UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Fakulta tělesné kultury
DIPLOMOVÁ PRÁCE
(magisterská)
2010 Bc. Lenka Chaloupková
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Fakulta tělesné kultury
POROVNÁNÍ TĚLESNÉ ZDATNOSTI A MOŽNOSTÍ K POHYBOVÝM AKTIVITÁM
ŽÁKŮ VYBRANÝCH ŠKOL CHRUDIMSKÉHO REGIONU
Diplomová práce
Autor: Bc. Lenka Chaloupková
Studijní obor: Aplikovaná tělesná výchova, kombinované studium
Vedoucí práce: PaedDr. František Langer, CSc.
Olomouc 2010
Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Chaloupková
Název diplomové práce: Porovnání tělesné zdatnosti a možností k pohybovým
aktivitám žáků vybraných škol chrudimského regionu
Pracoviště: Katedra aplikovaných pohybových aktivit
Vedoucí diplomové práce: PaedDr. František Langer, CSc.
Rok obhajoby diplomové práce: 2010
Abstrakt:
Magisterská práce se zabývá porovnáním tělesné zdatnosti a možností k pohybovým
aktivitám žáků vybraných škol a výchovných zařízení chrudimského regionu.
Srovnávány jsou soubory žáků Základních škol Smetanova Skuteč a Proseč u Skutče a
žáci nižšího stupně víceletého Gymnázia Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči.
Druhou skupinou jsou děti z Dětského domova se školou v Hrochově Týnci a ze Střediska
výchovné péče v Přestavlkách. Obě zkoumané skupiny jsou ve věkové kategorii 11–16 let.
Klíčová slova: tělesná zdatnost, motorické testy, pohybové schopnosti, etopedie, ústavní
výchova.
Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.
Author´s name and surname: Bc. Lenka Chaloupková
Topic of the thesis paper: Comparison of physical fitness and abilities to
exercise motor activities of students studying at
selected schools of Chrudim region.
Department: Department of Adapted Physical Activities
Superviser of the thesis paper: PaedDr. František Langer, CSc.
Year of defending the thesis: 2010
Abstract:
This master´s graduation thesis deals with the comparison of physical fitness and
abilities to exercise motor activities concerning students studying at selected schools and
educational institutions of Chrudim region.
The comparison surveys a group of students studying at primary schools Smetanova in
Skuteč and Proseč u Skutče together with juniour students at the Gymnasium Suverénního
řádu maltézských rytířů in Skuteč. Another group includes children from the children´s
home and school in Hrochův Týnec together with students from the centre of educational
care in Přestavlky. Both groups surveyed are represented by students between the ages of
11 and 16.
Key words: physical fitness, motoric tests, motoric abilities, ethopedics, institutional care.
I agree with lending this thesis paper within the scope of library services.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením PaedDr.
Františka Langera, CSc. a uvedla všechny použité zdroje.
V Olomouci ………………………………………...
Bc. Lenka Chaloupková
Děkuji PaedDr. Františku Langerovi, CSc. za poskytnutou pomoc a cenné rady při
zpracování diplomové práce.
OBSAH
1 ÚVOD 8
2 TEORETICKÁ ČÁST 10
2.1 Přehled poznatků o pohybové aktivitě 10
2.1.1 Pohybová aktivita 102.1.2 Základní motorická výkonnost a motorická výkonnost 102.1.3 Zdatnost 112.1.4 Tělesná zdatnost 122.1.5 Motorické testy 152.1.6 Testová baterie a testový profil 172.1.7 Pohybové schopnosti 192.1.8 Pohybové dovednosti 28
2.2 Etopedie 35
2.2.1 Základní pojmy 352.2.2 Konkrétní projevy problémového chování 362.2.3 Systém péče o osoby s poruchami chování 362.2.4 Doporučené důvody přijetí dětí do zařízení 38
3 CÍLE, ÚKOLY A HYPOTÉZA VÝZKUMU 41
3.1 Cíl 41
3.2 Úkoly 41
3.3 Hypotézy 41
4 METODIKA 42
4.1 Sledované skupiny žáků 42
4.1.1 Skupina R 424.1.2 Skupina U 424.1.3 Charakteristika podmínek jednotlivých škol a zařízení 43
4.2 Motorické testy 45
4.2.1 Organizace testování a způsob vyhodnocení výsledků 45
4.3 Somatická měření 50
4.3.1 Tělesná výška 514.3.2 Tělesná hmotnost 514.3.3 BMI 51
4.4 Dotazníková metoda 52
4.4.1 Forma dotazníku 534.4.2 Seznámení s technikou vyplnění dotazníku 534.4.3 Analýza a vyhodnocení dotazníku 53
5 VÝSLEDKY 545.1. Výsledky testů tělesné zdatnosti 54
5.1.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U1-U4 54
5.2 Výsledky somatických měření 68
5.2.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U1-U4 68
5.3 Výsledky dotazníkové metody 73
5.3.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U1-U4 73
6 DISKUSE 91
7 ZÁVĚRY 94
8 SOUHRN 95
9 SUMMARY 96
10 REFERENČNÍ SEZNAM 97
11 PŘÍLOHY 99
1 ÚVOD
Pohybová aktivita a hra doprovází člověka od pradávna. Na začátku potřeboval člověk být
zdatný proto, aby něco ulovil nebo aby utekl před jiným tvorem a nebyl sám uloven. Později již
byly pohybové aktivity oddělovány od běžných pracovních činností. Byly tedy provozovány ve
volném čase, za účelem pobavení, dosažení krásného těla, upevnění zdraví, v rámci různých rituálů,
ale také jako příprava vojáků atd. Jednalo se o různá gymnastická cvičení, bojová umění, míčové a
jiné sportovní hry.
Dnes vlivem technického pokroku potřeba pohybové aktivity klesá na minimum. Člověk si
prostředí kolem sebe uzpůsobuje tak, aby vykonával jen nezbytně nutnou lokomoci a pohyby.
Během posledních let se mění přístup dětí a mládeže ke sportu a obecně k jakékoli fyzické
aktivitě. A to jak ve školním, tak i v mimoškolním prostředí. I přes snahu mnoha učitelů tělesné
výchovy nabídnout dětem a mládeži pestrou škálu fyzických činností, se setkáváme s nezájmem a
odmítáním těchto aktivit mládeží a dětmi. V české republice je školní tělesná výchova považována
rodiči i žáky za předmět okrajový a někdy i zbytečný. Z toho pak vyplývá i přístup k hodinám
tělesné výchovy.
Nabídka mimoškolních aktivit je především ve větších městech různorodá a dostačující. Většina
klubů či zájmových kroužků se však potýká s nedostatkem svěřenců.
A proč je tak malý zájem o pohybovou aktivitu? Příčin je samozřejmě celá řada. Počínaje
alternativním, fyzicky nenáročným programem, jako je sledování televize a hraní si na počítači, a
neaktivním přístupem rodičů konče. Děti si ještě neuvědomují, jaká pozitiva pohyb a sport přinášejí
člověku. Nemají potřebu pečovat o své zdraví, protože zatím nepociťují žádné známky budoucích
poruch či problémů. Nesnaží se zušlechťovat své tělo, nezažili ten příjemný pocit po aktivitě,
nenašli si ten správný sport, který by je zaujal.
Ale pravdou je, že existují sportovní odvětví, o která, se mezi dětmi projevuje větší zájem. Příčinou
je preferování některých sportů obcemi, médii, sponzory a snaha dětí dostat se na vrchol v daném
sportu. Jedná se o sporty divácky atraktivní, jako je fotbal nebo hokej.
Práce by měla pomoci zjistit, zda má prostředí, ve kterém děti vyrůstají, nějaký vliv na jejich
tělesnou zdatnost a pohybový vývoj. Porovnávám přístup k pohybovým aktivitám a jejich možnosti,
tělesnou zdatnost dětí a postoje několika škol v regionu Chrudimska ke sportu. Jedná se o dvě
odlišně fungující skupiny dětí. Do první skupiny jsou zahrnuty děti vyrůstající v rodinném
8
prostředí, a to žáci Základní školy Smetanova ve Skutči, Základní školy v Proseči a žáci nižšího
stupně víceletého Gymnázia Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči.
Druhou skupinu tvoří děti vychovávané v Dětském domově se školou v Hrochově Týnci a ve
Středisku výchovné péče v Přestavlkách.
O tuto problematiku jsem projevila zájem zejména proto, že jsem měla možnost pracovat s částí
dětí z obou zkoumaných skupin. Na víceletém gymnáziu mimoto vyučuji tělesnou výchovu již
několik let a zdá se mi, že čím více možností k aktivitám tyto děti mají, tím méně jich využívají. Ve
výchovném ústavu v Přestavlkách jsem působila na praxi a s dětmi jsem podnikala spoustu
sportovních činností. Zajímá mě tedy, zda můj předpoklad, že větší možnosti pohybového vyžití a
lepší tělesnou zdatnost budou mít děti z „normálně“ fungujících rodin, je správný.
9
2 TEORETICKÁ ČÁST
2.1 Přehled poznatků o pohybové aktivitě
2.1.1 Pohybová aktivita
Podle Měkoty a Cuberka (2007, 37) je pohybová aktivita jakákoli aktivní pohybová činnost
nějakého systému. Je to proces vedoucí k uspokojování lidských potřeb, včetně potřeby pohybu.
Suma činností kosterního svalového systému podmíněna energetickým výdejem a součinností všech
fyziologických funkcí. Pohybová aktivita má spíše obecnější význam, neboť činnost je spíše vázána
na konkrétní projev určitého člověka. Aktivita člověka je mimořádně flexibilní, podložena
inteligencí, estetická a existuje možnost zvyšovat hybnost i výkonnost prostřednictvím práce,
cvičení a tréninku. Jak uvádějí Mužík, Dobrý a Sűss (2008, 10) dělíme pohybovou aktivitu na
strukturovanou, která slouží primárně k plnění úkolů denního režimu. Nestrukturovanou, která má
za cíl zlepšit či udržet jednu nebo více složek tělesné zdatnosti v konkrétní pohybové aktivitě.
V dnešní moderní době se snižuje objem a intenzita přirozené pohybové aktivity. Inaktivita1
(pohybová nedostatečnost) má za následek různé zdravotní poruchy označované souhrnným
pojmem „civilizační choroby“. Pohybová aktivita však nemá kladný přínos pouze v oblasti
fyzického zdraví, ale přináší pozitiva i v oblasti psychické (pocity uspokojení, dobrá nálada, radost
z pohybu, estetika, setkání s přáteli, sociální kontakty a jiné).
Charakter dětské pohybové aktivity je jiný než u dospělých. Děti mají biologickou potřebu být
spontánně aktivní, během dne kumulují různorodé pohybové činnosti střední a vyšší intenzity. Vliv
činitelů prostředí, k nimž se pohybová aktivita řadí, se projevuje až po delší době, v dospělosti.
Odborníci se shodují, že pohybová aktivita přispívá k úrovni tělesné zdatnosti, ale vztah je
problematický a není u dětí tak silný, jak se většinou hypoteticky očekává. Pohybová aktivita je
pouze jedním z činitelů, které podmiňují tělesnou zdatnost (Měkota a Cuberek, 2007, 82–83)
2.1.2 Základní motorická výkonnost a motorická výkonnost
Výkonnost je způsobilost podávat specifické výkony podle pohybových úkolů a připravenost ke
specifické motorické činnosti (Kouba, 1995, 16).
Jak uvádí Suchomel (2006, 11–13) je základní motorická výkonnost považována za primární
ukazatel pohybové výkonnosti člověka a tvoří významnou součást celkové tělesné zdatnosti
člověka. Rozvoj základní motorické výkonnosti je dlouhodobý proces, jehož cílem není
specializovaný výkon, ale všestranný tělesný a pohybový rozvoj. Její základ tvoří komponenty,
které jsou nazývány základními motorickými schopnostmi. Z těch je důležité v dětském věku
1 Inaktivita = pohybová nedostatečnost.
10
rozvíjet přednostně dlouhodobou vytrvalostní schopnost, silově-vytrvalostní schopnost, rychlostní,
rovnováhovou a explosivně-silovou schopnost. S tím souvisí i správně provedené hodnocení těchto
schopností s cílem rozvíjet tyto kvality a hodnocení složení těla, zejména podíl aktivní tělesné
hmoty.
Rozdíl těchto dvou pojmů spočívá v tom, že základní motorická výkonnost neboli motorická
zdatnost přináší nespecifickou adaptaci organismu na zátěž, tvoří ji základní motorické schopnosti a
vztahuje se ke zdraví a k výkonu. Motorická výkonnost je pak nespecifickou adaptací organismu,
dominantní jsou schopnosti a příslušné dovednosti a projevuje se vyrovnaností motorických výkonů
na vysoké úrovni a úspěšnou činností ve sportu. Jak píše Máček (1972, 11) není schopnost adaptace
jen lidskou vlastností, je spíše vlastností živé hmoty. Rozlišení pojmů tělesná zdatnost a motorická
výkonnost má svůj význam, tělesná zdatnost souvisí s motorickou výkonností, se základní
motorickou výkonností se překrývá výrazně.
Tabulka 1. Rozlišení tělesné zdatnosti a motorické výkonnosti (Měkota a Cuberek, 2007, 144).
2.1.3 Zdatnost
Zdatnost je nezbytným předpokladem pro efektivní a hospodárné fungování lidského organismu
a je podmíněna zejména fyziologickými funkcemi organismu. Složkou zdatnosti obecné je
připravenost organismu především na pohybové úkoly, tedy zdatnost tělesná. Zdatnost se
nevztahuje jen k fyzickému zatížení, ale je pojímána mnohem šířeji. Tedy vyrovnání se s požadavky
běžné každodenní aktivity, s nároky, které klade zaměstnání. Zdatnost skrývá možnost příjemného
11
prožívání volného času, umožňuje participovat na celém spektru pohybových aktivit (Měkota a
Cuberek, 2007, 143).
2.1.4 Tělesná zdatnost
Pojem zdatnost byl prezentován nejedním autorem a postupně byl obměňován v čase i v různých
zemích. V 80. letech minulého století začala být tělesná zdatnost považována za součást celkové
zdatnosti, která má dále složky sociální, duševní a emocionální. V anglosaské literatuře se setkáme
s pojmem „fitness“, který je chápán v širším kontextu zahrnujícím tělesnou zdatnost, pohybovou
výkonnost, připravenost člověka vykonávat náročné pohybové činnosti až do vysokého věku a
odolnost proti nemocím (Suchomel, 2006, 10–11). Měkota a Cuberek (2007, 142) definují tělesnou
zdatnost jako globální a kvalitativní ukazatel stavu organismu.
V Singapuru byla v roce 1990 přijata definice tělesné zdatnosti jako schopnosti řešit dané úkoly
s dostatkem energie a pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení
volného času. Tzv. triáda dimenzí tělesné zdatnosti: 1. orgánová, 2. motorická a 3. kulturní
(Suchomel, 2006, 10). Kouba (1995, 16) ve své publikaci píše, že motorická zdatnost je
nespecifická adaptace na různé pohybové úkoly.
Šimkova (1984, 16) definice zní: „Tělesnou zdatnost chápeme jako schopnost organismu
vyrovnat se s nespecifickou náročnou pohybovou činností, adaptovat se na vlivy vnějšího prostředí
a udržet v rovnováze funkce všech orgánů i za zhoršených podmínek.“
Definici je možné chápat z více hledisek.
Dříve byla tělesná zdatnost spojována s uspokojivě vykonávanou tělesnou prací. V moderní době
se snížil objem fyzicky náročné práce a tím se i snižuje úroveň přirozeně získané tělesné zdatnosti.
Hledisko druhé posazuje tělesnou zdatnost do oblasti výkonnostního sportu a posuzuje úroveň
zdatnosti v různých sportovních odvětvích. Pojetí se vztahuje ke sportovnímu tréninku a jedná se o
výkonově orientovanou zdatnost. Je nezbytná pro sportovní výkony nebo jinou fyzicky náročnou
činnost. Význam má tento přístup zejména při výběru sportovně talentovaných jedinců. Jak uvádí
Sekot (2002, 7) není sport pouze aktivní pohybová a herní aktivita, ale i sociální fenomén.
Třetí hledisko, v současné době nejvíce upřednostňované, je zdatnost a oblast zdraví. Dnešní
běžná populace, která vrcholově nesportuje, vykazuje známky snížené tělesné zdatnosti. Tedy
snížená schopnost odolávat nárokům vnějšího prostředí, udržení si rovnovážné funkce orgánů atd.
To sebou přináší řadu zdravotních problémů, a to ve stále mladším věku. Nemoci, které dříve
postihovali starší osoby, dnes běžně provázejí střední generaci. Nečinnost, špatný životní styl, stres,
nadváha a jiné doprovodné jevy, způsobují negativní zdravotní důsledky stále mladším občanům.
12
Hledisko třetí tedy představuje zdravotně orientovanou zdatnost jako způsobilost zajišťující dobré
zdraví v tom nejširším smyslu.
Za tuto způsobilost jsou odpovědné geneticky podmíněné vlastnosti a schopnosti, které více nebo
méně reagují na změny pohybové aktivity (Neuman, 2003, 16). Snadněji cvičením ovlivníme
genetický méně podmíněné schopnosti (vytrvalost, svalová síla, ohebnost) než například rychlost
reakce nebo pohybů. Zdravotně orientovaná zdatnost je definována jako zdatnost ovlivňující přímo
či nepřímo zdravotní stav jedince (vztahující se k dobrému zdravotnímu stavu) a působící
preventivně na zdravotní problémy spojené s hypokinézou2 (Suchomel, 2006, 18).
Koncepce zdravotně orientované zdatnosti bezprostředně souvisí s pojmem zdraví, který již
podle Světové zdravotnické organizace neznamená pouze stav bez nemoci, ale stav úplné tělesné,
duševní a sociální pohody. Koncepce zcela zřetelně a jednoznačně upozorňuje na významný vztah
pohybové aktivity, tělesné zdatnosti a zdraví. Pohybová aktivita pozitivně ovlivňuje zdatnost,
zdravotně orientovaná zdatnost se promítá do zdravotního stavu jedince, navozuje pozitivní zdraví.
Naopak narušené zdraví se projeví ve snížené zdatnosti a ta potom omezuje rejstřík, objem a
intenzitu pohybové aktivity. Všechny tři konstrukty do značné míry determinuje dědičnost na straně
jedné a ovlivňuje je prostředí na straně druhé. Osobnostní faktory a životní styl jsou spolupůsobící
doprovodné proměnné (Měkota a Cuberek, 2007, 146–147).
Obrázek 1. Vztahy mezi pohybovou aktivitou, zdravotně orientovanou zdatností a zdravím
(upraveno podle Měkoty a Cuberka, 2007, 147).
Faktory ovlivňující tělesnou zdatnost dětí školního věku
2 Hypokinéza = nedostatek tělesného pohybu.
13
Mezi základní faktory ovlivňující tělesnou zdatnost dětí patří věk, pohlaví, biologická zralost,
pohybová aktivita, prostředí a výchova, dědičnost, trénovanost, zdravotní stav, tělesné složení,
temperament a motivace.
Většina testových baterií nebere v úvahu rozdíl mezi chronologickým a biologickým věkem
dítěte. To může ovlivnit výkony určitých testů.
Pohlaví hraje při testování hlavně žáků druhého stupně základní školy také velkou roli. V tomto
věku se již začíná projevovat rozdílná výkonnost v jednotlivých testech.
Předpokládáme také, že pohybová aktivita a zejména s ním spojené osvojování pohybových
dovedností a rozvíjení schopností má velký vliv na celkovou tělesnou zdatnost dětí.
Vliv výchovného prostředí působí na jedince souhrnně jako vlivy vnější. Jsou dány životními
podmínkami a zejména sociálními vlivy, jako je vliv rodiny, školní třídy, vychovatelů, širšího okolí
i médií.
Důležitým a často opomíjeným faktorem tělesné zdatnosti je dědičnost. Prokázáno je, že silně
dědičně je podmíněn temperament a tělesné znaky (výška, stavba těla). Pokud jde o kapacity
motorické, dědí se spíše dispozice, anatomicko-fyziologické předpoklady k rozvoji motorických
schopností. V dětském věku je podíl dědičnosti na výkonu větší než v dospělém věku, kde hraje
větší roli pohybová aktivita. Zejména některé pohybové schopnosti jako například rychlost jsou
dány více geneticky.
Na úroveň tělesné zdatnosti má vliv i zdravotní stav dítěte. Trpí-li dítě nějakou vrozenou vadou,
nemocí nebo je oslabené, projeví se to při testování snížením výkonu v jedné nebo více
schopnostech či dovednostech.
Speciálně u dětí je velmi důležité složení těla. To znamená podíl aktivní tělesné hmoty a tukové
tkáně. Ve třídách přibývá dětí s nadváhou až obézních a tento stav snižuje také výkonnost v testech
tělesné zdatnosti.
Motivace usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle. Pokud žák nemá zájem
zjistit svou tělesnou zdatnost, nebo ho nebaví cvičení a učitel ho nedokáže správně naladit, nebude
výkon v testech uspokojivý.
Tělesná zdatnost ve školním prostředí
Rozvoj pohybových schopností jako součásti kategorie zdatnosti patří k základním cílům ve
školní tělesné výchově (Rychtecký, 1998, 90). Žák rozvíjí své rychlostní, vytrvalostní, koordinační
či silové schopnosti a s tím je spojeno osvojování pohybových dovedností, efektivní provádění
činnosti a zvyšování individuální výkonnosti. Vztah mezi těmito komponentami je velice těsný a
vzájemně podmiňující.
14
Aby hodnocení tělesné zdatnosti mělo svůj význam, je nutné dodržet základní zásady. Testování
je nutné chápat jako komplexní součást tělovýchovného programu, který směřuje k podpoře
celoživotní pohybové aktivity. Motorické testy musí být časově, materiálně i prostorově nenáročné,
jednoduché na vysvětlení i provedení. Hodnocení testů by mělo podněcovat žáky k celoživotní
pohybové aktivitě a pokud možno je pozitivně naladit pro další činnost. Dítě by mělo být schopné
se samo otestovat a výsledky interpretovat. Rozporuplné je srovnávání výkonů normativně a podle
kriterií. Je otázkou zda je pro žáka více motivující, když je jeho výkon srovnáván s populací. Nebo
zda je pro něho lepší, když je srovnáván pouze v rámci svých výkonů a zjistí, že se zlepšil nebo
zhoršil. Důležité však je všechny pohybové schopnosti v mládí rozvíjet a v dospělosti udržovat
jejich úroveň přiměřenou pohybovou aktivitou.
Komponenty tělesné zdatnosti
Obecná motorická výkonnost a zdatnost je strukturovanou globální entitou, vztahující se jednak
ke zdraví a jednak k výkonu. Komponentami, které tvoří její základ, jsou tzv. základní pohybové
schopnosti.
Podle Měkoty a Cuberka (2007, 145–146) můžeme k základním komponentám zdravotně
orientované zdatnosti řadit:
– aerobní zdatnost měřenou výkonovými vytrvalostními testy či laboratorně,
– tělesné složení – hlavně rozložení tělesného tuku,
– svalovou sílu a vytrvalost,
– flexibilitu.
Někteří autoři zařazují též držení těla jako jednu z komponent. Pro zjištění aktuálního fyzického
stavu, tělesné zdatnosti a aktivity je důležitá diagnostika pohybových schopností a dovedností. Ta je
součástí každého tělovýchovného procesu a provádí se prostřednictvím motorických testů.
2.1.5 Motorické testy
Motorické testy tedy slouží k hodnocení tělesné zdatnosti a představují standardizované postupy
časově, finančně i materiálně nenáročné, bezpečné a jednoduše proveditelné pro testovaného
jedince.
Motorické testy můžeme dělit:
na testy pohybových schopností – jednoduché zkoušky nevyžadující zvláštní nácvik,
15
na testy pohybových dovedností – zjišťování úrovně zvládnutí specifického pohybu,
sportovní techniky apod.; jde zpravidla o složitější pohybové zkoušky,
na ostatní testy – testy držení těla, kreativity, pohybové aktivity, laterality3, stavby a složení
těla, fyziologických funkcí, smyslů atd.
Další dělení:
laboratorní testy
– výhodou je použití citlivých měřících přístrojů, odhlučnění, nepřítomnost rušivých
přírodních vlivů, vyhodnocení pomocí výpočetní techniky,
– nevýhodnou je testování pouze činnosti prostorově nenáročných, v nepřirozených
podmínkách, špatná dostupnost; dále je nevýhodou časová a personální náročnost.
terénní
– výhodou jsou přirozené podmínky pro činnost, jako je tělocvična, příroda, bazén a jiné,
– nevýhodou je hrubší odhad úrovně schopností.
Podle počtu testovaných osob dělíme na testy:
individuální – testu se podrobuje každý jednotlivec samostatně (spíše testy laboratorní),
kolektivní (skupinové) – testujeme celou skupinu osob současně (sed-leh), což sebou může
nést efekt motivace a soutěživost testovaných, nebo intervalově (skok z místa), kdy
testovaní přistupují k testu postupně.
3 Lateralita = přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybového nebo smyslového ústrojí.
16
Obrázek 2. Rozdělení motorických testů (Měkota a Blahuš, 1983, 21).
2.1.6 Testová baterie a testový profil
Soubor 3 a více testů, které mají podobu sestav, se nazývají testová baterie. Testové baterie jsou
dvojího typu. Mají-li postihnout několika testy jednu pohybovou schopnost (například silové
schopnosti), jedná se o testy homogenní a spolu korelující.
Zjišťují-li však testy různé stránky výkonnosti a obecnou tělesnou zdatnost, jde o testy heterogenní.
Pro různé účely pak přiřazujeme jednotlivým testům různou váhu.
Dále můžeme používat testové baterie již sestavené a standardizované. Zde je výhoda, že již
pracujeme s ověřenými výsledky, naměřené hodnoty snadněji zpracováváme a výsledná hodnota je
vztažena k normě populace.
Podle potřeby je možné si sestavit vlastní testovou baterii, a to výběrem vhodných motorických
testů. To jsou testy vlastní konstrukce. Důvodem tohoto postupu mohou být materiální, prostorové,
časové podmínky pro testování, osobnost testovaného, účel testování a jiné.
Základní vlastnosti testových postupů:
validita – zda je test pro daný účel vyhovující, zda postihuje tu stránku motoriky, pro kterou
byl určen,
spolehlivost – míra přesnosti výsledků, tedy dostatečnou podobnost výsledků při
opakovaném měření,
systematičnost – obsah testu způsob provedení i vyhodnocení výsledku je pro všechny
testované osoby stejný či prokazatelně srovnatelný; výjimku tvoří testy, kde testovaný může
sám zvolit způsob provedení testu.
Další vlastnosti testů
objektivita,
obtížnost,
délka testu,
doba trvání,
rychlost testu,
komplexnost,
specifičnost.
V praxi jsou nejvíce využívány následující testové baterie:
AAHPER Youth Fitness Test, Eurofit test, Unifittest, Fitnessgram i jiné.
17
Testový profil
Dále rozlišujeme ještě testový profil, což je volnější seskupení jednotlivých testů a zde se oproti
testové baterii neurčuje souhrnný výsledek. Výsledky jednotlivých testů jsou samostatně hodnoceny
a většinou uváděny v grafické podobě.
Hodnocení výsledků testování a měření
Přímo naměřené výsledky vyjádřené ve fyzikálních jednotkách (metrech, sekundách, atd.) nebo
v technických jednotkách (počet opakování cyklu, atd.) nazýváme hrubé výsledky. Mají malou
informativní hodnotu, nelze je navzájem srovnávat ani sčítat. Převádějí se proto na výsledky
odvozené (Čelikovský, 1979, 172).
Možnosti převodu naměřeného skóre:
percentil
– udává, kolik procent osob v souboru vrstevníků skóruje níže (podává horší výkon) než
jedinec, jehož výkon posuzujeme; převod na percentily umožňují vzorce, percentily však
nelze sumovat, pouze srovnávat,
T-body
– teoreticky stobodová stupnice, kde aritmetický průměr je roven 50 T-bodům,
– T-body umožňují nejen porovnání, ale i sumování výkonů,
z-body
– šestibodová stupnice v rozsahu od -3 do + 3, kde aritmetický průměr je roven 0,
nadprůměrné výkony budou kladné a podprůměrné záporné,
steny
– desetibodová stupnice v rozpětí od 1 do 10 bodů, v níž aritmetický průměr je roven 5,5,
– žádný výsledek nemůže být oceněn hodnotou 0 bodů,
– podle názvu v anglickém originále „standard ten“ jsou body nazývány „steny“,
– tabulky stenů představují hlavní oporu pro srovnávání a hodnocení testových výsledků u
mládeže do 20 let,
– steny jsou sčitatelné, takže můžeme vyjádřit i souhrnný výsledek – skóre testové baterie,
MQ-body
– devadesátibodová stupnice.
2.1.7 Pohybové schopnosti
Pohybové schopnosti jsou relativně samostatné komplexy funkčních vlastností
18
organizmu, které podmiňují realizaci určité skupiny pohybových úkolů. Pohybové schopnosti
představují vnitřní soubor předpokladů k pohybové činnosti určitého charakteru, vazba mezi
pohybovými schopnostmi tvoří základ kondice. Zevním projevem pohybových schopností je
pohybová dovednost, která zahrnuje i techniku provedení prohybové činnosti (Vindušková, 2003,
49). V každé pohybové činnosti člověka se promítají pohybové schopnosti v určitém poměru
zastoupení. Tento poměr je různý podle charakteristik prováděných pohybů.
Schopnosti nejsou vrozené, dědí se určité dispozice neboli vlohy k rozvoji schopností
intelektových, percepčních či motorických. Počáteční rozdíly mezi lidmi nejsou tedy ve
schopnostech, ale spíše ve vlohách. To znamená, že geneticky získaná vysoká úroveň rychlostních
schopností nezaručuje, že se jedinec stane sprinterem, pokud schopnost není dostatečně rozvíjena.
Čelikovský a kol. (1979, 73) uvádí, že pojmem motorická schopnost rozumíme integraci
vnitřních vlastností organismu, která podmiňuje splnění určité skupiny pohybových úkolů a
současně je jimi podmíněna. Spolu s pohybovými dovednostmi tvoří potenciální stránku motoriky,
podmiňující úroveň způsobilosti organismu k efektivnímu vykonání pohybových zadání různého
druhu.
Úspěšnost ve sportu nebo pohybové činnosti ovšem nezávisí pouze na motorických
schopnostech, ale také na tělesné konstituci, výkonové motivaci, osobnostních charakteristikách
jedince, které ovšem mezi schopnosti nepatří (Měkota a Novosad, 2005, 14). Lidskou motoriku,
hybnost, lze rozdělit na spontánní a řízenou. Během ontogenetického vývoje člověka klesá jeho
přirozená spontánní hybnost a je nahrazena pohybovou aktivitou řízenou (Havlíčková, 2004, 77).
Taxonomie pohybových schopností
V současné době není zcela sjednoceno rozdělení, počet , pojmenování ani terminologie
motorických schopností. Podle Měkoty a Novosada (2005, 19) je možné charakterizovat schopnosti
na úrovni základní motorické výkonnosti jako výkonové předpoklady, které jsou poměrně stálé
v čase a které ovlivňuje pouze částečně vnější prostředí. Proces jejich rozvoje je dlouhodobý a
pozvolný, probíhá pomaleji než rozvoj pohybových dovedností. Motorické schopnosti mohou být
ovlivněny aktivní pohybovou činností nebo naopak nečinností, a to zejména v období růstu.
Čelikovský (1979, 78) rozlišuje motorické schopnosti silové, rychlostní, vytrvalostní a
obratnostní. Podle Neumana (2003, 17) je to vytrvalost, svalově-kosterní zdatnost, ohebnost,
rychlost a rovnováha.
Přikláníme se k dělení schopností podle Měkoty a Novosada (2005, 21):
19
kondiční schopnosti, které jsou determinovány převážně faktory a procesy energetickými;
řadí se sem schopnosti vytrvalostní, silové a zčásti i rychlostní,
koordinační schopnosti, které jsou podmíněny funkcemi a procesy pohybové koordinace,
jsou spjaty především s řízením a regulací pohybové činnosti; sem se řadí schopnosti
orientační, diferenciační, reakční, rovnováhové, rytmické aj.,
koordinačně-kondiční schopnost, která je determinována úrovní individuálních kondičních
předpokladů; do této skupiny je nově řazena rychlostní schopnost. Jak ukazuje obrázek 3
schopnost pohyblivosti (flexibilita) se danému schématu vymyká, neboť se jedná spíše o
systém pasivního přenosu energie.
Obrázek 3. Hierarchické uspořádání motorických schopností (Měkota a Novosad, 2005, 22).
Kondiční schopnosti
Jsou v rozhodující míře ovlivněny metabolickými procesy. Realizace pohybu je podmíněna
způsobem získávání a využívání energie. Silové a rychlostní schopnosti jsou podmíněny především
intenzitou pohybu. Vytrvalostní pohybová činnost je podmíněna objemem, tedy dobou trvání či
počtem opakování cvičení.
Vytrvalostní schopnost
Základní pohybová schopnost podílející se na úrovni základní nebo speciální motorické
výkonnosti a stavu tělesné připravenosti. Projevuje se v celé řadě motorických činností a zahrnuje
20
pohybové akty od opakovaně prováděných jednoduchých pohybů přes cyklická cvičení prováděná
delší až dlouhou dobu až po statické zátěže dlouhodobého charakteru. (Čelikovský, 1979, 109).
Měkota a Novosad (2005, 143) uvádějí, že vytrvalost je pohybová schopnost provádět
déletrvající tělesnou činnost na určité úrovni, aniž by se snížila efektivita této činnosti.
Ve srovnání s ostatními kondičními schopnostmi má vytrvalost určité nadřazené postavení a je
nejlépe vědecky podložena. Význam vytrvalost spočívá zejména v rozhodujícím vlivu na tělesnou
zdatnost a zdraví a vychází z ní velký počet sportovních disciplín.
Dělení vytrvalostních schopností (upraveno podle Měkoty a Novosada, 2005, 149-153)
Podle zaměření cílového rozvoje vytrvalosti lze rozdělit:
základní vytrvalost – schopnost provádět dlouhotrvající činnost v aerobní zóně
energetického krytí; je relativně nespecifická, není zaměřena na zvyšování výkonnosti určité
disciplíny,
speciální vytrvalost – je předpokladem pro dosažení úrovně vytrvalosti potřebné pro
maximální výkon ve zvolené sportovní specializaci; je podmíněna především úrovní celkové
vytrvalosti, aerobní kapacity organismu, úrovní participujících silových a rychlostních
schopností a kvalitou speciální nervosvalové koordinace, odpovídající požadavkům techniky
dané disciplíny.
Specifická vytrvalost – dělení:
Podle délky trvání pohybové činnosti:
– rychlostní vytrvalost – délka činnosti od 7–35 sekund s anaerobně alaktátovým a
anaerobně laktátovým způsobem energetického krytí,
– krátkodobá vytrvalost – činnost v rozmezí 35–120 s zajištěná krytím v anaerobně
laktátové zóně,
– střednědobá vytrvalost – délka činnosti v rozmezí 2–10 min., zóna anaerobně laktátová a
aerobně alaktátová,
– dlouhodobá vytrvalost – typická činností trvající 10 minut až několik hodin a krytá
v aerobně laktátové zóně.
Podle způsobu energetického krytí:
21
– aerobní vytrvalost – energie dodávána štěpením energetických rezerv za přístupu
kyslíku,
– anaerobní vytrvalost – uvolňování energie pro činnost bez přístupu kyslíku.
Podle zapojení svalstva:
– lokální – vymezuje se zapojením méně než 1/4 až 1/3 svalstva těla v průběhu svalové
práce,
– globální (celková) – činnost celostní, komplexní povahy zaměstnávající převážnou část
tělesné svalové hmoty, zejména velké svalové skupiny.
Podle charakteru pohybové činnosti:
– cyklická lokomoční vytrvalost,
– acyklická vytrvalost.
Podle druhu svalové činnosti:
– statická – schopnost překonávat po delší dobu vnější odpor při výdrži ve stanovené
poloze,
– dynamická – provádět vytrvalostní cvičení v izometrickém režimu svalové práce.
Čelikovský (1979, 115–118) rozlišuje ještě:
– silovou vytrvalost – schopnost překonávat daný odpor po relativně dlouhou dobu,
– rychlostní vytrvalost – hybridní schopnost projevující se v činnostech maximální a
submaximální intenzity v délce trvání 5–50 s.
Silová schopnost
Podle Čelikovského (1979, 83) je silová schopnost považována za základní a rozhodující
schopnost jedince, bez které se nemohou ostatní schopnosti při motorické činnosti vůbec projevit.
Měkota a Novosad (2005, 113) dodávají, že sílu člověka definujeme jako schopnost překonávat
odpor vnějšího prostředí pomocí svalového úsilí. Silová schopnost je kondičním základem pro
svalový výkon vyžadující nasazení síly, jejíž hodnota se pohybuje kolem 30 % individuálně
realizovatelného maxima. Tuto hodnotu lze označit jako základní běžně využívaný silový potenciál.
Druhy svalové činnosti se odvíjejí od typu svalové kontrakce, která jsou rozhodující pro vznik
svalové síly.
koncentrická činnost – intramuskulární napětí se mění a sval se zkracuje,
excentrická činnost – svalové úpony se od sebe vzdalují, svalová vlákna se protahují,
izometrická činnost – zvyšuje se napětí svalových elementů, aniž by přitom došlo ke změně
délky svalu.
22
Dělení silových schopností
Podle převládajícího způsobu činnosti zapojených svalových skupin, tedy podle druhu svalové
kontrakce dělíme sílu:
statická – svalová činnost se neprojevuje pohybem, tzn. síla v izometrické kontrakci; podle
Čelikovského (1979, 84) ještě na jednorázovou nebo vytrvalostní formu,
dynamicko-svalová činnost projevující se pohybem hybného systému nebo jeho částí;
Čelikovský (1979, 84) uvádí ještě explozivně silovou, rychlostně silovou a vytrvalostně
silovou formu.
Podle vnějšího projevu, způsobu uvolňování energie nebo podle způsobu využití svalové práce při
specifických pohybových činnostech členíme silové schopnosti podle Měkoty a Novosada (2005,
116–121):
maximální sílu – největší síla, kterou je schopen vyvinout nervosvalový systém při
maximální volní kontrakci,
rychlou sílu – schopnost nervosvalového systému dosáhnout co největšího silového impulzu
v časovém intervalu, ve kterém se musí pohyb realizovat,
reaktivní sílu – umožňuje svalový výkon, při kterém se uplatňuje cyklus protažení a
následného zkrácení svalu a který vyvolá zvýšení silového impulzu; jeho velikost je závislá
na úrovni maximální síly, rychlosti svalového stahu a elasticitě svalu,
vytrvalostní sílu – schopnost uplatňovat svalovou sílu opakovaně po delší dobu bez
výrazného snížení její úrovně.
Rychlostní schopnost
Čelikovský (1979, 97) jí rozumí schopnost provést motorickou činnost nebo realizovat určitý
pohybový úkol v co nejkratším časovém úseku. Uplatnění rychlostních schopností může být velice
různorodé.
Měkota a Novosad (2005, 129) uvádí, že rychlost pohybu je schopnost reagovat pokud možno co
nejrychleji na podnět nebo provést při působení minimálního odporu pohyb co nejrychleji.
Dělení rychlostních schopností
Dovalil (2002) pak řadí tyto schopnosti vedle sebe a používá termíny rychlost reakční, acyklická,
cyklická a komplexní.
23
Při základním dělení se většina autorů shoduje na dvou kvalitativně odlišných formách projevu
rychlostních schopností:
akční,
reakční.
Z jiného pohledu lze rychlostní schopnosti rozdělit do dvou velkých tříd:
základní – podmíněné výhradně rychlostními psychofyzickými předpoklady a bez přímé
vazby na jiné schopnosti,
komplexní – váže se i na ostatní výkonové předpoklady.
Reakční rychlost
Je schopnost reagovat v co nejkratším čase na přijaté podráždění nebo informaci. Schopnost
reakce je tedy psychofyzický výkonnostní předpoklad, který jedinci umožňuje na podráždění
reagovat s určitou rychlostí (Měkota a Novosad, 2005, 132). Časové ohraničení činností se váže na
dobu mezi vydáním podnětu a skončením celého aktu.
Reakční rychlostní schopnost je závislá především na druhu podnětu a typu požadované odpovědi
(Čelikovský, 1979, 99).
Druh podnětu může být:
– vizuální (zrakový) – nejdelší doba vedení vzruchu,
– akustický (zvukový),
– taktilní (dotykový) – nejkratší doba vedení vzruchu,
– kinestetický.
Typ reakce (odpovědi) může být:
– jednoduchá reakce – na neměnný, přesně určený podnět (signál) následuje přesně
stanovená neměnící se pohybová odpověď (startovní reakce),
– výběrová (komplexní) reakce – reakce na rozličné očekávané nebo neočekávané
podněty, kdy vybíráme nejvhodnější řešení z více možností (sportovní hry).
Čelikovský (1979 , 100) uvádí, že reakční schopnosti také ovlivňuje řada dalších faktorů.
Rozdíly vykazují horní a dolní končetiny, dominantní nebo funkčně preferovaná končetina.
Činitelem je i síla podnětu, aktuálnost, doba čekání na podnět, koncentrace a zaměřenost jedince na
podnět, stav trénovanosti, únava a další.
Akční rychlost
24
Schopnost provést určitý pohybový úkol v co nejkratším časovém úseku od započetí pohybu,
popřípadě maximální frekvencí (Čelikovský, 1979, 100).
Je výsledkem rychlosti svalové kontrakce a činnosti nervosvalového systému. Pohyb probíhá
vždy ve vymezeném prostoru a čase a výsledkem je změna polohy těla nebo jeho jednotlivých částí.
Podle průběhu jednotlivých fází prohybu rozlišujeme cyklickou a acyklickou pohybovou činnost a
jí odpovídající typ rychlostní schopnosti:
– acyklická rychlost - jednorázové provedení pohybu s maximální rychlostí proti malému
odporu,
– cyklická rychlost.
Dále můžeme odvozovat také:
– frekvenční rychlostní schopnost – schopnost maximálně opakovat určitou shodnou
pohybovou strukturu v daném časovém intervalu,
– akcelerační schopnost – schopnost zrychlení pohybu.
Obrázek 4. Členění rychlostních schopností (Měkota a Novosad, 2005, 134).
Koordinační schopnosti
Flexibilita
Flexibilitou nebo též obratností rozumíme schopnost přesně realizovat složité časoprostorové
struktury pohybu (Čelikovský, 1979, 126).
Koordinace
Koordinovat znamená uspořádávat, uvádět v soulad, vnášet řád. V případě pohybové koordinace
jsou uváděny do souladu především dílčí pohyby či pohybové fáze tak, aby vytvořily harmonický
25
celek pohybového aktu (Měkota a Novosad, 2005, 56). Vnitřně se koordinační schopnosti vyznačují
různými operacemi příjmu, zpracování a uchovávání informací.
Základní koordinační schopnosti (upraveno podle Měkoty a Novosada, 2005, 63–72)
Diferenciační schopnost
Jedná se o schopnost jemně rozlišovat a nastavovat silové, prostorové a časové parametry
pohybového průběhu.
Rytmická schopnost
Schopnost postihnout a motoricky vyjádřit rytmus z vnějšku daný, nebo v samotné pohybové
činnosti dosažený. Členění: schopnost rytmické percepce, schopnost rytmické realizace.
Reakční schopnost
Schopnost zahájit (účelný) pohyb na daný (jednoduchý nebo složitý) podnět v co nejkratším
čase. Indikátorem je reakční doba.
Schopnost rovnováhy
Schopnost udržovat celé tělo (event. i vnější objekt) ve stavu rovnováhy (stav tělesa nebo
systému, při němž neprobíhají žádné z vnějšku pozorovatelné změny), resp. rovnovážný stav
obnovovat i při napjatých rovnováhových poměrech a měnlivých podmínkách prostředí. Členění:
statická rovnováhová schopnost, dynamická rovnováhová schopnost, balancování předmětu.
Orientační schopnost
Schopnost určovat a měnit polohu a pohyb těla v prostoru a čase, a to vzhledem k definovanému
akčnímu poli nebo pohybujícímu se objektu.
Schopnost sdružování
Schopnost navzájem propojovat dílčí pohyby těla (končetin, hlavy, trupu) do prostorové, časově
a dynamicky sladěného pohybu celkového, zaměřeného na splnění cíle pohybového jednání.
Schopnost přestavby
26
Schopnost adaptovat či přebudovat pohybovou činnost podle měnících se podmínek (vnějších i
vnitřních), které člověk v průběhu pohybu vnímá nebo předjímá. Schopnost přestavovat pohybovou
činnost podle měnícího se zadání.
Obrázek 5. Hrubá taxonomie motorických schopností (Měkota a Novosad, 2005, 21).
2.1.8 Pohybové dovednosti
Stejně jako u schopností existuje k tématu dovednost mnoho různých definic a charakteristik.
Kouba (1995, 19) uvádí, že se jedná o integraci vnitřních vlastností organismu podmiňující
techniku pohybové činnosti vzhledem k zadanému pohybovému úkolu. Získávají se pohybovým
učením.
Měkota a Cuberek (2007, 9) píší, že dovednost je motorickým učením a opakováním získaná
pohotovost (způsobilost, připravenost) k pohybové činnosti, k řešení pohybového úkolu a dosažení
úspěšného výsledku. Za dovednost ovšem nelze považovat každý pohyb nebo pohybovou činnost.
Důležité je cílové zaměření, dovednost implikuje určitý cíl. Naproti tomu pohyb cíl mít nemusí. Za
dovednost zpravidla považujeme jen takovou činnost, ve které se využívá dřívější pohybová
zkušenost. V průběhu dlouhého historického vývoje se dovednosti vznikaly, měnily a zanikaly.
Rysy pohybových dovedností:
– maximální jistota – dovednost je dostatečně osvojená, cíle není dosaženo náhodou,
– minimální výdej energie – zvládnutá činnost je prováděna volním úsilím, bez pozornosti
a soustředění se na provedení,
– minimální čas – efektivita spočívá v úspoře času, kvalitě a rychlosti provedení.
Diagnostika pohybových dovedností se buď soustřeďuje na stupeň osvojení nebo na šíři
uplatnění určité dovednosti.
27
Při diagnostice základních pohybových dovedností se uplatňují dva základní přístupy. První je
změření výkonu tedy finálního výsledku. Zde se používají různé motorické testy, kde zjišťujeme
čas, vzdálenost pokusu, počet úspěšných nebo chybných pokusů. Druhý je posouzení průběhu
pohybového aktu, kde používáme metodu škálování. Zde pozorujeme, registrujeme a hodnotíme
průběh dovedného pohybového aktu.
Při diagnostice specializovaných dovedností se používají testy sportovních dovedností. Jejich
obsahem jsou testové prostředky, které korespondují svým obsahem a prostředím podmínkám
daného sportu či hry.
Taxonomie pohybových dovedností (upraveno podle Měkoty a Cuberka, 2007, 15–19)
Podle složitosti pohybu
jednoduchá – méně náročná pohybová koordinace,
komplexní – složitá pohybová koordinace.
Podle prostorového rozsahu pohybu
jemná – činnosti ruky či prstů, často zajištění součinnosti oka a ruky,
hrubá – pohyby prostorově rozsáhlé zabezpečeny velkými svalovými skupinami.
Podle podmínek, prostředí a druhu činnosti
otevřená – prostředí je variabilní, činnost se přizpůsobuje měnícím se podmínkám,
zavřená – prostředí a podmínky jsou předvídatelné, stabilní, činnost se nepřizpůsobuje, ale
je zautomatizovaná.
Podle charakteru pohybového aktu
diskrétní – definovaný začátek i konec,
sériová – seskupení diskrétních dovedností úzce vzájemně propojených, takže vytvářejí
novou komplikovanější, delší dovednou činnost,
kontinuální – plynulý tok pohybové činnosti, nemá přesně stanovený začátek ani konec.
Podle společenského uplatnění
pracovní – manipulace s nástroji a materiály,
sportovní.
Rozdíl pojmů schopnost a dovednost
Někteří autoři tyto dva pojmy striktně nerozlišují, ale ve většině publikací týkající se tohoto
tématu se setkáme s následujícími charakteristikami, ukazují rozdíl mezi oběma termíny. Dovednost
je získaná učením, vytvořená praxi, úkolově specifická a jejich počet je nevyčíslitelný a závisí na
několika schopnostech.
28
Schopnost je částečně geneticky podmíněný předpoklad, počet je omezený a jsou relativně
stabilní a trvalé. Vztah mezi schopnostmi a dovednostmi je takový. Dovednost je podmíněna
několika schopnostmi a jedna schopnost se uplatňuje u mnoha dovedností.
Obrázek 6. Hierarchický model tělesného vývoje s vymezením tělesné zdatnosti a pohybových
schopností (Rychtecký, 1998, 92).
Fyziologické základy pohybových schopností
Motorika člověka a tedy i její součást, motorické schopnosti, se vyvíjí převážně v období
postnatálním. Schopnosti se během růstu a vývoje organismu nejen rozvíjejí, ale i diferencují.
V osmi letech se struktura schopností dítěte už hodně podobá struktuře schopností dospělého
(Měkota a Novosad, 2005, 15–16). Vývoj motorických schopností probíhá v závislosti na zrání
organismu a s tím souvisí i jistá citlivost na působení podnětů pro rozvoj jednotlivých schopností.
29
Obrázek 7. Senzitivní období rozvoje pohybových schopností (Rychtecký, 1998, 94).
V průběhu ontogeneze, tj. vývoje jedince od dětství do stáří, lze nejdříve, a to již v předškolním
věku, využít předpoklady pro rozvoj obratnosti a koordinace, které souvisí s dozráváním nervového
systému. Další období je vhodné pro rozvoj rychlosti a dynamické síly, posléze vytrvalosti a po
pubertálním období i pro rozvoj statické síly. S přibývajícím věkem se postupně omezuje
pohyblivost a obratnost, následuje pokles rychlosti a později i síly, ale nejdéle jsou zachovány
vytrvalostní předpoklady (Vindušková, 2003, 49).
Jak uvádí Měkota a Novosad (2005, 16), probíhá vývoj a diferenciace schopností jako proces
široce pojatého učení (téměř ve smyslu adaptace). Motorické schopnosti mohou být výrazně
ovlivněny aktivní pohybovou činností v dětství, pubertě a adolescenci, nebo naopak zabrzděny
nečinností. Proces rozvíjení schopností je však vždy dlouhodobý, pozvolný, probíhá mnohem
pomaleji než osvojování dovedností.
Psychologická a fyziologická charakteristika dětí staršího školního věku
Bylo již uvedeno, že vývoj jedince je souvislý, ale nestejnoměrný, probíhá ve stádiích, pro něž je
příznačný určitý začátek a relativní ukončení vývoje nějakého. Každé z období má své specifické
zvláštnosti, vyjádřené v oblasti tělesného a pohybového vývoje, emocionálního, rozumového a
sociálního vývoje (Seliger a Choutka, 1982, 105). Z prostudované literatury se přikláním k dělení
vývoje člověka do období jak ukazuje obrázek 8. Pozorovanou skupinou v diplomové práci jsou
děti staršího školního věku, zaměřím se tedy na popis této skupiny.
30
Obrázek 8. Stadijní pojetí vývoje člověka
Období staršího školního věku (11–14,15 let)
Období 11 až 15 roku života je přechodem z dětství k počínající dospělosti. Je charakterizováno
hlavně velkými biologickými změnami, které ovšem mají svůj odraz v psychickém vývoji. Období
můžeme rozdělit na prepubertu vrcholící asi 13. rokem věku a pubertu končící 15. rokem. Toto
období je ve vývoji nerovnoměrné, což může být zdrojem obtíží nejen pro pubescenta, ale i pro
rodiče, trenéry a učitele.
Rozumový vývoj
Roste zejména schopnost porozumět racionálnímu zdůvodnění i abstraktním pojmům a pokus o
kritické hodnocení. Formuje se také vztah ke sportu jako činnosti, která může přinést uspokojení.
Sociální a emocionální vývoj
Začíná se projevovat dosud neznámé pocity, jako pocit odlišnosti, uzavírání se do sebe,
agresivita, lhostejnost, citlivost. Postupně se vytváření vztahy k druhému pohlaví a napodobování
dospělých. Pubescenti jsou nadáni velkou vnímavostí a citlivou labilitou. V pubescenci se střídají
různě dlouhá období vitálně optimistické a vitálně depresivní. Socializace v tomto období se
projevuje typickým důrazem na emancipaci od rodiny, osamostatnění se a navazování
diferencovanějších a hlubších vztahů k vrstevníkům (Kouba, 1995, 58).
31
Tělesný a pohybový vývoj
Tělesný růst, utváření a složení těla je nejvýraznější změnou. Dále vývoj prvotních ale i
druhotných pohlavních znaků. Rychlý růst končetin vede k pohybové diskoordinaci4, která se
projevuje špatným držením těla, neohrabaností či obtížným zvládáním náročnějších cviků.
Kouba (1995, 58–59) vymezuje u dětí věku 11–15 let následující charakteristiky:
– senzitivní období pro rychlostně silovou schopnost je u děvčat ve věku 13–14 let,
staticko-silová schopnost se optimálně rozvíjí u chlapců od 11 let,
– zhoršení pohybové koordinace, koordinované pohyby žáků mladšího školního věku jsou
vystřídány těžkopádnějšími projevy, narušena bývá plynulost a přesnost pohybu,
– narušení dynamiky a snížení ekonomie pohybu, švihové pohyby jsou prováděny často
s nadměrným svalovým úsilím a naopak jiné bez náležitého vynaložení síly,
– pohybový projev žáka působí nevyrovnaným dojmem, často se objevují nadbytečné
souhyby a nepřiměřeně velký pohybový rozsah, což zhoršuje pohybovou ekonomii,
– protichůdnost v motorickém chování, určité pohybové úkoly řeší pubescent s enormní
aktivitou, plnění jiných úkolů se mu zdá obtížné, ve sportovním tréninku je jednou
horlivý a jindy laxní, v jedné disciplíně velmi aktivní a v jiné naopak. Kolektivní hry
v tomto období mají silné zaměření, žáci projevují soutěživost a emoce.
Vytrvalostní schopnosti
Po třináctém roce se výkonnost chlapců a dívek prudce rozchází. U chlapců pokračuje přirozená
tendence přírůstku výkonnosti, u dívek naopak ke stagnaci nebo i poklesu výkonnosti.
Silové schopnosti
V rozvoji silové schopnosti předčí chlapci dívky bez ohledu na úroveň jejich motorického
režimu. Roční přírůstky vrcholí u chlapců převážně ve 13 až 14 letech, u dívek v 10–12 letech.
S věkem se rozdíl mezi chlapci a dívkami zvětšuje. Silové schopnosti jednotlivých svalových
skupin se rozvíjejí nerovnoměrně. Komplexní svalová síla je závislá více na hmotnosti než na
tělesné výšce.
Rychlostní schopnosti
Obecně se jeví tendence prudkého rozvoje této schopnosti do období 14–15 let věku, kdy se již
téměř přibližuje maximu, zvláště u děvčat.
4 Diskoordinace = narušená pohybová plynulost a přesnost.
32
Obratnostní schopnosti
Fáze nejintenzivnějšího rozvoje rytmické schopnosti je u chlapců do 13 let. Pohlavní rozdíly
v projevech obratnostního charakteru jsou patrny ve prospěch chlapců asi od třinácti let (Kouba,
1995, 59).
Vztah dětí k pohybové aktivitě
Velice nutné je začít s pravidelnými pohybovými aktivitami v ranném dětství. Dítěti je možné
vštěpovat zásady správného pohybového režimu a vytváří si vztah k pohybovým činnostem.
Optimální je kombinovat spontánní pohybovou činnost a řízené aktivity.
Objem spontánní pohybové aktivity je poměrně značný v období prepubescence a to přibližně
5:30 hod. za dne jak uvádí Suchomel (2006, 219). Děti v tomto období není ve většině případů
potřeba k pohybové aktivitě nutit. V období pubescence je potřeba přirozeného pohybu stále
vysoká, ale dochází zde již k deficitu skutečné pohybové aktivity. Dotace výuky tělesné výchovy je
pro tyto potřeby nedostačující. Výrazné je snížení úrovně pohybové aktivity zejména u dívek ve
věku 13–18 let. Chlapci jsou v průběhu školní docházky aktivnější než dívky. Dětský a
mládežnický věk je považován za optimální období pro vytváření trvalého vztahu k systematickému
vykonávání pohybových a sportovních činností. V rozvoji pohybových schopností upřednostňují
chlapci na základních školách rozvoj silových schopností a dívky na všech stupních škol rozvoj
koordinačních schopností. Rozvoj vytrvalosti vyžaduje na všech stupních škol účelněji a
intenzivněji využívat oblíbené pohybové činnosti (Frőmel, Novosad a Svozil, 1999, 113).
K tomu se vztahuje i pojem motivace. Motivace je soubor aktuálních či trvalých činitelů, které
podněcují osobnost k činnosti a dosažení určitého cíle. Rozlišujeme následující typy motivací.
Vnitřní motivace vychází ze zájmů a přání jedince a jsou přímo spjaté s nějakou činností. Je to
hlavní podmínka pro vytvoření pozitivního vztahu k pohybové celoživotní aktivitě. Vnější motivace
je ovlivněna zejména rodiči, učitelem nebo kamarády a má zprostředkovaný charakter jako je
odměna, trest, prestiž.
Výkonová motivace ovlivňuje výsledky všech výkonových motorických testů, předpokládá se,
že jedinec chce dosáhnout úspěšného výkonu a vyhnout se neúspěchu.
2.2 Etopedie
2.2.1 Základní pojmy
33
Náhradní výchova
Pro potřeby této práce se náhradní výchovou myslí výchova dítěte umístěného mimo vlastní
rodinu, nikoli však v náhradní rodině. Děje se tak nejen na základě rozhodnutí soudu, ale i na
základě žádosti zákonných zástupců dítěte.
Náhradní výchovná péče
Náhradní výchovnou péčí se rozumí ústavní výchova, ochranná výchova a péče o děti v zařízení
pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Náhradní rodinná péče
Náhradní rodinnou péčí se rozumí pěstounská péče, včetně pěstounské péče na přechodnou
dobu, osvojení, osobní poručenská péče a výchova dítěte jinou fyzickou osobou než rodičem.
Ústavní výchova
Soud ji muže nařídit v případě, že je vážně ohrožena nebo narušena výchova dítěte nebo
nemohou-li rodiče výchovu dítěte zabezpečit. Ústavní výchova je však krajním řešením, soud musí
zkoumat jiné možnosti, jak zajistit výchovu dítěte.
Ochranná výchova
Je jednou z forem ochranného opatření. Soud pro mládež může mladistvému ochrannou výchovu
uložit v zákonem jasně vymezených případech:
– výchovu mladistvého není náležitě postaráno a nedostatek řádné výchovy nelze
odstranit, v jeho vlastní rodině nebo v rodině, v níž žije,
– dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána, prostředí, v němž mladistvý žije,
neposkytuje záruku jeho náležité výchovy, a nepostačuje uložení ústavní výchovy podle
zákona o rodině (Dvořák, 2007).
Etopedie
Etopedie jako samostatný obor speciální pedagogiky je nejmladší v souboru této disciplíny.
Zabývá se výchovou, převýchovou, vzděláváním a pracovní přípravou sociálně narušené mládeže,
tzv. obtížně vychovatelné. Tato problematika má dávnou tradici zahrnující péči o děti opuštěné,
osiřelé. Etopedie řeší poruchy chování z pohledu pedagogického. Zabývá se vznikem, projevy,
prevencí, výchovou, převýchovou, vzděláváním a pracovní přípravou morálně narušených jedinců.
Etopedická péče je zajišťována speciálními pedagogy. Etopedi jako učitelé, vychovatelé,
34
diagnostici, kteří se ve spolupráci s lékaři, psychology, sociálními pracovníky, pracovníky soudu,
prokurátory i s policií podílejí vedle převýchovy též na omezení delikvence a kriminality
(Renotiérová, Ludíková, 2006, 251).
2.2.2 Konkrétní projevy problémového chování:
– dětská neposlušnost a nekázeň,
– vzdorovitost,
– negativismus,
– lež,
– záškoláctví,
– patologické závislosti (drogy, alkohol, cigarety, hrací automaty, aj.),
– sebevražda,
– krádež,
– šikana, agrese.
Specifickou poruchou chování a pozornosti je hyperaktivita (syndrom ADHD).
2.2.3 Systém péče o osoby s poruchami chování
O tyto jedince se starají formou poradenství nebo ústavní péče následující instituce:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT)
– spravuje pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, diagnostické
ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy,
Ministerstvo zdravotnictví (MZd)
– nabízí odbornou péči psychologů a psychiatrů,
Ministerstvo vnitra (MV)
– zahrnuje institut Policie ČR a Správu uprchlických zařízení MVČR,
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)
– zaštiťuje sociální pracovníky, sociální kurátory, poradny pro rodinu, náhradní rodinnou
péči, azylové domy atd.,
Ministerstvo spravedlnosti (MS)
– řeší sociálně negativní jevy prostřednictvím soudů, probační a mediační služby a
v neposlední řadě za pomoci vězeňské služby.
Další možností jsou linky důvěry, krizová, kontaktní centra, poradny, doléčovací zařízení,
komunity. A nestátní zařízení nabízející širokou škálu pomoci.
35
Zařízení poskytující výchovu a převýchovu
Diagnostický ústav
Vstupní diagnostické zařízení, kterým prochází každý jedinec, má-li být umístěn v kolektivní
péči. Přijímány jsou jedinci na žádost rodičů či zákonných zástupců nebo na základě rozhodnutí
soudu. Během 8 týdnů je zde jedinec vyšetřen, zjišťuje se stupeň mravní narušenosti, sociální
zanedbanosti, příčiny těchto jevů a možnosti nápravy.
Dětský domov (3-18 let)
Jsou určeny dětem tělesně a duševně zdravým, bez výrazných výchovných problémů. Důvody
zařazení dítěte jsou tedy převážně sociální.
Rozlišujeme dětské domovy rodinného typu určené pro dlouhodobý pobyt dítěte. A dětské
domovy internátní, kde jsou děti umístněna po dobu nejvýše dvou let.
Dětský domov se školou (6 let až ukončení povinné školní docházky)
Zde se zabezpečuje péče o děti:
– se závažnými poruchami chování,
– s přechodnou nebo trvalou duševní poruchou vyžadující léčebnou péči,
– s uloženou ochrannou výchovou,
– nezletilé matky.
Výchovný ústav (starší 15 let)
Péče o děti se závažnými poruchami chování s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou
ochrannou výchovou.
Střediska výchovné péče
Určena pro děti a mládež s negativními společenskými projevy, pokud u nich nejsou důvody pro
výkon ústavní péče.
Jiné formy náhradní péče
Osvojení (adopce)
Rodiče přijmou za vlastní cizí dítě (vzniká příbuzenský vztah se všemi důsledky).
Pěstounská péče
36
Může být individuální nebo kolektivní, pěstoun má omezená rodičovská práva, biologickým
rodičům nezaniká vyživovací povinnost, pěstouni jsou placeni státem.
Opatrovnictví (poručenství)
Jestliže rodiče dítěti zemřeli nebo byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo zbaveni
rodičovských práv, soud určí opatrovníka. Tím může být někdo z příbuzných, přátel i jiná osoba.
Opatrovník má nárok na finanční zabezpečení (Švarcová, 2002, 83 – 84).
Počty dětí v ústavních zařízeních
Přibližně 21 - 22 000 dětí
– zařízení sociálních služeb (domovy pro osoby se zdravotním postižením) – asi 11 -
12 000,
– školská zařízení (dětské domovy, výchovné ústavy, diagnostické ústavy) – asi 7 000 až
7 500,
– zdravotnická zařízení (kojenecké ústavy, dětské domovy pro děti do 3 let) – asi 1 800,
– celkový počet dětí, které jsou v ústavních zařízeních na základě rozhodnutí soudu
(ústavní výchova, ochranná výchova) - 9 269 dětí (k 1. 1. 2008)
– zbývající počet dětí je v ústavních zařízeních umístěn na základě žádosti zákonných
zástupců (většinou děti v zařízeních sociálních služeb) (http://www.mpsv.cz).
2.2.4 Doporučené důvody přijetí dětí do zařízení
Do zařízení mohou být děti přijímány z důvodů zdravotních, zdravotně sociálních a sociálních.
Za zdravotní důvody přijetí se považuje zejména:
– nutnost trvalé či dlouhodobé speciální ošetřovatelské péče (kombinované postižení,
tracheotomie, použití sond, atd.),
– potřeba dlouhodobé intenzivní péče, rehabilitační péče,
– diagnostika a léčba dětí s rizikovou anamnézou (syndrom CAN5, abusus6 návykových
látek u matky, syndrom opuštěného dítěte aj.),
– diagnostika pro stanovení zdravotní a sociální prognózy dítěte (před umístěním do
náhradní rodinné péče),
– nemoc či hospitalizace rodičů, infekční onemocnění v rodině,
5 CAN = syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte.6 Abusus = nadměrné užívání.
37
– respitní7 a úlevná péče.
Za zdravotně-sociální důvody přijetí se považuje zejména:
– každá situace, kdy dítě pro své postižení nemůže vyrůstat v rodině, i když nevyžaduje
výše uvedenou speciální ošetřovatelskou péči,
– zácvik rodičů před propuštěním dítěte.
Za sociální důvody přijetí se považuje zejména:
– okamžitá pomoc dítěti a rodině v tíživé sociální situaci (nevhodné bydlení, ztráta
bydlení, nedostatek finančních prostředků, kombinace uvedeného),
– jiný důvod přijetí dítěte považovaného za zdravé, které nevyžaduje žádnou diagnostiku
či terapeutickou lékařskou a ošetřovatelskou péči (Purková, 2009).
Počet dětí v institucionální péči
Od roku 1999 trvale zvyšuje, stejně jako se zvyšuje počet zařízení pro výkon ústavní výchovy
(Svobodová, Vrbovská a Bártová, 2002, 17):
– v roce 1999 bylo v České republice umístěno v 185 zařízeních 6901 dětí,
– v roce 2005 to bylo 7300 dětí,
– roce 2007 již je ve 225 zařízeních umístěno 7600 dětí.
Počet umístěných v přepočtu na 100 000 obyvatel činí 80 dětí.
Sociální důvody nařízení ústavní výchovy
Často se lze setkat s tvrzením, že převládající důvody nařízení ústavní výchovy jsou důvody
sociální. Celkem bylo v průběhu roku 2000 přijato do kojeneckých ústavů a dětských domovů do tří
let 1923 dětí, z toho:
– 59,7 % ze sociálních důvodů,
– 21,0 % ze zdravotních důvodů,
– 19,3 % ze sociálně-zdravotních důvodů.
Podíl romských dětí z celkového počtu přijatých činil 25,8 %. Handicapované dětí představovaly
18,7 %. Děti týrané 3,0 %.
Faktory podílející se na rozvoji sociálně patologických jevů
7 Respitní = krátkodobá úlevová péče pro rodinné příslušníky a opatrovníky, kteří trvale pečují o vážně duševně nebo tělesně postiženou osobu.
38
Na vzniku poruch chování se podílí řada faktorů. Můžeme je rozdělit do tří základních skupin:
biologické faktory
– genetická dispozice – jde o dispozici k agresivnímu způsobu reagování a
k disharmonickému vývoji,
– porucha CNS – k poškození dochází většinou během prenatálního nebo perinatálního
života; pro sníženou schopnost sebeovládání může být u hyperaktivních dětí, po úrazech
hlavy, u některých epileptiků,
– vývojová podmíněnost – vliv vrstevnické skupiny,
psychické faktory
– anomální osobnosti,
– osoby se sklony k neadekvátnímu chování,
– nezralá osobnost – neschopnost najít psychickou rovnováhu,
– stres
– frustrace – chronické neuspokojování potřeb,
sociální faktory
– negativní vlivy rodinného prostředí – anomální osobnost rodičů, neúplná rodina,
dysfunkční rodina, rodina tolerující poruchové chování,
– životní prostředí,
– parta, sekta, náboženská skupina (Švarcová, 2002, 68–71).
3 CÍLE, ÚKOLY A HYPOTÉZA VÝZKUMU
39
3.1 Cíl
Cílem diplomové práce je zjistit, vyhodnotit a analyzovat rozdíly v pohybových aktivitách a v
tělesné zdatnosti žáků různých škol a výchovných zařízení chrudimského regionu.
3.2 Úkoly
– vymezení základních pojmů a terminologie týkající se daného tématu,
– výběr dětí z obou zkoumaných skupin,
– sestavení a diagnostika vybraných motorických předpokladů,
– organizační zajištění pomůcek a přístrojů pro testování,
– provedení průzkumu ve vybrané skupině,
– porovnání tělesné zdatnosti dětí stejné věkové kategorie dvou pozorovaných skupin,
– provedení základních somatických měření,
– zjištění doplňujících informací formou dotazníku a jejich vyhodnocení (porovnání
aktivity při hodinách TV, vztah a volnočasové pohybové aktivity),
– vyvození závěrů a z nich vyplývajících doporučení.
3.3 Hypotézy
Hypotéza 1 (H1)
Z výsledků testů tělesné zdatnosti vyplyne, že žáci první zkoumané skupiny(žáci ZŠ Smetanova
Skuteč, ZŠ Proseč a Gymnázia Skuteč) mají lepší motorické předpoklady než žáci ve výchovné
péči.
Hypotéza 2 (H2)
Z výsledků dotazníkového šetření zjistím, že žáci základních škol a víceletého gymnázia mají
více příležitostí ke sportovnímu vyžití a také je více využívají.
4 METODIKA
40
4.1 Sledované skupiny žáků
V předkládané práci jsem se zaměřila na zjištění, jaký vliv má prostředí, ve kterém děti vyrůstají,
na jejich tělesnou zdatnost a pohybový vývoj. Dále porovnávám jaké možnosti, jaký přístup a
postoj k pohybovým aktivitám děti z různých škol mají. Srovnávám dvě odlišně fungující skupiny
dětí. Všechny testované děti spadají do věkové kategorie 11–16 let.
4.1.1 Skupina R
Ve zvolené skupině jsem podrobila výzkumu žáky gymnázia ve Skutči, žáky Základní školy
Smetanova ve Skutči a žáky Základní školy v Proseči u Skutče. Jedná se o dívky a chlapce z 6. až 9.
třídy, vyrůstající v rodinném prostředí. Pro účely srovnání jsem rozdělila skupinu:
– R1 chlapci 11,0–13,4 let (dekadické vyjádření kalend. věku),
– R2 chlapci 13,5–16,0 let,
– R3 dívky 11,0–13,4 let,
– R4 dívky 13,5–16,0 let.
V Tabulce 2 jsou uvedeny počty dětí, které se účastnily testů tělesné zdatnosti a dotazníkového
šetření.
Tabulka 2. Testovaní žáci skupiny R.
Σ R1 R2 R3 R4Gymnázium Skuteč 59 14 12 14 19
ZŠ Smetanova Skuteč 84 20 19 26 19
ZŠ Proseč 139 32 41 27 39
Celkem 282 66 72 67 77
4.1.2 Skupina U
Ve skupině U jsem hodnotila výsledky dětí umístněných ve Středisku výchovné péče
v Přestavlkách a dětí z Dětského domova se školou v Hrochově Týnci, tzn. děti v ústavní výchově.
Skupinu jsem opět rozdělila:
41
– U1 chlapci 11,0–13,4 let (dekadické vyjádření kalend. věku),
– U2 chlapci 13,5–16,0 let,
– U3 dívky 11,0–13,4 let,
– U4 dívky 13,5–16,0 let.
V Tabulce 3 jsou uvedeny počty dětí, které se účastnily testů tělesné zdatnosti a dotazníkového
šetření.
Tabulka 3. Testované děti skupiny U.
Σ U1 U2 U3 U4DD se školou Hrochův Týnec 28 7 10 6 5
Středisko výchovné péče Přestavlky
28 8 7 7 6
Celkem 56 15 17 13 11
4.1.3 Charakteristika podmínek jednotlivých škol a zařízení
Východočeské město Skuteč, nacházející se 35 km jihovýchodně od Pardubic, čítá v současné
době včetně přidružených obcí kolem 5 000 obyvatel. Známé je především výrobou obuvi,
kamenickým průmyslem a jako působiště hudebních skladatelů V. J. Tomáška a V. Nováka.
Vzhledem ke své velikosti je to město s poměrně dobrou nabídkou sportovního zázemí. Občané i
školy využívají krytý plavecký bazén 25 m dlouhý, 50 metrové venkovní koupaliště, krytý zimní
stadion, venkovní hřiště s umělým povrchem, atletický stadion, tenisové a nohejbalové kurty a
daleko to není ani do přírody. V současné době se na místě původní sokolovny staví nová
víceúčelová sportovní hala. Ta by měla být otevřená v září 2010. Děti tak mohou navštěvovat řadu
sportovních kroužků jako je hokej, plavání, fotbal, karate, tenis, basketbal, stolní tenis aj.
Město Proseč, vzdálené 45 km od Pardubic, čítá s místními částmi kolem 2 200 obyvatel. Pro
sportovní vyžití je zde k dispozici fotbalové hřiště, volejbalové a tenisové kurty, sokolovna,
tělocvična ZŠ a četné cyklostezky.
Hrochův Týnec je město vzdálené 12 km od Pardubic a čítající asi 2 000 obyvatel. Pro sportovní
vyžití je zde občanům k dispozici tělocvična v objektu ZŠ o rozměrech 15x30 m, stoly na stolní
tenis. V roce 2009 byla v areálu ZŠ vybudováno venkovní multifunkční hřiště. Dále je zde
fotbalové hřiště, nedaleko Hrochova Týnce tenisové kurty a kuželna.
42
Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči
Tato škola byla otevřena v září roku 2000 s názvem Jazykové gymnázium V. J. Tomáška ve
Skutči. Zřizovatelem této školy v té době bylo Biskupství královéhradecké a nachází se až do
současnosti v prostorách bývalého oděvního učiliště. V roce 2000 začalo na škole studovat 80
studentů ve 3 třídách, čímž byl nastartován chod jediné církevní školy v Pardubickém kraji. V roce
2005 měla škola již 247 žáků ve třídách. Po 6 letech změnila škola název z Jazykového gymnázia
na Biskupské gymnázium ve Skutči. V roce 2009 proběhla zatím poslední změna a to jak
zřizovatele, tak i názvu. Zřizovatelem se stal rytířský řád – Suverénní řád maltézských rytířů –
České velkopřevorství a název školy Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči.
V současné době studuje na gymnáziu ve Skutči 202 žáků, z toho na nižším stupni (prima až kvarta)
je to 60 žáků.
Součástí školního areálu je domov mládeže a školní jídelna s kuchyní. V přízemí školy se
nachází malá dobře vybavená tělocvična o rozměrech 15x10 m. V rámci mimoškolních aktivit
mohou děti navštěvovat kroužky plavání, sportovních her nebo stolního tenisu.
Základní škola Smetanova Skuteč
Tato škola byla založena 1897 jako měšťanská škola chlapecká a od roku 1980 jako základní
devítiletá škola. V současné době navštěvuje školu 294 žáků, z toho na druhém stupni je to 121
žáků. V prvním patře této školy se nachází malá tělocvična o rozměrech 14x12 metrů. Probíhají zde
kroužky stolního tenisu nebo mažoretky.
Základní škola Proseč
Škola byla založena roku 1835 a navštěvují ji také žáci z okolních vesnic. Učí se zde celkem 273
žáků, z toho na 2. stupni základní školy 156 žáků. Pro školní tělesnou výchovu i sportovní kroužky
je zde k dispozici velká tělocvična o rozměrech 40x20 m a rozsáhlý školní areál s antukovým
hřištěm, doskočištěm, hřištěm s umělým povrchem a dětskou lezeckou stěnou. Provozovány tu jsou
kroužky florbalu, stolního tenisu a sportovních her.
Dětský domov se školou Hrochův Týnec a Středisko výchovné péče v Přestavlkách
Je školské zařízení určené pro děti s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou a pro
děti umístěné na základě předběžného opatření s diagnostikovanými poruchami chování a to, než
ukončí povinnou školní docházku nebo přípravu na povolání. Dětský domov se školou, středisko
výchovné péče, základní škola a školní jídelna je příspěvkovou organizací a přímo řízenou
organizací MŠMT. Kapacita školského zařízení je 72 žáků. V Hrochově Týnci je 36 míst a v
43
odloučeném pracovišti v Přestavlkách, kde je výchovně léčebné oddělení, je kapacita 36 dětí.
Základní škola při dětském domově poskytuje vzdělávání dětem se speciálními vzdělávacími
potřebami podle vzdělávacího programu Základní škola a Zvláštní škola. Objekt dětského domova i
školy se nachází v zámeckém objektu uprostřed parku. Pro pohybové aktivity a školní tělesnou
výchovu má škola k dispozici pouze pingpongový stůl, venkovní hřiště a tělocvičnu Základní školy
Hrochův Týnec. Některé děti dojíždějí do nedaleké Chrudimi na kroužek basketbalu a florbalu.
V současné době se dostavuje nový objekt v Chrudimi, kam budou děti v srpnu 2010 přemístěny.
Objekt Středisko výchovné péče je školské zařízení poskytující ambulantní preventivně
výchovnou péči, speciálně pedagogické a psychologické služby dětem s rizikem poruch chování
nebo rozvinutými projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji, u nichž není
nařízena ústavní výchova. Přestavlky jsou malá vesnice nedaleko Hrochova Týnce a objekt se
nachází v zámecké budově uprostřed parku. Přístup k aktivitám je zde omezen na velmi malou
tělocvičnu o rozměrech 10x6 m, hernu na stolní tenis a venkovní fotbalové hřiště.
Součástí DD se školou v Hrochově Týnci je Středisko výchovné péče ARCHA v Chrudimi, které
poskytuje ambulantní péči a výchovné poradenství. Cílem práce Archy je zachytit první signály
problémů v procesu psychologického vývoje jedince, poskytovat rady a péči a předejít tak vážným
problémům (Příloha 1).
4. 2 Motorické testy
4.2.1 Organizace testování a způsob vyhodnocení výsledků
Jedním z cílů této práce je zjistit tělesnou zdatnost sledované skupiny testovaných. Pro tento účel
jsem sestavila baterii šesti motorických testů. Posuzuje úroveň základních pohybových schopností,
ale i získaných dovedností. Zvolila jsem již ověřené testy, jednoduše proveditelné a vysvětlitelné.
Výběr byl závislý též na materiálních, prostorových a časových podmínkách. Testová baterie je
konstruována tak, aby bylo možné testy provádět i v malé tělocvičně.
Vlastní testování a záznamy prováděly vždy 2 proškolené osoby (učitel TV, vychovatel),
obeznámené se způsobem praktického provádění testů a se zápisem testových výsledků. Před
samotným měřením jsem připravila záznamové archy pro zapisování výsledků měření a záznam
somatických znaků (Příloha 2).
44
Dále byl posouzen zdravotní stav a fyzická způsobilost testovaných žáků a zajištěno dostatečné
rozcvičení před testováním. Před zahájením byly žákům jednotlivé úkoly vysvětleny a ukázány.
Samotné měření 6 testů probíhá ve dvou etapách vždy po 3 testech s týdenním odstupem.
Pro každý test jsem pro účely vyhodnocení sestavila desetibodovou stupnici, kde 1 a 2 body
(steny) je výrazně podprůměrný výkon, 3 a 4 steny podprůměrný výkon, 5 a 6 bodů průměrný
výkon, 7 a 8 bodů nadprůměrný výkon a 9 a 10 bodů výrazně nadprůměrný výkon v testu (Příloha
3). Výsledky v jednotlivých testech jsem pomocí tabulky převedla na steny. Součtem stenů
z jednotlivých testů jsem získala skóre testové baterie. Tyto údaje umožní porovnání obou
zkoumaných skupin dětí (Příloha 4).
Výsledky jsem následně statisticky zpracovala v programu Open Office Calc. Vyhodnocení jsem
provedla v programu Microsoft Word pomocí tabulek, sloupcových grafů, výsečových grafů a
následujících statistických funkcí:
– Aritmetický průměr (M)
– Směrodatná odchylka (s)
– Maximum souboru (xmax )
– Minimum souboru (xmin)
– Rozpětí (R=xmax – xmin) (1)
Tabulka s výsledky testové baterie a grafy jednotlivých testů jsou uvedeny v kapitole Výsledky.
Tabulky výsledků jednotlivých testů tělesné zdatnosti jsou zpracovány v kapitole Přílohy (Příloha
8). U některých zkoumaných charakteristik jsem podle vzorce 1 zkoumala rozpětí souboru, který
definuje rozdíl mezi největší a nejmenší hodnotou znaku. Směrodatnou odchylkou jsem posuzovala,
jak moc se dá věřit, či nevěřit průměru (Hanousek a Charamza, 1992, 25–26).
Dalšími důležitými údaji, zjištěnými a zapsanými do záznamového archu, je datum narození
testovaného a datum testování. Z těchto dvou údajů jsem pomocí tabulky Měkoty a Kováře (1996)
zjistila kalendářní věk testovaného (Příloha 5).
Výpočet jsem provedla rozdílem dekadického vyjádření data testování a dekadického vyjádření
data narození. Podle zjištěného kalendářního věku k datu testování jsem rozdělila testované osoby
do skupin R1 až R4 a U1 až U4. Pro zjištění tělesné zdatnosti jsem použila následující motorické
testy.
45
T1 Burpee-test (stoj-dřep-vzpor ležmo)
Použití:
Testují se rychlostně vytrvalostní schopnosti, také obratnost a síla svalstva paží a nohou.
Pomůcky:
Rovná plocha a digitální stopky.
Popis a provedení:
Cvičící má přesně a co nejrychleji 20x absolvovat cvičební cyklus skládající se ze čtyř poloh:
1. Vzpřímený postoj.
2. Vzpor dřepmo.
3. Vzpor ležmo, v němž trup a nohy tvoří jednu přímku.
4. Opět vzpor dřepmo.
Před testováním si testovaná osoba (TO) nacvičí jednotlivé polohy a v pomalém tempu si zkusí
celý cyklus. TO přesně dodržuje sled poloh a každý pohybový cyklus končí a začíná ve
vzpřímeném stoji s napnutými koleny.
Měření času začíná v okamžiku, když TO zahájí cvičení a zastaví se při dokončení dvacátého
pohybového cyklu.
Obrázek 9. Schéma provedení Burpee-testu.
T2 Hluboký předklon v sedu
Použití:
Zaměřeno na kloubní pohyblivost v oblasti beder a kyčelního kloubu.
Pomůcky:
Lavička nebo dva díly švédské bedny, pásmo, podložka.
Popis a provedení:
Vsedě s nataženýma nohama si TO opře chodidla o lavičku nebo 2 díly švédské bedny. Pozvolna
se předklání a snaží se dosáhnout co nejdále za špičky nohou a udržet tam ruce po dobu 2 s. Měříme
přesah prstů rukou za chodidla (pokud k nim nedosáhne, je hodnota záporná). Nohy musí zůstat
napjaté po celou dobu výkonu. Cvičení se opakuje dvakrát a lepší výsledek se zapíše. Hodnotí se
46
délka dosahu prostředních prstů na centimetrovém měřidle, vzdálenost je měřena s přesností na 1
cm.
Pozn.: Výsledek ovlivňuje zahřátí organismu před měřením i rozdílné délkové poměry končetin a
trupu u měřených osob.
Obrázek 10. Schéma provedení testu hluboký předklon v sedu.
T3 Skok do dálky z místa odrazem snožmo
Použití:
Zaměřeno na výbušnou (explozivní) sílu dolních končetin, částečně též flexibilitu.
Pomůcky:
Pevný neklouzavý povrch (dvě žíněnky, gymnastický koberec), měřící pásmo, křída.
Popis a provedení:
Testovaný stojí v normálním postavení (nohy jsou od sebe na šířku pánve) špičkami nohou těsně
u odrazové čáry. S podřepem a za současného švihnutí pažemi se snožmo odrazí a snaží se doskočit
co nejdále. Dopadne na chodidla a zůstane stát. Určuje se poslední dotyk paty nohy, která je blíže
k odrazové čáře, vzdálenost se měří na kolmici. TO má tři pokusy a nejlepší výkon se zapíše
v centimetrech.
Obrázek 11. Schéma provedení testu skoku do dálky z místa odrazem snožmo.
T4 Člunkový běh 4x10 m
Použití:
Zaměřeno na běžeckou rychlost současně se schopností rychlých změn při pohybu, dále
flexibilitu a kondici.
47
Pomůcky:
Rovný neklouzavý povrch, 2 kužely na vyznačení met (výška max. 20 cm) a digitální stopky.
Popis a provedení:
Od startovní (první) mety, kterou má TO po levé ruce, vybíhá ke druhé metě vzdálené 10 m. Tu
obíhá tak, že ji má po pravé ruce a vrací se zpět k první metě. Obíhá ji tak, že ji má nyní po levé
ruce (TO provedla jsme „osmičku“). Běží opět ke druhé metě, kterou již neobíhá, pouze se jí rukou
dotkne a vrací se zpět k první metě (nyní cílové), které se též dotkne rukou a tím končí měření testu.
Běh musí být proveden správně podle popisu: osmička – dotek – dotek. Startuje se z polovysokého
startu a provádí se dva pokusy. Měříme na 0,1 s.
Obrázek 12. Schéma provedení testu člunkový běh 4x10 m.
T5 Leh-sed opakovaně po dobu 60 s
Použití:
Zaměřeno na úroveň dynamické síly a bedrokyčelních, stehenních a břišních svalů.
Pomůcky:
Žíněnka nebo gymnastický koberec, digitální stopky.
Popis a provedení:
TO si lehne na záda, ruce spojí za hlavou, mírně pokrčí nohy v kolenou (stehna a bérce svírají
pravý úhel), mírně roznoží a nohy položí chodidly na podložku (chodidla asi 30 cm od sebe).
Pomocník mu drží nohy pevně na zemi. Ze základní polohy v leže provádí testovaný sed (tak, aby
se lokty dotýkal kolen) a znovu leh co nejrychleji po určenou dobu – 60 s. Hodnotí a zaznamenává
se počet úplných a správně provedených cyklů.
Obrázek 13. Schéma provedení testu leh-sed.
48
T6 Hod medicinbalem obouruč
Použití:
Testuje dynamickou sílu horních končetin, pletence svalů v ramenním kloubu.
Pomůcky:
Prostor o délce 10–20 m, plný míč (medicinbal) 3 kg, měřící pásmo.
Popis a provedení:
Testovaný stojí mírně rozkročen za odhodovou čárou, čelem do směru hodu a s míčem nad
hlavou, poté provede nápřah spojený se záklonem trupu a hodí míč co nejdále. Doporučuje se
zařadit 2 cvičné hody bez měření a potom tři pokusy, z nichž se vybere ten nejdelší. Měření
provádíme s přesností na 0,1 m.
Obrázek 14. Schéma provedení testu hod medicinbalem obouruč.
4.3 Somatická měření
Významnými indikátory tělesné zdatnosti jsou také různé somatické charakteristiky. Odráží
úroveň rozvoje a tělesného složení, a proto představují jednu z důležitých komponent zdatnosti
(Měkota a Kovář, 1996, 35). Po účely této práce je hodnocena tělesná výška a tělesná váha
testovaného, následně index tělesné hmotnosti.
Do záznamových archů (Příloha 2) je společně s výsledky motorických testů zaznamenávána
výška a hmotnost, datum testování a datum narození testovaného. Údaje o tělesné výšce a hmotnosti
umožňují posoudit základní růstové a vývojové tendence organismu během ontogeneze. Navíc
dovolují i individuální korekce při hodnocení výsledků v motorických testech, neboť některé z nich
jsou na tělesné výšce či hmotnosti závislé (Měkota a Kovář, 1996, 35). Výsledky jsem následně
statisticky zpracovala v programu Open Office Calc. Vyhodnocení jsem provedla v programu
Microsoft Word pomocí sloupcových grafů, základních statistických funkcí a tabulek. Tabulky jsou
uvedeny v Příloze 9.
49
4.3.1 Tělesná výška
Pomůcky:
Měřítko na stěnu a trojúhelník.
Popis a provedení:
Měřená osoba stojí u stěny , které se dotýká patami, hýžděmi a lopatkami. Odečítáme na měřítku
pomocí trojúhelníku, který se odvěsnou lehce dotýká temene hlavy s přesností na 0,5 cm.
4.3.2 Tělesná hmotnost
Pomůcky:
Mechanická osobní váha (0-200kg).
Popis a provedení:
Testování probíhá v nejnutnějším oděvu a bosí. Vážíme s přesností na 0,1 kg.
4.3.3 BMI
Index tělesné hmotnosti (dále BMI - Body Mass Index) se vypočítává jako podíl tělesné
hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny tělesné výšky v metrech. Index nevyjadřuje přesně podíl
tělesného tuhu, pouze poskytuje informace o adekvátnosti tělesné hmotnosti k tělesné výšce
(Suchomel, 2006, 60).
BMI = tělesná hmotnost (kg) x tělesná výška-2 (m) (2)
V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40
(morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa,
optimální váha atd.) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za
podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému,
zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Běžně se používají
následující hranice kategorií BMI (Tabulka 4):
50
Tabulka 4. Hranice kategorií BMI.
Kategorie Rozsah BMI – kg/m2
těžká podvýživa BMI ≤ 16,5
podváha 16,5 – 18,5
ideální váha 18,5 – 25
nadváha 25 – 30
mírná obezita 30 – 35
střední obezita 35 – 40
morbidní obezita BMI > 40
Jak už však bylo uvedeno, BMI je pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může
klinický stav lišit od významu naměřené hodnoty BMI (např. kulturisté, staří lidé, osoby různých
ras atd.). Jako ideální se stanoví BMI v rozmezí 18,5–23. Výpočet jsem provedla podle vzorec 2.
Obrázek 15. Hodnoty indexu BMI v populaci. (www.dieta-fit-hubnuti.cz)
4.4 Dotazníková metoda
Součástí celkového šetření a porovnání dvou zkoumaných skupin dětí, bylo také zjištění jejich
vztahu k pohybu a jaké příležitosti k pohybovým aktivitám ve svém okolí mají. Pro tento účel jsem
sestavila dotazník týkající se zkoumané tématiky (Příloha 6).
4.4.1 Forma dotazníku
51
Dotazník jsem vypracovala v písemné podobě a obsahuje 21 otázek rozdělených na 3 části:
A) Pohybové aktivity ve škole
– otázky se týkají školní tělesné výchovy, organizačních a materiálních podmínek pro TV,
vztahu k tomuto předmětu a osobnosti vyučujícího,
B) Pohybové aktivity mimo školu
– zjišťují objem a druh mimoškolních aktivit, důvody k (ne)aktivitě a podmínky pro sport
v místě bydliště,
C) Sociokulturní podmínky
– tato část se liší pro skupinu R a U. Ve skupině R nás zajímá výchovné prostředí, pro
skupinu U zjišťujeme důvody umístnění ve výchovné péči.
4.4.2 Seznámení s technikou vyplnění dotazníku
Po vykonání testů tělesné zdatnosti jsem rozdala všem TO dotazník, a to buď osobně, nebo
osoba pověřená testováním. Vysvětlila jsem jednoduše dotázaným, jak mají při vyplňování
postupovat a případně pomohla, pokud měli nějaké dotazy. Dotazník TO vyplnily dobrovolně a
anonymně a na vyplnění měly dostatek času. Pro účely zařazení do skupin R1–R4 a U1–U4 doplnili
dotázaní datum narození, pohlaví a navštěvovanou školu a třídu. Údaje v dotazníku jsem použila
pouze pro účely této práce a nešířila je dále. Tím byla dodržena etika ve výzkumu.
Dotazník je sestaven z otázek:
uzavřených, kde dotazovaný vybírá odpověď z několika nabízených variant,
– alternativní – výběr ze dvou odpovědí (např. ano/ne),
– výběr pouze jedné odpovědí z více možností,
– vícenásobný výběr – výběr více odpovědí bez určení pořadí.
otevřených, což TO umožňuje volnou tvorbu odpovědi,
polozavřených, kde jsou nabízené varianty odpovědí a zároveň dotazovaný může napsat
vlastní odpověď.
4.4.3 Analýza a vyhodnocení dotazníku
Jednotlivé otázky jsou vyhodnoceny procentuálním zastoupením odpovědí. Pro každou otázku jsem
vytvořila tabulku a grafické znázornění výsečovým grafem v programu Microsoft Word. Pro
kategorii R1 a U1 jsou výsledky uvedeny v kapitole Výsledky, ostatní kategorie v kapitole Přílohy
(Příloha 10).
5 VÝSLEDKY
52
5.1 Výsledky testů tělesné zdatnosti
5.1.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U1-U4
Výsledky a porovnání skupin R1 a U1
Porovnáním chlapců ve věkové kategorii 11 až 13,4 let vyplývá, že celkově zdatnější jsou žáci
základních škol a gymnázia vyrůstajících v rodinném prostředí. U obou zkoumaných skupin
dosáhla polovina testovaných podprůměrné výkonnosti. Ve skupině R1 je 24 % výkonů
průměrných a žádný testovaný výkon nebyl výrazně nadprůměrný. Ve skupině U1 má 40 % chlapců
zdatnost výrazně podprůměrnou. Souhrnně hodnotím tělesnou zdatnost chlapců v této věkové
kategorii jako slabou.
Jak ukazují obrázky 18 až 23 dosahují chlapci R1 ve všech testech v průměru lepších výkonů.
Rozdíl však není výrazný.
Tabulka 5. Počet dětí skupiny R1 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.
Kategorie testové baterie
Počet dětí
Výrazně podprůměrný 10Podprůměrný 32Průměrný 16Nadprůměrný 8Výrazně nadprůměrný 0
Obrázek 16. Zastoupení dětí skupiny R1 v kategoriích testové baterie.
Tabulka 6. Počet dětí skupiny U1 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.
53
Kategorie testové baterie
Počet dětí
Výrazně podprůměrný 6Podprůměrný 7Průměrný 1Nadprůměrný 1Výrazně nadprůměrný 0
Obrázek 17. Zastoupení dětí skupiny U1 v kategoriích testové baterie.
Obrázek 18. Výsledky Burpee-testu.
54
Obrázek 19. Výsledky testu hluboký předklon.
Obrázek 20. Výsledky testu skok do dálky.
Obrázek 21. Výsledky testu člunkový běh.
55
Obrázek 22. Výsledky testu leh-sed.
Obrázek 23. Výsledky testu hod.
Výsledky a porovnání skupin R2 a U2
U chlapců ve věku 13,5 až 16 let se projevuje větší rozdíl v celkové zdatnosti ve prospěch
chlapců z R2. Testovaní chlapci ze základních škol a gymnázia dosahují podprůměrných výkonů
z 42 % oproti 69 % podprůměrných výkonů chlapců z výchovných zařízení. Dále R2 dosahuje 31 %
průměrných výkonů a 13 % nadprůměrných. Chlapci z U2 mají pouze 18 % výkonů průměrných a
nadprůměrného výkonu nedosahuje žádný testovaný.
Výraznější rozdíly pozoruji zejména v testu skok do dálky a v testu leh-sed. Celková zdatnost
obou zkoumaných skupin však opět není příliš dobrá.
56
Tabulka 7. Počet dětí skupiny R2 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.
Kategorie testové baterie
Počet dětí
Výrazně podprůměrný 10Podprůměrný 31Průměrný 22Nadprůměrný 9Výrazně nadprůměrný 0
Obrázek 24. Zastoupení dětí skupiny R2 v kategoriích testové baterie.
Tabulka 8. Počet dětí skupiny U2 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.
Kategorie testové baterie
Počet dětí
Výrazně podprůměrný 3Podprůměrný 11Průměrný 3Nadprůměrný 0Výrazně nadprůměrný 0
Obrázek 25. Zastoupení dětí skupiny U2 v kategoriích testové baterie.
57
Obrázek 26. Výsledky Burpee-testu.
Obrázek 27. Výsledky testu hluboký předklon.
Obrázek 28. Výsledky testu skok do dálky.
58
Obrázek 29. Výsledky testu člunkový běh.
Obrázek 30. Výsledky testu leh-sed.
Obrázek 31. Výsledky testu hod.
59
Výsledky a porovnání skupin R3 a U3
Výrazně lepších výsledků v testech zdatnosti dosáhly v kategorii dívek 11 až 13,4 let žákyně
základních škol a gymnázia vyrůstajících v rodinném prostředí. Ty dosahují výrazně
podprůměrných výkonů v 19 % oproti 47 %, jež mají dívky z výchovných zařízení.
V podprůměrných výkonech jsou obě skupina na stejné úrovni. Dívky ze skupiny R3 projevují také
výkony nadprůměrné a jedna testovaná dívka výkon výrazně nadprůměrný.
V pěti testech mají lepší výkony dívky z R3, přičemž výrazný rozdíl je v testu hluboký předklon
v sedu a hod. Nepatrně lepší výkon se projevil u dívek z U3 v testu člunkový běh. Dívky obou
zkoumaných skupin v této věkové kategorii nemají příliš dobrou tělesnou zdatnost.
Tabulka 9. Počet dětí skupiny R3 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.
Kategorie testové baterie
Počet dětí
Výrazně podprůměrný 13Podprůměrný 31Průměrný 18Nadprůměrný 4Výrazně nadprůměrný 1
Obrázek 32. Zastoupení dětí skupiny R3 v kategoriích testové baterie.
Tabulka 10. Počet dětí skupiny U3 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.
Kategorie testové baterie
Počet dětí
Výrazně podprůměrný 6Podprůměrný 5Průměrný 2Nadprůměrný 0Výrazně nadprůměrný 0
60
Obrázek 33. Zastoupení dětí skupiny U3 v kategoriích testové baterie.
Obrázek 34. Výsledky Burpee-testu.
Obrázek 35. Výsledky testu hluboký předklon.
61
Obrázek 36. Výsledky testu skok do dálky.
Obrázek 37. Výsledky testu člunkový běh.
Obrázek 38. Výsledky testu leh-sed.
62
Obrázek 39. Výsledky testu hod.
Výsledky a porovnání skupin R4 a U4
Jak vyplývá z obrázku 40 a 41, dosahují dívky ve věku 13,5 až 16 let skupiny R4 v celkové
zdatnosti lepších výsledků než dívky z výchovných zařízení. Žádná testovaná dívka ze skupiny U4
nedosahuje průměrného nebo nadprůměrného výkonu,
64 % výkonů je podprůměrných. Ve skupině R4 se 22 % dívek pohybuje v pásmu průměrných a
nadprůměrných výkonů.
V jednotlivých testech vykazují dívky z R4 výrazněji lepší výsledek v testu hod a hluboký
předklon v sedu. Nepatrně lepší výkon projevují dívky z U4 v testu člunkový běh. Opět však musím
konstatovat, že celková zdatnost u obou zkoumaných skupin není příliš dobrá.
Tabulka 11. Počet dětí skupiny R4 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.
Kategorie testové baterie
Počet dětí
Výrazně podprůměrný 14Podprůměrný 41Průměrný 17Nadprůměrný 5Výrazně nadprůměrný 0
63
Obrázek 40. Zastoupení dětí skupiny R4 v kategoriích testové baterie.
Tabulka 12. Počet dětí skupiny U4 zastoupených v jednotlivých kategoriích testové baterie.
Kategorie testové baterie
Počet dětí
Výrazně podprůměrný 4Podprůměrný 7Průměrný 0Nadprůměrný 0Výrazně nadprůměrný 0
Obrázek 41. Zastoupení dětí skupiny U4 v kategoriích testové baterie.
64
Obrázek 42. Výsledky Burpee-testu.
Obrázek 43. Výsledky testu hluboký předklon.
Obrázek 44. Výsledky testu skok do dálky.
65
Obrázek 45. Výsledky testu člunkový běh.
Obrázek 46. Výsledky testu leh-sed.
Obrázek 47. Výsledky testu hod.
66
5.2 Výsledky somatických měření
5.2.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U4-U4
Výsledky a porovnání skupin R1 a U1
Chlapci ve věkové kategorii 11 až 13,4 let dosahují ve všech porovnávaných disciplínách
průměrně stejných výsledků. Při hodnocení indexu tělesné hmotnost se nachází tato skupina
v pásmu ideální váhy. Podle Tabulky 4 se pouze 4 testovaní z R1 nacházejí v pásmu nadváhy, 1
s mírnou obezitou a 45 % v pásmu podváhy či podvýživy. Výrazné rozpětí tělesné hmotnosti jsem
zaznamenala u chlapců z R1, a to 52 kg. Další charakteristiky jsem uvedla v Příloze 8.
Obrázek 48. Tělesná hmotnost skupiny R1 a U1.
Obrázek 49. Tělesná výška skupiny R1 a U1.
67
Obrázek 50. BMI skupiny R1 a U1.
Výsledky a porovnání skupin R2 a U2
Obě zkoumané skupiny chlapců ve věku 13,5 až 16 let vykazují přibližně stejné průměrné
váhové a výškové hodnoty. Index tělesné hmotnosti je na přibližně stejné úrovni a pohybuje se
v pásmu ideální váhy. V pásmu nadváhy a mírné obezity se nachází 10 chlapců z R1. V uvedené
skupině jsem zaznamenala velké rozpětí hodnot tělesné hmotnosti, a to 81 kg. Je zde také výrazné
rozpětí v BMI hodnotách obou skupin.
Obrázek 51. Tělesná hmotnost skupiny R2 a U2.
68
Obrázek 52. Tělesná výška skupiny R2 a U2.
Obrázek 53. BMI skupiny R2 a U2.
Výsledky a porovnání skupin R3 a U3
Dívky ve věkové kategorii 11 až 13,4 let mají srovnatelné průměrné hodnoty výšky a váhy. BMI
se u obou skupin nachází v pásmu ideální váhy, přičemž 5 dívek z R3 má nadváhu a 40 % dívek je
s podváhou. U dívek z U3 je to 30 % s podváhou. Výrazné rozpětí ve výšce nebo hmotnosti jsem
nezaznamenala.
69
Obrázek 54. Tělesná hmotnost skupiny R3 a U3.
Obrázek 55. Tělesná výška skupiny R3 a U3.
Obrázek 56. BMI skupiny R3 a U3.
70
Výsledky a porovnání skupin R4 a U4
Dívky ve věku 13,5 až 16 let jsou v průměrných hodnotách na přibližně stejné úrovni. Index
tělesné hmotnosti se nachází v pásmu ideální váhy. Výrazné rozpětí hodnot jsem u zkoumané
skupiny neznamenala. 9 % dívek z R4 je s nadváhou a 15 % dívek v této skupině má podváhu. Ve
skupině U4 není žádná dívka s nadváhou.
Obrázek 57. Tělesná hmotnost skupiny R4 a U4.
Obrázek 58. Tělesná výška skupiny R4 a U4.
71
Obrázek 59. BMI skupiny R4 a U4.
5.3 Výsledky dotazníkové metody
5.3.1 Výsledky a porovnání skupin R1-R4 a U1-U4
Výsledky a porovnání skupin R1 a U1
Vyhodnocením dotazníkového šetření chlapců ve věkové kategorii 11 až 13,4 let jsem dospěla
k závěru, že většina dotázaných z obou skupin považuje tělesnou výchovu za předmět oblíbený, rádi
a aktivně se zapojují do činnosti a odchází z hodiny příjemně unaveni. Různých sportovních soutěží
a akcí se účastní cca 75 % dotázaných a mezi nejoblíbenější aktivity v TV patří různé hry s míčem,
florbal a fotbal. Při hodnocení osobnosti učitele se obě skupiny ve většině případů shodují, že
hodiny jsou pestré, střídají různé činnosti, neprožívají stres a učitel má program vždy připraven.
Rozdíl se projevuje při hodnocení prostředí výuky, kde chlapci z výchovných zařízení ve většině
případů uvádějí, že tělocvična je malá, nevyhovující a používají omezené množství pomůcek, čímž
se hodnocení liší od výsledků skupiny R1. V obou případech jen malá část dotázaných navštěvuje
při škole ještě další sportovní kroužek.
K aktivitám mimo školu se vyjádřili chlapci tak, že většina provozuje pohybovou aktivitu sama a
časově nestabilně, jejich rodiče sportují jen občas a sport pasivně sleduje jen malá část dotázaných.
Na otázku, zda mají v okolí dostatek příležitostí ke sportu se ve skupině R1 přiklání většina
k názoru, že nabídka je dostačující. Ve skupině U1 se 40 % myslí, že je dostačující a 40 % ji
považuje za omezenou. Nejčastěji se sportu věnují dotázaní za účelem zlepšení kondice a pro zdraví
a zábavu. Za nejoblíbenější sport je považován fotbal.
72
Ve skupině R1 žije 86 % dotázaných s oběma rodiči na vesnici nebo malém městě a pouze 8 %
z nich nemá sourozence. Ve skupině U1 se většina dotázaných nachází v ústavní péči z důvodu
nevyhovujícího rodinného prostředí a pochází z velkých měst. Většina navštěvuje základní nebo
speciální školu přímo v dětském domově či středisku.
Skupina R1
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?
Obrázek 60.
2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
Obrázek 61.
73
3) Při tělesné výchově se většinou
Obrázek 62.
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc
možností)?
Obrázek 63.
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).
Obrázek 64.
74
6) Při hodině TV se zapojuji.
Obrázek 65.
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)
Obrázek 66.
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)
Obrázek 67.
75
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky
Obrázek 68.
B) Pohybové aktivity mimo školu
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji
Obrázek 69.
11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí.
Obrázek 70.
76
12) Moji rodiče sportují
Obrázek 71.
13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?
Obrázek 72.
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
Obrázek 73.
77
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
Obrázek 74.
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo
školu)?
Obrázek 75.
17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)
Obrázek 76.
78
18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)
Obrázek 77.
C Sociokulturní podmínky
Bydlím:
Obrázek 78.
Obrázek 79.
79
Obrázek 80.
Skupina U1
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?
Obrázek 81.
2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
Obrázek 82.
80
3) Při tělesné výchově se většinou
Obrázek 83.
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc
možností)?
Obrázek 84.
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).
Obrázek 85.
81
6) Při hodině TV se zapojuji
Obrázek 86.
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)
Obrázek 87.
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)
Obrázek 88.
82
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky
Obrázek 89.
B) Pohybové aktivity mimo školu
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji
Obrázek 90.
11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí
Obrázek 91.
83
12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?
Obrázek 92.
13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)
Obrázek 93.
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
Obrázek 94.
84
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
Obrázek 95.
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo
školu)?
Obrázek 96.
17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)
Obrázek 97.
85
C Sociokulturní podmínky
Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:
Obrázek 98.
Žák přišel do ústavu z:
Obrázek 99.
Žák je:
Obrázek 100.
86
Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy:
Obrázek 101.
Žák navštěvuje školu:
Obrázek 102.
Výsledky a porovnání skupin R2 a U2
Tělesnou výchovu považují za oblíbený předmět také chlapci věkové kategorie 13,5 až 16 let
druhé zkoumané skupiny. I zde se obě skupiny shodují ve vyjádřeních, že je nejvíce při hodině baví
fotbal, florbal a míčové hry, zapojují se aktivně a rádi. Chlapci R2 se většinou unaví příjemně a
lehce, chlapci U2 se spíše hodně unaví. U obou skupin je hodina systematicky vedena vyučujícím,
střídají činnosti a žáci se pobaví. Ovšem pouze třetina chlapců navštěvuje ve škole nějaký sportovní
kroužek. Chlapci ze základních škol a gymnázia považují většinou tělocvičnu za velkou a
vyhovující s dostatkem náčiní. U chlapců z výchovných zařízení je tomu naopak.
Rozdílný názor pozoruji při hodnocení možností k pohybovým aktivitám, kde cca 50 % chlapců
z R2 má velký výběr nebo aktivit, ale u chlapců z U2 je to pouze 12 %. Zajímavé je, že 51 % R2 a
87
71 % U2 žádný sportovní kroužek nenavštěvuje. Důvody proč chlapci sportují jsou různorodé,
převládajícím důvodem je pobavení, kondice a zdraví. Nejoblíbenější aktivitou je u obou skupin
fotbal, florbal, cyklistika a bruslení. Pasivně sportovní přenosy sleduje méně jak polovina
dotázaných.
U chlapců R2 jsem zjistila, že většina žije na vesnici nebo malém městě s jedním nebo více
sourozenci a s oběma rodiči. U chlapců z U2 jsem rozhovorem s vychovateli došla ke zjištění, že
70% dětí byla umístněna do dětského domova z nevyhovujícího rodinného prostředí, které mělo za
následek problémové chování. Zajímavý je fakt, že přes 80 % dětí přichází z velkých měst a u 5
chlapců byla diagnostikována hyperaktivita. Výsledky v tabulkové a grafické podobě jsou uvedeny
v kapitole Přílohy (Příloha 10).
Výsledky a porovnání skupin R3 a U3
Skupina dívek ve věku 11 až 13,4 let se v dotazníku vyjádřila, že tělesná výchova patří mezi
oblíbený předmět ve škole, příjemně a mírně se při něm unaví a 83 % dívek ze základních škol a
39% dívek z výchovných zařízení se zapojí aktivně při vyučování. Obě zkoumané skupiny se
shodují, že nejraději hrají míčové hry, bruslí, plavou nebo cvičí na hudbu. Výuka je pestrá, zábavná
a systematicky vedena vyučujícím. Rozdíl jsem vypozorovala opět u prostorových a materiálních
podmínek škol a zařízení. Dívkám z R3 se zdá množství pomůcek, náčiní a velikost tělocvičny
dostačující. Dívky z U3 se shodují, že mají malou tělocvičnu a používají omezené množství
pomůcek při výuce.
Také nabídku aktivit považují dívky ze základních škol a gymnázia za dostačující oproti dívkám
z výchovných zařízení. Oproti chlapcům provádějí dívky pohybovou činnost nejen pro zdraví a
pobavení, ale také za účelem udržení váhy a pěkné postavy. Za neoblíbenější považují dívky R3
plavání, bruslení, míčové hry a dívky U3 běh, tanec a překvapivě fotbal.
99 % dívek vyrůstajících v rodinném prostředí žije na vesnici nebo malém městě a pouze 1 %
z nich nemá sourozence. Dívky z dětského domova a střediska výchovné péče pochází v 85 %
z velkých měst. Důvody umístění do výchovné péče jsou 1/3 nevyhovující rodinné prostředí, 1/3
špatná parta a 1/3 nezvládnutá výchova jedním rodičem. 5 dívkám byla diagnostikován syndrom
hyperaktivity. Výsledky v podobě tabulek a grafů jsou zpracovány v Příloze 10.
88
Výsledky a porovnání skupin R4 a U4
Výsledky skupiny dívek 13,5 až 16 let jsou velmi podobné skupině dívek mladších. Také je
tělesná výchova oblíbená u většiny dotázaných, aktivně se zapojují a příjemně se unaví. Dívky
z výchovných zařízení uvádějí ve 20 %, že jsou cvičení náročná. Oblíbenými činnostmi jsou míčové
hry, štafety, florbal a cvičení s hudbou. Stejné jsou i rozdíly ve vnímání materiálních a prostorových
podmínek.
Polovina dívek z R4 považuje nabídku aktivit ve svém okolí za dostačující, dívky z U4 pouze
v cca 25 %. Cvičení provozují obě skupiny pro zábavu a zejména udržení váhy a hezké postavy.
Rozdílné jsou oblíbené aktivity, u R4 je to plavání, bruslení a cyklistika, ve skupině U4 je to tanec,
míčové hry, florbal a plavání.
Většina dotázaných dívek ze základních škol a gymnázia žije s oběma rodiči na vesnici nebo
malém městě. Ve skupině dívek z U4 bylo umístěno do zařízení z důvodu nedostačující péče a s tím
spojenými problémy s chováním a 6 jich má diagnostikován syndrom hyperaktivity. Další údaje
jsou vypracované v Příloze 10 v podobě tabulek a grafů.
89
6 DISKUSE
Hlavním cílem práce bylo zjistit, vyhodnotit a analyzovat rozdíly v pohybových aktivitách a v
tělesné zdatnosti žáků různých škol a výchovných zařízení chrudimského regionu. Porovnávala
jsem dvě odlišně fungující skupiny dětí. Do první skupiny jsou zahrnuty děti vyrůstající v rodinném
prostředí, a to žáci Základní školy Smetanova ve Skutči, Základní školy v Proseči a žáci nižšího
stupně víceletého Gymnázia Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči (skupina R). Druhou
skupinu tvoří děti vychovávané v Dětském domově se školou v Hrochově Týnci a ve Středisku
výchovné péče v Přestavlkách (skupina U).
Sledovaný soubor je ve věkové kategorii 11 až 16 let. Pro lepší porovnání výsledků jsem
testované žáky rozdělila následovně:
– R1, U1 chlapci 11,0–13,4 let,
– R2, U2 chlapci 13,5–16,0 let,
– R3, U3 dívky 11,0–13,4 let,
– R4, U4 dívky 13,5–16,0 let.
Při výzkumu jsem se zaměřila na tři hlavní kritéria hodnocení. Prvním z nich bylo zjištění
úrovně tělesné zdatnosti dětí. Za tímto účelem jsem sestavila testovou baterii z 6 známých
motorických testů a pomocí tabulky stenů zjistila úroveň výkonnosti. Použila jsem následující testy:
Burpee-test, hluboký předklon v sedu, leh-sed po dobu 60 s, člunkový běh 4x10 m, skok do dálky
odrazem snožmo a hod medicinbalem. Z naměřených hodnot jsem pomocí programu Open Office
Calc vypočítala u každého souboru průměr, směrodatnou odchylku, maximální a minimální
hodnotu.
Srovnáním výsledků jsem dospěla k závěru, že obě skupiny chlapců ve věku 11 až 16 let, kteří
vyrůstají v rodinném prostředí a navštěvují základní školu nebo gymnázium, dosahují v testech
tělesné zdatnosti průměrně lepších výsledků. U dívek ve věku 11 až 16 let jsem dospěla ke stejnému
závěru. Tím se potvrdila Hypotéza 1.
Domnívám se, že je to způsobeno tím, že děti ve výchovných zařízeních v chrudimském regionu
mají omezené materiální vybavení a prostorové zázemí. S tím souvisí i fakt, že děti ve výchovné
péči nemohou z organizačních, ale i finančních důvodů provozovat některé sporty a aktivity jako
děti v rodinách. Dalším důvodem je podle mého názoru menší příležitost k pohybovým aktivitám
zapříčiněná umístěním výchovných zařízení v malých obcích. U některých dětí jsem pozorovala
nezájem a neochotu spolupracovat, a proto nepodávaly nejlepší možné výkony. Několik dětí má
90
problémy v pohybovém projevu zapříčiněné syndromem hyperaktivity. To jsou podle mého názoru
hlavní důvody horších výsledků v testech.
Abych zjistila, zda výsledky nejsou zkresleny somatickými odchylkami, zjišťovala jsem u
testovaných tělesnou hmotnost, výšku a vypočítala jsem index tělesné hmotnosti. U žádné testované
skupiny jsem neshledala výrazné rozdíly, které by vedly k horším výsledkům v testech tělesné
zdatnosti.
Ke zjištění, zda se potvrdí Hypotéza 2, tedy že žáci ze základních škol a gymnázia vyrůstající
v rodinném prostředí mají větší možnost pohybových aktivit a více je využívají, jsem použila
dotazníkové šetření. Pro tento účel jsem sestavila dotazník obsahující 21 otázek, které se týkaly
pohybové aktivity ve škole, mimo školu a sociokulturních podmínek. Jednotlivé otázky jsem
vyhodnotila procentuálním zastoupením odpovědí. Z výsledků vyplývá, že většina dotázaných
dívek i chlapců považuje tělesnou výchovu za oblíbený předmět, kde preferují především kolektivní
hry. Dále se ukázalo, že žáci základních škol a gymnázia používají dostatek náčiní pří výuce tělesné
výchovy, střídají činnosti a mají přístup do velké a vybavené tělocvičny. Zcela naopak je tomu u
dětí z výchovných zařízení. Zajímavé je srovnání návštěvnosti sportovních kroužků ve škole.
Nenavštěvuje je přibližně 80 % dětí a ve skupině U ještě o něco více. Návštěvnost mimoškolních
sportovních kroužků je vyšší. Ve skupině R je navštěvuje přibližně polovina dotázaných a ve
skupině U je to cca 30 % dotázaných. Žáci z rodinného prostředí dále uvádějí ve většině případů, že
mají velký výběr pohybových činností ve svém okolí. Děti z ústavních zařízení považují nabídku za
omezenou nebo téměř žádnou. Tím se potvrzuje Hypotéza 2, že žáci základních škol a gymnázia
mají větší příležitost k pohybovým aktivitám a více je využívají. Dle mého názoru je však přesto
využívají málo. Domnívám se, že omezená nabídka aktivit dětí ze skupiny U je způsobena
umístěním výchovných zařízení, organizačními a finančními podmínkami zařízení. Zajímavý je
rozdíl místa bydliště obou zkoumaných skupin. Většina dětí skupiny R bydlí na malém městě nebo
vesnici. Naopak děti, které byly s výchovnými problémy umístěny do dětského domova či střediska
výchovné péče, přicházejí ve většině případů z velkých měst. Myslím, že tento fakt může také
částečně souviset s celkovou tělesnou zdatností. Vesnické děti mají zřejmě více přirozeného pohybu
než děti městské. Poslední otázkou je ovlivnění tělesné zdatnosti syndromem hyperaktivity nebo
tělesným a jiným postižením. 41 % dětí ze skupiny U má diagnostikován syndrom hyperaktivity.
Tuto poruchu mohou doprovázet rychlé a neadekvátní reakce a nekoordinované pohyby a únava,
což jistě ovlivní výsledek testování.
91
Problém shledávám také v izolovanosti obou skupin. V praxi se tyto děti společně nepotkávají,
což je jistě škoda. Domnívám se, že děti mají možnost učit se vzájemné toleranci, pomoci slabším,
vnímaní a přijímaní odlišností, motivaci k zlepšování sama sebe atd. V současné době se proto
připravuje projekt, který se snaží sblížit obě skupiny. Středisko výchovné péče v Přestavlkách
pořádá koncem dubna 2010 sportovní den v areálu zařízení. Probíhat zde bude turnaj ve fotbale,
vybíjené a nohejbale. Pozvány jsou děti ze základních škol ze Skutče a okolí a gymnázia ve Skutči.
Doufám, že se tato akce vydaří a spolupráce bude pokračovat.
92
7 ZÁVĚRY
Podstatou magisterské práce je zjistit rozdíly v pohybových aktivitách a celkové zdatnosti dvou
odlišně vychovávaných skupin dětí.
Po vyhodnocení zjištěných údajů jsem dospěla k závěru, že testované dívky a chlapci ve věku 11
až 16 let, kteří vyrůstají v rodinném prostředí a navštěvují základní školu nebo gymnázium,
dosahují v testech tělesné zdatnosti průměrně lepších výsledků. Výsledky jsou obdobné pro obě
věkové skupiny dívek i chlapců.
Vyšší hodnoty dosahuje skupina R téměř ve všech samostatných testech, ze kterých se skládá
baterie testů. Rozdíl výkonů v jednotlivých testech ani v celé testové baterii však není výrazný.
Dále jsem zjistila, že sledované skupiny nevykazují rozdíly v somatických charakteristikách.
V průměru se testované osoby pohybují v pásmu ideální váhy.
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že žáci základních škol a gymnázia používají
dostatek náčiní pří výuce tělesné výchovy, střídají činnosti a mají přístup do velké a vybavené
tělocvičny. U dětí z výchovných zařízení je hodnocení opačné. Obě skupiny se shodují, že tělesná
výchova a sport je baví, výuka je pestrá a zábavná. Shodu nacházím i v oblíbenosti kolektivních
her, plavání, cyklistice a bruslení. Děti z ústavních zařízení považují nabídku pohybových aktivit za
omezenou nebo téměř žádnou. Ve většině případů žáci z rodinného prostředí uvádějí, že mají velký
výběr činností ve svém okolí. Méně jak polovina dotázaných však využívá nabídku sportovních
kroužků a činností v místě bydliště.
Výše uvedenými závěry se potvrzují obě hypotézy.
93
8 SOUHRN
Magisterská práce se zabývá porovnáním tělesné zdatnosti a možností k pohybovým aktivitám
žáků vybraných škol a výchovných zařízení chrudimského regionu.
Srovnávány jsou soubory žáků Základních škol Smetanova Skuteč a Proseč u Skutče a žáci
nižšího stupně víceletého Gymnázia Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči (skupina R).
Druhou skupinou jsou děti z Dětského domova se školou v Hrochově Týnci a ze Střediska
výchovné péče v Přestavlkách (skupina U). Obě zkoumané skupiny jsou ve věkové kategorii 11–16
let.
Dívky a chlapci skupiny R dosahují v testech tělesné zdatnosti průměrně lepších výsledků než
skupina U. Rozdíl výkonů v jednotlivých testech ani v celé testové baterii však není výrazný.
Sledované skupiny nevykazují rozdíly v somatických charakteristikách a v průměru se testované
osoby pohybují v pásmu ideální váhy. Žáci základních škol a gymnázia mají větší možnosti
k pohybovým aktivitám, lepší materiální a prostorové podmínky pro sport a lépe tyto možnosti
využívají než děti z výchovných ústavů.
94
9 SUMMARY
This master´s graduation thesis deals with the comparison of physical fitness and abilities to
exercise motor activities concerning students studying at selected schools and educational
institutions of Chrudim region.
The comparison surveys a group of students studying at primary schools Smetanova in Skuteč
and Proseč u Skutče together with juniour students at the Gymnasium Suverénního řádu
maltézských rytířů in Skuteč (group R). Another group includes children from the children´s home
and school in Hrochův Týnec together with students from the centre of educational care in
Přestavlky (group U). Both groups surveyed are represented by students between the ages of 11 and
16.
The girls and boys from group R gain better results in physical fitness tests compared to those
from group U. However, differences in achievements are not distinctive, neither in single tests, nor
in the testing system as a whole. The groups surveyed don´t demonstrate differences in somatic
characteristics and on average the students´ weight corresponds to the idea of ideal weight. The
students studying at the primary schools and at the gymnasium have more opportunities to do
physical exercise and have better sport facilities in terms of equipment and space. Thus they take a
better advantage of these opportunities than the children from the centres of educational care.
95
10 REFERENČNÍ SEZNAM
Čelikovský, S. et al. (1979). Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu. Praha: SPN.
Frőmel, K., Novosad, J. & Svozil, Z. (1999). Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého.
Hanousek, J. & Charamza, P. (1992). Moderní metody zpracování dat. Matematická statistika pro každého. Praha: Grada.
Havlíčková, L. (2004). Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Praha: Karolinum.
Kouba, V. (1995). Motorika dítěte. České Budějovice: Pedagogická fakulta JU.
Lehnert, M., Novosad, J., & Neuls, F. (2001). Základy sportovního tréninku I. Olomouc: Hanex.
Máček, M. (1972). Tělesná zdatnost a jak ji získáte. Praha: Avicenum.
Měkota, K. & Blahuš, P. (1983). Motorické testy v tělesné výchově. Praha: SPN.
Měkota, K. & Cuberek, R. (2007). Pohybové dovednosti – činnosti – výkony. Olomouc: Univerzita Palackého.
Měkota, K. & Kovář, R. et al. (1996). UNIFITTEST (6-60). Manuál pro hodnocení základní tělesné výkonnosti a vybraných charakteristik tělesné stavby mládeže a dospělých v České republice. Ostrava. Pedagogická fakulta OU.
Měkota, K. & Novosad, J. (2005). Motorické schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého.
Mužík, V., Dobrý, V. & Sűss, V. (2008). Tělesná výchova a sport mládeže v biologickém, psychologické, sociálním a didaktickém kontextu. Brno. Masarykova Univerzita.
Neuman, J. (2003). Cvičení a testy obratnosti, vytrvalosti a síly. Praha: Portál.
Renotiérová, M. & Ludíková, L. et al. (2006). Speciální pedagogika. Olomouc: Hanex.
Rychtecký, A. & Fialová, L. (1998). Didaktika školní tělesné výchovy. Praha: Karolinum.
Sekot, A. (2002). Sport a společnost. Brno: Paido.
Seliger, V. & Choutka, M. (1982). Fyziologie sportovní výkonnosti. Praha: Olympia.
Suchomel (2005). Pohybové aktivity a zdraví Sborník příspěvků z mezinárodní vědeckého semináře člověka. Ústí nad Labem: UJEP.
Suchomel, A. (2006). Tělesně nezdatné děti školního věk (motorické hodnocení, hlavní činitelé výskytu, kondiční programy). Liberec: Technická univerzita.
Svobodová, M., Vrbovská, P. & Bártová, D. (2002). Zpráva o stávajícím stavu náhradní rodinné péče o děti a mládež bez rodinného zázemí v České republice 2001. Praha.
Švarcová, E. (2002). Úvod do Etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus.
Šimek, R. (1984). Kondiční kulturistika. Praha: Olympia.
Vindušková, J. et al. (2003). Abeceda atletického trenéra. Praha: Olympia.
Vojtová, V. (2008). Úvod do etopedie. Brno: Paido.
96
Internetové odkazy
Dvořák, J. (2007). Systém náhradní výchovy. Retrieved 15. 12. 2009 from the World Wide Web:http://www.anv.cz/System_nahradni_vychovy.pdf.
Index tělesné hmotnosti. Retrieved 12.4.2010 from the World Wide Web:http://www.dieta-fit-hubnuti.cz/proc-je-dulezite-znat-hodnotu-body-mass-indexu.
Purková, V. (2009). Osobnost dětí umístěných v dětských domovech z pohledu vybraných výzkumů a ústavní výchova v číslech. Retrieved 17. 12. 2009 from the World Wide Web:http://www.anv.cz/odborne/147-osobnost-deti-umistenychv-detskych-domovech z-pohledu-vybranych-vyzkumu-a-ustavni-vychova-v-cislech.
Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti – tisková zpráva MPSV. (2009). Praha: MPSV. Retrieved 13.12.2009 from the World Wide Web:http://www.mpsv.cz/ files/clanky/6953/30042009.pdf
97
11 PŘÍLOHY
Příloha 1. Mapa Chrudimska (Místní infostránky, 2009).
98
Příloha 2. Záznamový arch – testování tělesné zdatnosti, somatická měření.
Záznamový arch – testování tělesné zdatnosti, somatická měřeníŠkola: Třída: Pohlaví:
Inic
iály
Dat
um
naro
zení
Váh
a (k
g)
Výš
ka (m
)
BM
I (m
2/kg
)
T1
(sek
)
body
T2
(cm
)
body
T3
(cm
)
body
T4
(sek
)
body
T5
(poč
et)
body
T6
(cm
)
body
99
Příloha 3. Tabulky vyhodnocení testů jednotlivých kategorií
Chlapci 11,0–13,4 let.
Chlapci 13,5–16,0 let.
Dívky 11,0–13,4 let.
100
HodnoceníB
ody
(Ste
ny)
T1
Bur
pee-
test
(s)
T2
Před
klon
v se
du(c
m)
T3
Skok
z m
ísta
(c
m)
T4
Člu
nkov
ý bě
h (s
)
T5
Leh
-sed
(p
očet
)
T6
Hod
míč
em
(cm
)
Výrazně podprůměrný
12
50+48–49
–(-4)(-2)–(-1)
–132133–142
13,3+12,9–13,2
–1718–21
–150151–250
Podprůměrný 34
46–4745
0–12–3
143–152153–163
12,5–12,812,1–12,4
22–2627–30
251–350351–450
Průměrný 56
4443
4–56–7
164–174175–184
11,7–12,011,3–11,6
31–3637–40
451–500501–550
Nadprůměrný 78
4241
8–910–11
185–195196–205
10,9–11,210,5–10,8
41–4546–50
551–600601–650
Výrazně nadprůměrný
910
40–39
12–1314+
206–216217+
10,1–10,4–10,0
51–5556+
651–700701+
Hodnocení
Bod
y(S
teny
)
T1
Bur
pee-
test
(s)
T2
Před
klon
v se
du(c
m)
T3
Skok
z m
ísta
(c
m)
T4
Člu
nkov
ý bě
h (s
)
T5
Leh
-sed
(p
očet
)
T6
Hod
míč
em
(cm
)
Výrazně podprůměrný
12
49+47–48
–(-3)0– (-1)
–148149–160
12,9+12,5–12,8
–2122–26
–200201–299
Podprůměrný 34
45–4643–44
1–23–4
161–172173–184
12,1–12,411,7–12,0
27–3031–35
300–399400–499
Průměrný 56
41–4240
5–67–8
185–196197–208
11,3–11,610,9–11,2
36–4041–44
500–599600–699
Nadprůměrný 78
3938
9–1011–12
209–220221–232
10,5–10,810,1–10,4
45–4950–53
700–799800–899
Výrazně nadprůměrný
910
37–36
13–1415+
233–244245+
9,7–10,0–9,6
54–5859+
900–9991000+
Hodnocení
Bod
y(S
teny
)
T1
Bur
pee-
test
(s)
T2
Před
klon
v se
du(c
m)
T3
Skok
z m
ísta
(c
m)
T4
Člu
nkov
ý bě
h (s
)
T5
Leh
-sed
(p
očet
)
T6
Hod
míč
em
(cm
)
Výrazně podprůměrný
12
54+52–53
–34–5
–134135–144
14,0+13,6–13,9
–1617–20
–150151–200
Podprůměrný 34
50–5149
6–78–9
145–155156–166
13,1–13,512,7–13,0
21–2526–29
201–250251–300
Průměrný 56
4847
10–1112–13
167–177178–187
12,3–12,611,9–12,2
30–3435–38
301–350351–400
Nadprůměrný 78
4645
14–1516–17
188–198199–209
11,5–11,811,0–11,4
39–4344–47
401–450451–500
Výrazně nadprůměrný
910
44–43
18–1920+
210–220221+
10,6–10,9–10,5
48–5253+
501–550551+
Dívky 13,5–16,0 let.
Příloha 4. Vyhodnocení testové baterie.
Celkové hodnocení součtu stenů (bodů)
Hodnocení součtu stenů Suma stenů
Výrazně podprůměrný 6-16
Podprůměrný 17-27
Průměrný 28-38
Nadprůměrný 39-49
Výrazně nadprůměrný 50-60
101
Hodnocení
Bod
y(S
teny
)
T1
Bur
pee-
test
(s)
T2
Před
klon
v se
du(c
m)
T3
Skok
z m
ísta
(c
m)
T4
Člu
nkov
ý bě
h (s
)
T5
Leh
-sed
(p
očet
)
T6
Hod
míč
em
(cm
)
Výrazně podprůměrný
12
52+50–51
–45–7
–126127–136
13,8+13,4–13,7
–1718–21
–150151–250
Podprůměrný 34
48–4946–47
8–910–11
137–146147–156
12,9–13,312,5–12,8
22–2627–30
251–350351–450
Průměrný 56
4544
12–1314–15
157–167168–177
12,1–12,411,7–12,0
31–3536–39
451–500501–550
Nadprůměrný 78
4342
16–1718–19
178–187188–197
11,3–11,611,8–11,2
40–4344–48
551–600601–650
Výrazně nadprůměrný
910
41–40
20–2122+
198–208209+
10,4–10,7–10,3
49–5253+
651–700701+
Příloha 5 Dekadické vyjádření kalendářního věku – převod měsíců na desetiny roku a výpočet věku
testované osoby (Měkota a Kovář, 1996).
102
Příloha 6. Dotazník – pohybové aktivity – základní školy a víceleté gymnázium.
Škola:Třída:
103
Datum narození: Pohlaví: M Ž
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?…………2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
a) anob) ne
3) Při tělesné výchově se většinoua) nudímb) jen lehce unavím a zapotímc) příjemně unavímd) hodně unavím a zapotíme) odcházím po TV nepříjemně unaven(a)
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc možností)?a) florbal b) plaváníc) fotbald) atletikae) sportovní soutěž v rámci Majálesové olympiádyf) jiné………………………………………………g) nikdy
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).a) gymnastika h) fotbalb) atletika ch) posilovací a protahovací cvičeníc) štafety a závody i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate)d) rozcvičky j) plaváníe) různé hry s míčem k) bruslení
f) cvičení s hudbou l) jiné………………………………………..g) florbal m) nic
6) Při hodině TV se zapojujia) nerad(a) a neaktivněb) málo, čekám na výzvuc) občas, podle nálady nebo činnostid) aktivněe) velmi rád(a) a aktivně
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme)b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme)c) cvičení jsou náročná, složitád) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročnáe) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí f) věnujeme se stále stejné činnostig) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivith) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji sei) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadíd) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činnostíe) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužkya) neb) ano, navštěvuji ……………………………………………
B) Pohybové aktivity mimo školu
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnujia) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …)b) navštěvuji sportovní klub (kroužek)c) s někým (kamarádi, rodiče, …)
104
d) nevěnuji se vůbec11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí
a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda)b) mám jen omezený výběr možností c) nemám téměř žádné možnosti
12) Moji rodiče sportujía) aktivněb) občasc) vůbec
13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?a) nedělám žádnou pohybovou činnostb) 1-2 hodiny c) 3-4 hodinyd) 5 a více hodine) jak kdy, různě
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)a) chci si zlepšit kondicib) pro zdravíc) baví mě tod) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava)e) chci se setkávat s přátelif) chci se odreagovat
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)a) špatná doprava za zvoleným sportemb) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportuc) nebaví mě sportováníd) nepovažuji sportování za důležité e) mám jiné zájmyf) ze zdravotních důvodůg) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovath) jiný důvod: ……………………………………………..
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo školu)?………………………………………...Kolikrát týdně?……………………………………...… 17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)………………………………………………………………………………………………………………………………………18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)
a) neb) ano, sleduji …………………………………………………………
C Sociokulturní podmínky
Bydlím: a) s oběma rodičib) s jedním rodičem
a) ve městě nad 20 tisíc obyvatel (Chrudim,…) b) ve městě 10 - 20 tisíc obyvatel (Hlinsko,…)c) ve městě méně jak 10 tisíc obyvatel (Skuteč, Chrast, Luže, Slatiňany,...)d) na vesnici
a) jsem sám(a) (nemám sourozence) b) mám jednoho sourozencec) mám dva nebo více sourozenců
Příloha 7. Dotazník – pohybové aktivity – výchovný ústav a dětský domov.
105
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?……………2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
a) anob) ne
3) Při tělesné výchově se většinouf) nudímg) jen lehce unavím a zapotímh) příjemně unavími) hodně unavím a zapotímj) odcházím po TV nepříjemně unaven(a)
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc možností)?a) florbal b) plaváníc) fotbald) atletikae) sportovní soutěže mezi ostatními ústavyf) jiné………………………………………………g) nikdy
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).a) gymnastika h) fotbalb) atletika ch) posilovací a protahovací cvičeníc) štafety a závody i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate)d) rozcvičky j) plaváníe) různé hry s míčem k) bruslení
f) cvičení s hudbou l) jiné………………………………………..g) florbal m) nic
6) Při hodině TV se zapojujif) nerad(a) a neaktivněg) málo, čekám na výzvuh) občas, podle nálady nebo činnostii) aktivněj) velmi rád(a) a aktivně
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme)b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme)c) cvičení jsou náročná, složitád) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročnáe) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí f) věnujeme se stále stejné činnostig) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivith) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji sei) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadíd) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činnostíe) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužkya) neb) ano, navštěvuji ……………………………………………
B) Pohybové aktivity mimo školu
106
Škola:Třída: Datum narození: Pohlaví: M Ž
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnujia) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …)b) navštěvuji sportovní klub (kroužek)c) s někým (kamarádi, rodiče, …)d) nevěnuji se vůbec
11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolía) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda)b) mám jen omezený výběr možností c) nemám téměř žádné možnosti
12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?a) nedělám žádnou pohybovou činnostb) 1-2 hodiny c) 3-4 hodinyd) 5 a více hodine) jak kdy, různě
13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání) a) neb) ano, sleduji …………………………………………………………
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)a) chci si zlepšit kondicib) pro zdravíc) baví mě tod) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava)e) chci se setkávat s přátelif) chci se odreagovat
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)a) špatná doprava za zvoleným sportemb) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportuc) nebaví mě sportováníd) nepovažuji sportování za důležité e) mám jiné zájmyf) ze zdravotních důvodůg) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovath) jiný důvod: ……………………………………………..
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo školu)?…………………………………….………..………... a kolikrát týdně? …….………………………...…17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)…………………………………………………………………………………………………………………….…………C Sociokulturní podmínky ( vyplním zvlášť s vychovateli) Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:
a) nevyhovujícího rodinného prostředí (zanedbávání péče, alkoholismus či jiná závislost rodičů) b) žák se dostal do špatné party, proto má problémy s chováním c) žák vyrůstá s jedním rodičem a ten nezvládl jeho výchovud) žák nemá rodiče ani jinou osobu, která by zajistila jeho výchovu
Žák přišel do ústavu z: a) z města nad 20 tisíc obyvatel b) z města s 10 - 20 tisíci obyvatel c) z města s méně jak 10 tisíci obyvatel d) z vesnice
Žáka) je sám (nemá sourozence)b) má jednoho sourozencec) má dva nebo více sourozenců
Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy: a) syndrom hyperaktivity ADHDb) mentální postižení – úroveň ……………………………….c) tělesné postižení …………………………..……………….d) postižení zraku, sluchu, řeči ……………………………….e) jiné: ………………………………………………………..
Žák navštěvuje školu: a) základní školu přímo v ústavu nebo dětském domověb) speciální nebo praktickou školu přímo v ústavu nebo v domověc) dojíždí do ZŠ v jiném městě ……………………………………..….d) dojíždí do speciální školy, pomocné školy v jiném městě ……………………………..
Příloha 8. Tabulky výsledků testů tělesné zdatnosti skupin R1-R4 a U1-U4.
107
Skupina R1 T1
Sten
y
T2
Sten
y
T3
Sten
y
T4
Sten
y
T5
Sten
y
T6
Sten
y
Cel
kem
sten
ů
Skór
e te
stov
é ba
teri
e
M 47,86 4,30 -2,42 3,14 168,44 4,94 12,36 3,86 31,61 4,67 431,64 4,64 25,55 3,67
SD 9,40 3,49 8,74 2,15 23,72 2,21 0,83 1,89 7,19 1,46 105,08 1,62 9,28 0,88
xmax 86,19 10,00 11,00 8,00 233,00 10,00 15,31 8,00 48,00 8,00 790,00 10,00 47,00 5,00
xmin 31,65 1,00 -26,00 1,00 130,00 1,00 10,56 1,00 7,00 1,00 280,00 3,00 11,00 2,00
Skupina U1
T1
Sten
y
T2
Sten
y
T3
Sten
y
T4
Sten
y
T5
Sten
y
T6
Sten
y
Cel
kem
sten
ů
Skór
e te
stov
é ba
teri
e
M 54,95 2,40 -4,27 3,07 153,27 4,00 13,35 3,07 31,07 4,53 368,00 3,80 20,87 4,20
SD 11,44 1,99 10,66 2,63 33,60 2,48 1,85 2,09 10,53 2,13 128,02 1,70 9,97 0,86
xmax 78,36 7,00 14,00 10,00 220,00 10,00 17,25 7,00 48,00 8,00 650,00 8,00 46,00 5,00
xmin 42,48 1,00 -22,00 1,00 90,00 1,00 10,96 1,00 12,00 1,00 140,00 1,00 8,00 2,00
Skupina R2
T1
Sten
y
T2
Sten
y
T3
Sten
y
T4
Sten
y
T5
Sten
y
T6
Sten
y
Cel
kem
sten
ů
Skór
e te
stov
é ba
teri
e
M 49,58 3,50 1,46 4,00 184,49 4,61 11,84 4,36 37,18 4,90 597,64 5,56 26,93 3,58
SD 11,78 3,16 9,65 3,01 31,65 2,49 1,04 2,18 10,75 2,23 113,12 1,19 9,82 0,88
xmax 99,29 10,00 25,00 10,00 249,00 10,00 14,81 8,00 62,00 10,00 860,00 8,00 49,00 5,00
xmin 31,34 1,00 -20,00 1,00 123,00 1,00 10,28 1,00 7,00 1,00 360,00 3,00 11,00 2,00
Skupina U2
108
T1
Sten
y
T2
Sten
y
T3
Sten
y
T4
Sten
y
T5
Sten
y
T6
Sten
y
Cel
kem
sten
ů
Skór
e te
stov
é ba
teri
e
M 50,32 2,65 -1,59 2,94 160,12 2,59 13,07 1,94 29,53 3,24 428,82 3,88 17,24 4,00
SD 9,85 1,90 8,86 2,11 16,93 1,23 1,08 1,09 8,38 1,71 107,00 1,11 5,37 0,61
xmax 79,30 7,00 10,00 7,00 180,00 4,00 15,60 4,00 42,00 6,00 670,00 6,00 29,00 5,00
xmin 39,99 1,00 -24,00 1,00 123,00 1,00 11,80 1,00 15,00 1,00 260,00 2,00 9,00 3,00
Skupina R3
T1
Sten
y
T2
Sten
y
T3
Sten
y
T4
Sten
y
T5
Sten
y
T6
Sten
y
Cel
kem
sten
ů
Skór
e te
stov
é ba
teri
e
M 51,00 4,76 7,61 4,22 150,37 3,27 13,82 2,58 28,12 4,10 378,51 5,93 24,87 3,76
SD 8,52 3,49 9,41 3,08 26,34 2,19 1,15 1,54 7,87 1,76 73,41 1,43 9,34 0,89
xmax 72,70 10,00 27,00 10,00 219,00 9,00 17,30 6,00 50,00 9,00 650,00 10,00 53,00 5,00
xmin 36,45 1,00 -15,00 1,00 102,00 1,00 12,10 1,00 10,00 1,00 230,00 3,00 11,00 1,00
Skupina U3
T1
Sten
y
T2
Sten
y
T3
Sten
y
T4
Sten
y
T5
Sten
y
T6
Sten
y
Cel
kem
sten
ů
Skór
e te
stov
é ba
teri
e
M 52,18 3,69 0,62 2,00 140,54 2,54 13,70 3,31 27,31 3,92 326,92 4,92 20,38 4,31
SD 6,76 3,20 7,42 1,29 25,81 1,85 1,85 2,21 6,84 1,66 66,76 1,32 8,36 0,75
xmax 62,30 10,00 10,00 5,00 198,00 7,00 18,08 7,00 41,00 7,00 490,00 8,00 38,00 5,00
xmin 39,94 1,00 -15,00 1,00 103,00 1,00 11,66 1,00 19,00 2,00 230,00 3,00 11,00 3,00
Skupina R4
109
T1
Sten
y
T2
Sten
y
T3
Sten
y
T4
Sten
y
T5
Sten
y
T6
Sten
y
Cel
kem
sten
ů
Skór
e te
stov
é ba
teri
e
M 51,66 2,77 9,84 4,39 154,34 4,35 13,71 2,43 31,73 4,71 454,81 4,77 23,42 3,83
SD 7,00 2,16 8,83 2,96 20,57 1,92 1,14 1,60 7,15 1,65 73,30 1,16 7,71 0,80
xmax 78,25 10,00 27,00 10,00 193,00 8,00 17,30 9,00 50,00 9,00 605,00 8,00 42,00 5,00
xmin 34,65 1,00 -21,00 1,00 97,00 1,00 11,60 1,00 15,00 1,00 270,00 3,00 8,00 2,00
Skupina U4
T1
Sten
y
T2
Sten
y
T3
Sten
y
T4
Sten
y
T5
Sten
y
T6
Sten
y
Cel
kem
sten
ů
Skór
e te
stov
é ba
teri
e
M 54,17 2,91 0,18 1,55 144,45 3,45 13,64 2,55 31,45 4,55 384,55 4,00 19,00 4,36
SD 10,61 2,39 8,39 0,93 16,83 1,63 1,30 1,37 6,76 1,51 59,22 0,77 5,35 0,50
xmax 79,30 9,00 10,00 4,00 171,00 6,00 16,71 5,00 43,00 7,00 510,00 6,00 27,00 5,00
xmin 41,99 1,00 -21,00 1,00 115,00 1,00 12,10 1,00 23,00 3,00 290,00 3,00 10,00 4,00
Příloha 9. Tabulky výsledků somatických měření skupin R1-R4 a U1-U4.
110
Skupina R1
Kalendářní
věkTělesná
hmotnostTělesná výška BMI
[roky] [kg] [m] M 12,43 46,42 1,56 18,98SD 0,62 11,60 0,08 3,49xmax 13,43 81,00 1,73 30,12xmin 11,41 29,00 1,38 13,84
Skupina U1
Kalendářní
věkTělesná
hmotnostTělesná výška BMI
[roky] [kg] [m] M 12,08 46,60 1,56 19,15SD 0,84 9,44 0,08 3,76xmax 13,40 68,00 1,66 29,43xmin 11,00 35,00 1,38 14,33
Skupina R2
Kalendářní
věkTělesná
hmotnostTělesná výška BMI
[roky] [kg] [m] M 14,29 60,24 1,68 21,21SD 0,61 14,17 0,10 3,60xmax 16,04 115,00 1,86 33,97xmin 13,47 34,00 1,46 15,81
Skupina U2
Kalendářní
věkTělesná
hmotnostTělesná výška BMI
[roky] [kg] [m] M 14,28 58,76 1,65 21,55SD 0,71 10,32 0,07 2,49xmax 15,98 79,00 1,74 26,08xmin 13,53 45,00 1,48 17,80
Skupina R3
111
Kalendářní
věkTělesná
hmotnostTělesná výška BMI
[roky] [kg] [m] M 12,28 48,6 1,57 19,74SD 0,61 9,94 0,07 3,59xmax 13,41 82,00 1,73 34,13xmin 11,28 33,00 1,40 14,67
Skupina U3
Kalendářní
věkTělesná
hmotnostTělesná výška BMI
[roky] [kg] [m] M 12,40 47,54 1,55 19,67SD 0,72 8,01 0,06 2,56xmax 13,14 95,00 1,63 25,39xmin 10,82 35,00 1,45 15,56
Skupina R4
Kalendářní
věkTělesná
hmotnostTělesná výška BMI
[roky] [kg] [m] M 14,31 55,25 1,64 20,64SD 0,61 8,31 0,06 2,89xmax 15,39 72,00 1,76 27,34xmin 13,38 40,00 1,50 14,01
Skupina U4
Kalendářní
věkTělesná
hmotnostTělesná výška BMI
[roky] [kg] [m] M 14,50 52,55 1,62 19,97SD 0,62 9,29 0,05 2,62xmax 15,56 70,00 1,70 24,22xmin 13,69 39,00 1,55 16,23
Příloha 10. Tabulky a grafy výsledků dotazníkového šetření skupin R1-R4 a U1-U4.
112
Skupina R1
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?
2 hod. 66
2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
a) ano 62b) ne 4
3) Při tělesné výchově se většinou
a) nudím 3b) jen lehce unavím a zapotím 22c) příjemně unavím 28d) hodně unavím a zapotím 8e) odcházím po TV nepříjemně unaven(-a) 5
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc
možností)?
a) florbal 18b) plavání 10c) fotbal 16d) atletika 9e) sportovní soutěž v rámci Majálesové olympiády 5f) jiné: ringo, nohejbal, basketbal, ping-pong 8g) nikdy 26
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).
a) gymnastika 6 h) fotbal 36b) atletika 15 ch) posilovací a protahovací cvičení 11c) štafety a závody 11 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 17d) rozcvičky 5 j) plavání 22e) různé hry s míčem 40 k) bruslení 35f) cvičení s hudbou 1 l) jiné: 0g) florbal 39 m) nic 1
6) Při hodině TV se zapojuji
a) nerad(-a) a neaktivně 2b) málo, čekám na výzvu 3
113
c) občas, podle nálady nebo činnosti 19d) aktivně 16e) velmi rád(a) a aktivně 26
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)
a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 29b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 1c) cvičení jsou náročná, složitá 3d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 8e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 23f) věnujeme se stále stejné činnosti 1g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 31h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 12i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 4
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)
a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)
40
b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 8c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 7d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 16e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)
25
f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 3
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky
a) ne 50b) ano, navštěvuji sportovní hry, fotbal, ping-pong a taneční kroužek 16
B) Pohybové aktivity mimo školu
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji
a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 33b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 19c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 16d) nevěnuji se vůbec 4
11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí
a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 38b) mám jen omezený výběr možností 25
114
c) nemám téměř žádné možnosti 3
12) Moji rodiče sportují
a) aktivně 3b) občas 41c) vůbec 17
13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?
a) nedělám žádnou pohybovou činnost 2b) 1-2 hodiny 7c) 3-4 hodiny 10d) 5 a více hodin 17e) jak kdy, různě 30
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) chci si zlepšit kondici 34b) pro zdraví 22c) baví mě to 44d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 11e) chci se setkávat s přáteli 17f) chci se odreagovat 17
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) špatná doprava za zvoleným sportem 9b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 4c) nebaví mě sportování 4d) nepovažuji sportování za důležité 1e) mám jiné zájmy 6f) ze zdravotních důvodů 3g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 7h) jiný důvod: nemá s kým 1
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo
školu)?
Hokej 5 Tanec 3Fotbal 8 Ping-pong 3Sportovní hry 1 Hasičský 5Plavání 3 Žádný 31Basketbal 2
Kolikrát týdně?
4 hod. 5
115
2 hod. 131 hod. 4
17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)
Karate 1 Běhání 9Plavání 12 Fotbal 30Tenis a ping-pong 6 Bruslení a kolečkové bruslení 19Tanec 3 Basketbal a volejbal 7Snowboarding 2 Florbal 24Jízda na kole 10 Posilování 2Míčové hry, ringo, badminton 6 Lyžování sjezdové a běžecké 2
18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)
a) ne 26b) ano, sleduji OH, fotbal, hokej, tenis, basketbal a box 40
C Sociokulturní podmínky
Bydlím:
a) s oběma rodiči 57b) s jedním rodičem 9
a) ve městě nad 20 tisíc obyvatel (Chrudim,…) 0b) ve městě 10 - 20 tisíc obyvatel (Hlinsko,…) 0c) ve městě méně jak 10 tisíc obyvatel (Skuteč, Chrast, Luže, Slatiňany,...) 24d) na vesnici 42
a) jsem sám(a) (nemám sourozence) 5b) mám jednoho sourozence 30c) mám dva nebo více sourozenců 31
Skupina U1
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?
2 hod 93 hod 6
2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
a) ano 13b) ne 2
3) Při tělesné výchově se většinou
a) nudím 2
116
b) jen lehce unavím a zapotím 3c) příjemně unavím 5d) hodně unavím a zapotím 3e) odcházím po TV nepříjemně unaven(a) 2
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc
možností)?
a) florbal 2b) plavání 1c) fotbal 5d) atletika 4e) sportovní soutěže mezi ostatními ústavy 4f) jiné: ringo, hokejbal, basketbal 0g) nikdy 5
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).
a) gymnastika 0 h) fotbal 6b) atletika 4 ch) posilovací a protahovací cvičení 3c) štafety a závody 4 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 0d) rozcvičky 2 j) plavání 2e) různé hry s míčem 8 k) bruslení 0f) cvičení s hudbou 2 l) jiné: 0g) florbal 6 m) nic 0
6) Při hodině TV se zapojuji
a) nerad(a) a neaktivně 1b) málo, čekám na výzvu 2c) občas, podle nálady nebo činnosti 2d) aktivně 4e) velmi rád(a) a aktivně 6
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)
a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 6b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 2c) cvičení jsou náročná, složitá 4d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 2e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 9f) věnujeme se stále stejné činnosti 0g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 4h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 5i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 0
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)
117
a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)
3
b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 8c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 10d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 0e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)
1
f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 5
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky
a) ne 14b) ano, navštěvuji ping-pong 1
B) Pohybové aktivity mimo školu
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji
a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 7b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 1c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 5d) nevěnuji se vůbec 2
11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí
a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 6b) mám jen omezený výběr možností 6c) nemám téměř žádné možnosti 3
12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?
a) nedělám žádnou pohybovou činnost 2b) 1-2 hodiny 3c) 3-4 hodiny 2d) 5 a více hodin 2e) jak kdy, různě 6
13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)
a) ne 2b) ano, sleduji fotbal, hokej 13
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) chci si zlepšit kondici 2b) pro zdraví 5c) baví mě to 6d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 2e) chci se setkávat s přáteli 5
118
f) chci se odreagovat 3
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) špatná doprava za zvoleným sportem 1b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 1c) nebaví mě sportování 0d) nepovažuji sportování za důležité 1e) mám jiné zájmy 2f) ze zdravotních důvodů 1g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 0h) jiný důvod: jiné kroužky 0
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo
školu)?
Žádný 10Atletika 1Florbal 4
17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)
Jízda na kole 5 Míčové hry, ringo, badminton 3Plavání 2 Běhání 4Tenis a ping-pong 2 Fotbal 8Hokej 2 Florbal 6
C Sociokulturní podmínky
Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:
a) nevyhovujícího rodinného prostředí (zanedbávání péče, alkoholismus či jiná závislost rodičů)
10
b) žák se dostal do špatné party, proto má problémy s chováním 4c) žák vyrůstá s jedním rodiče a ten nezvládl jeho výchovu 0d) žák nemá rodiče ani jinou osobu, která by zajistila jeho výchovu 1
Žák přišel do ústavu z:
a) města nad 20 tisíc obyvatel 7b) města s 10 - 20 tisíci obyvatel 7c) města s méně jak 10 tisíci obyvatel 1d) vesnice 0
Žák je:
a) sám(a) (nemá sourozence) 1b) má jednoho sourozence 8c) má dva nebo více sourozenců 6
Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy:
119
a) syndrom hyperaktivity ADHD 7b) mentální postižení – úroveň lehké 2c) tělesné postižení 1d) postižení zraku, sluchu, řeči 1e) jiné: 0
Žák navštěvuje školu:
a) základní školu přímo v ústavu nebo dětském domově 6b) speciální nebo praktickou školu přímo v ústavu nebo dětském domově
7
c) dojíždí do ZŠ v jiném městě 2d) dojíždí do speciální školy, pomocné školy v jiném městě 0
Skupina R2
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?
2 hod. 604 hod 12
2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
a) ano 67b) ne 5
3) Při tělesné výchově se většinou
120
a) nudím 2b) jen lehce unavím a zapotím 28c) příjemně unavím 29d) hodně unavím a zapotím 10e) odcházím po TV nepříjemně unaven(-a) 3
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (víc možností)?
a) florbal 18b) plavání 7c) fotbal 15d) atletika 10e) sportovní soutěž v rámci Majálesové olympiády 10f) jiné: ringo, tenis, basketbal 14g) nikdy 25
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).
a) gymnastika 5 h) fotbal 37b) atletika 18 ch) posilovací a protahovací cvičení 17c) štafety a závody 20 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 21d) rozcvičky 1 j) plavání 15e) různé hry s míčem 46 k) bruslení 34f) cvičení s hudbou 2 l) jiné: ping-pong 2g) florbal 51 m) nic 0
121
6) Při hodině TV se zapojuji
a) nerad(-a) a neaktivně 1b) málo, čekám na výzvu 2c) občas, podle nálady nebo činnosti 18d) aktivně 23e) velmi rád(a) a aktivně 28
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)
a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 39b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 4c) cvičení jsou náročná, složitá 6d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 14e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 20f) věnujeme se stále stejné činnosti 2g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 34h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 26i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 3
122
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)
a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)
50
b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 6c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 18d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 28e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)
29
f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 6
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky
a) ne 54b) ano, navštěvuji sportovní hry, florbal a taneční kroužek 18
123
B) Pohybové aktivity mimo školu
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji
a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 29b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 19c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 44d) nevěnuji se vůbec 2
11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí
a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 34b) mám jen omezený výběr možností 28c) nemám téměř žádné možnosti 10
12) Moji rodiče sportují
a) aktivně 2b) občas 39c) vůbec 31
124
13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?
a) nedělám žádnou pohybovou činnost 2b) 1-2 hodiny 9c) 3-4 hodiny 11d) 5 a více hodin 18e) jak kdy, různě 32
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) chci si zlepšit kondici 37b) pro zdraví 23c) baví mě to 56d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 15e) chci se setkávat s přáteli 34f) chci se odreagovat 31
125
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) špatná doprava za zvoleným sportem 18b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 6c) nebaví mě sportování 2d) nepovažuji sportování za důležité 1e) mám jiné zájmy 15f) ze zdravotních důvodů 13g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 13h) jiný důvod: 0
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo
školu)?
Hokej 2Orientační běh 2Jízda na kole 4Fotbal 18Tenis 1Tanec 2Házen 1Hasičský 7Žádný 38
126
Kolikrát týdně?
2 hod. 364 hod. 15
17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)
Hokej 12 Běhání a atletika 18Bojové sporty 2 Fotbal 30Plavání 8 Bruslení a kolečkové bruslení 2Tenis a ping-pong 6 Basketbal a volejbal 18Tanec 2 Florbal 17Baseball 7 Posilování 3Jízda na kole 21 Lyžování sjezdové a běžecké 4Míčové hry, ringo, badminton 11 Běhání a atletika 18
18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)
a) ne 21b) ano, sleduji OH, fotbal, hokej, florbal, házenou, tenis a OH 51
127
C Sociokulturní podmínky
Bydlím:
a) s oběma rodiči 58b) s jedním rodičem 14
a) ve městě nad 20 tisíc obyvatel (Chrudim,…) 0b) ve městě 10 - 20 tisíc obyvatel (Hlinsko,…) 0c) ve městě méně jak 10 tisíc obyvatel (Skuteč, Chrast, Luže, Slatiňany,...) 19d) na vesnici 43
a) jsem sám(a) (nemám sourozence) 5b) mám jednoho sourozence 38c) mám dva nebo více sourozenců 29
128
Skupina U2
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?
2 hod 113 hod 6
2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
a) ano 16b) ne 1
3) Při tělesné výchově se většinou
a) nudím 0b) jen lehce unavím a zapotím 4c) příjemně unavím 4d) hodně unavím a zapotím 7e) odcházím po TV nepříjemně unaven(a) 2
129
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc
možností)?
a) florbal 3b) plavání 2c) fotbal 6d) atletika 2e) sportovní soutěže mezi ostatními ústavy 5f) jiné: ringo, hokejbal, basketbal 0g) nikdy 3
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).
a) gymnastika 0 h) fotbal 8b) atletika 0 ch) posilovací a protahovací cvičení 6c) štafety a závody 4 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 1d) rozcvičky 1 j) plavání 6e) různé hry s míčem 8 k) bruslení 2f) cvičení s hudbou 1 l) jiné: 0g) florbal 6 m) nic 0
6) Při hodině TV se zapojuji
a) nerad(a) a neaktivně 0b) málo, čekám na výzvu 1c) občas, podle nálady nebo činnosti 4d) aktivně 9e) velmi rád(a) a aktivně 3
130
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)
a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 7b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 2c) cvičení jsou náročná, složitá 2d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 7e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 6f) věnujeme se stále stejné činnosti 1g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 4h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 8i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 0
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)
a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)
4
b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 5c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 14d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 2e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)
3
f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 6
131
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky
a) ne 14b) ano, navštěvuji florbal 3
B) Pohybové aktivity mimo školu
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji
a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 9b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 6c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 4d) nevěnuji se vůbec 1
11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí
a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 2b) mám jen omezený výběr možností 9c) nemám téměř žádné možnosti 6
132
12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?
a) nedělám žádnou pohybovou činnost 1b) 1-2 hodiny 3c) 3-4 hodiny 3d) 5 a více hodin 2e) jak kdy, různě 8
13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)
a) ne 7b) ano, sleduji fotbal, hokej 10
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) chci si zlepšit kondici 6b) pro zdraví 6c) baví mě to 12d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 2e) chci se setkávat s přáteli 2f) chci se odreagovat 1
133
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) špatná doprava za zvoleným sportem 0b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 0c) nebaví mě sportování 1d) nepovažuji sportování za důležité 1e) mám jiné zájmy 1f) ze zdravotních důvodů 1g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 0h) jiný důvod: jiné kroužky 0
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo
školu)?
Žádný 12Sportovní hry 5
134
17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)
Jízda na kole 3 Běhání 2Plavání 3 Basketbal a volejbal 5Fotbal 9 Florbal 5Posilování 2 Bruslení a hokej 6Míčové hry 2 Běhání 2
C Sociokulturní podmínky
Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:
a) nevyhovujícího rodinného prostředí (zanedbávání péče, alkoholismus či jiná závislost rodičů)
12
b) žák se dostal do špatné party, proto má problémy s chováním 4c) žák vyrůstá s jedním rodiče a ten nezvládl jeho výchovu 1d) žák nemá rodiče ani jinou osobu, která by zajistila jeho výchovu 0
Žák přišel do ústavu z:
a) města nad 20 tisíc obyvatel 7b) města s 10 - 20 tisíci obyvatel 7c) města s méně jak 10 tisíci obyvatel 2d) vesnice 1
135
Žák je:
a) sám(a) (nemá sourozence) 0b) má jednoho sourozence 9c) má dva nebo více sourozenců 8
Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy:
a) syndrom hyperaktivity ADHD 5b) mentální postižení – úroveň lehké 0c) tělesné postižení 0d) postižení zraku, sluchu, řeči 1e) jiné: 0
136
Žák navštěvuje školu:
a) základní školu přímo v ústavu nebo dětském domově 12b) speciální nebo praktickou školu přímo v ústavu nebo dětském domově
4
c) dojíždí do ZŠ v jiném městě 1d) dojíždí do speciální školy, pomocné školy v jiném městě 0
Skupina R3
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?
2 hod. 67
2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
a) ano 64b) ne 3
137
3) Při tělesné výchově se většinou
a) nudím 0b) jen lehce unavím a zapotím 29c) příjemně unavím 27d) hodně unavím a zapotím 8e) odcházím po TV nepříjemně unaven(-a) 3
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc
možností)?
a) florbal 2b) plavání 9c) fotbal 2d) atletika 7e) sportovní soutěž v rámci Majálesové olympiády 8f) jiné: 0g) nikdy 35
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).
a) gymnastika 17 h) fotbal 15b) atletika 16 ch) posilovací a protahovací cvičení 9c) štafety a závody 19 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 19d) rozcvičky 13 j) plavání 41e) různé hry s míčem 52 k) bruslení 50f) cvičení s hudbou 25 l) jiné: basketbal 3g) florbal 16 m) nic 0
138
6) Při hodině TV se zapojuji
a) nerad(-a) a neaktivně 0b) málo, čekám na výzvu 1c) občas, podle nálady nebo činnosti 11d) aktivně 14e) velmi rád(a) a aktivně 41
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)
a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 13b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme)
3
c) cvičení jsou náročná, složitá 2d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 11e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 36f) věnujeme se stále stejné činnosti 2g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 31h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 30i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 0
139
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)
a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)
39
b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 7c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 10d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 19e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)
25
f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 7
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky
a) ne 48b) ano, navštěvuji sportovní hry, aerobik, taneční kroužek a kroužek plavání 19
140
B) Pohybové aktivity mimo školu
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji
a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 31b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 8c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 39d) nevěnuji se vůbec 1
11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí
a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 35b) mám jen omezený výběr možností 22c) nemám téměř žádné možnosti 10
12) Moji rodiče sportují
a) aktivně 7b) občas 48c) vůbec 12
141
13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?
a) nedělám žádnou pohybovou činnost 1b) 1-2 hodiny 17c) 3-4 hodiny 8d) 5 a více hodin 10e) jak kdy, různě 31
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) chci si zlepšit kondici 24b) pro zdraví 38c) baví mě to 54d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 23e) chci se setkávat s přáteli 12f) chci se odreagovat 14
142
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) špatná doprava za zvoleným sportem 8b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 2c) nebaví mě sportování 1d) nepovažuji sportování za důležité 0e) mám jiné zájmy 10f) ze zdravotních důvodů 7g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 15h) jiný důvod: 0
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo
školu)?
Jízda na koni 2 Tenis 1Moderní balet 3 Tanec 2Gymnastika 1 Jízda na kole 2Sportovní hry 2 Hasičský 8Plavání 6 Žádný 38
Kolikrát týdně?
3 hod. 32 hod. 61 hod. 9
143
17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)
Jízda na koni 2 Míčové hry, ringo, badminton 13Aerobik a gymnastika 4 Běhání 7Turistika 3 Fotbal 10Plavání 27 Bruslení a kolečkové bruslení 21Tenis a ping-pong 4 Basketbal a volejbal 1Tanec 5 Lyžování sjezdové a běžecké 10Jízda na kole 8 Míčové hry, ringo, badminton 13
18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)
a) ne 44b) ano, sleduji OH, fotbal, hokej, lyžování, tanec a gymnastiku 23
144
C Sociokulturní podmínky
Bydlím:
a) s oběma rodiči 49b) s jedním rodičem 18
a) ve městě nad 20 tisíc obyvatel (Chrudim,…) 0b) ve městě 10 - 20 tisíc obyvatel (Hlinsko,…) 1c) ve městě méně jak 10 tisíc obyvatel (Skuteč, Chrast, Luže, Slatiňany,...) 19d) na vesnici 47
a) jsem sám(a) (nemám sourozence) 1b) mám jednoho sourozence 38c) mám dva nebo více sourozenců 28
145
Skupina U3
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?
2 hod 73 hod 6
2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
a) ano 10b) ne 3
3) Při tělesné výchově se většinou
a) nudím 1b) jen lehce unavím a zapotím 2c) příjemně unavím 6d) hodně unavím a zapotím 3e) odcházím po TV nepříjemně unaven(a) 1
146
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc
možností)?
a) florbal 0b) plavání 3c) fotbal 2d) atletika 3e) sportovní soutěže mezi ostatními ústavy 4f) jiné: 0g) nikdy 5
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).
a) gymnastika 3 h) fotbal 2b) atletika 2 ch) posilovací a protahovací cvičení 4c) štafety a závody 1 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 1d) rozcvičky 3 j) plavání 5e) různé hry s míčem 8 k) bruslení 4f) cvičení s hudbou 6 l) jiné: ping-pong 1g) florbal 0 m) nic 0
6) Při hodině TV se zapojuji
a) nerad(a) a neaktivně 1b) málo, čekám na výzvu 0c) občas, podle nálady nebo činnosti 5d) aktivně 5e) velmi rád(a) a aktivně 2
147
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)
a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 5b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 0c) cvičení jsou náročná, složitá 5d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 1e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 5f) věnujeme se stále stejné činnosti 1g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 4h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 4i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 0
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)
a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)
7
b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 2c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 10d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 2e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)
0
f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 7
148
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky
a) ne 10b) ano, navštěvuji sportovní hry 3
B) Pohybové aktivity mimo školu
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji
a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 7b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 2c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 3d) nevěnuji se vůbec 3
11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí
a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 4b) mám jen omezený výběr možností 6c) nemám téměř žádné možnosti 3
149
12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo TV)?
a) nedělám žádnou pohybovou činnost 1b) 1-2 hodiny 3c) 3-4 hodiny 1d) 5 a více hodin 1e) jak kdy, různě 5
13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)
a) ne 9b) ano, sleduji fotbal, hokej 4
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) chci si zlepšit kondici 3b) pro zdraví 4c) baví mě to 10d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 4e) chci se setkávat s přáteli 1f) chci se odreagovat 1
150
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) špatná doprava za zvoleným sportem 0b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 1c) nebaví mě sportování 0d) nepovažuji sportování za důležité 0e) mám jiné zájmy 1f) ze zdravotních důvodů 0g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 1h) jiný důvod: 0
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo
školu)?
Žádný 8Tanec 2Gymnastika 1Volejbal 2
151
17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)
Jízda na kole 2 Míčové hry, ringo, badminton 1Plavání 3 Běhání 8Bruslení a kolečkové bruslení 1 Basketbal a volejbal 2Tanec 6 Fotbal 5
C Sociokulturní podmínky
Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:
a) nevyhovujícího rodinného prostředí (zanedbávání péče, alkoholismus či jiná závislost rodičů)
5
b) žák se dostal do špatné party, proto má problémy s chováním 4c) žák vyrůstá s jedním rodiče a ten nezvládl jeho výchovu 4d) žák nemá rodiče ani jinou osobu, která by zajistila jeho výchovu 0
152
Žák přišel do ústavu z:
a) města nad 20 tisíc obyvatel 8b) města s 10 - 20 tisíci obyvatel 3c) města s méně jak 10 tisíci obyvatel 0d) vesnice 2
Žák je:
a) sám(a) (nemá sourozence) 2b) má jednoho sourozence 6c) má dva nebo více sourozenců 5
Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy:
a) syndrom hyperaktivity ADHD 5b) mentální postižení – úroveň lehké 3c) tělesné postižení 0d) postižení zraku, sluchu, řeči 0e) jiné: 0
153
Žák navštěvuje školu:
a) základní školu přímo v ústavu nebo dětském domově 8b) speciální nebo praktickou školu přímo v ústavu nebo dětském domově
5
c) dojíždí do ZŠ v jiném městě 0d) dojíždí do speciální školy, pomocné školy v jiném městě 0
Skupina R4
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?
2 hod. 77
154
2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
a) ano 69b) ne 8
3) Při tělesné výchově se většinou
a) nudím 0b) jen lehce unavím a zapotím 24c) příjemně unavím 44d) hodně unavím a zapotím 1e) odcházím po TV nepříjemně unaven(-a) 8
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc
možností)?
a) florbal 15b) plavání 10c) fotbal 0d) atletika 7e) sportovní soutěž v rámci Majálesové olympiády 15f) jiné: ringo, hokejbal, basketbal 13g) nikdy 35
155
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).
a) gymnastika 18 h) fotbal 14b) atletika 24 ch) posilovací a protahovací cvičení 17c) štafety a závody 19 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 34d) rozcvičky 12 j) plavání 28e) různé hry s míčem 57 k) bruslení 23f) cvičení s hudbou 31 l) jiné: 0g) florbal 38 m) nic 0
6) Při hodině TV se zapojuji
a) nerad(-a) a neaktivně 0b) málo, čekám na výzvu 11c) občas, podle nálady nebo činnosti
23
d) aktivně 19e) velmi rád(a) a aktivně 24
156
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)
a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 44b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme)
5
c) cvičení jsou náročná, složitá 4d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 8e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 42f) věnujeme se stále stejné činnosti 4g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 44h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 51i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 1
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)
a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)
66
b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 2c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 14d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 34e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)
42
f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 6
157
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky
a) ne 63b) ano, navštěvuji sportovní hry, aerobik, taneční kroužek a kroužek plavání 14
B) Pohybové aktivity mimo školu
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji
a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 53b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 12c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 34d) nevěnuji se vůbec 8
11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí
a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 40b) mám jen omezený výběr možností 28c) nemám téměř žádné možnosti 9
158
12) Moji rodiče sportují
a) aktivně 10b) občas 43c) vůbec 24
13) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?
a) nedělám žádnou pohybovou činnost 4b) 1-2 hodiny 10c) 3-4 hodiny 15d) 5 a více hodin 11e) jak kdy, různě 37
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) chci si zlepšit kondici 42b) pro zdraví 36
159
c) baví mě to 59d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 49e) chci se setkávat s přáteli 27f) chci se odreagovat 34
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) špatná doprava za zvoleným sportem 15b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 6c) nebaví mě sportování 4d) nepovažuji sportování za důležité 2e) mám jiné zájmy 25f) ze zdravotních důvodů 5g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 17h) jiný důvod: jiné kroužky 3
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo
školu)?
Jízda na koni 2 Tanec 3Aerobik 3 Karate 2Sportovní hry 2 Hasičský 9Plavání 5 Žádný 49Tenis 2 Tanec 3
160
Kolikrát týdně?
2 hod. 121 hod. 9
17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)
Jízda na koni 4 Míčové hry, ringo, badminton 15Aerobik 5 Běhání 17Turistika 3 Fotbal 8Plavání 25 Bruslení a kolečkové bruslení 31Tenis a ping-pong 4 Basketbal a volejbal 4Tanec 11 Florbal 5Snowboarding 5 Posilování 9Jízda na kole 27 Lyžování sjezdové a běžecké 3
18) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)
a) ne 35b) ano, sleduji OH, fotbal, hokej, lyžování, tenis, atletiku a gymnastiku 42
161
C Sociokulturní podmínky
Bydlím:
a) s oběma rodiči 62b) s jedním rodičem 15
a) ve městě nad 20 tisíc obyvatel (Chrudim,…) 0b) ve městě 10 - 20 tisíc obyvatel (Hlinsko,…) 1c) ve městě méně jak 10 tisíc obyvatel (Skuteč, Chrast, Luže, Slatiňany,...) 22d) na vesnici 54
a) jsem sám(a) (nemám sourozence) 3b) mám jednoho sourozence 39c) mám dva nebo více sourozenců 35
162
Skupina U4
A) Pohybové aktivity ve škole
1) Kolik hodin tělesné výchovy máš týdně ve škole?
2 hod 63 hod 5
2) Patří tělesná výchova k tvým oblíbeným předmětům?
a) ano 8b) ne 3
3) Při tělesné výchově se většinou
a) nudím 1b) jen lehce unavím a zapotím 3c) příjemně unavím 5d) hodně unavím a zapotím 2e) odcházím po TV nepříjemně unaven(a) 0
163
4) Účastníš se ve škole nějakých sportovních soutěží nebo turnajů (můžeš označit víc
možností)?
a) florbal 0b) plavání 0c) fotbal 0d) atletika 0e) sportovní soutěže mezi ostatními ústavy 2f) jiné: ringo, hokejbal, basketbal 0g) nikdy 9
5) Ve škole mě při TV nejvíce baví (můžeš označit víc možností).
a) gymnastika 2 h) fotbal 0b) atletika 1 ch) posilovací a protahovací cvičení 0c) štafety a závody 3 i) netradiční hry (ringo, softbal, ultimate) 0d) rozcvičky 1 j) plavání 2e) různé hry s míčem 9 k) bruslení 1f) cvičení s hudbou 3 l) jiné: 0g) florbal 1 m) nic 0
164
6) Při hodině TV se zapojuji
a) nerad(a) a neaktivně 1b) málo, čekám na výzvu 2c) občas, podle nálady nebo činnosti 3d) aktivně 5e) velmi rád(a) a aktivně 0
7) Osobnost a činnost učitele TV (můžeš označit víc možností)
a) TV je vedena a připravena učitelem (nemůžeme si dělat, co chceme) 3b) učitel nám nechává volnost, (při hodině si můžeme dělat, co chceme) 0c) cvičení jsou náročná, složitá 4d) cvičení jsou velmi jednoduchá, nenáročná 1e) hodiny jsou pestré a zábavné, učitel často překvapí 3f) věnujeme se stále stejné činnosti 2g) v hodinách střídáme mnoho činností a aktivit 4h) při hodině vládne pohoda, pobavím a zasměji se 2i) při hodině jsem ve stresu a necítím se dobře 0
165
8) Vybavení školy a prostředí výuky TV (můžeš označit víc možností)
a) při hodinách TV střídáme různá prostředí (tělocvična, hřiště, bazén, bruslení…)
2
b) při hodinách TV jsme stále v jednom prostoru 5c) tělocvična je malá, nevyhovující, málo nářadí 6d) tělocvična je velká, vyhovující, možnost velkého množství činností 0e) při hodinách používáme množství různého nářadí a náčiní (hokejky, míče, gymnastické nářadí, pálky, plavecké brýle, létací talíře, atletické náčiní…)
0
f) při hodinách používáme malé množství nářadí a náčiní 4
9) Ve škole navštěvuji ještě jiné sportovní kroužky
a) ne 9b) ano, navštěvuji volejbal 2
166
B) Pohybové aktivity mimo školu
10) Pohybové činnosti mimo školu se věnuji
a) sám/sama (aktivity venku, kolo, běhání, posilovna, bazén, …) 7b) navštěvuji sportovní klub (kroužek) 2c) s někým (kamarádi, rodiče, …) 0d) nevěnuji se vůbec 2
11) Možnosti k pohybové aktivitě v mém okolí
a) mám velký výběr (kroužky, sportoviště, bazén, příroda) 3b) mám jen omezený výběr možností 5c) nemám téměř žádné možnosti 3
12) Kolik hodin za týden (včetně víkendu) se věnuješ pohybové aktivitě (mimo školní TV)?
a) nedělám žádnou pohybovou činnost 1b) 1-2 hodiny 4c) 3-4 hodiny 0d) 5 a více hodin 0e) jak kdy, různě 6
167
13) Zajímáš se pasivně o sport (tj. sleduješ v televizi sportovní utkání)
a) ne 6b) ano, sleduji fotbal, lyžování 5
14) Pokud se sportu věnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) chci si zlepšit kondici 5b) pro zdraví 2c) baví mě to 7d) kvůli zhubnutí nebo udržení váhy (hezká postava) 6e) chci se setkávat s přáteli 0f) chci se odreagovat 1
15) Pokud se sportu nevěnuji, je to z důvodu (můžeš označit víc možností)
a) špatná doprava za zvoleným sportem 2b) málo finančních prostředků na provozování zvoleného sportu 1c) nebaví mě sportování 1d) nepovažuji sportování za důležité 0e) mám jiné zájmy 0f) ze zdravotních důvodů 0g) můj oblíbený sport není možné v místě bydliště provozovat 2h) jiný důvod: jiné kroužky 0
168
16) Jaký sportovní kroužek navštěvuješ pravidelně nebo jaký sport děláš závodně (mimo
školu)?
Žádný 11
17) Kterou pohybovou aktivitu máš nejraději (můžeš napsat maximálně 3)
Jízda na koni 2 Míčové hry, ringo, badminton 5Plavání 4 Běhání 1Tenis a ping-pong 1 Basketbal a volejbal 2Tanec 4 Florbal 5
169
C Sociokulturní podmínky
Žák je umístěn v ústavu nebo dětském domově z důvodu:
a) nevyhovujícího rodinného prostředí (zanedbávání péče, alkoholismus či jiná závislost rodičů)
6
b) žák se dostal do špatné party, proto má problémy s chováním 3c) žák vyrůstá s jedním rodiče a ten nezvládl jeho výchovu 2d) žák nemá rodiče ani jinou osobu, která by zajistila jeho výchovu 0
Žák přišel do ústavu z:
a) města nad 20 tisíc obyvatel 4b) města s 10 - 20 tisíci obyvatel 5c) města s méně jak 10 tisíci obyvatel 2d) vesnice 0
Žák je:
a) sám(a) (nemá sourozence) 0b) má jednoho sourozence 4c) má dva nebo více sourozenců 7
170
Žák má kromě poruch chování ještě další poruchy:
a) syndrom hyperaktivity ADHD 6b) mentální postižení – úroveň lehké 3 c) tělesné postižení 0d) postižení zraku, sluchu, řeči 1e) jiné: 0
Žák navštěvuje školu:
a) základní školu přímo v ústavu nebo dětském domově 7b) speciální nebo praktickou školu přímo v ústavu nebo dětském domově
1
c) dojíždí do ZŠ v jiném městě 1d) dojíždí do speciální školy, pomocné školy v jiném městě 2
171