Tecnicall 2/09

RozhovoR s MilošeM ČeRMákeMstrana 4

UMělá inteligence a Robotika

strana 22i kybeRnetika Může být bio

strana 20

když Roboti poMáhají neMocnýM

strana 14

o bezpilotních letadlech a pentagonU

Čtvrtletník Českého vysokého UČení technického v pRaze II 2009

teCniCAll®

teCniCAllléto 2009 teCniCAll2

Komunikační systémy a sítěKurz je možné termínově přizpůsobit zájemcům. Jsou prováděny formou e-learningu s možností konzultace (kurz lze studovat on-line dle individuálních časových možností).

Kurzy jsou zaměřeny na rozšíření znalostí v oblasti komunikačních technologií a sítí. Jsou vhodným pokračováním kurzu Základy telekomunikační techniky. Kurz je tvořen jednotlivými moduly, které si zájemce může vybrat ve skladbě po-dle svého uvážení. Materiály ke studiu jsou dostupné na www.lg.cvut.cz. Je možno detailně studovat následující témata: Sítě Ethernet a TCP/IP, Digitální účastnické přípojky, Optické přenosové sítě, Hovorová komunikace v klasických a IP sítích, Bezdrátové sítě.

Kontaktní osoba: Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D.Tel.: 224 352 103E-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6 (případné konzultace)Cena: 1000,- Kč za modul

Angličtina pro manažery a MBASpeciální jazyková výuka je zaměřena na problematiku Business English v těsné návaznosti na manažersky orientovaná témata. Lze ji doporučit zájemcům o MBA, studentům a absolventům manažersky zaměřených programů, aktivním mana-žerům a zájemcům o ekonomicko- manažerské pracovní pozice, kteří chtějí zlepšit svůj projev v anglickém jazyce.

Kontaktní osoba: PhDr. Monika HřebačkováTel.: 224 359 135-6E-mail: [email protected]ísto konání: Masarykův ústav vyšších studií ČVUT, Horská 3, Praha 2Cena: 34 500,- Kč (cena je uvedena bez DPH)Termín konání: září 2009 – leden 2010

Efektivní prezentace v angličtiněJasně, přesvědčivě a s jistotou, navíc anglicky. Situací, kdy potřebujete prezen-tovat či vystupovat před lidmi, pohotově reagovat a dobře zapůsobit, je spousta. Prezentační dovednosti využíváte po celý život. Stejně tak angličtinu.

Kontaktní osoba: PhDr. Monika HřebačkováTel.: 224 359 135-6E-mail: [email protected]ísto konání: Masarykův ústav vyšších studií ČVUT, Horská 3, Praha 2Cena: 10 500,- Kč (cena je uvedena bez DPH)Termín konání: září 2009 – leden 2010 (3 × 2 dny)

Kariérní kurzy na ČVUT

inzerCe

Plakat_A6_land_2.indd��1 18.5.2009��16:37:19

tecniCall 2/2009 vydavatel, adresa redakcerektorát ČvUtzikova 4, 166 36 Praha 6iČO: 684 077 [email protected]

Datum vydání31. květen 2009

Periodicitačtvrtletník

náklad4500 kusů

Cenazdarma

evidenční číslo Mk Čr e 17564

ŠéfredaktorMgr. Andrea vondráková[email protected]

editorkaAlexandra Hroncová[email protected]

redakční radaing. Marie GallováFakulta stavební Č[email protected] Mgr. natálie ŠeborováFakulta elektrotechnická Č[email protected]

ing. libor ŠkodaFakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Č[email protected]

ing. zdeněk Říha, Ph.D.Fakulta dopravní Č[email protected]

ing. ida SkopalováFakulta biomedicínského inženýrství ČvUt [email protected]

Jan klepalMasarykův ústav vyšších studií Č[email protected]

doc. rnDr. květoslava lejčková, CSc. rektorát ČvUt, odbor pro vědeckou a výzkumnou č[email protected]

ing. ivan Šiman, CSc.Fakulta strojní[email protected]

Jiří HorskýFakulta [email protected]

korektorJan Štěpá[email protected]

DesignMarek Prchal

Styling & Make-upkateřina Matásková

inzerceAlexandra Hroncová[email protected]

DistribuceČvUt v Praze

FotografDavid [email protected]

tisk k&A Advertising

titultomáš Müllerwww.temujin.cz

Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

3léto 2009

eDitOriAl / tiráž

teCniCAll

Vážení čtenáři,technika se stále více přibližuje svým uživatelům a stává se jejich rovnocenným partnerem. Tento příklon techniky k člověku ale v žádném případě neznamená odklon od matematických a fyzikálních základů inženýrství. Naopak deklaruje, že díky pokračujícímu výzkumu začínají být technickými (matematickými a fyzikálními) prostředky analyzovány a řešeny procesy a systémy, které byly dříve vyhrazeny biologům, sociologům, lékařům a psychologům. Druhým podstatným rysem dnešního inženýrství je smazávání hranic mezi jeho disciplínami.

V oblasti dopravy můžeme pozorovat ve svých vlastních automobilech nárůst počtu, ale i komplexnosti různých automatizačních systémů, které zřejmě v dohledné době vytlačí řidiče od volantu do role pasažéra volícího trasu cesty, podobně jako se to již stává pilotům a strojvedoucím. Zatímco technické systémy dnes běžně vydávají jedno chybné rozhodnutí na 1 000 000 000 správných, u člověka bývá tento poměr 1 : 1000!

Současné pokroky v oblasti umělé inteligence, robotiky, automatizace konstrukčních prací, počítačového vidění nebo inteligentních senzorických

sítí dovolují výzkumníkům navrhovat systémy, které v mnoha ohledech i předbíhají sci-fi literaturu. Bylo by proto jistě škoda, kdyby nedokonalost komunikace mezi akademickou a komerční sférou zabránila přenášet tyto skvělé výsledky do praxe. Samo ČVUT je přitom v mnoha těchto oblastech na skutečně světové úrovni. Určitý problém lze spatřovat v nedostatku odvahy komerční sféry poptávat skutečně špičková řešení, přestože je naše pracoviště jsou schopna nabídnout či vytvořit.

V tomto čísle TecniCallu naleznete celou řadu příspěvků, které toto nepřetržité směřování techniky k řešení problémů praktického života dokumentují a jistě stojí za přečtení, ať již pojednávají o možnostech formalizace konstruktérských znalostí, automatizaci konstrukčních prací, počítačovém vidění, nové konstrukci přesných obráběcích strojů, nebo o dolování znalostí z rozsáhlých databází.

Obsahkariérní kurzy na ČvUt v Praze

editorial

rozhovor s Milošem Čermákem

na ČvUt vznikla Fakulta informačních technologií

Assessment centrum nanečisto

Skupina Čez dává prostor mladým talentům

Fakulta dopravní pomáhá s bezpečností v tunelové dopravě

věda a umění – umění a věda

nová budova ČvUt v Dejvicích

vesmír je zahalen tajemstvím, tvrdí vědci

Oázy uprostřed Antarktidy

výstava „vize pro dopravu v Praze“ má úspěch

O bezpilotních letadlech a Pentagonu

Úschovna pro nápady a znalosti inženýrů

Data-mining pomáhá nejen internetovým prodejcům

integrované inženýrství urychluje a automatizuje návrh

Bezpečnost na síti

když roboti pomáhají nemocným

inteligentní systémy dnes dokážou řídit letový provoz

Mechatronický výzkum vylepšuje obráběcí stroje

rozhovor s prof. ing. Jiřím Bílou, DrSc.

Cisco networking Academy

Společnost atx podporuje vědu i hokej na ČvUt

Osmdesát tisíc a zahraniční stáž za sto tisíc korun...

techmania science centrum přibližuje vědu a techniku

nový studijní program pro nadané studenty

vzlÚ partnerem ČvUt ve výzkumu a vzdělávání

vědecké konference na ČvUt v Praze

2

3

4

6

6

7

8

8

9

9

10

12

14

16

17

18

19

20

21

22

24

28

30

30

31

32

33

34

doc. dr. Ing. Tomáš BrandejsKýzástupce proděkana pro vědu a výzkum Fakulty dopravní ČvUt v Praze

RozhovoR s MilošeM ČeRMákeMstrana 4

UMělá inteligence a Robotika

strana 22i kybeRnetika Může být bio

strana 20

když Roboti poMáhají neMocnýM

strana 14

o bezpilotních letadlech a pentagonU

Čtvrtletník Českého vysokého UČení technického v pRaze II 2009

teCniCAll®

teCniCAll4

HOSt teCniCAllU

alexandra HroncoVáì [email protected]

„Vynálezce v dnešní popkultuře mladých lidí chybí,“říká novinář Miloš Čermák, se kterým jsme hovořili o nástupu počítačů v Čechách, tech-nicky nadaných dětech a jeho studiu na ČVUT. S autorem internetových sloupků v Reflexu, který publikuje i v řadě dalších médií, jako jsou Lidové noviny, a hlavně na vlastním blogu Extra.cz, jsme hovořili i o jeho manželce Sentě, která je mezinárodní marketingovou ředitelkou působící ve firmě Hewlett-Packard a s níž se potkal na ČVUT.

Vy i vaše manželka Senta jste absolventy Fakulty elektro-technické ČVUT. Proč jste se přihlásili na techniku? Manželka na tento dotaz s oblibou odpovídá, že její otec, který je mimochodem také kybernetik a který dokonce vystudoval na stejné fakultě i katedře, jí doporučil studium kybernetiky z toho důvodu, že si tam najde manžela. Já jsem na ČVUT ovšem nešel s tím, že bych si tam našel manželku. (smích)

Nastoupil jsem v roce 1986 a studoval jsem technickou kyber-netiku. V té době se na katedře kybernetiky otevírala jednou za dva roky specializace Bioky-bernetika a já jsem se tam dostal.

Byla to specializace, kdy se teorie řízení uplatňuje v lé-kařských vědách. Měli jsme ve studijním plánu základy biologie a anatomie. Dneska to velmi rád zdůrazňuji, že jsem vystudoval obor s názvem Biokybernetika – zní to velmi chytře a navíc je v tom názvu oboru módní předpona bio-.

Studoval jste tedy v době převratu…To ano, já jsem vlastně z půlky komunistický inženýr a z půlky ka-pitalistický. (smích) Během mého studia se sice změnil režim, ale na předmětech se to nijak nepro-jevilo. Vypadly dějiny dělnického hnutí nebo politická ekonomie, ale to byla stejně jen jedna bizarní hodina týdne. V tom byla výhoda toho, když člověk za minulého režimu studoval techniku.

Ale svoje studium na ČVUT považuji za převratové i z toho důvodu, že jsem zažil nástup a šíření osobních počítačů a později pak internetu. Do Čech se začala dovážet první „xtéčka“, která byla ještě bez hardisku. Pamatuju si, že spolužáci, kteří byli o dva roky starší a nastoupili na ČVUT v roce 1984 nebo 1985, programovali tím způsobem, že si vše napsali nejdříve na papír, pak si to nechali vyděrovat a pak se to teprve v počítači spustilo. To byl hrozný proces.

Můj ročník programoval už nor-málně na počítačích v programo-vacím jazyce Turbo Pascal v po-čítačové učebně, která byla na tu dobu skutečně výborně vybavená. To, co mě ve škole z velké části nebavilo, jako třeba silnoproud nebo elektrické obvody, vyva-žovalo to programování. Když ten program pak fungoval a byl odladěný, pociťoval jsem pocit intenzivního štěstí. (smích)

V roce 1986 nebylo pro-gramování a počítače denní záležitostí v Čechách. Měli jste počítačovou výuku už na střední škole?Mě vždycky hodně bavila matematika a programování. Já jsem v té době hodně psal a právě programování mi připomínalo psaní. Na počítače jsem tenkrát vůbec nenahlížel jako na věc, která změní svět, což se pak ovšem stalo. Ale nebudu tvrdit, že jsem byl takový vizionář, abych to předvídal.

Už když jsem byl na základce a na gymplu, tak se doma hrály na osmibitových počítačích typu Atari nebo Sinclair hry a slušovické IQ151 se používaly i ve škole. Doma jsem počítač neměl, ale ten ze třídy, kdo homěl, byl největší frajer a chodilo

léto 2009

Kdy jste nastoupil na ČVUT a co jste přesně studoval?

„Vynálezce v dnešní popkultuře mladých lidí chybí,“

5

se počítače od techniky jakoby osvobodily, takže i ty děti, které jsou technicky nadané, využívají svůj potenciál maximálně k tomu, aby si něco na síti vyhledaly, setkávaly se se svými vrstevníky a vytvářely si na síti své profily. Je to pro ně jen brána do jiného světa, takže je samozřejmě ani nenapadne, že počítač má něco společného s technikou a že by ji mohli studovat.

Já se domnívám, že ovládání počítače a internetu na ně-jaké pokročilejší úrovni představuje dnes pro -nácti-leté přímo sociální nutnost.To je pravda, dneska už všechny děti toto zvládají, všechny se s tím narodily. Jsou zároveň mistry v tom, jak dosáhnout co největ-šího výsledku za co nejmenšího úsilí. Já si myslím, že technika a technické vzdělávání má jedinou šanci v tom, že musí být hodně atraktivně prezentová-na jako něco nového, jako dobrodružství.

Ono to tak skutečně je.

se k němu domů hrát. Ne-uvědomovali jsme si, že by počítače mohly být nějak důležité nebo sloužit k širší zábavě. To mi došlo až později. Takže pro studium na ČVUT jste se rozhodl z toho důvodu, že vás bavilo programování…To nebylo o rozhodnutí, mě prostě nic lepšího nenapadlo. Já jsem chtěl být vždycky kosmonaut nebo spisovatel. Ten kosmonaut postupem času padnul, protože jsem hodně vyrostl. (smích)

Kromě psaní mě bavila ještě matematika a fyzika, absolvoval jsem všemožné matematické a fyzikální olympiády. Takže když jsem se později rozhodoval, kam půjdu studovat, hledal jsem něco mezi novinařinou a technologiemi. Líbila se mi představa psát do novin třeba zrovna o kosmonau-tice. Anebo že naopak vystuduji technickou školu a budu se tomu věnovat jako spisovatel. Říkal jsem si, že bych to mohl dělat tak nějak jako Páral, který byl také inženýr a vždycky jednou za pár let vydal nějaký bestseler. (smích)

Každopádně, nechtěl jsem jít na žádnou humanitní školu, protože v té době se tam bylo těžké dostat a a to stuium pak bylo navíc velmi ovlivněné ideolo-gicky. ČVUT pro mě znamenalo jedinou pragmatickou cestu, s počítači to až tolik nesouviselo. Matematika mi šla, takže jsem neměl žádné obavy, že bych tu školu nezvládl. Všem klukům nám tehdy hrozila taky vojna, člověk někam jít musel a technika mi připadala prostě nejlepší.

To je zajímavé, co říkáte, protože přesně tohle řešíme velmi intenzivně na ČVUT i my – dilema dnešních středoškoláků, jestli je lepší studovat vysokou školu technického, nebo humanit-ního směru. Snažíme se na ně zapůsobit tak, aby si uvědomili výhody technického vzdělání, o které v současné době klesá zájem. Životní styl dnešních teenagerů je jiný než jejich vrstevníků před 15 či více lety. My, jako technická univer-zita, nemáme moc možností tento styl ovlivnit, my se do něj musíme strefit. Jaký je váš názor na tuto problematiku?

Máte pravdu v tom, že dneska je to skutečně těžké. A je to skutečně zvláštní, že technika není pro dnešní -náctileté příliš přitažlivá. Mám pocit, že stále ubývá mladých lidí, kteří by se s technikou zcela identifikovali.

Naše generace to měla usnadněné tím, že jsme měli rádi sci-fi a hodně jsme četli, jako třeba Arthura C. Clarka nebo Raye Bradburyho. Tam byl vždycky nějaký inženýr nebo vynálezce, který představoval toho hrdinu, který něco vymyslí a něco vyřeší. Tento prvek v dnešní popkultuře mladých lidí chybí, nehledě na to, že dnešní středoškoláci zoufale málo čtou. Přitom by člověk řekl, že právě s nástupem internetu zájem o techniku vzroste.

Drtivá většina mladých lidí dnes tráví většinu svého času na sociálních sítích, řada z nich píše své blogy, věnuje se online aktivitám všeho druhu a nezbývá čas na to, číst Rowlingovou, natož Clarka, který je pro dnešní teenagery neznámým jménem. Myslíte si tedy, že nástup internetu paradoxně dnešní studenty středních škol od technického vzdělání vzdaluje?Internet skutečně moc nepomohl. Počátkem 90. let internet sou-visel s programováním a s tím, že někdo dělá něco chytrého. Pamatuju se, jak jsem jako malý kluk toužil po programovatelné počítačce Texas Instruments TI59, a vůbec mě nenapadlo, že by mohl sloužit k zábavě. Dnes je ale situace taková, že

teCniCAllléto 2009

Miloš Čermák Český novinář na volné noze. Působil v Lidových novinách (šéfkomentátor 2003–2005) a časopise Reflex (redaktor 1992–2003). Je spoluautorem postmoderního komixu Hana a Hana. Pro Českou televizi připravoval např. pořady Zavináč, Bez obalu, Letem světem. Od roku 2001 je na částečný pracovní úvazek členem katedry žurnalistiky FSV UK. Vystudoval kybernetiku na Fakultěelektrotechnické ČVUT.

Jeho adresa na sociální síti Facebook je http://www.facebook.com/milos.cermak

teCniCAll6

AktUAlity

léto 2009

na ČVUT vznikla Fakulta informačních technologií

mgr. andrea VondráKoVáì [email protected]

assessment centrum nanečistoVeronIKa loBreIsoVáì [email protected]

samostatným VŠ oborem v oblas-ti výzkumu i vzdělávání.“

Projekt vytvoření fakulty podpořilo v průběhu minulého roku několik významných ICT firem (Asicen-trum, Comguard, Fujitsu Siemens Computers, IBM, HP, Microsoft, O2, Oracle, Sabris, Sun Microsys-tems, T-Mobile) a sdružení SPIS. „S těmito a dalšími firmami bude-me připravovat modely obou-stranně prospěšné spolupráce,“ doplňuje prof. Tvrdík.

Výuka na fakultě bude probíhat v bakalářském studijním pro-gramu. Magisterské programy se připravují k akreditaci. Program byl navržen s přihlédnutím k celo-světově uznávaným doporuče-ním Computing Curricula zpraco-vaným ACM a IEEE Computer Society a je srovnatelný s kvalit-ními programy významných evropských univerzit.

Další informace o nové fakultě je možné nalézt na www.fit.cvut.cz/

Dne 7. 4. 2009 proběhl workshop Assessment centrum nanečisto (AC), který pořádalo Kariérní centrum ČVUT s poradenskou firmou Ernst & Young (EY). Studentům se věnoval čtyřčlenný tým odborníků v čele s Ivou Guthovou, manažerkou HR. Seminář proběhl v sídle společnosti na Karlově náměstí a zúčastnilo se jej 32 studentů ČVUT.

Na začátku semináře se studenti seznámili s tím, co je AC, jak funguje a proč jej firmy používají pro výběr svých zaměstnanců. Druhá část se týkala praktických úkolů. Prvním byl test všeobecných znalostí v angličtině a byl zaměřen na logické a matematické myšlení. Studenti do-stali vzápětí výsledky a mohli si zkontrolovat své odpovědi.

Další praktickou částí byla týmová hra. Ve čtyřech skupinách si studenti vyzkoušeli, jak co nejrychleji a nejefektivněji spolupracovat na zadaném úkolu. Ve skupině se okamžitě projevily charaktery studentů tím, že si každý vzal určitou část úkolu. Skupina měla svého po-zorovatele z EY, od kterého dostali i zpětnou vazbu. „Nej-

více jsem ocenil vstřícné jednání zaměstnanců firmy, kteří s námi obě části semináře rozebrali, ochotně nám odpověděli na naše otázky a poradili, jak v přijímacím řízení naostro uspět,“ uvedl Pavel Trojánek ze 3. ročníku Fakulty elektrotechnické ČVUT. Pavla Horáková z 5. ročníku Fakulty stavební ČVUT k tomu dodala, že je ráda za tuto zkušenost. Nyní ví, co si pod pojmem AC představit, a nemá z něj strach.

Z dotazníků, které účastníci vypl-nili, vyplynulo, že workshop byl pro všechny užitečný. Studenti ocenili praktickou možnost vy-zkoušet si testy a týmové hry. „Během omezeného času nám vysvětlili, co to je AC, a na reál-

Akademický senát ČVUT schválil 22. dubna vznik nové, v pořadí již osmé fakulty ČVUT. Tato fakulta se bude speciali-zovat na studium IT a činnost zahájí v září. V bakalářském studiu informatiky by na fakultě mělo již v zimním semestru studovat 500 posluchačů.

V Praze půjde o vůbec první fakultu podobného zaměření. Na ČVUT byla do této chvíle výuka v oblasti IT realizována jen na katedře počítačů Fakulty elektro-technické. „Důvodem založení fakulty byl souběh několika významných okolností,“ říká prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc. „ČVUT jako nejvýznamnější technická univerzita v Česku má ve svém dlouhodobém záměru zařazenou informatiku jako jeden z prio-ritních směrů rozvoje. Je také nutné reflektovat, že informatika se ve 21. století stala uznávaným

FoTo Tisková konference ke vzniku fakulty za účasti rektora ČVUT prof. Václava Havlíčka a bývalé ministryně pro informatiku Ing. Dany Bérové

Jednou z priorit nové fakulty je systematická spolupráce s průmyslem, a to nejen z oblasti ICT.

ných ukázkách předvedli, co by nás na AC mohlo potkat. Nejde vůbec o technické znalosti, ale o to, jak člověk odpovídá potře-bám firmy,“ uvedl Radim Roška ze 4. ročníku Fakulty elektrotech-nické ČVUT. Iva Guthová s kolegy z Ernst & Young zhodnotili setkání se studenty ČVUT jako velice příjemné. „Zejména jsme ocenili jejich zapojení a zájem o zadané téma, jejich otevřený a komunika-tivní přístup,“ dodává.

Kariérní centrum ČVUT plánuje spolupráci s EY i v dalších semestrech.

Více informací o Kariérním centru ČVUT najdete na www.kariernicentrum.cz

7teCniCAllléto 2009

Talentovaní absolventi škol znamenají pro Skupinu ČEZ velmi cenný zdroj potenciál-ních zaměstnanců, a proto jim naše společnost věnuje stále větší pozornost. Pro mladé talenty, které chtějí najít svoje uplatnění na pozicích expertů a v budoucnu i manažerů, pravidelně organizujeme rozvojový program ČEZ Potentials, a to již od roku 2005.

absolvovat. Cením si způsobu spolupráce, snahy předat zku-šenosti a otevřenost, což je dané spíše atmosférou ve firmě než mou účastí na programu.

Ing. Pavla Hrdličky – účastníka programu (Jaderná elektrárna Temelín)V čem vidíte největší přínos programu ČEZ Potentials z hlediska startu vaší kariéry?Program nabízí možnost absolvovat školení a rozvo-jové programy, které běžný zaměstnanec v plném rozsahu nedostane. Je to obrovský skok v sebepoznání a uvědomění si, čeho chcete v životě dosáh-nout. Navíc máte možnost se setkat s nejvýznamnějšími osobnostmi Skupiny ČEZ.

Ing. Michala Soukupa - účastníka programu (divize Obchod)Jak je program vnímán vašimi kolegy a nadřízenými?Moji kolegové program vnímají tak, že absolvuji něco zajímavého navíc. Moji nadřízení ke mně přistupují rovnocenně jako k ostatním kolegům a mé aktivity v rámci programu respektují.

Uchazečům nabízíme aktivní za-pojení do klíčových projektů pod vedením zkušených manažerů, plnění důležitých individuálních úkolů, práci v týmech nejlepších odborníků. Vedle těchto aktivit procházejí jednoročním rozvojo-vým programem, zaměřeným na odborná školení, koučink, školení měkkých dovedností, jazykové kurzy, projektový management a exkurze do výrobních jednotek. Součástí programu jsou také pravidelná setkání s top manage-mentem společnosti, kde mají možnost získat ucelenější přehled o činnostech jednotlivých divizí. Zodpovědnost za trainee program neleží pouze na HR a garantovi, který je po celou dobu hlavní oporou a tutorem, ale i na samot-ném účastníkovi, který má plnění programu nastaveno jako jeden z individuálních cílů hodnocení.

Kdo jsou ČEZ Potentials?Mezi základní kvalifikační kritéria hodnocená při výběrovém proce-su patří: ukončené VŠ vzdělání, 0–2 roky relevantních pracovních zkušeností, schopnost rychle se orientovat a učit novým věcem, dobré komunikační a prezentační dovednosti, zdravé sebevědomí, proaktivita, cílevědomost a výbor-

ná znalost AJ. Splnění tohoto pro-filu je dobrým předpokladem pro úspěšné absolvování výběrového řízení, jehož součástí jsou testy zaměřené na analytické a krea-tivní schopnosti a Assessment centrum. V souladu s personál-ním plánem pro příští období bude letos kladen větší důraz na technické vzdělání uchazečů.

Po absolvování programuNa základě vyhodnocení progra-mu mají účastníci možnost setrvat na stejné pozici a pokračovat v započatých projektech.

Letošní ročníkV současné době připravujeme program ČEZ Potentials pro rok 2009/2010. Náborová kampaň bude spuštěna v květnu na vysokých školách, internetových portálech a v dalších médiích. V průběhu června a července proběhne výběrové řízení s tím, že vítězní uchazeči budou mít možnost nástupu 1. 10. 2009.

Bližší informace naleznete na našich internetových stránkách www.cez.cz v sekci Kariéra / Trainee program.

Zeptali jsme se...

Ing. Terezy Kuncové – účastnice programu (divize Investice)Proč vás nabídkou trainee programů oslovil právě ČEZ a jak náročný byl výběr?ČEZ se stává významným a žá-daným zaměstnavatelem na trhu práce. Zajímavou zkušeností bylo už samotné výběrové řízení. Roz-hodně nešlo srovnat s pohovory, které jsem absolvovala předtím. I v případě, že bych nebyla mezi vybranými, nepovažovala bych čas strávený několikahodinovými testy za ztracený a doporučila bych všem něco podobného

skupina ČeZ dává prostor mladým talentům

rndr. olga jánsKáì [email protected]

skupina Čez

ČEZ POTENTIALS

PArtnerStví

romana KVěToňoVá, mBaì [email protected]

teCniCAll8

AktUAlity

léto 2009

Fakulta dopravní pomáhá s bezpečností v tunelové dopravě


Věda a umění – umění a vědaIng. roman BerKa, PH.d.ì [email protected]

společnosti Eltodo v Praze.Založení laboratoře předcházela dlouhodobá neformální spolu-práce mezi oběma vysokými školami a společností Eltodo. Její vznik má evropský význam, jelikož čeští odborníci se aktivně účastnili přípravy ev-ropské směrnice, která sjed-nocuje bezpečnostní standardy pro dopravu v tunelech.

Aktuálním projektem, na němž laboratoř pracuje, je zpracování komplexní analýzy rizik dopravy v tunelech. „Bez znalosti rizik a příčin velkých havárií je sebe-lepší technologie k ničemu,“ uvedl prof. Ing. Pavel Přibyl, CSc., odborný garant projektu z Fakulty dopravní ČVUT. „K haváriím s vážnými následky dochází periodicky. To souvisí s tím, že po vlně zvyšování bezpečnosti, v návaznosti na vážnou havárii,

přijde období relativního klidu. Pozornost dispečerů opadne a poleví se v dodržování předpisů, až nakonec dojde k další havárii.“

Pro potřeby laboratoře poskytne společnost Eltodo kromě ma-teriálního vybavení a výpočetní techniky také simulátor pro trénink tunelových dispečerů, který sama vyvinula. „Jsem rád, že můžeme ve společné laboratoři pracovat. Znamená to pro nás velkou podporu a fandovství ze strany praxe,“ dodává ke vzniku společného pracoviště děkan Fakulty dopravní ČVUT prof. Ing. Petr Moos, CSc.

21. dubna uvedlo portugalské velvyslanectví ve spo-lupráci s Portugalským centrem Institutu Camões v Praze a Institutem Intermédií Fakulty elektrotech-nické ČVUT v Praze přednášku portugalského umělce Leonela Moury. Během přednášky umělec prezentoval výtvarné práce robotů schopných kreslit. Přednáška a následná diskuse se týkaly vztahu umění a vědy.

Na univerzitách ve světě existuje řada pracovišť, která jsou úspěšná v oblasti výzkumu a zároveň se jim daří propojovat kreativní procesy umělců s výzkumnými aktivitami. Pokud se sejde vědec s umělcem a oba jsou ochotni věnovat čas a své myšlenky k pronikání do neznámého prostředí svého kolegy, dochází k symbióze, jejímž výsledkem jsou často nové postupy a metody, které svým významem zasahují do řady oblastí, s nimiž původní záměr neměl nic společného. Řada umělců využívá produktů vědy jako výrazových prostředků a svými experimenty tyto prostředky staví do nových, mnohdy až netradičních kontextů.

Velmi atraktivní a evokující oblastí pro umělecké projekty je umělá inteligence a robotika. Leonel Moura ve svých prezentacích představuje malé mobilní roboty navržené tak, aby byly schopny autonomního výtvarného projevu. V roce 2003 se proslavil generací „kreslících robotů“(„painting robots“) schopných autonomně vytvářet

FoTo Leonel Moura se také angažuje v oblasti podpory vzdělávání v EU a byl jedním z devíti vyslanců Evropského roku, kteří se sešli v lednu v Praze pod záštitou českého předsednictví v Radě EU.

28. dubna byla slavnostně otevřena společná laboratoř tunelových systémů, na jejíž činnosti se bude podílet ČVUT v Praze, Žilinská univerzita a společnost Eltodo. Cílem spolupráce je optimalizace a trvalé zvyšování bezpečnosti tunelových systémů v České republice a na Slovensku. Pracoviště se nachází v prostorách

originální umělecká díla. Jeho robot RAP (Robotic Action Painter) z roku 2006 byl sestaven pro stálou expozici Amerického přírodovědněhistorického muzea v New Yorku. Tento robot je schopen velké tvořivosti a originality, dokáže rozhodnout, kdy je dílo hotové, a podepsat jej. ISU (Robot básník, „The Poet Ro-bot“), taktéž z roku 2006, vytváří obrazové kompozice z písmen, slov a barevných skvrn ve stylu lettrismu a konkrétní poezie.

V roce 2007 Leonel Moura slavnostně otevřel Robotarium v lisabonské části Alverca, první zoo věnovanou robotům a uměle vytvořenému životu. Leonel Moura se kromě robotiky věnuje architektuře, je autorem rozsáhlé reflexe o kreativitě, inovaci a městě. Více informací o umělci lze nalézt na www.leonelmoura.com

FoTo Na činnosti laboratoře se budou podílet týmy odborníků ČVUT, Žilinské univerzity a společností Eltodo dopravní systémy a Eltodo EG

9léto 2009

AktUAlity

teCniCAll

nová budova ČVUT v dejvicích mgr. andrea VondráKoVáì [email protected]

Vesmír je zahalen tajemstvím, tvrdí vědcimgr. andrea VondráKoVáì [email protected]

bu nového objektu ČVUT. Bude se jednat o největší investici za posledních pětadvacet let. Budova vyroste na pozemku vymezeném ulicemi Kolejní a Bechyňova, současnou Fakultou architek-tury a parkem I. Gándhíové v těsném sousedství Národní technické knihovny na Praze 6.

Nová budova ve tvaru písmene L bude sloužit pro studenty Fakulty architektury a nově vzniklé Fakulty informačních technologií ČVUT. Dokončena bude v rekord-ním čase osmnácti měsíců. Zprovozněna tak bude studentům pro akademický rok 2010/11.

„Budova je navržena jako univerzální prostor pro výuku technických oborů,“ uvedl doc. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., prorek-

tor pro výstavbu a investiční činnost ČVUT. Zajímavé bu-dou úplně prosklené chodby, odkud bude vidět do učeben žáků i do pracoven učitelů. Podzemní garáže pojmou 320 aut. V nadzemních patrech budou převážně učebny a posluchárny, ty největší až pro 300 studentů.

Architektonický návrh profesorky Aleny Šrámkové vyšel vítězně ze soutěže 35 týmů a vybrala jej komise složená z významných architektů. Sama autorka k němu dodává: „Stavět školu příštím stavitelům není snadné. Dům školy by měl být jednoduchý, aby nepřekážel složitým myšlenkám. Chtěli bychom, aby nová budova byla rozumná, trošku chudší, aby vedla žáky ke skromnosti a aby nic nepředstírala.“

Ve dnech 5. až 7. května proběhla v budově New York University in Prague mezinárodní vědecká konference o matematické fyzice a elementárních částicích, která byla poctou profesoru Niederlovi k jeho 70. narozeninám. Konferenci pořádala Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.

„Žijeme ve fascinující době, v době, kdy dochází k zásadnímu přetavení našich představ a poznatků o struktuře a mechanismech fungování celého vesmíru. Hlavně v posledních 10 letech se totiž překvapivě ukazuje, že jen asi 5 % vesmíru má strukturu a chová se tak, jak jsme si představovali. Zbytek, tedy asi 95 % celého vesmíru, je zahalen tajemstvím. Skládá se z tzv. temné hmoty, která tvoří asi 23 % celého vesmíru, a tzv. temné energie, která tvoří zbývajících 72 %,“ řekl prof. RNDr. Čestmír Burdík, DrSc., hlavní organizátor konference.

Setkání vědců mělo za cíl dát přehled našich součas-ných znalostí o vesmíru i výhledů do budoucna, a to teoretických i experimentálních. Nedávný obrovský pokrok techniky a technologií umožňuje pozorovat a přesně měřit některé jevy, o nichž jsme dříve netušili. Na konferenci

Dne 19. května 2009 byly podepsány smlouvy o dílo na zhotovení stavby a třístranné smlouvy na zhotovení prováděcí dokumentace mezi ČVUT v Praze, sdružením Metrostav – VCES a VPÚ Deco, které odstartovaly stav-

FoTo Jiří Niederle přebírá z rukou RNDr. Alice Valkárové Fyzikální medaili 1. stupně České fyzikální společnosti JČMF

zaznělo třicet referátů od nej-povolanějších vědců (vedoucích výzkumu z CERN, SÚJV Dubna, z laboratoře v Berkley a dalších) i špičkových teoretiků a expertů na rozvoj nových matematických prostředků.

Třídenní konferenci navštívilo asi 140 účastníků z 15 zemí. ČR zastupoval např. nejcitovanější český teoretik prof. Petr Hořava, který působí v Berkley, Dr. Martin Schnabl, jediný český vědec, který dostal „Nejvyšší cenu EU pro mladé badatele z Evropy,“ a řada osobností z ČVUT, UK, AV ČR, Slezské univerzity i dalších.Konference ukázala, že po spuštění částicového srážeče LHC v CERN můžeme reálně očekávat odhalení tajemství temné hmoty, a to asi do deseti let. Temná energie, která je zod-povědná za zrychlující se roz-pínání celého vesmíru, zůstane však patrně dále problémem.

FoTo Budova bude střídmá a svým vzhledem zapadne mezi okolní objekty, postavené v osmdesátých a devadesátých letech.

teCniCAll10

rePOrtáž

léto 2009

olga BoHUslaVoVáì [email protected]

oázy uprostřed antarktidyČeská výzkumná stanice Johanna Gregora Mendela se nachází na ostrově Jamese Rosse ve Weddellově moři u východního pobřeží Antarktického poloostrova a je v provozu od konce roku 2006. Díky spolupráci Masaryko-vy univerzity, která realizovala stavbu vědecké antarktické stanice, s Nadací ČVUT Media Lab vznikla myšlenka společného projektu, jehož výsledky by sloužily k efektivnějšímu získávání a využití elektrické energie v pod-mínkách antarktické stanice.

V letech 2007–2009 jsme měly obě možnost zúčastnit se dvou vědeckých expedic na ostrov Jamese Rosse. S polárními a horskými ob-lastmi jsme již měly zkušenost v podobě pobytu ve švédském Abisku (OB) či terénního vý-zkumu v Tatrách (LN). S rea-lizací české výzkumné stanice v Antarktidě vzrostl náš zájem o účast na bádání v této ex-trémní, ale krásné krajině.

Hlavním vědeckým tématem na ostrově Jamese Rosse je výzkum tzv. antarktických oáz, což jsou odledněné oblasti, které jsou v letní sezoně většinou bez sněhové pokrývky a díky dobré dostup-nosti vody v kapalném stavu se zde rozvíjí bohatý život. Ex-pedice se pravidelně účastní biologové, meteorologové, geologové, glaciologové a geomorfologové, kteří zde realizují náročný vědecký pro-gram. Naší specializací v týmu biologů byla ekologie lišejníků v extrémním prostředí meset –

lInda nedBaloVáì [email protected]

a ventilaci, spotřeba velkých i malých spotřebičů a celková spotřeba paliva v generáto-rech za sezonu. Koordinace výzkumu v terénu a měření na stanici byla někdy problema-tická, přesto se podařilo získat cenná data, na jejichž vyhod-nocení se pracuje. Pro lepší obraz energetických charak-teristik stanice se ve sběru dat pokračovalo i v roce 2009.

Možnost účastnit se antarktické expedice pro nás byla nesmírně cennou zkušeností jak z profesionál-ního, tak z lidského hlediska. Doufáme, že výsledky našeho výzkumu přispějí alespoň malou měrou k rozšíření znalostí o extrémním prostředí Antarktidy a budou využitelné i pro optimalizaci provozu české vědecké stanice.

stolových hor (OB), respek-tive limnologie – výzkum jezer (LN).

Zahájili jsme dlouhodobý pokus, díky kterému bude možné ověřit míru ovlivnění lišejníkových společenstev klimatickými změnami. Tento experiment spočívá v insta-laci experimentálních ko-mor s otevřeným vrcholem – OTC (Open Top Chamber) na lokality v bezprostřední blízkosti stanice a na blízkých stolových horách. OTC je v podstatě malý otevřený plexi skleník (viz foto), který zde využíváme k simulaci klimatických změn a sledování reakcí lišejníků. Pro tyto účely jsou v OTC instalovány senzory, které měří po celý rok jednou za hodinu teplotu a vlhkost. Jedná se o metodu vyzkoušenou v řadě polárních oblastí, kde se používá pro simulaci vlivu klimatických změn jak na vegetaci vyšších rostlin, tak na mechy a lišej-níky. Asi nejznámějším koordi-novaným výzkumem byl tzv. ITEX (International Tundra Experiment), kdy více států v arktické oblasti realizovalo dlouhodobý pokus se stejným designem v různém prostředí a následně srovnávalo dosažené výsledky.

Limnologický výzkum jezer zahrnoval řadu aktivit od mapování výskytu jezer přes studium batymetrie (rozložení

hloubek), chemismu jezerní vody a zejména oživení jezer. Na ostrově Jamese Rosse můžeme odlišit dva typy jezer: mělká jezera, která v létě vždy rozmrzají, a jezera hluboká, jejichž ledová pokrývka může dosahovat tloušťky až dva metry. V jezerech se vy-víjejí často nápadně barevná společenstva sinic a řas, řada druhů je endemických, tj. vyskytují se pouze v Antar-ktidě. Protože v antarktických jezerech nenajdeme ryby, jsou na vrcholu potravního řetězce korýši. Zajímavostí je, že žábronožka Branchinecta gaini je se svojí délkou těla zhruba 1,5 cm největším sladkovod-ním živočichem Antarktidy. Na základě prvních výsledků lze shrnout, že studovaná jezera představují cenný soubor ekosystémů pro studium diver-zity organismů, jejich šíření a ekofyziologických vlastností v extrémním prostředí.

Stanice Johanna Gregora

Mendela je koncipována pouze na letní provoz se zaměřením na maximální využití obnovitelných zdrojů energie. K budově stanice náleží devět technických kontejnerů, každý z nich je vybaven větrnou elektrárnou. Část stanice a také jeden z kontejnerů jsou pokryty solárními panely, pomocí nichž se na stanici ohřívá voda. Dle dohody s ČVUT bylo v roce 2008 zahájeno měření řady veličin, sledovány byly zejména tyto údaje: výkon větrných elektráren a rychlost větru, napětí akumulátorů, spotřeba el. energie na ohřev vody, rozvod tepla, klimatizaci


teCniCAll12 léto 2009

Výstava „Vize pro dopravu v Praze“ má úspěch


4. března se prvním návštěvníkům otevřela výstava Fakulty dopravní ČVUT „Vize pro dopravu v Praze“ v Sále architektů Staroměstské radnice. A k nemalé radosti jejích autorů se těší velkému záj-mu. Hned první víkend uvítala 2500 návštěvníků. Do konce dubna výstavu vidělo 17 000 lidí. Autoři výstavy mají radost nejen z počtu návštěvníků, ale i z pozitivních ohlasů v návštěvní knize.

PrOJekty

Slavnostní vernisáž se usku-tečnila 3. března a účastnil se jí primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém a za ČVUT rektor prof. Václav Havlíček a děkan Fakulty dopravní prof. Petr Moos, který vyzdvihl dobrou spolupráci s Útvarem rozvoje hlavního města Prahy, bez které by výstava nevznikla.

Přítomní mohli na vernisáži obdivovat letecké velkoformá-tové fotografie významných dopravních staveb Davida Neugebauera, které expozici vhodně doplňují. Je na nich z ptačí perspektivy možné vidět například Barrandovský most, novou stanici metra Střížkov, Vyšehradský tunel, Masarykovo a Hlavní nádraží a dalšístavby.

Výstava podle Zdeňka Říhy vypráví příběh pražské do-pravy od poloviny 19. století do poloviny století jeden-advacátého. Její důležitou součástí je pohled do histo-rie, tedy na to, jak se vůbec

systém města utvářel. Klíčové pro Prahu bylo období mezi 9. a 14. stoletím, kdy se evolučně vyvinul základ Prahy – tj. Staré Město a Malá Strana – a dále došlo k založení Nového Města Karlem IV. Současnou podobu město začalo dostávat v období průmyslové revoluce, jejíž důsledky vedly na konci 19. století ke zboření pražských hradeb. Praha se poté mohla dál nerušeně rozrůstat až do dnešní podoby.

„Zápletkou našeho příběhu je vznik individuální automo-bilové dopravy a její eskalace na konci dvacátého století. Praha a především její his-torické centrum není na velké intenzity dopravy stavěná, a proto se dále zabýváme vším, co by pomohlo dopravu v naší metropoli usměrnit do přijatelné podoby, ať už je to zkvalitnění veřejné dopravy, nebo dostavba silniční sítě –tedy Městského a Pražského okruhu,“ dodává Zdeněk Říha.

Děkan Fakulty dopravní prof. Petr Moos k tomu řekl: „Výstava reaguje na současnou situaci v pražské dopravě, která je z pohledu individuální dopravy stále ještě velmi problematická. Tak zvaná kongesce, tedy zácpy, jsou v době dopravní špičky běžným jevem. Proto rád využívám pražskou městskou hromadnou dopravu.

O MHD v Praze hovoří evropští dopravní odborníci s velkým respektem a dávají ji za příklad. Dobře fungující systém metra, hustá síť kole-jové dopravy i poměrně dobře rozvinutá síť autobu-sových linek ovlivňuje pozitivněatraktivitu hlavního města.“

Fakulta dopravní ČVUT pořádá k výstavě i doprovodné přednášky, které se hlavním tématům věnují více do hloubky. Mezi ně patří historie pražské dopravy, architektura dopravních staveb a jejich městotvornost, budoucnost prostoru Masary-kovo nádraží – Florenc, moder-nizace železniční trati Praha – Kladno, nové železniční spojení (městský železniční tunel). Mezi přednášejícími se objevili např. doc. arch. Patrik Kotas nebo Mgr. Pavel Fojtík z archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy.

FoTo Výstavu si prohlédl i primá-tor MUDr. Pavel Bém

FoTo „Zájem o výstavu nás nesmírně těší a to se týká i komentovaných prohlídek a doprovodných přednášek, které v rámci výstavy pořádáme. Někteří tráví na výstavě dlouhý čas. Jsme rádi i za zájem médií,“ říká za organizátory Ing. Zdeněk Říha, kurátor výstavy.

FoTo Na otázku, co je hlavní pri-oritou Prahy z hlediska dopravy, prof. Petr Moos odpovídá: „Jako prvořadý úkol vidím dokončit vnější, tak zvaný Pražský okruh, aby zejména tranzitní doprava obcházela městskou síť.“


FoTo Historické tramvaje doplnil i model tram-vaje T15 For City, kterou na výstavu zapůjčil její autor Patrik Kotas. V následujících deseti letech by jich Dopravní podnik hl. města Prahy měl koupit 250 ks s cílem postupně nahradit tramvaj typu T3, která je v současné době pro Prahu charakteristická.

FoTo Hlavní nádraží v současné době prochází rekonstrukcí. Jejím cílem je na ně přivábit i občany, jejichž prioritou není cestování, ale např. nákupy nebo posezení v kavárně. Prostor kolem Národního muzea a Hlavního nádraží by měl být v následujícím desetiletí upraven do přívětivější podoby poté, co bude magistrála v tomto úseku svedena pod zem.

FoTo Dodnes tato část centra nese hlavní dopravní zátěž, ať už to jsou ulice Legerova a Sokolská, nebo Ječná, Žitná a Resslova. Ke změně by mělo dojít až po dokončení Městského okruhu, který by měl část do-pravních intenzit svést mimo město.

teCniCAll

rOzHOvOr

14

o bezpilotních letadlech a Pentagonu


léto 2009

Jaké je možné využití agentních technologií?Agentní technologie jsou výpočetní metody a softwarové postupy, které umožňují vývoj speciálních systémů umělé inteligence, tak zvaných multi-agentních systémů. Tyto systémy reprezentují společenství nezávis-lých a volně spolupracujících programů, které mohou být stejné nebo různé. Kooperují spolu, soutěží a vyjednávají. Odborníci používají tyto systémy primárně pro modelování a rozhodování ve velmi komplexních rozhodo-vacích systémech. Příkladem může být robotický fotbal, kde spousta malých robotků spolu hraje fotbal a musí se dorozumí-vat, plánovat, musí být schopni

nějaké komplikované akce. Dalším příkladem inteligent-ního systému je řízení letového provozu a bezpilotních letadel.

Přibližte nám bezpilotní letadla…Jsou to letadla, která nemají pi-lota. V dnešní době jsou bezpilotní letadla běžný armádní prostředek a primárně jsou používána pro průzkumné účely. Armáda sbírá pomocí takovýchto prostředků informace o protivníkovi nebo o neznámém terénu. To, co zajímá naše pracoviště, není řízení letadla. Neděláme auto-piloty, ale plánovače. Chceme posílit autonomii a nezávislost daného letounu, aby nepotřeboval pozemního pilota. Hlavním té-

matem pro nás je, jak uspořádat a organizovat velké množství malých nezávislých autonomních letounů tak, aby se nesrazily, aby byly schopny vykonávat kolektivní let nezávisle na člověku. Pokud něco najdou, aby se uměly samy přeorganizovat, přerozdělit si práci, nebo když se jeden letoun porouchá a spadne, aby ostatní věděly a dokázaly najít jiný model spolupráce a jiný kolektivní let.

Na této problematice jste začali pracovat sami od sebe, nebo až na základě poptávky trhu?Asi deset let spolupracujeme s americkým národním letectvem Air Force. V okamžiku, kdy jsme od nich dostali zakázku vyzkoumat možnosti použití

FoTo Centrum pod vedením doc. Pěchoučka spolupracuje se společnostmi, jako je Denzo Automotive, Cadance Design Systems, Rockwell Automation, gedas/T-Systems nebo CERTICON.

Rozhovor s doc. Dr. Ing. Michalem Pěchoučkem, M.Sc., z katedry kybernetiky, vedoucím Centra agentních technologií ČVUT


agentních technologií pro úlohy řízení bezpilotních letounů, trvala naše výzkumná spolupráce šest let. Američané financovali náš základní, tedy teoretický výzkum. Poté, co si mysleli, že úroveň výsledků je pro ně zajímavá, nás pověřili vyvinutím demon-strátoru a softwarového proto-typu scénáře. Tehdy nás začali brát jako seriózní partnery.

Jak vidíte další spolupráci s USA?Naše spolupráce s Pentagonem není jenom na bezpilotních letounech. Děláme ještě například síťovou bezpečnost. Pravda je, že Američané nám dávají velkou volnost v tom, jak se orientovat v tématech, která nám zadají.

V současné době investuje Air Force do bezpilotních letounů méně než v minulosti a velký zájem projevila americká armáda. Ukazuje se, že bezpilotní systémy potřebují více než Air Force. Převzali štafetu a financují nyní náš výzkum v problematice, v plánování kolektivního letu při taktických operacích.

Lze mluvit o trendech v oblasti bezpilotních leteckých technologií?V současnosti se objevuje zcela nový trend, a to zkoumat, nakolik se dají využívat v obydleném civilním prostoru, například ke sledování aut. Využití bezpilot-ního řízení nevidím jako reálnou aplikaci civilního letectví a pro řízení letadel, která nesou lidi. Na druhou stranu se bezpilotní letouny uplatňují velmi často v záchranných misích, kde je třeba získávat informace velmi rychle, například o šířícím se požáru a podobných věcech.

Jak eliminujete selhání, jde přece o počítač…V umělé inteligenci je spousta metod pro verifikaci programů, kde jde jak formálně, tak experimentálně prokázat, že nelze dosáhnout nebezpečných stavů.

A co hackeři nebo jiné nebezpečí?Na naší katedře jsou veškerá data v naprostém bezpečí i vůči hackerům. Reagujeme na nejnovější poznatky, které se o útocích publikují. Veškerá práce,

kterou děláme pro Pentagon, je veřejná. Za deset let naší spolu-práce s Pentagonem jsme nebyli požádáni, abychom pracovali s utajenou informací. Je to proto, že naše práce je výzkumného charakteru. Kvalita výzkumu se pozná podle toho, že ho je jednak ochoten někdo platit a že má úspěch v mezinárodní výzkumné komunitě. Proto je potřeba neustále publikovat. Američané nám možnost publikovat a hovo-řit o své práci dopřávají. I licenční práva k výsledkům naší práce jsou ve vlastnictví ČVUT. Američané mají pouze přístup k výsledkům. Systém AgentFly, který jsme vyvinuli pro americké národní letectvo, je nyní v patent-ním řízení v USA a zadavatelem patentu je ČVUT. Američané mají pouze exkluzivní licenci a právo využívat výsledky, ale nemůžou ho přeprodávat. To může jen ČVUT. A to se už podařilo. ČVUT má štěstí, že se mu podařilo prodat neexkluzivní výzkumnou licenci systému AgentFly známé britské zbrojovce BAE Systems.

Kolik lidí pracuje v Centru agentních technologií?V současné době máme pětadvacet lidí. Jsou to dok-torandi a výzkumní pracovníci. Abychom mohli řešit špičkové projekty, musíme mít špičkové odborníky. Snažíme se, aby i platy byly co nejvíce konkuren-ceschopné vzhledem k tomu, co se nabízí v komerční sféře. Mimo jiné nabízíme i tvůrčí svobodu na akademické půdě. Odborník se může rozhodovat, kam se bude jeho práce vyvíjet. Spolu-pracujeme s kapacitami v určitém oboru a to každého obohatí.

Od září 2009 se na Fakultě elektrotechnické otevírá pro studenty možnost studovat program Otevřená informa-tika, jehož jste garantem. O čem bude? Na co byste středoškoláky nalákal?Otevřená informatika je kon-cipována jinak než většina programů na ČVUT. Budujeme poměrně malý program, kde bychom chtěli koncentrovat výběrové studenty informatiky. Letos se nám přihlásilo do bakalářského studia necelých sedm set studentů a máme kapacitu přibližně pro dvě stě studentů. Jedním z hlavních lákadel je fakt, že otevřená informatika je alternativa proti masové výuce.

Dalším lákadlem je důraz na maximální volitelnost a konfigu-rovatelnost studia. Povinné předměty jsou doplněny pro-storem pro volitelné předměty, pomocí nichž si bude moct student realizovat například ze světa známé minor- specializace. Může tak například vzniknout kombinace major-informa-tika a minor-management.

Struktura povinných bakalářských předmětů byla navržena tak, aby odpovídala standardům GRE-CS. Rovněž plánujeme nabízet nepovinný kurz „Příprava na GRE“. Absolventi pak budou připraveni nastoupit na prestižní magisterské informatické pro-gramy na světových univerzitách.

Celý rozhovor s doc. Michalem Pěchoučkem najdete na www.tecnicall.cz

doc. Dr. Ing. Michal Pěchouček, M.Sc. vystudoval kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT a umělou inteligenci na University of Edinburgh. Pracuje jako vedoucí Centra agentních technologií (ATG) při ČVUT FEL a zástupce vedoucího katedry kybernetiky. Působil na několika zahraničních univerzitách, např. v Edinburghu, State University of New York v Bingham-tonu nebo na kanadské University of Calgary. V současné době spolupracuje s institucemi, jako je například Carnegie Mellon University nebo Imperial College. Cen-trum ATG, které vede, bylo oceněno mnohými cenami, například Hlavní cenou inženýrské akademie za rok 2007. V oblasti agentních technologií spolupracuje s americkou armádou, námořnictvem, letectvem, ale i agenturami NASA nebo FAA, ATG a průmyslem.

teCniCAllteCniCAll16 léto 2009

téMA

Úschovna pro nápady a znalosti inženýrů

ProF. Ing. mIcHael ValášeK, drsc.ì [email protected]

Na odboru mechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT vyvinuli odborníci v rámci Evropského projektu CLOCKWORK postupy a software pro úschovu, znovupoužití a sdílení znalostí, které vznikají při inženýrském navrhování. Dříve ztrácené znalosti jsou uchovány a znovupoužity.

Správa znalostí, tzv. knowledge management, je považována za důležitou oblast péče o majetek firmy, které zna-losti jejích zaměstnanců tvoří. Není však jasné, jak v praxi vhodně postupovat.

Na jedné straně je nutné zna-losti zaměstnanců zachytit a bez jejich aktivního přístupu to nelze, na druhé straně každý úkon navíc může zaměstnance odradit od provádění úschovy znalostí. Je proto třeba zvolit vhodný postup, který staví z většiny na existujících im-plicitních neformálních zna-lostech a jen z části užívá formalizované znalosti. Tento problém na příkladu vytváření simulačních programů dynamických systémů řešil IST FP6 Evropský projekt CLOCK-WORK, který měl řadu partnerů od universit (The Open Univer-sity, Loughborough, Ljubljana, Kaiserslautem, ČVUT) po průmyslové podniky (Intec, Elotherm). Vytvořený postup byl po skončení projektu zobecněn na ČVUT pro obecné inženýrské navrhování.

Obecný hierarchický model inženýrského navrhování z předchozích projektů byl použit pro vytvoření modelu znalostní podpory inženýrského navrhování. Přitom je velmi podstatné, že většina znalostí je neformální a je obsažena v dokumentech, které přirozeně vznikají při navrhování – většinou to jsou modely vytvořené pro danou etapu návrhu. Ty jsou pak doplněny formalizovanými znalostmi pomocí sémantického indexování z ontologií (tj. od-borných slovníků) inženýrské práce.

Ukázalo se, že návrh lze popiso-vat jako posloupnost transformací mezi jednotlivými etapami návrhu, kterým říkáme návrhové světy. Je třeba přidat jen malé množství formalizovaných znalostí spolu se systematickým postupem úschovy dokumentů s neformál-ními znalostmi a celé velké množství znalostí je uchováno a je přístupné jak návrháři-autorovi, tak jeho kolegům.

Velmi důležité je, aby přidávání formálních znalostí návrháře vůbec nenamáhalo, nejlépe aby bylo přirozeným krokem jeho postupu. Jinak každý systém pokoušející se for-malizovat navrhování neuspěje, protože návrháři nechtějí být ve svém postupu zdržováni.

Přechod a vazba mezi inženýrskými modely a jejich znalostním popisem jsou dosaženy sémantickým in-dexováním pomocí speciali-zovaných ontologií. Tento model byl již přímo implementován v rámci EU projektu Clockwork a je experimentálně testován. Hlavní užití je pro úschovu a znovupoužití znalostí při inženýrském navrhování.

Tento model je dále velmi vhodný pro podporu komunikace místně nebo firemně oddělených návrhových týmů. Konečně je tento model užitečný pro znalostní podporu tzv. opatrné spolupráce firem, které musejí ve spolupráci vyvinout společný výrobek na trh, ale současně nechtějí přijít o své znalosti a ztratit tak místo na trhu.

Experimenty ukázaly, že navržený postup úschovy znalostí je pro inženýrské navrhování dostatečně úsporný, aby návrháře při práci neodradil a současně uchoval všechny podstatné znalosti. Ty již nebudou ztrá-ceny a znovu objevovány.

FoTo Softwarová implementace znalostní podpory inženýrského návrhu v EC projektu Clockwork

FoTo Znalostní podpora komu-nikace v geograficky rozděleném návrhovém týmu


téMA

data mining pomáhá nejen internetovým prodejcům

Ing. FIlIP ŽeleZný, PH.d.ì [email protected]

Data mining je vyhledávání souvislostí v datech. Třeba data o všech objednávkách zákazníků v internetovém obchodě. Když je jich hodně, nemusí si prodejce při pohledu do transakcí všimnout některých nákupních zvyklostí zákazníků. Například že ti, kteří zakoupili jakýkoliv dětský hudební nástroj, většinou přibrali i špunty do uší. Kdyby si obchodník tohoto nákupního vzoru byl vědom, nabídl by obě položky společně. Šťasten by byl on i zákazník.

Pojmem data mining se označuje i obor informatiky zabývající se vývojem algoritmů schopných samočinně vzory v datech vyhledávat. Důležitou roli v něm hrají techniky statistiky a umělé inteligence, zejména strojového učení. Česky je data mining nazýván vytěžováním dat či dobýváním znalostí z dat. V současné době je užíván např. v bioinformatice k analýze velkých množství dat o aktivitě genů měřených DNA čipy. Na základě těchto dat mohou dataminingové algoritmy dokonce navrhovat hypotézy o tom, jaké funkce určité geny v daných tkáních a situacích za-stávají, a těmito hypotézami pak měřená data zpětně vysvětlovat.

Současné dataminingové algoritmy umějí obvykle těžit jen z velmi prostých forem dat. V uvedeném příkladě inter-netového obchodu by se jednalo o jednoduché množiny společně zakoupených položek zboží. Druhý (biologický) příklad už by byl složitější. Má-li algoritmus konstruovat hypotézy o aktivitě genů, měl by vzít v úvahui relevantní údaje, jako je geo-metrická struktura produktů daných genů (tj. bílkovin) nebo soustavy reakcí, kterých se účastní. Takové informace už musíme vyjádřit kom-plikovanějšími prostředky, např. grafy, diferenciálními rovnicemi či formulemi predikátové logiky.

Ve výzkumné skupině Inteli-gentní datová analýza (IDA) tvoříme algoritmy schopné těžit právě z takových netriviálních forem dat. Jejich využití ale není omezeno jen na biologická data. Složité datové struktury včetně pravidlově popsaných funkčních principů jsou charak-teristické i pro popis technických

systémů. Nejčastější technikou počítačového uchování infor-mace jsou v současnosti relační databáze. Data rozprostírající se v několika databázových relacích už tvoří strukturu, kterou konvenčními dataminin-govými nástroji bezprostředně analyzovat nelze, a je třeba na ně zaútočit zmíněnými pokročilejšími prostředky.

Ty se často označují jako techniky relačního data miningu. Nejpokročilejší metodou pro relační data mining je induktivní logické programování (ILP), které pro popis složitých dat a výsledných vzorů používá silných prostředků relační logiky. Přední postavení naší skupiny ve výzkumu dokládá nejen naše publikační činnost, ale i fakt, že nám byla vloni svěřena organizace 18. mezi-národní konference o ILP, která proběhla s velkým úspěchem.

Po teoretické stránce navrhu-jeme algoritmy strojového učení a ILP, na nichž staví nástroje relačního data miningu. V tomto směru máme prvotřídní výsledky publikované ve špičkových impaktovaných mezinárodních časopisech, jako je Machine Learning Journal, a konferencích. Pokud jde o aplikace, zaměřujeme se nyní na analýzu genomických dat.

Vyvíjíme veřejně využitelný webový nástroj XGENE.ORG, umožňující biologovi či bioin-formatikovi analyzovat data genové exprese pocházející z vícera různých organismů. S aplikacemi data miningu se snažíme proniknout i do průmyslu. Byli jsme partnerem v evropském projektu SEVEN-PRO, v jehož rámci náš tým vytvořil software pro těžení

častých strukturních vzorů v inženýrských návrzích CAD.

V základním výzkumu je naším hlavním partnerem slovinský institut Jožef Stefan, obdoba AV ČR. Spolupracujeme na vý-zkumných projektech a spo-lečně organizujeme tématické workshopy a konference. V oblasti biomedicínských aplikací data miningu spolu-pracujeme několik let s od-dělením transplantace kostní dřeně Minnesotské univerzity v Minneapolis. Publikovali jsme společně několik výzkumných prací týkajících se vytěžování dat genové exprese.

Máme velký zájem o navázání spolupráce s průmyslovým part-nerem. Ideálním by byla firma pracující s velkým množstvím složitě strukturovaných dat, jako jsou popisy technických soustav, procesů, omezujících podmínek, z nichž lze potenciálně vytěžit užitečnou znalost. Tou mohou být třeba pravidla předpovídající selhání systému na základě měřených parametrů.

FoTo Uživatelské rozhraní XGENE.ORG: volba vhodných microarray vzorků z databáze NCBI GEO

teCniCAllteCniCAll18

téMA

Integrované inženýrství urychluje a automatizuje návrh


Pracovníci Odboru mechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT se dlouhodobě zabývají modelováním a zlepšováním postupů inženýrského návrhu. Řada výzkumů je soustředěna kolem výzkumu postupů integrovaného inženýrství pro urychlení času přípravy výrobku pro uvedení na trh.

léto 2009

Práce konstruktéra je dnes již běžně podporována počítačem, který vykonává rozsáhlé výpočty, náročné kreslení, úschovu dokumentace. Vedle těchto činností však konstruktér provádí řadu úvah a rozhodnutí založených na jeho znalostech a zkušenostech. Podporou lidských úvahových činností se zabývá umělá inteligence a zna-lostní inženýrství. Jejich spojení s tradičními výpočty není jedno-duché a stále není dořešené.

Dosavadní pokusy plně algorit-micky popsat inženýrské na-vrhování, a tak i lidskou tvořivost byly zatím vždy neúspěšné, a z tohoto důvodu je potřeba i nadále zkoumat postupy inženýrského navrhování. Ukázalo se, že obecně je užitečné sestavit model inženýrského navrhování, analyzovat jeho vlastnosti, zlepšit jeho průběh a výsledky na vytvořeném modelu a pak aplikovat v praxi. Tento postup byl mnohokrát úspěšně aplikován.

Přitom vytvářené modely mo-hou postihovat různá hlediska popisu inženýrského navrhování.Obecně lze inženýrské navrhování popsat hierarchickým modelem opakujícího se návrhového po-stupu pro každý konstrukční prvek (komponentu, modul). Největší část inženýrského navrhování tvoří konfigurační navrhování, které lze popsat jako paramet-rické tím, že možné struktury spojení konstrukčních prvků jsou uspořádány do zvláštní třídy, která je popsána nějakými parametry.

Důležitým modelem inženýrského navrhování je proto model konfiguračního, resp. paramet-rického navrhování. Model tohoto navrhování můžeme znázornit návrhovou sítí, která popisuje postup, závislosti a omezení

přiřazování hodnot parametrům.Pomocí modelu návrhové sítě lze však existující postup návrhu analyzovat a modifikovat pro jeho zlepšení, které většinou představuje urychlení nalezení řešení návrhu. Toto urychlení lze využít přímo v podobě zkrácení času uvedení na trh. Například analýzou a modifikací systému oprav návrhové sítě pro konfigu-raci výtahu bylo dosaženo 50% urychlení nalezení řešení návrhu.

Jiným velmi účinným postu-pem je rozklad návrhové sítě a návrhového prostoru hier-archicky do ostrůvků, kde je mnohonásobná vzájemná závislost parametrů mezi sebou a mezi ostrůvky je závislost jen sporadická. Tento postup byl užit pro návrh obráběcích strojů (např. Tri joint 900H) a umožnil mnohonásobně zvýšit počet zkoumaných návrhových vari-ant, a tak nalézt podstatně lepší řešení.

Další použití modelů konfi-guračního návrhu v podobě návrhové sítě umožňuje automati-zovat jeho provádění. Ukázka této aplikace v případě navrhování automobilů představuje systém Colin. Hierarchicky nejvyšší úroveň návrhové sítě s asi 2000 parametry je poskytuje realistický výsledek automati-zovaného návrhu automobilu až po geometrickou úroveň.

Uvedené výsledky ukazují, že původní velmi abstraktní teo-retické výzkumy inženýrského navrhování nakonec přinášejí velmi cenné praktické výsledky, které mohou znamenat pro české podniky strategické výhody na globálních trzích.

FoTo Příklad nalezení ostrůvků v návrhové síti

FoTo Návrhová síť jako model konfiguračního navrhování

FoTo Historický model Lotusu jako výsledek optimálního návrhu v systému Colin

teCniCAll 19

téMA

léto 2009

Umělá inteligence pro bezpečnost na počítačové síti

Ing. maTrIn reHáKì [email protected]

Výzkum katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT se v oblasti počítačové bezpečnosti zaměřuje především na využití principů a metod umělé inteligence pro zabezpečení počítačových sítí.

Jedná se zejména o problema-tiku detekce útoků v síťovém provozu, kdy je cílem odhalit útoky vůči počítačům či celým sítím výhradně pomocí analýzy komunikace, bez nutnosti instalace detekčního programu na klientské stanice či servery.

Většina existujících řešení se zaměřuje na odhalování známých útoků v obsahu komunikace, podobně jako antivirové pro-gramy analyzují soubory na disku počítače. Tato metoda ale není dlouhodobě udržitelná vzhle-dem k dramatickému nárůstu počtu variant virů, wormů a dalšího škodlivého softwaru.

Nový druh se dnes objevuje asi každé dvě vteřiny, a všechny existující varianty není možné cíleně vyhledávat. Jejich odhalení je rovněž spojeno s analýzou obsahu probíhající komunikace, která je z právního hlediska problematická.

Katedra kybernetiky a její ex-perti se orientují na odhalování útoků pomocí behaviorální analýzy. To znamená, že netes-

tují obsah komunikace na přítomnost známých útoků, ale snaží se predikovat vlastnosti síťového provozu na základě pozorování z minulosti.

Pokud se některý z prvků sítě začne chovat neočekávaně, může to být známkou probíhajícího útoku. Unikátní řešení odborníků spočívá v tom, že dokáže samostatně integrovat názory několika nezávislých algoritmů be-haviorální analýzy, a tak radikálně snížit jejich chybovost, neboť při přímém nasazení jsou tyto algoritmy téměř nepoužitelné kvůli vysoké míře falešných poplachů. Využitím několikastupňového algoritmu fúze dat byla chybovost snížena bez jakýchkoliv nároků na operátora řešení.

Další výhodou je široká dostup-nost vstupních dat pro systém, který zpracovává data ve formátu CISCO NetFlow/IPFIX, která jsou poskytována řadou routerů a switchů, stejně tak jako spe-cializovanými sondami. Tato data nenesou informaci o obsahu komunikace, ale jen o zdrojo-vém a cílovém bodu, objemu přenesených dat a další souhrnné údaje pro každé spojení.

Výzkum je na katedře kybernetiky financován U.S. Army RDE-COM-CERDEC. Jeho výsledky jsou k pravidelně publikovány na mezinárodních konferencích a v odborných recenzovaných časopisech. Kromě financování je s vybranými zahraničními pracovišti nastavena spolupráce na dílčích otázkách, které se týkají výzkumu. Testování proto-typu a případné uvedení do praxe je plánováno v nejbližší době.

V současné době je systém provozován v nepravidelném testovacím provozu na aka-demických sítích. S jeho po-

mocí již bylo odhaleno několik významných bezpečnostních incidentů. Konkrétně se ČVUT a jeho partnerům pomocí systému podařilo odhalit ak-tivitu související se šířením viru Confiker, který byl nejaktivnější na počátku tohoto roku.

Řešení, které vyvíjíme, není samostatně postačující pro kompletní zabezpečení sítě, ale vhodně doplňuje existující postupy díky své schopnosti odhalit nové a zatím nepopsané útoky nebo útoky, které obešly stávající ochranné technologie a pronikly do vnitřní sítě. Jeho nasazení se předpokládá v prostředích s vysokým rizikem, tedy zejména ve státní správě, finančním sektoru, sektoru distribuce energie či v sítích telekomunikačních operátorů.

FoTo Schéma systému CAMNEP

FoTo Zobrazení provozu souvise-jícího se šířením malwaru v jedné z komponent systému

teCniCAllteCniCAll

téMA

20 léto 2009 teCniCAll

Když roboti pomáhají nemocným Oblast robotiky a umělé inteligence patří i na Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT. Odborníci se zabývají v rámci výzkumu mimo jiné řízením otevřených kinematických řetězců prostřednictvím biologických signálů člověka. Jedná se například o řízení paže robota, protézy ruky, invalidního vozíku apod.


„Domníváme se, že náš výzkum je unikátní ve způsobu řízení koncového bodu daného kinema-tického řetězce, např. robotické paže, pomocí biosignálů vznika-jících v důsledku svalové akti-vity, snímaných z povrchu těla,“ uvedl Ing. Zoltán Szabó, Ph.D., vedoucí katedry biomedicínské informatiky. Osoba, která řídí daný systém, nemusí mít představu o kinematice řetězce. Tedy jak natočit jednotlivé klouby robo-tické paže, aby koncovým bodem dosáhla požadované polohy. Řídí přímo koncový bod vůči sobě jako středu souřadnicového systému. Výhodou tohoto řešení je, že při řízení robotické paže s více stupni volnosti je řízení mno-hem pohodlnější pro uživatele a polohování jednotlivých kloubů za vás nastaví počítač.

Zařízení s tímto technickým řešením lze využít jako součást asistivní technologie pro řízení kinematických struktur u hen-

dikepovaných osob. Jedná se o pomocnou ruku u lůžka pacienta, vlastní polohovací lůžko pacienta anebo u dětí v rehabilitační medicíně přípravek umožňující formou hry trénování koordinace a posilování svalů s možností objektivního po-souzení pokroku v rehabilitaci.

V současné době odborníci z katedry biomedicínské in-formatiky dokončili prototyp zařízení realizujícího řízení pomocí biosignálů vznikajících v důsledku svalové aktivity a mají přihlášený užitný vzor se žádostí o zápis na Úřadě průmyslového vlastnictví. „Vývoj realizovali ve vlastní režii. Samo-zřejmě bychom rádi navázali spolupráci s firmami a insti-tucemi, které by nám pomohly implementovat vyvinuté zařízení do praxe,“ dodává Ing. Szabó.

V oblasti umělé inteligence se členové katedry zabývají zejména

zvyšováním úspěšnosti klasi-fikace různých úloh, výzkumem umělých neuronových sítí a jejich využitím v aplikacích. Jedná se o různé statistické analýzy včetně predikcí časových řad. Zajímavých výsledků dosáhli v poslední době, kdy navrhli nový, velmi jednoduchý a přitom úspěšný klasifikátor, jehož technická realizace je předmětem paten-tové ochrany. Výstupy výzkumu jsou především nové klasifikační algoritmy, které jsou využitelné v řadě oblastí. Z hlediska zaměření fakulty hlavně v oblasti biomedicínského inženýrství.

Klasickými úlohami, kde je možné využít výsledky výzkumu, jsou klasifikace dat, jejich statistická analýza a predikce časových průběhů. Jako konkrétní příklady lze uvést predikce spotřeby plynu, predikce vývoje dešťových srážek, z oblasti klasifikace pak třídění kvality výrobků nebo klasifikace úrodnosti apod.

Katedra biomedicínské infor-matiky se také podílí na řešení výzkumného záměru Minis-terstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky s názvem „Transdisciplinární výzkum v oblasti biomedicínského inženýrství II“ na Fakultě bio-medicínského inženýrství ČVUT. Řada uvedených problémů je řešena ve spolupráci s Ústavem informatiky AV ČR nebo Ústavem experimentální botaniky AV ČR. „Další spolupráci bychom určitě uvítali. Máme zkušenosti z oblasti statistického vyhodnocování dat, regrese, klasifikace, predikce, adaptivních a učících se systémů a podobně,“ říká Ing. Szabó.

FoTo Na polohovací lůžko můžeme pohlížet jako na robotický systém, přičemž jeho řízení může být realizováno pomocí biosignálů.

teCniCAll 21léto 2009

Inteligentní systémy dnes dokážou řídit letový provoz Tým odborníků na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT se pod vedením Ing. Davida Šišláka za-bývá v oblasti řízení letového provozu algoritmy pro automatickou detekci a řešení kolizí v letových koridorech.


téMA

„V oblasti bezpilotních letounů jsou naše aktivity zaměřené převážně na inteligentní systémy poskytující robustní řízení skupiny bezpilotních letounů plnících zadaný úkol, například autonomní monitoring rozsáhlých požárů v jinak nepřístupných oblastech,“ uvedl Ing. Šišlák. „Námi vyvíjené algoritmy se nespoléhají na centralizované řízení, ale jsou implementovány distribuovaným způsobem na jednotlivých letounech, kdy při poruše na některém z letounů nedojde ke zhroucení celého systému.“

Pokročilost vytvářených řídicích algoritmů ilustruje i fakt, že tyto plně autonomní letouny mohou operovat také v oblastech, které nejsou vyhrazeny pouze jim, jako například v letovém prostoru, v němž se vyskytuje také pilo-tovaný provoz (civilní letadla, letadla dopravující hasicí látky atd.), aniž by došlo k ohrožení jejich posádek. Bezpilotní letouny automaticky predikují možné pohyby těchto pilotovaných letadel a plánují své operace tak, aby nehrozila srážka.

Během výzkumu na katedře kybernetiky byl vytvořen soft-warový prototyp AgentFly. Tento systém nabízí velmi věrnou simulaci letového provozu a umožňuje ověřovat vlastnosti

řídicích algoritmů ještě před tím, než jsou použity v praxi. Další velmi významnou oblastí výzkumu je aplikace automa-tického řízení v doméně řízení pilotovaných letů operujících v takzvaném instrumented flight rules (IFR) režimu, tj. letouny řízené z pozemních center letového provozu.

„V této oblasti se zabýváme pro-blematikou detekce středně-dobých kolizí, která umožní le-tovým operátorům s předstihem odhalit problematická místa, kde je potřeba řešit hrozící kolize,“ říká Ing. Šišlák. Dále je ověřována také možnost plně automatizovaného řízení těchto letů v jejich střední části, tj. mezi dvěma koncovými oblastmi (letišti). Ověřuje se, kolik vzniklých zpoždění a vyšší spotřeby leteckého paliva (a tedy vyššího znečištění) z důvodu tohoto zpoždění se dá elimino-vat aplikací takových automati-zovaných algoritmů, které lépe využívají daný letový prostor.

Výzkum v oblasti bezpilotních letounů je na katedře kybernetiky naprosto unikátní. Všechny vyvíjené algoritmy jsou ověřovány v systému AgentFly, poskytu-jícím velmi přesnou simulaci letového provozu. „Kromě našich vlastních algoritmů jsme takto schopni testovat také algoritmy vytvářené jinými pracovišti a ověřovat výpočetní a komu-nikační nároky algoritmů v růz-ných situacích,“ doplňuje Ing. Šišlák. Výzkumem v této ob-lasti začal ve druhé polovině roku 2005, kdy tým pracoval na prvním projektu týkajícím se této problematiky. Nejedná se však o izolovanou aktivitu. V rámci těchto projektů od-borníci vychází z předchozích výzkumných aktivit skupiny.

Významným výsledkem výzkumu je podaný patent inteligentních

systémů, které byly vytvořeny přímo na půdě katedry. Dalším důležitým výstupem je již zmiňovaný softwarový prototyp AgentFly, jehož licenci již za-koupila například britská BAE Systems. Další zajímavou aplikací tohoto prototypu je jeho experi-mentální nasazení americkým úřadem pro civilní letectví FAA.

Vedle podpory výzkumu z vý-zkumných záměrů MŠMT je ně-kolik projektů financováno ame-rickými výzkumnými agenturami v oblasti obranného průmyslu, například U.S. Air Force, U.S. Army CERDEC. Během aktivní vědecké spolupráce s britskou BAE Systems byly vyvinuty a ově-řovány nové autonomní algoritmy. Ve spolupráci s americkým úřa-dem pro civilní letectví FAA se ověřuje aplikace v oblasti plánování letového provozu. Nyní se vyjednává o spolupráci v této oblasti s Robotics Institute na Carnegie Mellon University v Pittsburghu.

„Pokud jde o spolupráci s institu-cemi a firmami v České repub-lice, zatím se nám nepodařilo rozběhnout žádnou aktivní spolu-práci v oblasti bezpilotních letounů ani v oblasti řízení letového provozu,“ dodává Ing. Šišlák.

FoTo Plánování letových tras nad kontinentální částí USA

FoTo Řízení bezpilotních letounů v nepřístupné oblasti

I kybernetika může být biomgr. andrea VondráKoVáì [email protected]

Biokybernetika neboli biologická kybernetika je aplikací kybernetiky v přírodních vědách, například ve fyziologii, ve farmakologii nebo v neurovědách. Hraje klíčovou roli v systémové biologii. Na ČVUT v Praze se biokybernetice věnují již více než pět let odborníci v Gerstnerově laboratoři ve výzkumné skupině BioDat katedry kybernetiky na Fakultě elektrotechnické pod vedením doc. Ing. Lenky Lhotské, CSc.


téMA

FoTo Měření EKG a EEG

jejich výzkumu i v praxi. „Co se týče přímého praktického využití v medicíně, tak to je složitější otázka. Pokud lékaři používají námi vyvíjené nástroje ve vý-zkumu, tak tam není podmínkou absolvovat složitou proceduru klinického testování. Ve chvíli, kdy by programy měly být přímo využity při diagnostice či léčbě, tak je nutné tuto proceduru pod-stoupit,“ doplňuje doc. Lhotská.

Veškerý výzkum skupiny BioDat je realizován v rámci projektů, například programu Informační společnost, mezi-národních projektů EU nebo dvoustranných programů.

Hlavními partnery odborníků z ČVUT jsou v oblasti fyziologie lékaři z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, v kardiologii lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice Praha a IKEM a v neurologii lékaři z Neurologického oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce.

„Náš výzkum by byl nemyslitelný bez velmi úzké spolupráce s lékaři. Bez nich bychom si jen tak hráli se signály či jinými daty,“ uzavírá doc. Lhotská.

Kybernetika se jako nadřazený obor biokybernetiky zabývá studiem regulačních systémů. Studuje zpětné vazby černých skříněk a odvozených konceptů, jako jsou komunikace a řízení v živých organismech, strojích a organizacích, včetně samoor-ganizace. Soustředí se například na otázky, jak digitální či mecha-nické zařízení nebo biologický or-ganismus zpracovává informace,reaguje na ně a mění se.

Co se za těmito charakteristikami prakticky skrývá? Fyziologie zkoumá funkce orgánů a jejich systémů v živých organismech. Biokybernetika umožňuje tyto orgány a systémy simulovat na počítači. Pomáhá tak odhalovat regulační funkce organismu, ať jde o adaptaci na změnu teploty a vlhkosti prostředí, nebo reakci na cizorodý prvek v organismu v podobě virů nebo léků.

Neurovědy se zabývají výzku-mem naší mozkové činnosti. Biokybernetika přispívá nejen modely a simulacemi, ale také zpracováním informací, které můžeme získat z naměřených elektrických signálů (EEG) z povrchu hlavy či pomocí zo-brazovacích metod, jako jsou magnetická rezonance a počí-tačová tomografie.

„Ve výzkumné skupině BioDat se soustředíme zejména na vý- zkum pokročilých metod zpra-cování biologických dat a signálů s cílem získat zna-losti, které mohou pomoci lékařům při jejich rozhodování,“ říká doc. Lenka Lhotská.

„V této oblasti máme dvě velká témata. Jedním je znalostní pod-pora rozhodování v kardiologii, kde se vedle zpracování různých typů záznamů srdeční činnosti – standardní ambulantní 12svodové EKG, holterovské EKG, mnoha-svodové EKG, intrakardiální elektrogramy, kardiotokogramy – zabýváme i vhodnými typy vizualizace procesu zpracování, explicitním vyjádřením znalostí extrahovaných z dat a návrhem znalostních systémů. Druhým tématem je zpracování elektro-encefalografických a polygrafic-kých signálů v neurologii, kde se soustředíme na zpracování dlouhodobých záznamů, jejichž hodnocení je pro lékaře hlavně časově velmi náročné.“

Jde zejména o záznamy s epi-leptickými projevy a záchvaty, spánkové záznamy dospělých a novorozenců. Podobně jako u kardiologických témat je i v tomto případě velmi důležitá vizualizace jednotlivých fází zpracování signálů.

V obou velkých oblastech využívají vědci z ČVUT ke zpra-cování pokročilé metody umělé inteligence, hlavně z oblasti stro-jového učení a optimalizačních metod využívajících evolučních přístupů.

O kvalitě výsledků skupiny BioDat svědčí i úspěšné prezentace na významných mezinárodních kon-ferencích a přijaté časopisecké články. Navíc vyvíjené soft-warové nástroje jsou postupně přetvářeny do programů, které mohou být využity lékaři v rámci

teCniCAll 23

téMA

léto 2009

mechatronický výzkum vylepšuje obráběcí stroje


shrnuje prof. Valášek. „Tradiční kaskádní řízení redundantně poháněných struktur selže z důvodu vzájemného přetahování nadbytečných pohonů. Pro odstranění to-hoto přetahování byly vy-vinuty úpravy řídicích algoritmů. Jejich funkčnost na reálném stroji bylo nutné ověřit.“

Vědci tak dnes mohou průmyslové praxi nabídnout konstrukci a zařízení redundantně poháněných paralelních kinema-tických struktur. Dalším cílem odborníků je zkoumat on-line kompenzaci teplotních deformací pomocí samokalibrace za chodu stroje, možnost překonání první vlastní frekvence obráběcího stroje pomocí přímého měření polohy vřetene, možnost on-line určení deformací konstrukce paralelní kinematické struktury z nadbytečných měření a další.

Úspěšný výzkum v oblasti pa-ralelních kinematických struk-tur používaných v konstrukci obráběcích strojů a robotů v reakci na pokroky v tech-nologii obrábění zaznamenává pracoviště již několik let. Před dvaceti lety produktivita tech-nologie obrábění, zvláště HSC (High Speed Cutting), předstihla produktivitu obráběcích strojů. Způsobila tak, že přestaly vyhovovat obráběcí stroje stan-dardní konstrukce se sériovou kinematickou strukturou, která využívá řetězec rotačních a translačních pohybů. Rámy takto konstruovaných strojů jsou namáhány ohybem způsobeným těžkými pohybujícími se po-hony. Navíc se v sériovém řetězci sčítají nepřesnosti.

Průlomový stroj, který na počátku 21. století prokázal, že obě uvedené nevýhody mohou být odstraněny, byl Trijoint 900 H. Ten-to nový horizontální obráběcí stroj byl vyvinut firmou Kovosvit MAS, a. s., Sezimovo Ústí ve spolu-práci s ČVUT v Praze. Jako první obráběcí stroj na světě přinesl

podstatné zlepšení mechanických vlastností obráběcích strojů pro růst jejich produktivity. „Použitím paralelních kinematických struktur vzniká namáhání tahem nebo tlakem a všechny pohony mohou být umístěny nepohyblivě na rámu stroje. Zkracuje se tím délka řetězců se sčítanými chybami,“ uvedl prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., vedoucí Ústavu mechaniky, biomechaniky a me-chatroniky Fakulty strojní ČVUT.

Trijoint 900 H vznikl jako zvláštní případ nového konceptu obráběcích strojů, tak zvaných re-dundantních paralelních kinema-tik. To znamená, že platforma ne-soucí obráběcí stroj je podepřena více rameny a těchto ramen s pohony je více, než má plat-forma stupňů volnosti. Koncept redundantních pohonů odstraňuje podstatné problémy paralelních kinematik. To znamená, že ne-dochází k singulárním polohám, podstatně roste tuhost, dynamika, zvyšuje se kinematická přesnost a umožňuje on-line kalibraci.

Koncept redundantně poháněné paralelní kinematické struk-tury Sliding Star je jednou z patentovaných variant Tri-jointu. Ukázalo se, že Sliding Star dosahuje trojnásobné tuhosti oproti dnešním obráběcím strojům, a to při ekvivalentní dynamice, která je u Trijointu.

„Cílem našeho výzkumu bylo demonstrovat na funkčním modelu s tuhostmi a hmot-nostmi srovnatelnými s reál-nými obráběcími stroji, že dnešním průmyslovým řídicím systémem lze řídit, a to s po-mocí upravených algoritmů redundantně poháněné paralelní struktury. Užitím nadbytečného měření lze stroj samokalibro-vat bez vnějšího artefaktu,“

Na Odboru mechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT vyvinuli odborníci v rámci výzkumného projektu funkční model konceptu obráběcího stroje s novými vlastnostmi. Sliding Star je paralelní experimentální stroj s nadbytečným počtem pohonů a používá se k testování řídicích algoritmů a pro implementaci on-line kalibrace.

FoTo Sliding Star byl vystaven i na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v roce 2008

FoTo Pareto množina mechanických vlastností obráběcích strojů na trhu

teCniCAllteCniCAll

rOzHOvOr

24 léto 2009


Jak se dostala umělá in-teligence ke strojařům?Přes téma automatizace inženýrských prací, které v osm-desátých letech představovalo posun v oblasti softwaru i hard-waru pro inženýry, zejména pro konstruktéry. V této oblasti leželo i podtéma automatizace syn-tézy technických systémů, které bylo soustředěno na výzkum speciálních matematických a formálních metod. Zaměřili jsme se na formální metody konceptuálního navrhování a metody softwarové podpory řešení návrhových problémů.

Kam se u vás poté vyvíjel výzkum umělé inteligence?

Téma výzkumu formálních metod konceptuálního navrhování technických systémů jsme nikdy neopustili. Částečně jsme na něm pracovali v rámci výzkumného záměru Prostředky a metody integrovaného strojního inže-nýrství. Objevila se ale témata nová, která přes teorii řešení problémů s automatizací syntézy souvisela, ale byla namířena do jiných aplikačních oblastí. Z těchto témat bych jmenoval například kvalitativní modelování špatně popsatelných systémů a tak zvaných zlých problémů.

Co jsou špatně popsatelné systémy a zlé problémy? Kde je možné se s nimi setkat v praxi?

Jsou to systémy, pro které nelze udělat slušný model, protože nelze udělat definitivní formulaci. Při použití klasických přístupů pořád něco chybí a žádný konec není absolutní. A s řešením zlých problémů je to podobné.Takovým případem byl problém navádění destilační kolony po odstávce do provozního režimu. Naváděcí manévr prováděl lidský operátor. Řídicí smyčky byly odstaveny a běžela jen tech-nologie a měření. Model skutečné průmyslové destilační kolony je složitý a v době navádění je její chování nepředvídatelné. Pro tuto aplikaci jsme postavili konzultační expertní systém. Ten operátora informoval, ve které fázi navádění

„Používáme umělou inteligenci pro modelování vlivu činnosti mozku na chod srdce,“říká prof. Ing. Jiří Bíla, DrSc., z Ústavu přístrojové a řídicí techniky Fakulty strojní ČVUT.

FoTo Prof. Ing. Jiří Bíla, DrSc.


je, jak v navádění pokračovat, co se může stát, a dále mu umož-ňoval provést rychlé simulační experimenty, tak zvané what/if, tedy co se stane, když…

V malém to sloužilo dobře, ve velkém se naštěstí nic nestalo. Naváděcí proces nikdy nezko-laboval. Pro nás bylo velkým přínosem, že jsme se naučili pracovat jako znalostní inženýři, získávat a formalizovat infor-mace od expertů, a konečně i vývoj softwarového produktu nás značně poznamenal. Podobnou práci jsme dělali až při syntéze modelu řízení procesů v automo-bilovém tunelu Mrázovka Praha.

Můžete jmenovat další zajímavé projekty z oblasti umělé inteligence?Silně nás ovlivnil projekt Modelo-vání transportu kyslíku v krevním oběhu. Nebyl přímo určen pro prostředky umělé inteligence, ale nakonec nás tam zavedl. Bylo to biomedicínské téma, ale ze strojařského hlediska se dalo nahlížet na srdce jako na speciál-ní pumpu napojenou na složitou a adaptivní potrubní síť. Vlastnosti tohoto systému jsme ale zkoumali spolu s Fyziologickým ústavem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Věří lékaři klinickým závěrům inženýrů?Spíše ne. My jsme ale nechtěli dělat klinické závěry. Ani dnes si ještě netroufáme předložit prostředky pro podporu diagnos-tiky krevního oběhu, přestože je to náš cíl. Ale v průběhu projektu jsme použili prostředky umělé inteligence pro modelování a simulaci vlivu činnosti mozku na charakteristiky chodu srdce

a to se osvědčilo. Později jsme nasadili neuronové sítě na detekci chaosu v signálech HRV (Heart Rate Variability) a EKG. Na toto téma byly na našem ústavu obhájeny tři doktorské práce. Poslední disertace byla obhájena v roce 2007 a byla odměněna 1. cenou Nadace Siemens. Výho-dou tohoto tématu je přirozená měřitelnost výsledků. Nemusíte čekat, až vám uveřejní článek v impaktovaném časopise. Stále sledujeme výsledky dosažené ve světě. Myslím, že nejsme pomíjitelní. Dnes už máme silnější neuronové sítě složené ze spe-ciálních jednotek. Cíl zůstává stejný: systém pro podporu pre-diktivní diagnostiky stavu kardio-vaskulárního systému. Na před-ložení takového systému budeme potřebovat ještě dva roky.

A další projekty mimo oblast biomedicíny?Velice zajímavý projekt, který jsme řešili s českou firmou, byl vývoj systému pro pokročilé validování provozních dat. Při jeho implementaci byly použity opět neuronové sítě s jednotkami HONNU. Šlo o složité energetické systémy s mnoha vstupy a vý-stupy, s mnoha vnitřními vazbami a s neměřitelnými proměnnými.

Systém byl vyvinut, předán k používání a měl by být na-sazen do praxe. Ačkoli použité informační technologie jsou pro praxi složité a my slyšíme autentické „proboha, jen ne vědu“, ve skutečnosti vytváří exaktní kritéria korektnosti vztahu mezi prodejci a odběrateli energie. A to je velmi praktické a žádoucí.Jiná zajímavá témata jsou například vývoj speciálního regulátoru pro řízení mikro-

tronu, malého poloprovozního reaktoru, nebo vývoj neurono-vých regulátorů pro systémy spalování biomasy.

Kdyby vám někdo nabídl atrak-tivní projekt z oblasti umělé inteligence pro řešení ve spolu-práci s firmou nebo podnikem, byli byste schopni sestavit schopný výzkumný tým?Naše skupina v ústavu je počtem malá. My sice problém otevřeme, ukážeme, jak je řešitelný a že lze v řešení pokračovat, ale to už „po nás jdou“ skupiny silnější. Tak tomu bylo v České rafinér-ské, v případu tunelu Mrázovka, v případě monitorování areálu Herbertov v jižních Čechách, ale i v řadě případů dalších. Jedině téma kardiovaskulárního systému odolává, protože to nenese momentálně žádné peníze a protože to představuje mj. hádání se s doktory.

Mých jedenáct doktorandů obhájilo, od roku 1990, doktor-ské práce v oblastech souvise-jících s umělou inteligencí. Z nich dva zůstali na aka-demické půdě. Tady by mohla odpověď na vaši otázku skončit.

Ale připočítám-li současné doktorandy a připočítám-li ty, kteří byli schopní, ale práci z nějakého důvodu nedokončili, dostanu se na trochu vyšší počet. Asi by pomohli i naši absolventi zaměstnaní v jiných oblastech, zainteresovaní stu-denti a absolventi mých kolegů, eventuálně ze spřátelených ústavů jiných univerzit…

No, nevím. Víc než tři sta lidí do zítra neseženu.

Přečtěte si všechna dosavadní vydání a články, které se nevešly, objednejte si tecniCall nebo se zúčastněte ankety na www.tecnicall.cz

inze

rC

e

Konec jedné éry i začátek zcela nové zažil v plynárenství vedoucí provozu podzemního zásobníku plynu Háje Vítězslav Borovička. Jeho profesní život může inspiro-vat každého, kdo má rád techniku a hledá v práci uspokojení.

V plynárenství pracujete už třicet let. Proč jste si je zvolil? Vystudoval jsem chemicko-technolo-gickou školu a pak prošel několika che-mickými podniky. Nejdéle jsem pů-sobil v Kralupech, kde se na počátku 70. let otevírala nová rafi nerie ropy. Byl to v té době velmi moderní provoz řízený počítačem. Pak jsem se přestě-hoval do Prahy a nastoupil do plynár-ny v Měcholupech.

Z moderní rafi nerie ke svítiplynu, tedy k produktu, který už byl v té době na ústupu... Napadlo by vás tehdy, že v plynárenství zůstanete dodnes?To tedy opravdu ne. Pokládal jsem to nejdřív za jakousi přestupní stanici. Začal jsem jako mistr a nakonec jsem postupně prošel všemi funkcemi až na tu nejvyšší. Bohužel jsem také mu-sel být u toho, když se plynárna rušila, protože výroba svítiplynu byla ukon-čena na jaře roku 1996. Když jsem do plynárny nastoupil, měl jsem po-vědomí pouze o špinavých uhelných provozech, a tak jsem byl překvapen, jaká moderní a složitá technologie se v plynárenství využívá. Zaujalo mne to a už jsem zůstal.

Jak to bylo s náhradou svítiplynu zemním plynem?Jak rostla spotřeba, bylo zřejmé, že ji nelze klasickým způsobem uspokojit. Zásadní změnou pro další rozvoj ply-nárenství v Československu bylo zahá-jení výstavby tranzitního plynovodu v roce 1971 a zahájení dodávek zem-ního plynu z tehdejšího SSSR do Čes-koslovenska. Záměnu plynů ale nešlo udělat ze dne na den. Svítiplyn, pro který byly vybudovány rozvodné sítě

a technologická zařízení, se nahrazo-val postupně. Řadu let proto existo-valy současně sítě na zemní plyn i sví-tiplyn. V Praze byla zahájena záměna svítiplynu na sídlišti Hloubětín v roce 1974 a trvala až do roku 1996.

Kam jste odešel z plynárny?V době ukončení výroby svítiplynu probíhala výstavba podzemního zá-sobníku plynu v Hájích u Příbrami. Protože měcholupská plynárna byla součástí podniku Transgas, byl můj přechod celkem jednoduchý. V Há-jích se dokončoval výrub podzemní uskladňovací části, připravovala vý-stavba tlakových zátek a na povrchu byly zahájeny stavební práce na ob-jektech pro montáž technologie. U toho jsem byl vlastně od začátku, což bylo ideální, protože jsem mohl kontrolovat a ovlivňovat výstavbu. Háje byly budovány jako špičkový zdroj plynu pro zásobování Prahy a středních Čech v zimním období. V současnosti jsou využívány celo-ročně.

Byl to první zásobník plynu toho typu v České republice?Podzemní zásobník Háje byl vytvořen hornickou činností, tj. vyrubáním sys-tému podzemních chodeb s usklad-ňovacím prostorem 620 000 m³ v žu-lovém masivu za účelem uskladňování plynu. Z tohoto pohledu je tento zá-sobník jediný na světě. Sice existu-jí zásobníky, které uskladňují plyn

v podzemních chodbách, ale v těch případech jde o bývalé uhelné doly, kde je možno plyn skladovat pouze při nízkém tlaku. V Hájích je ložiskový tlak plynu 10 MPa a to se ještě připra-vujeme na zvýšení o čtvrtinu součas-ného provozního tlaku, což zvýší jeho skladovací kapacitu a umožní jeho vyšší využití.

Musíte kvůli tomu měnit techno-logii? S tím už se počítalo při výstavbě, takže nemusíme. Rozhodující bylo ověřit, zda je masiv dostatečně těsný a vyšší tlak udrží. Zvýšení tlaku před-cházel nezávislý audit prováděný sku-pinou expertů, jehož výsledkem bylo vytvoření souboru návrhů a opatření. Jedním z nich pak je, že se nad zásob-níkem vyvrtají čtyři dvousetmetrové vrty, kde se bude monitorovat za-vodnění skalního masivu nad zásob-níkem. Pukliny v žulovém masivu nad podzemním uskladňovacím prosto-rem jsou dotěsňovány právě tlakem vody.

Jaké profese se uplatňují v provo-zu plynárenského zásobníku?Týká se to hlavně údržby, kde strojní a zámečnické profese zastřešují inže-nýři strojaři. Uplatní se také elektro-technici. Spolupracujeme s vysokými školami na řešení různých problémů, jako je například složení určitých kon-denzátů, tvorba hydrátů nebo zlep-šení sušení plynu. Vlastní výzkumné pracoviště totiž nemáme.

V dnešní době je hitem liberaliza-ce plynárenského trhu, nezdá se vám, že se na provozní podniky poněkud zapomíná?Skutečně se nyní mluví především o obchodování s plynem, ale v ply-nárenství je dobrá šance uplatnění nejen pro ekonomické profese. Dobré perspektivy tu mají i techničtí specia-listé. Obchod je důležitý, ale bez tru-bek a zásobníků by si žádný zákazník nakoupeným plynem nezatopil.

Plynárenství je perspektivou pro celý život

Jak se skladuje zemní plyn?Na rozdíl od elektřiny lze zemní plyn skladovat. Je to velká výhoda, která přispívá k větší bezpečnosti zásobo-vání spotřebitelů a ke krytí poten-ciálních výpadků v dodávkách.

V ČR vlastní skupina RWE šest zásobní-ků plynu v lokalitách Dolní Dunajovice, Háje, Lobodice, Štramberk, Třanovice a Tvrdonice s celkovou uskladňovací kapacitou 2,3 mld. m3 zemního plynu. V létě se do nich zemní plyn ukládá (vtlačuje) a v zimě čerpá. Výjimečnou pozici mezi nimi má zásobník plynu v Hájích u Příbrami. Uveden do provo-zu byl v roce 1998 a je unikátní nejen v rámci republiky, ale celé Evropy. Při

jeho výstavbě byly využity prostory vytěženého uranového dolu, ale vlast-ní skladovací prostor pro zemní plyn vznikl ražením a těžením žulového ma-sivu z podzemí.

Pro představu o velikosti tohoto díla uveďme, že na celkové vzdálenosti asi 1350 metrů je vyrubána soustava cho-deb s profi lem 12–15 metrů, která měří celkem 45 kilometrů. Dvě dopravní štoly, které při stavbě zajišťovaly pří-stup do prostor zásobníku, uzavírá tlaková uzávěra. Podzemní skladovací prostor je s nadzemní částí spojen pěti vrty, kterými se plyn jak vtlačuje, tak i těží.

Moderní historieplynárenství

1971

1972

1994

1996

1997

1998

2001

2002

2006

2007

Založení národ-ního podniku Tranzitní plynovod Praha

Zahájení tranzitu zemního plynu z Ruska (SSSR) přes území Československa

Dokončení rozdělení tranzitní soustavy na čes-kou a slovenskou část

Konec používání svítiplynu v Čechách

Uzavřena dohoda o dovozu zemního plynu z Norska

Založen státní podnik Transgas

Transformace státního podniku Transgas na akcio-vou společnost

RWE Gas AG se stala majoritním akcionářem Transgas, a.s.

Vznik RWE Transgas Net

Dokončení libera-lizace plynáren-ského trhu v ČR, tj. i domácnosti si mohou volit svého dodavatele zemního plynu

inzerce

ENERGIEPRO VAŠI KARIÉRU

SPECIALISTÉ PRO ENERGETIKU, PLYNÁRENSTVÍ A IT

ANALYTICI PRO OBCHOD, MARKETING, PORTFOLIO MANAGEMENT, FINANCE

OBCHODNÍCI PRO PÉČI O ZÁKAZNÍKY V CELÉ ČR

Požadavky– Vysokoškolské vzdělání, směr ekonomie, matematika, IT, energetika, technologie plynárenství– Aktivní znalost angličtiny, němčina vítána– Znalost MS Offi ce, Excel na pokročilé úrovni– Zkušenost s rozvojem a implementací SW nástrojů výhodou– Vhodné pro absolventy – pracovní zkušenost v průběhu studia vítána

– Orientace na detail, analytické a strategické myšlení, pečlivost– Smysl pro týmovou práci– Flexibilita

Nabízíme– Zajímavou práci v mezinárodním prostředí stabilní společnosti

Aktuální informace o pracovních příležitostech – nabídkách na: www.rwe.cz

Tradiční obor s moderní tváříPlynárenské společnosti ve všech regio-nech ČR s výjimkou jižních Čech a Prahy se před několika týdny sloučily pod jednu značku. Nové logo RWE se nyní především díky televizním reklamám s andělem a projektu Šetřím energii dostává do povědomí veřejnosti.

Sjednocení značek plynárenských společnos-tí je jednou z nejviditelnějších změn – kromě otevření trhu konkurenci –, kterou spotře-bitelé zemního plynu v posledních letech zažívají. Plynárenství v českých zemích má však mnohem delší tradici: loni oslavilo 160. výročí vzniku. Po větší část té doby v něm ovšem kraloval svítiplyn, který se na našem území vyráběl až do roku 1996.

Zemní plyn byl v Československu objeven již v roce 1901, kdy byl poprvé navrtán na jižní Moravě v hloubce 217 metrů spolu s naftou. Rozhodujícím krokem v našem plynárenství však bylo vybudování 790 km dlouhého ply-novodu propojujícího plynovodní systémy SSSR a Československa v letech 1965–1966. V roce 1967 byl uveden do provozu první mezistátní plynovod Bratrství a zahájeny dodávky zemního plynu ze SSSR.

Na základě dohody mezi vládami bývalého SSSR a ČSSR o přepravě zemního plynu přes území Československa do jižní, střední a zá-

padní Evropy byl založen k 1. dubnu 1971 podnik Tranzitní plynovod jako součást Českého plynárenského podniku. Českoslo-vensko tak získalo reálnou příležitost získat větší množství plynu za ekonomicky přija-telných podmínek. Byla zahájena výstavba tranzitní soustavy, a to ve čtyřech etapách. Přepravní kapacita se postupně zvýšila na 80 miliard m3 přepraveného plynu za rok. Tranzitní plynovod dodnes spolehlivě plní své funkce.

V roce 1998 byl založen státní podnik Transgas. Jeho součástí byly všechny tran-zitní plynovody, vysokotlaké vnitrostátní přepravní plynovody a šest podzemních zásobníků plynu. V roce 2001 byl transfor-mován na akciovou společnost a v prosinci téhož roku vláda rozhodla o prodeji státního podílu v Transgasu a v regionálních distri-bučních společnostech koncernu RWE.

Poprvé pod značkou silné energetické sku-piny RWE se představil RWE Transgas spo-lečně se šesti regionálními distribučními společnostmi (Jihomoravská plynárenská, Severočeská plynárenská, Severomoravská

plynárenská, Středočeská plynárenská, Vý-chodočeská plynárenská a Západočeská ply-nárenská) 21. dubna 2005.

Od 1. ledna 2006 provozuje přepravní sou-stavu společnost RWE Transgas Net. Vznikla rozdělením RWE Transgas neboli právním unbundlingem, který od dokončení libera-lizace trhu garantuje všem obchodníkům rovnoprávné podmínky pro přepravu zemní-ho plynu. Celková rezervovaná přepravní ka-pacita soustavy Transgas Net pro zahraniční zákazníky činí přibližně 44 miliard m3 za rok. Tranzitní systém tvoří přibližně 2460 km ply-novodů velkých průměrů a slouží také k do-vozu plynu pro český trh.

V současnosti pro tuzemské zákazníky pře-pravuje okolo 9 miliard m3 plynu ročně. Je ohraničen třemi mezinárodními stanicemi – Lanžhot na hranici se Slovenskem a Hora Sv. Kateřiny na hranici s Německem, stanice Waidhaus leží na německém území. Na sys-tém tranzitních plynovodů navazuje vnit-rostátní soustava, která má 1183 kilometrů plynovodů.

Plynofi kace v České republice je vysoká. Na-pojeno je téměř 4000 obcí, což představuje skoro 94 % obyvatelstva republiky. Téměř 99 % plynu se dováží, z toho tři čtvrtiny z Ruska a jedna čtvrtina z Norska.

Téměř 4000 obcí, což představuje skoro 94 % obyvatelstva ČR, je napojeno na zemní plyn.

PrOJekty

28 léto 2009

Ing. Karol KnIewaldì [email protected]

cisco networking academy – modelová spolupráce akademické a privátní sféryŽijeme ve světě, který je čím dál více propojen a kde pod tlakem globální ekonomiky roste poptávka po technicky vzdělaných lidech. Program Cisco Networking Academy poskytuje odborné znalosti z oblasti informačních technologií více než 500 000 studentů z více než 165 zemí z celého světa ročně.

Studenti programu Networking Academy mají možnost zapojit se do efektivního a inovativního studijního procesu, který je podpořen online výukovými ma-teriály nejvyšší kvality, neustálým vzděláváním lektorů, praktickými cvičeními, interakcí mezi lektorem a studentem a mezi studenty samotnými. Tyto prostředky zaručují stejný stupeň kvali-fikace a stejnou kvalitu vzdělání, bez ohledu na to, kde na světě student v programu studuje.

O programu Cisco Networking AcademyProgram vznikl v roce 1997 jako partnerství mezi společností Cis-co a vzdělávacími, obchodními, státními a komunitními organiza-cemi po celém světě s cílem vychovávat IT profesionály. Školicí program používá e-learningový model jako kombinaci webových a instruktorských školení spolu s praxí v laboratorním prostředí. Jeho cílem je naučit studenty, jak navrhnout, vytvořit

a udržovat počítačové sítě.

Již devátý rok napomáhá program v České republice zvyšovat odbornou úroveň v oblasti síťových technologií. Networking Academy momentálně funguje v 66 akademiích, z toho 95 % jich je na středních a vysokých školách. Aktuálně v programu studuje přes 6500 studentů a k dnešnímu dni bylo jeho prostřednictvím vyškoleno více než 1800 síťových odborníků na úrovni certifikace CCNA. Za dobu existence programu bylo v ČR celkově proškoleno 190 lektorů. Cisco v rámci spolupráce se školami poskytuje vzdělávací materiály, metodologii a své tech-nologie. Společně s dalšími part-nery, jako jsou Intercom Systems, Panduit, Fluke Network, LSG Group, Linksys a CELN, pak také zabezpečuje podpůrné aktivity a optimální prostředí pro praktické studium v laboratořích, které je nedílnou součástí programu.

Integrace kurzů Networking Academy do studijních programů vysokých školCelý vzdělávací systém v rámci Networking Academy programu je rozdělen do několika etap. Vzdělávání v každé etapě je organizačně rozděleno do stu-dijních kurzů – tematicky zamě-řených na problematiku síťových technologií. Na základě pře-depsaného plánu studia v prů-běhu každého kurzu studenti absolvují stanovený počet předběžných testů a závěrečný

test, který se skládá z teoretické i praktické části. Po osvojení síťových kurzů CCNA (4 kurzy) mají studenti možnost pokra-čovat v druhé etapě studia čtyř kurzů CCNP.

V případě integrace programu do studijních programů na vysokých školách se průběh studia nijak zvlášť neliší od běžné prezenční formy. Několik vyso-kých škol vyučuje kurzy CCNA ve verzi Exploration v rámci akreditovaných bakalářských programů. Kurzy jsou zařazeny do výuky jako volitelné a umožňují studentům většinou druhých a třetích ročníků rozšířit si vzdě-lání v oblasti síťových technologií s důrazem na praktické doved-nosti. Svým obsahem rozšiřují stávající učivo povinných kurzů z oblasti počítačových sítí vy-učovaných na příslušné škole.

Kurzy CCNA Exploration a poz-ději CCNP je možné v průběhu jednoho univerzitního semestru částečně kombinovat, měnit jejich pořadí nebo kombinovat jejich počet tak, aby byly co nejlépe využity při výuce. Student po ab-solvování každého semestru do-stane certifikát o absolvování kurzu s popisem znalostí. Po ukončení příslušných kurzů se může účastník kurzů přihlásit ke zkoušce pro získání průmyslové certifikace CCNA, resp. CCNP. Tuto zkoušku však neprovádí škola, ale nezávislá certifikační centra.

FoTo Vyhlášení výsledků v kate-gorii družstev středních škol a předávání cen vítězům NAG 2009 partnery soutěže v Hradci Králové

teCniCAll28 léto 2009

programu Networking Academy nejen v Praze a regionu, ale i na celonárodní a mezinárodní úrovni.Mimo standardní výuku studentů akademie spoluorganizuje další aktivity zaměřené na studentskou i lektorskou komunitu, jako je již zmiňovaný CCIE inkubátor nebo soutěž Networking Academy Games. Cílem soutěže NAG je umožnit studentům škol prezen-tovat své znalosti a dovednosti z oblasti počítačových sítí, které získávají díky studiu v programu Cisco Networking Academy. Sou-těž je organizována pro jednot-livce i družstva studentů středních a vysokých škol a pomáhá ocenit nejlepší, podnítit zájem o další studium síťových technologií a vyhledávat talenty. Vítězové letošního ročníku soutěže, která probíhala rovněž na FEL v březnu 2009, byli oceněni na konferenci Cisco Expo 2009 v Praze hodnot-nými dary a možností reprezenta-ce ČR na prestižních mezinárod-ních soutěžích (např. červen 2009 v Bratislavě pro region EE, Net-Acad NetRiders s mimořádnou výhrou cesty do společnosti Cisco Systems v San Franciscu, USA, Euroskills 2010 v Portugalsku).

Více o programu a soutěži NAG najdete na www.cisco.com/web/learning/netacad a www.netacad-games.cz

CCIE inkubátor – studentská vstupenka do světa IT profesionálůStipendijní program CCIE inkubátor představuje fungující model spolupráce privátního a akademického segmentu při rozvoji lidských zdrojů na trhu s IT profesionály.

Cílem stipendijního programu je nabídnout studentům takový program, který vhodně doplní formální akademické vzdělání o praktické zkušenosti a návyky, které studentům/absolventům pomohou k lepšímu uplatnění v praxi. Stipendijní program se skládá ze tří nedělitelných částí. Student získá zkušenosti z práce na projektech, dále teoretické znalosti, profesionální certifikace a v neposlední řadě může své znalosti aplikovat v průběhů technologických seminářů.

Základem stipendijního programu je částečný pracovní úvazek přímo ve firmě Cisco nebo u některého ze systémových integrátorů, kteří spolupracují s fir-mou Cisco. Tento pracovní úvazek je typicky uzavírán na jeden až dva dny v týdnu, kdy student dochází do zvolené firmy, kde je mu poskytnut prostor ke studiu a postupně je podle schopností a nabývaných znalostí zařazován

do projektů. Toto zařazení za-číná stínováním zkušenějších kolegů s postupným přebíráním jednodušších samostatných úkolů.

Všem stipendistům je poskyt-nuto zdarma studium CCNP. Tento program nabízejí vybrané Cisco Networking Akademie jako nadstavbové studium a za normálních podmínek na komerční bázi. Toto studium má 4 kurzy, z nichž každý je zakon-čen zkouškou. Úspěšným absol-vováním celého programu získá student osobní certifikát CCNP.

Všichni stipendisté jsou zváni kaž-dý měsíc na jednodenní semi-náře organizované přímo v pro-storách společnosti Cisco, kde jim jsou poskytnuty informace o vybraných technologiích a jejich typickém nasazování v praxi. Součástí jsou praktické ukázky a možnost odzkoušení v laboratoři.

Networking Academy program na Fakultě elektro-technické ČVUT v PrazePočátkem roku 2000 byla na ČVUT slavnostně otevřena první akademie jako společný projekt Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a sdružení CESNET. Od svého vzniku přispívá tato akade-mie významnou mírou k rozvoji

FoTo Talentovaní studenti se sjíždí na soutěž Networking Academy Games, probíhající zpravidla v březnu na FEL ČVUT v Praze, z různých SŠ a VŠ ČR


teCniCAll30

PArtnerStví

léto 2009

společnost atx podporuje vědu i hokej na ČVUT

Ing. Ilona PraUsoVáì [email protected]

osmdesát tisíc a zahraniční stáž za sto tisíc korun pro vítěze!

Ing. jana BorowIecKaì [email protected]

kteří se budou podílet na vývoji zajímavých projektů. „Zároveň je to pro nás i otázkou prestiže, spolupracovat s tak významnou univerzitou,“ uvedl Ing. Vránka.

atx spolupracuje zejména s Ústavem přístrojové a řídicí techniky na Fakultě strojní ČVUT a s katedrou elektrických pohonů a trakce na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Zájem ale pokrývá i řadu dalších kateder, jako například katedry kybernetiky a další pracoviště. A o jakou formu spolupráce se jedná? „Snažíme se vyjít vstříc požadavkům jednotlivých praco-višť,“ doplňuje Ing. Vránka. „Ať se již jedná o technické vybavení laboratoří v podobě výpočetní techniky, nebo spolu-práce na odborné úrovni – exkurze, zadávání diplomových prací a technická pomoc s jejich realizací.“ Bylo vytvořeno i několik pracovišť, která

slouží k výuce. atx je zároveň dlouholetým sponzorem reprezentačního hokejo-vého výběru ČVUT. Hokejisté ČVUT se každoročně účastní domácích i zahraničních turnajů (Finsko, Itálie, Německo, ...), kde se pravidelně umísťují na předních místech.

atx – technická kancelář pro komplexní automatizaci, s. r. o., je ryze česká soukromá společnost, která byla založena v roce 1991. Po celou dobu své existence se zabývá průmyslovou au-tomatizací. Dnes se zhruba 150 jejích odborníků podílí na vývoji projektů po celém světě. atx je tak jedním z nejvýznamnějších českých systémových integrátorů.

Společnost ŠKODA HOLDING, a. s., ve spolupráci s Nadací ČVUT Media Lab i v tomto roce vyhlásila soutěž o nejlepší diplomové a doktorské práce.

A protože práce, které byly do této soutěže přihlášeny v minulém roce, byly na velmi dobré technické a od-borné úrovni, a my věříme, že ty letošní budou stejně zdařilé, rozhodla se nadace udělit zvláštní, prémio-vou cenu pro vítěze kategorie Diplomová práce.

Pro vítěze této kategorie nadace zorganizuje a uhradí tříměsíční stáž na renomovaném vědecko-výzkumném pracovišti na akademické půdě či v průmyslové sféře v České republice nebo v zahraničí dle výběru vítěze s nákladovým limitem sto tisíc korun.

A co všechno musíte udělat proto, abyste byli do soutěže zařazeni a zahraniční stáž i finanční odměna mohly být vaše?

Spolupráce vysokých škol a soukromé sféry má přínos pro obě strany. Společnosti atx přináší kvalitní odbor-níky a Fakultě strojní ČVUT dala unikátní laboratoř.

„Nedostatek odborníků byl v naší společnosti jedním z nejvíce omezujících faktorů po celou dobu jejího roz-voje,“ řekl Ing. Tomáš Vránka, vedoucí pražské pobočky společnosti atx – automation. Úzká spolupráce s ČVUT by tak měla společnosti pomoci získat nové odborníky,

FoTo Předávání cen vítězným studentům probíhá každoročně na půdě Betlémské kaple za účasti generálního ředitele ŠKODA HOLDING a zástupce Nadace ČVUT Media Lab

Stačí vyplnit přihlášku a tu pak odeslat na adresu:

MOVO, s. r. o.Ing. Jana Borowieckapersonální ředitelstvíŽelezniční 7326 00 Plzeň

Termín pro zaslání přihlášek do soutěže je 20. červen 2009.

Termín pro doručování diplomových a doktorských prací je 29. červen 2009.

Více informací, včetně přihlášky, najdete na www.skoda.cz

FoTo Z exkurze studentů do lakovny TPCA řízené systémy atx


PArtnerStví

Techmania science centrum přibližuje vědu a technikuScience centra jsou moderní instituce, jejichž cílem je popularizovat vědu a techniku a napomáhat ke zvyšování vzdělanosti regionální veřejnosti. Ve střední a východní Evropě se začala objevovat zhruba v 90. letech a v současnosti představují významný fenomén v ob-lasti odborného vzdělávání. Nyní má své science centrum i Česká republika a není náhodou, že se tak stalo v Plzni, tedy v jenom z nejprůmyslověji orientovaných měst u nás. ŠKODA HOLDING, a. s., ve spolupráci se Západočeskou univerzitou otevřela v listopadu 2008 Tech-manii, která se od té doby stala nepřehlédnutelným hráčem na poli regionálního vzdělávání.

V čem je koncept Techmanie, potažmo science center, nová-torský? Především jej nelze srovnávat s klasickým konceptem „statického“ technického muzea. Science centra jsou interak-tivní, hravá, jejich úkolem je zprostředkovat vědu a techniku „kontaktním“, resp. zábavným způsobem. Návštěvníci jsou přímo vybízeni k tomu, aby se jednotlivých exponátů dotýkali, hráli si s nimi a objevovali tak fyzikální, optické a jiné principy, na jejichž základě fungují.

V tomto duchu umožňuje například zdejší expozice „MáToHáček“ prostřednictvím více než čtyř desítek hlavolamů a vědeckých hraček zájemcům z řad nejširší veřejnosti dozvědět se zábavnou formou mnohá fakta o fyzikálních zákonech. Podobně i hostující nizozemská expozice „Copyright Nature“ upozorňuje na přírodní zákonitosti a principy, které si lidé během uplynulých staletí dokázali osvojit a využít pro svou činnost. V celé Techmanii mají návštěvníci k dispozici školené odborníky z řad vysokoškolských studentů, jejichž úkolem je předvést

drahé přístroje pro laboratorní výuku, protože kantoři i žáci by je měli k dispozici právě v Techma-nii. Středoškolákům Techmania dále nabízí stipendijní programy. Univerzitní studenti zase mohou získat praxi v oboru a otevírají se jim i možnosti kvalifikované pomo-ci při realizaci svých bakalářských či diplomových prací.

Science centra jsou tedy instituce zabývající se na plný úvazek po-pularizací vědy a techniky. Chcete-li se o jejich činnosti dozvědět více, navštivte www.techmania.cz.

Anebo ještě lépe – udělejte si výlet přímo do Plzně.

mgr. Tomáš moraVecì [email protected]

PArtnerStví

a srozumitelně vysvětlit, jak jednotlivé exponáty fungují.

Činnost science centra se však neomezuje jen na stálé či sezonní expozice a doprovodné programy, ale odehrává se na mnoha úrov-ních, a to od vlastní prezentace vědy a techniky až po akade-mické aspekty. Techmania usiluje i o zkvalitnění výuky odborných předmětů na základních a střed-ních školách. Nabízí jim proto konkrétně zaměřené programy (z oblasti mechaniky, fyziky, optiky apod.), které umožní realizovat některé aspekty výuky žáků a studentů přímo v science cen-tru. Výuka např. fyziky by se už neodehrávala v krátkých hodi-nových úsecích, ale v podstatě blokově, přičemž by konkrétní učební látka mohla být probrána více do hloubky a s lepšími technickými možnostmi. Škola by už také nemusela nakupovat

FoTo Van de Graafův generátor, který používáme mj. k demonstraci statické elektřiny.

FoTo Naše programová manažerka Monika Ko-vandová nad jedním z interaktivních exponátů Edutoria (exponát demonstruje vlastnosti elek-tromagnetického pole)


nový studijní program pro nadané studenty

Ing. jana BorowIecKa ì [email protected]

Společnost ŠKODA HOLDING, a. s., spolu s Ústavem automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel Fakulty strojní ČVUT se dohodly na rozšíření výuky pro zvlášť nadané studenty v oboru Kolejová vozidla. Po jednáních, která probíhala v měsících dubnu a květnu, se obě společnosti domluvily a v září startuje doplňující vzdělávací program.

Předmět rozsah výuky

hodin týdně

hodin v semestru

před. cvič.

4. ročník

zimní semestr - 13 týdnů výuky

221 3008 ZKKV Základy konstrukce KV 2 0 2 26

letní semestr - 13 týdnů výuky

221 2019 ZTM Základy trakční mecha-niky KV

2 1 3 39

5. ročník


221 3021 TEKV Technologie výroby KV 2 0 2 26

letní semestr - 13 týdnů výuky

221 2021 PŘKV Příslušenství KV 3 1 4 52

6. ročník


221 1040 ZKV Zkoušení a výpoč. metody KV

4 2 6 72

FoTo Tříčlánková modulární tramvaj ForCity Praha, vyvinutá ve společnosti ŠKODA TRANSPORTATION

Program je určen studentům od čtvrtého do šestého ročníku, kteří mají zájem rozšířit své znalosti v oboru Kolejová vozidla, a to v oblastech konstrukce, tech-nologie a výpočetních metod.

Mimo zvýšení úrovně odborných znalostí studentů bakalářského a navazujícího magisterského studia nad rámec běžných studij-ních osnov je cílem rozšířeného studia usnadnit nalezení zaměstnání v daném oboru a umožnit rychlejší adaptaci absolventa do řešení konkrét-ních projektů technické praxe.

Společnost ŠKODA HOLDING,a. s., vybraným studentům tohoto programu nabídne nejen zaměstnání, ale v prů-běhu studia i stipendium.

A nyní to hlavní – předměty, o které si můžete rozšířit výuku a po jejich zdárném ukončení si připsat i nějaké ty kredity:

Základy konstrukce KV Seznámení studentů se zá-kladními pojmy a názvoslovím konstrukčních skupin KV, výklad jejich základní funkce

Základy trakční mechaniky Prohloubení znalostí pro trakční výpočty a navrhování pohonů kolejových vozidel

Technologie výroby KV Získání základních znalostí z technologie výroby kolejových vozidel a jejich komponent

Příslušenství KV Prohloubení znalostí z navrhová-ní příslušenství kolejových vozidel a interiérů KV

Výpočetní metody a zkoušení KV Aplikace moderních výpočetních metod při projektování kolejových vozidel – nelineární systémy – odezva systému + vlastní frek-vence, hmotné kontinuum (ohy-bové kmitání skříní) - vlastní frek-vence, náhodné procesy, odezvy KV na náhodné buzení, stabilita jízdy KV, MKP–aplikace, Sim-pack a Adams Rail, prohloubení znalostí zkoušení kolejových vozidel a vyhodnocování zkoušek s ohledem na TSI a EN

Zájemci o tento program se mohou hlásit e-mailem na adrese: [email protected] nebo přímo na ČVUT u prof. Ing. Ladislava Rusa, DrSc. ([email protected]).

PArtnerStví


VZlÚ partnerem ČVUT ve výzkumu a vzděláváníSpolupráce výzkumných ústavů a univerzit se dnes zaměřuje jednak na podporu vzdělávacích funkcí a dále pak na rozvoj výzkumných aktivit. Výzkumný a zkušební letecký ústav, a. s., (VZLÚ) dlouhodobě spolupracuje s ČVUT v mnoha oblastech letectví, zejména pak v aerodynamice, pevnosti konstrukcí a v oblasti povrchových ochran.

Útvar Pevnost konstrukcí ve VZLÚ spolupracuje v rámci ČVUT zejména s Ústavem letadlové techniky a Ústavem mechaniky, biomechaniky a mechatroniky, a to ve třech rovinách:

Podpora výukyPro studenty jsou jednou až dvakrát ročně pořádány návštěvy a exkurze na pracovištích Pevnosti konstrukcí VZLÚ. Dále jsou to nepravidelné exkurze na vyžádání pro studenty zahraničních „partnerských“ škol.

Patří sem i jednorázové akce vybraných účastníků obou ústavů z řad studentů i pedagogického sboru, např. účast na pevnost-ních zkouškách vybraných leteckých konstrukcí, na kterých se škola nějakou formou podílí (např. pevnostní zkoušky ultra-lehkých konstrukcí – ČVUT + LAA) nebo plánovaná účast vybraných studentů a pedagogů na Training Workshopu na oblast Structural Health Monitoring, který pořádá VZLÚ v rámci evropského projektu CESAR.

Ústavy ČVUT jsou zvány a účastní se dnes již pravidel-ného semináře „Nové poznatky v oblasti materiálů, technologií, zkoušek a aplikací kompozitů v leteckém průmyslu ČR“, který každoročně pořádá VZLÚ.

Individuální přípravaVZLÚ se podílí na individuální přípravě vybraných studentů ČVUT v průběhu jejich stu-dia dvěma formami. Jednak je to zadáním a vedením diplomových projektů včetně poskytnutí konzultací, literatury, měřicí techniky apod., dále pak umožněním zaměstnání studentů na částečný úvazek v konečné fázi jejich studia, v minulosti zejména v oblastech lomové mechaniky, únavy a aeroelasticity.

Společná účast v národních projektech VaVÚtvar Pevnost konstrukcí ve VZLÚ a ČVUT v minulosti vzá-jemně spolupracovaly na několika větších výzkumných projektech podporovaných ministerstvem průmyslu a obchodu. Spolupráce probíhala na projektu TANDEM, později FOREMADE.

Předpokládá se, že spolupráce ve výzkumných projektech podpo-rovaných MPO bude pokračovat v rámci nově podávaných projektů „TIP“. VZLÚ a ČVUT se společně přihlásily do projektu vedeného Aerem Vodochody s označením „Demonstrátor kompozitové řídicí plochy velkého dopravního letounu podle předpisu CS-25“.

V oboru aerodynamiky se pra-covníci VZLÚ podílí na výuce studentů Fakulty strojní ČVUT. Studentům jsou umožněna praktická cvičení v aerody-namických laboratořích VZLÚ i provádění experimentálních částí diplomových a doktorských

projektů. Mladší pracovníci útvaru aerodynamiky VZLÚ jsou často současně doktorandy ČVUT.

Oblast aerodynamiky a pevnosti letadel není jedinou oblastí spolupráce. Oblast povrchových úprav a ochran patří již řadu let také mezi velmi frekventované oblasti spolupráce mezi VZLÚ a Fakultou strojní ČVUT. VZLÚ aktivně přispívá k vzdělávacím činnostem formou odborných přednášek, a to jak pro poslu-chače fakulty, tak i v rámci kurzů a seminářů pořádaných zejména Centrem technolo-gických informací a vzdělávání (CTIV) na Fakultě strojní ČVUT.

Spolupráce probíhá i v oblasti zkoušek a analýz materiálů a povrchových úprav při řešení praktických úloh, například 2D a 3D analýzy povrchů. Výzkum kombinující antikorozní vlastnosti povlaků s nízkým koeficientem tření je předmětem společně po-daného nového projektu v rámci výše zmiňovaného programu TIP.

Ing. Ilona PraUsoVáì [email protected]

PArtnerStví

FoTo Měření modelu letounu v nízkorychlostním aerodynamickémtunelu VZLÚ

kAlenDáŘ AkCí

teCniCAllteCniCAll34

Vědecké konference na ČVUT v Prazečerven–srpen 200910. června 2009Workshop doktorandů oboru Systémové inženýrství ve staveb-nictví a investiční výstavběNa workshopu budou dok-torandi prezentovat výsledky svého výzkumu s ohledemna své zamýšlené doktor-ské disertační práce. Kontaktní osoba: doc. RNDr. Ing. Jaroslav Klvaňa, CSc.E-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta stavební ČVUT v Praze (místnost B 575), Thákurova 7, Praha 6Webové stránky: http://kix.fsv.cvut.cz 14.–18. června 2009Fyzikální týden 2009Fyzikální týden je určen fyzikálně na-daným a motivovaným studentům, kteří uvažují o studiu na přírodovědných oborech vysokých škol. Cílem této akce je umožnit hlubší pochopení teoreticky vykládané látky pomocí demonstrací vybraných fyzikálních jevů, seznámit zájemce s formou vědecké komunikace a některými tématy vrcholného vý-zkumu v České republice. V průběhu akce mají studenti možnost připravit si vlastní malý projekt a vyzkoušet si, co obnáší týmová spolupráce a veřejná prezentace projektu. Tradičně je pořádán pro cca 200 studentů středních škol České republiky na Katedře fyziky FJFI ČVUT v Praze.

Kontaktní osoba: Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.E-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT, Břehová 7, Praha 1Webové stránky: http://fyztyd.fjfi.cvut.cz

18.–20. června 2009XVIII. mezinárodní kolokvi-um Integrovatelné systémy a kvantové symetrieKonference zaměřená na inter-grabilní systémy a symetrie v matematické fyzice. Věnuje se teorii reprezentací kvantových grup, nekomunikativní geometrie a jejím aplikacím v teoretické fyzice.

Kontaktní osoba: prof. RNDr. Čestmír Burdík, DrSc.E-mail: [email protected]ísto konání: PrahaWebové stránky: http://www.km.fjfi.cvut.cz/intsystems/

28. června – 2. července 2009IWORID 2009 Mezinárodní konfer-ence „11th International Workshop on Radiation Imaging Detectors“Konference proběhne v Betlém-ské kapli ČVUT za očekávané účasti asi 150 vědců a techniků z celého světa, od Koreje a Japon-ska přes Evropu a Severní Ameriku až po Austrálii a Nový Zéland.

Kontaktní osoba: Ing. Stanislav Pospíšil, DrSc., Ing. Jan Jakůbek, Ph.D.E-mail: [email protected], [email protected]ísto konání: Praha, ČVUT, Betlémská kapleWebové stránky: http://www.iworid2009.cz

3.–8. srpna 2009XVI International Congress on Mathematical PhysicsCelosvětově nejvýznamnější setkání matematických fyziků, pořádané International Association of Ma-thematical Physics v tříletých intervalech. Mezi plenárními řečníky bude i nositel Nobelovy ceny za fyziku Steven Weinberg.

Kontaktní osoba: prof. Ing. Edita Pelantová, CSc.E-mail: [email protected]ísto konání: Clarion Con-gress Hotel, PrahaWebové stránky: http://www.icmp09.com 24.–28. srpna 2009SBS and Phase Conjugation Workshop 2009Čtvrtý ročník mezinárod-ního workshopu věnovaného výzkumu a aplikacímstimulovaného Brillouinova rozptylu (SBS) a rovněž pomocí SBSrealizovaného procesu fázové konjugace elektromagnetických vln.Předcházející tři workshopy se konaly postupně v Jižní Koreji,Německu a Číně.

Kontaktní osoba: doc. Ing. Milan Kálal, CSc.E-mail: [email protected]ísto konání: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT, Břehová 7, Praha 1Webové stránky: http://sbs2009.fjfi.cvut.cz

26.–29. srpna 200937th Annual Meeting of the Euro-pean Radiation Research SocietyMezinárodní konference věnovaná otázkám molekulární, experimentální a klinickéradiobiologie, radioekologii, problémům radiační ochrany a nejnovějším poznatkům v radiotera-pii. Záštitu nad akcí má rektor ČVUT, prof. Ing. Václav Havlíček, CSc.

Kontaktní osoba: prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc.E-mail: [email protected]ísto konání: Praha, hotel DiplomatWebové stránky: http://www.err09.org

17.–18. září 20095. mezinárodní konference Fibre Concrete 2009Záměrem konference je vytvořit platformu pro diskuse o nových poznatcích v oblasti teorie i na-vrhování vláknobetonů. Prezen-tuje výsledky experimentálního výzkumu, vývoje nových materiálů, rozvoje nových návrhových metod a jejich zavádění do projekční praxe. Součástí konference jsou ukázky úspěšných aplikací a realizací vlá-knobetonu v konstrukcích. Konfer-ence je určena širokému okruhu odborníků z oblasti vývoje, výzkumu, technologie a výroby betonu, ale i projektantům, technologům a podnikatelům ve stavebnictví.

Kontaktní osoba: Ing. Vladimíra VytlačilováE-mail: [email protected]ísto konání: konferenční sál Masarykovy koleje ČVUT, Thákurova 1, Praha 6Webové stránky: http://concrete.fsv.cvut.cz/fc2009/

léto 2009léto 2009

kVAkciová společnost ČEPS je provozovatelem přenosové soustavy České republiky. ČEPSpřenosovou soustavu řídí a rozvíjí jako součást evropské elektrizační sítě. ČEPS zajišťujevšem účastníkům trhu s elektřinou rovné a transparentní podmínky pro přístupk přenosové soustavě. ČEPS zajišťuje rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektrickéenergie v každém okamžiku.

ČEPS, a.s., Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, tel.: +420 211 044 111, fax: +420 211 044 568, e-mail: [email protected] www.ceps.cz

JIŽ10 LET VEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍ

220 / 400 kV

navrh inzeratu 10 let: EPS 26.9.2008 16:36 Stránka 1

CVUT A4.indd 1 19.5.2009 12:10:08

Date post:	09-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	ceske-vysoke-uceni-technicke-v-praze
View:	229 times
Download:	3 times

Tecnicall 2/09

Documents