2
františka xavera šaldy Několik rad z turistického průvodce Nejvyšší londýnské teploty a průměrné srážky v letních měsících: červen: 20 °C, 45 mm červenec: 22 °C, 57 mm srpen: 22 °C, 59 mm (Maximální teploty jsou měře- ny brzy po poledni.) Proměnlivost počasí je v Anglii oblíbeným tématem rozhovorů. Proto si pamatujte, že když se zamračené nebe na chvíli vyjas- ní, hodí se říci něco jako: „A nice day today.“, a pokud po dešti do- konce vysvitne slunce, prohoďte zvesela: „Isn`t it a lovely day?“ Ale jestliže se nenaskytne příležitost ani jedno z těchto rčení použít, najděte nejbližší podnik, kde vám jistě podají takzvaný cream tea, skládající se ze sladkého pe- čiva s marmeládou zapíjeného spoustou čaje. K „čaji o páté“ vám v lepší společnosti nabídnou pro změnu okurkové sendviče. Stravování Pod pojmem „anglická snídaně“ se rozumí osmahlá slanina, pá- rek, čaj a toast. Ke „skotské sní- dani“ dostanete navíc ovesnou kaši. Počítejte s tím, že obědy podávané v Anglii bývají spíše lehčí, takže na vydatný pokrm si nejspíš počkáte až do veče- ra. Otevírací doba v hospodách bývá od 11 do 23 hodin, posled- ní objednávky bývají přijímány přibližně 20 minut před zavírací dobou. Alkohol můžete pít, je-li vám alespoň 18 let. Nejoblíbe- nějším druhem piva je bitter po- dávaný v pokojové teplotě. Silné pivo se jmenuje stout. Ženy se v „pubech“ moc nevyskytují a děti nejsou vítány! Policie Policisté se snaží být dostupní a užiteční. Pokud se ztratíte, je zajisté nejrychlejší zeptat se na cestu právě jich. Když ale něco spácháte, neočekávejte shovíva- vost! Londýnská policie je sice neozbrojená, zato dopravního strážníka poznáte podle toho, že je vybaven soupravou pro udělo- vání pokut za špatné parkování. Výlet na kole Pokud si chcete kolo vypůjčit, můžete využít služeb některé z četných půjčoven. Ale pozor! Mnohá starší kola se pro spor- tovní cyklistiku v žádném přípa- dě nehodí! Setkáte-li se s tako- vým bicyklem, můžete si cestu zkrátit po železnici, která vaše kolo bezpečně dopraví na místo, aniž byste museli vynaložit větší fyzickou námahu. Jediná potíž může nastat při sjednávání cesty s železničním úředníkem. Větši- na vlaků totiž převáží kola pouze mimo špičku, u jiných spojů zase musíte jízdné uhradit 24 hodin před odjezdem. Poplatky se vy- bírají za každou část cesty zvlášť, takže přestupy se vám mohou značně prodražit! V turistických kancelářích ob- držíte na požádání podrobnou brožuru „Britain for Cyclists.“ Mů- žete se také obrátit na Cyclists` Touring Club. Sport K nejoblíbenějším sportům v An- glii patří fotbal a rugby. Někdy se říká, že rugby je chuligánská hra pro džentlmeny, zatímco fotbal je džentlmenská hra provozova- ná chuligány. Hrou skutečných džentlmenů je však kriket. KDO JSEM? Hudební skladatel David Smečka • Brňák, narozen 1977, pravidelně spolupracuji s Jakubem Maceč- kem (Král umírá a Smetení Anti- gony v brněnské Martě, Odile v Národním divadle v Brně atd.). • Mám doma kazoo, banjo a „Ra- doka“ za hudbu k brněnskému Smetení Antigony. • Už se těším na zvuk blatníku a řetězu použitý v naší inscenaci. • Nejraději ať to hraje rychle a ať to neladí. • Mám veliký sen, ale ten vám ne- prozradím. • Pracuji jako herec v Divadle Po- lárka. Režisér Jakub Maceček • Ostravák, narozen 1976, pra- videlně spolupracuji s Davidem Smečkou (Král umírá a Smetení Antigony v brněnské Martě, Odile v Národním divadle v Brně atd.). • Jsem zvědavý, co na to řeknete. Hezké věci říkejte otevřeně. • Pracuji jako nájemný režisér (Národní divadlo Brno, Husa na provázku, Divadlo Petra Bezruče, Polárka, Zlín). Herec Jaroslav Plesl • Hradečák, narozen 1974. • Mám nominace na Radoka, zato dvě (za roli Chlestakova v Gogolo- vě Revizorovi z Městského divadla Zlín a za roli Papouška v Bernhar- dově Kantovi z Národního divadla v Brně). • Nejhorší pro komedii je, když je úsměvná. To je taková komedie, která není k smíchu. • Poslední dobou trpím dvěma problémy: 1. Mám všechny rád. 2. Totálně ztrácím vkus. • Jsem herec Dejvického divadla. Scénograf Tom Ciller • Martinčan, narodený 1970, spolupracujem. • Mám doma dosku, stoličku, lampu... • Nie je ťažké byť žabou, zelenou, dokonca zo zlatou korunkou, ale je dôležité pobozkať princa... • Pracujem a mám volnú nohu. Jerome Klapka Jerome se narodil ve městě Walsall (neda- leko Birminghamu) 2. května 1859 jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho rodiče se do města přistěhovali r. 1855 a usadili se ve středostavov- ském domě. Zde žili spokojeně až do té doby, než se Jeromův otec pustil do spekulativní těžby uhlí, která dopadla žalostně. Rodina se přestěhovala do Stourbridge, za- tímco otec odjel sám do Londýna, kde koupil zkrachovalý železářský obchod. Bydlel dva roky ve čtvrti u doků, než mohl poslat pro rodinu a usadit se v East Endu. I tak pro- žil Jerome Klapka Jerome dětství v chudobě. Jeromovi neměli šťastný osud. Klapkův bratr Milton Melancthon zemřel na katar už v šesti letech. Sám Klapka musel ve svých čtr- nácti zanechat školy poté, co otec zemřel. Brzy ho následova- la i matka. Mladý Klapka, který žil od patnácti let zcela sám, pak střídal různá zaměstnání. Začal jako železniční úředník a stal se i členem kočující divadelní společ- nosti. Na štacích a v noclehárnách však dlouho nevydržel. V dalších letech si hledal příležitosti jako žurnalista, psal kratší povídky, ale většinou neúspěšně. Teprve když se rozhodl psát podle vlastních ži- votních zkušeností, dostavil se jis- tý úspěch. Jeho humorně podaný obraz viktoriánského divadla On the Stage and Off (Na jevišti a bez angažmá) nejprve vycházel časo- pisecky na pokračování, později se dočkal i knižního vydání. Roku 1888 se Klapka oženil se ženou s dlouhým jménem Geor- gina Elizabeth Henrietta Stanley Marris, jíž se přezdívalo Ettie. Byla dcerou španělského vojáka a když ji poprvé spatřil, byla vdaná a měla pětiletou dceru. Právě roku 1888 se ale rozvedla a pouhých devět dní nato provdala za Klapku. Oběma bylo 29 let. Líbánky strávili na Tem- ži a po návratu začal Klapka psát Tři muže ve člunu. Jedinou knihu, kte- rá ho skutečně proslavila. Roku 1898 se manželům Jero- movým narodila dcerka Rowena. Na přelomu století se rodina pře- stěhovala do Drážďan, kde pobyla dva roky. Klapka celý život rád ces- toval po Evropě, navštívil i Rusko a Ameriku a platil dokonce za prů- kopníka alpského lyžování. Jak neradostně Klapkův život začal, tak i končil. Po vypuknu- tí 1. světové války se přihlásil do armády, ale jako muž po pade- sátce byl odmítnut. Odešel proto k francouzskému Červenému kří- ži a jezdil na frontě se sanitkou. Domů se vrátil jako jiný člověk Jeho sekretářka napsala: „Starý Jerome odešel. Místo něj tu byl zlomený muž.“ Tři roky po válce zemřela Klapkova nevlastní dcera, v pouhých osmatřiceti letech. Za- čátkem léta roku 1927 vyrazil Klap- ka se ženou Ettie na výlet ve stylu Tří mužů. Během cesty motorovým člunem ho postihla mrtvice. Dva týdny na to v nemocnici zemřel. Jeho hrob leží ve vesničce Ewelme nedaleko Temže. V Klapkově rodném městě Walsall dnes stojí jeho muzeum. Společ- nost Jeroma Klapky Jeroma, jejíž členové se najdou doslova po ce- lém světě, pořádá dokonce každo- roční veslařské výlety. Vydává rov- něž napůl vážný a napůl humorný časopis ve stylu, „který by Jeroma těšil“... Původ jména Klapka Ačkoli se vyskytly různé hlasy, např. o tom, že prostřední jméno autora Tří mužů vzalo svůj původ z Moravy, nabízí se stručné a jas- né vysvětlení. Rodina pana Jeroma si zjevně libovala v neobvyklých jménech, přezdívkách apod. Klap- kovi sourozenci dostali rovněž dvě jména: Paulina Deodata, Blandina Dominica a Milton Melancthon. Sám Klapkův otec měl také tři: Je- rome Clapp Jerome. Podobnost prostředních jmen u otce a syna by nás ale neměla mást. Nijak spolu nesouvisí. Slavný spisovatel dostal své jméno po maďarském generálu Klapkovi, který po neú- spěšné revoluci v roce 1849 opus- til rodnou zemi a strávil nějaký čas v Anglii, kde se sblížil s rodinou pana Clappa (Klapkova otce místní lidé neoslovovali příjmením Jero- me, ale byl znám právě pod svým prostředním jménem). A aby se to všechno nepletlo, zabránili u Jero- mových (chcete-li Clappových) ne- dorozuměním mezi oslovováním mladého a staršího Jeroma tím, že juniorovi vymysleli přezdívku Luther. Jerome Klapka Jerome v českých vydáních: Dělat věci s rozmyslem je ztráta času Deník dvou poutníků Henryho svědectví Lenochovy myšlenky Malvína z Bretaně a jiné povídky Miss Hobbs (divadelní hra) Náruživý tenista O manželkách, hostinských, andělech i jiná vyprávění Příliš mnoho Bennetů (divadelní hra) Svět na jevišti Tommy a spol. Tři muži ve člunu a na toulkách Výběr z povídek Tři muži ve člunu na motivy stejnojmenné knihy s použitím překladu J. Z. Nováka napsali: Tomáš Syrovátka a Jakub Maceček inscenační scénář: Jakub Maceček a Tom Ciller režie: Jakub Maceček scéna a kostýmy: Tom Ciller hudba: David Smečka dramaturgie: Tomáš Syrovátka jazyková spolupráce: Karel Svátek inspice: Blanka Schieblová nápověda: Jitka Jirásková ČESKÁ PREMIÉRA 21. ledna 2005 v Malém divadle II. premiéra 23. ledna 2005 HRAJÍ: Jerome: Jaroslav Plesl j.h. Harris: Tomáš Impseil George: Vít Musil Ethelberta, Průvodkyně, Maggie: Jana Šulcová Clara, Stařenka, Peggie: Gabriela Stránská Vzduchoplavec, Strážce řeky, Policista: Václav Helšus Loďař, Rybář, Jelen: Jaromír Tlalka Cizinec, Závodník: Jakub Kabeš Průvodčí, Potulný správkař, Zlý Jack: Petr Pěknic
