Totalitní režimyKomunismus v Sovětském svazu

uč. 15 - 25

Obecná charakteristika totalitních režimů:? Vysvětli, co znamená „obecná“…• prosazování státní ideologie ve všech oblastech života

– politická kontrola nad všemi oblastmi života• nepřipouští kritiku• veškerá moc jedné politické straně• sdělovací prostředky pod kontrolou• porušování lidských práv – politická a policejní

kontrola• boj s veřejným nepřítelem – i fyzická likvidace,

udržování obyvatelstva ve strachu• obyvatelstvo nuceno k budování a podpoře režimu

Komunismus v Sovětském svazu• socialismus = filosofický směr - snaha o zlepšení

postavení pracujících, zejména dělníkůpočátky v 19. stol. s rozvojem továren a zvětšováním počtu dělníků

• marxismus – leninismus = forma(y) socialismu, pojmenovaná po tvůrcích – německém filozofu Karlu Marxovi a ruském politiku Vladimíru Iljiči Leninovi, který si ji přizpůsobilspolečnost je rozdělena na třídy – vykořisťovatelskou – majitelku výrobních prostředků (šlechta, majitelé továren, obchodníci, živnostníci, bankéři, statkáři, inteligence) a třídu vykořisťovanou =dělníci a rolníciviz. sovětská vlajka str. 17

• snaha o vytvoření beztřídní společnosti – výrobní prostředky společným vlastnictvím - budou vyvlastněny - tzv. znárodněny

• počítalo se s násilnou socialistickou revolucí • komunismus je cílem marxismu - leninismu

Komunismus = levicový extremismus (2 významy):z latinského communis = společný 1/ společenský systém se společným vlastnictvím

výrobních prostředků, všichni jdou si rovni, nikdo nemůže nikoho vykořisťovatje cílem marxismu – leninismu

2/ oficiální ideologie Sovětského svazupozději ji přebíraly další státy pod vlivem SSSR

• nejedná se o demokratický systém – zmanipulované volbypronásledované osoby = tzv. třídní nepřátelé

• teorie třídního boje – třída dělníků a rolníků (= vykořisťovaní) vede boj proti třídě vykořisťovatelů

• třídní nepřátelé = ti, kdo se staví proti zájmům dělnické a rolnické třídy,nejenom šlechta, majitelé továren, obchodníci, živnostníci, bankéři, velkostatkáři, ale i inteligence, umělci a církev

• kontrarevolucionář = člověk, který nesouhlasil s totalitním režimem

• pronásledování třídních nepřátel a kontrarevolucionářů

Ruské revoluce• Rusko za 1. sv. války velmi neúspěšné (špatně

vyzbrojená a zásobovaná armáda)• přelom let 1916/ 1917 hlad mezi obyvatelstvem• špatná situace obyvatelstva• únor 1917 (podle gregoriánského kalendáře v březnu) –

revoluce v hl. městě Petrohradě – nepokoje hladového obyvatelstva

• car Mikuláš II. donucen k abdikaci, Rusko republikou• prozatímní vláda – v čele Alexandr Fjodorovič Kerenskij -

cílem demokratické změny v Rusku• snaha dodržet závazky vůči Dohodě = pokračovat ve válce• odpor obyvatelstva proti válce

https://znova2010.signaly.cz/1201/historicke-ohlednuti-krvava-nedele-a

car Mikuláš II. s rodinouzavražděni 16./17. července 1918 u Jekatěrinburgu

• sovět (z ruského jazyka) = rada, výbor tvořený dělníky a vojáky - bolševiky

• podíl sovětů na vládě• bolševici - odštěpili se od socialistů, vedeni Vladimírem

Iljičem Leninem a Lvem Davidovičem Trockým řídili se marxismem – leninismemrozdíl v kalendáři str. 19

• 25. říjen 1917 (7. listopad u nás) - bolševický převrat = VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce) – svržena prozatímní vláda Kerenského

• bolševici slibovali rolníkům půdu, dělníkům vedení v továrnách, všem okamžitý mír – zpočátku podpora obyvatelstva(Dekret o míru, Dekret o půdě)

Vladimír Iljič Uljanov (Владимир Ильич Ульянов), který přijal přezdívku Lenin (Ленин), ( 10. / 22. dubna 1870 v Simbirsku (dnes Uljanovsk) – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy), byl ruský komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, první předseda vlády SSSR a teoretik leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu.

Bolševici= nejextrémnější křídlo socialistického hnutí

• cílem bolševiků svržení prozatímní vlády• usilovali o násilnou revoluci, vyžadovali disciplínu a

plnění příkazů, zpočátku jich bylo málo – asi 20 000, vůdci byli v zahraničí

• ve svém programu slibovali rolníkům půdu, dělníkům vedení v továrnách, všem okamžitý mír(Dekret o míru, Dekret o půdě)

• získali podporu veřejnosti – během půlroku se zdvacetinásobil jejich počet – významné postavení v sovětech

• spory mezi prozatímní vládou a sověty

Občanská válka v Rusku = nesouhlas části obyvatelstva s bolševickým převratem• březen 1918 separátní brestlitevský mír s centrálními

mocnostmi – Rusko vystoupilo z války• velké územní ztráty, zrada Dohody• osamostatnění pobaltských států – Finsko, Estonsko,

Lotyšsko, Litva• hlavním městem Moskva (přesun z bezpečnostních

důvodů)• zhoršené mezinárodní postavení

• proti sobě bolševická Rudá armáda a Bílá garda (tzv. Rudí a Bílí)

• rozpoután rudý teror k zastrašení obyvatelstva• Čeka = tajná policie, mohla provádět i rozsudky smrti

nad nepřáteli revoluce, skutečnými i domnělými• gulagy = koncentrační tábory pro odpůrce režimu• vlna hladomorů – zejména na Ukrajině• 1922 konec občanské války vítězstvím Rudé armády• 1922 vyhlášen SSSR = Svaz sovětských socialistických

republik = Sovětský svaz

tajná policie Čeka – zatýkání, popravyЧК, ВЧК; Vserossijskaja črezvyčajnaja komissija po borbe s kontrarevoljucijej, spekuljacijej i sabotažem)založena Leninem 20. prosince 1917, prvním představitelem této organizace byl F. E. Dzeržinskij. V roce 1922 byla přetvořena v GPU. Pětiletá existence organizace Čeka stála život odhadem 200 až 500 tisíc lidíNKVD 1934–1946 Narodnyj komissariat vnutrennich děl,MVD (1946–1954) KGB (1954–1991) Komitět gosudarstvenej bezopasnosti

sídlo ulice Bolšaja Ljubljanka

Lubljanka - sídlo tajné policie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lubianka.jpg

Gulag = Glavnoje Upravlenije Ispravitelno-trudovych Lagerej= Hlavní správa nápravně - pracovních táborů

• během existence SSSR nejméně 476 táborových komplexů - tábory produkující otrockou práci

• hlavním úkolem byla těžba surovin a stavba náročných projektů

• Informace začaly do světa pronikat až v době Chruščovova tání koncem 50. let

• literatura: Boris Pasternak : Doktor ŽivagoAlexandr Solženicin (za kritiku Stalina 8 let v Gulagu, 3 roky vyhnanství): Souostroví GULAG, Nobelova cena za literaturu

Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 29

Oběti hladomoru 1921 - 1923

http://www.svetbezkomunismu.cz/index_800.php?article_file=galerie/sovet.html

Arthur Ransome - reportér pro list Guardian, Londýn, úterý 11. října, 1921.

• "Děti nás spatřily a všechny se škrábaly na nohy, některé se strachem, jiné se zájmem, některé byly příliš slabé, aby se postavily na nohy a padaly nazpět na zem. Ercole je fotografoval tak, jak byly. Pak si vybral čtyři malé chlapce a fotografoval je kousek stranou. Chtěl je odměnit a než ho žena, která na děti dohlížela mohla zastavit, dal jim nějakou čokoládu. "To nesmíte," řekla mu, "jsou příliš hladové". Bylo už pozdě. Všechny, které ještě měly nějakou sílu, se ocitly v jednom klubku, bojovaly o kousíčky čokolády jako malá zvířátka, vydávajíc tichý a slabý zvířecí nářek."

http://www.svetbezkomunismu.cz/index_800.php?article_file=galerie/sovet.html

Arthur Ransome - reportér pro list Guardian, Londýn, úterý 11. října, 1921.

• "Děti nás spatřily a všechny se škrábaly na nohy, některé se strachem, jiné se zájmem, některé byly příliš slabé, aby se postavily na nohy a padaly nazpět na zem. Ercole je fotografoval tak, jak byly. Pak si vybral čtyři malé chlapce a fotografoval je kousek stranou. Chtěl je odměnit a než ho žena, která na děti dohlížela mohla zastavit, dal jim nějakou čokoládu. "To nesmíte," řekla mu, "jsou příliš hladové". Bylo už pozdě. Všechny, které ještě měly nějakou sílu, se ocitly v jednom klubku, bojovaly o kousíčky čokolády jako malá zvířátka, vydávajíc tichý a slabý zvířecí nářek."

http://www.svetbezkomunismu.cz/index_800.php?article_file=galerie/sovet.html

Politické poměry v SSSR• stát řízen sověty = zastupitelské (volené) orgány• od 1917 volební právo ženy• volby nebyly svobodné – povolena pouze komunistická

strana• nejvyšší sovět řídil Sovětský svaz – zástupci všech

svazových republik• 1924 po smrti Lenina včele státu Josif Visarionovič

Stalin generální tajemník Komunistické strany Sovětského

svazu• povolena pouze KSSS

• Josif Vissarionovič Džugašvili 18. prosince 1878 – 5. března 1953), známý též jako

Stalin nebo Koba (česky Vyznamenaný, přijal ji v mládí) byl sovětským diktátorem v letech 1927–1953.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Stalin

• pronásledování nepohodlných osob – kruté výslechy, popravy, deportace do odlehlých končin SSSR, mizeli členové rodin, nebyly o nich informace

• pracovní tábory – gulagy (není název tábora, ale používá se pro odlišení od koncentračních táborů) – otrocká pracovní síla na Sibiři nebo Dálném východě

• stranické čistky – pronásledování mezi samotnými komunisty – Stalin se zbavoval bývalých spolupracovníků

• inscenované (přesně sehrané) soudní procesy ( u nás v 50. letech)

• počet obětí Stalinovy éry neznámý – odhadem 20 tis. lidí

Stalinovy čistky v armádě – zdroj: Očista - Suvorov Viktor

... z pěti maršálů byli popraveni tři. Moderní ruská, ale i dřívější protistalinská sovětská histografie hodnotí výsledky Stalinových čistek v Rudé armádě v letech 1937 - 1938 mimo jiné takto: ... z pěti maršálů byli popraveni tři. Z pěti velitelů armády nezůstal naživu ani jeden. Čistku nepřežil ani jeden armádní komisař prvního stupně. Ze dvanácti armádních velitelů druhého stupně bylo pohřbeno všech dvanáct, ... . Celkem přišlo v čistkách o život čtyřicet tisíc velkých vojevůdců .... Dále historici tvrdí, že: ... porážka Rudé armády v roce 1941 je přímým důsledkem čistek. V roce 1941 postrádali zbylí sovětští velitelé nezbytné zkušenosti, neboť na svých místech byli nejvýše jeden rok ...

• kult osobnosti Stalina (název použit až po Stalinově smrti jeho nástupcem N. S. Chruščovem) = nekritické uctívání Stalina – neomylný, moudrý, přívětivý, všude jeho portréty, psaní oslavných básní a písní, sochy, pomníky

• kulturní revoluce – velké množství škol, snížení negramotnosti, ve školách ovšem ideologická propaganda

• neruské národy v SSSR porušťovány

Hospodářství SSSR• zaostalá agrární (zemědělská) země• málo rozvinutý průmysl• bolševici – znárodňování – průmysl, obchod, banky• konec 20. let za Stalina:

1/industrializace – budování těžkého průmyslu, nutný pro zbrojenízanedbán lehký a spotřební průmysl, nedostatek spotřebního zboží2/kolektivizace – vytváření zemědělských družstev – kolchozů – násilná kolektivizace – odevzdání půdy, dobytka, strojů do družstev

důsledkem násilné kolektivizace, vývozu obilí na západ - ohromný pokles produkce – hladomory 1932 – 33 – zahynuly miliony lidí, zejména na Ukrajině, v nejúrodnější části Sov. Svazuasi 10 mil. obětí kolektivizace

Vývoz obilí z Charkovské oblasti

http://sk.wikipedia.org/wiki/Hladomor_na_Ukrajine

http://sk.wikipedia.org/wiki/Hladomor_na_Ukrajine

3/plánované hospodářství – pětileté úseky = pětiletkynaplánováno na 5 let , kolik bude čeho vyrobeno a

vypěstovánocentrální řízení hospodářství z jednoho úřadu !snížení životní úrovně obyvatelstva

• plán GOELRO - Государственная комиссия по электрификации России, Státní komise pro elektrifikaci Ruska – Leninův plán pro elektrifikaci země 1920 – 1931

NEP• 1921 dočasné povolení soukromého podnikání• týkal se hlavně zemědělství, některých prům. odvětví

a obchodu• Plán GOELRO - Государственная комиссия по

электрификации России, Státní komise pro elektrifikaci Ruska

• hospodářské oživení – 1927 dosaženo předválečné výroby

• 1929 byl zrušen• naopak utužení režimu v komunistické straně

Kartografie Praha: Dějiny 20. Století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str.29 - 30

Zahraniční politika SSSR• po revoluci mezinárodní izolace• 1922 navázány vztahy s Německem – spolupráce až do r.

1941• do Německa z Ruska suroviny, do Ruska německé

průmyslové výrobky• vojenská spolupráce• postupný ústup z mezinárodní izolace ve 30. letech• Francie a Československo ohrožené Německem – 1935

spojenecká smlouva se SSSR – nemohla být účinná – SSSR spolupracuje i s Německem

• srpen 1939 uzavřen pakt „Ribbentrop – Molotov“ mezi N a SSSR – tajné dodatky o rozdělení Polska a vlivu v Pobaltí

• začátek 2. sv. války září 1939 – SSSR obsadí část Polska a 1940 Litva, Lotyšsko, Estonsko vojensky donuceny vstoupit do SSSR

• rozšiřování hranic SSSR na úkor Rumunska a Finska• červen 1941 útok N na SSSR – začíná Velká vlastenecká

válka

podpis paktu Molotov – Ribbentrop24. 8. 1939

http://www.pbs.org/kcet/behindcloseddoors/episode-1/ep1_stalins_pact.html

Změny území SSSR 1939 – 1940důsledky paktu Molotov - Ribbentrop

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Ribbentrop-Molotov.PNG