TECHNICKÁ DOKUMENTACE (TED)

T1A

2

Rozdělení učiva ve školením roce 2013/2014 :

1. základy normalizace v technické dokumentaci.

2. základy strojnického kreslení, zásady promítání, kótování v technických výkresech

podle norem.

3. kreslení elektrotechnických schémat , používané značky v elektrotechnice.

4. použití CAD systémů při tvorbě strojnických výkresů a v elektrotechnice při kreslení

elektrotechnických schémat.

3

Technické pomůcky v TED

I přes obrovský nástup počítačů a kvalitních programů pro technické kreslení,dokumentaci a animaci, jsou stále potřebné pomůcky pro technické kreslení jako jsou šablony, kružítka, pravítka, technická pera.

Seznam pomůcek pro výuku TED :Pracovní sešit – čtverečkovaný A4, podložku A4Tužky HB nebo mikrotužky HB 0,3-0,5-0,7-0,9Ořezávátko ( v případe použití tužky)Měkká pryž (guma)Pravítko (rovné) 300 mmPravítko trojúhelník 30°-90°-60°Pravítko trojúhelník 45°-90°-45° (trojúhelník s ryskou)Úhloměr 180°

4

Nepovinné - může se hodit :

Šablona na rýsování kružnic a oblouků

Tvarovatelné křivítko

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

Ve strojírenství je technická dokumentace základním dorozumívacím prostředkem všech pracovníků, kteří vstupují jak do návrhu ( konstrukce ) výrobku nebo jeho součásti, tak do jeho výroby a následného prodeje spotřebiteli. Proto je důležité, aby se všechny složky, které do výroby a prodeje vstupují, uměly v této technické dokumentaci orientovat.

Technické výkresy jsou používané převážně ve strojírenství, elektrotechnice a stavebnictví. Jsou kreslené ve vhodně zvoleném měřítku a musí obsahovat všechny informace nutné pro výrobu.

5

Druhy strojnických výkresů

 

Podle způsobu zhotovení se rozlišují :

 

Náčrt – jen informační, obvykle tužkou od ruky.

Originál – vypracovaný tuší, nebo v systému CAD.

Kopie – zhotovená z originálu, podle kopií se pracuje na všech místech v procesu

výroby, v obchodním styku atd.

6

Podle účelu a obsahu se výkresy rozdělují na :

Výkresy strojírenské- výkresy výrobní- výkresy dílenské - detailní ( součásti )

- částečné sestavy ( podsestavy )- hlavní sestavy

- výkresy pracovních postupů- výkresy montážní- výkresy pomocné

Výkresy elektrotechnické (el. schéma)

Výkresy stavební

7

Náležitosti výrobního výkresu součásti :

  rozměry součásti, tolerance rozměrů, tvarů a poloh

určení jakosti povrchu součásti ( drsnosti )

určení způsobu opracování ( povrchové úpravy )

tabulka doplňkových údajů ( pružiny, ozubená kola, řetězová kola )

řádně vyplněné popisové pole

8

Druhy technických norem

:

1. státní - ČSN (Česká státní norma)

2. evropské - EN

3. mezinárodní – označení ISO (International Organization for Standartization –

mezinárodní organizace pro normalizaci), založena v r.1946 za účasti všech

průmyslových států světa.

ad1) státní normy ČSN, převzaté – ČSN ISO platí na celém území státu. Jejich tvorbu a vydání řídí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). V jednotlivých oborech průmyslu mohou být rozpracovány na oborové normy (ON) a v podnicích na podnikové normy (PN). Označení převzatých norem se skládá z označení ČSN ISO a z čísla normy ISO. Toto číslo je doplněno šestimístným třídícím znakem shodným s původním číslováním ČSN.

9

ad 2 ) evropské normy EN, jejich platnost se vztahuje především na území států EU.

Jejich vydavatelem je Evropská komise pro normalizaci CEN (Comité Européen

de Normalisation).

ad 3) mezinárodní normy ISO , mají celosvětovou platnost. Jejich vydavatelem je

Mezinárodní komise pro normalizaci ISO ( International Organization for

Standardization).

Každá ČSN je opatřena šestimístným třídícím číslem:

Příklad : ČSN 01 31 10 - Technické výkresy. Formáty výkresu

pořadové číslo

podskupina

skupina

třída označující obor

10

Příklad :

ČSN 01 31 10 - Technické výkresy. Formáty výkresu

pořadové číslo

podskupina

skupina

třída označující obor

obory jsou rozděleny do tříd 00 až 99, např.

01 - Obecná třída

02 - Strojní součásti

03

04

05 .

.

.

47 - Zemědělské stroje

48 – Lesnictví

11

ČSN 01 31 10 Technické výkresy. Formáty výkresu

pořadové číslo

podskupina

skupina

třída označující obor

podsklupiny :

ČSN 01 31 .. Technické výkresy (obecně platná norma pro všechna technická odvětví).

ČSN 01 32 .. Výkresy ve strojírenství

ČSN 01 33 .. Výkresy v elektrotechnice

ČSN 01 34 .. Výkresy ve stavebnictví

ČSN 01 35 .. Výkresy v různých dalších oborech

12

Standardy – současný stav

Národní normy :

Německo: DIN EN 10 020,

Francie: EN 10 020,

Anglie: BS EN 10 020,

Švédsko: SS EN 10 020 apod.

ČR: ČSN EN 10 020

ČSN ISO 5455 Technické výkresy. Měřítka.

ČSN 01 31 12

13

Formáty výkresů 

Výkresy jsou kresleny na normalizovaných formátech řady A. Největší formát A0

( velikost oříznutého listu 841mm x 1189 mm a plocha 1m2 ) .

Další formáty vznikají půlením delší strany formátu s poloviční plochou a stejným

poměrem stran.

A0

A1

A2

14

Velikost oříznutého listu :

A0 841 × 1189, A1 594 × 841, A2 420 × 594, A3 297 × 420, A4 210 × 297

A5 148 × 210

Náležitosti výkresového listu jsou okraje a orámování, středící značky uprostřed každé

strany oříznutého listu a souřadnicová síť sloužící k usnadnění lokalizace prvků na

výkrese.

Oříznuté kopie se skládají do velikosti formátu A4 tak, že po složení výkresu musí být

popisové pole na vrchní straně výkresu.

15

16

Popisové pole

obsahuje jméno vlastníka výkresu, název a obsah, číslo výkresu, jméno autora, datum, měřítko, způsob zpracování apod. v pravém dolním rohu výkresu, navazuje přímo na rámec kreslící plochy; šířka max. 170 mm školní popisové pole:

VYPRACOVAL SCHVÁLIL

ZADÁNÍ

NÁZEV VÝKRESU

DATUM

ČÍSLO VÝKRESU

SPŠelitDOBRUŠKA

17

Popisové pole ( razítko )

18

Měřítka 

Měřítko je poměr mezi rozměry předmětu na výkrese a rozměry skutečného předmětu.

Měřítko 1:1 znamená, že předmět je kreslen ve skutečné velikosti. Velké předměty se

zobrazují v měřítku zmenšení, malé předměty, či složité tvarové podrobnosti se zvětšují.

Používaná ( doporučená měřítka ) :

 

Měřítka zvětšení 2:1 5:1 10:1 20:1 50:1

Skutečná velikost 1:1

Měřítka zmenšení 1:2 1:5 1:10 1:20 1:50 1:100 1:200 1:500 1:1000

Měřítko výkresu se zapisuje do příslušné rubriky rohového razítka, které se umísťuje do

dolního pravého rohu výkresu.

 

19

Pokud jsou některé části výkresu kresleny v jiném měřítku ( např. menší, nebo tvarově

komplikované součásti se na výkrese zobrazují ve zvětšení ), tak se tato část výkresu

označí samostatným měřítkem a toto měřítko je i nadepsáno v popisovém poli rohového

razítka pod měřítkem hlavním ( např. M 2:1 ).

20

Čáry na strojnických výkresech

Běžně se používají dvě tloušťky čar – tenké a tlusté.

Poměr mezi tloušťkami čar je 1: 2 : 4

Příklad : 0,25 : 0,5 : 1,0 mm

 

Souvislá tenká čára

kótovací čáry, odkazové čáry, šrafy, obrysy otočeného a vkresleného průřezu, krátké osy, množina závitových den, úhlopříčky pro vyznačení rovinných ploch, čáry ohybu ohýbaných ploch, orámování tvarových podrobností, zobraz.opakujících se prvků, vyznačení roviny kótování průměru kužele

Souvislá tlustá čára – viditelné hrany, viditelné obrysy,množina závitových hřbetů, ukončení délky závitu, přednostní čáry ve schématech, dělící plochy odlitků a zápustkových výkovků, čáry šipek u řezů a průřezů

Souvislá tenká čára kreslená od ruky

přednostní od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu ( pohledu, řezu, průřezu ), jestliže čára není současně osou souměrnosti nebo středící přímkou

21

Čáry na strojnických výkresech

Souvislá tenká čára se zlomy počítačem kreslené ukončení nebo přerušení obrazu ( pohledu, průřezu ), jestliže čára není současně osou souměrnosti nebo středící přímkou Pozn. : doporučuje se na jednom výkrese používat jen jednoho z obou způsobů přerušovací čáry

Čárkovaná tenká čára zakryté hrany, zakryté obrysy Čárkovaná tlustá čára označení ploch s povolenými povrch. úpravami

22

Čáry na strojnických výkresech

Čerchovaná tenká čára s dlouhými čárkami osy, osy souměrnosti, roztečná kružnice děr, roztečná kružnice ozubení

Čerchovaná tlustá čára s dlouhými čárkami označení ploch povrchově upravených, např. tepelně zpracovaných,označení rovin řezů

Čerchovaná tenká čára se dvěma tečkami obrysy sousedních částí, krajní polohy pohyblivých částí, výchozí tvary před tvářením, zobrazení částí před nákresnou, obrysy konečného stavu v předkovku, ohraničení části plochy, prodloužené toleranční pole

Používají se čáry v tloušťkách (0.18), 0.25, 0.35, 0.5, 0.7, 1.0, 1.4, 2.0 mm.

23

24

25

26

Příklady použití čar na strojírenských výkresech.

27

Kreslení výkresů od ruky

Vždy pomocí tužky, ne propiskou či fixem (kresby nelze opravovat).

Důležité je správné držení tužky při kreslení svislých a vodorovných čar.

Svislé čáry kreslíme pohybem prstů držících tužku.

Vodorovné čáry kreslíme pohybem celého zápěstí, malíček nebo prsteník klouže po

papíře.

Při kreslení kružnic kreslíme nejdříve pomocné osy a několik bodů oblouku. Podle těchto bodů potom vykreslíme kružnici. Obdobně postupujeme při kreslení elipsy či křivek.

Pokud napojujeme oblouk na přímou čáru, kreslíme nejdříve oblouk.

28

Čerchované čáry musí mít na koncích vždy čárky, ne tečky.

U přerušované čáry musí být stejné jak délky čárek, tak velikosti teček + mezer.

Osy souměrnosti přetahujeme podle velikosti obrazu o 5 až 10 mm.

Od ruky kreslíme měkčí tuhou, osy pomocné, kótovací a odkazové čáry kreslíme tuhou tvrdší.

V praxi je ideální použít jedinou mikrotužku tvrdosti HB.

Dbáme vždy na to, abychom nakreslené čáry pohybem ruky nerozmazali.

Vždy se snažíme dodržovat poměry rozměrů kreslených objektů, aby kreslený objekt byl věrně zobrazen včetně základních náležitostí, jako jsou osy, správné typy čar apod.

29

Postup při kreslení od ruky

30

31

32

33

Technické písmo

přednostně kolmé či šikmé se sklonem 75o - typ B, používá se i typ A

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

Technické zobrazování

45

46

47

48

49