UNIVERZITA KARLOVA Fakulta tělesné výchovy a sportu

UNIVERZITA KARLOVA Fakulta tělesné výchovy a sportu

Tempo hry v tenise na Prague Open 2021 v kategorii ženy

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala:

Mgr. Tomáš Kočíb Alice Svobodová

Praha, červenec 2021

Prohlášení:

Prohlašuji, že bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pod vedením Mgr.

Tomáše Kočíba a uvedla jsem v seznamu literatury všechny literární a odborné publikace. Tato

práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického

titulu.

V Praze, dne: _______________ __________________ podpis

3

Evidenční list: Souhlasím, se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým

podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi

použitými prameny.

Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

__________________________________________________________________________

4

Poděkování Poděkování patří mému vedoucímu práce Mgr. Tomášovi Kočíbovi za uchotu a vedení

této bakalářské práce, poskytnutí cenných rad a spolupráci při zpracování. Další poděkování

patří mé rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu podporovali.

5

Abstrakt Název práce: Tempo hry v tenise na Prague Open 2021 v kategorii ženy.

Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit jaký je rozdíl v tempu hry u žen na Prague Open 2021 a

porovnat mezi prvními koly a závěrečnými v turnaji (semifinále a finále).

Metoda: V této práci je použita metoda nepřímého pozorování. Celkově se k vyhodnocení

průměru jednotlivých proměnných na Prague Open 2021 analyzovalo 10 utkání. Celkový počet

hráček byl N = 14 s průměrným umístěním v WTA M = 12 ± 226. Sledované proměnné se

skládají z (doby rozehry, čas pauzy mezi výměnami a samotnými výměnami). Tempo hry se

vypočetlo podílem doby rozehry a počtu úderů.

Výsledky: Průměrné tempo hry na Prague Open 2021 je 1,139 s. Průměrná délka rozehry je

5,79 s a průměrný čas mezi rozehrami je 21,86 s. V této práci byly srovnávány počáteční kola

turnaje s koly závěrečnými. V závěrečných kolech se průměrné tempo hry na turnaji Prague

Open 2021 zrychlilo o 0,12 s

Klíčová slova: tempo hry, Prague Open 2021, tenis, čas

6

Abstract

Title: The game pace in tennis in the women's category at the Prague Open 2021.

Objectives: The aim of this thesis is to find out what is the tempo of the game at Prague Open

2021, to compare the difference in the tempo of the game in matches from the first rounds and

from the quarterfinals, semifinals and finals.

Methods: The method of indirect observation is used in this thesis. In total, 14 matches were

analysed to evaluate the average of individual variables at Prague Open 2021. The total number

of players was N = 14 with an average placement of WTA M = 12 ± 226. The monitored variables

consist of (rally time, time out length and the number of hits). The game pace was calculated from

the rally game and the number of hits.

Results: The average game pace is 1,139 s at Prague Open 2021. The average rally length is 5,

79 s, the average number of hits is 21,68 s. In this thesis the first rounds of the tournament were

compared to the final rounds. In the final rounds, the average game pace at the Prague Open

2021 accelerated by 0,12 s.

Key words: game pace, Prague Open 2021, tennis, time

7

Obsah 1 ÚVOD.......................................................................................................................................... 10

2 TEORETICKÁ ČÁST........................................................................................................................ 11

2.1. CHARAKTERISTIKA TENISU ....................................................................................................................... 11

2.2. HISTORIE TENISU .................................................................................................................................. 12

2.2.1. Historie tenisu v České republice ............................................................................................. 12

2.3. PRAVIDLA TENISU.................................................................................................................................. 13

2.4. DRUHY DVORCŮ ................................................................................................................................... 15

2.5. FAKTORY SPORTOVNÍ VÝKONNOSTI V TENISE ............................................................................................... 16

2.5.1. Somatické faktory .................................................................................................................... 16

2.5.2. Kondiční faktory ....................................................................................................................... 19

2.5.2.1. Silové schopnosti................................................................................................................... 19

2.5.3. Psychické faktory ..................................................................................................................... 23

2.5.4. Technické faktory ..................................................................................................................... 24

2.5.5. Taktické faktory ....................................................................................................................... 27

2.6. TEMPO HRY V TENISE ............................................................................................................................. 28

2.6.1. Doba trvání rozehry ................................................................................................................. 28

2.6.2. Čas mezi rozehrami .................................................................................................................. 29

2.6.3. Počet míčů rozehraných v rozehře – četnost ........................................................................... 30

3 VÝZKUMNÁ ČÁST ........................................................................................................................ 31

3.1 CÍL PRÁCE ............................................................................................................................................. 31

3.2 ÚKOLY PRÁCE ........................................................................................................................................ 31

3.3 VÝZKUMNÉ OTÁZKY ................................................................................................................................ 31

3.4 HYPOTÉZY ............................................................................................................................................ 31

4 METODY PRÁCE ........................................................................................................................... 32

4.1 POPIS SLEDOVANÉHO SOUBORU................................................................................................................ 32

4.2 METODY SBĚRU DAT A ANALÝZA UTKÁNÍ ..................................................................................................... 32

4.3. VYHODNOCENÍ DAT ............................................................................................................................... 33

5 VÝSLEDKY.................................................................................................................................... 34

5.1 CELKOVÉ SHRNUTÍ VŠECH UTKÁNÍ NA PRAGUE OPEN 2021............................................................................ 34

5.1.1 Ukončení rozeher podle počtu úderů ........................................................................................ 34

5.1.2 Rozdělení podle počtu úderů v rozehře .................................................................................... 35

5.1.3 Průměr sledovaných herních charakteristik na Prague Open 2021 ......................................... 36

5.1.4 Tempo hry na Prague Open 2021 ............................................................................................. 37

8

5.2 POROVNÁVÁNÍ PRVNÍCH A ZÁVĚREČNÝCH KOL TURNAJE PRAGUE OPEN 2021 ................................................... 38

5.2.1 Porovnání sledovaných proměnných v utkání mezi prvním kolem, semifinále a finále ........... 38

5.2.2 Porovnávání v ukončení rozeher ............................................................................................... 38

5.2.3 Porovnání tempa hry................................................................................................................. 39

5.3 JEDNOTLIVÁ UTKÁNÍ ............................................................................................................................... 40

5.3.1 První kolo ................................................................................................................................... 40

5.3.2 Osmifinále ................................................................................................................................. 43

5.3.3 Čtvrtfinále.................................................................................................................................. 45

5.3.4 Semifinále .................................................................................................................................. 47

5.3.5 Finále ......................................................................................................................................... 49

6 DISKUSE ...................................................................................................................................... 50

7 ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 53

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ..................................................................................................... 54

SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................... 57

SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................... 57

9

Seznam pojmů: WTA – zkratka pro Asociaci tenisových profesionálek.

Herní situace – konkrétní úsek sportovního boje, kde se střetávají zájmy osob v ní

zúčastněných (Carboch, 2011).

Podání – úvodní úder každé rozehry. Zpravidla hráč udeří míč nad hlavou s cílem zasažení

správného soupeřova pole (Carboch, 2011).

Příjem podání – druhý úder rozehry. Úder, kterým se hráč snaží odehrát soupečovo podání

a vrátit míč zpět do jeho vymezeného pole (Carboch, 2011)

Grand Slam – čtyři největší turnaje v tenise – Australien Open, Wimbledon, French Open

a US Open

s – sekunda

Prague Open – profesionální turnaj žen i mužů hraný v Praze.

10

1 Úvod

Tenis a tenisová hra se neustále mění. Příčinou změny jsou především vlivy

nových technologií a účinnější tréninkové metody. Tenis se díky tomu neustále zrychluje,

a tím pádem se zvětšuje konkurenční boj na profesionálních tenisových okruzích.

Tenis je pro mě osobně sport, který je pro mě velmi náročný, především kvůli

extrémnímu fyzickému, a především psychickému zatížení. Tento sport mi mnoho dal a

naučil mě daleko více než jen odrážení míčků raketou.

Téma mé práce je Tempo hry v tenise na Prague Open 2021 v kategorii ženy.

Toto téma jsem si vybrala především díky mému vedoucímu práce Mgr. Tomášovi

Kočíbovi. Po výběru tématu jsme společně určili samotný obsah, typ měření, počet

měřených zápasů, bodů a samotné vyhodnocování.

Teoretickou část jsem rozdělila na šest podkapitol, které zahrnují charakteristiku

tenisu a historii tenisu, která je zaměřená na vývoj tenisu až do současnosti, poté jsem se

zaměřila na základní pravidla tenisu a všechny možné druhy dvorců. Následovně jsem si

detailněji přiblížila faktory sportovní výkonnosti v tenise, které jsem rozdělila na

somatické, kondiční (silové, vytrvalostní, rychlostní a koordinační), psychické,

technické, kde jsem pouze stručně shrnula základní údery tenisu jako je podání, příjem,

forhend, bekhend a poslední faktory jsou taktické. Poslední podkapitolu v teoretické části

tvoří tempo hry, jeho charakteristika a slouží především jako podklad k výzkumné části.

Výzkumnou část jsem taktéž rozdělila do několika podkapitol. Konkrétně na tři.

První z podkapitol tvoří celkové shrnutí všech utkání na Prague Open 2021, kde jsem

porovnávala analyzované výsledky všech deseti utkáních dohromady. Pro porovnávání

byly zvoleny tyto parametry: doba trvání rozehry, počet úderů v rozehře, čas mezi

rozehrami a tempo hry. Následující podkapitola navazuje na porovnávání mezi prvními a

závěrečnými koly turnaje. Zde jsem se především zaměřila na porovnávání výsledků.

Toto srovnávání výsledků nám ukáže, jaké jsou délky rozeher, počty úderů, doby mezi

rozehrami a tempa hry mezi utkáními. A poslední podkapitolu tvoří jednotlivé utkání,

které jsou graficky znázorněny a popsány.

11

2 Teoretická část

Teoretickou část jsem rozdělila do šesti podkapitol. Na charakteristiku tenisu,

historii, pravidla tenisu, druhy dvorců, faktory sportovní výkonnosti v tenise a tempo hry

v tenise.

2.1. Charakteristika tenisu Tenis je jeden z nejpopulárnějších a nejrozšířenějších sportů na světě. Počet hráčů,

kteří se mu pravidelně věnují překročil přes 30 milionů (Jankovský, 2002). Tenis je sport

individuální a řadí se k síťovým sportovním hrám. Úkolem hráče v tenise je zahrát míč

tenisovou raketou tak, aby soupeř míč nemohl odehrát zpět nebo aby mu odehrání míče

dělalo co největší potíže.

Pohyby hráče na hřišti mají acyklický charakter. Neustále dochází ke střídání

pohybů např.: starty, zastavení, změny směru, pády, obraty a mnoho dalších. Při tenise

hrají rychlostní schopnosti a rychlost reakce důležitou roli.

Tenis se představuje jak energetickým výdejem, tak tepovou frekvencí, činností

se střední intenzitou zatížení, vyskytuje se však zatížení submaximální až maximální

(Jankovský, 2002).

Mnozí autoři jako Crespo & Miley (2002), Choutka & Dovalil (1991) a mnoho

dalších se shodli na vrcholové výkonnosti v tenise. Tvrdí, že se pohybuje ve věku 22-27

let u mužů a 20-25 let u žen. Autoři také uvádějí doporučený věk k specializovanému

tréninku, který je v rozmezí 12-14 let u mužů a 11-13 let u žen.

Tenis patří mezi sport, který není vhodný pro všechny, a to především kvůli

poruchám vývoje páteře, deviaci páteře, kloubní instabilitě, nadváze, oběhové

insuficienci a mnoho dalším problémům. Jako další nevýhodu v tenise považuji

jednostrannost. Jednostrannost především na dominantní polovinu těla. Dochází tak k

asymetrii, což může vést až k vážnému zranění. Proto by se měla v tenise využívat

kompenzační cvičení. Pokud tomu tak nebude, může dojít k přetížení axiálních struktur.

Tenis má ale i své výhody. Jednou z výhod je individuální určení změny hry. V

tréninku lze měnit délku, intenzitu, a i charakter hry. Jako další výhodu v tenise považuji

působení na aerobní vytrvalost, anaerobní metabolismus, rychlost, rychlostní sílu,

vytrvalost a také obratnost. (Šiman, 2020) Tenis dobře ovlivňuje tělesnou kondici a v

porovnání s jinými sportu, v tenise dochází k malému množství zranění. Na hráče tenisu

jsou kladeny jak fyzické nároky, tak taktéž i psychické.

12

2.2. Historie tenisu Tenis pochází z dlouholeté a bohaté historie. Počátky tenisové hry spadají až do

starověkého Říma, kde Římané hráli hru zvanou trigon, která byla založena na podobném

principu, hráči odehrávali těžkými dřevěnými pálkami míče, které byly plněny fíkovými

zrny (Linhartová, 2009).

Původně se tenis ve 14.století začal hrát holou dlaní. Byla to hra bez raket a

nazývala se jeu de paume, však v 19. století byla tato hra nazývaná zjednodušeně lawn

tennis. V překladu to znamenalo trávníkový tenis. Ve hře lawn tennis byly původně

branky, ty však byly nahrazeny základními čarami, což se pak rozšířilo po celém světě.

Od 16. století se začaly používat rakety, v červenci roku 1877 ve Wimbledonu. Tento

turnaj pak pořádali každý rok s úctou a tradicí pod jménem „Tenisové mistrovství na

trávnících All England ve Wimbledonu‘‘. Tento turnaj dnes známe jen pod názvem

Wimbledon. Od roku 1900 se každý rok také pořádala jedna z nejpopulárnějších soutěží

družstev Davisův pohár (Linhartová, 2009). Tenis se brzy stal jedním z nepopulárnějších

sportů jak v Evropě, tak ve světě. Tenis byl v olympijském programu v roce 1896, poté

však byl vyřazen, ale roku 1988 byl zpět zařazen mezi olympijské sporty. V roce 1913

byla založena mezinárodní tenisová organizace Federation International de Lawn Tennis

(LIFT), která byla v roce 1977 přejmenována na International Tennis Federation (ITF)

(Linhartová, 2009).

Tenis se postupem času začal zrychlovat. Důvodem zrychlení byly především

rakety, které se vylepšovaly. Jako první byly rakety dřevěné, které však měly za nevýhody

velkou hmotnost a malou tuhost rámu ve zkrutu, roku 1690 se přešlo na kovové rakety,

netrvalo však dlouho a kovové rakety nahradil lehčí a silnější materiál – grafit, boron a

především kompozitní materiály. Kompozitní tenisové rakety přiměly, aby hráči začali

hrát mnohem tvrději a přesněji. Od devadesátých let se rakety vyráběli z nejmodernějšího

materiálů jako jsou keramické, kevlar, titan v kombinaci s grafitem. Tenisové rakety jsou

jedním z důvodů zrychlení tempa hry a obecně hry celkově.

2.2.1. Historie tenisu v České republice

První turnaj v Čechách se hrál roku 1879 v parku knížat Kinských v Chocni a roku

1893 vznikl první český tenisový klub na Štvanici s názvem I.ČLTK Praha (Český lawn

tenisový klub). Roku 1906 byla založena Česká lawn tenisová organizace a předsedou

13

této organizace se stal člen klubu Dr. Václav Duras. V roce 1919 byla založena

Československá tenisová asociace a rok poté (1920) se na dvorcích I.ČLTK odehrálo

první mistrovství Československé republiky. Vítězem se stal Ing. Ladislav Žemla. Roku

1921 se ČSR poprvé účastnila Davisova poháru, družstvo bylo obsazeno převážně z hráčů

I.ČSR a prohrálo s Belgií 2:3 (Jankovský, 2002). Poté se během první a druhé světové

války tenisové turnaje nekonaly, obnoveny byly až od roku 1946.

Mezi velký úspěch v soutěži družstev byl náš postup do finále Davisova poháru

roku 1975, kde nás Švédsko porazilo 2:3. Další úspěch neslo vítězství družstev v roce

1980, kdy jsme ve finále porazili Itálii 4:1 (Jankovský, 2002). Další vítězství v českém

tenisu nese P. Kordy na Australian Open a J. Novotný ve Wimbledonu (Linhartová,

2009).

Z novodobého hlediska historie máme na kontě za Českou republiku také několik

titulů. V roce 2012 Česká republika zvítězila ve finále Davisova poháru proti Španělsku

ve výsledku 3:2 a rok poté Češi obhájili výhru proti Srbsku stejným výsledkem 3:2.

Mezi úspěšné tenisty České republiky patří např. Ivan Lendl, Tomáš Berdych,

Radek Štěpánek, Petra Kvitová, Karolína Plíšková, Barbora Krejčíková a mnoho dalších.

2.3. Pravidla tenisu Tenis je hra síťového typu a cílem této hry je dostat míč na soupeřovu polovinu

tak, aby soupeř míč nevybral, nedoběhl, popřípadě aby mu vrácení míče dělalo potíže.

Hra začíná podáním, které se provádí od základní čáry. Tenisové utkání mohou

hrát dva hráči, jeden proti jednomu (dvouhra) nebo čtyři hráči dva proti dvěma (čtyřhra).

Délka tenisového kutru na dvouhru je 23,77 m a na šířku 8,23 m. Na čtyřhru je kurt

zvětšený o pruh, který je 1,37 m široký. Síť visí na dvou sloupcích a výška sítě u sloupků

je 1,07 m a uprostřed je stažená popruhem. Všechny rozměry dvorce jsou znázorněny na

obrázku č.1. (ČTS, 2017)

Tenisové utkání hrají muži na tři vítězné sety a ženy na dva. Hráč vyhraje sadu

(set) tehdy, když dosáhne šesti vyhraných gamů. Pokud je stav 5:5, hraje se do stavu 7:5,

pokud však bude stav 6:6, o vítězi rozhodne tie-break. Tie-break je hra, která je do sedmi

bodů, a body se počítají 1, 2, 3 atd. Hráč, který je na řadě s podáním podává jen jednu

rozehru, poté se hráči střídají po dvou rozehrách. Pokud nastane stav v tie-breaku 6:6,

musí jeden z hráčů vyhrát o dva body. Počítání v klasické tenisové hře je následovné:

první bod: 15, druhý bod 30, třetí bod 40, pokud hráč získá čtvrtý bod, vyhrává gem.

14

Pokud je ale stav 40:40, nazýváme ho „shoda“, hráč opět musí vyhrát dva míče za sebou,

aby mohl vyhrát gem neboli sadu. Pokud hráč za stavu 40:40 vyhraje míč, má „výhodu“

a pokud vyhraje další míč tudíž druhý v řadě, získává gem. Jestli naopak za „výhody“

vyhraje soupeř, stav se vrací do „shody“.

Pravidla tenisu a popis dvorce, jak je velký, výška sítě a mnoho dalších údajů

ovlivňují tempo hry. Kdyby tenisový dvorec měl menší vzdálenost, tempo hry by bylo

rychlejší to samá platí opačně, pokud by byl dvorec větší tempo hry by bylo pomalejší.

Obrázek č.1 – Rozměry dvorce (ČTS, 2017)

15

2.4. Druhy dvorců Každý tenisový dvorec má své kladné i záporné stránky. Přirozeně každému hráči

vyhovuje jiný dvorec. Máme čtyři druhy tenisových dvorců.

1. Antukový: Jedná se o drcené cihly či štěrk. Tento povrch je jeden z nejčastějších

povrchů v České republice. Je oblíbený především u hráčů, kteří nepreferují

agresivní hru. Míč odskakuje na tomto povrchu pomaleji, tím pádem jsou rozehry

delší a pro diváky je hra příjemnější na pohled. Tento povrch má jednu z výhod,

a to takovou, že hráči se můžou klouzat. Na antukovém povrchu se hraje známý

turnaj jako je French Open.

2. Travnatý: Základem tohoto povrchu je jílek. Nejvíce se travnatý povrch objevuje

v Anglii. Je to povrch, který zrychluje hru a nejvíce ho preferují hráči se silným

podáním. Nevýhodou travnatých dvorců je jejich náročná údržba. Travnatý

povrch je typický pro Wimbledon.

3. Betonový: Tento povrch je především v halách a nejvíce se vyskytuje v Americe.

Na údržbu je nenáročný, ale po zdravotní stránce není vhodný. Betonový povrch

je například na Australian Open.

4. Umělé povrchy: Umělé povrchy mají jedno společné a to, že se nacházejí v

halách.

Každý umělý povrch se liší ve vlastnostech a v rychlosti. Proto se tempo hry na

každém dvorci bude lišit.

16

2.5. Faktory sportovní výkonnosti v tenise Faktory sportovní výkonnosti v tenise jsou rozdělené na pět podkapitol. Tyto

kapitoly se nazývají faktory somatické, psychické, taktické, technické a kondiční, které

se dále dělá na silové, vytrvalostní, rychlostní a koordinační.

2.5.1. Somatické faktory

Somatické faktory jsou charakteristické především hmotností a výškou, ty se

nejsnáze měří. Dalšími charakteristickými složkami jsou: délka jednotlivých segmentů

těla, tělesný typ a složení těla. Složení těla udává poměr mezi svalem a tukovou tkání,

neboli mezi aktivní a pasivní tělesnou hmotou. Tento poměr je důležitý pro určení

somatotypu. Pokud je somatotyp určen, je mnohem snadnější stanovit jisté předpoklady

pro sportovní činnosti. U somatotypu lze určit tři hlavní typy: ektomorf, mezomorf a

endomorf. Typy nemusejí být samostatné, ale mohou být nakombinované jako například

mezomorfní – endomorf (Dovalil et al., 2012).

Tělesná výška má vliv především na motoriku a koordinaci hráče. Z toho vyplývá,

že hráči, kteří jsou menšího vzrůstu, jsou na dvorcích mrštnější, obratnější a dokážou

vytvořit vyšší frekvenci jakéhokoliv pohybu, především kroků. V porovnání s vyššími

hráči, kteří nedokážou dosáhnout takové obratnosti a rychlosti. Není však vyloučené, že

hráči s rozdílnou výškou by nemohli být na stejné dovednostní a motorické úrovni. Pokud

by tomu tak bylo, tak vyšší hráč má jistou herní výhodu (Bollettieriho, 2017).

V jedné studii (Vasilios a Tsigelidou, 2018) se porovnávaly antropometrické

charakteristiky u chlapců a dívek v juniorské kategorii. Porovnával se BMI index,

procento tuku v těle a délka končetin. Výsledky u zúčastněných nezaznamenaly výrazný

rozdíl mezi somatotypem a výkonem. Dokonce děti, které měly nadváhu podávaly skvělé

výkony. Tudíž výsledky utvrdily tvrzení. Vyšší atletické typy budou podávat lepší výkony

proti soupeřům, kteří budou mít nižší postavu, protože vyšší atletické typy se budou snažit

využít své dlouhé končetiny a svou výšku pro pokrytí celého kurtu. Naopak vzrůstově

menší atletické typy budou mít lepší rovnováhu a budou rychlejší. Statné typy budou

překonávat větší zátěž oproti méně statným, kteří budou flexibilnější a rychlejší.

17

Výška má velký vliv na realizaci úderů. Vyšší hráči dokážou pokrýt větší plochu

kurtu především při postupu na síť, smeči a voleii (Schonborn, 2008). Pokud je hráč

vyššího vzrůstu, má velikou výhodu v podání. Míč zasahuje v mnohem vyšším bodě než

ostatní hráči, tím pádem se mu zvětšuje plocha pro umístění podání a také má větší rozsah

úhlu. Všechny tyto výhody se nabízejí k úspěšnému podání s vyšší rychlostí letícího míče.

Tělesná výška nemá jen výhody, ale také nevýhody. Jednou z nevýhod je hra ve ztížených

situacích například údery v obtížné situaci, kdy je hlavním faktorem rovnováha, podání

nebo prohoz. To už však souvisí opět s koordinací vyšších hráčů, která je na nižší úrovni

než u hráčů s nižší tělesnou výškou. Vše však souvisí s rozvržením taktických řešení.

Volba a realizace taktických řešení v utkání s tělesnou výškou značně souvisí (Vaverka a

Černošek, 2007).

Vaverka rozdělil tři varianty herního stylu podle tělesné výšky:

• Do 1,80 m – Dominuje všestrannost a přesnost úderů. Na vysoké úrovni je

rychlost, obratnost a akcelerace. Příkladem jsou Simona Halep s 1,68 m a David

Ferrer, který měří 1,75 m.

• 1,80 m až 1,90 m – Tuto výšky uvádí jako optimální pro tenistu. Hráč má rychlost,

akceleraci i obratnosti na vysoké úrovni a pohybové předpoklady umožňují hráči

pohyb po celém dvorci. Příkladem jsou Osaka Naomi s 1,80 m, Petra Kvitová s

1,82 m a Rafael Nadal s 1,85 m.

• Nad 1,90 m – Mezi dominantní úder patří první podání. Hráč je specifický tvrdými

údery od základní čáry a častou hrou na síti. Příkladem jsou Eva Hrdinová s 1,92

m a Ivo Karlovič, který měří 2,08 m.

Hmotnost hráčů se pohybuje u mužů v rozmezí 59-97 kg a u žen 50-79 kg. U

sportovců se však bere v potaz složení těla a jeho procentuální zastoupení tuku, nikoliv

jen váha s výškou (Vaverka a Černošek, 2007). Podle Vaverky a Černošky (2007) roste

nejen tělesná váha a výška, ale také váha segmentů těla, a to zapříčiňuje pomalejší

zahájení pohybů, to však neznamená, že hmotnost ovlivňuje techniku úderů.

Somatotyp tenistů by měl odpovídat ekto-mezomorfii. Somatotyp u žen by měl

být kolem 3,5 – endomorf, 3,5 – mezomorf a 3 – ektomorf. Tyto uvedená čísla jsou

průměry, ale existuje studie, která se detailněji zabývá antropometrickými daty v oblasti

tenisu a výsledky jsou všelijaké. Před mnoha lety v roce 1982 byla provedena studie mezi

18

tenisty, plavci a sportovci, kteří byli amatéři. Tato studie se zaměřovala na rozdíly mezi

flexibilitou, sílou a tělesnými parametry. Do této studie patřilo i zjišťování somatotypu u

tenistů ve věku 11 a 12 let. Jako výsledek se uvádějí tyto data: endomorf – 2,7, mezomorf

– 3,9 a ektomorf – 3,3. O 8 let později v roce 1900 byla opět provedena studie na tenistech

ve věku 11 a 12 let a bylo zjištěno, že byl vyšší podíl mezomorfní a ektomorfní složky:

endomorf – 2,3, mezomorf – 4,1 a ektomorf – 3,8. V roce 2007 byla studie provedena

opakovaně u hráčů tenisu ve stejném věku, ale výsledky vyšly jinak. U mužů výsledky

odpovídaly vysoké mezomorfii: endomorf - 2,4, mezomorf – 5,2, ektomorf – 2,9. U žen

somatotypy směřovaly spíše k endomezomorfii. Zjištěná data tenistů ve věku 11 a 12 let

z roku 2007 jsou vyznačeny na obrázku č.2

Obrázek č.2 - somatotyp elitních tenistů (Sanchez-Munoz a kol., 2007)

Somatotyp byl dříve vyrovnaný, to mimo jiné, protože hra byla pomalejší a

klidnější. Postupem času se hra začala zrychlovat a požadavky se zvyšovaly na rychlost

úderů, pohybů a svalovou sílu. Tréninkové metody se změnily, zpřísnily a začala se

zvyšovat razantnost úderů a zápasů. V této době svalová složka převahuje nad ostatními

a podle Kretschmera jsou tenisti atletickými typy. Vše záleží na tom, zda jsou studie

zaměřený na profesionální hráče tenisu nebo amatéry. U profesionálních hráčů bude více

mezomorfní složky než u amatérů, což není překvapením.

19

2.5.2. Kondiční faktory Mezi kondiční faktory patří pohybové schopnosti, které se rozdělují na silové,

vytrvalostní, rychlostní a koordinační. Tyto schopnosti řádně ovlivňují výkon v tenise.

V tenise hraje hlavní roli obratnost, která se pojí ke koordinačním schopnostem. Úroveň

těchto schopností je závislá na fyziologických základech. Mezi prvotní ukazatele

kondičních faktorů patří možnosti energetických systémů, které zajišťují potřebné

dodávání energie pro realizaci pohybových činností (Dovalil et al, 2012).

2.5.2.1. Silové schopnosti

Silové schopnosti neboli síla, jsou součástí důležité složky tělesné zdatnosti.

Silové schopnosti jsou definované jako překonávání vnějšího odporu svalovou kontrakcí

(stahem svalu). Podle způsobu zapojení svalových skupin a svalové kontrakce můžeme

provést základní dělení síly na statickou a dynamickou (Měkota a Novosad, 2005).

1. Statická síla / izometrická síla

Při svalové činnosti dochází ke změně ve zvýšení napětí, ale nedochází ke změně

délky svalu. Jako ukázkový příklad je držení rakety ve výměně, kdy svaly předloktí

udržují napětí pro úchop při úderu (Severa, 1997). Jako dalším příkladem je střehové

postavení ve svalech dolních končetin.

2. Dynamická síla / izotonická síla

Při této síle naopak dochází ke změně délky svalu, ale napětí svalu se nemění.

Tato síla se projevuje rychlými pohyby a dále se dělí podle využití svalové práce a

způsobu uvolňování energie podle Měkoty a Novosada (2005) na:

• Maximální sílu – tvoří základní silový potenciál a je to největší možná síla, kterou

lze provést.

• Rychlou sílu – Při této síle, jde o efektivní zvládnutí techniky a o to dosáhnout co

největšího impulzu za co nejkratší čas. Dále se tato síla dělí na sílu startovní a

explozivní. Startovní síla je počáteční síla, která je dosažena do 50 m/s, což

znamená v co nejkratším časovém úseku. Explozivní síla je schopnost vyvinout

maximální zrychlení v časovém intervalu delším než 300 m/s.

• Vytrvalostní sílu – Vytrvalost je potřeba pro schopnost odehrát celé utkání stejnou

intenzitou (Höhm, 1982).

20

2.5.2.2. Vytrvalostní schopnosti Vytrvalost je chápána jako odolnost vůči únavě a dlouhodobému provádění dané

činnosti. Je to základ pro každou dlouhotrvající činnost. Pro hráče tenisu je vytrvalost

základní předpoklad, aby byli schopni uhrát zápas bez snížení výkonu. Zápas může trvat

i delší časový úsek, především u mužů. Tenisová hra se postupem času zrychlila a aby

hráč obstál, musí dosahovat potřebné úrovně vytrvalosti.

Podmiňujícími předpoklady pro úroveň vytrvalosti jsou genetické a somatotypní,

do kterých spadá zastoupení bílých neboli pomalých vláken, účinnost systému

zabezpečující transport, výměna kyslíku a oxidu uhličitého, automatizace pohybových

dovedností s vysokou úrovní osvojení u realizovaných pohybových činností (Perič,

Dovalil, 2010).

Členění vytrvalosti podle délky trvání: (Měkota a Novosad, 2005; Perič a Dovalil,

2010)

• rychlostní – doba trvání je 20 sekund, energie je zajišťovaná pomocí anaerobní

alaktátové zóny ATP-CP.

• krátkodobá – doba trvání je 2-3 minuty a energie je zajišťovaná pomocí anaerobně

laktátové zóny.

• střednědobá – doba trvání je zhruba 3-8 minut a energie je zajišťovaná jak

anaerobními, tak aerobními procesy. Doba zatížení je poměrně dlouhá a intenzita

je vysoká, proto se zapojují všechny typy svalových vláken.

• Dlouhodobá – doba trvání je od 10 minut do několika hodin a energie je

zajišťovaná aerobními procesy.

21

2.5.2.3. Rychlostní schopnosti Rychlostní schopnosti umožňují vykonávat pohybovou činnost v krátkém

časovém úseku. Doba trvání je max. 20 sekund. Rychlé střídání kontrakce a relaxace

svalového vlákna umožňuje nervosvalové koordinace. Tyto svalová vlákna se dělí na

červená neboli pomalá vlákna a bílá neboli rychlá. Červená vlákna umožňují delší práci

s pomalou kontrakcí, kdežto bílá vlákna zvládají práci rychleji, ale pouze v krátkém

časovém úseku (Perič a Dovalil, 2010).

Dělení rychlosti podle Periče a Dovalila (2010):

• Rychlost reakce – Je to určitý časový úsek mezi podnětem a začátkem pohybu.

Tato doba reakce je důležitá pro výslednou rychlost provedení pohybu, obzvlášť

v krátkých časových úsecích. V tenise rychlost reakce zkracují především

zkušenosti a taktická připravenost. Pokud jsou hráči tenisu vnímaví, tak můžou

reagovat na konkrétní podněty s předstihem a tím časový úsek reakce zkrátí.

• Rychlost jednotlivého pohybu (acyklická) – Jedná se o pohyby, na které nepůsobí

žádný nebo minimální vnější odpor. Pohyby jsou prováděné maximálním úsilím,

a hráči se snaží dosáhnout nejvyšší rychlosti, té však může dopomoci výbušná

síla, která napomáhá ke zrychlení jednotlivého pohybu.

• Rychlost komplexního pohybového projevu (cyklická) – lokomoce –

charakteristické pro tuto rychlost je využití energetického krytí. Lokomoce se

dělí na rychlost akcelerační, frekvenční a změny pohybu.

Hráč tenisu klade důraz na rozvoj všech rychlostních schopností. V tenisové hře

se objevují krátké sprinty s různými změny směrů, intenzity, dynamiky a proměnlivé

podmínky. Rychlost pohybu při úderech je závislá na rychlosti reakce a anticipaci,

vede k pohybu s rovnoměrným zrychlením (Severa, 1997).

Schonborn (2008) uvádí, že rychlost pohybu s koordinací patří v tenise mezi

rozhodující faktory v herní situaci. Hráč musí reagovat na herní situace (reakční

rychlost), přičemž také musí ovládat pohyb vlastního těla a také pohyb rakety, která

se pohybuje v různých směrech (frekvenční rychlost). Jako další, co musí hráč tenisu

zvládnout, jsou krátké sprinty se změnami směru, vybíhání a také brždění (rychlá a

reaktivní síla).

22

2.5.2.4. Koordinační schopnosti Koordinační schopnosti patří v tenise mezi jedny z nejdůležitějších, propojují tak

ostatní schopnosti, které jsou v tenise důležité. Podle Zálabské (2017) se rozlišují na

kinesteticko-diferenciační (ty nám ovlivňují, jak bude míč trefen středem rakety),

prostorově-orientační (už podle názvu jde vidět, že jsou zaměřené na orientaci na kurtě a

v čase), reakční (umožňují hráči rychle reagovat na let míčku, na protihráče a vnější

podmínky), rovnovážné (zaměřují se na postavení hráče k úderu a jeho provedení),

rytmické (jsou soustředěné na tempo hry hráče a jeho udržení, na změny rytmu a na

celkové sladění pohybů) a jako poslední udržování pohybů a schopnost jejich přestavby

(čímž se myslí, koordinace celého těla) (Zalabská, 2017).

Pro tenistu je zásadní vysoká úroveň pohybových schopností. Tato vysoká úroveň

napomáhá tenistům lépe odolat únavě, zrychlovat regeneraci, udržet psychickou odolnost

jak před, tak během utkání a podávat co nejlepší výkony. Ve studii, kterou se zabýval

Pereira et al. (2017) se zjistilo, že hráči dovedou udržet koordinovaný vzorec podání a

příjmu jak v prvním, tak ve druhém

setu na stejné úrovni. Nedostatečná úroveň koordinačních schopností zvyšuje riziko

vzniku zranění, a snižuje tak výkon hráče. (Schonborn, 2008). Mezi nejdůležitější

komponenty pro výkon v tenise jsou považovány koordinace, výbušná síla, obratnost, a

rychlost reakce.

Obrázek č.3 - procentuální zastoupení důležitých komponentů pro prodání tenisového

výkonu (Crespo a Miley, 2002).

23

Jak můžeme vidět na obr. 3, koordinace je zastoupená na grafu nejvíce. Následuje

ji však hned obratnost a výbušná síla. Schonborn (2008) tvrdí, že výbušná síla je rovněž

tak důležitá, především při realizaci tenisových úderů a při startech za míči. Maximální

síla však v tenise nehraje žádnou důležitou roli. Rychlost reakce rozhoduje o tom, jak

ideálně bude míč odehrán z rakety. Samozřejmě to není jediný podnět, na který je rychlost

reakce zaměřena, patří do toho i změny směru vlivem rotace.

2.5.3. Psychické faktory

Psychické faktory jsou jedny z faktorů, které obzvlášť rozhodují o výkonu v tenise.

Tyto faktory podle Schonborna (2008) ovlivňují výkon na 90 %. Crespo a Miley (2002)

uvádějí, že pocit úzkosti se dostaví v zápase tehdy, až samotný hráč začne pochybovat

sám o sobě. Nejčastěji k těmto pocitům dochází v důležitých situacích zápasu. Jako

velmi důležitou složku uvádí pozornost, která řídí soustředění na hru tak, aby hráče

nerušily žádné vnější vlivy, které by mohly mít dopad na hráčovo výkon. Ztráta může

nastat z důvodů vyčerpání hráče, jak psychického, tak fyzického, což má také dopad na

zhoršení jednotlivých úderů a s tím přichází i více nevynucených chyb. Dalším

důležitým psychickým faktorem v tenise je motivace. Dále Crespo a Miley (2002)

rozdělují motivaci do čtyř kategorií:

• Negativní motivace – Hráč má už předem obavy z prohraného zápasu

• Nedostatečná motivace – Hráč do tenisu plete své osobní problémy, a mají tak

dopad na jeho výkon

• Falešná motivace – Hráč je motivovaný pouze tím, aby nebyl potrestán v případě,

že by došlo k prohře

• Přílišná motivace – Hráč vidí z výhry jen finanční odměnu, nikoliv potěšení a

radost

Stojan (1991) na obrázku č. 4 uvádí čtyři pocity, které hráč během tenisu zažívá.

Obrázek č. 4 - Rozdělení aspirační úrovně hráčů v zápase (Stojan, 1991, str. 68)

24

Mnozí autoři uvádí, že veškeré tyto stavy dokáže trenér pozitivně ovlivnit např.: řeší

se svěřencem slabé stránky protihráče. Příliš nízká aspirační úroveň postupně snižuje

úsilí hráče o veškerou snahu, naopak vysoká aspirační úroveň vede k negativnímu

ovlivnění psychiky, převážně proto, že dojde k rozdílu mezi přáním hráče a reálnými

možnostmi.

Krane a Williams (2010) zkoumali aspekty vrcholové výkonnosti tenistů. Tyto

psychologické charakteristiky se pojily s úspěchem výkonu elitních tenistů. Mezi

charakteristiky spadá sebevědomí, schopnost vyrovnat se se stresem, pozitivní

přístup, schopnost kontrolovat své emoce, zůstat soustředěný po celou dobu a mnoho

dalších.

Podle Harmisona (2011) mohou sportovní psychologové pomoci k ideálnímu

emočnímu profilu sportovce.

2.5.4. Technické faktory Pokud hráč chce dosáhnout vysoké úrovně v technice, musí spojit všechny své

tělesné i kognitivní předpoklady. Každý úder má svoji danou techniku, který propojuje

běh, skok, skluz a umístění míče přes síť. Vyšší úroveň technických dovedností má za

následek optimální způsob pohybu, přesnost úderu a zvládnutí rychlého tempa hry

(Jankovský, 2002). Technika, která především tvoří hru je technika úderová. V této

technice hrají důležitou roli tři aspekty. Za prvé technika, která je spjatá s pohybem, za

druhé technika, která je vnímaná jako komplex částí pohybů spolu s pohyby a za třetí

řešení situačních úkolů ve spojení s technikou. Technika, která je osobitá se nazývá styl.

Dovalil (2002) rozdělil techniku z různých sportovních odvětví na čtyři skupiny:

1.skupina – je charakteristická jednoduchou technikou, která určuje výkon.

Obsahuje málo dovedností a je založena na standartním provedení cyklických a

acyklických činností jako např.: plavání, klasický běh a mnoho dalších.

2. skupina – je naopak charakteristická složitým provedením techniky s velkým

obsahem dovedností cyklického a acyklického charakteru, které jsou propojené.

Zaměřuje se především na přesnost provedení. Rušivé vlivy se vyskytují minimálně.

Např.: krasobruslení, gymnastika atd.

3.skupina – Opět je charakteristická složitou technikou a velkým množstvím

dovedností. Liší se od 2. skupiny velkým vlivem vnějšího prostředí, jako příklad může

být: kanoistika, běžky atd.

25

4.skupina – Obsahuje velké množství dovedností ve vysoce proměnlivých

podmínkách soutěže (proti soupeřům). Částečně se vyskytuje vliv vnějšího prostředí,

realizují se taktické záměry a charakter je jak akční, tak reakční. Ukázkový příklad je

tenis. Tenis je charakteristický proměnlivými podmínkami, hráči musí být připraveni na

všechno. Počasí, při kterém je tenis hraný je nevyzpytatelné, může být velké teplo, pršet,

silný vítr, prostě jakékoliv.

Podle Schonborna (2006) jsou čtyři hlavní body tenisové techniky, které ovlivňují

herní výkon a jsou propojeny se všemi faktory sportovního výkonu.

• Práce nohou – je velmi podstatná v tenise, díky ní lze zaujmout adekvátní

vzdálenost od míče pro zrealizování úderu. Je tedy zásadní pro pohyb a rychlost

hráče po dvorci. Většinou hráči používají systém tří kroků, kdy třetí krok je

úderový a slouží pro stabilní odehrání úderu.

• Optimální vzdálenost těla od zásahu míče – rovnováha je zásadní pro udržení

optimální vzdálenosti těla od míče. Pokud je špatná vzdálenost těla od zásahu

míče, je více pravděpodobné, že dojde k chybě. Pokud k chybě nedojde, dochází

však k obtížnějšímu zpracování míče.

• Optimální bod zásahu míče – K tomu je potřeba správná technika držení rakety.

Ta je důležitá pro zasažení míče před tělem, kde dochází k přesunu energie.

Kontakt rakety s míčem trvá zhruba 5 ms, a tak nejde v takovém krátkém čase

změnit průběh zásahu.

• Švih – Pro přenos veškeré síly je potřeba uvolnění švihu, který povoluje využít

rotační svaly trupu. Negativní svalové napětí může být způsobeno psychikou či

nedostatečnou koordinační přípravou.

Mezi nejdůležitější a nejzákladnější údery v tenise patří podání,

příjem podání, forhend a bekhend.

2.5.4.1 Podání

Podání, také nazýváno jako servis, je jediný úder, kterým začíná hra. Je to jeden

z úderů, kterým hráč neodehrává soupeřův míč. Podání je jediný úder, který si nadhazuje

sám hráč. Je možné ho dovést téměř k dokonalosti. Podání se pravidelně střídá zleva a

26

zprava, můžeme ho rozdělit na čtyři typy: přímé, s horní rotací, s boční rotací a s

kombinovanou rotací (Linhartová, 2009).

1. Přímé podání – To je podání, které se hraje bez rotace, a tudíž je velmi obtížné

kontrolovat směr jeho letu. Protože nemá rotaci, dosahuje toto podání nejvyšší

možné rychlosti.

2. Podání s horní rotací – s touto rotací je míč přesnější a lze ho kontrolovat, ale

nedosahuje takové rychlosti. Po dopadu míč odskakuje vysoko.

3. Podání s boční rotací – Toto podání je obtížné v odehrání, protože po dopadu

odskakuje do strany.

4. Podání s kombinovanou rotací – Míč má horní i boční rotaci, tudíž míč odskakuje

vysoko i do strany. Toto podání je velmi obtížné pro ritternujícího.

Podání se dělí také podle umístění: ven z dvorce, na střed dvorce a na tělo soupeře.

Mezi nejčastější chyby, které se vyskytují při podání patří: práce nohou, špatný nadhoz,

špatné držení rakety, čelní postavení (Koromházová a Linhartová, 2008).

2.5.4.2 Příjem podání

Nejčastějším úderem v utkání hned po podání je příjem. V porovnání s podáním je na

příjem podání velmi krátký časový úsek a čas na určení směru míče. Příjem podání závisí

na několika faktorech:

• na rychlosti a rotaci míče

• na umístění podání

• na hráči – zda zvolí nabíhání na síť, nebo ne

Příjem podání se dále dělí na útočný a obranný (Linhartová, 2009; Crespo a Miley,

2002).

1. útočný příjem podání – Hráč se tímto úderem snaží získat převahu nad zbytkem

rozehry. Tento úder se využívá především při pomalém prvním nebo pomalém

druhém podání.

27

2. obranný příjem podání – Cílem obranného příjmu podání je snažit se udržet míč

v rozehře. Využívá se především při rychlém prvním podání, kdy se hráč snaží

vrátit míč do dvorce.

2.5.4.2 Forhend

Forhend je jedním z nejdůležitějších úderů, které se hrají od základní čáry. Patří taky

mezi velmi oblíbený úder. Forhend se hraje převážně jednoruč, ale jsou i tací, kteří ho

hrají obouruč například Monika Selešová. Hraje se po odrazu ze země na pravé straně od

těla u praváků a na levé straně u leváků. Každý hráč by se měl naučit zahrát forhend jistě

a tvrdě v obranných fázích hry, ale také agresivně a konzistentně při útoku (Applewhaite,

2005).

Můžeme ho rozlišit na forhend s rotací (horní nebo dolní) a forhend bez rotace. Pokud

však hráč zahraje forhend v pohybu směrem vpřed a nabíhá na síť, hovoříme o forhendu

nabíhaném neboli útočném.

2.5.4.3 Bekhend

Bekhend patří mezi druhý úder hned po forhendu, který se hraje po dopadu míče

na zem. Hraje se na opačné straně než forhend, takže praváci ho hrají na levé straně od

těla a leváci na pravé straně od těla. Bekhend je oproti forhendu složitější úder na naučení,

to hlavně kvůli koordinaci pohybů během jeho interpretace (Genevois, Reid, Rogowski

& Crespo, 2015). Tento úder se stejně jako forhend může hrát obouruč i jednoruč. V této

době existuje více hráčů, kteří hrají bekhend obouruč.

2.5.5. Taktické faktory Taktika je podle Mašky (1995) definována jako schopnost optimálního využití

vlastních předností a soupeřových nedostatků, vzhledem k okamžitým změnám hry

(Maška, 1995). Taktika nemůže fungovat bez základních znalostí techniky. Pokud však

dosáhne hráč adekvátní úrovně techniky, lze realizovat taktické řešení v utkáních. Podle

Stojana a Brabence (1999) se taktika rozděluje do čtyř pojetí: 1. Neudělat chybu, 2. Hrát

28

dlouhé údery k základní čáře, 3. Riskovat, 4. Donutit soupeře k chybě vlivem své hry.

Všechna tato rozdělení mají spojitost s herními styly, které individuálně hráči preferují.

Podle Schonborna (2012) se hráčské styly rozdělují do 3 skupin:

• Hráči, kteří preferují podání a volej – Tyto hráči jsou převážně vysocí a zvládnout

tak pokrýt co největší plochu dvorce. Jejich charakteristickou hrou jsou časté

náběhy na síť. Anticipaci a rychlé reakce mají na skvělé úrovni.

• Hráči, kteří jsou agresivní po celém dvorci – Mezi tyto hráče patří ti, kteří se

snadno přizpůsobí povrchu. Mezi jejich silné stránky patří údery od základní čáry

a příjem podání. Vynikají také v koordinačních schopnostech. Jejich hra bude

patřit k těm rychlejším.

• Hráči, kteří preferují hru od základní čáry – Hráči, kteří mají tento herní styl,

budou mít techniku na vysoké úrovni. Budou mít vynikající trpělivost a jejich

snahou bude udržet soupeře pod tlakem. Jejich tempo hry však bude pomalejší.

Pokud chceme dosáhnout vítězství, je pro nás taktika jedním z klíčových faktorů,

což znamená, že pokud chceme vyhrávat, musíme hrát na soupeře přesně to, co nemá rád

a zároveň hrát ty nejlepší údery, kterých jsme schopni.

Dovalil et al. (2002) rozděluje taktiku na několik fází: vznik situace, rozpoznání

situace, rozbor situace, návrh řešení, výběr řešení, provedení daného řešení a zpětná

vazba.

2.6. Tempo hry v tenise

Tempo hry nám udává, kolik mají hráči času na přípravu a odehrání míče. Jsou

různé metody, kterými se tempo hry měří. Tuto podkapitolu jsem rozdělila na dobu

trvání rozehry, čas mezi rozehrami a počet míčů rozehraných v rozehře.

2.6.1. Doba trvání rozehry Doba rozehry v tenise trvá zhruba 5 až 15 sekund a významným činitelem, který

tuto dobu ovlivňuje je povrch dvorce. Antukový dvorec má dobu rozehry 7 sekund a

rychlý dvorec 5 sekund (Crespo, Miley, 2002).

29

Nový výzkum, který prováděl Šiman (2018) zaznamenal dobu rozehry na

Wimbledonu 5,33 sekund. Ten samý výzkum prováděl Blau (2017), který došel k

průměrné době rozehry 7,18 sekund na French Open. Dalšími výsledky z výzkumu jsou

výsledky od Sklenáříka (2017), který uvádí v pozdějším výzkumu dobu rozehry 6,25

sekund. Tento výzkum byl analyzován na ATP turnaji v Milovicích (Sklenářík, 2020).

Moranteová a Broutherhood (2005) srovnávali, jaký je rozdíl v délce rozehry na

Australian Open a na Wimbledonu. Dobu trvání rozehry však sledoval i Schonborn

(1991). Zde v tabulce č.1 můžeme vidět rozdíly na jednotlivých površích.

Tabulka č. 1 - Délka rozehry u mužů a žen podle povrchů (Blau, 2017).

Jak můžeme vidět na první pohled, rozdíl mezi časovými hodnotami u travnatého

povrchu v kategorii muži je obrovský. Schonborn (1991) naměřil délku rozehry 2,7

sekund, kdežto Moranteová a Brotherhood naměřili délku rozehry 5,2 sekund. Další

zajímavostí, kterou můžeme vyčíst z tabulky je rozdíl mezi muži a ženami na travnatých

površích. Doba trvání rozehry u žen je 5,4 sekund, ale délka rozehry mužů je 2,7, což je

délka dvojnásobně kratší než u žen. Délku rozeher mají ženy oproti mužům delší na všech

površích. Z tabulky jasně vyplývá, že antuka je povrch pomalejší a rozehry, které byly

naměřené na antukovém povrchu jsou logicky delší.

2.6.2. Čas mezi rozehrami Tento čas udává údaje o délce odpočinku. Slouží k průběžné regeneraci během

zápasu. Čistý čas hry během zápasů je v průměru uváděn 20 % - 30 % z celého zápasu

například: Když by délka zápasu byla 3 hodiny, tak čistý čas rozeher by činil cca 35–55

minut. Zbytek času, který v tomto případě činí 125–145 minut je využíván na přípravu či

odpočinek.

30

Schonborn (1999) uvádí, že čas mezi koncem rozehry a následným míčkem je u

mužů 25,6 sekund a u žen 19,4 sekund.

Podle pravidel tenisu pro ATP a ITF se uvádí, že čas mezi jednotlivými rozehrami

je maximálně 25 sekund (ATP, 2020, ITF, 2020). U novějších měření je průměrný čas

mezi rozehrami dle autorů následovný: 14,2 sekund (Fernandez-Fernandez et a., 2009),

18,8 sekund (Šiman, 2018) 21,5 sekund (Sklenářík, 2017) a 22,4 sekund (Blau, 2017).

2.6.3. Počet míčů rozehraných v rozehře – četnost Počet úderů můžeme zkoumat jak z hlediska procentuálního, tak z hlediska

průměru. Nejdříve se zaměříme na procentuální část. Schonborn (2012) vedl výzkum, kde

pozoroval kolik hráčů odehraje míč přes síť do kurtu do té doby, než udělají chybu (než

skončí výměna). Muži ukončili hru do čtvrtého úderu z 64 % a ženy z 53 %. Pět až osm

úderů skončilo u mužů 24 % a žen 28 %. Mezi méně zastoupené procento patří výměna

o devíti až dvanácti úderech, kdy jen 9 % mužů a 11 % žen tak učinili. A v poslední řadě

byla výměna o více než dvanácti úderech, kdy muži byli na 5 % a ženy na 8 %.

O několik let později tento výzkum vypracoval Sklenářik (2017), ten měřil četnost

na Australian Open v kategorii mužů, kde výsledek skončil na 59 % do čtyř úderů. Mezi

pěti až osmi údery bylo 27 %, stejné procento, které zachytil Schonborn v roce 2012 bylo

mezi devíti až dvanácti a to 9 %. Poslední nad třináct úderů bylo zastoupeno jen 5 %.

Z hlediska průměru vedl výzkum opět Sklenářik (2017) na Australion Open, který

zjistil, že průměrný počet úderů byl 4,85 a Blau (2017), který zkoumal četnost úderů na

turnaji French Open s výsledkem vyšším a to 5,36 úderů. Další, kdo zkoumal počet úderů

byl Šiman (2018), který na Wimbledonu v roce 2017 zjistil průměrnou četnost a to 3,99

úderů.

31

3 Výzkumná část

3.1 Cíl práce Cílem práce bylo zjistit, jaký je rozdíl v tempu hry u žen na Prague Open 2021 a

porovnat prvními kola se závěrečnými turnaji (semifinále a finále).

3.2 Úkoly práce • zajistit videozáznamy z Prague Open 2021

• sběr dat z tenisových utkání

• zpracování a analýza získaných dat

• studium literatury

• příprava výzkumu a vymezení

• sbírání pramenů

3.3 Výzkumné otázky • Jaký je průměrný čas mezi rozehrami?

• Kolik úderů je průměrně odehráno před ukončením

rozehry?

• Jak se liší tempo hry v utkání 1. a 2. kola od semifinále a

finále?

3.4 Hypotézy • H1: Předpokládám, že 75 % rozeher skončí do 4 úderů.

• H2: Předpokládám, že průměrný čas rozeher bude méně

než 7 s.

• H3: Předpokládám, že tempo hry v utkání bude

pomalejší v 1. kole než v semifinále a finále.

Má hypotéza vznikla na základě mých zkušeností. Vycházela jsem z údajů, které

poukazují na to, že 2/3 výměn končí z důvodu nedostatku rotace a odehrání míčů brzy po

dopadu.

32

4 Metody práce

4.1 Popis sledovaného souboru V této práci bylo analyzováno 10 utkání z Prague Open 2021. Jednalo se o

záměrný výběr výzkumného vzorku. Dohromady jsem měřila 400 rozeher Vybrána byla

3 utkání z prvního kola, 2 utkání z druhého kola, 2 utkání ze čtvrtfinále, obě utkání ze

semifinále a finálové utkání. Celkový počet sledovaných hráček N = 14, s průměrným

věkem M = 27 ± 5,0 a průměrným umístěním dle žebříčku WTA L = 191,4 ± 179

(Women’s Tennis Association – Ženská tenisová asociace).

V celkovém počtu tří sledovaných zápasů prvního kola jsem analyzovala 120

rozeher. Celkový počet hráček byl N = 6 a jejich průměrný věk byl M = 28,3 ± 4,7.

Průměrné umístění těchto hráček dle WTA žebříčku bylo L = 127 ± 115. V závěrečných

kolech jsem analyzovala taktéž 120 rozeher, celkový počet hráček byl N = 4, jejich

průměrný věk činil M = 28 ± 4 a průměrné umístění dle žebříčku WTA L = 90 ± 77

(Women’s Tennis Association – Ženská tenisová asociace).

4.2 Metody sběru dat a analýza utkání

V tomto výzkumu byla použita metoda nepřímého pozorování. Jednalo se o

záznamy, které byly volně k dispozici na kanálu livesport. Byla použita notační analýza

do předem připraveného, kategoriálního a přehledného systému. Postup, který jsem

zvolila pro analyzování byl rozdělen na 2 fáze. Pří prvním pozorování jsem

zaznamenávala, při jakém podání byla rozehra zahájena, čas rozehry a počet úderů, při

druhém pozorování byl zaznamenán čas mezi rozehrami. V měření neuvádím

jednoúderové rozehry – esa a dvojchyby, mé měření začíná od doteku ritternující hráčky.

První sledovanou proměnnou byla délka neboli doba trvání rozehry. K měření délky

byly použity stopky. Měření bylo zahájeno od prvního zásahu míče při podání do

ukončení rozehry. Rozehra byla ukončena za těchto okolností:

• míč skončil v autu (při dopadu míče na zem se zastavily stopky)

• míč skončil v síti (při kontaktu míče se sítí se zastavily stopky)

• míč zasáhl stálé zařízení dvorce

• míč byl zahraný jako vítězný (v momentě druhého dopadu se

zastavily stopky)

33

Druhou sledovanou proměnnou byl počet úderů ve hře. Každý dotyk rakety s míčem

byl zaznamenáván. Výjimkou byl míč, který jen lehce škrtl o raketu (v takovém případě

se tento dotyk nepočítal jako úder) nebo eso.

Třetí sledovanou proměnnou byl čas mezi rozehrami. Tento čas byl měřený od

ukončení rozehry do prvního dotyku rakety s míčem, tudíž při podání. Čas byl ukončen i

přesto, že podání bylo neúspěšné. Čas mezi rozehrami nebyl zaznamenáván v momentě,

když:

• stopu míče musel zkontrolovat rozhodčí/jestřábí oko

• hráč si měnil raketu nebo byl ošetřován

• hráč diskutoval s rozhodčím delší časový úsek, než je třeba

• došlo ke zdržování hry kvůli hluku od diváků

Čtvrtou proměnnou bylo tempo hry, které bylo následně vypočítáno časem

rozehry/počtem úderů. Data nebyla zaznamenána do souboru z těchto důvodů:

• hráč se dopustil dvojchyby

• hrála se zkrácená hra (stav 6:6 – tie break)

• dopad míče nebyl viditelný

4.3. Vyhodnocení dat

Všechna utkání byla analyzována a vyhodnocena jedním hodnotitelem. K

dosažení výsledků bylo využito základních deskriptivních charakteristik jako je průměr,

směrodatná odchylka, absolutní a relativní četnost. Pomocí základních deskriptivních

charakteristik jsme porovnali dobu trvání rozehry, počty úderů v rozehře, dobu mezi

rozehrami a tempo hry, kde se následně porovnávaly tyto proměnné mezi úvodními a

závěrečnými koly turnaje.

34

5 Výsledky

Všechny výsledky, které jsem analyzovala, jsem zaznamenala do přehledných

tabulek a grafů.

5.1 Celkové shrnutí všech utkání na Prague Open 2021 Analyzované výsledky jsem se rozhodla prezentovat ve čtyřech částech. Tyto části

jsou rozdělené následovně na ukončení rozeher podle počtu úderů, rozdělení podle počtu

úderů v rozehře, průměr sledovaných herních charakteristik a tempo hry. Tento způsob

jsem zvolila, protože mi přijde přehledný.

5.1.1 Ukončení rozeher podle počtu úderů U deseti utkání, které jsem analyzovala, jsem zaznamenala celkem 400 rozeher.

Z každého utkání jsem měřila 40 rozeher. Jednoznačně se zde projevují vlastnosti tvrdého

povrchu, kde je pro hráčky obtížné udržet dlouho míč ve hře. Na obrázku č.5 můžeme

vidět shrnutí procentuálního zastoupení ukončení rozehry závislé na počtu úderů.

Neuvádím zde jednoúderové rozehry – eso a dvojchyby (Obr.5)

Obrázek č.5 - Celkové shrnutí ukončení rozeher na Prague Open 2021

24%

21%

16%

14%

8%6%

4%2% 2% 3%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 +

Ukončení rozeher podle počtu úderů na Prague Open 2021

Ukončení rozeher podle počtu úderů na Prague Open 2021

35

Jak můžeme vidět, graf se postupně snižuje až do 9 úderů. Viditelné na první

pohled je nejvíce ukončených rozeher po druhém a třetím úderu. Dle mého názoru to

znamená, že hráčky, které vynikají a jsou dobré v podání nebo v příjmu podání, mají

výhodu nad ostatními, kde jak můžeme vidět, hraje druhý a třetí úder důlěžitou roli.

Největší rozdíl však nastává po pátém úderu. Jednou z mých úvah je, že šestý úder je sudý

a tím pádem to vychází na převahu od podávajícího, ale když se tak zamyslím, šest úderu

je dost na to, aby už k převaze mezi pátým a šestým úderem nedocházelo.

V porovnání s muži na Australian Open 2017 (Sklenářik, 2017) jsou analyzovány

dost podobné výsledky, graf také klesal od druhého podání do devátého, nicméně rozdíl

mezi druhým a třetím úderem byl rapidněji vyšší a to celkem o 6 % oproti ženám.

5.1.2 Rozdělení podle počtu úderů v rozehře Obrázek č. 6 zaznamenává procentuální rozdělení do tří rozsahů. Každý rozsah

má určen rozmezí podle počtu úderů. Rozehry od dvou do čtyř úderů mají nadměrné

zastoupení a to 61 % oproti rozehrám od pěti do osmi úderů, které byly ukončeny o

polovinu méně a to z 32 %. Nejméně zastoupené byly rozehry nejdelší a to pouhými 7 %.

Tento graf poukazuje na velkou až enormní důležitost prvních úderů v rozehrách (Obr.6)

Obrázek č. 6 - Rozdělení podle počtu úderů v rozehře na Prague Open 2021

61%

32%

7%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

2 – 4 5 – 8 9 a více

Rozdělení podle počtu úderů v rozehře na Prague Open 2021

Rozdělení podle počtu úderů v rozehře na Prague Open 2021

36

Podle obrázku č.6 jde vidět výrazný vliv prvních úderů, kde zásadní roli hraje

podání a příjem podání. Ženský tenis je více agresivní a tak se ženy snaží rychle

ukončovat míče. Jedním z důvodů proč tomu tak je může být fyzická kondice.

5.1.3 Průměr sledovaných herních charakteristik na Prague Open 2021 Následující tabulka obsahuje celkové shrnutí průměrných herních charakteristik,

které jsem získala. Nejvyšší průměrné hodnoty v době mezi rozehrami mělo utkání Petry

Kvitové a Rebecci Šrámkové s dobou mezi rozehrami 24,59 s.

Tabulka č.2 - Průměrné hodnoty herních charakteristik na Prague Open 2021

Utkání Doba rozehry (s) Počet úderů Doba mezi

rozehrami (s)

Kvitová / Šrámková ± 4,66 ± 3,48 ± 24,59

Bouzková / Sandersová ± 6,54 ± 4,95 ± 23,59

Gatto – Monticone /

Minnen

± 6,54 ± 4,20 ± 21,80

Muhammad / Martincová ± 5,74 ± 4,27 ± 23,31

Stojanovic / Min ± 6,20 ± 4,68 ± 21,32

Siniaková / Krejčíková ± 5,37 ± 4,15 ± 20,44

Kužmová / Martincová ± 5,77 ± 4,82 ± 18,59

Martincová / Minnen ± 6,36 ± 4,95 ± 20,63

Wang / Krejčíková ± 5,59 ± 4,50 ± 22,80

Krejčíková / Martincová ± 5,18 ± 3,95 ± 21,50

Celkem ± 5,79 ± 4,44 ± 21,86

Naměřená průměrná hodnota délky rozehry je 5,79 s, Schonborn naměřil délku

rozehry 6,6 s na tvrdém povrchu na Australian Open. Rozdíl mezi měřením je 0,81 což je

necelá sekunda. Průměrný počet úderů je 4,44 a doba mezi rozehrami 21,86 s.

Dle mého názoru Šrámkové taktika byla vnutit Kvitové delší výměny a vyzrát tak

nad ní z taktického hlediska, a to se jí povedlo. Nejrychlejší/nejkratší doba rozehry je ve

finále. Finále bylo založeno na riskování a zakončování, jakmile byla příležitost. To

můžeme vyčíst i z počtu úderů, což je opět nejnižší číslo tabulky v posledním kole zápasu.

37

Krejčíková hraje rychlou hru, její tři naměřené zápasy mají dobu rozehry 5,18 ± 5,37, což

patří mezi nejkratší časy z Prague Open 2021.

5.1.4 Tempo hry na Prague Open 2021 Na obrázku č.7 je graficky znázorněno tempo hry žen na Prague Open 2021.

Nejrychlejší tempo v utkání měly Kužmová s Martincovou, a naopak nejpomalejší tempo

hry měly Gatto-Monticone s Minnen. Rozdíl mezi nimi byl 0, 37 s. Tento rozdíl může být

způsoben kvůli odlišnému hernímu stylu (Schonborn, 2012), taktice (soupeřka, mohla mít

za taktiku udržet co nejdéle míč ve hře, nebo naopak riskovat) či technice.

Obrázek č.7 - Tempo hry žen na Prague Open 2021

Průměrné tempo hry u žen na Prague Open 2021 je 1,319. Což znamená, že

hráčky měly sekundu a kousek od odehrání úderu soupeřem na zareagování a odehrání

míče zpět na druhou stranu tenisového dvorce. Směrodatná odchylka vyšla 0,09.

1.34 1.32

1.56

1.34 1.32 1.291.19

1.28 1.24 1.31 1.319

0.0918095860

0.20.40.60.8

11.21.41.61.8

Tempo hry žen na Prague Open 2021

Tempo hry žen na Prague Open 2021

38

5.2 Porovnávání prvních a závěrečných kol turnaje Prague Open 2021 Porovnávala jsem výsledky zápasů prvních kol a kol závěrečných. Porovnávání

bylo provedeno ve sledovaných proměnných (průměrná délka rozehry, průměrný počet

úderů, průměrná doba mezi rozehrami a průměrné tempu hry), v ukončení rozeher a

v tempu hry.

5.2.1 Porovnání sledovaných proměnných v utkání mezi prvním kolem, semifinále a finále V tabulce č.4 jsou zaznamenané herní charakteristiky hráček z prvního kola, ze

semifinále a finále. Porovnávám zde rozdíl mezi těmito koly v průměrné délce rozehry,

počtu úderů, době mezi rozehrami a tempu.

Tabulka č. 3 – Porovnání sledovaných proměnných na Prague Open 2021

1.kolo Semifinále a finále

Průměrná délka rozehry ± 5,91 ± 5,71

Průměrný počet úderů ± 4,21 ± 4,47

Průměrná doba mezi

rozehrami

± 23,33 ± 21, 64

Průměrné tempo hry ± 1,40 ± 1,28

V tabulce č.4 lze pozorovat mírné snížení v době rozehry a to o ± 0,2

s v semifinále a finále oproti délce rozehry v prvním kole. Může to být způsobeno větší

únavou, změnou taktiky, techniky či snahou o agresivnější tenis. Průměrný počet úderů

v prvním kole byl ± 4,21, v semifinále a finále byl o 0,26 více. Doba mezi rozehrami se

od semifinále a finále lišila o 1, 69 s a průměrné tempo hry bylo o 0,12 s rychlejší než

v prvním kole. Celkové hra v závěrečných kolech byla rychlejší ve všech ohledech.

5.2.2 Porovnávání v ukončení rozeher Zde porovnávám tři utkání z prvního kola a utkání ze semifinále a finále. Jak

v prvních kolech, tak v závěrečných jsem měřila pouze 40 rozeher v každém utkání.

Celkem bylo naměřeno 240 rozeher ze šesti utkání. Neuvádím zde jednoúderové rozehry

– esa a dvojchyby.

39

Obrázek č. 8 – Porovnání ukončení rozeher v prvních a závěrečných kolech na Prague

Open 2021

Legenda: SF – semifinále, F – finále

Z grafu lze vyčíst největší rozdíl a to, že hráčky v prvním kole zakončovaly hru

mnohem častěji druhým úderem. Přesně o 7 % více než v semifinále a finále. To vypovídá

o efektivnějším využití podání, získání větší převahy v úvodu rozehry u hráček v prvním

kole (Torres-Luque et al., 2019).

5.2.3 Porovnání tempa hry Rozdíl mezi úvodními a závěrečnými koly v tempu hry je o 0,12 s. V prvním kole

bylo tempo hry 1,40 s a v závěrečných kolech (v semifinále a ve finále) 1,28 s. Je tedy

viditelné, že tempo hry je rychlejší v závěrečných kolech. Výsledky potvrzují naše

předpoklady a tvrzení, že tempo hry bude rychlejší v závěrečných kolech. Obdobné

výsledky prokázal i Šiman (2020) a Sklenářik (2017). Jeden z důvodů by mohl být

prokázaný pozitivní vliv na herní výkon a dovednost hráče odehrát míč s vyšší rychlostí

(Kolman et al., 2018). Směrodatná odchylka vyšla dle grafu na 0,09.

29%

18% 18%

12%

8%6%

2% 2%3%

2%

22% 22%

19%

14%

9%

3% 3% 3%1%

4%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 +

Porovnání ukončení rozeher na Prague Open 2021

1. kolo SF a F

40

5.3 Jednotlivá utkání Analyzováno bylo celkem 10 utkání. Z každého utkání bylo sledováno pouze 40

rozeher. Z prvního kola byla vyhodnocena 3 utkání, 2 utkání z osmifinále, 2 utkání

z čtvrtfinále a semifinálové a finálové zápasy.

5.3.1 První kolo Kvitová Petra (CZE) / Šrámková Rebecca (SVK)

Vítězkou tohoto utkání se stala Šrámková Rebecca, které je pouhých 24 let.

Porazila Petru Kvitovou 2:1 na sety. Jak můžeme vyčíst z grafu toto utkání bylo z drtivé

většiny závislé na prvních úderech. Z celkového počtu 40 rozeher jich 34 skončilo

maximálně při čtvrtém úderu, což je 85 %. Dalších 10 % skončilo mezi pátým až osmým

úderem a rozehry, které byly delší více než devět úderů tvoří zbylých 5 %. (Obr.9)

Obrázek č.9 – Počet rozeher v zápase Kvitová / Šrámková

Průměrný počet úderů v rozehře byl 3,48 a průměrná délka rozehry byla 4,66 s.

Nejdelší rozehra, která proběhla trvala 13,93 s a hráčky tak odehrály míč celkem 13krát.

Nejkratší pauza trvala 15,50 s a nejdelší 26, 45 s. Toto utkání mělo tempo hry 1,34 s, což

se liší od nejrychlejšího zápasu jen o 0,15 s. Při prvním podání Kvitové rozehra trvala

průměrně 6,92 s. Šrámkové rozehra byla rychlejší o 2,02 s. Při druhém podání naopak

Kvitová měla rozehru rychlejší o 0, 75 s.

85%

10%5%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

2 až 4 5 až 8 9 a více

Kvitová (CZE) / Šrámková (SVK)

Kvitová (CZE) / Šrámková (SVK)

41

Bouzková Marie (CZE) / Sandersová Storm (AUS)

V tomto utkání zvítězila Storm Sandersová, která porazila Marii Bouzkovou 2:1

na sety 3:6 6:4 6:2. Hráčky ze 40 rozeher ukončily rozehru mezi druhým až čtvrtým

úderem z 55 %, mezi pátým až osmým úderem z 35 % a více jak devět úderů odehrály

jen z 10 %. (Obr.10)

Obrázek č.10 – Počet rozeher v zápase Bouzková / Sandersová

V tomto utkání byl nejvyšší průměrný počet úderů, a to 4,95, průměrná délka

rozeher byla 6,54 s, což patří mezi nejdelší průměrný čas rozehry. Čas mezi rozehrami

trval průměrně 23,59 s, nejkratší čas pauzy byl 15,96 s a nejdelší 32,46 s.

Průměrné tempo hry tohoto utkání bylo 1, 32 s. Bouzkové při prvním podání trvala

rozehra průměrně 3,24 s, Sandersové rozehra trvala v průměru o 3,59 s déle. Ze 40

rozeher, které jsem měřila se Bouzková k druhému podání dostala pouze jednou a počet

úderů v této rozehře byl 5. Délka rozehry trvala 7,05 s ve srovnání se Sandersovou, která

druhé podání hrála celkem 5krát za 40 rozeher s průměrnou dobou trvání 3,97 s.

55%

35%

10%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%


Bouzková (CZE) / Sandersová (AUS)

Bouzková (CZE) / Sandersová (AUS)

42

Gatto – Monticone Giulia (ITA) / Minnen Greetje (BEL)

Toto utkání se hrálo na 3 sady a zvítězila Greetja Minnen 6:0 4:6 6:1. Rozehry se

časově průměrně pohybovaly okolo 6, 54 s. Ze 40 rozeher naměřených za tento zápas

57,50 % skončilo do čtvrtého úderu. Mezi pátým až osmým úderem bylo ukončeno 35 %

a zbylých 7,50 % jich bylo ukončeno od devíti a více úderů. Průměrný počet úderů za

tento zápas byl 4,20. (Obr. 11)

Obrázek č.11– Počet rozeher v zápase Gatto-Monticone / Minnen

Průměrná doba rozehry v tomto utkání byla 6, 54 s, což je totožný čas jako utkání

z (obr.10), ale počet úderů se liší. Průměrný počet úderů tohoto utkání je 4,20 a 4,95 je

průměrný počet úderů utkání předešlého (Bouzková / Sandersová). Což se liší pouze o

0,75.

Nejvyšší naměřený čas mezi rozehrami byl 26,38 s a nejnižší 17,52 s.

První podávající Gatto – Monticone měla průměrnou dobu rozehry při prvním

podání 7,69 s a Minnen 5,10 s, což je rozdíl o 2, 59 s. Jde vidět, že Minnen, měla rychlé

první podání, a tudíž měla převahu nad soupeřkou.

57.50%

35%

7.50%

0.00%

10.00%

20.00%

30.00%

40.00%

50.00%

60.00%

70.00%


Gatto - Monticone (ITA) / Minnen (BEL)

Gatto - Monticone (ITA) / Minnen (BEL)

43

5.3.2 Osmifinále Muhammad Asia (USA) / Martincová Tereza (CZE)

Toto utkání skončilo 0:2 na sety, kde Muhammad prohrála nad Martincovou 3:6

4:6. Počet úderů v zápase byl průměrně 4,20. Jak můžeme vidět z grafu 15 % je rozdíl

mezi údery, které jsou delší jak čtyři údery a kratší jak 4 údery. Ze čtyřiceti rozeher, co

jsem naměřila bylo 22 rozeher ukončeno mezi druhým až čtvrtým úderem, 16 rozeher

mezi pátým až osmým a byly pouze dvě rozehry, které byly delší jak devět úderů. (obr.

12).

Obrázek č.12– Počet rozeher v zápase Muhammad / Martincová

Průměrná doba rozehry v tomto utkání trvala 5,74 s. Však nejdelší rozehra v tomto

zápase měřila 18,85 s a počet úderů této rozehry byl 13, což bylo nejvíce úderu, které

jsem zaznamenala v tomto utkání.

Doba mezi rozehrami činila průměrně 23,31 s a tempo hry v tomto zápase bylo 1,

34 s.

Při prvním podání Martincové průměrná rozehra trvala 6,39 s, Muhammad 4,77

s. Což tvoří rozdíl 1,62 s, o které byla rozehra Muhammad rychlejší. Při druhém podání

opět byla rozehra Muhammad rychlejší, a to pouze o půl sekundy.

55%

40%

5%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%


Muhammad (USA) / Martincová (CZE)

Muhammad (USA) / Martincová (CZE)

44

Stojanovič Nina (SRB) / Min Grace (USA)

Zápas těchto dvou žen se hrál na 3 sady, kde vítězkou se stala Min s výsledky 3:6

6:1 6:4. Jako všechna utkání na Prague Open 2021 enormně převažovaly první údery a

konkrétně v tomto zápasu byly rozehry mezi druhým až čtvrtým úderem ukončeny z 60

%. Dalších 30 % tvořily rozehry ukončeny mezi pátým až osmým a zbylých 10 % byly

rozehry nad devět a více úderů. (Obr.13)

Obrázek č.13– Počet rozeher v zápase Stojanovic / Min

Nejdelší naměřenou rozehrou, v tomto zápase byla rozehra o počtu jedenácti

úderech. Čas této rozehry byl 15,74 s. Průměrná doba rozehry činila 6,20 s a průměrný

počet úderů byl 4,68.

Čas mezi rozehrami mělo toto utkání 21,32 s, což je zhruba průměrný naměřený

čas. Rozdíl v čase rozehry po prvním podání mezi Stojanovič a Minnen je 0,92 s, kdy

Stojanovič Nina měla průměrnou dobu rozehry 6,04 s a Minnen Grace 6,96 s. Po druhým

podání Minnen měla opět rozehru delší a to o1,03 s.

Tempo hry tohoto utkání bylo 1, 32 s, což je přesně průměr všech deseti utkání.

60%

30%

10%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%


Stojanovič (SRB) / Min (USA)

Stojanovič (SRB) / Min (USA)

45

5.3.3 Čtvrtfinále Krejčíková Barbora (CZE) / Siniaková Kateřina (CZE)

Čtvrtfinále mezi Češkami vyhrála druhá nasazená hráčka turnaje Barbora

Krejčíková 6:0 6:3. Tento zápas byl založen na velmi krátkých výměnách, kde 70 %

tvořili rozehry, které skončily do čtyř úderů. Tempo hry těchto dvou hráček bylo 1,29 s,

což se liší od průměru 0,03 s.

Obrázek č.14– Počet rozeher v zápase Krejčíková / Siniaková

Toto utkání mělo třetí nejkratší průměrnou dobu rozehry 5,37 s. Nejdelší rozehra

trvala 14,30 a nejkratší 1,78 s. Doba mezi rozehrami trvala 20,44 s, což patří v porovnání

s ostatními mezi utkání s nejkratší dobou.

Čas mezi rozehrami byl průměrně 20,44 s, což patří mezi první tři nejkratší časy

mezi rozehrami v těchto deseti utkání.

První a druhé podání se v průměrné době rozehry u Krejčíkové Barbory lišilo o 1,

47 s. Kdy rozehra při prvním podání průměrně měřila 4,52 s a při druhém 5,99 s. U

Siniakové byla průměrná doba rozehry prvního podání 5,72 s, což je o sekundu více ve

srovnání s Krejčíkovou. Průměrná rozehra u druhého podání Siniakové byla 5, 16 s.

70%

25%

5%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%


Krejčíková (CZE) / Siniaková (CZE)

Krejčíková (CZE) / Siniaková (CZE)

46

Kužmová Viktoria (SVK) / Martincová Tereza (CZE)

Vítězka tohoto utkání byla Martincová, která vyhrála 6:2 6:2 na sety. Tento zápas

je jediný z mých naměřených utkání, který má stejné procentuální zastoupení mezi

druhým až čtvrtým úderem a mezi pátým až osmým úderem a to 47,50 %. Ze 40 rozeher

tak skončily po devatenácti úderech rozehry mezi druhým až čtvrtým a pátým až osmým

úderem. Zbylých 5 %, tvořily dvě rozehry, kdy jedna končila po deseti úderech a druhá

po třinácti.

Obrázek č.15– Počet rozeher v zápase Kužmová / Martincová

Doba mezi rozehrami byla v průměru tohoto zápasu nejkratší s časem 18,59 s. Co

se týče tempa hry, tak tento zápas měl tempo hry nejrychlejší a to 1,2 s, v porovnání

s ostatními měřenými zápasy na Prague Open 2021 se toto tempo hry liší od průměru 0,12

s. Průměrná rozehra v utkání trvala 5, 77 s, a počet úderů z rozehry byl 4,82.

První podání Kužmové mělo průměrnou dobu rozehry 5,80 s, při druhém podání

6,16 s. U Martincové byla průměrná doba rozehry u prvního podání 6,83 s a u druhého

podání 5,19 s. Rozdíl byl tedy u prvního podání o 1,03 s a při druhém o necelou sekundu

0,97 s.

47.50% 47.50%

5%

0.00%

5.00%

10.00%

15.00%

20.00%

25.00%

30.00%

35.00%

40.00%

45.00%

50.00%


Kužmová (SVK) / Martincová (CZE)

Kužmová (SVK) / Martincová (CZE)

47

5.3.4 Semifinále Martincová Tereza (CZE) / Minnen Greetje (BEL)

Do finále se z tohoto utkání dostala česká tenistka Martincová Tereza, která

vyhrála 6:3 6:4. Vysoké procento rozeher, bylo ukončeno ihned mezi druhým až čtvrtým

úderem, a to až ze 70 %. 28 úderů tak ze řtyřiceti skončilo do čtvrtého míčku, 11 rozeher

končilo mezi pátým až osmým úderem a pouze jedna rozehra byla delší jak devět úderů

a ta trvala konkrétně 12 úderů.

Obrázek č.16– Počet rozeher v zápase Martincová / Minnen

Doba rozehry trvala v průměru 6,36 s, kdy nejdelší rozehra byla o šestnácti

úderech a trvala 24,72 s a nejkratší byla o dvou úderech s časem 1,65 s. Tempo hry

v tomto zápase bylo 1,28 s.

Při prvním podání Martincové trvala rozehra 4,81 s, u Minnen to bylo 8,48 s, což

je o polovinu více času než při prvním podání Martincové. U druhého podání Martincové

doba rozehry byla 3,43 s, což je rozdíl o 1, 38 s oproti době při prvním. Minnen při

druhým podání průměrně trvala rozehra 7, 25 s, rozdíl mezi dobou rozehry mezi prvním

a druhým podání je 1,23 s.

Čas mezi rozehrami byl průměrně 20,63 s. Nejdelší pauza však trvala 25,20 s a

nejkratší 13,14 s.

70%

27.50%

2.50%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%


Martincová (CZE) / Minnen (BEL)

Martincová (CZE) / Minnen (BEL)

48

Wang Xinyu (CHN) / Krejčíková Barbora (CZE)

Vítězkou tohoto utkání se stala Barbora Krejčíková a porazila tak Xinyu Wang

6:1 6:2 na sety. Ze čtyřiceti rozeher, které jsem analyzovala, jich 25 skončilo mezi druhým

až čtvrtým úderem, 11 mezi pátým až osmým úderem a 4 od devíti úderů a více. Nejdelší

rozehra, kterou jsem zaznamenala byla rozehra o jedenácti úderech.

Obrázek č.17– Počet rozeher v zápase Wang Xin / Krejčíková

Průměrná doba rozehry v tomto utkání trvala 5,59 s, což je třetí nejkratší rozehra

tohoto utkání. Počet úderů, které byly průměrně zaznamenány bylo 4,50.

Rozehry při prvním podání Wang trvaly v průměru 6,26 s a při druhém podání byl

čas rozeher 4,94 s. Krejčíková měla dobu rozeher při prvním podání rychlejší a to o 2,4

s a při druhém podání měla rozehry pomalejší o 0,62 s.

Tempo hry v tomto semifinálovém zápasu bylo 1,24 s, což je tempo relativně

shodné s druhým analyzovaným zápasem v semifinále.

Doba mezi rozehrami trvala 22,80 s, kdy nejdelší pauza trvala průměrně 30,60 s a

nejkratší 17,65 s.

62.50%

27.50%

10%

0.00%

10.00%

20.00%

30.00%

40.00%

50.00%

60.00%

70.00%


Wang (CHN) / Krejčíková (CZE)

Wang (CHN) / Krejčíková (CZE)

49

5.3.5 Finále Krejčíková Barbora (CZE) / Martincová Tereza (CZE)

Finálové utkání vyhrála Barbora Krejčíková 6:2 6:0 na sety. Celý zápas byl rychlý

a plynulý. Rozehry byly ukončovány ihned, jak jedna ze soupeřek měla možnost. Nejvíce

zastoupeny byly rozehry krátké od 2 do 4 úderů, kde ze čtyřiceti rozeher, skončilo 28 do

4 úderů. 11 jich skončilo mezi pěti až osmy údery a pouze jedna rozehra trvala 13 úderů.

Jak Krejčíková, tak Martincová se snažily o agresivní tenis.

Obrázek č.18– Počet rozeher v zápase Krejčíková / Martincová

Doba rozehry v tomto utkání patřila mezi dvě nejkratší ze všech průměrně

naměřených a to 5,18 s, kdy nejdelší rozehra v tomto zápase, jak už jsem uváděla byla o

třinácti úderech a trvala 17,83 s, nejkratší trvala 2,01 s.

Při prvním podání Krejčíkové doba rozehry průměrně trvala 4,37 s, při druhém

podání doba rozehry byla 7,00 s. Martincová při prvním podání měla dobu rozehry o 0,

53 s pomalejší a při druhém podání o 2,9 s rychlejší.

Tempo hry odpovídá průměrnému tempu hry všech deseti utkání a to 1, 31 s. Kdy

doba mezi rozehrami průměrně trvala 21,50 s. Nejdelší pauza mezi rozehrami byla 34,38

s a naopak nejkratší 17,30 s.

70%

27.50%

2.50%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%


Krejčíková (CZE) / Martincová (CZE)

Krejčíková (CZE) / Martincová (CZE)

50

6 Diskuse

Výsledky, které jsem zaznamenala, byly překvapivé i samozřejmé, co mě ale

nejvíce překvapilo bylo utkání hned v prvním kole Petry Kvitové s Rebeccou Šrámkovou,

kdy Kvitová byla první nasazená hráčka turnaje Prague Open 2021 a vyřadila jí hráčka,

která je ve světovém žebříčku WTA na 226. místě. V tomto utkání bylo vidět, že Kvitové

nevyhovovala Šrámkové taktika, kdy se Šrámková snažila o pomalejší hru. Další utkání,

které nebylo samozřejmé bylo utkání opět v prvním kole Bouzková / Sandersová, kde

zápas vyhrála Storm Sandersová, která je podle světového žebříčku o 104 příčky za

Bouzkovou a vyhrála tak utkání 3:6 6:4 6:2. Poslední zaznamenané utkání v prvním kole

bylo utkání Gatto – Monticone / Minnen, kde zvítězila Minnen taktéž 2:1 na sety. Toto

utkání mělo zaznamenáno nejdelší dobu rozehry dohromady s utkáním Bouzkové a

Sandersová a to 6,54 s.

Osmifinálový zápas Mahammad / Martincová byl bez překvapivého konce, za to

utkání Stojanovič / Min měl překvapivý konec, kdy se vítězkou utkání stala Min Grace,

která je v žebříčku WTA na 181. místě. Hru se snažila iniciovat do delších výměn, a to

Nině Stojanovič nevyhovovalo a prohrála tak 6:3 1:6 4:6.

Čtvrtfinálová utkání, které jsem analyzovala byla obě podle očekávání. Utkání

dvou českých tenistek Siniakové a Krejčíkové bylo založeno na krátkých výměnách

z obou stran. Výhra Barbory Krejčíkové nebyla překvapením, obzvášť poté, co se stala

po prohře Petry Kvitové favoritkou celého turnaje. Druhým analyzovaným utkáním ve

čtvrtfinále bylo utkání Kužmová / Martincová, které bylo zajímavé především nejkratší

pauzou mezi rozehrami, která v průměru trvala 18,59 s a nejrychlejším tempem hry

celého utkání, které činilo 1,19 s.

V semifinálových utkáních zastupovaly oba zápasy české reprezentantky, které se

probojovaly až do společného finále. Zápas Martincové / Minnen byl charakteristický

velmi krátkou hrou, kdy 70 % tvořily 2 až 4 údery v rozehře a k úderům, které byly delší

jak 9 úderů došlo jen zřídka a to pouhých 2,5 %. Výsledek druhého semifinálový zápasu

Krejčíková / Wang byl očekávající. Tempo hry tohoto utkání bylo v porovnání

s ostatními rychlé a měřilo 1,24 s.

Finálové utkání Krejčíková / Martincová nebylo napínavé, trvalo pouze jednu

hodinu a sedm minut. Barbora tak porazila Terezu za stavu 6:2 6:0. Tento zápas byl jako

každý v tomto turnaji založen na krátkých rozehrách do čtyř úderů.

51

Z výsledků našich statistik jsem zjistila, že nejvíce rozeher končí mezi druhým až

čtvrtým úderem a to ze 74 %. Což je ve srovnání s muži na Wimbledonu 2018 je o 8 %

více. Údery mezi pěti až osmy se liší jen o 2 % a údery od devíti a více se liší o 6 %.

Musíme však brát v potaz, že tráva je nejrychlejší povrch a muži hrají rychlejší a

agresivnější hru než ženy.

Z mé hypotézy jsem předpokládala, že 75 % rozeher skončí do čtvrtého úderu.

V analyzovaných výsledcích mi vyšlo, že takto končí 61 %, což moji hypotézu vyvrací o

17 %.

Odpověď na výzkumnou otázku je, že průměrný počet odehraných úderů za jednu

výměnu je 4,44. Ve srovnání s muži na Australien Open 2021 se průměrný počet úderů

z jedné výměně liší pouze o 0,5.

Z hlediska času se průměrně jedna rozehra hrála 5,79 s. V mé hypotézy jsem

tvrdila, že doba rozehry bude pomalejší než 7 s. Tato hypotéza se potvrdila o 1,21 s. Když

bych tento čas měla porovnat s údaji, které uvedl Schonborn (1999) ve své knize, kde

uvádí, že doba rozehry na tvrdém povrchu trvala 6,5 s. Mé výsledky se liší o pouhých 0,

71 s, což poukazuje na to, že doba tenisu se zrychlila. Důvodem může být materiál raket

či zrychlení celá hry.

Tempo hry jsem průměrně naměřila 1,32 s. Tento naměřený čas je důkazem, že

tenis je rychlá hra. Tenista/ tenistka má pouze 1,32 s na reakci soupeřův úder, který musí

odehrát včas a přesně na druhou stranu tenisového dvorce. Když bych tempo hry

porovnala se squashem, kde se ve studii Vučkoviće (2013) uvádí, že tempo hry ve squashi

je mezi 1,1 až 1,5, kdy důležitou roli hraje místo odehrání úderu., tak je tempo hry u žen

zhruba ve středu naměřených hodnot.

Odpověď na další výzkumnou otázku, jaký se průměrný čas mezi rozehrami je, že

průměrný čas, který jsem naměřila je 21,86 s. Když bych to opět srovnala s časem, který

změřil Schonborn (1999), tak je rozdíl o 3,74 s, což není málo. Odlišnost těchto časů,

může být způsobena častějším dbáním na pravidla a detailnější kontroly přesahování času

mezi rozehrami.

Porovnání mezi prvními koly a koly závěrečnými se ukázalo, že doba rozehry

v prvním kole je o 0,12 s delší než doba rozehry v semifinále a finále. Průměrná doba

rozehry v prvním kolem je 5,91 s a doba rozehry v semifinále a finále je 5,71 s. Rozehra

tak v závěrečných kolem byla rychlejší pouze o 0,2 s.

52

V hypotéze jsem tvrdila, že tempo hry v prvních kolech bude pomalejší než

v semifinále a finále. A tato hypotéza se potvrdila o 0,12 s. V prvních kolech bylo tempo

hry 1,40 s a v závěrečných kolech v semifinále a finále tempo hry bylo 1,28 s.

Odpověď na výzkumnou otázku, jak se liší tempo hry v utkání mezi prvními a

závěrečnými koly je o 0,12 s.

53

7 Závěr

Cílem této práce bylo zjistit, jaké je tempo hry u žen na Prague Open 2021 a

porovnat ho mezi prvními koly turnaje a závěrečnými (semifinále a finále). Zjistila jsem,

že průměrná doba rozehry činila 5,79 s, průměrný počet úderů byl 4,44 a průměrná doby

mezi pauzami byla 21,86 s. Průměrná délka rozehry byla v prvním kole pouze o 0,2

s delší, než v semifinále a finále. Počet úderů byl v prvních kolech opět vyšší než v kolech

závěrečných, a to celkem o 0,26 a doba mezi rozehrami byla v prvním kole 23,33 s a

v závěrečných 21,64, tudíž byla pauza mezi rozehrami delší v prvních kolech o 1,69 s.

Průměrné tempo hry všech deseti utkání bylo 1,32 s. Při porovnání tempa hry mezi

prvními koly a koly závěrečnými se tempo hry lišilo pouze o 0,12 s.

Tento výzkum můžou trenéři využít pro úpravu tréninkových programů či

jednotek tak, aby hráči/hráčky byli řádněji připraveni do zápasu a měli co největší

převahu nad soupeřem. Tréninkové jednotky či cvičení bych doporučila tak, aby

respektovaly zápasovou podobu. Měly by to být cvičení, která jsou hraná max. do čtyř

úderů, protože jak jsme viděli v znázorněných grafech, do čtyř úderů, byly ukončeny

rozehry až z 61 %. Cvičení, které bych navrhla by mohly být složená pouze ze servisu,

ritternu a zakončeného míče. Další cvičení by mohla být čtyř úderová kombinace, kdy

jeden míč by byl odehraný po lajně a druhý křížem. Přípravu lze přizpůsobit konkrétnímu

povrchu tenisového dvorce.

54

Použitá literatura a zdroje

APPLEWHAITE, Ch. Jak se zlepsit v tenise. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80–251-

0423-0.

BLAU, M. Tempo hry v tenise na French Open 2017. Praha, 2017. 60 s. Diplomová práce

na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Carboch, Ph.D.

BOLLETTIERI, N. Bollettieriho tenisova skola. Přeložil René SOUČEK. Praha: Grada

Publishing, 2017. Sport extra. ISBN 978-80-271-0059-0.

CARBOCH, J., ŠIMAN, J., SKLENAŘIK, M., BLAU, M. Match Characteristics and

Rally Pace of Male Tennis Matches in Three Grand Slam Tournaments. Physical Activity

Review. 7, 49-56. doi:10.16926/par.2019.07.06. 2019.ISBN 978-3-89124-427-2

CARBOCH, J. Anticipacni nacasovani riternu na zaklade odhadu drahy letu mice. Praha,

2017. 103 s. Dizertační práce na UK FTVS. Vedoucí dizertační práce doc. PhDr. Vladimír

Suss, Ph.D.

CRESPO, M., MILEY, D. Tenisový trenerský manual 2. stupne: pro vrcholove trener.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 040603.

ČESKY TENISOVY SVAZ. Pravidla a rady; Pravidla tenisu [online]. 2017

[cit.20.6.2021]. Dostupné z http://www.cztenis.cz/docs/pravidla_tenisu.pdf

DOVALIL, J. Výkon a trénink ve sportu. 1.vydání. Praha: Olympia, 2002. 331 s. ISBN

8070337605

DOVALIL J., Výkon a trénink ve sportu, Praha: Olympia, 2012. ISBN 8073763265

FERNANDEZ-FERNANDEZ, J., SANZ-RIVAS, D., SANCHEZ-MUNOZ, C., PLUIM,

B. M., TIEMESSEN, I., MENDEZ-VILLANUEVA, A. A comparison of the activity

profile and physiological demands between advanced and recreational veteran tennis

players. Journal of Strength and Conditioning Research. 2009. 23(2), 604-610.

GENEVOIS, C., REID M., ROGOWSKI I., & CRESPO, M. Performance factors related

to the different tennis backhand groundstrokes: A Review. Journal of Sports

Science & Medicine, 2015.14(1), 194-202.

HARMISON, R. Peak Performance in Sport: Identifying Ideal Performance States and

Developing Athletes' Psychological Skills. Professional Psychology: Research and

Practice. 1(S), 2017. 233–243. doi: 10.1037/2157-3905.1.S.3.

HOHM, Jindřich. Tenis: technika, taktika, trenink. Praha: Olympia, 1982, ISBN 27-039-

82

http://www.cztenis.cz/docs/pravidla_tenisu.pdf

55

CHOUTKA JOSEF A MIROSLAV. Sportovní trénink. 2. vyd. Praha: Olympia, 1991.

331 s. ISBN 80-7033-099-6.

JANKOVSKY, J. Tenis: nacvik uderů, taktika hry, stavba a udržba kurtu. 1. vyd. Praha:

Grada. 2002. ISBN 80-247-0169-3.

KOLMAN, N. S., KRAMEN, T., ELFERINK-GEMSER, M. T., HUIJGEN, B. C. H.,

VISSCHER, C. (2018). Technical and tactical skills related to performance levels in

tennis: A systematic review. Journal of Sports Sciences. 37(1), 108–121. doi:

10.1080/02640414.2018.1483699.

KOROMHAZOVA, V. a LINHARTOVA, D. Jak dokonale zvladnout tenis. Praha:

Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2316-7.

KRANE, V., WILLIAMS, J. M. Applied Sport Psychology: Personal Growth to Peak

Performance. Sixth Edition, McGraw-Hill Higher Education. 2010. ISBN 978–

0073376530.

MAŠKA O., Tenis pro každeho. Praha: Dialog 1995. ISBN 80-85194-98-8

MEKOTA, K., NOVOSAD, J. Motoricke schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v

Olomouci. 2005. ISBN 80-244-0981-X.

LINHARTOVA, D. Tenis. Praha: Grada. 2009. ISBN 978-80-247-2703-5.

LIVESPORT. Prague Open 2021 [online] 2006. [cit. 19.7.2021] Dostupné z:

https://www.livesport.cz/tenis/wta-dvouhry/livesport-prague-open/

PERIČ, T., DOVALIL, J Sportovni trenink. Praha: Grada. 2010. ISBN 978-80-247–2118

7.

PEREIRA, L. A., FREITAS, V., MOURA, F. A., AOKI, M. S., LOTURCO, I.,

NAKAMURA, F. Y. (2016). The activity profile of young tennis athletes playing on clay

and hard courts: Preliminary data. Journal of Human Kinetics. 50(1), 211-218. doi:

10.1515/hukin-2015-0158.

ROETERT, E., KOVACS, M. Tenis – anatomie. I. Vyd. Brno: CPress, 2014. ISBN 978–

80-264-0563-4

ROSOL TENNIS ACADEMY. Koordinace v tenise I. [online] 2017, [cit. 19.6.2021].

Dostupné z: http://www.rosoltennisacademy.cz/seminare-a-prednasky/koordinace-v-

tenise-i

SANCHEZ-MUNOZ, C., SANZ, D., ZABALA, M. Anthropometric characteristics, body

composition and somatotype of elite junior tennis players. British Journal of Sports

Medicine. 41(11), 793-799. 2007. doi: 10.1136/bjsm.2007.037119.

https://www.livesport.cz/tenis/wta-dvouhry/livesport-prague-open/

http://www.rosoltennisacademy.cz/seminare-a-prednasky/koordinace-v-tenise-i

http://www.rosoltennisacademy.cz/seminare-a-prednasky/koordinace-v-tenise-i

56

SKLENAŘIK, M. Tempo hry v tenise v kategorii mužů na Australian Open 2017. Praha.

2017. 49 s. Bakalářská práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Carboch,

Ph.D.

SCHORNBORN, R. Advanced Techniques for Competitive Tennis. Aachen: Meyer&

MeyerSport1999.ISBN9783891244272.

SCHONBORN, R. Moderni výuka tenisove techniky. 1. vyd. Bílina: Ladislav Hrubý,

2006. ISBN 978-3-89124-427-2

SCHONBORN, R. Za odni tenis pro deti a mlade hra e. 1. vyd. Bílina: Ladislav Hrubý,

2008. ISBN 9783898993746

SCHONBORN, R. Strategie und Taktik im Tennis Theorien, Analysen und Problematik

– begrundet aus noch nie dargestelltem Blickwinkel. Gelnhausen: Wagner. 2012. ISBN

9783862792986.

STOJAN, S., BRABENEC, J. Tenis zdravým rozumem: ucebnice. 1. Vyd. Praha:

T/Production, 1999. ISBN 80-238-4745-7.

STOJAN S., Moderní tenis.Praha: Atos. 1991. ISBN 80-900356-5-5

ŠIMAN J., Porovna an vybraných charakteristik tkan mužů a mezina odni u ovni nižsi

kategorie. Praha. 2020. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce PhDr.

Jan Carboch, Ph.D.

ŠIMAN, J. Tempo hry v tenise na Wimbledonu 2017. Praha. 2018 50 s. Bakalářská práce

na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Carboch, Ph.D.

TENISOVÝ KLUB KRUH. Historie tenisových raket [online]. 2016, [cit. 6.5.2021].

Dostupné z: https://teniskruh.webnode.cz/historie-klubu/historie-tenisovych-raket/

TORRES-LUQUE, G., BLANCA-TORRES, J., CABELLO, D., FERNANDEZ –

GARCIA, A. Serve profile of male and female professional tennis players at the 2015

Roland Garros Grand Slam. German Journal of Exercise and Sport Research. 49. 2019.

doi: 10.1007/s12662-019-00615-z.

VASILIOS, K., TSIGELIDOU, M. Anthropometric Characteristics, Body Composition

and Body Type of Young Tennis Players. Scientific Journal of Education, Sports, and

Health [online]. 2018. 19(2), 98-108 [cit. 8.7. 2021]. Dostupné z:

https://www.researchgate.net/publication/337825994_Anthropometric_Characteristics_

Body_Composition_and_Body_Type_of_Young_Tennis_Players

VAVERKA, F., ČERNOŠEK, M. Zakladni telesne rozmery a tenis. Olomouc: Univerzita

Palackého. 2007. ISBN 978-80-244-1647-2.

https://teniskruh.webnode.cz/historie-klubu/historie-tenisovych-raket/

57

VUČKOVIC, G., JAMES, N., HUGHES, M., MURRAY, S., SPORIŠ, G., PERŠ, J. The

Effect of Court Location and Available Time on the Tactical Shot Selection of Elite

Squash Players. Journal of Sports Science and Medicine. 2013. 12, 66-73.

ZALABSKA, E. Metodika tenisu; Metodické materiály [online] 2021, [cit. 3.5.2021].

Dostupné z: https://www.tenisovytrenink.cz

Seznam Obrázků

Obrázek č.1 – Plán dvorce

Obrázek č.2 – Somatotyp elitních tenistů

Obrázek č.3 - Procentuální zastoupení důležitých komponent pro prodání tenisového

výkonu

Obrázek č.4 - Rozdělení aspirační úrovně hráčů v zápase

Obrázek č.5 - Celkové shrnutí ukončení rozeher na Prague Open 2021

Obrázek č. 6 - Rozdělení podle počtu úderů v rozehře na Prague Open 2021

Obrázek č.7 - Tempo hry žen na Prague Open 2021

Obrázek č. 8 – Porovnání ukončení rozeher v prvních a závěrečných kolech na Prague

Open 2021

Obrázek č.9 – Počet rozeher v zápase Kvitová / Šrámková

Obrázek č.10 – Počet rozeher v zápase Bouzková / Sandersová

Obrázek č.11– Počet rozeher v zápase Gatto-Monticone / Minnen

Obrázek č.12– Počet rozeher v zápase Muhammad / Martincová

Obrázek č.13– Počet rozeher v zápase Stojanovic / Min

Obrázek č.14– Počet rozeher v zápase Krejčíková / Siniaková

Obrázek č.15– Počet rozeher v zápase Kužmová / Martincová

Obrázek č.16– Počet rozeher v zápase Martincová / Minnen

Obrázek č.17– Počet rozeher v zápase Wang Xin / Krejčíková

Obrázek č.18– Počet rozeher v zápase Krejčíková / Martincová

Seznam Tabulek

Tabulka č. 1- Délka rozehry u mužů a žen podle povrchů

Tabulka č.2 - Průměrné hodnoty herních charakteristik na Prague Open 2021

Tabulka č. 3 – Porovnání sledovaných proměnných na Prague Open 2021

Date post:	16-Jan-2022
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

UNIVERZITA KARLOVA Fakulta tělesné výchovy a sportu

Documents