166 Lov z ukotvené lodě Pro rybaření na vodní hladině je v podstatě zapotřebí pouze dvou věcí, a to lodě a nějakého pohonu (motor, vesla). Říkám však raději v podstatě, protože nic z toho vám není platné, řítíte-li se i s lodí prou- dem v řece a nejste schopni se zakotvit na vámi vybraném místě. V zahraničí, konkrétně na řece Pád, jsem tak viděl již mnohokrát rybáře marně zápasící s proudem, kteří si bohužel pod pojmem ukotvit loď představovali spuštění čehosi těžkého na dno. Věřte, že tato varianta přestává fungovat již při větším větru, natož na tak často rozvodněné řece Pád. Zde je správné zakotvení jedním z hlavních předpokladů k úspěchu i zaručení bezpečnosti pro samotné rybáře. Známy jsou i případy, kdy se špatně zakotvený člun stal osudným nejen pro výbavy rybářů, ale i pro ně samé. Nejběžnější způsob kotvení — na vodě proudné i stojaté — je pomocí dvou kotev. Nejdříve spustíte kotvu na dostatečně dlouhém lanu na zádi, dle výšky vodního sloupce popojedete vpřed, kde spustíte přední kotvu. Poté se lanem zadní kotvy přitáhnete přibližně na poloviční vzdálenost mezi obě kotvy, vypnete obě lana a zafixujete je o lodní vazáky. V některých místech mohutných řek je však klasické kotvení velmi obtížné, dokonce až nebezpeč- né. Vždy tak dbejte na to, abyste svou loď ukotvovali vhodnými, dostatečně těžkými kotvami, vždy špičkou proti proudu, nikoliv naopak, a taktéž se v proudu nikdy neukotvovali bokem pomocí dvou kotev. Takové ukotvení vám sice umožní lovit na více prutů, ale bezpečně lze použít pouze v méně proudných úsecích a převážně přes den. Tehdy můžete snáze zabránit případné srážce se stromem unášeným proudem a vyhnout se tak dalším možným problémům. Komplikace v podobě několika- tunového stromu namáčknutého na boku lodi nejsou věru ničím příjemným. Pokud by se vám tako- váto situace přihodila, tak se vždy snažte vyzvednout nebo uříznout pouze kotvu umístěnou na zádi a strom tak nechte pomalu odplavit. Právě pokus o vytažení obou kotev vedl v mnohých případech k převrácení lodě. Jeden z důvodů, proč je pro některé z nás lov sumců životním stylem. Na podobné večery nikdy nezapomenete, a to i když se zrovna nezadaří
Transcript
166
techniky lovua vybavení
Lov z ukotvené lodě
Pro rybaření na vodní hladině je v podstatě zapotřebí pouze dvou věcí, a to lodě a nějakého pohonu (motor, vesla). Říkám však raději v podstatě, protože nic z toho vám není platné, řítíte-li se i s lodí prou-dem v řece a nejste schopni se zakotvit na vámi vybraném místě. V zahraničí, konkrétně na řece Pád, jsem tak viděl již mnohokrát rybáře marně zápasící s proudem, kteří si bohužel pod pojmem ukotvit loď představovali spuštění čehosi těžkého na dno. Věřte, že tato varianta přestává fungovat již při větším větru, natož na tak často rozvodněné řece Pád. Zde je správné zakotvení jedním z hlavních předpokladů k úspěchu i zaručení bezpečnosti pro samotné rybáře. Známy jsou i případy, kdy se špatně zakotvený člun stal osudným nejen pro výbavy rybářů, ale i pro ně samé.
Nejběžnější způsob kotvení — na vodě proudné i stojaté — je pomocí dvou kotev. Nejdříve spustíte kotvu na dostatečně dlouhém lanu na zádi, dle výšky vodního sloupce popojedete vpřed, kde spustíte přední kotvu. Poté se lanem zadní kotvy přitáhnete přibližně na poloviční vzdálenost mezi obě kotvy, vypnete obě lana a zafi xujete je o lodní vazáky.
V některých místech mohutných řek je však klasické kotvení velmi obtížné, dokonce až nebezpeč-né. Vždy tak dbejte na to, abyste svou loď ukotvovali vhodnými, dostatečně těžkými kotvami, vždy špičkou proti proudu, nikoliv naopak, a taktéž se v proudu nikdy neukotvovali bokem pomocí dvou kotev. Takové ukotvení vám sice umožní lovit na více prutů, ale bezpečně lze použít pouze v méně proudných úsecích a převážně přes den. Tehdy můžete snáze zabránit případné srážce se stromem unášeným proudem a vyhnout se tak dalším možným problémům. Komplikace v podobě několika-tunového stromu namáčknutého na boku lodi nejsou věru ničím příjemným. Pokud by se vám tako-váto situace přihodila, tak se vždy snažte vyzvednout nebo uříznout pouze kotvu umístěnou na zádi a strom tak nechte pomalu odplavit. Právě pokus o vytažení obou kotev vedl v mnohých případech k převrácení lodě.
Jeden z důvodů, proč je pro některé z nás lov sumců životním stylem. Na podobné večery nikdy nezapomenete, a to i když se zrovna nezadaří
Vyvazování Dalším — a mnou nejčastěji používaným způsobem ukotvení — je tzv. vyvazování. Jedná se o způsob, kdy se ke kotvení nepoužije kotva, ale různé napla-veniny či stromy tyčící se nad vodu, ke kterým lze lodě přivazovat. Pokud lovíte v deltách evropských veletoků, kde je patrný příliv a odliv, je třeba dát velký pozor na přírodní zákonitosti a hladinu toku hlídat. Při vyvázání lodi totiž musíte počítat s tím, že příliv a odliv se od sebe můžou hladinově lišit běžně až o několik desítek centimetrů. Vždy je proto dobře nechat uvázané lodi určitou rezervu, aby se sama dokázala přizpůsobit jistým změnám vodní hladiny. Mohlo by se vám totiž stát, že mís-to, kde jste svou loď napevno přivázali, bude velice rychle pod vodou a vy budete nuceni loď vyprostit uříznutím lana.
Věčné dilema! Co by asi tak na vousáče mohlo fungovat dnes... (nahoře)
Správné ukotvení člunu je důležité nejen pro úspěšný lov, ale i pro bezpečnost
Boční kotvení u překážek (vpravo nahoře) a Podélné kotvení u překážek (dole)
V obou případech ukotvování lze uplatnit v podstatě všechny známé techniky lovu sumců. Osobně však zakotvenou loď používám pouze pro lov na bójkové systémy a na položenou, protože jimi jsem dosáhl největších úspěchů.
Pokud se rozhodneme lovit ze zakotvené lodi pomocí bójkových systémů, pak je technika lovu závislá na vzdálenosti od vašeho břehu. Nachází-li se námi vybrané místo dále od břehu (bez výskytu nějakých naplavenin), je vhodné zvolit přímé ukotvení v proudu za pomoci kotev. Své nástrahy pak můžeme spouštět do různých vzdáleností za loď pomocí dostatečně velkých plováků (ideálním lovištěm jsou zde mostní pilíře) nebo pomocí druhého, třeba i malého nafukovacího člunu rozmístíte kolem ukotvené lodě pevné a pomocné bóje nebo uvazovací tyče. K nim posléze připneme své nástra-hy, obdobně jako při lovu s trhacími bójkami ze břehu. Pokud se loviště vyskytuje naopak v blízkosti břehu či naplavenin, je lépe volit vyvazování nástrah přes trhací vlasec k větvím na břehu nebo opět k vystupujícím předmětům z vody.
Lovu na položenou využívám při chytání z lodi obzvláště v jarních a zimních mě-sících, kdy sumci hledají svou potravu s oblibou u dna. Tento lov je však v některých místech řek z důvodů četných vázek velmi problematický a občas tak musíte počítat se ztrátami svých montáží. I tomu lze však alespoň částečně předejít, použijeme-li montáž s podvodním splávkem nebo pomocí lodního držáku, do kterého prut vlo-žíte a nastavíme hloubku tak, aby se vaše nástraha pohybovala nad vázkami, které spatříte na sonaru.
Pokud je loď dobře ukotvena, můžeme použít i jakékoliv bójkové systémy a vyvazovat své nástrahy o břeh či naplaveniny
trhací vlasce
splávek
směr proudu
vodní hladina
břeh
Pro vyvážení nástrah z lodě je ideální malý nafukovací člun, který je snadno ovladatelný a na místo lovu ho můžete bez problémů táhnout za lodí (nahoře)
Klasická trhací bójka vyvezená z ukotveného člunu. Díky lodi tak můžete prochytat místa, kde před vámi nikdy nikdo bójky na hladinu neposadil (dole)
Jistě tou nejúspěšnější metodou pro lov kapitálních sumců z lodě je lov u různých strategických míst. Úspěšnost této techniky je však závislá na dokonalé znalosti dna či bezchybné práci se sonarem. Vyni-kajícími místy jsou jámy. Vždy se jedná o místa, kde hloubka prudce klesá a jsou alespoň o metr hlubší než okolní dno lokality. Tato místa nejlépe a nejsnáze nalezneme v tocích, ale i v přehradních nádržích, kde se před jejich napuštěním vyskytovaly kupříkladu rybníky. Lovit tak samozřejmě lze i u zatopených stromů, obydlí, potopených hrází, mostních pilířů či u jakékoliv výraznější překážky.
Osobně velice rád lovím těsně nad či přímo v jámách, které jsou v tocích stoprocentně obsazovány kapitálními exempláři. Pokud o takovémto místě nevíme, stačí zapnout sonar a jet nejhlubší částí řeky proti proudu. Ideální místo by se na obrazovce sonaru mělo prozradit prudkým klesáním dna. Pozvolna
Oblasti mostních pilířů jsou vždy domovem velkých sumců. Na snímku most v rameni Po di Maistra. Dříve téměř stoprocentní místo na denní úlovek (nahoře)
Jakub Vágner a Honza Pokorný s mamutím úlov-kem z jedné hluboké jámy
klesající prohlubně jsou zajímavé mnohem méně. Za naprosto ideální variantu lze označit místo, kde je pokles patrný v jakémsi pruhu — sumcaři je nazývají rýhy. Jsou to ty nejžhavější místa. Čím menší rýha je, tím lepší. Kapitální exempláře se zde zdržují v průběhu celého roku a lov na hranách nebo přímo v těchto rýhách je mnohdy velice efektivní. Kotvit se můžeme jednak přímo nad prohlubní či jiným strategickým místem, avšak mnohem lépe uděláte, pokud člun ukotvíte ı0 metrů nad zvoleným lovištěm a své nástrahy spouštíme na náš „hot spot“ pomocí průběžných splávků či POP-UP montáží.
Žlutý pták — vynikající pomocník
Stejně jako mají mořští vlci své racky, kteří jim na dálku prozrazují stanoviště ryb, lovci sumců mají své žluté ptáky. Ty nám sice polohu ryb neprozradí, za to nám ale pomohou umístit své nástrahy do míst, kam by se nám to jinak ne-povedlo. Žlutý pták je v podstatě takové malé surfové prkénko, které nám umožňuje umístit nástrahy kolmo od našeho loviště, břehu nebo lodě, a to až na vzdálenost několika desítek metrů. Můžeme tak prolovit větší plochu lo-kality a rybařit s více pruty na malém prostoru. Původně byla tato pomůcka vynalezena pro trolling na moři a lov lososů v brakických vo-dách, ale brzy si našla své příznivce i při lovu sladkovodních ryb. Princip lovu se žlutými ptáky může vypadat složité, ale ve skutečnosti se jedná o velmi snadnou a zároveň účinnou techniku.
Stefan Seuss využívá „psí spřežení“, jak se také „žlutému ptáku“ velmi často říká, a to převážně na řece Pád. Vše je hotovo, už jen spustit systém do požadované vzdálenosti za loď a upevnit prut do držáku (vpravo)
Lov se žlutým ptákem
směr proudu
vodní hladina
20–25 m
15–20 m
30–40 m50 m
žlutý pták
žlutý pták
Kousek nenápadného prkénka, které vám však doslova rozšíří obzory
Nechme ptáka vzlétnoutMontáž pro lov se žlutým ptákem je zcela shodná jako montáž pro lov sumců na plavanou. Tedy tvořena spláv-kem, olovem a návazcem s nástrahou. Pokud chceme lovit u hladiny, můžeme splávek i olovo vynechat. Žlutý pták se umísťuje metr až dva od splávku (nástrahy) na kmenovou šňůru, ke které je upevněn díky prů-běžné karabině a rychloupínacímu klipu. Prkénka se vyrábí ve dvou provedeních. Levé a pravé, podle toho se v proudu také stranově pohybují. Jakmile máme celý systém ve vodě, necháme na prkénko působit proud a pomalu povolujeme šňůru tak, abychom dostali mon-táž do potřebné vzdálenosti od lodě. Po záběru se kmenová šňůra vytrhne ze samouvolňovacího klipu, prkénko může díky průběžné karabině klouzat po šňůře a my volně zdoláváme sumce.
Lov z unášeného člunu
Lov sumců je nekonečné pokoušení štěstí. Každý rybář má své oblíbené techniky lovu, kterými to své štěstíčko pokouší. Jsou rybáři, kteří rádi vyčkávají. Kotví se nad svými osvědčenými tůněmi, uvazují se u vyvrácených stro-mů či mostních pilířů a téměř nedýchajíce čekají nehybně v člunu na záběr. Jejich protipólem jsou akční rybáři. Ti potřebují ryby aktivně vyhledávat, být neustále zaměst-náni svou činností a většina z nich při hovoru o dlouhých hodinách nehybného čekání vyvrací oči v sloup. Oba tyto póly se vždy svého štěstí dočkají, ale zažívají i mnoho dní bez úspěchu, kdy jsou líní či nechtějí změnit styl svého rybaření. Své rybářské úspěchy si však každý z nás musí zasloužit, často dokonce vydřít, a tak je důležité neustále experimentovat a zkoušet i takové rybolovné techniky, které nejsou našemu srdci vždy nejbližší.
Drift — splaváváníPokud se vaše pokusy ulovit sumce z ukotveného člunu nesetkají s úspěchy, existuje zde varianta sumce aktivně vyhledávat z lodi driftující, tedy unášené proudem. Tato technika je využívána především a téměř výhradně pro říční rybolov a její velkou výhodou je prolovení dlou-hých říčních úseků, kdy polohu či pohyb nástrahy ovli-ňujeme vertikálně za nedocenitelné pomoci sonaru.
Při lovu z driftující lodi lze v zásadě použít dvou rybolovných technik. První a nejčastěji používanou je tzv. volný drift, který se dále dělí na drift statický a na drift s klepáním.
Stefan Seuss a jeho úspěšný lov se „psím spřežením“
Dostat velkého sumce do lodě není snadné. Opatrní musíme být nejen na sebe, ale i na rybu. Sumce do člunu vtaháváme vždy po jeho boku
Při splavávání je důležité prolovit dobrá místa opakovaně a snažit se nástrahy držet v různých vrstvách vodního sloupce
Volný driftPři tomto způsobu lovu jsou naše pruty umístěny buď staticky v lodních držácích, přičemž je nástraha v určité hloubce či na dně, nebo se s nástrahou takzvaně klepe o dno. Loď je při tomto unášena proudem a my s rychlostí toku prolovujeme ta pokud možno nejslibnější místa. Záběry často přicházejí opakovaně ve stejných místech a často se vyplatí úspěšný úsek zdriftovat i několikrát po sobě.
1) Statický drift ve sloupci Při statickém lovu za pomoci lodních držáků je velice důležité nechat své brzdy mírně povolené. Záběry bývají ve většině případů velice razantní a špatně nastavená brzda by vás mohla připravit nejen o úlovek, ale v tom horším případě i o vaše vybavení. Z tohoto důvodu jsou velice vhodné bait-runerové navijáky, díky kterým můžeme provést zásek ihned při spatření záběru bez zbytečného zdržování se s utahová-ním brzdy. Nástrahy volíme opět podle mnoha faktorů, ale dle mých zkušeností je zde nejvhodnější nástrahou úhoř nebo okoun. Použít však můžeme i jiné druhy ryb a brzy z jara je vhodné vyzkoušet i balík červů nebo krtonožku.
Statický drift vodním sloupcem
Loď driftuje s proudem a nástrahy jsou spuštěny v různých vrstvách vodního sloupce. Loď se snažíme držet stále nad korytem nebo překážkami, ve kterých se sumci ukrývají. Při driftování sledujeme bedlivě obrazovku sonaru. Vyhneme se tak zbytečnému uváznutí montáží a uděláme si jasnou představu o sumčí aktivitě (vpravo)
Baitrunnerové navijáky jsou využívány především při lovu kaprů, ale i v sumcařině si najdou své využití. Driftování je typickým příkladem
![8 reintrodukce 2015 [re im kompatibility]€¦ · 1583 - poslední zástřel v kantonu Uri (CH) od 1556 - pokusy o omezení lovu v kantonu Wallis (CH) 1574 - kanton Graubünden (Grisoňsko,](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5fac388146126332c219d2c5/8-reintrodukce-2015-re-im-kompatibility-1583-posledn-zstel-v-kantonu-uri.jpg)
