TOP 30 IT osobnosti DEF.indd 14TOP30-2014-obalka.indd ob1 … · 2015. 1. 22. · Celá knihovna a...

TOP_30_IT_osobnosti_DEF.indd 14 11/28/14 7:24 AMTOP30-2014-obalka.indd ob1TOP30-2014-obalka.indd ob1 03.12.14 12:0503.12.14 12:05

TOP30-2014-obalka.indd ob2TOP30-2014-obalka.indd ob2 03.12.14 12:0503.12.14 12:05

w w w.c i o.c z | w w w.c w.c z 3

EditorialVážené čtenářky, vážení čtenáři,

když jsem před dvěma lety připravoval první vydání publikace TOP 30 IT osob-ností, předpokládal jsem, že půjde o jedno-rázový projekt. Ale zájem čtenářů nás po-vzbudil, a proto jsme letos vydali nový seznam třiceti inspirativních osobností z oblasti IT již potřetí.

Protože víme, že nesmíme usnout na vavřínech a nemáme patent na rozum, otevřeli jsme letos nominace osobností veřej-nosti. Kdo chtěl, mohl od letních prázdnin dát hlas námi vy-brané osobě, případně nominovat svůj vlastní tip. Hlasujícím jsme jako bonus slíbili deset poukazů do obchodu Skinzone na nákup kvalitních ochranných a dekorativních fólií. Zdali jste mezi šťastlivci, se dozvíte na straně 21.

V hlasování veřejnosti nejvíc ze všech uspěl Pavel Salák ze společnosti Avnet, ale ani další osobnosti, které se v publikaci TOP 30 objevily, nezůstaly příliš pozadu. Osobně mne velmi po-těšilo, že se mezi nominovanými objevilo plno žen. TOP 30 tak už není jen přehlídkou třiceti mužských obličejů, ale najdete tam i úspěšné zástupkyně něžného pohlaví.

Kdo tedy uspěl? Dozvíte se na následujících stránkách. Každé vybrané osobnosti jsme věnovali půlstránkový profil, kde jsme se ji snažili pro vás co nejlépe vystihnout. K řazení profilů jsme po-užili osvědčenou metodu abecedního pořadí.

Součástí přílohy je několik článků na personálně -informačně--technologická témata.

Přeji vám příjemné a inspirativní čtení.

RADAN DOLEJŠvedoucí projektu

ObsahJe těžké sehnat práci v IT? ....................................................... 4

Kvalitní IT specialisté jsou stále nedostatkovým zbožím ........... 6

Mobilní aplikace vstupují do světa HR ..................................... 8

Nečekaná podstata kvality lídrů ..............................................10

Šest způsobů, jak přilákat a udržet ženy s talentem v IT ........... 11

Software úspěchu ................................................................... 13

UCELENÝ INFORMAČNÍ ZDROJ PRO IT PROFESIONÁLY

Vydává: IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5

Tel. ústředna s aut. provolbou: 257 088 + linka; fax: 235 520 812 Recepce: 257 088 111 Výkonný ředitel: RNDr. Jana Pelikánová Šéfredaktor: Radan Dolejš Tajemnice redakce: Růžena Holíková, tel.: 257 088 153 Vedoucí inzertního odd.: Ousmane Keita, tel.: 725 326 893 Vedoucí projektu: Radan Dolejš, tel.: 257 088 142 Jazyková úprava: Dana Štropová Obálka: Petr Kubát

Adresa redakce: CW, Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5 Internet: [email protected] Zlom a pre-press: TypoText, s. r. o., Praha Tisk: Libertas, a. s. Předplatné a reklamace: IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5, tel.: 257 088 163, fax 235 520 812; e-mail: [email protected] Doručuje Česká pošta, s. p., v systému D + 1 Předplatné pro Slovensko: Magnet-Press Slovakia, s. r. o.,

P.O.BOX 169, 830 00 Bratislava, tel.: +421 267 201 910, 20, 30, e-mail: [email protected]

Copyright: © 2014 IDG Czech Republic, a. s.

Člen asociace FIPP

TOP30-2014-blok.indd 3TOP30-2014-blok.indd 3 03.12.14 12:0503.12.14 12:05

4 TO P 3 0 2014

Je těžké sehnat práci v IT?V roce 2013 pracovalo v Česku 148 tisíc IT odborníků, což je téměř jednou tolik, než tomu bylo v roce 2004. Celkem 54 % z nich (cca 80 tisíc) bylo zaměstnáno jako ICT technici a 46 % (cca 67 tisíc) jako ICT specialisté.

JAKUB ŠUMANSKÝ

I když se mezi specialisty na nábor no-vých zaměstnanců traduje, že sehnat dobrého programátora je problém a běh

na dlouhou trať, zájemci o práci v IT ob-lasti stále jsou. A dokonce reagují na kla-sické nabídky práce na pracovních portá-lech. Dokládají to data z portálu Volná místa.cz. Během necelého roku (měřeno od prosince 2013 do října 2014) totiž bylo na tomto portálu vyvěšeno téměř 3 300 nabídek práce v informačních technologiích.

Na všechny tyto inzeráty přišlo přes 7 200 odpovědí od uchazečů. Na každé místo se tak v průměru přihlásili více než dva uchazeči. Díky menší konkurenci by se tak dalo říci, že v přepočtu každý druhý adept měl reálnou možnost práci získat.

Není moc oborů, kde by byl podobný poměr poptávky a nabídky. Jsou odvětví, kde nabídka nestačí pokrýt ani desetinu poptávky.

„Na pozice typu programátor, webmaster, systém administrátor obvykle přijde řádově do desítky reakcí. Z toho důvodu vlastní in-zerci podporujeme na sociálních sítích, ak-tivně kandidáty vyhledáváme a oslovujeme a nezapomínáme ani na doporučení našich

zaměstnanců. Díky tomu se nám počty kan-didátů na jednotlivé pozice zvyšují,“ řekla Helena Kuklíková, personální ředitelka Seznam.cz.

Není region jako regionNa data ohledně nabídky a poptávky po práci v IT oboru se můžeme podívat i z re-gionálního pohledu. Většina firem, které práci v IT nabízejí a inzerují pozice na portálu Volná místa.cz, pochází přede-vším z hlavního města (celkem 29 % všech nabídek). Prahu následuje Brno--město (12 % nabídek) a poté Ostrava--město (6 % nabídek).

„Pokud se na čísla podíváme podrobněji,

zjistíme, že poměr nabídky a poptávky po práci v ICT je v České republice hodně růz-norodý. Například v Teplicích se na jedno volné místo hlásí až čtyři uchazeči. Existují však oblasti, kde na IT odborníka nenara-zíte. Mezi ně patří třeba Tachov či Cheb, kde na inzerát během roku neodpověděl ani je-den zájemce,“ řekl Pavel Kolář, produktový manažer serveru Volná místa.cz.

Mezi další města, kde mají „ajťáci“ mezi sebou největší konkurenci, patří Rychnov nad Kněžnou, Praha či Frýdek--Místek. Naopak největší šance získat práci v IT oddělení mají uchazeči v men-ších městech jako například Vyškov, Roky-cany, ale třeba i Sokolov nebo Plzeň -sever. Zde na jeden inzerát průměrně odpoví 0,2 uchazeče.

Mezi nejčastější pracovní pozice, které lidé na internetu hledají, patří podle Se-znam.cz Vyhledávání (měřeno od pro-since 2013 až do listopadu 2014) progra-mátor, správce IT techniky a webmaster. Naopak zaměstnavatelé se podle nedáv-ného průzkumu společnosti Grafton Re-cruitment nejčastěji poohlížejí po vývojá-řích (Java, C#/.NET, ale i vývojář ích mo-bilních aplikací), řada firem poptává i specialisty v oblasti big dat, datových skladů a datových analýz a velká poptávka je také po odbornících na virtualizaci a cloudová ř ešení (privátní a veř ejné cloudy).

Jde často o velice specifická zaměření, kam se hlásí pouze jednotky uchazečů. Na druhou stranu pak tito zaměstnanci získá-vají nadprůměrná ohodnocení právě kvůli své specializaci.

Zajímavé je také sledovat, kdy na inter-net přichází nejvíce nabídek zaměstnání.

„V případě zadavatelů jsou dominantními měsíci březen a červen, kdy na Volná místa.cz umísťují více než pětinu všech inzerátů. Uchazeči o pracovní pobídky naopak své od-povědi na inzeráty posílají v březnu (13 % všech odpovědí během roku) a pak v květnu (11 % všech odpovědí),“ doplnil Kolář.

IT jako jedno z nejlépe placených zaměstnáníOdborníci informačních technologií byli a stále jsou velice dobře placení. Napří-klad v roce 2002 činil podle Českého sta-tistického úřadu průměrný měsíční plat

Město Průměrný počet odpovědí na 1 inzerát

Teplice 3,9

Rychnov nad Kněžnou 3,6

Praha 3,3

Frýdek -Místek 2,9

Kladno 2,8

Olomouc 2,6

Město Průměrný počet odpovědí na 1 inzerát

Cheb 0

Tachov 0

Vyškov 0,1

Rokycany 0,1

Sokolov 0,3

Plzeň -sever 0,4

Zdroj: Volná místa.cz



IT odborníka 26,5 tisíce korun, což už před dvanácti lety bylo o 7 tisíc korun více, než byla výše průměrné mzdy v ČR. V roce 2013 se průměrný plat v tomto seg-mentu pohyboval již nad hranicí 43 tisíc korun. Odborníci na IT se tak mohli do-stat k platu, který o 17 tisíc korun převy-šuje průměr za celou Českou republiku.

Nejvyšší mzdy podle Grafton Recruit-ment se na všech IT pozicích drží tradičně v Praze, ovšem Brno již (oproti předcho-zím letům) začíná hlavní město dorovná-vat, na některých pozicích jsou běžné vý-platy ve výši 100 000 Kč i výše. Například zkušení vývojáři Java a C#/.NET s delší než pětiletou praxí si mohou přijít až na 90 000 korun měsíčně. Jejich méně ostří-lení kolegové s roční praxí pak dosáhnou maximálně na 50 000 korun.

Nejnižší zaznamenaný plat u vývojáře působícího v Praze činil 35 000 korun, programátoři v Plzni, Hradci Králové či Ústí nad Labem se musí spokojit s částkou ještě o 10 000 korun nižší. Orientačně, bez ohledu na praxi, firmu či místo půso-bení si dobří vývojáři v České republice

mohou přijít zhruba na 55 000 korun. Když se ale podíváme na opačný pól plato-vého žebříčku, nejhůře jsou na tom s pla-tem pracovníci technické podpory a pro-jektoví manažeři se základem platu ve výši 20 tisíc a 30 tisíc korun.

Jako nejlépe honorované z přehledu vy-cházejí pozice technologických ředitelů, ředitelů IT a ředitelů SW vývoje, a to pře-devším v lokalitách, které soustřeďují to nejlepší zázemí, jaké může tuzemský IT trh nabídnout. Firmy v Praze nebo v Brně byly podle údajů z průzkumu ochotny po-skytnout svým CTO finanční ohodnocení pohybující se v rozmezí 120 000–180 000 korun. Ředitelé softwarového vývoje pak ve stejných regionech uspěli se žádostí o pravidelný měsíční příjem mezi 100 000–150 000 korunami. Naproti tomu v Českých Budějovicích může ten-týž ředitel očekávat plat i o dvě třetiny nižší.

Muži versus ženy v ITI když asi není překvapením, že žen v IT moc nenajdete – což je pro většinu týmů

vlastně škoda, překvapivé může být, že zastoupení žen mezi IT odborníky se snižuje. Zatímco v roce 1993 bylo mezi IT odborníky 36 % žen, o dvacet let poz-ději, v roce 2013, tvořily ženy již pouhých 9 procent.

„Zájem žen o práci v IT je opravdu malý a během posledních čtyř let se nijak nezmě-nil. Je to škoda, protože v Seznam.cz o ně máme zájem, a to i na technických pozicích. V současné době v Seznam.cz pracuje zhruba 60 % mužů a 40 % žen.

Ty mají největší zastoupení na obchod-ních pozicích, dále například ve finančním oddělení. V produktovém a technickém od-dělení (kam patří i vývoj) pracuje 409 mužů, žen je v těchto odděleních celkem 95.

Když pominu obchodní pozice, ženy se k nám nejčastěji hlásí na místa programáto-rek, produktových manažerek či Scrum mas-terek,“ řekla Helena Kuklíková, personální ředitelka společnosti Seznam.cz. ■

Autor pracuje ve společnosti Seznam.cz

Poměr nabídky a poptávky práce v ICT na Volná místa.czprosinec 2013 až říjen 2014


Nabídka

Poptávka

31 %

69 %

Vývoj počtu nabídek a odpovědí na práce v IT na Volná místa.czprosinec 2013 až říjen 2014


1 000900800700600500400300200100

0XII/2013 I/2014 II/2014 III/2014 IV/2014 V/2014 VI/2014 VII/2014 VIII/2014 IX/2014 X/2014

Odpovědi Nabídky

Výběrové šetření pracovních sil2014

2013

2000

1993

91 %

76 %

64 %

9 %

24 %

36 %

Zdroj: Český statistický úřad

■ muži ■ ženy

Inzerce

Computerworld dostupný v e-podoběna platformě Wookyk radosti. Oblíbený časopis Computerworld vychází v e-podobě na platformě Wooky, a díky tomu bude dostupný i se spoustou dalších e-knih a e-časopisů na téměř všech operačních systémech. Platforma Wooky vám umožní číst e-časopisy a e-knihy až na šesti zařízeních. Je jedno, zda cestujete s vaším chytrým telefonem, tabletem, sedíte u počítače doma nebo v práci. Všude si můžete otevřít právě zakoupenou e-verzi vašeho oblíbeného časopisu nebo knihy. Celá knihovna a novinový stánek je takk dispozici doslova na dotyk. A dostane i vás! Platforma Wooky nabízí tisíce českých a slovenských knih a časopisů v elektronické podobě.

Jak na to?Stačí navštívit internetové knihkupectví rajknih.cz,

stáhnout si aplikaci Wooky a vytvořit si účet. Celá regis- trace trvá jen několik minut a hned můžete pohodlně nakupovat. K dispozici je široká nabídka knih a časopisů, ze kterých nezanedbatelná část je dispozici zcela zdarma, případně za výhodné ceny. Jako příklad uveďme časopis Computerworld, který je v elektronické podobě prostřednictvím aplikace Wooky dostupný za výhodné ceny předplatného.

Čtěte všudeČíst se dá dnes už opravdu všude, a to díky možnosti využití platformy Wooky až na 6 zařízení současně. Je jedno, zda preferujete notebook, chytrý telefon nebo tablet, po přihlášení do aplikace Wooky máte své knihya časopisy vždy dostupné. Navíc se můžete vrátiti ke starším číslům svých oblíbených časopisů. Ty jsou

Notebook je velký, mobil malý...Kupte si tablet! Novinkou Vánoc byly tablety Wooky Tablet Reader a Wooky Tablet 2.0. Tato zařízení splňují funkce praktické čtečky a plnohodnotného tabletu za bezkonkurenční ceny. Wooky Tablet Reader je dostupný již od 2 490 Kč a výkonnější Wooky Tablet 2.0 již od 3 990 Kč.

Computerworld předplatné

totiž všechny uložené ve vaší press knihovně.

Čtenáři časopisu Computerworld mají další důvod

11× ročně za 15 Kč0


6 TO P 3 0 2014

RANDY MYERS

Největší poptávka je aktuálně po vývo-jářích, od základní úrovně po zku-šené profesionály. Velmi žádaní jsou

také specialisté na Javu a nedostatek je těch, kteří ovládají .NET/C#.

Samozřejmě stále populární je C++ stejně jako PHP. Neustále vzrůstá zájem o znalosti mobilní ho vývoje pro iOS, An-droid a Windows Phone a budoucnost má i web -develop ment.

Větší projekty a skupiny také často po-žadují speciální SW testéry. Uplatnění najdou i lidé s technickým zaměřením a obchodními dovednostmi. Ti jsou nej-důležitější pro identifikaci a analýzu po-žadavků, které mají zásadní vliv na vývoj a definici moderních aplikací. Musí se ori-

entovat na současném trhu v oboru, po-chopit potřeby klientů a mít výborné ko-munikativní schopnosti.

„Mám zkušenosti, že se hledá pokročilá znalost v současných technologiích a progra-movací jazyky. Většinou narážím na poža-davky znalostí z Javy, SQL.NET, pak už i na Eclipse a Android, JDK a další. Také je ob-vykle vyžadována minimálně dvou - až tříletá praxe,“ uvádí k současné poptávce specia-lista na IT v oblasti specifického designu.

Důležitým kritériem ve výběru kandi-dátů jsou předchozí pracovní zkušenosti a jejich kvalita: „Nejžádanější zkušenosti jsou z doložitelných, kvalitních referencí a jejich počet závisí na pozici, na kterou se hlásím, větší nároky jsou samozřejmě na se-niorské posty,“ říká vývojář aplikací.

Kvalitní IT specialisté jsou stále nedostatkovým zbožímObor IT je náročný i pro HR specialisty, kteří potřebují mít dostatečný vhled do aktuálních trendů, aby dokázali najít vhodné kandidáty, zároveň znají požadavky kvalitních uchazečů, jichž je v tomto oboru stále spíše nedostatek a umějí být docela vybíraví.

Čeští „ajťáci“ jsou žádaníMezinárodní firmy, které u nás rozšiřují svoji působnost, oceňují u českých za-městnanců řadu předností. Přestože u nás nejsou IT specialisté nejlevnější, stále jsou zde průměrné platy nižší než v USA a zá-padní Evropě. Obecně je o nás známo, že nabízíme zahraničním firmám velmi dobrý poměr vynaložených prostředků a výsledků práce.

Navíc lokalita, infrastruktura a vysoký počet uznávaných technických vysokých škol, které produkují nové vyškolené kan-didáty, jsou obrovskou výhodou. Také je důležité, že nová generace má velmi dob-rou znalost jazyků a vysokou motivaci.

Na straně uchazečů o práci v případě velkých firem jde o velmi žádané nabídky, které jim pomohou ke kariérnímu růstu a prestižním referencím.

„Pro mě je důležitá prestiž firmy. Chci být hrdý na to, kde pracuji. Nechci se pak stydět za ten řádek v životopisu, ale pracovat pro značku, o které jsem slyšel. Očekávám úro-veň, kterou mi malá regionální firmička ne-nabízí,“ říká student posledního ročníku



vysoké školy, který je na pracovní stáži v mezinárodní firmě.

Co chtějí? Odpovídající plat a vzdělávání v oboruLidé s technickým vzděláním (IT specia-listé) chtějí vidět jasnou návratnost a zhodnocení investic do vzdělání, od-borné přípravy a zkušeností. Proto poža-dují odpovídající ohodnocení a vyšší než průměrné mzdy. Jsou ochotni přijmout kompromis, o něco nižší plat, pokud do-stanou možnost získat vzdělání a práci s novými technologiemi, která je bude po-souvat dopředu.

„V našem oboru je běžné, že trávíme nej-dříve školou a pak praxí celé týdny bez chvíle klidu, investujeme hodně peněz do vy-bavení a svého času si vážíme. Proto se mezi firmami s podobnou prestiží rozhoduji podle platu. Očekávám, že pokud společnosti chtějí, abych vyvíjel nové věci, že mi řadu novinek poskytnou na vyzkoušení, bez toho to prostě nejde.

Taky mě zajímá, kdo je cílová skupina, pro koho to děláme. Nehledám jen prázdné mlácení do klávesnice, ale smysluplnou tvorbu pro organizaci, která si mě může do-volit,“ uvádí vývojář softwarových řešení.

Kde a jak získat svého „ajťáka“Lidé z IT se samozřejmě zajímají o nové technologie a trendy, takže jsou aktivní na LinkedInu a soustřeďují se na specializo-vaných stránkách se zájmovými komuni-tami, jako jsou například IT a SW vývo-jáři. Spíš než velké konference a veletrhy je oslovují úžeji zaměřené akce a skupiny, které odpovídají jejich zájmům.

Nelze zobecnit jejich povahu, navzdory zažitým představám a mýtům je to široké spektrum osobnostních typů. Dalo by se ale říci, že oceňují spíše přátelský, méně formální přístup a vyžadují vždy pouze in-formace, které jsou k věci.

„Nemám rád v inzerátech náborová klišé typu příjemný kolektiv a pracovní prostředí, to posoudím sám. Stejně tak nadprůměrný plat by neměl být ve výsledku průměrný, ale

odpovídat našemu oboru. Také odradí drob-nosti jako třeba to, že mám platit přehnané sumy za kávu, na pracovišti není pitná voda či zde vládne příliš tuhý režim kontroly. Za své výsledky odpovídám i bez něj,“ říká je-den z vývojářů na otázku pracovních nabídek.

Kromě požadavků na specifické zna-losti je třeba posuzovat motivaci kandi-dáta a ochotu se sebevzdělávat. Někdy může vyvážit i například délku požado-vané praxe či specifické dovednosti.

Ani vzdělání není dostatečným krité-riem, teoretické poznatky v tomto oboru velmi rychle zastarávají, a je proto důle-žité, aby se zájemce o práci orientoval v současné praxi.

„V našem oboru je neuvěřitelně málo kva-litních a zapálených lidí. Mnohdy stačí tro-cha nadšení pro věc a dá se odpustit i něco z poža-dovaných podmínek. Na straně druhé je přehnané sebevědomí nejrychlejším způsobem, jak práci ne-dostat,“ říká o náboru svých podřízených soft-ware engineer.

Nejen pro mladéO IT také často panuje předsudek, že je to obor výhradně pro mladé. Je pravda, že toto dyna-mické odvětví dává šanci i velmi mladým absolventům či studen-tům, kteří mohou po dokončení školy prokázat zajímavou praxi i zkušenosti vystoupat na seniorní pozice.

Na stranu druhou ale rozhodně neplatí, že by ve čtyřiceti letech byli kandidáty na novou profesní dráhu v jiném oboru. Na-příklad na pozicích, jako jsou supervizor, technický ředitel, CIO, CTO a jiných, se uplatní lidé se širokou škálou vědomostí a soft skills.

„Vyhoření po čtyřicítce v mém oboru roz-hodně není pravidlo. Mám dost kolegů nad

40 i nad 50 let. Jsou sice trochu méně flexi-bilní, pokud jde o nové postupy, ale zase mají roky zkušeností s procesy, takže jsou dokonce využitelnější než noví hráči,“ říká o svých starších spolupracovnících IT konzultant informačních systémů.

Vývoj pracovního trhu IT v příštích letechFirmy jsou pod neustálým tlakem, aby udržely nízké náklady, ale v tomto ohledu se příliš ušetřit nedá, aniž neslevují z kva-lity. Místní společnosti budou vždy potře-bovat odborníky pro zavádění, aktualizaci a podporu infrastruktury a aplikací. Re-álně bude poptávka růst, i když se bude i nadále týkat především vývojářů v návaz-nosti na nejnovější trendy webů a mobil-ního vývoje.

Proto pokud hledáte perspektivního specialistu, měly by podmínky odpovídat jeho nárokům.

K nim patří, že stejně důležitý jako dobrý plat je šance získat vzdělání a práci s novými technologiemi.

Vysoko ceněné je také skutečně přátel-ské a flexibilní pracovní prostředí. ■

Autor je specialista recruitingu IT pro Trenkwalder CZ & SK

Inzerce

Redakce časopisu Computerworld vyhlašuje 1. kolo soutěže

IT produkt 2015Cílem je vyzdvihnout produkty s takovými vlastnostmi, které přinášejí významné

pozitivní odlišení od konkurenčních produktů stejné kategorie. Může přitom jít o celkové inovativní pojetí produktu, pozoruhodné funkční zdokonalení,

výrazně zjednodušené ovládání nebo třeba o výjimečně příznivou cenu.

Podrobná pravidla soutěže i další doplňující informace naleznete na adrese

cw.cz/it-produktUzávěrka 1. kola přihlášek je 6. 1. 2015

O možnosti přihlásit produkty uvedené na trh po tomto datu se prosím informujte na [email protected]


8 TO P 3 0 2014

Mobilní aplikace vstupují do světa HRDovedete si představit, že se chystáte nastoupit na nové vysněné pracovní místo do firmy. Máte před sebou ještě dva měsíce výpovědní lhůty, ale to čekání na den D se vyplatí.A najednou vám na telefon přijde zpráva od budoucího zaměstnavatele, že si máte stáhnout aplikaci s logem budoucí firmy, která vám to dvouměsíční čekání zpříjemní.

K ATEŘINA KRUPKOVÁ

Nový zaměstnavatel vás zapojí už nyní do nového týmu kolegů, nabídne vám doma ke studiu důležité materi-

ály, které se vám po nástupu budou hodit k práci, a budete mít stále při ruce důle-žité kontakty na svého budoucího šéfa nebo mentora, jenž se vám od prvního dne nástupu bude věnovat. To není sci -fi, ale realita. A ten pocit, že má o mě někdo zájem, že chce, abych pro něj pracoval, je důležitý. Nepleťme se, ten dojem je skutečně velmi, velmi důležitý, přinej-menším proto, že nemusíme litovat toho, že opouštíme starou firmu.

Zaměstnavatelé, kteří dnes dokážou proplouvat mořem možností, jež nové technologie nabízejí, a umějí je využívat, budou stát o krok napřed před těmi, kteří zatím váhají.

Rychlost, se kterou se na nás valí nové trendy v oblasti HR, je závratná. Super moderní technologie přinášejí novinky, na něž se musíme rychle etablovat. Evoluce je rychlá, možná můžeme mluvit spíše o revoluci. Ještě před rokem jsme mohli pozorovat, jak nám do firemního života

pozvolna vstupují sociální média. Zatímco kdo není dnes na sociální síti, jako by ne-byl. A neznamená tam jen být, musí se tam žít. A také se učit, jak tam žít co nej-lépe, aby nám to přineslo nějaké benefity. Podobně jsme si v minulosti zvykli učit se z manuálů, intranetu, e -learningu… A k těmto platformám přicházejí nově e -learning 2.0, web 2.0, serious games nebo mobilní aplikace.

To, že mobilní zařízení zažívají rake-tový vzrůst, není jistě překvapivá infor-mace. Pokud se projedete městskou hro-madnou dopravou, můžete pozorovat, že každý pátý cestující aktivně využívá mo-bilní telefon. Ať už posloucháním hudby, surfováním na sociální síti nebo placením účtů. Průměrně máme staženo 65 aplikací v našich mobilních zařízeních. A mezi-roční nárůst prodeje telefonů vzrostl o čtvrtinu a tabletů dokonce o 261 %.

Mobilním aplikacím věnujeme spoustu času, a to v průměru čtyři a půl minuty každé z nich denně. A není se čemu divit.

Mobilní aplikace je tak snadné stáh-nout do našich krabiček. Většina je jich zdarma, ale jsme ochotni za ně i nějakou

korunu nebo euro připlatit. Surfovat v práci se příliš nehodí, tak trávíme svůj volný čas třeba při cestě z práce k této fantastické zábavě a mobilita telefonu nám to dovoluje.

Změna v myšlení firemMobilní expanze se začíná promítat i do uvažování a přemýšlení organizací. Uvě-domují si, že existuje rozdíl mezi deskto-pem a mobilem, a tím je zejména konekti-vita. U počítačů musíte být připojeni síťo-vým kabelem nebo v případě laptopů na Wi -Fi, ale pořád vám nezbývá nic jiného, než se pohybovat po firmě. Ti vyvolení do-stanou domů VPN. Mobilní telefony však využívají dnes již téměř všude dostupné 3G, 4G nebo LTE připojení, a nebrání vám tak opustit brány kanceláře.

Zajímavým zjištěním, se kterým přišla společnost comScore, je, že uživatelé mo-bilních aplikací začínají ve využívání po-rážet klasický desktop. Téměř 70 % lidí otevírá své mobilní aplikace k brouzdání na Facebooku nebo chatování na sociální síti. A až 90 % lidí pracuje s aplikací mapy. Jen velmi malý počet lidí, kolem čtyř procent, aplikace bere jako pracovní nástroj. Je zarážející, jaký boom aplikace zažívají a jak malé procento firem je vy-užívá. Aplikace jsou všude kolem nás, ale pro firmy znamenají stále ještě něco no-vého, exkluzivního a možná trochu nevědí co s nimi.

Nejlépe toto vystihli v marketingu a za-čali aplikace vytvářet jako příjemný life-stylový produkt pro své zákazníky, kteří jsou prakticky stále „napojeni“ na kon-krétní produkt nebo službu. Mobilní apli-kace umožňuje rychle zaplatit účty, změ-nit v nastavení podmínky smlouvy nebo objednat pizzu. Navíc zde vstupuje další nový trend gamifikace, která vtahuje kli-enty do určité „závislosti“ na aplikaci kli-kat pravidelně.

Firmy, které pochopily, že i HR se dnes musí prezentovat podobně jako marketing nebo prodej, a naskočily do tohoto rozje-tého vlaku, spojuje jediné – vystihly dobu.

Prosadit se musí i HRPodobně jako má marketing za úkol přilá-kat nové zákazníky, musí HR hledat ná-stroje, jak získat nové kvalitní pracovníky, jak si je udržet a nadchnout je pro firemní značku. A také učit své manažery, aby tyto zaměstnance dokázali motivovat a získat pro práci, která vydělává. Nejsou to jedno-duché úkoly. Firmy stojí hodně peněz a času nové lidi najít a velmi rychle a snadno o ně můžou přijít. Manažeři mo-hou být drazí a nemusí přinést společnosti



investici zpět. Pomoci předcházet těmto obavám dokážou právě mobilní aplikace.

Na trh vstupuje novinka v podobě HR aplikací, kterou přináší pro český a slo-venský trh společnost Human Garden. Tyto aplikace nevyžadují od firem najímat nové vývojáře nebo personalisty, kteří musí aplikace spravovat. Naopak. Použí-vat HR aplikace je stejně snadné jako jaká-koliv jiná aplikace ke stažení. Aplikace fungují na obou platformách Android nebo Apple a lze je používat na mobilních zařízeních nebo desktopech.

Revoluční změnu například nabízí již na začátku zmiňovaná Welcome aplikace, kterou si nový zaměstnanec stáhne na plo-chu s logem firmy, a to již několik týdnů před samotným nástupem. Pracovníku přicházejí od zaměstnavatele pomocí apli-kace zprávy, které se zobrazí stejně jako SMS zpráva. Zprávou je například mož-nost se svým budoucím kolegům předsta-vit, třeba i pomocí videa, fantazii se meze nekladou. Dalšími funkcionalitami jsou krátké testy, které jsou „barometrem“ ná-lady nového zaměstnance, jak vnímá přijí-mací pohovor, jak se cítí prvních pět dnů v práci apod.

Už před nástupem získá díky aplikaci přístup k firemním dokumentům a manu-álům o produktech a strategii nebo třeba k informacím, kde najde kuchyňku na ranní kávu. První dny nástupu do nového zaměstnání bude už moci prožívat s men-

ším stresem, protože ho budou kolegové již znát a on bude vědět řadu užitečných a potřebných věcí nutných ke své práci. Třešničkou na dortu je například zpráva CEO k novému zaměstnanci, který ho vítá ve společnosti.

Vše se bude hýbat rychleji. Po celou adaptaci ho bude aplikace provázet. Kdy-koliv si dohledá důležité informace, HR má skvělou příležitost přes aplikaci získá-vat zpětnou vazbu na svůj program pro nové zaměstnance (on -boarding program) a manažer má nástroj, který mu pomáhá nového člověka zapracovat na svém místě. Vše je dostupné jen s připojením na inter-net, na klik a na heslo.

Když jsme mluvili o nelehkých úkolech pro HR, jedním z nich je zmiňované pora-denství pro manažera jak na to, abych své lidi správně vedl a motivoval. Lze to zku-sit jinak a zábavně. Profitovat z toho, co již funguje, a přenést herní prvky do učení.

Koučing nanečistoHitem jsou právě serious games pro ma-nažery, ve kterých narážejí na různé situ-ace ve vedení lidí, musí jim čelit a umět je vyřešit. A to vše v bezpečí virtuálního světa. Často jde o simulaci, jež je vtáhne do hry na jejich tabletech. Dostanou tým podřízených a kouče, který jim bude prů-vodcem v jejich jednání. Jak dát týmu dobrou zpětnou vazbu? Jak nastavit jejich

rozvoj? Jak správně chápat výkon a poten-ciál u svých lidí? Pokud váháte s odpo-věďmi na tyto otázky, máte dvě možnosti, jak to zjistit. Buď zvolíte cestu pokus – omyl, nebo to natrénujete na simulátoru.

To jsou jen některé z příkladů, které umějí aplikace řešit, nabízejí samozřejmě celou řadu dalších možností. Ale jedno je jim společné, zaměření na člověka uvnitř firmy, na jeho vnímání a přirozené pro-středí, ve kterém žije.

Nespornou výhodou pro firmy je jejich jednoduchá implementace bez potřeb-ných IT nebo HR zaměstnanců, které je musí spravovat, aplikace dokážou zaměst-nance zapojit a motivovat a vylepšit i značku zaměstnavatele, protože jde o chytré a moderní řešení.

Čas na dodání výsledků firmy zaměst-nancům neustále zkracují, chtějí, aby pře-mýšleli rychleji, produkovali lépe, zvyšují na ně nároky… Ale možná by stálo za to podívat se také, jak rychlé a efektivní ná-stroje jim dávají do ruky. Co dokáže zlep-šit a zrychlit práci lidí a kolik do toho chci jako firma investovat. Ve sportu se stanou hráči těmi nejlepšími nejen díky talentu, ale i díky oddanosti svých skvělých tre-nérů a zázemí. Přichází doba, kdy se musí firmy posouvat ve svém myšlení, zbavit se stereotypů a vrhnout se do změny. ■

Autorka je HR senior project managerka ve společ-nosti Human Garden


10 TO P 3 0 2014

Nečekaná podstata kvality lídrůSkupina expertů z oblasti managementu tvrdí, že nejdůležitější kvalitou pro vůdcovství je empatie, respektive emoční IQ.

SHARON FLORENTINEOVÁ

Co je nejdůležitější kvalitou, kterou by měli disponovat lídři? Disciplína? Elán? Zaujetí pro věc? Schopnost

motivovat ostatní? Ne, ne, ne a ne. Správná odpověď je emoční IQ nebo to, co se v laické terminologii popisuje jako empatie.

Během třicetileté kariéry viděl Kevin Allen (autor a PR profesionál, který stál například za kampaněmi, jako byla Mas-terCard je „K nezaplacení“) podle svých slov posun ve způsobu, jakým společnosti přistupují k vůd-čímu myšlení. Opus-tily striktní metodu příkazů a řízení a přešly k jemněj-šímu postoji zamě-řenému více na zákazníky.

„Kdysi to bylo tak, že směr společnosti, kultura a strategie byly kompletně řízené shůry a k tomu bylo nezbytné mít na ve-doucích pozicích drs-nou mentalitu,“ popi-suje Allen. „Teď ale vše řídí poptávka. Zá-kazníci mají větší vliv a k jejich požadavkům patří komunita a in-terakce, aby někdo vyslechl a uspokojil jejich zájmy a potřeby. To vyvolává změny až v nej-vyšších oblastech řízení, obsazených vrcholo-vými manažery,“ popisuje.

Vztlak ve vedeníAllen používá pojem „vztlak“ k popisu nového žádanějšího způsobu vůdčího myš lení. Lídři, kteří do svého stylu řízení promítají vztlak, se nestarají o uplatňo-vání pokynů od vyššího vedení, ale na-slouchají potížím, obavám a potřebám jak zaměstnaneckých týmů, tak i zákazníků a „plují“ na nich při svém rozhodování, kam nasměrovat podnikovou energii, vy-světluje.

„Každý má schopnost být empatický, být schopný plout, takže trávíme čas s klienty na rozvoji těchto vlastností,“ říká Allen. „Spolu s nimi se stávají důležité upřímnost a auten-tičnost ve vašich interakcích při pokusech o citlivost vůči zaměstnancům a zákazní-kům,“ prohlašuje.

„Vedení rozhodně prošlo vývojem, pocho-pilo, že firmy musí mít odlišná očekávání

ohledně toho, co nejlépe přivede zákazníky a partnery zpátky, aby s vámi obchodovali,“ uvádí výkonný ředitel společnosti Modis Jack Cullen, personální a konzultační agentury.

„Když jste před lety hledali výkonné ředi-tele, prezidenty společnosti a ředitele, kladl se větší důraz na diktátorský styl vedení. Nyní existuje však mnohem větší tlak, aby se vůdci orientovali více na okolí, aby byli citli-vější vůči komunitám, kterým prodávají, a komunitám zaměstnanců, jež pro ně pra-cují,“ vysvětluje Cullen.

Technologie jako hnací sílaTechnologie byla hlavní hnací silou v od-klonu od stylu vedení prostřednictvím pří-kazů a řízení, popisuje Cullen. Zejména sociální média umožnila zákazníkům více mluvit do způsobu, jak je podniková praxe ovlivňuje, a umožnila spotřebitelům oslo-vit širší publikum v případě, že dojde k si-tuacím, které chtějí buď pochválit, nebo – což je asi častější případ – si chtějí na něco stěžovat, prohlašuje.

„V této době se už nemůžete schovávat za oponou objektivního vůdce – musíte komu-nikovat s okolím a minimálně se jevit jako dostupný pro zákazníky a zaměstnance,“ prohlašuje Cullen. „Technologie podpořily tento požár demokratizace, která umožňuje zákazníkům a spotřebitelům více ovlivňovat podnikání. Přinutily vedení opustit říši snů a pokládat a zodpovídat otázky, více se an-gažovat a nabízet zpětnou vazbu spíše než jen vydávat rozkazy,“ vysvětluje.

Schopnost vcítit se do situace vlastních zaměstnanců a zákazníků a skutečně po-chopit jejich požadavky a potřeby není něco, co se nutně musíte učit, prohlašuje

Cullen, ale je to klíč k podávání skvělého výkonu a zajištění úspěšnosti firmy.

„Dobré vedení dnes znamená více naslou-chat a podporovat zpětnou vazbu namísto je-jího potlačování,“ vysvětluje Cullen. „V mi-nulosti se zaměstnanci možná báli říct, co si opravdu myslí, ale teď dochází k podpoře zpětné vazby namísto k jejímu ignorování. Skuteční lídři hledají způsoby, jak angažovat své společnosti a zákazníky, a napomoci tak oběma v podpoře podnikání namísto pou-hého vznášení požadavků a řízení,“ prohlašuje.

Empatie může také zlepšit retenci zaměstnancůDůraz na vysoké emoční IQ může též po-moci vyřešit jeden z hlavních podniko-vých zájmů na dnešním nekompromisním konkurenčním trhu práce – retenci za-městnanců, zejména těžko hledaných elit-ních talentů, uvádí Jim Povec, ředitel spo-lečnosti Padgett Performance Group.

„Přibližně 80 procent zaměstnanců bude uvádět svého přímého nadřízeného jako hlavní důvod odchodu ze své pozice,“ tvrdí Povec. Když si ředitelé IT, náboroví mana-žeři či vedení stěžují na fluktuaci a ne-schopnost udržet talenty v klíčových ro-lích, je na místě se nejprve podívat do zr-cadla a přiznat si za to vlastní odpověd-nost, prohlašuje Povec.

Jak zjistit emoční IQZaměstnanci, kteří mají emoční IQ, jsou často mnohem efektivnějšími vůdci a vzbuzují větší angažovanost a loajalitu u svých kolegů a přímých podřízených, popisuje Povec.

Existuje řada způsobů, jak zjistit emo-cionální IQ během procesu sledování za-městnaneckého poměru. Instituce, jako je Univerzita státu Texas, mají ve výuce přednášky managementu a emočního IQ. Korporace jako například Disney vyžadují pro manažery školení emočního IQ. Důle-žité však je podporovat rozsáhlejší využí-vání v každém oddělení lidských zdrojů stejně jako znalosti a zkušenosti s dostup-nými nástroji.

Povec ke zjišťování jak nezbytných vlastností, tak i vlastností, kterých je vhodné se vyvarovat, včetně emočního IQ využívá nástroj Harrison Assessment. Tyto široce dostupné nástroje propaguje jako způsob, jak zvýšit pozitivní výsledky při hledání nových zaměstnanců i udržení pracovníků současných.

Výmluvy, výmluvy…„Je to skutečné dilema – dokonce i dnes s přesností posouzení od nástrojů, jako je



Harrison, využívá jen asi 20 procent náboro-vých manažerů dostupné nástroje,“ říká Jim Povec.

„Při vší pozornosti věnované v současné době prediktivní analýze je nepochopitelné, že se tyto nástroje nepoužívají víc. Když se nad tím zamyslíte, lidé vám jejich prostřed-nictvím sdělí, jak je možné si je udržet, jaké mají cíle a jak vám mohou poskytnout maxi-mum svých schopností, takže proč tyto ná-stroje nepoužíváme lépe?“ táže se.

Ve většině firem je oddělení lidských zdrojů tak přetížené, že přidání jednoho kroku navíc do procesu náboru může vy-padat jako břemeno, vysvětluje Povec.

„Oddělení lidských zdrojů je často tak za-tížené každodenními povinnostmi, že vyhle-dávání kandidátů a jejich prověřování hrají druhé housle,“ popisuje.

„Často se stává, že dostanou krátký se-znam zájemců vybraných jen na základě skóre ze systému sledování uchazečů, a to bez možnosti zjistit, jestli vůbec mají schop-nosti jako například emoční IQ. Když se tedy podíváme na přístup upřednostňující rychlý proces náboru namísto náležité pozornosti, chybí jim velká část podstaty,“ prohlašuje Povec.

Jako okolnost je také často zmiňovaná cena, ale Povec to odmítá jako zástupný důvod, protože náklady na vysokou fluktu-aci a zaměstnání nesprávného kandidáta mohou výrazně převýšit cenu nástroje, ja-kým je například Harrison.

„Skutečným důvodem nejsou náklady, protože tyto nástroje ve skutečnosti zkrátí cy-klus celého procesu náboru. Také investice na nesprávného zaměstnance nebo najmutí

takového, který brzy odejde, jsou mnohem vyšší,“ prohlašuje.

Podle vlastní zkušenosti Povece má té-měř 80 procent zjištěných nejlepších pra-covníků ve firmách významně vysoké emoční IQ.

„Náboroví manažeři musí tyto druhy ná-strojů prosazovat, a to i při přijímání svých vlastních přímých podřízených, pokud chtějí pomáhat řídit úspěch své společnosti,“ říká Povec.

„Jak ekonomika roste a lidé mají ve své kariéře více možností, volí si při rozhodo-vání, kde pracovat, společnosti a nadřízené, u kterých vidí největší soulad se svými zájmy.

Je -li emoční IQ přesnou reprezentací schopnosti lidí vést a být úspěšní, proč se tyto schopnosti nesnažíme více zjišťovat a podpo-rovat?“ ptá se. ■

Šest způsobů, jak přilákat a udržet ženy s talentem v ITVedoucí pracovníci mohou udělat následující kroky k posunu kultury s dominancí mužů směrem k větší různorodosti.

SHARON FLORENTINEOVÁ

Pro podnikání jsou ženy přínosem. Přestože neexistuje žádný magický recept, který by mohly podniky po-

užít ke zmenšení (stále propastného) gen-derového rozdílu v oblasti technologií, existují některé konkrétní kroky, které lze dělat pro získání a udržení ženských tech-nických talentů.

Během posledního desetiletí výzkum ukázal, že hospodářský výsledek společ-ností kladně ovlivňují aktivní získávání, rozvoj a prosazování žen. Studie říkají, že podniky, které se snaží zapojovat ženy, jsou více schopné přitáhnout a udržovat talentované lidi, snižují se jim náklady na fluktuaci, zvyšuje se výkon jejich organi-zace a vytváří se u nich zdatná struktura vedení.

Nezisková organizace Institut Anity Borgové pro ženy a technologie zveřej-nila počátkem letošního roku studii, která shrnuje mnoho z těchto výzkum-ných prací a přináší rozhodující argu-ment pro větší zapojení žen do technolo-gií. Jedna z podpůrných statistik, která bije do očí, ukazuje, že když společnosti ze seznamu Fortune 500 měly alespoň tři ředitelky, přerostla jejich návratnost investovaného kapitálu 66 procent, vý-nosy z prodeje vzrostly o 42 procent a návratnost vlastního kapitálu se zvýšila o 53 procent.

Další zajímavou statistiku odhalila vý-zkumná společnost Gallup, která zjistila, že společnosti s různorodým personálem mají o 22 procent nižší fluktuaci. Pokud má organizace kulturu neomezenou na vybrané skupiny a obsahuje ženy, je pro ni snadnější zaměstnat další ženy. „S růz-norodější chemií týmu získáte více perspek-tiv s větší pestrostí možností ke zvážení. Máte tak větší šanci získat návrhy inovativ-ních řešení,“ píše ve studii Jeanne Hultquistová.

Zde je několik způsobů, jak můžete na-pomoci získat a udržet více žen ve své or-ganizaci a obecně využívat výhody různo-rodějšího složení personálu.

1Nabídka placené rodičovské dovolené – pro muže i ženy

Výhody příznivé pro rodiny a podmínky pro dovolené jsou pro získání a udržení talentovaného personálu rozhodující, ze-jména pro ženy. I přes postupné kulturní změny ženy stále odpovídají za většinu péče o děti a domácí povinnosti a velko-rysá pravidla placené dovolené a flexi-bilní možnosti práce jsou jedním ze způ-sobů, jak více zatraktivnit vaši firmu pro ženy, ačkoli jsou tyto výhody lákavé i pro otce.

„Nabídka placené rodičovské dovolené pro muže a ženy je zásadní jak pro získání, tak také pro udržení technicky talentova-

ného ženského personálu,“ říká Jen Dul-skiová, provozní ředitelka společnosti Change.org.

„Rovnoprávná placená dovolená je důle-žitá, protože může napomoci oslabit stereo-typy, které vedou k nerovnosti mužů a žen na pracovišti,“ prohlašuje Dulskiová. Když se lidé domnívají, že čerstvé matky budou delší dobu na dovolené, může to vést k za-ujatosti v oblasti přijímání na pracovní pozice, platů a služebního postupu.

Organizace, které zajišťují rodičům obou pohlaví možnost stejné dovolené, mohou časem smysluplně snížit tyto před-sudky, a tedy nejen zvýšit počet žen při náborech a nástupech do zaměstnání, ale také si je následně udržet, plyne z údajů společnosti Change.org.

Výzkum organizace Národní partner-ství pro ženy a rodiny tato tvrzení podpo-ruje. Pokud pracovníci nemají k dispozici placenou dovolenou, budou s větší prav-děpodobností muset opustit své zaměst-nání. Placená dovolená snižuje náklady na související fluktuaci – vyhledávání, nábor zaměstnanců, ztrátu produktivity, ško-lení – a motivuje cenné pracovníky, aby setrvali nejen na dané pozici, ale také u stejného zaměstnavatele.

„Pokud rodiče čerpají dostupnou dovole-nou, vnímají takovou společnost jako ně-koho, kdo je více podporuje a investuje do je-jich budoucnosti, takže se s největší pravdě-podobností do stejné firmy vrátí,“ uvádí Chris Duchesneová, viceprezidentka ře-šení globálních pracovišť ve společnosti Care.com. ▶


12 TO P 3 0 2014

2 Prezentujte flexibilitu své společnosti

Flexibilita pracoviště je další výhodou, která skutečně může způsobit rozdíl v ži-votech vašich zaměstnanců a při správné realizaci může také přinášet vaší organi-zaci peníze.

„Můžete nabídnout přechodné programy pro zaměstnance odcházející na dovolenou nebo z ní přicházející, jako jsou například práce na částečný úvazek, flexibilní pracovní doba, dělba práce a možnosti sdílení pracov-ních míst atd.,“ popisuje Duchesneová, která také dodává, že pokud se pro to roz-hodnete, je také důležité, abyste zajistili, že o tom zaměstnanci budou vědět, rozu-mět tomu a bude to pro ně snadno využitelné.

Technologie a obor IT jsou v čele pelo-tonu teleworkingu a flexibilní pracovní doby, uvádí Leslyn Broughtonová, vicepre-zidentka výzkumu v personální a poraden-ské agentuře Modis. „Jako obor mají tech-nologie a IT možnost nabízet více volnosti a rovnováhy s pracovním životem, což může být skutečně přitažlivé pro ženy, které často žonglují s kariérou, péčí o děti a domácností. Obor IT také mnohem více využívá průkop-nická řešení, jako jsou telewor-king, virtuální prostředí, flexi-bilní plány a dělba práce,“ uvádí Broughtonová.

3Nabídka stejného platu za stejnou práci

Ženy v USA vydělávají jen 66 procent toho, co muži za po-dobnou práci, uvádí Světové ekonomické fórum. Stejný plat za stejnou práci je jedním z hlavních faktorů, které je nutné uvážit při snaze přilákat, najmout a udržet ženské tech-nologické talenty.

Zde je výmluvný rozhovor, jenž měla Dulskiová s jednou ze svých pří-mých podřízených a který ukazuje, jak ženy vnímají tuto problematiku.

„Měla jsem ve své kanceláři každotýdenní osobní pohovor s jednou ze svých ženských podřízených. Diskutovali jsme o tom, jak by bylo možné ji ocenit za velký úspěch, kterého dosáhla, a ona mi řekla: ‚Zaplaťte mi za to. Dejte mi bonus. Neposílejte pochvalný e -mail na vědomí celé společnosti. Nechci dort. Ne-chci oslavu, prostě mi zaplaťte víc.‘“

Dulskiovou tato odpověď nejprve zara-zila, ale poté, co si to promyslela, jí to za-čalo dávat smysl. „Na žádné z těchto dal-ších možných odměn nakonec nezáleží, když jste žena a dostáváte méně než mužští kole-gové za stejnou práci,“ uvědomuje si Dulskiová.

4 Poskytněte vzory rolíOd poloviny osmdesátých let domi-

nují v oboru IT muži. Mnoho žen zde za-

žilo diskriminaci a ponižování, takže toto prostředí nepovažují za přívětivé pro bu-dování své kariéry. To znamená, že pří-tomnost žen ve vedoucích pozicích – vidi-telné a dosažitelné vedoucí pozice žen – může pomoci přilákat a udržet talenty, uvádí Sabrina Parsonsová, výkonná ředi-telka společnosti Palo Alto Software.

„Často mi volají manažeři z jiných firem a ptají se mne: Jak získáváte a jak si udržu-jete ženy? Rozdíl ve schopnostech je obrov-ský a my víme, že ženy tyto dovednosti mají, ale prostě se nám nedaří je přesvědčit, aby se o práci u nás ucházely. Chceme je, ale ne-víme, co děláme špatně,“ popisuje Parsonsová.

Jedna z prvních věcí, na kterou se Par-sonsová vždy podívá, je tým výkonného vedení, uvedený na jejich webu. Obvykle zjistí, že většina z těchto týmů výkonného vedení je tvořena výhradně muži. „V hor-ším případě to může vypadat zcela sexis-ticky. V nejlepším případě mají ženu jako ve-doucí oddělení lidských zdrojů, a to se může zdát neutrální. Ženy si ale dvakrát rozmyslí hlásit se do společnosti, kde nemají pocit, že se s nimi bude korektně jednat,“ varuje Parsonsová.

Když převzala funkci výkonné ředi-telky, zahájila nábor a najímání dalších žen do výkonného vedení společnosti Palo Alto a do inženýrského týmu (v rámci ce-lého odvětví tvoří ženy jen malé procento softwarových inženýrů).

Přidání ženy do týmu vedení vývoje způsobilo velkou změnu v přihláškách na pozice v její organizaci. „Jakmile byla Lara (Fieldsová, vedoucí architektury produktů) na palubě, hned se začaly objevovat životo-pisy od dalších žen. Nyní je 30 procent naší skupiny inženýrů tvořeno ženami. Já nevím, jestli se na nás ostatní ženy dívají a říkají: ‚Je tam u kormidla žena a je tam mnoho žen ve vedoucích pozicích, takže ano! Chci tam pra-covat!‘ ale mám z toho ten pocit,“ popisuje Parsonsová.

5 Raná podporaOdborníci se shodují, že podpůrné or-

ganizace, které pomáhají mladým dívkám,

aby se věnovaly kariéře v IT, mohou být klíčem k zajištění řetězu talentů pro bu-doucnost.

„Pokud nemáte základy, je to těžké na-pravit a rozdíl mezi pohlavími se stále zvět-šuje, jak IT pracovníci pokračují ve své kari-éře,“ upozorňuje Bischke ze společnosti Entelo.

Ačkoli v USA tvoří ženy 48 procent pracovní síly, v oblasti označované zkrat-kou STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika) to je jen 24 procent za-městnanců, uvádějí oficiální údaje ze sčí-tání lidu z roku 2009.

Jinými slovy na pracovních pozicích STEM pracuje jen polovina žen, než by odpovídalo tomu, kdyby profese STEM zr-cadlily celkovou situaci v oblasti pracov-ních sil, uvádí zpráva z roku 2011 Agen-tury pro správu ekonomie a statistiky mi-nisterstva obchodu USA.

Toto nedostatečné zastoupení zůstává v posledních deseti letech poměrně kon-zistentně na 24 procentech, a to přestože se podíl vysokoškolsky vzdělaných žen zvýšil ze 46 procent na 49 procent.

Tato nízká úroveň zastoupení je kon-zistentní na všech úrovních kariér STEM, jak to definoval institut GSRI (Girl Scout Research Institute) ve své výzkumné zprávě z roku 2012 jako „zájem a úmysl zvolit si oblast STEM na vysoké škole a zvolit si kariéru v oblasti STEM v dospělosti“. Po-dle zprávy ztrácejí dívky zájem o matema-tiku a vědu na střední škole a zájem dívek o oblast STEM je celkově ve srovnání s chlapci nízký.

Jedním z funkčních přístupů je podle spoluzakladatelky a výkonné ředitelky An-gie Schiavoniové CodeEd, neziskový pro-gram, který začíná na střední škole a učí informatiku dívky z komunit s nedostateč-nými službami.

„Spolupracujeme se školami, podniky a dalšími sociálními programy sloužícími dívkám s nízkými příjmy, aby získaly dobro-volné učitele informatiky,“ vysvětluje Schiavoniová.

6 Vytvoření strategie diverzifikovaných talentů

Nakonec existuje řada personálních a ná-borových strategií, které mohou vaší orga-nizaci pomoci s těmito snahami.

Můžete využít rozmanitosti asociací, které se zaměřují na opomíjené skupiny, jako je například skupina Ženy v oblasti technologií, nebo můžete vytvářet marke-tingovou podporu specificky zaměřenou na pestrost skupin.

Můžete také využít média zaměřená na rozmanitost a prostředky sociálních médií k propagaci své pracovní pozice, navštěvo-vat profesní veletrhy zaměřené na men-šiny a rozmanitost nebo spolupracovat se svými současnými zaměstnanci a usilovat o nábor někoho z jejich profesních sítí. ■



Software úspěchuVíte, že váš úspěch může ovlivnit nejen pozitivní myšlení, ale také třeba slova? Naše emoce, vnitřní rozpoložení, podmíněné našimi skrytými programy, významně ovlivňují i naši interakci s okolím.

LUCIE TEISLER

Potkávám se s jedním z těch nejúspěš-nějších. Bavíme se o roli CEO, kterou dnes zastává. Položím jednoduchou

otázku. Považujete se za úspěšného?Vezme do rukou šálek kávy. Napije se,

otázka jej překvapila. Nedokáže potlačit malé známky rozpaků. Po chvilce se vrátí zpět do „našeho sebevědomého“ světa a podívá se přímo do očí.

Odpoví: „Ale ano, je málo lidí, kteří vy-studovali nejlepší MBA na světě, žili pět let v centrále společnosti, ve 35 letech se stali lídry v prostředí velkého byznysu.“

Přikyvuji. Úspěch se stále měří v zá-sadě stejně. Velikostí, významem, mocí. V pravěku podle počtu kůží, podle počtu skotu. Dnes podle příjmu či důležitosti role. Zdá se, že co se neměří, jako by pro náš svět nebylo.

Pak se zeptám. Jak to děláte, že jste úspěšný? No, o tom jsem nepřemýšlel. „Ale, počkejte… Zaměřím se na to, co chci. Vytvořím plán, jak toho dosáhnu. A prostě to uskutečním, protože tomu věřím.“

Tento princip síly vůle již vysvětluje Napoleon Hill v roce 1937. Ale když je to tak jednoduché, proč jsou skutečně úspěšné jen tři procenta populace?

O 80 let později pan dr. Bruce Lipton, profesor buněčné biologie Stanfordovy univerzity, říká, že pokud člověk chce do-sáhnout úspěchu jen pomocí síly vůle, je jeho šance jedna ku milionu.

Důvodem je prý to, že naše podvědomá mysl je milionkrát silnější než naše mysl vědomá, centrum síly vůle.

Co je to podvědomá mysl?Co kdybychom si ji představili jako pro-gram, který jsme si v průběhu let výcho-

vou v rodině, školou, zkušenostmi a vztahy nainstalovali a dále neustále dě-láme jeho „update“.

Tento program běží na pozadí naší „vě-domé obrazovky“ a drama-ticky ovlivňuje výkon na-šeho „hardwaru“, který po-zorujeme ve formě měřitel-ných výsledků.

Když jsme úspěšní, ne-máme důvod pátrat po tom, jak přesně program funguje. Když jsme neúspěšní, marně hledáme ikony programů na v obrazovce, které máme vy-pnout, aby nás nebrzdily.

Budeme -li vycházet z po-měru počtu úspěšných a ne-úspěšných, je evidentní, že této významné síle, těmto skrytým programům nevě-nujeme dost pozornosti.

Marek Dospiva, úspěšný člověk, maji-tel investiční skupiny Penta, říká, že nej-důležitějším faktorem úspěchu je pracovi-tost – tedy lze tomu rozumět jako síle vůle. Také ale říká, že na světě je spousta pracovitých a schopných lidí, ale chybí jim troška toho posledního štěstí.

Ano, proč nenazvat ten skrytý program, který nám v tomto případě významně po-máhá, pověstným „štěstím“.

Na CEO následovala má další otázka. Co vlastně chcete, co si přejete úplně ze všeho nejvíc?

Odpověď byla jednoduchá, bez zavá-hání. Chci být šťastný, protože pak mohu dělat radost lidem kolem sebe.

Změny ve vodních krystalechCharles Garfield, šéf Performance Servi-ces v Berkley v Kalifornii, který spoluvy-tváří žebříček TOP 25 Global CEO, říká: „Nejúspěšnější osobnosti jdou se svými vnitř-ními preferencemi, které jsou často v sou-ladu s duchovními naukami, nikoliv za vněj-šími pozlátky úspěchu.“

To znamená, že úspěch je založen ve správném naprogramování vlastního vnitřního systému s plným vlivem na okolí. Správné naprogramování můžeme také nazvat naším vyšším principem či smyslem našeho bytí.

Nemusíme sledovat ani nejnovější po-znatky kvantové fyziky, která se pustila

rovněž do vysvětlování interakce našich mozkových neuronů na dálku, abychom věděli, že naše emoce, vnitřní rozpoložení podmíněné našimi skrytými programy vý-znamně ovlivňují i naši interakci s okolím.

Kolikrát jste už řekli v byznysu či osob-ním životě, že „ten člověk“ vyzařuje něco… něco mi nesedí… racionálně to dává smysl, ale já mu přesto nevěřím. Chci tím říct, že si rovněž velmi málo uvě-domujeme, jak jsme propojeni jakousi zvláštní „lidskou Wi -Fi sítí“.

Dr. Masaru Emoto věnoval 20 let stu-dování vodních krystalů, svůj výzkum pře-dal v betselleru Skrytá tajemství vody,

v němž ukazuje, že slova a dokonce nevyř-čené myšlenky mění strukturu zmrzlých krystalů vody. Slova či myšlenky založené na strachu mění strukturu v pokroucené tvary, kdežto slova založená na lásce v ne-uvěřitelně krásné a zářivé vločky.

Studie DNA ukazují, že léčivé účinky právě mají myšlenky a slova založená na lásce. Myšlenky strachu, závisti, manipu-lace mají na naše DNA chaotický vliv.

Znamená to tedy, že být úspěšným je možná lidskou povinností, je to vyšším principem, který nás činí zodpovědnými nejen za úspěch náš, ale celého okolí, týmů, které řídíme, a lidského společenství.

Jak ovšem přepnout na úspěch? Co je základní osnovou algoritmu, kterým do-kážu změnit mé skryté programy tak, aby pracovaly v můj prospěch?

Jeden ze základních principů, který po-užíváme také v praxi naší společnosti kari-érního rozvoje při pomoci manažerům rozvíjet se dál či restartovat jejich kariéru, je nalezení takzvaných motivated skills. Je to klíč k přeprogramování podvědomí, které se stane naším skrytým akceleráto-rem spokojenosti. ■

Autorka je partnerkou společnosti Anderson Willin-ger, executive search a zakládající partnerkou spo-lečnosti BestHeads s know -how jak rozvíjet svůj po-tenciál na současném a budoucím pracovním trhu ve spojení s osobními cíli, štěstím a úspěchem

Motivated skillsZnamenají jasné pojmenování toho, v čem jsem opravdu vynikající a zároveň mi to něco přesně pojmenované přináší nesmírnou ra-dost a uspokojení.

Zdá se to být velmi jednoduché, je to ovšem naprosto zásadní.

Je zároveň nezbytnou podmínkou toho, co jsme si už zde pojmenovali vyšším principem či chybějícím pověstným štěstím.


14 TO P 3 0 2014

Jana BenákováObchodní ředitelka společnosti OKsystem

OKbase spojuje HR systémy do jednoho

nostmi, které jsou na trhu dobře zavedené a hodnotí Babel Business Edition jako per-spektivní. Při získávání zakázek vývoje na míru využíváme místní konzultanty, kteří jsou finančně zainteresováni na uzavření nových obchodních vztahů. Postupně u zákazníků v USA získáváme dobré jméno a počítají s námi při svých rozvo-jových plánech.

Ve společnosti OKsystem jste čtvrtým ro-kem. Co se za tu dobu změnilo?Největší úspěch letošního roku zazname-náváme v prodeji personálně mzdového systému. Během posledních dvou let jsme rozšířili portfolio našich zákazníků více než dvakrát. Rozšířili jsme obchodní akti-vity v oblasti mobilních aplikací a bezpeč-nosti. V samém závěru roku 2013 jsme se vrátili v plném rozsahu s našimi informač-ními systémy na MPSV.

OKsystem byla vždycky firma, která se za-bývala personálními a mzdovými systémy. Jaká situace momentálně panuje na trhu se systémy pro řízení lidských zdrojů?Firmy již většinou mají nějaký personálně--mzdový systém, takže dnes poptávají spíše dílčí řešení, kterými chtějí pokrýt další oblast, typicky docházkový systém či vzdělávání zaměstnanců. Zájem je ale také o komplexní řešení, které má nahradit existující produkty a spojit v jeden, což náš systém OKbase nabízí. Poptávka je také po manažerských nadstavbách, které umožňují generovat reporty, sestavy, sta-tistiky atp. Manažery zajímají především informace ze mzdového modulu.

Tradičně konzervativním HR systé-mům odzvonilo. Současné HR systémy již nejsou jen pro personalisty, ale všichni přední dodavatelé personálních systémů se snaží přes webové rozhraní do systému zapojit jak všechny zaměstnance, exter-nisty, tak i vedoucí pracovníky.

Aktivně se věnujete i práci s mobilními

aplikacemi. Jak se vám vede?Přirozeně bychom chtěli na trhu vývoje mobilních aplikací uspět. Je to velmi perspektivní oblast a měl by se z toho stát další pilíř našeho podnikání. Máme za sebou úspěšný vývoj mobilních aplikací jak na zakázku, tak i vývoj vlastních mobilních řešení. Nicméně přístup k firemním in-formacím pomocí mobilních zařízení je stále častějším požadavkem zákazníků. Proto jim dodáváme mobilní přístup k da-tům a vybraným funkcionalitám perso-nálního a mzdového systému OKbase.

Jak se vyvíjí vaše americká expanze s pro-duktem pro šifrování mobilní komunikace Babel?Podařilo se nám už získat několik zakázek v oblasti vývoje mobilních aplikací. Na americkém trhu je velký potenciál pro skutečně rozsáhlé instalace Babel Busi-ness Edition, což nám potvrzují výsledky několika pilotních instalací. V USA jdeme cestou spolupráce s místními společ-

ROZHOVOR S JANOU BENÁKOVOU

chodního týmu. Úspěch každého mana-žera totiž podle ní závisí na „jeho“ lidech, kteří mu pomáhají dosahovat stanovených cílů a samozřejmě je překračovat.

Jediné, s čím není spokojena, je, že se jí nedaří skloubit pracovní život s rodin-ným, tzv. worklife balance.

„Je to sice moderní a frekventované téma, vyšlo spoustu článků, studií a přehledů, které firmy jsou na předních příčkách v udržování worklife balance, takže to vypadá, že je to vlastně ‚jednoduché‘. Ale mně se uvést worklife balance do praxe stále nedaří,“ mrzí ji.

Nebude to mít ale jednodu-ché, čeká ji totiž příprava ob-chodní strategie a prodejních plánů na příští rok a chce po-kračovat v nasazeném tempu získávání nových zákazníků. V seznamu úkolů jsou i nastar-tování a marketingová podpora dalších produktů. Chtěla by také rozšířit obchodní a marke-tingový tým.

Letos se Janě Benákové povedlo pro firmu OKsystem získat několik klí-čových zákazníků, jako jsou společ-

nosti Billa, Linet, ministerstvo kultury a další.

„Oproti loňskému roku jsme zdvojnásobili obchodní výsledky. Ale to není pouze můj úspěch, je to výsledek práce celého obchod-ního oddělení,“ připomíná Benáková. Ve firmě je odpovědná za obchodní strategii, převážně za prodej personálně mzdového systému OKbase a mobilní aplikace Babel Business Edition.

Aktuálně se snaží získávat nejen nové zákazníky, ale její povinností je, aby i existující klienti byli spokojeni a rozšiřo-vali spolupráci.

„Dále se starám i o to, aby marketingové aktivity přinášely firmě pozitivní výsledky. Samozřejmě se snažím udržet, rozšiřovat a motivovat obchodní tým, protože bez něj bychom těchto dobrých výsledků nedosáhli,“ dodává.

Za téměř čtyři roky práce v OKsystemu si nejvíce cení založení a stabilizace ob-

Od svého původního zaměření – pohy-bovala se v gastronomii, vystudovala hote-lovou školu, pracovala v hotelu v Anglii a v Praze – se posunula poměrně daleko. Ale rozhodně toho nelituje.

A nemyslí si, že by IT obor vyžadoval dávku nějakého speciálního talentu. Říká, že pokud chcete dělat práci pořádně, mu-síte se neustále vzdělávat, být pilní a po-kud není talent, musíte být více pilní. Snad každý obor je prý o neustálém dyna-mickém růstu, změnách, inovacích, které je potřeba sledovat.

Když má Jana Benáková volno, věnuje se rodině, desetiletým dvojčatům se spoustou zájmů a kroužků. Případně si ráda zaběhá, zahraje golf nebo cvičí jógu.



Prvního akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb v České repub-lice má na „svědomí“ Lenka Capouš-

ková. Následně pak také získala certifikaci na Slovensku. V průběhu doby se v růz-ných technických a následně obchodních pozicích věnovala řadě projektů, např. RM -systému nebo Fenixu (ekonomický a územní systém pro státní správu a samo-správu). Dnes se stará o veškerou ob-chodní činnost v mezinárodním obchodu. Jde především o projekty bezpečné elek-tronické komunikace s využitím krypto-grafie a elektronického podpisu pro zahra-niční klienty a kromě této primární čin-nosti se současně věnuje i vedení někte-rých nových projektů určených také pro český trh.

„Letos se nám povedlo úspěšně uskutečnit inovativní projekt pro významný bankovní dům na Slovensku, který využívá elektro-nický podpis v chytrých mobilních zařízeních při nákupu a prodeji cenných papírů,“ říká Capoušková.

Za neúspěch považuje, pokud se nepo-učí z chyby, kterou udělala, a zopakuje ji.

Je to jakési pravidlo, kterým se dlouho-době řídí a z každého pochybení se snaží vytěžit něco pozitivního.

„Vždy se něco takového najde. Bohužel se občas přistihnu, že se neúspěch opět dosta-vil,“ přiznává.

Pochvaluje si studium práv LLM, které jí přineslo úplně nový pohled na IT a také na to, co je pro nová technologická řešení významné a v řadě případů pro klienta rozhodující. IT je podle ní totiž pro spoustu lidí imaginární svět a jeho právní pojetí je to, co jej dokáže zhmotnit.

Právnické vzdělání zužitkuje zejména v následujících měsících, kdy bude řešit několik projektů, které souvisejí s novou evropskou legislativou v oblasti elektro-nické identifikace a službami vytvářejí-cími důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. Mimochodem právě fi-nancím by se věnovala, kdyby jí neučaro-valo IT.

Třeba se tak ale v budoucnu ještě stane, protože „otázkou je, zda za deset let bude existovat IT v podobě, jakou známe dnes. Podíváme -li se do předchozích deseti

let, těžko by kdokoliv v té době odhadoval, že IT bude mít podobu, kterou dnes má.“

Lenka Capoušková se po práci věnuje dvěma úžasným dcerám nebo sportu. Po-kud je to možné, snaží se skloubit obojí dohromady, což se s postupem času stále lépe daří, ať už jde o plavání, běh nebo aktuálně o kolečkové lyže.

Lenka CapouškováObchodní ředitelka společnosti První certifikační autorita

PARTNERSKÝ PŘÍSPĚVEK

Uplatnit se na trhu práce není dnes snadné, celková nezaměstnanost v České republice již dva roky ne-

klesla pod půl milionu osob. Nejvíc posti-huje tzv. rizikové skupiny: čerstvé absol-venty bez praxe, osoby předdůchodového věku a rovněž ty, jejichž kvalifikace neod-povídá současným požadavkům pracov-ního trhu. V těchto případech tak bývá účinným opatřením aktivní politiky za-městnanosti podpora zvyšování či rozšiřo-vání kvalifikace.

Nejrůznější rekvalifikační programy jsou podporovány jak na úrovni podniků, tak krajů, státu a konečně celé Evropské unie. Jedním z programů podpořených v rámci Operačního programu Vzdělá -vání pro konkurenceschopnost (OP VK) je také projekt realizovaný společností ICT Pro s.r.o., pod názvem „Profesionální Java programátor – ICT projekt pro vytvoření komplexního vzdělávacího programu“, s registračním číslem CZ.1.07/3.2.04/05.0043, financovaným z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Jak už název napovídá, smyslem pro-gramu není jen poskytnout omezené sku-pině zájemců odbornou kvalifikaci v ob-

lasti programování v jazyce Java a Java En-terprise Edition (JEE) a seznámit je s mo-derními webovými technologiemi a principem objektově orientovaného pro-gramování. Cíle projektu jsou daleko am-bicióznější. Jeho smyslem je mimo jiné na této pilotní skupině 20 účastníků ověřit kvalitu koncepce a efektivitu uceleného systému dalšího vzdělávání odborníků v IT disciplínách. Vytvořený vzdělávací program tak rozšiřuje a modernizuje na-bídku IT vzdělávání a zároveň zohledňuje regionální poptávku na trhu práce v Jiho-moravském kraji, a to jak ze strany za-městnavatelů, tak samotných IT odborníků.

Je jen přirozené, že této výzvy se ujala společnost ICT Pro s.r.o., která na trhu vzdělávacích služeb v oblasti IT působí již

bezmála 20 let, a to nejen v oblasti pro-gramovacích jazyků (.NET Framework, Java), ale také virtualizace (VMware), da-tabází (MS SQL Server, Oracle) a operač-ních systémů (Linux/Unix, Windows) atd.

Zárukou realizace projektu jsou zku-šení manažeři vzdělávacích projektů a tým profesionálních lektorů s bohatou praxí, kteří jsou současně respektovanými odborníky v oboru objektově orientova-ného programování. Jeho přímá realizace končí 31. prosince letošního roku, přínosy pro kvalitu dalšího celoživotního vzdělá-vání IT odborníků však přirozeně potrvají i po jeho skončení, čímž tento projekt na-plní záměr jak prioritní osy, tak celého operačního programu.

Vzděláváním k profesionalitě

Více informací naleznete na stránkách www.ictpro.cz


16 TO P 3 0 2014

Martin CíglerZakladatel a spolumajitel společnosti Cígler Software, ředitel holdingu Solitea

Na iDoklad nedáme dopustit

I když by to pro nás nebyl technicky velký problém, náš software je napsaný tak, že může i nemusí běžet v cloudu.

Nemyslím si, že by byl cloud pro klienty obecně levnější. Pro ně je hlavní výho-dou, že se nemusí starat o věci, o které se jim lépe a levněji postará cloudový provo-zovatel, a firma se může soustředit na své klíčové procesy a hlavní náplň podnikání.

Nezanedbatelnou položkou je i tech-nická podpora, která je pro cloudové služby snadnější. Technickou podporu iDokladu s více než 60 tisíci zákazníků zajišťuje jeden člověk. Money S3 mají zhruba stejný počet uživatelů, ale tech-nická podpora má velké call centrum v Česku a ještě jedno na Slovensku.

iDoklad je velmi jednoduchá on -line služba a nevznikají na ní žádné problémy při instalaci, aktualizacích nebo podob-ných záležitostech jako u produktů insta-lovaných on -site.

Navíc si uživatelé iDokladu dělají vlastní poradenství na naší facebookové stránce i bez nás.

Vaším nejviditelnějším produktem je beze-sporu iDoklad. Přesto ho nabízíte zcela zdarma. Proč?Pro nás je to marketingový projekt, který nám zcela jednoznačně generuje zákaz-níky pro pokročilejší produkt Money S3. Když někdo využívá iDoklad a potřebuje kvůli růstu firmy větší řešení, nejdříve po-ptává účetnictví u nás. Zná totiž Cígler Software a je s námi spokojený. A spoko-jenost uživatelů spolu s jejich referencemi nám hodně pomáhají v českém, silně kon-kurenčním prostředí. Vždyť jsme země s největším počtem účetních systémů na jednoho obyvatele.

Koncipovali jste iDoklad od začátku jako cloudovou službu?Ano, je od začátku psaná pro cloud, je multitenantní, zvládne obsloužit tisíce uživatelů z jedné tabulky. Z pohledu po-třebných licencí to vychází velmi levně. Microsoft o nás často říká, že jsme sice největší implementace na Azure ve střední Evropě, ale současně i nejlevnější.

Provozovat ji na českém cloudu vás nelákalo?Kdybych stejnou aplikaci nasadil u lokál-ního cloudu, nedoplatím se za licenco-vání. Respektive bych musel zvolit něja-kou open source databázi, u které si ne-jsem jistý, že by zvládala takový datový tok. Druhým aspektem je bezpečnost daná paralelním provozem aplikace na dvou místech. Provoz iDokladu na plat-formě Azure je opravdu levný, vyjde nás zhruba na šest tisíc eur ročně při dneš-ních 60 tisících aktivních uživatelů.

Nevadí vám, že data iDokladu nejsou umístěná v Česku?Máme v nastavení vybráno, že chceme mít data v Evropské unii. To je pro nás zcela dostačující podmínka a ani uživatelé nic takového neřeší.

Chystáte další cloudové služby?Uvidíme, osobně jsem velký fanoušek cloudu. Ale zatím cloudové ERP nechys-táme, možná v horizontu několika let.

ROZHOVOR S MARTINEM CÍGLEREM

Kromě toho se postupně připravují plány na expanzi do zahraničí. Po aktivi-tách v Maďarsku firma pomalu koketuje s podnikáním na západ od českých hranic.

„V západní Evropě jsou sice větší náklady na rozjezd podnikání, ale zase je to finančně silnější trh, který později zvýšené náklady kompenzuje,“ věří Cígler.

Se životem přicházejí i prohry, ta jeho byla v jednom neuskutečněném projektu, který skončil v koši i s náklady v řádu de-sítek milionů korun. „Dnes už chyby, jež k jeho nedokončení vedly, jasně vidím. Byla to dobrá škola života podle hesla: co vás ne-zabije, to vás posílí.“

K překonání obtíží mu pomohl i manažerský tým, který ve firmě bu-duje poctivě dlouhá léta. Ze svých zaměst-nanců se totiž

Jméno Martina Cíglera nese i výrobce ekonomických informačních systémů Cígler Software. Je to prosté – on totiž

firmu založil a z jejích začátků v pronajaté prádelně z ní vytvořil jednoho z lídrů v oboru. Firma byla dokonce natolik úspěšná, že do ní majetkově vstoupil známý investor, skupina J & T.

Dnes už Martin Cígler společnost Cí-gler Software sleduje spíš z křesla ředitele holdingu Solitea, kam spadají ještě firmy Altus, Vema a Aquasoft. Neznamená to ale, že by dění ve firmě úplně pustil ze zřetele.

„Stále aktivně se podílím na tvorbě GUI našich produktů. Třeba podstatnou část vzhledu Money S3 jsem měl na starosti já, účastnil jsem se i návrhů u S4, v posledních dvou letech jsem se hodně věnoval i uživatel-skému rozhraní iDokladu,“ vyjmenovává Martin Cígler. I přesto se však více věnuje manažerské práci. Přece jen uřídit a zkon-solidovat čtyři firmy není záležitost na zkrácený úvazek.

snaží vychovat silné a samostatné osob-nosti, jež se nebojí říci svůj názor a sou-časně respektují názory ostatních.

Ne vždy je prý jednoduché je najít. Na-štěstí jsou však v poslední době v Cígler Software změny na manažerských pozi-cích velmi výjimečné, říká Cígler, a to i proto, že ve firmě na rozdíl od nadnárod-ních společností není až takový tlak na zaměstnance.

Firemní kulturu si v Cígler Software vytvářejí sami. Snaží se tak zaměstnan-cům vycházet v rozumných mezích maxi-málně vstříc, což v konečném důsledku vytváří správnou podnikovou kulturu, díky které mají nižší migraci zaměst-nanců, než je průměr v oboru.

Ve volném čase Martin Cígler rád cestuje, a to nejraději bez cestovní kance-láře. Naposledy se vydal s rodinou prona-jatým automobilem za krásami africké divočiny.



Do telekomunikačního operátora O2 Czech Republic nastoupil Michal Dvořák v poněkud turbu-

lentním čase.„IT mají zásadní vliv na všechny změny

probíhající ve společnosti z důvodu změny vlastníka. Udělal jsem první vlnu reorgani-zace, další je plánována na začátek roku 2015,“ říká Dvořák. Pod takovými pojmy se například skrývá proces zjednodušení IT procesů, spojený s konsolidací nástro- jů, které jej podporují. Společně s tím roz-šiřují pravomoci problem manage mentu a mění klíčové ukazatale výkonnosti do podoby více podporující spokojenost zákazníka.

Cílem je pochopitelně zlepšení zákaz-nické spokojenosti a služeb, které IT po-skytuje dovnitř společnosti. Z pohledu IT jde prý o architektonickou simplifikaci, zlepšení většiny vnitřních procesů společ-nosti, zkrácení doručení nových produktů na trh (time to market) a snížení nákladů na provoz IT v následujících letech.

„Povedlo se nám nastartovat téměř

všechny zcela zásadní konsolidační projekty, které přinesou podstatné zjednodušení a pře-hlednost v BSS doméně, jež je pro telekomu-nikační byznys klíčová. Nyní také připravu-jeme konsolidaci systémů pro podporu pro-vozu,“ vypočítává Dvořák.

Došlo také k nastavení zcela jiného pohledu na architekturu produktového portfolia operátora.

Pro Dvořáka není reorganizace IT v te-lekomunikační firmě žádnou velkou ne-známou. Od roku 1998 do roku 2009 totiž působil jako jeden z řídících členů konso-lidačního týmu ve společnosti GTS a měl na starosti akvizici osmi telekomunikač-ních operátorů.

Přesto se však v jednom případě nepo-dařilo zabránit negativním projevům kor-porace, což mělo nepříznivý dopad na ce-lou firmu. Konkrétnější ale Dvořák být nechce.

K telekomunikacím se Michal Dvořák dostal trochu oklikou, nastoupil totiž pů-vodně do IT jako technik GIS systémů do společnosti zabývající se urbanismem.

Zlomový okamžik nastal asi v roce 1996, kdy na Ostravské univerzitě navštívil přednášku o Gopheru, a tím zahájil cestu telekomunikacemi.

Kdyby se tak nestalo, byl by pravděpo-dobně věrný profesi svého tatínka a stal by se grafikem a fotografem v Novém Městě na Moravě, kde se narodil.

Ve volném čase Michal Dvořák rád fotí a čte, zajímá se o japonskou kulturu a filo-zofii. Když si potřebuje vyčistit hlavu, pro-jede se na motorce nebo navštíví místo mající blízko k nebi – letiště. V budoucnu by se chtěl stát majitelem malého letec-kého klubu.

Michal DvořákCIO ve společnosti O2 Czech Republic

Senta ČermákováŘeditelka globálních zákaznických programů společnosti Hewlett -Packard Corporation

Letos má za sebou kompletní reorga-nizaci sedmičlenného týmu, který provo-zoval proprietární databázi zákaznických referencí a závisel na podpoře mnohých předražených agentur. Dnes je z něj silný celosvětový tým se čtyřiceti lidmi pracu-jícími v moderním cloudovém CRM prostředí.

„Polovinu týmu jsem najala v Polsku, Ru-munsku a Mexiku, nyní ovlivňujeme čtvrtinu HP byznysu a toto číslo se bude dále zvyšo-vat,“ konstatuje Čermáková, držitelka oce-nění Manažer roku 2010.

Před sebou má trochu neklidné období, protože se firma bude rozdělovat na dvě nezávislé společnosti, což bude výzvou nejen pro ni, ale pro celý čerstvě sesta-vený tým.

Jak se vlastně člověk dostane do tak vy-soké pozice v globální společnosti? „Prostě jsem využívala každou dobrou příležitost. Pracovala jsem pro šéfy, jichž jsem si vážila a od kterých jsem se učila. Nebála jsem si říct o role a funkce, které se kolem mě vy-

Senta Čermáková je nejvýše postave-nou českou manažerkou ve struktu-rách globálních IT firem. Začínala

přitom na pozici marketingové asistentky jako 27. pracovník společnosti Digital Equipment, jejímž prvním velkým projek-tem bylo oficiální otevření české pobočky v lednu 1992.

Dnes buduje a řídí globální tým profe-sionálů, kteří pracují se zákazníky v ob-lasti customer advocacy a na sběru zákaz-nických referencí pro řešení, služby a kompletní portfolio produktů HP. Vy-tváří jim solidní CRM IT cloudovou plat-formu, jež jejich práci zjednoduší, zpří-jemní a zefektivní a která bude integro-vána s klíčovými obchodními systémy HP.

„Také zpracováváme reference do zákaz-nických videí, případových studií a právních kontraktů. Provozujeme globální call centra, která integrují referenční zákazníky do nabí-dek, zrychlují obchodní cyklus, ‚likvidují‘ konkurenci a slouží pro marketingové a PR účely,“ vyjmenovává Čermáková.

skytly a byly třeba ve firemní hierarchii ‚o patro výš‘. A pak jsem hodně dřela. Ale vždycky mě to bavilo, takže jsem dřela ráda a dobrovolně. To je celý trik,“ popisuje „snadnou“ cestu Senta Čermáková.

K tomu všemu se jen tak mimochodem stala certifikovanou sommeliérkou České republiky. A když nepracuje nebo ne-ochutnává vína, stará se o svoji rodinu, cestuje, čte, mentoruje mladé lidi a české manažerky, běhá a lyžuje.


18 TO P 3 0 2014

Jan DvořákVýkonný ředitel společnosti Gopas

E -learning nám byznys neukradl

šet v Praze a student poslouchat v Brati-slavě. Což je techniky velice náročné.

Jaké kurzy teď mají největší úspěch?Nejnavštěvovanější jsou školení střední úrovně pro Excel. To je hvězdná stálice. Poslední dva roky je pak tahákem bezpeč-nost, kterou historicky nikdo moc neško-lil. Všechny naše kurzy s touto tematikou jsou hojně navštěvované, hlavně kurzy etického hackera, sociální inženýrství, ochrana mobilních zařízení. Třeba etic-kých hackerů jsme proškolili kolem tří set, a to není zrovna levný kurz, vyjde na 60 tisíc korun.

Třeba ve Spojených státech si lidé hradí školení sami, v Česku spoléhají na zaměst-navatele. Čím to je?Je to dané historicky, protože všichni jsou zvyklí, že měli a mají vzdělání zadarmo. Spoléhají na stát a firmu, že to za ně za-platí. Organizovali jsme i kompletní re-kvalifikaci pro lidi, aby se mohli stát certi-fikovaným systémovým inženýrem na pro-dukty Microsoftu. Každý mohl začít úplně od nuly s minimálními znalostmi a po kurzu by měl certifikát a znalosti po-třebné k velmi dobře placeným zaměstná-ním. Kurz stál 250 tisíc korun, ale návrat-nost investice by byla vysoká. Zájem byl minimální.

Jak na vaše podnikání dopadá e -learning?E -learning byl zhruba před třinácti lety obrovskou hrozbou pro školicí firmy. Tedy alespoň nás všichni před ním varovali. Je-nomže chmurné předpovědi se nepotvr-dily. Jak rychle e -learning začal, tak také rychle skončil. Dnes obsah pro elektro-nické kurzy dělá jenom pár firem a kla-sická školení nadále fungují.

Vy jste z něj také ustoupili?Ne, zůstali jsme u něj, je to jedna z věcí, které si nechal pod sebou bývalý ředitel a předseda představenstva. Ale zaměřu-jeme se s ním hlavně na zahraniční trhy, produkujeme obsah v angličtině, fran-couzštině, aktuálně hodně jedou arabské verze. Naše produkty se používají v Evrop-ském parlamentu i komisi.

I na českém trhu máme několik kli-entů, kteří od nás kupují licence k e -lear-ningu, ale rozhodně nám dálkové elek-tronické vzdělávání neukradlo byznys. E -learning tak trochu zabil sám sebe, pro-tože se na to vrhla spousta firem, které vy-

tvářely velmi nekvalitní produkty, a zákaz-níky to natrvalo odradilo.

Neujal se i proto, že při e -learningu chybí klasický osobní kontakt?Nevím, jestli kvůli tomu, ale když přijdete na školení do učebny, prostě si na to mu-síte najít čas, musíte se tomu věnovat a nic vás nerozptyluje. Když sedíte doma nebo v práci za počítačem a absolvujete kurz, vyrušuje vás spousta věcí. Osobní školení je mnohem intenzivnější a přínosnější. Ale samozřejmě e -learningové kurzy pro masové školení základních kancelářských produktů jsou stále oblíbené a úspěšné.

A co videokonference? Ty jsou interaktiv-nější než e-learning.Máte pravdu, proto právě finišujeme vý-běrové řízení na dodavatele technického vybavení pro videokonference. Ale není to vůbec levná záležitost. Nestačí nám jen obyčejná výbava, ale chceme studentům i lektorům dopřát skutečně reálný pocit osobní výuky, i když lektor bude předná-

ROZHOVOR S JANEM DVOŘÁKEM

tegie,“ dává recept Dvořák, který k největ-ším úspěchům své kariéry řadí fakt, že s firmou úspěšně prokormidloval turbu-lentními roky po krizi v roce 2009. Od toho strmého pádu však v podstatě jenom rostou a společnost si může dovolit inves-tovat do dalšího rozvoje.

„Považuji za úspěch, že na konci října le-tošního roku jsme již překonali obrat za loň-ský rok,“ říká Dvořák s tím, že pozitivně také hodnotí nedávnou konferenci Hac-kerFest, jež přitáhla neuvěřitelných skoro čtyři sta účastníků. Vyplatila se tak sázka na školení v oblasti bezpečnosti – počty vyškolených odborníků jdou do tisíců. Ať už jde o etické hackery, penetrační testéry či specialisty, kteří jsou díky Gopasu schopni vyšetřovat a analyzovat počíta-čové útoky či čelit nástrahám sociálního inženýrství.

Dvořák by chtěl zásah Gopasu rozšířit, ale takový proces trvá několik let. V mezi-čase se chce věnovat optimalizaci nákladů a lepšímu využití zdrojů: „Již několik mě-síců vybíráme optimální řešení na propojení našich poboček, abychom z jednoho místa

Kde bude za deset let, Jan Dvořák ze vzdělávací společnosti Gopas neví. Prý ani neví, co bude dělat za roky

dva. Život ho naučil spíš neplánovat a tě-žit maximum z momentální situace.

„Stejně to všechno nakonec dopadne úplně jinak, než si představujeme,“ věří to-tiž Dvořák. Přitom do Gopasu nastoupil už v roce 1999 jako obchodní asistent a postupně se přes asistenta marketingu, marketingového manažera a marketingo-vého ředitele propracoval až do křesla vý-konného ředitele. K počítačům měl ale blízko celou dobu, už od roku 1994 si při-vydělával zakázkovou kompletací osob-ních počítačů.

Kromě vedení Gopasu je také zároveň českým prezidentem asociace Internatio-nal Association of Microsoft Channel partners a například také členem councilu organizace Leading Learning Partner As-sociation (LLPA), která sdružuje největší školicí střediska z oblasti EMEA.

„Díky tomu se mohu v Gopasu starat efektivně o rozvoj naší společnosti, vyhledá-vání obchodních příležitostí a koncepci stra-

mohli proškolovat studenty ve více lokali-tách, a přitom udrželi maximální interakti-vitu a kvalitu školení.“

Věren svému zaměstnání doporučuje všem IT specialistům neustále se dovzdě-lávat a sledovat aktuální trendy.

„Jakmile vám jednou ujede vlak, jste ztra-ceni,“ varuje Dvořák, který už ve volných chvílích nejezdí po Evropě jako discjockey a nepořádá taneční party, ale věnuje se sportu, cestování a rodině.



Emil FitošGenerální ředitel společnosti Atos IT Solutions and Services v Česku a na Slovensku

Sázíme na energetiku šími trendy. Jádro našeho energetického týmu sídlí v Grenoblu, ale v Česku a na Slovensku děláme hodně proto, abychom existující know -how dokázali kvalifiko-vaně přenést i k nám. Příkladem může být pilotní projekt Smart Meteringu (inteli-gentního měření spotřeby elektrické ener-gie), který probíhá ve Východoslovenské energetice. Tam nasazujeme centrální sy-stém ASGS (Atos Smart Grid Suite), který vyvinuli ve Francii pro projekt, jenž má centrálně řídit asi 35 milionů inteligent-ních měřicích zařízení.

Atos se od roku 2002 podílí na organizaci olympijských her coby systémový integrá-tor. Dovedete si představit olympijské hry v Praze?Z pohledu systémového integrátora si to dovedu představit. Od roku 2018 bude veškerá IT infrastruktura olympiády po-skytovaná z našeho cloudu, takže odpadá nutnost budovat výpočetní centra. Stejně jako bezpečnostní a komunikační infra-struktura by asi nebyla problémem. Ale k dalším záležitostem kromě IT infra-struktury se vyjadřovat neodvážím. Třeba netuším, jak by se Praha vyrovnala s enormní dopravní zátěží během olympi-ády, kde by byly sportoviště, olympijská vesnice nebo třeba tiskové středisko a jak by se mezi nimi lidé přesouvali.

Byť je Atos největší evropská IT firma, v Česku moc známá není. Jaké zde máte aktivity?Atos Origin, který v roce 2011 koupil Siemens IT Solutions and Services, příliš ve střední a východní Evropě nepůsobil. K tomu navíc platí, že fungujeme jenom na byznys -to -byznys trhu, takže nemáme důvod propagovat naše logo široké veřej-nosti. Retailovou značku nebudeme mít asi nikdy. Jsme však významným partne-rem třeba České správy sociálního zabez-pečení, ministerstva vnitra a v komerčním sektoru pracujeme pro firmy jako Iveco, OKD, DHL a jiné.

Vy sám vedete českou i slovenskou po-bočku Atosu. Vidíte mezi nimi nějaký rozdíl?V Atosu Slovensko dosahujeme větších objemů, ale typicky na jednorázových pro-jektech. V Česku máme sice menší obrat, ale na dlouhodobějších projektech. To se odráží i na momentálním nastavení obou kolektivů. Na Slovensku jsou lidé citlivější na to, jak se daří obchodu, v Česku jsou zase senzitivnější na snahy o změnu za-běhnutých pořádků.

Snažíte se obě pobočky integrovat do sebe. Jak se vám to daří?Něco slučovat smysl má a něco ne. Tam, kde je v centru zákazník, je třeba přemýš-let a konat lokálně. Tam, kde jsou ve hře know -how, portfolio nebo optimální vy-užití zdrojů, musíme hledat prostor na in-tegraci. Ta tedy bude mít několik podob a rozbíhá se na vícero frontách včetně integrace některých služeb.

Na jakých zajímavých mezinárodních pro-jektech se místní Atos podílí?V obou zemích pracujeme v rámci takzva-ného Global Delivery Centra, jehož pro-střednictvím působíme v desítkách mezi-národních projektů. Zejména jde o za-kázky z komerčního světa – z oblasti po-jišťovnictví, bezpečnosti a třeba průmyslu.

Sázíte hodně na Smart Grid. Můžete k tomu prozradit více? Budete těžit ze sil-ného know -how francouzské části firmy?Energetika je naší silnou stránkou. Mys-lím, že bude procházet výraznými změ-nami souvisejícími s regulačními opatře-ními v EU, s nasazováním obnovitelných zdrojů, s příchodem elektromobility a dal-

ROZHOVOR S EMILEM FITOŠEM

od roku 2011 k zisku, v Česku prý potře-buje uspět v jiných oblastech. Velmi si cení faktu, že se společnosti povedlo na-startovat reálné výzkumně -vývojové pro-jekty pro oblasti energetiky, IT bezpeč-nosti a big dat.

„Jsem si jistý, že nám to dříve nebo poz-ději přinese hmatatelnou konkurenční vý-hodu a umožní nasadit strategii, která nám zaručí dlouhodobý úspěch,“ věří Fitoš. Ne-úspěchy si chce nechat pro sebe, ale prý každý z nich se dá časem zvrátit a on na žádný nerezignoval. Bude jim věnovat pa-třičnou pozornost, některým systema-ticky, jiným oportunisticky.

K nejdůležitějším úkolům na nejbližší období bude patřit integrace nedávno za-koupené společnosti Bull do struktury české části koncernu.

Emil Fitoš by rád trávil více volného času s dětmi, ale ty o to prý coby teen-ageři příliš nestojí. Tak se tedy hlavně vě-nuje manželce, se kterou rád chodí na kul-turní akce a s potěšením se nechají zlákat

Od roku 1998 pracuje pro jednu firmu. Ta sice během času několi-krát změnila název, právní formu

i vlastníka, ale pořád je to jedna a ta samá společnost.

Poslední změnou prošla v roce 2011, kdy informatiku Siemens koupil evropský velikán Atos a gigant se stal ještě větším gigantem. Dnes je Atos IT Solutions and Services největší IT společností v Evropě.

A české a slovenské pobočce šéfuje právě Emil Fitoš, který se stará, aby se obě organizace přizpůsobily podmínkám, jež se na globálním trhu rychle mění.

„Jedeme sice podle koncernových not, ale také víme, že recept na lokální úspěch nám nikdo z Evropy nenapíše,“ popisuje Fitoš. Vývoj v Česku a Slovensku úplně přesně světové trendy, kdy loajalita zákazníků klesá, inovační cykly se zkracují a snaha měnit jakoukoliv komoditu na službu je všudypřítomná, nekopíruje.

Evidentně se to daří. Slovenská po-bočka se pod jeho vedením vrací poprvé

gurmánskými požitky. Pokud je sám, čte, poslouchá hudbu nebo hraje na kytaru.

Čtenářům publikace TOP 30 vzkazuje: „Všude vidíme obrovský tlak na absorbování nových znalostí a inovací. Kdo před deseti lety očekával jevy jako cloud, smart mobilita, big data, sociální sítě, kolaborace? Příchod velkých IT trendů a byznysu, které přinesou, se nedá dlouhodobě dopředu plánovat. Tohle považuji současně za hrozbu i příležitost. Sapienti sat.“


20 TO P 3 0 2014

Jan GruntorádŘeditel a člen představenstva Cesnet, zájmového sdružení právnických osob

E -infrastruktura Cesnet pomáhá vědě a výzkumu

Díky ní například proteinoví inženýři z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity v Brně vyvinuli biologický sy-stém, který dokáže účinně rozkládat rako-vinotvorný trichlorpropan (TCP), který se ukládá v půdě. Vědci v MetaCentru pro-počítali a nasimulovali bezpočet možných poměrů bílkovin v metabolické dráze, aby nalezli jejich nejúčinnější kombinace a koncentrace.

E -infrastruktura poskytuje také služby v oblasti přenosu videa. K čemu jsou užitečné?Přenosy ve Full HD či 4K rozlišení přiná-šejí zejména vědcům možnost sdílení po-znatků na velké vzdálenosti při zachování obrazové kvality obsahu. Typickým příkla-dem jsou lékařské operace. Ale moderní způsoby přenosu videa se prosazují i v dal-ších sférách: slouží ke zprostředkování vi-zualizace vědeckých experimentů, umě-leckým produkcím, e -learningu, přinášejí nové postupy do filmové postprodukce i televizních přenosů a tak dále.

Hlavním úkolem sdružení Cesnet, v jehož čele stojíte, jsou provoz a rozvoj stejno-jmenné národní e -infrastruktury. Mohl byste její roli přiblížit pomocí konkrétních projektů?Dobrým příkladem je biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev. Otevře už příští rok a budou se v něm vyvíjet léky cílené do konkrétního místa poškozeného metabolismu, kloubní náhrady z nových materiálů, umělé srdeční chlopně a po-dobně. Excelentní výzkum se neobejde bez špičkového technologického zázemí: kvalitního a bezpečného internetového připojení, datových úložišť nebo video-konferencí. Komplex těchto služeb bude zajištěn v rámci e -infrastruktury Cesnet.

Asi nepůjde o první propojení sdružení a špičkové vědy a výzkumu…Cesnet a špičková věda a výzkum jsou propojeny z podstaty. Mohli bychom jít po jednotlivých vědních oborech a ukazo-vat další příklady. Uvedu třeba projekt Elixir. Jeho úkolem je vytvoření největší

evropské síťové infrastruktury zaměřené na shromažďování, třídění, archivaci a následné poskytování dat získaných z molekulárně biologických výzkumů, které se realizují v tzv. life sciences, kam patří biologie, chemie, lékařství nebo far-macie. U nás práce na projektu zastřešuje Ústav organické chemie a biochemie Aka-demie věd ČR. My v prostorách ústavu vy-budujeme národní uzel infrastruktury Elixir.

E-infrastruktura Cesnet zajišťuje třeba i propojení Fyzikálního ústavu AV ČR se světem. Nebýt tohoto spojení, vědci ústavu by v mnoha případech zůstali bez možnosti aktivně se zapojit do špičkového výzkumu, například do mezinárodních projektů ve fyzice elementárních částic. Jde třeba o experimenty na urychlovačích v CERN u Ženevy a Fermilab ve Spoje-ných státech.

Součástí e -infrastruktury Cesnet je i Ná-rodní gridová infrastruktura, tzv. MetaCentrum…

ROZHOVOR S JANEM GRUNTORÁDEM

pracovat bez vidiny okamžitého finanč-ního efektu.

„Naše sdružení spolupracuje s nejlepšími studenty IT oborů, zapojujeme je do řešení projektů anebo jim poskytujeme technické zázemí pro studentské práce. Mám tedy do-cela dobrou představu o tom, jak kvalitní je nastupující generace. Myslím, že můžeme být spokojení,“ pochvaluje si Gruntorád.

On sám v IT začínal ve výpočetním centru vysokých škol jako technik počí-tače ICL 4-72. Periferního zařízení pří-stroje, který zabral celý sál o rozměrech asi 12 × 40 metrů.

V dalším směřování mu v roce 1988 po-mohla výhra v konkurzu na čtyřměsíční stáž na katedru telekomunikací Dánské technické univerzity, kde se poprvé sezná-mil s internetem. A druhý zlomový mo-ment přišel 13. února 1992, kdy byl čle-nem týmu, který toho dne oficiálně připo-jil tehdejší Československo k internetu.

Dnes je ředitelem sdružení Cesnet, které má téměř 200 zaměstnanců. S tím

Šéfem sdružení Cesnet, které založily české veřejné vysoké školy a Akade-mie věd ČR, je Jan Gruntorád. Sa-

motná organizace se věnuje především výzkumu a vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií a rozvoji a provozu celorepublikové počítačové sítě pro výzkum.

Jan Gruntorád se oblasti telekomuni-kací věnuje od dob studia. Přitom jeho otec chtěl, aby se stal lékařem, nechybělo prý mnoho a jeho přání vyslyšel.

„Určitě by to také nebyla špatná volba, ale elektrotechniku jsem si nakonec uhájil a jsem za to moc rád. Málokterý obor lidské činnosti se rozvíjí tak dynamicky jako infor-mační technologie,“ nelituje.

IT je totiž náročný obor, který vyža-duje celoživotní doplňování znalostí. Pro nadané lidi podle Gruntoráda určitě exis-tuje pohodlnější způsob, jak zabezpečit sebe i své nejbližší. A právě proto je prý nadšen z toho, kolik studentů i mladých odborníků je ochotných na sobě tvrdě

je spojena řada administrativních, někdy nepříliš atraktivních úkolů. Je i hlavním řešitelem důležitého výzkumného pro-jektu, který má úzkou návaznost na mezi-národní projekty, a to ho velice baví.

„Často s kolegy řešíme velmi složité pro-blémy a máme velkou výhodu, že si výsledky můžeme ověřit implementací v rámci sítě Cesnet2, kterou sdružení provozuje. Přená-šení výsledků výzkumu a vývoje do praxe mě opravdu zajímá,“ vyznává se.

Za největší letošní pracovní úspěch po-važuje pokrok v řešení klíčového strate-gického projektu Velká infrastruktura Cesnet. Jeho cílem je postupná rekon-strukce národní sítě pro výzkum a vzdělá-vání. Základními složkami jsou vysoce propustná národní komunikační infra-struktura, národní gridová infrastruktura (NGI) a infrastruktura datových úložišť. Letos prý výrazně pokročili ve všech těchto oblastech.

Když Jan Gruntorád ušetří v pracovním procesu čas, snaží se maximálně věnovat rodině, hlavně dvěma vnučkám a třem vnukům. „Někdy se mi povede jít s vnukem na fotbalový trénink,“ říká Jan Gruntorád.



Odměna pro hlasující

firmy,“ vysvětluje Holečková, která jako každá jiná máma ráda tráví čas s dětmi a rodinou.

Její největší oblibou je sport, konkrétně lyžování, kolo a tenis. Dokonce začala jez-dit na prkně, aby pro děti nebyla „out“. Když chce být sama, jde si zaběhat na delší tratě a občas si dá i nějaký hobby zá-vod v podobě půlmaratonu. Loni dokonce uběhla svůj první plný maraton.

Yveta HolečkováCountry category managerka HP PPS pro Česko a Slovensko

dává. Na druhou stranu se jí letos nepo-vedlo prosadit do prodejní sítě Chrome-booky, které tak přijdou na řadu až počátkem roku 2015.

Úspěchy jí aktuálně přinesly zajímavou nabídku – vést evropský produktový tým HP pro komerční portfolio, kde by měla na starosti celou HP komerční „road-mapu“, a spolupracovala tak přímo se Sili-con Valley.

„Pozice ale požadovala přesun do Barce-lony, a to pro moji rodinu aktuálně není možné. Takže odmítnutím jsem si možná ka-riérně zavařila, ale za svým rozhodnutím si stojím,“ nelituje Yveta Holečková.

Kdyby si nevybrala IT, pravděpodobně bychom ji dnes našli v e -commerce či on--line byznysu, ve kterém vidí velkou bu-doucnost. Láká ji také automobilový prů-mysl nebo stavebnictví, zejména z po-hledu udržitelných zdrojů a nízkoenerge-tického bydlení. Dovede si ale prý představit i mnoho jiných oborů.

„Nejdůležitější jsou pro mě dynamika oboru a hlavně prostředí a kultura dané

PC divizi, tedy jak po stránce obratu, marže a tržního podílu, tak i strategii naceňování jednotlivých produkto-

vých řad, operační plánování, investice do klíčových zakázek a spoustu dalších věcí má ve společnosti HP z pozice coun-try category managerky na starosti Yveta Holečková. V říjnu jí skončil fiskální rok a může slavit.

„Neskromně musím říct, že celý rok byl pro nás obrovským úspěchem. Přeplnili jsme veškeré finanční plány, každý dílčí kvartál, půlrok i celý rok. Rostli jsme rychleji než trh, dokázali jsme tedy zvýšit i tržní podíl,“ po-chvaluje si. Divize pod jejím vedením dosáhla nejlepších výsledků v celém CEE regionu a vybudovala si skvělou pozici země, která dokáže dodat to, co slíbí.

Právě úspěchu v porovnání s okolními zeměmi si osobně cení nejvíc.

„Zviditelnili jsme se i na evropské úrovni, v době snižujících se IT marží jsme dokázali zvýšit tržní podíl, a přitom si udržet profita-bilitu, vyrovnaný prodejní kanál a nezávis-lost nejen na největších IT prodejcích,“ do-

V rámci veřejné nominace do ankety TOP 30 IT osobností jsme slíbili deseti hlasujícím poukaz na nákup kvalitních ochranných a dekorativních fólií od české společnosti Skinzone v hodnotě 400 Kč.

Poukazy získávají tito hlasující:

Výhercům gratulujeme. Poukazy obdrží e-mailem.

Tomáš ŠpringlBarbora FajmanováJan ChaloupekJiří BíbusMartin JanečekMartin HudečekAlena NovákováJaroslav DočkalPetra LíznerováPetr Vinklárek


22 TO P 3 0 2014

Ve firmě BVV (nyní Veletrhy Brno) začínal Petr Jarošík sbírat první pra-covní zkušenosti v týmu organizují-

cím vznikající IT veletrh Invex.„To byl rok 1992, byla to zajímavá doba,

potkal jsem tam skvělé lidi i práce byla vyni-kající. Byla to pro mě výborná zkušenost s prací ve velké firmě,“ vzpomíná Jarošík. Dnes už má spolu s manželkou vlastní firmu Joyce, specialistu na VoIP řešení a alternativní zdroje energie, kterou úspěšně řídí osmnáct let. Její vybudování a fakt, že podnikají poctivě, bez podvodů, a pomáhají zákazníkům tvořit něco pří-nosného, považuje za největší životní pra-covní úspěch. Hlavní pozitivum letošního roku je kombinací pracovní i osobní stránky.

„Jednoznačně jsem rád, že se mi podařilo vyhrát vnitřní boj se sebou samým a předal jsem všechny své operativní činnosti kole-gům. Protože jsou skvělí, můžu být letos pět měsíců v Číně, blíže dodavatelům, a ve firmě vše funguje na výbornou,“ pochvaluje si Jarošík.

Petr JarošíkSpolumajitel a ředitel Joyce ČR

Do Číny za poznáním skutečně všichni pošlou a všechny se vrátí zpět. Úžasné!

Nebo když začnete jezdit na neosvětle-ném kole v protisměru po čtyřproudé sil-nici – nejdřív jsem si připadal jako blázen, teď už mi to přijde normální. Trochu se bojím, co bude po návratu domů :-).

Joyce se zabývá především komunikačními technologiemi a fotovoltaikou. Jak to jde dohromady, která část je důležitější?Dohromady to jde výborně a zákazníci i partneři se nám někdy i prolínají. Jestli navrhujeme klientovi komplexní řešení IP telefonie nebo řešení optimalizace spo-třeby energie, se zase tak moc neliší. Já aktuálně o něco více času věnuji oblasti „obnovitelných zdrojů a úspor elektrické energie“. Je to úžasně zajímavá a perspek-tivní oblast. Bohužel je to také sféra, která se kvůli absenci dlouhodobé koncepce a nekvalifikovaným zásahům státních úředníků vyvíjí velmi nesourodě. My máme díky našim dvěma různým oblas-tem podnikání rizika rovnoměrněji rozlo-žena, a jsme tak pro zákazníky stabilněj-ším partnerem.

Rozšíříte po návratu z Číny podnikání o další prvek nebo třeba dodavatele?Samozřejmě. Ale vlastně… my nesmíme ani naznačovat.

Asi není mnoho ředitelů a spolumajitelů firem, kteří mohou odjet na tak dlouho na druhou stranu zeměkoule. Navíc jste odcestoval i s druhým spolumajitelem – manželkou. Jak jste dospěli k tomuto rozhodnutí?Jsme tu na jeden vysokoškolský semestr jako řádní studenti denního studia čín-štiny na univerzitě v Xiamenu. Manželka tady byla na jeden semestr už loni a moc se jí to líbilo, tak jsme to teď zkusili oba. Je to pěkný návrat do studentských let, mentální posun někam jinam, a přitom přínos pro naše současné podnikání. To, co si uvědomuji tady, mi při běžných slu-žebních cestách ani dovolených prostě ne-stihne dojít. A navíc tady mládneme : -) Jedna moje spolužačka je přesně o 30 let mladší!

Využíváte pobyt v Číně i pro dojednání no-vých obchodních zakázek?To přímo ne, ale v Xiamenu sídlí naši nej-významnější dodavatelé, Yealink a Yeastar, takže takto k sobě samozřejmě máme blíže a velmi to pomáhá. I když my po těch letech máme velmi nadstandardní vztahy i tak.

Není pro vás tamní omezení různých inter-netových služeb, jako třeba nedostupný Facebook, komplikací v komunikaci s rodi-nou nebo kolegy?Tak zrovna přes Facebook s rodinou ani kolegy opravdu nekomunikujeme, ale chápu, na co narážíte. Facebook i Google služby jsou tady rychlostně omezeny prak-ticky na nepoužitelnou úroveň. Ale od toho jsme firma zabývající se IP telefonií, ne? Mám tady slušně rychlý 4G internet v mobilu, SIP klienta s firemní „klapkou“ a VPN připojení na server do práce. Takže když mě popadne záchvat pracovitosti, můžu se plně realizovat.

Jak se vyrovnáte se střetem dvou kultur?Žádný střet není nutný – tedy pokud člo-věk nehodlá trvat na tom, že svět kolem něj bude fungovat tak, jak je zvyklý z Ev-ropy. Ne že by mě stále něco nového neza-ráželo, ale taky mám často radost z toho, jak to funguje. Příklad: Do natřískaného autobusu nastoupí lidi i zadními dveřmi, ale platí se u řidiče čipovou kartou. Takže všichni pošleme karty z ruky do ruky, do-předu k řidiči. Tam je někdo „napípá“ a zase časem vrátí zpět. Fakt je, že karty

ROZHOVOR S PETREM JAROŠÍKEM

Po lednovém návratu do ČR by si rád udržel nově získaný odstup od operativ-ního řízení a věnoval co nejvíce svého pra-covního času rozvoji produktového port-folia, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie, protože ta ho momentálně opravdu hodně baví. To, že se operativy nedokázal zbavit dříve, považuje za chybu.

Naopak nelituje, že si vybral IT za svůj obor. Jeho otec vystudoval elektrotechnic-kou průmyslovku, šel tedy v jeho šlépě-jích – a bavilo ho to. Přes studium lékař-

ské elektroniky na VUT Brno a práci na organizaci Invexu se vlastně samospádem dostal k IT.

„Člověk má prý být připravený na všechno a nepřekážet náhodám,“ usmívá se Jarošík. Kdyby se ale náhodou v IT ne-prosadil, našli bychom ho v oboru, kde se vymýšlí a tvoří něco užitečného pro lidi, co pomáhá nebo usnadňuje práci či život obecně.

„Naopak si určitě sám sebe neumím před-stavit v politice,“ konstatuje Petr Jarošík.



Stejně jako v jiných oborech jsou pro úspěch v IT třeba kvalitní vzdělání, spousta píle a v neposlední řadě

taky velká dávka štěstí. Rozdíl je snad jen v tom, že v IT musí člověk všechno uskutečňovat mnohem rychleji. To si myslí ředitel odboru IS/IT Infrastruc-ture ve společnosti J&T Banka, Michal Krotký.

Zrovna dokončil druhou stěžejní fázi projektu digitalizace dokumentů, která se stane základem pro kompletní převod kli-entské i provozní dokumentace do digi-tální formy. S tím samozřejmě souvisí také nové nastavení procesů a provozních činností.

„Cílem je vytvořit homogenní a z uživa-telského hlediska efektivní prostředí, díky kterému se posuneme zase o další stupínek výš v technologickém rozvoji společnosti. Neméně důležitým cílem tohoto projektu je samozřejmě s tím spojená optimalizace pro-vozních nákladů,“ říká Michal Krotký. V bance plánují také uvést do praxe ně-které ze současných moderních techno-logií, jako jsou například využití biomet-

rických údajů při identifikaci klienta nebo některé populární mobilní HW platformy.

„Za zmínku si, myslím, také stojí naše snaha o aktivní propojení IT s byznysem,“ říká Krotký. V J&T by chtěli změnit myš-lení „ajťáků“, tak aby se všechny vyspělé IT technologie staly především prostřed-kem k dosažení cílů společnosti, a nikoliv cílem samotným.

„Určitě ještě nejsme na konci této cesty, ale myslím, že se nám zatím daří z ní ales-poň neuhýbat,“ věří.

Za opravdový začátek IT kariéry pova-žuje přechod ze strany dodavatele takříka-jíc na druhou stranu barikády, na stranu zákazníka. Je mu totiž mnohem bližší pe-čovat o „vlastní“ prostředí, které může utvářet a budovat podle svých představ. V J&T Bance působí čtvrtým rokem a z pozice ředitele odboru zastřešuje kom-pletní IT infrastrukturu banky a jejích za-hraničních poboček.

Kromě toho je také odpovědný za ří-zení odboru takzvaných podpůrných systémů.

Okamžiky, kdy se nevěnuje práci, se snaží trávit především s rodinou. A s nad-šením se věnuje i svým koníčkům, jako jsou offroadové ježdění a bojové sporty.

Rád také o sobě říká, že je kluk z ves-nice, proto jedná narovinu a uvažuje jed-noduše a přímo…

Michal KrotkýŘeditel odboru IS/IT Infrastructure společnosti J&T Banka

Petr KoptíkPředseda představenstva a obchodní ředitel společnosti Minerva Česká republika

vého řešení pro nadnárodního dodavatele automobilového průmyslu v JAR. Naopak firma se ani přes tříleté působení v Mosk- vě neprosadila.

„Je otázkou, zda byla či je šance jako do-davatel amerického ERP systému a souvisejí-cích služeb v Rusku být úspěšný,“ klade si Koptík filozofickou otázku.

K aktuálním úspěchům řadí uzavření mezinárodní zakázky na projekt, který z ČR pokrývá země jako Belgie, Rumun-sko a dokonce Čínu, potvrzení pozice nej-většího celosvětového distributora ame-rické firmy QAD a letošní první dvě insta-lace nejnovější verze QAD Enterprise Edition.

„Dál si ceníme naší dlouhodobé pozice v top 5 ERP v ČR a v top 100 IT společností. Letos se nám také povedlo přestěhovat novou pobočku v Brně ze zastaralých prostor do nových v AZ Tower s moderním vybavením včetně školicího střediska pro naše zákaz-níky,“ pochvaluje si.

Petr Koptík v létě relaxuje u golfu, kte-

Každý v naší organizaci musí být nejen odborníkem na IT a svoji pracovní náplň, ale i specialistou na procesy

a trendy ve výrobních společnostech (ve financích, logistice, výrobě apod.) a být schopen vše přenést do praxe a následně zajistit podporu nejen v Česku a na Slo-vensku. Tak zhruba shrnuje základy úspě-chu společnosti Minerva její obchodní ře-ditel a předseda představenstva Petr Koptík.

„Prvopočátky kariéry v IT začaly před ro-kem 1989 ve státním podniku Kancelářské stroje v oddělení servisu minipočítačů SMEP. Skutečný začátek nastal v mezinárodní spo-lečnosti Minerva International Holdings s centrálou ve Velké Británii, a to pověřením vedení marketingu, podpory prodeje a pro-deje samotného ve střední a východní Ev-ropě,“ vzpomíná na své profesní začátky.

Dnes už nemá na starosti jen Česko a Slovensko, ale obchodně dohlíží také na řadu projektů v Evropě, severní Africe a dokonce i na implementaci softwaro-

rému propadl při pobytech v USA a v Ang-lii. Dokonce by si dovedl představit, že v případě, kdyby nezačal kariéru v IT, by vedl golfové hřiště.

„Musím ale upřesnit, že mám rád golf ‚rakou ský‘. V českém golfu vnímám problém v nedodržování etikety, neznalosti pravidel a podvádění,“ nebere si servítky Petr Koptík. I proto z letošních zhruba 70 dnů na golfu byly tři dny v Česku. V zimě pak jednoznačně upřednostňuje hory a je jedno, zda má na nohou pohorky, sněž-nice, snowboard či lyže.


24 TO P 3 0 2014

Petr KučeraJednatel společnosti Power Patterns

Konzultantem z vlastního rozhodnutí

Nebylo vám líto opustit Komix po tolika le-tech a sledujete dnes, jak se firmě vede?Nebylo a záměrně nesleduji. Je to můj způsob, jak se odpojit, jak se soustředit na to, co bude. To samozřejmě neznamená, že žádné informace nemám, ony občas chodí samy, nemusím je aktivně vyhledá-vat. Trh je tady malý.

Většina lidí, kteří prodají firmu po tolika letech, odchází „na důchod“ nebo do startupové sféry. Vás to neláká?Mě úřední důchod čeká příští rok a se startupovou scénou jsem ve styku. Mám i nějakou investici, takže v tom se chovám jako většina.

Řada nominantů v této anketě i v jejích předchozích ročnících začínala ve výzkum-ných ústavech. Čím si to vysvětlujete, byla tam nějaká speciální líheň talentů?Výzkumáky, jaksi z podstaty své činnosti, soustřeďovaly lidi, kteří chtěli vymýšlet něco nového, byli chytří, znali svůj obor, byli kreativní, a pokud se chtěli udržet na odborné úrovni, museli se naučit nějaký cizí jazyk.

Myslím, že tím je to dáno. To vše je pro start podnikání třeba, počínaje trochou kreativity a konče tím jazykem. Obdobně to funguje s podniky zahraničního obchodu.

Všichni vás známe ze společnosti Komix. Proč už v ní nepracujete?Před časem jsem přestal ředitelovat a ná-sledně jsem prodal i podíl. Těch 21 let je dlouhá doba, přišlo lehké vyhoření a také se blíží důchodový věk. Ředitel by neměl končit, když už netrefí do kanceláře, a z vůle jiných. Chtěl jsem, aby to bylo mé rozhodnutí. Nebylo to ze dne na den, ale proces, který trval přes jeden a půl roku.

Čemu se tedy věnujete nyní?Dnes pracuji jako konzultant a založil jsem si malinkou konzultační firmičku Po-wer Patterns, která se snaží být svým zá-kazníkům užitečná tím, že je trochu pro-vokuje, aby se zamysleli, co by mohli dělat lépe, co jinak nebo co by třeba mohli ne-dělat. Jak píšeme na webu, snažíme se měnit dobré firmy na lepší. Chceme, aby tu sílu ke změně našly v sobě. Také se ba-vím s několika startupy a předávám jim své zkušenosti. Vytváříme týmy pro řešení daného problému. Týmy, jejichž členové nejsou z jedné firmy. Týmy, které jsou

účelově sestavené právě kolem toho pro-blému. Podmínkou je, že ten problém musí být zajímavý.

Jaké máte s novou firmou ambice?Nechci budovat velkou společnost, ale chci mít možnost spolupracovat s chyt-rými lidmi na úkolech, které nás baví. Na-šimi klienty jsou ti, kdo něco chtějí, mají nějaký smysluplný záměr a my jsme rádi, že nám dávají příležitost se naplnění je-jich cílů zúčastnit. Zatím to funguje tak, že klienti oslovují nás, a to je nádhera.

Jaká je to změna přejít z ředitelského místa firmy s více než stovkou zaměst-nanců na volnou nohu?Když něco naslibujete jako ředitel velké firmy, vrátíte se a rozdělíte úkoly. Když tu firmu nemáte, tak to, co slíbíte, buď udě-láte sám, nebo se o práci rozdělíte se spo-lupracovníky. Musíte vzbudit jejich zájem. Na druhé straně máte spolupracovníky, které nemusíte kontrolovat, vše je na bázi sdílení cílů.

ROZHOVOR S PETREM KUČEROU

velice dobrou úroveň, a tím se dostal do IT, byť se to tak tenkrát nejmenovalo. Jako dítě chtěl být krmičem v zoo, později pří-rodovědcem a nakonec skončil jako technik.

A jaké vidí rozdíly mezi IT a ostatními obory? IT prý absorbuje lidi s velice odliš-nými profily.

„Když chcete programátora nebo admi-nis trátora, potřebujete člověka s technickými znalostmi, logicky uvažujícího, analytik může mít klidně humanitní vzdělání, projek-ťák klidně obojí,“ říká. Řada disciplín v IT je tvůrčího charakteru, proto potřebujete samostatně myslící lidi, ne jen vykonavače pokynů.

„Takové lidi je třeba řídit prostřednictvím motivace, ne příkazy,“ radí Kučera, který rád cestuje, lyžuje a čte. Za důležité pova-žuje najít čas pro rodinu.

Čtenářům publikace TOP 30 vzkazuje: „Informační technologie jsou mocný nástroj. Přál bych si, aby se IT technologie užívaly hlavně ve prospěch lidí, abychom využili je-jich potenciál poskytovat lidem nezkreslené

Velice mne potěšilo chování řady lidí během letošního roku, který jsem začínal jako konzultant na volné

noze. Pochvaluje si Petr Kučera reakce lidí na jeho loňský odchod ze společnosti Ko-mix. Tam pracoval v pozici jednatele dva-cet let a většinu času dělal i ředitele. Z Ko-mixu budoval firmu, která má na IT trhu dobré jméno, postavila celou řadu fungují-cích IT systémů a není tak úplně malá.

„Po odchodu jsem měl plán, jak na něja-kou dobu vypustím a dám si řadu věcí, na které nebyl čas, do pořádku. Ale již v lednu se na mě obrátili někteří známí, že by chtěli, abych pro ně něco udělal, v únoru další atd. A to člověka potěší. To je asi můj největší a nejnovější úspěch,“ říká Kučera.

A tak se nyní věnuje převážně konzul-tačním projektům zaměřeným buď na zlepšení výkonnosti firmy, nebo poraden-ství v oblasti architektury a budování IT systémů. Občas také školí.

Vůbec nelituje, že si vybral zrovna IT. Na druhé přijímačky se dostal na technic-kou kybernetiku na VŠSE v Plzni. Ta měla

informace a zmenšovat informační asymetrii mezi těmi, kteří vládnou, a těmi, jež ‚jen volí‘.

Chtěl bych, aby lidé měli co největší šanci dělat informovaná rozhodnutí, tj. rozhodnutí s vědomím toho, jaké má jak krátkodobé, tak dlouhodobé důsledky.

Taky bych si přál, aby mezi top 10 fir-mami na světě byla taky nějaká česká. To by nám třeba zvedlo sebevědomí stejně jako úspěchy našich sportovců.“



Velikou, ale poměrně nenápadnou IT firmu Tieto Czech na severu Moravy řídí Petr Lukasík. Původně přitom

začínal již na vysoké škole založením IT společnosti, kdy s kolegou dodávali soft-ware k řízení menších organizací. Po-stupně rozšířili portfolio služeb i na do-dávky webových řešení pro střední a velké společnosti.

„V roce 2004 mě zaujala společnost Tieto-Enator, která zahájila budování software centra v Ostravě. Jelikož jsem byl zvědavý na severskou kulturu a firemní politiku, rozhodl jsem se práci v této společnosti ‚vyzkoušet‘,“ říká Lukasík. Teď se z pozice ředitele stará, aby Tieto Czech dodávalo kvalitní služby nejen dnes, ale i za několik let. Vý-sledky jsou měřeny úspěchem mateřské společnosti v severských zemích.

„Naším největším úspěchem je růst ob-ratu v oblasti cloudových služeb. Znamená to, že pro většinu korporátních zákazníků v severských zemích dodáváme a řídíme služby v oblasti cloudu z naší ostravské po-bočky. Obecně jsme ostravskou firmu posu-

nuli od ‚produkčního centra‘ k inte grální součásti korporace poskytující ucelená byz-nys řešení,“ vypočítává Lukasík.

Přesto však kalkuluje s tím, že se firma musí měnit v průběhu času kontinuálně. Svět IT se podle Lukasíka velmi rychle vy-víjí, nové trendy a technologie mění byz-nys jeho zákazníků a Tieto se musí měnit také. Nejdůležitější výzvou do dalšího ob-dobí je tedy adaptace na tyto změny, při-čemž ve vybraných oblastech je musí firma přímo vyvolávat. Znamená to prý dlouhodobé plánování zaměření a budou-cích kompetencí.

Poměrně ho zlobí, že se setkává s názo-rem, že technické obory jsou nesmírně náročné. Existují totiž určité zažité před-stavy, například strojaře si mnoho z nás představuje jako ušpiněného dělníka za strojem, ajťáka zase jako podivína přemýš-lejícího v nulách a jedničkách.

„Ve skutečnosti tomu tak zdaleka není. Strojařina se dnes zabývá supermoderními high -tech výrobky a informační technologie doslova ovládají náš svět,“ konstatuje. Na

otázku, kde se vidí za deset let, odpovídá, že než aby budoucnost předpovídal, raději ji tvoří. Kam ho to prý zanese, netuší.

Ve volných chvílích nejraději tráví čas se svou rodinou, s oblibou také cestuje a sportuje. Deset let hrál závodně háze-nou, teď u něj vyhrávají tenis a squash.

Petr LukasíkGenerální ředitel společnosti Tieto Czech

Inzerce

HR BUSINESS PARTNERING

ARTNR

OwnerInvestor

HR

Man

agerTop

Manager

T

Kontakt: Mgr. Ján Hurtík, DBA | Owner | +420 731 150 582 | [email protected]


26 TO P 3 0 2014

Trochu ve stínu jiné výrazné osobnosti z Unicornu je Jiří Mráz. Přitom je od-povědný za celkové fungování spo-

lečnosti Unicorn Systems, ve finále tedy za všechny podnikové procesy. Nejvíce času věnuje strategii a řízení, dále rozvo-jovým projektům, financím a samozřejmě i klientům a partnerům.

„K tomu přednáším na Unicorn College a školím, například i všechny nové spolupra-covníky, abych je osobně poznal a oni mne. A pak dělám všechno, co je potřeba,“ shr-nuje Mráz. Ve funkci generálního ředitele je od roku 2009 a cestu nahoru si vyšlapal interně prakticky od nuly. V Unicornu za-čínal při škole jako nákupčí krabicového softwaru v USA a překladatel manuálů. V roce 2003 si ho v interním výběrovém řízení vybral majitel firmy a tehdejší gene-rální ředitel Vladimír Kovář do týmu na pozici nazvanou Main forces coordinator.

„Mým úkolem bylo rozpracovávat jeho strategické myšlenky a zavádět je do reál-ného fungování firmy, zpětně to vidím jako

takové šestileté MBA řízení firmy v praxi. No a v roce 2009 mě jmenoval generálním ředitelem,“ popisuje Mráz.

Letos si nejvíce cení, že se firmě po-vedlo otevřít novou zahraniční pobočku v Nizozemí. A velkou radost má z pokra-čujícího růstu společnosti, dodávek desí-tek nových informačních systémů a rozši-řování týmu spolupracovníků.

Jako každý podzim i letos vymýšlí a při-pravuje s týmem vždy strategii pro násle-dující rok. V pojetí Unicornu to znamená zrevidovat vizi, stanovit strategické cíle, připravit rozpočet, a to vše pak proměnit v konkrétní klíčové úkoly a projekty jed-notlivých organizačních jednotek, tedy „rozděl a panuj“.

„Na přelomu ledna a února pořádáme kaž doroční kick -off, kdy je nutné celé firmě všechny plány jasně sdělit. Lidé totiž potře-bují ke své práci vědět, jaká je strategie firmy a jaké jsou cíle,“ vysvětluje část firemních zásad Mráz.

Podle něj nejsou požadavky na pracov-

níky v IT nijak jiné než v jiných oborech. Nejdůležitější je pracovitost, vzdělání je nutností a velkou výhodou je samozřejmě talent.

„Vyhledáváme talentované lidi, neustále je školíme a musíme makat, abychom dodali připravený software v termínu. Jsem pře-svědčený, že je třeba si vážit každé profese, ať už jde o softwarového architekta nebo re-cepční, která musí s úsměvem přivítat zá-kazníky ve firmě. Důležité je, aby byl člověk svému okolí prospěšný,“ věří Jiří Mráz.

Jiří MrázGenerální ředitel a předseda představenstva společnosti Unicorn Systems

Josef MatějkaMajitel a jednatel společnosti CZC.cz

dat nový management a předávat kompetence.

„IT je jedním z nejdynamičtěji se vyvíjejí-cích tržních oborů, takže si za žádnou cenu nesmíte nechat ujet vlak. Někdy mám pocit, že jsou moderní technologie vždy o krok před námi. I proto se snažíme na českém trhu kromě široké nabídky dobře dostupných pro-duktů stále častěji nabízet také zboží, které tu zatím běžně nekoupíte,“ říká Matějka a jako příklady z poslední doby uvádí na-příklad zařízení s cloudovým operačním systémem Chrome OS nebo chytré ho-dinky s Android Wear.

Aktuálně ho láká expanze do Evropy, ale myslí si, že je na to zatím ještě čas, musí se věnovat dalšímu rozvoji byznysu v Česku.

„I když se CZC.cz aktuálně daří, je třeba hlavně neusnout na vavřínech, takže se usi-lovně věnuji dalšímu rozvoji e -shopu. Máme se kam posouvat, a to je dobře, člověka to motivuje do dalšího snažení,“ říká Matějka.

Ví, o čem je řeč. Ne vždy totiž sklízel sladké ovoce podnikání. Jeho záliba

Už na univerzitě v roce 1997 se Josef Matějka rozhodl, že založí obchod s počítači. O rok později tak učinil.

„Kvalitní počítačové komponenty tehdy bylo nutné shánět všude možně a v zásadě neexistoval obchod s ucelenou nabídkou. Jako velký nadšenec do výpočetní techniky jsem se to rozhodl změnit. Nebyl to žádný med, první zboží jsem předával osobně na stanici metra, ale podařilo se,“ popisuje Jo-sef Matějka.

Dnes už jeho firma disponuje řadou prodejen a on osobně žádné zboží nikomu nevydává. Je většinovým majitelem a jed-natelem firmy, společně s generální ředi-telkou Jitkou Dvořákovou stanovuje cíle a vize, kam by chtěli společnost posunout.

A daří se. CZC.cz v letošním roce navy-šuje tržby dvouciferným tempem již čtvrtý rok v řadě za sebou. Letos dokonce nejvý-razněji od dob ekonomické krize v roce 2008.

Svůj podíl na tom má i fakt, že na za-čátku krize přišel na to, že bez jasně dané hierarchie to dále nepůjde. Začal tedy hle-

v hudbě ho dovedla k založení rádiové sta-nice Dance Radio, kterou se však nepo-vedlo proměnit v profitabilní projekt. Byl to prý spíš „hodně drahý koníček“, takže nakonec rádio prodal síti rádií Lagardère, kam spadá například Evropa 2.

Ve volných chvílích se snaží věnovat hlavně rodině a sportu. Dopustit nedá ani na nové technologie, které rád zkouší. V poslední době si oblíbil například chytré hodinky Motorola Moto 360.



Za svůj největší pracovní úspěch Pavel Nemrava považuje, že byl členem týmu, který výrazně přispěl k posunu

Česka v oblasti e -governmentu. Od roku 2007 je totiž členem projektového týmu Czech Point.

„Jsem na to neuvěřitelně hrdý. Dnes už si skoro ani nedokážeme představit, že kvůli výpisu z trestního rejstříku jsme si museli brát den dovolené. Naše firma, její technolo-gie a její lidé v tom hráli a hrají podstatnou roli. Komu se poštěstí účastnit se něčeho ta-kového?“ pokládá Pavel Nemrava řečnic-kou otázku. Paradoxně e -government v Česku považuje také za svůj největší neúspěch.

„Beru si osobně, že elektronizace u nás nešla dál, že v posledních letech na řadě míst stagnuje a že pořád ještě narážíme na zby-tečně zdlouhavé vyplňování papírů,“ konstatuje.

I tak se nevzdává a jeho ambicí je posu-nout českou veřejnou správu o další krok dál směrem k mobilní kanceláři. Kon-

krétně to znamená přechod od historických formulářo-vých technologií k takovým, které fungují skutečně na kaž-dém zařízení včetně tabletů a smartphonů.

Ze své pozice Pavel Ne-mrava odpovídá za prodej do veřejné správy, tedy centrálních úřadů a organi-zací státní správy, a v rámci samosprávy do krajů, měst a obcí. Obnáší to zejména řízení obchodního týmu a také spoustu kontaktů s lidmi, kteří se snaží, aby jejich úřady fungovaly lépe. Díky zkušenostem z Czech Pointu a datových schránek před-náší na odborných konferencích.

K tomu se zřejmě brzy přidají i zkuše-nosti s budováním formulářového portálu na České správě sociálního zabezpečení, protože tento projekt právě finišuje. Přes to nežije jenom informačními technologiemi.

S trochou štěstí můžete slyšet v někte-rém z pražských klubů folkrockovou ka-

pelu, kde zpívá a hraje na kytaru. A v po-sledních letech ho začalo hodně bavit i va-ření. Nejspíš to má v sobě od mládí, kdysi totiž uvažoval o tom, že by se místo tech-nické průmyslovky raději vyučil kucha-řem. A pokud ještě nějaký volný čas zbude, věnuje ho golfu nebo licitovanému mariáši.

Jaký je podle Pavla Nemravy rozdíl mezi IT a ostatními obory, co se týče třeba vzdělání, píle či talentu? IT podle něj po-třebuje lidi, kteří jsou pracovití, rychle se učí, dokážou pochopit, co chce zákazník, mají pevné nervy a v optimálním případě i smysl pro humor.

„Takže v tom se vlastně neliší od jiných oborů,“ uzavírá Pavel Nemrava.

Pavel NemravaObchodní ředitel pro veřejnou správu společnosti Software602

Letos uzavře svou dlouholetou kariéru pro jednoho z největších světových výrobců softwaru Jan Mühlfeit. A byla

to kariéra úspěšná. Z jednoho z prvních zaměstnanců české pobočky Microsoftu se propracoval až do pozice prezidenta pro Evropu. Přitom dokonce první pra-covní nabídku od Microsoftu v roce 1992 odmítl.

V firmě má za sebou spoustu úspěchů, například dodnes společnost postupuje podle jím vytvořené strategie pro země rozvíjejících se ekonomik. Úspěšně zastu-poval Microsoft ve sporu s Evropskou ko-misí. Naopak bere z části na sebe třeba neúspěch Microsoftu v mobilních technologiích.

„Odchodu z Microsoftu nelituji, ale chci už dělat něco jiného,“ vysvětluje.

V plánu má zejména koučing, kromě jiného bude koučovat i bývalé kolegy z Microsoftu. Chce se ale v tomto směru zaměřit na cizinu.

„Budu nabízet unikátní kombinaci koučo-vání a psychologie. Vzdělávat budu kohoko-

liv, klidně i konkurenci mého bývalého za-městnavatele. Nebudu mu ale předávat tech-nické know -how, technologie bych nikdy ne-prozrazoval,“ slibuje. Některé zájemce prý bude školit i zadarmo, od jiných bude in-kasovat standardní sazbu, jejíž výši si ještě nestanovil.

Kromě toho se chce také věnovat práci pro jeden private equite fond. I jim chce pomoci s koučováním, primárně ale bude radit, kam investovat. K tomu samozřejmě bude mentorovat pracovníky v zainvesto-vaných firmách a sedět v jejich správních radách. Sledovat bude zejména začínající firmy v regionu EMEA a trochu ve Spoje-ných státech.

„Když bude něco zajímavého v Česku, sa-mozřejmě to doporučím k investici. Zajímat nás bude zejména něco z oblasti cloudu, mo-bilních technologií, social, big dat a inter-netu věcí,“ nastiňuje Mühlfeit. Proč zrovna tyto segmenty? Firma totiž musí mít šanci se prosadit globálně, produkt výhradně pro lokální trh je pro investici nezajímavý.

Zájemcům o založení úspěšného

startupu doporučuje zejména podnikat v oblasti veřejné správy, která bude muset brzo po celém světě spustit investice do IT. Příležitosti vidí i v segmentu školství a zdravotnictví.

„Populace stárne, takže odbyt bude zajiš-těn,“ radí.

Start jeho vlastního podnikání mu při-nesl několik zajímavých momentů. Napří-klad si vůbec poprvé v životě musel koupit produkty firmy Microsoft za plnou cenu, a nikoliv za zvýhodněnou pro zaměst-nance společnosti. „Byl to zvláštní pocit.“

Nemá cenu se ptát Jana Mühlfeita na to, co dělá ve volném čase. Prý pořád něco dělá. Běhá, cvičí tai -či a jógu. Začal také meditovat a hodně čte.

Jan MühlfeitPrezident pro Evropu společnosti Microsoft


28 TO P 3 0 2014

Boris NevrlýŘeditel společnosti Arrow ECS nizační struktury doladit, aby vše fungo-

valo úplně na jedničku, a správně nastavit strategii a cíle pro rok 2015 a následující.

Za zlomový okamžik kariéry považuje chvíli, kdy jeho firma byla začleněna do mezinárodní skupiny, protože to bylo něco úplně jiného než vedení čistě lokální společnosti. Samozřejmě s pozitivy i negativy.

Kdyby dnes nevedl distribuční společ-nost Arrow ESC a vůbec v IT nepracoval, možná bychom jeho jméno vídali ve fil-mových titulcích. Baví ho totiž dělat filmy z dovolených a dalších akcí.

„Fascinuje mě práce lidí kolem filmu. Pokud bych toho byl schopen, dělal bych něco kolem režie, produkce, střihu filmů. Jako další varianta by přicházela do úvahy práce v managementu v oblasti sportu či ces-tování,“ vyjmenovává Nevrlý. Pro práci v kaž dém oboru jsou podle něj totiž po-třeba stále stejné vlastnosti.

„Každý obor, pokud v něm chcete být úspěšný, vyžaduje hodně talentu, vzdělání a píle. Faktem je, že obecně ve společnosti existuje jakýsi dojem, že ti ‚ajťáci‘ musí být jiní, ale podle mého názoru je to jen proto, že ten obor je velmi mladý a stále v něm pra-

K prvnímu osobnímu počítači se Boris Nevrlý dostal jako programátor ve Vědecko -výzkumném uhelném

ústavu v Ostravě.„Byť název instituce nezní nijak zajímavě,

musím říct, že hned na počátku své pracovní kariéry jsem měl velké štěstí, že jsem začal právě tam. Bylo totiž možné tam pracovat s – na tehdejší dobu – velmi progresivní technologií, potkal jsem se tam s chytrými lidmi, kteří mě hodně naučili. V neposlední řadě vše kolem firmy soft -tronik a následně Arrow začalo právě tam, díky kontaktům mého tehdejšího šéfa,“ vzpomíná Nevrlý.

Právě Arrow ECS vede už úspěšně dva-cet let a je hrdý na to, že je v ní mnoho ta-lentovaných lidí. Ačkoliv přiznává, že sa-mozřejmě dynamika společnosti nebyla vždy taková, jak by si představoval.

„Konkrétní fakta do médií nepatří, ale naštěstí taková období byla jen výjimečná,“ říká. Letos má za sebou zásadní krok, kdy se rozšířil manažerský tým firmy a změ-nila se organizační struktura. Cíle, které restrukturalizací sledoval, se daří plnit. Do konce roku je třeba ještě změny orga-

cuje málo lidí, proto se zdají být výjimeční,“ domnívá se.

A co dělá, když nepracuje? Jeho žena o něm s nadsázkou říká, že pokud není v práci, buď nějakou sportovní či cestova-telskou aktivitu připravuje, nebo na ní je či z ní dělá dokumentaci. Tak si také před-stavuje svůj život po odchodu z firmy – aktivní důchodce zabývající se cestová-ním, sportem a péčí o vnoučata.

Poměrně široký záběr má Michal Pajr, který se věnuje rozvoji nových ob-chodních příležitostí ve skupině fi-

rem CQK Holding a zároveň spolu s dal-šími kolegy dohlíží na jednotlivé investice fondu Symfonie.

V jeho profesním životě prý došlo k ně-kolika zlomovým okamžikům, které mají jedno společné – nenechat myšlenku myš-lenkou, ale začít ji ihned uskutečňovat.

„V mém případě to jsou založení společ-nosti GEM System a následný vstup do světa investorů s firmou CQK Holding a fondem Symfonie. Ale stejně významně hodnotím historickou volbu škol – podání přihlášky na Lepařovo gymnázium v Jičíně a na FEL ČVUT v Praze,“ říká Pajr. Společnost GEM System pak byla ve své době oceněna jako jedna z nejrychleji rostoucích firem ve střední Evropě v žebříčku Technology Fast 50.

K letošním úspěchům řadí, že se bě-hem tohoto roku do uskupení jeho firem

připojila řada skvě-lých kolegů do mana-gementu, získali nové zákazníky z enter-prise segmentu a za-ložili také společnost AddSign, čímž rozší-řili kompetence o technologie Adobe.

Určité rezervy stále cítí v podpoře akade mické sféry a rozvoji spolupráce s průmyslem.

„Vidím velké nedostatky v nevyužitém po-tenciálu možných společných projektů a zá-měrů. Jako bývalý absolvent ČVUT se snažím a budu dál snažit podporovat Fakultu infor-mačních technologií ČVUT v Praze,“ slibuje Pajr. Rád by více podporoval vědu a vý-zkum, rozvíjel neformální pracovní vědec-kou skupinu IHPCI.org a přiblížil se k probíhajícímu vývoji kosmických tech-nologií. „V konečném důsledku bych byl rád, kdybych alespoň částečně splatil dluh vědě

a všem vědcům za naše každodenní využí-vání výsledků jejich práce,“ říká s tím, že si velmi cení získaného vzdělání zejména v matematice a matematické logice. To se totiž hodí při tvorbě složitých a spolehli-vých systémů.

Také plánuje, že zůstane optimistou, a velmi důležité je prý nechat si volný prostor – časový i duševní – pro nadhled nad současnými aktivitami, pro realizaci dalších z nekonečné řady nápadů a stejně tak i pro rodinu a relaxaci. Právě s rodi-nou tráví nejvíce volného času a ten zbý-vající pak věnuje koníčkům – létání a ob-časnému chození po horách.

Michal PajrMístopředseda představenstva společnosti GEM System, předseda představenstva CQK Holding a partner fondu Symfonie



Petr PoláčekPředseda představenstva společnosti DNS

studiu a svému rozvoji,“ říká.K čerstvým úkolům patří představení

partnerům několika nových produktů od významných producentů ICT a musí zvládnout uvedení DNS Cloudových slu-žeb na trh. Je před ním také několik změn, které se po první polovině finanč-ního roku ukazují jako nezbytné.

„Musíme koncentrovat celou firmu na do-sažení cílů stanovených pro druhou polovinu a v neposlední řadě před námi stojí úkol dobře naplánovat na nadcházející fiskální rok. Zkrátka práce jak na kostele,“ myslí si Petr Poláček, který začal podnikat v roce 1992, kdy do Československa dováželi komponenty a stavěli PC a jednoduché sítě. On měl tehdy na starosti vše, při čem bylo rozumné použít šroubovák – tedy montáž, testování, zahoření, instalace a samozřejmě i opravy.

Jinou variantou kromě IT byla dráha trumpetisty. Je ale rád, že to nakonec vy-krystalizovalo do dnešního stavu – IT jako profese a muzika jako koníček. Kdyby si ale měl dnes vybírat znovu školu, možná

Za deset let bude Petr Poláček mladý, energický, zvídavý, předchozími ne-zdary poučený dvaapadesátník

a bude tam, kde bude mít prostor k sebe-realizaci, růstu a kde ho to bude bavit. Za-tím ho to baví ve společnosti DNS, kde je jeho veškeré snažení podřízeno cíli dovést firmu k lepším zítřkům.

„To znamená budovat špičkový tým a ten motivovat, rozvíjet, společně s ním vytvářet vizi úspěšné firmy a jasně definovat, kudy vede cesta k jejímu naplnění,“ vyjmenovává Poláček. Tím to ale samozřejmě nekončí, musí také zajistit, aby společnost na této cestě udržela tempo a směr.

Středobodem takové vize a strategie v DNS byl a bude vždy zákazník, takže podstatnou částí jeho práce je diskutovat s partnery, jak může DNS pomoci k jejich úspěchu a co by naopak měli změnit. „Po-dle toho pak musíme upravit naše fungování. Stejně tak je to s výrobci ICT, se kterými je třeba neustále hledat cesty, jak být na trhu společně úspěšní. A snažím se nezapomínat na ‚broušení vlastní pily‘, takže věnuji i čas

by zkusil dráhu v nanotechnologiích a je-jich aplikaci v medicíně.

Ve volném čase Petr Poláček řádí se svými dětmi, které jsou zarputilými bojov-níky taekwondo, hrají golf, jsou muzikální a zvídavé, takže mají témat spoustu. Když zbude čas jen pro něj, věnuje se muzice, fitness a kondičně bojovým sportům. Rád také čte knížky o vesmíru, společnosti a umění.

IT svět ji prý baví, ale také v hlavě Aleny Řezníčkové bliká varovná kontrolka, jak hluboce jsme na technologiích závislí.„V rámci simulace kybernetického útoku,

který jsme organizovali v asociaci AFCEA, jsem si uvědomila, jak moc nám IT pro-mlouvá do života. V případě blackoutu by-chom neměli ani na kávu, sada kreditních karet by byla k ničemu, supermarkety by bez proudu zavřely a města by zachvátil do-pravní kolaps a chaos. Lidé na vesnici by si zapálili svíčku, vytáhli zásoby mouky, cukru a másla, postupně přenesli obsah mrazáku do sklepů, topili v krbových kamnech a vařili na plynových hořácích a klidně čtrnáct dní by fungovali jako za starých časů. Je dobré umět i něco jiného,“ přemýšlí Řezníčková.

Je to žena s velmi širokým záběrem, kromě péče o McAfee ve dvou zemích funguje jako politička na komunální úrovni, chce také podnikat s výrobou by-linkového čaje.

„Trochu také fotím, snažím se zachytit nádheru těch nejobyčejnějších okamžiků –

třeba slimáka na sedmi-krásce, vysoko cákající kapky v obyčejné louži nebo smaragdovou ještěrku v trávě. Čtu Přemyslovskou epopej a snažím se vylepšo-vat angličtinu. Občas něco tvořím a chci se znova za-čít učit hrát na saxofon,“ říká Řezníčková.

O IT tvrdí, že si ho ne-vybrala, ale že IT si vy-bralo ji. Jednou prý pros- tě odpověděla na inzerát a bylo to.

Dnes její role zahrnuje práci s partnery i koncovými zákazníky firmy. Převážnou většinu energie věnuje podpoře partnerů, protože společnost Intel Security/McAfee poskytuje řešení takřka výhradně pro-střednictvím sítě certifikovaných part-nerů. Se zákazníky komunikuje s cílem představit vizi Secure Connected, která je takovou červenou nitkou celého portfolia.

„Letos jsme také zahájili rebranding McAfee na Intel Security, čeká nás proces další integrace. A s blížící se platností zá-kona o kybernetické bezpečnosti je znatelný nárůst projektů v oblasti řízení bezpečnost-ních informací. Čeká nás spousta zajímavé práce, a na to se moc těším,“ popisuje Alena Řezníčková plány pro nejbližší období.

Čtenářům publikace TOP 30 vzkazuje, že „dokonalá rozhodnutí neexistují, nikdy neznáme všechny okolnosti, všechna data“.

Alena ŘezníčkováTerritory channel account managerka společnosti McAfee pro Českou republiku a Slovensko


30 TO P 3 0 2014

Po dlouhých 14 letech opustila letos Hana Součková Ness, kde pracovala ještě před akvizicí izraelskou firmou.

Tehdy se česká a úspěšná firma jmenovala APP. Největší část pracovního života strá-vila v marketingovém oddělení, přestože je vystudovaná stavební inženýrka. Udě-lala krok stranou marketingu a stala se ře-ditelkou předprodejní podpory v SAP.

„Řídím a koordinuji presales tým pro Česko a Slovensko. Ten pokrývá podporu konkrétních obchodních příležitostí, uvedení nových řešení na trh či třeba přípravu zákaz-nických řešení na míru,“ popisuje Souč-ková. K prvním úkolům patří dobudování presales týmu, osvojení si portfolia, ale také přímé zapojení do konkrétních ob-chodních příležitostí.

Jinak k jejím největším úspěchům patří prý rok 2005, kdy zvládla porodit první dítě a uzavřít tři akvizice Ness CEE v Česku, na Slovensku a v Rumunsku.

„Poslední akvizici jsme uzavírali v Brati-slavě na konci září a syn se narodil na za-čátku října,“ vzpomíná na náročný rok.

Hana Součková se spoléhá zejména na výběr kvalitních ko-legů. Chvíli jí trvalo, než doká-zala vybrat správné kandidáty.

„Ze začátku jsem párkrát sáhla vedle. Připravit se na poho-vor, nenechat se ošálit a vybrat toho správného se ukázalo jako opravdu velké umění. Proto dnes kladu největší důraz na volbu lidí, a to nejen do svého týmu, ale po-kud si mohu vybrat i já, jakého týmu chci být součástí,“ prozrazuje recept na úspěch.

A dodává, že přestože pracovala 14 let v jedné společnosti, měla možnost si ově-řit jeden fakt – je jedno, jestli jste součástí korporace nebo malé rodinné firmy – po-kud nepracujete s lidmi, jichž si vážíte a kteří si váží vás, nebude to nikdy ono.

Zejména to platí pro IT, protože to je obor postavený na lidech. Pokud chcete prý být úspěšní, je to o vašich nápadech, myšlenkách a o týmu, který dáte dohromady.

„Díky velké dynamice je to obor, který láká podnikavé lidi. Ty, kteří mají touhu zkoušet něco nového. Za dobu, co se v něm pohybuji já, se několikrát změnil, objevily se nové směry, trendy. Pro mě je největší rozdíl v lidech, kteří zde pracují,“ popisuje odliš-nosti mezi IT a ostatními obory Hana Součková.

Veškerý volný čas tráví s dětmi na zá-vodech horských kol a letos se navíc připojila ke spolupořadatelství projektu dětských závodů horských kol Bikeclinic Cup.

Hana SoučkováHead of presales Czech & Slovak ve společnosti SAP ČR

Absolutním vítězem nebo lépe řečeno nejvíce hlasů v anketě o nominaci do TOP 30 IT osobností od čtenářů

Computerworldu dostal právě Pavel Salák, který řídí českou pobočku nadnárodní společnosti Avnet. Zasloužil se o dlouho-době stabilní postavení firmy na českém trhu a její pozitivní vnímání ze strany partnerů.

Nejvíce si cení pochval od obchodních partnerů či dodavatelů za práci svých ko-legů, zaměstnanců společnosti a i pocho-pitelně s tím související spolupráce v da-ných obchodních příležitostech.

„Těší mě také, že se na nás naši obchodní partneři a dodavatelé mohou spolehnout v činnostech, které jsou součástí naší přidané distribuční hodnoty. Ať už z pohledu šíře portfolia a služeb, které nabízíme, či odborné kvalifikace a profesionálního přístupu ztěles-něných našimi zaměstnanci,“ říká Pavel Salák.

Ve firmě je prakticky od začátku, za svůj zlomový okamžik, který ho posunul v kariéře dál, považuje chvíli, kdy zcela

„neuváženě“ kývl na nabídku založit českou pobočku americké distri-buční společnosti v oblasti „compu-ter marketingu“, ze které se později stal Avnet.

„Když se ale ohlédnu do minu-losti a sleduji, co jsme od našich začátků až do dnešních dní jako firma dokázali, jsem za tu ne uváženost rád,“ nelituje. Teď je ale před ním nelehké období transformace na nové „trendy v IT“. Všichni velcí výrobci prý nyní vyslo-vují zaklínací mantru velmi obecných směrů pro další období. Možnou třecí plo-chu spatřuje především v tom, že většina obchodních partnerů, distributory nevyjí-maje, je nastavena historicky poněkud ji-ným, konkrétnějším směrem.

„Toto ‚rovnání kormidel‘ bude podle mého názoru nějakou dobu trvat a rozhodně ne-

bude snadné,“ varuje Salák, který když ne-pracuje, tráví čas se svou rodinou a snaží se alespoň trochu sportovat či fyzicky pracovat.

Na závěr povídání vzkazuje Pavel Salák: „Termín IT technologie pro mne představuje především osobnosti, které v IT oboru působí a pracují. Díky práci jsem se setkal s desítkami i stovkami zajímavých lidí u nás i v zahraničí. Osobně přiznám, že řada z nich mě ovlivnila mnohem více než ony technologie, a jsem rád, že mám mezi nimi pár přátel a kamarádů.“

Pavel SalákŘeditel společnosti Avnet



Známý a úspěšný IT podnikatel Ro-man Staněk začínal jako programátor v ČSA přesně v době, kdy začala PC

revoluce. Podnikatelskou éru nastartovala jeho společnost NetBeans, kterou v roce 1999 koupil Sun Microsystems. Rok poté potkal Radovana Janečka, se kterým od té doby spolupracuje na svých firmách a díky němuž vytvářejí technologie, které jsou na absolutní špičce.

Dnes se už Roman Staněk věnuje své třetí velké firmě, kde je pojítkem mezi „inside“ – firmou a „outside“, tedy společ-ností, ekonomikou, technologií, trhy a zákazníky.

Že si i jeho třetí firma vede na vysoce konkurenčním trhu dobře, svědčí nedávná investice od Intel Capital.

„Je to skvělé uznání od firmy, která vede v objemu investice do big dat,“ pochvaluje si Roman Staněk. Za největší podnikatelský úspěch ale stále považuje vybudování své první společnosti, respektive její osud po následném prodeji.

„Nejvíce si cením, že NetBeans přežilo

jako samostatná značka jak akvizici Sunu, tak posléze i Oraclu. Svědčí to o síle té značky a kvalitě naší původní vize,“ je rád Roman Staněk. Naopak ho mrzí, že ho nenapadlo založit Uber. To je prý geniální myšlenka a je to podle něj možná nejvýznam-nější startup dnešní doby.

Kde se ode dneška za deset let vidí Roman Staněk? „V autě bez ři-diče. Myslím tím tedy self -driving car, nikoliv limuzínu se šoférem v čepici. Ale vážně, počítače za posledních 20 let dramaticky změnily náš virtuální svět. Jako příklad mohu uvést komuni-kaci, kolaboraci, sociální média, pra-covní produktivitu či třeba digitální média. Je načase, aby se začal měnit i náš fy-zický svět, který se zase tak moc za posled-ních padesát let nezměnil. Ale možná s pro-dukty, které simulují virtuální realitu, jako je Occulus RV, to vlastně potřeba nebude,“ do-mnívá se Roman Staněk.

Volné chvíle tráví s rodinou nebo na kole. Rád poslouchá hudbu a také fotí.

Čtenářům publikace TOP 30 vzkazuje: „Je skvělé sledovat, jak se Česká republika stává jedním z center technologického vývoje v Evropě. Je to vidět na zájmu investorů, kteří své peníze vkládají do českých startupů, i na počtu Čechů, jež potkávám v Silicon Valley. Jsem rád, že jsem toho součástí.“

Roman StaněkZakladatel a CEO společnosti GoodData Corporation

Oldřich StejskalGenerální ředitel společnosti 2N Telekomunikace

práce a navíc se hodně a rychle učit mnoho zajímavých věcí,“ vzpomíná. Za tu dobu se podle něj 2N naučily vyrábět nejlepší IP interkomy na světě a exportovat přes 80 % produkce do celého světa. Plán je být v tomto segmentu číslo jedna na tr-zích v Evropě a USA. Za zlomový okamžik v kariéře považuje výstavu CeBIT v roce 2000, kde poprvé v historii 2N vystavo-vala na západ od Prahy. Od tohoto data za-čali firmu působící jen na česko -slo ven-ském trhu transformovat do dnešní po-doby globální společnosti. Za dobu exis-tence exportovali už do více než 120 zemí celého světa a dnes mají sesterskou spo-lečnost v USA a řada zaměstnanců pracuje v kancelářích po celé Evropě.

„Při mé poslední návštěvě New Yorku jsem zjistil, že se tam ještě vyskytují domy, které nemají 2N intercom u dveří. To pova-žuji za neúspěch a rozhodně to chci změnit,“ usmívá se Stejskal.

Záměrem je proto udržet pro příští ob-dobí vysoké tempo růstu, nezbytné pro splnění ambiciózního plánu zdvojnáso-

Majitelům a zaměstnancům firmy 2N Telekomunikace odpovídá Oldřich Stejskal za prosperitu a rozvoj.

Spolu se svými kolegy pracuje zejména na tom, co budou dělat příští rok a v dalších letech, kdo bude jejich zákazníkem a jaký užitek mu přinesou. Letos se jim povedlo dokončit rozsáhlé interní změny.

„Prošli jsme zásadní transformací, změnil se náš hlavní byznys směrem k novým pro-duktům, zákazníkům a způsobům prodeje. Po třech nelehkých letech velkého úsilí, rizi-kových rozhodnutí a vysokých investic jsme dokázali přivést firmu opět ke dvoucifer-nému růstu, a potvrdit tak správnost našich rozhodnutí,“ pochvaluje si Oldřich Stej-skal, který do společnosti nastoupil hned po dokončení studia na ČVUT jako její první zaměstnanec. Podílel se na vývoji, nakupoval součástky, vyráběl první poboč-kové ústředny, skladoval, expedoval, insta-loval u zákazníků a opravoval, když něco nefungovalo.

„Byl jsem u všeho přímo a mohl jsem hned zažívat skvělý pocit z výsledků vlastní

bení obratu společnosti do roku 2018.„Musíme najít řadu dalších velmi schop-

ných a zkušených lidí a uvést na trh nové produkty,“ dává nahlédnout pod pokličku.

Mezitím bude ve volném čase stavět elektronkové high -end zesilovače pro gra-mofony a opravovat krásnou „stříbrnou“ audiotechniku ze 70. let, poslouchat při tom muziku, případně pít víno u ohně se svou úžasnou ženou a věnovat se svým skvělým dětem.


32 TO P 3 0 2014

Martin ZavřelGenerální ředitel společnosti 100Mega Distribution

odchodu zase do 100Megy vrátí. „Deset let je hrozně dlouhá doba. V osobním životě ne-mám žádný pevný plán typu dovolená v Ju-goslávii. Pracovně je mojí největší prioritou posunout 100Megu zase o něco dál.“

K hlavní náplni jeho aktuální práce patří řízení a udávání směru firmy, moti-vování lidí a rozjíždění nových projektů.

Právě začíná hlavní prodejní sezona – nejdůležitější část roku, kdy se ukáže, jak dobře dokázal firmu připravit. „Mezi le-tošní úspěchy už teď můžu zařadit výrazné zvýšení prodeje produktů značky Dell, to že se HAL3000 stal špičkou mezi herními počí-tači, nebo nastartování prodeje outdoorových kamer a vybavení značky Rollei. Celkový vý-sledek ale uvidím až po uzavření letošního roku,“ říká Zavřel. Současně už pracuje na projektech, které se budou uskutečňovat příští rok.

Za neúspěch by naopak považoval stag-naci firmy, kdyby se mu nepodařilo v kaž-dém roce rozjet nový prodejní kanál, při-vést nové distribuční značky nebo dostat do týmu nové schopné lidi.

Na IT ho lákají neustálý vývoj a dyna-

Takřka od píky začal svou kariéru Martin Zavřel, který vede tuzem-ského IT distributora 100Mega

Distribution.Nastoupil do maloobchodní prodejny

s IT jako „prodavačka“ (tak zněl inzerát za výlohou) a začal leštit pulty a prodávat diskety. Do dvou let prodejnu vedl a za další dva roky už byl ve vedení 100Mega Brno, což byla pobočka pražské 100Megy, založená právě majitelem oné maloob-chodní prodejny. To mu bylo 25 let.

„Musím říct, že to byla skvělá příležitost naučit se vše v reálném světě, kde se chyby nevyplácejí,“ říká Zavřel s tím, že člověk prý přestane lomit rukama nad okol-nostmi a naučí se, že nejdůležitější je najít řešení, a to rychle.

Ke svým úspěchům řadí především to, že přispěl k cestě 100Mega mezi nejvý-znamnější IT distributory na trhu, a roz-jezd prodeje grafických karet Sapphire na východoevropském trhu v období, kdy pro 100Megu nepracoval.

Kde bude za deset let, netuší. Rovněž jako před stejnou dobou netušil, že se po

mika tohoto oboru; ubíjí ho totiž stereo-typ a neumí pracovat v prostředí, kde mu chybí výzva.

Tu ostatně vyhledává i ve volném čase. Na otázku, co děláte, když nepracujete, odpovídá: „Chtěl jsem říci ‚žiju‘, ale já žiji i v práci. Ve svém volném čase prostě dělám vše, co v práci nemůžu. Rozsah mých zálib a koníčků je široký. Rád cestuji, jezdím na snowboardu, hraji fotbal a hokej, fotím a hraji na kytaru, a to zdaleka není vše.“

Petr ŠnajdrBezpečnostní expert společnosti Eset software

v pracovním životě. Výměnou za to dělá prakticky Esetu tvář.

Přestože rok pomalu končí, ještě na něj čeká pár seminářů o bezpečnosti. Pak za-čne příprava na začátek příštího roku, kdy bude společnost vydávat nové verze pro-duktů pro firmy, což pro něj bude zname-nat řadu prezentací a také publikační čin-nost. Má k tomu ostatně blízko, studoval pedagogický obor, ale nakonec místo žá-kům přednáší firmám.

V IT vidí velkou budoucnost, byť vy-soké školy chrlí množství odborníků na humanitní vědy, právníků, advokátů a je nedostatek IT odborníků s praxí nebo s chutí v tomto oboru pracovat. Ostatně ani on sám neví, jestli bude mít za deset let ještě chuť pracovat v oboru.

„Třeba nebudou viry nebo nebude do-konce co chránit nebo půjdu úplně jiným směrem,“ zamýšlí se Šnajdr.

Ve volném čase se snaží trochu sporto-vat. Koupil si nové horské kolo, takže po-měrně dost času tráví na lesních stezkách. Když nesedí na kole, obouvá běžecké boty

V patnácti letech postavil první počí-tač s procesorem Intel Pentium II, který byl součástí zakázky na stovky

počítačů. Pak se během studia na vysoké škole dostal v jedné firmě k bezpečnosti a už u ní zůstal. IT bylo totiž jeho koníč-kem, bavily ho technologie, možnosti, které počítače nabízely.

Když se proto rozmýšlel, zda oželí ko-níčka a stane se z něj práce, věděl, že to bude dobrá cesta.

Velkou část pracovního dne tráví sbírá-ním informací o aktuálním dění v IT bez-pečnosti. O bezpečnostních incidentech, útocích na společnosti a samozřejmě i stu-diem analýz aktuálních škodlivých aplikacích.

„Také prezentuji na seminářích, konfe-rencích, kde se snažím tyto informace předat ve stravitelné formě ostatním,“ popisuje denní rutinu Petr Šnajdr.

Vůbec nelituje, že se dal na dráhu IT bezpečnosti, a pochvaluje si, že mu Eset dal opravdu velké možnosti pro to, aby se mohl i nadále rozvíjet. Ať v osobním, tak

a v příštím roce by si chtěl udělat parašu-tistický výcvik.

Věren svému povolání má pro čtenáře tematický vzkaz: „Každý den vidím, jakým způsobem lidé přicházejí o data, peníze. Opravdu doporučuji přemýšlet, vnímat de-taily, než kliknete na nějaký odkaz nebo spustíte nějaký soubor.“



Jaroslav Zoubek se podílel na stavbě komplexního řešení nové banky, která vznikla prakticky z ničeho na zelené

louce. Práce byla navíc komplikovaná tím, že při samotném vzniku absorbovala čes-kou pobočku Banco Popolare, kterou in-vestor před spuštěním Equa banky koupil.

„Šlo v ČR o unikátní projekt, kdy vzni-kala samostatná banka, která nebyla poboč-kou jiné finanční instituce nebo dcerou jiné zahraniční banky a kdy jsme začínali s prázdným papírem,“ popisuje Zoubek. Během jednoho roku museli vytvořit in-frastrukturu, navrhnout účetnictví, vybrat systémy, nastavit hlavní bankovní systém, integrovat ho s internetovým bankovnic-tvím, platebním a karetním systémem a CRM, vybudovat call centrum, postavit produktovou a obchodní logiku nové banky a do toho ještě vymyslet, jakým způsobem připojit systémy bývalé Banco Popolare bez přerušení jejího provozu. „Projekt dopadl úspěšně, banka otevřela v termínu a její pozice na trhu se neustále zlepšuje,“ má radost Zoubek.

S úspěchem banky ale výrazně roste zátěž, se kte-rou se musí IT systémy vy-pořádávat. IT oddělení musí řešit stále vyšší poža-davky na stabilitu a výkon-nost bankovních systémů, a přitom současně podpo-rovat rychlou implemen-taci nových produktů a je-jich prodej.

„Nyní proto migrujeme všechny databáze na nové dedikované databázové prostředí. Vše se zatím daří podle plánu, přestože je velmi ambiciózní a rozsah je velký. Migru-jeme zhruba sto databází v produkčním a několika testovacích prostředích v rozsahu desítek terabajtů dat,“ popisuje Zoubek.

Cesta Jaroslava Zoubka do IT byla po-dobná jako většiny, ale on ji dovede podat vtipně: „Přes hraní prvních her, překlad prv-ních slovíček z angličtiny, první programo-vání v Basicu a Pascalu jsem se proboxoval až k používání Karla na střední škole na síti složené z počítačů IQ 151. A když mě nedo-

kázala odradit ani tato kombinace, můj osud byl zpečetěn.“

Vzhledem k tomu, že jeho práce je se-davá a psychicky náročná, snaží se ve vol-ném čase sportovat. Jezdí na 24hodinové týmové závody v in -line bruslení, rád se proběhne, zahraje si míčové hry, vyleze na kopec a v zimě ho rád sjede na lyžích.

Čtenářům publikace TOP 30 vzkazuje: „IT svět je často spojen se stresem. Bez klid-ného přístupu, promyšleného plánování a dobrých vztahů s kolegy v IT i mimo se práce v IT mění v peklo. Pokud se to přesto někdy nepodaří, je důležité si peklo nenosit domů a zahodit ho po cestě do popelnice.“

Jaroslav ZoubekVedoucí IT provozu ve společnosti Equa bank

Přestože Wincor Nixdorf byl vždy vět-šinou odborné veřejnosti vnímán jako výrobce specializovaného hard-

waru, letos zaznamenal větší podíl soft-waru a IT služeb než hardwaru.

„V dnešním světě není jiné strategické volby, než podíl řešení a služeb navyšovat. V horizontu tří let chceme strukturu našeho obratu generovat v poměru 35 ku 65 ve pro-spěch softwaru a profesionálních IT služeb,“ plánuje generální manažer firmy Stanislav Zrcek. To s sebou přinese změnu v oblasti lidských zdrojů, společnost se zaměří ze-jména na nábor a rozvoj pracovníků s vy-sokou odborností a unikátní znalostí v ob-lasti obchodních a platebních řešení, dále v segmentu obecné IT správy a manage-mentu. Za poslední tři roky přibrali více než 300 nových zaměstnanců.

„Velký potenciál vidíme v IT bezpečnosti a poskytování ‚tenkých‘ řešení v cloudu for-mou servisu. Dobudovali jsme datové cen-trum, kde aktuálně provozujeme transakční systémy s vysokou dostupností, kde vznikl

a nadále bude vznikat tým odborníků a byz-nys konzultantů,“ plánuje budoucnost Zrcek.

Letos pozitivně hodnotí dvojciferný růst na klesajícím IT trhu. A Wincor Nix-dorf poprvé v historii překonala obratově dvě miliardy korun s velmi solidní profita-bilitou. V neposlední řadě se úspěšně po-dařilo integrovat do portfolia relativně malou společnost s rozsáhlým inovačním potenciálem a s tím spojenou obrovskou šancí toto řešení nasadit pro největší re-tailové firmy na světě.

Život však nepřináší jen samá pozitiva, negativa má za sebou Zrcek také.

„V roce 2006 jsme měli fantasticky při-pravenou prodejní síť a obchodně marketin-govou strategii na platnou změnu legislativy související s povinností plošně používat regis-trační pokladny. Nová vláda zákon zrušila a nám v tu dobu zbyl plný sklad nepoužitel-ného zboží,“ vzpomíná Zrcek. K dalšímu neúspěchu také počítá, že se doposud ne-povedlo vystavět fungující a rozsáhlou

partnerskou síť, která by plnila obsáhlou roli ambasadora značky Wincor Nixdorf, druhé největší na světě v oblasti ATM a elektronických pokladních systémů.

Pokud zrovna nepracuje, věnuje se Sta-nislav Zrcek rodině a svým dětem. Hraje fotbal, golf, rád si dojde zacvičit do fitness centra. Velmi dobře také relaxuje u knížky, v divadle či kině.

Stanislav ZrcekGenerální manažer společnosti Wincor Nixdorf pro Česko, Slovensko a Maďarsko


34 TO P 3 0 2014

IT jako významný zdroj výnosůVyrostli jsme a chceme růst ještě dál, říkají partneři společnosti Trask solution Filip Tománek a Tomáš Svoboda.

Pružný systém opravdu existuje

tyto požadavky adekvátně reagovat a na-bídnout i ona vysoce kustomizovatelná rozhraní?Řada moderních IS v určité míře modifi-kaci uživatelského rozhraní umožňuje. Nejde zdaleka jen o úpravu vzhledu, ale i logiku uživatelského rozhraní a často i funkčnosti modulů. S tím už má většina výrobců problém. Zpravidla jim nezbývá než v rámci implementace posadit vývo-jáře k uživateli a „programovat na míru“.

Podnikové informační systémy jsou už příliš nabobtnané. Je další cestou rozvoje naopak opětovné rozmělňování ERP?Bohužel dnes běžně využívané technolo-gie pro tvorbu podnikových IS zpravidla vedou k jejich postupnému „nabobtnání“. Na druhé straně jejich rozmělnění na sa-mostatné aplikace není řešením, protože vede ke vzniku duplicitních dat a potřebě vytvářet mechanismy pro udržení jejich konzistence. Je jedno, zda jde o „clou-dové“ nebo jiné řešení.

Debata na téma, zda jít cestou kom-plexních IS nebo samostatných aplikací, se vede dlouhou dobu. Nejde ani tak o to, co je správné, ale co s dostupnými techno-logiemi pro vývoj IS dokážeme za rozum-nou cenu vytvořit.

Nechci být domýšlivý, ale jsem pře-svědčen, že ve společnosti DC Concept se nám podařilo najít unikátní technologii, která snadnou tvorbu kvalitního a pruž-ného IS umožňuje. Technologii máme v našem informačním systému QI, který úspěšně využívá více než 800 zákazníků.

S ERP se často spojují velké provozní ná-klady. Například poplatky za maintenance

nebo aktualizace, které ale firma mnohdy nepotřebuje. Jsou výdaje oprávněné?Vytváření ERP systémů je složité a drahé a pak jsou vysoké i poplatky za udržení sy-stému v provozu. Tím myslím udržení jeho funkčnosti v souladu s měnící se le-gislativou a udržení jeho konkurence-schopnosti. I tak bývají provozní náklady u kvalitních ERP systémů nižší, než by byl součet nákladů na údržbu samostatných aplikací a nezbytných vazebních můstků mezi nimi.

Ve společnosti DC Concept jsme pro-blém vyřešili tak, že jsme do systému QI zavedli unikátní způsob sledování skuteč-ného využívání dílčích funkcionalit a ob-chodní politiku umožňující na základě toho provést jeho zeštíhlení. I proto ozna-čujeme systém QI jako „elastický“. Na roz-díl od drahých zeštíhlovacích diet to zá-kazníka nic nestojí. Jen nám řekne, které obchodní jednotky v daném okamžiku ne-chce platit, dostane od nás nový aktivační klíč a začne platit méně.

Jako zásadní se u podnikových řešení často uvádí možnost modifikovat uživatel-ské rozhraní. Jsou současné IS schopné na

ROZHOVOR S JIŘÍM MELZEREM, JEDNATELEM SPOLEČNOSTI MELZER A PŘEDSEDOU PŘEDSTAVENSTVA DC CONCEPT

Chceme být vnímáni v klíčových oblastech, kterým se věnujeme, jako jeden z top 3 dodavatelů na českém trhu. Nadále pak budeme prohlubovat to, o co se už dlouho snažíme, a to propojování IT a byznys po-hledu na témata relevantní pro manage-ment velkých a středních společností. To znamená být partnerem vedení firem, který jim nabídne zajímavou perspektivu a současně bude dodávat nejen technolo-gie jako takové, ale komplexní byznys ře-šení založená na technologiích.

V posledních měsících se hovoří o biomet-rickém elektronickém podpisu. Jak fun-guje, jak bezpečný je, kde všude se dá vy-užít a co může firmám přinést?Namísto na papír se podepisujete na tab-let nebo tzv. signpad, kromě grafické re-prezentace podpisu se přitom ukládají také data jedinečná pro každého uživatele

Letos slavíte 20 let existence. Jak se firma za tu dobu změnila?Především jsme se rozrostli a výrazně jsme rozšířili záběr. Pracuje u nás při-bližně 350 IT specialistů a kromě oblasti integrace a infrastruktury, u kterých jsme začínali, jsme dnes zavedenou kapacitou v oblasti BPM a document managementu, máme za sebou zajímavé projekty v oblasti business intelligence, budujeme inova-tivní portálová či mobilní řešení. Znalosti a zkušenosti nabízíme také prostřednic-tvím odborných byznys konzultací.

Na druhou stranu zůstáváme českou firmou, která ctí osvědčené hodnoty – jsme pro klienty dlouhodobým partnerem, který přináší nejen znalost IT, ale neustále si prohlubuje znalosti v oblasti jejich byznysu.

S jakými plány vstupujete do nového dvacetiletí?

jako rychlost, zrychlení, tlak. Vše je na-prosto bezpečné, neboť data jsou zašifro-vaná s využitím asymetrických technologií a nelze je dešifrovat, stejně jako nelze podpis kopírovat do jiných dokumentů. Dešifrovací klíč je uložen u notáře, který jej vydá pouze na příkaz soudu.

Využitelnost je obrovská – lze jím bez-pečně a právně závazně podepisovat veš-keré dokumenty bez potřeby tisku papíro-vých ekvivalentů. Firmě tak odpadají ná-klady související s tiskem a manipulací s papírovými dokumenty, ušetří obrovské množství času, což je i pro její zákazníky obrovské plus.

Díky tomu lze neuvěřitelně zrychlit a zjednodušit veškeré procesy.


Informační systém jedinečný ve své flexibilitěSnadno se přizpůsobí firmám různé velikosti a různých oborů

Informační systém QI používají firmy ve více než 40 oborech. Zaměřujeme se na jednoduchost použití, podporu a praktické možnosti využití s maximálním přínosem pro Vaši společnost.

www.qi.cz

INFORMAČNÍ SYSTÉM QI – NEJNOVĚJŠÍ TECHNOLOGIE VE VAŠICH SLUŽBÁCH

30 13 810+ 14 221

QI JádroBuilder QI

Mar

ketin

g Dop

ravaa sp

ediceQ

I Help

desk

Majetek

Řízení v

ýrobyW

orkfl

ow

CRM

Servis a údržbaRedakční systém

Docházka

Účetnictví

Plánování výrobyPr

ojek

ty

Obc

hod

Vod

árenstvíQ

I Shop

Mzdy

Manažerské přehledy

TPV

Proc

esy

Skla

dy

Správa p

rostorQ

I Portál

Personalistika

Finance

Kapacity

Org

aniz

ace

a říz

ení

Obc

hod

a m

arke

tin

gSp

ecializované m

odulyE-m

oduly

Lidské zdroje

Ekonomika

Výroba

Říz

ení fi

rm

y

prodej

Pokladní

JakostQ

I Mob

ile


ERP systém pro řízenístředních a většíchspolečností.

• 400 instalací v 7 jazycích ve 3 státech

• 25 let historie na českém trhu

• Neomezená variabilita

• Top management analýzy na jeden klik

• Koordinace veškerých podnikových procesů

• Správa dokumentů, expedice, workflow,HRM, řízení projektů a další moduly

www.money.czAudit vašich podnikových procesů zdarma: 800 776 776CÍGLER SOFTWARE, a.s.


Date post:	27-Mar-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

TOP 30 IT osobnosti DEF.indd 14TOP30-2014-obalka.indd ob1 … · 2015. 1. 22. · Celá knihovna a...

Documents