných a duplicitních záznamů, bylozpracováno 5 103 dotazníků.
7.1.2 Metody zpracování dat
Data byla zpracována jednak souhrnně, jednakzvlášť pro města a obě pohlaví. Výsledky šetřeníjsou popsány pomocí relativních četností. Hypo-téza o shodě procentuálního zastoupení hodnoce-ných kategorií v kontingenční tabulce byla testo-vána pomocí χ2-testu nezávislosti. Významnosttestů byla posuzována na základě p-hodnoty, kteráodpovídá nejnižší hladině testu, na které je ještěmožno zamítnout nulovou hypotézu. Testy bylyprováděny na 5% hladině významnosti, uváděnáhodnota p < 0,05 tedy znamená statisticky vý-znamný rozdíl v rozložení/rozdělení sledovanéhojevu mezi muži a ženami, nebo mezi jednotli-vými městy.
7.1.3 Vybrané výsledky šetření
Ukazatele zdravotního stavu
Subjektivní hodnocení zdraví
Svůj zdravotní stav hodnotili respondenti na pěti-bodové škále od „velmi dobrý“ po „velmi špatný“.Pro následující hodnocení pak byly kategoriesloučeny do tří (1 – zdravotní stav velmi dobrýa dobrý, 2 – průměrný, 3 – špatný a velmi špatný).
naire by post. From a total of 13,400 persons therehave been subtracted 1,144 that did not live at theaddresses given in the registry. The final respon-dence rate was 41.6 % (5,103 questionnaires).The respondence rate in the individual citiesranged from 31.5 % in Znojmo to 58.8 % in Kar-viná. The questionnaire was filled in by 42.3 %males and by 57.6 % females.
On first address there have been obtained 3,864filled-in questionnaires (31.5 %; 27.7 % by post and3.8 % electronically). The further process differedin 2009 from that in 2010. In 2009, respondents thatdidn’t react on first address were repeatedly con-tacted personally by an interviewer; thereby another634 questionnaires (8.7 % of those addressed in2009) have been obtained. In 2010 the respondentswere again sent a letter by post and 527 question-naires (10.5 % of those addressed in 2010) wereobtained. In Ostrava, in view of the low respon-dence rate there on second approach, an experiencedlocal interviewer had been asked for collaborationand she obtained 103 questionnaires reachinga 45.8 % respondence rate. A total of 5,128 filled-inquestionnaires have been obtained; upon checkingthe data and excluding incomplete and duplicateentries, 5,103 questionnaires have been processed.
7.1.2 Methods of data processing
The data have been processed as a whole and thenseparately for each city and the gender. The resultsof the survey are described by relative frequencies.The hypothesis of conformity of the percentagerepresentation of the categories evaluated in thecontingent table was tested by the 2-test of inde-pendence. The significance of the tests was assessedon the basis of the p-value which corresponds tothe lowest level of the test at which it is possibleto reject the zero hypothesis. The tests were carriedout at the 5% level of significance; the presentedvalue of p < 0.05 then means a statistically signi-ficant difference in the distribution/division ofthe followed up phenomenon between males andfemales, or between the individual cities.
7.1.3 Selected survey results
Health indicators
The subjective evaluation of one’s health
The respondents evaluated their own health ona five point scale from “very good” to “very poor”.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 57NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistikyHealth status and health statistics
Za dobrý nebo velmi dobrý pokládalo svůj zdra-votní stav 56 % respondentů, 35 % jej ohodnotilojako průměrný a necelých 10 % jako špatný nebovelmi špatný. Muži a ženy hodnotili svůj zdra-votní stav podobně, výsledky se statisticky vý-znamně nelišily (p = 0,968). Nebyly zjištěny sta-tisticky významné rozdíly mezi městy (p = 0,228),podíl osob označujících své zdraví jako dobré nebovelmi dobré se pohyboval od 50 % v Brně do 64 %v Praze. Subjektivní hodnocení zdraví respon-dentů podle typu jejich ekonomické aktivity doku-mentuje obr. 7.1.
Dlouhodobé zdravotní obtíže
Dlouhodobé zdravotní obtíže (jedná se o všechnysubjektivně vnímané obtíže, léčené i neléčené,trvající déle než 6 měsíců) uvedlo 55 % respon-dentů. Rozdíl v zastoupení osob s dlouhodobýmiobtížemi mezi muži a ženami byl statisticky vý-znamný (p = 0,019, 54 % muži, 57 % ženy). Ve sle-dovaných městech se podíl osob, které uvádělydlouhodobé zdravotní obtíže, pohyboval od 45 %ve Žďáru nad Sázavou po více jak 60 % v Kar-viné, Olomouci a Liberci (p = 0,001). Z osob, kteréuvedly dlouhodobé zdravotní obtíže, má 59 %obtíže pohybového ústrojí, druhou nejpočetnějšískupinou jsou obtíže týkající se srdce a cév (21 %).
Prevalence chronických onemocnění a zdravotníchproblémů
Nejčastěji zjištěnými nemocemi (na základě otázky„Byly Vám někdy lékařem zjištěny některé z uve-dených chorob?“) byly u obou pohlaví onemoc-nění páteře a kloubů. Již v populaci 45–54 let jsoutato onemocnění velmi rozšířená, u mužů byl je-jich výskyt 30 %, u žen dokonce 36 % (p < 0,001)(obr. 7.2). Dalšími poměrně rozšířenými zdravot-ními problémy byly vysoká hladina cholesteroluv krvi a vysoký krevní tlak. Zvýšenou hladinu cho-lesterolu uvedlo celkem 34 % respondentů (37 %mužů a 32 % žen, p < 0,001) a 13 % respondentůnebylo nikdy vyšetřeno. Vysoký krevní tlak uvedlo32 % respondentů, rozdíly v prevalenci mezi mužia ženami byly statisticky významné (p < 0,001,36 % mužů a 28 % žen). Léčbu vysokého krev-ního tlaku uvedlo 70 % z nich. Přítomnost někte-rého z kardiovaskulárních onemocnění (zahrnujeinfarkt myokardu, ischemickou chorobu srdeční amozkovou mrtvici) v anamnéze uvedla 4 % osob,častěji muži ve srovnání se ženami (6 % vs. 3 %;
or the evaluation the five categories were joinedinto three (1 – “very good and good”, 2 – “average”,3 – “poor and very poor”). Good and very goodwas perceived by 56 % of respondents, 35 % con-sidered their health as fair, and less than 10 %considered their health to be poor or very poor.Males and females evaluated their health similarly,the results not differing to any statistically signi-ficant degree (p = 0.968). In the subjective evalua-tion of one’s health there were not found any sta-tistically significant differences even between thecities (p = 0.228); the proportion of persons con-sidering their health as being good or very goodranged from 50 % in Brno to 64 % in Prague.The respondents’ subjective evaluation of one’sown health broken down by separate types ofeconomic activity is documented in Fig. 7.1.
Long-term health problems
Long-term health problems (in question are allsubjectively perceived problems, treated as well asnot treated, lasting over 6 months) were reportedby 55 % of respondents. The difference betweenmales and females was statistically significant(p = 0.019, 54 % males, 57 % females). In thecities under follow-up the proportion of personsreporting long-term health problems ranged from45 % in Žďár nad Sázavou to over 60 % in Karviná,Olomouc and Liberec (p = 0.001). Of those whoreported long-term health problems, 59 % relatedto the locomotor system, the second greatest grouprelated to the cardiovascular system (21 %).
Prevalence of chronic diseases and disorders
The most frequent diseases (based on the question:“Have there been found any of the followingdiseases by your physician?”) in both genders wereaffections of the spine and joints. Already in thepopulation of 45- to 54-year olds those affectionsare very frequent; they were found in 30 % malesand in 36 % females (p < 0.001) (Fig. 7.2). Otherrelatively frequent health problems were high bloodcholesterol level and high blood pressure. Highcholesterol levels were reported by 34 % of respon-dents (37 % males and 32 % females, p < 0.001)and 13 % of respondents have never been examinedfor it. High blood pressure was reported by 32 % ofrespondents, the differences in prevalence betweenmales and females being statistically significant(p < 0.001; 36 % males and 28 % females). Treat-ment of high blood pressure was reported by 70 %
58 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
p < 0,001). Přehled výskytu vybraných chronic-kých onemocnění a zdravotních problémů u respon-dentů v jednotlivých městech uvádí obr. 7.3.
Rizikové faktory životního stylu
Na základě údajů uvedených respondenty v do-tazníku byla stanovena hodnota indexu tělesnéhmotnosti – BMI v kg/m2; za obezitu je pova-žována hodnota BMI vyšší než 30 kg/m2. Cel-kem bylo v souboru sledovaných osob zjištěno20 % obézních, rozdíly mezi pohlavími byly sta-tisticky významné (p < 0,001), mezi muži bylo23 % obézních, mezi ženami 18 %. Výskyt obe-zity mezi respondenty jednotlivých měst byl hod-nocen také pro obě pohlaví dohromady. K popu-lacím s vyšším než průměrným podílem obézníchosob patřila města Ústí nad Labem (29 %), Most(26 %) a Mělník (24 %), naopak výrazně nižšípodíl obézních osob byl zaznamenán v Brně (14 %)a v Praze (17 %).
Pohybová nedostatečnost, která je definovaná jakochování jedince charakteristické nízkým objemembazálních pohybových aktivit a absencí strukturo-vaných pohybových aktivit1 [1, 2], byla zjištěnau 34 % respondentů. Mezi muži bylo 37 % tako-výchto osob, mezi ženami 31 % (p = 0,001). Sta-tisticky významné rozdíly (p < 0,001) ve výskytutohoto rizikového faktoru byly zjištěny i na úrovniměst. Nejčastěji byla pohybová nedostatečnostzjištěna v Ostravě a Karviné, a to u polovinyrespondentů. Vyšší podíl neaktivních osob než jeprůměr byl zjištěn také v Brně (40 %). Na druhoustranu nejméně osob s pohybovou nedostatečnostíbylo zjištěno mezi respondenty Hradce Královéa Plzně (v obou kolem 27 %).
Ve sledované populaci bylo celkem 28 % kuřáků(pravidelných i příležitostných), mezi muži 32 %a mezi ženami 26 % (p < 0,001). Rozdíly v kuřác-kých zvyklostech respondentů nebyly mezi městystatisticky významné (p = 0,259), nicméně vyššípodíl kuřáků než průměr byl zjištěn ve městechMost a Ústí nad Labem (34 %), dále Kladno (33 %).Nejméně kuřáků bylo v Českých Budějovicích,Ústí nad Orlicí a Liberci (25 %). Kromě Čes-
1 Mezi respondenty s pohybovou nedostatečností bylyzařazeny osoby, které provozovaly fyzicky středně ná-ročné aktivity méně než 3krát týdně a zároveň fyzickynáročné aktivity ojediněle.
of them. The presence of any of the cardiovasculardiseases (including myocardial infarction, ischemicheart disease, stroke) in their personal histories werereported by 4 % of respondents, more frequently bymales than by females (6 % and 3 %, respectively;p < 0.001). The occurrence of selected chronicdiseases and health problems in males and femalesare presented in Fig. 7.3.
Lifestyle risk factors
On the basis of data presented in the questionnairesthere has been determined the value of the bodymass index – BMI in kg/m2; a BMI greater than30 kg/m2 signifies obesity. Overall, there werefound 20 % obese in the series, the differencesbetween the genders were statistically significant(p < 0.001), among males that being 23 % andamong females 18 % obese subjects. The incidenceof obesity among respondents in each city wasassessed for both genders together. Populationswith an above-average proportion of obese personswere in the cities of Ústí nad Labem (29 %), Most(26 %) and Mělník (24 %); on the other hand, themarkedly lowest proportion of obese persons hasbeen found in Brno (14 %) and in Prague (17 %).
Insufficient physical activity, defined as the behaviorof an individual characterized by a low volume ofbasal motoric activities and an absence of structuredlocomotor activities1 [1, 2], has been found in 34 %of respondents; that being 37 % in males and31 % in females (p = 0.001). Statistically significantdifferences (p < 0.001) in the occurrence of this riskfactor were found also at the level of cities. The leastactive was found to be the populations of Ostravaand Karviná, namely in half of the respondents.An above-average proportion of non-active personswere also found in Brno (40 %). On the other hand,the least numbers of persons with insufficientphysical activity were found among respondentsin Hradec Králové and Plzeň (about 27 % in both).
Smokers (regular and occasional) made up 28 %of the population under follow-up, 32 % amongmales and 26 % among females (p < 0.001). Diffe-rences in smoking habits between the respondentsof different cities were not significant statistically,p = 0.259. Nevertheless, a higher proportion of
1 Among respondents with insufficient physical activity therehave been included persons who indulged in physically mediumdemanding activities less than 3-times a week and at thesame time physically exacting activities only sporadically.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 59NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistikyHealth status and health statistics
kých Budějovic a Znojma, kde byl stejný podílkuřáků jako kuřaček, byl ve všech sledovanýchměstech vyšší podíl kuřáků mezi muži. Statistickyvýznamný rozdíl mezi muži a ženami byl u respon-dentů v Karviné (37 % kuřáků a 26 % kuřaček)a také v Ostravě (35 % kuřáků a 22 % kuřaček).Nejvyšší procento žen – kuřaček bylo v Ústí nadLabem a Kladně (31 %), dále v Mostě (30 %)a v Českých Budějovicích (26 %).
Nadměrná konzumace alkoholu, v tomto případěstanovena jako konzumace více než 30 g čistéhoalkoholu na den pro muže a více než 20 g čis-tého alkoholu pro ženy, byla zjištěna u necelých18 % respondentů. Rozdíly v konzumaci alko-holu mezi pohlavími byly statisticky významné(p < 0,001), u mužů dosahovala nadměrná kon-zumace 28 %, u žen 10 %. Rozdíly mezi městy vevýskytu respondentů s tímto rizikovým chovánímbyly statisticky významné (p = 0,024). Vyšší kon-zumace alkoholu byla zjištěna v Karviné (22 %osob), dále v Praze, Brně a Ostravě (21 %). Naopaknejnižší výskyt osob s nadměrnou konzumací alko-holu byl ve Žďáru nad Sázavou (12 %) v Jihlavěa Plzni (14 % osob).
Na základě odpovědí na otázky týkající se stra-vovacích návyků bylo stanoveno skóre, které vy-jadřuje přístup respondentů ke zdravé výživě.Celkem u 13 % bylo zjištěno dobré dodržovánízásad zdravé výživy (18 % žen a pouze 7 % mužů),naopak 18 % osob nedodržuje tato pravidla vůbec(29 % mužů a 10 % žen; p < 0,001). Z pohledudodržování pravidel zdravé výživy byly mezirespondenty měst zjištěny významné statistickérozdíly (p < 0,001). Nejvíce osob se špatnými stra-vovacími návyky bylo v Ostravě (31 % osob) adále ve městech Jihlavě, Kroměříži a ve Znojmě(23 %), naopak nejnižší podíl osob byl zjištěnv Olomouci (11 %), dále v Praze, Plzni a Mělníku(14 %). Přístup se zdravému stravování byl dálehodnocen podle frekvence konzumace zeleninya zeleninových salátů. Optimální frekvenci kon-zumace zeleniny (4 a vícekrát týdně) mělo 41 %respondentů. Za dostatečnou byla považovánakonzumace alespoň 1–3x týdně nebo častěji (cel-kem 86 % respondentů). Nejvíce osob s dostateč-nou konzumací bylo v Hradci Králové (94 %),dále v Praze a Českých Budějovicích (90 %).Minimální konzumace zeleniny (1–3x měsíčně
smokers above the average was found in the citiesof Most and Ústí nad Labem (34 %), as well as inKladno (33 %). In all the cities under follow-upthere was a higher proportion of smokers amongmales, except for České Budějovice and Znojmohaving the same proportions of smokers in bothgenders. A statistically significant difference betweenmales and females was found among the respon-dents in Karviná (37 % male smokers and 26 %female smokers) as well as in Ostrava (35 % inmales and 22 % in females). The highest percent-ages of female smokers were found in Ústí nadLabem and Kladno (31 %), in Most (30 %) andin České Budějovice (26 %).
Excessive alcohol consumption, in this case deter-mined to be more than 30 g pure alcohol for menand more than 20 g pure alcohol for women daily,has been found in almost 18 % of respondents.Differences in alcohol consumption between thegenders were statistically significant (p < 0.001),in males excessive consumption reached 28 %, infemales it was 10 %. Differences between citiesin the occurrence of respondents with such behaviorrisk were statistically significant (p = 0.024).Greater consumption of alcohol was found inKarviná (22 % of subjects), in Prague, Brno andOstrava (21 %). On the other hand, the least occur-rence of people indulging in excessive alcoholconsumption was in Žďár nad Sázavou (12 %),as well as in Jihlava and Plzeň (14 % of subjects).
On the basis of answers to questions relating todietary habits a score expressing the approach ofrespondents to a healthy diet has been established.Overall, 13 % of respondents followed the principlesof a healthy diet (18 % of females and only 7 % ofmales), whereas 18 % do not observed those rulesat all (29 % males and 10 % females; p < 0.001).There have been found statistically significantdifferences between cities (p < 0.001); the greatestnumbers of persons with poor dietary habits werefound in Most (31 %) and in Jihlava, Kroměříž andZnojmo (23 %); the least proportion being foundin Olomouc (11 %) and in Prague, Plzeň and Měl-ník (14 %). The respondent approach to a healthydiet was also evaluated according to the frequencyof the vegetable and salad consumption. Theoptimum frequency (4 times a week and more) had41 % of respondents. The sufficient consumptionwas set to at least 1–3 times a week (reached bya total of 86 % of persons). Most of persons withsufficient consumption were found in Hradec Krá-
60 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
nebo vůbec) byla zjištěna u 14 % respondentů z ce-lého souboru, nejvíce u obyvatel Ostravy (24 %osob), dále Znojma, Jihlavy (19 %) a Kroměříže(18 %). Rozdíly mezi městy byly statisticky vý-znamné (p < 0,001).
Tabulka 7.1.3.1 shrnuje pořadí měst podle výskytuvýše hodnocených rizikových faktorů. Hodnota po-řadí „1“ představuje město s nejnižším výskytemrizikového faktoru, hodnota „19“ naopak městos nejvyšším výskytem rizikového faktoru v popu-laci. Jednotlivá pořadí pak byla sečtena do skóre;u měst s nejnižším součtem lze předpokládat zdra-vější životní styl než u měst, jejichž celkové skórebylo vyšší. Nejzdravější životní styl byl takto zjiš-těn u respondentů z měst Hradce Králové, Plzně,Českých Budějovic, Olomouce a Liberce. Naopaknejhorší životní styl podle výsledků dotazníku vy-kazovali respondenti z Ostravy, Mostu, Karviné,Kladna a Znojma.
Za významnou determinantu životního stylu jsoupovažovány socioekonomické faktory. Tyto fak-tory působí na životní styl jednak prostřednictvímhmotného zabezpečení, psychosociálních ukazatelů,a jednak působí přímo2. Osoby s vyšším vzdělánímjsou obecně vnímavější k informacím týkajících sezdraví a jsou také častěji nositeli zdravějšího život-ního stylu než osoby s nižším vzděláním. Osobyžijící v chudobě jsou často nuceny k životnímustylu, který negativně ovlivňuje jejich zdraví [3].Při porovnání respondentů 5 měst s nejlepším as nejhorším životním stylem byly zjištěny statis-ticky významné rozdíly v jejich socioekonomickéstruktuře. Respondenti měst se „zdravým“ život-ním stylem vykazovali lepší vzdělanostní strukturu(26 % vysokoškoláků a 30 % osob bez maturity)než respondenti měst s „nezdravým“ životnímstylem (18 % vysokoškolsky vzdělaných a 43 %bez maturity). Mezi respondenty měst s nejhorším
2 Materiální deprivace může jednak vést k psychickému na-pětí a následně k rizikovému chování jedince, a jednak sni-žuje dostupnost zdraví podporujících produktů, služeb aaktivit. Osoby nižších socioekonomických skupin jsou častějivystaveni stresu plynoucímu z negativních životních situací,každodenních konfliktů s okolím, pracovního stresu (ze-jména nepoměr mezi vynaloženým úsilím a odměnou, vy-soké požadavky bez možnosti rozhodování). Stresové faktorypak mohou vést ke zhoršení zdravotního stavu přímo (bio-logickou cestou) nebo tzv. behaviorální cestou, která opětmůže vést k rizikovému chování. Zdraví poškozující životnístyl se, nejenom ze zmiňovaných důvodu, častěji vyskytujemezi socioekonomicky znevýhodněnými skupinami [3].
lové (94 %), Prague and České Budějovice (90 %).Minimal vegetable consumption (1–3 times permonth or neither) was found in 14 % of personsin the series, mostly in the inhabitants of Ostrava(24 %), Znojmo and Jihlava (19 %) and Kroměříž(18 %). The differences between cities were sta-tistically significant (p < 0,001).
Table 7.1.3.1 summarizes the order of cities byoccurrence of the risk factors assessed. The valuedesignating order “1” signifies a city with the leastincidence of a risk factor, the order value “19”thatwith the highest incidence of that risk factor in thepopulation. The individual orders were summedup; in cities with the lowest sum there can beexpected a healthier lifestyle than in cities with thehigher overall score. The most healthy lifestyle wasfound in the respondents of Hradec Králové, Plzeň,České Budějovice, Olomouc and Liberec. On theother hand, the worst lifestyle according to thequestionnaire results was reported by respondentsin Ostrava, Most, Karviná, Kladno and Znojmo.
Socio-economic factors have been considered asimportant health determinant. These factors affectthe life style through material support, psychosocialindicators and are also acting directly2. The subjectswith higher educational level are generally morereceptive to information on health and are moreoften carriers of healthy life style than subjects withlower level of education. Persons living in povertyhave been often forced to such life style whichnegatively influences their health [3]. By comparingrespondents from five cities characterized by themost favorable life style with five ones on the oppo-site side statistically significant differences in theirsocio-economic structure were found. Respondentsfrom cities with “healthy” life style had bettereducational structure (26 % tertiary education,30 % persons without graduation) than respondentsfrom cities with “unhealthy” life style (18 % tertiary
2 Material deprivation can partly lead to psychosocialstress and subsequent risk-taking behaviors, and partlyreduces access to health-promoting facilities, productsand services. Those who are in a low socio-economicposition experience on average more psychosocial stressin the form of negative life events, daily hassles, effort-reward imbalance and combination of high demandsand low control. Stress factors can then give rise to illhealth either through biological pathways or throughbehavioral pathways by including a risk-taking behavior.A health damaging life style is more prevalent in thelower socio-economic groups not only by those reasonsmentioned above [3].
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 61NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistikyHealth status and health statistics
Tab
. 7.1
.3.1
Poř
adí m
ěst
podl
e vý
skyt
u ri
ziko
vých
fak
torů
živ
otní
ho s
tylu
(vý
skyt
fak
torů
v %
res
pond
entů
)T
ab. 7
.1.3
.1C
ities
ran
ked
in o
rder
by
the
prev
alen
ce o
f lif
e st
yle
risk
fac
tors
(fa
ctor
pre
vale
nce
in %
of
resp
onde
nts)
Měs
toC
ityO
bezi
taO
besi
tyP
ořad
íO
rder
Ned
osta
-te
čný
pohy
bIn
suffi
cien
tex
cerc
ise
Poř
adí
Ord
erK
uřác
tví
Sm
okin
gP
ořad
íO
rder
Nad
měr
nýal
koho
lE
xces
sive
alco
hol
Poř
adí
Ord
er
Špa
tné
výži
vové
zvyk
lost
iP
oor
diet
ary
habi
ts
Poř
adí
Ord
er
Min
imál
něze
leni
nyM
inim
umve
geta
ble
Poř
adí
Ord
erS
kóre
Sco
re
Poř
adí
celk
emT
otal
orde
r
Brn
o14
,11
40,0
1726
,25
20,9
1718
,18
14,0
755
9
Čes
ké B
uděj
ovic
e18
,48
28,1
325
,43
17,3
818
,19
9,8
334
3
Hra
dec
Krá
lové
17,3
426
,71
26,5
718
,110
14,4
66,
51
291
Jihl
ava
19,3
1229
,25
26,6
813
,62
23,1
1819
,217
6212
Kar
viná
22,4
1549
,618
31,3
1522
,419
18,5
1015
,110
8717
Kla
dno
20,6
1431
,711
32,9
1718
,813
18,6
1117
,615
8116
Kro
měř
íž17
,96
31,1
826
,04
19,0
1423
,117
18,3
1665
13
Libe
rec
17,5
531
,39
24,6
114
,44
19,0
1215
,914
455
Měl
ník
24,4
1730
,06
32,0
1618
,812
14,3
410
,95
6011
Mos
t26
,318
34,5
1534
,118
20,3
1520
,815
15,7
1394
18
Olo
mou
c17
,97
28,2
427
,912
15,2
711
,41
10,9
435
4
Ost
rava
22,6
1652
,419
27,8
1120
,816
31,2
1923
,819
100
19
Plz
eň19
,211
27,0
226
,26
14,1
313
,82
11,0
630
2
Pra
ha16
,93
34,8
1628
,013
20,9
1714
,03
9,5
254
8
Šum
perk
15,0
233
,814
27,3
1014
,65
16,6
715
,312
506
Úst
í nad
Lab
em28
,719
32,5
1334
,619
17,6
914
,34
14,8
872
14
Úst
í nad
Orli
cí19
,210
32,2
1225
,22
18,5
1119
,513
14,9
957
10
Zno
jmo
20,0
1331
,610
29,1
1414
,66
22,8
1619
,218
7715
Žď
ár n
ad S
ázav
ou18
,99
30,4
726
,89
11,6
119
,614
15,2
1151
7
Cel
kem
/T
otal
19,8
33,7
28,4
17,6
18,3
14,3
62 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
životním stylem byl zjištěn vyšší podíl nezaměst-naných osob (9 % vs. 3 %) a nižší podíl osob bezfinančních potíží (69 % vs. 79 %). Lze předpoklá-dat, že rozdílný životní styl, resp. socioekonomickéfaktory zjištěné u respondentů sledovaných městje částečným projevem rozdílné socioekonomickéstruktury obyvatel těchto měst.
Faktory ovlivňující zdraví
Respondenti byli dotazováni, jak významně ovliv-ňují vybrané faktory lidské zdraví (stravovací ná-vyky, nedostatek pohybu, obezita, kouření, stres,životní prostředí a nedostatek peněz) na šesti-bodové škále od „vůbec ne“ po „silně“. Za faktorsilně ovlivňující zdraví byl nejčastěji považovánstres (80 % osob), dále kouření a obezita (obr. 7.4).U všech vyjmenovaných faktorů ženy významněčastěji použily hodnocení „ovlivňuje silně“ vesrovnání s muži. Největší rozdíly mezi muži aženami byly v hodnocení vlivu stravovacích ná-vyků, nedostatku peněz a vlivu životního prostředína zdraví.
Psychosociální faktory
Se svým životem bylo v zásadě spokojeno 56 %respondentů, naopak necelých 7 % uvedlo, že jsouse svým životem nespokojeni. Rozdíly v rozlo-žení mužů a žen podle spokojenosti se životemnebyly statisticky významné (p = 0,345). Statis-ticky významné rozdíly byly zjištěny mezi městy(p < 0,001); nejvíce se životem spokojených osobbylo v Olomouci (61 %), Jihlavě (60 %), HradciKrálové, Kroměříži a Žďáru nad Sázavou (59 %),nejméně pak v Ostravě (42 %), Brně (49 %),Kladně, Karviné a Mostě (51 %).
Pocit kontroly nad životem, neboli pocit vlivu nachod událostí ve vlastním životě, byl zjišťovánv dotazníku pomocí šesti otázek. Tyto otázky bylyzpracovány do výsledného skóre hodnotícího mírukontroly nad životem. Celkem 34 % respondentůvyjádřilo pocit dobré kontroly nad životem a 4 %osob měla pocit, že vlastní život může ovlivnitpouze minimálně. Rozdíly mezi muži a ženaminebyly statisticky významné. Nejvyšší počet re-spondentů s dobrou kontrolou nad životem bylv Praze (41 % osob), dále v Ústí nad Labem aHradci Králové (39 %). Naopak nejnižší počet bylv Ostravě (26 %) a dále v Brně, Mostě, Znojmě
education, 43 % without graduation). Among respon-dents with the worst life style a higher proportion ofunemployed (9 % vs. 3 %) and lower proportion ofpersons without financial troubles (69 % vs. 79 %)was found. Supposedly, the differential life style,namely socio-economic factors found in respondentsof the monitored cities is partially an indication ofa distinct socio-economic structure of inhabitantsin those cities.
Factors influencing health
On a six point scale from “not at all” to “greatly”,respondents were asked how significantly doselected factors influence human health (dietaryhabits, insufficient exercise, obesity, smoking, stress,the living environment and lack of money). Mostfrequently, stress was considered to be a factorgreatly influencing health (80 % of respondents),followed by smoking and obesity (Fig. 7.4). In allthe factors mentioned, females significantly moreoften used “influences greatly” in comparison tomales. The greatest differences between males andfemales were in the assessment of the influence ofdietary habits, lack of money and the influenceof the living environment on health.
Psychosocial factors
A total of 56 % of respondents felt in principlesatisfied with their lives, less than 7 % reportingthat they are not satisfied. Differences in the distri-bution of males and females by satisfaction with lifewere not significant statistically (p = 0.345). Sta-tistically significant differences were found betweenthe cities (p < 0.001); most of those satisfied withtheir lives were found in Olomouc (61 %), Jihlava(60 %), Hradec Králové, Kroměříž and Žďár nadSázavou (59 %); the least in Ostrava (42 %), Brno(49 %), Kladno, Karviná and Most (51 %).
A feeling of having full control over one’s own lifeor a feeling of having influence on the course ofevents in one’s life was traced by six questions inthe questionnaire. Those questions were processedinto a resulting score evaluating the degree of controlover one’s life. A feeling of good control of one’slife was expressed by 34 % of respondents, and4 % had a feeling that they can influence their livesonly to a minimum degree. Differences betweenmales and females were not significant statistically.The greatest number of respondents reportinga good control over one’s life was in Prague (41 %)
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 63NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistikyHealth status and health statistics
a Kladně (30 % osob). Rozdíly mezi městy bylyvýznamné (p = 0,003).
Hodnocení životního prostředí
Za uspokojivé považovalo životní prostředí v místěsvého bydliště celkově 37 % všech respondentů,naopak 12 % respondentů považovalo životníprostředí v okolí bydliště za zcela neuspokojivé.Kritičtěji hodnotily životní prostředí ženy, rozdílmezi muži a ženami byl statisticky významný(p < 0,001). V hodnocení životního prostředív místě bydliště byly zjištěny významné rozdílymezi respondenty z různých měst (p < 0,001).Výrazně negativně hodnotí životní prostředí oby-vatelé Ostravy, kde 44 % respondentů vyjádřilonespokojenost s jeho kvalitou. Došlo tak k vý-znamnému posunu v názorech ve srovnání s II. eta-pou šetření v roce 2006, kdy Ostrava zaujímalav tomto hodnocení průměrnou pozici mezi mo-nitorovanými městy s podílem 14 % nespokoje-ných. Bezesporu je to odrazem situace na Ostrav-sku v posledních letech, kde sílí tlaky na řešeníproblémů znečištěného ovzduší a projevuje se zvý-šená aktivita médií. Negativně hodnotí stav život-ního prostředí respondenti tradičně také v Praze(20 %), Mostě a Karviné (18 % osob). Naopaknejméně nespokojených bylo ve Žďáru nad Sáza-vou a Šumperku (3 %), dále v Ústí nad Orlicí (4 %)a v Hradci Králové (7 %) (obr. 7.5).
Zhoršenou kvalitu ovzduší hodnotilo ve svémměstě jako silně obtěžující faktor 16 % respon-dentů. Mezi městy byly výrazné rozdíly, více jakpolovina osob nespokojených s kvalitou ovzdušíbyla v Ostravě (51 %). Vysoký podíl byl dálev Praze (29 %), v Karviné (26 %) a v Ústí nadLabem (23 %). Nejméně obtěžovaných bylo veŽďáru nad Sázavou, Znojmě a Šumperku (3 %).
7.2 Demografické stárnutí
Složení obyvatelstva podle věku a pohlaví patřík základním charakteristikám populace a jehozměny mají větší význam než samotný vývoj po-četního stavu. Věková struktura obyvatelstva urči-tého území je odrazem dlouholetého populačníhovývoje (reprodukční chování, úmrtnostní poměry,migrace) v posledních zhruba sto letech a zároveň
and in Ústí nad Labem and Hradec Králové (39 %).To the contrary the least numbers were in Ostrava(26 %), in Brno, Most, Znojmo and Kladno (30 %of respondents). Differences between cities weresignificant (p = 0.003).
Evaluation of the living environment
A total of 37 % of all respondents considered theirliving environment in the neighborhood to be satis-factory; on the other hand, 12 % of respondentsconsidered the living environment to be whollyunsatisfactory. More critical in the assessmentswere females, the difference between males andfemales was statistically significant (p < 0.001).In the evaluation of the living environment inthe place of residence were significant differencesbetween respondents of the cities (p < 0.001).Largely negatively rated the environment the inha-bitant of Ostrava, 44 % of respondents expresseddissatisfaction with its quality. There is apparenta significant shift in opinions in comparison withthe previous survey in 2006; Ostrava was thenplaced in the middle position among the monitoredcities with 14 % of dissatisfied respondents. That isapparently reflecting the recent overall situationin Ostrava region where strengthen the pressureto introduce the measures to solve the problem ofpolluted air and increases the activity of media.Negatively judged is the environment traditionallyalso in Prague (20 % of respondents), Most andKarviná (18 %). The least numbers of dissatisfiedrespondents were in Žďár nad Sázavou and Šum-perk (3 %), in Ústí nad Orlicí (4 %) and in HradecKrálové (7 %) (Fig. 7.5).
Ambient air quality in their city was consideredto be a disturbing factor by 16 % of respondents.There were marked differences between the cities,more than half of respondents dissatisfied werein Ostrava (51 %). A great proportion was also inPrague (29 %), Karviná (26 %) and in Ústí nadLabem (23 %). The least dissatisfied were in Žďárnad Sázavou, Znojmo and Šumperk (3 %).
7.2 Demographic ageing
The age and gender structure of the population isa basic characterization of the population, andits changes are more important than its mere quan-titative trend. The age structure of a population ina certain territory reflects long-term populationdevelopment (reproductive behavior, mortality,
64 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
ovlivňuje vývoj budoucí. V dnešní době je v sou-vislosti s věkovou strukturou diskutován zejménaproces stárnutí populace/demografického stárnutí.Jedná se o jeden z nejvýznamnějších demogra-fických procesů, který je charakteristický mění-cím se zastoupením věkových skupin v populaci.Je to proces, který lze pozorovat u většiny zemísvěta, jednak v důsledku poklesu intenzity úmrt-nosti, a tím prodlužování lidského života, a jednakv důsledku poklesu úrovně plodnosti. Nejednáse o novodobý proces, pouze v současnosti do-chází k jeho zintenzivnění/zrychlení. Společnostčasto vnímá stárnutí populace jako negativní jev,jelikož diskuze kolem tohoto jevu se týká přede-vším problémů s tím spojených, jako důchodováči zdravotní reforma. Často se tak lze setkat sestereotypním až ageistickým pohledem na staršíosoby a stárnutí. Stárnutí populace je však nutnovidět jako úspěch lidské společnosti a jejího vý-voje, včetně růstu životní úrovně a kvality života,kdy by zejména neměl být přehlížen potenciálstarší populace.
7.2.1 Demografické stárnutí z pohledu zdraví,soběstačnosti a kvality života
V souvislosti s procesem demografického stárnutía přežívání stále většího počtu i podílu jedinců dovyššího věku se do popředí zájmu řady vědníchoborů a politik dostalo úspěšné stárnutí, a s tímsouvisející kvalita života. Úspěšné stárnutí nepřed-stavuje pouze zdravé stárnutí, kdy jedinec zůstáváfyzicky i psychicky zdráv, ale také aktivní stárnutí,zahrnující pokračující participaci na sociálním,ekonomickém a kulturním dění/životě.
Z hlediska zdraví je důležité vymezení etap stářípodle Lasletta [4] na tzv. třetí a čtvrtý věk. Třetívěk představuje etapu života, kdy člověk přestanebýt ekonomicky aktivním a končí začátkem fy-zické závislosti. Čtvrtý věk je potom závěrečnouetapou života, kdy je člověk závislý na svém okolía končí smrtí. Zatímco kvalita života v tzv. čtvr-tém věku závisí na zákonné úpravě institucio-nální a neinstitucionální a její finanční podpoře,třetí věk zahrnuje postupy, které by měly maxi-malizovat kvalitu života starší populace a odložitzačátek fyzické závislosti a tím trvalou potřebuzdravotní/zdravotnické a sociální péče. Prevencedisability u stárnoucí populace se tak stává priori-
migration) roughly over the past one hundredyears, and that influences future development aswell. At present, in connection with age structurethere is being discussed namely the ageing of thepopulation, i.e. of demographic ageing. In questionis one of the most significant demographic pro-cesses, which is characterized by a changing repre-sentation of age groups in the population. That isa process observable in most counties of the world,on the one hand due to a decrease in the mortalityrate leading to a longer life span, and on the other,in consequence of a drop in the fertility level.In question isn’t a new process, it is just intensi-fying now. Society often views ageing as a negativephenomenon in as discussions concerning it arefocused on problems like health and social securityreform. One can often encounter a stereotypicalor ageist view of the elderly and of ageing. Theageing of the population should be viewed asa success story of human society and its develop-ment, including an increase in the standard ofliving and in the quality of life, with the potentialof the elderly population not to be overlooked.
7.2.1 Demographic ageing in terms of health,self-sufficiency and the quality of life
In connection with the population ageing and thesurvival of an ever increasing number as wellas proportion of individuals into old age, therehas come to the forefront of attention in a numberof scientific disciplines and policies the problem ofsuccessful ageing and the concomitant qualityof life. Successful ageing does not represent onlya healthy ageing when on individual stays phy-sically and psychically fit, but also active ageingincluding a continuing participation in social, eco-nomic and cultural activities/life.
From the point of view of health, important isLaslett’s [4] delimitation of the stages of old ageinto the so-called third and fourth ages. The thirdage represents a stage of life in which one ceasesto be economically active and ends with the onset ofphysically depending on others. The fourth ageis then the final stage of life in which one dependson the people around and ends in one’s death.While the quality of life in the so-called fourthage depends on institutional and non-institutionallegislation and consequent financial support, thethird age includes processes that should maximizethe quality of life of the elderly population andpostpone the onset of physically depending onothers and thereby of a permanent need of health-
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 65NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistikyHealth status and health statistics
tou zdravotních a sociálních politik řady vyspě-lých států.
K postižení kvalitativních změn v prodlužovánílidského života byla vyvinuta řada ukazatelů činástrojů, pomocí kterých lze hodnotit disabilitu,kvalitu života, závažnost onemocnění apod. Cílemtéto kapitoly je představit některé z těchto nástrojůa poukázat na situaci v české populaci. K hodno-cení byla použita data z veřejně dostupných data-bází Human mortality database, EHEMU (EuropeanHealth Expectancy Monitoring Unit) database adata projektu SHARE3 (Survey of Health, Ageingand Retirement in Europe), do kterého přistoupilav roce 2006 i Česká republika.
7.2.2 Naděje dožití a naděje dožitíve zdraví
V posledních dvaceti letech došlo k výraznémuzlepšení zdravotního stavu české populace, a toi v nejstarších věkových skupinách. Naděje do-žití ve věku 65 let, která odráží pouze úmrt-ností poměry ve věku 65 a více let, vzrostla odroku 1990 o 3,6 let u mužů a 3,3 roky u žen.V roce 2009 měl před sebou 65letý muž v prů-měru 15 let života a 65letá žena necelých 19 letživota (obr. 7.6).
Z hlediska sledovaní kvalitativních změn ve vyššímvěku nabývají na významu ukazatele naděje dožitíve zdraví, které kombinováním informací o úmrt-nosti a zdravotním stavu jednoduchou formoupopisují zdraví populace. Ukazatel zpravidla vy-jadřuje počet let, který v průměru zbývá osoběv určitém věku k prožití ve zdraví, popř. v různýchúrovních zdravotního postižení. Zde bylo použitorozdělení podle disability, tzn. naděje dožití bezomezení běžných činností, popř. naděje dožitís mírným nebo závažným omezením.
3 Tento článek používá data projektu SHARE vydání 2.3.0,z 13. listopadu 2009. SHARE sběr dat 2004–2007 byl pod-porován zejména Evropskou komisí během 5. a 6. rám-cového programu (čísla projektů QLK6-CT-2001-00360;RII-CT-2006-062193; CIT5-CT-2005-028857). Dalšípodporu poskytl US National Institute on Aging (číslagrantů U01 AG09740-13S2; P01 AG005842; P01AG08291; P30 AG12815; Y1-AG-4553-01; OGHA 04-064;R21 AG025169) a poděkování také patří různým národ-ním zdrojům (viz http://www.share-project.org se sezna-mem podporujících organizací).
care and social services. Thus, the prevention ofdisability in the ageing population is becominga priority of health and social policies in a numberof developed countries.
For identifying the qualitative changes in the pro-longation of human life a number of indicatorsor tools has been elaborated with which we canassess disability, the quality of life, the severity ofdisease, etc. The aim of this chapter is to presentsome of those tools and refer to the situation in theCzech population. For the assessment data frompublicly available data bases have been applied,the Human Mortality database, the European HealthExpectancy Monitoring Unit (EHEMU) database,and data of the project SHARE3 (Survey of Health,Ageing and Retirement in Europe) which was joinedby the Czech Republic in 2006.
7.2.2 Life expectancy and healthy lifeexpectancy
Over the past twenty years, the health of thepopulation in the Czech Republic has improved,including that of the most elderly. Since 1990,life expectancy at 65 years of age, which reflectsonly the mortality at the age of 65 and over, hasincreased by 3.6 years in males, and by 3.3 years infemales. In 2009, at an average, a 65-year old malehad 15 years of life ahead of him yet, in a 65-yearold female it was almost 19 years (Fig. 7.6).
In term of following up qualitative changes at olderage there become more significant the indicators ofhealthy life expectancy, which describe populationhealth in a simple way by combining of informa-tion on mortality and the state of health. The indi-cator usually expresses the number of years that atan average remain at a certain age to live in health,or at various levels of health disabilities. In thiscase, there has been applied the breaking down bydisability, i.e. life expectancy without limitationof usual activities, or life expectancy with moderateor serious limitation.
3 This report uses data from SHARE release 2.3.0, as ofNovember 13th 2009. SHARE data collection in 2004–2007was primarily funded by the European Commission throughits 5th and 6th framework programmes (project numbersQLK6-CT-2001-00360; RII-CT-2006-062193; CIT5-CT-2005-028857). Additional funding by the US National Institute onAging (grant numbers U01 AG09740-13S2; P01 AG005842;P01 AG08291; P30 AG12815; Y1-AG-4553-01; OGHA 04-064;R21 AG025169) as well as by various national sources isgratefully acknowledged (see http://www.share-project.orgfor a full list of funding institutions).
66 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Mezi roky 2005 a 20094 došlo k prodloužení délkyživota, ale i délky života prožitého ve zdraví nebobez omezení, jak ukazuje obr. 7.7. Naděje dožitíve zdraví ve věku 65 let vzrostla v posledníchpěti letech na 8 let u mužů a představuje 53 %zbývajícího života, a na 8,3 let u žen, kde před-stavuje 45 %. Vzhledem k celkově nižší nadějidožití ve věku 65 let u mužů a zhruba stejné doběprožité ve zdraví, stráví starší ženy větší podílživota v horším zdravotním stavu než muži. Stejnějako v řadě vyspělých států je i u nás prodlužo-vání průměrné délky lidského života provázenopoklesem funkčně závažné nemocnosti a ne-zdatnosti ve stáří a předpokládá se, že docházík tzv. kompresi morbidity.
7.2.3 Soběstačnost a disabilita
Jednou ze základních složek hodnocení zdravot-ního potenciálu ve stáří je funkční zdatnost neboli„funkční“ zdraví. Omezení funkčnosti (zdravotní,sociální, psychické a kognitivní), které je častooznačováno jako disabilita, lze považovat za uka-zatel zdravotního omezení. Je indikátorem jak zá-važnosti onemocnění, kvality života, tak i uka-zatelem odhadujícím schopnost stárnoucí osobyžít nezávisle na ostatních, tzn. být soběstačný.
Soběstačnost starších osob bývá měřena na zá-kladě baterie otázek týkající se zvládání každoden-ních aktivit, resp. zjištění jejich omezení. Jedná seo aktivity související s osobní hygienou, obléká-ním se, schopnostmi se najíst, dojít si na toaletua základním pohybem po bytě. Existence jednohoči více takovýchto omezení poukazuje na vážnoudisabilitu jedince, který již není plně soběstačný.Obr. 7.8a zachycuje podíl osob v české populacipodle věku, které mají 1 a více omezení každo-denních aktivit z celkových 6. Podíl osob, kterénejsou soběstačné, logicky narůstá s věkem; v po-pulaci osob starších 80 let existuje téměř 30 %osob závislých na péči okolí.
Další používaná baterie otázek ke zjištění sobě-stačnosti zjišťuje výskyt problémů se zvládánímchodu domácnosti (např. příprava teplého jídla,
4 V ČR jsou data o zdravotním stavu každoročně zjišťo-vána v šetření SILC, které probíhá až od roku 2005; vzhle-dem k tomu není možné srovnání v delší časové řadě.
Between the years 2005 and 20094 life span hasbeen prolonged, as well as life span in health orwithout any limitation (Fig. 7.7). Life expectancyat the age of 65 increased over the past five years by8 years in males and represents 53 % of remaininglife, and by 8.3 years in females representing 45 %.In view of the overall lower life expectancy at 65 inmales and roughly the same time lived in health,females spend a greater portion of life in poorerhealth than males. Just as in a number of developedcountries, also in our country the prolongation ofthe average length of human life is accompaniedby a decrease in functionally serious morbidity anddisability in old age. It is supposed that a so-calledcompression of morbidity is occurring.
7.2.3 Self-sufficiency and disability
One of the basic components of assessing thehealth potential at old age is functional ability or“functional” health. Limitation of functionality(health, social, physical and cognitive) that isfrequently called disability can be considered to bean indicator of health limitation. It is an indicatorof the severity of illness, of the quality of life, as wellas an indicator estimating the ability of an ageingperson to live independently of others, i.e. to beself-sufficient.
Self-sufficiency of the elderly is usually measuredon the basis of a battery of questions addressing themanaging of daily life’s activities or disclosingtheir limitation. In question are activities connectedwith personal hygiene, dressing oneself, eating,toileting and moving about at one’s home. The pre-sence of one or more such limitations points toa serious disability of an individual who is nolonger self-sufficient. Figure 7.8a presents the pro-portion of persons in the Czech Republic brokendown by age, who suffer one or more limitationsof a total of six everyday activities. The proportionof persons who are not self-sufficient logicallyincreases with age; in the population of personsover 80 years of age there is about 30 % of thosewho are dependent on care by people around them.
Another battery of questions assessing self-sufficiencyaddresses the occurrence of limitations in managingthe household and in instrumental activities of daily
4 In the Czech Republic data on health are collected annuallyin the SILC survey which started in 2005; therefore anycomparison of long-term series is not possible yet.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 67NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistikyHealth status and health statistics
nákup potravin, telefonování, užívání léků, vyko-návání jednoduchých prací kolem domu a na za-hradě, peněžní operace, například placení účtů aevidování útrat, popř. užívání veřejné dopravy čivlastního automobilu). Osoby, které mají problémse zvládáním jedné či více aktivit tohoto typupředstavují osoby, u kterých do budoucna velmipravděpodobně dojde ke ztrátě soběstačnosti. Jednáse tedy o ukazatel, který relativně včas poukazujena potřeby zdravotní a sociální péče. Podíl osobs nejméně jedním omezením těchto aktivit (z cel-kových 7) je znázorněn na obr. 7.8b. Již ve věku70–79 let je 20 % mužů a 30 % žen ohroženoztrátou soběstačnosti. Mezi nejstaršími seniory(nad 80 let) je to dokonce 47 % mužů a 57 % žen.
Disabilita je často také měřena výskytem problémůa omezení pohyblivosti a motoriky (např. problémys chůzí na vzdálenost 100 m, sezením po dobu2 hodin, vstáváním ze židle, vystoupáním něko-lika pater nebo jednoho patra schodů, ohnutím se,kleknutím si, zvednutím paží nad úroveň ramen,odsunutím většího objektu, zvednutím mince zestolu). Obr. 7.8c. znázorňuje podíl osob nejméněse třemi z deseti omezeními pohyblivosti, hybnostipaží či jemné motoriky. Již ve věku 50–59 let máalespoň tři omezení kolem 10 % mužů a 17 % žen.
Řada studií [5, 6] ukázala, že ztráta pohyblivostijedince může být redukována aktivním životnímstylem, zahrnujícím fyzickou aktivitu. Fyzickáaktivita ve vyšším věku podporuje zachování stá-vajícího fyzického, psychického i kognitivníhozdraví. Intenzivní fyzická aktivita například sni-žuje riziko vzniku cévních onemocnění mozku,vzniku demence a pomáhá udržet kognitivnífunkce. Zahrnutí fyzické aktivity do svého život-ního stylu je pozitivní i pro osoby, které se běhemsvého života fyzické aktivitě nevěnovaly i proosoby, které již vykazují sníženou pohyblivost/hybnost. WHO doporučuje jedincům, kteří jižmají určitá omezení, vykonávat např. cvičení, kterézlepšují jejich stabilitu, a takovou fyzickou akti-vitu, která odpovídá jejich možnostem a zdra-votnímu stavu. Tento přístup by měl být zahrnuti do zdravotní péče, která by měla motivovat staršíosoby k pohybové aktivitě. Obr. 7.8d znázorňujefyzickou inaktivitu, tzn. absenci jakékoliv fyzickéaktivity u starší populace ČR. Již ve věkové sku-
living (e.g. preparation of a warm meal, shoppingfor foodstuffs, using the telephone, taking medica-ments, executing simple tasks at home and in thegarden, financial operations – paying bills andaccounting expenses, using the public transportsystem or driving one’s own car). Persons whohave problems with managing one or more activi-ties of this kind represent subjects who in futurewill probably lose their self-sufficiency. In questionis an indicator that relatively in time points toa need of health and social care. The proportionof subjects with at least one limitation of theseven activities mentioned above is presented inFig. 7.8b. At the age of 70–79 already, 20 % ofmales and 30 % of females are threatened withloss of self-sufficiency. Among the most elderly(of over 80 years of age) it is even 47 % of malesand 57 % of females.
Disability is frequently measured by the occurrenceof problems and limitations of mobility and motor(e.g. problems with walking a distance of 100 m,sitting for 2 hours, getting up from a chair, goingupstairs several floors or just one flight of stairs,bending forward, kneeling, raising one’s arms abovethe shoulders, pushing away a larger object, pickingup a coin from the table). Fig. 7.8c presents theproportion of persons suffering at least three of tenlimitations in mobility, arm mobility or fine motor.Already at the age of 50–59 years, at least threesuch limitations are encountered by 10 % of malesand by 17 % of females.
A number of studies [5, 6] have shown that the lossof mobility in an individual can be reduced byan active life style that includes physical activity.Physical activity in older age supports the main-taining of current physical, psychic and cognitivehealth. Intensive physical activity, e.g. lowersthe risk of cerebrovascular disease, the onsetof dementia, and helps in sustaining cognitivefunctions. The inclusion of physical activity inone’s life style has a positive effect even in personswho were not devoted to physical activity in thecourse of their lives, as well as in persons whoalready suffer decreased mobility. The WHO re-commends that persons who already suffer certainlimitations carry out, e.g. exercises that improvetheir stability, and such physical activity that isup to their capability and state of health. Thisapproach should be included in health care whichshould motivate elderly subjects for physical activity.
68 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
pině 60–69 let existuje 10 % osob, které nevyko-návají žádnou fyzickou aktivitu. V nejstarší vě-kové skupině 80 a více let jich pak je kolem 35 %.V populaci je tak vysoký podíl osob, které jsouv riziku vzniku nových nebo dalších omezení po-hyblivosti a hybnosti, a představují určitý poten-ciál zlepšení zdravotního stavu starší populace.
7.2.4 Kvalita života ve vyšším věku
Kvalita života osob ve vyšším věku, popř. v ra-ném stáří, je měřena pomocí nástroje CASP-125,který hodnotí ty aspekty života, které jsou považo-vány za zvláště významné pro tuto etapu života.Vychází z předpokladu, že kvalita života by mělabýt posuzována jako stupeň naplnění lidskýchpotřeb. Sleduje čtyři domény významné pro tutoetapu života: kontrolu, samostatnost, sebereali-zaci a radost ze života. Kontrola je chápana jakoschopnost jedince aktivně se zapojovat ve vlast-ním prostředí. Autonomie je definována jako právojedince bránit se nežádoucím vlivům ostatních.Seberealizace a radost ze života mají za cíl získataktivní zpětné vazby v procesu lidského bytí.Kontrola a autonomie mají více individuální cha-rakter a seberealizace a radost ze života vícesociální charakter.
Modul CASP-12 se skládá z 12 otázek, které zjiš-ťují u respondenta, jak často se setkává s konkrét-ními pocity na čtyřstupňové škále pohybující seod odpovědi „nikdy“ po „často“. Celkové skóremodulu CASP-12 se pohybuje od 12 do 48, kdevyšší skóre představuje vyšší kvalitu života. Prohromadné populační použití je ve studii SHAREdále skóre překódováno do čtyř skupin: hodnotyvyšší než 39 představují velmi vysokou kvalitu ži-vota, hodnoty 37–39 vysokou, hodnoty 35–36 prů-měrnou a hodnoty pod 35 představují nízkou kva-litu života [8].
Kvalita života ve vyšším věku je ovlivněna řadoufaktorů, zde je však hodnocen pouze vliv zdravot-
5 CASP-12 jednotlivá písmena představují jednotlivé sle-dované oblasti kvality života C – control, A – autonomy,S – self-realisation a P – pleasure, číslo 12 značí, z ko-lika otázek se modul skládá. Původní verze CASP-19 [7]obsahovala 19 otázek, ale vzhledem k vysoké korelaciřady otázek je v současnosti používána zkrácená verzeCASP-12.
Figure 7.8d represents physical inactivity, i.e. theabsence of whatever physical activity in the elderlypopulation of the Czech Republic. In the age groupof 60–69 years already, there are 10 % of subjectswho do not indulge in whatever physical activity.In the most elderly of 80 and more years thereare 35 % of them. Thus, in the population there isa large proportion of persons who are at risk ofacquiring new or further limitations of mobility –that representing a certain potential for improvingthe health of the elderly population.
7.2.4 The quality of senior’s life
The quality of life at erderly or at early old age,is measured with the aid of the CASP-125 thatassesses those aspects of life that are consideredto be particularly significant for this stage of life.It is based on the presumption that the quality oflife should be assessed as the degree of fulfillinghuman needs. It follows up four domains importantfor this stage of life: control, autonomy, self-reali-zation and pleasure derived from life. Control isunderstood to mean the ability of an individual toactively participate in one’s environment. Autonomyis defined as the right of an individual to guardoneself against any undesirable influence of others.Self-realization and pleasure out of life have theaim of obtaining active feedback in the process ofhuman existence. Control and autonomy are moreindividual in character, and self-sufficiency andpleasure derived from life are of a more social nature.
The module CASP-12 comprises 12 questions forfinding how often the respondent encounters concretefeelings on a four-degree scale from “never” to“frequently”. The total score of the CASP-12 moduleranges from 12 to 48, wherein a higher score repre-sents a higher quality of life. For mass popula-tion applications in the SHARE study, the scorehas been recoded into four groups: values greaterthan 39 represent a very high quality of life; values37–39 represent a high quality; 35–36 an averagequality of life; and values lesser than 35 representa low quality of life [8].
5 CASP-12: each letter stands for each of the areas underfollow-up concerning the quality of life, i.e. C – control,A – autonomy, S – self-realization and P – pleasure;the number 12 indicates the number of questions themodule is comprised of. The original version, CASP-19 [7]had 19 questions, however, due to the high correlation ofa number of questions, an abbreviated version, CASP-12is being applied at present.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 69NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistikyHealth status and health statistics
ního stavu a socioekonomické pozice6. Obr. 7.9ukazuje dopad zdravotního stavu jedince na kva-litu života v české stárnoucí populaci; zdravotnístav je hodnocen pomocí ukazatele subjektiv-ního hodnocení zdraví. Jedinci s dobrým zdra-votním stavem vykazují vysokou kvalitu života(medián = 38), zatímco jedinci ve špatném zdra-votním stavu vykazují nízkou kvalitu života (me-dián = 34). Socioekonomické rozdíly v kvalitěživota v Česku (obr. 7.10) jsou hodnoceny po-mocí nejvyššího dosaženého vzdělání. Vyšší kva-lita života byla zjištěna u osob s vyšším vzdě-láním, zatímco osoby pouze se základním vzdělá-ním vykazovaly v průměru nízkou kvalitu ži-vota (medián = 34), osoby s vysokoškolskýmvzděláním již dosahovaly vysoké kvality života(medián = 37).
Obr. 7.11 ukazuje rozložení hodnot kvality životav evropských zemích, účastnících se projektuSHARE. Výrazně vyšší kvalita života byla zjiš-těna v zemích západní a severní Evropy, a naopaknižší kvalita života byla zjištěna u populací jižnía východní Evropy, včetně České republiky. Zají-mavým faktem je, že nejvyšší kvalita života bylazjištěna v Dánsku a Nizozemsku, což jsou země,které v západoevropském kontextu patří k těms nižší nadějí dožití.
Většina lidí procházející etapou třetího věku jsouv dobrém/uspokojivém zdravotním stavu a jsouschopni účastnit se řady aktivit ve svém prostředí.Na individuální úrovni však existují výrazné roz-díly, seniorská populace je ze zdravotního hle-diska velice heterogenní a vyžaduje pochopitelněrůznorodé přístupy. Významná část seniorů jetypicky geriatrickými pacienty, kdy do popředívystupuje stařecká křehkost (frailty), atypičnostchorobných stavů, mnohočetnost jejich obtíží atzv. „nemocnost bez chorob“. Jen u části seniorůdochází ke ztrátě soběstačnosti, která je kromězdravotních potíží důsledkem nároků prostředí asociální situace. Zde je třeba zajistit koordinacizdravotních a sociálních služeb pokud možnov přirozeném prostředí seniora.
6 Kvalita života je hodnocena za muže i ženy dohromady,jelikož se hodnota ukazatele CASP-12 významně nelišímezi pohlavími.
The quality of life in advanced age is influenced bya number of factors – herein, however, is assessedonly the influence of the state of health and ofsocio-economic status6. Fig. 7.9 presents the impactof an individual’s health on the quality of life inthe Czech ageing population; the state of healthis assessed with the aid of the indicator self-ratedhealth. Individuals with good health show a higherquality of life (median = 38), while individualswith a poor health rating show a low quality oflife (median = 34). Socio-economic differences inthe quality of life in the Czech Republic (Fig. 7.10)have been assessed by the highest attained levelof education. A higher quality of life was foundin persons with higher education, while subjectswith only primary school education, at an average,showed a low quality of life (median = 34), personswith tertiary education attained a higher qualityof life (median = 37).
Fig. 7.11 presents the distribution of quality of lifevalues in European countries participating in theproject SHARE. A markedly higher quality of lifewas found in the countries of western and northernEurope, on the other hand, a lower quality of lifewas found in the populations of southern andeastern Europe, including the Czech Republic.An interesting fact is that the highest quality of lifehas been found in Denmark and the Netherlands,countries which in the context of Western Europeare among those with lower life expectancy.
The majority of people living in the third age are ina good/satisfactory state of health and are able toparticipate in a number of activities in their envi-ronment. At the individual level, however, there aremarked differences; the senior population is veryheterogenic in term of health and therefore requiresvaried approaches. A significant part of the seniorpopulation are typically geriatric patients in whomto the forefront come old-age frailty, an atypicalcourse of diseases, a multitude of complaints andthe so-called ‘morbidity without disease”. Only ina part of the senior population is there a loss ofself-sufficiency which aside of health complaints isthe consequence of requirements from the envi-ronment and the social situation. In this contextit is necessary to ensure the coordination of thehealth and social services preferably in the senior’snatural environment.
6 The quality of life is assessed in males and femalestogether, in as there are no significant gender differencesin the CASP-12 indicator values.
70 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Citace:
[1] Stachová, D. 2010. Zdravotní benefity pohybovéaktivnosti. Hygiena 2001; 55: 25–28.
[2] 2008 Physical Activity Guidelines for Americans.Dostupné z www.health.gov/paguidelines.
[3] Mackenbach, J. 2006. Health Inequalities: Europein Profile. UK Presidenty of the EU 2005.
[4] Laslett, P. (1996): Fresh Map of Life: The Emer-gence of the Third Age, Macmillan, London,2nd edition. ISBN 10 0333666763.
[5] Visser, M. et al. (2005): Type and Intensityof Activity and Risk of Mobility Limitation:The Mediating Role of Muscle Parameters.Journal of the American Geriatrics Society,Volume 53, Issue 5, pages 762–770.
[6] van Gelder, B. M. et al. (2004): Physical activityin relation to cognitive decline in elderly men.Neurology, vol. 63, no. 12, p. 2316–2321.
[7] Hyde et al. (2003): A Measure of Quality of Lifein Early Old Age: The Theory, Developmentand Properties of a Needs Satisfaction Model(CASP-19). Ageing and Mental Health, 7:186–194.
[8] Siegrist, J. (ed.) (2005): Social and Familycontext in Boersch-Supan, A. (ed.): First ResultsHealth, Ageing and Retirement in Europe – FirstResults from SHARE. Mannheim, MEA 2005.
References:
[1] Stachová, D. 2010. Health benefits of physicalactivity. (In Czech) Hygiena 2001; 55: 25–28.
[2] 2008 Physical Activity Guidelines for Americans.Available on www.health.gov/paguidelines.
[3] Mackenbach, J. 2006. Health Inequalities: Europein Profile. UK Presidenty of the EU 2005.
[4] Laslett, P. (1996): Fresh Map of Life: The Emer-gence of the Third Age, Macmillan, London,2nd edition. ISBN 10 0333666763.
[5] Visser, M. et al. (2005): Type and Intensityof Activity and Risk of Mobility Limitation:The Mediating Role of Muscle Parameters.Journal of the American Geriatrics Society,Volume 53, Issue 5, pages 762–770.
[6] van Gelder, B. M. et al. (2004): Physical activityin relation to cognitive decline in elderly men.Neurology, vol. 63, no. 12, p. 2316–2321.
[7] Hyde et al. (2003): A Measure of Quality of Lifein Early Old Age: The Theory, Developmentand Properties of a Needs Satisfaction Model(CASP-19). Ageing and Mental Health, 7:186–194.
[8] Siegrist, J. (ed.) (2005): Social and Familycontext in Boersch-Supan, A. (ed.): First ResultsHealth, Ageing and Retirement in Europe – FirstResults from SHARE. Mannheim, MEA 2005.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 71NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistikyHealth status and health statistics
Obr. 7.1 Subjektivní hodnocení zdraví podle typu ekonomické aktivityFig. 7.1 Self-percieved health by the type of economic activity
0 2010 4030 6050 8070 10090
CelkemTotal
Podíl osob [%]Proportion of persons [%]
Obr. 7.2 Výskyt vybraných onemocnìní a rizikových faktorù (zjištìno lékaøem)Fig. 7.2 Prevalence of selected diseases and risk factors (diagnosed by physician)
72 SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Podíl osob [%]Proportion of persons [%]
0 5 10 15 20 25 30 35 40
MužiMales
ŽenyFemales
Vysoká hladina cholesteroluHigh cholesterol level
Vysoký krevní tlakHigh blood pressure
Onemocnìní páteøe a kloubùSpine and joints disorders
Senná rýmaPollinosis
AstmaAsthma
CukrovkaDiabetes mellitus
Chronická úzkost, depreseChronic anxiety and depression
Nemoci obìhové soustavy (IM, ICHS, CMP)Circulatory system diseases (MI, IHD, CVA)
Vøedová choroba žaludku a dvanáctníkuUlcer and duodenum disease
Velmi dobré a dobréVery good and good
PrùmìrnéFair
Špatné a velmi špatnéPoor and very poor
Invalidní dùchodceDisability pensioner
PodnikatelSelf-employed
V domácnostiHomemaker
NezamìstnanýUnemployed
Pracující dùchodceWorking pensioner
8 32 60
22 43 35
41 40 19
50 42 8
60 33 7
60 34 6
56 34 10
ZamìstnanecEmployee
Celkem/Total
Celkem/Total
Obr. 7.3 Výskyt vybraných zdravotních problémù ve mìstechFig. 7.3 Prevalence of selected health problems in the monitoring cities
73SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistikyHealth status and health statistics
[% respondentù][% of respondents]
[% respondentù][% of respondents]
[% respondentù][% of respondents]
Mìsto (kódy mìst podle tab. 1.1)City (codes, see Tab. 1.1)
Vysoký krevní tlakHigh blood pressure
0 10 20 30 40
0 10 20 30 40
0 10 20 30 40
ZRJI
KDABSUBMMOHK
LIUOCBPM
MEULOVOC
KIKMZN
Vysoká hladina cholesteroluHigh cholesterol level
JILI
SUOVULKMZRCBKDKI
UOHKBMZN
MOABPMOCME
Onemocnìní páteøe a kloubùSpine and joints disorders
OVZNULCBZR
JIKDABKI
MECelkem/Total
MOBM
LIOCSUHKPMKMUO
[% respondentù][% of respondents]
0 10 20 30 40
Alergická onemocnìníAllergic diseases
ZNJI
CBKMBMOVKDZRSUPMOC
Celkem/Total
KIUOMOHKMEULABLI
39
50
58
62
80
0
20
40
60
80
100
Mìsto (kódy podle tab. 1.1)City (codes, see Tab. 1.1)
Podíl osob [%]Proportion of persons [%]
CelkemTotal
74 SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Obr. 7.4 Podíl osob považujících daný faktor za významnì ovlivòující zdraví Fig. 7.4 Proportion of persons rating the factor as strongly affecting health
Obr. 7.5 Vnímání kvality životního prostøedí v místì bydlištìFig. 7.5 Perceived environmental quality of neighborhoods
ZR SU ZN KM JI HK LI BM UO OC CB KD PM UL KI AB MO ME OV
Neutrální názorNeutral opinion
NeuspokojiváUnsatisfactory
UspokojiváSatisfactory
Životní prostøedíEnvironment
StravaDiet
ObezitaObesity
KouøeníSmoking
StresStress
76
77
0 10 20 30 40 50 60 70[%]
80 90
13
6156
52 50 50 4945 43 41 39 37 33 32
25 2420 20 17
37
3641
41 43 45 4445
4655
5453
56 57
60 5959 61 70
43
51
3 37 7 5 7 10 11
4 711 11 11
15 17 20 1913
44
12
Nedostatek penìzLack of finance
Nedostatek pohybuLack of excercise
75SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistikyHealth status and health statistics
Obr. 7.7 Nadìje dožití podle úrovnì omezení bìžných aktivit ve vìku 65 let, ÈR,v letech 2005 a 2009
Fig. 7.7 Life expectancy by the level of common activity limitations at age 65, CZ, 2005 and 2009
Obr. 7.6 Nadìje dožití ve vìku 65 let a ve vìku 80 let, ÈR, 1990–2009Fig. 7.6 Life expectancy at 65 and 80 years of age, CZ, 1990–2009
Zdroj / Source: Human Mortality Database
Zdroj / Source: EHEMU / SILC
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
4.0
4.5
5.0
5.5
6.0
6.5
7.0
7.5
8.0
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20
[Poèet let][Number of years]
19
90
19
91
19
92
19
93
19
94
19
95
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
19
90
19
91
19
92
19
93
19
94
19
95
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
MužiMales
ŽenyFemales
MužiMales
ŽenyFemales
[Poèet let / Number of years] [Poèet let / Number of years]
Ve vìku 65 letAt age 65
Ve vìku 80 letAt age 80
ŽenyFemales
ŽenyFemales
Nadìje dožitíLife expectancy
bez omezeníwithout limitation
s mírným omezenímwith moderate limitation
s vážným omezenímwith severe limitation
MužiMales
MužiMales
20
09
20
05
6.5
6.9
8.0
8.3
5.7
7.1
4.9
6.9
2.3
3.8
2.3
3.4
76 SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Ob
r.7.
8aO
mez
eník
ažd
od
enn
ích
akti
vit
–1
aví
ceak
tivi
t,È
R,2
006
Fig
.7.8
aL
imit
ati
on
sw
ith
acti
vit
ies
of
daily
livin
g(a
dl)
–1
an
dm
ore
,C
Z,2006
Ob
r.7.
8bP
rob
lém
yse
zvlá
dán
ímch
od
ud
om
ácn
ost
i–1
aví
ceèi
nn
ost
í,È
R,2
006
Fig
.7.8
bL
imit
ati
on
sw
ith
instr
um
en
tala
cti
vit
ies
of
daily
livin
g(i
ad
l)–
1a
nd
mo
re,C
Z,2
006
Ob
r.7.
8cP
rob
lém
ys
po
hyb
livo
stí,
hyb
no
stíp
aží
aje
mn
ou
mo
tori
kou
–3
aví
cep
rob
lém
ù,È
R,2
006
Fig
.7.8
cM
ob
ilit
y,arm
fun
cti
on
an
dfi
ne
mo
tor
lim
itati
on
s–
3a
nd
mo
re,C
Z,2006
Ob
r.7.
8dA
bse
nce
jaké
koliv
fyzi
cké
akti
vity
,ÈR
,200
6F
ig.7.8
dA
bsen
ce
of
an
yp
hysic
alacti
vit
y,C
Z,2
006
50
–5
96
0–
69
70
–7
98
0+
50
–5
96
0–
69
70
–7
98
0+
50
–5
96
0–
69
70
–7
98
0+
50
–5
96
0–
69
70
–7
98
0+
Podíl
oso
b/P
rop
ort
ion
ofp
ers
on
s[%
]
Podíl
oso
b/P
rop
ort
ion
ofp
ers
on
s[%
]
Po
díl
oso
b/P
rop
ort
ion
ofp
ers
on
s[%
]
Po
díl
oso
b/P
rop
ort
ion
ofp
ers
on
s[%
]
Vì
ková
sku
pin
a/A
ge
gro
up
Vì
ková
sku
pin
a/A
ge
gro
up
Vì
ková
sku
pin
a/A
ge
gro
up
Vì
ková
sku
pin
a/A
ge
gro
up
Muži
Ma
les
Že
ny
Fe
ma
les
Muži
Ma
les
Že
ny
Fe
ma
les
Muži
Ma
les
Že
ny
Fe
ma
les
Muži
Ma
les
Že
ny
Fe
ma
les
0
10
20
30
40
50
60 0510
1520
2530
3540
2.2
5.6
5.7
6.6
20.0
11.8
29.9
5.8
10.4
36.3
10.0
12.0
64
.0
24
.316.5
27
.9
45
.1
67
.8
9.3
29
.22
8.6
5.1
47
.2
15
.9
57.1
8.2
3.8
8.0
17.0
33.6
22
.8
10
1520
2530
35 05 0
10
20
30
40
50
60
70
80
13
.2
Zdro
j/S
ou
rce
:S
HA
RE
77SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní stav obyvatel a vybrané ukazatele zdravotní statistikyHealth status and health statistics
Obr. 7.9 Kvalita života podle subjektivní úrovnì zdravotního stavu, ÈR, 2006Fig. 7.9 Quality of life according to self-rated health status, CZ, 2006
Obr. 7.11 Kvalita života ve vybraných evropských zemích (projekt SHARE), 2006Fig. 7.11 Quality of life across SHARE study countries, 2006
Obr. 7.10 Kvalita života podle nejvyššího dosaženého vzdìlání, ÈR, 2006Fig. 7.10 Quality of life according to educational level, CZ, 2006
Zdroj / Source: SHARE
Zdroj / Source: SHARE
Zdroj / Source: SHARE
20
24
28
32
36
40
44
48
20
24
28
32
36
40
44
48
Kvalita života podle skóre CASP-12Quality of life by score of CASP-12
Kva
lita
živo
tap
odle
skóre
CA
SP
-12
Qualit
yo
flif
eb
yscore
ofC
AS
P-1
2
Kvalita života podle skóre CASP-12Quality of life by score of CASP-12
Zdravotní stav / Health status Vzdìlání / Education
8. ZDRAVOTNÍ RIZIKAPRACOVNÍCH PODMÍNEKA JEJICH DŮSLEDKY
8.1 Monitorování expozice na základě datz kategorizace prací a pracovišť
K monitorování expozice rizikovým faktorůmpráce a pracovních podmínek slouží systém ka-tegorizace prací. V jeho rámci má každý zaměst-navatel povinnost zhodnotit riziko a zařadit práce,které jsou na jeho pracovištích vykonávány, dojedné ze 4 kategorií, v závislosti na výskytu ri-zikových faktorů práce a na jejich závažnosti.Z údajů v Informačním systému Kategorizaceprací vyplývá, že k datu 18. 5. 2011 bylo zařa-zeno do všech kategorií práce (2, 2R, 3, 4) cel-kem 1 989 607 osob, což je 64 306 osob/100 tisíczaměstnanců (pojištěnců). V kategoriích rizikovépráce (2R, 3, 4), bylo evidováno 445 705 osob,(14 421 osob/100 tisíc zaměstnanců). Do kate-gorie 4, což jsou pracoviště vysoce riziková, bylov ČR zařazeno 15 075 osob (486/100 tisíc zaměst-nanců), z toho je 1 307 žen.
Aktuální počty zaměstnanců zařazených podlejednotlivých kategorií práce v krajích je uvedenv tabulce 8.1.1 a na obr. 8.1. Nejvíce exponova-ných zaměstnanců v kategoriích rizikové práce (2R,3, 4) je v kraji Moravskoslezském (87 618), Středo-českém (44 374) a Ústeckém (41 230) (obr. 8.1).V přepočtu na 100 000 zaměstnanců nepřevyšujícelostátní průměr (14 421 zaměstnanců) krajePraha (4 754), Karlovarský (10 166), Liberecký(13 262) a Jihomoravský (11 299).
Nejvíce expozic zaměstnanců ve všech kategoriíchpráce (2, 2R, 3, 4) je evidováno podle faktoru Fy-zická zátěž – 1 057 065, Pracovní poloha – 806 564,Hluk – 793 441 a Psychická zátěž – 756 777. V ka-tegoriích rizikové práce (2R, 3, 4) je nejvíce evido-vaných expozic zaměstnanců podle faktoru Hluk –263 227, Fyzická zátěž – 85 374 a Prach – 69 352,viz tab. 8.1.2 a obr. 8.2.
Počet exponovaných zaměstnanců a evidovanýchexpozic se liší. Při práci totiž mohou být zaměst-nanci exponováni i více než jednomu faktoru.V tabulce 8.1.3 jsou uvedeny údaje o počtu osobexponovaných podle počtu působících faktorů.Z údajů vyplývá, že 69,4 % zaměstnanců evido-
8. OCCUPATIONAL HEALTHHAZARDS AND THEIRCONSEQUENCES
8.1 Exposure monitoring based on data fromwork and workplace categorization
Monitoring exposure to occupational risk factorsand working conditions is subject to the workcategorization system. In this system it is theresponsibility of each employer to evaluate occu-pational risk and to categorize the relevant workperformed under one of 4 categories, as relatedto the incidence of occupational risk factors andtheir importance. Data from the Work Catego-rization Information System reveals that up toMay 18, 2011, a total of 1,989,607 persons havebeen registered in all work categories (2, 2R, 3, 4),i.e. 64,306 persons/100,000 employees (medicallyinsured). The work at risk categories (2R, 3, 4)comprised 445,705 persons, i.e. 14,421 persons/100,000 employees. In category 4 (high-risk work-places) 15,075 persons (486/100,000 employees)were registered in the Czech Republic, of which1,307 were women.
The sum of employees categorized by individual workcategories in the administrative regions is presentedin Tab. 8.1.1 and Fig. 8.1. The largest number ofemployees at risk categories (2R, 3, 4) were in theMoravia-Silesia (87,618), Central Bohemia (44,374)and Ústí nad Labem (41,230) regions (Fig. 8.1). Thenationwide mean of 14,421 per 100,000 employeeswas not exceeded by the following regions: Prague(4,754), Karlovy Vary (10,166), Liberec (13,262)and South Moravia (11,299).
The largest numbers of exposures in all work cate-gories (2, 2R, 3, 4) are registered in the followingcategories: Physical load – 1,057,065, Workingposture – 806,564, Noise – 793,441 and Mental load –756,777. Registrations at risk categories (2R, 3, 4) areas follows: Noise – 263,227, Physical load – 85,374and Dust – 69,352; see Tab. 8.1.2 and Fig. 8.2.
The numbers of exposed employees and registeredexposures are different. Occupational load maycomprise namely more than one factor. Tab. 8.1.3presents data on exposed persons related to thenumber of factors involved. This shows that 69.4 %of employees are exposed to more than one factorand 11.4 % are exposed to more than four factors.
78 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Tab. 8.1.1 Počet exponovaných zaměstnanců v kategoriích práce podle krajů k 18. 5. 2011Tab. 8.1.1 Number of employees in work categories in the regions, on May 18, 2011
Tab. 8.1.2 Počet evidovaných expozic zaměstnanců podle faktoru, stav k 18. 5. 2011Tab. 8.1.2 Number of registered exposures to factors, on May 18, 2011
Vybrané práce 29 761 275 2 863 9 3 147 Selected jobs
Zátěž chladem 206 435 84 1 799 0 1 883 Cold load
Ionizující záření 557 7 2 0 9 Ionizing radiation
Tab. 8.1.3 Počet exponovaných zaměstnanců podle počtu současně působících faktorů, stav k 18. 5. 2011Tab. 8.1.3 Number of employees with concurently acting risk factors, on May 18, 2011
Počet rizikových faktorůNumber of risk factors
Počet zaměstnanců v kategoriích 2–4Number of employees in categories 2–4
1 608 0752 562 9543 358 8684 232 222
> 4 226 376
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 79NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledkyOccupational health hazards and their consequences
vaných v systému kategorizace prací je expono-váno více než jednomu faktoru; více než čtyřemfaktorům je exponováno 11,4 % zaměstnanců.
Uvedené počty evidovaných osob nelze považo-vat za neměnné. V posledním roce např. došlo keznačnému úbytku zaměstnanců pracujících v rizi-kových kategoriích u nejčastějších faktorů jako jeHluk, Fyzická zátěž a Pracovní poloha. V dalšímobdobí bude docházet k zániku i vzniku pracovišť,budou realizována ochranná opatření ke sníženírizika a bude tak docházet k překategorizováníprací. V průběhu času dochází také k legislativnímzměnám, které zahrnují i nové poznatky o půso-bení škodlivin na člověka.
V roce 2010 došlo k významnému nárůstu objemuinformací uložených v databázi REGEX. V obdobíod 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 byly v Registruosob profesionálně exponovaných karcinogenůmzavedeny nebo aktualizovány informace celkemo 5 528 osobách. Počty nově zavedených či aktua-lizovaných exponovaných osob v krajích, kde bylyzaregistrovány, ukazuje tab. 8.2.1. Spektrum expo-zic, které jsou primárním důvodem k registracia počty exponovaných osob uvádí tab. 8.2.2.
V roce 2010 bylo u celkem 123 osob provedenovyšetření periferních lymfocytů konvenční cyto-genetickou analýzou. Rozpětí pozorovaných hod-
The presented numbers of registered persons arenot immutable. For instance, over the past yearthere has occurred a marked reduction in thenumbers of employees in the risk categories withmost frequent factors like Noise, Physical load andWorking posture. In the next period there shall bechanges as regards the phasing out of many work-places and the establishment of others, there shallbe realized protective measures for risk reductionand thus changes shall be made in categorizationof work. Likewise, over time there will be changesin legislation which comprise an updated under-standing of the effects of pollutants on humans.
8.2 Register of occupational exposureto carcinogens: REGEX
In 2010, there was a significant increase in thevolume of information input to the REGEX database. Over the period of January 1, 2010, toDecember 31, 2010, in the Register of Occupa-tionally Exposed to Carcinogens there have beendeposited or updated data on a total of 5,528persons. The numbers of newly introduced orupdated subjects arranged by regions where theyhad been registered are presented in Tab. 8.2.1.The spectrum of exposures that are the primaryreason to be registered, and the numbers of exposedsubjects are presented in Tab. 8.2.2.
In 2010, conventional cytogenetic analysis of peri-pheral lymphocytes has been performed in a totalof 123 subjects. The values observed ranged from
80 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Tab. 8.2.1 Počty aktualizovaných záznamů o expozici karcinogenům v krajích, 2010Tab. 8.2.1 Number of updated records on exposure to carcinogens in the regions, 2010
KrajRegion
CelkemTotal
Karcinogen s maximem záznamůCarcinogen with max. records N
Praha / Prague 666 Cytostatika / Cytostatics 659Středočeský / Central Bohemia 898 Vinylchlorid / Vinylchloride 175Jihočeský / South Bohemia 144 Cytostatika / Cytostatics 135Plzeňský / Pilsen 51 Prach z tvrdých dřev / Hardwood dust 41Karlovarský / Karlovy Vary 23 Neuvedeno / Not reportedÚstecký / Ústí nad Labem 58 Cytostatika / Cytostatics 54Liberecký / Liberec 163 Prach z tvrdých dřev / Hardwood dust 71Královéhradecký / Hradec Králové 298 Látka s větou R45 / Substance with the risk phrase R45 118Pardubický / Pardubice 517 Prach z tvrdých dřev / Hardwood dust 155Vysočina / Vysočina 1 368 Slévárenský prach / Foundry dust 278Jihomoravský / South Moravia 608 Cytostatika / Cytostatics 588Olomoucký / Olomouc 105 Cytostatika / Cytostatics 97Zlínský / Zlín 294 Prach z tvrdých dřev / Hardwood dust 189Moravskoslezský / Moravian-Silesian 335 Cytostatika / Cytostatics 255
not je od 0,5 % aberantních buněk až po 8 %aberantních buněk. U 30 osob exponovaných cyto-statikům byla zjištěna střední hodnota (medián)2 % aberantních buněk, u 13 osob exponovanýchetylénoxidu 3,5 % a u 80 osob registrovaných proexpozici látkám s označením větou R45 (Může vy-volat rakovinu) 4 % aberantních buněk. Podrobnějiuvádí výsledky cytogenetické analýzy tab. 8.2.3.
0.5 % aberrant cells up to 8 % aberrant cells.In 30 subjects exposed to cytostatics the medianwas 2 % aberrant cells, in 13 subjects exposedto ethylene oxide it was 3.5 %, and in 80 subjectsregistered upon exposure to substances definedunder the risk phrase R45 (May cause cancer),the median was 4 % aberrant cells. More detailedresults are presented in Tab. 8.2.3.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 81NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledkyOccupational health hazards and their consequences
Tab. 8.2.2 Počty aktualizovaných záznamů o expozici karcinogenům, 2010Tab. 8.2.2 Numbers of updated records of exposure to carcinogens, 2010
Látka s větou R49 Může vyvolat rakovinu při vdechováníSubstance with the risk phrase R49 (May cause cancer by inhalation)
42 0.76
Nikl / Nickel 126 2.28Sloučeniny niklu / Ni compounds 31 0.56Pesticidní látky / Pesticides 5 0.09Práce spojené s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkůmWorks with exposure to PAHs
8.3 Monitorování zdravotních účinků –Národní zdravotní registr nemocíz povolání
V roce 2010 bylo v České republice hlášenou 460 žen a 590 mužů celkem 1 292 profesionál-ních onemocnění, z toho bylo 1 236 nemocí z po-volání a 56 ohrožení nemocí z povolání. Rozbordat ukázal, že u 179 osob byly v průběhu roku hlá-šeny dvě, u 22 osob tři, u 5 osob čtyři, u jedné osobypět nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolánínebo jejich kombinace. Ve srovnání s rokem 2009klesl v roce 2010 nejen absolutní počet pracovníkůpostižených profesionálním onemocněním (pokleso 57, tj. o 5,1 % případů), ale také celkový po-čet hlášených profesionálních onemocnění (pokleso 21, tj. o 1,6 % případů). Přes uvedené skuteč-nosti nadále platí, že počty hlášených profesio-nálních onemocnění byly i v roce 2010 s vyso-kou pravděpodobností podhodnoceny. Incidenceprofesionálních onemocnění byla v roce 2010 cel-kem 30,0 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civil-ním sektoru nemocensky pojištěných podle zá-kona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších před-pisů. Vývoj počtu profesionálních onemocnění jezobrazen v tab. 8.3.1 a na obr. 8.3.
Nejvíce nemocí z povolání bylo v roce 2010 diagno-stikováno v Moravskoslezském kraji (celkem 313,tj. 25,3 % všech hlášených případů). Nejpočetnějšíkategorii hlášených nemocí z povolání v Morav-skoslezském kraji představovala onemocnění způ-sobená fyzikálními faktory – 215, tj. 32,7 % všechpřípadů hlášených v rámci kapitoly II seznamunemocí z povolání. Ve srovnání s rokem 2009došlo v 6 krajích k nárůstu počtu hlášených ne-mocí z povolání. Největší nárůst (o 30, resp. o 24případů) byl zaznamenán v kraji Jihočeském av kraji Moravskoslezském. Naopak největší pokles
8.3 Monitoring of Health Effects –National Register of OccupationalDiseases
In 2010 a total of 1,292 cases of occupationaldisease in 460 women and 590 men were reportedin the Czech Republic; of these, 1,236 were cate-gorized as occupational diseases and 56 as threatof occupational disease. The data analysis revealedtwo reported occupational disease, threat of thator combination in 179 persons, three in 22 persons,four in 5 persons, five in 1 person. In comparisonto 2009 there was a decrease in both the absolutenumber of workers with occupational disease(57 less cases, i.e. a decrease by 5.1 %) and theoverall count of occupational diseases reported(21 less, i.e. a decrease by 1.6 %). Nevertheless,it still holds true that most probably also in 2010the numbers of occupational diseases reportedwere underestimated. The incidence in occupa-tional diseases in 2010 was 30.0 cases per 100,000employees (in the civil sector, with medical insuranceas stipulated under Act no. 187/2006 Dig., as lastamended). The dynamics of the number of occu-pational disease are presented in Tab. 8.3.1 andin Fig. 8.3.
In 2010, most of the occupational diseases werediagnosed in the Moravian-Silesian Region (total 313,i.e. 25.3 % of all cases reported). Physical factorswere the most frequent cause of occupationaldisease in that region – 215, i.e. 32.7 % of allcases reported within the Chapter II of the listof occupational diseases. In comparison to 2009there was an increase in reported occupationaldiseases in 6 administrative regions, the greatestincrease being in the South Bohemian and Mora-vian-Silesian regions (by 30 and 24 cases, respec-tively). On the contrary, the greatest decrease was
82 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Tab. 8.2.3 Výsledky konvenční cytogenetické analýzyTab. 8.2.3 Results of conventional cytogenetic analysis
KarcinogenCarcinogen
PočetosobNo. of
persons
Procento aberantních lymfocytůPercentage of abberant lymphocytes
Minimum 25% kvantil25th percentile
MediánMedian
75% kvantil75th percentile Maximum
Cytostatika / Cytostatics 30 0.5 1.5 2.0 2.6 4.5
Ethylenoxid / Ethylenoxide 13 1.5 1.8 3.5 5.3 6.5
Látka s větou R45 / Substancewith the risk phrase R45
80 1.5 3.0 4.0 4.0 8.0
Celkem / Total 123 0.5 2.5 3.5 4.0 8.0
Tab. 8.3.1 Hlášené nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 2000–2010Tab. 8.3.1 Reported cases of occupational diseases and threat of occupational diseases in 2000–2010
1 Incidence na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců / Incidence rate per 100,000 medically insured employees
Názvy kapitol podle Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povoláníI – Nemoci z povolání způsobené chemickými látkamiII – Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktoryIII – Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišniceIV – Nemoci z povolání kožníV – Nemoci z povolání přenosné a parazitárníVI – Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli
Chapters in the List of occupational diseases set by the Governmental Order 290/1995 Coll.I – Occupational diseases caused by chemicalsII – Occupational diseases caused by physical factorsIII – Occupational diseases of the respiratory tract, lungs, pleura and peritoneumIV – Occupational diseases of the skinV – Infectious and parasitic occupational diseasesVI – Occupational diseases caused by other factors and agents
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 83NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledkyOccupational health hazards and their consequences
(o 46, resp. o 19 hlášených případů nemocí z po-volání) byl zaznamenán v kraji Vysočina a v krajiZlínském. Rozdělení nemocí z povolání podle krajevýskytu obsahuje tab. 8.3.2.
V roce 2010 nejčastěji onemocněli pracovníciv odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a so-ciální péče“ (CZ NACE Q86–88, celkem 180 pří-padů). V sestupném pořadí následovalo odvětví„těžba a dobývání“ (CZ NACE B05–08) se 163případy a odvětví „výroba motorových vozidel,přívěsů a návěsů“ (CZ NACE C25) se 131 hláše-nými případy. V dalších 47 odvětvích ekonomic-kých činností byl počet hlášených nemocí z po-volání v rozmezí 1–117 případů.
Nejvíce nemocí z povolání bylo vyvoláno půso-bením fyzikálních faktorů (kapitola II – 657 pří-padů). V sestupném pořadí následovaly nemocitýkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a po-břišnice (kapitola III – 246 případů), nemoci pře-nosné a parazitární (kapitola V – 180 případů),nemoci kožní (kapitola IV – 140 případů), ne-moci způsobené chemickými látkami (kapitola I –13 případů), viz obr. 8.4. V rámci kapitoly VI(nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli)nebylo v roce 2010 hlášeno žádné onemocnění.
Nejvíce nemocí z povolání vzniklo u pracovníkůpři práci zařazené do rizikové kategorie 3 (cel-kem 546, tj. 44,2 % případů). V rizikové kategorii 4vzniklo celkem 118 nemocí z povolání, v rizikovékategorii 2R to bylo 66 případů. Při práci nerizi-kové zařazené do kategorie 1 vzniklo 179 onemoc-nění, v nerizikové kategorii 2 to bylo 274 one-mocnění. Při nerizikových pracích v kategoriích 1a 2 vznikaly zejména nemoci infekční a parazi-tární (celkem 72, respektive 70 případů), nemocikožní (54, respektive 62 případů) a alergické ne-moci plic a horních cest dýchacích (14, respektive26 případů), u nichž dopředu nelze možnost one-mocnění předvídat, protože se zde uplatňuje takéindividuální vnímavost jednotlivých osob.
reported in Vysočina and Zlín regions (by 46 and19 cases, respectively). The distribution of the occu-pational diseases by region is shown in Tab. 8.3.2.
In 2010 the majority of occupational diseasesoccurred in the “Health and Social Care” branchof economic activity (CZ NACE Q86–88, a total of180 cases). The next most frequent were “Mining”and “Extracting” (CZ NACE B05–B08) with 163cases“ and “Manufacture of motor vehicles, trailersand semi-trailers” (CZ NACE C25) with 131 re-ported cases. In 47 other branches of economicactivity the numbers of reported occupationaldiseases ranged from 1 to 117 cases.
The majority of occupational diseases were causedby physical factors (Chapter II – 657 cases). Indescending order there followed diseases affectingthe respiratory tract, lungs, pleura and peritoneum(Chapter III – 246 cases), infectious and parasiticdiseases (Chapter V – 180 cases), dermal affec-tions (Chapter IV – 140 cases), diseases causedby chemical substances (Chapter I – 13 cases),see Fig. 8.4. Within the Chapter VI no case ofdisease was reported in 2010.
The majority of occupational diseases arousedin workers within the work classified in the riskcategory 3 (total 546, i.e. 44.2 % of cases). In therisk category 4 there aroused a total of 118 casesof occupational disease, in risk category 2R itwas 66 cases. The non-risk category 1 produced179 cases, whilst in non-risk category 2 a totalof 274 cases were recorded. In the non-risk cate-gories 1 and 2 the diseases were mostly infectiousand parasitic (72 and 70 cases, respectively), dermal(54 and 62 cases, respectively) and allergic affec-tions of the lungs and upper respiratory tract(14 and 26 cases, respectively), which are howeverunpredictable as there is also in play the individualsensitivity of the subjects.
84 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
0 10 20 30 40 50 80 9060 70
Moravskoslezský
Støedoèeský
Olomoucký
Jihomoravský
Jihoèeský
Pardubický
Královéhradecký
Hl. m. Praha
Vysoèina
Ústecký
Zlínský
Plzeòský
Liberecký
Karlovarský
Kraj / Region:
Poèet [v tisících]Number [in thousands]
Poèet [v tisících]Number [in thousands]
Zdroj: Informaèní systém kategorizace pracíSource: Information system of work categorization
Zdroj: Informaèní systém kategorizace pracíSource: Information system of work categorization
Obr. 8.1 Zamìstnanci zaøazení v kategoriích rizikové práce v krajích, stav k 18. 5. 2011Fig. 8.1 Employees registered in the risk work categories in regions, on May 18, 2011
Obr. 8.2 Evidované expozice v kategoriích rizikové práce podle faktoru, stav k 18. 5. 2011Fig. 8.2 Registered exposures in the risk work categories by factor, on May 18, 2011
0 50 100 150 200 250 300
Hluk
Fyzická zátìž
Prach
Vibrace
Psychická zátìž
Biologické èinitele
Chemické látky
Pracovní poloha
Neionizující záøení a elmag. pole
Zátìž teplem
Zraková zátìž
Vybrané práce
Zátìž chladem
Ionizující záøení
Noise
Physical load
Dust
Vibrations
Mental load
Biological agents
Chemicals
Working posture
Non-ionizing radiation and elmag. field
Heat load
Visual load
Selected jobs
Cold load
Ionizing radiation
Ženy – kategorie 2RFemales – category 2RŽeny – kategorie 3Females – category 3Ženy – kategorie 4 Females – category 4
Muži – kategorie 2RMales – category 2RMuži – kategorie 3Males – category 3Muži – kategorie 4Males – category 4
Celkem v kategoriích rizikové práce 126 008 žen a 319 697 mužù.The total of 126,008 women and 319,697 men in the risk work categories.
Potenciálnì riziková práce (kategorie 2R)azardous workPotentially h (category 2R)
Riziková práce (kategorie 3)Hazardous work (category 3)
Vysoce riziková práce (kategorie 4)Highly hazardous work (category 4)
Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich dùsledkyOccupational health hazards and their consequences
85SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Obr. 8.4 Rozdìlení nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání, 2010Fig. 8.4 Distribution of occupational diseases by the list of occupational diseases, 2010
Obr. 8.3 Vývoj poètu profesionálních onemocnìní v ÈR, 2000–2010Fig. 8.3 Time trends in occupational diseases incidence in the Czech Republic,
Zdroj: Národní registr nemocí z povoláníSource: National Register of Occupational Diseases
Zdroj: Národní registr nemocí z povoláníSource: National Register of Occupational Diseases
19.9 %Nemoci z povolání týkající se
dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobøišniceOccupational diseases of the respiratory tract,
lungs, pleura and peritoneum
11.3 %Nemoci z povolání kožníOccupational diseases
of the skin
14.6 %Nemoci z povolání pøenosné a parazitární
Infectious and parasiticoccupational diseases
1.1 %Nemoci z povolání zpùsobené chemickými látkami
Occupational diseases caused by chemicals
53.2 %Nemoci z povolání zpùsobené
fyzikálními faktoryOccupational diseases caused
by physical factors
MužiMales
ŽenyFemales
86 SZÚ Praha, Ústøedí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
9. ZÁVĚRY
Výsledky Systému monitorování zdravotního stavuobyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí zarok 2010 dokumentují míru znečištění sledova-ných složek životního prostředí, které představujípřímé cesty expozice škodlivinám, a vyplývajícírizika pro zdraví. Jsou důležitým materiálem proorgány státní správy při řízení a kontrole zdravot-ních rizik i informací pro odbornou a širší veřej-nost. Představují také zdroj informací o životnímprostředí a zdraví pro ostatní evropské země.
Významnou zdravotní zátěž představuje znečiš-tění ovzduší ve městech. Výsledky měření potvr-zují význam dopravy jako hlavní příčiny zvýšenéaž nadlimitní zátěže suspendovanými částicemifrakce PM10, jemnými částicemi frakce PM2,5a oxidem dusičitým. V roce 2010 bylo alespoňjedno z kritérií překročení ročního imisního limitupro částice frakce PM10 naplněno na 38 % dohodnocení zahrnutých měřicích stanic; hodnota20 µg/m3, doporučovaná Světovou zdravotnic-kou organizací, byla překročena na 96 % stanic.Stále významná je míra znečištění v okolí prů-myslových zdrojů; nejvyšší koncentrace suspen-dovaných částic frakce PM10, PM2,5, benzenua polycyklických aromatických uhlovodíků jsouzjišťovány v ostravsko-karvinské oblasti.
Nejzávažnějšími škodlivinami z hlediska vlivu nazdraví obyvatel jsou aerosolové částice a poly-cyklické aromatické uhlovodíky. Na základě střed-ních hodnot koncentrací částic frakce PM10 v měst-ském prostředí v roce 2010 lze odhadnout, že zne-čištění ovzduší touto škodlivinou zvýšilo celkovouúmrtnost průměrně o téměř 3 %. V důsledku zne-čištění ovzduší částicemi frakce PM10 bylo podleodhadu přijato do nemocnic přibližně 900 pacientůs akutními srdečními a 1 400 pacientů s akutnímirespiračními obtížemi. Škodliviny sledované vevnějším ovzduší, které mají karcinogenní účinky,mohly přispět ke vzniku nádorových onemocněnío jeden případ na 10 miliónů až 10 tisíc celo-životně exponovaných obyvatel.
Potraviny jsou majoritním zdrojem většiny cizo-rodých látek do organismu. Podle dlouhodobéhosledování celého spotřebního koše potravin ne-překračuje chronická expozice chemickým látkámz konzumace potravin expoziční limity pro prů-
9. CONCLUSIONS
The results of the national Environmental HealthMonitoring System in the Czech Republic forthe year 2010 document the levels of environ-mental pollution (direct exposure pathways) andpublic health risks. The results provide importantbackground information to the national and re-gional authorities to facilitate health risk controland prevention, and are also made availableto various professionals and for general public.Finally, they represent information for the otherEuropean countries on environment and healthin the Czech Republic.
Particularly serious health burden is caused byair pollution in cities. Measurement outputs con-firm the continuing significance of road traffic assource of elevated or over-limit burden by PM10,PM2.5 and nitrogen dioxide. In 2010 the annuallimit PM10 for at least one of the criteria wasexceeded at 38 % of participated measurementstations; the level 20 µg/m3 recommended byWHO was exceeded at 96 % of stations. Levels ofpollution in the surroundings of industrial sourcesremain significant; the highest concentrations ofPM10 and PM2.5, benzene and polycyclic aromatichydrocarbons have been recorded in the Ostrava-Karviná region.
In terms of population health, suspended parti-culate matter and polycyclic aromatic hydrocarbonsare the most significant pollutants. Based on meanconcentrations of PM10 in urban environment in2010 it is estimated that the effects of this pollutantin outdoor air may cause the increase of overallmortality by almost 3 % on average. Similarly,it can be estimated that pollution by PM10 wasresponsible for nationwide hospital admissionsof about 900 patients with acute cardiac and1,400 patients with acute respiratory complaints.Monitored airborne substances with potentiallycarcinogenic properties may have contributed tothe malignant neoplasm incidence in the range ofone case per 10,000,000 population to one caseper 10,000 population with lifelong exposure.
Food is major exposure pathway of most chemicals.Chronic exposure to chemical substances from theconsumption of food for an average person hasnot exceeded the exposure limits and is therefore
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 87NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
ZávěryConclusions
měrnou osobu a lze ji hodnotit jako poměrněpříznivou (z hlediska nekarcinogenních účinků).Výsledky monitorování potvrzují možnost výskytunebezpečných mykotoxinů (aflatoxiny, ochratoxiny)v některých druzích potravin. Také ukazují, v jakémíře se v tržní síti v ČR vyskytují potraviny vy-robené z geneticky modifikovaných organismů;v roce 2010 byly GMO zjištěny v 8 % vzorkůrelevantních komodit potravin.
Kvalita pitné vody z veřejných vodovodů se v prů-běhu let monitorování výrazněji nemění a zůstávána dobré úrovni. Celkem 84 % obyvatel (8,2 mi-liónu) napojených na veřejný vodovod bylo záso-bováno pitnou vodou, v níž nebylo ani u jednohoze zdravotně závažných ukazatelů nalezeno pře-kročení limitní hodnoty. To je o více než 10 %obyvatel více než v předchozím roce. Počet vodo-vodů s výjimkou schválenou orgánem ochranyveřejného zdraví, povolující dočasně vyšší hod-noty ukazatelů kvality, byl v roce 2010 podobnýjako v předchozích letech – kolem 300. Nejproble-matičtějšími kontaminanty pitné vody jsou dusič-nany a chloroform. Konzumací 1 litru pitné vodyz vodovodu je přijímáno průměrně asi 6 % cel-kového denního přijatelného příjmu dusičnanůa asi 1 % tolerovatelného příjmu chloroformu.Pití pitné vody mohlo teoreticky přispět k roč-nímu zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádoro-vých onemocnění v ČR přibližně dvěma přídat-nými případy.
Při práci jsou lidé často vystaveni faktorům, kterése v běžném životě vyskytují v daleko menší mířenebo se nevyskytují vůbec. Formou hodnocenízdravotních rizik z práce je kategorizace pracípodle faktorů. V kategoriích rizikové práce bylodo května 2011 evidováno v ČR téměř půl mi-liónu osob, do kategorie vysoce rizikové prácebylo zařazeno 15 tisíc osob. Při rizikové práci jenejčastějším negativním faktorem nadměrný hluk.V roce 2010 pokračoval pokles nejen počtu pří-padů hlášených profesionálních onemocnění, aletaké pokles počtu postižených osob s diagnosti-kovaným onemocněním. Počty hlášených profe-sionálních onemocnění jsou nicméně stále pravdě-podobně podhodnoceny.
Biologický monitoring představuje spojnici růz-ných expozičních cest a odráží vliv znečištěnéhoživotního i pracovního prostředí na organismus
considered a positive (from the point of view ofnon-carcinogenic effects). The monitoring outputsconfirm the permanent possibility of presence ofhazardous mycotoxins (aflatoxins, ochratoxins) insome food kinds. They also show to what extentoccur foods made of GMO on the Czech market;in 2010, GMO were found in 8 % of the relevantfood commodity samples.
Quality of drinking water from the public supplynetworks during the monitoring period has remainedsatisfactory without significant change. Overall,84 % (8.2 million) of the population were suppliedwith drinking water in which none of the healthrelevant indicators exceeded the standards. Thenumber of public supply networks with an exemp-tion granted temporarily by the public health pro-tection authority was similar to that in previousyears – about 300. The most significant contami-nants in drinking water are nitrates and chloro-form. By consuming of 1 liter of drinking waterfrom the public supply network only about 6 %of the acceptable daily intake of nitrates andabout 1 % of tolerable intake of chloroform hasbeen supplied. The consumption of drinking watercould theoretically contribute to an increased riskof cancer by two cases in the Czech Republic.
In the occupational environment people have oftenbeen exposed to factors that occur to a lesser extentor neither in a common life. Work categorizationby factors represents a way of work and work-place hazard assessment. Until May 2011, the riskwork categories comprised almost half a millionpersons. In high-risk category 15,000 persons wereregistered in the Czech Republic, the most frequentrisk factor being excessive noise. The decrease innumber of reported cases of occupational diseaseas well as in number of affected subjects withdiagnosed disease continued in 2010. The amountof occupational diseases continues with high pro-bability to be underestimated.
Human biomonitoring represents a crossing ofvarious exposure pathways; it reflects the effectsof polluted environment including occupationalenvironment. Reference values characterize theexposure of the population or a population groupover a certain period of time or under certain con-ditions of exposure. The reference values calcu-lated for the Czech population show the decrease
88 SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorováníNIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
člověka. Referenční hodnoty obsahu ukazatelůexpozice či účinku v biologickém materiálu cha-rakterizují expozici populace nebo populační sku-piny za určité časové období nebo v určitýchexpozičních podmínkách. Referenční hodnoty pročeskou populaci ukazují na pokles obsahu kadmiai olova v krvi a mírný sestup obsahu rtuti. Po-kračuje pokles obsahu persistentních organickýchlátek, sledovaných v souladu se Stockholmskoukonvencí, v mateřském mléce a to výrazněji v pří-padě DDT a hexachlorbenzenu, méně výrazněu polychlorovaných bifenylů.
Pro látky s mutagenními a karcinogenními účinkynelze vzhledem k bezprahovosti jejich působenístanovit bezpečnou koncentraci, resp. expozičnílimit, pouze společensky přijatelnou hranici míryzdravotního rizika. U řady chemických látek takénejsou zatím podrobně známy a prokázány ne-gativní účinky na zdraví, přestože o nich exis-tuje důvodné podezření. Proto je třeba snižovat,eventuálně udržet expozice populace těmto che-mickým látkám na tak nízké úrovni, jak je to(rozumně) možné.
Aby bylo možno uplatňovat strategii snižovánízdravotní zátěže ze znečištěného životního pro-středí tam, kde je to nejvíce potřeba, je třeba syste-maticky sledovat úroveň kontaminace životníhoprostředí a následné zdravotní dopady, doplněnéo odhad zdravotních rizik. Monitorování životníhoprostředí a zdraví tak může napomoci zajištěnípodmínek trvale udržitelného života.
of cadmium and lead levels in blood and slightdecline of blood mercury content. Levels ofpersistent organic compounds in human milkwhich ave been monitored in agreement withthe Stockholm convention continued to decrease,more apparently in case of DDTs and hexachloro-benzene than in case of polychlorinated biphenyls.
It is not possible to determine a safe concentrationor exposure limit for mutagenic and carcinogenicsubstances due to their non-threshold effects; onlysocially allowable limits of health risk could beestablished. Although justly suspected, negativehealth effects have not been either known orproven for a number of chemicals. Therefore,it is crucial to reduce the population’s exposureto these chemicals and the negative factors or tokeep them as low as “reasonably” achievable.
To apply the strategy of reducing the health effectsof environmental pollution where most needed,a systematic monitoring of the environmentalpollutants have to be performed together with themonitoring of their health effects, and supple-mented with the assessment of probable healthrisks. Such a monitoring of our environment andhealth might advance the life sustainability.
SZÚ Praha, Ústředí Systému monitorování 89NIPH Prague, Headquarters of the Monitoring System
ZávěryConclusions
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstvaČeské republiky ve vztahu k životnímu prostředí
Environmental Health Monitoring Systemin the Czech Republic
Souhrnná zpráva za rok 2010Summary Report, 2010
Sazba a litografie / Layout and setting: Magdalena Seifová
