TŘÍDĚNÍ A PRŮMYSLOVÉ ZPRACOVÁNÍ DŘEVA
Tuto akci podpořil Regionální koordinátor pro popularizaci technických a přírodovědných oborů v Moravskoslezském kraji.
IPN Podpora technických a přírodovědných oborůRegionální koordinátor pro Moravskoslezský kraj
www.generaceY.czwww.msmt.cz
TŘÍDĚNÍ DŘEVATřídění dřeva podle pevnosti
Třídění dřeva podle pevnosti specifikuje ČSN 73 2824 – 1 Třídění dřeva podle pevnosti Část 1: Jehličnaté řezivo
Suky
Odklon vláken
Dřeň
Šířka letokruhů
Trhliny
Výsušné trhliny
Obliny
Zakřivení
Tlakové dřevo
Suky
Suky
Výskyt suků v konstrukčním dřevě ovlivňuje jeho pevnost a to zejména tím, že suky ve dřevě narušují podélný průběh vláken.
Pevnost konstrukčního dřeva je závislá na podílu suků v něm, respektive na podílu z celkového průřezu, který v prvku zaujímají.
Neméně důležitá je i poloha suků v konstrukčním prvku vzhledem k jeho namáhání.
Suky v hranolech
Suky v hranolech
Dle normy ČSN 73 2824 – 1 se při třídění dřeva nerozlišují srostlé a
nesrostlé suky. Otvory po suku se považují za suky.
Rozměry sukůZdroj: ČSN 73 2824 - 1
Suky v hranolech
Suky v hranolech
Výpočet poměrného rozměru suku A:
Rozhodující je nejmenší viditelný průměr d suků.
U hranolových suků platí výška zaoblené části (viz d1 na předchozím obrázku), pokud je menší než průměr.
Poměrný rozměr suku A se vypočte jako podíl průměru d, a rozměru b (popř. h) příslušné strany průřezu [1]. Rozhodující je největší poměrný poměr.
h
d
b
d
h
d
b
dA 4321 ;;;max
Suky v hranolech
Suky v hranolech
Kritéria třídění pro hranoly namáhané na ohyb.
Znaky třídění
Vizuální třída
S 7, S 7KS 10, S 10K
S 13, S 13K
Suky do 3/5 do 2/5 do 1/5
Šířka letokruhů
Šířka letokruhů
Letokruh je přírůstek dřeva za jedno vegetační období.
Letokruhy jsou tvořena vrstvami jarního (světlejší, řidší) a letního dřeva (hustší, tmavší)
Při hodnocení konstrukčního dřeva z hlediska šířky letokruhů se uvažuje průměrná šířka letokruhů dle DIN EN 1310 v milimetrech
U řeziva, které obsahuje dřeň se v hodnocení šířky letokruhů neuvažuje oblast do vzdálenosti 25 mm od dřeně
Měřený úsek l probíhá kolmo k letokruhům, začíná letokruhem, který je nejblíže dřeni až po letokruh v rohu průřezu nejvzdálenějším od dřeně
Šířka letokruhů
Odklon vláken
● Odklon od vláken F se vypočte jako odchylka x vláken vztažená na měřenou délku y a vyjádřená v procentech
● Odchylky způsobené suky, pokud jsou lokálního charakteru, se neuvažují
● Odklon vláken se měří podle výsušných trhlin
Odklon vláken
Dřeň
● Dřeň je řídké (světle nebo tmavě zbarvené) pletivo, které leží v ose kmene
● Rozlišujeme řezivo s dření a bez dřeně
● Dřeň se považuje za přítomnou, i když probíhá v řezivu jenom částečně
Dřeň
Odklon vláken
Odklon vláken
100y
xF
Trhliny
Rozlišujeme trhliny způsobené bleskem, odlupčivé trhliny a výsušné trhliny
Jako kritérium třídění u výsušných trhlin se musí stanovit hloubka trhlin vztažená na strany průřezu
Tuto hloubku je nutno změřit ve třech bodech po délce trhliny, vždy ve třetinách. Hloubku trhliny zjišťujeme spároměrem
Hloubka jedné trhliny se tedy uvažuje jako průměr ze tří měření
Trhliny které mají délku do ¼ délky řeziva, nevýše však 1m, se neuvažují
Trhliny
Trhliny
3321 ttt
r
Obliny
Výška a šířka obliny se určí v průmětu na příslušnou stranu průřezu a vyjadřuje se jako podíl K příslušné strany průřezu
Obliny
b
bb
b
bb
h
hhK 211 ;;max
Zakřivení
Vlivem rozdílného sesychání v radiálním a tangenciálním směru může vzniknout příčné zakřivení
Točivost a tlakové dřevo může způsobit šroubové zakřivení a podélné zakřivení dřeva
Šroubové a podélné zakřivení se vypočítá jako vzepětí h v místě největší deformace vztažené k délce měření 2000 mm.
Podélné zakřivení se vypočte jako vzepětí h v poměru k šířce řeziva
Příčné zakřivení se vypočte jako poměr vzepětí k šířce průřezu
Zakřivení
Zakřivení
Zbarvení, hniloba
Zbarvení může mít v podélném směru rozdílný rozsah. Rozhodující je místo s největším rozsahem
Zbarvení se měří na povrchu řeziva, kolmo k podélné ose průřezu.
Zbarvení, hniloba
hb
vvvV
2
321
Tlakové dřevo
Tlakové dřevo je reakcí větví stromu na namáhání a vzniká díky ohýbání kmene vlivem větru, sněhu, hmotností koruny aj.
Tlakové dřevo může mít v podélném směru různý rozsah. Rozhodující je místo největšího rozsahu.
Tlakové dřevo měříme na povrchu řeziva kolmo na podélnou osu kmene v místě největšího rozsahu
Tlakové dřevo
ČSN 73 2824 – 1 Třídění dřeva podle pevnosti – Část 1: Jehličnaté řezivo
Gandelová, L., Horáček, P., Šlezingerová, J., Nauka o dřevě, Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002.
Horáček, P., Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I., Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008.
Špaček, T. Metodika stavebního technického průzkumu dřevěných prvků zabudovaných do památkových staveb, Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Disertační práce, 2007.
Literatura
PRŮMYSLOVÉ ZPRACOVÁNÍ DŘEVA
Dřevozpracující průmysl má v ČR dlouhou tradici. Z hlediska kapacit je schopen zajistit materiálové nároky pro extenzívní rozvoj výroby materiálů na bázi dřeva.
Tento příspěvek prezentuje technologický postup při výrobě dřeva a materiálů na bázi dřeva a dřevní hmoty, obvyklý sortiment výrobků a jejich použití.
Hospodaření s lesy je součástí výrobního procesu a ovlivňuje kvalitu suroviny. Hospodaření s lesy je předmětem certifikace ve smyslu environmentálních požadavků na výrobky a služby v rámci EU.
V příspěvku jsou prezentována specifika klíčových technologických fází výroby dřeva, např. sušení, skladování, ochrana suroviny proti biologickým škůdcům.
Výrobní proces
Hospodaření s lesy
Těžba
Doprava a skladování
Příprava suroviny pro různé využití
Pilařská výroba, sortiment výrobků
Odkornění
Výroba sortimentu
Skladování sortimentu
Sušení
Výroba dřeva
Těžba a zpracování dřeva
Hospodaření s lesy jako součást výroby
Certifikace lesů
Výrobní proces kompozitních materiálů na bázi dřeva
Dýhy a vrstvené masivní materiály:
Suroviny a jejich příprava pro výrobu
Výroba dýh
Výroba vrstvených materiálů
Aglomerované materiály:
Suroviny pro výrobu aglomerovaných materiálů
Výroba třískových desek
Výroba vláknitých desek
Speciální kompozitní materiály a jejich výroba
Výroba tvarovek z aglomerovaných materiálů, vlastnosti a použití
Speciální technologie výroby a povrchových úprav dřeva
– zhušťování dřeva
Podstatou technologie zhušťování dřeva je změna jeho mikrostruktury.
S růstem objemové hmotnosti roste pevnost materiálu. Nízká objemová hmotnost dřeva je dána jeho strukturou. Chceme-li proto u dřeva jeho objemovou hmotnost výrazně zvýšit, musíme strukturu dřeva změnit. Jednou z možností je dřevo slisovat přibližně na poloviční objem při teplotě 140 až 160 C a tlaku 10 až 15 MPa. Rychlost lisování je přitom okolo 1 mm za minutu. Vznikne tak nový materiál zhuštěné dřevo. Zhuštěné dřevo je v současnosti nejvíce rozšířené v podobě zhuštěných překližek, které mají objemovou hmotnost okolo 1 400 kg.m-3. Tyto překližky se používají nejvíce jako tenké příložky a vložky do exponovaných spojů dřevěných konstrukcí.
Speciální technologie výroby a povrchových úprav dřeva
- modifikace dřeva
Technologie modifikovaného dřeva spočívá v chemické modifikaci struktury dřevní hmoty.
V molekulární struktuře dřeva nahradíme hydroxylové skupiny OH většími methylovými skupinami CH3, výsledkem procesu je dřevo velmi odolné proti dřevokazným houbám, které dále nebobtná a ani nesesychá. Modifikované dřevo je vhodné na výrobu oken, okenic, lepených prvků pro mostní konstrukce apod.
Sušení dřeva
Automatická sušárna dřeva
Literatura
[1] Hrázský, Král: Kompozitní materiály na bázi dřeva část I a II - učební texty MZLU
[2] kolektiv autorů: STEP I a STEP II
[3] Informační materiály výrobců a odborný tisk
Významné subjekty v MSK
Moravskoslezský dřevařský klastr se zaměřuje na podporu rozvoje dřevařského sektoru v Moravskoslezském kraji, který má ambici stát se významným dodavatelem a exportérem dřevostaveb a inovačních komponentů pro dřevěné konstrukce a domy.
Významné subjekty v MSK
Děkuji za pozornost
