Trhy výrobních Trhy výrobních faktorůfaktorů
Trh práce a kapitáluTrh práce a kapitálu
Specifika trhu výrobních faktorůSpecifika trhu výrobních faktorů
Na Na trhu finální produkcetrhu finální produkce nabídku tvoří nabídku tvoří firmy a poptávku domácnostifirmy a poptávku domácnosti
Na Na trhu VFtrhu VF nabídku tvoří domácnosti a nabídku tvoří domácnosti a poptávku firmypoptávku firmy
poptávka po VF je poptávka poptávka po VF je poptávka odvozená z poptávky po produkciodvozená z poptávky po produkci vyráběné daným VFvyráběné daným VF
Příjmové veličiny na trhu VFPříjmové veličiny na trhu VF MRPMRP (Marginal Revenue Product) – (Marginal Revenue Product) – příjem z mezního příjem z mezního
produktuproduktu (získaného zapojením) daného VF (získaného zapojením) daného VF MRP = změna celkového příjmu způsobená zapojením dodatečné MRP = změna celkového příjmu způsobená zapojením dodatečné
jednotky VFjednotky VF MRPMRPKK = = ΔΔTR/ TR/ ΔΔ K = (K = (ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ Q).(Q).(ΔΔ Q/ Q/ ΔΔ K) = MPK) = MPK K . MR. MR MRPMRPLL = = ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ L = (L = (ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ Q).(Q).(ΔΔ Q/ Q/ ΔΔ L) = MPL) = MPL L . MR. MR
ARPARP (Average Revenue Product) – (Average Revenue Product) – příjem z průměrného příjem z průměrného produktuproduktu (získaného zapojením) daného VF (získaného zapojením) daného VF ARP = příjem na jednotku daného VFARP = příjem na jednotku daného VF ARPARPKK = TR/K = (P.Q)/K = P.(Q/K) = AP = TR/K = (P.Q)/K = P.(Q/K) = APK K . P . P (resp. AP(resp. APK K . MR). MR) ARPARPLL = TR/L = (P.Q)/L = P.(Q/L) = AP = TR/L = (P.Q)/L = P.(Q/L) = APL L . P . P (resp. AP(resp. APL L . MR). MR)
Co vyprodukuje
další jednotka práce…
… za kolik tuto
dodatečnou produkci prodám.
O kolik se mi zvýší příjmy,
když zaměstnám další jednotku
práce?
Jakou produkci průměrně
vytvoří každá jednotka práce
…
… za kolik tuto produkci
běžně prodávám.
Jaký příjem mi průměrně
přináší každá jednotka práce?
? ? ?
Příjmové veličiny na trhu VFPříjmové veličiny na trhu VFPrůběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém
typu tržní struktury realizuje firma svůj výstuptypu tržní struktury realizuje firma svůj výstup
Obecně – křivky Obecně – křivky MRP a ARP MRP a ARP
kopírují průběh kopírují průběh křivek MP a APkřivek MP a AP
MRPL
ARPL
L
ARPL
MRPL
DK trh produkce –
MR = AR = P = konst.
MRPL
ARPL
L
ARPL
MRPL
NK trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce, funkce MRPL a ARPL budou strměji klesat a
budou posazeny blíže počátku
Q
P
D = AR
MR
MP
AP
VF
MPAP
Q
P
AR = MR = D50 X
=
X
=
Nákladové veličiny na trhu VFNákladové veličiny na trhu VF MFCMFC (Marginal Factor Costs) – (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na mezní náklady na
faktorfaktor MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením
dodatečné jednotky VFdodatečné jednotky VF MFCMFCKK = = ΔΔ TC/ TC/ ΔΔ KK MFCMFCLL = = ΔΔ TC/ TC/ ΔΔ L = L = ΔΔ(w.L)/ (w.L)/ ΔΔ L = w + L. L = w + L. ΔΔ w/ w/ ΔΔ LL
AFCAFC (Average Factor Costs) – (Average Factor Costs) – průměrné náklady na průměrné náklady na faktorfaktor AFC = průměrné náklady na jednotku zapojeného VFAFC = průměrné náklady na jednotku zapojeného VF AFCAFCKK = TC/K = r.K/K = r = TC/K = r.K/K = r AFCAFCLL = TC/L = w.L/L = w = TC/L = w.L/L = w
Jakou mzdu zaplatím za
jednotku práce…
… jak se tato sazba mění s množstvím najímané
práce?
Jak se mi zvýší náklady
najmutím další jednotky práce?
průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorůtrhu výrobních faktorů
Nákladové veličiny na trhu VFNákladové veličiny na trhu VF
MFCL= AFCL= w
L
AFCL
MFCL
L
AFCL
MFCL
MFCL
AFCL=w
DK trh práce NK trh práce
Volba optimálního množství Volba optimálního množství najímaných VFnajímaných VF
Optimální je takové množství VF, které firmě Optimální je takové množství VF, které firmě maximalizuje ziskmaximalizuje zisk
TRTR(K,L)(K,L) – TC – TC(K,L)(K,L) = = ππ(K,L)(K,L)
NUTNÁ PODMÍNKA MAX. ZISKUNUTNÁ PODMÍNKA MAX. ZISKU:: ΔΔ π π/ / ΔΔ K = K = ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ K – K – ΔΔTC/ TC/ ΔΔ K = 0 → K = 0 →
ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ K = K = ΔΔ TC/ TC/ ΔΔ K → K → MRPMRPKK = MFC = MFCKK
ΔΔ π π/ / ΔΔ L = L = ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ L – L – ΔΔTC/ TC/ ΔΔ L = 0 → L = 0 → ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ L = L = ΔΔ TC/ TC/ ΔΔ L → L → MRPMRPLL = MFC = MFCLL
L
MRPL
MRPL
L
MFCL
MFCL
L*
Analýza situací na trhu práceAnalýza situací na trhu práce Nadále budeme zkoumat jednotlivé situace podle Nadále budeme zkoumat jednotlivé situace podle
různých podmínek na trhu práce:různých podmínek na trhu práce: Trh práce v DKTrh práce v DK
Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální
produkce v KO a DOprodukce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální
produkce v KO a DOprodukce v KO a DO Trh práce v NKTrh práce v NK
Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v
KO a DOKO a DO
DK trh práce a nabídka práceDK trh práce a nabídka práce
velký počet firem poptávajících prácivelký počet firem poptávajících práci
cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhemobjektivní – dána trhem
individuální křivka nabídky práceindividuální křivka nabídky práce ( (křivka křivka nabídky práce jedné firměnabídky práce jedné firmě) ) je horizontálníje horizontální
MFCMFCLL= AFC= AFCLL= w = s= w = sLL
Nabídka práce na DK trhu práce a Nabídka práce na DK trhu práce a DK trhu finální produkceDK trhu finální produkce
DK trh práce: MFCDK trh práce: MFCLL= AFC= AFCLL= w = s= w = sLL DK trh produkce: MR = AR = PDK trh produkce: MR = AR = P
MFCL= AFCL= w= sL
L
w
L
SL (domácnosti)w
DL (firmy)
Firma Trh práce
L*
w*
Poptávka po práci na DK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální práce a DK trhu finální
produkceprodukce
Analýza situací na trhu práceAnalýza situací na trhu práce Trh práce v DKTrh práce v DK
Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu
finální produkce v KO a DOfinální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu
finální produkce v KO a DOfinální produkce v KO a DO Trh práce v NKTrh práce v NK
Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální
produkce v KO a DOprodukce v KO a DO
Modifikované zlaté pravidlo max. zisku:Modifikované zlaté pravidlo max. zisku:MRPMRPLL= MFC= MFCL L čili MR.MPčili MR.MPLL= MFC= MFCLL nebo P.MP nebo P.MPLL=w=w
Poptávka po práci na DK trhu práce a Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO (SR)DK trhu finální produkce v KO (SR)
MRPL
ARPL
MFCL= AFCL= w = sL4
MFCL= AFCL= w = sL3
MFCL= AFCL= w = sL2
MFCL= AFCL= w = sL1
L
CZK/L
Křivku poptávky po práci však netvoří všechny zobrazené body
Firma musí svými příjmy v KO pokrýt alespoň variabilní Firma musí svými příjmy v KO pokrýt alespoň variabilní náklady, neboli:náklady, neboli:
TRTR ≥ ≥ VCVC
ARPARPL L · LL ≥ ≥ w w · LLARPARPLL ≥ ≥ ww
Křivka poptávky po práci je tvořena klesajícíKřivka poptávky po práci je tvořena klesající částí MRPčástí MRPLL shora ohraničenou maximem ARP shora ohraničenou maximem ARPLL
Poptávka po práci na DK trhu práce a Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO (SR)DK trhu finální produkce v KO (SR)Připomeňme si, že v KO má firma některé VF fixní (například kapitál) a měnit
může pouze variabilní VF (například práci)
TR = ARPL · L VC = w VC = w · L L
Pro firmu je přijatelná jen ta úroveň mzdové sazby, která je menší
nebo rovna ARPL.
Poptávka po práci na DK trhu práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DK trhu finální produkce v KO
(SR)(SR)
MRPL
ARPL
L
CZK/Lbod ukončení činnosti
firmy v SR
Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARPL , firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce
DL
v DO je firma schopna měnit množství práce v DO je firma schopna měnit množství práce i kapitálui kapitálu
při změně mzdové sazby se nemění pouze při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitáluobjem najímané práce, ale i objem kapitálu
mění-li se objem práce i kapitálu, mění se mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce efektivnost práce → posun MP→ posun MPLL a tím pádem a tím pádem i MRPi MRPLL a krátkodobé D a krátkodobé DLL
ppůůsobí následující efekty po změně mzdové sobí následující efekty po změně mzdové sazby: sazby: substituční asubstituční a produkčníprodukční (nákladový) (nákladový)
Poptávka po práci na DK trhu práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v DO a DK trhu finální produkce v DO
(LR)(LR)
Poptávka po práci na DK trhu práce a Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v DO (LR)DK trhu finální produkce v DO (LR)
L
K
Q1
Q2
SE PE
A
TE
B
C
Substituční efekt (SE): při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací – posun z A do B → zhoršení efektivnosti práce – tlak na pokles MPL
SE v podstatě mění poměr mezi používaným kapitálem a prací (při zachování úrovně produkce)
Produkční efekt (PE): pokles mzdové sazby – firma může
současně zvýšit objem práce i kapitálu – posun z B do C →
zvýšení efektivnosti práce – tlak na vzrůst MPL
PE v podstatě mění množství používaného kapitálu a práce
(při zachovaném poměru K a L)Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více
obou faktorů – zvýší se efektivita práce – vzroste MPL (vyšší vybavenost práce kapitálem)
Izokosta
Izokvanta
Poptávka po práci na DK trhu práce a Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v DO (LR)DK trhu finální produkce v DO (LR)
MRPL1
L
CZK/L
DL(DO)
MFCL= AFCL=w=sL1w1
E1
Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je v DO vyšší zapojení L, ale i K (vyšší vybavenost práce kapitálem – např. bagr místo
krumpáče ), což zvyšuje MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL
w2 MFCL= AFCL=w=sL2
E2
Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E1 a E2) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci
L1 L2 (DO)
MRPL2
DL(KO)
L2 (KO)
Tržní poptávka po práciTržní poptávka po práciTržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek Tržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek
poptávky po práci jednotlivých firem:poptávky po práci jednotlivých firem:
↓↓w → ↑ poptávaného mnow → ↑ poptávaného množžství práce kaství práce kažždé firmy → ↑ dé firmy → ↑ poptávaného mnopoptávaného množžství práce na trhu → trství práce na trhu → tržžní Dní DLL jako jako horizontální souhorizontální souččet individuálních Det individuálních DLL, ale působí ještě , ale působí ještě
další efekt:další efekt:↓↓w → ↓ MC kaw → ↓ MC kažždé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P a dé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P a
tedy MR (prosazuje se tzv. příjmový efekt)→ ↓MRPtedy MR (prosazuje se tzv. příjmový efekt)→ ↓MRPLL a a tedy Dtedy DLL→ D→ DLL ka kažždé firmy bude díky tomuto příjmovému dé firmy bude díky tomuto příjmovému
efektu strmefektu strměější a tím i kjší a tím i křřivka trivka tržžní Dní DLL
Poptávka po práci na DK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální práce a NK trhu finální
produkceprodukce
Analýza situací na trhu práceAnalýza situací na trhu práce Trh práce v DKTrh práce v DK
Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu
finální produkce v KO a DOfinální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu
finální produkce v KO a DOfinální produkce v KO a DO Trh práce v NKTrh práce v NK
Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální
produkce v KO a DOprodukce v KO a DO
Výchozí předpokady:Výchozí předpokady:
Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkceprodukce
MR je klesající – MRPMR je klesající – MRPLL a tím i D a tím i DLL bude bude strmější než když firma prodává výstup na strmější než když firma prodává výstup na DK trhuDK trhu
Poptávka po práci na DK trhu práce a Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO (SR)NK trhu finální produkce v KO (SR)
MRPL
ARPL
L
ARPL
MRPL
MRPL
ARPL
L
ARPL
MRPL
Poptávka po práci na DK trhu práce Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a NK trhu finální produkce v KO
(SR)(SR)
DL DL
Firma na DK trhu finální produkce Firma na NK trhu finální produkce
MRPL = MR . MPL
konstantní klesající
MRPL = MR . MPL
klesající klesající
Odvození je obdobné jako v případě DK trhu Odvození je obdobné jako v případě DK trhu finální produkce, ale vedle SE a PE se finální produkce, ale vedle SE a PE se prosazuje ještě tzv. prosazuje ještě tzv. „„příjmový efektpříjmový efekt“ (v DK “ (v DK působil až na úrovni celého trhu, v NK působí působil až na úrovni celého trhu, v NK působí již na úrovni jedné firmy)již na úrovni jedné firmy)
Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny a MRsoučasného poklesu ceny a MR
MRPMRPLL se tudíž neposune nahoru v takovém se tudíž neposune nahoru v takovém rozměru jako v případě DK firmy (jednoduše rozměru jako v případě DK firmy (jednoduše proto, že MR je v NK klesající)proto, že MR je v NK klesající)
Poptávka po práci na DK trhu práce Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v DO a NK trhu finální produkce v DO
(LR)(LR)
Poptávka po práci na DK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v práce a NK trhu finální produkce v
DO (LR)DO (LR)MRPL1
L
CZK/L
DL(DO)
MFCL= AFCL=w=sL1w1
E1
w2 MFCL= AFCL=w=sL2E2
L1 L2
(DO)
MRPL2
L2
(KO)
Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRPL a křivku dlouhodobé poptávky po práci v případě, že by firma fungovala na DK trhu finální
produkceKřivka MRP se však posune doprava méně než v DK
Minimální mzdaMinimální mzda
= cenová regulace na trhu práce, čili = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdováregulace mzdová
Cíle:Cíle: garantování minimálního příjmu garantování minimálního příjmu
pracovníků státem pracovníků státem → nástroj sociální → nástroj sociální politikypolitiky
zvýšení motivace k hledaní prácezvýšení motivace k hledaní práce zvýšení zaměstnanostizvýšení zaměstnanosti
Dopady minimální mzdy na trh Dopady minimální mzdy na trh prácepráce
L
SLw
DL
L*
w*
dobrovolně nezaměstnaní (volná
pracovní místa)
wmin1
wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě
wmin2
wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí,
vzniká převis S nad D a nedobrovolná nezaměstnanost
nedobrovolně nezaměstnaní
(I)Racionalita minimální mzdy(I)Racionalita minimální mzdy
je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdouvšichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou
je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdounenajdou
MINIMÁLNÍ MZDA NA DK TRHU PRÁCE JE NESMYSLMINIMÁLNÍ MZDA NA DK TRHU PRÁCE JE NESMYSL
Trh práce v NK, Trh práce v NK, Nabídka práceNabídka práce
Analýza situací na trhu práceAnalýza situací na trhu práce Trh práce v DKTrh práce v DK
Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu
finální produkce v KO a DOfinální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu
finální produkce v KO a DOfinální produkce v KO a DO Trh práce v NKTrh práce v NK
Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální
produkce v KO a DOprodukce v KO a DO
Charakteristika NK trhu práceCharakteristika NK trhu práce NK trh práce – existence omezeného množství NK trh práce – existence omezeného množství
firem, kupujících VF prácefirem, kupujících VF práce monopson – práci poptává pouze jediná firmamonopson – práci poptává pouze jediná firma oligopson – práci poptává několik firemoligopson – práci poptává několik firem monopsonistická konkurence – práci poptává monopsonistická konkurence – práci poptává
mnoho firem, každá může částečně ovlivnit mnoho firem, každá může částečně ovlivnit mzdovou sazbumzdovou sazbu
firmy jsou „price makers“ – mohou ovlivnit firmy jsou „price makers“ – mohou ovlivnit mzdovou sazbumzdovou sazbu
křivka nabídky práce jedné firmě je rostoucíkřivka nabídky práce jedné firmě je rostoucí
Individuální nabídka práceIndividuální nabídka práce(nabídka práce jedné firmě)(nabídka práce jedné firmě)
Mzdová sazba (představuje průměrný náklad na VF) je Mzdová sazba (představuje průměrný náklad na VF) je dána pod úrovní MFCdána pod úrovní MFCL L (srovnejte se stanovením ceny (srovnejte se stanovením ceny výstupu nad úrovní MC)výstupu nad úrovní MC)
Za dané množství práce bude firma nabízet mzdu na Za dané množství práce bude firma nabízet mzdu na úrovni AFCúrovni AFCLL, která bude nižší než v DK, tedy MFC, která bude nižší než v DK, tedy MFCLL
AFCL = sL = w
MFCL
L
w
MFCL - AFCL
w1
L1
Optimální množství práce v Optimální množství práce v SRSR
platí modifikované zlaté pravidlo maximalizace zisku:platí modifikované zlaté pravidlo maximalizace zisku:MRPMRPLL = MFC = MFCLL
AFCL = sL = w
MFCL
L
w
MRPL
w1
w*
„přebytek firmy“
L*
Firma bude najímat L* množství práce za mzdu w*, ačkoli by byla ochotna platit mzdu w1
Křivka poptávky po práciKřivka poptávky po práci
DDLL na NK trhu práce na NK trhu práce nelze sestrojitnelze sestrojit – křivka MRP – křivka MRPLL nezobrazuje nezobrazuje vztah mezi L a wvztah mezi L a w
Lze pouze získat množinu rovnovážných bodů, dojde-li ke změně Lze pouze získat množinu rovnovážných bodů, dojde-li ke změně veličin ovlivňujících MRPveličin ovlivňujících MRPLL nebo MFC nebo MFCLL
AFCL = sL = w
MFCL
L
w
MRPL
w*
L*
MRPL'
w*'
L*'
Růst poptávky po produkci firmy zapříčiní růst ceny a tudíž MR MRPL se posune nahoru → vzroste poptávané množství práce a mzda
Optimální množství práce v DO Optimální množství práce v DO (LR)(LR)
v DO – možnost měnit L i Kv DO – možnost měnit L i K optimum tam, kde MPoptimum tam, kde MPL L / w = MP/ w = MPK K / r, / r,
respektive MRPrespektive MRPL L / w = MRP/ w = MRPK K / r/ r to platí pouze na DK trhu práce a DK trhu to platí pouze na DK trhu práce a DK trhu
kapitálu (MFCkapitálu (MFCLL= w a MFC= w a MFCKK= r)= r) optimální množství práce bez ohledu na optimální množství práce bez ohledu na
typ konkurence na trhu VF:typ konkurence na trhu VF:
MRPMRPL L / MFC/ MFCLL = MRP = MRPK K / MFC/ MFCKK
Jaký příjem mi přinese jedna
koruna vynaložená na nákup
práce?
Jaký příjem mi přinese jedna
koruna vynaložená na nákup kapitálu?
Pokud mi jedna koruna vynaložená na nákup (poslední jednotky) práce přinese
stejný dodatečný příjem jako jedna koruna vynaložená na nákup (poslední jednotky) kapitálu,
pak jsem našel nejlepší kombinaci práce a kapitálu.
„Výhodnost“ VF práce „Výhodnost“ VF kapitál
Nabídka práceNabídka práce
INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE:INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE:doposud jsme ji vnímali jako nabídku práce doposud jsme ji vnímali jako nabídku práce
jedné firmě, ale nyní ji budeme chápat jedné firmě, ale nyní ji budeme chápat jako nabídku práce jednoho nabízejícího, jako nabídku práce jednoho nabízejícího, tj. jednoho člověka nabízejícího VF prácetj. jednoho člověka nabízejícího VF práce
Jednotlivec nabízející práci se rozhoduje Jednotlivec nabízející práci se rozhoduje mezi dvěma „statky“:mezi dvěma „statky“:
SPOTŘEBA (C)SPOTŘEBA (C) XX VOLNÝ ČAS (H)VOLNÝ ČAS (H)
Volba mezi spotřebou a volným Volba mezi spotřebou a volným časemčasem
SPOTŘEBA – je možná pouze jako důsledek vlastní práce (L) SPOTŘEBA – je možná pouze jako důsledek vlastní práce (L) → → C = w . LC = w . L
ČAS (24 hodin denně) – může být rozdělen mezi práci a volný ČAS (24 hodin denně) – může být rozdělen mezi práci a volný čas → L + H = 24 → čas → L + H = 24 → C = w (24 - H)C = w (24 - H) . Tato rovnice je tedy . Tato rovnice je tedy funkce „rozpočtového“ omezení (funkce „rozpočtového“ omezení (linie rozpočtulinie rozpočtu))
užitek spotřebitele: U = f(C,H) – mezi těmito dvěma statky užitek spotřebitele: U = f(C,H) – mezi těmito dvěma statky volíme, což můžeme znázornit volíme, což můžeme znázornit indiferenční křivkou indiferenční křivkou (viz další (viz další obrázek)obrázek)
optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času – v bodě dotyku IC a BL (obdoba linie rozpočtu a času – v bodě dotyku IC a BL (obdoba linie rozpočtu a indiferenční křivky), čili:indiferenční křivky), čili:
optimum: MRSoptimum: MRSC,HC,H = w = wčili (čili (ΔΔU / U / ΔΔ H) H) / / ((ΔΔ U / U / ΔΔ C) = wC) = w
Volba mezi spotřebou a volným Volba mezi spotřebou a volným časemčasem
U = f (C,H)
H
24.w
C = w * (24 - H)
C*
24 hodin
C
H*
Spotřebitel bude při dané mzdové sazbě volit H* hodin volného času a C* množství spotřeby (tedy w.L ,
respektive w.(24-H*))
optimální volba spotřeby (tedy množství hodin optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času bude v bodě dotyku IC práce) a volného času bude v bodě dotyku IC a BL (indiferenční křivky a linie rozpočtu), čili a BL (indiferenční křivky a linie rozpočtu), čili optimum je při rovnosti jejich sklonů: optimum je při rovnosti jejich sklonů:
MRSMRSC,HC,H = w = wčili (čili (ΔΔU / U / Δ Δ H) H) / / ((Δ Δ U / U / Δ Δ C) = wC) = w
Substituční a důchodový efektSubstituční a důchodový efekt
Substituční efekt (SE): s růstem mzdové sazby se volný čas stává relativně dražším – spotřebitel je ochoten pracovat delší čas. SE je negativní
Důchodový efekt (IE): s růstem mzdové sazby roste reálný důchod, což umožňuje zvýšit spotřebu všech statků, včetně volného času – působí proti SE a je pozitivní
Celkový efekt (TE) = SE + IE, závisí na tom, který z efektů převáží
Při změně mzdové sazby se projevují dva efekty:
Individuální nabídková křivkaIndividuální nabídková křivka
sestává ze dvou částí:sestává ze dvou částí:1.1. převažuje převažuje SESE – nabídková křivka je – nabídková křivka je
rostoucí – s růstem mzdové sazby rostoucí – s růstem mzdové sazby jednotlivec nabízí větší množství prácejednotlivec nabízí větší množství práce
2.2. převažujepřevažuje IE IE – nabídková křivka je zpětně – nabídková křivka je zpětně zakřivená – od určité mzdové sazby její zakřivená – od určité mzdové sazby její
růst způsobuje pokles nabízeného růst způsobuje pokles nabízeného množství prácemnožství práce
Individuální nabídková Individuální nabídková křivkakřivka
L (h)
100
9
w (Kč/h)
6 7
200
300 sL
Do mzdové sazby 200 Kč za hodinu převažuje SE…
…při mzdové sazbě vyšší než 200 Kč za hodinu
převažuje IE
Ale ve skutečnosti nabídka práce Ale ve skutečnosti nabídka práce může být rostoucímůže být rostoucí
PROČ?PROČ? záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby – záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby –
trvalá či dočasná změna?trvalá či dočasná změna? rozhodování o pracovním nasazení je činěno z rozhodování o pracovním nasazení je činěno z
hlediska více obdobíhlediska více období
jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě dnes roste ochota pracovat vícevyšší mzdě dnes roste ochota pracovat více
jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojítmzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojít
Tržní nabídka práceTržní nabídka práce
SSLL = různá množství práce, kterou jsou její = různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni nabízet na daném trhu práce při vlastníci ochotni nabízet na daném trhu práce při různých mzdových sazbáchrůzných mzdových sazbách
změna w vede vedle změny nabízeného změna w vede vedle změny nabízeného množství práce také k posunu celé křivky množství práce také k posunu celé křivky nabídky prácenabídky práce
podobné efekty bude mít také změna reálné podobné efekty bude mít také změna reálné úrokové míryúrokové míry
opět souvislost s mezičasovým rozhodovánímopět souvislost s mezičasovým rozhodováním
Dopady růstu mzdové sazbyDopady růstu mzdové sazby
L
w SL SL'
w 0
w 1
L 0 L 1 L 2
zvýšení mzdové sazby povede k růstu nabízeného množství práce na
trhu na úroveň L1
vyšší mzda dnes je vnímána jako možný pokles mzdy v budoucnosti → dnešní ochota pracovat vzroste
až na L2, lidé budou chtít využít současnou vysokou mzdu využít k
tomu, aby si dnes vydělali a v budoucnu si mohli vzít dovolenou – tzv. efekt dovolené – nabídka
práce se posune vpravo
pokles mzdy bude mít opačný efekt – lidé si dnes raději vezmou volno a budou očekávat růst mezd v budoucnosti, jinými slovy „dnes se vyplatí
pracovat méně“