filozofická fakulta Univerzity palackého v olomouci
katedra slavistiky
TERMÍNY V ČLÁNCÍCH O EVROPSKÉ UNII
sociálně-politická oblast
TERMS IN SCHOLARLY ARTICLES ABOUT THE EUROPEAN UNION
SOCIAL-POLITICAL SPHERE
(rusko-český srovnávací plán)
Bakalářská diplomová práce
Vypracovala: Jana Jatiová
Vedoucí práce: doc. PhDr. Eva Vysloužilová, CSc.
olomouc 2010
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
V Olomouci dne 27. 6. 2010
……………………………
______________________
podpis
Děkuji doc. PhDr. Evě Vysloužilové, CSc. a PhDr. Mileně Machalové, za odborné vedení bakalářské diplomové práce a za poskytnutí cenných rad a připomínek při vypracovávání této práce.
OBSAH
- 10 -ÚVOD
- 10 -1 TEORETICKÁ ČÁST
- 10 -1.1 Termín
- 10 -1.1.1 Definice termínu
- 10 -1.1.2 Vznik termínů
- 10 -1.1.3 Terminologie
- 10 -1.1.4 Terminologie a slovníky
- 10 -1.1.4.1 Druhy slovníků
- 10 -1.1.4.2 Glosáře a jejich zpracování
- 10 -1.1.5 Terminologizace
- 10 -1.1.5.1 Průběh terminologizace
- 10 -1.1.6 Determinologizace
- 10 -1.1.7 Reterminologizace
- 10 -1.2 Termín ve funkčním stylu
- 10 -1.2.1 Česká soustava funkčních stylů
- 10 -1.2.2 Ruská soustava funkčních stylů
- 10 -1.2.3 Publicistický styl
- 10 -1.2.4 Odborný funkční styl
- 10 -1.2.3 Administrativní funkční styl
- 10 -1.3 Termín v popularizačním textu
- 10 -1.3.1 Charakteristika popularizačního textu
- 10 -1.4 Překlad a překládání
- 10 -2 PRAKTICKÁ ČÁST
- 10 -2.1 Překladové transformace
- 10 -2.1.1 Lexikální transformace
- 10 -2.1.1.1 Transkripce
- 10 -2.1.1.2 Transliterace
- 10 -2.1.1.3 Transplantace
- 10 -2.1.1.4 Kalkování
- 10 -2.1.1.5 Lexikálně-sémantické záměny
- 10 -2.1.2 Lexikálně-gramatické transformace
- 10 -2.1.2 Lexikálně-gramatické transformace
- 10 -2.1.2.1 Antonymický překlad
- 10 -2.1.2.2 Rozšíření informačního základu
- 10 -2.1.2.3 Explikace (opisný překlad)
- 10 -2.1.2.4 Kompenzace
- 10 -2.1.2.5 Celkové přehodnocení
- 10 -2.1.2.6 Exotizace
- 10 -2.1.2.7 Naturalizace
- 10 -2.1.3 Gramatické transformace
- 10 -2.1.3.1 Syntaktická kondenzace (komprese)
- 10 -2.1.3.2 Syntaktická dekomprese
- 10 -2.1.3.3 Záměny slovních tvarů
- 10 -2.1.3.4 Slovnědruhové záměny
- 10 -2.1.3.5 Větněčlenské záměny
- 10 -2.1.3.6 Záměny multiverbizačních pojmenování univerbizačními a naopak
- 10 -2.1.3.7 Změny gramatického statutu větných konstrukcí
- 10 -2.1.3.8 Slovosledné transformace
- 10 -2.2 Problémy překladu
- 10 -2.3 PŘEKLAD RUSKÝCH NOVINOVÝCH ČLÁNKŮ
- 10 -ZÁVĚR
- 10 -PЕЗЮМЕ
- 10 -BIBLIOGRAFIE
- 10 -PŘÍLOHY
ÚVOD
Tématem bakalářské diplomové práce jsou termíny v článcích o Evropské unii, které byly publikovány na internetových stránkách. Bylo excerpováno přibližně 50 různých článků v ruském jazyce. Pro naši práci by nebylo snadné pojmout celé rozsáhlé téma Evropské unie, protože daná problematika pokrývá velmi široké spektrum a již z principu nemůže být vyčerpávající a tvořit tak kompaktní celek. Proto jsme si práci vymezili pouze pro sociálně-politickou oblast.
Záměrem naší bakalářské práce byl překlad ruských novinových článků a následné sestavení praktického glosáře nejtypičtějších vazeb o EU, který by obsahoval nejužívanější terminologická slovní spojení v dané oblasti a sloužil by tak jako malá účelná pomůcka pro studenty, tlumočníky a překladatele. Téma o Evropské unii jsme si vybrali ze dvou důvodů:
1) v poslední době je čím dál více diskutované
2) je součástí našeho studijního oboru a naší pregraduální přípravy
Česká republika se vstupem do Evropské unie stala součástí nadnárodního uskupení vyspělých evropských zemí. Po čtyřiceti letech nesvobody v rámci takzvaného východního bloku jsme se připojili k západním demokratickým státním celkům. Náš vztah k Ruské federaci se tím po rozpadu Sovětského svazu zásadně změnil. Evropská unie nikterak nezastírá svá přání rozšiřovat hranice směrem na východ. Rusko si v této situaci snaží najít svou pozici a zachovat konzistentní postoj. Musí se vypořádávat se změnami, kdy se pomalu vytrácí nárazníkové pásmo mezi „západními“ zeměmi a hranicemi Ruské federace, což je pro Rusko situace ne úplně příjemná. Zvláště po přijetí Lisabonské smlouvy, kdy Evropská unie vykročila vstříc větší homogenitě a jednotnosti.
V ruských médiích se tedy stále častěji objevují články zaměřené na tematiku EU, ať již v souvislosti se strukturálními změnami v rámci samotné Evropské unie, či například v energetické závislosti zemí Evropské unie na surovinách Ruské federace.
V bakalářské práci jsme se v teoretické části zaměřili na objasnění pojmů termín, terminologie, terminologizace, determinologizace, reterminologizace. Poněvadž články, z kterých jsme čerpali, řadíme do publicistického stylu, věnovali jsme celou jednu kapitolu i funkčním stylům jak v ruské, tak i v české soustavě. Avšak termíny, o které se naše práce opírá, se ve velké míře vyskytují i ve stylu odborném a administrativním. Tyto styly jsme taktéž do kapitoly funkčních stylů zařadili. Stejně tak jsme jednu kapitolu věnovali popularizačnímu textu a teorii překladu.
V praktické části jsme se hlavně zaměřili na překlad ruských novinových článků a na podání stručného přehledu základních a nejfrekventovanějších slovních spojení, která se v ruských médiích o Evropské unii objevují (viz přílohy - praktický glosář nejtypičtějších vazeb o EU). Tato ruská slovní spojení jsme překládali do českého jazyka pomocí slovníku, za pomoci rodilých mluvčích a pro správnost a úplnost jsme je také porovnávali s články českými. V této části práce uvádíme překladové transformace (lexikální, lexikálně-gramatické, gramatické), které nám sloužily při překladu. Poslední podkapitolu jsme věnovali problémům překladu. V této kapitole uvádíme veškeré problémy, které nás provázely při překladu ruských novinových článků a praktického glosáře. Ukázka rusko-českého praktického glosáře nejtypičtějších vazeb o Evropské unii pro tlumočníky a překladatele tvoří samostatnou kapitolu.
1 TEORETICKÁ ČÁST
1.1 Termín
1.1.1 Definice termínu
V literatuře najdeme mnoho definic významu slova termín. Většina těchto pramenů se však shoduje na tom, že termín neboli odborný název je pojmenování pojmu v systému pojmů některého vědního nebo technického oboru. (Poštolková a kol., 1983) Dušan Žváček ve své knize „Úvod do teorie překladu“ píše, že termín je pojmenování konkrétního pojmu specifické vědecké oblasti. (Žváček D., 1998)
Termíny v naší práci hrají nejdůležitější roli, protože se užívají především v odborném, ale i v publicistickém funkčním stylu. Podle odborníků na danou oblast se termíny významně podílejí také na rozvoji lexikálního fondu každého jazyka. Ve starší literatuře najdeme údaj, že termíny tvoří až 90 % nově vznikajících lexikálních jednotek. (Кубик М., Формановская Н., 1985: 117) Zajímavostí je, že stejný údaj uvádí i jedna z nejnovějších prací, vzniklých na olomoucké rusistice. Podle výpočtů D. Valentinové tvoří v současné době termíny právě 90 % nové slovní zásoby. (Валентинова Д., v tisku)
Měli bychom si tedy tento pojem definovat přesněji. Pokud termín srovnáme s neterminologickým pojmenováním, které je často víceznačné a jeho význam závisí na kontextu, ve kterém je tohoto neterminologického pojmenování užito, zjistíme, že termín představuje v tomto smyslu jeho protiklad. Obecně lze tedy říci, že čím je stylové vymezení odborného termínu výraznější, tím je větší jeho významová nezávislost na kontextu, tudíž je zde i méně problémů, spojených s překladem. (Gromová E. a kol., 2007)
Pro termín jsou typické některé vlastnosti, kterými se liší od ostatních lexikálních jednotek. K charakteristickým rysům termínu řadíme jednoznačnost, ustálenost, přesnost, systémovost, nezávislost na kontextu a možnost jejich izolovaného užití. Přirozeně lze zde mluvit o určitých výjimkách, a to zejména v rozvíjejících se oblastech. (viz Biolková E., 2008 v tisku) Mezi další charakteristické znaky patří pojmovost, intelektuálnost. Termíny nejsou expresivní a nevyjadřují citové zabarvení. (Žváček D., 1998) Zde ovšem také můžeme uvést určité případy, které se uvedenému tvrzení D. Žváčka vymykají. Mezi tyto "rozvíjející se" oblasti zařazuje A.Rangelová zejména počítačové a komunikační technologie. (Rangelová A., 2005) Tyto případy jsou typické pro oblasti, ve kterých dochází k velmi dynamickému rozvoji, tedy i pro oblast, které se věnujeme v naší práci.
B. N. Golovin a R. Ju. Kobrin ve své knize naopak tvrdí, že termíny nikdy nestojí izolovaně, ale jsou součástí terminologického systému. Dle nich tedy pod pojmem termín chápeme slovo nebo slovní spojení se zvláštním významem, které vyjadřuje odborný pojem a užívá se v procesu poznávání a osvojení si odborných předmětů a vztahů mezi nimi. (Головин, Кобрин, 1987)
Termíny nejčastěji užíváme při pojmenovávání jen v rámci jednoho oboru. Pouze výjimečně užíváme stejných podob termínů v různých vědních nebo praktických odvětvích. Např. termínu ASIMILACE se užívá v jazykovědě, v přírodních vědách, v národopisu apod.
Termíny můžeme pojmenovávat slovem, slovním spojením, polovětnou konstrukcí, ale i souvětím. Při definování termínu se pojmenováním rozumí pouze taková konstrukce, u které nedochází k vytvoření celé věty. Slovo pojem můžeme užívat v nejrůznějších vědních oborech, jako např. v logice, v didaktice, v jazykovědě, ale samozřejmě také ve speciálních výkladových slovnících z těchto oborů bychom našli jeho různé definice. Na přesném významu slova pojem se neshodují ani logikové. Ke studiu termínů a terminologie se však nemůžeme obejít bez termínu pojem, a proto přijímáme jeho definice z učebnic filozofie nebo je různě upravujeme a doplňujeme. Je však třeba, abychom si stále uvědomovali, že pojem není něco stálého a neměnného, ale že je to jev dynamický, jehož perspektivy a cíle podléhají stálým změnám. Některé pojmy zanikají, některé mění svůj obsah a jiné se nově tvoří. Odrazem tohoto jazykového vývoje jsou i změny v systému termínů. Pokud ale nedokážeme dostatečně stanovit obsah pojmu pojem ani v logice, v jazykovědě na tom nebudeme o mnoho lépe, co se týče vymezení vztahu mezi pojmem a pojmenováním. (Poštolková a kol., 1983)
1.1.2 Vznik termínů
Abychom mohli vytvářet nové odborné názvy, potřebujeme k tomu vyspělý národní jazyk, u kterého je bohatě rozvinutá slovní zásoba a propracovaná mluvnická stavba. Vyspělý a rozvinutý jazyk nám pak může poskytnout řadu různých způsobů a prostředků. Jeho všestranná vyspělost nám také umožňuje přejímat termíny z cizích jazyků mnohem lépe a častěji, než tomu bylo v minulosti, kdy existence našeho národního jazyka byla ohrožována.
Termíny obvykle nepřekládáme v užším slova smyslu, nýbrž substituujeme termín cizího jazyka termínem z domácí terminologické soustavy. (Žváček D., 1998)
Jestliže je určitý vědní obor dost vyvinutý, má také svůj systém pojmů a paralelně s ním i systém termínů. Pokud pro substituci nejsou po ruce vhodné termíny, musí překladatel sáhnout k vlastnímu překládání, ale i v tomto případě je nevyhnutelné poznat semantickou, onomaziologickou a onomatologickou strukturu překládaných termínů. Jelikož toto poznání se musí opírat o strukturu logických predikací, o logické spektrum překládaných termínů, je zde nevyhnutelná spolupráce s odborníky v příslušné oblasti. (Gromová E. a kol., 2007)
Odborné názvy můžeme tvořit těmito způsoby:
Morfologicky
· derivací, tj. odvozováním pomocí předpon, přípon
Do této skupiny patří slova odvozená, tvořená pomocí přípon (sufixů),
popř. jen koncovek, předpon (prefixů) anebo přípon i předpon zároveň
(sufixálně prefixální způsob). (např. надбавка, поправка) Tento způsob
je pro současné jazyky typický, o čem svědčí na obecné rovině také
popis slovotvorných postupů, například u ruského jazykovědce N. M. Šanského (Шанский H., 1979), nebo z nejnovějších zdrojů u J.
Sokolové, která mluví o tomto způsobu tvorby nových slov v souvislosti
s postupem, který označuje jako transfiguraci. (Соколова Я., 2010)
· kompozicí, tj. skládáním slov, což je postup, který najdeme také u obou
zmiňovaných autorů, u N. Šanského i u J. Sokolové. Složeniny ve srovnání s odvozenými názvy a s terminologickými souslovími
umožňují explicitnější vyjádření znaků pojmu než odvozeniny a umožňují odvozeniny tvořit. (např. Еврокомиссар, Европарламент)
· abreviací, tj. zkracováním
Zkratky a zkrácená slova hrají důležitou úlohu zejména v psaných
projevech odborného vyjadřování. Tvoření zkratek je prakticky
neomezené. (např. ЕК, ЕС, Европол, МВФ) Pro obě poslední skupiny je v ruštině typická určitá výslovnostní výjimka, protože podle Příruční
mluvnice ruštiny pro Čechy nepodléhají ve většině případů redukci.
(Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy I.) Uvedený fakt svědčí
o jejich vnitřní motivovanosti, tedy o spojení významu a formy. Tato
jednoznačnost ve spojení dále vede k jednoznačnosti v použití, což je
jedna z podstatných vlastností termínů. V častém používání abreviací
vidí někteří čeští lingvisté vliv angličtiny. (Martincová I., 2005)
Syntakticky
· vytvářením terminologických sousloví
Pokud tvoříme terminologická sousloví syntakticky, jde o ekvivalenty
slov, která mohou být nahrazena jednoslovným pojmenováním. (např.
Европейский союз – Евросоюз, Европейская комиссия –
Еврокомиссия) Tato pojmenování jsou charakteristická z pohledu
procesu jejich vytváření: podle citovaného N.Šanského se totiž jedná, na
rozdíl od tvoření morfologického, o vznik daný dlouhodobým
používáním. (Шанский H., 1979: 17) Podobnou myšlenku vyslovuje
v podstatě i jeden z nejvýznamnějších světových lingvistů všech dob,
zakladatel strukturalismu F.Saussure ve svém kursu obecném
lingvistiky. (Saussure F., 2007, tady se, samozřejmě, nemluví
o termínech ani o syntaktickém vzniku slov, jev, o kterém F.Saussure
pojednává, je ale ve své postatě podobný)
Sémanticky
· zpřesňováním významu slov z běžně sdělovacího jazyka
V tomto případě používáme slova z neterminologické vrstvy, tedy
z běžně sdělovacího jazyka. Význam terminologizovaných slov
se v podstatě nemění, jen se významově zpřesňuje. (př. голос, кресло,
помощь)
· metaforickým a metonymickým přenášením slov
Na význam tohoto způsobu upozorňuje i A.Rangelová, která považuje
metaforizaci za nejběžnější způsob vzniku sémantizmů. (Rangelová A.,
2005) O významu těchto postupů podle našeho názoru svědčí také to, že
v současné lingvistice je o tyto procesy velký zájem, který se odráží
v častém publikování monografií na toto téma. Tento způsob tvoření termínů nám dává možnost užívat již existující slova pro pojmenování jiných pojmů na základě shodnosti některých znaků nebo na základě věcné souvislosti. V terminologii některých oborů se velmi často setkáváme s metaforicky užitými názvy různých částí lidského těla. (např. глава Бюро национальной безопасности) Problémem při tomto vzniku terminologického lexika je to, že nesplňuje jednu ze základních podmínek charakteristiky terminologického lexika, není jednoznačné. Podle V.Kostomarova a I. Vereščagina totiž slovo při přechodu k terminologickému lexiku úplně neztrácí své konotace. (cit. podle www.philology.ru)
Přejímáním slov z cizích jazyků
Tento způsob je jeden z nejvíce užívaných při vytváření nových termínů. Různé proudy těchto přejímek můžeme pozorovat v historii národních jazyků, pomocí nichž se slovní zásoba rozšiřuje v různých obdobích a oblastech. (př. бюро, глобализация, инструмент, климат, кризис, скептик) Dominujícím zdrojem je zde, samozřejmě, angličtina a to jak pro český, tak pro ruský jazyk. Vliv angličtiny je spojen zejména s rozvojem mnoha současných odvětví právě v anglosaských zemích, odkud termíny potom pronikají spolu s novými jevy, které tyto termíny označují.
Těchto postupů se však v jednotlivých vědních nebo technických oborech využívá různou měrou, protože každý z nich je různě produktivní.
1.1.3 Terminologie
Odborná terminologie je nedílnou součástí funkčního stylu odborného i publicistického. Jelikož náplň naší práce spočívá v excerpování nejužívanějších terminologických slovních spojení z novinových článků, které se samozřejmě řadí do publicistického stylu, je na místě i objasnění pojmu terminologie.
Terminologii chápeme jako soubor nebo soustavu termínů neboli odborných výrazů, které se užívají v jednotlivých oborech. V tomto případě se kromě terminologie užívá také název odborné názvosloví. „Terminologie neboli odborné názvosloví, je soubor odborných výrazů, užívaných v jednotlivých oborech vědeckých nebo praktických.“ (Havránek 1963, s. 81)
Podle Bohuslava Havránka se do odborného názvosloví dají zařadit jak jednoznačná slova, která se používají pouze v jednom oboru a udržují svůj odborný význam, tak i slova, která mají jistý ustálený význam v jednom oboru, ale naopak jiný význam v dalším oboru nebo v běžném sdělovacím jazyce.
Terminologii tedy můžeme také chápat jako nauku o vlastnostech termínů, jejich tvorbě a užívání, která zkoumá vztahy mezi termínem a obecným pojmem. Tato nauka, jak již bylo zmíněno výše, vychází z lingvistického hlediska, ale také z hlediska určitého konkrétního oboru.
1.1.4 Terminologie a slovníky
Důležitou složkou terminologie je i tvorba terminologických slovníků. V naší práci jeden takový praktický terminologický glosář vytváříme z námi excerpovaného materiálu, tudíž bychom se rádi zmínili i o slovníkovém zpracování termínů.
Jak jsme již výše uvedli, nové pojmy, termíny se vyskytují v nejrůznějších oborech a je třeba je jak správně pojmenovat, tak i srozumitelně a věcně vyložit. Velmi užitečným pomocníkem při odborné práci jsou slovníky nejrůznějších typů. Tyto slovníky slouží k vyjádření nových poznatků a speciální terminologie.
V této kapitole tedy podáme stručný přehled o rozdělování slovníků a jejich dělení z hlediska rozsahu a okruhu slovní zásoby. Vzhledem k tomu, že tato práce není založena pouze na tvorbě terminologického glosáře nejužívanějších slovních spojení o EU, ale i na tom, co mu předchází, a to je excerpce materiálu, tak se zde také zmíníme i o zpracování materiálu při slovníkové tvorbě a uvedeme základní charakteristiku terminologického slovníku.
1.1.4.1 Druhy slovníků
Podle rozsahu rozeznáváme slovníky:
· velké (několikadílné)
· střední
· malé (jednodílné)
· kapesní
U slovníků nerozhoduje vždy počet hesel. Rozsah hesel a podrobnosti jejich zpracování jsou totiž u různých typů slovníků odlišné. Proto nemůžeme dostatečně dobře srovnávat slovníky výkladové s překladovými nebo s encyklopedickými a slovníky obecného rázu se speciálními.
Tato díla, která se zabývají skutečností okolního světa, shrnutím jejich poznatků a informací, se nazývají slovníky naučné nebo encyklopedie. Slovníky, které se zaměřují převážně na slova a jejich významy nebo na některý úsek slovní zásoby jazyka, nazýváme jazykové. Pokud podávají výklady slov v témže jazyce, označují se jako jednojazyčné či výkladové, soustřeďují-li ekvivalenty různých jazyků (jiného jazyka), jsou to slovníky překladové. Tyto slovníky mohou být dvoujazyčné i vícejazyčné. (Poštolková a kol., 1983)
Slovníky můžeme rozeznávat také podle okruhu slovní zásoby, kterou se zabývají. V takovém případě slovníky dělíme na:
· nářeční
· terminologické
· frazeologické
· slovníky cizích slov apod.
Některé další druhy slovníků vykládají slova jen po jisté stránce, např. z hlediska pravopisu, etymologie, synonymních vztahů, frekvence aj. Pro současnou českou jazykovědu je dominantní zpracování právě terminologické slovní zásoby, ostatní skupiny slovní zásoby se zpracovávají poměrně vzácně. Tento fakt je spojen především se zmíněným rozvojem terminologie. (Poštolková a kol., 1983) Jako důkaz tohoto tvrzení můžeme uvést Rusko-český a česko-ruský slovník neologizmů (Krejčová I., a kol. 2004), ve kterém jednotky terminologické povahy jednoznačně dominují. Podle našich přibližných výpočtů tvoří terminologie v tomto zdroji asi 90 %, což se shoduje s výpočty jiných teoretiků, uvedenými výše. Slova ve všech slovnících mohou být řazena abecedně nebo věcně či pojmově. Abecední postup lze také kombinovat s věcným či pojmovým uspořádáním.
1.1.4.2 Glosáře a jejich zpracování
Každá práce, která spočívá ve vytváření slovníku, je velmi pracná, ať už je to sbírání materiálu, excerpování nejrůznějších novin, časopisů, knih, učebnic nebo případné zapisování, zaznamenávání mluvených projevů, podle účelu daného slovníku. V našem případě práce spočívala ve shromažďování materiálu, nejrůznějších ruských novinových článků o Evropské unii, které se týkaly sociálně-politické oblasti. Posléze jsme z těchto článků excerpovali nejvíce užívaná, typická slovní spojení, charakteristická pro Evropskou unii. Jejich ekvivalenty v českém jazyce jsme překládali pomocí různých slovníků, s pomocí rodilých mluvčích a v neposlední řadě jsme se snažili tato ruská slovní spojení najít v podobných českých článcích. Najít podobné články v českém jazyce nebylo nikterak jednoduché, ale nakonec se nám to z větší části podařilo, jelikož Evropská unie je velice diskutované téma nejen v zemích, které spadají do Evropské unie, ale píše se o ní a informuje po celém světě a Rusko v tomto není žádnou výjimkou.
Ze zadaného textu můžeme vypisovat:
· každé slovo nebo spojení slov (excerpce úplná)
· odchylky od běžného úzu, tj. nová slova, nové významy slov, různé
varianty slov apod. (excerpce částečná)
· jistý okruh slov, např. slova některého vědního oboru (excerpce
speciální)
· náhodné zvláštnosti (excerpce příležitostná)
My jsme v naší práci z ruských článků vypisovali okruh slov, týkající se Evropské unie, tudíž v našem případě se jedná o excerpci speciální.
1.1.5 Terminologizace
V kapitole TERMÍN jsme se již zmiňovali, že k termínům přistupujeme z hlediska jejich stylové funkce. Jelikož většina odborných textů, ale i některých textů publicistických je realizována ve spisovném jazyce, za základní vlastnost termínů pokládáme spisovnost. Termíny tedy uplatňujeme nejen ve sféře odborného vyjadřování, ale také ve sféře publicistického a běžného dorozumívání. S jejich vzrůstajícím podílem ve slovní zásobě a s jejich pronikáním do jiných komunikačních sfér a funkčních stylů jsou zejména spojeny dva charakteristické procesy – terminologizace a determinologizace.
Terminologizace se projevuje vytvářením a propracováním speciální terminologie, často s potřebou adaptovat do funkce termíny pojmenování z neodborné slovní zásoby. K tzv. specializaci (tj. zúžení významového rozsahu slova) dochází při přebírání slov z neodborné vrstvy do terminologických soustav. V širším slova smyslu jde při terminologizaci o využívání pojmenovacích a slovotvorných typů a prostředků pro pojmenovací potřeby jednotlivých oborů. (Bachmannová a kol., 2002)
Terminologizaci tedy chápeme jako proces, při němž neodborné slovo dostává odborný význam. Výraz terminologizace se objevuje i ve studii J. Horeckého (Horecký, 1956), když popisuje využívání termínů v poezii. Častěji než s výrazem terminologizace se setkáváme s výrazy terminologizované pojmenování, stupeň terminologizovanosti. (Hausenblas, 1962) Pozdější autoři užívají označení adaptace slov obecné slovní zásoby. (Batušek, 1970)
1.1.5.1 Průběh terminologizace
Terminologizace může probíhat jak v mezích základní pojmenovací jednotky-slova, tak se může realizovat jako nové spojení slov, které v běžném jazyce existuje, a to vytvářením pojmenovacích sousloví. Nové termíny také vznikají ze základů slov běžné slovní zásoby, ve spojení se sufixy běžné slovní zásoby, zpravidla specializovanými k vyjádření určitých pojmenovacích typů a také adaptováním nově přejatých /cizích/ slov. (Poštolková, 1984)
Z naší oblasti, tedy z oblasti, kterou se v naší práci zabýváme, můžeme jako proces terminologizace uvést mnohá slovní spojení, nejvhodnější příklady ale nacházíme v oblasti tržního chování subjektů EU. Jako příklad můžeme uvést slova medvěd, které tedy z běžného označení zvířete přechází na označení člověka, který jedná na trhu určitým způsobem.
Terminologizaci chápeme šířeji, než bylo doposud zvykem. Rozlišujeme několik typů terminologizace:
· terminologizaci sémantickou, tj. aplikace již existujícího pojmenování
na nový pojem určitého vědního oboru. J.Mravincová uvádí jako příklad
pojem globální, který se pod vlivem anglického jazyka podle slov
autorky přesouvá do jiných sfér. (Mravincová, 2005)
· terminologizaci syntakticko-sémantickou, vytváření terminologických
sousloví
· terminologizaci slovotvornou, tj. využívání slovotvorných postupů
spisovného jazyka, jako jsou sufixace, prefixace, kompozice aj., ustálení
některých slovotvorných prostředků a typů pro vyjadřování určitých
významových odstínů, využívání některých druhů slov apod.
Zajímavostí u tohoto typu terminologizace je to, že může dojít ke vzniku
homonymních termínů v různých oblastech, protože používané postupy
se kryjí. Jako příklad na tuto situaci uvádí A.Rangelová výraz houbař,
který se používá jak pro označení sběratele hub, tak nově jako označení
pro narkomana, který používá jako drogu houby lysohlávky.
(Rangelová A., 2005)
· terminologizaci sémanticko-slovotvornou (sémantickou
terminologizaci spojenou se sufixací, řidč. prefixací)
· terminologizaci přejatých termínů (Poštolková, 1984)
1.1.6 Determinologizace
Pojmem determinologizace nazýváme proces, kdy termíny, při používání v jiných komunikačních sférách či funkcích, ztrácejí svůj charakter a jejich terminologický význam se oslabuje nebo posunuje. (Poštolková, 1984) A. Rangelová spojuje determinologizaci s generalizací, podle této autorky jde o situaci, kdy se vypouští jeden nebo více specifických sémů. (Rangelová A., 2005) Jako příklad uvádí tato práce jeden lexém, který se využívá i v naší oblasti, a to lexém amnestie (tamtéž).
Termíny se vyznačují specifickými vlastnostmi, tudíž jsou na ně kladeny i jisté požadavky. (viz str. 8) Tyto požadavky a specifické vlastnosti bývají různě seřazeny, jsou také různě upřesňovány a modifikovány. Například se vyžaduje, aby daný termín byl významově průzračný, motivovaný a nevyskytovaly se synonymní podoby. Časté užívání skutečně učinilo z termínů známá pojmenování (např. televize, saponát, tranzistor), která jsou dnes běžnými slovy. Tato tendence může být spojena do určité míry s intelektualizací jazyka, o které někteří lingvisté mluví. (např. Gregor J., 2007) Pro naši oblast je toto konstatování zvlášť aktuální, protože dochází k výrazné snaze o popularizaci daného odvětví.
Jako specifický jazykový znak se termín od neodborných slov liší po stránce obsahové. Vyznačuje se dominujícím racionálně pojmovým významem, který je založený na teoretickém poznání. Tato jednotka ztrácí v běžném užívání odborného systému své vztahy k ostatním jednotkám daného systému, je z něj vypojena, ale zůstává součástí slovní zásoby a jako taková je zapojena do vztahů v systému běžné (neodborné) slovní zásoby. Nemá už pak svůj přesný význam a nabývá pružné významové tvárnosti slov běžného jazyka (přesto však v dané terminologické soustavě funguje i nadále ve svém původním významu). (Poštolková, 1984)
1.1.7 Reterminologizace
Reterminologizací nazýváme sémantický interdisciplinární proces. A. A. Reformatskij tento proces nazývá interdisciplinární (mezioborovou) terminologickou homonymií. (Реформатский, 1967)
Jinými slovy bychom mohli říci, že termín postupuje z jednoho vědního nebo technického oboru do jiného oboru, v němž nabývá nového odborného významu. Díky tomuto způsobu daný vědní nebo technický obor získává nový pojem na základě přenesení významu. (např. pojem PAMĚŤ – počítačová paměť, lidská paměť, pojem OPERACE – operace v medicíně = řízený fyzický zásah do těla pacienta, operace ve vojenství = nasazení vojenských jednotek, matematická operace, operace počítače = programový krok atd.)
Terminologizaci, determinologizaci a reterminologizaci chápeme tedy jako stále se uplatňující procesy v lexiku. Jak jsme již výše zmiňovali, terminologizace a determinologizace jsou sémantické procesy, které probíhají mezi obecnou slovní zásobou a terminologickým lexikem. Kdežto reterminologizace jako sémantický proces se odehrává pouze uvnitř terminologického lexika mezi jednotlivými obory. Výborným příkladem na proces reterminologizace je pojem dojná kráva, kterému se věnuje také M. Jankovičová. (Jankovičová M., 2003) Jako příklad ho vybíráme proto, protože se vyskytuje v naší oblasti. Pojem je původně pojmem z oblasti zemědělství, kde původně označoval příslušné zemědělské zvíře chované na mléko. Dnes se v angličtině reterminologizoval a rozšířil na další oblasti, v oblasti ekonomie a sociální sféry znamená podnik, výrobek, zdroj nebo krajinu, která přináší v dané oblasti nejvyšší výnosy, a to na úrovni zhruba 80 % celého zisku oblasti. (definice termínu podle přednášek na KAE)
1.2 Termín ve funkčním stylu
Každý jazyk dělíme na spisovný a nespisovný. Do nespisovné oblasti řadíme různá nářečí, ale také nadnářeční útvary, jako je např. obecná čeština. Náš spisovný jazyk má ustálenou mluvnickou stavbu s rovněž ustálenou, ale stále vzrůstající slovní zásobou.
Základním funkčním stylem našeho spisovného jazyka je (vedle stylu publicistického) právě styl odborný. V této kapitole přiblížíme základní rozdělení funkčních stylů, jak v české, tak i ruské soustavě a blíže se zmíníme o stylu odborném a publicistickém, ve kterých se termíny vyskytují nejčastěji.
1.2.1 Česká soustava funkčních stylů
Studiem stylu ve všech jeho aspektech se zabývá nauka o stylu, stylistika. Stylistika zkoumá jazykový styl ve všech druzích jazykových projevů a zabývá se jazykovými prostředky z hlediska jejich stylového využití a uspořádání v jazykových projevech. (Jedlička a kol., 1970)
Ve stylistických pracích nepovažujeme klasifikaci funkčních stylů a příslušných stylových typů za jednotnou. Klasifikace funkčních stylů se u jednotlivých lingvistů v české i ruské jazykovědě liší. V české jazykovědě se lingvisté shodují pouze v základním rozdělení.
Rozlišujeme tedy funkční stylovou oblast:
- běžně dorozumívací (hovorovou)
- odbornou
- publicistickou
- uměleckou
Stylovou různorodost spisovného jazyka můžeme pozorovat ve všech možných funkcích jazyka. Tyto jazykové funkce se neustále vyvíjí v závislosti s přeměnami jazyka. Přeměny jsou spojeny s různými politickými a ekonomickými podmínkami dané země za určité období. Národní jazyk se tak dynamicky vyvíjí a reaguje na tyto nově vzniklé situace ve společnosti. Přítomnost těchto stylů je nutné chápat pod neustálým vývojem, díky němuž jsou splňovány nové funkce jazyka. (Jedlička a kol., 1970)
1.2.2 Ruská soustava funkčních stylů
Taktéž v ruské soustavě se dělení funkčních stylů liší. Problém stylu, který mnozí lingvisté považují za ústřední v lingvistické stylistice, se řeší různými způsoby.
Předmětem diskuse jsou:
1) význam "funkčního stylu" 2) principy klasifikace (a tedy počet dostupných stylů)3) otázka literárně-uměleckého stylu v systému stylů spisovného jazyka (Розенталь, 1987)
V této kapitole budeme čerpat z přednášek stylistiky doktorky Kapitánové a roztřídíme funkční styly podle Rozental’a a Vinogradova.
D. E. Rozental’klasifikuje funkční styly v ruské stylistice na pět základních:
- hovorový
- odborný
- publicistický
- umělecký
- administrativní
Těchto pět stylů se dále dělí do dvou skupin:
- hovorový styl, který se realizuje pouze v mluvené formě
- knižní styly, mezi které řadí styl odborný, publicistický, umělecký a administrativní (Kapitánová J., přednášky ze Stylistiky, KSR/STYL)
D. E. Vinogradov rozděluje styly do tří základních funkcí:
- sdělovací (styl odborný a administrativní)
- působící (styl publicistický a umělecký)
- kontaktová (styl hovorový)
(Kapitánová J., přednášky ze Stylistiky, KSR/STYL)
1.2.3 Publicistický styl
S tímto funkčním stylem se setkáváme každý den, ať už vědomě či nikoli. Každý z nás si během dne jistě přečte nějaký článek, poslechne rádio nebo se podívá na televizi. Publicistický styl je stylem médií. Spadá do dílčí oblasti reklamy. Setkáváme se s ním v žurnalistice, ve veřejných projevech převážně politického rázu. Obecné rysy publicistického stylu jsou dynamičnost, proměnlivost, aktuálnost, rozmanitost, srozumitelnost, přesvědčivost. Jazyk publicistického stylu je nestejnorodý, užívají se v něm expresivní výrazy, neologismy, metafory, grafické úpravy, standardní prostředky jazyka apod.
Publicistický styl se vyskytuje v různých diskusích, reportážích, zprávách, fejetonech, referátech, recenzích atd.
Tento styl náleží do spisovné oblasti našeho národního jazyka. Projev je určen veřejnosti, širokému okruhu adresátů, zahrnuje velmi rozmanité projevy. K nim řadíme nejen psané publicistické projevy (novinové, časopisecké), ale i publicistické projevy mluvené, které jsou v dnešní době velice rozšířené (rozhlasové, televizní). Nemůžeme však všechny projevy, které se vyskytují v novinách, časopisech, v rozhlase a televizi, pokládat za čistě publicistické. Spolu s nimi se zde objevují i projevy odborné (populárně odborné). Mezi těmito oblastmi tedy existují přechodná pásma.
„V publicistických projevech, i když jsou předem připraveny, je zapotřebí reagovat aktuálně, operativně, jejich znakem je proto poměrná stručnost a také jistá bezprostřednost.“ (Jedlička a kol., 1970, s. 43)
V publicistickém stylu klademe velký důraz na jazykové prostředky. Význačným rysem tohoto stylu je aktualizace vyjádření, která je spojena se slovní zásobou. Vedle spisovné češtiny se zde občas vyskytnou i hovorová, knižní či neobvyklá spojení. Publicistický styl má funkci působící a informativní, klade si tedy za úkol informovat čtenáře a vyvolat u něj určité hodnocení.
Aby nás článek, řečnický projev či zprávy zaujaly, je potřeba oživovat text či řeč:
hovorovými výrazy – např. Škodovák
neobvyklými spojeními – např. dopravní infarkt
frazeologickými obraty – např. vstoupit do Evropy, praní špinavých peněz slovními hříčkami
zdůrazněním titulků (http://galaktis.cz/clanek/styl-publicisticky-a-jeho-utvary/)
Publicistická vrstva se vyznačuje některými lexikálními prostředky, jako je automatizovanost, ustálenost, ale je pro ni příznačný i proces determinologizace. Z hlediska formálního se některé typické publicistické prostředky vyznačují tím, že jsou víceslovné, ale tuto víceslovnost vnímáme jako synonymní pojmenování jednoslovných, jedná se tedy o tzv. multiverbizaci. (Jedlička a kol., 1970)
Jednotlivé příklady publicistických prostředků, z nichž mnohé jsou omezeny dobou a působí dnes jako otřelé fráze: непрекращающийся кризис, ключевой вопрос, ответственный подход.
1.2.4 Odborný funkční styl
Oblast odborná obsahuje projevy odborného zaměření. Ať už jsou to různé vědecké články nebo monografie jednotlivých vědních oborů, nebo výsledky vědeckých výzkumů, odborné projevy, které se týkají oblasti výroby, obchodu, administrativy apod. Odbornou oblast dělíme podle činností, jichž se odborné vyjadřování týká, na:
- oblast teoretickou (vědeckou)
- oblast praktickou (pracovní)
Z jiných hledisek vydělujeme ještě oblast populárně odbornou, která zahrnuje popularizační projevy. U těchto projevů, ze strany autora, nejde o maximální přesnost, ale o přístupnost podání a o usnadnění porozumění. Odborné projevy bývají realizovány převážně v psané formě, mohou však mít i formu mluvenou. V tomto případě převažuje monolog. (Jedlička a kol., 1970)
Odborný styl tvoří nejméně tři čtvrtiny veškeré psané a tištěné produkce užívající spisovný jazyk. Jeho cílem je poučit, nebo dále vzdělávat, podat přesné, jasné a úplné informace. Od autora vyžadujeme odborné znalosti a vzdělání. V porovnání s administrativním stylem, odborný funkční styl je otevřenější a méně konzervativní. Za obecné rysy odborného stylu považujeme přehlednost, věcnou správnost, úplnost obsahu, přesnost, hutnost, jednoznačnost vyjádření, striktní výběr jazykových prostředků. Realizuje se v písemné i ústní formě a jsou pro něj typické odborné názvy, výrazy bez citového zabarvení, jmenné vyjadřování, stereotypní jazyk apod. Je to relativně uzavřený systém jazykových prostředků a je mezinárodně normalizován. (Poštolková a kol., 1983)
Odborný styl najdeme v diplomových pracích, referátech, odborných popisech, studiích, různých odborných článcích, v knižních monografických a encyklopedických publikacích, v recenzích, vědecko-popularizačních textech atd. (Kapitánová J., přednášky ze Stylistiky, KSR/STYL)
1.2.3 Administrativní funkční styl
Administrativní styl jsme do kapitoly funkčních stylů zařadili také, protože i v tomto stylu je termín jeho součástí. V české stylistické soustavě sice nestojí samostatně a zahrnujeme jej do stylu odborného, avšak v ruské soustavě zaujímá své místo stejně jako styly hovorový, odborný, publicistický a umělecký.
Administrativní styl je také někdy označován jako jednací nebo úřední, je zaměřen na fakta a na jejich sdělení. Autor ustupuje do pozadí. V popředí požadavků na projevy v administrativní oblasti, stojí jejich věcná výstižnost, snadnost a rychlost jejich vypracování, možnost rychlého a jednotného zpracování poskytnutých údajů. Tím je dána základní vlastnost jazyka. Užívá se v něm ustálených formulí (klišé), citově neutrálních jazykových prostředků a termínů. Je pro něj typické zkracování. Tento styl je direktivní, předepisuje a vymezuje práva.
Za obecné rysy stylu administrativního pokládáme snadnost, výstižnost, ustálená slovní spojení, klišé, direktivnost, konzervativnost, uzavřenost, standardnost atd. V tomto stylu se užívá abstraktní slovní zásoby, termínů práva, frazeologismů, archaismů, historismů a kancelarismů. Najdeme jej v nejrůznějších žádostech, protokolech, posudcích, životopisech, podnikových dopisech, výkazech, objednávkách, inzerátech a oznámeních. (Kapitánová J., přednášky ze Stylistiky, KSR/STYL)
1.3 Termín v popularizačním textu
Excerpci materiálu, pro již zmíněný terminologický glosář o Evropské unii, jsme prováděli z internetových novin a časopisů. Tudíž by bylo na místě se také zmínit o popularizačním textu, do kterého vlastně tyto publicistické články řadíme a který se od toho odborného liší tím, jak termíny v textu užíváme. V této kapitole tedy podáme stručnou charakteristiku popularizačního textu jako celku.
1.3.1 Charakteristika popularizačního textu
Pod tímto pojmem chápeme populárně vědecký literární výtvor, který je určen širokému okruhu čtenářů, tj. knihy nejrůznějších oborů, popularizující výsledky vědeckého výzkumu a také články stejného zaměření uveřejňované v novinách a v časopisech. U termínu v popularizačním textu vycházíme z předpokladu, že daný termín, který označuje nějaký definovatelný pojem určitého oboru, zůstává i v popularizujícím užití ve svém základu nedotčen. Ale způsob, jakým řadíme odborný název do textu, se liší.
V populárně vědeckém textu se nachází subjektivní prvky, které navozují kontakt s adresátem. Autor textu se snaží zaujmout mladého čtenáře, získat si jeho pozornost. Také se snaží o to, aby text byl zajímavý a snadno se četl. Proto se do odborného výkladu vsunují různé spojovací obraty, pomocí kterých se odvolává na předchozí výklad, odkazuje se k budoucímu výkladu, orientuje nebo apeluje na čtenářovu představivost stručným hodnocením apod. Spojovací obraty mívají zpravidla formu 2. os. pl. Sloves (představíte-li si), inkluzívního plurálu (budeme se zabývat pro naše potřeby) nebo se v nich užívá osobních zájmen 2. os. pl. (ihned vám bude jasné). Tyto uvedené příklady u nás zanechávají dojem, jako by probíhal dialog mezi autorem a čtenářem. Přibližují popularizační text mluvenému jazyku, oživují ho, narušují jeho jednotvárnost, činí ho plynulejším a zmírňují jeho odbornost (terminologičnost). V porovnání s věcně vybranými nadpisy odborných publikací, které mají formu jmenných vět, populárně vědecká knížka má velkou pestrost v označování kapitol odstavců. (Poštolková, 1984)
1.4 Překlad a překládání
V této práci je naším cílem překlad článků a vytvoření praktického glosáře, proto si v této kapitole vymezíme definici překladu.
Věda o překladu neboli translatologie je vědecká disciplína, která se zabývá systematickým zkoumáním procesu překládání a překladu jako výsledku tohoto procesu. Definice překladu mohou být různé. Autoři Cvičebnice překladu pro rusisty I. uvádí tyto:
Překlad je převedení, přetlumočení textu do jiného jazyka.
Překlad je překódování informace z jednoho znakového systému do druhého.
Překlad bývá také pojímán jako jinojazyčná forma existence sdělení obsaženého v originále.
Překladem se nazývá proces přetvoření slovesného díla v jednom jazyce ve slovesné dílo v jiném jazyce při zachování nezměněného obsahu, tzn. významu. (Vysloužilová E. a kol., 2002)
Překladem rozumíme specifický jazykově znakový převod slovesného díla A z jednoho jazyka ve slovesné dílo B v druhém jazyce vyjádřený příslušnými prostředky tak, aby byla zachována obsahová (významová), estetická, stylistická a ideová hodnota originálu. (Man, O., 2007)
Překlad je velmi významný zdroj informací a jde při něm o komunikaci zprostředkovanou přes druhý jazyk. Překladatel musí pochopit obecný smysl textu a převést jej do druhého jazyka, při zachování invariantu (obecného obsahu informace, který je obsažen ve všech jazykových transformacích). Překladatel dále musí zachovávat, obzvláště při překladu umělecké literatury, estetickou hodnotu originálu, tj. zprostředkovat estetické působení na čtenáře stejně, jak tomu bylo u originálu. Překlad tudíž představuje složitý proces. Není pouhá mechanická náhrada znaků jednoho jazyka znaky jiného jazyka. (Žváček, D., 1995)
Fáze překladatelovy práce
Jiří Levý, český teoretik překladu, vymezuje tři fáze práce na překladu:
1. pochopení předlohy
2. interpretace předlohy
3. přestylizování předlohy
Překladatel tedy přejímá sdělení produkované vysílatelem ve výchozímm jazyce a dekódováním dospívá k jeho obsahu. Po kódování výrazovými prostředky cílového jazyka následuje reprodukce sdělení v cílovém jazyce, které je určeno adresátovi. (Vysloužilová E. a kol., 2002)
Pojem překlad jakožto převod informace z jednoho jazyka do druhého jazyka v sobě obsahuje dva významy:
· překlad jako proces překládání, činnost překladatele, která vede ke vzniku přeloženého textu
· překlad jako výsledek tohoto procesu, tzn. označení samotného
přeloženého textu
Při překládání se vždy jedná o dva texty, z nichž jeden je textem výchozím (originál) a vytváří se nezávisle na druhém textu. Druhý text (překlad) vzniká na základě prvního textu cestou určitých mezijazykových operací – tzv. překladových transformací. (Vysloužilová E. a kol., 2002)
2 PRAKTICKÁ ČÁST
2.1 Překladové transformace
Činnost každého překladatele by vždy měla provázet snaha o dosažení maximální míry ekvivalence a adekvátnosti překladu, a to i v případech, kdy se formální a sémantický systém jazyků rozcházejí. Překladovou transformací se nazývá překladová operace, u které se překládaná jednotka výchozího jazyka změní ve formálně jinou jednotku v cílovém jazyce, při zachování obecného invariantu obsahu. Těmito transformacemi tedy nazýváme určité předměty, jimiž překladatel vytváří komunikativně rovnocenné, ekvivalentní jednotky v jazyce překladu. (Vysloužilová E. a kol., 2002)
Transformace lze aplikovat na různých úrovních překládaného textu: v rovině slov, slovních spojení i vět. Různé chápání obsahu výchozího textu, různá hlediska, která mohou mít autor originálu a překladatel, vedou ve všech uvedených rovinách k výběru lexikálního ekvivalentu, který se liší od ekvivalentu izolovaného slova. (Žváček D., 1995)
Překladové transformace se dle některých odborníků dělí v podstatě do tří skupin: lexikální transformace, lexikálně-gramatické transformace a transformace, které se nejčastěji používají na rusko-českém plánu, gramatické. (Vychodilová Z., přednášky z Úvodu do teorie překladu KSR/UTP)
Transformace uskutečňované v procesu překladu se mohou týkat různých oblastí. Jedná se o výrazovou strukturu jazyka, což jsou gramatické transformace, nebo lexikálně sémantické stránky jazyka. V tomto případě se jedná o tzv. lexikální transformace. (Žváček D., 1995)
V naší praktické části se budeme zabývat překladovými transformacemi, čerpanými převážně z přednášek z Úvodu do teorie překladu. (Vychodilová Z., přednášky z Úvodu do teorie překladu KSR/UTP) Tento zdroj vyděluje překladové transformace dle charakteru na lexikální transformace, lexikálně-gramatické transformace a gramatické transformace.
2.1.1 Lexikální transformace
Lexikální transformace se týkají vnitřního obsahu překládaného textu. Vztahují se tedy k pojmové a významové stránce lexikálních jednotek. „Lexikální transformace je operace, která spočívá v záměně překládané lexikální jednotky jednotkou s jinou sémantickou motivací, dochází při ní tudíž k záměně pozorovacího východiska, založeného na jiných příznacích překládaného pojmu.“ (Žváček D., 1995)
K těmto lexikálním transformacím teoretikové obvykle zařazují následující transformace:
2.1.1.1 Transkripce
Způsob převodu lexikální jednotky originálu cestou rekonstrukce její podoby pomocí grafických znaků jazyka překladu. Při transkripci reprodukujeme zvukovou podobu cizojazyčného slova.
My jsme překládali noviné články z ruštiny do češtiny, proto se v našem případě transkripce nevyskytuje. Užíváme ji ale nejčastěji při překládání jmen a názvů do ruštiny, jako např.:
директор-распорядитель МВФ Доминик Стросс-Кан
(www.rbc.ru)
Премьер-министр Люксембурга Жан-Клод Юнкер (http://www.rian.ru/world/20100118/205207990.html)
2.1.1.2 Transliterace
Jedná se o další způsob převodu lexikální jednotky originálu cestou rekonstrukce její podoby pomocí grafických znaků jazyka překladu. Při transliteraci reprodukujeme podobu grafickou.
V praxi často dochází ke směšování obou postupů (General Motors - Дженерал моторс). Tato transformace se taktéž v našem překladu nevyskytuje, uvádíme proto jen příklad z ruských článků.
В январе 2006 мотоциклы Босс Хосс и их производство получили полное одобрение от Европийского Союза (EC),таким образом транспортное средство стало доступно европейцам. (http://brandz.ru/brand/boss-hoss)
V lednu roku 2006 obdržely motocykly značky Boss Hoss a jejich výroba schválení od Evropské unie a staly se dostupnými pro Evropany.
Президент Чешской Республики Вацлав Клаус отказался подписывать документ, завершающий ратификацию, до окончательного вердикта Конституционного суда. (http://www.vsesmi.ru/news/3438807/5686852/)
Český prezident Václav Klaus odmítl podepsat ratifikační smlouvu dříve, než Ústavní soud vynese konečný verdikt.
2.1.1.3 Transplantace
Transplantací nazýváme metodu, která je založená na přenesení grafémů lexikálních jednotek z jednoho jazyka do druhého, cílového jazyka.
Как пишет Financial Times со ссылкой на источники в правительственных кругах Германии и Франции, данная инициатива — лишь одна из целого ряда предложений по урегулированию экономического кризиса.
http://infox.ru/business/finances/2010/03/08/YES_sozdast_YEvropye.phtml
Podle listu Final Times, který se odvolává na vládní přestavitele Francie a Řecka, je tento návrh pouze jedním z celé řady nástrojů v boji s ekonomickou krizí.
Ministr financí Německa Wolfgang Scholbe nedávno novinám Die Welt sdělil, že nový úřad bude plnit stejné funkce jako MMF.
http://infox.ru/business/finances/2010/03/08/YES_sozdast_YEvropye.phtml
Накануне министр финансов Германии Вольганг Шобле сообщил в интервью немецкой газете Die Welt, что европейское ведомство будет в целом воспроизводить функции МВФ, не раскрывая деталей.
2.1.1.4 Kalkování
Při kalkování vytváříme nové slovo nebo ustálené slovní spojení v cílovém jazyce kopírováním struktury lexikální jednotky ve výchozím jazyce, tzn. zaměňováním morfémů popřípadě slov ve slovních spojeních jejich ekvivalenty.
нефтедоллар
Petrodollar
2.1.1.5 Lexikálně-sémantické záměny
· konkretizace – záměna slova nebo slovního spojení s obecnějším
významem ve výchozím jazyce slovem nebo slovním spojením
s konkrétnějším významem v cílovém jazyce
· generalizace – opačný postup než konkretizace, tzn. záměna slova nebo
slovního spojení s konkrétnějším významem ve výchozím jazyce slovem
nebo slovním spojením s obecnějším významem v cílovém jazyce.
· modulace – záměna slova nebo slovního spojení výchozího jazyka
jednotkou cílového jazyka, jejíž význam lze logicky vyvodit z významu
výchozí jednotky. Nejčastěji se setkáváme se vztahy příčiny a následku.
Těchto lexikálně-sémantických záměn jsme v našem překladu ruských článků do češtiny nevyužili.
2.1.2 Lexikálně-gramatické transformace
2.1.2.1 Antonymický překlad
Jedná se o záměnu pojmu originálu pojmem významově opačným, přičemž může dojít i k přestavbě struktury věty. Podmínkou je, že musí zůstat zachován smyslový invariant celku. Nejčastějším projevem antonymičnosti překladu je operace negace. Ta upozorňuje na daný fakt s určitým zdůrazněním. Dochází k záměně kladné věty zápornou.
Конституционный суд Чешской Республики во вторник признал Лиссабонский договор о реформировании Европейского союза соответствующим конституции страны, передают польские СМИ.
http://www.vsesmi.ru/news/3438807/5686852/
Ústavní soud v úterý vyhlásil, že Lisabonská smlouva o reformách v Evropské unii není v rozporu s českou Ústavou. Informují o tom polská média.
Но попытки объединения Европы в то время не принесли успеха. (http://works.tarefer.ru/54/100183/index.html)
Ale pokusy o sjednocení Evropy v té době byly neúspěšné.
2.1.2.2 Rozšíření informačního základu
Při překladu je často nutné rozšiřovat informační základ, poněvadž informace, která je jasná adresátovi ve výchozím jazyce, nemusí být pochopena adresátem v jazyce cílovém. Tudíž je třeba danou informaci v cílovém jazyce upřesnit nebo rozšířit.
Вчера Виктор Янукович совершил свой первый заграничный визит в Брюссель. (http://www.segodnya.ua/news/14119316.html)
Včera se Viktor Janukovyč vydal na svou první zahraniční návštěvu do hlavního města Belgie, do Bruselu.
Дмитрий Медведев проведет переговоры с премьер-министром Дании Расмуссеном. (http://top.rbc.ru/politics/28/04/2010/400258.shtml)
Ruský prezident Dmitrij Medveděv bude jednat s premiérem Dánska Rasmussenem.
2.1.2.3 Explikace (opisný překlad)
Lexikální jednotka se zamění spojením, které podrobněji nebo méně podrobně vysvětluje, objasňuje její význam.
Лиссабонский договор - международный договор, подписанный на саммите ЕС 13 декабря 2007 в Монастыре иеронимитов в Лиссабоне. (http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9B%D0%B8%D1%81%D1%81%D0%B0%D0%B1%D0%BE%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D0%B4%D0%BE%D0%B3%D0%BE%D0%B2%D0%BE%D1%80)
Lisabonská smlouva - smlouva podepsána na summitu EU dne 13 prosince 2007 v klášteře svatého Jeronýma v Lisabonu.
Президент - выборный глава государства, призванный проводить политику, направленную на стабилизацию и упорядочение жизнедеятельности общества и государства, улучшение жизни народа. (http://politike.ru/dictionary/274/word/%CF%D0%C5%C7%C8%C4%C5%CD%D2)
Prezident - zvolená hlava státu, pověřená k provádění politiky, zaměřené na stabilizaci a zefektivnění činnosti veřejnosti a státu a na zlepšení životních podmínek národa.
Еврозона - понятие, обозначающее 16 стран Европейского союза, официальной валютой которых является евро. (http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%95%D0%B2%D1%80%D0%BE%D0%B7%D0%BE%D0%BD%D0%B0)
Eurozóna - pojem označující 16 zemí Evropské unie, jejichž oficiální měnou je euro.
2.1.2.4 Kompenzace
Způsob překladu, při kterém se určité obsahové prvky v textu převádějí jinými prostředky, přičemž k tomu nemusí docházet na témž místě v textu, na kterém se daný prvek v originálu nachází.
Texty, ze kterých jsme čerpali, jsou většinou neutrální a expresivní prvky se v nich vyskytují jen zřídka. Proto se tedy kompenzace v našem případě nevyskytuje.
2.1.2.5 Celkové přehodnocení
Spočívá v tom, že překladová jednotka je nahrazena jinou v celém svém smyslovém rozsahu, přičemž mezi originálem a překladem je větší rozdíl. Příčinou tohoto rozdílu je absence společných sémantických prvků. Vždy se však jedná o označení jedné a téže situace. Je to tedy překladová transformace, která se velmi často užívá při převodu frazeologismů a ustálených slovních spojení.
Taktéž frazeologismy a ustálená slovní spojení nejsou příliš častým jevem v ruských článcích o Evropské unii, proto ani u této transformace nemůžeme uvést příklad z našich excerpcí.
2.1.2.6 Exotizace
Jedná se o ponechání reálie jazyka originálu v textu překladu. Jednou z oblastí, kde se často setkáme s daným postupem, jsou názvy státních institucí. Tyto jednotky se potom v cílovém jazyce často udomácňují. Jako příklad na rusko-českém materiálu můžeme uvést následující situaci:
Так же необходимо добавить, что договор вступит в силу только после одобрения в Конгрессе и Думе, и что ратификационный процесс будет сложен. Даже в Думе он, очевидно, продлится недели, и это будет самой гладкой из двух ратификаций.
Musí se ještě dodat, že smlouva vstoupí v platnost až po schválení v Kongresu a Dumě - a že ratifikační proces bude obtížný. I v Dumě se zřejmě potáhne týdny – a to bude ta hladší ze dvou ratifikací. (www.rozhlas.cz/komentare/portal/_zprava/711943)
V uvedeném přikladu lze z jazykové stránky soudit, že se jedná o překlad (článek se vyznačuje velkým množstvím chybných konstrukcí, netypických pro češtinu). Reálie, které v něm jsou uvedeny, tedy názvy příslušných parlamentů však v jazyce udomácněly. Dokázat to můžeme na článku stejného tematického zaměření, který vznikl v prostředí českém:
Государственная дума РФ планирует обсуждение договора СТАРТ 8-го июля, как сообщил председатель комитета по международным делам КОнстантин Косачов.
Státní duma RF plánuje projednání smlouvy START 8. července, sdělil předseda výboru pro mezinárodní záležitosti Konstantin Kosačov. (/czech.ruvr.ru/2010/06/02/8968699.html)
2.1.2.7 Naturalizace
Pod naturalizací rozumíme postup, kdy překladatel nahrazuje reálii ve výchozím jazyce takovou jednotkou v jazyce cílovém, která je potenciálnímu čtenáři bližší.
Государственная Дума ратифицировала Соглашение о партнерстве и сотрудничестве между Россией и ЕС.
(http://kadry.viperson.ru/wind.php?ID=391767)
Dolní komora parlamentu Ruské federace ratifikovala Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Ruskem a EU.
2.1.3 Gramatické transformace
Gramatická transformace je operace, při které se daná věta změní v jinou, tj. ve svůj transform. To se děje při zachování stejné lexikální náplně. Je to tedy přeměna syntaktické konstrukce, při které se mění pouze mluvnická kategorie, nikoli lexikální obsah. Je důležité, že i zde se zachovává invariantní smysl, který je společný jak pro výchozí konstrukci, tak i pro její transform. V procesu překladu se setkáváme s celou řadou gramatických transformací, které jsou vyvolávány různou jazykovou strukturou obou jazyků. (Žváček D., 1995)
Syntaktické záměny větných formací se mohou vyskytovat na úrovni větných konstrukcí, a to jak rozčlenění větné konstrukce, tak i spojení několika konstrukcí v jeden celek.
Na úrovni větných celků můžeme realizovat tyto gramatické transformace:
2.1.3.1 Syntaktická kondenzace (komprese)
Jedná se o proces záměny jednoho celku jiným, více zhuštěným celkem. Kompresi používáme obvykle při překladu z českého jazyka do ruského, kde často nahrazujeme vedlejší věty vztažné participiálními konstrukcemi. Stejné situace nastává, pokud českou konstrukci nahradíme ruskou konstrukcí s přechodníkem.
V naší práce jsme se zabývali překladem z ruštiny do češtiny, proto zde neuvádíme příklad syntaktické kondenzace.
2.1.3.2 Syntaktická dekomprese
Syntaktická dekomprese je proces opačný. Jedná se o záměnu celku, více rozvolněným celkem. Dekompresi používáme při překladu přechodníků a příčestí z ruského jazyka do jazyka českého.
Речь шла о том, как же помочь оказавшейся на грани дефолта Греции. (http://www.pravda.ru/world/europe/european/26-03-2010/1024480-greece-0/)
Jednalo se o tom, jak pomoci Řecku, které se nachází na pokraji selhání.
Комментируя ситуацию в Греции, Доминик Стросс-Кан отметил, что одна из задач принятого в минувшие выходные стабилизационного плана состоит в том,….
(http://www.ruska pravda.com/index.php/201005057711/novosti/politika/2010-05-05-07-46-44.html)
Ve svém komentáři k Řecké situaci, Dominique Strauss-Kahn sdělil, že jedním z cílů stabilizačního plánu, který byl přijat minulý víkend, spočívá v tom,….
В Брюсселе 26 марта продолжится саммит Евросоюза, начавшийся накануне. (http://www.pravda.ru/world/europe/european/26-03-2010/1024480-greece-0/)
V Bruselu dne 26. března pokračuje summit Evropské unie, který byl zahájen včera večer.
Я не сторонник прибегать к помощи МВФ, но некоторые государства зоны евро упоминают такую возможность", — сказал люксембургский премьер, отвечая на вопрос, каким в итоге будет решение. (http://www.pravda.ru/world/europe/european/26-03-2010/1024480-greece-0/)
Nejsem zastáncem toho, aby se žádalo o pomoc MMF, ale některé státy eurozóny zmiňují tuto možnost, "- oznámil premiér Lucemburska, když odpovídal na otázku, jaké bude konečné rozhodnutí.
В начале десятилетия бывший премьер Италии Романо Проди, занимавший в 1999–2004 гг. пост председателя Еврокомиссии, утверждал, что визы будут отменены в 2008 году. (http://www.pravda.ru/world/europe/european/12-03-2010/1022193-0/)
Na počátku desetiletí bývalý italský premiér Romano Prodi, který zaujímal v letech 1999-2004 post předsedy Evropské komise, tvrdil, že víza budou zrušena v roce 2008.
Na těchto příkladech jsme použili syntaktickou dekompresi a jednotlivé přechodníky jsme překládali buď pomocí vedlejší věty, nebo předložkovou substantivní konstrukcí. Použití přechodniků jsme vyloučili, protože je v češtině netypické, má archaický ráz.
V rusko-české překladové praxi jsou důležité syntaktické kondenzace neboli zhuštění ve formální rovině, v rovině výrazu. Týká se to zejména překládání ruských přechodníkových a participiálních konstrukcí do češtiny. Autoři knihy Cvičebnice překladu pro rusisty I. zde doporučují čtyři základní překladové postupy, a to:
Комментируя ситуацию в Греции, Доминик Стросс-Кан отметил, что одна из задач принятого в минувшие выходные стабилизационного плана состоит в том,….
1. překlad přechodníku předložkovou substantivní konstrukcí:
Ve svém komentáři k řecké situaci, Dominique Strauss-Kahn sdělil, že
jedním z cílů stabilizačního plánu, který byl přijat minulý víkend,
spočívá v tom,…
2. překlad přechodníku hlavní větou
Dominique Strauss-Kahn komentoval řeckou situaci a sdělil, že jedním
z cílů stabilizačního plánu, který byl přijat minulý víkend, spočívá
v tom,…
3. překlad přechodníku vedlejší větou
Když Dominique Strauss-Kahn komentoval řeckou situaci, sdělil, že
jedním z cílů stabilizačního plánu, který byl přijat minulý víkend,
spočívá v tom,…
4. překlad přechodníku přechodníkem (Vysloužilová E. a kol., 2002)
Komentujíc řeckou situaci, sdělil Dominique Strauss-Kahn, že jedním
z cílů stabilizačního plánu, který byl přijat minulý víkend, spočívá
v tom,…
V rámci větných celků můžeme realizovat následující gramatické transformace:
2.1.3.3 Záměny slovních tvarů
Patří zde záměny gramatických kategorií čísla, pádu, slovesného času, vidu atd.
опыт - zkušenosti
проявлять интерес к сотрудничеству - projevovat zájem o spolupráci
предложение по урегулированию кризиса - návrh na vypořádání se s krizí
зависеть от принятия - záviset na přijetí
право вето – právo veta
введение евро – zavedení eura
право на продление эмбарго – právo na prodloužení embarga
визит в Брюссель - návštěva Bruselu
возможность вхождения в Евросоюз - možnost vstupu do Evropské unie
выборы в европарламент - volby do Evropského parlamentu
привести в движение - uvést do oběhu
зависеть от импорта - záviset na dovozu
инвестиции в недвижимость - investice do nemovitosti
зависеть от принятия - záviset na přijetí
голосовать за ратификацию - hlasovat pro ratifikaci
2.1.3.4 Slovnědruhové záměny
Do těchto záměn řadíme například:
· pronominalizaci (záměna substantiv zájmenem)
· nominalizaci (záměna přídavných jmen nebo zájmen podstatnými
jmény)
· verbalizaci (záměna podstatného jména slovesem) atd.
уклоняться от выполнения - zdráhat se plnit = verbalizace
podstatné jméno
sloveso
2.1.3.5 Větněčlenské záměny
Dosti typickou záměnou tohoto druhu mezi ruským a českým jazykem je překlad ruského neshodného přívlastku českým shodným přívlastkem a naopak, subjektově-objektové záměny atd.
уклонения от налогов
- daňové úniky
увеличение веса голоса
- zvýšení volební váhy
директива Болкенштайна
- Bolkensteinova direktiva
комиссар ЕС
- eurokomisař
Европейский суд аудиторов-Evropský účetní dvůr
задолженость бюджета
-rozpočtová zadluženost
премьер-министр Люксембурга-lucemburský premiér
Европейский институт
-Evropský inovační инноваций и технологий
a technologický institut
neshodný přívlastek
shodný přívlastek
налоговая ставка
-sazba daně
shodný přívlastek
neshodný přívlastek
2.1.3.6 Záměny multiverbizačních pojmenování univerbizačními a naopak
Záměna multiverbizačního pojmenování univerbizačním představuje překlad víceslovného pojmenování jednoslovným pojmenováním a naopak. Tyto postupy jsou dány rozdíly v terminologickém systému obou jazyků:
Univerbizace
ордер на арест - zatykač
принимать решение - rozhodovat
держаться в тайне - utajit
подвергать критике - kritizovat
Multiverbizace
тендер - výběrové řízení
2.1.3.7 Změny gramatického statutu větných konstrukcí
Mezi tyto změny řadíme záměnu trpných konstrukcí činnými, záměnu vět se všeobecným podmětem určitými osobními konstrukcemi atd. Záměna trpných konstrukcí činnými je častým typem gramatické transformace. Používání trpného rodu má v ruském jazyce důležité místo především v odborném textu. Při překládání do češtiny dochází k úpravě, která je vyvolaná různým fingováním trpných a činných konstrukcí. Je-li činitelem osoba nebo kolektiv, je v ruštině trpná konstrukce, zatímco čeština dává přednost činnému vyjádření.
В 2008 году люксембургский премьер был переизбран главой Еврогруппы еще на два года и его полномочия истекали лишь в конце 2010 года. (http://www.rian.ru/world/20100118/205207990.html)
V roce 2008 znovu zvolili lucemburského premiéra předsedou Eurogroup na další 2 roky a v čele úřadu měl skončit až na konci roku 2010.
Решение об избрании Юнкера, по словам его пресс-секретаря, было принято единогласно членами Еврогруппы на заседании в понедельник в Брюсселе. (http://www.rian.ru/world/20100118/205207990.html)Junckera, podle slov jeho tiskového mluvčího, jednohlasně zvolili členové Eurogroup na pondělním zasedání v Bruselu.
...для Чешской Республики были сделаны исключения в части выполнения отдельных положений Хартии фундаментальных прав ЕС… (http://www.vsesmi.ru/news/3438807/5686852/)
…České republice udělili výjimku, v rámci plnění jednotlivých ustanovení Listiny základních práv EU…
Президент Чешской Республики выступил с заявлением, что не будет выдвигать никаких других требований при ратификации Лиссабонского договора. (http://www.vsesmi.ru/news/3438807/5686852/)
Prezident České republiky učinil prohlášení, že nevznese žádné jiné požadavky pro ratifikaci Lisabonské smlouvy.
заявление прозвучало-prohlášení bylo učiněno
činná konstrukce
trpná konstrukce
2.1.3.8 Slovosledné transformace
Tato transformace je záměna pořádku slov ve větách. Typickou ruskou slovoslednou konstrukcí, kterou musíme do češtiny přetransformovat, je tzv. interpoziční slovosled neboli obmykání, které se vyskytuje v rámci shodného, ale i neshodného přívlastku.Вынесенное судом решение является очень важным не только для Чехии, но и для всего Евросоюза. (http://www.obozrevatel.cz/tema/EU)
Rozhodnutí, které soud vynesl, je velmi vážné nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropskou unii.
…одна из задач принятого в минувшие выходные стабилизационного плана…(http://www.ruskapravda.com/index.php/201005057711/novosti/politika/2010-05-05-07-46-44.html)
…jedním z úkolů stabilizačního plánu, který byl přijat minulý víkend…
В опубликованном сегодня интервью он заявил, что "необходимо сделать все, чтобы не допустить распространения греческого кризиса на весь Евросоюз". (http://www.ruskapravda.com/index.php/201005057711/novosti/politika/2010-05-05-07-46-44.html)
V dnes zveřejněném rozhovoru oznámil, že “je třeba udělat vše, aby se zabránilo šíření řecké krize do celé Evropské unie“.
2.2 Problémy překladu
V naší práci se věnujeme překladu praktického glosáře o Evropské unii do češtiny. Excerpovaná slovní spojení jsme překládali pomocí slovníků, za pomoci rodilých mluvčích a v neposlední řadě i porovnáváním s podobnými českými články. Jak jsme se již zmínili v kapitole překlad a překládání, tak nejdůležitější úlohou překladatele je najít ve výchozím textu onu základní jednotku překladu. Je to minimální jednotka v textu výchozího jazyka, která má svůj protějšek nebo ekvivalent v textu cílového jazyka. Jednotky se mohou lišit od nejmenších, po celý text. Problémy překladu nejčastěji řešíme pomocí různých rovin překladu.
V našem případě se nejčastějším problémem překladu jevila gramatická kategorie rodu určitého substantiva.
Rozdíly u rodů mezi ruštinou a češtinou:
число (-а) s
počet stř.
участие (-я) s
účast ž.
условие (-я) s
podmínka ž.
уровень (-вня) m
úroveň ž.
требование (-я) s
požadavek m.
тендер (-a) m
výběrové řízení stř.
тайна (-ы) ž
tajemství stř.
суверенитет (-а) m
suverenita ž.
союз (-a) m
unie ž.
система (-ы) ž
systém m.
разнообразие (-я) s
rozmanitost ž.
прибыль (-u) ž
příjem, zisk m.
позиция (-и) ž
postavení m.
налог (-a) m
daň ž.
Dále také problémy rekce (bezpředložkové a předložkové vazby). Každá vazba se váže s určitým pádem. Pro příklad uvedeme pár z nich:
проявлять интерес к (3.p )
projevovat zájem o (4.p)
предложение по урегулированию кризиса (6.p)návrh na vypořádání se
s krizí (4.p)
зависеть от принятия (2.p)
záviset na přijetí (6.p)
Problémy překladu názvů institucí, jako např.:
Европейский социально-экономический комитет - Evropský hospodářský a sociální výbor
Европейский омбудсмен - Evropský veřejný ochránce práv
Административная школа ЕС - Evropská správní škola
Názvy institucí jsme nepřekládali, ale vyhledávali v podobných českých novinových článcích. V tomto případě nám byli také velice nápomocni i rodilý mluvčí.
Záměny několikaslovných pojmenování jednoslovnými se někdy jevily jako menší problém.
ордер на арест - zatykač
принимать решение - rozhodovat
держаться в тайне - utajit
подвергать критике - kritizovat
тендер - výběrové řízení
2.3 PŘEKLAD RUSKÝCH NOVINOVÝCH ČLÁNKŮ
Šestnáct zemí eurozóny podpořilo plán na pomoc řecké ekonomice
Agentura AFP oznámila, že 16 zemí eurozóny podpořilo včera v Bruselu plán nouzové finanční pomoci řecké ekonomice tak, jak jej navrhla Francie a Německo.
Částka se pohybuje v rozmezí 20 až 30 miliard eur. Dvě třetiny budou pocházet z rozpočtů zemí EU a jedna třetina bude čerpána ze zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF). Rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci Řecku musí schválit všech 27 členských států EU. Očekává se, že největší příspěvek na pomoc řecké ekonomice zaplatí sousední země.
Na získání prostředků z MMF trvala německá kancléřka Angela Merkelová, zatímco většina zástupců zemí eurozóny nabízela Řecku půjčku z vnitřních finančních rezerv samotné EU.
Pokud MMF poskytne Řecku úvěr, bude to mít podle ekonomů negativní dopad na euro, které již tak výrazně oslabilo.
Dmitrij Medveděv pokračuje v návštěvě Dánska
Ruský prezident Dmitrij Medveděv bude jednat s premiérem Dánska, Lars Rasmussen Leccem. Po jednání bude následovat společná tisková konference. Je očekáván podpis společných dokumentů.
Jedním z hlavních témat jednání bude vzájemně výhodná spolupráce v oblasti energetiky, včetně spolupráce v rámci projektu nazvaného "Severní proud".
Ve středu večer navštíví Dmitrij Medveděv a jeho manželka koncert sólistů ruského baletu. Připomeňme jen, že včera uzavřeli ruský prezident Dmitrij Medveděv a norský premiér Jens Stoltenberg řadu dohod o spolupráci. Podepsali celkem 8 dohod, zejména o vzájemné spolupráci v oblasti vzdělávání a energetiky.
Mimo jiné podepsali také společné prohlášení o vymezení námořních zón a o spolupráci v Barentsově moři a Severním ledovém oceánu.
Viktor Janukovyč se chystá na oficiální návštěvu Bruselu
Prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč se dnes chystá na oficiální návštěvu Bruselu. Pro mnohé analytiky je tato volba Janukovyče nečekaná.
Podle evropských odborníků může Viktor Janukovyč udělat hodně pro zlepšení vztahů mezi EU a Ukrajinou. Politologové naopak považují za nepravděpodobné, aby zvolená hlava státu nyní prosazovala politiku většího sbližování s EU.
Návštěva Janukovyče v Bruselu bude krátká. Již v pondělí se vrací do Kyjeva a za pár dní plánuje návštěvu Moskvy. Do Bruselu se chystá i Janukovyčův soupeřka ve volbách, premiérka Ukrajiny Julije Tymošenková. Její návštěva je naplánována na druhou polovinu března.
Evropská unie uvolní tři miliony eur na pomoc Chile
Evropská unie je připravena vyčlenit 3 miliony eur jako okamžitou pomoc Chile, které včera zasáhlo zemětřesení o síle 8,8 stupňů Richterovy stupnice, s epicentrem v hloubce 55 kilometrů.
Došlo k více než 80 otřesům. V důsledku ničivého zemětřesení zůstaly téměř dva milióny obyvatel bez střechy nad hlavou, 15 lidí se pohřešuje, poškozeno bylo 1,5 milionu domácností. Obětí přírodního živlu je více než 300.
Britský poslanec dostal pokutu tři tisíce eur za urážku hlavy EU
Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek uložil britskému poslanci Nigelu Farageovi pokutu ve výši 3000 eur za slovní napadení prezidenta Evropské unie Hermana van Rompuye.
Brit přijde o desetidenní výplatu ve výši 298 eur za den. Dne 24. února za přítomnosti van Rompuye Farage prohlásil, že nedávno jmenovaný prezident EU je „chladnokrevný zabiják“ demokracie v Evropě. Poté mu řekl: „Máte charisma mokrého hadru a vzhled bankovního úředníka!"
Stávkující řečtí úředníci obsadili Akropolis
Pracovníci řeckého státního sektoru, kteří stávkují kvůli snížení výdajů z rozpočtu, se dostali do potyček s policií a načas obsadili Akropolis.
Státní úředníci, jichž se snížení mezd a důchodů týká v první řadě, začali 48hodinový protest v předvečer generální stávky, která je naplánována na středu.
Ke snížení rozpočtových výdajů přistoupila řecká vláda v rámci programu rázných úspor. Tento program schválil Georgios Papandreu výměnou za pomocný balíček pro Řecko ve výši 110 miliard eur, který mají v úmyslu Řecku poskytnout Evropská Unie a Mezinárodní měnový fond (MMF).
Cílem těchto opatření je snížit výdaje země o 30 miliard eur a dosáhnout toho, aby rozpočtový schodek klesl do roku 2014 pod hranici 3 % HDP. V současné době dosahuje tento schodek 13,6 %.
Odborové organizace se ale domnívají, že tato opatření postihnou zejména sociálně slabší obyvatele Řecka. „Existují i jiné věci, které se dají udělat dřív, než sáhneme na důchod člověku, který dostává 500 eur měsíčně“, vysvětlil vedoucí představitel odborů státního sektoru Spiros Papaspiros.
Tichá vojenská přehlídka
Skupina řeckých učitelů, kteří nejsou spokojeni s jednáním úřadů, vtrhla v pondělí do studia hlavního řeckého zpravodajství. Ve stejný den uskutečnilo 150 000 vojáků tichou vojenskou přehlídku s cílem takto demonstrovat svůj názor na snížení svých prémií. V úterý ráno nespokojení občané rozprostřeli transparenty nad Akropolí.
Cílem smlouvy, na základě které poskytne EU Řecku pomoc ve výši 80 a MMF 30 miliard eur, má za cíl zabránit nejhoršímu scénáři, kdy by Řecko v důsledku svých obrovských dluhů vyhlásilo státní bankrot.
Přesto je ještě nutné, aby toto opatření odsouhlasily vlády některých zemí, na jejichž území platí jednotná evropská měna.
Řecko musí na oplátku za poskytnutých 110 miliard eur výrazně snížit své výdaje. Řecký premiér označil tento krok jako „velkou oběť“.
Evropská Unie vytvoří Evropský měnový fond pro boj s krizí
Během ekonomické krize, která otřásá Řeckem, plánuje Německo a Francie ustanovit v eurozóně úřad podobný Mezinárodnímu měnovému fondu.
Německo a Francie navrhují, aby byl vzhledem k probíhající krizi v Řecku v eurozóně vytvořen ekonomický kontrolní úřad, který by byl podobný MMF. Tento návrh je od zavedení eura v roce 1999 nejradikálnější iniciativou.
Cílem vytvoření tohoto fondu je vyhnout se hrozbě nestability eurozóny, ke které by mohlo dojít, pokud některá země dosáhne většího rozpočtového deficitu tak, jak je tomu v případě Řecka. Podle listu Final Times, který se odvolává na vládní přestavitele Francie a Řecka, je tento návrh pouze jedním z celé řady nástrojů v boji s ekonomickou krizí. S myšlenkou vytvoření takovéto instituce vystoupila Paříž. Nejdřív ale musí obě země plán definitivně schválit.
Ministr financí Německa Wolfgang Scholbe nedávno novinám Die Welt sdělil, že nový úřad bude plnit stejné funkce jako MMF. Detaily ministr neuváděl. „Jsem pro upevnění spolupráce v EU a eurozóně“, oznámil. „Nemáme v úmyslu vytvářet konkurenci pro MMF. Je však potřeba vytvořit instituci, která bude dbát o vnitřní rovnováhu eurozóny a která bude mít jak zkušenosti MMF, tak i podobné intervenční možnosti, pokud budou nutné“, řekl německý ministr financí.
EU Řecko podporuje, peníze mu ale nedá
Představitelé EU se domnívají, že se Řecko nemá obracet s prosbou o pomoc na MMF, dosud ale nevypracovali žádný konkrétní plán na ekonomickou záchranu Řecka. Vedoucí Evropské komise prohlásil, že Řecko potřebuje systém včasného varování, a prezident EU se vyjádřil, že je potřeba v rámci eurozóny zesílit spolupráci.
Řecký premiér Georg Papandreou minulý týden navštívil francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. „Musíme podporovat Řecko. Jestliže jsme zavedli jednotnou evropskou měnu, nemůžeme dovolit zemi, která je součástí eurozóny, aby v ní došlo k úplnému ekonomickému rozkladu“, uvedl francouzský prezident před začátkem jednání. Avšak německá kancléřka Angela Merkelová, která se také setkala s řeckým premiérem, demonstrovala výrazně menší připravenost pomoci Řecku, které je na hranici ekonomického kolapsu.
Samotné Řecko však nejednou tvrdilo, že nemá v úmyslu prosit EU o peníze. Minulý týden jsme se dozvěděli, že Řecko má v plánu snížit své výdaje o 4,8 miliardy eur. Po snížení prémií státním zaměstnancům přibude 2,4 miliardy eur a zvýšení daní do rozpočtu. Stejnou částku získá Řecko tím, že bude šetřit na sociálních výdajích. Takovéto rozhodnutí okamžitě zvedlo mezi obyvateli vlnu nespokojenosti.
Ústavní soud České republiky rozhodl, že Lisabonská smlouva je v souladu s Ústavou
Ústavní soud v úterý vyhlásil, že Lisabonská smlouva o reformách
