DOKUMENT EVROPSKÉ BANKY PRO OBNOVU A ROZVOJ

UKONČENÍ OPERACÍ EBRD

V ČESKÉ REPUBLICE

Odsouhlaseno Představenstvem EBRD na zasedání 23. října 2007

2

OBSAH TUOBSAH UT ...........................................................................................................................................2 TUZKRATKYUT .....................................................................................................................................3 TUSHRNUTÍ UT .......................................................................................................................................4 TU1.ČESKÁ TRANSFORMACE UT .....................................................................................................6

TU1.1.UT TUÚVODNÍ POZNÁMKY K ČESKÉMU TRANSFORMAČNÍMU PROCESUUT .................................. 6 TU1.2.UT TUPOLITICKÉ PROSTŘEDÍUT ................................................................................................... 6 TU1.3.UT TUŽIVOT V TRANSFORMACI A VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PROSTŘEDÍUT ................................... 7 TU1.4.UT TUMAKROEKONOMICKÉ ÚSPĚCHYUT...................................................................................... 8 TU1.5.UT TUVÝSLEDKY STRUKTURÁLNÍ REFORMY V JEDNOTLIVÝCH SEKTORECHUT ......................... 10

TU1.5.1. Podnikatelský sektorUT............................................................................................................................. 10 TU1.5.2. Sektor infrastrukturyUT............................................................................................................................. 11 TU1.5.3. Finanční sektorUT ..................................................................................................................................... 13

TU1.6.UT TUDOSTUPNOST FINANCÍUT ................................................................................................. 14 TU1.7.UT TUZÁVĚRUT........................................................................................................................... 15

TU2.PŘÍNOS EBRD ČESKÉ TRANSFORMACI UT ........................................................................16 TU2.1.UT TUPŘEHLED AKTIVIT BANKY V ČESKÉ REPUBLICEUT .......................................................... 16 TU2.2.UT TUPŘÍSPĚVEK BANKY K TRANSFORMAČNÍMU PROCESU DLE JEDNOTLIVÝCH SEKTORŮUT.. 17 TU2.3.UT TUDOSTUPNOST SPOLUFINANCOVÁNÍUT .............................................................................. 19

TUPŘÍLOHA 1 SOCIÁLNÍ UKAZATELE ČESKÉ TRANSFORMACEUT ...............................20 TUPŘÍLOHA 2 VYBRANÉ EKONOMICKÉ UKAZATELEUT ...................................................21 TUPŘÍLOHA 3 INDIKÁTORY STRUKTURÁLNÍCH A INSTITUCIONÁLNÍCH ZMĚNUT ..22 TUPŘÍLOHA 4 AKTUALIZOVANÉ HODNOCENÍ TRANSFORMAČNÍCH VÝZEV 2005UT ...............................................................................................................................................23 TUPŘÍLOHA 5 ČISTÝ KUMULATIVNÍ OBJEM OBCHODŮ PODLE PRŮMYSLUUT ........25 TUPŘÍLOHA 6 REALIZOVANÉ PROJEKTY ZA ROK UT..........................................................26 TUPŘÍLOHA 7 DOPIS MINISTRA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKYUT....................................30 TUPŘÍLOHA 8 PROJEKTY, KTERÉ MOHOU BÝT PŘEDLOŽENY PŘEDSTAVENSTVU PO UKONČENÍ OPERACÍ UT.................................................................32

3

ZKRATKY BEEPS Průzkum podnikatelského prostředí a výkonnosti podniků CEE Střední a Východní Evropa CEEB Střední a Východní Evropa a Pobaltí ČEZ České Energetické Závody (největší česká energetická společnost) ČSA České Aerolinie ČSOB Československá obchodní banka ČTÚ Český telekomunikační úřad CZK Česká koruna, místní česká měna D47 Část dálnice EC Evropská komise ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka ERMII Mechanismus směnných kurzů II. ESCO Společnost pro energetické úspory ETS Systém obchodování s emisemi EU Evropská unie EUR Euro PZI Přímé zahraniční investice HDP Hrubý domácí produkt HNP Hrubý národní příjem IAIS Mezinárodní asociace správců pojištění IFC Mezinárodní finanční korporace IFI Mezinárodní finanční instituce MMF Mezinárodní měnový fond IOSCO Mezinárodní organizace bezpečnostních komisí IPB Investiční a poštovní banka IPO Počáteční uvedení akcií na veřejné trhy IT Informační technologie KBC Belgická banka (vlastník ČSOB) MEI Komunální a environmentální infrastruktura MSME Komunální, malé a střední podniky NBFI Nebankovní finanční instituce ODS Občansko-demokratická strana OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKD Ostravsko-karvinské doly (důlní společnost) PPP Partnerství veřejných a soukromých institucí RPG Holding Zahraniční průmyslový holding SEE Jihovýchodní Evropa SME Malé a střední podniky USD Americký dolar

4

SHRNUTÍ Česká republika je otevřenou tržní ekonomikou a nadále splňuje veškeré podmínky, uvedené v článku 1 Dohody o založení banky. Vláda České republiky vyjádřila v dopise, datovaném 19. března 2007, "přání, aby operace EBRD v České republice byly považovány za 'ukončené'".TPF

1FPT Dopis vyjadřuje “naději, že v druhé polovině tohoto roku přijme představenstvo

EBRD rozhodnutí, které by nabylo účinnosti koncem roku." Podle článku 11.2 Dohody o založení banky je představenstvo povinno „přezkoumat alespoň jednou ročně operace banky a strategii poskytování půjček v každé adresátské zemi, aby bylo zajištěno plné pokrytí účelu a funkcí banky.“ Přehled musí zahrnovat „posouzení, mimo jiné, pokroku, dosaženého každou adresátskou zemí v decentralizaci, demonopolizaci a privatizaci.“ Přehled operací banky a strategie poskytování půjček v České republice pro rok 2007 by měl brát v úvahu žádost českých vládních orgánů. Připojená zpráva byla připravena jako podklad pro rozhodnutí představenstva. S ohledem na žádost českých úřadů a závěry zprávy navrhujeme, aby operace banky v České republice byly s účinností od 31. prosince 2007 považovány za ukončené. Banka po tomto termínu nebude prakticky zvažovat ani schvalovat nové operace v České republice. Výjimečně, za účelem uspokojení klientů, kteří spoléhali na podporu banky při návrhu finančních struktur pro své projekty, budou nadále pokračovat operace, které budou na konci roku 2007 v pokročilé fázi interního schvalovacího procesu. Předpokládá se, že v této kategorii může být pět projektůTPF

2FPT, pokud se budou vyvíjet podle očekávání: projekt získávání

energie z biomasy, druhá generace kapitálového fondu zaměřeného na malé a střední podniky, čtvrtá generace regionálního kapitálového fondu, a dva následné projekty, jeden z nichž se týká rozšíření a rekonstrukce železničních stanic, a druhý zvýšení energetické účinnosti dvou sladoven.

TP

1PT Úplný text viz Příloha 7 přiložené zprávy

TP

2PT Profil těchto projektů viz Příloha 8 připojené zprávy.

5

Dále se navrhuje, aby banka po dokončení operací tak dlouho, jak bude nezbytné, nadále spravovala své portfolio půjček, investic, záruk a projektů technické asistence v České republice, která tak zůstane zemí, v níž EBRD působí. Co se uvedených projektů týče, banka bude plnit své závazky a vykonávat svá práva, včetně poskytnutí dodatečného financování v případech nutných pro ochranu svých zájmů. Je třeba poznamenat, že půjčka s nejdelší lhůtou je splatná v roce 2021, a že některé z přímých investic nemají plánovaná ani dohodnutá data ukončení. Vzhledem k tomu, že kancelář EBRD v Praze má být uzavřena před koncem listopadu 2007, bude české portfolio spravováno pracovníky sektorových týmů v centrále banky a regionálním týmem. Představenstvo bude informováno o vývoji českého portfolia prostřednictvím měsíčních informačních zpráv pro představenstvo a čtvrtletních rizikových zpráv. Dále se navrhuje, aby při absenci nových operací v České republice představenstvo rozhodlo o ukončení tvorby pravidelných výročních přehledů a regionální strategie, připravovaných v souladu s článkem 11.2 Dohody o založení banky, pokud se České republiky týče. Představenstvo je spokojeno, že tyto návrhy jsou v souladu s Dohodou o založení banky a s Politikou ukončení operací EBRD (BDS96-166 a BDS96-166 (Dodatek I)) Prezident, ve jménu představenstva, blahopřeje zastupcům české vlády k pozoruhodným úspěchům jejich země. EBRD bude probírat českou účast v regionálních iniciativách vyplývající z jejich příspěvku do Západobalkánskéko fondu a příležitosti k budoucí spolupráci a podpoře českých společností, rozšiřujících svou činnost v jiných zemích, kde je banka aktivní. Několik projektů tohoto typu je v počátečním stádiu vyjednávání, především v energetickém sektoru. Představenstvo a vedení banky také děkují personálu pražské rezidenční kanceláře za jejich přínos.

6

1. ČESKÁ TRANSFORMACE

1.1. Úvodní poznámky k českému transformačnímu procesu Česká republika zahájila v raném stádiu své transformace rychlou reformu. V polovině devadesátých let byly liberalizovány téměř všechny ceny a zahraniční obchod, a byla privatizována velká část ekonomiky. Ve směru složitějších reforem v oblasti správy, restrukturalizace podnikání a v bankovním sektoru však reforma pokračovala pomaleji. Strukturální problémy v ekonomice začaly být zřejmé a vyústily v měnovou krizi roku 1997. Restrukturalizace podniků, privatizace a rekapitalizace bankovního sektoru a reformy v oblasti infrastruktury v dostaly po krizi v roce 1997 a při přípravě na připojení k EU v květnu 2004 nový stimul. Tento zvrat a rostoucí integrace s EU vedly k rychlému ekonomickému růstu v posledních letech, podporovanému rekordními hodnotami přímých zahraničních investic, silnou domácí spotřebou, expanzí exportu, velkým růstem produktivity, zvyšující se konkurenceschopností a ustavení České republiky jako regionálního centra výroby automobilů, náhradních dílů a elektronických zařízení. Všeobecně učinila Česká republika pozoruhodný pokrok v přechodu k moderní tržní ekonomice, a země je nyní jednou z nejotevřenějších a nejkonkurenčnějších ekonomik v regionu i v EU jako celku. Privatizace a restrukturalizace bývalých státních podniků byla vesměs dokončena, a podnikový sektor je nyní ovládán efektivními a mezinárodně konkurenceschopnými podniky, přičemž firmy, orientované čistě na domácí trh, si také vedou dobře. Po dřívějších chybách vedla privatizace a zahraniční vlastnictví v bankovním sektoru k restrukturalizaci a rekapitalizaci systému, zavedení širší škály produktů a služeb a ke zlepšení správy podniků a transparentnosti. Místní banky a leasingové společnosti financují menší společnosti, částečně podporované úvěrovými kanály z mezinárodních finančních institucí. Služby infrastruktury jsou všeobecně srovnatelné se standardy v jiných tržních ekonomikách. Výsledkem je přibližování struktury české ekonomiky k vyspělému tržnímu hospodářství. Přestože některé výzvy zůstávají, většina sektorů, ve kterých EBRD operuje, nyní dosáhla standardů plně zralých tržních ekonomik co se týče fungování tržních sil a kvality institucí, standardů chování a know-how. Hlavní výzvy, kterým čelí vláda, jsou dosažení únosného fiskálního deficitu prostřednictvím reformy veřejných výdajů v sociálním, zdravotním a vzdělávacím sektoru, zvýšení pružnosti trhu práce, a zlepšení podnikatelského prostředí reformou soudnictví a veřejné správy. Tyto výzvy jsou mimo tradiční kompetence EBRD. Jejich plánování je také složitější a implementace může nějaký čas trvat. V důsledku toho se poptávka po službách EBRD v České republice postupně snížila.

1.2. Politické prostředí

Česká republika vznikla 1. ledna 1993 po rozpadu Československé federace. Od té doby země nepřetržitě plnila podmínky, uvedené v článku 1 Dohody o založení banky. Od počátku transformace Česká republika stanovila přibližování a integraci do euroatlantických institucí za svou nejvyšší domácí a zahraniční prioritu. Velká část pokroku v hospodářských a strukturálních reformách v devadesátých letech byla

7

směrována k připojení k Evropské unii. Jakmile země dosáhla právní harmonizace s acquis communautaire a splnila veškerá nezbytná kritéria, připojila se v květnu 2004 k EU. V březnu 1999 se také stala členem NATO. Politický systém v České republice je zralý a stabilní. Je charakterizován sofistikovanou sadou kontrol a opatření, které byly navrženy pro zabránění drastickým fluktuacím domácí a zahraniční politiky a pro posílení stimulace pro hledání konsenzu. Poslední volby do dolní sněmovny se konaly 2.-3. června 2006. Současná koaliční vláda je vedena středopravou Občanskou demokratickou stranou (ODS), zahrnuje též křesťanské demokraty a Stranu zelených. Politické scéně v posledních několika letech dominovaly dvě největší strany – pravicová Občanská demokratická strana (ODS) a středo-levicová ČSSD, v současnosti nejsilnější opoziční strana. Komunistická strana – v podstatě nereformovaná – stále požívá poměrně stabilní podpory části voličstva a obsadila třetí nejvyšší počet křesel v Parlamentu. Přes nepřátelský charakter politických stran je společnost všeobecně méně ostře polarizována než v mnoha jiných zemích, kde je EBRD aktivní, a úroveň důvěry občanů k politickým a společenským institucím je poměrně vysoká. Důvodem jsou mimo jiné výsledky hospodářské a sociální politiky během období transformace. Dlouhodobá celková stabilita České republiky je podporována nikoli pouze výše uvedeným systémem kontrol a opatření, vtělených do Ústavy a volebního práva, avšak především silně působícími tržními mechanismy a stále se prohlubující integrací do EU a euroatlantických institucí.

1.3. Život v transformaci a všeobecné obchodní prostředí

Důkazy dopadu transformace na živobytí občanů poskytuje nedávný transformační průzkum EBRD / World Bank Life, provedený v roce 2006 v 28 transformovaných zemích (plus Turecko) u 29 000 lidí, včetně 1 000 občanů v České republice.TPF

3FPT Výsledky průzkumu

naznačují, že lidé se všeobecně vyjadřují o ekonomických změnách, provedených od roku 1989, pozitivně. Přístup domácností k veřejným službám byl vnímán jako poměrně vysoký, a to i ve skupinách s nízkými příjmy. Navíc k těmto subjektivním názorům je Česká republika poměrně dobře hodnocena některými objektivními ukazateli sociální ochrany, zdravotní péče a vzdělání ve srovnání se státy EU-15 a dalšími novými členskými státy (viz tabulka v příloze 1 o sociálních ukazatelích české transformace).TPF

4FPT Silný růst pomohl nepřetržitému procesu postupného

přibližování k průměrnému příjmu v EU. Co se parity kupní síly týče, Česká republika se svým příjmem 22 200 USD na hlavu (2006) řadí mezi nejbohatší v regionu střední a východní Evropy. Nerovnost příjmů je na jedné z nejnižších úrovní v EU. Úroveň nezaměstnanosti je v porovnání s většinou EU příznivější (dle metodologie ILO dosahuje nezaměstnanost 5,2 % pracovní síly). To samé platí pro ukazatele počtu nemocničních lůžek, úmrtnost a průměrnou délku dožití. Přestože primární poměr žáků na jednoho učitele a poměr sekundárního a terciárního vzdělání je ve srovnání s jinými státy méně příznivý, Česká republika dosahuje výborných výsledků v mezinárodních standardizovaných testech. Přes celkově pozitivní obraz Česká republika stále čelí mnoha důležitým výzvám v sociální sféře. Jako v jiných zemích v regionu zůstává strukturální nezaměstnanost

TP

3PT Shrnutí hlavních výsledků průzkumu viz EBRD, Život v transformaci: průzkum zkušeností a postojů občanů,

květen 2007, dostupný na HTUwww.ebrd.comUTH. TP

4PT Podrobná analýza zdravotnictví, vzdělávání a dalších veřejných služeb v transformovaných zemích viz

očekávaná EBRD Zpráva o transformaci 2007.

8

vysoká kvůli pokračujícímu nevhodnému geografickému a profesionálnímu přizpůsobení, což ukazuje na nutnost zlepšení mobility pracovních sil. Kromě toho bude Česká republika podle odhadu Evropské komise a Výboru pro hospodářskou politiku v příštích letech čelit jednomu z nejvýraznějších zvýšení veřejných výdajů v Evropské unii ve spojitosti se stárnutím populace. Poměr starobní závislostiTPF

5FPT, dosáhne v roce 2030 téměř

jedné čtvrtiny, což ohrozí solventnost současného průběžného penzijního systému a zdůrazní urgentní potřebu penzijní reformy. Veřejné výdaje na zdravotnictví také postupně rostou v důsledku nadměrné poptávky a prudce stoupajících nákladů. Efektivnost vzdělávacího systému může být dále zvýšena, aby odpovídala potřebě dodání náležitě kvalifikovaných pracovníků pro měnící se potřeby trhu práce. Zprávy také naznačují, že v českém podnikatelském prostředí stále existuje řada problémů, které brání rozvoji podnikání. Problémy, které byly obzvláště zdůrazňovány, zahrnují zahájení podnikání, porušování smluv, udělování licencí, daňovou administrativu, fungování soudních a konkurzních procedur. Pro zlepšení situace byly učiněny jisté nesmělé kroky. Parlament na jaře 2006 schválil nový zákon o konkurzu, který vstoupí v platnost počátkem roku 2008. Nová legislativa, která zůstává terčem kritiky podnikatelů, přinese nicméně pozitivní výsledky až po určité době. Obchodní rejstřík a soudní systém také vyžadují reformu. Navíc je stále jako problém vnímána korupce. Přestože se s korupcí osobně setká jen málo lidí, korupce je považována za rozšířenou, obzvláště mezi politickou elitou. Česká republika se umístila na 46. místě ze 163 zemí v nejnovějším průzkumu vnímání korupce Transparency International. Transparency International zkoumá hlavní problémy v oblasti veřejných zakázek, konfliktu zájmů, kontroly veřejných výdajů, neprůhlednosti státní administrativy a přebujelé byrokracie. Dva nedávné rozsáhlé privatizační obchody (Unipetrol a Vítkovice Steel v roce 2005) jsou stále mařeny obviněními z korupce. Celkově je korupce oblastí, kde je postupné zlepšování svědectvím všeobecné vyzrálosti země snad do větší míry, než výsledky konkrétních kroků vlády. Závěrem zmiňme reformu důchodového systému, zdravotní péče a sociálního zabezpečení, které zůstávají nejpalčivější politickou výzvou pro úřady k omezení stoupajících mandatorních výdajů. Pro další zlepšení podnikatelského prostředí bude nutné rozsáhlejší vylepšení soudní a veřejné správy. Změny vzdělávacího systému a vyšší pružnost trhu práce by tomuto cíli také měly přispět.

1.4. Makroekonomické úspěchy

TP

5PT Definovaný jako poměr populace nad 65 let věku a populace ve věku 15-64 let.

9

Česká republika učinila na začátku devadesátých let rychlý pokrok v dosažení makroekonomické stabilizace cen a směnného kurzu a v konsolidaci veřejných financí. Země díky tomu v roce 1993 získala investiční rating se stala cílem zvyšujícího se přílivu přímých zahraničních investic, obzvláště od poloviny devadesátých let. Slabé vedení podniků, zvyšující se podnikatelský dluh a alarmující vzestup počtu nenávratných úvěrů v bankovním sektoru však v reformním procesu a podnikatelském prostředí způsobily vážné nedostatky. Implicitní závazky plynoucí ze zvýhodněných půjček velkým původním podnikům a zhoršující se výkonnost ekonomiky nakonec přispěla k napadení české měny. Útok si v květnu 1997 vynutil odstoupení od režimu pevného devizového kurzu a rozsáhlou devalvaci. Vláda reagovala zavedením programu ekonomických restrikcí, který způsobil přechodnou recesi hospodářství. Posléze inicioval urychlenou restrukturalizaci podniků a bankovního sektoru a privatizaci. Zároveň byl zaveden agresivní pobídkový systém pro přímé zahraniční investice. Hlavním cílem následujících let byla harmonizace práva s acquis communautaire a následné připojení k EU v květnu 2004.TPF

6FPT

Po tomto obratu nastalo období obzvláště silného růstu HDP, způsobeného vysokou úrovní investic, rychlým rozvojem exportu a prudkým vzestupem produktivity (viz tabulka v Příloze 2 – přehled vybraných ekonomických ukazatelů). Politické reformy a rostoucí integrace s Evropskou unií vedou od roku 2004 k ročnímu růstu HDP přes 4 %, v roce 2006 pak 6,4 %. Růst má širokou základnu v mnoha odvětvích a sektorech, což činí hospodářství poměrně odolným.

V posledních letech růst produktivity překonal především díky vysoké úrovni investic a pokračujícímu uvolnění na trhu práce výrazně inflaci mezd. Masivní růst produktivity, síla koruny a stabilní monetární rámec udržely inflaci na nízké úrovni. Česká republika původně plánovala přijmout euro v roce 2010 (což znamenalo vstup do ERM II v polovině roku 2007) po splnění maastrichtských kritérií, úspěšné konsolidaci veřejných financí, dosažení dostatečné úrovně skutečného sblížení a adekvátního pokroku ve strukturálních reformách. Přesto především kvůli nedostatečné výkonnosti veřejných financí tyto cíle nebyly včas splněny, a strategie pro přijetí eura má být znovu probírána vládou na podzim 2007. Reforma veřejných financí je v současnosti vrcholným politickým tématem. Přestože koruna v reálné hodnotě posilovala, zahraniční konkurenceschopnost zůstala vysoká. Export v USD roste od roku 2000 ve dvouciferných číslech, a podíl zahraničního obchodu v EU15 stále roste. Nedávná analýza ukázala, že velká expanze českého exportu byla stimulována odvětvími moderních technologií, přičemž zvýšení kvality přispívá větším ziskům v mimocenové konkurenceschopnosti.TPF

7FPT Zlepšení základní obchodní

výkonnosti pomohlo potlačit současnou ekonomickou nevyváženost ČR. Navíc jedním z nejvýraznějších rysů české transformace během nedávných let byla vysoká míra zahraničních investic, které pohodlně financovaly zahraniční deficit. Hlavní střednědobé výzvy, kterým ekonomika čelí, jsou implementace naléhavě potřebné fiskální reformy a zvýšení pružnosti pracovního trhu. Jak EU a MMF opakovaně konstatovaly, fiskální politika poskytla již prosperujícímu hospodářství v nedávných letech nesprávný procyklický impuls (fiskální deficit dosáhl v roce 2006 výše 2,9 % HDP). Navíc se ve střednědobém horizontu předpokládá nárůst rozpočtových tlaků. Současné návrhy na omezení mandatorních sociálních výdajů jsou krokem ve správném směru, nejdou však tak daleko, aby omezily výdaje.

TP

6PT Podrobnější rozbor českého transformačního procesu před rokem 2004 viz Hanousek, Kocenda a Lízal, Příběh české transformace: Porozumění výzvám, CERGE-EI, 2004. TP

7PT IMF, „Česká republika, Estonská republika, Maďarsko, Litevská republika, Lotyšská republika, Polská

republika, Slovenská republika a Slovinská republika – exportní struktura a růst kreditu“, listopad 2006

10

1.5. Výsledky strukturální reformy v jednotlivých sektorech Struktura českého hospodářství se nyní přibližuje struktuře rozvinuté industrializované tržní ekonomiky v mnoha sektorech, relevantních pro operace EBRD, obzvláště v podnikání, bankovnictví, telekomunikací, a v některých subsektorech (stručný přehled ukazatelů českých strukturálních změn viz příloha 3 a graf níže). Graf 1. Ukazatele transformační reformy pro Českou republiku v roce 2006 ve srovnání s minimálními a maximálními ukazateli pro transformující se země.

0.00.51.01.52.02.53.03.54.04.5

Larg

e-sc

ale

priv

atis

atio

n

Smal

l-sca

le p

rivat

isat

ion

Ente

rpris

e re

stru

ctur

ing

Pric

e lib

eral

isat

ion

Trad

e an

d fo

rex

syst

em

Com

petit

ion

polic

y

Ban

king

refo

rm

Non

-ban

k fin

anci

alin

stitu

tions

Infr

astr

uctu

re re

form

CZECH REPUBLIC

MIN

MAX

Zdroj: EBRD, Zpráva o transformaci 2006. Popisek: Velká privatizace Malá privatizace Restrukturalizace firem Liberalizace cen Obchodní a forex systém Konkurenční politika Nebankovní finanční instituce Infrastrukturní reforma Následující část se věnuje hodnocení transformačního vývoje (aktualizace Hodnocení transformačních výzev 2005 viz příloha 4). Naznačuje, že zbývající transformační úkoly jsou drobné, snad s výjimkou energetické účinnosti a sektoru dopravy. Přestože v těchto sektorech zbývají transformační výzvy, banka již nenachází roli při jejich řešení. Rychlý rozvoj podnikatelského a bankovního sektoru znamená, že operace EBRD v České republice jsou na ústupu.

1.5.1. Podnikatelský sektor

Dosažené výsledky: V průmyslovém sektoru byla privatizace a restrukturalizace bývalých státních podniků vesměs dokončena a podnikatelskému sektoru dominují efektivní mezinárodně konkurenceschopné podniky. Význam zahraničního kapitálu ve výrobním sektoru vytrvale

11

rostl a firmy se zahraničními vlastníky podle nedávného výzkumu produkují 65% celkových příjmů, poskytují 45% pracovních míst a přispívají 80% celkového exportu.TPF

8FPT

České společnosti se zahraničními partnery profitovaly z obzvláště vysokých investic. Neobvyklá úroveň především zahraničních investic do tohoto sektoru vedla k pozoruhodnému přesunu know-how a zlepšení výkonnosti. Produktivita (přidaná hodnota na jednoho zaměstnance) a ziskovost podniků se výrazně zvýšily, zatímco úroveň zadluženosti zůstala relativně nízká. Vzhledem k tomu, že průmyslový sektor je jedním z největších přispěvatelů růstu HDP, je jeho finanční zdraví klíčovým indikátorem pružnosti a stability ekonomiky jako celku. Finanční zdraví podnikatelského sektoru jako celku je také zřejmé v sektoru malých a středních podniků. V roce 2006 malé a střední podniky poskytovaly zhruba 48% pracovních míst, 43% celkových investic a 42% celkového výkonu, čímž zdůraznily jejich pozoruhodný přínos českému hospodářství. Dostupná data z Českého statistického úřadu naznačují, že přidaná hodnota na jednoho zaměstnance v malých a středních podnicích od roku 2002 reálně stoupala. Tyto pozitivní trendy, zaznamenené finančními indikátory, vedly k rychlému tempu růstu sumy půjček nefinančním institucím a podíl bankovních půjček malým a středním podnikům na celkové sumě půjček nefinančním institucím se zvýšil. V ostatních průmyslových sektorech byl také zaznamenán pozitivní rozvoj. Od vstupu do EU zemědělský sektor těžil z zjednodušeného přístupu k financování, a to ne pouze ze zdrojů EU. Zvýšila se efektivita a v soutěživějším prostředí byly modernizovány hygienické standardy. Privatizace a restrukturalizace v sektoru přírodních zdrojů byla dokončena teprve nedávno. Unipetrol byl prodán PKN Orlen, OKD byly prodány RPG Holdingu, Sokolovská uhelná je již dlouho v soukromých rukou a státní podíl v Severočeských dolech byl prodán ČEZu. Sektor realit se rychle rozvíjí především od okamžiku, kdy vláda schválila rychlejší deregulaci nájmů, což zvýšilo poptávku po bytovém fondu. Hypoteční úvěrování roste od roku 2002 ročním tempem přes 30%. Zbývající výzvy: Zbývající výzvy transformace v podnikatelském sektoru jsou drobné. Ve většině ohledů tento sektor nyní připomíná obdobné sektory v jiných tržních ekonomikách EU. V jednání je pouze několik rozsáhlých privatizačních kroků včetně privatizace energetické společnosti ČEZ. Jak ukázaly předchozí části, bude pro zlepšení podnikatelského prostředí nezbytné další zlepšení v oblasti veřejné správy, soudního systému a řízení podniků. Dále je, stejně jako kdekoli jinde v EU, pro dosažení vysokých hodnot růstu nezbytné vytrvalé úsilí o zlepšení pružnosti pracovního trhu. Jako v jiných zemích EU panuje i zde všeobecná shoda v tom, že je zapotřebí většího úsilí o prosazení inovativních, výzkumných a vývojových činností.

1.5.2. Sektor infrastruktury Dosažené výsledky: V sektoru energetiky je majoritním vlastníkem nejdůležitější energetické společnosti ČEZ stále stát. Český energetický sektor byl nicméně do značné míry uvolněn (ČEZ stále vlastní pět distribučních společností) a je nyní charakterizován rozšířenou participací

TP

8PT CERGE-EI, “Česká republika 2006: Zrychlený růst", 2006.

12

soukromého sektoru na výrobě a distribuci. Tarify se odvíjejí od nákladů a nezávislý regulátor je charakterizován vysokým standardem odpovědnosti a transparentnosti. Co se týče sektoru komunální a environmentální infrastruktury, je rozšířená participace soukromého sektoru na dálkovém vytápění a hospodaření s vodou. Podstatného pokroku bylo dosaženo v tarifních reformách, avšak pokračující práce na vytváření pobídek k efektivitě musí být teprve implementována. Institucionální rámec lokálního financování je rozvinutý, avšak úspěšná implementace veřejně-privátního partnerství nebo možnosti financování investic na základě výnosů jsou omezené. Města a obce již začínají těžit z přístupu k evropským grantům na financování projektů. Jsou nastaveny základní podmínky pro sektor energetické účinnosti. Parlament přijal zákon o energetické účinnosti. ESCO sektor expanduje a zavádějí se pobídky domácnostem k energetické efektivitě. Energetická náročnost nicméně zůstává vysoká. Český trh s telekomunikacemi je jedním z nejsoutěživějších v regionu. Dominantní operátor pevných linek byl privatizován a jsou zaváděny zdokonalené služby. Silný regulátor telekomunikací dosáhl mezinárodní úrovně. Tarify jsou mezi nejvyššími v regionu a byly opět rebilancovány. Co se týče sektoru dopravy, u železnice jsou provozní a strategické funkce odděleny a společnost, provozující infrastrukturu, je oddělena od provozních společností (osobní, nákladní atd.). Soukromý sektor zde participuje v omezeném rozsahu (např. regionální osobní dráhy). Byl ustanoven nezávislý regulátor udělování licencí, avšak ceny jsou regulovány Ministerstvem dopravy. Silniční a dálniční ředitelství je částečně nezávislé. Pomocné služby byly rozděleny. Došlo k pokusu o koncesování silnic (např. D47), avšak výběrové řízení bylo netransparentní a posléze bylo zrušeno. D47 je nyní stavěna z veřejných zdrojů. Doposud nedošlo k uskutečnění žádných PPP projektů, přestože se vyvíjí několik menších pilotních projektů, které spějí k závěrečné fázi. Pouze 30 km dálnice je plánováno jako PPP. Zbývající výzvy: Zbývající výzvy v sektoru infrastruktury se příliš neliší od problémů, kterým čelí jiné vyspělé tržní ekonomiky. Hlavním problémem v energetickém průmyslu bude privatizace ČEZu. Většinový podíl ČEZu, který dominuje energetickému průmyslu, je stále vlastněn státem. Další výzvou v sub-sektorech infrastruktury bude prosazení PPP projektů, především pro urychlení rozšíření dálniční sítě. Doposud existovalo pouze několik příkladů úspěšných PPP projektů v infrastruktuře a v sektoru dopravy (dva příklady zahrnují projekty financované EBRD, Grandi Stazioni a Brno Water). Jinak úspěšná implementace PPP projektů byla omezená, především kvůli nedostatečnému odhodlání a odbornosti na straně veřejného sektoru, nedostatcich při výběrových řízeních a změnám přístupu v závislosti na aktuálně vládnoucí politické straně. Rychlost zlepšení energetické efektivnosti bude třeba zvýšit, pokud má ČR dodržet požadavky národní energetické politiky. Cíle, tj. dosažení 2,6% snížení celkové spotřeby energie mezi léty 2000 a 2004, nebylo dosaženo. Zvyšující se ceny energie budou motivovat přijetí intenzivnějších opatření v soukromé i veřejné sféře. Kromě snížení spotřeby, dalších zlepšení efektivity výroby energie a distribuce může být dosaženo pouze nahrazením starých kapacit moderními závody.

13

Jako jiné země EU, čelí ČR v souvislosti s plněním pokynů EU nutnosti zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Jako součást připojení k EU se země zavázala, že 8% spotřeby elektrické energie bude pokryto obnovitelnými zdroji energie do roku 2010 (z nynějších 4%).

1.5.3. Finanční sektor Dosažené výsledky: Po rekapitalizaci a restrukturalizaci, ke kterým došlo v dozvucích květnové krize roku 1997, vykázal bankovní sektor pozoruhodný obrat. Počet bank se ustálil (37 bank a poboček zahraničních bank na konci roku 2006) a většina z nich má zahraničního majitele (35 bank bylo přímo či nepřímo majetkem zahraničních vlastníků a na konci roku 2006 kontrolovalo 97% celkových příjmů bankovního sektoru). Tři velké banky se zahraničním vlastníkem (ČSOB vlastněná belgickou KBC, Česká Spořitelna vlastněná Austrian Erste Bank, Komerční banka vlastněná francouzskou Société Générale) dominují bankovnímu sektoru. Pokud jde o koncentraci, sektor se podobá zahraničním v zemích EU. Podíl pěti největších bank na celkových příjmech sektoru byl v roce 2006 64% (v porovnání s evropským průměrem 60%). Příznivé hospodářské prostředí podpořilo v posledních letech rychlý nárůst bankovních půjček. Roční nárůst půjček dosáhl v roce 2006 20%, což byl nejvyšší nárůst od předkrizového roku 1996. Došlo k obzvláště rychlému nárůstu půjček domácnostem. Hypoteční půjčky od roku 2002 rostly tempem přesahujícím 30%, zatímco růst spotřebních úvěrů se průměrně v letech 2005-2006 držel okolo 33%. Na druhou stranu úroveň půjček soukromému podnikovému sektoru byla výrazně níže, než by naznačovala úroveň rozvoje země, což odráží obtíže, kterým sektor čelil na konci devadesátých let, a odepsání nedobytných bankovních úvěrových pohledávek. Mezi léty 2000 a 2005 domácí úvěr soukromému sektoru reálně poklesl ze zhruba 50% HDP na 37,6%.TPF

9FPT Úvěr podnikům začal

dobývat původní pozice a začíná růst rychlejším tempem. Přestože však finanční zprostředkování podle celkového příspěvku k HDP rostlo rychle, je to stále pouze zhruba třetina srovnatelného čísla v eurozóně jako celku. Během posledních pěti let byl finanční sektor ziskový a obecně zdravý.TPF

10FPT Průměrná

návratnost bankovních aktiv dosáhla v roce 2006 1,2% a návratnost kapitálu 22,4% (čímž se ziskovost českého bankovního sektoru stala srovnatelnou s dalšími členskými státy EU). Podíl nesplacených půjček v celkových nebankovních úvěrech na konci roku 2006 představoval 3,6%. Zátěžové testy provedené MMF a centrální bankou naznačují, že bankovní systém je schopen snést značné vnější šoky. Nebankovní finanční sektor se také rychle rozvíjel, a jeho úroveň se již začala blížit úrovni ve vyspělých tržních ekonomikách. Podíl pojišťovnictví je srovnatelný s průměrem členských zemí OECD. Existují dobrovolné doplňkové penzijní fondy, využívané velkou částí práceschopné populace. Leasingový a spotřebitelský finanční trh jsou plně rozvinuty. Po připojení k EU se také rychle rozvíjí sektor soukromých kapitálových fondů. Odhaduje se, že Česká republika realizuje více než 20% investičních aktivit soukromých kapitálových fondů, specializujících se na střední a východní Evropu. Ty však zůstávají

TP

9PT Viz kapitola 4 Zprávy o transformaci 2006.

TP

10PT Podrobnější analýza českého finančního sektoru viz dokument ČNB „Zpráva o finanční stabilitě“, 2006.

14

relativně nevýznamným zdrojem celkových investic pro podnikový sektor, což se odráží na nízkém poměru soukromých kapitálových investic na HDP. Poslední dobou dochází k odprodeji investic fondů a došlo k i několika uvedením firem na kapitálový trh (IPO). Pražská burza však ještě neslouží jako zdroj kapitálu pro společnosti, protože došlo pouze k několika počátečním veřejným nabídkám a počet likvidních akcií na trhu je stále velmi nízký. Zbývající výzvy: Český bankovní sektor se nyní vesměs podobá bankovnímu sektoru zemí EU-15. Při pokračujícím růstu a rozvoji by se úroveň finančního zprostředkování měla zvýšit. České kapitálové trhy ještě nejsou natolik rozvinuté jako v zemích EU-15, měly by však nabývat na významu a postupně se sbližovat se standardy ve vyspělejších zemích EU. 1.6. Dostupnost financí Nejziskovější české společnosti, zvláště pak banky a energetické firmy, byly schopné zajistit si fondy z externích tržních zdrojů za stále konkurenčnějších podmínek (od domácích bank, obligacemi, syndikátními půjčkami a z mezinárodních kapitálových trhů). Jak bylo již poznamenáno, české společnosti se zahraničními partnery také těžily z vysoké úrovně zahraničních investic, stejně jako ze zahraničních bilaterálních bankovních půjček, což je často spojováno s počáteční investicí. České společnosti, hledající externí financování, spoléhají především na úvěry domácích bank. Přestože domácí úvěr soukromému sektoru je stále velice nízký, začal se v roce 2003 zvyšovat. Roční nárůst půjček podnikovému sektoru byl v roce 2006 21%. Úrokové sazby byly v posledních letech velmi nízké a splatnosti se prodlužují. Obligační financování je obvykle prováděno v české měně za vysoce konkurenčních podmínek. Typické rozpětí u podniků je 40 až 150 základních bodů v závislosti na úvěrovém riziku. Jsou k dispozici splatnosti až 25 let, umožňující věřitelům optimalizovat finanční strukturu jejich dlouhodobých projektů. Kromě několika vstupů soukromých firem na burzu české společnosti stále nepoužívají pražskou burzu jako způsob získání nového kapitálu. Od vzniku pražské burzy došlo každý rok k méně než 10 emisím. Některé větší společnosti stále více používají domácí trh s obligacemi. Domácí kapitál zůstává okrajovým zdrojem financování podnikového sektoru s podílem kapitálových investic na HDP méně než 0,2% a ročním počtem investic méně než 10. Nejziskovější české společnosti, banky a služby stále více využívají mezinárodního trhu se syndikovanými půjčkami. Údaje o syndikovaných půjčkách od roku 2000 ukazují, že marže těchto půjček postupně klesají a splatnosti jsou delší. Mnoho společností se zahraničními partnery také těží z podstatných částek bilaterálního financování, poskytovaného mezinárodními bankami. Pouze několik českých společností získalo finance na mezinárodních kapitálových trzích. Většina mezinárodních emisí obligací a přímých emisí byla vydána velkými bankami a energetickými společnostmi. Výrazný objem financování byl také zpřístupněn mezinárodními finančními institucemi kromě EBRD (podrobnější rozbor aktivit EBRD viz další část). Evropská unie např. vložila celkem 2,3 bilionu EUR do strukturálních a kohezních fondů pro období 2004-2006, a projekty financované s pomocí těchto zdrojů jsou v současnosti implementovány. Během rozpočtového období 2007-13 Česká republika může být schopná využít až 26 mld. z financování EU. Evropská investiční banka (EIB) poskytla v posledních pěti letech celkem 7,8 mld. EUR na projekty v České republice a stala se tak významným zdrojem dlouhodobého financování. Velká část celkové částky, 3,1 mld.

15

EUR, šla do veřejného sektoru, především na projekty v oblasti infrastruktury. EIB nicméně spolufinancuje velké projekty i soukromém sektoru a poskytla fondy pro podporu půjček malým a středním podnikům. 1.7. Závěr Předchozí analýza zdůraznila, že většina sektorů nyní dosáhla úrovně vyspělé tržní ekonomiky. Díky rozvoji finančního sektoru v České republice poptávka po službách banky postupně klesá. Hlavní výzvy, kterým hospodářství nyní čelí v souvislosti s fiskální reformou, jako např. s reformou sociálního zabezpečení, penzí, zdravotnictví a vzdělávacího systému, stejně jako se změnami podnikatelského prostředí, jsou většinou v oblastech, které leží mimo tradiční dosah činnosti banky.

16

2. PŘÍNOS EBRD ČESKÉ TRANSFORMACI

2.1.Přehled aktivit banky v České republice

Od roku 1992 banka v České republice financovala 103 projektů, představujících celkovou hodnotu 4,7 mld EUR (s celkovým příspěvkem EBRD ve výši 1,1 mld EUR). Úvěry představovaly 56% celkových závazků EBRD, zatímco podíl kapitálu vzrostl na 44%, což odráží kapacitu banky akceptovat riziko a vyspělý stav úvěrového trhu. Ke konci června 2007 portfolio v České republice ve výši 369 miliónů EUR představuje 3,4 % současného portfolia banky. Soukromý podíl na portfoliu je 100% a nesuverénní podíl je též 100%. Kvalita českého portfolia zůstává v posledních čtyřech letech stabilně na dobré úrovni. Celkové rizikové hodnocení portfolia ke konci června 2007 je 5,1 oproti 4,9 v květnu 2005. Slabé zvýšení lze přičíst vyšší míře plně rizikových kapitálových projektů v portfoliu. Příloha 5 poskytuje přehled struktury úhrnných obchodních závazků dle sektorů. Významná část závazků (48%), stejně jako současného portfolia, se týká finančních institucí, odrazu účasti EBRD na privatizaci bank, podpory malých a středních podniků prostřednictvím úvěrových kanálů, podpory nebankovních finančních institucí a rizikových investičních fondů. Projekty v podnikové sféře představovaly 40% celkových závazků. Projekty v infrastruktuře představovaly pouze 12%, což odráží omezenou roli, kterou banka byla schopna v tomto sektoru hrát. Graf 2 níže ilustruje historii aktivit banky v České republice co se týče počtu schválených projektů a bankou financovaných objemů pro každý rok (v roce 1991 nebyl schválen žádný projekt). V začátcích byly částky nad úrovní 50 miliónů EUR ročně, s výrazným nárůstem v roce 1995 na 124 miliónů EUR. Mezi léty 1996 a 1997 nicméně vyvstaly problémy v domácím podnikovém sektoru a nepokračovala privatizace, což vyústilo v nedostatek finančně zdravých obchodních příležitostí pro banku. Od roku 1998 se situace měnila, začala privatizace bank a byly zavedeny investiční pobídky, motivující investory jít za příležitostmi v ČR. Projekty banky z nedávných let jsou obvykle menšího rozsahu v různých sektorech hospodářství. V roce 2006 EBRD schválila sedm nových projektů v hodnotě 47 miliónů EUR (včetně regionální alokace). Nové projekty, přestože menší co do velikosti, představují dobrou směs finančních produktů, sloužících rozvinutému českému trhu (SME linky, kapitálové fondy, financování akvizic). Snižující se objemy závazků v období 2004-2006 demonstrují trend postupného poklesu financování poskytovaného bankou v zemi (podrobnosti o projektech viz příloha 6).

17

Graf 2:

2.2. Příspěvek banky k transformačnímu procesu dle jednotlivých sektorů Vliv banky na transformaci v podnikatelském sektoru: Banka byla úspěšná ve svými počátečních projektech v agropodnikání a průmyslovém sektoru (Čokoládovny, Cukr Dobrovice, Karosa, Barum, Sepap), v nichž podpořila v těchto společnostech zahraniční investory. Několik projektů s lokálními sponzory bylo velice složitých a vyústilo ve vysoké objemy ohrožených úvěrů a značných zdrojů, kterých bylo zapotřebí pro jejich restrukturalizaci (Korado, Škoda). Banka demonstrovala vysokou míru snahy nacházet řešení vedoucí k oživení a restrukturalizaci těchto firem. Banka také podporovala přímé zahraniční investice vedoucí k restrukturalizaci ohrožených místních společností. Financování akvizice velkých sladoven v bankrotu pomohlo zabránit kolapsu domácích dodavatelů sladu. Majetková účast na podpoře společnosti Siemens při restrukturalizaci neúspěšného lokálního výrobce železničních vozidel přispěla k udržení více než 800 pracovních míst. Kapitálová podpora operací třetího mobilního operátora následovaná schválením úvěru přispěla ke zvýšení konkurence v sektoru, což mělo za následek značný pokles tarifů. Financování akvizice, které banka poskytla provozovateli kabelové TV, podpořilo konsolidaci sektoru. Banka schválila značné kapitálové účasti v několika větších projektech v sektoru realit v ranné fázi jeho rozvoje, což přitáhlo spolufinancující instituce a výrazně přispívá k rozvoji sekundárního trhu s nemovitostmi. EBRD finacovala v minulých letech řadu regionálních i lokálních kapitálových fondů, které dále investovaly více než 250 miliónů dolarů do zhruba 70 malých a středních českých firem.

18

Celkově, se 432 miliony EUR, kterými banka přispěla podnikovému sektoru, lze soudit, že banka v podnikovém sektoru dosáhla mírného transformačního vlivu. Vliv banky na transformaci v sektoru infrastruktury a životního prostředí: V roce 1995 banka poskytla banka úvěr na malou část projektu železničního koridoru, převážně financovaného EIB. Byl to jediný takový projekt, který banka v zemi financovala. Banka poskytla dlouhodobou půjčku brněnské vodárenské společnosti pro renovaci a rozšíření úpravny odpadních vod a to bez garance města. Banka významně napomohla městu při změně dlouhodobé koncesní smlouvy s provozovatelem a při zajistení spolufinancování z fondů EU. Projekt měl dobrý demonstrační efekt pro další samosprávy. Banka nebyla úspěšná ve financování dalších projektů v komunálním sektoru díky skutečnosti, že komerční banky začaly nabízet dlouhodobé financování tomuto sektoru za vysoce výhodných podmínek. Dva ESCO projekty financované bankou byly poměrně úspěšné a zlepšily všeobecné povědomí o konceptu ESCO v zemi. Celkově lze soudit, že banka měla omezený vliv na transformaci sektoru infrastruktury a životního prostředí s celkovým objemem poskytnutého financovaní 126 miliónů EUR. Vliv banky na transformaci ve finančním sektoru: Banka podporovala snahy české vlády o stabilizaci a rozvoj bankovního systému po krizi v roce 1997 především účastí na privatizaci dvou velkých bank (České spořitelny a ČSOB). Banka vstoupila do politického dialogu s vládou a nabídla finanční podporu bankám v obtížném stádiu rozvoje. Banka získala kapitálovou účast v České spořitelně v období před privatizací a přispěla i ke zlepšení úrovně jejího rizeni. Česká spořitelna byla poté úspěšně privatizována Erste Bank, což vedlo k výstupu banky z této investice v roce 2002. Banka také přispěla k privatizaci ČSOB prostřednictvím kapitalove ucasti. Přístup k financím pro sektor malých a středních podniků se zlepšil díky třem úvěrovým linkám programu EU EBRD SME a pěti úvěrovým linkám pro leasingové společnosti. Významný objem poradenských služeb, financovaných granty EU, v rámci tohoto programu, pomohl zprostředkovatelům zavést efektivní systémy kreditního hodnocení malých a středních podniků a portfoliový přístup k mikropůjčkám. Všechny banky nyní považují malé a střední podniky za důležitý zákaznický segment s vysokým potenciálem růstu. Projekty v nebankovním finančním sektoru zahrnují minoritní podíly v penzijním fondu a dvou pojišťovnách, kapitalové investice ve dvou vzájemných fondech vedených Českou spořitelnou, zaměřených na české akcie a obligace. Banka hrála roli při vzniku sektoru kapitálových fondů (private equity) a je důležitým investorem v tomto odvětví i v Čechách prostřednictvím kapitálových fondů zaměřených

19

jak na ČR, tak na širší region. Pokračující podpora banky byla zásadní pro vznik druhé generace fondů. Celkově banka finančnímu sektoru poskytla 527 milióny EUR a lze soudit, že dosáhla významného vlivu na transformaci v tomto sektoru.

2.3. Dostupnost spolufinancování Banka hrála zásadní roli při zabezpečení spolufinancování projektů a mobilizovala během doby své činnosti v zemi další 3,6 mld EUR zdrojů, čímž dosáhla celkového mobilizačního poměru (celkové náklady projektu/spolufinancování EBRD) ve výši 4,3. EBRD na spolufinancování projektů v České republice spolupracovala s více než 20 komerčními bankami, místními i zahraničními.

20

PŘÍLOHA 1 SOCIÁLNÍ UKAZATELE ČESKÉ TRANSFORMACE Průměr 15 st.

EU Česká

republika Maďarsko Polsko Slovenská

republika

Příjem na hlavu podle směnného kurzu parity kupní síly (PPP) 1/ 21,203 18,100 13,996 16,483

Giniho index 1/ 29.4 26 28 36 26

Zdravotnictví Počet nemocničních lůžek na 1000 obyv. 1/ 5.7 8.8 7.8 5.6 7.2

Počet lékařů na 1000 obyv. 1/ 3.45 3.5 3.2 2.5 3.1

Předpokládaná délka života v letech 2/ 78.9 75.7 72.6 74.5 74

Kojenecká úmrtnost na 1000 porodů 2/ 4.3 3.9 7.2 7.1 6

Vzdělávání Poměr žák – učitel na základní škole 1/ 13 16.2 10.4 11.5 17.5

Poměr žák – učitel na střední škole 1/ 11 10.4 10.6 12.7 13.1

Průměrný výsledek testu z matematiky (studie PISA) 2/

501 516 490 490 498

1/ Údaje za rok 2005. 2/ Údaje za rok 2003. 3/ Údaje za rok 2004. Zdroj: World Bank, World Development Indicators , 2006; a studie PISA 2003.

21

PŘÍLOHA 2 VYBRANÉ EKONOMICKÉ UKAZATELE Česká republika

2001 2002 2003 2004 2005 2006 Odhad 2007

Výhled

UVýkony a výdajeU

HDP Soukromá spotřeba Veřejná spotřeba Vytváření hrubého fix. kapitálu Export zboží a služeb Import zboží a služeb

Hrubá průmyslová produkce Hrubá zemědělská produkce UZaměstnanost ______________ U

Pracovní síly (konec roku) Zaměstnanost (konec roku) nezaměstnanost (konec roku)

UCeny a platyU

Spotřebitelské ceny (roční průměr) Spotřebitelské ceny (konec roku) Výrobní ceny (roční průměr) Výrobní ceny (konec roku) Hrubý průměrný měsíční výdělek (roční průměr) Vládní sektorP

1P

Obecná vládní bilance Obecné vládní výdaje Obecné vládní zadlužení UMonetární sektor ____________ U

Penežni agregát (M2, konec roku) Domáci úvěr (konec roku) Penežni agregát (M2, konec roku)

UÚrok a kurzyU

2-týd. repo sazba 3-měs. PRIBOR Depoztní sazba Půjčovné Směnný kurz (konec roku) Směnný kurzr (roční průměr) Externí sektor

U(Procentní změna v reálných číslech)U

4.6 2.9 -3.1 3.9 20.7 17.9 9.6 0.0 U(Procentní změna)U

0.4 0.3 -0.6 -0.4 (Procento z pracovní síly)

7.5 8.2

U(Procentní změna) U

0.2 1.1 -0.3 0.9 6.6

U(Proceto z HDP)U

-3.5 43.6 30.4 U(Procentní změna)U

13.0 -11.6 7.2 4.5 10.6 13.7 -5.3 -7.1 21.9 0.1 1.7 22.0

(Procento z HDP) 67.9 57.2 58.7 56.0 58.3 61.6

___________ U(Procento ročně, konec roku) U _________________________ 4.8 2.8 2.0 2.5 2.0 2.54.7 2.6 2.1 2.6 2.2 2.6 2.6 1.7 1.3 1.4 1.3 1.3 8.7 8.8 8.2 8.0 7.2 6.8

(Kč na USD36.3 30.1 25.7 22.4 24.6 20.9

38.0 32.7 28.2 25.7 23.9 22.6

5.5 na na na na na na na na na na 2.9 na na na na -4.0 na na na na na na na na na na na

Běžný účet Obchodní bilance

Export zboží Import zboží Přímé zahr. investice, čisté Hrubé rezervy, mimo zlata (konec roku) Zahraniční dluh

Hrubé příjmy, mimo zlata (konec roku) Dluhová služba UPoložky memoranda ________________ U

Populace (konec roku, v milionech) HDP (v miliardách Kč) HDPna hlavu (v US dolarech) Podíl průmyslu na HDP(v procentech) Podíl zemědělství na HDP(v procentech) Běžný účet/HDP (v procentech) Zahraniční dluh - rezervy (v milionech USD) Zahraniční dluh/HDP (v procentech) Zahr. dluh/příjmy běž. účtu, bez transferů (v procentech)

(V milionech USD) -3,272 -4,264 -5,75 -5,751 -1,940 -6,505 -6,505-3,077 -2,239 -2,519 -530 2,522 2,979 3,36733,394 38,469 48,701 67,239 77,973 95,115 107,48036,471 40,709 51,221 67,768 75,451 92,136 104,113

5,474 8,282 1,814 3,941 11,630 4,667 5,20014,340 23,550 26,760 28,253 29,319 31,165 na22,374 26,983 34,893 45,241 46,453 58,297 na

(V měsících dovozu zboží a služeb) 4.1 6.0 5.5 4.4 4.1 3.6 Na

(V procentu vývozu zboží a služeb) 8.3 6.7 7.6 5.8 7.4 6.0 na

(Denominace jak indikováno) 10.2 10.2 10.2 10.2 10.3 10.3 na

2,352 2,464 2,577 2,817 2,994 3,220 3,4966,059 7,378 8,947 10,726 12,217 13,896 na37.5 37.5 38.2 40.0 40.1 41.9 na3.7 3.8 3.4 3.3 3.3 3.0 na-5.3 -5.7 -6.3 -5.2 -1.5 -3.2 -3.9

8,034 3,433 8,133 16,988 17,134 27,132 na36.2 35.8 38.2 41.3 37.1 40.9 Na55.3 59.2 61.8 58.8 51.8 53.8 Na

2.5 2.3 3.6 6.6 11.2 12.8 6.7 -1.6

1.9 2.2 6.7 5.1 2.1 5.0 1.9 2.5

3.6 6.0 7.1 0.4 7.2 8.0 5.5 -5.5

6.5 2.4 2.3 2.3 11.8 5.0 6.7 8.0

6.4 4.4 1.1 7.6 15.9 15.2 11.1 -3.7

0.0 0.1

1.0 1.1

1.4 1.7 0.

5

8.0 7.9 7.1 7.0

4.7 4.2 2.9 0.8 8.7

1.8 0.6 -0.5 -0.7 7.3

2.8 2.8 5.7 7.7 6.6

1.9 2.2 3.0 -0.3 5.4

2.5 1.7 1.6 2.6 6.2

-5.7 44.5 25.9

-6.8 46.3 28.5

-6.6 47.3 30.1

-2.9 43.8 30.7

-2.9 42.3 30.6

22

PŘÍLOHA 3 INDIKÁTORY STRUKTURÁLNÍCH A INSTITUCIONÁLNÍCH ZMĚN

2001 2002 2003 2004 2005 2006

Podniky Příjmy z privatizace (kumulativní, v procentech HDP) Podíl soukromého sektoru na HDP (v procentech) Podíl soukr. sektoru na zaměstnanosti (v procentech) Rozpočtové dotace a běžné transfery (v procentech HDP) 3 Podíl průmyslu na celk. zaměstnanosti (v procentech) Změna produktivity práce v průmyslu (v procentech) Investice/HDP (v procentech) Index EBRD malé privatizace Index EBRD velké privatizace Index EBRD reformy podniků Trhy a obchod Podíl stanovených cen na ISC(v procentech) Počet zboží se stanovenými cenami v koši EBRD-15 Podíl obchodu s netranzitními zeměmi (v procentech) Podíl obchodu na HDP (v procentech) Příjmy z tarifů (v procentech dovozů) Index EBRD cenové liberalizace Index EBRD cizích měn a obchodní liberalizace Index EBRD politiky hosp. soutěže Finanční sektor Počet bank (zahraniční vlastníci)

Podíl aktiv státních bank (v procentech)

Podíl aktiv zahraničních bank (v procentech)

Nesplacené půjčky (v procentech z celkových půjček) 4/

Domácí úvěr soukromému sektoru (procentu z HDP) 5/

Domácí úvěry domácnostem (procento z HDP)

Z čehož hypotéční úvěry (procento z HDP)

Burzovní kaptalizace (procento z HDP)

Objem burzovních operací (% tržní kapitalizace)

Emise euroobligací (procento z HDP)

Index bankovní reformy EBRD

Index reformy nebankovních finančních institucí EBRD

Infrastruktura 14.8 20.0 21.0 21.6 25.1 25.380.0 80.0 80.0 80.0 80.0 80.070.0 70.0 70.0 70.0 70.0 70.08.8 9.6 9.5 8.4 9.4 9.040.5 40.1 39.9 39.3 39.5 40.05.0 1.8 6.7 11.7 4.3 8.329.4 28.4 27.0 27.4 25.7 27.04.3 4.3 4.3 4.3 4.3 4.34.0 4.0 4.0 4.0 4.0 4.03.3 3.3 3.3 3.3 3.3 3.3

12.4 12.4 10.9 10.9 10.9 19.72.0 2.0 1.0 1.0 1.0 2.079.9 80.7 80.6 79.1 77.5 75.8113.0 105.2 109.4 123.2 122.5 131.50.7 0.7 0.7 0.2 0.2 0.24.3 4.3 4.3 4.3 4.3 4.34.3 4.3 4.3 4.3 4.3 4.32.7 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0

38 (26) 37 (26) 35 (26) 35 (26) 36 (27) 37 (28)3.8 4.6 3.0 2.9 2.5 2.289.1 85.8 86.3 84.9 84.4 84.814.5 9.4 5.0 4.1 4.0 4.226.9 23.5 24.7 15.4 16.7 19.05.9 7.3 9.1 11.2 13.8 16.52.4 3.0 4.2 5.9 7.7 10.014.1 19.4 17.6 25.1 31.8 31.534.0 37.0 52.0 79.0 118.6 75.6

0.1 0.3 0.9 2.8 1.1 0.73.7 3.7 3.7 3.7 4.0 4.03.0 3.0 3.0 3.3 3.7 3.7

Míra penetrace pevných (mobilních) linek (na 100

obyvatel) Uživatelé Internetu (na 100 obyvatel) Produktivita drážních zaměstnanců (1989=100) Tarify za el. energii pro domácnosti, USc kWh Prům. míra inkasa, elektřina (v procentech) HDP na užití jednotky energií (PPP v USD na kg/e) Index EBRD reformy infrastruktury

El. energie Železnice Silnice Telekomunikace Voda a odpadní vody

37.8 (68.0) 36.0 (84.4) 35.6 (95.2) 33.6 (105.6) 31.5 (115.2) 31.5 (119.0) na

71.8 68.0 71.0 72.4 81.3 97.37. 9.0 8.4 10.3 11.4 12.910 100 100 100 100 1003. 3.8 3.9 4.0 na na3. 3.0 3.3 3.3 3.3 3.33. 3.0 3.3 3.3 3.3 3.32. 2.3 3.0 3.0 3.0 3.03. 3.0 3.0 3.0 3.0 3.04. 4.0 4.0 4.0 4.3 4.34. 4.0 4.0 4.0 4.0 4.0

nana na na na

23

PŘÍLOHA 4 AKTUALIZOVANÉ HODNOCENÍ TRANSFORMAČNÍCH VÝZEV 2005 ČESKÁ REPUBLIKA

Struktura

Instituce Vedení Poznámky

Zemědělské podnikání

Malé Malé Malé Zpracovatelé zemědělských produktů zlepšili efektivitu a standardy, aby byly konkurenceschopné na trhu EU. Objem financí plynoucích do tohoto sektoru se rovněž zvýšil s využitím prostředků EU. Trh s půdou stále funguje relativně nevyspěle.

Bankovnictví Zanedbatelné Malé Malé Je nastaven systém kontroly a regulace. Mnoho bank je konsolidovaných a v zahraničním vlastnictví. Finanční zprostředkování patří mezi nejnižší v regionu. Zvyšují se úvěry podnikatelskemu sektoru.

Energetická účinnost

Malé Střední Střední Zavedeny základní instituce. Přijat zákon o energetické účinnosti. Sektor ESCO je malý, ale rozvíjí se, a v domácnostech se zavádějí iniciativy spojené s energetickou účinností. Ratifikován Kjótský protokol a je součástí systému obchodování s emisemi EU (ETS). Energetická intenzita zůstává vysoká.

Všeobecný průmysl

Malé Malé Malé Rejstřík firem, konkurzní proces a řešení obchodních sporů jsou zbytečně složité. Nesrovnalosti ve veřejných zakázkách a korupce ve veřejné správě jsou stále značné. Zbývá privatizovat již jen několik společností. Restrukturalizace byla z větší části dokončena a podnikatelskému sektoru dominují efektivní podniky, často v zahraničním vlastnictví.

MEI Zanedbatelné Střední Malé Široká účast soukromého sektoru zejména ve vodohospodářském sektoru. Je třeba implementovat další pobídky zajišťující efektivnost. Institucionální rámec lokálního financování je rozvinutý, avšak úspěšná implementace veřejně-privátního partnerství nebo možnosti financování investic na základě výnosů jsou omezené.

MSME Malé Malé Malé Založení firmy není neúměrně náročné, ale podnikatelské prostředí je klasifikováno hůře než u vyspělejších tržních ekonomik. Existuje registr dlužníků a soukromé úvěrové společnosti. Stávající zástavní a konkurzní legislativa podporuje úvěrové financování MSME. Cena za registraci zástavy je nízká. Nicméně půjčky bank podnikům rapidně vzrostly, i pomocí prostředků EU/BRD.

Přírodní zdroje

Malé Malé Malé Privatizace uhelných dolů a rafinerií byla dokončena. Je třeba provést restrukturalizaci společností spojených s přírodními zdroji a zlepšit jejich transparentnost.

NBFI Zanedbatelné Malé Malé Zákony a předpisy na poli bezpečnosti a pojišťovnictví téměř dosahují standartů IOSCO/IAIS. Kapitalizace trhu cenných papírů se významně zvýšila v roce 2004. Infiltrace pojišťovnictví je srovnatelná s průměrem států OECD. Dobrovolné doplňkové penzijní fondy jsou k dispozici. Trh leasingu a spotřebitelských financí je plně rozvinutý.

Energetika Malé Malé Malé Sektor byl do značné míry uvolněn (státní ČEZ stále vlastní pět distribučních společností); široká účast soukromého sektoru na výrobě a distribuci. Tarify se odvíjejí od nákladů a nezávislý regulátor je charakterizován vysokou úrovní odpovědnosti a transparentnosti.

24

Soukromé kapitálove fondy

Malé Malé Malé Jeden z nejrozvinutějších sektorů v regionu. Soukromé kapitálové investice vzhledem k % HDP jsou srovnatelné se stavem v Řecku. Podíl investic z domácích zdrojů zůstává pod úrovní vyspělých ekonomik; kapitálové fondy by měly ještě nabídnout širší řadu nástrojů, nicméně situace se zjevně zlepšila.

Nemovitosti a turismus

Malé Malé Zanedbatelné Plná obchodovatelnost s půdou, mimo cizinců. Sektor realit je dobře rozvinutý v Praze a v ostatních místech se rychle rozvíjí; včetně nových typů vlastnictví a stejně tak i finančních nástrojů. Přesto je značná část bytového trhu předmětem necílené regulace nájemného a využití dotací.

Telekomunikace

Malé Malé Malé Trh je jedním z nejvíce konkurenčních v regionu. Privatizace dominantního operátora pevných linek byla dokončena v roce 2005. Existuje silný regulátor telekomunikací. Tarify patří k nejvyšším a byly znovu nastaveny. Jsou rozvíjeny pokročilé služby.

Doprava Střední Střední Střední Co se týče železnic, společnost zajišťující infrastrukturu je oddělena od provozních společností (osobní, nákladní, atd.). Soukromý sektor se podílí v omezeném rozsahu (např. regionální osobní dráhy). Byl ustanoven nezávislý regulátor udělování licencí, avšak ceny jsou regulovány Ministerstvem dopravy. Silniční a dálniční ředitelství je částečně nezávislé. Pomocné služby byly rozděleny. Pouze jediný, neúspěšný pokus o koncesování silnic (D47).

25

PŘÍLOHA 5 ČISTÝ KUMULATIVNÍ OBJEM OBCHODŮ PODLE PRŮMYSLU (miliony EUR) k 31. lednu 2007

Sektorový tým (SIC) Celková hodnota projektu

Finance EBRD

Úvěr Jmění Privátní Státní Poměr portfolia*

% podíl závazků

Podnikatelský sektor

Zemědělské podnikání 296 61 32 30 61 0 100% 6%

Všeobecný průmysl 641 158 122 36 158 0 100% 14%

Nemovitosti a turismus 308 79 3 76 79 0 100% 7%

Telekomunikační informatika a média

1,060 137 87 50 102 35 74% 12%

Mezisoučet statutární 2,305 435 243 192 400 35 92% 40%

Energie

Energetika a energie 15 4 0 4 4 0 100% 0%

Mezisoučet energie 15 4 0 4 4 0 100% 0%

Finanční instituce

Kapitálové účasti v bankách 253 195 125 70 195 0 100% 18%

Uvěry bankám 105 98 98 0 98 0 100% 9%

Kapitálové fondy 411 129 0 129 129 0 100% 12%

Nebankovní finanční instituce 177 110 64 47 110 0 100% 10%

Mezisoučet finančních institucí 946 532 287 245 532 0 100% 48%

Infrastruktura

Komunální a environmentální infrastruktura

242 79 61 18 79 0 100% 7%

Doprava 1,173 47 20 28 34 14 71% 4%

Mezisoučet infrastruktury 1,415 127 81 46 113 14 89% 12%

ČESKÁ REPUBLIKA CELKEM 4,681 1,098 610 488 1,049 48 96% 100%

26

PŘÍLOHA 6 REALIZOVANÉ PROJEKTY ZA ROK T

Rok Jméno operace Přímý/regi

onální Celková hodnota projektu

Finance EBRD

Úvěr Jmění

1992 ČSA Přímý 23.9 23.9 0.0 23.9 1992 Čokoládovny Přímý 191.4 23.3 0.0 23.3 1992 Eurotel Praha spol. s.r.o. Přímý 49.5 8.1 8.1 0.0 1992 Czech and Slovak Investment Corp Regionální 6.6 3.6 0.0 3.6 1992 4 271.4 58.9 8.1 50.8 1993 CES Uniweb A.S. (ING) Přímý 5.8 1.5 1.5 0.0 1993 CZ-Cagiva a.s. Přímý 36.9 5.9 5.9 0.0 1993 Czech Telecommunications Project Přímý 261.9 34.9 34.9 0.0 1993 TTD/Dobrovice Sugar Factory Přímý 28.9 4.2 0.0 4.2 1993 Tatrarex spol.s.r.o. (ING Bank Vienna-CEAL) Přímý 2.0 0.8 0.8 0.0 1993 Dun & Bradstreet Regionální 0.3 0.3 0.0 0.3 1993 New Europe East Investment Fund Regionální 14.0 3.3 0.0 3.3 1993 Renaissance Fund Regionální 12.0 3.5 0.0 3.5 1993 8 361.8 54.4 43.1 11.3 1994 Barum / Continental Přímý 155.7 29.6 29.6 0.0 1994 Kabel Net Přímý 11.9 2.5 0.0 2.5 1994 Karosa Přímý 45.6 6.5 0.0 6.5 1994 TFP: Komerční Banka Přímý 11.0 11.0 11.0 0.0 1994 Advent – Czech and Slovak PEF Regionální 1.2 1.2 0.0 1.2 1994 Tesla - Y.S. Přímý 16.4 5.4 5.4 0.0 1994 Advent Private Equity Fund – Central Europe LP Regionální 4.4 0.8 0.0 0.8 1994 Alliance ScanEast Fund Regionální 7.1 2.5 0.0 2.5 1994 8 253.3 59.5 46.0 13.5 1995 Advent International (addition to Advent Private Equity) Přímý 9.9 9.9 0.0 9.9 1995 České Dráhy s.p. – Czech Railway Corridor Přímý 1,118.3 13.7 13.7 0.0 1995 Investiční a Poštovní Banka Přímý 5.7 5.7 5.7 0.0 1995 Sepap Štětí a.s Přímý 190.7 56.8 56.8 0.0 1995 Škoda Kovárny (Forge) a.s. Přímý 22.8 13.4 13.4 0.0 1995 Technolen WF a.s Přímý 23.3 8.6 8.6 0.0 1995 Winterthur MPF/CS L&P Penzijní Fond as (equity) Přímý 3.1 0.9 0.0 0.9 1995 Winterthur MPF/CS L&P Pojišťovna (equity) Přímý 26.3 7.8 0.0 7.8 1995 MBA Loan Project (guarantee) Regionální 1.3 0.8 0.8 0.0 1995 9 1,401.4 117.6 99.0 18.6 1996 New Europe Insurance Ventures Regionální 2.3 0.2 0.0 0.2 1996 1 2.3 0.2 0.0 0.2 1997 Czech Private Equity Fund Přímý 21.7 2.3 0.0 2.3 1997 Korado Přímý 145.3 29.9 0.0 29.9 1997 SIS Funds (equity) Přímý 38.8 9.7 0.0 9.7 1997 Baring Communications Equity Regionální 11.5 2.5 0.0 2.5 1997 DBG Osteuropa Holding GmbH Regionální 7.1 2.6 0.0 2.6 1997 Environmental Investment Fund Regionální 4.4 1.0 0.0 1.0 1997 6 228.8 48.0 0.0 48.0 1998 Česká Spořitelna Equity Přímý 67.0 67.0 0.0 67.0 1998 Czech Direct Equity Fund Přímý 34.5 8.5 0.0 8.5 1998 Advent central and Eastern Europe II – Regional Fund Regionální 6.1 2.3 0.0 2.3 1998 Innova/98 LP Regionální 8.9 2.0 0.0 2.0 1998 MBA Loan Project II (guarantee) Regionální 0.3 0.1 0.1 0.0 1998 5 116.8 79.9 0.1 79.8 1999 Brno Waste Water Treatment Plant Upgrading Přímý 82.8 27.5 27.5 0.0 1999 ČSOB Privatisation (portage equity) Přímý 180.0 125.0 125.0 0.0

27

1999 European Property Group Přímý 138.8 39.9 0.0 39.9 1999 UNIQA –Uniqa Pojišťovna (equity) Přímý 2.8 2.8 0.0 2.8 1999 AIG New Europe Fund Regionální 36.7 6.9 0.0 6.9 1999 Central and Eastern Europe Power Fund Regionální 4.5 1.3 0.0 1.3 1999 Emerging Europe Capital Investors LDC Regionální 11.2 3.3 0.0 3.3 1999 Energy Efficiency and Emissions Reduction Fund Regionální 10.7 3.0 0.0 3.0 1999 Info. and Comm. Tech & Industrial Electronic Fund Ltd. Regionální 10.3 2.5 0.0 2.5 1999 9 477.8 212.2 152.5 59.7

28

Rok Jméno operace

Přímý/regionální

Celková hodnota projektu

Finance EBRD

Úvěr Jmění

2000 EU/EBRD Phase I – Ext. – Česká Spořitelna Přímý 20.0 20.0 20.0 0.0 2000 Harpen District Heating Přímý 39.2 15.4 15.4 0.0 2000 Argus Capital Partners Regionální 43.1 11.1 0.0 11.1 2000 EU/EBRD Phase I – GIMV Czech and Slovak SME Fund Regionální 7.5 1.5 0.0 1.5

2000 Heitman Central Europe Property Partners Fund Regionální 34.6 9.2 0.0 9.2 2000 5 144.4 57.2 35.4 21.8 2001 Dalkia Ústí nad Labem Přímý 67.2 18.2 18.2 0.0 2001 Soufflet Malting Czech Přímý 29.0 10.0 8.0 2.0 2001 TIW Czech N.V Přímý 308.4 30.4 0.0 30.4 2001 Winterthur MPF/CS L&P Pojišťovna – Capital Increase Přímý 12.4 4.1 0.0 4.1 2001 DVI, Inc. (debt) Regionální 4.3 1.1 1.1 0.0 2001 IKB Co-Financing Risk Participation Agreement Regionální 7.0 7.0 7.0 0.0 2001 Innova/3 Regionální 37.7 4.5 0.0 4.5 2001 Raiffeisen EU Enlargement Fund Regionální 7.3 3.8 0.0 3.8 2001 Regional/Private Equity Fund Facility – Trigranit II Regionální 3.0 0.6 0.0 0.6 2001 Spearhead International Regionální 5.4 5.4 5.4 0.0 2001 10 481.7 85.1 39.7 45.4 2002 EU/EBRD Phase II – Ext. Raiffeisenbank a.s. (Czech R.) Přímý 10.0 3.5 3.5 0.0 2002 Sladovny Soufflet Czech Republic Přímý 38.4 13.4 13.4 0.0 2002 TES Media Přímý 51.3 7.3 7.3 0.0 2002 Winterthur MPF/CS L&P Penzijní Fond Přímý 25.1 20.7 0.0 20.7 2002 Accession Mezzanine Capital LP Regionální 16.6 7.8 0.0 7.8 2002 Heitman Central Europe Property Partners Fund II Regionální 26.5 8.8 0.0 8.8 2002 6 167.9 61.5 24.2 37.3 2003 EU/EBRD Phase II – Ext. – Raiffeisen Leasing Přímý 5.0 5.0 5.0 0.0 2003 Genesis Private Equity Fund Přímý 30.6 6.6 0.0 6.6 2003 DBG Osteuropa Holding II Regionální 22.4 6.8 0.0 6.8 2003 ORCO APARTHOTELS Regionální 17.3 1.5 0.0 1.5 2003 Siemens – SKV Přímý 6.2 6.2 6.2 0.0 2003 Volksbank FW – Volksbank CZ Subordinated Loan Přímý 10.0 10.0 10.0 0.0 2003 EU/EBRD Phase II Extn. 2 – SG Equipment Finance Czech Rep. Přímý 27.0 27.0 27.0 0.0 2003 Spearhead (Eurofarms) Přímý 5.1 5.1 5.1 0.0 2003 EU/EBRD Phase II Extn. 2 – Česká Spořitelna Extension Přímý 10.0 10.0 10.0 0.0 2003 9 133.6 78.2 63.3 14.9 2004 Polish Enterprise Fund V Regionální 3.0 3.0 0.0 3.0 2004 Accession Fund Regionální 60.0 15.0 0.0 15.0 2004 TriGranit III Regionální 13.6 0.2 0.0 0.2 2004 Advent Central & Eastern Europe Successor Fund Regionální 33.3 5.3 0.0 5.3 2004 Project Vltava Přímý 325.0 25.0 25.0 0.0 2004 Raiffeisen International Regionální 6.0 3.0 0.0 3.0 2004 EU/EBRD PHASE II SME Komerční Banka Přímý 20.0 20.0 20.0 0.0 2004 Europolis II Regionální 15.0 3.8 2.8 1.0 2004 Grandi Stazioni ČR Přímý 31.3 3.8 0.0 3.8 2004 9 507.2 79.1 47.8 31.3 2005 TIW Inc. Regionální 12.0 12.0 0.0 12.0 2005 Emerging Europe Convergence Fund II Regionální 4.2 4.2 0.0 4.2 2005 EU/EBRD Extension 3 – Deutsche Leasing Přímý 10.0 10.0 10.0 0.0 2005 Connex Equity Investment Regionální 49.1 17.3 0.0 17.3 2005 Argus Capital Partners II Regionální 6.1 6.1 0.0 6.1 2005 SG AM Eastern Europe L.P. Regionální 5.9 3.3 0.0 3.3 2005 6 87.3 52.9 10.0 42.9 2006 EU/EBRD Ext. 5 Rural - IMPULS-Leasing-AUSTRIA Přímý 5.0 5.0 5.0 0.0 2006 EU/EBRD Ext. 5 Rural – S Morava Leasing Czech Přímý 5.0 5.0 5.0 0.0

29

2006 EU/EBRD MFF Komerční banka Czech Rep. Přímý 10.0 10.0 10.0 0.0 2006 Capital Media Regionální 16.0 8.0 8.0 0.0 2006 Alpha CEE II, L.P. Regionální 5.0 5.0 0.0 5.0 2006 EU/EBRD Ext. 5 Rural – SG Equipment Finance CR Regionální 9.0 9.0 9.0 0.0 2006 AIG New Europe Fund II Regionální 5.0 5.0 0.0 5.0 2006 7 55.0 47.0 37.0 10.0 2007 Syntaxis Mezzanine Fund Regionální 2.6 2.5 0.0 2.5 2.6 2.5 0.0 2.5

TOTAL 103 4,694 1,094 606 488

30

PŘÍLOHA 7 DOPIS MINISTRA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Miroslav KALOUSEK Ministr financí

P. Jean Lemierre President European Bank of or Reconstruction and Development One Exchange Square London EC2AZJN United Kingdom

Praha, 19. března 2007 Ref. č.: 58/27836/2007-583

Vážený pane Lemierre, Jménem české vlády a v souladu s rozhodnutím Rady ministrů ze 12. března 2007 si Vám přeji sdělit přání, aby operace EBRD v České republice byly považovány za ukončené. Jak jsem pochopil, na Vaše doporučení by představenstvo EBRD mohlo přijmout toto rozhodnutí na své schůzi později tohoto roku v kontextu zprávy o strategii banky pro Českou republiku. Je mi jasné, že takovéto rozhodnutí o ukončení by znamenalo, že by EBRD již nezvažovala a neschvalovala nové operace v České republice, kromě operací, které se v současnosti připravují a jsou specificky uvedeny v rozhodnutí představenstva. Samozřejmě je mi též jasné, že po tomto rozhodnutí bude EBRD pokračovat po nezbytně dlouhou dobu ve spravování svého portfolia v České republice, včetně možného zajištění dodatečného financování pro podporu restrukturalizace svých aktiv či jiné ochrany svých zájmů. Chápu, že Vaše doporučení představenstvu by bylo založeno na zprávě, připravené vedením EBRD. Určil jsem pana Pavla Štěpánka, českého zástupce v představenstvu, aby poskytl jakoukoli nezbytnou součinnost. Vnímám skutečnost, že ČR bude první ze zemí, kde je EBRD aktivní, která nastoupí cestu popsanou výše, a že komunikace bude muset být vedena pečlivě a společně Českou republikou a EBRD. Pan Pavel Štěpánek, český zástupce v představenstvu, bude pověřen těmito aspekty na české straně, a již se těší na spolupráci s EBRD. Doufám, že rozhodnutí by mohlo být představenstvem EBRD přijato v druhé polovině tohoto roku, a že by mohlo vejít v platnost koncem roku. Je mi také známo, že EBRD připravuje uzavření své rezidentury v Praze. Po ukončení bude vláda ČR i nadále vítat příležitosti pro spolupráci s EBRD při investování českých společností v zemích, kde je EBRD aktivní, a pro spolufinancování projektů EBRD českými finančními institucemi.

31

Jménem České republiky Vám děkuji za Vaši vizi a vedení při jednání o této důležité otázce. Vláda České republiky se těší na spolupráci s Vámi a Vašimi kolegy při dokončování procesu, který bude historickým milníkem pro Českou republiku a, jak věřím, i EBRD. Se srdečným pozdravem,

M. Kalousek Podpis

Guvernér EBRD pro Českou republiku cc:

Zdenek Tůma, guvernér ČNB Pavel Štepánek, český zástupce v představenstvu Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí ČR Varel Freeman, první viceprezident, bankovnictví, EBRD Horst Reichenbach, generální sekretář, EBRD Erik Berglof, hlavní ekonom, EBRD Brigid Janssen, ředitelka komunikací, EBRD

32

TPŘÍLOHA 8 PROJEKTY, KTERÉ MOHOU BÝT PŘEDLOŽENY PŘEDSTAVENSTVU PO UKONČENÍ OPERACÍ Níže naleznete informace o projektech v zásobníku, které mohou být představeny představenstvu po datu ukončení operací, nejpozději do 30. června 2008. Projekt biomasy Bioverda Banka bude v České republice financovat výstavbu elektrárny vyrábějící elektřinu pomocí biomasy ze spalování slámy. Banka spolupracuje s místním projektovým manažerem již pět let, ovšem zákonné podmínky umožnily realizaci projektu až nyní. EBRD byla irským investorem pověřena zajistit půjčku ve výši 25 milionů EUR. Banka bude spolupracovat s místními bankami a shromáždí až 60 % financování. Projekt má významný transformační dopad, jelikož se jedná o rozšíření trhů s obnovitelnými zdroji, což je v souladu se nastavenými strategickými cíly EU o zvyšování spotřeby energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Sponzor má v úmyslu v tomto odvětví s bankou spolupracovat na regionální úrovni. Projekt prošel hodnocením Concept Review dne 4. října 2007. Grandi Stazioni II Jedná se o pokračování projektu Grandi Stazioni Czech Republic, který byl podepsán v roce 2003 a kde má banka kapitálovou účast ve výši 3,3 milionu EUR. Původní projekt se zabývá rekonstrukcí hlavních nádraží v Praze a dvou menších nádraží v jiných městech. Druhá fáze projektu by měla pokrýt další dvacet nádraží v regionálních městech. Sponzor v současnosti vyjednává o koncesích pro tato nádraží s českými úřady, což zabere mnoho času a dochází tak ke zpoždění. Spozor očekává od banky kapitálovou účast ve výši 8 milionů EUR. Tento PPP projekt na modernizaci veřejné infrastruktury bude mít výrazný demonstrační dopad. Genesis Private Equity Fund II V roce 2003 investovala banka do fondu Genesis 6 milionů EUR s dalšími spoluinvestory (EIF, Česká spořitelna a investiční nástroj Mittal Steel). Genesis je jediným fondem v České republice, který se zaměřuje na malé a střední podniky. Fond investoval do deseti společností a již brzo bude investován veškerý kapitál. Fond úspěšně vystoupil ze dvou společností, jež mají dobré vyhlídky na návratnost pro investory. Za účelem udržení kontinuity začalo vedení fondu hledat zdroje pro druhou generaci financování. Banka jako hlavní investor je v takovémto procesu základním článkem a očekává se poskytnutí kapitálu až do výše 10 milionů EUR. Advent Private Equity IV Banka pokryje až 10 % kapitálu nového fondu Advent zaměřujícího se na střední a východní Evropu a na Ukrajinu. Advent je dlouhodobým partnerem EBRD a jedním z nejdéle fungujících správců soukromého kapitálů působích v zemích, kde je aktivní i banka, který začal v regionu za podpory EBRD investovat již v roce 1994. Advent byl prvním z velkých regionálních hráčů, který poprvé investoval mimo EU 8 v Rumunsku již v roce 1996. Následné fondy Advent byly úspěšnými průkopníky investic postavených na expertízách a finanční disciplíně v oblastech, kde toto zatím nebylo pravidlem, a předávaly tak své rozsáhlé znalosti v oblasti restrukturalizace firem z finančního i provozního hlediska, což mělo významný demonstrační dopad. Nedávné otevření kanceláře Advent na Ukrajině je potvrzením, že vedení plánuje i nadále posunovat hranice teritoria, které fond pokrývá. Podporou navrhovaného fondu EBRD rovněž přispěje ke komerční mobilizaci kvalitních investorů při expanzi směrem na východ vedené zkušeným a

33

prověřeným manažerem fondu. Investice EBRD (stále probíhá vyrovnání) do fondu Advent Fund III je v systému TIMS hodnocena jako “Dobrá/Vysoká”. Zaměření nového fondu se posouvá na východ, ale stávající fond bude i nadále zahrnovat Českou republiku jako jednu ze zemí pro investice. Nový fond má za cíl shromáždit 800 milionů EUR, nepřesáhnout 1 miliardu EUR. Účast EBRD se očekává při prvním uzavírání, které je naplánováno na začátek roku 2008. Projekt na úsporu energie Soufflet Soufflet Energy Efficiency Project V letech 2001 2002 banka financovala pro Soufflet akvizici sladoven a expanzi do České republiky (formou kapitálové účasti a půjček). Banka již svůj podíl ve firmě prodala. Navrhovaný projekt je součástí většího nástroje Multi-Project Facility, který byl podepsán se skupinou Soufflet a bude pokračováním projektu, v rámci kterého banka do společnosti SLADOVNY SOUFFLET CZECH REPUBLIC A.S. investovala 24 milionů EUR. Jedná se o investice do zlepšení energetické efektivity ve dvou sladovách Soufflet v České republice, zahrnující výměnu dvou pecí v závodu Hodonice a pořízení nové úspornějsí pece pro závod v Kroměříži. Podle energetického auditu provedeného poradci EBRD v sladovnách Soufflet v České republice v květnu a červnu 2007 představují očekávání úspory energie pro závod Hodonice až 37% ze spotřeby zemního plynu a 10% elektrické energie. Společnost v současnosti provádí přípravné práce a investice by měly začít v červnu 2008. SLADOVNY SOUFFLET CZECH REPUBLIC se obrátily na banku se žádostí o poskytnutí dlouhodobé půjčky na financování projektu.. Projekt bude první z potenciálních investic do zlepšování energetické účinosti, které mají být v regionu realizovány ve spolupráci se společností Soufflet. Nové projekty budou provádění v rámci existujícího Multi-Project Facility uzavřeného se skupinou Soufflet. V zavislosti na výši financování projekt možná nebude muset být předložen představenstvu ke schválení a postačí jeho schválení v výboru Operations Committee.