OLOMOUCI
Jií Š O B R
student 3. roníku
Uití motiv z antické mytologie v populární filmografii
The Use of Motives from Ancient Mythology in
Popular Filmography
Bakaláská práce
OLOMOUC 2011
2
Prohlašuji, e jsem diplomovou práci zpracoval samostatn a uvedl v ní veškerou
literaturu a všechny prameny, které jsem pouil. Práce obsahuje 70 530 znak.
V OLOMOUCI 30.4. 2011 ________ ____________________
Tímto bych chtl podkovat paní PhDr. Noemi Sklenáové za poskytnutí
informací, cenných rad a pipomínek, bez kterých by tato práce nemohla
vzniknout. Dále mé díky patí i panu PhDr. Janu Janouškovi, Ph.D. za pomoc pi
zpracování eckých odkaz a v neposlední ad panu Mgr. Františku Ondrákovi
z gymnázia Olomouc-Hejín, který mi pomohl pi vyplování dotazník.
4
Obsah
1.2. Vle boh………………………………………………………...8
1.3. Shrnutí díla……………………………………………………….9
2. Souboj Titán (2010)………………………………………………..11
2.3. Shrnutí…………………………………………………………..17
3. Trója (2004)………………………………………….………….…..19
3.1. Paris, Achilles a ti druzí, aneb co nám prozradí film?..................21
3.1.1. Helena, Paris a jejich mystérium………………..…….….24
3.1.2. Charaktery filmové…………………………………….…26
4.3. Která z filmových adaptací Homérova eposu poskytne divákovi více
informací?.....................................................................................36
5. Závr……………………………………………………………...…39
6. Summary…………………………………………… ………….…..40
7. Anotace…………………………………...……………….………...41
8. Pílohy……………………………………………………………….42
8.1. Dotazník………………………………………………………...44
9.1. Prameny………………………………………………………….45
9.2. Literatura………………………………………………………...45
5
Úvod
Antická mytologie a kultura, a u ecká nebo ímská, je ji nkolik století
nositelem odkazu budoucím generacím a její vliv je stále dobe patrný i v dnešní
moderní dob, kdy svtu vládnou média a televize nebo internet se stávají ím dál
astjším zdrojem informací. Ne kadý si proto vezme knihu, aby se mohl pohrouit
do fantastického mytologického svta. Je tedy teba pizpsobit bájesloví starých
civilizací tak, aby se stalo dostupné i tm, kteí etb zrovna neholdují.
Pedloená bakaláská práce se nesnaí podat vyerpávající a podrobný popis
eckých mýt a jejich filmových verzí. Snaí se o struné zmapování shlédnutých
snímk, které byly natoené podle jedné mytologické pedlohy, a vytvoení
porovnání mezi nimi a mytologickou pedlohou. Uruje stejní osu filmu a zjišuje,
ím me být pro diváka pínosný.
Druhá ást práce obsahuje vyhodnocení dotazníku, jeho úkolem bylo zjistit,
jak jsou dnešní áci seznámeni s antickou mytologií a jak se v ní orientují. Za tímto
úelem byly rovn vypracovány podrobné grafy, jejich hodnoty vykazují
oblíbenost film s mytologickou tématikou nebo jaké báje jsou mezi souasnou
mládeí nejpopulárnjší.
Dále bychom chtli upozornit, e vzhledem k etné variantnosti jsou jména
eckých hrdin sjednocena podle Encyklopedie antiky vydané v Praze roku 1973.
6
Díky své djové pímoarosti s postupn gradujícím spádem a jednoduchou
zápletkou se báje o Perseovi stala dobrým zdrojem inspirace pro filmové zpracování.
V roce 1981 se tohoto úkolu ujal anglický reisér Desmond Davis, scéná podle
mytologické pedlohy vypracoval Beverley Cross, který se krom Souboje Titán
podílel i na jiných filmech s mytologickou nebo orientální tématikou 1 . Z hereckého
obsazení meme uvést Laurence Oliviera v roli Dia nebo Ursulu Andressovou, coby
Afrodítu nebo Maggie Smithovou jako pomstychtivou bohyni moí Téthys.
Ústední osu celého filmu tvoí Perseus a jeho pímá konfrontace s vlí
olympských boh. Tmto dvma styným bodm se budeme v následujících
odstavcích podrobn vnovat, abychom mohli analyzovat jednotlivé úseky filmového
snímku, které budou doplovány o poznámky erpající z píslušných zdroj, co nám
umoní sledovat, kde došlo k odklonu samotné báje.
V závreném shrnutí se zamíme na celkový obsah a zhodnotíme, do jaké
míry bylo vyuito motiv pvodní pedlohy a co me filmový snímek pípadnému
recipientovi nabídnout.
1.1 Perseus ve filmové adaptaci
V souladu s mytologickou pedlohou, se i filmový hrdina narodil ze spojení
nejvyššího boha Dia a princezny Danaé, dcery krále Akrisia z Argu. Tuto potupnou
uráku vyešil Akrisios tak, e nechal svou dceru zatlouct do truhly a svrhnout do
moe. Z vle Dia však truhla bezpen doplula ke vzdálenému ostrovu 2 , kde Perseus
postupn dospl a moná by i zemel, kdyby nebylo pomstychtivé bohyn Téthys,
která trpla po té, co Zeus potrestal jejího syna Kaliba 3 . Penesla mladého Persea do
msta Joppa 4 , suovaného znetvoeným Kalibem. Jako odškodné za Téthydin podlý
in obdrel Perseus od boh zbran – me, kouzelnou pilbu a štít. Ve mst se
1 Iáson a Argonauté (1963); Sindibád a tygí oko (1977). http://www.imdb.com/name/nm0189117/ 2 Prameny hovoí o ostrov Serifos, viz. níe 3 Kalibos se vyskytuje i v nové verzi Souboje Titán. Námi pouité prameny se o nm nezmiují.
4 Z eckého Ιππη (dnes Jaffa), staré pístavní msto na území dnešního Izraele, díve Fénície. O Jopp se zmiuje i Graves, R.: ecké mýty 1, Praha 1982, str. 249 j.
dozvdl, e kdokoliv poádá princeznu Andromedu o ruku, musí správn odpovdt
na hádanku zadanou Kalibem, pokud nápadník odpoví špatn, je za trest upálen.
Obr. 1 5
Pomocí kouzelné pilby 6 , která iní majitele neviditelným a okídleného kon
Pegasa 7 , se Perseovi podaí proniknout do Kalibova doupte, kde vyslechne zadání
hádanky, je však odhalen a svede s Kalibem souboj, pi kterém mu usekne ruku.
Druhý den Andromedinu hádanku uhodne a jako dkaz pedloí výše zmínnou
konetinu. Slaví se svatba, pi které je Andromedina krása vyvýšena nad
5 Na map meme vidt, kde se nacházela tehdejší významná msta staré Fénicie, jako Byblos nebo Sidon, mezi které patila i Joppa. 6 Patila Hádovi, Graves, R.: ecké mýty 1, Praha 1982, str. 249 g.
7 Podle dostupných zdroj však Pegasos vyskoil z tla zabité Gorgony Medúzy. Místo toho pouíval Perseus okídlené opánky, Graves, R.: ecké mýty 1, Praha 1982, str. 249 g.
8
Téthydininu. Za tuto uráku poaduje bohyn 8 princeznin ivot, má být obtována
moské nestve Krakenovi 9 . Pro Persea tím zaíná další dobrodruná pou.
Odpov na otázku, jak zabít Krakena, znají styské arodjky 10
ivící se
lidským masem. Narodily se u jako staré a ohavné, dohromady vlastnily jen jedno
oko 11 , o které se neustále hádaly. Od nich se Perseus dozví, e jediná monost
k pemoení moské nestvry je smrtící pohled Medúzy, která vše ivé mní
v kámen. Medúza však ije na druhém behu eky Styx, a tak se Perseus stává dalším
hrdinou, který se jako ivý vrátí z podsvtí, podaí se mu dokonce uplatit i
pevozníka Charóna. Pedtím, ne se však ke svému cíli dostane, utká se jeho druina
s dvouhlavým psem 12 , který chrání vstup do Medúzina píbytku. Smrtícímu pohledu
Medúzy se Perseus vyvaruje pomocí naleštného štítu, protoe samotný odraz
Medúzina vzhledu je neškodný a usekne jí hlavu 13
.
Pi návratu jsou nuceni penocovat, co se stává píhodnou chvílí pro
pomstychtivého Kaliba. Ten bodnutím zapíiní, aby z mošny, kam Perseus ukryl
Medúzinu hlavu, zaala prosakovat krev, ze které se zrodí dva obrovští štíi.
V závreném boji nakonec Perseova druina zvítzí a Perseus Kaliba zabije. Te u
mu nic nebrání v cest do Joppy a pemoení Krakena.
Celý film korunuje happy-end v podob svatby Andromedy s Perseem.
1.2 Vle boh
Boí zásahy tvoí spolu s Perseem základní stavební materiál jak celé báje,
tak i filmové adaptace. Vzhledem k lidským vlastnostem jsou náchylní k neestnému
jednání, co se následn odráí v jednotlivých zápletkách celého píbhu. Hlavní
znesváenou dvojici zde tvoí Persev otec Zeus a Kalibova matka Téthys, která je
8 Hyginus ve svých bájích zmiuje jako strjce pomsty Neptuna za uráku Néroeven
http://www.thelatinlibrary.com/hyginus/hyginus5.shtml#andromeda Naproti tomu Ovidius uvádí Amona, Ovidius: Promny, Praha 2005, str. 112, stejn tak Apollodóros: II. 4, §3 http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Apollod.+2.4.3&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999 .01.0021 9 Z následujícího zdroje meme zjistit, e se jednalo o nestvru Kétos. Jméno Kraken se
v dostupných zdrojích nevyskytuje. http://www.theoi.com/Ther/KetosAithiopios.html 10 Ti Graie, sestry Gorgon. 11 Vtšina pramen uvádí krom oka ješt jeden zub, Graves, R.: tamté. 12
Snad odkaz na Kerbera, který ml ale hlavy ti (viz. Zamarovský, V.: heslo Orthos). 13
Dostupné prameny mluví o srpu, daru boha Herma. Ve filmu však figuruje me bného tvaru. Ovidius: Promny, Praha 2005, str. 123.
zárove patronkou msta Joppa. Ona je také hlavním strjcem teroru, kterým Kalibos
utiskuje království.
Kdy Kalibovy zloiny pekroily pomyslnou mez, potrestal ho Zeus
znetvoením, take se stal ohavný všem lidem. Bohyn Téthys tento in oplatila
Diovi tak, e pokud si Andromedu nemohl vzít její syn, nesml si jí pak u vzít
nikdo. A tak vznikla podmínka, e kadý nápadník musí uhodnout zadanou hádanku.
Jakmile se Zeus dozví, e Téthys penesla Persea do Joppy, jako odplatu za
potrestaného Kaliba, snaí se tento údl svému synovi ulehit tím, e ostatním
bohm pikáe opatit mu zbran, vetn sovy bohyn Pallas Athény. Ta však
nesouhlasí a poádá Héfaista, aby z kovu vyrobil mechanickou napodobeninu.
Další okamik k boské pomst pichází v okamiku, kdy pošetilá Kassiopea
prohlásí svou dceru za krásnjší, ne je bohyn Téthys. Té se tím naskýtá další
monost, jak smrtelníkm znepíjemnit ivot, proto si vyádá Andromedin ivot jako
smírí ob za uráku na ní spáchanou.
V závru filmu je opt naráka na pomíjivou existenci boh. Bohové jsou sice
všemohoucí, ale do jisté míry závisí jejich „peití“ na lidech, na jejich obtech a
modlitbách. Zeus si rovn uvdomuje, e jednou me nastat doba, kdy budou zcela
nepotební a zapomenutí, proto pikáe hvzdám, aby zaujaly seskupení na poest
Persea, Kassiopey nebo Pegase. iní tak odkaz budoucím generacím, ím i bohm
zajišuje jistý druh „nesmrtelnosti“.
1.3 Shrnutí díla
Pokud bychom se chtli filmovou adaptací zabývat po odborné stránce, bylo
by nutné znát veškeré dostupné verze báje o Perseovi, které se nám z klasických dob
nedochovaly v kodifikované form, jako nap. Homérovy eposy. Všechny nám
dostupné zdroje jsou prací mytograf z dob minulých i souasných. Jediným
vodítkem nám mohou být Perseova vyobrazení na antických nádobách, kde bývá
obvykle zpodoben v okamiku, kdy zabíjí Gorgonu Medúzu nebo pouze s její
hlavou. Meme si rovn povšimnout, e pouitou zbraní je krátký meík
srpkovitého tvaru. Spolenost mu obvykle dlá ozbrojená Pallas Athéna.
10
Obr. 2 14
V pípad filmového zpracování z roku 1981 se naskýtá myšlenka, e
pedloha ke scénái byla vypracována na základ Gravesových eckých mýt. A ten
erpá peván z klasických autor, jako nap. Plinius, Apollodóros nebo Hyginus.
adu informací nám me poskytnout i Publius Ovidius Naso ve svých Promnách.
Dj celého filmu výrazn zjednodušuje dvod, pro se Perseus vydává na
svou pou za hlavou Medúzy. Divák tedy není vystaven sloitému rozplétání
pedcházejících událostí. Zde nemusejí být spokojeni znalci mytologie, kteí tento
fakt budou mít dozajista snímku za zlé. Musíme si ale uvdomit nkolik základních
bod:
1. Není moné natoit film pesn podle pedlohy. A to práv z dvod
vtšího mnoství verzí, které nám báje nabízí.
2. Snímek je teba udlat pro diváka atraktivní. Musí tedy obsahovat úmrn
rychlý spád, uritou dávku akce a zápletku.
3. Dj musí být dobe srozumitelný, protoe ne kadý ovládá antickou
mytologii natolik, aby se v ní mohl bez problém orientovat.
14
Perseus a Athéna s hlavou Medúzy, erveno figurová malba, cca 400-385 p. n. l., Muzeum umní v Bostonu, USA.
11
Andromedu, oproti skutenému úkolu, který mu uloil král Polydektes 15
. Tím se
snímek stává jednoduše zapamatovatelným i pro bného diváka, zárove poskytuje
vcelku kvalitní pohled do svta antického bájesloví a seznamuje recipienta se
standardními mytologickými pojmy, jako jsou hrdinové, bozi, rzné nestvry apod.
V samotném závru filmu se divák rovn seznamuje se skutenými
astronomickými úkazy, jako je souhvzdí Pegase, Andromedy nebo Kassiopey. Co
me v divákovi podnítit zájem o názvy dalších tles nebo úkaz v oblasti
astronomie.
Filmový remake v reii Louise Leterriera zstává po obsahové stránce
nezmnn, pesto se celý dj nese ve zcela jiném duchu. Hlavním motivem je
vzpoura lovka proti boím zákonm, i kdy ne zcela oprávnná. Lidé mají pocit,
e bohové nesou vinu za jejich píkoí, a tak chyby nehledají v sob, ale pisuzují je
práv bohm. Bohové se tímto dostávají do podízené role, protoe lidi paradoxn
potebují. Jsou závislí na jejich modlitbách a obtech, které je de facto iví. Dokonce
zvaují, e zanou s lidmi vyjednávat, co jejich pvodní postavení ješt více
degraduje. Navíc jim zstává jeden dleitý rys – mají stejné vlastnosti jako lidé, a
tak se postupn ob strany dostávají do zaarovaného kruhu, kdy jedna pomsta stídá
druhou, a všichni si mezi sebou vyizují staré spory.
Zvláštností píbhu je, e nejvyšší bh Zeus vystupuje spíše jako lehce
zmanipulovatelná osoba a veškeré ízení má v rukou jeho bratr Hádes, který si
s sebou nese údl olympského vyddnce. Hlavní motivem jeho in je touha po
pomst.
Perseus projde rychlým vývojem – z obyejného rybáe opovrhujícího bohy
se záhy stává stateným bojovníkem, piem pozdji neváhá pouít ani kouzelný
me, dar od Dia, který pedtím odmítal.
15 Graves, R.: ecké mýty 1, Praha 1982, str. 248 d,e
12
2.1 Perseus
Zrození Persea je práv v tomto filmovém píbhu aktem pomsty. Kdy se
lidem pestalo líbit jednání boh, vzbouili se. Pi obléhání Olympu velel vojskm
král Akrisios. Pestoe ostatní bozi navrhovali zniení vojsk, Zeus se uchýlil
k jinému trestu: Vzal na sebe podobu krále a vloudil se do lonice Akrisiovy eny
Danaé 16 . Kdy se skutený král vrátil a vidl, co Zeus napáchal, nechal novorozence
a svou enu zatlouct do truhly a svrhl je do moe. Tento in však vládce boh
potrestal tím, e krále seehl bleskem a promnil ho v nestvru. Tak se zrodil
Kalibos, nucený ít v bainách a skrývat se ped lidmi.
Truhlu s malým Perseem našel rybá Spyros 17 , který se chlapce ujal a
vychoval. Na scén se zárove objevuje i jiná postava - Ió 18 , která kdysi odmítla
boha, ten jí potrestal nesmrtelností a vným mládím. Jak ona sama vysvtluje, není
ani bohyn ani lovk. Jejím úkolem je dávat na Persea pozor a pomáhat mu, nebo
práv ona zná jeho osud.
O nkolik let pozdji se stane Perseus svdkem nového povstání proti bohm.
Váleníci z Argu strhnou sochu Dia a jsou za to ztrestáni jeho bratrem Hádem. Do
tohoto incidentu se nešastn piplete i Spyros, který spolu se svou rodinou zrovna
loví ryby. Hádes lo potopí a Perseus rázem pichází o svou rodinu. Tím zaíná jeho
nové dobrodruství.
Je odveden vojáky do Argu, kde vládne král Kéfeus s manelkou Kassiopeou.
V nejmén vhodnou chvíli prohlásí pyšná královna svou rodinu za bohy a krásu své
dcery Andromedy vyvýší nad krásu všech bohy. Trestu se opt ujímá Hádes,
tentokrát ji z vle Dia. Zabije královnu a prozradí, co je vlastn Perseus za.
16
V mytologické pedloze na sebe Zeus bere podobu zlatého dešt. V pípad báje o Héraklovi se Zeus promní v krále Amfitryóna. 17
Apollodóros uvádí jméno Diktys a název ostrova Serifos, Apollodóros: II. 4, §1 http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Apollod.+2.4.1&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999 .01.0021 18 Byla dcerou krále Inacha kterou Héra za trest promnila v krávu, viz. Hyginus. http://www.thelatinlibrary.com/hyginus/hyginus5.shtml#io Nebo Apollodóros: II. 1, §3 http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Apollod.+2.1.3&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999 .01.0021
13
Zárove si vyádá jako omluvu za uráku ivot princezny Andromedy. Lhta je zde
.
Na základ nového zjištní je Perseus uvznn a muen, aby se piznal, zda je
skuten synem nejvyššího boha Dia. O svém pvodu však nemá mladý hrdina ani
pontí, proto zarputile tvrdí, e není polobh. Odmítá pijmout tuto skutenost,
protoe bohy nenávidí, bez ohledu na to, e jeho adoptivní rodinu má na svdomí
pouze Hádes. Jak je ale v celém filmu zvykem, vinu nesou jednoznan všichni
bohové. Ve vzení ho navštíví Ió, která mu prozradí píbh jeho zrození. Perseus
novou informace pijímá, nicmén se ale nemní jeho dosavadní postoj k boské
autorit. Nastává závod s asem, protoe jediná monost, jak pomoci princezn je
zabít Krakena. Odpov na tuto otázku znají pouze styské arodjnice. Perseus
s druinou se proto vydávají na cestu.
Zeus zane o svého syna projevovat zájem, proto mu jako dar pošle kouzelný
me, který Perseus najde, kdy se utáboí v lese. Nad ránem se objeví stádo létajících
koní, kde Ió ukáe Perseovi Pegasa. Na jeho zkrocení však nezbude as, jsou toti
napadeni Kalibem, kterému v souboji usekne voják Draco ruku, z té se pak zrodí
obrovský štír. Pedtím, ne Perseus nestvru zabije, je porann. V okamiku, kdy se
objeví další štíi, je Perseova druina konfrontována s diny, pouštními duchy
obývající pouš. Jejich vdce pozdji Perseovi vyléí zranní zpsobená Kallibem.
Mezitím v Argu pipravuje zfanatizovaný dav lešení, na kterém má být
princezna Andromeda obtována Krakenovi. Jejich vdce Prokopion ostatní leny
sekty nabádá k zavrhnutí Dia. Jediné východisko vidí v uctívání Háda, protoe jedin
ten nabízí Argu záchranu a rovn ukázal lidem jejich híchy, které je moné
vykoupit princezninou krví. Svým poínáním stále více oslabuje Diovu moc.
Perseus spolu se svou druinou, Ió a dinem doputují do Styské zahrady, kde
sídlí slepé arodjky. Toto pusté místo bylo svdkem bitvy mezi Krakenem a Titány.
Pouze ony znají odpov na otázku, jak zniit Krakena. Ió zatím Persea varuje, aby
se ptal pouze na onu jedinou otázku, protoe ví, e arodjky jsou zlomyslné a
schopné lhát, ím mohou ohrozit celou výpravu. K emu záhy dojde, nebo
Perseovi pedpoví, e v boji zeme. I kdy hrdina na sob nedá nic znát, trochu
pochybuje, akoliv se ho Ió snaí ujistit, e staeny lhaly.
19
Podle Ovidiovy verze si ivot princezny Andromedy vyádal egyptský bh Amón, který se pozdji stal souástí ímsko-egyptského synkretismu. Ovidius: Promny, Praha 2005, str. 112.
14
Pi zpátení cest se setká s Diem, ten mu nabízí, e me vstoupit na Olymp
mezi bohy. Perseus odmítá a zarputile trvám na tom, e jeho otcem byl rybá Spyros,
pestoe pravdu u dávno zná. Vzáptí Diovi vyte, e práv kvli boí vli je jeho
rodina mrtvá. Zeus se mu naopak snaí vysvtlit, e trest boh si lidé na sebe
pivolali sami. Pesto Perseovi daruje zlatou minci pro podsvtního pevozníka
Charóna. Druina se pomalu rozpadá – opouštjí ji Ozal a Kucuk 20 . Stihnou však
vyrobit pro Persea štít ze štíího krunýe. Zbytek výpravy se vydává na cestu do
podsvtí, kde na druhém behu eky Styx má ít Medúza.
Bhem plavby vypráví Ió posádce o Medúze: Kdysi byla krásnou dívkou, do
které se zamiloval Poseidón, i pes protesty se jí zmocnil. Tento incident znechutil
Pallas Athénu. Ta se rozhodla, e z Medúzy udlá odstrašující píklad a promnila ji
v nestvru tak ohyzdnou, e kdo se na ní podíval, zkamenl. Aby se Perseus mohl na
boj pipravit, nauí ho Ió v podpalubí nkolik uitených zpsob, jak se vyhnout
Medúzin pohledu. Zárove se zaíná upevovat mezi obma citové pouto.
V boji s Medúzou pichází o ivot ostatní lenové výpravy – Draco, Ixas,
Eusebios a din, který je jako jediný imunní vi Medúzin pohledu. Ped vstupem
do podsvtí zatím eká Ió. Dvojice je však napadena Kalibem. Ten, aby
vyprovokoval Persea, zabije Ió. Hrdinovi nezbývá nic jiného, ne pouít kouzelný
me. V souboji se mu podaí Kaliba zabít, v téme okamiku z tla umírajícího krále
vyprchá Hádovo kouzlo i Div trest. asu je málo a Perseus musí jednat – opouští
umírající Ió a s pomocí Pegasa letí do Argu. Na Olympu mezitím Zeus svolí
k vypuštní Krakena, co Hádes ochotn uiní.
Zdivoelý dav vedený Prokopionem se chopí princezny Andromedy, která se
sama rozhodne obtovat pro záchranu msta. Z moe se vynouje Kraken, co nesmete
pívalová vlna, rozbije netvor chapadly. Lidé umírají a Zeus na Olympu slábne,
kdeto Hádes nabírá na síle, iví ho smrt a utrpení lidí. Vládce boh si uvdomuje
svou osudovou chybu píliš pozd. Pesto ekne svému bratrovi, e do Argu míí
Perseus, aby zhatil jeho plány. Hádes, ve snaze zachránit situaci, poštve na hrdinu
Harpyje, které mu seberou Medúzinu hlavu. Nastává zbsilá honika v ulicích msta.
Krom Persea a Harpyjí hledá v sutinách msta svou dceru král Kéfeus. V souboji
s Harpyjí spadne Perseus do svatyn, kde má být obtována Andromeda. Na poslední
chvíli se mu podaí ukázat hlavu nestvrné Gorgony Krakenovi, ten zkamení.
20 Jistá podobnost s Kastorem a Pollydeukem.
15
Zárove však Prokopion zavradí krále. Krakenovo torzo se ale pone bortit, pod
vahou padajícího kamení se ásten rozboí svatyn, rozbije i lešení, na kterém visí
Andromeda a ta padá spolu se sutinami do moe. Pokusu o její záchranu zabrání
Hádes, rozhodnutý zniit Persea. Tomu je u jasné, e podsvtního boha neme
zabít, pesto pouije me od svého otce Dia a Háda probodne, ím ho opt uvzní
v podsvtí. Na poslední chvíli se noí do vln, z nich vytáhne Andromedu. Moské
vlny oba zanesou na malou plá poblí Argu, kam u pro princeznu pijídjí
záchranné lod.
Sama princezna Persea nabádá, aby se stal králem v Argu, ten však odmítá
s pesvdením, e poslouí víc jako lovk, ne jako král a odletí na Pegasovi pry.
Vrací se na místo, kde Hádes pipravil o ivot jeho rodinu. Tam za ním pichází
Zeus, aby mu podkoval. Oba ví, e Hádes eká na vhodnou píleitost, kdy lidstvo
zeslábne natolik a on se opt bude moci vrátit. Rovn mu opt nabízí, aby zaujal
místo mezi bohy, co Perseus odmítne. Pesto mu oplátkou za vykonané iny dá
odmnu – vrátí Ió zpt mezi ivé.
2.2 Hádes a jeho postavení ve filmovém snímku
Podsvtní bh podvedený bratrem Diem, donucený ít v podsvtí, aby nebyl
bohm na oích 21 , ivý pouze ze strachu a bolesti lidí touí po odvet víc, ne
kdokoliv jiný. Píhodná chvíle nastává v okamiku, kdy vojáci z Argu strhnou sochu
Dia, na znamení vzpoury a také aby dokázali, e úcta k bohm a jejich zákony jsou
nepotebné. Hádes na opoválivce nejprve pošle Harpyje, potopí Spyrovu lo a poté
jde nabídnout své sluby Diovi s úmyslem, e donutí lidi se vrátit zpt k bohm.
V celé záleitosti mu má pomoci Kraken, který je Hádovým synem. Zeus se nechá
pesvdit a nakonec na bratrovo naléhání svolí, netuší však, e utrpení vyvolané
Hádem mu píze lidí nepinese, ba naopak. Ostatní bohové jsou prozetelnjší,
protoe Háda povaují za úskoného. Nejsou ani potšeni jeho pítomností, co
podsvtnímu bohu ale nijak nevadí.
21 Etymologie jména odpovídá i Hádov charakteru a funkci v eckém pantheonu. Vzniklo derivací od slovesa α priv. + , co znamená „neviditelný“ nebo „ten, který iní neviditelným“. Roscher, W. H.: Ausführliches Lexikon der griechischen und römischen Mythologie, erste Abteilung, Leipzig 1884- 1886, str. 1778
16
Dalším nástrojem Hádovy pomsty se stává Kalibos, který rovn Dia
nenávidí. Temný bh však nemá dost sil, proto poádá Kaliba, aby zabil Persea a tím
uštdil Diovi další ránu. Zhrzený král souhlasí, nebo se mu naskýtá píleitost
k pomst.
Postava Háda pedstavuje v celém snímku výrazný protiklad k záivému
Olympu a laskavým nebeským bohm. Je dobrým obrazem odvkého boje dobra se
zlem, k emu vyuívá slabosti jiných lidí. Meme zde najít podobnost
s kesanským symbolem zla, Luciferem, který je padlým andlem a Bohu se mstí
tak, e svádí lidi na scestí. Hádv osud je podobný. Zatímco se olympští bohové
tšili oblib lidí, on musel ivoit v temném podsvtí. Proto je jeho nejvtší snahou
dokázat Diovi, e ani sebevtší utrpení nedonutí lidi, aby se k nmu modlili.
Osudovou ránu se mu chystá zasadit zabitím Persea.
Pestoe je od zaátku jasné, kdo je v celém snímku absolutní vítz, tvoí
Hádes velmi píjemnou zápornou postavu.
17
2.3 Shrnutí
U od zaátku filmu je divákovi jasné, e celý snímek staví svj dj peván
na speciálních efektech a akci. Psychologii hlavního hrdiny posílili autoi snímku
osobními problémy, jako ztráta adoptivní rodiny, odmítání svého pvodu a pohrdání
bohy. Kdy Perseus celým vývojem projde, pochopí, e je nkdy teba pijmout jak
svj osud, tak i obas slevit ze svých nárok a nechovat se tvrdohlav. Je však nutno
podotknout, e Persev odmítavý postoj a sebezapení psobí v nkterých
momentech píliš pehnan a tím me na diváka psobit spíše úsmvn, ne
odván. Podobný dojem vyvolává i Perseova druina, která pes prvopoátení
odmítání za nj nakonec pokládá i ivot, vetn pouštního dina, kterému me být
celá vc lhostejná.
Z rzných dvod pak me divákovi, zvlášt tomu, který se v mytologii
alespo ásten vyzná, vadit postava Kaliba. Ten se vyskytuje v obou filmových
verzích a jeho jediným cílem je zabít Persea. Jeho neekané výboje sice Perseovi
znepíjemují cestu, ale rozhodn to není nic, nad ím by se zvlášt pozastavoval.
Kalibos je sice zápornou postavou, ale ne nijak výraznou. Proto se me stát, e ho
divák bhem dje vytsní, ale vzáptí je s ním konfrontován znovu. V nové filmové
adaptaci báje, je Kalibovi dán vtší prostor, co do urité míry narušuje celkovou
chronologii snímku.
Naproti tomu vcelku dobe zapadá do dje din. Postava, která do antické
mytologie nepatí 22 , se stává plnohodnotným a dleitým lánkem celé výpravy. I
kdy znalci mytologie mohou být nespokojeni, svou pítomností nijak násiln
nevyniká nad ostatní. To samé ale nememe íct o Ió, její kehký pvab, svtlé šaty
a jemná záe, která ji obklopuje, podivn kontrastují s drsným okolím a budí dojem
jisté nesourodnosti s djem.
Trochu zaskoen, i kdy ne úpln nepipraven, me být divák v závru
filmu, kde se oekává, e Perseus pojme Andromedu za manelku a stane se králem.
Ten se však vydává cestou obyejného lovka spolen s Ió a s vdomím, e bitva
mezi dobrem a zlem nikdy neskoní.
22
Typický pro orientální náboenství. Jde o ducha, který je buto dobrý nebo zlý. http://en.wikipedia.org/wiki/Jinn
2.4 Který z pedchozích snímk me divákovi více nabídnout?
V pedchozích kapitolách jsme si udlali struný nástin a shrnutí obou film a
je nyní poteba urit, který z nich je schopen pedat divákm více informací
z antického bájesloví. V tomto pípad musíme pominout veškeré speciální efekty a
zamit se výhradn na obsahovou sloku filmové verze.
Jak u me být z výše zmínných informací patrné, vtšinu pedpoklad má
starší snímek Souboje Titán. Oproti mladšímu zpracování poskytuje mén
desinformací, více se drí mytologické pedlohy a celková struktura dje není
zbyten narušována dalšími postavami nebo zápletkami.
Píbh stojí na jednoduchých, ale zcela dostaujících pilíích: lidská pýcha,
osudová chyba a trest. Samozejm pak také nkdo, kdo se rozhodne bezvýchodné
situaci elit. Pestoe se v obou pípadech jedná o stejného hrdinu, jsou jejich
charaktery znan rozdílné. V tomto pípad se mytologické pedloze nejvíce blíí
Perseus ze starší filmové verze. Jeho postava neoplývá pehnaným vzdorem a
uraenou pýchou.
Další osu píbhu pedstavují bohové, kteí svými iny ovlivují celý dj.
V obou verzích je vdy nkdo, kdo se snaí Perseovi uškodit. Zatímco Téthys
vyuívá lstivých úskok, Hádes rovnou nií vše, co mu pijde po ruku, vetn svého
bratra Dia. Zde je tké urit, který z film plní svj úkol lépe, protoe ani jeden
snímek se pesn nedrí mytologické pedlohy. Rozhodující slovo tedy budou mít
s nejvtší pravdpodobností speciální efekty, kterými filmová verze z roku 2010
doslova hýí.
Posledním a nejvtší problémem je závr obou píbh. Zatímco snímek z
poátku osmdesátých let bezezbytku dodrel kritéria daná mytologickou pedlohou,
moderní verze pojala závr zcela jinak, snad ve snaze vylepšit notoricky známý
konec ním mén obvyklým, ím se tvrci dopustili fatální chyby, která kriticky
završuje celou adu desinformujících úsek tohoto filmového snímku.
19
zcela jasné, kdo Homér 23
vbec byl a nelze urit ani pesnou dobu jejich vzniku.
Podle odhad mla samotná Iliada vzniknout ve druhé polovin 8. stol. p. n. l.
Dkaz je hned nkolik: jedním z artefakt je tzv. „Nestorv pohár“, který je dnes
uloen v Národním archeologickém muzeu v Athénách a pochází piblin z doby
720. p. n. l. Jeho zdobení souhlasí s nkterými scénami, které popisuje ve svých
dílech Homér. „Temné“ období, jak je doba vzniku homérských básní nkdy
nazývána, je rovn zhruba stejn shodné s tvorbou geometrické keramiky.
Obr. 3 24
Dalším dleitým bodem je historické klima práv z druhé poloviny osmého
století, kdy existovala silná šlechtická kultura, kterou oba eposy oslavují. Ta pozdji
zanikla. V tomto pípad se vidina Homéra jakoto slepého chudého pvce rozplývá,
nebo ve svých eposech zcela pesn popisuje ivot tehdejší šlechty. V neposlední
23 Z eckého μηρος, co znamená „rukojmí“; pvodn se prý jmenoval Melésigenés. Bartonk, A.: Dialekty klasické etiny, Brno 2009, str. 228-229 24
Fragment argejského msidla ze 7. stol. p. n. l., který je dnes uloen v muzeu v Argu. Odysseovi druzi oslepují Polyféma.
20
ad musíme vycházet i z jazyka, kterým jsou eposy napsány. Jde o iónský dialekt
etiny, který je místy prostoupen aiolským náeím.
Iliada mapuje události posledních jedenapadesát dní z desátého roku trojské
války. Co se stalo ped tím, si kadý mytograf vícemén adí podle sebe, na základ
dostupných pramen.
I kdy je dvodem boje únos Heleny, v závru u jde spíše o záleitost osobní
cti, koisti a hlavn obchodu, nebo Trója ovládala celý ernomoský obchod
s drahými kovy, elezem, devem, látkami a mnoha dalšími artikly. Jakmile msto
padlo, mohli ekové zakládat kolonie, které bohatly spolu s dalšími koloniemi
v Malé Asii nebo na Sicílii. Nejvtší zisky však mly z tohoto obchodu Athény, které
byly vedoucí námoní mocností.
Filmové zpracování trojské války, které v roce 2004 reíroval Wolfgang
Petersen podle scénáe Davida Benioffa, se práv více vztahuje k problémm
politickým, piem nám pedkládá pomrn dobrý, místy a naturalistický pohled
do tehdejší spolenosti a jejího ivota, proto zcela stranou stojí zásahy boh. Pestoe
se ve filmu obas mihne Thétis, neprojevuje se nijak jako boská bytost, ale spíše
jako ustaraná matka. Film se stává poutavým práv pro svou „lidskost“, kde kadý
zodpovídá za své iny a neme z nich vinit boskou moc, i se na ni odvolávat.
21
3.1 Filmové zpracování Homérova eposu
Ped 3200 lety se Agamemnónovi podailo po mnoha bojích sjednotit ecké
státy, nepodrobena zstala jenom Thesálie. Jeho bratr Meneláos, spartský král se
pokouší o smír s Trójou. Celou alianci mezi státy narušuje Achilleus, který pohrdá
Agamemnónem a podle libosti se piklání na jednu, i druhou stranu. Jeho úkolem
není nic jiného, ne zabíjet. V boji mu proti mui se Achilleovi daí získat pro
Agamemnóna vládu nad Thesálií. V Spart mezi tím dochází k uzavení smíru
25 Na mapce meme vidt nejznámjší msta starovkého ecka, vetn Tróje, Sparty a Mykén.
22
s Trójany. Krále Priama v celé záleitosti zastupují jeho dva synové, Hektor a Paris.
Bhem slavností se Paridovi podaí Helenu pesvdit k odchodu. Druhý den, kdy
u je trojské lostvo na cest dom, se Paris pizná Hektorovi ke svému inu. Ten se
rozhodne vrátit zpt do Sparty a omluvit se, nebo došlo k uráce hostitele, co je
v ecké kultue nepípustné. Nakonec se však vyhoví svému bratrovi a celá výprava
pokrauje v zapoaté cest zpt do Tróje.
Kdy Meneláos zjistí, jaké potupy se mu od host dostalo, neváhá a spchá
ádat o pomoc svého bratra Agamemnóna, který pomoc pislíbí, ale udlá to pouze
z vlastního prospchu, protoe je mu jasné, e pokud Trója padne, stane se
neomezeným pánem tehdejšího známého svta a ovládne dleité obchodní cesty
v celém ernomoí. O svém útoku se radí se starým králem Nestorem 26 , který
povauje za zcela nevyhnutelnou úast Achillea a jeho myrmidónských vojsk, s ím
není Agamemnón píliš spokojen, pro nj je Achilleus jen nájemný zabiják
s prospcháskými tendencemi. Nestor nakonec krále pesvdí. Tak se do celého
píbhu dostává ithacký vládce Odysseus, jeho úkolem je šikovn pimt Achillea
k úasti ve váleném taení proti Tróji. Ten mezitím ije se svým bratrancem
Patroklem na eckém ostrov Fthia.
Pestoe trojský král Priamos ví, jakou zkázu Helenina pítomnost mstu
pinese, toleruje Paridv in a nedbá Hektorových rad, aby Helenu poslal zpt do
Sparty. Krátce nato je vyhlášen poplach, protoe k Tróji se blíí ecké lod.
Jako první zaútoí na trojské pobeí Achilleus se svým vojskem Myrmidón,
pestoe nebyl dán píkaz k útoku. Jeho vojáci vyplení Apollónovu svatyni a
povradí všechny knze. Poprvé se zde setkává tváí v tvá Hektorovi, který o
Achilleovi nic neví, pro nj je to naprosto bezvýznamný voják. Spolu s koistí
z Apollónova chrámu je Achilleovi pivedena i zajatá Bríseovna.
Onoho veera pijímá Agamemnón pocty za první úspšné dobytí trojského
území, nikdo s pítomných neví, e za úspchem stojí Achilleus a jeho Myrmidóni.
Dojde k roztrce, pi které Agamemnón Achilleovi oznámí, e si jako válenou
koist bere Bríseovnu. Následkem toho odmítá Achilleus dál bojovat.
Mezitím se Paris rozhodne vyzvat Meneláa na souboj o Helenu, ta se snaí
v noci uprchnout, protoe ví, e Meneláos Parida zabije. Její pokus o útk omylem
odhalí Hektor a pesvdí ji, aby se vrátila.
26 Král v Pylu.
Druhý den proti sob oba sokové nastoupí ped trojskými branami.
Agamemnón má dv podmínky, které mohou válku ukonit: vrátit Helenu Meneláovi
a podrobit se, co Hektor odmítne. Zane tedy souboj, ve kterém Paris jednoznan
prohrává. Na poslední chvíli unikne smrtelné rán a zbable se plazí k bratrovým
nohám, ím se ped eckými nepáteli zesmšní. Meneláos ale není spokojen a
neustále na Parida doráí, zatímco Agamemnón burcuje vojsko k útoku tím, e
Trójané porušili dohodu. V návalu emocí Hektor Meneláa probodne, eho vyuije
Agamemnón a zaútoí na Tróju, která díky svým luištníkm prozatím vyhrává a
achájská vojska se stáhnou do tábora.
Achilleus stále odmítá bojovat a navíc zvauje, e druhý den odpluje pry.
Jeho zámr zmaí útok Trójan, kteí za svítání napadnou achájský tábor zápalnými
bombami. Situace vyuívá Achillev spoleník Patroklos, který si na sebe vezme
jeho zbroj a vyrazí do boje, kde je zabit Hektorem, který o skutené identit
bojovníka neml pontí. Patroklova smrt je dvodem navrácení Achillea do boje,
nebo se chce pomstít. Vyzve proto Hektora na souboj, ve kterém ho porazí a
mrtvolu odveze do tábora jako trofej. Pro Trójany je to zdrcující poráka.
Za hluboké noci si Hektorovo tlo pijde vyádat král Priamos a Achilleus
svolí. Spolu s Priamem se krom Hektorových ostatk vrací i Bríseovna, kterou
Achilles propustil, navíc získává trojský král slib, e po dvanáct dní se nebude
bojovat, aby mohl být Hektorovi vystrojen náleitý poheb. Tímto gestem však
rozzuí Agamemnóna, jeho nejvtší prioritou jsou vlastní zisky. Pislíbené období
klidu ale zstane neporušeno.
Na konci dvanáctého dne eká Trójany pekvapení – achájské lostvo je
pry, ped branami se povaluje nkolik mrtvol s tmavými skvrnami po tle, co
trojský knz diagnostikuje jako mor, který na eky seslal Apollón. Spolu
s domnlými mrtvolami je na plái i obrovský devný k – dar Poseidónovi 27
jako
ob za šastnou plavbu. Paris navrhuje kon spálit, ale setká se s odporem. Nikdo
lest eckých vojsk neprohlédne 28
. V noci, kdy Trójané spí zmoeni vínem, vyskáou
Achájci ven z kon, otevou brány a Tróju vypálí 29
. Helena prchne spolu
s Andromaché tajnou chodbou a zachrání se i nkolik dalších lidí. Pi útku pomáhá i
27 Devný k byl pvodn uren pro Pallas Athénu. 28
Spálit kon navrhoval knz Láokoón, který byl za trest umlen Poseidónem – zardousili ho dva moští hadi spolu s jeho dvma syny. 29 Povel k útoku dal pvodn Sinón.
24
Paris, který na poslední chvíli pedá trojský me mladému chlapci 30
zachraujícímu
svého starého otce se slovy, aby odešel daleko a zaloil nový národ.
Agamemnón se chce pomstít Bríseovn za její vztah s Achillem, kvli nmu
málem nevyhrál válku, ta ho však probodne. Setkává se znovu s Achillem, který ji
hledá, ale jejich setkání pekazí Paris. Vystelí nkolik šíp, které se hrdinovi
zabodnou do hrudi, poslední zasáhne patu.
Celý píbh koní pohbem Achillea. Osud Parida, Heleny a Andromaché
zstává oteven.
3.1.1 Helena, Paris a jejich mystérium
Postava Heleny není nijak jednoznaná. Ve všech nám známých zdrojích je
povaována za dceru Dia a spartské královny Lédy. Její povstnou krásu jí
zajišovaly plavé vlasy a svtlá ple, co je pro stedomoí neobvyklé. Slávu si
vyslouila nejen svou krásou, ale i tím, e zradila svého manela, co bylo dáno
Afrodítinou kletbou. V tomto okamiku se však dostáváme do problematické situace,
protoe nememe s jednoznaností tvrdit, e Helena do Tróje odešla spolu
s Paridem.
,
ten ve svých dílech rád pouíval mytologické motivy a jedním z nich byla i oslavná
palinodie 32
na Helenu. Zárove se však o ádném únosu nezmiuje, naopak vyvrací
monost, e by byla Helena unesena nebo odešla s trojským princem dobrovoln.
„V té ei slova pravdy není, paluby lodi ses nohou nedotkla
a nepišla na trójský zámek.“ 33
Tyto verše dávají prostor ke spekulacím. V jakém smyslu byla Helena unesena?
Jednalo se o njaký pízrak, jak tvrdí Stésichoros? Odvodnní, pro Stésichoros
30 Zde se ji setkáváme s Aineiem. 31
asi 640-555 p.n.l. 32
Oslavná báse, která mla být omluvným gestem na pedchozí, ne píliš lichotivou skladbu. 33 Platón: Faidros in Dialogy o kráse, Praha 1979, str. 138.
25
napsal tyto verše, me být prostší – jeho pvodní báse na Helenu mla nejprve
hrubý a urálivý charakter, za co byl básník potrestán slepotou. Po napsání
palinodie se mu údajn zrak vrátil.
Nabízí se ješt jedna monost, v tomto pípad však nejde o Helenu jako
takovou, ale o Helespont. Mηστες τς λης (mnéstérés tés Helenés) nejsou
Helenini nápadníci, ale ve skutenosti se jedná o helespontský spolek, tedy o
μηστες το λλησπντυ (mnéstéres tú helléspontú) – „ti, je o Helespont
peují“ 34
. Tento svazek, který spojili krvavou obtí kon, zaruoval všem lenm
jistotu, e se budou vzájemn podporovat pi výpravách i v obchod, a to bez
ohledu na Trójany a jejich spojence. Patronem spolku byl bh Poseidón, emu
odpovídá i výše zmínná obtina, nebo práv k byl atributem boha moí. Navíc
jméno Helena me být odvozeno od Hellé, sestry Frixa, podle které je Helespont
pojmenován.
Navíc motiv unesené eny není nijak ojedinlý. Iliada s nejvtší
pravdpodobností erpá z eposu Keret, který pochází z Ugaritu 35 , je datován do doby
bronzové a zapsán klínovým písmem na hlinných tabulkách 36
.
Není to poprvé, co se za enou spojenou s Trójou táhnou ruku v ruce
problémy. Další takovou byla Hésioné, dcera pedposledního trojského krále
Láomedonta a jeho eny Leukippy. Její otec nedodrel slib, který dal Apollónovi a
Poseidónovi za pomoc pi opevnní trojských hradeb. Za tuto uráku mla být
princezna obtována moské píšee. Pomos nabídl Héraklés, ale pouze v pípad, e
odmnou dostane nesmrtelné kon, které dostal Trós darem od Dia za uneseného
Ganyméda. Láomedon pislíbil, slib však nedodrel a tak se Héraklés pomstil tím, e
vytáhl spolu s výpravou proti Tróji, kterou posléze dobyl.
Jistou podobnost meme hledat mezi Helenou a Médeou, protoe ob
vyuívaly kouzel k podmanní lidí: Jednou našla Helena v Trojské pevnosti kámen,
ze kterého kapala krev. Brzy zjistila, e má arovnou moc. Nejprve ji pidávala do
pití Paridovi, aby si udrela jeho stálou náklonnost, pozdji s ní omámila i zbytek
Trójan.
34 Graves, R.: ecké mýty 2, Praha 1982, str. 275. 35
Msto v Sýrii. 36
Hlavním motivem píbhu je válená výprava krále, jeho cílem je získat manelku. http://en.wikipedia.org/wiki/Legend_of_Keret
„Arce locari velut tutamen et non incassum arcis Troianae prope multis locis mentio
fit. in hac enim arce huiusmodi saxum fuisse dicitur, quod ab alio contritum
sanguinem emitteret. namque Helenam ad incitandos in se amatores saepe ex hoc
saxo lapillum uti fuisse solitam. 37
“
Jisté zvláštnosti si s sebou nese i Paris. Motiv odloeného dítte není
v antické mytologii niím zvláštním, ba naopak. Staí zmínit báje o Iásonovi nebo
Oidipovi, které jsou rovn spojeny s putováním a odvedenou enou, její vinou
následn padne msto nebo dojde k rozkolu v rodin. Paridv soud dává rovn
podnt ke spekulaci, nebo se pekrývá s bájí o Héraklovi. Motiv zlatého jablka a tí
en je znám práv z této báje. Je tedy moné, e pedobrazem Paridova soudu byl
Héraklv úkol, který spoíval v donesení zlatého jablka ze zahrady Hesperidek.
Takových podobností najdeme v ecké mytologii mnoho a není moné zcela
pesn urit, která báje poskytla ve vtší i menší míe inspiraci ke vzniku báje jiné.
3.1.2 Charaktery filmové
Kadá z postav, se kterými se ve filmu setkáváme, si nese svj osobitý
charakter, který se píliš nesluuje s pvodní pedlohou. V poátcích jsme
konfrontováni s chladnou vypoítavostí a nezmrnou touhou po moci, kterou
disponuje mykénský král Agamemnón. Jeho zájmy jsou ist politické, a to bez
ohledu na okolí. Do urité míry nám me pipomínat další historickou-filmovou
postavu, Alexandra Velikého 38
. V tomto pípad však Agamemnón nedisponuje
dobrými vdími schopnostmi a za sebe radji nechává pracovat jiné, i kdy pozdji
sám pijímá pocty.
Rovn není píliš lichotivé ani postavení Achillea. Oproti svému literárnímu
protjšku zde nememe oekávat skuteného hrdinu, nýbr zcela obyejného
oldáka, obklopeného ne píliš poetným mirmydónským vojskem. O jeho
bezvýznamnosti se pesvdíme v okamiku, kdy Myrmidóni plení Apollónv
37 Maurus Servius Honoratus k Vergiliov Aeneid, II. 33 http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Serv.+A.+2.33&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999. 02.0053 38 Snímek Olivera Stonea z roku 2004.
27
chrám. Na místo pijídí se svým vojskem Hektor, piem jednoho z len jeho
druiny zasáhne Achilleus na velkou vzdálenost oštpem. Hektor je pekvapený a
pozdji o svém záitku vzrušen vypráví ostatním Trójanm. Další Achilleovou
vlastností je arogance a pehnaná neúcta k jakýmkoliv ádm, hlavn k tm
náboenského charakteru. Navíc neustálé konflikty s Agamemnónem málem vedou
ke zmaení celé výpravy.
Oproti „barbarským“ ekm stojí Trójané, kteí jsou v celém snímku
vykresleni jako kultivovaní lidé uctívající bohy, tradice a milující své msto.
Moráln istý Hektor, rozváný Priamos nebo úzkostlivá Andromaché pivádjí
diváka na myšlenku, kdo je v celém snímku vlastn „ten špatný“ a zárove pispívají
k celkové kulturní degradaci ek. Snaha rozlišit jednotlivá etnika se odráí i na
zpsobu obleení a celkové péi o vzhled. Zatímco Trójané disponují zdobenými
tunikami, zlatými šperky a a nepirozen upraveným vzhledem, Achájci na první
pohled psobí zanedban, co v divákovi me vyvolat sympatie k Trójanm,
protoe celkov psobí vznešenjším dojmem.
Ponkud komicky psobí postava Parida. Ten patrn nebyl nikdy odloen v
horách a spolu s bratrem Hektorem se staral o zahraniní politiku. Patil asi mezi
nejmilejší Priamovi syny, protoe práv jemu starší bratr a pozdji i otec prominuli
únos Heleny a nikdy mu nevyetli, e díky nmu zapoala válka, která nadobro
zniila jejich msto. Dokonce láskypln pijali i Helenu. V celém snímku však Paris
vystupuje jako zhýkaný zbablec, co se pozdji ukáe v souboji s Meneláem, a
poté, co z bezpené vzdálenosti zastelí Achillea.
Hektor, Paris, Achilleus a Agamemnón tvoí základní stavební prvek celého
dje. Ostatní postavy u tolik výrazu nemají a fungují spíše jako statisté.
28
3.2 Shrnutí
Pokud bychom mli shrnout shlédnutý snímek a vyhodnotit, co je schopen
divákm pinést, musíme mít opt na pamti body, které jsme zmínili v pedcházející
kapitole. U od samého zaátku filmu je jasné, e jde o ist konzumní záleitost,
která má s sebou nést hlavn nepetritý etzec akních scén s obasnou dávkou
emocí nkteré z hlavních postav. Naproti tomu je však teba kladn ohodnotit
pomrn široké spektrum událostí pispívající k nahlédnutí do kultury antického
ecka. Divák má monost si udlat hrubou pedstavu nap. o všteckých nebo
pohebních rituálech, na které je ve filmu ada odkaz.
Za pínosné meme povaovat konflikt mezi Achilleem a Agamemnónem,
který se stává dleitou osou dje jak ve filmu, tak v samotném eposu, stejn jako
Patrokolovu smrt, co opt zapíiní zvrat celé situace. Achilleova citová vrtkavost a
emoní labilita dávají spád celému píbhu a divák od urité chvíle me tušit, jak
celá situace dopadne.
Zatímco v Iliad dostává velkou ást prostoru Aineiás a jeho iny, ve filmu je
na nj jen krátký odkaz v nkolika posledních scénách, kdy Trójané prchají tajnou
chodbou z msta a Paris mu vloí do rukou pamtní trojský me na znamení
nehynoucího trojského národa. Stejný osud postihl i olympské bohy, kteí se
v literární pedloze pln zapojují do boje a vyuívají všech lstí – z filmového
zpracování jsou vypuštni úpln. Jenom Apollón, patron Tróje se stává terem
Achilleova rouhání.
V závreném shrnutí se zamíme na ob filmové adaptace Homérových
epos a pokusíme se na základ jejich vzájemné konfrontace vyvodit, která z nich
me být po informaní stránce více pínosná.
29
4. Helena Trojská (2003)
Dvoudílný televizní film natoený podle scénáe Ronni Kerna, v reii J. K.
Harrisona 39
si u od samého zaátku klade pomrn tký cíl – vrohodn zachytit
nejpodstatnjší ásti trojské války, stejn tak jako události, které se odehrály ped
válkou samotnou, a to v co nejkratším asovém úseku. Tím spluje nepsané pravidlo,
které si klade snad kadý scéná zpracovaný na motivy Homérovy Iliady. Draz je
rovn kladen i na celkový dojem píbhu, atraktivnost a poutavost pro diváka.
Dj je vyprávn králem Meneláem, který krom války popisuje i spor
s bratrem Agamemnónem, spletité problémy rodinné a politické. On je svdkem
celého píbhu, osud všech len rodiny a pináší tak pohled do situace tehdejší
doby.
4.1 Filmový píbh
Ocitáme se v Tróji ve chvíli, kdy královna Hekabé práv rodí. Porod naruší
svým kikem malá princezna Kassandra, která trvá na tom, aby byl chlapec, kterého
královna stihla pojmenovat Alexandros, zabit 40
. Král Priamos dcei dvuje,
pedevším proto, e dívka zná pohlaví dítte ješt ped tím, ne se narodí. Pes odpor
své eny panovník poruí, aby bylo dít odneseno do hor a shozeno ze skály.
Povený sluha za noci chlapce odnese, nemá však sílu ho usmrtit, tak ho jenom
poloí na kameny s tím, aby o jeho osudu rozhodli olympští bohové. Z povzdálí vše
pozoruje pastý, který ve vhodné chvíli malého prince odnese a pijme za vlastního.
Pojmenuje ho Paris.
Uplyne nkolik let a z Parida je dosplý mladý mu. Pi he s páteli se mezi
skaliska zabhne kzle, které se neprodlen vydá hledat. Dostane se do jeskyn, kde
39
30
usne. Zjeví se mu ti bohyn a ádají, aby je rozsoudil podle toho, která z nich je
nejkrásnjší. Afrodíta mu jako odmnu slibuje nejkrásnjší enu svta. Jako dkaz
ukáe Paridovi Heleninu tvá ve zlatém jablku, v tuté chvíli uvidí princovu tvá
v malém jezírku i Helena, která se vydala se svým bratrem Pollydeukem na výlet
k moi. Z rozjímání oba vytrhne prvod ubírající se smrem ke spartskému paláci.
Bratr Helen vysvtluje, e jde o nápadníka její sestry Klytaimnéstry, který pijel na
námluvy spolu se svým bratrem Meneláem a otcem, mykénským králem Átreem. Ve
stejnou chvíli, kdy mykénský prvod míí do paláce, se okolo hradeb potuluje i
athénský král Théseus 41
paláce a ukrást Helenu.
Mykénský král se svými syny pedstoupí ped spartského Tyndarea a
Agamemnón se zaslíbí Klytaimnéste. Obad naruší Helena, která se na nádvoí
objeví. Otec ji napomene za neomalenost a zakáe se úastnit svatební hostiny.
S jeho rozhodnutím nesouhlasí Agamemnón a krále pemluví, aby dcei odpustil.
Vzáptí Meneláos poádá Tyndarea, zda by mohl být na hostin Heleniným
spoleníkem. Agamemnónova náhlého vzplanutí pro mladší princeznu si všimne
Klytaimnéstra, která pak s nelibostí sleduje, jak otec ádosti obou mykénských
princ vyhoví.
Pi svatební hostin sedí šlechta na vyvýšených lehátkách, co
Agamemnónovi umouje sledovat Helenu. Ta je z celé situace rozrušená a hostinu
opouští. Kdy prochází chodbou, je napadena Théseem a jeho sluhou. Oba mui
dívku sváou, pemou stráe a prchnou z paláce. Bhem cesty Théseus vypráví
Helen píbh jejího narození. Prozradí jí, e není dcerou Tyndarea, protoe ten byl
bhem jejího poetí v Egypt. Královna Léda byla zneuctna Diem. Pokala, a se
dít narodí a pak, aby alespo ásten odinila potupu, kterou uvrhla na svého
manela, skoila z hradeb.
Mezitím na pohoí Ídy odvedou vyslanci krále Priama Paridova býka, který
má poslouit jako hlavní cena pi trojských hrách. Paris si nenechá tuto kivdu líbit, a
pestoe je zrann a jeho adoptivní otec protestuje, pihlásí se jako zápasník. Po
nkolika vyhraných zápasech se má utkat s Hektorem. Kassandra u tuší, kdo mladý
pastevec je, varuje bratra a naléhá, aby Parida v souboji zabil. Zatímco oba mui
bojují, zaíná si král pomalu uvdomovat, e se do msta vrátil jeho odloený syn.
41
Athénský král, syn krále Aigea nebo Poseidóna, Svoboda, L.: Encyklopedie antiky, Praha 1973, str. 616.
31
Paris zápas vyhrává. Do ringu pibíhá Paridv adoptivní otec a jako dkaz pedkládá
královn Hekab pláš, ve kterém dít našel. Pestoe Priamos ví, e znovunalezený
syn pinese mstu zkázu, pijímá ho a s poctami pedstaví lidu.
I kdy Helena zpoátku vzdorovala, na ivot v Athénách po boku Thésea si
rychle zvykla. Po roztrce, pi které Théseus odmítne její lásku s tím, e jednoho dne
si najde nkoho jiného, prchá Helena palácovými zahradami a narazí na svého bratra
Pollydeuka. Její poátení pekvapení se stupuje, kdy princezna zjistí, e hlavním
úelem návštvy je zabít Thésea, který svým inem pošpinil královskou rodinu.
V souboji Pollydeukes krále zabije, ten však z posledních sil uštdí spartskému
princi smrtelnou ránu. Helena se zhroutí a je pevezena zpt dom.
Na pohebních oslavách písahají nejodvánjší mui eckého svta vrnost
králi Tyndareovi. Král je však rozhoen Heleninou lhostejností vi mrtvému
Pollydeukovi a nabídne její ruku pítomným mum. I kdy se všem mum Helena
velmi líbí, tuší, e satek s ní bude provázen problémy. Pesto se dohodnou, e
budou bránit zájmy toho, který pojme Helenu za manelku 42
. Aby se pedešlo sváru a
spravedliv rozhodlo, kdo bude manelem spartské princezny, vhodí zúastnní
panovníci do nádoby na mísení vína své prsteny, z nich je potom jeden vylosován.
Vytaený prsten patí Meneláovi, co Agamemnón vyloí jako neklamné boí
znamení.
V Tróji u tuší, e ekové chystají válené výboje. Hektor proto pijde za
Paridem, aby tlumoil ádost jejich otce Priama. Ten se rozhodl poslat Parida do
Sparty se vzkazem novému králi Meneláovi. Mladý princ však má vi misi
výhrady, povauje ji za píliš riskantní a obviní Hektora ze snahy se ho zbavit, ím
by si opt upevnil pozici v následnictví trnu. Nakonec se však na cestu do Sparty
vydá.
U spartských beh pistanou trojské lod ve chvíli, kdy v paláci probíhá
svatební slavnost – Helena, kvli které uzaveli etí králové s Meneláem smlouvu,
e budou chránit jeho zájmy a manelství, pedstoupí ped hodovníky nahá. Tento
akt má pítomným dokázat, e alianci se Spartou neuzavírali zbyten a Helena je
42 Apollodóros: III. 10, §8 http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Apollod.+3.10.8&fromdoc=Perseus%3Atext%3A199 9.01.0021 Rovn zmiuje i to, jak Odysseus získal za manelku Pénelopu, Apollodóros: tamté, §9 http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Apollod.+3.10.9&fromdoc=Perseus%3Atext%3A199 9.01.0021
32
skuten tak krásná, aby byli ochotni za ni poloit ivot. Ceremoniál naruší Paris se
svou druinou. Agamemnón varuje bratra ped nebezpeím, které me od Trójan
oekávat. Navrhuje, aby z Parida vyzvdli co nejvíce informací, co jim má pozdji
pomoci k napadení msta.
V noci prchá Helena tajn z paláce a chce spáchat sebevradu skokem
z hradeb. Zachrání ji Paris a oba si pipomenou dávné „setkání“ uchystané bohyní
Afrodítou. Svdkem rozhovoru je Klytaimnéstra, která pozdji seste zle vyhubuje.
Helena jí vypráví, jak se s Paridem poprvé setkala. Klytaimnéstra u tuší, e za vším
stojí vle boh, proto na oplátku Helen vyzradí Agamemnónovy a Meneláovy
úmysly. Klytaimnéstina zrada je pochopitelná, nebo se neme smíit s pedstavou,
e Agamemnón tajn miluje Helenu.
Druhý den se vrací Agamemnón s manelkou do Mykén a Paris je spolu se
svou druinou uvznn na popud Meneláa v komnatách paláce. Veer se k nmu
dostane Helena a pome Trójanm k útku. Spolen prchají pry ze Sparty a vdí,
e tato fatální chyba bude mít dopad dalekosáhle vtší.
Kdy se o zrad dozví král Meneláos, neváhá a poádá o pomoc bratra. Na
tuto chvíli Agamemnón ekal. Pislíbí bratrovi pomoc pouze za podmínek, e bude
svrchovaným velitelem eckých vojsk a pipadne mu veškerá válená koist.
Meneláos se zdráhá, ale nakonec dominantnímu bratrovi ustoupí. Po dvou msící
však nejsou ekové schopni vyplout kvli nepíznivému vtru. Agamemnón se radí
s vštcem Kalchantem. Ten mu ekne, e bohyn Artemis poaduje ivot jeho malé
dcery Ífigenie, obtovat ji však musí sám král. Kvapn odvede dít z paláce a ob
posléze vykoná 43
.
Do Tróje se mezitím vrátil Paris. Jeho in je odsouzen nejen Hektorem, ale i
otcem, králem Priamem. Paris ped celým dvorem na svou obhajobu uvede, e Sparta
a ostatní ecká království se chystala k válce s Trójou, kterou chtjí dobýt práv kvli
píhodné poloze mezi nejvtšími obchodními cestami. Rovn ekne, e s Helenou
nebylo dobe zacházeno a ona s ním odešla dobrovoln. Kassandra naléhá na otce,
aby Helenu okamit vrátil Meneláovi. Král Priamos je nakonec Heleninou krásou
tak uchvácen, e na dceino naléhání nereaguje. Do Tróje však u dorazily egejské
flotily a Odysseus s Meneláem jdou za králem Priamem s ádostí, aby byla Helena
43 O Ífigeniin obtování se krom Euripida zmiuje i Lucretius ve svém didaktickém díle De rerum natura. Snaí se pomocí Epikúrova uení poukázat na fungování pírody, která se ídí odvkými zákony. Podle nj nemohou bohové zasahovat do kolobhu vzniku a zániku, tudí ani nemohou poadovat Ífigenin ivot. Nicmén v obou verzích je princezna dosplou dívkou.
33
vydána zpt manelovi. Ten jim ekne, e se rozmyslí. Zeptá se Heleny, která stále
prosí o navrácení manelovi, pestoe Parida miluje. Navíc ví, e situaci ji
nezachrání nebo Agamemnón je od samého zaátku odhodlaný Tróju dobýt kvli
její píhodné poloze. Priamos se s tímto faktem zaíná pomalu smiovat.
V hlavním stanu achájského leení se Agamemnón radí s ostatními
panovníky a vojevdci o strategii útoku. Domnívají se, e kdy vyvolají zmatek a
v pestrojení vniknou za hradby msta, zajistí jim to hladký prbh boje. Nikdo z
nich však zatím netuší, e válka nebude mít tak krátké trvání.
Veer král Priamos rozhoduje o osudu a postavení princezny Heleny. Jeliko
spolu s radou starších shledal situaci bezvýchodnou, nabídl Helen, e se me vzdát
veškerých závazk, které ji poutaly ke Spart. Ta nabídku pijímá stejn jako
pízvisko Helena Trojská. Kassandra celou situaci z povzdálí pozoruje a je královým
rozhodnutím zdšená.
První boj, kdy se Achájci zmocní trojského pobeí, skoní pro Tróju dobe.
V noci si Hektor tropí z Kassandry erty a vysmívá se jejím vštbám. Ta má však
vidní, e boje potrvají deset let, achájská vojska budou plenit okolní msta, a
nakonec padne i Trója. Král Priamos je pesvdený, e je jeho dcera šílená, vštbám
neví a nechá ji nakonec zavít do kobky.
Roky plynou a Achájcm se stále nedaí prolomit trojské hradby. Jednoho
veera, kdy spolen sedí u ohn, navrhnou, e bu válku dobojují, nebo odjedou
dom. Chamtivý Agamamemnón chce ale oboje. Druhý den ráno navrhne Trójanm
osobní souboj mezi Paridem a Meneláem. Pestoe spartský král Parida vyzve na
souboj, není si píliš jistý. Oba mui se postupn probojují a mezi mstské uliky.
Kdy chce Meneláos zasadit Paridovi smrtící ránu meem, ostí se rozlomí, vzáptí
na oba bojující mue snese mlha a zakryje tak ostatním pihlíejícím výhled. Zhroutí
se na zem. Paris je ván rann, protoe hrot oštpu byl pedtím napuštn slabým
jedem. Mezi obma váleníky postupn vzniká pátelské pouto. Paris nechápe, pro
musí spolu bojovat, kdy Agamemnónovi nejde o Helenu ani štstí Meneláa. Nabádá
proto svého soka, aby se tyranskému bratrovi vzepel. Kdy Agamemnón vidí, e
Paris ije, trvá na novém souboji. Výzvu pijímá Hektor, strhne se hádka, kdy král
Priamos, Hekabé i Helena prosí prince, aby byl rozumný a nebojoval. Toho vyuije
Achilleus a zasáhne ho oštpem. Hektor umírá a je potupn vláen za vozem.
V noci navštíví Helena Kassandru ve vzení a ptá se jí na osud Parida,
kterého chce ušetit trápení. Jediné moné východisko je podrobení se
34
Agamemnónovi. Helena prchá z Tróje, ale zahlédnou ji stráe a vše vyzradí Paridovi.
Ne Paris zmobilizuje veškeré síly, podaí se Helen proniknout do Agamemnónova
stanu, kde mu nabídne obchod – ona výmnou za Hektorovo tlo. Mykénský král je
však zdrcen ztrátou dcery Ífigenie, kterou musel pro tuto vc obtovat, a proto
obchod odmítá. Helena vybhne ze stanu a piplete se do davu achájských bojovník,
kteí stále oslavují Achillea. Ve stejné chvíli se v davu objevuje Paris se svou
druinou a vyzývá Agamemnóna na souboj. Na výzvu reaguje Achilleus, vyskoí na
vz a chce Parida srazit. Ten je však rychlejší, jednomu z bojovník vytrhne luk a
zasáhne hrdinu do paty. ekové jsou zdšeni. Strhne se bitva, ve které umírá i Paris.
Druhý den se koná poheb, kdy si Trójané všimnou, e ecký tábor je
prázdný a ped branou stojí jen obrovský devný k. Král Priamos nejprve nechá
na bicho kon vystelit šípy, po té navrhuje, aby byl spálen. Jeden z dvoan mu to
ale rozmluví. Na míst eckého tábora nachází jen mue zakopaného do zem. Ten
jim prozradí, e byl ponechán jako ob spolu s konm, darem bohyni Pallas Athén.
Je prý tak velký, aby se ho nepodailo dostat za trojské hradby. Král proto nechává
bránu rozboi