1slo 9jaro 1998

y texty texty texty texty texty texty texty texy texty texty texty texty texty texty texty texttexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty t texty textyy texty texty texty texty texty texty texy texty texty texty texty texty texty texty texttexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty tex

y texty texty texty texty texty texty texty texttexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty tex

y texty texty texty texty texty texty texty texttexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty tex

y texty texty texty texty texty texty texty texttexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty tex

y texty texty texty texty texty texty texty texttexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty tex

y texty texty texty texty texty texty texty texttexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty tex

y texty texty texty texty texty texty texty texttexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty t texty textyy texty texty texty texty texty texty texy texty texty texty texty texty texty texty text

2vodnk:

DOPIS DO POH`DKOVHO SVTAMOJMRA TR`VNKA

Mil pane Trvnku,v poslednm sle Text (.8) jsem si

s chut peetl V pspvek Chvla po-hdky. Myslm, e si tento nr alespokrapet Va (a nejen Va) pozornosti sku-ten zaslou. I kdy jej povauji zejmstejn jako Vy za svm zpsobem nena-hraditeln pi formovn osobnosti kad-ho jedince a jeho morln odpovdnosti,nemohu souhlasit s Vam vvodem, e ut-kme ped pohdkami ne proto, e jsmevyspl, nbr zbabl apod. Jak snadnby to bylo, kdybychom mohli vdy ci: Bylonebylo,...

Pohdkov svt dobra a zla u lo-vka odpovdnosti na velmi zjednoduuj-cm schmatu. A m v tom bezpochybysvou nezastupitelnou lohu! Obvm sevak, e postupn odkldme pohdky neproto, e bychom se bli podvat se Pravddo o, ale e zjiujeme, jak nesnadn jeurit: zde je Pravda, zde je Dobro a tadyRozum. Natopak ci: Pravda zvtz! Nento otzka lhostejnosti ke hledn, zbablos-ti ani hrdopystv, ale naopak vraz odhod-ln a pijet odpovdnosti daleko obtnj.Pohdka je jednm z nejpvabnjch lid-skch konstrukt (by jenom lidskch!),je vak vytvena z perspektivy bytosti,kter vlastn svj Jazyk, kterm popisujeSvt.

A prv ve chvli, kdy pochopme, enae existence je utkna z nekonen k-ly vyprvn, nahodilost, ironie a asu, na-stupuje svou roli romn, ono zem bez PnaPravdy. Ve svt Cervantese, Rabelaise,Brocha i Musila ns ek obtn kol.Vyrovnat se s touhou po vlastnictv Prav-dy a moci nad Skutenost a pijmout rela-tivitu vc lidskch, zbavenou sn o univer-sln lidsk pirozenosti.

To vak neznamen, e bychom jedenz lidskch pbh mli vyhostit do koninzapomnn a obas si nepipomenout svtpohdek Oscara Wilda, Nmcov i JanaWericha...

S pozdravemJi Hrabal

3Obsah:

Pavel KotrlaBystika 267756 24tel. (0657) 643567

Kontaktn adresy:

e-mail: rene.kocik@ff.cuni.cz

Knihkupectv MalinaDoln nmst 344Vsetn 755 01tel. (0657) 4461

Napsali o TEXTECH

Texty, ijc nespotenmi ivoty lid, kteje sly: to je prvopoten exegem text,nazvanch pak nrodn literatura a vyklda-nm poslze na kolch a univerzitch.

Lvinas: Etika a nekoneno (str. 51)

vodnk

Ji Hrabal: Dopis do pohdkovho svtaMojmra Trvnka___2

manifesty

Alexandr Romadanov: Manifestkybervry___4_5

poezie

Ivo Hark: Mrtv fetie;Zastaven vzstvrn; Vyznn___6_7Nina Gorlandov: Velik pst ___13

prza

`ron Tamsi: `bel v divoin ___8_12Jan Rous: Klenov___14_15Helena Mikalov: Mory___25_27

rozhovory

Rozhovor s D. Davidsonem(2 .s t ) ___28_31

recenze

Jana Ptkov:Osamocen lovk vkrajin slov___16_17Mojmr Trvnek: Chvla literrnteorie___12_14Ji Hrabal: Narcistickspolenost___19_21

Ji Tich: da na Vojtu___22_24

4M A N I F E S T K Y B E R V R YALEXANDR ROMADANOV

Bh je vudyptomn, jenom na nkte-rch mstech mn a na jinch vce. Existujsvat msta i svat msta, hovome o Bo-hem vyvolenm nrodu, o prorocch i o lidechs Bom znamenm, kter nazvme g-nii. m je ale definovno msto bo ptom-nosti?

Lidem je vlastn snaha o piblen sek bohu. Projevuje se rznmi zpsoby, Bhukazuje lidem cestu, po kter by mli kret.V rznch stdich vvoje civilizace se lid kla-n zvatm, slunci a jinm nebeskm tlesm,devnm i kovovm modlm, a nakonec,bohu na nebesch. Kad epocha civilizace jepoznamenna odlinmi znamenmi: ochoe-nm a domestikovnm zvat, rozvinutm ast-ronomie a emesel nebo, jako nae doba,ovldnutm kosmu lovkem.

Vezmme si jako pklad kesanstv: lo-vk-Bh je vzat na nebesa. Tmto aktem sa-motnm pole Bh mnoh nrody na cestudlouhou bezmla dva tisce let. Jist ne nho-dou dolo k vyputn prvn kosmick lodv zemi tradinho kesanstv, a ne tam, nap-klad, kde se lid klan bohu existujcmu v po-dob lotosovho kvtu.

Kdy lid doshnou bohem stanoven hra-nice, pichz k zmn orientace. Odtud je pa-trn mystick svzanost mezi objevem teo-rie kosmickch korb v Rusku, v ortodoxnkesansk zemi, a mezi katastrofln vrouv n. Je jist, e ne Ciolkoskij, ale bolevickstrana nese vinu za totln vyhuben pravosla-v. Ns ale zajmaj pedevm skryt piny,nezvisl na vli okolnch lid.

Co se dje nyn? Sotva lze nazvat nho-dou to, co probhlo v druh polovin 70. letmezi dvma, na prvn pohled nesouvisejcmijevy: rychl rozvoj kosmickho programua zatek revoluce v potaov technice.Zdlo se, e bouliv rozvoj pota zjednodu- realizaci kosmickch let a zabezpe rych-l ovldnut kosmu. Ale to se nestalo: to, cose koncem edestch let zdlo bt otzkoudesetilet, napklad pistn lovka na Mar-su, je i na konci 90. let vzdalujc se perspekti-vou budoucnosti. Mezi prvnm letem lovkado kosmu a jeho pistnm na Msci ubhlomn ne desetilet, ale mezi vyputnm

5umlch tles k Msci a k Marsu ubhlo vcene tvrt stolet!

V souasnm svt najednou probhzmna Bohem vyten cesty. Toto lze tvrditnejenom z pozice teoretickch vah, ale i nazklad analzy rozvoje civilizace. Revolucev potaov technice a v technikch kdov-n pivedla na svt WWW vudyptomnouveobjmajc pavuinu. Dleitou roli zde se-hrly i kosmick sondy (tko ci, zda bylyvce konstruovny rakety pro potae, nebopotae pro rakety).

O em svd tyto zmny? V 90. letech20. stolet bh pesdlil do kyberprostoru.

Bohem na doby se stal KYBERBH

Bozi starch nrod byli povtinou bohyplodnosti a bohy vlek. Pozdji se lid zaaliklant Bohu Lsky. Kyberbh to je Bh Po-znn. Monosti poznn, kter kyberprostornabz, jsou neomezen, podobn neohranie-nosti tohoto prostoru. Proto lze o kyberpro-storu hovoit jako o poslednm toiti boha,nebo, na rozdl od kosmu, lovk do nj ne-me proniknout ve sv fyzick podob (for-m).

Vydejte se na cestu ovldnut kyberpro-storu a Bh vs obda svou milost ekvs tam radost z poznn a zrodu (tvoen).Zanechte svou stopu v kyberprostoru a bude-te obdaeni vnm virtulnm ivotem.

A. Romadanov = Alexroma = Chrom Andl

z rutiny peloil pak

Pozn. redakce:Na vstup do kybersvta se chystaj i Texty.

6I V O H A R ` K

Mr tv f e t i eje jaropod nohamanejist, taslav zem

je jarozlehnka zved vtrdv suknky, oi a zvist

ps hovnkasebral snhzbvaj knoflkyuhl, hnijc mrkev

jak pochopit slova bltakdy neumm st vty snhu

je jaroa jet ijuchce-li vdt tohle

nad hlavouvztekl, z etzu utrenpsi oblaka

Zas t aven v z a s t a v rnne,z lovka se nevyzuje!jak v bot pli tsnotk, vyplujea nen kam, a bol to

list papruco me za napsan?a protona popel

ale peckaje metaforou stromune jeho synekdochou

te jet: dohodnou sezda katachrz

nebo oxymoron

7ne,nevyzuje se z lovka!odsouzen volit kadrno: Mezi pinavm a istm prdlem

obas, nevcnpohldnuv na vcikolem na rukavice vlastnch rukou

na flky spermi zapran v prostradlech

V y z n n pr: takov kritika pe poezii!?a jin zase:dl, e nerozum, a zatm...ale ty jeho bsniky, to j

a j tedamiluju tblb a mlo

na toe ak tet dt

dlm, e vm, dlme nkoho zajmma svt se to kolem televizea podle n

a dti hledajna jazyku svj jazykvole kurvo piozatmco babikaza komunist bylo lp

a co j vmna koho myslkdy se ti ve spnkuzrychl dech

nepu ai pro tebelhev bych ml, a przdnoumoe mi chyb

na zasnen chodnkydopad prvn sl

8 ` B E L V D I V O I N `ron Tamsi

Tento maarsk spisovatel u ns pat dosudk mn znmm. esky vyel v roce 1942 pouzeromn Sikulsk kralevic. Tamsi se narodil v roce1897 v Sedmihradsku a jeho pohdkov ladnpbhy zavdj tene do svta svrznchmaarskch horal. Nejtypitjm Tamsiho hr-dinou je `bel, jeho lze strun charakterizovatjako novodobho Enpgla. Nae ukzka z rom-nu `bel v divoin je pokusem zachytit i nenpodbarven jazyk Tamsiho prz.

Kdy se u slunko sklnlo tm k zemi, jakonjak veliknsk erven jablko, uslyel jsemnajednou venku ramot. Nato Horal trochu zat-kal, ale hned jsem uvidl, e si s tm pospil, proto-e se ve dvech objevil tatnek.

Tta s sebou neml nic vc ne przdnou je-zev monu pes rameno a v prav ruce pod-nou sukovici, se kterou pod chodil. Nejenom, eho petrumfla vkou, ale navc pkn vonla,jako by ji odzl od njakho voavho stromu.Tta nekal nic, jenom povsil monu na hebk atu svoji elmobijku postavil za dvema. J jsempitom vsed dl odroloval zrnka z kukuice, avid, e se inm, a a m dobrou nladu, kdy uteda piel dom.

Tta si stoupnul vedle m a vestoje zaal po-zorovat, jakpak tu kukuicu drolm. Vidl jsem, enem kdovjak dobrou nladu, a proto jsem jethbitji zaal kroutit v ruce jednu velikou palicia umnil jsem si, e ani j nebudu skkat od rado-sti, ale ovldnu se, jak se pat na pracujcho lo-vka.

Tak jakpak se loupe kukuica? zeptal se.Tahleta dobe, kdy ji nkdo um loupat,

odpovdl jsem.Nato se jenom dl dval na moji prci. Poznal

jsem z toho, e hled chybu.No, ty to nedl kdovjak dobe, ozval se

zas.Tak na to jsem na nho vzhldl a troku se

pousml.To m bt jako pochvala? zeptal jsem se.Ani n.No, to je koda, protoe syn loupe pesn

tak, jak ho tomu nauil tatnek.Po t odpovdi si tta sundal i epici, takovou

velkou beranici, kter se tyila jako v, a pokudmono ji pod nosil na hlav.

Jsi mi ty ale vlupek. A pitom takov mr-ous, ekl.

9Jsem mal, protoe sedm.No tak vsta.Vstanul jsem, nadmul se a opil:N, te se podvejte!Inu, pece jsi od t doby, co jsem nebyl doma,

vyrostl, piznal nakonec.O kolik?O devt dn.Ani tatnek za den nadvakrt neporost,

odpovdl jsem.Ani j, to je pravda, ekl a potom slabm,

nakavm hlasem dodal:Ale zato, kdy jsem j byl ve tvm vku

a tatk piel dom odnkud zdaleka, vdycky jsemse ho zeptal, jestli by nechtl neho pojst nebose neho napt.

Pochopil jsem, e tohle je te vn e, a takjsem se rychle rozhldl po chalup, jestli by senenalo nco k sndku. Ale vude jenom bdas nouz. Polknul jsem na przdno a pak ekl:

Hned si uvame zemky a snme je.Tta si pithl malou kulatou stoliku a depnul

si na ni, aby dl pokraoval v prci msto m.Inu, jestlipak tu bylo takov velik sucho?

zeptal se.Pochopil jsem, e musm no ct i o zni.Ve studni je vody dost.No, kdy je, tak b a pines!U jsem bral przdn vdro, ale vtom jsem si

vzpomnl, e jestli jemu, potom mn taky se kiv-d. Ped dvma tdny jsem toti lpnul na hebka noha pod obvazem jet pobolvala. Udlal jsemteda dva kroky, ale pak jsem narz zasykl a vestojesi zaal prohlet pravou nohu, kterou jsem mlomotanou hadrama. Demonstrativn jsem ji nad-zvedl, tak jak to dlaj psi, pak jsem se podvalzptky na ttu, mile jsem na nj mrknul a ekl:

Kdybych ml nkdy syna a kdyby ho takybolela noha a kdybych byl v lese a vrtil se z nhodom, potom prvn moje starost bude, e se hozeptm: Tak co tvoje noha, `belku?

Dobe, e jsem se ozval, protoe na ttovibylo vidt, e se trochu zastydl.

No, snad t od t doby pod jet nebol?projevil zjem.

Kdyby nebolela, pak by to bylo bobtkov peince, odpovdl jsem nareje na f. Aleprotoe nikdy neple, musm si myslet, e je dotolkch cr omotan, protoe bol.

Odpov jsem povaoval za rozumnou a spo-kojen jsem si pokulhval ze dve. Peoural jsemse po zpra a ke schodm a trochu si na nichi poskoil. Nevm pro, ale dostval jsem se donlady, e jsem ml hlavu v oblacch. Sotva jsem

10

doskoil na zem, najednou jsem o nco zakopnul.V rychlosti jsem si stihnul uvdomit, e je to ncomkkho a chlupatho, a kdy jsem se podvalpozornjc, vidl jsem, e je to zajc. A ne ledajak,ale podn macek. Pedn i zadn packy ml sv-zan dlouhm pagtkem, take jsem lehko po-chopil, e ho sem nkdo pinesl. Takovou jsemml z toho vypasenho uka radost, e jsem hohned sebral ze zem, abych ho s velkou slvoudones tatnkovi. Ale jenom jsem se sehnul, najed-nou m nco napadlo. Zastavil jsem se a zaalpemlet, kdo asi toho zajce pines!? No, nikdojin ne tatnek! A kdy to byl on, tak pro hopoloil sem a jak s nm ml asi mysly, kdy nicneek?

Hm... Nejdv jsem se troku divil, ale pak vemn zaalo klit podezen, e to cel m btlegrace, a pro vodu m tta poslal jenom proto,abych zajce nael a vymlel si, e je to mj lo-vek. Tta si chtl prost zaertovat, ale jestli onnco uml, tak j jsem uml nco jinho. Takejsem zajce schoval za chalupu, pak jsem pknnavil vodu ze studny a vykroil zptky dovnit.

Pkn se smrk, vstoupil jsem do sedni-ce, jako bych zajce nikdy v ivot nevidl.

Vimnul jsem si, e tatnek ze vech sil ptrv moji tvi, ale s ptanm nespchal. Musel ale mtvelk strach, bo sm si mohl myslet, e mezitmzajce nkdo sebral. Ale nechal jsem ho pi tom, asi mudruje, jak se mu chce. Navil jsem vodujet do jedn konvy a pinesl mu ji, a ten velkal splchne. Taky e ji vypil celou a promluvil apotom, co si otel fousy:

Jestlipak jsi dobe vidl?Dobe a jet vc ne jindy.Inu, proto vc, protoe jsem se te dval i na

nebe.A co na zem?Na tu jsem se moc nedval.A propak ne?Protoe lovk zem stejn vid, i kdy se na

ni zrovna nedv.Hned mi bylo jasn, e jsem odpovdal sprv-

n, protoe tta se odmlel a dlouze si povzdych-nul.

Propak vzdychte, zeptal jsem se, jakoby vm utekli zajci?

Kde j bych vzal zajce? chytil se tta stb-la.

Nahoe v lese. Copak jich tam nen dost?Pro oko je jich tam dost.Jene aludek by poteboval, hrl jsem si

dl.Kdy potebuje, chy njakho, ekl tatnek.

11

Bt v lese, taky e chytm.No a doma to neum?Doma je to svzeln.Tak ho chy svzeln.Nejprve jsem si mocn odkalal a hned po-

tom jsem dal najevo velkou odhodlanost.Rozkaz je rozkaz! houknul jsem a vykroil

ke dvem.Kam jde? zeptal se tta.Podle tatnkova rozkazu zkusm chytit zaj-

ce.A nepeskoilo ti?Mon jo, odpovdl jsem, ale co kdy

njak zajc piske.Jet jsem si viml, e ttovi zvlhly od radosti

ze hry oi, pak jsem se nafouknul jako njakhrdina a vyel ven. Chvli jsem postval na dvoe,vykouknul jsem i na cestu za vraty a dval se nahvzdy, aby ubhl as, jak je potebn pi hnna zajce. Pak jsem tak za dest minut pkn vy-thnul zajce ze skre a nesl jsem se s nm, jakobych ulovil nejm tygra.

Tak copak je tohle? stril jsem ttovi podnos vypasenho uka.

To je zajc! vykiknul radostn.Zajc, e jo?Tak, tak, namoudui.Tta si hrl vru dobe, protoe, pro vt jisto-

tu, zajce jet ohmatval.Kdepak jsi ho chytil? ptal se s velkm di-

vem.Ctil jsem, e po thle otzce m celho zapla-

vuje njak zvltn teplo. Moje pedstavivostnajednou protrhnula ed mrana skutenostia zaaly se pede mnou objevovat podrobnostilovu.

J ani nevm, kde jsem dal rozum, povdaljsem, kdy jsem se vypravil chytit zajce. Alenco jako by mi pece jen eptalo B, `belku,bo dobrotiv Pnbh ti zajce opat! Nejdv aopat a potom uvm kal jsem si kacskya pod schodama jsem se zastavil. Podval jsemse napravo, podval jsem se nalevo, ale vidl jsemkdeco, jenom zajce dnho. A jak tak stojma pln m opout nadje, najednou se podvmna nebe, no a v tom se jedna hvzda zan na nebinjak hnzdit a lou se se svojimi drukami. Drukyse j ptaj Kampak chce jt? Inu tam dolu, abych`belkovi ukzala zajce odpovd jim hvzda a zesvojeho msta pad dolu, na cestu ped nae vra-ta. No a j tam hnedka bm, co jen stam s toubolavou nohou. Vykouknu za vrata a rozhlm sepo t sti cesty, kter vede na pole. A ne bychpedkal pl otene, poskakuje tam smrem

12

dolu zajc. jdu k nmu a km mu, e se mezastavit, protoe j jsem `bel. Nato se zastaviljako oveka a j jsem ho sebral a pinesl sem.

Vidl jsem, e s ttou ijou vichni erti, abymi to slavn vyprvn peruil, ale s otcovskousilou tomu njak odolal. Ale pece jen se m aspozeptal s elmovskm pomrkvnm:

A ten pagtek ml na sob taky?N! ekl jsem, Mon prv proto piel,

abysme mu ho rozvzali.A ne snad proto, abysme ho sndli?Meme ho snst i bez pagtka.Tta zajce pod dleit prohlel a potk-

val.To je opravdu podn macek, pochvaloval

si, aby m drdil. A pak dl pokraoval:Ale peci jen ho nesnme, to km j.To m tak rozlilo, e jsem se kared pode-

kl:Kozla starho, a co jinho s nm tak asi bude-

me dlat?Povaujme ho za posvtnho zajce, ekl

tta, a nkde si ho povsme jako svat obr-zek.

Za posvtnho zajce? A propak posvtn-ho zajce?

Proto, bo zzran znamen obklopily jehopchod.

Vidl jsem, e m te najednou tta zmk-nul, ale peci jsem si hned poradil. Zatvil jsem sejako bych el do sebe, potom jsem tie prohodil:

To je pravda, e jsem toho zajce chytil po-moc zzranch znamen. Vru by to byl velkhch, kdybysme ho sndli.

Nato se tta opel o stnu a polekan sezeptal:

Tak co potom?Udlejme to tak, e ho nesnme, ale pijme-

me."No a nen to jedno?Inu, nen, odpovdl jsem, bo napklad

kukuinou kau lovk j, ale svatou hostii pecipijm.

Nato se tatnek nechal poddat, abych si ne-vymyslil jet nco lepho a ostatn taky proto,e se zaala rychle dlat tma.

No tak b a nabru n! poruil.J od radosti zapomnl i na bolest v noze, to

u jsem se neudrel a dvakrt jsem vykiknul:Budeme jst zajce! Budeme jst zajce!

peloil Tom Vaut (*1971)studuje rumuntinu, maartinu a ukrajintinu

na FF UK

13

V E L I K P S TNina Gor landov

V dtstv jsem spala s babikouPotom s muemTe s kocourem...

Dcera si poprv hrajeS magnetem a hebkyJako j s veri...

Mami. j budu pekladatelkou,nebo slukou,kter um nmecky.

Pak se zeptala:Co je to informace?Voda v dravm vdru.

Pod keemdcery pochovaly motlanavruj mohylku...

Dti odvej sbr Odpus, Lingvistiko Schaumanova,m strukturn mld!

Vichni mi kaje jsem podobn Cvetajevov.Radji kdyby dali penze.

Duch a due nejsou mu a ena,ani bratr a sestraale otec a dcera...

Pjila jsem si od sousedLiku kakaana vron dort.

Vechny m nemociodely na mtingBojuj o moc??

Z rutiny (in: Znamja 3/94) peloil re

Narodila se ve vesnici Vrch - Jih, Permskoblast, Rusko. Publikovala v asopisech Aurora,

jen, Ural, Dauvaga.

14

K L E N O VJ a n R o u s

Zmiska

Vypravuje se, e na Zmiskoch, naKlenov, za starch as stval zmeka v nm panstvo se sluebnictvem. Kucha-ka toho zmku ztratila kdysi kle a ne-mohla tud zmek ve dvech otevt. Roz-hnvna svm trapnm postavenm, za-knla: Bodaj by sa ten zmek zapad!Myslela jenom zmek ve dvech, ale stalose vce ne chtla. Cel toti zmek, celbudova propadla se do zem, se vm, cov n bylo a ilo. Vecky penze a nahroma-dn poklady i vn zvony propadly se dozem. Po dlouh dob lid na tom mstnali jeden z propadlch zvon. Divok svi-a jej vyryla. Zavsili zvon na brovsk z-mek, kde pi kadm svm zachvn sv-tu hls historii svho z hrobuvstn: Svi-a zvon vyryla, svia zvon vyryla.

Na tom mst, co sa ten zmek naZmisku zapad udlala se velik jama, dra.Ta se zaplavila vodou a utvoilo se jezero,velik a hlubok. Bvalo na Btrnce. Dnesje z nho mlk mol nepatrnch rozm-r, porostl st m a ost ic . Star Idesz Rky, kter zemel v kvtnu r. 1928. vest 84 let, kval, e kdy tam salancipsali ovce na Rovnm Grni, napjeli jev tom jezee, kter tehdy bylo velik i hlu-bok. Chlapci hloubku jeho zkoueli tak, edlouh jedlov tye prudce vreli do vody.Ty se potopila, ale po del chvli vyplula napovrch, z eho soudili, e ty dna nedo-shla, jinak e by se byla do nho zabodla.Jezero pr mlo podzemn odtok, a kdy dot dry vstril tk palek devn, vy-plul kdesi u B do potoka.

V tom jezee bvali draci. K tomu jezeruhonval pask ovce pst. Ovce mly na krkuvelik zvonce plechov, kapky jim -kali. Jednou tam od vchodu piel er-noknnk vykikovat ty draky z toho jeze-ra. Z knek kal. Ale ten pask s tmi zvon-ci ho mlil, tak e nemohl s tmi draky nicsvst. Pravil tomu paskovi, aby ty ovcedo tetho da honil nekde inde, e toho lito-vat nebude. Pask tak udlal. Na tet denpihnal zase ovce k jezeru. ernoknnk

15

b! prtkem na jezero a jezera vyjel velikdrak. Hned ho zakuznl (dal mu uzdu)a kzal paskovi, aby si na sednul. O ovceaby se nebl. Sbnul po druh (po druh)a z jezera vyjel druh drak, vt jak prvn.Tak toho zakuznal a sedl na ho sm. Po-uil paska, bude-li drak zstvat pozady,aby ho jej bnl po zadku; bude-li pedb-hat, aby ho bnl po pedku. Nato se daliv let. Letli pod k vchodu. Dlouho letli,a piletli do sdla ernoknnkova. Tamslzli. ernoknnk zabil toho menho dra-ka, ual mu hlavu a rozsekal ji na mal k-nky. Pravil paskovi, aby el ty ksky pro-dvat za znan penz, levnji aby to ned-val. Pask el, ale zdlo se mu to moc dra-h. Prodval to o hodn levnji a brzy topoprodal. Vrtil se s penzi k ernoknn-kovi a ukzal mu, co utril. Zas prodal, tobude tv, pravil mu ernoknnk. Veermu pak kzal lehnt na halenku. Pask nani odespal a kdy se probudil, vidl se naZmisku u svch ovec a penze lealy nahromdce uho. Zebral halenku aji s pen-zi, ovce zajal a hnal dom. Nemohli ho po-znat, byl kolik rok pry.

blovy penze

Nejak lovk poal si v Klenov pen-ze na voly od bla Rokyty. I blov majmna. bl je hromadu a Luciper je nadnma pnem. Slbil, e do jist doby me jepinese oplatit. A to tak udlal. el do Kle-nova a volal na: Rokyto, Rokyto! Aleten se neozval. Konen se ozval hlas:Co chce? ale to byl jin bel. Nesumu penze, povd lovk. A ten bel muprav: Marn ho vol, toho u dvno nni.Plek ho na prenskch pasekch zaple-l. A my jeden po druhm neddme. Jen sizeber penze a di dom!

JAN ROUS23. 8. 1869 19. 1. 1950

Spolu s Frantikem Tborskm a Jose-fem Vlkem zakladatel vlativdnho sbor-nku Nae Valasko. Peseda spolku okres-nho muzea. Psobil jako kronik obce Bys-tika, kde tak vykonval uitelsk povo-ln.

pak

16

O S A M O C E N L O V KV K R A J I N S L O V

Niekedy je lovek najmenejosamel, ke je sm.

(Identita v krze, str. 17)

Kdy vstoupil do literatury Jn Joha-nides, mluvilo se o vrazn osobnosti,kterou vydala tzv. GENERACE 56. S odstu-pem asu lze prvem pochybovat o opod-statnnosti jednotcho nzvu genera-ce. Pedevm Johanidesovy przy do-kazuj nesourodost literrnch vchodiseka existenciln zkuenosti tchto mla-dch absolvent bratislavsk filozofickfakulty (vedle Jna Johanidese tak An-ton Hykisch, Jaroslava Blakov...).

Cesta, kterou Johanides urazil od prvotiny Skromie /1963/ a po kni-hu p znan nazvanou Ident i ta v kr -ze /1996/ pesvduje tene o tom,e autor pat k spisovatelm pcm pocel ivot jednu knihu. Ostatn u jehoprvotina je poznamenna silnm proit-kem existenciln nejistoty a kriz vlastntotonosti.

Identita v kr ze pedstavujesoubor dosud knin nepubl ikovanchesej a rozhovor z let 1992 a 1996. Jo-hanides je zde poprv kompaktnji pre-zentovn jako teoretik djin umn a es-tetiky. Byl by vak omyl povaovat Joha-nidesovy teoretick vahy za dal roz-mr jeho spisovatelsk innosti. Do jehoesejistiky (jak dokazuje pedevm esejRembrandt a zzran Aladinove lampy)pronik fabulujc rukopis zkuenho pro-zaika; jeho povdky a novely jsou zaseprosyceny dominantnm motivem o ,tedy pohledem teoretika djin umn. Ne-musm zejm pipomnat, e dan pstupautorovi umouje pibliovat se k ltcez nkolika zornch hl pohledu a proni-kat a k detailu.

Z fiktivnho svta tm vech Joha-nidesovch prz vystupuje postava osa-mlho lovka hledajcho blzkou oso-bu , je by mu pomohla vyprost i t sez v lastn samoty. Pro i tek osamocenmezi l idmi a neschopnost komunikovatse staly v Johanidesovch textech zdro-

17

j em ex is tenc i ln ho odc izen . Nvra tk sob sammu vede tedy zkonit, ni-koli paradoxn, skrze samotu ticha. K to-muto zvru dochz nejen Johanidesprozaik, ale i Johanidesteoretik: Bojmsa prerne jednej veci: e n spisovatestrat pre seba svoju kocku ticha, mno-hosten ticha, ktor mus by okolo neho,aby mohol meditova, aby mohol probl-my prebera z viacerch uhlov, aby mo-hol njs ohnisko nzorov. (Identita v kr-ze, str. 19 - 20).

ten i se ovem nemus obvattoho, e by Jn Johanides ztratil prostortto tvr samoty. Naopak meme v-it v Johanidesovu schopnost neustlepromovat mnohosten ticha v komu-nikaci se tenem.

Jana Ptkov

CHV`LA LITER`RN TEORIE

Psal jsem v recenznch rtch proTexty naposled o pohdkch, pedt mo pekladech bsn i o pekladech bsni o bsnickm dle, o fejetonech... Dnesmm na stole knku nebeletr ist ickou,dokonce teoretickou: literrn vdec Fran-tiek Vetika vydal v olomouck Votobiisoubor studi Podoby przy. Titul je ne-utrln, ale vymezujc podtitul k natrucpoadavkm komern pitalivosti ze-teln u na oblce: O kompozin v-stavb esk przy dvactch let 20.stolet. To zn skoro jako varovn pronezasvcenho beze lstnho tene,jako odrazujc signl pro onoho legendr-nho prostho tene, o nm kadv, kdekdo s jeho existenc kalkuluje, alenikdy ho nikdo nevidl. A kter podle obec-nho mnn nemiluje teorii.

Vechny Vetikovy knky o kompo-zici literrnch dl je jich cel ada, nap.Stavby przy, 1992; Stavba bsn, 1994 adm ve svm soukromm tdn mezil iteraturu dobrodrunou. Jde toti vdyo dobrodrustv, umon-li i usnadn n-kdo poodhalit taje umleck tvorby, do-ke-l i abstrahovat z textu zkonitosti,kter spoluvytvej jeho kouzlo a speci-fickou sugesci. Dobrodrustv pece spo-v v ohroen tajemstvm (nebo tajem-nm) a v jeho pekonn. Nezkuen te-

18

n (onen pomysln neptel teoretizov-n) by se mohl obvat, e jde o ponnr iskantn, jako by dobrodrun hledndu tvorby ohroovalo je j ta jemstv .Naopak: znalost receptury pece nelikvi-duje chu pokrmu. Ale nejen to: drdivtajemstv umn i spnmu analytikoviunik do hlubch a hlubch sfr a odol-v sebekrutj vivisekci je-li opravduumnm. (A na mrinu neumn nen za-poteb nstroj analzy.)

Je sympatick umanutost, s jakou Fr.Vetika znovu a znovu prosazuje pozor-nost svmu oboru; jak houevnat zd-razu je vznam kompoz in vstavbyv celkov struktue vech prvk vytv-ejcch text umleckho dla. Jeho pr-zkumn prce jsou prkopnick a pod-statn pispvaj v propracovn tohoto za-nedbvanho seku poetiky. Ve vkla-dech v hodinch literatury na stednchkolch se kompozici literrnho dla v-novala zpravidla jen povrchn a okrajovpozornost, akol iv nen pochyb, e bynkolik ivch a nzornch pklad bylos to vzntit vt zjem o poezii, przui drama, ne stereotypn vklady odiz-nch bsnickch ozdob, kter muselypetrpt generace student. Dobvala sezpravidla odpov na otzku, co chtlbsnk ci; mn se zamovala pozor-nost ke zkoumn toho, jak to ekl a pro.Ve Vetikovch kapitolch si tyto me-zery koln vuky meme doplnit nejenprospn, nbr i zajmav a poutav.V rozborech kompozin vstavby nejrz-njch nr (od novinovho sloupkua fejetonu pes romaneta, przu pro dti,soudniky, reporte, povdky a po ro-mnovou epopej) se mimochodem lzenco dovdt i o tom, jak se mn smysla vznam onch povstnch bsnickchozdob jejich kompozinm zalennm vtextu. A autoi, o jejich dlech se pojed-nv, nejsou ledajac: B. Beneov, ap-kov, K. Hork, A. J i rsek, L . K l ma,F. Langer, R. Tsnohldek, V. Vanura ad.

Vetika vykonal v literrn teorii hod-n pro utdn a ujasnn pojmoslov sv-ho pedmtu. Kadmu souboru studipedesl obshlou kapitolu s vklademodborn terminologie, kterou namnozesm vytvoil, i vymezil. Cel jeho pe-

19

hledn systm si pirozen osvoj jen od-bornci, ale autor m na pamti i pohodlmn kvalifikovanho tene; i teoretic-k pojmoslovn vklad je obecn srozu-miteln a pstupn nepouv strnulevdeck hantrky nesrozumiteln laick-mu teni a samy analzy jednotlivchdl jsou pi v stroh vcnosti kompono-vny se zetelem na nejir okruh zjem-c. Jsou- l i asto polemicky zamenyproti nkterm tradovanm nzorm (jennamtkou: T. Vodika a O. Krlk ve vzta-hu ke K. apkov i , Benjamin Jedl ikaa kompozice Koptova romnu, atd.), jdeu vce ne jen a jen o kompozin v-stavbu. Pesah do oblast literrn kritikya historie vn do Vetikovch kapitolnov rozmr a roziuje jejich perspekti-vu; i kdy je polemika vedena a pedan-ticky vcn a bez osobnho zahrocen, jesamosebou osvujcm prvkem.

Trocha teorie nikoho nezabije; a uji-uji, e ten, kterho neodrad teore-t ick vymezen obsahu a terminologiezpotku neznm, pot se stejn jakonad knihou Vetikovch fejeton nebonad jeho arbesovskm romnem.

Mojmr Trvnek

NARCISTICK` SPOLENOSTpod le G. L ipovetskho

Sociln f i losof a br i lantn esej istaGilles Lipovetsky vynikl svmi vstin-mi analzami ry, kter bv nazvnajako doba postmodern. Jeho diagnza z-padoevropsk spolenosti sedmdestchlet by mohla bt v mnohm a s spchemaplikovna na eskou spolenost teprvenadchzejcch dn.

L ipovetsky oh lau je novou etapuv historii zpadnho individualismu, hovo- o globln sociologick mutaci. Vespolenosti se objevuj nov cle, postojea hodnoty. Hled se nov smr, nov mo-dality socilnho uspodn. Do popedse dostv seberealizace jedince, rozv-jen a zrove respektovn jeho zvlt-nost a osobitost . lovk zan boitpevn pravidla, vymykat se ustlenmzvyklostem, pestv dodrovat zvaz-n mravn imperativy. Individuln zjmyse ji nadle nemaj podizovat racionl-

20

nm nrokm kolektivu. Dochz k v-znamn expanzi soukromho prostoru nakor velkch socilnch idej, miz zaujetpro sfru politickou ve prospch hlednvlastn identity, sebezaujet a vyznvnhdonistickch hodnot.

Social izace postaven na discipl ina univerzalit ustupuje socializaci zaloe-n na minimlnm omezovn jedince.Vznik flexibiln spolenost (vyznaujc seuvolnnost mrav, nadmrnou informo-vanost, nezvaznou sexual itou), kterbo veker tabu, odmt idoly, rozvol-uje normy umn a kritria pravdy. Je todoba bez manifest a revoluc, nechcedobvat ve jmnu Rozumu a Pokroku,oprosti la se od vdeckho optimismu.Sama sob se nejev nikterak samospa-siteln. Vldne v n dojem neustlho ste-reotypu, pelapovn na mst, przd-noty, masov lhostejnosti. Nen vak aninijak apokalyptick, dokonce se vytrcpocity existenciln zkosti, poet sebe-vrad statisticky kles. Svt je bez Boha,ale vem je to fuk.

Tento proces, jm se utv nov spo-lenost s novmi vztahy a vazbami, na-zv Lipovetsky procesem personaliza-ce . Je j m odstraovno ve transcen-dentn ve prospch aktulnho, subjektiv-nho, postrdajcho cle a smyslu. Pro-cesem personalizace se individualismusmn v to, co po vzoru americkch socio-log nazvm narcismem, pe Lipovet-sky ve sv e przdnoty (Prostor 1998).

Symbolem postmodern spolenostise tak stv bjn postava Narcise. Nar-cismus se vyznauje pehlenm vc ve-ejnch, pklonem k ist subjektivnmproblmm. Velmi vstin zachytil tutoepochu ve svch filmech Woody Allen,jak uvd Lipovetsky. Narcismus je vy-provokovn psychoanalyt ickou inf lac .Psychoanalza se stv novm maso-vm tosem. Nebvale se rozmhaj rz-n transcendentn meditace, jga, zen aj.Poznat sebe sama je dleitj ne uznatdruhho. Hned po odhldnut od rozlienna J a Jin se vak objevuje dal jina-kost: vdom a podvdom. Lipovetsky sedomnv, e je zejm teba njakho roz-lien, m-li dochzet k socializaci. Nao-pak protiklad due a tla vymizel. Tlo u

21

nen vnmno jako nco zavrenhodnhoani jako res extensa , ale jako jednotavnmajcho a vnmanho (podle Merleau-Pontyho). O tlo je peovno s nadmr-nou pozornost a zkostlivost o zdrava dobr vzhled.

lovk svm neustlm sebeanalyzo-vnm a sebeinterpretovnm zapiujeztrtu sv vlastn identity. Spoleenskrole ji nejsou tak jasn definovan, soci-ln jinakosti se rozplvaj. Nen snadnovymeziteln postaven civilizovanho lo-vka, barbara, blzna, eny... Namstovnj determinace se v uspodn spo-leenskho ivota uplatuje proces per-sonalizace.

Vhoda lovka - narc ise spo vv jeho obtn masov mobilizaci. Je na-tolik zaujat sm sebou a natolik apatic-k, e jen tko podlehne svdn my-lence jakhokoli ideologickho vdce inboenskho fundamentalisty.

Sv sociln vztahy omezuje jen nakontakty s velmi zce profilovanmi z-jmovmi mikroskupinami (sdruen buli-mik apod.), tou sdlet jen stejn sta-rosti, kter trp jeho samho. Formujse tak vlastn mal spoleenstv lid, ktese vzjemn podobaj a vznik tak cosijako kolektivn narcismus. V souvislostis postmodernm mizenm podstat by-chom mohli hovoit o poteb komunika-ce mezi lidmi spe pro pocit sounlei-tosti a pro vytven socilnch vazeb nepro samotn pedn informac.

Souasn narcismus vznikl za pozo-ruhodnho nedostatku tragickho nihilis-mu, tvrd Lipovetsky. Navzdory nap.ekologickmu katastrofismu lovk z-stv apatickm. Jeho povrchn citlivostsmenou s hlubokou lhostejnost ke sv-tu Lipovetsky vysvtluje nadprahovouinformovanost a obrovskou rychlost a promnlivost rznorodch sdlen, ji-mi je lovk (redukovn na televiznhodivka - je souasn vzruen i lhostej-n) zahlcen, co emon provn nutnneme absorbovat.

Bude zajist velmi zajmav sledovat,zdali se diagnza Gil lese Lipovetskhonapln i v naem stedoevropskm pro-storu. Nepochybn jist tendence se dajvypozorovat ji nyn.

Ji Hrabal

22

D A N A V O J T U

Sebemen sluba pro Vs je pro mnevyznamennm, prohodil Vojta Bouta vdyc-ky, kdy ho sptelen i docela ciz ena po-daly o laskavost jakousi. kval to v letechsedmdestch, ale jist i dv, kdy mi byl osob-n neznmou sympatickou postavou z pb-h, u vna vyprvnch pteli ze Vsetnaa okol. Od Bevy k Vltav migrovali s nkoli-kamsnm pedstihem. Osobit arm neztra-til ani po pevratovm listopadu to u aspojednou v roce pijdl ze skutenho africk-ho exilu. Vdy ale nejdv krtce na Moravua a nsledn zpt do hlavnho msta. Ani pipatn nlad nemyslel onu poklonu enmironicky, a naopak, v dobr pohod, skuteni pedstran, neznla ani trochu podlzav byl galantn v dui i vrazu. Tato, tenkrt sko-ro vstednost, pramenila z pirozen slunosti,stejn jako jeho ohleduplnost a nenucen ele-gance. V dob, kdy soust mho ivotnhostylu bylo jet ustrojen odpovdajc speedestm ltm: dnsy, vytahan svetra botky toulavky, Vojta denn pes vlhk pro-stradlo obnovoval puky, aby byly ostr jakobitvy. Naletn ern polobotky patilyk nmu jaksi samozejm. Psal se rok 1970 aze Vsetna do Prahy erstv pisthovanmilovnk Weissova Spe ve zvrokruhu(s hlavnm hrdinou Vclavem Rebedou se tak-ka ztotonil), Salingerovch povdek a Faulk-nerovch Divokch palem, dbal zkostlivo svj zevnjek.

Bouta v Praze bydlel-nebydlel. Pespvalv pzemn nudlovit mstnstce v blzkosti Kar-lova nmst, v n jedinou vymoenost sou-asn civilizace byla stodvaceti voltov elek-tina. Rann hygienu odbval na chodb v liti-nov zdobn vlevce z pelomu stolet, umoc-ujc zvltn poetiku domu neponienhonovodobou mni povrchovch rozvod ve-ho druhu. I mal a velk toaleta odehrvala sena zchod vn pbytku. Veern oistu pro-vdl v mstskch vanovch lznch, jejichpravideln nvtvy staly se asem Vojtovmritulem, kter ptel pijmali s porozum-nm. Neklbili se. V zim si topil penosnmkancelskm ziem hlavn proto, aby mupi oten strnek oblbench autor neomr-zaly koneky prst. Rozetenou knihu pedspanm odkldal na devnou bednku od ji-nho ovoce pekrytou vlnnm pldem, dod-

23

vajc j zdn dstojnosti nefalovanho non-ho stolku. Vnovala mu jej jedna z nejvrnj-ch praskch ptelky, kter umela mladna zhoubnou nemoc krtce po Vojtov emi-graci, ani by se smutnou zprvu v tom asedozvdl; pota nm obma vzla, mni s mn problematickmi zemmi, ne jakoubyla tehdej apartheidov Afrika. Svkou usa-zenou v secesnm svcnku si nepitpl, ve-er co veer zahal ji kvli atmosfe. Vezvl mrazivch dnech pespval stdavu znmch.

Jednou ml bt doma, a nebyl tam. Nedo-zvonil jsem se ani druh, tet, ani dal den. eby neplnovan odjel na Vsetn? A za tdendonesla se ke mn informace o jeho slueb-nm vycestovn s kolegy z barrandovskchatelir do Anglie, odkud po krtkm pobytuodletl na jih africkho kontinentu. Za teplemsnad?, uvaoval jsem, a pesto, e mi sch-zel, dokonale utajen tk z marasmu v srdciEvropy jsem mu nevytal. Zejm uctil silnoupotebu zmnit klima, lidi a ustlen zvyklosti,kter ho svazovaly do m dl sevenjchpout, potebu vymanit se z edi nesnesitelnznormalizovanho ivota. Chirurgick ez jistdlouho promlel, nepatil mezi lidi, impulzvnreagujc na vnitn i vnj podnty, od nichse po krtk dob nenpadn distancuj. Chtlse jm osvobodit z ghetta, v kterm si narozdl od ns, jeho ptel nenael smyslupl-n msto. Stle intenzivnji si uvdomoval, esouznn s povrchovou (neplst s povrchn)maskou britskho gentlemana, by bylo v do-staten symbize s duchovnm rozpoloe-nm, zan svou stereotypnost nepromuj-c se publikum nudit, vdl, e z nutnosti pro-vozovan spektkl nezadriteln smujek dernie a definitivnmu sputn opony. Prokolik divk by se ostatn uskutenila? Vdl,e ani nejsilnj potlesk nkolika vrnch ne-pehlu aplaus anonymnho, ale naplnnhohledit. Role se mu navc zaaly viditeln pro-lnat. Chtl bt strnoucm fekem a zro-ve mladm boulivkem, rd staromilskymudroval a po nkolika sklenikch oblben-ho blho vna se odvazoval do podoby rozpus-tilho teenagera. V tomhle mm jasno,skoil jsem v pravou chvli Vojtovi do ei, in-fantilita neifantilita, do smrti zstanu rokenro-lkem. Pokvl souhlasn hlavou plnou melo-di Binga Crosbyho a Franka Sinatry a pod sto-lem, abych nevidl, podupval nohou do rytmu

24

rokenrolovho kousku, deroucho se z blzk-ho, dnes u dvno zaniklho singlovho boxu.Vnmal jsem proto jeho odjezd jako totlnvzpouru proti sob sammu, jako poslednzachycen se stbla pleitosti k niku ze spn-ku ve zvrokruhu a nalezen novch skute-nch ptel a kamard-poslucha, pro kte-r by byl erstvm, dosud neokoukanm p-rstkem z Vchodu. A pak, to teplo, tolik vz-van teplo, jeho se mu tady nedostvalo.Skuten, avak v celm roce jen nkolika-denn poleen u vsetnskho baznu, vym-nn za blahodrn pocit nepetrit dovole-n u moskho behu. Snad prv dlouhotrva-jc zimy v esku (jak nyn programov naz-val jednu st rozpadlho eskoslovenska)byly hlavn motivac k rozchodu se zem a ja-zykem, kterm tak mistrn vldl. V nemrav-n dob ztlesoval Vojtch Bouta kontinuitus lepmi prvorepublikovmi mravy. V souas-nm parlamentu, plnm nevrohodnch kok-tal a vench oportunist, psobil by jakozjeven a kad jen trochu slunj demokra-tick stran, jejm byl by viditelnjm lenem,stoupaly by preference a vnost. koda, etomu tak nen a ani bt neme, k trvalmunvratu jej nepimla politika, nbr docelaprost zamilovn se ve valaskm kraji.

Vojta Bouta se bezprostedn ped defi-nitivnm pjezdem do eska zabil. Jen tak, pidocela obyejn jzd automobilem, kter sinedvno ped tm podil za st uetenchrand. Jako by nevdl, e i zde u lze jsou-li penze koupit vechno. O smutnm koncinapsali mi jeho afrit kolegov a vrn poslu-chai, krajani, kter jsem nikdy nespatil a ktei m znali jen z vyprvn. Moji adresu opsaliz Vojtova fzl bloku. Dopis konil nechmur-nm Na zdrav, bohatstv a tst, a j marnhledal uvozovky. je by potvrdily Vojtchovoautorstv. Vida, nesmazateln stopa dobrhobracha, vylpnut hluboko do mysl krajnknepomlejcch na nvrat. Jestlipak si na sv-rzn, jen tko splniteln ppitek vzpome-nou v lt na vsetnskm koupaliti (je tamjet vbec?) nkdej Vojtovy obdivovatelkya kumpni velijac? Doktoi prv, medicnyi filozofie, sttn knihkupci a nevzdlan boh-mov? Opravdu, a se pibl lto, pipijte,ven pni a mil vsetnsk dmy, Na zdra-v, bohatstv a tst, protoe sebemen slu-bu, je by pro nj byla vyznamennm, Vm uVojta Bouta nikdy neposkytne.

nor 1998Ji Tich

25

M O R YHelena Mikalov

V sa, e mor sa stane crka, ker senarod se zubmi. Ty sa mus prv vytrhn,lebo sa j m da mezi zuby kolk z chebzu.Potom sa nic nestane. Ale jin je mora nasvt.

Synek s crk li dom po hodovj mu-zice. Fojt povoll edem do plnoci. To sabrali brze dom. Narz crka pravila svoj-mu galnovi: Pokaj na ma chvlku. e-kl. Dlho sa nemhl doka, tak l zasvoj galnk k chalup, hde prvj odela.U podsnka nebyla. Pravl si, e sa podveoknem, sn neco uvid. A uvidl. Jeho ga-lnka tam stla pod oknem. Voll na u:Co je s teb, jak budu dlho na tebja e-ka? Ona nic. Pil a k n a sotva sa jdotknl, spadla na zem jak kus drvena. Pi-hldnl sa pi msku na u a domysll si.Poznl, e za galnku ml moru. Neekl.Utkl, ani sa neohldnul. U vcj za unel, ani s nechcl promluvi. A ona?Pravila mu: Spvaj s kskem chleba. Moca o to prosm. J za to, co dlm, nemo-u. Opravdu si dl pod zhlavec krajekchleba. A ml od mory pokoj.

Hdysi sa mora dosthovala do Tsnav.V noci chodila dusi ssedy. Jedna sa j ne-dala. Nachystala si k loi n. Jizbeka bylamal. Pravila si, e ju lehko tref. A aj trefila.Rno bl noem na stn pipichnut kr-pec. Jak sa gazdna divila, hdo si pro nhodol! Ssed. A moc prosl, aby si mhlkrpec vz. Gazdna to rozhlsila po celjddin a kad od tj doby sa mhl ubrni.Mora nic nezmhla, tak sa odsthovala.

Dckm, co se naro se zubmi, hdysa d kolk z chebzu mezi zuby, tak chodusi edem stromy. Takov smreisko, ke-rmu neublily vtry, ani bky, naraz za-ne schn. U Dorkch tak dopadla lipa.Pkn, velk. Za td j uprosted letaopadalo list. Gazda bl cel neastn.Chodl kolev n, zalval ju. Bylo mu j lto.Zasadl ju jeho prastaek a ml ju rd.Pa-tila ke gruntu. Kersi noc nemhl spa.Vyl ven a vid cosi u lipy st. Vzl patyka tichko sa pikradl k lip. Pi msku

26

vidl, jak tam stoj ensk se zubmi zaa-tmi do deva. Oh, dy je to mora! Vrtl sado chalupy pro n a fk po moe. Pipichnlju. Hne z n byla koka, hne hadisko, zasjaksi stvora, Gazda nechl n, hde bla l do chalupy. Nemhl sa doka rna,aby sa podvl. Na lip bl pipichnut kl.A odpoleda pil jeden Karlovjan pronho. Gazda mu ho dl. Vdl, e mora nastejn msto nechod. Bud m zas pokoj.A mli. Lipa sa dl zeleala a rstla.

DO TANCA JAK DRAK, DO PR`CE JAKKVAK

V Karlovicch l pacholek. Tak nijak.Jak sa prav: Do tanca jak drak, do prcejak kvak. Nihde dlho nevydrl. Jeho pr-ca za moc nestla. Gazdi, hdy vidlli, jaksa neme rozhba, brze sa ho zbavili.Edem mudrovl, co by mhl, ale nic ned-ll.

To tak byl pacholek Pavel. Raz sa do-zvdl o bylin, kerj sa pravilo rv. U jejjmno napovd, e moc nic dobrho z nnepochodilo. Stvalo sa, e aj pomhla. Alemlohdy.

Rvch roste po Karlovicch pyln ba-ohy. Dycky pod hor, na krajoch pasnkch.Aj hdy je jch dos, arovn je edem ten,ker plave proti vod. Teho chcl Pavel naj.Hde rva uvidl, u ho ukubnl a vijok potoku a hne zkl, hde poplave. Alevecky plavaly dlu vod. Hodn rokchtak bylo. A konen sa mu poestilo.Z celho nrua rvch si jeden plavl protivod. Honem ho sebrl, strl za koulua tl sa, jak mu rv pome by silnm.

Aby vyzkl jeho moc, veer ho ma-luk belinku hodl pod stl. Gazda s gazd-n sa dali hda, k nim sa pidali ostatn, cou stola sedli. Byla to hrza, jak sa peki-kovali a nadvali si, heili o duu. Pavel sisedl vedla stola a ml z teho rados. Mpravho rva! Co sa ostatn hdali, on vlzpod stl, rva strl za koulu a l spa.V jizb veci utichli a divili sa, co jch tonapadlo. Nihdy sa peci nehdali! ili pk-n!

Bylo ped hodmi a to sa chystali mladna muzigu tancova. Pavel s rvem zakoul sa tl, co bude v hospod. Mysllsi na Haniku z pod Javornka. Ale ona ho

27

nechcla. To si usmysll, e vecky pebi-je, aby si ho vimnla.

Sotva dol do hospody, hodl kekrva tanenkom pod nohy. A u to zaa-lo: Co do ma ge? J? Ty jsi do mavrazl! Slovo ke slovu a hne hdosi plel.Zaala rva, jak hospoda dlho nevidla.Pavel vletl mezi bijky a jednho za dru-hm vyhadzovl dvemi ped hospodu. Pitem zdvihnula t belinu rva Rozna, kervdla, kolik bije. Chvlu si rva prohldalaa potem ho strila za kordulku. Pavel tovidl, ale nechcl sa prozradi. Porul ta-nec a hybaj pro Haniku. Hanice bylo div-n, e on m naraz tolik sily, hdy mu jdycky chybovalo. Pavel sa chcl pochvlia vythnl rva z pod koule. Hanika jakto uvidla, schmatila ho, a fk, otevenmoknem ho vyhodila z hospody.

Pavel sa rozkohtil a hne ho l hle-da. Ale hledaj potm! Nenal nic. Nako-nec si pravl, e za svtla si ho naozaj na-jde. Zaty sa Rozna v hospod vytalao duu s hde km. Dycky o n pravili, e molov nohy. Kad muzigu prosedla odzatku do konca na kraji lavy, tajak starroba. Vilj chasnci napedbky sa hrnlipro u. Vec chcli tancova edem s .Naraz nemhli, to zasj do bitky. Pavel hdyto uvidl, zakil: M rva, seberte jho! Roby hne na u a rva j sebraly. Bylty edem tak mal kek. Hospodsk hovzl a hodl do pece. Jak hol, to to hua-lo, rchalo, dmilo, s hospod halo a ha-glovalo, a to vecky z hospody vyhnalo.Potem bl pokoj.

Pavel rno chcl j hleda rva pedhospodu, hde ho vyhodila Hanika, ale ne-chclo sa mu vstva, zaty gazda ml pronho prcu a nechcl ho pusti. Tak Pavelsi pravl, e neho a o tu chvilku sa nic ne-stane. Potom ho zajde hledat.

HELENA MIKALOV`Uitelka z Velkch Karlovic, kter v roce

1996 vydala pod nzvem O em si vypr-vjaj Karlovjan povsti a legendy z Vel-kch Karlovic a nejbliho okol. Ukzkykter uvdme jsou z druhho dlu karlov-skch povst, kter by mly vyjt jet vletonm roce.

dm

28

R O Z H O V O RS D O N A L D E M DAV I D S O N E M

2.st

RozmlouvaliSandy Goldbergrov, Edward Abrams

a Eric Hetheringtonl.

Sousteme se nyn na nkter aplikacevaich nzor, hlavn tch, kter pro svouargumentaci pouv Rorty. V urit fzi svkariry pijal na antireprezentativismusa podpoil jm svj nzor, e nen jin objektivi-ta ne solidarita. Souhlaste s takovm za-chzenm?

Mj antireprezentativismus je odmtnutmkorespondenn teorie. Mylenka solidarity,pokud j sprvn rozumm, je na nm nezvisl,protoe je to nzor na povahu pravdy. Pokudse vzdte korespondenn teorie, neznamento, e zrove opoutte pojem objektivnpravdy. Podle mho nzoru tedy nen sprvnpedstava, e po oputn korespondennteorie nm zbv jen njak formapragmatismu. Ale nejsem docela jist, jak jednes Rortyho postoj. Nedomnvm se, e bychho pesvdil, aby m pestal nazvatpragmatikem. V posledn dob u Rortynetvrd to, co kdysi - e mluvit o nem jako opravdivm je jen pochvaln oznaen, aneboe pravdiv je svobodn shoda lid. Ncovtomto smyslu jsem povaoval za jeho prag-matick pojet pravdy. Myslm si, e dnes uto netvrd. V lnku, ve kterm m oznaujeza pragmatika [Pragmatismus, Davidsona pravda], nen teorie pravdy soust prag-matismu. Pokud lid chpou pragmatismustmto zpsobem, neexistuje dn dvod, prose tomuto nzvu vyhbat.

Na konferenci v Santa Clara [Realismusa antirealismus, nor 1992], kde jste oba vy-stupovali, ekl Rorty mnoho kontroverznchmylenek. Obhajoval konec epistemologie,i kdy tvrdil, e pravda je naprosto uitenpojem. Nebylo jasn, jestli popral dvj prag-matismus.

Mj dojem byl, e se vzdal pragmatickteorie pravdy.

Nahradil ji jinou koncepc pravdy?Vci, kter ekl o pravd, byly stejn jako

u Deweyho vtinou negativn. Chce odmt-nout pesvden, e clem filosofie je nalzt

29

pravdy, kter jsou nepstupn vdcm nebojinm lidem, kter jsou pstupn prv jen fi-losofm. Rorty se chce vzdt pedstavy vypravdy nebo metapravdy. Podle mhonzoru to m sp do inn s otzkou Ktervci jsou pravdiv? ne s otzkou Jakpovahy je pravda?

Nedvno jsem byl s Rortym na jin kon-ferenci a on ekl, e etl m deweyovsk ped-nky Struktura a obsah pravdy a zpot-ku jimi byl zmaten, protoe mu pipadalo, ese snam ct o pravd nco seriznho (copodle nj nen uiten innost). Ale nakonecprohlsil, e po opakovanm ten dosplk nzoru, e je to v podku. Nevm, jestli toznamen, e se mnou souhlas, nebo e jesprvn zabvat se tmito vcmi, pokud jevsledkem naturalistick teorie jako ta moje.

Mon tvrdil, e toto je ten typ vt, ktermeme kat o vcech, ale e to nen prav-divj ne cokoli jinho; e Davidson dl vci,kter nejsou patn pro nai liberln demo-kratickou spolenost, atd. Nco takovhozejm tvrd v Nahodilosti, ironii a solidarit.

Ano. V urit fzi se Rorty pozvedne nadbnou mluvu a ekne: Kdy pouvme b-nou e, je sprvn mluvit o pravd tmto zp-sobem, ale kdy to znovu zvte, takpochopte, e to nen jedin mon zpsob.Tato formulace s sebou pin uritou formurelativismu a tak antinaturalismu. Je tktakto mluvit, ani byste se ptali na pozici, zekter to kte. Takto aspo uvauj naturalist.Naturalista ekne: Neexistuje dn takovpozice a proto tomuto zpsobu mluven nero-zumme. To neznamen, e je to chyba; zna-men to, e takov nzor nen koherentn, pro-toe muste zrove zastvat dva odlin po-hledy na vc.

Pesume se od filosofickch nzork tomu, co jste nedvno napsal o vznamu,kter vm nkte lid pipisuj. V pedmluvk Tetmu mui pete: Existuje nco zlovst-nho v mch nzorech, nco, eho jsem sineviml a co pedpovd znik nejen toho typufilosofie, kterm se zabval, ale filosofie v-bec? Pro jinak by lid spojovali m jmno sHeideggerem a Derridou? Pro si myslte, eje vae dlo vykldno tak radikln? Vidtenjak spojen mezi vmi a tmito mysliteli?

Ve, co vm o Derridovi, vm pouze z do-slechu. Heideggera znm trochu lpe jen pro-to, e jsem est tdn pobval na kursu

30

o Heideggerovi a Davidsonovi. Z toho pt td-n jsem se snail zjistit, co si Heidegger mys-lel, ani bych ho musel st. Proto pedeslm,abyste nebrali vn nic z toho, co o tchtolidech eknu, protoe je prost neznm. Alepipad mi oprvnn ct, e s Heideggeremsdlm jaksi extrmn antikartezinsk sta-novisko: oba si myslme, e si nedokemepedstavit mysl ptajc se sebe sama existu-je tam venku svt? Toho nejsme nikdy schop-ni, a to ani pojmov. Clem kursu bylo zjistit,jak se dva myslitel pochzejc ze zcela odli-nch svt nakonec shodli na tomto stano-visku. Je mi lto, ale tato otzka nebyla v dis-kusi nikdy zodpovzena. Ale nen dvod, probt pekvapen, e existuj zk spojen mezimmi zjmy a zjmy rznch kontinentlnchfilosof: vichni jsme soust jedn tradice,kter zan v ecku a pokrauje pes Des-carta, Huma, Kanta a dl. Take nen pli t-k vyjt z rznch mst a nakonec se setkat.Nedvno jsem etl nkter Gadamerovy pr-ce a napsal jsem o nm esej pro jeden zesvazk Knihovny ijcch filosof. Mm tedyjakousi pedstavu o jeho nzorech a on je,samozejm, Heideggerv k. Co m k tomuinspirovalo byl fakt, e jsme oba psali diser-tan prce o Platnov dialogu Filbos. A n-hodou se stalo, e byly v anglitin uveejn-ny jen s ronm rozdlem. Pipad mi zbav-n, e Gadamerova prce byla nmecky pub-likovna dostaten brzy, abych z n mohl er-pat, ale do anglitiny byla peloena a v dob,kdy Garland uveejoval star disertacea vydal i tu moji. Kdy jsem byl o rok pozdjiv Heidelbergu, tak k mmu pekvapen Gada-merv nstupce prof. Hans Fulda uil semi-n o Filbovi a na hodinch etl prv Gada-merovu a moji disertaci. Je zejm, e mmes Gadamerem spolench mnoho vc kro-m zjmu o Platna a nzoru na sociln cha-rakter mylen. Mnoho z jeho knih o interpre-taci je blzk tomu, co km j.

Myslte si, e rozdlen angloamericka kontinentln filosofie bude pokraovat?V souasnosti se toti obma tradicemi zab-v jen nkolik mlo filosof.

Domnvm se, e toto rozdlen postupnmiz. Jsou lid, kte jsou soust kontinentl-n tradice a zrove vd, co se dje v Angliia Spojench sttech, sna se to pochopita zahrnout do svch vah. Jednm z tchtolid je Gadamer; tak Habermas se zajmo vvoj ve Spojench sttech. Pi sv nedv-

31

n nvtv Frankfurtu jsem zjistil, e Haber-mas ml semin o debat mezi MichaelemDummettem a mnou, kter se tkala socil-nch aspekt jazyka. Dokonce znal vci, kterjet nebyly publikovny.

Do Nmecka m pivedl nvrh Dietera He-inricha, abych ml kantovsk pednkyvMnichov. Ob tradice se vdy hodn ovliv-ovaly napklad ve Skandinvii. Podobn jakodnes v Nmecku je ve Skandinvii spoustalid, kte se sna tyto tradice spojit. Lid seani nesna zaadit se do jedn nebo druhtradice.

Jsem pesvden, e analytick filosofieje spe veobecnm pohledem nebometodologi ne pozic. V uritm smyslu sekad filosof zabv analytickou filosofi, zlejen na tom, jak mnoho. [Smch.]

Jak budou, podle vaeho nzoru, nejzaj-mavj oblasti filosofie blzk budoucnosti?Povaujete nkterou za obzvl zajmavou?

Ne. V blzk budoucnosti zle na tom,jestli nkdo nape nco opravdu zajmavhonebo provokativnho, a jestli to oslov hodnlid. Nechpu smysl pedpovdn njakchtrend. Jen v jedn vci si meme bt docelajist, a tou je nrst knih o morln filosofii.Bude jich vce a budou lep, protoe cel adavelice chytrch lid se nyn angauje v ttooblasti. Myslm si, e spoj sv vdomosti tebaz filosofie vdy s etikou. Zan to bt m dlzajmavj, etika byla toti njakou dobuopravdu nudn. Bylo pro m velice obtn jivbec st.

Domnvte se naopak, e nkter oblastibudou ztrcet na vznamu?

Asi staromdn empirismus, pinejmenmv podob, kter mla bt odpovd skepti-km. Rorty tuto mylenku vyjdil, kdy ohlsilkonec analytick filosofie. Tm myslel, e konurit pokusy odpovdt globlnmuskepticismu.

(Rozhovor pevzat z Conference 4.2 (pod-zim 1993), redakn zkrceno. Conference. AJournal of Philosophy and Theory je internetovobasnk, do kterho p pedevm postgra-duln studenti z Univerzity msta New York,Kolumbijsk univerzity, Fordhamsk univerzity,Nov koly pro sociln vzkum a Newyorskuniverzity. Vychz na webov adrese http://www.columbia.edu/cu/conference.)

Vybral a peloil Filip Tvrd

32

texty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty xty texty texty texty texty texty texty texty tety texty texty texty texty texty texty texty texy texty texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty xty texty texty texty texty texty texty texty tety texty texty texty texty texty texty texty texy texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty xty texty texty texty texty texty texty texty tety texty texty texty texty texty texty texty texy texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty xty texty texty texty texty texty texty texty tety texty texty texty texty texty texty texty texy texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty xty texty texty texty texty texty texty texty tety texty texty texty texty texty texty texty texy texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty xty texty texty texty texty texty texty texty tety texty texty texty texty texty texty texty texy texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty xty texty texty texty texty texty texty texty tety texty texty texty texty texty texty texty texy texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty xty texty texty texty texty texty texty texty tety texty texty texty texty texty texty texty texy texty texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty texty

ObsahJi Hrabal: Dopis do pohdkovho svta Mojmra TrvnkaAlexandr Romadanov: Manifest kybervryIvo Harkron Tamsi: bel v divoinNina Gorlandov: Velik pstJan Rous: KlenovJana Ptkov: Osamocen lovk v krajin slovMojmr Trvnek: Chvla literrn teorieJi Hrabal: Narcistick spole4nostJi Tich: da na VojtuHelena Mikalov: MoryRozhovor s Donaldem Davidsonem (2. st)