73
1.EM Ing. Aleš Zima ver.01–2018 Technické kreslení
1.EM
Ing. Aleš Zima
ver.01–2018
Technické kreslení
Ing. Aleš Zima 1
Ing. Aleš Zima 2
Obsah
3 Základní geometrické konstrukce ...................................................................................... 7
3.1.1 Rýsovací pomůcky ............................................................................................... 7
3.1.2 Náčrt od ruky ........................................................................................................ 7
3.2 Rozdělení úsečky na určitý počet stejných dílů ........................................................... 8
3.2.1 Osa úsečky ............................................................................................................ 8
3.2.2 Úhly na úsečce ..................................................................................................... 8
3.2.3 Rozdělení úsečky na stejné díly ........................................................................... 9
3.3 Kreslení pravidelných n-úhelníků ............................................................................... 9
3.3.1 Základní n-úhelníky ............................................................................................. 9
3.3.2 Kružnice trojúhelníku opsaná ............................................................................. 11
3.3.3 Kružnice trojúhelníku vepsaná ........................................................................... 12
4 Základy technického kreslení ........................................................................................... 13
4.1 Normalizace v technickém kreslení ........................................................................... 13
4.1.1 Normy a její význam .......................................................................................... 13
4.1.2 Druhy norem ...................................................................................................... 13
4.1.3 Označování norem .............................................................................................. 13
4.1.4 Normalizace na technických výkresech ............................................................. 13
4.2 Technické výkresy ..................................................................................................... 14
4.2.1 Druhy výkresů .................................................................................................... 14
4.2.2 Formáty výkresů ................................................................................................. 14
4.2.3 Okraje a orámování ............................................................................................ 15
4.2.4 Skládání výkresů ................................................................................................ 15
4.2.5 Měřítko ............................................................................................................... 16
4.2.6 Popisové pole ..................................................................................................... 16
4.3 Technické písmo ........................................................................................................ 16
4.3.1 Velikosti technického písma .............................................................................. 17
Ing. Aleš Zima 3
4.4 Druhy čar ................................................................................................................... 19
4.4.1 Zásady pro konstrukci čar .................................................................................. 19
4.4.2 Tloušťka čar ....................................................................................................... 19
4.4.3 Použití druhů čar ................................................................................................ 20
5 Druhy promítání ............................................................................................................... 21
5.1 Zásady názorného a pravoúhlého (nenázorného) promítání ...................................... 21
5.1.1 názorné promítání ............................................................................................... 21
5.1.2 Rovnoběžné promítání ....................................................................................... 21
5.1.3 Kosoúhlé promítání ............................................................................................ 22
5.1.4 Izometrické promítání ........................................................................................ 22
5.2 Pravoúhlé promítání a několik průměten ................................................................... 23
5.2.1 Nárys, bokorys a půdorys ................................................................................... 23
5.3 Zobrazování jednoduchých a složitých těles ............................................................. 24
5.3.1 Jednoduchý výkres závitu (řez). ......................................................................... 24
5.3.2 technický výkres s řezem ................................................................................... 24
5.3.3 Výkres sestavení. ................................................................................................ 25
5.3.4 Šnekový hřídel. ................................................................................................... 25
6 Základy strojnického kreslení .......................................................................................... 26
6.1.1 Zobrazování těles ............................................................................................... 26
6.1.2 Zobrazování průniků a přechodů ........................................................................ 26
6.2 Hlavní zásady kótování ............................................................................................. 26
6.2.1 Základní způsoby kótování: ............................................................................... 27
6.3 Kreslení řezů a průřezů .............................................................................................. 29
6.3.1 Rozdíl mezi řezem a průřezem ........................................................................... 29
6.3.2 Typy řezů: .......................................................................................................... 29
6.4 Předepisování přesnosti rozměrů a jakosti povrchu .................................................. 31
6.4.1 Soustava tolerancí a uložení ISO ....................................................................... 31
Ing. Aleš Zima 4
6.4.2 Hlavní druhy uložení .......................................................................................... 31
6.4.3 Drsnost povrchu ................................................................................................. 32
6.4.4 Značky drsnosti povrchu .................................................................................... 32
7 Základy elektrotechnického kreslení ................................................................................ 33
7.1 Základní pojmy pro kreslení schémat ........................................................................ 33
7.2 Elektrotechnická schémata ........................................................................................ 33
7.2.1 Elektrotechnická schémata se rozdělují se na 4 skupiny: .................................. 33
7.2.2 Výkresy, diagramy a tabulky v elektrotechnické dokumentaci ......................... 36
7.3 Značky pro elektrotechnická schémata ...................................................................... 37
7.3.1 Druh proudu a napětí .......................................................................................... 38
7.3.2 Mechanická a jiná ovládání ................................................................................ 38
7.3.3 Ovládací zařízení (akční členy) .......................................................................... 38
7.3.4 Uzemnění a spojení s kostrou, pospojování ....................................................... 39
7.3.5 Vodiče a spojovací součásti ............................................................................... 39
7.3.6 Spojení, svorky (vývody) a odbočení ................................................................. 40
7.3.7 Spojovací součásti .............................................................................................. 41
7.3.8 Základní pasivní komponenty ............................................................................ 41
7.3.9 Polovodičové součástky a elektronky ................................................................ 42
7.3.10 výroba a přeměna elektrické energie .................................................................. 45
7.3.11 Transformátory ................................................................................................... 47
7.3.12 Výkonové převodníky – měniče ........................................................................ 48
7.3.13 Zdroje elektrického napětí a proudu ................................................................... 49
7.3.14 Kontakty ............................................................................................................. 49
7.3.15 Další příklady značek ......................................................................................... 51
7.3.16 Měřící přístroje ................................................................................................... 52
7.3.17 Světelné zdroje a signalizační zařízení ............................................................... 53
7.4 Základy pro kreslení elektrotechnických výkresů ..................................................... 53
Ing. Aleš Zima 5
7.4.1 Základní pravidla ................................................................................................ 53
7.4.2 Obvody s pasivními spínacími a rozpínacími prvky .......................................... 56
7.4.3 Aktivní a pasivní součástky v elektrotechnice ................................................... 57
8 Spojovací prvky ................................................................................................................ 58
8.1 Spoje rozebíratelné .................................................................................................... 58
8.1.1 Šroubová spojení ................................................................................................ 58
8.1.2 Svorková spojení ................................................................................................ 58
8.1.3 Ohýbání oček ...................................................................................................... 58
8.1.4 Spojování pomocí konektorů ............................................................................. 58
8.2 Spoje nerozebíratelné ................................................................................................ 59
8.2.1 Zalisování, promáčknutí a lisované zapouzdření (krimpování) ......................... 59
8.2.2 Spojení ovinutím vodiče (Wire-Wrap), ovíjené spoje........................................ 59
8.2.3 Spojení pérovými sponami (Termi-Point) .......................................................... 59
8.2.4 Pájené spoje ........................................................................................................ 59
9 Katalogové údaje .............................................................................................................. 61
9.1 Polovodičové součástky „příklad diody“ .................................................................. 61
9.1.1 Značení jednotek v katalogu: ............................................................................. 62
9.1.2 Typy pouzder polovodičových součástek v katalogu: ....................................... 63
9.2 Pasivní součástky v katalogu ..................................................................................... 64
9.2.1 Rezistory ............................................................................................................. 64
9.2.2 Kondenzátory ..................................................................................................... 65
9.2.3 Tlumivky ............................................................................................................ 66
9.3 Vyhledávání a základní orientace v katalogu ............................................................ 67
10 Doplňující informace ........................................................................................................ 68
10.1 Informace o CAD Electrical .................................................................................. 68
10.1.1 Proč přejít z AutoCADu na AutoCAD Electrical? ............................................. 69
10.1.2 Systémové požadavky AutoCAD Electrical 2018 ............................................. 70
Ing. Aleš Zima 6
11 Seznam použitých informačních zdrojů ........................................................................... 71
Ing. Aleš Zima 7
3 Základní geometrické konstrukce
Mezi základní geometrické konstrukce zařadíme práci s bodem, přímkou, polopřímkou a
úsečkou, a také konstrukce vycházející z kružnice a trojúhelníku.
Pro jejich konstrukci potřebujme vhodné pomůcky.
3.1.1 Rýsovací pomůcky
Pro technické kreslení používáme tužku tvrdost č.3 (nebo mikrotužku 0,5 mm) pro slabé čáry,
tužku č.2 (nebo mikrotužku 0,7 mm) pro silné čáry, pravítko 30 cm, trojúhelník s ryskou,
kvalitní kružítko, vhodné je rýsovací prkno, nejlépe A3, nebo jako náhrada postačí vhodný
rovný karton z tvrdého papíru v rozměru 400 mm x 300 mm. Dále je nutná měkká kvalitní guma
a úzká papírová lepící páska. Na popis výkresů se používají šablony technického písma, pro
základní použití stačí rozměr 0,5 mm a 0,7 mm.
3.1.2 Náčrt od ruky
Kreslení technických náčrtů nám umožňuje graficky znázornit naši představu o určitém
výrobku. Technický náčrt kreslíme od ruky. Jeho rozměry nejsou přesné. Měli bychom dodržet
tvar výrobku.
Postup při kreslení technických náčrtů
• Prohlédněme si dobře kreslený předmět nebo si uvědomme jaký asi bude tvar výrobku
• Uvážíme polohu hlavního pohledu
• Určíme nutný počet průmětů (pohledů)
• Odhadneme místo pro potřebné průměty
• Určíme si osu nebo osy souměrnosti (tenké čerchované čáry)
• Načrtneme tvary předmětu (obrysové čáry)
• Stanovíme si, které rozměry se budou kótovat (pouze hlavní)
• Zakreslíme další potřebné tvary a zákonitosti výrobku
• Okótujeme náčrt
Obrázek 1 náčrt
Ing. Aleš Zima 8
3.2 Rozdělení úsečky na určitý počet stejných dílů
3.2.1 Osa úsečky
Rozpůlení úsečky – z obou krajních bodů opíšeme kruhový oblouk o poloměru větším, než je
polovina úsečky a vzniklými průsečíky vedeme kolmici na základní úsečku.
3.2.2 Úhly na úsečce
Osa úhlu o: z průsečíku opíšeme libovolný kruhový oblouk k, tak, aby proťal obě polopřímky
AV a BV, z těchto bodů C a D opět opíšeme kruhový oblouk k1 a k2 – průsečík P (P΄) spojíme
s vrcholem V →osa úhlu o.
Obrázek 2 osa úsečky AB
Obrázek 3 konstrukce osy úhlu
k 1
A
k 2
B
K
L
o AB
S
V
C
D
B
Ak
k2
k1
PP’ o
Ing. Aleš Zima 9
3.2.3 Rozdělení úsečky na stejné díly
Úsečku AB máme rozdělit na n shodných částí. Jedním krajním bodem úsečky vedeme
pomocnou polopřímku, např. polopřímku Ax. Zvolíme jednotkovou úsečku a kružítkem
naneseme na polopřímku Ax, n shodných úseček. Poslední bod na pomocné polopřímce
spojíme s druhým krajním bodem úsečky B. Rovnoběžky s danou spojnicí vedené každým
bodem na polopřímce rozdělí úsečku na n shodných částí.
3.3 Kreslení pravidelných n-úhelníků
3.3.1 Základní n-úhelníky
Rozdělení kružnice na 3 stejné díly – stejným poloměrem jako je základní kružnice opíšeme
libovolným bodem kružnice kruhový oblouk vpravo i vlevo od tohoto bodu – průsečík s
kružnicí ji rozdělí na požadovaný počet dílů.
A B
x
n
n
n
n
n
Obrázek 4 dělení úsečky na shodné části
Obrázek 5 Rozdělení kružnice na 3 stejné díly
Ing. Aleš Zima 10
Rozdělení kružnice na 6 stejných dílů – z libovolného bodu A vytvoříme průsečík se základní
kružnicí poloměrem stejným jako je poloměr základní kružnice.
Rozdělení kružnice na 5 stejných dílů – sestrojíme osu polopřímky SX – bod O. Tento bod
tvoří střed kruhového oblouku OA. V průsečíku tohoto oblouku s opačnou polopřímkou bod G
– spojíme AG je pětinou délky kružnice.
Rozdělení kružnice na 7 stejných dílů – provedeme počátek konstrukce jako u dělení na 3
díly a průsečíky s kružnicí spojíme vodorovnou přímkou – vzdálenost XZ je část tohoto
kruhového oblouku.
Obrázek 6 Rozdělení kružnice na 6 stejných dílů
Obrázek 7 Rozdělení kružnice na 5 stejných dílů
Obrázek 8 Rozdělení kružnice na 7 stejných dílů
Ing. Aleš Zima 11
Rozdělení kružnice na 8 stejných dílů – vytvoříme osy čtvrt-oblouků a spojíme se středem
kružnice.
Obrázek 9 Rozdělení kružnice na 8 stejných dílů
3.3.2 Kružnice trojúhelníku opsaná
Střed kružnice opsané trojúhelníku je průsečík os stran trojúhelníku, poloměr se rovná
vzdálenosti středu od libovolného vrcholu. Každému trojúhelníku lze opsat kružnici.
k – kružnice opsaná (S; r)
oa, ob, oc – osy stran
S – střed kružnice (S ϵ oa ∩ ob ∩ oc)
r – poloměr kružnice (r = |AS|)
Obrázek 10 Kružnice opsaná trojúhelníku a její konstrukce
Ing. Aleš Zima 12
3.3.3 Kružnice trojúhelníku vepsaná
Kružnice vepsaná trojúhelníku má střed v průsečíku os vrcholových úhlů trojúhelníku. Každý
trojúhelník je tečnovým mnohoúhelníkem.
k – kružnice vepsaná (S; r)
oα, oβ, oγ – osy vnitřních úhlů
S – střed kružnice (S ϵ oα ∩ oβ ∩ oγ)
r – poloměr kružnice (r = |S, AB|)
Obrázek 11 Kružnice vepsaná trojúhelníku a její konstrukce
β α
γ
Ing. Aleš Zima 13
4 Základy technického kreslení
4.1 Normalizace v technickém kreslení
Technická normalizace je důležitá technická činnost zabývající se tvorbou technických
předpisů, norem.
Při vypracování národních norem se bere zřetel na domácí zvláštnosti, přístrojové vybavení, ale
také se přihlíží k normám ostatních států.
4.1.1 Normy a její význam
Normy hrají důležitou roli ve vztahu výrobní a technické sféry s oblastí obchodní a
hospodářskou.
Normované zkušební postupy jsou základem pro sledování vlastností výrobků při jejich nákupu
a prodeji, při stanovení a kontrole přejímacích podmínek ve vnitrozemním i zahraničním
obchodě, ale také při stanovení úrovně výrobků při jejich hodnocení autorizovanými
zkušebnami.
Obecně lze říci, že normy mají za účel sloužit jako dorozumívací prostředek mezi partnery, jako
nástroje sjednocení a jednoznačného výkladu v technické praxi.
4.1.2 Druhy norem
Česká technická norma (ČSN)
je dokument schválený pověřenou právnickou osobou vyjadřující požadavky na výrobky,
procesy anebo služby ke splnění požadavku vhodnosti pro daný účel.
Zkratka ČSN původně znamenala Československá státní norma, později Československá
norma. Po osamostatnění České republiky bylo označení ČSN zachováno, závazný výklad
zkratky však zákon neobsahuje. Neoficiálně se její význam vykládá slovy Česká soustava
norem. Zákonem chráněné výlučné slovní označení je česká technická norma.
Tvorbu a vydávání ČSN v současné době zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví.
Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO
je světovou federací národních normalizačních organizací se sídlem v Ženevě.
Evropská či mezinárodní norma (EN, ETSI, ISO, IEC),
která je přejata do soustavy českých norem, se stává normou českou a její původní název je
doplněn o zkratku ČSN (například ČSN EN ISO, ČSN IEC, ČSN ETS, …).
4.1.3 Označování norem
ČSN XX XX XX třída skupina pořadové číslo
4.1.4 Normalizace na technických výkresech
Výkresy se kreslí podle přesných pravidel, která stanoví příslušné technické normy.
Ing. Aleš Zima 14
4.2 Technické výkresy
Technický výkres je výkres používaný převážně ve strojírenství, elektrotechnice a stavebnictví,
kreslený, pokud možno ve vhodně zvoleném měřítku a obsahující všechny informace nutné pro
výrobu konkrétní součásti, stroje, stavby apod.
Technický výkres je dorozumívacím prostředkem technika a musí být přehledný, čitelný,
srozumitelný a úhledný.
4.2.1 Druhy výkresů
podle způsobu zhotovení na:
• náčrt (od ruky, bez měřítka, tužkou, na libovolný papír)
• originál (s použitím kreslicích pomůcek; podle technických norem, v měřítku, je
určen pro zhotovení kopií a je archivován)
• kopie (zhotovuje se z originálu různými technikami, jsou určeny pro výrobu –
originály se nepoužívají z důvodu možného poškození)
podle obsahu a účelu:
• výkres sestavení (pro znázornění funkce a pro montáž)
• výrobní (pro výrobu polotovarů a součástí)
• pomocné (projekty, návrhy, nabídkové a propagační výkresy)
4.2.2 Formáty výkresů
Formáty výkresů a úpravu výkresových listů stanovuje mezinárodní norma ČSN ISO 5457.
Základní formát řady ISO-A je formát A0
má plošný obsah 1 m2
délku strany v 1: √22
= 𝟖𝟒𝟏 × 𝟏𝟏𝟖𝟗 𝒎𝒎
Další formáty vzniknou půlením delších stran.
Na rozdíl od předchozí normy lze formáty A0 až A3 používat pouze horizontálně, formát A4 pouze vertikálně
orientovaný. Dále se změnily šířky okrajů a je zavedena zcela jiná řada velikostí prodloužených formátů.
Obrázek 12 rozměry výkresů řady ISO A (v mm)
V nezbytných případech lze použít prodloužených formátů (např. pro kreslení dlouhých předmětů), které vzniknou
kombinací rozměrů kratších stran základních formátů řady ISO A a delších stran větších formátů řady ISO A.
Nově vzniklý formát se označí např. A3.1.
Ing. Aleš Zima 15
Obrázek 13 výkresy řady ISO A
4.2.3 Okraje a orámování
Každý výkresový list musí mít mezi orámováním kreslící plochy souvislou čarou tloušťky
0,7 mm a oříznutým formátem okraj o šířce 20 mm vlevo, 10 mm vpravo, nahoře a dole. Levý
širší okraj může být využit pro svázání výkresů do složky.
4.2.4 Skládání výkresů
Výkresy se skládají dle ČSN 01 31 11.
Originály se neskládají.
Výkresy se skládají nejprve podél přehybů kolmých ke spodnímu okraji, potom rovnoběžných.
Popisové pole musí být vždy nahoře. Výkresy se skládají na rozměr formátu A4.
Obrázek 14 skládání výkresů
Ing. Aleš Zima 16
4.2.5 Měřítko
Měřítko zobrazení předmětu je poměr délkových rozměrů na výkrese ke skutečným. Měřítka
stanoví norma ČSN ISO 5455.
Tabulka 1 druhy měřítek:
Skutečná velikost 1:1
Zmenšení 1:2, 1:5, 1:10, 1:20, 1:50, 1:100
Zvětšení 2:1, 5:1, 10:1, 20:1, 50:1
Použité měřítko se zapíše do popisového pole výkresu. Měřítko se píše větším písmem než
kóty. Je-li na výkrese použito více než jedno měřítko, zapisuje se do popisového pole měřítko
hlavního obrazu, ostatní měřítka se zapisují k odkazu na položku, nebo k písmenu označujícímu
tvarovou podrobnost nebo řez.
4.2.6 Popisové pole
Jeho úprava a rozměry jsou dány ČSN ISO 5455 (01 3113). Na formátech A0 až A3 se umísťuje
do pravého dolního rohu výkresu bezprostředně k orámování kreslící plochy. Na formátu A4
se umísťuje do pravého dolního rohu orámování k jeho kratší straně.
4.3 Technické písmo
Informace na technických výkresech jsou předávány ve formě kresby a písma.
Velikost a tvar písma musí být zvolen s ohledem na jednoznačnou čitelnost. Požadavky na
velikost a tvar technického písma určuje norma ČSN EN ISO 3098-2.
Písmo můžeme psát:
• od ruky
• pomocí šablony
Obrázek 15 příklad vyplněného popisového pole
Obrázek 16 Šablona písma 3,5 mm
číslo výkresu:
počet listů:list č.:
formát:
měřítko:
vypracoval:
kontroloval:
schválil
datum: hmotnost:
název:
materiál:
promítání: polotovar:
tolerování ČSN EN ISO 8015:
typ:M :
ISO E „evropské”
ČEP1 1
uhlíková ocel 11 500 ANO
0,085 kg
Aleš Zima
1.9.2018
03-2018/10/121/1
A4
kruhová tyč 20, ČSN 425510.1 - 50
Ing. Aleš Zima 17
4.3.1 Velikosti technického písma
Velikost písma se volí s ohledem na formát výkresu. Je odvozena od výšky písmen velké
abecedy.
Řada výšek písma [mm]: 1,8 2,5 3,5 5 7 10 14 20
Obrázek 17 ukázka technického písma
Ing. Aleš Zima 18
• výška písma: h - podle normy (1,8; 2,5; 3,5; 5; 7; 10; 14; 20) mm
• šířka písma: 4/7h (3/7h, 5/7h) - není u všech písmen stejná
• mezera mezi písmeny: 2/7h
• mezera mezi slovy je: 4/7h
• výška malých písmen: 5/7h
5/7h 2/7h 4/7h
ABCDEFGH JI K5/7h3/7h3/7h
h
ABCDEFGH JI K
výška písma: - podle normy (1,8; 2,5; 3,5; 5; 7; 10; 14; 20)mmh
šířka písma: - není u všech písmen stejná 4/7h (3/7h, 5/7h)
mezera mezi písmeny: 2/7h
4/7hmezera mezi slovy je: 5/7hvýška malých písmen:
gb c d e f ha
Technické písmo
Obrázek 18 konstrukce technického písma
Ing. Aleš Zima 19
4.4 Druhy čar
4.4.1 Zásady pro konstrukci čar
Tloušťka čáry musí být v celé délce konstantní (dovoleny jsou úchylky ± 0,1mm).
Tloušťky pro kreslení velmi tlusté čáry, tlusté čáry a tenké čáry musí být v poměru 4:2:1.
Při kreslení souběžných čar nesmí být vzdálenost mezi nimi menší než 0,7 mm.
Křížení čar musí být provedeno tak, aby se šířili pouze čáry (nikoliv tečky a mezery).
U tečkových čar má být v bodě křížení tečka.
Styk čar nebo spojení čar nemá být v mezeře.
Barva čar se volí podle podkladu (bílý podklad = černá čára).
Osy souměrnosti přetahujeme podle velikosti obrazu o 5 až 10 mm přes průměr tělesa.
4.4.2 Tloušťka čar
Jsou odstupňovány v geometrické řadě s kvocientem s následujícími hodnotami (mm):
0,13
0,18
0,25
0,35
0,5
0,7
1,0
1,4
2,0
Pro kreslení výkresů používejte:
Tenká čára 0,25 mm nebo 0,35 mm
Tlustá čára 0,5 mm nebo 0,7 mm
Velmi tlustá čára 1 mm nebo 1,4 mm
Poznámka: Pro školní účely se doporučuje pro tenkou čáru použít rozměr 0,35 mm a pro tlustou 0,7 mm a velmi
tlustou 1,4 mm.
Obrázek 19 Křížení čar
Ing. Aleš Zima 20
4.4.3 Použití druhů čar
Souvislá tenká čára
šrafování
zobrazení závitů
kótovací čáry
vynášecí čáry
odkazové čáry
krátké osy
úhlopříčky pro vyznačení
rovinných ploch
ohraničení tvarových
podrobností
Souvislá tlustá čára
viditelné hrany a obrysy
součástí
ukončení závitů
dělící rovina výkovku a
odlitku
Souvislá velmi tlustá čára
vyznačení lepeného nebo
pájeného spoje
Souvislá tenká čára od ruky
Souvislá lomená čára
přerušení obrazu
ohraničení částečného řezu
ukončení částečně
nakresleného obrazu
Čárkovaná tenká čára
neviditelné hrany a obrysy
Čerchovaná tenká čára
osy souměrnosti
roztečné kružnice a přímky
Čerchovaná tlustá čára
naznačení roviny řezu a
průřezu
Čerchovaná tenká čára se dvěma tečkami
krajní polohy pohyblivých
součástí
zobrazení původního a
konečného stavu
poměr tlouštěk čar: 1 : 2 : 4
Ing. Aleš Zima 21
5 Druhy promítání
5.1 Zásady názorného a pravoúhlého (nenázorného) promítání
5.1.1 názorné promítání
na jednu průmětnu (na obr.20 – předmět uvnitř pomyslného hranolu). Hodí se pro rychlou
představu o tvaru součásti, pro výukové účely, pro výkresy pracovních postupů, návody na
obsluhu strojů apod.
Obrázky se však nedají spolehlivě kótovat a uplatňují se jen tam, kde je rozhodující názornost.
5.1.2 Rovnoběžné promítání
Charakterizováno směrem promítání (všechny promítací paprsky mají stejný směr)
Průmětna (π)
Promítací paprsek (S)
Úhel dopadu promítacího paprsku na průmětnu (ϕ)
Úhel svíraný mezi průmětnami
π
φ=90°
S
A1
B
CD
A
B1
C1D1
S
S S
Obrázek 21 pravoúhlé promítání
Obrázek 20 názorné promítání
Ing. Aleš Zima 22
5.1.3 Kosoúhlé promítání
je rovnoběžné promítání na jednu průmětnu υ směrem, který má od průmětny odchylku úhlu ϕ
jinou než 90°. Promítací paprsky S jsou tak rovnoběžné, ale ne kolmé k průmětně. Výhodou
tohoto způsobu zobrazení je skutečnost, že předměty jsou zobrazeny v reálné velikosti.
5.1.4 Izometrické promítání
Technická izometrie je pravoúhlé axonometrické zobrazení, které má několik pravidel.
• Úhly mezi průmětnami jsou shodné.
• Průměty souřadných os X, Y, Z svírají mezi sebou úhly 120° (viz. obr.23).
• Délky ve směrech, které jsou rovnoběžné s osami, se vynáší nezkráceně.
Obrázek 23 Izometrické promítání
φ
π
S
SS
S
Obrázek 22 Kosoúhlé promítání
120°
120°
120°
xy
z
Ing. Aleš Zima 23
5.2 Pravoúhlé promítání a několik průměten
promítání pravoúhlé (kolmé) – na tři průmětny (na obr.20 – obrazy promítnuté na stěnách
pomyslného hranolu). Plochy, na kterých se předmět promítá nazýváme hlavní průmětny a jsou
to půdorysná, nárysná, a bokorysna průmětna. Jsou k sobě kolmé a protínají se v osách x, y, z.
Zobrazení pohledů si představíme pomocí promítacích paprsků.
5.2.1 Nárys, bokorys a půdorys
Díváme-li se na těleso:
• zepředu – odvodíme nárys
• shora – odvodíme půdorys
• z boku – odvodíme bokorys
Obrázek 25 zobrazení tělesa v pravoúhlém systému
Obrázek 24 zobrazované těleso
Ing. Aleš Zima 24
5.3 Zobrazování jednoduchých a složitých těles
5.3.1 Jednoduchý výkres závitu (řez).
Technologický postup výroby: navrtat, vyvrtat díru 8,4 (vnitřní průměr matice) do délky
25,5 mm a vyřezat závit M 10 do délky 18 mm
5.3.2 technický výkres s řezem
Vnitřní otvor je okótován v půdorysném řezu, v nárysu a bokorysu jsou neviditelné hrany
Obrázek 26 výkres vnitřního závitu M10
Obrázek 27 technický výkres s řezem výrobku
Ing. Aleš Zima 25
5.3.3 Výkres sestavení.
5.3.4 Šnekový hřídel.
Obrázek 29 úplný výrobní výkres šnekového hřídele
Obrázek 28 výkres sestavení šroubového spoje
Ing. Aleš Zima 26
6 Základy strojnického kreslení
6.1.1 Zobrazování těles
volíme počet obrazů co nejmenší, ale takový, aby došlo k úplnému a jasnému určení tvaru a
bylo možné úplné zakótování součásti.
Někdy stačí 2 nebo i 1 obraz – obvykle nárys.
Jeden obraz stačí u pravidelných geometrických těles a u součástí tvořených z takových těles.
6.1.2 Zobrazování průniků a přechodů
V místech, kde přechází jedno geometrické těleso do druhého, vznikají na vnějším nebo
vnitřním povrchu součásti hrany, které nazýváme průniky – promítají se jako úsečky.
6.2 Hlavní zásady kótování
Kótováním obrazu na výkrese se musí jednoznačně určit tvar, velikost a vztahy jednotlivých
prvků.
ø30
50
Obrázek 30 válec
Obrázek 31 napojení trubek
kóta
5
10
kótovací čára
obrysová čára
hraniční šipka pomocné čáry
Obrázek 32 kótování
Ing. Aleš Zima 27
• Všechny informace o rozměrech potřebné k úplnému a srozumitelnému popsání předmětu
musejí být uvedeny přímo na výkrese, pokud nejsou uvedeny v souvisejících dokumentech
(popisové pole, soupis položek)
• Každý prvek má být na výkrese kótován pouze jednou, nadbytečné rozměry, které slouží
pouze pro informaci, se musí označit závorkami
• na výkresu smí být užito jen stejných jednotek pro rozměry (mm), aniž by se uváděla jejich
značka.
• rovinné úhly se udávají v úhlových stupních, minutách a vteřinách
• výška písmen a číslic se volí podle složitosti a velikosti výkresu, obvyklá velikost písma je
3,5mm.
6.2.1 Základní způsoby kótování:
• řetězcové
• od společné základny
• u malých poloměrů se kótovací čára kreslí od neoznačeného středu oblouku, ohraničí
se šipkou uvnitř nebo vně oblouku a kóta se zapíše na prodlouženou kótovací čáru nebo
na odkazovou čáru.
(15) 50 65
Obrázek 33 informativní kótování
Obrázek 34 kótování malých poloměrů
Ing. Aleš Zima 28
Kótování závitů
Závit se kótuje v podélném pohledu nebo v řezu, v němž je patrná délka a ukončení závitu. U
závitů šroubů se kótuje velký průměr závitu, jeho funkční délka, označí se druh závitu, případně
se uvede velikost stoupání a to jde-li o závit pravý nebo levý.
Kótování průměrů
je možné následujícími způsoby: u kružnic, které jsou zobrazeny jako úsečky, délkou této
úsečky, u kružnic, které jsou zobrazeny jako kružnice nebo jejich části, na kótovacích čarách
kreslených přímo v obraze kružnice. Malé průměry lze kótovat i kótami psanými na
prodlouženou kótovací čáru, případně na odkazovou čáru. U ještě menších průměrů lze použít
zkrácenou kótovací čáru s jednou šipkou nebo lze kótu umístit na nebo k odkazové čáře vedené
z průsečíku os nezobrazené kružnice. Před číselnou hodnotu průměru se musí napsat značka ø.
16
1 x45°
M12
Obrázek 35 kótování závitu
50
10
5
Obrázek 36 kótování průměrů
Ing. Aleš Zima 29
6.3 Kreslení řezů a průřezů
Řezy a průřezy nám pomáhají vidět jinak velmi špatně popsatelné tvary a detaily složitých
strojních součástí.
Při pohledu na řez nebo průřez strojní součásti můžeme názorněji rozkreslit a okótovat jinak
neviditelné detaily pro další práci s nimi.
6.3.1 Rozdíl mezi řezem a průřezem
Řez – zobrazují se jen ty části tělesa, které leží v rovině řezu a části ležící za rovinou řezu.
Průřez – zobrazují se pouze části předmětu ležící přímo v rovině řezu (hrany před a za řeznou
rovinou se nezobrazují). Pokud by se obraz součásti rozpadl na více dílů, nesmí se průřez použít.
Materiál součásti v rovině řezu se vyznačí šrafováním. Šrafujeme pod úhlem 45°, čáry musí být
stejně vzdáleny od sebe.
Vedlejší šrafované plochy mají opačný směr šrafování.
6.3.2 Typy řezů:
• jednoduché
o vodorovné
o svislé
o šikmé
Obrazy se umisťují ve směru promítání a rovina řezu i obraz řezu se musí označit, obraz
šikmého řezu lze také pootočit, v tom případě se musí označit rovina řezu i obrazu.
• složené
o stupňovité
Obrázek 37 Řezy jednoduché
Obrázek 38 řez stupňovitý
Ing. Aleš Zima 30
o lomené
• částečný řez
• poloviční řez – souměrné části lze zobrazit v jedné polovině v řezu a v druhé polovině v
pohledu.
• rozvinutý řez – u zakřivených součástí rozvineme řez do roviny tak, aby nevznikl
zkreslený obraz.
Obrázek 39 řez lomený
Obrázek 40 řez částečný
Obrázek 41 řez poloviční
Obrázek 42 řez rozvinutý
Ing. Aleš Zima 31
6.4 Předepisování přesnosti rozměrů a jakosti povrchu
6.4.1 Soustava tolerancí a uložení ISO
Skutečné rozměry součásti se vždy liší od jmenovitých rozměrů udaných na výkresech kótami.
S ohledem na funkci a montáž je nutné pro výrobu stanovit určité meze pro požadované rozměry
součásti, což je prováděno TOLEROVÁNÍM ROZMĚRŮ na výkresech.
6.4.2 Hlavní druhy uložení
Vzájemný vztah dvou strojních součástí, který si nejnázorněji představíme jako vztah
válcového hřídele a díry se nazývá uložení. Jsou-li skutečné rozměry sdružených ploch
vyrobeny v předepsané toleranci, budou vlastnosti uložení záležet při stejném jmenovitém
rozměru zejména na poloze a velikosti jejich rozměrových tolerancí. Podle toho rozlišujeme 3
základní druhy uložení.
Obrázek 43 druhy uložení hřídel – díra
Obrázek 45 vzájemné uložení hřídele a díry
uložení na h H
toleranční pole hřídelů
toleranční pole děr
nulová čára
(jmenovitý rozměr)
zá
po
rné ú
chy
lky
kla
dné
úch
ylk
y
Obrázek 44 přehled tolerančních polí
Ing. Aleš Zima 32
6.4.3 Drsnost povrchu
Skutečný povrch součásti je vrstva, která ohraničuje součást a odděluje ji od okolí. Tato vrstva
se liší od ideálního povrchu různými nerovnostmi.
Na výrobních výkresech se předepisuje drsnost povrchu číselnou hodnotou střední
aritmetické úchylky profilu Ra v µm. (značka µm se na výkresy nevypisuje)
Praktická řada drsnosti povrchu Ra: 0,012; 0,025; 0,05; 0,1; 0,2; 0,4; 0,8; 1,6; 3,2; 6,3; 12,5;
25; 50; 100.
Značka pro předepsání hodnoty Ra na výrobních výkresech, je-li drsnost celého výrobku stejná,
uvádí se do pravého horního rohu výkresu.
6.4.4 Značky drsnosti povrchu
základní odebírání zákaz odebírání
materiálu materiálu
6,3 3,2 0,8
Obrázek 46 drsnost povrchu Ra
Obrázek 47 použití značek drsnosti
Ing. Aleš Zima 33
7 Základy elektrotechnického kreslení
V elektrotechnice jsou potřebné základní výkresy, které určují tvar, rozměry a způsob výroby
mechanických částí elektrotechnických zařízení. Kromě základních výkresů jsou potřebné
další technické podklady, grafická dokumentace zaměřená na elektrické vlastnosti a funkci
těchto zařízení a jejich části.
Grafická dokumentace se v elektrotechnice dělí:
• na elektrotechnická schémata
• na výkresy, diagramy a tabulky související s elektrotechnickými schématy
7.1 Základní pojmy pro kreslení schémat
Funkční jednotka – je součást zařízení, která má samostatnou značku a určitý funkční význam.
Součástka – je část elektrického obvodu, která je schopna plnit některou se základní
elektrických funkcí (cívka, relé, svorka apod.).
Funkční celek – je souhrn funkčních jednotek, které plní v zařízení určitou funkci, nemusí však
tvořit konstrukční celek.
Funkčním obvod – je vedení nebo funkční kanál s přesně určeným účelem.
Spoj – je čára ve schématu, která vyjadřuje spojení mezi funkčními částmi zařízení.
Elektrický spoj – je čára ve schématu, která vyjadřuje cestu průchodu elektrického proudu,
signálu apod.
Značka – je dohodnuté grafické znázornění funkční části, nebo funkční jednotky, souboru nebo
zařízení.
7.2 Elektrotechnická schémata
Elektrotechnická schémata jsou základním podkladem grafické dokumentace. Pomocí značek
se na nich znázorňují elektrické funkční části zařízení a spojení mezi nimi.
7.2.1 Elektrotechnická schémata se rozdělují se na 4 skupiny:
Schémata určená na celkovou informaci
• přehledové schéma
Obrázek 48 přehledové elektrotechnické schéma TV vysílače
Ing. Aleš Zima 34
• blokové schéma
Schémata vyznačující skladbu zařízení
• obvodové schéma
• náhradní schéma
Obrázek 51 náhradní schéma tranzistoru
Obrázek 49 blokové elektrotechnické schéma TV vysílače
Obrázek 50 obvodové schéma zdroje akustického signálu
Ing. Aleš Zima 35
Schémata elektrických spojení
• zapojovací schéma vnitřních spojů
• zapojovací schéma vnějších spojů
• svorkovnicové schéma
Schémata rozmístění funkčních jednotek
• situační schéma
• situační schéma rozvodu
Obrázek 52 zapojení svorkovnice elektrického zařízení
Obrázek 53 mapa elektrické sítě
Obrázek 54 schéma silového rozvodu obytného objektu
Ing. Aleš Zima 36
• situační schéma sítě
7.2.2 Výkresy, diagramy a tabulky v elektrotechnické dokumentaci
Kromě elektrotechnických schémat musí být v elektrotechnické dokumentaci elektrických
zařízení další doplňující grafické podklady, které rozdělujeme následovně:
výkresy
Obrázek 55 dokumentace k plošnému spoji
Ing. Aleš Zima 37
diagramy
tabulky
7.3 Značky pro elektrotechnická schémata
všeobecné doplňkové podrobné blokové
Obrázek 56 teplota na přechodu tranzistoru
Obrázek 57 tabulka rozměrů SMD rezistorů
Ing. Aleš Zima 38
Značky vodičů
7.3.1 Druh proudu a napětí
stejnosměrný proud
stejnosměrný proud
střídavý proud
střídavý proud
střídavý proud s vyznačením kmitočtu
Stejnosměrný proud se střídavou složkou
kladná polarita
záporná polarita
nulový vodič
střední vodič
7.3.2 Mechanická a jiná ovládání
mechanické spojení
mechanické spojení
mechanické spojení – síla nebo pohyb
mechanické spojení – otáčení
zpožděné působení
zpožděné působení
7.3.3 Ovládací zařízení (akční členy)
ruční ovládání (obecně)
ovládání tahem
Ing. Aleš Zima 39
ovládání otáčením
ovládání tlakem
ovládání efektem přiblížení
ovládání pákou
ovládání elektrickým motorem
ovládání polovodičovým akčním členem
ovládání relativní vlhkostí
7.3.4 Uzemnění a spojení s kostrou, pospojování
Uzemnění, obecná značka
Ochranné uzemnění
kostra
Ochranné pospojování
7.3.5 Vodiče a spojovací součásti
Spoj (skupina spojů), obecná značka
Skupina spojů (s uvedením počtu spojů)
Skupina spojů (s uvedením počtu spojů) jednočarové znázornění
Ing. Aleš Zima 40
Třífázový obvod
stíněný vodič
vodiče v kabelu – trojžilový kabel
vodiče v kabelu – trojžilový kabel, (pět vodičů, z nichž dva
označené šipkami jsou v jednom kabelu.)
7.3.6 Spojení, svorky (vývody) a odbočení
přípojné místo / bod
svorka
řadová svorkovnice
T – spojení
nulový/střední bod generátoru (jednočarové znázornění),
synchronní generátor, trojfázový, s vyvedenými oběma konci fázových vinutí, zobrazený s
vnějším středním bodem
Ing. Aleš Zima 41
nulový/střední bod generátoru (vícečarové znázornění),
předchozí značka znázorněna vícečarovým zapojením.
7.3.7 Spojovací součásti
zásuvkový kontakt, zásuvka
kolíkový kontakt, vidlice
vidlice a zásuvka
zásuvka a vidlice, vícepólová, značka „Zásuvka a vidlice, vícepólová“
představuje jednočarové znázornění 6 zásuvkových a 6 vidlicových kontaktů.
7.3.8 Základní pasivní komponenty
Rezistory
rezistor, obecná značka
rezistor, nastavitelný
rezistor závislý na připojeném napětí, alternativní název: Varistor
rezistor s pohyblivým kontaktem
rezistor s pohyblivým kontaktem a polohou vypnuto
potenciometr s pohyblivým kontaktem
Ing. Aleš Zima 42
potenciometr s pohyblivým kontaktem, nastavitelný
trimer, nastavitelný rezistor
Kondenzátory
kondenzátor, obecná značka
kondenzátor polarizovaný
kondenzátor nastavitelný, proměnný
kondenzátor, dolaďovací (kapacitní trimer )
kondenzátor polarizovaný napěťově závislý
Indukční cívky/Tlumivky
cívka/Induktor/Vinutí/Tlumivka, obecná značka
indukční cívka s magnetickým jádrem
indukční cívka s magnetickým jádrem se vzduchovou mezerou
indukční cívka, spojitě měnitelná
7.3.9 Polovodičové součástky a elektronky
Příklady polovodičových diod
polovodičová dioda, obecná značka
Ing. Aleš Zima 43
dioda luminiscenční (LED), obecná značka
dioda s proměnnou kapacitou – alternativní název: Varaktor
tunelová dioda – alternativní název: Esakiho dioda
dioda s průrazovým jevem, jednosměrná – alternativní název: Zenerova dioda
Příklady tyristorů
tyristor – diodový zpětně závěrný tyristor
triak – obousměrný triodový tyristor
diak – obousměrný diodový tyristor
Příklady tranzistorů
PNP tranzistor
NPN tranzistor, kolektor spojený s pouzdrem
Tranzistor řízený polem s kanálem typu N
Tranzistor řízený polem s kanálem typu P
Příklady součástek citlivých na světlo a součástek citlivých na magnetické pole
Fotorezistor (LDR);
A
KG
A2
A1 G
Ing. Aleš Zima 44
Fotodioda
Fotoelektrický článek
Fototranzistor
Hallův generátor se čtyřmi přípoji
Optický vazební člen alternativní názvy: Fotoelektrický vazební člen,
Optoizolátor, značka zobrazena s diodou emitující světlo a fototranzistorem
Součástka s optickou vazbou se štěrbinou pro světelnou clonu.
Součástka zobrazena s diodou emitující světlo a fototranzistorem společně s mechanickou
clonou
Elektronky
baňka (pouzdro) s vodivou vrstvou na vnitřním povrchu
nepřímo žhavená (horká) katoda
anoda alternativní název: kolektor (mikrovlnné součástky)
mřížka
elektrody s boční odchylkou zobrazena dvojice elektrod
Ing. Aleš Zima 45
trioda s přímo žhavenou katodou
trioda plněná plynem s nepřímo žhavenou katodou alternativní název:
tyratron
pentoda s nepřímo žhavenou katodou a vnitřním spojením mezi brzdicí
mřížkou a katodou
obrazovka s elektromagnetickým vychylováním alternativní název:
televizní obrazovka, značka je znázorněna s:
• zaostřováním trvalým magnetem a iontovou pastí • modulátorem jasu • nepřímo žhavenou katodou
7.3.10 výroba a přeměna elektrické energie
Vnitřně propojená vinutí
Dvoufázové spřažené vinutí
Trojfázové vinutí ve spojení do trojúhelníka
Trojfázové vinutí ve spojení do hvězdy
Trojfázové vinutí ve spojení do hvězdy s vyvedeným uzlem
Ing. Aleš Zima 46
Druhy strojů
Stroj, obecná značka
Lineární motor, obecná značka
Krokový motor, obecná značka
Příklady stejnosměrných strojů
Stejnosměrný sériový motor, DC
Stejnosměrný derivační motor, DC
Stejnosměrný generátor (dynamo) se smíšeným (kompaundním) buzením.
zobrazení s vývody a kartáči
Příklady střídavých komutátorových strojů
Jednofázový střídavý sériový motor
Trojfázový střídavý sériový motor
Příklady synchronních strojů
Trojfázový synchronní generátor (alternátor) s buzením permanentním magnetem
Ing. Aleš Zima 47
Jednofázový synchronní motor s cizím buzením transformátory
Příklady indukčních typů (asynchronních) strojů
Trojfázový indukční motor s klecovou kotvou – motor s kotvou nakrátko
Jednofázový indukční motor s klecovou kotvou – motor s kotvou nakrátko s
vyvedenými vývody pomocné rozběhové fáze
Trojfázový indukční motor s vinutým rotorem
Trojfázový indukční motor s vinutími zapojenými do hvězdy s vestavěným
automatickým spouštěčem
7.3.11 Transformátory
Transformátor se dvěma vinutími, obecná značka
Transformátor se dvěma vinutími, obecná značka
Transformátor se dvěma vinutími (a označením okamžité polarity napětí)
Proud stejného smyslu vstupující označenými konci vinutí vytváří magnetický tok opět stejného smyslu
Ing. Aleš Zima 48
Transformátor se třemi vinutími, obecná značka
Transformátor se třemi vinutími, obecná značka
Autotransformátor, obecná značka
Jednofázový transformátor se dvěma vinutími a stíněním
Trojfázový transformátor ve spojení hvězda – trojúhelník
7.3.12 Výkonové převodníky – měniče
Převodník (měnič) stejnosměrného proudu
usměrňovač
Usměrňovač v celovlnném (můstkovém) zapojení
Invertor (střídač), převodník (měnič) stejnosměrného proudu na střídavý
Usměrňovač / invertor (střídač)
Ing. Aleš Zima 49
7.3.13 Zdroje elektrického napětí a proudu
baterie
Primární článek alternativní název: baterie, delší čárka zobrazuje kladný
pól, kratší čárka zobrazuje záporný pól
generátory
Statický/nerotační generátor, obecná značka
Fotonapěťový generátor
7.3.14 Kontakty
Zapínací kontakt, obecná značka; Spínač, obecná značka
Vypínací kontakt
Přepínací kontakt v klidové poloze sepnutý
Přepínací kontakt se střední klidovou polohou
Kontakt přepínací bez přerušení obvodu v obou směrech
Ing. Aleš Zima 50
Dvojzapínací kontakt
Dvojvypínací kontakt
Zapínací kontakt, spínající s předstihem
Zapínací kontakt, spínající se zpožděním
Zapínací kontakt, zpožděné uzavírání, - uzavírání kontaktu je zpožděné při
aktivaci zařízení, obsahující tento kontakt
Zapínací kontakt, zpožděné otevírání, - otevírání kontaktu je zpožděné při
deaktivaci zařízení, obsahující tento kontakt
Vypínací kontakt, zpožděné otevírání, - otevírání kontaktu je zpožděné při
aktivaci zařízení, obsahující tento kontakt
Vypínací kontakt, zpožděné uzavírání, - uzavírání kontaktu je zpožděné při
deaktivaci zařízení, obsahující tento kontakt
Ing. Aleš Zima 51
Spínač, ručně ovládaný, obecná značka
Spínač nouzového zastavení
Vícepolohový spínač, maximálně 4 polohy
Silová spínací zařízení
Stykač – hlavní zapínací kontakt stykače, kontakt je rozepnut v klidové poloze
Stykač se samočinným vypínáním, iniciovaný vestavěným měřícím relé nebo
spouští
Výkonový vypínač (jistič)
7.3.15 Další příklady značek
Relé
Ovládací ústrojí, obecná značka, cívka relé, obecná značka
Cívka relé se zpožděním při návratu relé
Ing. Aleš Zima 52
Cívka relé se zpožděním při rozběhu relé
Nadproudové relé s časovým zpožděním
Relé ke zjištění ztráty fáze, zde v trojfázovém systému
Tavná pojistka, obecná značka
Jiskřiště
Rázový svodič, svodič přepětí – Bleskojistka
7.3.16 Měřící přístroje
Voltmetr
Ampérmetr jalového proudu
Indikátor maximálního odběru ovládaný integrálním přístrojem
Měřič účiníku
Ing. Aleš Zima 53
Měřič kmitočtu
Zapisovací wattmetr
Oscilograf
Watthodinový měřič; Elektroměr
7.3.17 Světelné zdroje a signalizační zařízení
Světelný zdroj, obecná značka – signální světelný zdroj
Akustické signální zařízení, obecná značka – houkačka, zvonek, píšťala
Reproduktor, obecná značka
7.4 Základy pro kreslení elektrotechnických výkresů
7.4.1 Základní pravidla
Tloušťka používaných čar je: 0,25; 0,35; 0,5; 0,7; 1,0;
Grafické značky – volba značek – značky musejí odpovídat platným normám IEC, ISO
Orientace značek – značky mají být orientovány tak, aby se dodržoval základní směr postupu
ve schématu.
Znázornění napájecích obvodů
Spojovací čáry, představující zdroje energie, mají být znázorněny shora dolů nebo zleva
doprava v následujícím sledu:
• u obvodů střídavého proudu: L1, L2, L3, N, PE, obr.58
Ing. Aleš Zima 54
• u obvodů stejnosměrného proudu: L+, M, L–, tj. od kladné k záporné polaritě obr.57
Obvodové schéma – musí znázornit alespoň detaily realizace předmětu.
Rozložené znázornění značek obr 60 –se má používat pro usnadnění vysledování cest obvodů
a pro dosažení jasného rozvržení bez křížení obvodů.
Nerozložené znázornění značek – se má používat pouze pro uvádění jednoduchých
omezených obvodů. Vzájemné vazby mezi značkami mohou být naznačeny použitím
čárkované čáry, resp. dvojité plné čáry.
Obrázek 59 třífázové napájení Obrázek 58 stejnosměrné napájení s vyvedeným středem
Obrázek 60 Rozložené znázornění značek
Obrázek 61 Nerozložené znázornění značek
Ing. Aleš Zima 55
Orientace značek kontaktů – značky kontaktů mají být orientovány tak, aby pomyslný směr
pohybu kontaktu při aktivaci komponentu byl pro všechny stejný, obr.62 (šipky se nekreslí)
Označení přípojných míst (svorek, vývodů) obr.63 - musí být umístěno/uvedeno nad
vodorovnými spojovacími čarami a vlevo od svislých spojovacích čar, a orientováno podél
spojovacích čar.
Uvádění/umisťování technických dat – technická data (např. 3,9 k), spojená se značkou,
musejí být umístěna vedle ní. Data musejí být umístěna nad značkou, je-li znázorněna převážně
s vodorovnými čarami vývodů, nebo vlevo od značky, je-li znázorněna převážně se svislými
čarami vývodů.
Obrázek 63 Označení přípojných míst
Obrázek 62 Orientace značek kontaktů
Obrázek 64 umisťování technických dat
Ing. Aleš Zima 56
7.4.2 Obvody s pasivními spínacími a rozpínacími prvky
pro sestavení obvodu je vhodné použít podkladovou síť (5 mm x 5 mm)
U obvodů s vypínacími a spínacími kontakty je nutné dodržet směr pohybu kontaktů.
+
Obrázek 67 podkladová síť pro kreslení obvodů +
RŽ
1,2 V
spínač se zpožděním jistič
+
R Ž
1,2 V
zapínacíkontakt
vypínacíkontakt
Obrázek 66 obvod spínaný spínačem se zpožděním a jističem
Obrázek 65 obvod spínaný spínačem a rozpínaný vypínačem
Ing. Aleš Zima 57
7.4.3 Aktivní a pasivní součástky v elektrotechnice
Obvody s aktivními prvky
U aktivních prvků je nutno dodržet směr toku signálů a napájení a to z leva do prava a shora
dolů.
+
Po Tr
4 x D
C1 C2
R1
C3vstup
výstupC4
0 V
R2
R3
Ing. Aleš Zima 58
8 Spojovací prvky
Dělíme na rozebíratelné a nerozebíratelné.
8.1 Spoje rozebíratelné
8.1.1 Šroubová spojení
Šroubové spojení se používá v elektrotechnice nejčastěji k vytvoření rozebíratelných spojení a
k upevnění a montáži přístrojů a prvků
8.1.2 Svorková spojení
svorka
svorkovnice
8.1.3 Ohýbání oček
Pomocí oček se připojují jednodrátové vodiče, např. k vypínačům zásuvkám nebo ke svorkám
motorů
8.1.4 Spojování pomocí konektorů
vidlice a zásuvka
koaxiální vidlice a zásuvka
Obrázek 68 předpisové spojení ochranného vodiče
Ing. Aleš Zima 59
8.2 Spoje nerozebíratelné
spojení vyžadující speciální nástroj
8.2.1 Zalisování, promáčknutí a lisované zapouzdření (krimpování)
8.2.2 Spojení ovinutím vodiče (Wire-Wrap), ovíjené spoje
8.2.3 Spojení pérovými sponami (Termi-Point)
8.2.4 Pájené spoje
Obrázek 73 Správné provedení pájených spojů
Obrázek 69 krimplování promáčknutím Obrázek 70 čtyřhranné krimplování
Obrázek 71 ovíjené spoje
Obrázek 72 Wago
Ing. Aleš Zima 60
Pájené plošné spoje
B T2
B T3
E T3
C T2,3
E T2
=50V
+
0V
39V
+
0V
0-50V
1
P2/2
P1/1P1/2
P2/1
MAA723CN
Aleš Zima
2018
Obrázek 75 plošný spoj (strana spojů)
Obrázek 74 osazený plošný spoj (strana spojů)
Obrázek 76 plošný spoj (strana součástek)
Ing. Aleš Zima 61
9 Katalogové údaje
9.1 Polovodičové součástky „příklad diody“
Rychlé křemíkové usměrňovací diody v plastových pouzdrech
KY196 – Urrm 100 V, Ursm 120 V, If 0,8 A, Do-41 plast (pouzdro)
KY197 – Urrm 200 V, Ursm 240 V, If 0,8 A, Do-41 plast
KY198 – Urrm 400 V, Ursm 450 V, If 0,8 A, Do-41 plast
KY199 – Urrm 800 V, Ursm 900 V, If 0,8 A, Do-41 plast
KY261 – Urrm 200 V, Ursm 240 V, If 1,5 A, Do-27
KY262 – Urrm 400 V, Ursm 460 V, If 1,5 A, Do-27
KY263 – Urrm 600 V, Ursm 680 V, If 1,5 A, Do-27
KY264 – Urrm 800 V, Ursm 900 V, If 1,5 A, Do-27
KY265 – Urrm 1000 V, Ursm 1150 V, If 1,5 A, Do-27
Zenerovy diody 1,3 W (skleněné pouzdro)
KZ260/5V1 – Uz 4,8-5,4 V, Iz 215 mA, Rt 110 K/W, DO-41(pouzdro)
KZ260/5V6 – Uz 5,2-6,0 V, Iz 190 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/6V2 – Uz 5,8-6,6 V, Iz 180 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/6V8 – Uz 6,4-7,2 V, Iz 155 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/7V5 – Uz 7,0-7,9 V, Iz 140 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/8V2 – Uz 7,7-8,7 V, Iz 127 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/9V1 – Uz 8,5-9,6 V, Iz 115 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/10 – Uz 9,4-10,6 V, Iz 105 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/11 – Uz 10,4-11,6 V, Iz 95 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/13 – Uz 12,4-14,1 V, Iz 78 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/15 – Uz 13,8-15,8 V, Iz 70 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/16 – Uz 15,3-17,1 V, Iz 63 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/18 – Uz 16,8-19,1 V, Iz 57 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ261/5V6 – Uz 5,0-6,2 V, Iz 180 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ261/6V8 – Uz 6,0-7,5 V, Iz 150 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ261/8V2 – Uz 7,3-9,2 V, Iz 125 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/10 – Uz 8,8-11,0 V, Iz 100 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/12 – Uz 10,7-13,4 V, Iz 85 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/15 – Uz 13,0-16,5 V, Iz 66 mA, Rt 110 K/W, DO-41
KZ260/18 – Uz 16,0-20 V, Iz 55 mA, Rt 110 K/W, DO-41
Ing. Aleš Zima 62
Napěťová zatížitelnost diod v katalogu
Udává, jakým napětím můžeme diodu zatížit v závěrném směru. V závěrném směru
rozlišujeme napěťové parametry URRM, URSM a UBR.
9.1.1 Značení jednotek v katalogu:
URRM – opakovatelné závěrné napětí (reverse repetitive voltage), je to napětí, které se
smí periodicky na diodě objevovat, např. při každé periodě síťového napětí. [V]
URSM – neopakovatelné závěrné napětí (reverse surge voltage), smí se na diodě objevit
jen jednou za dlouho dobu, např. při nějaké napěťové špičce při spínání. Obvykle výrobci v
katalogu udávají. [V]
UBR – průrazné napětí (breaking), nesmí se na diodě objevit, při něm už dochází k průrazu a
zničení. Výrobcem udávané URSM musí být s určitou bezpečností menší než UBR. V katalogu
se UBR neudává. [V]
Rt – celkový tepelný odpor [kΩ/W]
If – proud v propustném směru [A]
Uf – napětí v propustném směru [V]
Ifsm – max. impulsní proud [A]
UZ – Zenerovo napětí [V]
IZ – Zenerův proud [A]
Ing. Aleš Zima 63
9.1.2 Typy pouzder polovodičových součástek v katalogu:
U každého katalogu nebo výrobce se označení (kód) pouzder může lišit.
Ing. Aleš Zima 64
9.2 Pasivní součástky v katalogu
9.2.1 Rezistory
Ing. Aleš Zima 65
9.2.2 Kondenzátory
Ing. Aleš Zima 66
9.2.3 Tlumivky
Ing. Aleš Zima 67
9.3 Vyhledávání a základní orientace v katalogu
Vyhledávání parametrů součástek je systematická práce postupující od známých veličin
k ostatním.
Příklad:
Potřebujeme diodu pro vytvoření usměrňovacího můstku do síťového zdroje ss proudu max.700
mA při usměrňovaném napětí 230 V.
1) Katalog polovodičových součástek
2) Kapitola diody
3) Podkapitola usměrňovací diody
4) Vybereme diodu pro napětí s URRM> Umax, (Umax = U. √2=325 V)
5) Vybereme diodu pro proud If> 0,7 A
6) Našli jsme: KY198 – URRM 400 V, Ursm 450 V, If 0,8 A, Do-41 plast
7) Nalistujeme vyobrazení pouzder a zjistíme, zda nám
vyhovuje pouzdro DO-41 pro konstrukci zapojení.
Ing. Aleš Zima 68
10 Doplňující informace
10.1 Informace o CAD Electrical
AutoCAD Electrical je "ochucená" verze AutoCADu pro navrhování elektrotechnických
řídicích systémů – optimalizuje vytváření "žebříčkových" elektrických schémat a
mezibodových propojovacích diagramů. AutoCAD Electrical je postavený na technologiích
firmy VIA Technologies (nyní součást Autodesku).
Vedle funkcí AutoCADu nabízí AutoCAD Electrical sadu elektro nástrojů pro automatizaci
číslování vodičů, označování součástek, výpisů projektu a vytváření PLC I/O výkresů z tabulek.
AutoCAD Electrical rovněž vytváří křížové reference kontaktních polí, včetně sledování
využití a vytváří kontrolní zprávy upozorňující na chyby v návrhu.
Vaše konfigurační soubory, katalogové soubory dodavatelů, definice součástí a datové soubory
PLC můžete snadno sdílet po síti. AutoCAD Electrical nevyužívá žádné speciální objekty, takže
jeho výkresy můžete otevírat v AutoCADu a AutoCADu LT. Když výkres znovu otevřete v
AutoCADu Electrical, upozorní vás na případné provedené změny. Data můžete sdílet i z
Inventorem Professional. Kromě knihovny elektro-symbolů obsahuje AutoCAD Electrical i
knihovny hydraulických, pneumatických a procesních (P&ID) symbolů – celkem přes 350.000
bloků od předních světových výrobců.
AutoCAD Electrical obsahuje integrovaný Autodesk Vault je systém pro správu dokumentů,
informace o kabelech lze přenášet do modulu 'Kabely a svazky' Inventoru Professional, a
obsahuje i veškeré funkce AutoCADu.
Obrázek 77 AutoCAD Electrical
Ing. Aleš Zima 69
10.1.1 Proč přejít z AutoCADu na AutoCAD Electrical?
Při návrhu strojů a výrobků jsou elektrické prvky důležitou součástí konstrukčního procesu. S
AutoCADem Electrical nemusíte ručně vytvářet elektrická schémata – dostáváte do ruky
nástroje pro rychlejší a přesnější dokumentaci průmyslových řídících systémů.
• Rozsáhlá knihovna symbolů – AutoCAD Electrical obsahuje přes 750.000 symbolů
elektrických a pneumatických zařízení a součástí (tlačítka, kontrolky, relé, kontakty,
pojistky, ventily, regulátory...)
• Automatické číslování vodičů – AutoCAD Electrical automaticky čísluje vodiče a
označuje součásti – eliminuje tak rizika chyb a šetří vaši práci
• Generování zpráv – s automatickým generováním zpráv a reportů šetříte čas, od
kusovníků po propojovací seznamy
• Využívání existujících výkresů – můžete snadno přebírat části stávajících výkresů či
často používané obvody, jedním příkazem můžete přeznačit všechny stávající součásti
• Křížové reference kontaktů – program generuje v reálném čase křížové reference
kontaktních polí a šetří tak čas kontrol, řeší závislosti kontaktů i přípustné počty
kontaktů u dané součásti
• Chytré výkresy panelů rozmístění – po dokončení fáze schematického návrhu
AutoCAD Electrical vytvoří seznam součástí pro rozmístění – průběžně lze kontrolovat
aktuálnost výkresu schématu i rozmístění
• Specifické elektro nástroje – AutoCAD Electrical nabízí nástroje navržené přímo pro
kreslení elektrotechnických výkresů – urychluje práci pomocí příkazů jako oříznout
vodič, zkopírovat obvod apod.
• Generování PLC výkresů z tabulek – AutoCAD Electrical dokáže generovat I/O PLC
výkresy z dat v tabulkách Excelu – kompletně včetně označení, číslování, adres, V/V
modulů a symbolů součástí
Obrázek 78 AutoCAD Electrical
Ing. Aleš Zima 70
• Sdílení výkresů se zákazníky – výkresy z AutoCADu Electrical můžete snadno sdílet
přímo v DWG formátu – lze je editovat v jakémkoliv AutoCADu nebo AutoCADu LT.
Program umí vytvořit přehled změn provedených od předání výkresu.
• Podpora mnoha norem – AutoCAD Electrical podporuje návrhové standardy JIC,
IEC, JIS a GB – můžete tak vytvářet dokumentaci dle požadavků zákazníka
10.1.2 Systémové požadavky AutoCAD Electrical 2018
Procesor Pentium, Athlon nebo vyšší, 3 GB RAM (8 GB pro 64bitovou verzi), 12 GB na disku,
grafika 1280x1024, Win7, Win8.x, Win10 (32bit/64bit).
00:00 / 01:40
Obrázek 79 AutoCAD Electrical
Ing. Aleš Zima 71
11 Seznam použitých informačních zdrojů
• AutoCADu Electrical,
https://www.cadstudio.cz/acade?gclid=CjwKCAjwgr3ZBRAAEiwAGVssne1F0yLquIXT
8Wf-g4NokzU3jCWyIslUqis-GvWI9BGy-3jaav2a3hoCXWYQAvD_BwE
• Amazon – Wago spojka, https://www.amazon.com/Wago-221-412-221-413-Lever-Nut-
Assortment/dp/B01GVS7ZES
• Bez autora – druhy čar na technických výkresech a zásady pro jejich kreslení,
http://strojirenstvi-stredni-skola.blogspot.com/2011/03/423-druhy-car-na-technickych-
vykresech.html
• By Haragayato - Photo taken by Haragayato using a FujiFilm FinePix40i, and edited., CC
BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=201476
• Člověk a svět práce – Kreslení technických náčrtů, http://ucivozs.sweb.cz/kresleni5.html
• Ing. Eva Veličková – Kreslení strojírenských výkresů,
https://www.fbi.vsb.cz/export/sites/fbi/040/.content/sys-cs/resource/PDF/kresleni.pdf
• Ing. Ivana Horáková – Správné čtení výkresové dokumentace pro mistry,
http://www.hkprerov.cz/upload/image/stud.text_spravne_cteni_vykres_dokumentace_mist
ri.pdf
• Ing. Iveta Konvičná – základní geometrické konstrukce,
http://www.sossoukyjov.cz/data/file/Technicka_dokumentace/VY_32_INOVACE_2b/VY_32_IN
OVACE_2b04.pdf
• Ing. Renata Nesvadbová – Pravoúhlé promítání nejrozšířenější metoda promítání,
http://slideplayer.cz/slide/3060151/
• Josef Rýmus – Technické normy pro dokumentaci používanou v elektrotechnice, příručka
č.3, Plzeň, 2008, Vydal Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
(ÚNMZ) v edici „Na pomoc malým a středním firmám.“
• Katalog GM electronic, www.gme.cz
• Milan Hlávka – Typy čar na technických výkresech,
https://hlavkam.wordpress.com/2015/05/11/typy-car-na-technickych-vykresech-2/
• SPL systém – technologie zpracování kabelů,
http://www.krimpovani.cz/images/stories/download/PDF/pew%208.84_8.86.pdf
• Šnekový hřídel – Thorsten Hartmann – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0,
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=737312
• Wikipedie – Kružnice vepsaná,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kru%C5%BEnice_vepsan%C3%A1#Kru%C5%BEnice_vep
san%C3%A1_troj%C3%BAheln%C3%ADku
Ing. Aleš Zima 72
• Wikipedie – Kružnice opsaná,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kru%C5%BEnice_opsan%C3%A1
• Základy elektrotechnického kreslení, http://www.skola-auto.cz/wp-
content/uploads/2017/09/Technicka_dokumentace-
zaklady_elektrotechnickeho_kresleni.pdf
