Trénink podle prahových hodnot

Překlad připravil P. Panuška

Energetické systémy

Zdrojem energie všech buněk, včetně svalových, jsou molekuly, zvané Zdrojem energie všech buněk, včetně svalových, jsou molekuly, zvané adenosintrifosfát, zkráceněadenosintrifosfát, zkráceně ATPATP. . Jestliže je v této molekule enzymaticky Jestliže je v této molekule enzymaticky štěpena fosfátová skupina, vznikne touto reakcí molekula adenosindifosfátu, štěpena fosfátová skupina, vznikne touto reakcí molekula adenosindifosfátu, volný fosfor a uvolňuje se energie, která je využita buňkami při svalové volný fosfor a uvolňuje se energie, která je využita buňkami při svalové aktivitě. Takto vypadá rovnice: aktivitě. Takto vypadá rovnice:

ATP ----- ADP + P + energieATP ----- ADP + P + energieJelikož ATP je jediným zdrojem energie, který můžeme přímo využít při Jelikož ATP je jediným zdrojem energie, který můžeme přímo využít při svalové kontrakci, ATP musí být nepřetržitě dodáván do pracujících svalů, svalové kontrakci, ATP musí být nepřetržitě dodáván do pracujících svalů, aby aktivita mohla pokračovat. Avšak zásoby ATP, uložené přímo ve svalové aby aktivita mohla pokračovat. Avšak zásoby ATP, uložené přímo ve svalové tkáni, které je možno okamžitě použít, jsou velmi limitovány a vystačí při tkáni, které je možno okamžitě použít, jsou velmi limitovány a vystačí při maximální intenzitě svalové práce pouze jenom několik sekund. Je tedy maximální intenzitě svalové práce pouze jenom několik sekund. Je tedy zřejmé, že musí být další způsoby dodávky ATP do zatížených svalů tak, aby zřejmé, že musí být další způsoby dodávky ATP do zatížených svalů tak, aby sportovec mohl pokračovat ve svém výkonu. Existují tři různé cesty pro sportovec mohl pokračovat ve svém výkonu. Existují tři různé cesty pro vytváření ATP během svalové kontrakce. vytváření ATP během svalové kontrakce. 1. ATP-CP systém1. ATP-CP systém 2. Anaerobní glykolýza2. Anaerobní glykolýza 3. Aerobní systém3. Aerobní systém

  

ATP – CP systém

Kreatin fosfátKreatin fosfát je první „zásobárnou“, která je využívána při začátku cvičení. je první „zásobárnou“, která je využívána při začátku cvičení. Kreatin fosfát je molekula, obsahující také fosfátovou skupinu s vysokým Kreatin fosfát je molekula, obsahující také fosfátovou skupinu s vysokým obsahem energie a v okamžiku, kdy jsou vazby v molekule porušeny, energie obsahem energie a v okamžiku, kdy jsou vazby v molekule porušeny, energie se uvolňuje, to znamená: se uvolňuje, to znamená:

CP --- kreatin + P + energieCP --- kreatin + P + energieTato energie a volný fosfor jsou okamžitě přijímány molekulou ADP a ta se Tato energie a volný fosfor jsou okamžitě přijímány molekulou ADP a ta se obnovuje na využitelný ATP, reakce pak probíhá takto:obnovuje na využitelný ATP, reakce pak probíhá takto:

CP ( kreatin + P + energie ) + ADP ---- kreatin + ATPCP ( kreatin + P + energie ) + ADP ---- kreatin + ATP… … který může být využit jako zdroj energie k další svalové kontrakci. který může být využit jako zdroj energie k další svalové kontrakci. Z několika důvodů většinuZ několika důvodů většinu energie, uloženouenergie, uloženou v nezatížených svalech, obsahují v nezatížených svalech, obsahují právě molekuly CP – zhruba pětkrát více, než molekuly ATP. Když tedy právě molekuly CP – zhruba pětkrát více, než molekuly ATP. Když tedy zatížíme svalstvo, zásoby ATP jsou rychle vyčerpány, další ATP je formován zatížíme svalstvo, zásoby ATP jsou rychle vyčerpány, další ATP je formován z kreatin fosfátu, reakcí popsanou výše, ale znovu je to otázka pouze několika z kreatin fosfátu, reakcí popsanou výše, ale znovu je to otázka pouze několika sekund. CP je tedy okamžitým zdrojem energie, když cvičení začíná, ale při sekund. CP je tedy okamžitým zdrojem energie, když cvičení začíná, ale při vysoké intenzitě zatížení jsou během 10 sekund jeho zásoby vyčerpány. Pro vysoké intenzitě zatížení jsou během 10 sekund jeho zásoby vyčerpány. Pro disciplíny, které trvají velmi krátkou dobu, jako sprinty, skoky či vrhy je to disciplíny, které trvají velmi krátkou dobu, jako sprinty, skoky či vrhy je to dobré, pro veslařský výkon však naprosto nepostačující.dobré, pro veslařský výkon však naprosto nepostačující.

Anaerobní glykolýza

JJe e energetickým energetickým systémsystémemem, při kterém je glykogen bourán bez přístupu , při kterém je glykogen bourán bez přístupu kyslíku. Tento proces také poskytuje energii pro resyntézu ATP,. avšak kyslíku. Tento proces také poskytuje energii pro resyntézu ATP,. avšak namísto neškodných produktů, absence kyslíku způsobuje vznik toxické látky namísto neškodných produktů, absence kyslíku způsobuje vznik toxické látky – kyseliny mléčné ( laktátu ). Zjednodušeně: – kyseliny mléčné ( laktátu ). Zjednodušeně:

glykogen ---- kyselina mléčná + ATPglykogen ---- kyselina mléčná + ATPK odbourání laktátu na ,,neutrální´´ vedlejší produkty, kysličník uhličitý a K odbourání laktátu na ,,neutrální´´ vedlejší produkty, kysličník uhličitý a vodu, je potřeba opět kyslíku. Výhodou anaerobní glykolýzy oproti vodu, je potřeba opět kyslíku. Výhodou anaerobní glykolýzy oproti aerobnímu metabolismu je rychlost, s jakou je tento proces ,, nastartován ´´, i aerobnímu metabolismu je rychlost, s jakou je tento proces ,, nastartován ´´, i když z jedné molekuly glykogenu vzniká mnohem méně ATP, než při aerobní když z jedné molekuly glykogenu vzniká mnohem méně ATP, než při aerobní glykolýze. Proces je tak rychlý, že dokonce na krátký okamžik zcela glykolýze. Proces je tak rychlý, že dokonce na krátký okamžik zcela zastupuje aerobní způsob dodávky energie, není to však efektivní cesta, za zastupuje aerobní způsob dodávky energie, není to však efektivní cesta, za prvé proto, že molekula glykogenu není plně využita a je tedy spotřebováno prvé proto, že molekula glykogenu není plně využita a je tedy spotřebováno poměrně značné množstvípoměrně značné množství „ „palivapaliva““ , a tak dochází k rychlému vyčerpání , a tak dochází k rychlému vyčerpání zásob glykogenu, uloženého ve svalové tkáni. Za druhé vzniká vedlejší zásob glykogenu, uloženého ve svalové tkáni. Za druhé vzniká vedlejší produkt, kyselina mléčná. Akumulace laktátu způsobuje svalovou bolest, která produkt, kyselina mléčná. Akumulace laktátu způsobuje svalovou bolest, která se objevuje při velmi intenzivní činnosti, klesá pH v těle a rychle nastupuje se objevuje při velmi intenzivní činnosti, klesá pH v těle a rychle nastupuje únava.únava.

Aerobní systém

JJe proces, kdy je glykogen, přijatý potravou,e proces, kdy je glykogen, přijatý potravou, sloučensloučen s kyslíkem, kterýs kyslíkem, který tělo tělo získává z vdechovaného vzduchu, přičemž vzniká kysličník uhličitý, voda a získává z vdechovaného vzduchu, přičemž vzniká kysličník uhličitý, voda a energie, kterou je možno využít pro resyntézu ATP..Velmi zjednodušeně je energie, kterou je možno využít pro resyntézu ATP..Velmi zjednodušeně je možno proces popsat takto:možno proces popsat takto:

glykogen + O2 ---- CO2 + H2O + ATPglykogen + O2 ---- CO2 + H2O + ATPAerobní systém zahrnuje řadu složitějších pochodů a zejména je nutná Aerobní systém zahrnuje řadu složitějších pochodů a zejména je nutná nepřetržitá dodávka kyslíku. Je to tedy relativně pomalejší proces. Tento typ nepřetržitá dodávka kyslíku. Je to tedy relativně pomalejší proces. Tento typ metabolismu se nazývá aerobní (metabolismu se nazývá aerobní („„with airwith air““ ), právě pro nutnost přístupu kyslíku. ), právě pro nutnost přístupu kyslíku. Celý systém je schopen přeměňovat mimo Celý systém je schopen přeměňovat mimo sacharidsacharidů i tuk a bílkoviny a ů i tuk a bílkoviny a poskytuje poměrně značné množstvíposkytuje poměrně značné množství ATP. Ve skutečnosti většina ATP, ATP. Ve skutečnosti většina ATP, potřebná při zatížení, trvajícím déle než tři, čtyři minuty, přichází touto cestou . potřebná při zatížení, trvajícím déle než tři, čtyři minuty, přichází touto cestou . Vznikající metabolity, kysličník uhličitý a voda jsou pro organismus neškodné a Vznikající metabolity, kysličník uhličitý a voda jsou pro organismus neškodné a mohou být snadno využity nebo v případě potřeby vyloučeny z těla. Proces je mohou být snadno využity nebo v případě potřeby vyloučeny z těla. Proces je však limitován dvojicí faktorů: množstvím základního zdroje, přijímaného však limitován dvojicí faktorů: množstvím základního zdroje, přijímaného v potravě (glykogenu), množstvím O2 a rychlostí s jakou je transportní systém v potravě (glykogenu), množstvím O2 a rychlostí s jakou je transportní systém (srdce a plíce) schopen dopravit tento kyslík do pracujících svalů. (srdce a plíce) schopen dopravit tento kyslík do pracujících svalů.

Typy metabolismu

1.1. ATP – CP systém ( anaerobně – alaktacidní ): rychlé rozběhnutí, ATP – CP systém ( anaerobně – alaktacidní ): rychlé rozběhnutí, trvání do deseti sekund, využitelnost zejména při rychlostních a trvání do deseti sekund, využitelnost zejména při rychlostních a silových disciplínách, malé množství ATP vyrobeno z molekuly CP, silových disciplínách, malé množství ATP vyrobeno z molekuly CP, neškodlivé vedlejší produkty,bez přístupu kyslíku. neškodlivé vedlejší produkty,bez přístupu kyslíku.

2.2. Anaerobní glykolýza ( anaerobně – laktacidní systém ): rychlé Anaerobní glykolýza ( anaerobně – laktacidní systém ): rychlé rozběhnutí systému, nízké využití molekuly glykogenu k výrobě ATP, rozběhnutí systému, nízké využití molekuly glykogenu k výrobě ATP, časově limitovaný proces, vzhledem k rychlé tvorbě laktátu. časově limitovaný proces, vzhledem k rychlé tvorbě laktátu.

3.3. Aerobní glykolýza ( aerobní systém ): vysoce efektivní využití Aerobní glykolýza ( aerobní systém ): vysoce efektivní využití molekuly glykogenu pro výrobu ATP, pomalejší spouštění systému, molekuly glykogenu pro výrobu ATP, pomalejší spouštění systému, potřebná dodávka kyslíku, možno provádět svalovou kontrakci potřebná dodávka kyslíku, možno provádět svalovou kontrakci poměrně dlouhou dobu, nevznikají toxické produkty. poměrně dlouhou dobu, nevznikají toxické produkty.

Integrovaný systém dodávky energie

Jednotlivé typy metabolismu jsou propojeny v integrovaný systém.Jednotlivé typy metabolismu jsou propojeny v integrovaný systém. Při Při vyčerpání jednoho zdroje energie je dodávka zajištěna dalším zdrojem. vyčerpání jednoho zdroje energie je dodávka zajištěna dalším zdrojem.

10'' 1' 2' 10' 30' 120'Čas

CP-ATP systém

Anaerobní glykolýza

Aerobní systém

Energetické zásoby

4 s 8 s 60 – 90 min. více než 2 hod.

Tuk

Glykogen

CP

ATP

ATP: 5 kJ = 1,2 kcalCP: 15 kJ = 3,6 kcalGlykogen: 5000 kJ = 1200 kcalTuk 200000 kJ = 48000 kcal

mol ATP/min

ATP/CP 3,6

Anaerobní glyklolýza 1,6

Aerobní systém (glykogen) 1,0

Svalový glykogen

Průměrný muž, vážící 75 kg, má v játrech, svalech a krevním oběhu Průměrný muž, vážící 75 kg, má v játrech, svalech a krevním oběhu množství sacharidů, odpovídající asi 7500 kJ. množství sacharidů, odpovídající asi 7500 kJ.

Svalový glykogen 6000 kJSvalový glykogen 6000 kJ

Jaterní glykogen 1200 kJJaterní glykogen 1200 kJ

Krevní glykogen 300 kJKrevní glykogen 300 kJ

Tyto omezené zásoby předurčují, jak dlouho může trvat zatížení. Tyto omezené zásoby předurčují, jak dlouho může trvat zatížení. Biochemické změny v důsledku tréninku ovlivňují množství glykogenu , které Biochemické změny v důsledku tréninku ovlivňují množství glykogenu , které jsme schopni ve svalech ukládat, tím se vytrvalostní schopnosti zvyšují.jsme schopni ve svalech ukládat, tím se vytrvalostní schopnosti zvyšují.

Svalový glykogen na 1 kg svaluSvalový glykogen na 1 kg svalu

Netrénovaný sval 13 gNetrénovaný sval 13 g

Trénovaný sval 32 gTrénovaný sval 32 g

Zásobený trénovaný sval 35-40 gZásobený trénovaný sval 35-40 g

Vysoká koncentrace laktátu

Vyšší koncentrace laktátu narušuje enzymatickou aktivitu ve svalových buňkách ( procesy aerobního metabolismu ), je snížena vytrvalostní kapacita organizmu

Opakujeme-li zatížení vysoké intenzity při nedostatečném odpočinku, aerobní schopnost je snížena výrazně.

Jsou narušeny koordinační schopnosti. Trénink techniky je neefektivní již při zatížení, kdy koncentrace laktátu je vyšší než 6 mmol/l.

Zvyšujeme riziko poranění.

Čas zotavení

0

2

4

6

8

10

12

14

1 5 10 15 20

Čas zotavení

Ko

nce

ntr

ace

la (

mm

ol/

l) Pasivníodpočinek

Stálé zatíženínízké intenzity

Intervalovézatížení nízkéintenzity

Motto knihy

Optimální tréninkové zatížení je možné stanovit se znalostí prahových hodnot – hranice AP a ANP

Řízení tréninku podle hodnot tepové frekvence pak přináší zlepšení sportovní výkonnosti, dokonce i při případném nižším tréninkovém objemu zatížení

Efektivní tréninkové zatížení respektuje principy dodávky energie při pohybové činnosti.

Veslařský trénink ovlivňuje rozvoj všech tří energetických systémů.

ATP – CP systém

Sprint s maximálním úsilím vyčerpá zásoby ATP, CP v organizmu již po několika sekundách, přesto můžeme zařazovat zatížení s poměrně vysokým počtem opakování rychlostních úseků.

Intenzita může být maximální ( 6 – 8 s ) a submaximální (20 – 30 s ) Hlavní hledisko – vyčerpání zásob ATP, CP - bez akumulace

laktátu. Odpočinkový interval musí umožnit resyntézu zásob ATP, CP – 3 až 5 min., dle trénovanosti sportovce. Jestliže je přestávka krátká, je aktivován anaerobní metabolismus.

Hodnoty tepové frekvence nejsou přesným ukazatelem pro řízení tréninku tohoto typu, mnohem důležitější je hodnota koncentrace laktátu

ATP – CP systém

6-8s

6-8s

6-8s

6-8s

Zás

ob

y A

TP

, C

P

odpočinek3 – 5 min.

odpočinek3 – 5 min.

odpočinek3 – 5 min.

Anaerobní systém

Prodloužení doby zatížení na submaximální úrovni – je aktivován anaerobní systém dodávky energie.

Nejvyšší hodnoty laktátu při výkonu v době trvání 1 – 3 min. a dochází k maximálnímu využití metabolického systému.

V tréninku používáme intervalové zatížení ( 30 s – 3 min.). Odpočinkový interval 30 s až několik minut, opět v závislosti na trénovanosti organismu, možno také určit hodnotami tepové frekvence ( 120 – 140 tepů/min.), koncentrace laktátu v krvi neklesá k nízkým hodnotám.

Vhodný trénink anaerobního systému jsou přípravné závody. Neplánujte vrcholné výkony, kdy sportovec dosáhne maximálních

hodnot koncentrace laktátu v krvi do jednoho týdne.

4 x 2‘ - uklidnění do 120 tepů/min.

250 250

225 225

200 200

175 175

150 150

125 125

100 100

75 75

50 50

25 25

00:00:00 0:05:00 0:10:00 0:15:00

tepy/min tepy/min

Èas

Osoba

Záznam

Druh aktivity

Poznámka

Datum

Èas

Trvání

Výbìr

Max. TF

Tepová frekvence Limity 1

Limity 2

Limity 3

Premysl Panuska

25.2.2004 16:17

veslování

16:17:00

25.2.2004

0:16:08.4

0:00:00 - 0:16:05 (0:16:05.0)

188

149 / 175 0 - 166

80 - 160

80 - 160

149 tepy/min

Èas: 0:00:00 TF: 119 tepy/min

Vytrvalostní zatížení – trénink aerobního systému

Intenzivní vytrvalostní trénink, (ANP)

Anaerobní kapacit Vytrvalostní trénink střední intenzity (2 – 4 mmol/l)

Základní vytrvalost II Objemový vytrvalostní trénink (2 mmol/l)

Základní vytrvalost I Regenerační trénink

Intenzivní vytrvalostní trénink

Intervalové zatížení ( délka 2 – 8 min.) na hranici 90% TFmax - u trénovaných osob.

Aerobní systém je plně v činnosti, intenzita zatížení je nad hranicí ANP. Hodnoty laktátu 4 – 6 mmol/l krve.

Odpočinek 4 – 6 min., počet opakování 5 – 8x. Tento typ zatížení je v tréninkovém programu nejvýše 2 x v týdnu!!!

Intervalové zatížení ( délka 8 – 15 min.) na hranici 85 – 90% TFmax. Hodnoty laktátu 3 – 4 mmol/l krve, odpočinek 5 min. Počet opakování 4 – 5x. Možno 1x – 2x v týdnu,

Zařazujeme do tréninkového programu pouze v případě, kdy sportovec nejeví známky vysokého stupně únavy – je nutno zvažovat nebezpečí vyčerpání či přetrénování.

2000 m, 3000 m, 2000 m

250 250

225 225

200 200

175 175

150 150

125 125

100 100

75 75

50 50

25 25

00:00:00 0:10:00 0:20:00 0:30:00 0:40:00

tepy/min tepy/min

Èas

Osoba

Záznam

Druh aktivity

Poznámka

Datum

Èas

Trvání

Výbìr

Max. TF

Tepová frekvence Limity 1Premysl Panuska

11.2.2004 16:17

veslování

16:17:10

11.2.2004

0:41:35.2

0:00:00 - 0:41:35 (0:41:35.0)

188

151 / 181 0 - 171

1151 tepy/min

Èas: 0:00:00 TF: 95 tepy/min

Vytrvalostní trénink střední intenzity

Déletrvající zatížení střední intenzity Nedochází k akumulaci laktátu, energeticky je pohyb zásoben

aerobním metabolismem ( cukry a tuky ). Tepová frekvence je na úrovni 80 – 85% TFmax, hodnoty

koncentrace laktátu 2 – 4 mmol/l krve.

250 250

225 225

200 200

175 175

150 150

125 125

100 100

75 75

50 50

25 25

00:00:00 0:10:00 0:20:00 0:30:00 0:40:00 0:50:00 1:00:00 1:10:00

tepy/min tepy/min

Èas

Osoba

Záznam

Druh aktivity

Poznámka

Datum

Èas

Trvání

Výbìr

Max. TF

Tepová frekvence Limity 1

Limity 2

Limity 3

Premysl Panuska

26.2.2004 15:44

Bìh

15:44:48

26.2.2004

1:13:06.4

0:00:00 - 1:13:05 (1:13:05.0)

188

151 / 173 80 - 160

80 - 160

80 - 160

1151 tepy/min

Èas: 0:00:00 TF: 79 tepy/min

Objemový vytrvalostní trénink

Optimální způsob rozvoje funkcí tukového metabolismu, při intenzivnější pohybové činnosti je pak podíl tohoto typu metabolismu větší a takové zatížení je pak možno vykonávat po delší dobu

Tepová frekvence je v rozmezí 70 – 80% TFmax. Hodnoty koncentrace laktátu v krvi – okolo 2 mmol/l. Délka zatížení 1, 2 i více hodin.

Často kombinujeme v tréninku i s vytrvalostním zatížením střední intenzity.

Hra?

250 250

225 225

200 200

175 175

150 150

125 125

100 100

75 75

50 50

25 25

00:00:00 0:30:00 1:00:00 1:30:00 2:00:00 2:30:00

tepy/min tepy/min

Èas

Osoba

Záznam

Druh aktivity

Poznámka

Datum

Èas

Trvání

Výbìr

Max. TF

Tepová frekvence Limity 1

Limity 2

Limity 3

Premysl Panuska

21.2.2004 14:34

Hra

14:34:51

21.2.2004

2:40:48.2

0:00:00 - 2:40:45 (2:40:45.0)

188

131 / 167 80 - 160

80 - 160

80 - 160

1131 tepy/min

Èas: 0:00:00 TF: 103 tepy/min

Sporttestr Polar

Čas +0:00 +0:05 +0:10 +0:15 +0:20 +0:25 +0:30 +0:35 +0:40 +0:45 +0:50 +0:55 0:00:00 103 105 110 114 117 121 122 122 122 118 113 113 0:01:00 110 110 109 107 110 108 106 106 108 119 122 125 0:02:00 127 131 133 135 138 139 141 141 138 137 135 134 0:03:00 132 132 129 127 126 124 120 118 117 116 115 116 0:04:00 118 120 125 127 130 133 137 139 140 141 143 145 0:05:00 146 147 147 148 149 150 150 151 152 152 151 150 0:06:00 149 149 151 151 152 150 150 150 151 150 150 148 0:07:00 148 148 146 146 146 146 146 145 145 145 147 147 0:08:00 147 147 148 148 148 149 150 150 150 150 150 152 0:09:00 152 150 150 147 147 147 146 147 147 146 144 144 0:10:00 144 144 143 143 139 140 141 141 141 142 142 139 0:11:00 140 141 143 143 139 139 139 139 139 141 142 144 0:12:00 146 146 146 146 146 140 138 138 137 137 131 131 0:13:00 131 133 133 133 135 137 140 140 140 140 140 140 0:14:00 140 136 136 134 132 134 138 138 137 137 136 137 0:15:00 137 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 0:16:00 127 128 130 132 137 140 145 147 147 148 148 147 0:17:00 145 145 145 145 145 146 146 146 146 144 143 142 0:18:00 139 138 131 125 126 128 131 134 136 139 140 140 0:19:00 141 140 140 140 139 138 138 123 122 122 122 123 0:20:00 127 130 132 136 138 142 145 145 149 150 151 151

Úsek Čas Čas úseku TF Max Prům Min

1. 2:40:46.2 2:40:46.2 113 167 131 91

Rozložení

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220 240

Osoba

Záznam

Druh aktivity

Poznámka

Datum

Èas

Trvání

Výbìr

Max. TF

Tepová frekvencePremysl Panuska

21.2.2004 14:34

Bìh

14:34:51

21.2.2004

2:40:48.2

0:00:00 - 2:40:45 (2:40:45.0)

188

131 / 167

1:451.1 %6:00

3.7 %

19:5012.3 %

40:1025.0 %

47:0529.3 %

34:3021.5 %

10:006.2 %

1:300.9 %

Diagram rozptylu

0

50

100

150

200

250

0 50 100 150 200 250

tepy/min

tepy/min

Osoba

ZáznamPoznámka

Výbìr

Datum

Èas

SD 2

SD 1

Premysl Panuska

21.2.2004 14:34

0:00:00 - 2:40:45 (2:40:45.0)

14:34:51

21.2.2004

0.0 ms

0.0 ms

Zatížení v zónách

Procenta èasu (%)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Osoba

Záznam

Druh aktivity

Poznámka

Datum

Èas

Trvání

Výbìr

Max. TF

Tepová frekvence Limity 1

Limity 2

Limity 3

Premysl Panuska

21.2.2004 14:34

Hra

14:34:51

21.2.2004

2:40:48.2

0:00:00 - 2:40:45 (2:40:45.0)

188

131 / 167 129 - 157

80 - 160

80 - 160

39.7%

59.1%

Celkem

Nad max.Nad zónou TF:V zónì TF:Pod zónou TF:Pod min.

CELKOVÝ ÈAS:

0:00:00 0.0% 0:02:00 1.2% 1:35:00 59.1% 1:03:45 39.7% 0:00:00 0.0%

2:40:45 100.0%

Zatížení v zónách

24.11.2003

1.12.2003

8.12.2003

15.12.2003

22.12.2003

29.12.2003

5.1.2004

12.1.2004

19.1.2004

26.1.2004

2.2.2004

9.2.2004

16.2.2004

23.2.2004

Èas v zónách TFPremysl Panuska, 26.11.2003 - 26.2.2004 (93 dny) Všechny sporty, Souhrnný diagram: Týdny

MaxPrùmìrMin Celkem

Èas v zónách TF 2:401:410:41 3:22 hodin

hodin

0:00

0:20

0:40

1:00

1:20

1:40

2:00

2:20

2:40

hodin

0:00

0:20

0:40

1:00

1:20

1:40

2:00

2:20

2:40

Max 0:04 2%

Int 0:05 3%

Stø 0:19 9%

Níz 1:28 44%

Reg 1:16 38%

0:08 4%

0:07

0:56

1:17

0:17

0:022:40

0:20

0:11

0:030:040:41

Regenerační trénink

Odpočinek je základní součást tréninku Velmi často je lehká aktivita lepší než úplná nečinnost. Tepová frekvence méně než 70% TFmax. Vzhledem k nízké intenzitě zatížení neočekáváme zlepšování

aerobních schopností. Délka zatížení 30 – 45 min.

25‘ pod AP - regenerační veslování

250 250

225 225

200 200

175 175

150 150

125 125

100 100

75 75

50 50

25 25

00:00:00 0:05:00 0:10:00 0:15:00 0:20:00 0:25:00

tepy/min tepy/min

Èas

Osoba

Záznam

Druh aktivity

Poznámka

Datum

Èas

Trvání

Výbìr

Max. TF

Tepová frekvence Limity 1

Limity 2

Limity 3

Premysl Panuska

25.2.2004 16:35

veslování

16:35:28

25.2.2004

0:25:28.4

0:00:00 - 0:25:25 (0:25:25.0)

188

126 / 130 0 - 166

80 - 160

80 - 160

1126 tepy/min

Èas: 0:00:00 TF: 105 tepy/min

Souhrn

Zóna zatížení TF (%) TF (tepů) Zatížení la

ATP – CP systém --- --- 6-8 s / 3‘-5‘

20-30 s / 3‘-5‘

---

Anaerobní systém přes 90% přes 180 30 s – 3‘ /

/ 30 s – 3‘

více než

6 mmol/l

Intenzivní vytrvalostní trénink

90%

90 – 85%

180

180 - 170

2 – 8‘ / 4 – 6‘

8 – 15‘ / 4 – 6‘

4-6 mmol/l

Vytrvalostní trénink střední intenzity

85 – 80% 170 - 160 stálé 2-4 mmol/l

Objemový vytrvalostní trénink

80 – 70% 160 - 140 stálé 2 mmol/l

Regenerační trénink méně než 70%

méně než 140

stálé, mírné méně než

2 mmol/l

VO2max

Maximální aerobní výkon VO2max je jedna z  nejčastěji měřených fyziologických veličin. Je nejobjektivnějším způsobem stanovení funkčních limitů oběhového systému

VO2max je maximální množství kyslíku, které je organismus chopen využít v dané časové jednotce, během velmi intenzivní činnosti velkých svalových skupin.

Maximální aerobní výkon - VO2max - je závislý na ventilaci, procesu přestupu kyslíku z plic do krve, na srdečním výkonu a velikosti krevního toku, na procesu uvolňování kyslíku z krve.

Ve vztahu k trénovanosti sportovce je možná doba takové činnosti 2 – 5 minut.

Energeticky je pohybová činnost hrazena z aerobních i anaerobních zdrojů. Anaerobní zdroje jsou limitovány, po krátké době je intenzita snížena.

Podíl aerobního systému

0

1

2

3

4

5

6

0 1 2 3 4 5 6 7Tréninkové období ( měsíce ).

Kys

líkov

á sp

otře

ba

( l/m

in )

VO2max%VO2max

Energie z aerobních zdrojů

Anaerobní dodávka energie

Podíl aerobního systému

Vhodným vytrvalostním zatížením zvyšujeme hodnotu VO2max Hodnota VO2 při intenzitě zatížení na 4 mmol je u trénovaných

veslařů obvykle 85 % VO2max ( netrénovaní až o 30% méně ).

Platí téměř lineární vztah mezi stoupající intenzitou zatížení a hodnotami kyslíkové spotřeby.

Důležitý je fakt, že vyšší VO2max umožňuje sportovci dosáhnout

vyšších hodnot výkonu v úrovni ANP.( 85 % z VO2max ). Klesá tedy výkon na hranici ANP před vrcholným závodem?

Pro sportovní výkon, trvající déle jak 5 minut je lepším indikátorem výkonu hodnota anaerobního prahu, než hodnota VO2max.( 8+ ? )

Intenzita zatížení x VO2

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

Výkon (W)

VO

2 ( l

/min

)

VO2max a ANP

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

5

Výkon (Watt)

VO

2 (l/

min

)

test 2

test 1

Test 6‘ muži, 7‘ ženy

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

1 2 3 4 5 6 7

Čas zátěže (min.)

VO

2 (m

l/m

in)

muži

ženy

Test 6‘ muži

3000

3500

4000

4500

5000

5500

6000

6500

7000

1 2 3 4 5 6

Čas zátěže (min.)

VO

2 (m

l/m

in)

sub 1

sub 2

Závěry

Celková ( nebo absolutní ) VO2 během testu na 6‘ má nejvyšší korelaci s veslařským výkonem na 2000 m: r = 0,895

Nehodnotíme první minutu – je to stejně anaerobní záležitost Uvádí se vysoká korelace ANP-VO2 ( kyslíková spotřeba na hranici

anaerobního prahu ) s veslařským výkonem na 2000 m: r = 0,83. Korelace parametru VO2max s výkonem na 2000 m je také dobrá:

r = 0,8 Pro dosažení vysoké sportovní úrovně ve veslování jsou

předpokladem hodnoty parametru VO2max 6,2 l/min pro muže a 4,6 l/min pro ženy

Jsou známy případy sportovců mužů s VO2max vyšší než 7 l/min, sportovkyň žen s VO2max vyšší než 5,2 l/min.

ANP 2001/2003 - O.S.

0

1

2

3

4

5

6

7

240 285 330 375

Výkon (W)

la (

mm

ol/

l)

IV.01

VI.01

VII.01

IX.01

II.02

V.02

II.03

ANP 2000/2002 - J.M.

0

1

2

3

4

5

6

7

220 260 300 340

Výkon (W)

la (

mm

ol/

l)

II.00

IV.00

VI.00

II.01

VI.01

XI.01

II.02

V.02

ANP 2003/2004 - O.S.

0

1

2

3

4

5

6

7

250 300 350 400

Výkon (W)

la (

mm

ol/

l)

IV.03

XI.03

VII.03

II.04

II.03

ANP 2002/2004 - J.M.

0

1

2

3

4

5

6

7

240 280 320 360

Výkon (W)

la (

mm

ol/

l)

II.03

IV.03

VII.03XI.03

II.04

II.02