NOVINY LETNÍ ŠKOLY ČEŠTINY (PRAHA)JUBILEJNÍ XXV. ROČNÍK ČÍSLO 1.

18. ČERVENCE 2014

Milí studenti,

Vítáme vás na Letní škole češtiny (Praha). Máme velkou radost, že jste tady. Letní škola češtiny (Praha) má tradici více než 20 let. Kurz organizuje Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze. Letní školy češtiny (Praha) 2014 se účastní 84 studentů z 26 zemí světa.

Letní škola češtiny (Praha) má každý rok své specifické téma. Téma letošního kurzu je „významné stavby České republiky“, v tomto rámci jsme pro vás připravili i program našich odpoledních vycházek a sobotních výletů.

Naše třídy se proto jmenují „Národní divadlo“, „Pražský hrad“, „Obecní dům“, „Konopiště“, „Zpívající fontána“, „Karlův most“, „Vyšehrad“ a „Petřínská rozhledna“.

V prvním čísle novin můžete číst texty „Významné české stavby“ a „Lektoři a organizátoři“. V druhém textu jsou medailonky lektorek/lektorů a organizátorek/organizátorů Letní školy češtiny (Praha).

Doufáme, že se vám bude na kurzu líbit a že se naučíte dobře česky. Přejeme Vám hodně úspěchů!

Milena Vonková, vedoucí LŠ (Praha)

VÝZNAMNÉ STAVBY ČESKÉ REPUBLIKY

PRAŽSKÝ HRAD

Je nejvýznamnější český hrad stojící na skále nad řekou Vltavou v centru Prahy. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Postupnými přístavbami a úpravami vznikl se svými rozměry 570 m délky a 128 m šířky jeden z největších hradních komplexů na světě. Je považován nejen za symbol města, ale i české státnosti. Součástí hradu je Katedrála svatého Víta, tradiční místo korunovací českých králů i jejich posledního odpočinku.

V katedrále jsou pochováni i někteří světci a jsou zde také uloženy české korunovační klenoty.

NÁRODNÍ DIVADLO

Novorenesanční budova divadla od architekta Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi. Mělo být postaveno proti Pražskému hradu. V roce 1868 byl slavnostně položen základní kámen. Na výtvarné výzdobě divadla se podíleli významní čeští umělci, např. Mikoláš Aleš nebo Josef Václav Myslbek. Národní

divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 premiérou Smetanovy Libuše zkomponované pro tuto příležitost. 12. srpna došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla. Požár byl pochopen jako „celonárodní katastrofa“ a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých. Budovu dokončil arch. Josef Schulz. Obnovené divadlo bylo znovu otevřeno v roce 1883. Národní divadlo má tři různé vlastní umělecké soubory – činohru, balet a operu.

OBECNÍ DŮM

Obecní dům je jedna z nejznámějších secesních staveb v Praze, stojí na náměstí Republiky, v sousedství Prašné brány. Na jeho místě stála původně rezidence českých králů Králův dvůr. Obecní dům vstoupil dvakrát do historie: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Obecní dům byl vystavěn v letech 1905–1912 podle plánů architektů A. Balšánka a O. Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století jako Max Švabinský nebo Alfons Mucha. Interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší je Smetanova síň sloužící jako koncertní sál pro 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy. Kromě koncertů se zde pořádají výstavy a další společenské akce.

ZÁMEK KONOPIŠTĚ

Konopiště je zámek nedaleko města Benešov ve Středočeském kraji, 40 km jihovýchodně od Prahy. Leží asi 2 km na západ od Benešova. Byl založen již na konci 13. století. Dnes je znám především jako hlavní a poslední sídlo rakouského arcivévody Františka Ferdinanda d'Este, dědice trůnu Rakousko-Uherské říše, jehož zavraždění v Sarajevu před 100 lety bylo příčinou zahájení první světové války. Ten ho pod vedením architekta Josefa Mockera nechal přestavět v historizujícím stylu, do zámku umístil své rozsáhlé sbírky a jeho okolí přeměnil v krajinářský park. Po I. světové válce převzal v roce 1921 Konopiště československý stát a zámek i s parkem byl zpřístupněn veřejnosti. Rozlehlý krajinářský park o výměře více než 225 hektarů doplňuje Růžová zahrada. Vnitřní vybavení zůstalo v co největší míře stejné, jako za doby, kdy zámek obýval arcivévoda s rodinou.

ZPÍVAJÍCÍ FONTÁNA

Zpívající fontána je multimediální koncertní fontána nacházející se na kolonádě v Mariánských Lázních. Je vyrobena z nerezu a kamene. Při přestavbě kolonády V 80. letech 20. století byl Pavel Mikšík pověřený vypracovat návrhy na tři fontány. Centrální se stala koncertní fontána, která přináší produkci hudby s baletem vody a světla. Koncertní fontána byla nazvána fontánou Zpívající. První skladbu a choreografii pro fontánu zkomponoval hudební skladatel Petr Hapka. Profesionálové z Národního divadla v Praze vytvořili choreografii na skladby světových autorů od Mozarta po Vangelise. Rok co rok byla pro hudební skladatele vypsána soutěž na hudbu pro fontánu. Ty nejlepší se staly součástí programu. Zpívající fontána je v provozu pravidelně v lázeňské sezóně. V repertoáru jsou desítky skladeb různých autorů.

KARLŮV MOST

Karlův most je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v České republice. Stavba v roce 1357 pod záštitou císaře Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Od konce 17. století bylo postupně na most umístěno 30 převážně barokních soch a sousoší. První socha byla Jana Nepomuckého v upomínku na jeho svržení z mostu. Sochy a sousoší tvořili známí čeští vrcholně barokní sochařů, k nejhodnotnějším patří sv. Luitgarda Matyáše Bernarda Brauna a celá řada děl Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Karlův most spojuje Staré Město s Malou Stranou. Je 515 metrů dlouhý a jeho šířka je 9,50 m; výška vozovky je 13 m nad hladinou. Je tvořen šestnácti oblouky. Most je doplněn třemi věžemi. Na Malé Straně jsou to větší a menší Malostranská mostecká věž. Na straně Starého Města pak Staroměstská mostecká věž.

VYŠEHRAD

Vyšehrad je historické opevnění na skále nad pravým břehem řeky Vltavy v Praze. Váže se k němu řada legend z počátků českých dějin. Podle pověsti ho založil bájný kníže Krok. Vznikl jako knížecí hradiště ve druhé polovině 10. století a sídlil zde i první český král Vratislav II. Později se stal především pevností, střežící od jihu Prahu. Vyšehrad byl připojený k Praze roku 1883. V 19. století byl do novogotického slohu výrazně přestavěn původně gotický chrám svatého Petra a Pavla. Od roku 1962 je sadově upravený vyšehradský areál národní kulturní památkou. Z vrcholku skály je velice krásný výhled jak na Prahu, tak i na koryto řeky Vltavy – jedná se o jeden z nejhezčích přirozených vyhlídkových bodů v Praze. Vyšehradský hřbitov při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě je od 19. století pohřebiště nejvýznamnějších českých osobností. Kromě jednotlivých hrobů se na východní straně hřbitova nalézá společná hrobka nejvýznamnějších národních osobností – Slavín.

PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA

Petřínská rozhledna je s výškou přes 65,5 metrů jedna z nejznámějších dominant Prahy. Její základna se nachází v nadmořské výšce 324 m n.m. na temeni kopce Petřín na Malé Straně. V r. 1889 byli členové Klubu českých turistů na světové výstavě v Paříži, kde se tak nadchli pohledem na slavnou Eiffelovu věž, že se rozhodli vytvořit podobnou, ale pětkrát menší, dominantu nad městem v Praze. Stavba byla zahájena v březnu 1891 podle návrhu arch. Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny. Celková výše rozhledny je 65,5 m Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů. Kromě rozhledu na panoráma Prahy včetně blízkého Pražského hradu se z rozhledny otevírá za jasného počasí daleký rozhled po Čechách. Na severu lze spatřit Říp a České středohoří, na severovýchodě je vidět masiv Krkonoš. Na jihovýchodě je rozhled poměrně omezený, protože jej uzavírají Brdy.

LEKTORKY A LEKTOŘI LETNÍ ŠKOLY ČEŠTINY (PRAHA) 2014Mgr. Kristina Arsenjuková

Kristina Arsenjuková studovala na FF UK obory český jazyk a literatura a slovenistika. Kristina učí češtinu pro cizince od roku 2006. Kristina pracuje v privátních jazykových školách, na FSV UK, ÚJOP UK a v Centru pro integraci cizinců. Kristina pracuje také jako asistentka metodika pro Centrum pro integraci cizinců.

Mgr. Luděk Brouček

Luděk Brouček studoval filosofii a teologii na HTF

UK a v tomto roce ukončí doktorské studium na PřF UK. Od roku 2003 pracuje jako lektor češtiny pro cizince v jazykových školách a v ÚJOP UK. Od roku 2011 je metodik kurzu “čeština do práce” v Centru pro integraci cizinců. Luděk je spoluautorem příručky Nízkoprahové kurzy češtiny pro

cizince. V letech 2010 až 2011 byl na studijní stáži na univerzitě v Tokiu.

Mgr. Laďka Kotrbová

Laďka Kotrbová vystudovala český jazyk, pedagogiku a psychologii na Pedagogické fakultě UK. Od roku 1992 učila češtinu pro cizince na jazykové škole Berlitz a od roku 2011 učí také na ÚJOP Hloubětín. Je examinátorkou zkoušek z češtiny pro trvalý pobyt a v letošním roce se podílí na organizaci Letní školy češtiny na Albertově.

Mgr. Edita Frantesová

Edita Frantesová studovala bohemistiku

na FF UK. V letech 2003 až 2004 absolvovala studijní pobyt ve Francii.

Edita učí češtinu pro cizince na FSV UK a od roku 2011 tyto kurzy také koordinuje. Od roku 2010 učí kurzy USAC pro ÚJOP UK. Od roku 2011 vyučuje kurz EILC na VŠE.

Mgr. Ondřej Geppert

Ondřej Geppert studoval na FF UP v Olomouci

českou filologii a historii. Během studia absolvoval zahraniční stáže v Leuvenu (Belgie) a v Krakově (Polsko). Ondřej pracoval pro jazykové školy a nyní pracuje na ÚJOP UK, kde také působí jako examinátor

zkoušek z češtiny pro trvalý pobyt a také se podílí na tvorbě jejich obsahu.

doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc.

Milan Hrdlička studoval češtinu a francouzštinu na FF UK. Češtinu pro cizince učil v posledních letech na ÚJOP UK, JASPEX ČVUT a na fakultě strojní ČVUT. Milan je autorem řady odborných článků a učebnic, přednášel na mnoha evropských univerzitách, v letech 1997 až 2000 působil jako lektor na Université libre de Bruxelles. Dále se věnuje metodické činnosti na ÚJOP a účastní se řady grantových projektů.

Mgr. Petra Honzáková

Petra Honzáková pracuje jako lektorka češtiny pro

cizince od roku 1995. Petra studovala na FF UK český jazyk a literaturu a literární teorii. V letech 2004-2011 Petra učila českou morfologii na Univerzitě Pardubice. Petra pracovala v týmu lektorů Centra pro integraci cizinců, který formuloval filosofii nízkoprahových kurzů češtiny pro cizince. Tyto kurzy byly v roce 2009 oceněny evropskou jazykovou cenou. Petra vyučuje v metodických kurzech ÚJOP UK.

Mgr. Jana Kovandová

Jana Kovandová studovala na FF UPOL českou a latinskou filologii. Nyní tam dokončuje doktorské studium a zabývá se rétorikou a teorií interpersonální komunikace. Na FF UPOL Jana vyučuje také češtinu pro

cizince. Jana je examinátorkou zkoušek z češtiny pro trvalý pobyt.

Mgr. Lenka Kršková

Lenka Kršková pracuje na ÚJOP UK od roku 2002. Od roku 2010 také pracuje v Poradně pro integraci, kde se věnuje metodice kurzů českého jazyka pro děti i dospělé, tvorbou učebních materiálů, školení lektorů i pedagogických pracovníků v oblasti výuky českého jazyka pro cizince. Podílela se na projektech: Multimedia

Language Project Euromobil a Internet Project for Univerzity in Valencia (Czech for Foreigners -level A2).

Mgr. Karolína Nováková

Karolína Nováková studovala čj a literaturu na Pedf UK. Od roku 2007 učí češtinu pro cizince na ÚJOP UK, později začala učit také na JASPEX ČVUT a na FS ČVUT. Karolina je

examinátorkou zkoušek z češtiny pro trvalý pobyt.

Mgr. Andrea Zomerová

Andrea Zomerová studovala českou a ukrajinskou filologii na FF UP. Od roku 2007 vyučuje na ÚJOP UK, především v kurzech pro rusky mluvící studenty. Pravidelně učí na LŠ a v intenzivních kurzech pro americké studenty ISA a CIEE. V letech 2008/2009 se spolupodílela na metodice a v letech

2009-2011 byla metodikem a koordinátorem kurzů ÚJOP UK pro

rusky mluvící studenty. Je examinátorem zkoušek pro trvalý pobyt a pro občanství

Mgr. Magdalena Vigent

Magdalena Vigent v roce 1999 dokončila studium bohemistiky a germanistiky na FF UK. V

letech 1999 až 2000 absolvovala roční stáž na univerzitě v Heidelbergu jako tutor češtiny. Magdalena učila češtinu pro cizince nejprve v Praze v jazykové škole SF servis, nyní žije v Paříži a učí na INALCO a v České škole bez hranic.

Mgr. Petra Šťastná

Petra Šťastná dokončila v roce 2011 Pedf UK (obor ČJ – ZSV). Od roku 2007 učí na kurzech pro

jazykové agentury Jipka, Noisis a Amos. Od roku 2008 učí na firemních kurzech (Clear stream, Otys, Nestlé. Armstrong atd.). V letech 2010-2013 vedla intenzivní kurz češtiny pro UPOL. Kromě toho Petra Petra vyučuje na kurzech ISA pro studenty z USA a na semestrálních kurzech ÚJOP UK pro středisko Hostivař.

Mgr. Dagmar ToufarováDagmar Toufarová vystudovala Bc. studium na UHK a Mgr. studium Učitelství pro 2. St. ZŠ a SŠ (NJ-RJ). Nyní dokončuje paralelně

nMgr. Učitelství ČJ pro cizince na FF UK a doktorandské studium Didaktika ČJ na Pedf UK. Od roku 2001 se věnuje lektorské činnosti a od roku

2007 učí ČJ pro cizince a reálie na ÚJOP UK. Zabývá se metodikou a didaktikou cizích jazyků, využitím ICT ve výuce a zapojením prvků alternativních směrů (Montessori). V letech 2006-2008 působila jako asistentka E-learningu pro ČJ a RJ pro WU@Learn. V roce 2012 byla metodickým konzultantem pro České centrum v Kyjevě a od roku 2014 přednáší Didaktiku ČJ pro cizince na Pedf UK.

ORGANIZÁTORKY A ORGANIZÁTOŘI LETNÍ ŠKOLY ČEŠTINY (PRAHA) 2012

ŘEDITELKA STŘEDISKA ÚJOP UK HLOUBĚTÍN

doc. Dr. Věra Hoffmannová

Pod vedením paní docentky Věry Hoffmannové středisko ÚJOP UK Hloubětín organizuje programy pro americké agentury CIEE, ISA a USAC, přípravné kurzy ke studiu na českých vysokých školách pro rusky mluvící studenty a metodické kurzy pro lektory češtiny z České republiky a i ze zahraničí. Středisko také vede výuku angličtiny na několika fakultách UK a organizuje kurzy angličtiny a španělštiny pro veřejnost. ÚJOP UK Hloubětín také organizuje zkoušku z češtiny pro udělení trvalého pobytu.

KOORDINÁTORKA NOVIN A ASISTENKA ORGANIZACE VÝLETŮ

Mgr. Iva Řehulková

Iva Řehulková studovala na Pedagogické fakultě UK

obor český a ruský jazyk. Od ukončení studia pracuje jako soukromá lektorka češtiny pro cizince. Od roku 2011 pracuje na ÚJOP UK jako pedagogická poradkyně pro ruské studenty.

MANAGEMENT A KOORDINACE KURZU

PhDr. Milena Vonková

Učitelka, malířka, ilustrátorka, novinářka, autorka poezie, písňových textů, povídek, divadelních her, fejetonů, reportáží, recenzí, kresleného humoru. Vystudovala FF UK v Praze (čeština – VV), od roku 1995 působí na ÚJOP UK, kde se věnuje výuce češtiny pro cizince (dále přednášky z filozofie, dějin umění, české literatury, ilustrace v učebnicích, vedla metodické kurzy pro učitele z krajanských komunit, kurzy saských učitelů, letní kurzy češtiny pro cizince, pracovala na projektech CADAC, SME in Dialog, publikovala v Metodických listech), od roku 2007 do roku 2011 učila na Lektorátu českého jazyka a literatury na WU WIEN. Jako žurnalistka psala a kreslila pro různé noviny a časopisy. Jako výtvarnice měla několik autorských výstav (olej, akvarel). V nakladatelství Karolinum vyšly její publikace k výuce češtiny pro cizince: Kdo se směje rozumí; Fejetony, eseje, komentáře k životnímu stylu v ČR 90. let; Cizinci v Praze a ilustrovaná konverzační příručka Česky s obrázky.

SLOVNÍČEKpřístavba – extension

pochovat - burysvětec - saintkorunovační klenoty – crown jewelskupole - domepůvodně – originallypředevším - primarilyarcivévoda - archduketrůn - thronezavraždění - assassinationvýměra - measurementdochovaný - extantzáštita – patronageupomínka – remindersousoší – sculptural groupopevnění - fortificationhradiště – fortified settlementbájný - mythicalstřežit - patrolpohřebiště – burial groundhrobka – tombzákladna – basenadchnout – impressplošina – platform

SEZNAM ZKRATEK – VYSOKÉ ŠKOLY V ČESKÉ REPUBLICE VŠ – vysoká školaUK – Univerzita KarlovaFF – Filozofická fakultaFSV – Fakulta sociálních vědHTF – Husitská teologická fakultaPřF – Přírodovědecká fakultaPedf – Pedagogická fakultaÚJOP UK – Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity KarlovyRFE – Radio Free EuropeVŠE – Vysoká škola ekonomickáČVUT – České vysoké učení technickéFS – fakulta strojníUP – Univerzita PalackéhoMU – Masarykova univerzita UHK – Univerzita Hradec KrálovéTUL – Technická Univerzita v LiberciUPOL – Univerzita Palackého v OlomouciAUČCJ – Asociace učitelů češtiny jako cizího jazykaVV – výtvarná výchova (obor)Bc. studium – bakalářské studium, Mgr. studium – magisterské studium, nMgr. – navazující magisterské studiumUčitelství pro 2. st. ZŠ a SŠ – Učitelství pro 2. stupeň základní školy a střední školu